MAPA VÝUKY DĚJEPISU NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH A METODY NASTAVENÍ SPOLUPRÁCE UČITELŮ DĚJEPISU, ZSV a DALŠÍCH PŘEDMĚTŮ PŘI VÝUCE DĚJIN 20

„Inovace výuky československých a českých dějin 20. století na středních školách v Olomouckém a Moravskoslezském kraji“

MAPA VÝUKY DĚJEPISU NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH A METODY NASTAVENÍ SPOLUPRÁCE UČITELŮ DĚJEPISU, ZSV a DALŠÍCH PŘEDMĚTŮ PŘI VÝUCE DĚJIN 20. STOLETÍ

Úvod Materiál mapuje výuku dějepisu v rámci projektu na středních školách zapojených do projektu jak v Olomouckém, tak i Moravskoslezském kraji, a je zpracován v členění podle zapojených žáků a pedagogických pracovníků dle jednotlivých měst. Mapa výuky také reflektuje zpětnou vazbu poskytovanou pedagogickými pracovníky jednotlivých škol. Jedním z hlavních výstupů projektu byla realizace pilotní výuky, která probíhala od 1. 9. 2013 do 30. 6. 2014 na celkem 52 středních školách v 26 městech. Učitelé a žáci pracovali v hodinách s výukovými materiály, které odborný tým zpracoval. Konkrétně byly v hodinách využívány učebnice včetně pracovních listů, historický komiks, nebo další interaktivní pomůcky - mapy, animace, videa a další učební texty shromážděné na webovém rozhraní projektu pod hypertextovým odkazem www.dejinyvpohode.cz Výběr škol zapojených do projektu byl proveden na základě dotazníkového šetření, v jehož rámci ředitelé škol odpovídali na níže uvedené otázky: 1. Jaký je počet pedagogů, kteří na škole vyučují dějepis? 2. Uveďte týdenní hodinovou dotaci dějepisu pro jednotlivé obory zakončené maturitní zkouškou v členění dle ročníků, do posledního sloupce uveďte, kolik hodin za celé studium je přibližně věnováno výuce českých a československých dějin 20. století. 3. Považujete nabídku výukových materiálů k českým a československým dějinám 20. stol. za dostatečnou? 4. Používáte při výuce českých a československých dějin 20. stol. další materiály mimo klasické učebnice? 5. Účastníte se kurzů DVPP zaměřených na výuku českých a československých dějin 20. stol.? 6. Je nabídka těchto kurzů dostatečná? Při výběru zapojených škol byl kladen důraz na to, aby se do projektu zapojily nejen gymnázia, ale i střední odborné školy, neboť zapojení škol různého typu a jejich vzájemná spolupráce je přínosem pro realizaci projektu. Dále byl kladen velký důraz na to, aby území obou krajů bylo rovnoměrně pokryto středními školami zapojenými do projektu. Metody spolupráce učitelů dějepisu a základů společenských věd byly nastaveny ve spolupráci s pracovníky Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci tak, aby výukové materiály zpracované v rámci projektu měly i mezipředmětové uplatnění. Metody spolupráce pak byly nastaveny v obecné rovině školského systému i v rovině konkrétní školy.

2

Mapa výuky dějepisu v rámci projektu na středních školách zapojených do výuky v Olomouckém kraji Pilotní výuka tak proběhla ve 13 městech a celkem 37 zapojených středních školách na území Olomouckého kraje.

3

Hlavní cílovou skupinou projektu byli podpoření žáci. V Olomouckém kraji se v rámci pilotní výuky podpořilo 2200 žáků, z tohoto počtu bylo 1156 dívek a 1044 chlapců. Pilotní výuku testovali pedagogové, kterých se v Olomouckém kraji zapojilo rovných 70. V průměru se jedná o 1,89 pedagoga na 1 zapojenou střední školu. Zpětná vazba při testování inovativních prvků ve výuce měla kladné ohlasy. Pedagogové využívali učebnici a pracovní listy jako základnu pro svoji výuku. Komiks měl kladné ohlasy především u žáků a byl při výuce využíván i jako vhodný motivační prostředek. Přístupnou formou přibližoval historické skutečnosti, nutil žáky uvažovat nad danou dobou či situací, která zde byla vyobrazena. Webové rozhraní rovněž podpořilo výuku dějin. K danému historickému období žáci zhlédli stručné a výstižné video s dobovými záběry, které bylo určené pro další práci s interaktivní mapou. Mapa se nacházela v digitální podobě na webových stránkách projektu. Pomocí filtru bylo možné variabilně vybírat konkrétní mapy k danému historickému období a výuka díky tomu byla transparentní. Interaktivní pomůcky byly využívány i mezipředmětově, protože historický komiks se používal i při dalších hodinách, například českého jazyka a literatury.

Město

Počet Počet Počet Počet podpořených podpořených podpořených zapojených žáků dívek chlapců škol

Počet zapojených pedagogů

Olomouc Přerov Zábřeh Šumperk Prostějov Jeseník Uničov Hranice Šternberk Kojetín Litovel Mohelnice Lipník n. B.

691 288 263 228 174 152 114 104 66 39 35 23 23

374 149 147 91 82 83 71 39 42 23 22 22 11

317 139 116 137 92 69 43 65 24 16 13 1 12

9 4 3 5 4 2 2 3 1 1 1 1 1

21 10 6 8 7 3 3 4 2 2 2 1 1

CELKEM

2200

1156

1044

37

70

4

Grafy níže zobrazují počty podpořených subjektů v projektu – žáků (dívek, chlapců), škol, pedagogů. Nejvíce podpořených žáků bylo v krajském městě Olomouc, dále v Přerově a Zábřehu. Nejméně podpořených žáků bylo v Lipníku nad Bečvou a v Mohelnici. Rozhodujícím faktorem byl počet zapojených škol ve městě. V Olomouci se zapojilo 9 středních škol, u dalších měst počty klesaly. V Olomouckém kraji se do projektu zapojilo celkem 14 gymnázií a dalších 23 středních škol (obchodní akademie, průmyslové školy aj.). 800 Počet podpořených chlapců

691

700

Počet podpořených dívek

600

Celkový počet podpořených žáků

500 400 288

300

263

228 174

200

152

114

104

66

100

39

35

23

23

0

25 21

Počet zapojených škol

20


15

10

10

9

8 6

5

4

3

5

7 4 2

3

2

3

3

4 1

2

1

2

1

2

11

11

0

5

Následující tabulky zobrazují jednotlivá města (celkem 13), ve kterých se střední školy do projektu zapojily. Pro každou školu zvlášť je zpracován podrobný počet podpořených žáků a pedagogů. Dole v tabulce je proveden součet podpořených žáků, který je rozšířen o celkový počet podpořených dívek a chlapců, a je zde také uveden celkový součet podpořených pedagogů v konkrétně zapojeném městě. Olomouc Počet podpořených žáků

Zapojené školy


Gymnázium, Olomouc-Hejčín, Tomkova 45

91

4

Gymnázium, Olomouc, Čajkovského 9

76

3

197

3

Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola elektrotechnická, Olomouc, Božetěchova 3

56

2

Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická Emanuela Pöttinga a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Olomouc

57

2

Obchodní akademie, Olomouc, tř. Spojenců 11

87

3

Střední průmyslová škola strojnická, Olomouc, tř. 17. listopadu 49

45

1

Střední škola logistiky a chemie, Olomouc, U Hradiska 29

30

1

Střední škola polygrafická, Olomouc, Střední novosadská 87/53

52

2

691 374 317

21

Slovanské gymnázium, Olomouc, tř. Jiřího z Poděbrad 13

CELKEM - dívky - chlapci

Přerov Zapojené školy

Počet podpořených žáků


Gymnázium Jana Blahoslava a Střední pedagogická škola, Přerov, Denisova 3

86

3

Gymnázium Jakuba Škody, Přerov, Komenského 29 Střední průmyslová škola, Přerov, Havlíčkova 2

88 88

3 3

Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Přerov, Bartošova 24

26

1

288 149 139

10


6

Zábřeh Zapojené školy



Gymnázium, Zábřeh, náměstí Osvobození 20 86

2

Vyšší odborná škola a Střední škola automobilní, Zábřeh, U Dráhy 6 54

2

Střední škola sociální péče a služeb, Zábřeh, nám. 8. května 2

123

2


263 147 116

6

Šumperk Zapojené školy


Gymnázium, Šumperk, Masarykovo náměstí 8 Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola, Šumperk, Gen. Krátkého 1 Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Šumperk, Hlavní třída 31 Střední škola železniční a stavební, Šumperk, Bulharská 8 Střední odborná škola, Šumperk, Zemědělská 3 CELKEM - dívky - chlapci


69

3

64

2

32

1

40 23

1 1

228 91 137

8

Prostějov Zapojené školy Gymnázium Jiřího Wolkera, Prostějov, Kollárova 3 Obchodní akademie, Prostějov, Palackého 18 Střední odborná škola průmyslová a Střední odborné učiliště strojírenské, Prostějov, Lidická 4 Střední škola designu a módy, Prostějov CELKEM - dívky - chlapci



85 43

3 2

19

1

27

1

174 82 92

7

7

Uničov Zapojené školy



Gymnázium, Uničov, Gymnazijní 257

82

2

Střední průmyslová škola a Střední odborné učiliště Uničov

32

1

114 71 43

3


Jeseník Zapojené školy


Gymnázium, Jeseník, Komenského 281 Hotelová škola Vincenze Priessnitze, Jeseník, Dukelská 680 CELKEM - dívky - chlapci


108

2

44

1

152 83 69

3

Hranice Zapojené školy



Střední průmyslová škola Hranice

31

1

Střední lesnická škola, Hranice, Jurikova 588

30

1

Gymnázium, Hranice, Zborovská 293

43

2

104 39 65

4


Šternberk Zapojené školy



Gymnázium, Šternberk, Horní náměstí 5

66

2


66 42 24

2

8

Kojetín Zapojené školy



Gymnázium, Kojetín, Svatopluka Čecha 683

39

2


39 23 16

2

Litovel Zapojené školy



Gymnázium Jana Opletala, Litovel, Opletalova 189

35

2


35 22 13

2

Mohelnice Zapojené školy



Obchodní akademie, Mohelnice, Olomoucká 82

23

1


23 22 1

1

Lipník nad Bečvou Zapojené školy



Střední průmyslová škola stavební, Lipník nad Bečvou, Komenského sady 257

23

1


23 11 12

1

9

Mapa výuky dějepisu v rámci projektu na středních školách zapojených do výuky v Moravskoslezském kraji Pilotní výuka v Moravskoslezském kraji proběhla ve 13 městech a celkem 15 zapojených středních školách na území Moravskoslezského kraje. Všechny zapojené školy byly gymnázia.

10

Hlavní cílovou skupinou projektu byli podpoření žáci. V Moravskoslezském kraji se v rámci pilotní výuky podpořilo 1501 žáků, z tohoto počtu bylo 897 dívek a 604 chlapců. Pilotní výuku testovali pedagogové, kterých se v Moravskoslezském kraji zapojilo 30. V průměru se jedná o 2 pedagogy na 1 zapojenou střední školu. Zpětná vazba při testování inovativních prvků ve výuce byla kladná. Pedagogové využívali učebnici a pracovní listy jako základnu pro výuku. Komiks měl kladné ohlasy především u žáků a byl při výuce využíván i jako vhodný motivační prostředek. Přístupnou formou přibližoval historické skutečnosti, nutil žáky uvažovat nad danou dobou či situací, která zde byla vyobrazena. Webové rozhraní rovněž podpořilo výuku dějin. K danému historickému období žáci zhlédli stručné a výstižné video s dobovými záběry, které bylo určené pro další práci s interaktivní mapou. Mapa se nacházela v digitální podobě na webových stránkách projektu. Pomocí filtru bylo možné variabilně vybírat mapy ke konkrétním obdobím. Interaktivní pomůcky byly využity i mezipředmětově, protože historický komiks se používal při dalších hodinách, například v hodinách českého jazyky a literatury. Město


Počet podpořených dívek

Počet podpořených chlapců



Ostrava Bílovec Bruntál Rýmařov Frýdlant n. O. Frýdek Místek Hlučín Příbor Karviná Orlová Vítkov Opava Český Těšín

396 160 123 117 104

228 102 72 74 62

168 58 51 43 42

3 1 1 1 1

6 2 2 2 2

101

59

42

1

2

93 80 77 73 72 62 43

51 41 61 51 34 34 28

42 39 16 22 38 28 15

1 1 1 1 1 1 1

2 2 2 2 2 2 2

CELKEM

1501

897

604

15

30

11

Grafy níže zobrazují počty podpořených subjektů v projektu – žáků (dívek, chlapců), škol, pedagogů. Nejvíce podpořených žáků bylo v krajském městě Ostrava, dále v Bílovci a Bruntálu. Nejméně podpořených žáků bylo v Českém Těšíně, Opavě a Vítkově. Rozhodujícím faktorem byl počet zapojených škol ve městě. V Ostravě se do projektu zapojily 3 střední školy. Všechna ostatní města měla po 1 zapojené škole. 450

Počet zapojených chlapců

396

400 350

Počet zapojených dívek

300

Celkový počet zapojených žáků

250 200

160

150

123

117

104

101

93

100

80

77

73

72

62

43

50 0

7 6


6

Počet zapojených pedagogů 5 4 3 3 2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2 1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1 0

12

Následující tabulky zobrazují jednotlivá města (celkem 13), ve kterých se zapojily střední školy do projektu. Pro každou školu zvlášť je zpracován podrobný počet podpořených žáků a pedagogů. Dole v tabulce je proveden součet podpořených žáků, který je rozšířen o celkový počet podpořených dívek a chlapců, a je zde také uveden celkový součet podpořených pedagogů v konkrétně zapojeném městě.

Ostrava Zapojené školy


Matiční gymnázium, Ostrava, příspěvková organizace Gymnázium, Ostrava-Zábřeh, Volgogradská 6a, příspěvková organizace Gymnázium, Ostrava-Hrabůvka, příspěvková organizace CELKEM - dívky - chlapci


160

2

103

2

70

2

396 228 168

6

Bílovec Zapojené školy



Gymnázium Mikuláše Koperníka, Bílovec, příspěvková organizace

160

2


160 102 58

2

Bruntál Zapojené školy



Všeobecné a sportovní gymnázium, Bruntál, příspěvková organizace

123

2


123 72 51

2

13

Rýmařov Zapojené školy



Gymnázium a Střední odborná škola, Rýmařov, příspěvková organizace

117

2


117 74 43

2

Frýdlant nad Ostravicí Zapojené školy



Gymnázium, Frýdlant nad Ostravicí, nám. T. G. Masaryka 1260, příspěvková organizace

104

2


104 62 42

2

Frýdek Místek Zapojené školy



Gymnázium Petra Bezruče, Frýdek-Místek, příspěvková organizace

101

2


101 59 42

2

Hlučín Zapojené školy



Gymnázium Josefa Kainara, Hlučín, příspěvková organizace

93

2


93 51 42

2

14

Příbor Zapojené školy



Masarykovo gymnázium, Příbor, příspěvková organizace

80

2


80 41 39

2

Karviná Zapojené školy



Gymnázium, Karviná, příspěvková organizace

77

2


77 61 16

2

Orlová Zapojené školy



Gymnázium a Obchodní akademie, Orlová, příspěvková organizace

73

2


73 51 22

2

Vítkov Zapojené školy



Základní škola a gymnázium Vítkov, příspěvková organizace

72

2


72 34 38

2

15

Opava Zapojené školy



Mendelovo gymnázium, Opava, příspěvková organizace

62

2


62 34 28

2

Český Těšín Zapojené školy



Gymnázium, Český Těšín, příspěvková organizace

43

2


43 28 15

2

16

Výzkumné šetření Zpětná vazba učitelů na zpracované výukové materiály zaměřené na problematiku moderních československých a českých dějin Výzkumné šetření bylo realizováno formou distribuce dotazníků, jejichž cílem bylo ověřit přítomnost jednotlivých oblastí, sub-oblastí, kritérií a indikátorů zpětné vazby učitelů na zpracované výukové materiály. Tyto oblasti byly dále rozpracovány na jednotlivé výroky, charakterizující blíže kritéria možnosti využití uvedených výukových materiálů. Vzhledem k velkému počtu respondentů a pro snadné empirické zpracování byla zvolena forma uzavřených výběrových otázek. Respondenti byli vyzváni, aby k jednotlivým navrženým charakteristikám přiřadili vlastní hodnocení přítomnost jednotlivých ukazatelů v jejich vlastní praxi dle dvou pětistupňových hodnotících škál. Vzor škály 1. Hodnocení výukových materiálů: Hodnotící výrok známka

Rozhodně ano 1

Spíše ano

Spíše ne

2

3

Rozhodně ne 4

Nevím 5

Vzor škály 2: Hodnocení kvality vlastních předmětů: Hodnotící výrok známka

Jeden z nejlepších 1

Lepší Průměrný než průměr 2 3

Horší než Jeden Nevím průměr z nejhorších 4 5 6

Ke každému hodnotícímu výroku ve škále byly přiřazovány bodové hodnoty, které vyjadřují konkrétní míru kvality ve jmenovaných oblastech. Tato míra kvality se pohybuje v intervalech známka 1, jako maximum po jeden až známka 5 jako minimum. Míra kvality je vypočítávána jako aritmetický průměr celkového počtu dosažených bodů v dané oblasti dělený počtem respondentů, kteří celkem odpověděli na danou otázku, či na ní odpovídali kladně. Užitá metodika zpracování získaných empirických dat prostřednictvím přiřazovaných bodů umožňuje snadné zpracování výsledků a jejich porovnání na souborech s odlišným počtem respondentů.

17

KOMPARACE NÁZORŮ RESPONDENTŮ Z tohoto důvodu byly výsledky empirického měření (absolutní a relativní četnosti) převedeny na tzv. index hodnocení kvality. Index hodnocení kvality byl vypočítán na základě přiřazení konkrétní známky konkrétnímu hodnotícímu soudu v dané oblasti hodnocení. Jednotlivé absolutní četnosti hodnotících soudů v konkrétních kategoriích byly násobeny počtem bodů, sečteny a děleny počtem respondentů, kteří danou kategorii hodnotili. Tím bylo dosaženo srovnatelných indikátorů kvality, které nejsou závislé na počtu osob a odpovědí v jednotlivých skupinách respondentů. Body, na jejichž základě byl vypočítán index hodnocení kvality byly, přiřazovány na základě jednotlivých škál hodnocení: Hodnotící škála č. 1 Hodnotící výrok známka

Rozhodně ano 1

Spíše ano

Spíše ne

2

3

Rozhodně ne 4

Nevím 5

Měřené hodnoty je možné interpretovat podle přiřazení ke konkrétnímu kritickému intervalu

Interval

Hodnocení

Známka 1 – 1,50

Vysoce pozitivní hodnocení, vyjadřování absolutního souhlasu respondentů s hodnocením, (rozhodně ano) Středně pozitivní hodnocení, vyjadřování relativního souhlasu respondentů s hodnocením (spíše ano) Středně negativní hodnocení, vyjadřování relativního nesouhlasu respondentů s hodnocením, (spíše ne) Vysoce negativní hodnocení, vyjadřování absolutního nesouhlasu respondentů s hodnocením (rozhodně ne) Vysoká míra neznalosti, vysoké zastoupení neschopnosti respondentů hodnotit (nevím)

Známka 1,51 – 2,50

Známka 2,51 – 3,50

Známka 3,51 – 4,50

Známka 4,51 a více

18

Vzor škály 2: Hodnotící výrok známka

Jeden Lepší Průměrný z nejlepších než průměr 1 2 3

Horší než Jeden průměr z nejhorších 4 5

Nevím 6

Měřené hodnoty je možné interpretovat podle přiřazení ke konkrétnímu kritickému intervalu Interval

Hodnocení

Známka 1 – 1,50

Vysoce pozitivní hodnocení (jeden z nejlepších) Středně pozitivní hodnocení, (lepší než průměr) Průměrné hodnocení (průměrný předmět) Středně negativní hodnocení (horší než průměr)

Známka 1,51 – 2,50 Známka 2,51 – 3,50 Známka 3,51 – 4,50

19

Výsledky empirického výzkumu: Učitelé Olomoucký kraj – 70 respondentů Absolutní četnosti Skupina otázek Otázka

rozhodně ano

rozhodně spíše ano spíše ne ne nevím

Bodové hodnocení

Průběh vzdělávání

Domníváte se, že zpracovaný výukový materiál prezentuje problematiku srozumitelně?

31

19

8

3

9

2,14285714


Domníváte se, že zpracovaný výukový materiál zvyšuje zájem žáků o učivo?

29

18

2

2

9

1,77142857


Domníváte se, že daný výukový materiál podporuje spolupráci žáků ve výuce?

18

29

9

6

8

2,38571429


Domníváte se, že výuka s použitím daného výukového materiálu žáky baví?

35

19

7

1

8

1,97142857

Grafické vyjádření: 40 Průběh vzdělávání Domníváte se, že zpracovaný výukový materiál prezentuje problematiku srozumitelně.

35 30

Průběh vzdělávání Domníváte se, te zpracovaný výukový materiál zvyšuje zájem žáků o učivo

25 20

Průběh vzdělávání Domníváte se, že daný výukový materiál podporuje spolupráci žáků ve výuce?

15 10 5 0 rozhodně spíše ano spíše ne rozhodně ano ne

nevím

Průběh vzdělávání Domníváte se, že výuka s použitím daného výukového materiálu žáky baví?

20

Absolutní četnosti:

Skupina otázek Zhodnoťte úroveň výuky skupiny předmětů na vaší škole ve srovnání s ostatními skupinami předmětu Zhodnoťte úroveň spolupráce vaší předmětové skupiny. Zhodnoťte úroveň práce koordinátora ŠVP na vaší škole

Otázka

lepší jeden z než nejlepších průměr

horší než průměrný průměr

jeden z nějhorších nevím

Bodové hodnocení

humanitní předměty (čeština, dějepis, ZSV atd.)

35

19

14

1

0

1

Předmětová komise

22

25

12

11

0

0 2,17142857

Koordinátor ŠVP

20

21

14

7

7

1 2,38571429

1,7

Grafické vyjádření: 40 35 30 25 20 15

Zhodnoťte úroveň výuky skupiny předmětů na Vaší škole ve srovnání s ostatními skupinami předmětu humanitní předměty (čeština, dějepis, ZSV atd.) Zhodnoťte úroveň spolupráce vaší předmětové skupiny. Předmětová komise

10 5 0

Zhodnoťte úroveň práce koordinátora ŠVP va Vaší škole Koordinátor ŠVP

21

Učitelé Moravskoslezský kraj – 30 respondentů Absolutní četnosti Skupina otázek Otázka

Spíše ne

Spíše ano

Ano

Bodové hodnocení

Nevím

Ne



11

11

2

3

3

2,2


Domníváte se, že zpracovaný výukový materiál zvyšuje zájem žáků o učivo?

18

8

1

2

1

1,66666667

9

13

3

4

1

2,16666667

9

13

7

1

0

2



Domníváte se, že daný výukový materiál podporuje spolupráci žáků ve výuce? Domníváte se, že výuka s použitím daného výukového materiálu žáky baví?

Grafické vyjádření: 20 Průběh vzdělávání Domníváte se, že zpracovaný výukový materiál prezentuje problematiku srozumitelně.

18 16 14

Průběh vzdělávání Domníváte se, te zpracovaný výukový materiál zvyšuje zájem žáků o učivo

12 10 8

Průběh vzdělávání Domníváte se, že daný výukový materiál podporuje spolupráci žáků ve výuce?

6 4 2 0 rozhodně spíše ano spíše ne rozhodně ano ne

nevím

Průběh vzdělávání Domníváte se, že výuka s použitím daného výukového materiálu žáky baví?

22

Absolutní četnosti:

Skupina otázek

Otázka

Zhodnoťte úroveň výuky skupiny předmětů na vaší škole ve srovnání s ostatními skupinami předmětu


lepší jeden z než nejlepších průměr

horší než průměrný průměr

jeden z nejhorších nevím

Bodové hodnocení

18

8

4

0

0

0

1,53333333

Zhodnoťte úroveň spolupráce vaší předmětové Předmětov skupiny. á komise

12

15

2

1

0

0

1,73333333

Zhodnoťte úroveň práce koordinátora ŠVP na vaší Koordináto škole r ŠVP

10

11

4

2

2

1

2,06666667

Grafické vyjádření: 20 18

Zhodnoťte úroveň výuky skupiny předmětů na Vaší škole ve srovnání s ostatními skupinami předmětu humanitní předměty (čeština, dějepis, ZSV atd.)

16 14 12

Zhodnoťte úroveň spolupráce vaší předmětové skupiny. Předmětová komise

10 8 6

Zhodnoťte úroveň práce koordinátora ŠVP va Vaší škole Koordinátor ŠVP

4 2 0 jeden z lepší než průměrný horší než jeden z nevím nejlepších průměr průměr nějhorších

23

Komparace výsledků empirického šetření Bodové hodnocení Ol. kraj

Bodové hodnocení MS. kraj

Skupina otázek

Otázka



2,14285714

2,2


Domníváte se, te zpracovaný výukový materiál zvyšuje zájem žáků o učivo?

1,77142857

1,66666667

2,38571429

2,16666667

1,97142857

2



Domníváte se, že daný výukový materiál podporuje spolupráci žáků ve výuce? Domníváte se, že výuka s použitím daného výukového materiálu žáky baví?

Skupina otázek

Otázka

Zhodnoťte úroveň výuky skupiny předmětů na Vaší škole ve srovnání s ostatními skupinami předmětu


Zhodnoťte úroveň spolupráce vaší předmětové skupiny.

Zhodnoťte úroveň práce koordinátora ŠVP na Vaší škole

Bodové hodnocení Ol.kraj

Bodové hodnocení MS kraj

1,7

1,53333333

Předmětová komise

2,17142857

1,73333333

Koordinátor ŠVP

2,38571429

2,06666667

24

Metody nastavení spolupráce učitelů dějepisu, základů společenských věd a dalších předmětů při výuce dějin 20. století Vzhledem k tomu, že prakticky všechny vědní obory mají svůj historický vývoj, má dějepis interdisciplinární vztah prakticky ke všem školním vyučovacím předmětům. Ve velké míře je tento vztah patrný u: - zeměpisu. V něm je propojení výchovně vzdělávacího obsahu s dějepisem dáno významem časoprostorových souvislostí a geografická orientace je nutná při umístění historických jevů a výkladu geografických podmínek jednotlivých regionů. Z klíčových dovedností je pak v obou předmětech důležitá práce s mapou a historickým kartogramem. - českého jazyka a literatury. Dosavadní koncepce, kdy je základním obsahem tohoto vyučovacího předmětu vývoj české a světové literatury v chronologickém přehledu, předpokládá velmi úzký vztah se školním dějepisem, a to zejména v komplexní charakteristice doby vzniku literárních proudů a konkrétních děl, biografii jednotlivých autorů, rozvoji estetického cítění apod. Styčné plochy jsou také při rozvíjení komunikativních schopností, práci s odbornou literaturou, bibliografickými údaji, encyklopediemi apod. V rámci výuky českého jazyka a literatury se žáci setkávají s celou řadou textů, jež se dotýkají problematiky moderních dějin. Pokud si učitelé tyto přesahy uvědomují a dokáží je z perspektivy jednotlivých předmětů tematizovat a vzájemně provázat, výuku to výrazně zefektivní. V souvislosti s problematikou moderních dějin se mezipředmětová spolupráce nemusí omezit pouze na specifický žánr historického románu. K podobnému využití se nabízí široká škála autobiografické literatury (paměti, deníky, korespondence), primárně ideologických textů. Historickou kontextualizaci vyžaduje i řada fikčních vyprávění. Zajímavě mohou dějiny 20. století odrážet též biografie jednotlivých spisovatelů. Literaturou zprostředkované příběhy moderních dějin sice nepředstavují vědecky zpracovanou historickou zkušenost, přesto však mohou v kontextu školního dějepisu plnit významnou roli. Učitel dějepisu koriguje a komentuje jimi prostředkovaný obraz minulosti a zasazuje jej do odpovídajících historických kontextů. Malé příběhy konkrétních aktérů dějin snáze vzbuzují zájem žáků o velkou historii událostí, tento motivační potenciál literatury lze pro osvojení dějepisných vědomostí efektivně využít. Kritická analýza ideologické literatury odhaluje žákům manipulativní techniky a též pojmovou osnovu konkrétní ideologie. Literární příběhy mohou žákům odhalit motivace, jež určovaly jednání postav v jiných

25

-

-

-

-

-

-

-

historických kontextech. Žáci mohou jednání těchto postav prožívat jako své vlastní, mohou se do dějin lépe vcítit. cizích jazyků. Historie a kultura jsou součástí reálií jednotlivých zemí, naopak jazyková vybavenost je nezbytným předpokladem práce se zahraniční literaturou, umožňuje správnou výslovnost jmen, geografických názvů a odborných termínů. Kulturní a historické povědomí o jiné zemi také napomáhá porozumění odlišným kulturám a kulturním standardům. výtvarné a hudební výchovy. Ke styčným plochám s dějepisem se u těchto předmětů řadí život a dílo předních umělců, historický rámec jednotlivých slohů, rozvoj estetického cítění, péče o kulturní dědictví, umělecké dílo jako historický pramen, návštěvnost kulturních institucí (divadel, galerií, muzeí atd.) odborných předmětů na středních školách. Mezipředmětová spolupráce se v tomto případě realizuje zejména na úrovni historického vývoje dotyčných oborů a profesí, vývoje hospodářství a techniky a kultivace vztahu k práci. matematiky. Ta rozvíjí logické myšlení a usuzování, smysl pro chronologii a synchronizaci, v oblasti dovedností pak je nejdůležitější práce s grafy, tabulkami a časovou přímkou. fyziky a chemie. Styčnými plochami s dějepisem jsou zde dějiny vědy a techniky, historie objevů a vynálezů a orientace v historických mírách a váhách. biologie. Vazby zde můžeme najít u témat antropogeneze, významných přírodovědných objevů a otázek vztahu k životnímu prostředí. tělesné výchovy. Zde jsou styčnými body dějiny sportu, sportovních a tělovýchovných organizací, olympijských her apod.

I když vazby k dějepisu – jak je z předcházejícího přehledu zřejmé - najdeme v určité míře u všech vyučovacích předmětů, nejblíže má ke společenskovědním oborům. Příbuznost dějepisu a základů společenských věd (v rámcových vzdělávacích programech středních škol Občanský a společenskovědní základ) je zřejmá, v některých zemích (např. v Rakousku) se obě disciplíny dokonce integrují do jednoho vyučovacího předmětu. Úzké propojení výchovně vzdělávacích cílů a obsahů obou oborů předpokládají také Rámcové vzdělávací programy, v nichž je vzdělávací obor Dějepis spolu se vzdělávacím oborem Občanský a společenskovědní základ součástí vzdělávací oblasti Člověk a společnost. Vzájemné vazby se uplatňují zejména v obsahových tématech vztahujících se k různým formám společenského zřízení, vývoji politických, filozofických nebo ekonomických názorů, vývoji demokracie, problematice totalitních režimů apod. Oba předměty také rozvíjejí u žáků kritické

26

myšlení a úroveň argumentace při obhajování vlastních názorů. Z těchto důvodů je vysoce žádoucí až nutná jejich kooperace, která přispívá k celistvému vzdělávání. Tato kooperace se předpokládá i v rámci kurikulární reformy nižšího a vyššího sekundárního vzdělávání na českých školách, a to prostřednictvím některých tematických celků a zejména průřezových témat. Záměrem je, aby učitelé vzájemně spolupracovali, propojovali vhodná témata společná vzdělávacím oborům a posilovali nadpředmětový přístup ke vzdělávání. Průřezová témata vstupují do vzdělávání jako témata, která jsou v současnosti vnímána jako aktuální. Tato témata mají především ovlivňovat postoje, hodnotový systém a jednání žáků, procházejí jako důležitý formativní prvek celým vzděláváním a tvoří jeho povinnou součást. Promítají se nejen svým výchovným zaměřením, ale i obsahem do vzdělávacích oblastí (oborů) a pomáhají doplňovat či propojovat, co si žáci během studia osvojili. Pojetí a funkce průřezových témat příznivě ovlivňují i proces utváření a rozvíjení klíčových kompetencí. Pro všechna průřezová témata byla stanovena pravidla, podle kterých školy postupovaly při tvorbě svých školních vzdělávacích programů. Školám byly pro jejich realizaci doporučeny při tvorbě jejich školních vzdělávacích programů tyto tři formy:   

integrace tematického okruhu do vzdělávacího obsahu vybraných vyučovacích předmětů; projekt či samostatný vyučovací předmět; kombinace všech uvedených možností.

Školy si pak samy volí formu, která je vzhledem k jejímu zaměření, výchovně vzdělávacím strategiím, personálnímu zajištění (zkušenostem učitelů) i organizačním a materiálních podmínkám nejvhodnější. Je třeba, aby byl v prvé řadě zohledněn zájem žáků o problematiku jednotlivých průřezových témat. Z tohoto hlediska představují výstupy vytvořené v rámci projektu „Inovace výuky československých a

českých dějin 20. století na středních školách v Olomouckém a Moravskoslezském kraji“ ideální materiál zejména pro průřezové téma Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech. Toto průřezové téma představuje kritický pohled na aktuálně chápané globalizační a rozvojové procesy současného světa. Rostoucí propojování aktivit ve všech oblastech lidského života, vnímání globálních hospodářských, sociálních, politických, kulturních a environmentálních příznivých prvků a jevů, ale i problémů, proniknutí do podstaty evropské integrace a porozumění sobě samému v tomto kontextu, to vše jsou hlavní přínosy daného tématu pro vzdělávání. Nejvhodnějším způsobem, jak toto průřezové téma efektivně naplňovat, je jeho integrace do různých vzdělávacích oblastí, vzdělávacích oborů a vyučovacích předmětů. Silnou stránkou průřezového tématu je získané informace takto zařazovat

27

do uceleného systému vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot, se kterými vstupuje žák do života. V rámci rámcových vzdělávacích programů poskytuje největší možnosti u tohoto průřezového tématu především vzdělávací oblast Člověk a společnost ve všech jejích součástech se zvláštním důrazem na výchovu k občanství a politické kultuře (vzdělávací obor Občanský a společenskovědní základ, zejména tematický okruh Mezinárodní vztahy, globální svět, a také vzdělávací obor Dějepis), dále rovněž oblasti Jazyk a jazyková komunikace a Umění a kultura. Ve vzdělávací oblasti Člověk a příroda se evropská a globální dimenze uplatňuje především ve vzdělávacím oboru Geografie, kde zahrnuje prakticky všechny tematické okruhy (Přírodní prostředí, Sociální prostředí, Životní prostředí, Regiony), dále ve vzdělávacím oboru Biologie (v ekologické tematice všech okruhů). Nelze však opomenout také dílčí tematiku obsaženou v dalších vzdělávacích oborech této oblasti (Fyzika, Chemie) – vztah člověka k technice a technologiím, stejně tak i výchovu ke zdravému životnímu stylu, tělesné kultuře a posilování fyzické odolnosti (vzdělávací oblast Člověk a zdraví). Nezastupitelným prostředkem k realizaci evropské a globální dimenze je v rámcových vzdělávacích programech vzdělávací oblast Informatika a informační a komunikační technologie. Využívání těchto technologií umožňuje aktivní postupy a formy učení a účast v mezinárodní komunikaci a projektech. Současné globalizační a rozvojové procesy jsou podporovány šířením dalších moderních technologií (chemické technologie, biotechnologie, technologie v lékařství, průmyslové technologie), bez kterých není možný vědecký a společenský (udržitelný) rozvoj. V oblasti postojů a hodnot má toto průřezové téma žákovi pomoci: - přijímat zodpovědnost za sebe a za svět, ve kterém žije; - aktivně se podílet na řešení místních problémů, přispívat k řešení problémů na regionální, národní mezinárodní úrovni, a to i v situacích vyžadujících dlouhodobé společné úsilí; - být vnímavý ke kulturním rozdílnostem, chápat je jako obohacení života, učit se porozumět odlišnostem; - uvědomovat si potřebu a přínos mezilidské soudržnosti a spolupráce; - ctít a rozvíjet duchovní a etické hodnoty, zejména racionalitu, toleranci, sociální spravedlivost a demokracii; - respektovat odlišné názory a pohledy jiných lidí na svět; - být solidární s lidmi žijícími v obtížných podmínkách; - vnímat, respektovat a ochraňovat hodnoty světového a evropského kulturního dědictví; - vnímat dopady a důsledky globalizačních a rozvojových procesů, rozlišovat mezi nimi příznivé i nepříznivé prvky a jevy, učit se hledat kompromisy;

28

-

zaujímat konstruktivní postoje k naléhavým otázkám míru a lidských práv v konkrétních životních situacích; bránit se proti násilí, teroru a škodlivým vlivům, které jsou nepříznivým důsledkem globalizačních procesů; uvědomit si zodpovědnosti a práva evropského občana, pochopit podstatu evropského občanství.

V oblasti vědomostí, dovedností a schopností má průřezové téma žákovi pomoci: - myslet systémově a hledat souvislosti mezi jevy a procesy; - spolupracovat aktivně a efektivně s jinými lidmi, vcítit se při poznávání a posuzování jejich názorů do situace a prostředí, ze kterého vycházejí jejich přístupy; - vytvořit si na základě osvojených informací vlastní názor, umět ho vyjádřit a obhajovat ho argumentací v diskusích o politických, ekonomických a sociálních problémech v kontextu s evropskými a globálními vývojovými tendencemi; - umět přijmout názor ostatních a korigovat své původní pohledy na danou problematiku; - využívat lokální, regionální a mezinárodní příležitosti k ověření občanských dovedností a demokratických mechanismů a struktur; - srovnávat odlišnosti a shodnosti kultury a životního stylu v Evropě a ve světě, využívat k tomu vlastní zkušenosti, veřejné informace a uměleckou tvorbu; - kriticky zhodnotit a využít zkušenost z jiného kulturního prostředí; - chápat historickou kontinuitu v evropském a globálním kontextu ve vztahu k vývoji vlastního národa a státu; - vnímat a hodnotit lokální a regionální jevy a problémy v širších evropských a globálních souvislostech; - projevovat solidaritu s postoji evropských a jiných národů usilujících o harmonický rozvoj, mír a demokracii; - uvažovat a nacházet řešení problémů a konfliktů s ohledem na historickou zkušenost Evropy a jiných částí světa; - orientovat se v neznámém prostředí a mezinárodních situacích; - osvojit si sociální a kulturní dovednosti usnadňující interkulturní a mezinárodní komunikaci; - získávat praktické dovednosti pro osobní a pracovní život v otevřeném evropském prostoru. Realizace průřezového tématu Výchovy k myšlení v evropských a globálních souvislostech ve školní praxi tak výrazně přesahuje možnosti tradiční předmětové výuky. Vyžaduje efektivní týmovou spolupráci učitelů, aplikaci inovačních a netradičních vzdělávacích a výchovných postupů, technik, metod a forem, kooperaci mezi žáky, vytváření projektů, využívání a podporu mimotřídních forem a zájmových

29

aktivit. Realizaci průřezového tématu podporují také např. kontakty s významnými osobnostmi veřejného života, se sociálními partnery, s humanitárními organizacemi, s kulturními a společenskými institucemi v regionu nebo spolupráce se zahraničními partnerskými školami, zvláště evropskými. Zde se tak nabízejí možnosti využití výsledků projektu i v dalších vzdělávacích předmětech. Bude-li škola realizovat tematické okruhy daného průřezového tématu formou integrace do vzdělávacího obsahu zvoleného předmětu, bude obsah tematického okruhu součástí učebních osnov, respektive vzdělávacího obsahu konkrétního vyučovacího předmětu. Hodnocení znalostí, vědomostí a schopností žáka vztahujících se k problematice průřezového tématu se tak stane součástí hodnocení vyučovacího předmětu. Z žádného průřezového tématu by se současně neměl stát prostředek pro dosažení lepších výsledků ve vyučovacím předmětu - jde o to, aby si žák vhodným propojením učiva rozšířil svůj obzor a navíc získal zkušenosti, které využije i mimo školu v běžném životě. Podobný přístup k hodnocení je možné zvolit v okamžiku, kdy je průřezové téma realizováno formou projektu. Účinnost výchovného působení průřezových témat je podporována také vytvořením odpovídajícího klimatu třídy i celé školy a kromě toho i využíváním dalších vhodných příležitostí (např. divadelní a filmová představení, televizní a rozhlasové pořady, výstavy, přednášky, besedy, výukové programy), se kterými se žáci setkají mimo školu. Dle záměrů probíhající kurikulární reformy směřuje edukační činnost škol k rozvoji klíčových kompetencí, které si má žák osvojit na přiměřené úrovni. Vedle klíčových kompetencí je cílem edukační činnosti škol dosažení očekávaných výstupů v jednotlivých vyučovacích předmětech, ve kterých žák získává jistou specifickou odbornost. V centru pozornosti učitele tedy má být zejména dosažení specifických cílů dějepisného vzdělávání podle standardů vzdělávání a utváření klíčových kompetencí prostřednictvím vhodných vyučovacích strategií a metod. Jak je z výše uvedeného zřejmé, předložený výukový materiál vzniklý v rámci projektu „Inovace výuky československých a českých dějin 20. století na středních školách v Olomouckém a Moravskoslezském kraji“ je koncipován jako podpora vzdělávání vycházející ze zmíněné klíčové kurikulární reformy nižšího a vyššího sekundárního vzdělávání na českých školách. Odpovídá rovněž Doporučení Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy k výuce dějin 20. století z 16. 7. 2013, které zdůrazňuje ředitelům a ostatním pedagogům základních a středních škol nutnost věnovat výraznou pozornost výuce dějin 20. století. Toto doporučení vychází ze zvláštní povahy moderních a soudobých dějin, které pracují s živou historickou pamětí, s příběhy žijících generací a s dosud nezpracovaným archivním materiálem, čímž kladou mimořádné nároky na nestrannost a vyváženost výuky. Výstupy projektu

„Inovace výuky československých a českých dějin 20. století na středních školách v Olomouckém a Moravskoslezském kraji“ reagují rovněž na veřejnou poptávku,

30

která se zaměřuje na orientaci v naší současnosti, k čemuž je nutně zapotřebí vzdělávat se v soudobých dějinách. Dějiny 20. století lze označit za „věk extrémů“. Na jedné straně došlo k doposud nevídanému rozvoji vědy a techniky, k výraznému rozšíření sociálního zabezpečení občanů státem, k emancipaci žen i k velkým proměnám uměleckých a kulturních projevů, na druhé straně k potlačování základních lidských práv, k bezcitnému zacházení s lidskou bytostí, ke státnímu terorismu na třídním, rasovém, etnickém či náboženském základě. Sociálně politická dimenze života lidské společnosti v hospodářsky vyspělých zemích se v konečném důsledku rozdělila do dvou ideologicky vymezených táborů: světa demokratických států a států nedemokratických (autoritativních a totalitních systémů), včetně svébytných rysů vývoje zemí „třetího světa“. Ve výuce o vývoji společnosti v následujícím období (1991–2013), a to zejména k vývoji společnosti v postkomunistických zemích, je nutné zohlednit i problematiku evropské integrace a transatlantické spolupráce. Česká společnost 20. století prošla zkušeností s oběma nejsilnějšími nedemokratickými režimy – nacismem a komunismem. Náš dnešní život je dosud ovlivňován především zkušeností s komunistickým režimem. Výuku je třeba soustředit na ideologické a mocenské mechanismy, které byly uplatňovány při prosazování nedemokratických systémů, a to v kontextu loajality, sociální zkorumpovanosti či pasivity většiny obyvatel. Interpretace soudobých dějin vychází z hodnotových souřadnic popsaných Ústavou České republiky a má se vyjadřovat i k současným pokusům o zneužití idejí svobody a lidských práv, a to konkrétně na příkladech politického a náboženského extremismu a terorismu. Cílem výuky o totalitních a nedemokratických režimech 20. století je pojmenování a pochopení příčin, které vedly k jejich nastolení a k jejich podpoře značnou částí obyvatel, a to nejen z příčin mezinárodně politických, vnitropolitických a geopolitických. Žáci by se měli seznámit i s všednodenními příběhy lidí, neboť jim mohou odhalit motivace, jež určovaly jednání postav v odlišných historických kontextech. V těchto souvislostech se doporučuje využívat příběhů a osudů lidí z regionu. Materiály vzniklé jako výstupy z projektu „Inovace výuky československých a

českých dějin 20. století na středních školách v Olomouckém a Moravskoslezském kraji“ se v souladu s výše zmíněným doporučením zaměřují konkrétně na tyto konkrétní vzdělávací postupy: 1) Vzdělávání uskutečňované podle školních vzdělávacích programů a jejich učebních osnov, které je založené na dovednostech, nikoliv jen na vědomostech. 2) Zacházení s kontroverzními nebo citlivými otázkami, zejména s těmi, které se vztahují k identitě národa nebo skupiny, vztahům k jiným zemím (zejména

31

sousedním), zacházení s menšinovými skupinami a zkušenostem s válkou a vojenskou okupací. 3) Pomoc žákům při ”čtení” ikonického archivního materiálu o 20. století (včetně propagandistických materiálů). Fotografie vztahující se k aktuálním novinkám nebo historickým událostem přitom nejsou neutrální prezentací reality. Podobně zpravodajství a dokumenty nejsou pouze zdrojem svědectví, která mohou být ověřena podle jiných pramenů, ale do určité míry vybírají, upravují a prezentují svědectví podle komerčních hodnot, které se liší od profesních hodnot historika nebo novináře. 4) Využívání simulací a hraní rolí ve výuce dějepisu. Aktivní učení tohoto typu může být často velmi efektivní při tříbení názorů žáků na motivy, okolnosti, tlaky a priority, které vedly lidi k tomu, že jednali tak, jak jednali. 5) Pomoc žákům při analýze a interpretaci různých pohledy na stejnou událost, nebo historický jev, porovnáním úhlů pohledu různých historiků, porovnáním očitých svědectví s těmi, která využívají výhody zpětného pohledu, porovnáním toho, jak různé národy (nebo různé skupiny v rámci téhož národa) nahlížely na stejnou událost, nebo ji vykládaly atd. 6) Efektivní využívání mimoškolních studijních možností institucí, jako jsou muzea, skanzeny, galerie, archivy apod., a způsoby jejich integrace do školní výuky. 7) Integraci nových technologií do výuky dějepisu; žák i učitel potřebují efektivní strategii výběru i kritický pohled na zdroje získané prostřednictvím nových technologií. Z obecných výchovně vzdělávacích strategií, dobře využitelných v praktické výuce dějin 20. století, lze výstupy z projektu „Inovace výuky československých a českých

dějin 20. století na středních školách v Olomouckém a Moravskoslezském kraji“ uplatnit při: objevném učení, jehož základním principem je navození situace, ve které žáci získávají nové poznatky prostřednictvím samostatné aktivní činnosti; vyučování zaměřeném na komunikaci - uchopení výuky jako komunikačního procesu, což znamená odstranění negativních jevů, které účinné komunikaci brání; činnostním (autentickém, tvořivém, zkušenostním) učení - získávání nových poznatků na základě vlastní praktické zkušenosti či prožitku žáků;

32

analytickém (badatelském) přístupu s využitím vědeckých, analytických a interpretačních postupů využitelných pro daný typ školy; multiperspektivním přístupu, který vyžaduje posuzování jevu či procesu z hlediska různých posuzovatelů žijících v různých dobách a v různých společenských rolích; kooperativním učení, které zdůrazňuje přednosti a význam sociálních vztahů při učení; programovém učení, které zdůrazňující systém učiva a učení; projektovém vyučování, které poskytuje výborné podmínky pro rozvoj týmové práce a sociálních vztahů mimo školu. Např. již výše zmíněné Doporučení

Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy k výuce dějin 20. století z 16. 7. 2013 uvádí příklady projektového vyučování, pro něž jsou materiály vytvořené v rámci projektu „Inovace výuky československých a českých dějin 20. století na středních školách v Olomouckém a Moravskoslezském kraji“ velmi vhodné. Jedním z možností využití může být projekt s názvem:

Systém komunistické moci v Československu 1. Cílem je seznámit žáky s perzekucí konkrétních skupin občanů. 2. Vytvořit a realizovat školní projekt zaměřený na regionální historii, práci s prameny. Teoretický výklad k tomuto projektu by se měl opírat o následující fakta: ) a Lidových milicí. - vydání Zákona na ochranu lidově demokratické republiky. – členové nekomunistických politických stran, církve a řeholní řády, soukromě hospodařící rolníci – „kulaci“, živnostníci, předválečný důstojnický sbor, nekomunistická inteligence, vlastenecko-výchovné spolky (Sokol, Orel, Junák). zekuce - propouštění ze zaměstnání, konfiskace majetku, nucené vystěhovávání a nucená práce, věznění z politických důvodů, zločiny proti lidskosti ve výkonu trestu, zákazy studia, profesní seberealizace a vycestování resp. návratu do země. - kolektivizace zemědělství – vznik Jednotných zemědělských družstev. slovenští „buržoazní nacionalisté“) a organizovaný „hněv lidu“ – petice ze závodů, škol… - úmrtí Stalina a Gottwalda, měnová reforma. Obdobným způsobem lze využít ve výuce níže uvedené aktivity v rámci daného tématu:

33

Volitelné workshopy - cca půlhodinové pracovní dílny, ve kterých učitelé, případně starší žáci školy prezentují jednotlivá témata – tyto prezentace mohou mít charakter přednášek, diskusí. Práce s prameny - zkoumání písemných (a audiovizuálních a orálních dokumentů) pramenů v posloupnosti; porovnávání zpravodajství o historických událostech v novinách; porovnávání očitých svědectví. žáci ročníku, pro který je projekt primárně určen. Další formy a aktivity v rámci tohoto projektu: ávštěva míst, které mají vazbu na dané historické údobí, regionální památníky a muzea.

Z hlediska práce s prameny a s dalšími zdroji používanými při výuce dějin 20. století doporučují řešitelé projektu zaměřit se na: 1) Využití současných písemných pramenů, které představují jeden ze základních informačních zdrojů pro výuku dějin. Konkrétně může jít např. o úřední dokumenty, statistiky, deníky, paměti, biografie, noviny a časopisy. 2) Orální historii, jíž se rozumí záznam a analýza ústních svědectví o minulosti. Orální historie napomáhá rekonstruovat minulost (především dějiny každodenního života, dějiny viděné „zdola“), dále umožňuje poznávat, jak konkrétní lidé vnímali konkrétní události, jak je hodnotili a interpretovali. Díky orální historii mají žáci možnost prožívat minulé děje bezprostředně a na základě autentických očitých svědectví, která je mohou fascinovat a nadchnout. Orální historie je velmi vhodnou metodou pro projektovou výuku. 3) Vizuální média, přičemž pro výuku moderních dějin má velký význam fotografie, ale též karikatura a plakát. Populární součástí masové kultury se stal komiks. 4) Audiovizuální média. K doporučeným audiovizuálním prostředkům patří: televizní programy, film, práce s videozáznamem nejrůznějšího typu (filmové nahrávky, záznamy televizních pořadů, snímky pořízené žáky – např. v rámci orální historie, a multimediální audiovizuální komponenty. Zvláštní význam pro výuku soudobých dějin mají zpravodajství a publicistické pořady. Důležitým historickým pramenem je film. Ve výuce lze využít tři druhy filmů s historickou tematikou: filmové dokumenty (dobové filmové nahrávky), dokumentární filmy

34

(obsahující autentické dobové snímky doplněné o komentáře, grafiku, mapy apod.) a hrané historické filmy. 5) Výstavy, výstavní projekty a expozice - doporučuje se využívat jak regionální, tak i celostátní výstavy, výstavní projekty a expozice. Stále více jsou nabízeny zvláštní prohlídky pro školy, možnost realizace vyučovacích hodin a workshopů přímo v expozici apod.

V rovině zefektivnění výuky moderních dějin 20. století doporučují řešitelé projektu

„Inovace výuky československých a českých dějin 20. století na středních školách v Olomouckém a Moravskoslezském kraji“ následující opatření:

Metody nastavení spolupráce: Zavádění Inovované výuky československých a českých dějin vyžaduje podporu a určitou optimalizaci v podobě nastavení spolupráce přinejmenším ve třech rovinách: (1) v rovině školského systému jako celku, (2) v rovině konkrétní školy jako instituce, (3) v rovině výuky. Ad 1) v rovině školského systému: V rovině školského systému (v rámci daných regionů Moravskoslezského kraje) doporučují řešitelé následující opatření:

Olomouckého

a

a) Spolupráce koordinátorů ŠVP b) Sdílení dobré praxe mezi školami (sdílení zkušeností mezi předsedy předmětových komisí) Ad 2) v rovině konkrétní školy: V rovině konkrétní školy doporučují řešitelé projektu přijmout následující opatření: a) Posílení role koordinátora ŠVP. Činnosti koordinátora s ohledem na zpracované vzdělávací materiály: 

zajistit realizaci implementace studijních materiálů směřujících k inovaci obsahu vzdělávání s ohledem na vytyčené vzdělávací strategie v ŠVP a jednotnou koncepci všech ŠVP na škole,

35



analyzovat možnosti úprav stávajícího ŠVP a řídit postup zpracování jeho aktualizace,

Jednou z nejdůležitějších funkcí koordinátora je objasnit pedagogickému sboru: 

nutnost spolupráce mezi předmětovými komisemi, a to hlavně při posilování mezipředmětových vztahů a zapracování průřezových témat do jednotlivých předmětů a v rámci předmětu do tematických celků.

Dalším důležitým úkolem koordinátora je dávat prostor pro podněty, nápady, kritické náhledy jednotlivých pracovníků, zajistit důslednou evaluaci výukového materiálu v rámci ověřování efektivity nastavení ŠVP a jeho návaznost na RVP daného stupně vzdělávání. b) Posílení činnosti předmětových komisí s důrazem na spolupráci předsedů předmětových komisí při stanovování učební osnovy s ohledem na mezipředmětové vztahy: Důvodem mezipředmětových vztahů je odstranění duplicit ve výuce, vyučující už dané téma nevykládá, ale pouze doplňuje, rozšiřuje v souladu s vyučovaným předmětem, odvolává se na předmět, ročník, v rámci jakého tématu bylo uvedené téma odučeno a didakticky téma rozšiřuje.

Ad 3) v rovině výuky: V rovině výuky na konkrétních školách doporučují řešitelé následující opatření:  Revize obsahu a formy výuky v předmětech dějepis, společenské vědy a literatura s ohledem na možné tematické překrývání.  Revize didaktických testů v jednotlivých předmětech.  Důsledná evaluace výstupů procesu učení.

36

MAPA VÝUKY DĚJEPISU NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH A METODY NASTAVENÍ SPOLUPRÁCE UČITELŮ DĚJEPISU, ZSV a DALŠÍCH PŘEDMĚTŮ PŘI VÝUCE DĚJIN 20

Recommend Documents