Manuál pro Ehomer. Webový nástroj indikátorů efektivity managementu mikroregionů a MAS. (neprošlo jazykovou úpravou)

Manuál pro Ehomer Webový nástroj indikátorů efektivity managementu mikroregionů a MAS (neprošlo jazykovou úpravou)

Mgr. Ondřej Marek a kolektiv, Praha 2009 ISBN: 978-80-86902-79-1 ww.ehomer.cz

WD 27-07-1 - Benchmarking venkova - Zkvalitňování managementu mikroregionů jako nástroje pro řešení regionálních disparit.

Obsah 1. 2. 2.1. 2.2. 2.3. 2.4. 3. 3.1. 3.2. 4. 4.1. 4.2. 4.3. 5. 6. 6.1. 6.2. 6.3. 6.4. 6.5. 6.7. 6.8. 7. 7.1. 7.2. 7.3. 7.4. 7.5. 7.6. 7.7. 8. 8.1. 8.2. 9. 9.1. 9.2. 9.3. 9.4. 9.5. 10. 11.

Úvod .......................................................................................................................................3 Fenomén mikroregion ...........................................................................................................3 Projekt „Benchmarking venkova“ ............................................................................................4 Metodika vytváření indikátorů efektivity managementu ...........................................................5 Vymezení základních pojmů....................................................................................................6 Důvody proč sledovat efektivitu managementu ........................................................................7 Možnosti sledování efektivity managementu ........................................................................8 Definování cílů fungování mikroregionů .................................................................................9 Základní principy fungování indikátorové sady...................................................................... 11 Sledovaná data a jejich zdroje ............................................................................................ 13 Data popisná ......................................................................................................................... 13 Data pro sledování efektivity ................................................................................................. 14 Tabulka projektů ................................................................................................................... 15 Popisné indikátory............................................................................................................... 17 Indikátory efektivity managementu.................................................................................... 17 Náklady na management MR na 1000 obyvatel ..................................................................... 18 Index rentability nákladů managementu ................................................................................. 18 Index účasti managementu regionu na získaných prostředcích ............................................... 19 Index spolupráce v regionu .................................................................................................... 19 Index souladu realizovaných projektů se strategií rozvoje mikroregionu ................................ 19 Počet distribuovaných zpravodajů ......................................................................................... 20 Náklady na propagaci na 1000 obyvatel ................................................................................. 20 Doplňkové indikátory .......................................................................................................... 21 Registrovaná míra nezaměstnanosti ....................................................................................... 21 Spokojenost s místním společenstvím .................................................................................... 21 Mnoţství vyprodukovaného komunálního odpadu ................................................................. 22 Výměra půdy ekologického zemědělství ................................................................................ 22 Podíl obyvatel / domácností napojených na ČOV................................................................... 22 Výkon alternativních zdrojů energie ...................................................................................... 23 Dopravně nedostupné urbanizované území ............................................................................ 23 Práce s indikátory................................................................................................................ 23 Omezení při vyuţívání indikátorů .......................................................................................... 24 Interpretace a souvztaţnosti indikátorů .................................................................................. 24 Webový nástroj pro sledování indikátorů .......................................................................... 25 Popis struktury stránek .......................................................................................................... 25 Registrace nového uţivatele .................................................................................................. 26 Prohlíţení obsaţených dat ..................................................................................................... 27 Uţivatelé a jejich oprávnění................................................................................................... 30 Vkládání dat a editace ........................................................................................................... 32 Tabulkový přehled indikátorů efektivity ............................................................................ 33 Literatura ............................................................................................................................ 38

Manuál pro Ehomer, Webový nástroj indikátorů efektivity managementu mikroregionů a MAS

Strana║2

1. Úvod Cílem této broţury je poskytnout představitelům a pracovníkům mikroregionů představit sadu indikátorů efektivnosti mikroregionu a webový nástroj pro jejich sledování www.ehomer.cz . Naleznete zde jako výklad teoretický předpokladů pro sledování efektivity managementu mikroregionů a MAS, tak metodiku jejich sledování. V neposlední řadě je součástí tohoto manuálu návod na práci s webovým nástrojem www.ehomer.cz .

2. Fenomén mikroregion Na poli rozvoje venkova hrají nezastupitelnou roli mikroregiony. Tato sdruţení obcí a dalších aktérů rozvoje venkova přebírají aktivitu v rozvojových aktivitách na místní a regionální úrovni, tam kde aktivita krajů a centrálních institucí jiţ nedosahuje. V neposlední řadě přispívají vyrovnávání regionálních disparit. Mikroregiony jsou z hlediska veřejné správy relativně novým fenoménem. To skrývá určitý potenciál pro originální a inovativní řešení úkolů, které na sebe mikroregiony berou. Nejsou omezovány tradičními pohledy na problematiku ani zaběhlými, či předepsanými postupy. Vytváří tak prostor pro hledání nových přístupů ke správě věcí veřejných a mohou tak přispět k zavádění inovací a kultivaci veřejné správy. Mikroregiony jsou zajímavé i z hlediska lidských zdrojů. Protoţe jsou zaloţeny na iniciativě „ze zdola“, na jejich chodu se podílí velmi motivovaní lidé. Přitahují do veřejné politiky lidi z různých oborů a vytváří prostor pro aktivizaci soukromého sektoru ve veřejném dění. Dokáţou vyuţívat dobrovolných aktivit a lidé jsou často největší hodnotou, se kterou mohou mikroregiony pracovat. Díky těmto nastíněným faktorům nacházíme v mikroregionech velké spektrum přístupů ke správě věcí veřejných. Tato rozrůzněnost se dotýká jak jejich velikost co do rozlohy i počtu obyvatel, tak struktur organizačního zázemí a forem jejich fungování. Velikost finančních prostředků, se kterými mikroregiony pracují, se velmi liší. Nedávno vzniklé regiony se potácí v nedostatku finančních zdrojů na základní činnost a jiné realizují mnoha milionové investice. Na druhou stranu mikroregiony trpí řadou problémů. Určitá nezakořeněnost mikroregionů v systému veřejné správy, přináší řadu komplikací, jako například nejasné vymezení vlastní působnosti či nezajištěný systémem financování. Hlavní otázkou se tak stává, jak jsou managementy mikroregionů vlastně efektivní. Otázka efektivnosti ve veřejné správě je velmi problematická a podléhá subjektivnímu vnímání. Proto je cílem tohoto manuálu navrhnout praktický nástroj pro sledování efektivity managementu mikroregionů. Poukáţe na moţnost jak hodnotit tak sloţitou otázku, jakou je efektivnost managementu mikroregionů. Za tento nástroj byla zvolena sada indikátorů efektivity managementu. Jedná se o jednoduchý nástroj inspirovaný indikátory vyuţívanými na jiných úrovních veřejné správy. V tomto manuálu chceme vysvětlit důvody, které vedli k sestavení této sady právě v této podobě a vysvětlit její základní fungování. Zároveň by měl být návodem pro práci s touto Manuál pro Ehomer, Webový nástroj indikátorů efektivity managementu mikroregionů a MAS

Strana║3

sadou vyuţitelným pro manaţery mikroregionů. Manuál vznikl na základě zkušenost z první etapy testování indikátorů efektivity managementu, proto předpokládáme, ţe bude dále rozšiřován, zpřesňován a upravován. Doufáme, ţe jim tento nástroj poskytne zpětnou vazbu a porovnání s ostatními podobně fungujícími organizacemi.

2.1.

Projekt „Benchmarking venkova“

Projekt "Benchmarking venkova - Zkvalitnění managementu mikroregionů jako nástroje řešení regionálních disparit", navazuje na výsledky projektu Centra pro komunitní práci střední Morava WB 17-04 - "Výzkum zavádění managementu rozvoje jako nástroje zvyšování absorpční kapacity a úspor finančních prostředků v mikroregionech". Projekt byl podpořen Ministerstvem pro místní rozvoj v rámci programu Věda a výzkum. Cíle projektu „Benchmarking venkova“ je zkvalitňování a profesionalizace vybraných typů managementu rozvoje mikroregionů, kterými jsou Svazek obcí (DSO), Management

Projekt se skládá ze dvou základních modulů a formulovaných aktivit: 1. Zkvalitnění - "profesionalizace" jednotlivých typů managementu mikroregionů: a. Prostřednictvím analýzy (vnější a vnitřní) zajištění managementu v mikroregionech v NUTS II Střední Morava, Střední Čechy a Severozápad – analýza současného stavu zajištění managementu rozvoje mikroregionů v jednotlivých regionech soudruţnosti. b. Zkvalitnění jednotlivých typů managementu rozvoje v mikroregionech – v této části budou v 6 vybraných mikroregionech uplatňovány metodiky pro zkvalitnění managementu rozvoje. c. Testovací fáze - studie efektivity managementu rozvoje mikroregionů. d. Výzkumná zpráva e. Konference – kaţdý rok realizace projektu bude uskutečněna celorepubliková konference, která bude informovat o průběhu projektu, nových trendech v „profesionalizaci“ managementu mikroregionů a regionálního rozvoje a bude dávat prostor pro diskusi nad touto tématikou. 2. Implementace indikátorové sady pro hodnocení efektivity managementu mikroregionů benchmarking. a. Vývoj a zkvalitňování metodiky pro hodnocení efektivity managementu mikroregionů rozšíření benchmarkingové sady pro hodnocení mikroregionů, tzv. barometr mikroregionů. b. Vývoj softwarové aplikace pro sledování indikátorů a hodnocení efektivity managementu rozvoje. c. Testovací fáze - benchmarking mikroregionů - zavádění a sledování indikátorů v 18 mikroregionech - vţdy v 6 mikroregionech v jednotlivých NUTS II (Střední Morava, Střední Čechy a Severozápad).

mikroregionu prostřednictvím městského úřadu (ORP) a MAS (místní akční skupiny). Zkvalitňování managementu rozvoje mikroregionů bude dosaţeno prostřednictvím Manuál pro Ehomer, Webový nástroj indikátorů efektivity managementu mikroregionů a MAS

Strana║4

ekonomické studie moţností zvyšování absorpční kapacity či realizace úspor. Dalším cílem projektu je šíření a zavádění indikátorů pro hodnocení efektivity managementu a udrţitelného rozvoje mikroregionů do dalších mikroregionů v různých oblastech České republiky. Vytvořenou indikátorovou sadu pro hodnocení efektivity managementu mikroregionů bude moţné pouţívat pro hodnocení úspěšnosti cílů činnosti a aktivit mikroregionů – např. pro hodnocení strategií, plánů, managementu atp. Tato studie se dotýká především druhého modulu projektu. Popisuje indikátorovou sadu, práci s ní a její podobu po dvouletém testování v 18 pilotních regionech.

2.2.

Metodika vytváření indikátorů efektivity managementu

Sada indikátorů nevznikla nahodile, ale je výsledkem metodické činnosti. Vychází z těchto zdrojů: Předchozí projekty realizované řešiteli projektu Benchmarking venkova.1 Zkušeností řešitelů s realizací projektů a zakázek na poli rozvoje venkova. Analýzy provedené v rámci modulu 1. tohoto projektu. 2 Zkušenosti řešitelů se zaváděným obdobných indikátorových sad určených pro jiné typy veřejné správy. 3 Konzultací s pilotními mikroregiony účastnící se projektu. Pojem benchmarking venkova by mohl svádět k tomu, ţe stavíme na zkušenostech získaných při benchmarkingu městských úřadů na základě hodnocení CAF realizovaných MV České republiky.4 Bohuţel tento systém je pro managementy mikroregionů nevyuţitelný, protoţe jejich organizační i procesní struktura je o několik řádů jednodušší.

1

Jedná se především o projekt Centra pro komunitní práci střední Morava WB 17-04 - "Výzkum zavádění managementu rozvoje jako nástroje zvyšování absorpční kapacity a úspor finančních prostředků v mikroregionech". 2

ŠKRABAL, Ivo – NUVÁŘOVÁ, Svatava, Výzkum managementu rozvoje v mikroregionech a MAS NUTS II střední Morava, střední Čechy a Severozápad, Přehled výsledků dotazníkového šetření a analýzy současného zajištění managementu rozvoje v mikroregionech a MAS, Centrum pro komunitní práci, Přerov, 2008. 3

Například KOSÍKOVÁ, Simona a kol. Zrcadlo místní udržitelnosti - Barometr udržitelnosti měst, Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj, Praha, 2006, nebo LUPAČ, Milan a kol. Zrcadlo místní udržitelnosti – Evropské indikátory udržitelného rozvoje v praxi měst České republiky. Ústav pro ekopolitiku, o. p. s, Agentura Koniklec, REC Česká republika, Praha, 2005. 4

Http://www.benchmarking.vcvscr.cz .


Strana║5

Indikátorová sada je zaloţena na praktických zkušenostech regionů, se kterými řešitelé průběţně spolupracují. Velkou inspirací pro ni jsou Společné evropské indikátory – European Common Indicators (ECI) a iniciativa TIMUR. 5

2.3.

Vymezení základních pojmů

Pro snadnější porozumění definujeme několik pojmů. Čtenář jistě tyto pojmy zná a rozumí jim, protoţe však neexistuje jejich přesné vymezení, dovolujeme si je pro potřeby manuálu definovat sami. Definice vyjasní souvislosti, ve kterých je, pro potřeby tématu, vnímají autoři. Mikroregion je sdruţení obcí s různou formou právní subjektivity. Jejich společným cíle je rozvoj území, na kterém se rozkládá katastrální území členských obcí mikroregionu. Vyznačuje se volenými orgány, které určují jeho strategii a přímo či nepřímo zajišťují i realizaci jednotlivých aktivit.6 Pro účely tohoto příspěvku pojem mikroregiony označuji i tzv. místní akční skupiny. Jedná se sice o regiony, které vznikly na základě rozdílných legislativních norem, ale důvody, cíle a formy jejich vzniku i fungování jsou obdobné jako u svazku obcí. Management mikroregionů nemůţeme chápat ve smyslu vymezovaném přístupem k managementu v podnikatelské sféře. Oproti ní se management mikroregionů neobejde bez práce s dobrovolníky, coţ vyţaduje specifický přístup. Management ve veřejné správě je do značné míry determinován filosofií veřejné správy jako takové. V Evropě je silně ovlivňován legislativními vymezeními, příkladem je německé pojetí managementu veřejné správy oproti pluralistickému přístupu v anglosaských zemích. 7 To pozici managementu mikroregionů komplikuje jejich situaci, protoţe je zaloţen na silné roli státu a legislativního základu. Dá se tak říci, ţe management mikroregionů je svým demokratickým a ne zcela definovaným postavením poněkud neobvyklým prvkem v našem systému veřejné správy. Dochází tak k zajímavému obohacení tohoto systému a kombinaci přístupu anglosaského a evropského. V souvislosti s mikroregiony musíme termínu management rozumět ve smyslu managementu rozvoje. Management rozvoje chápeme jako organizační struktury, které mají zpravidla za cíl: aktivizaci obyvatelstva a zvyšování jeho identifikace s regionem koordinaci řešení místních problémů navyšování finančních prostředků mikroregionů

5

Http://www.timur.cz .

6

Škrabal, Ivo Mgr., Nunvářová, Svatava Ing., Novák, Josef Mgr., Třebícký, Viktor, RNDr. PhD., Metodika zavádění managementu rozvoje mikroregionů, Centrum pro komunitní práci, CpKP střední Morava, kancelář Šumperk Přerov, 2006. 7

Whight, Glen, Nemec, Jura, Management veřejné správy, Teorie a praxe, Ekopress, Praha 2003, s. 13 – 36.


Strana║6

Konkrétně si pod pojmem management můţeme představit manaţery rozvoje regionů, tajemníky mikroregionů, či jiné typy výkonných pracovníků. V některých případech management regionů zajišťují externí subjekty. Správní rady, setkávání členů apod. není součástí výkonného managementu v pravém slova smyslu. Tyto orgány zajišťují strategické směřování a ne kaţdodenní agendu. V praxi se tyto dvě skupiny často prolínají, to ale nic nemění na faktu, ţe jejich role v rámci fungování mikroregionů by měli být oddělené. Dalším termínem, který byl jiţ zmíněn, je efektivita. Efektivita vyjadřuje praktickou účinnost nějaké smysluplné činnosti. Nejčastěji se jedná o lidskou práci. Je důleţitým kritériem pro posuzování úspěšnosti a kvality. 8 Benchmarking je proces porovnávání nákladů, času a kvality za které organizace provádí vlastní činnosti oproti ostatním organizacím. Výsledky by měly vést ke změnám a zlepšování. Benchmarking umoţňuje veřejné správě porovnávat svojí výkonnost s ostatními institucemi veřejné správy. To je jedna z mála moţností jako veřejnou správu vůbec hodnotit.9 Mikroregiony mají v tomto ohledu velkou nevýhodu pro svoje rozrůznění, co se týká formy, cílů i typů činností. Proto jsme benchmarking zaměřili na zjednodušené porovnávání indikátorů efektivnosti managementu. Indikátor je dalším termínem, který musíme vyjasnit. Indikátor je měřitelný ukazatel (index, proměnná), který má vztah ke konkrétnímu aspektu rozvoje. Indikátory průběţným sledování umoţní popisovat určitý jev a srovnávat jeho vývoj v čase, případně i mezi různými organizacemi. 10 Jeden indikátor zpravidla vypovídá o omezené části skutečnosti. Proto se často setkáváme s tzv. agregovanými indikátory, které zohledňují několik dílčích indikátorů. My čtenáři předkládáme tzv. indikátorovou sadu. Soubor indikátorů, které komplexně vypovídají o uceleném celku jevů, v tomto případě o efektivitě managementu mikroregionů. Jako poslední osvětlíme pojem Ehomer.cz. Takto byl pojmenován elektronický nástroj pro hodnocení mikroregionů, vytvořený v rámci projektu Benchmarking venkova. Vyuţívá níţe popsanou sadu indikátorů efektivnosti managementu. Umoţňuje pracovníkům regionů zapojených do sledování efektivity managementu samostatně zadávat potřebná data a sledovat vývoj jednotlivých indikátorů.

2.4.

Důvody proč sledovat efektivitu managementu

Neţ se začneme podrobně zabírat moţnostmi jak efektivitu managementu mikroregionů sledovat, pokusíme se odpovědět na otázku, proč je dobré zabývat se efektivitou. Hlavním důvodem pro sledování efektivity je optimalizace nákladů na dosahování stanovených cílů. Obzvláště pro mikroregiony, které nejsou obligátně napojeny na veřejné 8

Http://cs.wikipedia.org/wiki/efektivita.

9

Http://www.benchmarking.vcvscr.cz/.

10

Hřebík, Štěpán, Třebický, Viktor, Manuál zpracování a využití sady indikátorů rozvoje pro malé obce, EnviConsult, Praha 2007, s. 5.


Strana║7

rozpočty a zpravidla hospodaří s velmi omezenými zdroji či dobrovolnými příspěvky je optimalizace nákladů nezbytná. Vytvoří moţnost rozšíření činnosti a dosahování dalších cílů, případně vytváření rezerv pro období nestabilního financování. V případě, kdy přes všechnu snahu se mikroregion ukáţe jako dlouhodobě neefektivní, můţe toto sledování vést k jeho restrukturalizaci, nebo i odůvodněnému zániku. Mikroregiony ačkoliv jsou součásti veřejného sektoru, tak se oproti městům a obcím nacházejí v určitém konkurenčním prostředí. Jejich fungování a rozvoj je zpravidla závislý na získávání zdrojů pro realizaci projektů naplňujících strategii. Tyto zdroje ať jiţ z národních, či mezinárodních zdrojů zdaleka nepokrývají poptávku. Efektivní management, nejenţe dokáţe lépe připravovat projekty a získávat na ně prostředky, ale pro potencionálního donora působí důvěryhodněji. To můţe být rozhodujícím momentem, který ovlivňuje rozhodnutí pro udělení dotace při rovnocenně připravených projektech. Sledování efektivity za pomoci indikátorů můţe zásadně usnadnit komunikaci mezi orgány mikroregionu, jeho partnery a veřejností. Indikátory jsou jeden ze způsobů jak jednoduše prezentovat aktivity mikroregionu a dopady jeho činnosti. Vzhledem k určité neukotvenosti mikroregionů ve veřejné správě je vysvětlování přínosů mikroregionu pro rozvojové aktivity nezbytné. Pomáhá to odůvodňovat existenci a smysl takových aktivit. V neposlední řadě sledování efektivnosti managementu mikroregionů představuje účelný nástroj pro politickou reprezentaci mikroregionu. Na jednu stranu jim poskytuje moţnost kontroly nad prací manaţerů a úředníků věnující se managementu rozvoje. Oproti tomu jim dává moţnost vyuţívat indikátorů pro věcnou argumentaci k obhájení výsledků jejich práce před veřejností. To jsou některé důvody, proč je důleţité vytvářet dobrovolné manaţerské nástroje, které tuto zpětnou vazbu mohou dávat. Zatímco pro obce a města existuje několik různých moţností jak vlastní efektivitu sledovat11, pro mikroregiony neexistuje téměř ţádná.

3. Možnosti sledování efektivity managementu Při nezcela vyjasněném postavení mikroregionů ve veřejné správě a omezených finančních zdrojích, se kterými hospodaří, je nezbytné zamýšlet se nad efektivností fungování mikroregionů. Podnikatelský sektor má oproti organizacím působícím ve veřejné správě velkou výhodu pro zjišťování vlastní efektivnosti. Má jednoduché, snadno porovnatelné měřítko efektivnosti a úspěšnosti organizace (firmy). Tímto měřítkem je dosaţený zisk. Mikroregiony ani ostatní instituce veřejné správy nejsou zaloţeny za účelem vytváření zisku, ale za účelem naplňování veřejného zájmu. Na rozdíl od zisku je veřejný zájem velmi nejasná a proměnlivá veličina. Pro měření a porovnávání efektivity zcela nevyuţitelná. Podléhá totiţ velmi silně subjektivnímu vnímání.

11

Základní přehled dává: NOVÁK, Josef – ŠAFÁŘOVÁ, Barbora, Hodnocení managementu a rozvoje mikroregionů, Centrum pro komunitní práci, Přerov 2008.


Strana║8

Veřejná správa díky těmto okolnostem podléhá mnohem menšímu tlaku na vlastní efektivitu neţ podnikatelský sektor. Instituce veřejné správy nefungují v konkurenčním prostředí, a proto nemají dostatečnou zpětnou vazbu pro svoji efektivitu. Veřejný zájem, má jen omezenou moţnost, tuto zpětnou vazbu poskytovat. Společenská poptávka sice dokáţe vymezit obecné cíle veřejného zájmu, ale jen těţko určuje kvantitu a kvalitu, jejich naplňování. Měřítkem veřejného zájmu můţe být například veřejné mínění, či volební výsledek. Tyto ukazatele jednoduše podléhají vnějším okolnostem, módním vlivům a politické reklamě.

Nabízí se dva typy cílů, kvůli kterým mikroregiony vznikají: obecné cíle pro vznik mikroregionů specifické cíle pro vznik mikroregionů

Pro měření naplňování tzv. veřejného zájmu je účelnější vyuţít cíle, které si region sám za tento zájem určil. Zda bylo toto politické rozhodnutí v souladu s veřejným míněním, jeho politickým, či sociálním cítěním, nechť posoudí voliči, nebo valná hromada mikroregionu. Pokud bychom chtěli za měřítko naplňování veřejného zájmu zvolit naplňování specifických cílů mikroregionů, moc bychom si nepomohli. Ačkoliv se v případě mikroregionů v České republice jedná o velmi podobná témata a okruhy, coţ je mimo jiné ovlivněné i veřejnou dotační politikou, rozvojové cíle reagují na místní problematiku a jsou vzájemně jen těţko porovnatelné. Proto jsme se při sledování efektivity managementu mikroregionů zaměřili na momenty fungování mikroregionů, které vyjadřují systémové důvody pro vznik mikroregionů jako takových. Jelikoţ jsme hodnocení dopadů jednotlivých specifických aktivit směřujících k naplňování konkrétních rozvojových cílů mikroregionů nechtěli zcela opomenout, vznikly dvě sady indikátorů pro sledování činnosti mikroregionů. Sada indikátorů efektivity managementu mikroregionu, jako základní výstup projektu „Benchmarking venkova.“ a doplňková sada indikátorů. Tu jsme sesbírali z dostupných zdrojů a příkladů pro jiné typy veřejné správy a upravili je pro vyuţití managementy mikroregionů.

3.1.

Definování cílů fungování mikroregionů

Jak uţ bylo několikrát zdůrazněno, mikroregiony jsou z hlediska organizační struktury a cílů velmi nesourodou skupinou organizací veřejné správy. Spojují je jen některé společné znaky. Přičemţ i důvody jejich vzniku a existence jsou různé a mění se v čase. V devadesátých letech minulého století, kdy proběhla první vlna zakládání mikroregionů, se mikroregiony orientovali především na společné řešení specifických problémů. Dnes se zaměřují více na problematiku obecného rozvoje. Mikroregiony, které původně vznikly za účelem řešení


Strana║9

konkrétního specifického problému, např. plynofikace, či řešení problému nakládání s odpady, dnes rozšiřují své aktivity a směřování i k dalším rozvojovým cílům. 12 Kaţdý mikroregion si určuje vlastní specifické cíle, které se díky reálným moţnostem mikroregionů často vzájemně podobají, ale pro potřeby vzájemného porovnávání jsou jen těţko vyuţitelné. Také různá velikost, organizační a legislativní zakotvení mikroregionů znesnadňuje vzájemný benchmarking těchto organizací. Proto jsme pro potřeby sledování efektivnosti managementu mikroregionů hledali společné znaky a cíle jejich managementu. Na základě zkoumání fungování mikroregionů v ČR a především pak šetření mezi mikroregiony a MAS ve třech NUTS II.13 jsme určili tři společné cíle vzniku drtivé většiny mikroregionů.

Společné cíle vzniku mikroregionů. Podpora spolupráce v regionu. Zvýšení informovanosti/lepší komunikace. Naplňování cílů strategie – skrze získávání finančních prostředků.

Základní myšlenkou pro vznik a fungování mikroregionů je sdruţování sil a prostředků malých obcí, případně dalších aktérů rozvoje venkova, pro řešení společných otázek. Proto pokud je území mikroregionu příliš rozrůzněné a jeho části mají různé priority, které se vzájemně nepotkávají, nemůţe tento mikroregion efektivně fungovat. Společné řešení vybraných problémů nelze realizovat bez spolupráce a vzájemné koordinace. Podpora spolupráce napříč regionem je základním cílem pro vznik a fungování mikroregionů. 14 Spolupráce není moţná bez dostatečně kvalitní komunikace. Jedním ze znaků mikroregionů je jejich snaha o aktivizaci obyvatelstva a jejich zapojení do regionálního rozvoje. Nezcela vyjasněná a často nepochopená role mikroregionů klade velké nároky na komunikaci uvnitř i 12



Někdy hovoříme o tzv. synergickém efektu spolupráce. To je předpoklad, že při spolupráci dochází se sdružování sil za účelem dosažení nějakého cíle. Výsledná síla ovšem není prostým součtem těchto sil, ale jejich násobkem.


Strana║10

vně struktur regionu. Dalším důvodem proč otázku komunikace v souvislosti s mikroregiony povaţujeme za významnou, je fakt, ţe veřejná správa má tendenci tyto otázky podceňovat. Posledním ze společných znaků mikroregionů je snaha o řešení regionálních problémů, či naplňování strategických cílů. K tomu aby byly cíle naplněny, je zpravidla třeba investice finančních prostředků. V našem prostředí se jedná především o získávání různých dotací a podpor. Hovoříme o tzv. absorpční kapacitě. 15 Nutně nemusí jít o získávání veřejných finančních zdrojů, ale tento typ zdrojů oproti zdrojům soukromým převládá.

3.2.

Základní principy fungování indikátorové sady

Pokud má být benchmarking efektivity managementu účelný, musí být přiměřený moţnostem organizace. Vzhledem k jednoduchosti struktury managementu mikroregionů jsme pro sledování efektivity managementu mikroregionů zvolili indikátory a jejich porovnávání formou benchmarkingu mezi jednotlivými mikroregiony. Indikátorovou sadu jsme postavili na datech, které jsou jiţ sbírány a evidovány pro jiné účely. Pro většinu vyuţívaných dat je navrţeno sledování v ročním intervalu. Tato četnost pro účely mikroregionů a jejich struktur dostačuje. Sniţuje se tak administrativní náročnost práce s touto indikátorovou sadou na přijatelné minimum. Tento přístup sice nepředstavuje ten nejpřesnější způsob sledování efektivity, ale povaţujeme ho pro naše potřeby za dostatečný. Sice by nebyl problém vytvořit sofistikovanější a přesnější nástroj na sledování efektivity managementu, pokud by byl administrativně náročný, nebyl by prakticky vyuţíván. Tato podmínka byla pro vývoj tohoto nástroje jedním ze základních poţadavků. Přesto je důleţitým momentem pro funkčnost indikátorové sady i motivace regionů indikátory sledovat. Sada indikátorů efektivnosti je konstruována jako dobrovolná a má poskytovat objektivní obraz především samotnému managementu regionů o dopadech jejich činnosti. V okamţiku, kdy by tato sada byla nástrojem k nějakému externímu hodnocení MR a MAS, muselo by být nastaveno nezávislé ověřování dat vkládaných do systému Ehomer.cz. V reţimu dobrovolného manaţerského nástroje poskytující nezávazný benchmarking regionů nehrozí snaha o manipulaci s daty za účelem nějakého prospěchu. Řešením jak zajistit atraktivnost sady indikátorů pro pracovníky mikroregionů i MAS a zároveň zachovat její dobrovolnost je rozšíření systému Ehomer.cz na sledování i dalších indikátorů a hodnot potřebných pro účely oficiálního výkaznictví nebo projektového řízení. V současnosti se připravuje rozšíření systému o několik doplňkových indikátorů, které by tuto vlastnost měli splnit a zvýšit tak vyuţitelnost systému Ehomer.cz.

15

Absorpční kapacita vyjadřuje míru schopnosti státu využít prostředky poskytované z fondů EU. Tento problém má řadu aspektů, především je to: 1. administrativní kapacita, 2. schopnost spolufinancování 3. schopnost připravit s dostatečným předstihem kvalitní projekty, jež čekají na financování. (www.strukruralnifondy.cz)


Strana║11

Pokud chceme přistupovat k porovnávání mikroregionů a efektivnosti jejich managementu mezi sebou, museli jsme tomu indikátory přizpůsobit. Velikost mikroregionů a počet jejich obyvatel často určuje mnoţství zdrojů, se kterými mikroregiony hospodaří. Vytváří se tak různé podmínky pro fungování managementu. Snaţili jsme se veškeré indikátory usouvztaţnit k celkovému počtu obyvatel. Tento ukazatel jsme zvolili záměrně. Zohledňuje dopady aktivit mikroregionu na ty, kvůli kterým jsou tyto aktivity vyvíjeny. Za obecný cíl existence veřejné správy můţeme označit snahu o zlepšení ţivotních podmínek pro obyvatele, k porovnávání efektivnosti proto logicky přispívá i tento zvolený princip. Zjednodušeně řečeno zohledňuje, kolik lidí bylo dotčeno „obecně prospěšnými“ aktivitami. Dosáhli jsme tak poţadované moţnosti porovnání mezi různě velkými regiony. V případech kde dopad managementu není relevantní vztahovat na obyvatele, se k porovnávání jednotlivých mikroregionů vyuţívá jejich rozloha. Porovnávání efektivity naplňování dílčích cílů aktivit mikroregionů získáme provázáním jednotlivých indikátorů. Samotný index, či hodnota indikátoru neurčuje, zda se jedná o vysokou hodnotu, či nízkou. Nedokáţe nám odpovědět na otázku, zda je ten který manaţerský přístup efektivní či nikoliv. Teprve porovnání stejného typu hodnot dá konkrétním výstupům jejich interpelační hodnotu. Ukáţe, ţe některé regiony se svými úkoly vypořádají rychleji, levněji, zkrátka efektivněji. Takové porovnávání označujeme pojmem benchmarking. Původní záměr, bylo vyuţít zkušeností s projekty benchmarking ve veřejné správě na úrovni města a obcí, ale při prvním ohledání se ukázalo, ţe pro podmínky managementu mikroregionu nejsou pouţitelné. Proto jsme zvolili jiţ zmíněný přístup zaloţený na benchmarkingu indikátorů vytvořených pro specifika fungování mikroregionů. Vychází ze sledování naplňování obecných cílů vzniku mikroregionů. Důleţitým prvkem pro práci s indikátory je nejen benchmarking, ale i jejich sledování v čase. To je hlavním konkrétním ukazatelem pro manaţery mikroregionu o tom, jaké dopady jejich opatření a aktivity mají. V rámci této studie jsme vytvořili tzv. sadu indikátorů efektivity managementu, která zahrnuje devět indikátorů. Ty jsou doplněny několika jednoduchými indikátory popisného charakteru, jeţ pomáhají při kategorizaci jednotlivých regionů. Následně jsme vybrali několik dalších indikátorů, které jsou vhodné pro sledování naplňování cílů činnosti mikroregionů, ale mají vztah ke specifickým cílům mikroregionu. Ty jsme zařadili mezi tzv. doplňkové indikátory, které jsou spíše inspirací a návodem. Pro sledování indikátorů vztahujícím se ke specifickým cílům je důleţité především srovnání v čase, protoţe vstupní podmínky pro jednotlivé mikroregiony jsou příliš rozličné, neţ aby mohlo docházet k relevantnímu porovnávání mezi jednotlivými mikroregiony.


Strana║12

4. Sledovaná data a jejich zdroje Jak bylo uvedeno výše, pro sledování zmíněné indikátorové sady jsme se snaţili zvolit data, které jsou snadno dosaţitelná, případně sledovány jiţ pro jiné účely. Nemohli jsme se bohuţel omezit jen na tyto moţnosti, protoţe na jejich základě by nebylo moţné vytvořit uspokojující pohled na efektivitu managementu mikroregionu. Roční výkaz zisku a ztráty, tzv. výsledovka, je standardizovaný16 výkaz finančního účetnictví, který je výsledkem účetní závěrky. Většina potřebných finančních údajů se dá zjistit z tohoto dokumentu, případně podrobnější účetní sestavy. Informace o počtu obyvatel, rozloze obcí a další popisné informace jsou jednoduše dosaţitelné ze zdrojů ČSÚ. Posledním, nestandardizovaným a tudíţ i nejpracnějším zdrojem je seznam projektů realizovaný mikroregionem ve sledovaném roce. Některé regiony tyto údaje sledují například pro potřeby svých výročních zpráv a jejich získávání pro ně ţádným problémem. Pro ostatní je to určitá práce navíc, nicméně je vyuţitelná i pro jiné aktivity, neţ jen pro sledování indikátorů efektivity managementu.

Data pro sledování efektivity managementu mikroregion čerpáme ze pří základních zdrojů: roční výkaz zisku a ztráty organizace (výsledovka) zdroje ČSÚ pro jednotlivé obce – MOS (městská a obecní statistika)1 tabulka projektů a další informace a sledování nákladů na publicitu

4.1.

Data popisná

První skupinou údajů, které vyuţíváme pro sledování indikátorů efektivity managementu, jsou data popisující aktuální stav a fyzické vlastnosti mikroregionu. Tato data jsou snadno zjistitelná na Českém statistickém úřadě. Mikroregiony jsou dynamické útvary, mění svoji rozlohu a počet obyvatel přistoupením, či odstoupením jednotlivých obcí. V některých případech i relativně často. To znesnadňuje sledování těchto údajů. To je však jen jeden z důvodů, proč na centrální úrovni nejsou tato data pro mikroregiony sledována. Existuje však spolehlivá evidence na úrovni jednotlivých obcí17 a to je základem pro získání relevantních dat pro celý mikroregion. Jejich sdruţování pro potřeby regionu spravovaného MR či MAS je třeba zpracovávat ručně. Neexistuje automatická agregace. Respektive by se jednalo o sloţité a nákladné řešení.

16

V § 18 zák. 563/91 Sb. (Zákon o účetnictví) je definována struktura výkazu zisku a ztrát obecně a zpřesněno ve vyhlášce č. 504/2002 Sb. § 6 v aktuálním znění. 17

Http://vdb.czso.cz/xml/mos.html .


Strana║13

Tato data jsou často poţadována pro nejrůznější dotační tituly i další statistické účely, je tak tedy splněn poţadavek na nezvyšování administrativní zátěţe pro účely sledování indikátorů. Pro skupinu „obyvatelstvo“ je jednotkou počet obyvatel, pro „rozlohu a land use18“ km2. Kategorie ostatní nemá společnou jednotku. Pro popisné indikátory sledujeme tyto údaje: Obyvatelstvo

Rozloha a Land Use

Počet obyvatel Počet narozených Počet zemřelých Počet obyvatel největší obce Počet obyvatel druhé největší obce

Rozloha mikroregionu Rozloha zemědělské půdy Rozloha orné půdy Rozloha nezemědělské půdy Rozloha lesních ploch Rozloha vodních ploch Rozloha zastavěných ploch Rozloha ostatních ploch

Ostatní Počet obcí Rok vzniku mikroregionu Rok registrace mikroregionu

Skupina dat „Land Use“ není sice potřeba ke sledování základní sady indikátorů efektivity mikroregionů, ale je základem pro několik indikátorů z doplňkové sady a slouţí pro dotvoření obrazu mikroregionu.

4.2.

Data pro sledování efektivity

Další typ údajů potřebných pro sledování indikátorů efektivity jsou převáţně data získaná z vypracované účetní závěrky. V některých případech však výkaz zisků a ztrát nedokáţe zcela transparentně postihnout poţadovaná data. Jedná se o zejména o personální náklady. Některé typy personálních nákladů můţou být ve smyslu účetních pravidel chápáno jako sluţby. Řada manaţerů mikroregionů pracuje pro své organizace na základě mandátních smluv, a proto se náklady na jejich činnost nezapočítávají do personálních nákladů. Jiné mikroregiony vyuţívají externího managementu různých poradců a organizací a tyto sluţby svým charakterem nahrazují a doplňují práci managementu. Z těchto důvodů je zvlášť sledovaná částka nákladů na tento typ sluţeb externího managementu. Takový údaj není moţné vyčíst pouze z výkazu zisku a ztrát. Stejně tak náklady na reţii managementu je třeba

18

Definování využití půdy.


Strana║14

zjistit dle jiných účetních dokladů. Nicméně pro standardně vedené účetnictví toto není problém. Tyto údaje jsou uváděny v Kč. Zvláštní pozornost zasluhuje skupina dat dotýkající se publicity. Jejich sledování obvykle neprobíhá, nicméně není nikterak náročné. Návštěvnost webových stránek je v současnosti standardní sluţbou a neměl by být problém tento údaj získat. Webovou stránku chápeme jako samostatnou doménu mikroregionu, nebo jako ucelenou část jiného serveru, věnovanou tématice konkrétního mikroregionu.19 Pokud by sledování nebylo zajištěno provozovatelem webhostingu lze vyuţívat některé sluţby webové, které tuto informaci zajistí. 20 Další sledovanou poloţkou je počet distribuovaných zpravodajů mikroregionu. Zpravodajem rozumíme strukturovanou informaci, pravidelně či příleţitostně distribuovanou na víceméně ustálený počet příjemců. Řada mikroregionů takový materiál připravuje. Nerozlišujeme formu, ani nezkoumáme kvalitu, ale snaţíme se získat celkový počet příjemců v jedné distribuci. Následně zjišťujeme počet distribucí. Poslední informací zjišťovanou ohledně publicity je vyčíslení finančních nákladů na publicitu. Zde máme na mysli náklady na propagační tiskoviny, letáky, loga, grafický design mikroregionu a jeho propagačních předmětů. Případně náklady za účast na veletrzích, výstavách apod. Tato poloţka je nejméně jasně definovanou poloţkou, proto zde lze očekávat největší moţnou chybu. Pro managementové indikátory sledujeme tyto údaje: Příjmy

Náklady

Projektové příjmy Hospodářská činnost Členské příspěvky

4.3.

Publicita

personální náklady (ON, DPČ, DPP) sluţby (mandátní smlouva…) Reţie (nájem, sluţby, telefony, …)

Návštěvnost webových stránek Náklad zpravodajů v jedné pravidelné distribuci Počet vydání (frekvence za rok) Počet zpravodajů v rámci nepravidelné distribuce Náklady na propagaci

Tabulka projektů

Posledním typem potřebných údajů je přehledová tabulka s projekty za celý rok. Tyto údaje jsou potřebné pro několik z indikátorů efektivity. Domníváme se, ţe takový přehled by měl 19

Může se jednat například o část stránek pověřené obce třetího stupně apod.

20

U nás například server www.navrcholu.cz.


Strana║15

mít kaţdý z mikroregionů. Ne všechny mikroregiony však si takovouto evidenci vedou. Původním záměrem bylo, aby tabulka neshromaţďuje jen data o projektech získaných, ale i projektech podaných. To se bohuţel ukázalo jako nesplnitelné, proto musela být indikátorová sada upravena a některé indikátory vypuštěny. Tabulka sleduje informace nejen o projektech, které mikroregion přímo realizuje, ale i o projektech partnerských a projektech, na jejichţ přípravě se management mikroregionu podílel. Především je myšleno poskytování sluţeb spojených s jejich přípravou. Podmínkou pro všechny typy projektů je, ţe jsou realizované na území regionu. Zaznamenáváme počet partnerů z jednotlivých sektorů společnosti zapojených do projektu. Poslední pole této tabulky je věnováno souladu projektu se strategickými cíli mikroregionu. Ta se hodnotí na škále 1-10, kdy 1 je nejméně a 10 nejvíce v souladu se strategií. Projekty se na rozdíl od předešlých hodnot sledují průběţně. U projektů, které trvají přes konec kalendářního roku systém Ehomer.cz automaticky uplatňuje poměrnou část projektu do příslušného roku. Příklad matice pro tabulku projektů

Projekty Soulad se strategií

Podíl managementu

z podnikatelského sektoru

z NNO

z veřejného sektoru

Konec

Začátek

Rozpočet projektu na rok (tis. Kč)

Počet partnerů

Doba realizace (MM/RRRR)

Název projektu Projekt 1 Projekt 2 Projekt 3 Projekt 4 Zde je moţné přidávat řádky


Strana║16

5. Popisné indikátory Popisné indikátory jsou skupina, která vypovídá především o charakteru regionu. Indikátory „Rozloha mikroregionu“ a „Počet obyvatel“ pomáhají se přepočtem ostatních indikátorů, taky aby byly vyuţitelné pro vzájemné porovnávání jinak rozdílných mikroregionů. Indikátor „Přirozený přírůstek“ a „Hustota obyvatel“ jednoduchým způsobem monitorují vývoj obyvatelstva v regionu. Ostatní indikátory této sady jsou vyuţívány jako dílčí vstupy pro jiné indikátory z ostatních sad. Přesto lze i tyto indikátory meziročně a mezi jednotlivými regiony porovnávat a propojovat. Právě analýza vztahů, například získaných finančních prostředků a počtu obcí, nebo velikosti mikroregionu můţe být zajímavou moţností pro interpretaci.

Přehled popisných indikátorů Počet obyvatel Přirozený přírůstek Hustota obyvatel Rozloha mikroregionu Počet obcí Míra centrality Land use Rok vzniku mikroregionu/MAS

6. Indikátory efektivity managementu Sada indikátorů efektivity managementu sleduje tři základní oblasti. Sleduje náklady na management a finanční přínos managementu pro region, otázky spolupráce a naplňování strategických cílů i podíl managementu na informovanosti v rámci mikroregionu.

Do sady indikátorů efektivity managementu jsme zařadili: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.

Náklady na management na 1000 obyvatel Index rentability nákladů managementu Index účasti managementu na získaných prostředcích Index spolupráce v regionu Míra souladu realizovaných projektů se strategií mikroregionu Návštěvnost webových stránek Počet distribuovaných zpravodajů Náklady na propagaci na 1000 obyvatel Mnoţství získaných prostředků na 1000 obyvatel

rozvoje

Kromě těchto indikátorů v pravém slova smyslu Ehomer.cz nabízí porovnání v několika kategoriích, které nejsou nastaveny na objektivní porovnávání mezi různě velkými regiony. Dodávají nám ovšem informace, utvářející představu o základních ekonomických parametrech regionu. Dalo by se říci, ţe svým charakterem patří mezi indikátory popisné, ale svým obsahem je řadíme mezi indikátory managementové.


Strana║17

Příjmy organizace celkem Náklady na management celkem Částka získaná z projektů Mnoţství prostředků na projekt

Aplikace Ehomer z praktických důvodů člení managementové indikátory do dvou skupin: „Managementové“ a „Projekty“.

6.1.

Náklady na management MR na 1000 obyvatel

Celkové náklady na management jsou jedním z dílčích indikátorů efektivity managementu. Vzhledem k tomu, ţe mikroregiony nejsou přímo napojeny na veřejné rozpočty, nás tento údaj informuje především o efektivitě managementu při získávání prostředků na vlastní činnost. To přímo nesvědčí o efektivitě managementu vzhledem k cílům, které má dosahovat. Nicméně profesionalizace a dostatečné administrativní zázemí je nezbytné pro udrţitelné fungování jakéhokoliv mikroregionu. V počátcích fungování, mikroregion vydrţí s managementem pracujícím na dobrovolné bázi, či „vypůjčeným“ od některého z členů. Dlouhodobé řešení je jedině zajištění profesionálního managementu. Pro potřebu srovnávání různě velkých mikroregionů přepočítáváme celkové náklady na management na 1000 obyvatel mikroregionu. Tento indikátor je zajímavý především ve vztahu s dalšími údaji. Jako je například níţe uvedený index rentability nákladů managementu.

6.2.

Index rentability nákladů managementu

Tento indikátor je jedním z klíčových ukazatelů pro skutečné dopady managementu na region. Poměřuje mnoţství vynaloţených prostředků na management a mnoţství prostředků, které do regionu přitečou na rozvojové projekty. V rámci sledování realizovaných projektů je zohledněn i podíl managementu na získání takových prostředků na jejich realizaci. V České republice si pod takovými prostředky téměř automaticky představíme dotace, či granty. Nicméně tento indikátor počítá i s dalšími zdroji, například z hospodářské činnosti managementu, či sponzorství. Doufáme, ţe do budoucna se bude tento typ zdrojů navyšovat. Určitým omezením při samostatné interpretaci tohoto indikátoru, je fakt, ţe tvrdé projekty, např. budování vodohospodářské infrastruktury, jsou finančně mnohem náročnější neţ projekty tzv. měkké. Tím nechceme tvrdit, ţe tvrdé projekty jsou pro rozvoj regiony důleţitější. Obecně nelze výši příspěvku projektu k rozvoji území měřit výší jeho rozpočtu. Toho si jsme vědomi, a proto odkazujeme výše na doporučení pracovat se sadou jako celkem a nikoliv s jednotlivými indikátory samostatně.


Strana║18

6.3.

Index účasti managementu regionu na získaných prostředcích

Pokud má být jedním z důvodů vzniku mikroregionů přiliv nových prostředků do rozvoje území, musíme sledovat, jak se management na tomto přílivu podílí. Proto jsme jednoduchým způsobem začali tuto otázku evidovat. Za nejpřínosnější povaţujeme realizaci rozvojových projektů přímo managementem. Za další stupeň povaţujeme partnerskou účast v takových projektech a jako poslední moţnost hodnotíme jejich zpracovávání pro subjekty působící v mikroregionu. Existují samozřejmě i další typy aktivit podporující vznik rozvojových projektů v regionu, ale nepovaţujeme je za dostatečně transparentně přispívající k získávání prostředků pro rozvoj regionu. Základem indikátoru je výše prostředků, k jejichţ získání managementu během jednoho roku přispěl. Finanční objem realizovaného projektu je však násoben indexem přínosu managementu. Výsledné číslo nemá přesnou reálnou hodnotu, je virtuálním vyjádřením takového přínosu pro potřeby benchmarkingu jednotlivých mikroregionů v Kč. Pro potřeby benchmarkingu je tento obnos převeden na 1000 obyvatel mikroregionu.

6.4.

Index spolupráce v regionu

Index spolupráce v regionu je podobný předchozímu indikátoru. Soustředí se na celkové klima spolupráce v rámci regionu. Bylo uvedeno, ţe jedním z důvodů vzniku mikroregionů, je spolupráce subjektů na jeho území. Přestoţe nedovedeme zcela spolehlivě určit souvislost, mezi tímto klimatem a prací managementu mikroregionu, jsme přesvědčeni, ţe moment spolupráce v regionu představuje důleţitý cíl činnosti mikroregionu. Spolupráci v naší indikátorové sadě vyjadřujeme jako schopnost vytvářet partnerské projekty. Konkrétně tento index vyjadřujeme jako průměrný počet partnerů na projekt. Projekty, kterých se účastní partneři z různých sektorů společnosti, pro cílový výpočet lehce zvýhodňujeme indexem spolupráce. Tento indikátor můţe ukázat aktivitu na území mikroregionu a zajímavý bude především jeho vývoj v čase, protoţe startovací podmínky pro kaţdý region mohou být rozdílné.

6.5.

Index souladu realizovaných projektů se strategií rozvoje mikroregionu

Pokud má k rozvoji regionu přispívat realizace projektů, mělo by jednat o projekty, které jsou v souladu s celkovými rozvojovými cíli. Index souladu realizovaných projektů se strategií je pokusem o zohlednění tohoto principu. Pro potřeby tohoto indikátoru necháváme management hodnotit jednotlivé realizované projekty od 1 do 10, dle jejich souladu se strategickými cíli jejich strategie. Výsledným indexem je průměrná hodnota souladu se strategií na projekt. Můţe tak dojít k porovnávání různých mikroregionů i při různém počtu realizovaných projektů. Jsme si vědomi, ţe tento způsob hodnocení je subjektivní. Přesto nám dává obraz o tom, jak jsou realizované projekty vnímány samotným managementem. Zda se daří získávat Manuál pro Ehomer, Webový nástroj indikátorů efektivity managementu mikroregionů a MAS

Strana║19

prostředky na aktivity, které si mikroregion naplánovat, či dochází k realizaci projektů, které jsou zrovna k dispozici.

6.6.

Návštěvnost webových stránek

Informovanost partnerů i obyvatel v rámci regionu je důleţité pro naplňování základních cílů vzniku mikroregionů. Webové stránky jsou dnes nepostradatelnou součástí komunikace veřejné zprávy a občanů. Umoţňují levné a rychlé zveřejňování informací. Neustále se zvyšuje vyuţití internetu a drtivá většina mikroregionů má svoje stránky a proto jsme mezi indikátory věnující se komunikaci uvnitř regionu zařadili výši roční návštěvnosti webových stránek mikroregionu. Existuje několik přístupů k sledování návštěvnosti webových stránek. Tento indikátor pracuje s celkovým počtem jedinečných návštěv webových stránek za rok.21 Pro potřebu srovnání mezi různě velkými mikroregiony tento údaj opět převádíme na 1000 obyvatel.

6.7.

Počet distribuovaných zpravodajů

Dalším indikátorem popisujícím intenzitu komunikace v rámci mikroregionu je celkový počet distribuovaných zpravodajů na 1000 obyvatel. V tomto případě nerozlišujeme tištěné a elektronické zpravodaje. Zajímá nás počet výtisků, či distribucí na emailové adresy. Přestoţe k tomuto indikátoru můţe být vznesena řada připomínek k jeho přesnosti, dává nám základní představu o aktivitě managementu v oblasti vnitřní komunikace. Mnohem účinnější pro přesné stanovení efektivity managementu v této oblasti by bylo zvolit nějakou metodu ověřování informovanosti obyvatel a členů mikroregionu o činnosti managementu. Takový přístup znamená velmi pracnou a náročnou aktivitu, která by se pro tento účel nevyplatila.

6.8.

Náklady na propagaci na 1000 obyvatel

Předposlední ze sady indikátorů je indikátor nákladů na propagaci mikroregionu na 1000 obyvatel. V dnešní informační době se ti, kteří chtějí něco sdělovat, musí prát o pozornost cílových skupin svých sdělení. Nejinak na tom jsou mikroregiony a další subjekty veřejné zprávy, které musí soupeřit o pozornost s mnoţstvím komerčních sdělení. Informační tabule, profesionální grafika, loga apod. to vše přispívá ke kvalitě komunikace uvnitř i vně mikroregionu. Většinou se jedná o záleţitosti, které je třeba nakupovat u externích dodavatelů, a proto jsme pro ohodnocení vnější komunikace zvolili i tento indikátor.

6.9.

Množství získaných prostředků na 1000 obyvatel

Pokud za jeden z úkolů managementu mikroregionu povaţujeme získávání prostředků pro rozvoj regionu, je důleţité vědět, jakou úspěšnost management při získávání prostředků

21

Http://navrcholu.cz/napoveda/navstevy/ .


Strana║20

z grantových zdrojů má. V našich podmínkách jsou grantové a dotační zdroje jednou z nejobvyklejších moţností získávání finančních prostředků na tyto záměry. Tento aspekt sleduje Mnoţství získaných prostředků na 1000 obyvatel. Data pro sledování tohoto indikátoru nalézáme v tabulce projektů. Nejedná se tedy o celkové příjmy mikroregionu, ale pouze o prostředky získané na realizaci projektů. Index je vlastně poměrem získaných prostředků na projekty vůči počtu obyvatel. Neúspěšnost podávaných projektů nemusí nutně znamenat jejich nekvalitu. Při velké konkurenci a sloţitosti procesu výběru projektu i dobré projekty nemusí být z různých příčin podpořeny. Tento index celkově hodnotí jak schopnost připravovat dobré projekty, tak vyhledávat zajímané a financovatelné projektové záměry, ale i celkovou strategii managementu při získávání zdrojů pro region. V neposlední řadě se do tohoto indikátoru mohou promítnout schopnosti managementu s lobbingem ve prospěch projektů mikroregionu.

7. Doplňkové indikátory Na rozdíl od předešlé sady není tato sada indikátorů chápána jako vzájemně propojený celek. To znamená, ţe nepředpokládá její vyuţití všech jejích indikátorů najednou. Jednotlivé mikroregiony budou vyuţívány jednotlivé indikátory, dle své potřeby. Doplňkovou sadu chápeme jako určitou inspirační banku, či burzu indikátorů, které známe z jiných úrovní veřejné správy, ale jsou relevantní, či upravené pro potřeby mikroregionů. Předpokládáme, ţe tato základní sada se bude postupně rozšiřovat.

7.1.

Registrovaná míra nezaměstnanosti22

Tento jednoduchý indikátor informuje o procentu nezaměstnaných v regionu. O významu míry zaměstnanosti pro kvalitu ţivota není třeba podrobněji hovořit. Indikátor se vyjadřuje jako podíl nezaměstnaných evidovaných úřadem práce z celkového počtu ekonomicky aktivních obyvatel regionu. Zdrojem dat je především ČSÚ, potaţmo příslušný Úřad práce. Sledování nezaměstnanosti vychází z metodiky ČSÚ. Se sledováním na úrovni regionu není problém, lze ho jednoduše odvodit z počtu nezaměstnaných v jednotlivých obcích.

7.2.

Spokojenost s místním společenstvím 23

Subjektivní pocit spokojenosti kaţdého jedince je pro jeho osobní štěstí nezbytností. Proto v některých mikroregionech probíhá zjišťování spokojenosti občanů s místním společenstvím. Na základně průzkumu, či ankety, lez určit podíl spokojených (velmi, mírně) a nespokojených (velmi, mírně) občanů s městem jako s místem, kde ţijí a pracují. Slabinou tohoto přístupu můţe být reprezentativnost těchto průzkumů, proto je třeba úzkostlivě ji neţ jinde dodrţovat metodiku sbírání dat. 22

HŘEBÍK, Štěpán - TŘEBICKÝ, Viktor, Manuál zpracování a využití sady indikátorů rozvoje pro malé obce, EnviConsult, Praha 2007, s 21. 23

Http://www.timur.cz/cz/indikatory/spokojenost-s-mistnim-spolecenstvim.html .


Strana║21

7.3.

Množství vyprodukovaného komunálního odpadu 24

Indikátor vypovídá o zátěţi obyvatel na ţivotní prostředí prostřednictvím produkce komunálního odpadu. Vypočítá se jako suma produkce komunálního odpadu jednotlivými obcemi k celkovému počtu obyvatel mikroregionu. Komunálním odpadem25 je odpad produkovaný domácnostmi, obchodem a ţivnostmi, drobným podnikáním, kancelářemi a úřady. Indikátor se týká veškerého odpadu, který je sebrán tradičním sběrem (sluţba, která zajišťuje odvoz směsného odpadu z domácností) nebo tříděným sběrem (jak podomní sluţba, tak dobrovolné ukládání odpadu do komunálních popelnic na tříděný odpad), který můţe vést ke znovu vyuţití. Indikátor je průměrnou hodnotou mnoţství odpadu produkovaného obyvatelem mikroregionu. Indikátor vyprodukovaného komunálního odpadu vypovídá o několika aspektech. Prvním z nich je technická a finanční dostupnost sluţeb spojených se zajišťováním nakládání s odpady. Dále vypovídá o uvědomělosti místních obyvatel v oblasti produkce a nakládaní s odpady.

7.4.

Výměra půdy ekologického zemědělství

Ekologicky obhospodařované pozemky jsou indikátorem pro zdravé ţivotní prostředí i krajinu. Také proto je Indikátor výměry ekologicky obdělávané půdy indikátorem doplňkové řady. Indikátor je údajem procentuelního zastoupený půdy, na které hospodaří subjekty s certifikátem ekologického zemědělství z celkové velikosti obdělávané půdě mikroregionu. Subjekty podnikajících v zemědělství s certifikátem ekologického zemědělství lze nalézt na stránkách Ministerstva zemědělství v sekci zemědělství a ekologické zemědělství. 26 Subjekty podnikajících v zemědělství pak na krajské pobočce Českého statistického úřadu. Indikátor získáme, kdyţ sečteme plochu ekologicky obhospodařované půdy na katastrech jednotlivých obcí regionu a vydělíme plochou regionu.

7.5.

Podíl obyvatel / domácností napojených na ČOV 27

Tento environmentálně zaměřený indikátor je vyuţitelný pro řadu mikroregionů, které si kladou za cíl společně řešit vodohospodářskou infrastrukturu. Kvalita čištění splaškové vody zásadně připívá ke kvalitě ţivota obyvatel dvěma způsoby. Zbavuje domácnosti starosti o splaškovou vodu a zvyšuje kvalitu pozemních i podzemních vod. Indikátor je definován jako podíl obyvatel bydlících v domech, kteří jsou napojeni na kanalizaci končící ČOV. Výslednou hodnotou je procento. 24

Http://www.timur.cz/indix/sestav.php?hID=58 nebo http://www.ceroi.net/ind/display.asp?indID=25 .

25

Podle definice "Odpadové směrnice" 1999/31/EC tuhá komunální odpad zahrnuje také objemný odpad a odpad z obecních služeb (odpad z čištění ulic, z udržování parků a zahrad včetně odpadu ze hřbitovů, odpad z trhů, kal z jímek), ale nezahrnuje odpad z městské kanalizační sítě a odpad ze staveb a demolic. 26

Http://www.mze.cz/Index.aspx?ch=73&typ=2&ids=3344&val=3344 .

27

HŘEBÍK, Štěpán - TŘEBICKÝ, Viktor, Manuál zpracování a využití sady indikátorů rozvoje pro malé obce, EnviConsult, Praha 2007, s 25. Manuál pro Ehomer, Webový nástroj indikátorů efektivity managementu mikroregionů a MAS

Strana║22

7.6.

Výkon alternativních zdrojů energie 28

Další z environmentálně orientovaných indikátorů se zaměřuje na energetiku. Řada mikroregionů uvaţuje o rozvoji vyuţívání obnovitelných zdrojů energie. Tento indikátor jim poměrně jednoduchým způsobem pomůţe s měřením vlastní efektivity. Indikátor určuje instalovaný výkon obnovitelných zdrojů energie na jednoho obyvatele mikroregionu. Za obnovitelné zdroje povaţujeme zejména slunce, vítr, vodu a biomasu. Zdrojem dat jsou distributoři elektrické energie v regionu, tudíţ sběr dat by neměl být problémem. Určitým omezením je fakt, ţe tento indikátor počítá jen se zapojením obnovitelných zdrojů do výroby elektrické energie. Obnovitelné zdroje, jsou však vyuţívány také jinak, jako například k vytápění budov a ohřevu teplé vody. Tyto oblasti však indikátor nemonitoruje.

7.7.

Dopravně nedostupné urbanizované území 29

Indikátor dopravně urbanizovaného území je definování jako procento zastavěného území obcí regiony, které se nachází mimo dostupnost 1 km od autobusových zastávek nebo ţelezničních stanic. Metoda sledování tohoto indikátoru není zcela jednoduchá a je třeba vyuţít GIS. Vyuţitelnost tohoto indikátoru je pro sledování naplňování strategických cílů v oblasti dopravní obsluţnosti a rozvoje udrţitelné dopravy.

Stručný popis metody sledování: 1. V mapě (fyzické, GIS) se zobrazí pouze urbanizované území (vychází z ÚPD); 2. Do mapy (fyzické, GIS) se zanesou jednotlivé funkční autobusové zástavky, zastávky MHD či vlakové stanice; 3. Kolem bodů zastávek a stanic (autobusových, MHD, vlakových) se provede kruţnice o poloměru 1 km (moţno i 750 m, 500 m, 300 m); 4. Kombinací obou vrstev se zjistí zbytková plocha, která leţí v urbanizovaném území, avšak neodpovídá kritériu dostupnosti.

8. Práce s indikátory Nevytváříme indikátory pro indikátory, proto je třeba takto získané výstupy náleţitě vyuţít. Moţností je několik. Indikátory efektivity managementu by měly souviset s indikátory strategie mikroregionu. Pro specifické cíle lze vyuţít jednotlivých indikátorů doplňkové sady. Sledování indikátorů je navrţeno s roční frekvencí, takţe práce s indikátory je záleţitostí vyuţitelné spíše ke strategickému plánování, neţ k operativnímu řízení.

28

Návrh sady indikátorů pro hodnocení úspěšnosti realizace, Strategie rozvoje mikroregionu Mohelnicko, Mohelnice 2007. 29 Http://www.timur.cz/indix/sestav.php?hID=46 . Manuál pro Ehomer, Webový nástroj indikátorů efektivity managementu mikroregionů a MAS

Strana║23

Při předpokladu, ţe většina dat je určenému pracovníkovi jednoduše dostupná 30, by sledování nemělo zabrat více neţ půl dne ročně. Důleţité je s výstupy indikátorů pracovat průběţně. Zohlednit je v rámci plánu práce managementu pro aktuální rok, organizačního řádu apod. Při strategickém plánování, nebo přípravě projektů zohledňovat moţnosti pozitivního ovlivnění indikátorů. Bude-li mít manaţer na paměti i během roku z čeho bude skládat účty, jakými indikátory bude hodnocena jeho práce, bude podvědomě, případně i svými nadřízenými tlačen do hledání úspornějších řešení úkolů a do zvyšování efektivity.

8.1.

Omezení při využívání indikátorů

Kaţdý jednotlivý indikátor můţe samozřejmě vykazovat na základě místních specifik neobjektivní obraz o efektivitě managementu mikroregionu. Toto nebezpečí se eliminuje dvěma způsoby. První z nich je komplexnost sady indikátorů. Výchylka jednoho indikátoru je v souvislosti s ostatními lépe pochopitelná a obraz celkové efektivity managementu regionu není ovlivněn. Druhým způsob je sledování indikátorů v čase. Většina indikátorů je navrţena tak, ţe je lze sledovat i zpětně a pro nastartování benchmarking předpokládáme sledování minimálně tří po sobě jdoucích let. Jednou z hlavních nevýhod vyuţívání indikátorů je skutečnost, ţe tento nástroj neodhaluje pravou příčinu problémů, či nedostatků, ale jen indikuje změnu. Neříká, co je špatně. Konstatuje, ţe se něco zlepšilo, či zhoršilo. S tím je také nutné k indikátorům přistupovat.

8.2.

Interpretace a souvztažnosti indikátorů

Samotný indikátor není informací o tom, jaké jsou příčiny, či důvody ve změnách v efektivitě managementu, ale indikuje nějakou změnu, případně setrvalý stav. Nastat můţe několik situací. Z vnějších, organizačních, nebo jakých kolik jiných důvodů proběhne změna v práci managementu. Můţe se jednat o přijetí nového zaměstnance, změnu stylu práce, či zavedení poskytování nové sluţby mikroregionem. Na indikátoru, kterého se změna dotýká, tak sledujeme, jak se jeho parametr změnil. Další moţností je, ţe ţádná vědomá, či zásadní změna v práci managementu nenastala a přesto došlo k výraznějšímu posunu konkrétního indikátoru. V tomto případě musíme analyzovat důvody změny. Pokud je důvodem nějaký vnější faktor, měli bychom přijmout opatření jak jej, v případě kladného dopadu na mikroregion, vyuţít a pokud se jedná o negativní dopad, jak jej eliminovat. Pro interpretaci indikátorů je nezbytné pracovat s jejich vzájemnou souvztaţností. Například nárůst průměrných nákladů na management na 1000 obyvatel je odůvodněný v případě, ţe je spojen s nárůstem, či alespoň zachováním indexu rentability nákladů na získaných prostředcích. Následující tabulka ukazuje nejdůleţitější souvztaţnosti mezi indikátory efektivity managementu mikroregionů.

30

Viz. Str. 14.


Strana║24

Tabulka souvztažnosti indikátorů Index rentability nákladů managementu Náklady na management na 1000 obyvatel

Index účasti managementu na získaných prostředcích Index úspěšnosti projektů Index účasti managementu na získaných prostředcích

Index účasti managementu na získaných Index spolupráce v regionu prostředcích Návštěvnost webových stránek Index spolupráce v regionu

Náklady na propagaci na 1000 obyvatel

Index úspěšnosti projektů Počet distribuovaných zpravodajů Náklady na propagaci na 1000 obyvatel Návštěvnost webových stránek

9. Webový nástroj pro sledování indikátorů Ke sledování této sady indikátorů jsme vytvořili webovou aplikaci www.ehomer.cz, kde je moţné sledovat jednotlivé indikátory, jejich vývoj v čase i porovnávat jejich hodnoty mezi zúčastněnými mikroregiony. Pro funkční benchmarking je třeba mít porovnání s celou škálou mikroregionů. Pro rozběhnutí tohoto nástroje jsou do projektu zapojeny pilotní mikroregiony, které se zavázaly tento nástroj pro vlastní potřebu vyuţívat.

9.1.

Popis struktury stránek

Stránky nástroje ehomer.cz se skládají ze tří funkčních částí dostupných z hlavního navigačního menu

Hlavní stránka obsahuje základní informace o nástroji, přehledovou mapku zapojených mikroregionů, odkazy na projekt a kontaktní údaje. Sada indikátorů skrývá výběr jedné ze čtyř sad indikátorů a následný výběr konkrétního indikátoru. Další funkční nabídkou je Registrace. Zde naleznete jednoduchý registrační formulář, na jehoţ základě můţe uţivatel získat přístup k části systému vyhrazeným pouze registrovaným uţivatelům. Další dvě nabídky jsou spíše informačního charakteru.


Strana║25

Pod Zúčastnění MR/MAS se můţete seznámit s mikroregiony a MAS, které indikátorovou sadu sledují. V sekci Dokumenty naleznete dokumenty a manuály související s projektem Benchmarking venkova a indikátorovou sadou, odkazy na podobné webové stránky a projekty. Kaţdá ze stránek obsahuje také formulář pro přihlášení registrovaného uţivatele.

Pokud jste přihlášen informaci o přihlášeném uţivateli a jeho uţivatelské úrovni

9.2.

Registrace nového uživatele

Nástroj ehomer.cz je určen především registrovaným uţivatelům. Pouze registrovaný uţivatel můţe získat přístup k dalším funkcím nástroje. Neregistrovaný uţivatel můţe sledovat zadaná data, ale není mu umoţněno editovat data ţádného z regionů. Registrace probíhá automaticky, její potvrzení vyţaduje zásah administrátora systému. Registrační formulář obsahuje pouze nezbytné údaje, které slouţí administrátorovi systému k ověření registrace.

Konkrétní podoba uţivatelských nabídek systému závisí i na oprávněních přihlášeného uţivatele (viz. Uživatelé a jejich oprávnění).

Vyţadováno je jméno a příjmení uţivatele, platná e-mailová adresa, zvolené uţivatelské heslo a výběr mikroregionu/MAS, pro jehoţ data se uţivatel uchází o vyšší přístupová práva.


Strana║26

Registraci lze dokončit kliknutím na tlačítko „Uloţit“, systém úspěšnou registraci potvrdí hlášením a zároveň zašle uţivateli konfirmační e-mail.

Aby registrovaný uţivatel mohl editovat data konkrétního zapojeného mikroregionu, je třeba, aby zapojení do jeho skupiny potvrdil administrátor systému. Proto doporučujeme zároveň s registrací zaslat emailovou ţádost o schválení registrace na kontaktní mail systému Ehomer. cz.

9.3.

Prohlížení obsažených dat

Sady indikátorů Systém obsahuje 4 sady indikátorů. Konkrétní sadu je moţno vybrat pomocí menu, které se rozbalí po najetí kurzorem myši, nebo alternativně ze stránky indikátorových sad, která se otevře kliknutím na nadpis „Sada indikátorů“

Jednotlivé indikátory Po výběru indikátorové sady se zobrazí všechny indikátory, které jsou v konkrétní sadě dostupné.

Kliknutím na název indikátoru se zobrazí hodnoty indikátoru včetně grafické interpretace (indikátorový list) Kaţdý indikátorový list obsahuje následující části:


Strana║27

Záhlaví - označení kódu indikátoru, názvu a jeho stručného popisu

Nastavení zobrazování dat – ovládací prvky, kterými je moţno omezit zobrazování dát na konkrétní rok případně mikroregion.

Hlavní datovou tabulku – zobrazení hodnot indikátoru odpovídající nastavenému zobrazení dat - viz téţ bod Omezení zobrazování dat.


Strana║28

Grafickou interpretaci dat – animovaný graf s interaktivními prvky (zobrazením hodnot po najetí kurzorem myši na příslušnou část grafu).

Poznámka: Pro korektní zobrazení grafu je nutno mít v prohlížeči nainstalovaný plugin Adobe Flash Player (volně dostupný na stránkách http://www.adobe.com) a povolené zobrazování vložených objektů Flash. V opačném případě se graf nezobrazí. Stažení dat do formátu XLS – kliknutím na ikonku je moţno stáhnout do počítače zobrazená data ve formátu MS Excel a tato data dále zpracovávat v kancelářských programech a podobně.

Omezení zobrazování dat je respektováno i v případě stahovaných dat do formátu MS Excel. V případě ţe chce uţivatel stáhnout všechna dostupná data konkrétního indikátoru, je nutno všechna omezení zobrazení zrušit.


Strana║29

Omezení zobrazování dat Zobrazovaná data konkrétního indikátoru je moţné v případě potřeby omezit. Systém umoţňuje dvě moţnosti omezení zobrazovaných dat – podle roku sběru dat a podle mikroregionů. Omezení pouze na konkrétní rok se provede zaškrtnutím políčka u příslušného roku (viz prvek Nastavování zobrazování dat). Datová tabulka a graf se v tomto případě automaticky překreslí. Omezení na konkrétní mikroregion/mikroregiony je moţno provést zaškrtnutím jednotlivých mikroregionů v datové tabulce a následným kliknutím na tlačítko: . Zrušení tohoto omezení je moţno nejrychleji provést kliknutím na tlačítko: .

9.4.

Uživatelé a jejich oprávnění

V systému jsou rozlišovány následující uţivatelské úrovně. Tyto úrovně v případě přihlášených uţivatelů zobrazují po přihlášení. Návštěvník, neregistrovaný uživatel Jedná se o nejniţší uţivatelskou úroveň. Na této úrovni lze pouze prohlíţet údaje o výsledcích indikátorů a eventuelně provést registraci. Žadatel o členství Uţivatel, který vyplnil registrační formulář, ale jeho registrace ještě nebyla potvrzena administrátorem systému.

Ţadateli o členství se v hlavním menu zobrazuje navíc záloţka Moje údaje, kde je moţné zadat změny kontaktního e-mailu či změnit přístupové heslo.

Člen skupiny Uţivatel jehoţ registrace byla potvrzena administrátorem a byl přiřazen ke konkrétnímu mikroregionu.


Strana║30

Tito uţivatelé mají k dispozici nadstandardní údaje o datech toho mikroregionu, ke kterému jsou přihlášeni. Členové skupiny mají v menu záloţku s informacemi o mikroregionu, do kterého jsou přihlášeni.

Vzor údajů o konkrétním mikroregionu pro přihlášeného člena

Uživatel s právem editace údajů Jedná se o uţivatele, který má právo přidávat a měnit údaje konkrétního mikroregionu.

Uţivatel s právem editace údajů má menu rozšířené právě o nabídku editace dat.

Administrátor Jedná se o speciální uţivatelskou úroveň. Administrátor má právo editovat všechna data uloţená v systému, schvalovat registraci nových ţadatelů o členství, zvyšovat či sniţovat uţivatelské úrovně a rušit registraci uţivatelů. Administrační část systému je popsána v samostatném dokumentu.


Strana║31

9.5.

Vkládání dat a editace

Data do systému můţe vkládat pouze uţivatel s právem editace údajů. Ten má za tím účelem zpřístupněnu záloţku menu Editace údajů. Po výběru editace je zobrazena stránka s výběrem indikátorové sady a roku.

Rozsah editovatelných dat určuje administrátor systému. V současnosti je nastaven interval 2007-2009.

Kliknutím na příslušný rok se otevře stránka s editací dat konkrétní sady:


Strana║32

Poloţky, které jsou dopočítávány se zobrazují s šedým rastrem a nelze je editovat. Jejich hodnota bude vloţena systémem na základě výpočtu z vloţených údajů. Editovaná data je třeba uloţit kliknutím na příslušné tlačítko. Úspěšné uloţení systém indikuje hlášením

10.

Tabulkový přehled indikátorů efektivity

Označení Popis indikátoru Zdůvodnění indikátoru

Definice indikátoru

Zdroje dat Metodika zpracován dat Frekvence sledování Jednotky



Zdroje dat Metodika zpracován dat

Náklady na management na 1000 obyvatel Vynaloţené náklady na management mikroregiony v daném roce na 1000 obyvatel mikroregionu. Vzhledem k tomu, ţe mikroregiony nejsou přímo napojeny na veřejné rozpočty, nás tento údaj informuje především o efektivitě managementu při získávání prostředků na vlastní činnost. To přímo nesvědčí o efektivitě managementu vzhledem k cílům, které má dosahovat. Nicméně profesionalizace a dostatečné administrativní zázemí je nezbytné pro udrţitelné fungování jakéhokoliv mikroregionu. Náklady na management jsou vyjádřeny součtem osobních nákladů osob, které management zajišťují a nákladů na administrativní zajištění jejich aktivit. (Např.: nájem kanceláře, telefony, vybavení, cestovné apod.). Vyjmuty jsou náklady, prokazatelně související s realizací konkrétního projektu, které přesahují více jak třetinu pracovního úvazku za daný měsíc. účetnictví mikroregionu, ČSÚ Celkové náklady na management převedeme na počet distribuovaných zpravodajů na 1000 obyvatel. 12 měsíců Kč

Index rentability nákladů managementu Indikátor sleduje úměru mezi vynaloţenými prostředky na rozvojový management a získané zdroje. Prostředkem pro rozvoj regionu jsou finance. Jedním z důvodů vzniku mikroregionu i MAS je vytváření odborné, kapitálové a další kapacity pro získávání vnějších i vnitřních finančních zdrojů. Tento identifikátor dává do souvislosti výdaje na získávání finančních prostředků a výši takových získaných prostředků. Indikátor je vyjádřen podílem ročních nákladů na management a výší získaných prostředků pro rozvoj regionu. Zohledňujeme i projekty na získané pro rozvoj území na, jejichţ získání se mikroregion podílel. účetní uzávěrka mikroregionu, tabulka projektů Náklady na management jsou vyjádřeny součtem osobních nákladů osob, které management zajišťují a nákladů na administrativní zajištění jejich aktivit.


Strana║33

Frekvence sledování Jednotky

Označení Popis indikátoru Zdůvodnění indikátoru Definice indikátoru





(Např.: nájem kanceláře, telefony, vybavení, cestovné apod.). Vyjmuty jsou náklady, prokazatelně související s realizací konkrétního projektu, které přesahují více jak třetinu pracovního úvazku za daný měsíc. Příjmy jsou definovány, jako příjmy mikroregionu a prostředky získané pro rozvoj území na, kterém se mikroregion podílel. 12 měsíců Index

Index účasti managementu na získaných prostředcích Indikátor informuje o podílu managementu na prostředcích získaných pro rozvoj mikroregionu. Pokud má být jedním z důvodů vzniku mikroregionů přiliv nových prostředků do rozvoje území, musíme sledovat, jak se management na tomto přílivu podílí. Základem indikátoru je výše prostředků, k jejichţ získání managementu během jednoho roku přispěl. Finanční objem realizovaného projektu je však násoben indexem přínosu managementu. Definujeme tři základní typy, jak můţe mikroregion přinášet prostředky do regionu. Za nejpřínosnější povaţujeme realizaci vlastních rozvojových projektů přímo managementem. Za další stupeň povaţujeme partnerskou účast v takových projektech a jako poslední moţnost hodnotíme jejich zpracovávání pro subjekty působící v mikroregionu. Výsledné číslo nemá přesnou reálnou hodnotu, je virtuálním vyjádřením takového přínosu pro potřeby benchmarkingu jednotlivých mikroregionů v Kč. Pro potřeby benchmarkingu je tento obnos převeden na 1000 obyvatel mikroregionu. tabulka projektů Výši jednotlivých projektů realizovaných na území mikroregionu násobíme indexem podílu managementu mikroregionu. Pokud se jedná o projekt realizovaný přímo managementem, je index 1. Kdyţ mikroregion je pouze partnerem projektu index je 0,8 a v případě, ţe se management připravoval na přípravě projektové ţádosti. Následně takto upravené sumy za jednotlivé projekty sečtěme a převedeme na prostředky získané pro rozvoj regionu na 1000 obyvatel. 12 měsíců index

Index spolupráce v regionu Spolupráce je definována jako vytváření aktivit, kterých se účastní různí partneři. Tento indikátor sleduje poměr takových aktivit vůči počtu rozvojových partnerů, kteří se jich účastní. Sdruţování subjektů za účelem společných aktivit přináší tzv. synergický efekt. Synergický efekt je předpoklad, ţe společné úsilí partnerů se v případě spolupráce nesčítá, ale násobí. Tento aspekt zvyšuje efektivnost rozvojových aktivit. Často je dokonce předpokladem pro jakoukoliv úspěšnost rozvoje. Spolupráce je jeden za základních důvodů pro sdruţování obcí do mikroregionů. Indikátor sleduje počet realizovaných, či probíhajících projektů a aktivit


Strana║34







v daném období vůči počtu partnerů, kteří se na něm účastní. Indikátor zohledňuje i kolik partnerů se na jednotlivých projektech účastní. Tabulka projektů Indikátor je průměrným počtem partnerů na jeden realizovaný projekt. Sečteme celkový počet partnerů, kteří se podíleli na jednotlivých projektech v daném roce. Projekty, které jsou realizovány za partnerství obcí, nevládních organizací i podnikatelských subjektů, zvýhodníme vynásobením koeficientu 1,2. Pracujeme pouze s projekty, jejich aktivity jsou realizovány na území regionu. Započítáváme pouze partnery, kteří pocházejí z regionu. V neposlední řadě zohledňujeme pouze ty projekty, které nějakým způsobem souvisí s managementem regionu. Buď se jedná o oficiální partnery MR či MAS, nebo je doloţitelný podíl managementu regionu na vytvoření tohoto projektového partnerství. (např. vyuţití zásobníku projektů, vyuţití sluţeb managementu, čerpání prostředků zajištěných managementem apod.) 12 měsíců absolutní počet

Index souladu realizovaných projektů se strategií rozvoje mikroregionu Indikátor určuje míru souladu realizovaných projektů se strategickými cíly mikroregionu. Pokud má k rozvoji regionu přispívat realizace projektů, mělo by jednat o projekty, které jsou v souladu s celkovými rozvojovými cíli. Index souladu realizovaných projektů se strategií tento princip zohledňuje. Na základě subjektivního hodnocení managementu mikroregionu je hodnocen soulad jednotlivých projektů se strategickými cíli mikroregionu. Tento přístup nám dává obraz o tom, jak jsou realizované projekty vnímány samotným managementem. Zda se daří získávat prostředky na aktivity, které si mikroregion naplánovat, či dochází k realizaci projektů, které jsou zrovna k dispozici. Tabulka projektů Pro potřeby tohoto indikátoru necháváme management hodnotit jednotlivé realizované projekty od 1 do 10, dle jejich souladu se strategickými cíli jejich strategie. Výsledným indexem je průměrná hodnota souladu se strategií na projekt. 12 měsíců index

Návštěvnost webových stránek Indikátor určuje počet obyvatel oslovených webovými stránkami mikroregionu. Webové stránky jsou velmi efektivní komunikací, Mohou levně informovat i o relativně sloţitých tématech. Jsou pro kvalitní komunikace uvnitř regionu nezbytným předpokladem. Existuje několik metodik zjišťování přístupů na webové stránky. Tento indikátor sleduje tzv. počet unikátních návštěv. Návštěva je definována jako, soubor poţadavků na měřený web z jednoho prohlíţeče provedených tak, ţe poslední poţadavek následoval maximálně za 30 minut od předchozího


Strana║35

Zdroje dat Metodika zpracován dat Frekvence sledování Jednotky Označení Popis indikátoru Zdůvodnění indikátoru Definice indikátoru


Frekvence sledování Jednotky Označení Popis indikátoru Zdůvodnění indikátoru Definice indikátoru

Zdroje dat Metodika zpracován dat Frekvence 31

poţadavku31. Pokud mezi dvěma poţadavky uplynulo více neţ 30 minut, jde jiţ o novou návštěvu. Uvedená metodika odpovídá doporučení IFABC. Statistika přístupů na webové stránky poskytnutá providerem, případně sluţbou www.navrcholu.cz . Celkový počet jedinečných návštěv webových stránek za rok, převedeme na počet návštěv webových stránek na 1000 obyvatel za rok. 12 měsíců absolutní počet Počet distribuovaných zpravodajů Indikátor určuje počet obyvatel oslovených informačním zpravodajem či podobnou formou komunikace v regionu. Komunikace uvnitř regionu je nezbytným předpokladem fungování managementu rozvoje území. Bez informovanosti není moţné zapojit ţádnou z cílových skupin do společného úsilí o dosaţení rozvojových cílů. Určitou formu pravidelného rozesílání informací realizuje většina mikroregionů. Informačním zpravodajem rozumíme tištěné, či elektronické (např. v .pdf) periodikum, které je pravidelně vydáváno a distribuováno managementem regionu. Počtem distribuovaných zpravodajů je myšlen počet rozeslaných zpravodajů, případně počet jejich staţení. V případě tištěného zpravodaje sledujeme počet zpravodajů rozeslaných poštou, případně rozebraných na kontaktních místech. Pokud je zpravodaj necháván k rozebrání je třeba sledovat počet zpravodajů, které zůstanou nerozebrány v době vydání nového čísla. Evidence mikroregionu Počet distribuovaných zpravodajů násobíme počtem pravidelných i nepravidelných distribucí. Pokud dochází k vydávání obou typů média, sečteme celkový počet distribuovaných zpravodajů obou typů. Celkový součet pak převedeme na počet distribuovaných zpravodajů na 1000 obyvatel. 12 měsíců absolutní počet Náklady na propagaci na 1000 obyvatel Indikátor sleduje náklady investované do propagace regionu. V dnešní době, kdy na člověka kaţdodenně působí tisíce informačních podnětů, se ti, kteří chtějí něco sdělovat, musí prát o pozornost cílových skupin svých sdělení. Proto i mikroregiony a další subjekty veřejné zprávy musí soupeřit o pozornost s mnoţstvím komerčních sdělení. Za náklady na propagaci povaţujeme například informační tabule, letáky, účast na veletrzích, profesionální grafika, loga apod. Zkrátka vše co přispívá ke kvalitě komunikace uvnitř i vně mikroregionu. Nerozlišujeme tedy mezi náklady na propagaci regionu pro turistické účely a propagaci pro účely vnitřní komunikace. Tyto skupiny totiţ vůči sobě nemají jasné vymezení. Účetní evidence mikroregionu Indikátor je součtem celkových nákladů na vytvoření a distribuci materiálů na propagaci regionu. Celkový součet pak převedeme na náklady na propagaci regionu na 1000 obyvatel. 12 měsíců

Http://navrcholu.cz/napoveda/navstevy/ .


Strana║36

sledování Jednotky


Definice indikátoru Zdroje dat Metodika zpracován dat Frekvence sledování Jednotky

Kč

Množství získaných prostředků na 1000 obyvatel Míra úspěšnosti a dovednosti zástupců mikroregionu získávat prostředky z výběrových řízení a grantových schémat různých potenciálních donorů na své projekty. Jeden ze základních úkolů managementu mikroregionu je získávání prostředků pro rozvoj území. Proto je důleţité vědět, jakou úspěšnost management při získávání prostředků z grantových zdrojů má. V našich podmínkách jsou grantové a dotační zdroje jednou z nejobvyklejších moţností získávání finančních prostředků na rozvojové záměry.

Poměre získaných prostředků na projekty vůči počtu obyvatel. Tabulka projektů Celkové prostředky získané z projektů na 1000 obyvatel regionu. 12 měsíců Kč


Strana║37

11. -

-

Literatura HŘEBÍK, Štěpán - TŘEBICKÝ, Viktor, Manuál zpracování a vyuţití sady indikátorů rozvoje pro malé obce, EnviConsult, Praha 2007. HŘEBÍK, Štěpán - NOVÁK, Josef - TŘEBICKÝ, Viktor. Zrcadlo místní udrţitelnosti - Kam směřuje rozvoj malých měst a obcí Středočeského kraje. Společnost pro rozvoj Českého krasu, o. s. Praha, 2006. http://www.ceroi.net http://www.timur.cz Kolektiv autorů. Metodika pro místní agendy v České republice. Strategie, postupy a techniky uplatnění MA21 na místní a regionální úrovni v ČR. Český ekologický ústav, MŢP, NSZM, 2003. KOSÍKOVÁ, Simona a kol. Zrcadlo místní udrţitelnosti - Barometr udrţitelnosti měst. Týmová iniciativa pro místní udrţitelný rozvoj Praha, 2006. LUPAČ, Milan a kol. Zrcadlo místní udrţitelnosti – Evropské indikátory udrţitelného rozvoje v praxi měst České republiky. Ústav pro ekopolitiku, o. p. s, Agentura Koniklec, REC Česká republika, Praha, 2005. Návrh sady indikátorů pro hodnocení úspěšnosti realizace, Strategie rozvoje mikroregionu Mohelnicko, Mohelnice 2007 NOVÁK, Josef – ŠAFÁŘOVÁ, Barbora, Hodnocení managementu a rozvoje mikroregionů, Centrum pro komunitní práci, Přerov 2008. ŠKRABAL, Ivo – NUVÁŘOVÁ, Svatava, Studie zvyšování absorpční kapacity a realizace úspor ve vybraných mikroregionech Olomouckého a Zlínského kraje, Centrum pro komunitní práci, Přerov. ŠKRABAL, Ivo – NUVÁŘOVÁ, Svatava, Výzkum managementu rozvoje v mikroregionech a MAS NUTS II střední Morava, střední Čechy a Severozápad, Přehled výsledků dotazníkového šetření a analýzy současného zajištění managementu rozvoje v mikroregionech a MAS, Centrum pro komunitní práci, Přerov, 2008.

Mgr. Ondřej Marek a kolektiv, Manuál pro Ehomer, Webový nástroj indikátorů efektivity managementu mikroregionů a MAS, Vydalo CpKP, Praha 2009, ISBN: 978-80-86902-79-1 WD 27-07-1 - Benchmarking venkova - Zkvalitňování managementu mikroregionů jako nástroje pro řešení regionálních disparit. (neprošlo jazykovou úpravou)


Strana║38

Manuál pro Ehomer. Webový nástroj indikátorů efektivity managementu mikroregionů a MAS. (neprošlo jazykovou úpravou)

Recommend Documents