MANUÁL K FINANČNÍMU MODELU MANUÁL K FINANČNÍMU MODELU PRO SLUŽEBNÍ. verze 1.0 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ STÁTNÍ FOND ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ČR

MANUÁL K ´FINANČNÍMU MODELU PRO SLUŽEBNÍ PROVOZNÍ SMLOUVY

MANUÁL K FINANČNÍMU MODELU MANUÁL K FINANČNÍMU PROVOZNÍ SMLOUVY

MODELU

PRO

SLUŽEBNÍ

verze 1.0

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ STÁTNÍ FOND ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ČR

www.opzp.cz, [email protected] Zelená linka pro zájemce o dotace: 800 260 500

květen 2010

1


OBSAH 1

TEORETICKÝ ÚVOD ................................................................................................................3 1.1

Úvodní slovo ...................................................................................................................3

1.2

Prvky FM_SPS .................................................................................................................5

1.3

Vyrovnání.........................................................................................................................6

1.3.1

Filosofie a princip „vyrovnání“ .............................................................................................6

1.3.2

Indexace..............................................................................................................................7

1.3.3

Význam „Odhadu“ a „Skutečnosti“ ......................................................................................8

1.4 1.4.1

Provozní náklady ................................................................................................................9

1.4.2

Nájemné ............................................................................................................................11

1.4.3

Daň z příjmů právnických osob .........................................................................................11

1.5 2

3

Přístup k vyrovnání různých prvků požadovaného příjmu ........................................9

Vyrovnání a kalkulace ..................................................................................................11

UŽIVATELSKÁ ČÁST .............................................................................................................12 2.1

Struktura FM_SPS ........................................................................................................12

2.2

Barevná konvence ve FM_SPS ...................................................................................14

2.3

Průvodce jednotlivými listy .........................................................................................14

2.3.1

Společné vstupy ................................................................................................................14

2.3.2

PV/OV ex ante ..................................................................................................................16

2.3.3

PV/OV ex post ..................................................................................................................20

SEZNAM TABULEK ................................................................................................................24

PŘÍLOHA: SMLUVNÍ TEXT PLATEBNÍHO MECHANISMU .........................................................25

2


1

TEORETICKÝ ÚVOD

1.1

Úvodní slovo

Tento „Manuál k Finančnímu modelu pro Služební provozní smlouvy“ (dále jen „Manuál“) je příručkou pro „Finanční model pro Služební provozní smlouvy“ (dále jen „FM_SPS“). FM_SPS je následovníkem již zveřejněných Finančních nástrojů1 určených pro oddílný model provozování,2 kde vlastníci vodohospodářské infrastruktury (dále jen „Vlastníci“ případně „Vlastník“) předpokládají čerpání dotací z Operačního programu Životního prostředí (dále jen „OPŽP“) v letech 2007 - 2013. Finanční nástroje byly vytvořeny na základě požadavku Ministerstva životního prostředí ČR (dále jen „MŽP“) s ohledem na specifikované podmínky uvedené v dokumentu „Podmínky přijatelnosti vodohospodářských projektů pro Operační program Životní prostředí v programovacím období 2007 − 2013“ (dále jen “Podmínky přijatelnosti“) týkající se problematiky výpočtu ceny pro vodné a stočné. Příloha 7 OPŽP vyžaduje, aby u všech stávajících provozních smluv oddílného typu: „tarif [byl] stanovován tak, aby byla podporována kvalita služeb poskytovaných spotřebitelům a současně došlo k zajištění dlouhodobé udržitelnosti infrastruktury; přitom se zohlední smluvní závazky a přiměřený ekonomický zisk provozovatele (s ohledem na část A.1.1.b Návrhu [Podmínek přijatelnosti])“, přičemž část A.1.1.b Podmínek přijatelnosti stanovuje pravidla pro výpočet ceny pro vodné a stočné a vyžaduje, aby: „podkladem pro výše uvedený výpočet ceny pro vodné a stočné uvedený v provozní smlouvě [byl] finanční model (obdobný k modelu, který je vyžadován jako součást koncesních projektů)“. Výše uvedená podmínka v části A.1.1.b Podmínek přijatelnosti ovšem není jedinou, která má být splněna při čerpání dotace. Dalšími je zejména použití následujících principů: „metody cenového stropu (pevná cena) … [výše zisku] bude zafixována na průběžné maximální hodnoty zaručující návratnost vloženého kapitálu … rozdíl mezi reálně dosaženým kalkulačním ziskem a průběžně definovaným kalkulačním ziskem [bude] dělen“ atd. Tyto podmínky jsou rozpracované v dokumentu „Metodika pro žadatele rozvádějící podmínky přílohy č. 7 OPŽP“ (dále jen „Metodika“), který definuje sadu povinných „Zásad cenotvorby OPŽP“, viz níže. Jak bylo řečeno, splnění všech těchto podmínek ztělesňují Finanční nástroje. Zejména v souvislosti s tzv. „vyjímáním“ (viz Metodika) však dochází k potřebě tyto nástroje modifikovat, a to na situaci, kdy infrastruktura (nebo její část) je provozována bez práva provozovatele vybírat vodné a stočné. V takovém případě dochází k poskytování služby za úplatu, která není hrazena přímo koncovými spotřebiteli, ale zpravidla Vlastníkem (dále jen „Platba“). Je-li Vlastník žadatelem do OPŽP, musí provozní smlouva upravující tento vztah, tzv. Služební provozní smlouva (dále jen „SPS“) vykazovat stejné charakteristiky, které jsou požadovány u „klasického“

1

2

„Finančními nástroji“ je zde míněno již existující zpracované řešení určené pro plnění Podmínek přijatelnosti v oddílném modelu, představované textem „Platební mechanismus“ a výpočetními aplikacemi „Finanční model pro vlastníky a provozovatele vodohospodářské infrastruktury“ (Základní a Historický modul) a „Vyrovnávací nástroj pro tvorbu cen pro vodné a stočné“. „Oddílný model“ ve vodním hospodářství označuje provozní smlouvy uzavírané mezi vlastníky veřejného vodohospodářského majetku a provozovateli (dále jen „Provozovatelé“ případně „Provozovatel“), kde Provozovatel je z části vlastněn soukromou osobou nebo více osobami. Tyto provozní společnosti mají pracovní síly, vlastní stroje a nářadí, budovy a pozemky, koncese, oprávnění a znalosti nutné k zabezpečení provozování vodohospodářské infrastruktury dle platné legislativy.

3


oddílného modelu provozování (tedy splňovat Podmínky přijatelnosti). Splnění Podmínek přijatelnosti v oblasti cenotvorby je představováno vhodným zapracováním vzorového smluvního textu („Platební mechanismus“) do SPS, jehož výpočtovou část (taktéž součást smlouvy) ztělesňuje právě FM_SPS. Vybrané Zásady cenotvorby pro OPŽP v oboru vodovodů a kanalizací (relevantní pro SPS) Parafráze dokumentu „Metodika pro žadatele rozvádějící podmínky Přílohy č. 7 OPŽP“

Níže uvedené „zásady“ je nutné konkrétně, jednoznačně a prokazatelně zajistit v rámci provozní smlouvy: Strop na příjem provozovatele. Příjem provozovatele uplatňovaný do kalkulace ceny v souladu s cenovými předpisy (tj. úplné vlastní náklady bez nájemného odvedeného vlastníkovi plus přiměřený zisk3) nesmí překročit pevně stanovenou výši nákladových položek („strop“). Jednotlivé nákladové položky tohoto stropu nesmí být vyšší než výše současných nákladových položek. Po takovémto nastavení je však strop uplatněn ve vztahu k agregované výši všech nákladových položek. Jednotlivé nákladové položky jsou pro budoucí roky indexované vhodnými zveřejňovanými cenovými indexy vyjma případů uvedených níže. Systém indexů a jejich použití musí být stanoven smluvně. Index spotřebitelských cen je preferovaný základní index; nelze používat index nominálních mezd ani indexy cen pro Vodné a Stočné4. Je možné dělit náklady na „fixní“ a „variabilní5“ a indexovat variabilní náklady jak zvolenými cenovými indexy, tak i předpokládaným objemem (dodaným nebo odváděným). U nové infrastruktury je možné použít přístup „vyrovnání dle skutečnosti“ popsaný v kapitole 3 Manuálu k vyrovnávacímu nástroji pro tvorbu cen pro vodné a stočné. Alternativně, náklady nové infrastruktury mohou být nejdříve zohledněny v kalkulaci na základě odborného a kvalifikovaného posudku (např. s využitím realizační dokumentace stavby). Dílčí „strop“ pro danou infrastrukturu (který představuje základ pro další indexaci, viz níže) je pak určen výší skutečných provozních nákladů ex post (po prvním roce plného provozování). Je vhodné smluvně zajistit expertní přezkoumání oprávněnosti nákladů; alternativně je možné využít dohadovacích procedur obsažených v provozní smlouvě. Jiné promítání skutečné výše nákladů do ceny je přípustné pouze na základě odůvodnění, proč by provozovatel neměl nést riziko související s danou nákladovou položkou (např. cena za odebranou povrchovou vodu a poplatek za odebranou podzemní vodu).

3

Tj. tento strop příjmu provozovatele zahrnuje veškerý příjem provozovatele kromě nájemného, tj. zahrnuje i zisk provozovatele. Tento přístup zajišťuje správnou motivaci k zlepšení efektivity provozování.

4

Tento přístup je v souladu s přístupem uvedeným v Manuálu.

5

„Variabilními náklady“ jsou ty, které bezprostředně souvisí s objemem vody dodané nebo odváděné (typický příklad je elektrická energie používána k čerpání). Ostatní náklady jsou považované za „fixní“.

4


Dělení úspor v průběhu období Cenové fixace. Pokud jsou skutečné náklady provozovatele za ukončený rok vyšší než kalkulované („předpokládané“, „plánované“), provozovatel je nemůže uplatnit do ceny v příštím roce („nejsou kompenzovány“, jedná se o ztrátu provozovatele). Pokud jsou náklady provozovatele za ukončený rok nižší než kalkulované („předpokládané“, „plánované“), úspora musí být rozdělena mezi provozovatele a odběratele (část úspory se přenáší jako snížení nákladů na další období, tj. úspora z roku t se vrací v podobě snížení relevantní cenové položky např. za rok t+2). Úspora se dělí formou „progresivního“ dělení z důvodu zamezení možnosti vzniku „excesivních“ úspor: např. z prvních 5 % úspory (měřeno k úplným vlastním nákladům bez nájemného) si nechá provozovatel 80 %; z dalších 5 % úspory si nechá provozovatel 50%; a z případné úspory nad 10 % si nechá provozovatel pouze 20 %6. „Úspora“ je výsledným součtem všech rozdílů jednotlivých nákladových indexovaných položek (tj. dochází ke vzájemnému zápočtu dílčích úspor a dílčích překročení). Výše zisku. Výše zisku ex ante musí být určena s využitím povinného FM_SPS („Finančního modelu pro Služební provozní smlouvy“). Výše zisku ex post může být nižší nebo vyšší než výše zisku ex ante, a to v závislosti na výkonu provozovatele. FM_SPS stanovuje zisk jako návratnost vloženého kapitálu, který je představován provozním majetkem a pracovním kapitálem Provozovatele. Míra návratnosti je nazývána Vážené Průměrné Náklady Kapitálu (dále jen „VaPNaK“), jejíž výše (a způsob výpočtu) je zveřejňována na www.opzp.cz.

Potřeba modifikace Finančních nástrojů pramení zejména z užšího rozsahu předmětu SPS, předpokládané kratší délky smlouvy, a tudíž i menšího nároku na komplexnost celého řešení. Jedním z významných rozdílů je způsob přiřazení provozního majetku předmětné smlouvě. Původní přístup, kdy provozovatel prováděl přidělení sám (ať už dle vzorového nebo vlastního postupu), byl nahrazen přidělením na základě nezávislé proměnné, která byla vypočtená na základě statistik pro vzorek vodohospodářských společností. Zjištění relevantní nezávislé proměnné bylo provedeno v ekonomické analýze hodnot provozního majetku vodárenských společností v ČR, vypracované na základě statistické evidence poskytnuté Ministerstvem zemědělství ČR. Jako nejvhodnější vztahové veličiny byly určeny objem dodané (fakturované) pitné vody pro oblast pitné vody a objem odvedených (fakturovaných) odpadních vod v oblasti kanalizací. Pro určení míry potřeby vybavenosti provozním majetkem jsou pak ve FM_SPS použity vzorce vyjadřující vztah popsaný ve zmíněné analýze. Zvláštní zohlednění vyžaduje situace, kdy jeden provozovatel provozuje celkovou infrastrukturu na základě dvou smluv (např. jednu na provoz kanalizace a druhou „služební“ na ČOV). V takovém případě je třeba zamezit dvojímu započítání zisku. Vložený kapitál pro SPS se skládá pouze ze dvou prvků – provozního majetku a pracovního kapitálu. Proto hodnota provozního majetku v „klasické“ smlouvě musí být prostá z výše provozního majetku přiděleného SPS. Dále musí být snížen pracovní kapitál SPS tím způsobem, že doba obratovosti pohledávek a závazků bude upravena v souladu se stejnými parametry v „koncesní“ smlouvě tak, aby doba obratovosti pohledávek SPS byla rovná době obratovosti závazků u „koncesní“ smlouvy. Důvodem je, že závazky v rámci SPS jsou přenášeny přes pohledávky za Platbou za službu do „klasické“ smlouvy, a tím jsou již obsaženy v jejím pracovní kapitálu. V případě více smluv je potřeba počítat vážené průměrné doby obratovosti na základě konkrétních obchodních podmínek té které smlouvy.

1.2

Prvky FM_SPS

FM_SPS se skládá ze tří částí:

•

6

výpočtový nástroj ve formátu souboru MS Excel;

Jiné postupy budou posouzeny z hlediska toho, zda naplňují věcnou podstatu této podmínky v rámci kontroly SFŽP před Rozhodnutím o přidělení dotace.

5


•

uživatelský manuál; a

•

vzorový dílčí smluvní text ve vztahu k cenotvorbě (dále jen „Platební mechanismus“).

Při aplikaci výpočtové části FM_SPS musí být respektován vzorový dílčí smluvní text jakožto nedílná součást smlouvy pro splnění Zásad cenotvorby OPŽP. Jakékoliv úpravy v tomto vzorovém dílčím smluvním textu musí žadatel podrobně popsat a rozdíly odůvodnit.

1.3

Vyrovnání

1.3.1 Filosofie a princip „vyrovnání“ Součástí FM_SPS je tzv. princip „vyrovnání“, kdy proti sobě jsou stavěny předpokládaný, smluvně domluvený vývoj proměnných, které spolu určují Platbu a následně zjištěný skutečný vývoj těchto proměnných. Platba je totiž spočtena tak, aby Provozovatel inkasoval přesně takový požadovaný příjem (tj. provozní náklady, nájem a přiměřený zisk ex ante), který mu náleží v případě naplnění původně předpokládaného vývoje všech proměnných. Ve skutečnosti však bude vývoj většiny parametrů odlišný od původní prognózy, a proto je nutné tyto odlišnosti promítnout do skutečných Plateb v následujících letech provozování. Matematicky přesná pravidla pro tento proces určuje Platební mechanismus, jinými slovy smluvní text (vč. přílohy) spolu s výpočetním nástrojem, který slouží k provedení požadovaných výpočtů. Filosofie tohoto Platebního mechanismu vychází ze snahy soustavně motivovat Provozovatele k dosažení vyšší efektivity. Předpokládá se, že Provozovatel je motivován hlavně možností dosáhnout vyššího skutečného zisku (zisku „ex post“) než zisku prognózovaného (zisku „ex ante“). Pro dosažení tohoto cíle je nutné rozlišit, co může Provozovatel zcela ovlivnit, co může ovlivnit zčásti a co může ovlivnit pouze okrajově nebo nemůže ovlivnit vůbec. Příklady prvků v těchto různých kategoriích představuje Tabulka 1 níže. Tabulka 1: Příklady různých proměnných relevantních pro cenotvorbu dle jejich ovlivnitelnosti Ovlivnitelné Typické proměnné

Částečně ovlivnitelné

Minimálně ovlivnitelné

•

Režijní náklady

•

•

•

Náklady za preventivní údržbu

Poplatky za vypouštění odpadních vod

Objem pitné vody dodané

•

Náklady za elektrickou 3 energii za 1m vody dodané

Náklady za havarijní opravy

•

•

Objemy odpadní vody odváděné

•

Míra ztráty pitné vody z rozvodné vodovodní sítě

•

Cena vody převzaté nebo vody surové

•

Obecná míra inflace

•

Nárůst cen u specifických vstupů

Přístup k vyrovnání vychází primárně z toho, kdo nese riziko souvisejícím s danou proměnnou. Pokud Provozovatel může řídit dané proměnné, měl by nést související riziko a přístup k daným proměnným by měl být „pevně daný“ – to znamená, že skutečně účtovaná cena má vycházet z pevně dané částky. Tato částka je obvykle dílčím prvkem „stropu na příjem Provozovatele“ – typickým příkladem jsou režijní náklady. Pokud jsou skutečné náklady nižší než prognózované, představuje rozdíl (alespoň z části) legitimní navýšení zisku Provozovatele. Pokud jsou naopak skutečné náklady vyšší než prognózované, Provozovatel není za tuto skutečnost kompenzován a výsledkem je snížení jeho zisku. U proměnných, které Provozovatel může ovlivňovat pouze minimálně, je postup opačný. Zde nese riziko vývoje obvykle odběratel (protože přenést takové riziko na soukromého partnera by bylo možné pouze za vysokou cenu, kterou Provozovatel musí logicky požadovat k jeho krytí).

6


Změny v těchto proměnných oproti původní prognóze jsou „promítané“ přímo do ceny (Platby). Pokud například dochází k navýšení poplatků nebo ceny surové vody, tak by tato změna měla vést k odpovídajícímu navýšení konečné Platby (v oblasti pitné vody). U částečně ovlivnitelných položek je rozhodnutí o správném nakládání náročnější. U některých položek Vlastník může rozhodnout, že Provozovatel má nést plné riziko související s danou položkou, ačkoliv ji nemůže zcela ovlivnit. Dobrým příkladem jsou havarijní opravy. Tyto opravy jsou vyvolány havárií, kterou Provozovatel může pouze částečně ovlivnit (například pokud Vlastník umožňuje Provozovateli rozhodovat u části investic Vlastníka do obnovy, tzn. do kterých konkrétních částí infrastruktury bude investováno). Na druhé straně riziko havárií je provozním rizikem, které Provozovatel může řídit lépe než kdokoliv jiný, a proto FM_SPS předpokládá, že tyto náklady mají být v režimu pevně daných provozních nákladů. U některých položek je objektivně potřeba zvolit správné zacházení na základě konkrétní situace u dané provozní smlouvy. Příkladem mohou být poplatky za vypouštění odpadních vod. U jedné smlouvy mohou tyto poplatky být pouze za objem, který Provozovatel objektivně ovlivňuje pouze minimálně; u jiné smlouvy mohou poplatky souviset spíše s účinností čistícího procesu, který řídí Provozovatel. V prvním případě je vhodné „promítnout“ velkou část poplatků do Platby v oblasti odpadní vody, v druhém případě by mohlo být vhodné nechat tuto položku v režimu „fixním, pevně daném“. Je nutné upozornit na to, že tento postup je odlišný od postupu typicky uplatněného pro cenotvorbu v České republice. Typický postup spočívá v určení předpokládaného vývoje v kalkulaci cen, bez vyrovnání z minulých let. Pokud je skutečnost mírně odlišná od předpokladu, toto riziko nese Provozovatel (s tím, že občas jsou kvalita nebo rozsah dodaných služeb upraveny tak, aby výsledná odchylka mezi „kalkulací“ a „skutečností“ byla minimalizována, například změnou v rozsahu provedených preventivních „oprav“). Pokud dochází k velké odchylce v průběhu roku, má dojít k vyhlášení nových cen, které tu novou skutečnost reflektují. Naopak při cenotvorbě s využitím FM_SPS Provozovatel ví dopředu, co mu bude vyrovnáno a co nikoliv. Nelze však uplatnit tento přístup efektivně bez komplexního přístupu k dané smlouvě. Pokud má Provozovatel nést například riziko havarijních oprav, měl by mít reálnou možnost pomocí řízení investičních činností Vlastníka obnovovat nejvíce poruchové části sítí. Obecně není vhodné uplatnit silné motivační mechanismy (kde Provozovatel může získat značný finanční prospěch provozními úsporami), aniž byly smluvně zabezpečeny standardy preventivní údržby a kvality služeb. V tomto směru je dobrým východiskem „Příručka výkonových ukazatelů v oboru vodovodů a kanalizací v ČR“, která však nemůže nahradit takové komplexní smluvní řešení, které vyváží různé vlivy na chování Provozovatele. Jeden z důvodů, proč standardní řešení v oblasti dělení úspor má „progresivní dělení“ je právě ten, aby Provozovatel neměl příliš silnou motivaci šetřit na úkor kvality poskytovaných služeb. Soulad tohoto postupu s platnými cenovými předpisy je (v době vydání tohoto Manuálu) zajištěn odstavcem 13 relevantní části Výměr MF č. 01/2010 ze dne 8. prosince 2009, kterým se vydává seznam zboží s regulovanými cenami.

1.3.2 Indexace Indexace znamená proces využití cenových indexů (obvykle průměrných ročních indexů publikovaných Českým statistickým úřadem, vztažených k jednomu výchozímu roku) k tomu, aby Provozovatel nenesl riziko obecných změn v cenové hladině – což je žádoucí, protože je Provozovatel nemůže ovlivnit. Hlavní výpočty ve FM_SPS jsou ve stálých cenách Výchozího roku. Pouze na konci roku jsou tyto ceny navýšeny o příslušný nárůst indexu spotřebitelských cen (dále jen „ISC“). Využití ISC je založeno na zásadě zachování finanční hodnoty kapitálu (tzv. teorie „FCM“, z anglické zkratky „Financial capital maintenance“). Zjednodušeně řečeno, tato zásada spočívá v myšlence, že když investor vynaloží 100 Kč, očekává, že mu z investice do budoucna budou plynout takové příjmy, z nichž bude moci zaplatit v budoucnu služby na stejné úrovni jako za dnešních 100 Kč. Tímto

7


způsobem by měla zůstat zachována reálná kupní síla investice. Pouze při využití ISC respektujeme zásadu, že kupní síla investice zůstává stejná ve vztahu k zboží a službám, které spotřebují jednotlivci a domácnosti. Proto je ISC používán k přepočtu mezi stálými cenami („reálnými“ hodnotami) a běžnými cenami („nominálními“ hodnotami). To ovšem neznamená, že jediný cenový index, který lze používat, je ISC. V zásadě lze využít jakýkoliv index ve vztahu k jednotlivým nákladovým položkám. FM_SPS právě předpokládá využití několika indexů kromě ISC. Tyto indexy jsou transformovány do změn v reálných hodnotách, tzn. o kolik daný index rostl rychleji nebo pomaleji než ISC v daném období (přehled používaných indexů poskytuje Platební mechanismus). Indexy jsou používány ve FM_SPS vždy ke konci října daného kalendářního roku (za předpokladu určení cen pro kalendářní a nikoliv pro jiný hospodářský rok). To znamená, že Platba pro rok t+1 je určena s použitím indexu k 31. říjnu roku t, a to z důvodu absence lepšího údaje k tomuto datu určení ceny. Cenové indexy nejsou předmětem dalšího vyrovnání.

1.3.3 Význam „Odhadu“ a „Skutečnosti“ Vyrovnání funguje na základě zásady, že Platba pro daný rok by měla reflektovat veškeré informace, které jsou k dispozici v okamžiku jejího stanovení. V praxi to znamená, že Platba pro rok t, která je obvykle stanovována v posledním čtvrtletí roku t-1, obsahují následující informace: •

odhad skutečných hodnot za rok t-1 (jsou k dispozici údaje za první tři čtvrtletí, ale nikoliv za celý rok; je tedy nutné prognózovat skutečnost pro poslední měsíce roku) – „Odhad“; a

•

skutečné hodnoty dle uzavřeného roku t-2, které jsou již k dispozici (matematicky vyjádřeno, se jedná o rozdíl mezi odhadem za rok t-2 a skutečností za stejný rok, protože vyrovnání za odhad roku t-2 bylo již zahrnuto do ceny roku t-1) – „Skutečnost“.

To znamená, že v zásadě nedochází ke „znovu-prognózování“ původních předpokladů. Dochází pouze k vyrovnání mezi původními předpoklady a odhadem a o rok později poté k vyrovnání mezi odhadem a skutečností. Tento přístup je výhodný tím, že vede k větší stabilitě Plateb, než alternativa, kdy dochází ke „znovu-prognózování“ na základě skutečnosti, ačkoliv nese sebou nevýhodu v podobě vyrovnávacích položek, které zůstanou k zaplacení na konci dané provozní smlouvy. Součástí FM_SPS je také zahrnutí úroků z prodlení ve vztahu k vyrovnávacím položkám – pro Odhad je uplatněn jeden rok zúročení, pro Skutečnost je doba zúročení dva roky. Takto spočtené úroky mohou být odběrateli placeny buď Provozovatelem v podobě snížení Platby (pokud byla zbytečně vysoká v předchozím roce, např. z důvodu nižšího než přepokládaného objemu odvedené odpadní vody a tím nižších variabilních nákladů spojených s tímto objemem); nebo naopak odběratelem Provozovateli v podobě vyšší Platby (pokud byla v předchozím roce nedostatečná např. z důvodu nepředpokládaného zdražení surové vody, které nebylo v Platbě obsaženo). Protože je úroková sazba použitá pro tento účel nižší, než jsou vážené průměrné náklady kapitálu („VaPNaK“) provozní společnosti, mohl by být Provozovatel motivován určit hodnoty v Odhadu úmyslně tak, aby Platba v dalším roce byla vyšší, než měla by být – jinými slovy, mohl by si půjčit peníze od odběratele za výhodné podmínky. K zamezení této motivace zahrnuje FM_SPS ustanovení, kdy v případě, že je odchylka mezi Odhadem a Skutečností příliš velká, Provozovatel platí sankční úroky (aby půjčka od odběratelů již nebyla levným zdrojem kapitálu).

8


1.4

Přístup k vyrovnání různých prvků požadovaného příjmu

1.4.1 Provozní náklady Různé přístupy k provozním nákladům FM_SPS zahrnuje sedm přístupů a omezuje jejich použití na specifické nákladové položky: (a) fixní, pevně dané náklady; (b) fixní náklady s částečným promítnutím; (c) fixní náklady s počátečním vyrovnáním (dle skutečnosti); (d) náklady dle počtu přípojek; (e) variabilní náklady, pevně dané; (f) variabilní náklady s promítnutím; a (g) variabilní náklady s počátečním vyrovnáním (dle skutečnosti). Vznik a vývoj variabilních nákladů mohou nově být (na rozdíl od původních Finančních nástrojů) vysvětleny jak objemem „produkce“ (fakturovaná voda), tak náročností na úpravu resp. čištění. Ta je reprezentována objemem vody vyrobené „ze zvláštního zdroje“ (např. se zhoršenou jakostí surové vody) v oblasti pitné vody a výší látkové zátěže (např. v tunách CHSK nebo BSK) pro oblast odpadních vod. Tato náročnost jako vztahová veličina generování provozních nákladů byla zařazena ve snaze zvětšení detailu při modelování příčin jejich vzniku. Druhou změnou v tomto směru je možnost rozptýlení vlivu na vznik provozních nákladů. U vybraných nákladových položek lze určit jak fixní část, tak zároveň variabilní (v novém členění na závislost na objemu a náročnosti na vstupy při zpracování). Následující odstavce vysvětlují význam každého přístupu a dále vysvětlují přístup k provozním nákladům u nové infrastruktury, kde investiční činnost povede ke změně provozních nákladů.

(a)

Fixní, pevně dané náklady

Fixní náklady jsou náklady, které nesouvisí s dodaným, odváděným nebo čištěným objemem, objemem surové pitné vody se zhoršenou jakostí nebo míře znečištění odpadních vod (zátěže). Pevně dané nákladové položky jsou ty, kde v zásadě nedochází k žádnému vyrovnání. Ovšem v praxi jsou, dle podmínek OPŽP, tyto náklady předmětem vyrovnání za účelem dělení případných úspor. Případné úspory jsou počítány na základě součtu všech položek v této kategorii (za danou složku – pitnou nebo odpadní vodu), což znamená, že lze započíst ztráty u některých položek oproti úsporám v jiných položkách.

(b)

Fixní náklady s částečným promítnutím

Částečné promítnutí znamená, že rozdíl mezi předpokladem v Modelu a skutečností je z nějaké části promítnutý do Platby. Míra promítnutí je vyjádřena faktorem „z“:

•

pokud je hodnota „z“ nula, nedochází k žádnému promítnutí a položka je přenesena do režimu fixních pevně daných nákladů;

•

pokud se hodnota „z“ rovná 1, náklady jsou plně promítnuté. V praxi je tento přístup nežádoucí, protože to znamená, že Provozovatel nemá žádnou motivaci dosáhnout vyšší účinnosti provozu ve vztahu k dané nákladové položce; a

•

pokud se hodnota „z“ rovná (například) 0,5, rozdíl mezi předpokladem a skutečností je z poloviny promítnutý do Platby, a to jak směrem dolů, tak i směrem nahoru.

Je vždy nutné krátce odůvodnit volbu konkrétní hodnoty „z“ v doprovodní „důvodové zprávě“ k Platebnímu mechanismu, a to ve vztahu k zásadám v oddílu 1.3.1 výše.

9


(c)

Fixní náklady s počátečním vyrovnáním (dle skutečnosti)

Tento přístup je používán u nové infrastruktury, jejíž provozní náklady nejsou dopředu známé. Znamená to, že v počátečním období jsou skutečné provozní náklady zcela promítnuté do cen. V okamžiku, když je známá jejich výše, jsou posunuty do režimu buď fixních, pevně daných nákladů, nebo do režimu fixních nákladů s částečným promítnutím.

(d)

Náklady dle počtu přípojek

Tento přístup předpokládá, že s každou přípojkou souvisí stejné fixní náklady (které mohou v extrémním případě být počítány jako celkové současné fixní náklady děleno současným počtem přípojek; v případě nových provozních smluv by tyto hodnoty měly spíš vycházet z nabídky úspěšného uchazeče). Dochází pak k vyrovnání na základě počtu skutečně realizovaných přípojek.

(e)

Variabilní náklady, pevně dané

Tento přístup vychází z předpokladu, že specifické náklady v dané položce (v jednotkovém vyjádření na 1 m3 vody k realizaci nebo odpadní vody vyčištěné, resp. na 1 m3 surové pitné vody se zhoršenou jakostí nebo 1 tunu látkové zátěže) jsou pouze předmětem indexace. To znamená, že skutečná výše nákladů zahrnutých do požadovaného příjmu Provozovatele je dána ex ante hodnotou za m3 resp. t z původní prognózy, skutečným objemem (vody resp. znečištění) a skutečným vývojem relevantního cenového indexu. V případě odpadních vod je relevantním objemem objem čištěný (protože poměr mezi objemem čištěným a objemem dodaným může Provozovatel ovlivnit pouze okrajově) resp. objem znečištění (zátěže). V případě pitné vody, relevantním objemem je objem dodaný – spolu s faktorem „psí“, který určuje poměr mezi vodou k realizaci a vodou dodanou, resp. objem surové vody se zhoršenou jakostí. Použití faktoru „psí“ vychází z předpokladu, že jej Provozovatel může ovlivnit, a proto tento faktor vstupuje do Platebního mechanismu pouze v jeho výši ex ante (tzn. tento faktor je pevně daný). V praxi tento přístup znamená, že pokud Provozovatel dokáže snížit objem nefakturované vody (jako poměr k vodě k realizaci) pod tuto ex ante hodnotu, má vyšší zisk ex post než předpoklad ex ante; a naopak. Navíc, pokud jeho jednotková cena roste pomaleji, než použitý cenový index, má vyšší zisk ex post než předpoklad ex ante; a naopak.

(f)

Variabilní náklady s promítnutím

Tento přístup je obdobný jako předchozí kromě dvou důležitých rozdílů: (a) vztahovou veličinou je pouze fakturovaný objem (jak pro pitnou tak odpadní vodu); (b) jednotková hodnota používaná pro vyrovnání není původní indexovaná hodnota, ale skutečná hodnota (např. skutečné náklady na koupi 1 m3 surové vody). V případě odpadní vody spočívá výsledný efekt v plném promítání dané nákladové položky do ceny (Provozovatel nemůže zvýšit zisk zvýšením účinnosti). U pitné vody je ovšem Provozovatel motivován snížit objem pitné vody nefakturované, a to prostřednictvím faktoru psí.

(g)

Variabilní náklady s počátečním vyrovnáním (dle skutečnosti)

Obdobně jako u fixních nákladů s počátečním vyrovnáním (dle skutečnosti), je tento přístup používán u nové infrastruktury, jejíž provozní náklady nejsou dopředu známé. Znamená to, že v počátečním období jsou skutečné provozní náklady zcela promítnuté do jednotkových cen. V okamžiku, kdy je jejich výše známá, jsou posunuty do režimu buď variabilních nákladů indexovaných nebo variabilních nákladů s promítnutím.

Přístup k provozním nákladům u nové infrastruktury FM_SPS používá výše popsané přístupy „Fixní náklady s počátečním vyrovnáním (dle skutečnosti)“ a „Variabilní náklady s počátečním vyrovnáním (dle skutečnosti)“. V každém případě je však nutné oddělit náklady nové infrastruktury od nákladů stávající infrastruktury – což

10


znamená sledovat provozní náklady objektů zvlášť. Je nutné znát nejenom provozní náklady nově budovaných nebo rekonstruovaných objektů, ale také provozní náklady původních objektů, které jsou určeny k rekonstrukci nebo jinak k vyřazení. Je totiž nutné odečíst provozní náklady stávajících objektů od provozních nákladů celkové stávající infrastruktury, aby bylo možné je pak přičíst ve skutečné výši. FM_SPS proto poskytuje prostor pro vyčíslení jak původních, tak i prognózovaných nových provozních nákladů u tří objektů nebo celkových investičních programů. Prognózované nové provozní náklady slouží ke stanovení Platby, dokud nejsou známé skutečné nové náklady. Navíc je nutné prognózovat načasování změny mezi situací před investicí se stávajícími náklady a situací po investici s novými náklady, což je ve FM_SPS zajištěno prostřednictvím odhadu procenta dokončení dané investice. Pokud toto procento pro daný rok je 30 %, znamená to, že požadovaný příjem Provozovatele bude počítán na základě 70 % nákladů stávající infrastruktury a 30 % nákladů nové infrastruktury. Procento dokončení je možné znovu prognózovat (tzn. upravit ex ante hodnoty) každý rok, podle dosavadní skutečnosti.

1.4.2 Nájemné Nájemné není předmětem vyrovnání. Je ovšem možné jednostranné navýšení nájemného Vlastníkem a to formou změny jeho výše ex ante.

1.4.3 Daň z příjmů právnických osob Daň z příjmu právnických osob (dále jen „DPPO“) není zahrnuta do výše VaPNaK, ale je sledována zvlášť jako prvek požadovaného příjmu Provozovatele. Ve FM_SPS dochází k plnému promítání DPPO do ceny podle výše, která je skutečně zaplacena do uplynutí lhůty splatnosti daně za daný rok. V praxi ovšem není DPPO placena zvlášť za každou jednotlivou smlouvu, ale za celou obchodní činnost Provozovatele, a proto je nutné přidělovat DPPO dané smlouvě (a složce ve smlouvě – vodovody nebo kanalizace). Proto je důležité mít adekvátní smluvní prvky, které zamezí nesprávnému přidělení DPPO k předmětné smlouvě.

1.5

Vyrovnání a kalkulace

Obecné cenové předpisy vyžadují předložení kalkulace cen pro vodné a stočné ve formátu dle opatření obecné povahy Ministerstva zemědělství č.j. 22402/2006-16330, a to jak pro skutečnost roku t, tak i pro předpoklad („kalkulaci“) roku t+1. FM_SPS automaticky vytváří „Výpočet (kalkulace) cen pro vodné a stočné pro rok XXXX+1“ v upraveném formátu ve smyslu změny povahy výstupní platby. Princip vyrovnání je zahrnován na základě následujícího přístupu: vyrovnání za minulá léta a jednotlivé položky jsou v zásadě zahrnuty do každé z jednotlivých položek. Například, pokud v minulém roce byly náklady za surovou vodu vyšší než očekávané v původním předpokladu (do té míry, že pravidla Platebního mechanismu umožňují jeho promítnutí do ceny) jsou zahrnuty právě do položky „1.1 – surová voda podzemní + povrchová“. Ostatní vyrovnání, která jsou nutná za účelem shodné Platby dle kalkulace jako Platby dle Platebního mechanismu, jsou zahrnuta do zisku Provozovatele.

11


2

UŽIVATELSKÁ ČÁST

2.1

Struktura FM_SPS

FM_SPS se skládá celkem z osmnácti listů, ovšem osm z nich zůstává v původním nastavení autorů skryto (viz Obrázek 1 – znázorněno přerušovanou čarou). Jejich následné zobrazení je možné zejména z důvodu snazšího pochopení vazeb a postupů využívaných FM_SPS při zpracování dat. Skladba listů je následující: Obrázek 1: Struktura FM_SPS

Pozn.: Listy označené přerušovanou čárou jsou přednastavené jako skryté (s možností zobrazení).

Listy vstupů jsou členěny na oblast pitné a odpadní vody a společné vstupy. Další členění je podřízeno zejména logice časové posloupnosti, tedy nejprve listy vyplňované před zahájením provozování (ex ante) a pak následná každoroční vyplnění skutečnosti (ex post).

12


Tabulka 2: Listy FM_SPS List

Účel

Krycí list

Poskytuje podrobnosti o Vlastníkovi a Provozovateli.

Společné vstupy

Obsahuje obecná nastavení týkající se obou složek. Primárně jde o nastavení odhadu meziročního nárůstu indexů v procentním vyjádření. Dále se zde nastavují podmínky pro dělbu úspor a úroky. V dolní části listu se pak vyplňují nastalé skutečnosti (indexy, úroky).

PV ex ante

Tento list slouží k provedení prognózy provozních nákladů a objemů, zohlednění nové infrastruktury v provozních nákladech pro Pitnou vodu a zadání vstupů nutných do Kalkulace.

PV ex post

Odhady z listu ex ante pro danou složku jsou konfrontovány se skutečností. Skutečné hodnoty se zanášejí v náležitém období – Odhad v říjnu příslušného roku, Skutečnost v první polovině roku následujícího (tento list je v běžných cenách).

PV výpočty

Hlavní výpočtové jádro FM_SPS pro Pitnou vodu. Přebírá informace z ostatních listů a zpracovává je náležitým způsobem.

PV platba

Zobrazuje propočet Platby na základě vyrovnání. Nejprve je zobrazen výpočet ex ante (původní prognóza), která je korigována o skutečné výsledky předchozích období a tak dopočítána skutečná výše Platby na příští rok.

OV ex ante

Analogicky k listu PV, pouze pro Odpadní vodu.

OV ex post


OV výpočty


OV Cena


Kalkulace

Listy transformující výstupy do Kalkulace ve standardním formátu dle Obecného opatření MZe. Kalkulace za minulý rok je sestavena ze skutečných hodnot ex post. Odhad na příští rok vychází z ex ante hodnot, které jsou vždy upravovány o příslušné vyrovnání v dané položce.

(výpočty)

Slovník

Funkční list zajišťující dvoujazyčnost (je možné přepnout mezi českým a anglickým jazykem). Ve výchozím nastavení je tento list uživatelům skryt.

13


2.2

Barevná konvence ve FM_SPS

Pro snazší orientaci je ve FM_SPS dodržována určitá barevná konvence, která vychází z barev původních Finančních nástrojů. Výchozí rok -

je rokem (t), jehož kalkulace byla zvolena jako výchozí (určuje ex ante hodnoty pro budoucí indexaci). Pokud je k nastavení ex ante hodnot využívána poslední známá auditovaná skutečnost, je rok (t) rokem předcházejícím prvnímu roku prvního období cenové fixace. V tomto roce je již nastavována cena na první období cenové fixace, nedochází však ještě k vyrovnání. Pokud je vyžadován přímý uživatelský vstup, barva písma je bílá.

Délka smlouvy -

délka je volitelná, předpoklad 3 až 5 let. Pokud je vyžadován přímý uživatelský vstup, barva písma je bílá.

Přímé uživatelské vstupy -

značí místo pro přímý uživatelský vstup (ručně vepsanou hodnotu).

Uživatelské vstupy - přepis předvolených hodnot -

takto označené buňky obsahují předvyplněné hodnoty (ať už přímo nebo vzorcem), které je možné uživatelem měnit. Pozor! Po přepsání není možnost automatického návratu k původní hodnotě / vzorci. Typickým příkladem jsou hodnoty ex ante, které mohou vycházet z historických dat, ale Provozovatel je může upravit.

Odhad -

hodnoty zadávané v říjnu daného roku (odhad na základě údajů za první tři čtvrtletí) v oblastech vyplňovaných ex post.

Skutečnost -

hodnoty následně zjištěné skutečnosti za celý rok při „Vyúčtování“ zadávané v ex post oblastech.

Nerelevantní údaje =>

šedé buňky nepatří do výběru dle aktuálního nastavení (nejsou pro dané období a podmínky relevantní). řádky uvozené touto šipkou požadují nějaký přímý vstup (bílý text na časovém pozadí).

Pokud není výslovně uvedeno jinak, všechny hodnoty ve FM_SPS jsou uvedeny ve stálých cenách, tj. hodnoty jsou vyjádřeny k cenové úrovni konce Výchozího roku. Ve FM_SPS je uplatněná konvence „konce roku“, tj. všechny hodnoty jsou počítány ke konci daného roku (pokud není vysloveně psáno jinak – ex post hodnoty).

2.3

Průvodce jednotlivými listy

2.3.1 Společné vstupy Přehled vstupů do tohoto listu je uveden viz následující Tabulka 3.

14


Tabulka 3: List „Společné vstupy“ Buňka(y)

Požadované vstupní údaje

Jednotky

Poznámky

Zdroj údajů

E8

Výchozí rok

rok

Vložte rok, z jehož kalkulace jsou zadávány do FM_SPS hodnoty ex ante.

Kalendář

J8

Současný rok

rok

Každý rok je třeba tento údaj aktualizovat tak, jak ve skutečnosti postupuje čas. Ovlivňuje, jaká časová oblast je pro uživatele ve FM_SPS relevantní a tím i jaká bude zobrazena (platí pro ex post údaje - pouze minulost po současnost). K pohybu mezi roky lze využít tlačítka + a -. Po přechodu na další rok jsou políčka F11 a I11 „vynulována“, protože se nacházíme na začátku daného roku, kdy ještě neznáme skutečnost minulého roku [F11] ani odhad ve 3. čtvrtletí [I11] roku současného.

Kalendář

E9

Délka smlouvy

roky

Vyplní se doba, na kterou je sjednána SPS.

E12

Upravená hodnota VaPNaK - vodné

%

Základní hodnotu VaPNaK lze upravit o 1% nahoru či dolu. Takový krok musí být zdůvodněn na základě nižší / vyšší rizikovosti smlouvy.

Argumentace provozovatele

E13

Upravená hodnota VaPNaK - stočné

%

Základní hodnotu VaPNaK lze upravit o 1% nahoru či dolu. Takový krok musí být zdůvodněn na základě nižší / vyšší rizikovosti smlouvy.

Argumentace provozovatele

E14

Standardní měřítko pro pohledávky

dny

Jedná se o předdefinovanou hodnotu doby obratu pohledávek. Na základě dohody s vlastníkem je možné tuto hodnotu snížit (ale nikoliv zvýšit).

- / dohoda s Vlastníkem

E15

Standardní měřítko pro závazky

dny

Jedná se o předdefinovanou hodnotu doby obratu pohledávek. Na základě dohody s vlastníkem je možné tuto hodnotu zvýšit (ale nikoliv snížit).

- / dohoda s Vlastníkem

E17

Daň z příjmu právnických osob - sazba

%

Aktuální sazba DPPO pro první rok provozování.

Právní předpisy

G17:P17

Daň z příjmu právnických osob - změny

%

Tato oblast slouží k zaznamenání případné změny ve výši DPPO.

Právní předpisy

F22:F23

Dělení užitků z úspor v nákladech – Do (včetně)

%

Nastavení horní hranice prvního pásma pro dělení úspor. Udává, do kolika procent úspor z celkových fixních nákladů bude děleno v odpovídajícím poměru.

Ujednání v Provozní smlouvě

H22:H24

Dělení užitků z úspor v nákladech – Podíl úspor odběrateli

%

Podíl, jaký připadne spotřebiteli při dělení úspor v odpovídajícím pásmu.


15

Provozní smlouva


Tabulka 3: List „Společné vstupy“ Buňka(y)


Jednotky

Poznámky

Zdroj údajů

F28

Práh použití penále

%

Znamená hranici, od které je aplikována zvýšená úroková sazba pro úročení W t-1, které je placené ve prospěch odběratele. Pokud toto W t-1 představuje méně než těchto x% Požadovaného příjmu sníženého o Nájemné, nebude penalizační úrok uložen.


F29

Nárůst v PRIBOR základní úrokové sazby

%

Dohodnuté navýšení pro určení základní úrokové míry používané pro běžné úročení v rámci PM.


F30

Zvýšení základní úrokové sazby úroků z dlužné částky

%

Aplikovaná výše penalizačního úroku v případě překročení hranice uvedené v F28.


E38:E46

Cenové indexy

číselná hodnota

F38:P46

Cenové indexy – Hodnoty ex ante

%

F88:P97

Cenové indexy – Hodnoty ex post

číselná hodnota

Zadává se skutečná hodnota příslušného indexu uveřejněná ČSÚ pro rok předcházející Výchozímu roku.

Český statistický úřad

Je třeba zadat uživatelův odhad budoucího vývoje příslušného indexu, a to v procentním vyjádření meziroční změny.

Odhad uživatele

Zadává se hodnota příslušného indexu k 31. říjnu uvedeného roku a dále je považována za konečnou (neprovádí se upřesnění dle skutečnosti). Zařazení příslušných indexů v klasifikacích ČSÚ je specifikováno v textu Platebního mechanismu.

2.3.2 PV/OV ex ante Přehled vstupů do těchto listů je uveden viz následující Tabulka 4.

16

(ČSÚ)

Český statistický úřad (ČSÚ)


Tabulka 4: Listy „PV/OV ex ante“ Buňka(y)


Jednotky

F9

Směrodatný objem vody fakturované

m

C13:C15

Smlouva je na službu

3

-

řádek 24 až 35 G56:P63

E67 řádek 73

Zásoby pro danou službu Výběr indexu Stanovení faktoru „z“

Počet přípojek Objem vody dodané

Jedná se o nezávislou vztahovou veličinu sloužící k určení míry potřeby vybavenosti provozním majetkem. Hodnota by měla být v kompetenci Vlastníka (dle konkrétního smluvního ujednání) a je určující pro výši přiměřeného zisku pro danou smlouvu. Zde je třeba volbou odpovídajícího přepínače nastavit, jaký je charakter poskytované služby Provozovatelem. Zda se jedná o úpravu/čištění i dodávku/odvádění pitné resp. odpadní vody, nebo pouze o jednu z těchto činností.

(přepínač)

F21:P21

Poznámky

tis. Kč -

Jedná se o přidělení části provozních zásob dané službě (pitné nebo odpadní vodě) na základě provozovatelem zvolené vztahové veličiny. Je třeba přesně zadat volbu odpovídající Platebnímu mechanismu.

desetinné číslo mezi 0a1

fyzický počet 3

tis. m /rok

Faktor ‚z‘ představuje míru, do jaké jsou tyto vybrané fixní provozní náklady promítány do Platby. Pokud je zadána 0, náklady nejsou promítány a vstupují do Platby na základě přístupu Ex ante-Ex post. V případě zadání hodnoty 1 by byly dané náklady plně promítány do Platby. V letech se může míra promítání měnit (např. po prvních letech po intenzifikaci ČOV je proces stabilizován a promítání nákladů sníženo – odstraněno)

Zdroj údajů Provozní dokumentace/Výsledek soutěže SPS

Účetnictví/argumentace provozovatele SPS Ujednání v Provozní smlouvě

Je třeba zadat skutečný počet přípojek na předmětné infrastruktuře (a odpovídající složce – pitné/ odpadní vody).

Provozní dokumentace

Objem vody dodané, který je predikován do budoucna dle uvážení Vlastníka.

Hodnota stanovená Vlastníkem pro soutěž

(pouze pro PV)

17


Tabulka 4: Listy „PV/OV ex ante“ Buňka(y) řádek 74

Požadované vstupní údaje Hodnota psí

(pouze pro PV)

Jednotky číselná hodnota

Poznámky

Zdroj údajů

Uvádí poměr vody k realizaci k vodě dodané (číslo větší než jedna). Pomocí 3 tohoto čísla pak dochází k přepočtu z nákladů na jeden m dodané vody na 3 náklady na jeden m vody čerpané, vyrobené. Prognóza zde uvedená je používána i pro všechna vyrovnání, čímž v případě pozdějšího snižování ztrát vody v síti Provozovatelem dochází k realizaci dodatečného zisku, který si Provozovatel zcela ponechá.

Provozní evidence

Pozn.: v případě provozování pouze Úpravny Vody nemůže být tento faktor provozovatelem ovlivněn, proto je zde třeba vyplnit hodnotu 1 a jednotkové 3 náklady dále uvádět na m dodané vody. řádek 75 (pouze pro OV)

Objem vody vyčištěné

3

Objem vody vyčištěné, který je predikován do budoucna dle uvážení Vlastníka.


3

tis. m /rok

řádek 79

Objem surové vody se zhoršenou jakostí (PV)/ Látkové zatížení (OV)

tis. m /rok resp. tis. t/rok

Jak pro PV tak OV se jedná o nezávislou proměnnou k vyjádření míry vzniku provozních nákladů spojených s náročností úpravy pitné vody / čištění odpadních vod.


F84:F95

Provozní náklady – fixní pevně dané

tis. Kč

Jedná se o ex ante hodnotu, která bude po celou dobu trvání smlouvy pouze indexována (pokud není příslušný náklad částečně promítán do ceny – viz faktor ‚z‘). Tato hodnota je předmětem nabídky Provozovatele v rámci soutěže.

Nabídka Provozovatele

řádek 98 – 99

Provozní náklady – dle objemu promítané

Kč/m

3

F102:F108

Provozní náklady – dle objemu indexované

Kč/m

3

řádek 111 - 117

Provozní náklady – dle zatížení indexované

Kč/m resp. Kč/t

3

Zadává se ex ante hodnota daných nákladů, přepočtená na jeden m vody vyrobené ze zvláštního zdroje (pro PV) / t látkového zatížení (pro OV). Je předmětem nabídky Provozovatele v rámci soutěže.

řádek 123

Rozšíření sítě – harmonogram realizace

%

Zadat kumulativně míru dokončení Prvního investičního programu. V případě dokončení bude uvedeno v daném roce i ve všech následujících hodnota 100%.

Zadává se prognóza těchto provozních nákladů na celou dobu trvání smlouvy. Jedná se o hodnotu na jeden m3 vody dodané (pro PV) / vyčištěné (pro OV) zvolenou Vlastníkem pro soutěž. 3


3


Zadává se ex ante hodnota daných nákladů, přepočtená na jeden m dodané (pro PV) / vyčištěné (pro OV) vody. Je předmětem nabídky Provozovatele v rámci soutěže.

18

Provozní evidence

Plán projektu


Tabulka 4: Listy „PV/OV ex ante“ Buňka(y) E125

Požadované vstupní údaje Nově zřízené přípojky

Jednotky

Poznámky

Zdroj údajů

číselná

Zadá se celkový počet nově plánovaných přípojek, které budou v horizontu trvání smlouvy v rámci Prvního investičního programu připojeny.

Plán projektu

Ex ante hodnoty vypočtené z celkových současných nákladů a současných přípojek (E64). Jedná se pouze o indikativní výpočet, který může být změněn. Pro náklady neovlivněné Prvním investičním programem zadejte hodnotu 0.

Plán projektu

hodnota E128:E139

Rozšíření sítě – náklady dle počtu přípojek

Kč na přípojku

řádky 144 - 146

Další investiční programy – harmonogram realizace

%

Zadat kumulativně míru dokončení Druhého investičního programu. V případě dokončení bude uvedeno v daném roce i ve všech následujících hodnota 100%.

Plán projektu

řádek 150 – 159, sloupce F, I, L

Další investiční programy – fixní náklady s počátečním vyrovnáním

tis. Kč

Zadat výši provozních nákladů za rekonstruovaný objekt v Druhém/Třetím/Čtvrtém investičním programu ve Výchozím roce. Tyto hodnoty budou z původního odhadu za celek odebrány a nahrazeny odhadem nových provozních nákladů objektu .

Provozní evidence

řádek 150 – 159, sloupce G, J, M

Další investiční programy – fixní náklady s počátečním vyrovnáním

tis. Kč

Jedná se o odhad nové výše provozních nákladů spojených s rekonstruovaným objektem v Druhém/Třetím/Čtvrtém investičním programu.

Plán projektu


Další investiční programy – dle objemu indexované

Kč/m

3

Původní náklady analogicky fixním nákladům, opět za investiční programy II., III. 3 a IV. Uváděné na jeden m vody dodané (pro PV) / vyčištěné (pro OV).

Provozní evidence


Další investiční programy – dle objemu indexované

Kč/m

3

Nový odhad nákladů analogicky fixním nákladům, opět za investiční programy II., 3 III. a IV. Uváděné na jeden m vody dodané (pro PV) / vyčištěné (pro OV).

Plán projektu

řádek 173

Další investiční programy – objem

tis. m3/rok

Objem vody dodané (pro PV) / vyčištěné (pro OV) vztažený k původnímu objektu rekonstrukce (sloupce F, I, L) a plánované hodnoty nového objektu (sloupce G, J, M).

Provozní evidence/ Plán projektu


Další investiční programy – dle zatížení indexované

Kč/m resp. Kč/t

Původní náklady analogicky variabilním dle objemu hodnota daných nákladů, 3 opět za investiční programy II., III. a IV., přepočtená na jeden m surové vody se zhoršenou jakostí (pro PV) / t látkového zatížení (pro OV).

Provozní evidence

3

19


Tabulka 4: Listy „PV/OV ex ante“ Buňka(y)


Jednotky

Poznámky

Zdroj údajů


Další investiční programy – dle zatížení indexované

Kč/m resp. Kč/t

3

Nový odhad nákladů analogicky fixním nákladům, opět za investiční programy II., 3 III. a IV., přepočtená na jeden m surové vody se zhoršenou jakostí (pro PV) / t látkového zatížení (pro OV).

Plán projektu

řádek 184

Další investiční programy – látkové zatížení

tis. m3/rok resp. tis. t/rok

Objem vody vyrobené ze zvláštního zdroje (pro PV) / výše látkového zatížení (pro OV) vztažené k původnímu objektu rekonstrukce (sloupce F, I, L) a plánované hodnoty nového objektu (sloupce G, J, M).

Provozní evidence/ Plán projektu

řádek 189

Nájemné placené vlastníkovi

tis. Kč

Výše sjednaného nájemného v provozní smlouvě.

řádek 212

Daň z příjmu právnických osob

tis. Kč

Pokud je v rozbalovacím seznamu zadáno: „uživatelský vstup“, je do tohoto řádku zadán odhad této položky do konce smlouvy.

řádek 214

Vzdát se zisku ve výši

tis. Kč

Tato pole umožňují v jednotlivých letech Provozovateli vzdát se zisku, vypočítaného ve FM_SPS. Zadává se absolutní částka s kladným znaménkem.

Rozhodnutí Provozovatele

řádek 218

Finanční náklady

tis. Kč

Ex ante prognóza finančních nákladů (nejsou zahrnuty do provozních nákladů, z principu OPŽP vlastně ve výsledku snižují přiměřený zisk).

Účetnictví Provozovatele

SPS Odhad Vlastníka při zadání soutěže

2.3.3 PV/OV ex post Tento list je určen k zaznamenávání skutečností s tím, jak postupuje čas. Postupná aktualizace údaje o Současném roku umožňuje odkrývání dalších sloupců k vyplnění. Vyplňují se pouze světle béžové (pro „Odhad“) a béžové (pro „Skutečnost“) sloupce – viz Barevná konvence (kap. 2.2) – tedy sloupce G,J,K,N.. atd. Sloupce s ex ante údaji jsou uváděny (převedené na běžné ceny) pouze pro informaci uživatele. Přehled vstupů do tohoto listu je uveden viz následující Tabulka 5.

20


Tabulka 5: Listy„PV/OV ex post“ Buňka(y)


Jednotky 3

řádek 10

Objem vody dodané/vyčištěné celkem

tis. m /rok

řádek 11

Objem – celkem – hodnota psí

číselná hodnota

(jen pro PV) řádek 15

Látkové zatížení - celkem

Poznámky

Zdroj údajů

V odpovídajících sloupcích je třeba vyplňovat hodnoty zjištěné buď při „Vyrovnání dle odhadu“ nebo při „Vyrovnání dle skutečnosti“. Jedná se o údaj za celou provozovanou infrastrukturu dle předmětné smlouvy (tedy součet jak za původní tak novou infrastrukturu).

Provozní evidence

Uvádí poměr vody k realizaci k vodě dodané (číslo větší než jedna). Pomocí tohoto 3 čísla pak dochází k přepočtu z nákladů na jeden m dodané vody na náklady na 3 jeden m vody čerpané, vyrobené.

Provozní evidence

tis. m3/rok resp. tis. t/rok


Provozní evidence

řádek 20 – 31

Provozní náklady – fixní pevně indexované

tis. Kč


Provozní evidence

řádek 34 – 35

Provozní náklady – dle objemu promítané – na 3 m čerpané, čištěné, vyrobené vody

Kč/m

3

V odpovídajících sloupcích je třeba vyplňovat hodnoty zjištěné buď při „Vyrovnání dle odhadu“ nebo při „Vyrovnání dle skutečnosti“.

Provozní evidence

řádek 38 - 39

Provozní náklady – dle objemu promítané – celkem

tis. Kč


Provozní evidence

řádek 45

Počet nových přípojek celkem

číselná hodnota


Provozní evidence

K48, K87 a K126

Rok zavedení přístupu ex ante.

rok

Je třeba uvést vždy rok (obvykle rok po roce zkušebního provozu), ve kterém dojde k zafixování nákladů ex ante a indexovaných nákladů. Do tohoto roku budou náklady promítány plně do ceny.

21

Projekt. dokumentace / dohoda Provozovatele a Vlastníka


Tabulka 5: Listy„PV/OV ex post“ Buňka(y)


Jednotky

E50:E59, E89:E98, a E128:E137

Ex ante hodnoty po jejich zavedení

tis. Kč

Až dojde k rozhodnutí zafixovat provozní náklady nové infrastruktury (při dostatečné znalosti jejich nabývání), sem se uvedou hodnoty, které budou nadále pouze indexovány.

Provozní evidence

J50:AU59, J89:AU98, a J128:AU137

Fixní náklady s počátečním vyrovnáním / Celkové náklady (za daný inv. program)

tis. Kč

V odpovídajících sloupcích je třeba vyplňovat hodnoty provozních nákladů zjištěné u odpovídající infrastruktury (pouze za objekt) buď při „Vyrovnání dle odhadu“ nebo při „Vyrovnání dle skutečnosti“.


řádek 64, 103 a 142

Objem (II. až IV.)

3

tis. m /rok

V odpovídajících sloupcích je třeba vyplňovat objemy vztažené pouze ke sledované (nové) infrastruktuře, a to buď při „Vyrovnání dle odhadu“ nebo při „Vyrovnání dle skutečnosti“. Zadává se objem vody dodané (pro PV) / vyčištěné (pro OV).

Provozní evidence

3

Zde se po zafixování provozních nákladů nové infrastruktury uvede hodnota, která 3 se bude nadále již jen indexovat. Jedná se o náklady na jeden m vody čerpané, čištěné, vyrobené.

Provozní evidence

3

V odpovídajících sloupcích je třeba vyplňovat hodnoty provozních nákladů vztahující se pouze k danému objektu, zjištěné buď při „Vyrovnání dle odhadu“ nebo při „Vyrovnání dle skutečnosti“.

Ex ante hodnota po zavedení přístupu ex ante

Kč/ m

J67:AU73, J160:AU112 a J145:AU151

Náklady dle objemu 3 indexované – na m vody čerpané, čištěné, vyrobené

Kč/ m

E78:E84, E117:E123, E156:E162

Látkové zatížení – nová infrastruktura (II. až IV.)

Ex ante hodnota po zavedení přístupu ex ante

Zdroj údajů

Po zafixování nákladů se sem vyplňují hodnoty za celý příslušný investiční program (tedy jak původně fixní tak variabilní).

E67:E73, E160:E112 a E145:E151

řádek 75, 114, 153

Poznámky


Jednotkové náklady je třeba takto určovat pouze po dobu promítání. Po zafixování již toto není třeba (položky se automaticky indexují). tis. m3/rok resp. tis. t/rok

3

Kč/m resp. Kč/t

V odpovídajících sloupcích je třeba vyplňovat hodnoty vztažené pouze ke sledované (nové) infrastruktuře, a to buď při „Vyrovnání dle odhadu“ nebo při „Vyrovnání dle skutečnosti“. Zadává se objem surové vody se zhoršenou jakostí (pro PV) / výše látkového zatížení (pro OV).

Provozní evidence

Zde se po zafixování provozních nákladů nové infrastruktury uvede hodnota, která 3 se bude nadále již jen indexovat. Jedná se o náklady na jeden m surové vody se zhoršenou jakostí (pro PV) / t látkového zatížení (pro OV).

Provozní evidence

22


Tabulka 5: Listy„PV/OV ex post“ Buňka(y) J78:AU84, J117:AU123, J156:AU162

Požadované vstupní údaje Náklady dle zatížení indexované

Jednotky 3

Kč/m resp. Kč/t

Poznámky V odpovídajících sloupcích je třeba vyplňovat hodnoty provozních nákladů vztahující se pouze k danému objektu, zjištěné buď při „Vyrovnání dle odhadu“ nebo při „Vyrovnání dle skutečnosti“.

Zdroj údajů Účetnictví Provozovatele

Jednotkové náklady je třeba takto určovat pouze po dobu promítání. Po zafixování již toto není třeba (položky se automaticky indexují). řádek 168

Daň z příjmů právnických osob

tis. Kč


Rozpočítání Provozovatele

řádek 172

Finanční náklady

tis. Kč



23


3

SEZNAM TABULEK

Tabulka 1: Příklady různých proměnných relevantních pro cenotvorbu dle jejich ovlivnitelnosti .............................. 6 Tabulka 2: Listy FM_SPS ....................................................................................................................................... 13 Tabulka 3: List „Spolecne vstupy“........................................................................................................................... 15 Tabulka 4: Listy „PV/OV ex ante“ ........................................................................................................................... 17 Tabulka 5: Listy„PV/OV ex post“............................................................................................................................. 21

24


PŘÍLOHA: SMLUVNÍ TEXT PLATEBNÍHO MECHANISMU

25

MANUÁL K FINANČNÍMU MODELU MANUÁL K FINANČNÍMU MODELU PRO SLUŽEBNÍ. verze 1.0 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ STÁTNÍ FOND ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ČR

Recommend Documents