MANIFEST. e-dovedností. S příspěvky vedoucích činitelů z ministerstev, vzdělávání, tvorby politik, výzkumu a průmyslu

MANIFEST

e-DOVEDNOSTÍ 2015

S příspěvky vedoucích činitelů z ministerstev, vzdělávání, tvorby politik, výzkumu a průmyslu.

Tento manifest vytvořily organizace European Schoolnet a platforma DIGITALEUROPE v rámci kampaně e-Skills for Jobs 2015. Kampaň e-Skills for Jobs 2015 je iniciativou Evropské komise, která je financována z programu EU pro Výkonnou agenturu pro malé a střední podniky (EASME). Kontaktní osobou za Evropskou komisi je André Richier, hlavní administrátor odboru „Klíčové podpůrné technologie a digitální ekonomika a interoperabilita“ Generálního ředitelství pro vnitřní trh, průmysl, podnikání a malé a střední podniky.

Vydavatel: European Schoolnet (EUN Partnership AISBL) Rue de Trèves 61, 1040 Brusel Belgie Design a tisk:

Hofi Studio, Česká republika

Vydáno:

v prosinci 2015

ISBN:

Na vydání této publikace se vztahují podmínky licence „Attribution 3.0 Unported Creative Commons“ (http://creativecommons.org/licenses/by/3.0).

OBSAH Předmluva

5

Kapitola 1 Digitální transformace ekonomiky

7

Kapitola 2 Všechno změní internet věcí

13

Kapitola 3 Rozšiřování a podpora e-leadershipu v Evropě

21

Kapitola 4 Digitální dovednosti: nabídka a poptávka v Evropě v letech 2016–2020

34

Kapitola 5 Digitální dovednosti ve Spojených státech amerických

49

Kapitola 6 Digitální dovednosti v Japonsku

56

Kapitola 7 Digitální dovednosti ve veřejném sektoru: zkušenosti z Estonska

63

Kapitola 8 Vzdělávací priority v propojeném světě

68

Kapitola 9 Digitální začlenění a posílení postavení občanů: řešení nerovnováhy

73

Doporučení

80

Profily přispěvatelů

86

Recenzenti

90

Bibliografie

91

3

4

Manifest e-dovedností

PŘEDMLUVA O nedostatku digitálních dovedností a o tom, zda Evropa v honbě za digitálním talentem zaostává, toho již bylo napsáno mnoho. V reakci na významný pokles zájemců o studium informačních a komunikačních technologií (dále jen ICT) a absolventů těchto oborů v prvních letech nového milénia vypracovala Evropská komise s cílem eliminovat tento znepokojivý trend dlouhodobou strategii týkající se digitálních dovedností. Od roku 2010 počet studentů ICT opět narůstá. Dobrou zprávou je, že dnes již máme signály o vyšším nárůstu tohoto tempa, než se očekávalo. Jsem přesvědčen, že máme-li takovou hybnou sílu udržet v chodu, musíme vyvíjet dlouhodobé úsilí. A právě proto se strategie Evropské komise s názvem Digital Single Market ( Jednotný digitální trh) soustřeďuje především na rozvoj digitálních dovedností. Lepší učební osnovy, dobře vyškolení učitelé, nové pedagogické přístupy, pružné výukové a vzdělávací přístupy, to všechno je nutné k tomu, abychom v době, kdy řešíme nejzávažnější překážky na cestě k vytvoření Jednotného digitálního trhu, mohli co nejlépe využívat digitální zdroje. Mezi zeměmi a institucemi poskytující vyšší vzdělání sílí konkurence při získávání studentů a vědců. Je potřeba, aby si Evropa udržela pozici centra vynikajícího vzdělání, vědeckého výzkumu a inovací. Ačkoli jde o zodpovědnosti jednotlivých zemí EU, Evropská komise je podpoří v jejich úsilí a pomůže jim posílit prestiž digitálních dovedností a přispěje ke zvýšení evropské úrovně profesionality v oblasti ICT. A právě tento poslední bod má zcela zásadní význam. V dnešní ekonomice jsou digitální technologie důležitým motorem růstu, který pohánějí myšlenky vysoce kvalifikovaných ICT profesionálů a obchodních manažerů - neboli e-lídrů. Vzhledem k tomu, že poptávka po digitálním talentu je celosvětová, získat potřebné množství takto schopných lidí se stává výzvou. Odhaduje se, že do roku 2020 dosáhne počet potenciálních volných míst pro ICT profesionály přibližně 800 000 a nových e-lídrů bude zapotřebí 200 000. Faktorem, který k tomuto stavu přispívá, je relativní nevyzrálost ICT profesí, jež se odráží v tom, že veřejnost vnímá požadavky na digitální profese a dovednosti poněkud omezeně, význam odborného školení a certifikace v ICT průmyslu zůstává nedoceněn a vzniká znepokojivě mnoho chybných projektů v oblasti ICT. Budeli tohle pokračovat, je zde riziko, že nedostatky v ICT dovednostech dosáhnou

PŘEDMLUVA

5

nepřijatelné úrovně. S tím je třeba něco udělat. Abychom zajistili, že se ICT produkty a služby budou vypracovávat s patřičným ohledem na soukromí, bezpečnost a etické jednání, je nezbytné, aby jednotlivé státy uznaly význam vysoké kvality standardů platných pro ICT profesionály. Strategie Jednotného digitálního trhu zdůrazňuje nutnost růstu digitálních dovedností u třetiny pracovní síly, která je z tohoto hlediska ve výsledku prakticky negramotná. Ačkoli je situace v Evropě velice různorodá, v některých zemích EU existuje značné množství lidí, kteří internet buď nikdy nepoužili, anebo ovládají jen omezený počet základních funkcí, jako je např. práce s e-mailem. Jelikož se společnost stále více digitalizuje, hrozí těmto lidem nebezpečí ekonomického a sociálního vyloučení. Evropská komise si tento problém velmi intenzivně uvědomuje, a proto v roce 2016 představí plán integrace digitálních dovedností v Evropě. V současné době pracujeme na zefektivnění digitálních dovedností ve všech našich politikách, souvisejících s modernizací a digitální transformací evropské ekonomiky. Naším cílem je co nejlépe využít všechny dostupné nástroje financování na úrovni EU a jednotlivých států tak, abychom rozvoj digitálních dovedností podpořili. To bude vyžadovat intenzivní snahu o spolupráci všech zainteresovaných stran, tedy vlád, průmyslu, vzdělávacího sektoru a občanské společnosti. K plnění tohoto náročného úkolu, který hraje tak zásadní roli v digitální budoucnosti Evropy, bych rád přizval všechny, kdo se účastní kampaně e-Skills for Jobs a čtou tento Manifest e-dovedností.

6

Andrus Ansip místopředseda pro Jednotný digitální trh, Evropská komise


KAPITOLA 1 Digitální transformace ekonomiky Úvod: Fórum strategické politiky V únoru 2014 ustavila Evropská komise expertní skupinu nazvanou Fórum strategické politiky pro digitální podnikání (dále jen Fórum), jejímiž členy jsou vedoucí činitelé ze sféry obchodu, akademické obce, mezinárodních organizací, občanské společnosti a veřejného sektoru. Práci Fóra podporují úředníci Rady členských států, kteří na národní a místní úrovni řídí programy a politiky digitální transformace. Fórum se zaměřuje na urychlování digitální transformace stávajícího evropského průmyslu a podniků napříč všemi sektory ekonomiky. Jeho cílem je vytvořit v Evropě nové obchodní příležitosti. Nabízí rovněž prostor pro trvalý informovaný dialog o této transformaci. Zaměření na digitální transformaci stávajícího evropského průmyslu a podniků byla stanovena jakožto přednostní ze dvou hlavních důvodů. Především proto, že právě zde se Evropě naskýtají největší příležitosti. Ve skutečnosti mají tři čtvrtiny hodnoty digitální ekonomiky Evropy potenciál zvýšit produktivitu a konkurenceschopnost, a tudíž i možnost vytvářet pracovní místa v již existujícím evropském průmyslu a podnicích. Druhým důvodem je fakt, že Evropu začíná ovlivňovat hlubší a ještě výraznější vlna digitálních technologií, a je podstatné, abychom byli připraveni ji plně využít v tak důležitých veřejných službách, jako je zdravotnictví a školství.

Digitální transformace: druhá vlna digitálních technologií Evropa potřebuje více pracovních míst, a to zejména pro mladé lidi. Ačkoli příležitosti ke změně, jež druhá vlna vyspělých digitálních technologií představuje, nejsou zázračným lékem na tuto situaci, mohou výrazně přispět k jejímu řešení. Využívání možností druhé vlny vyspělých digitálních technologií může pomoci evropským podnikům – velkým i malým, aby se staly vysoce produktivními a v globálním měřítku konkurenceschopnými a mohly vytvářet špičková pracovní místa. Kromě toho může podporovat tvorbu opravdových společenských hodnot a vést větší množství občanů Evropy k výraznějším úspěchům a využívání lepších veřejných služeb. Průlomové inovace, které tyto digitální technologie přinesou, budou mít ve výsledku masivní transformační sílu a stanou se zásadními nástroji podporujícími EU při dosahování cílů, jež byly vytyčeny ve strategii Evropa 2020 zaměřené na vytvoření chytré, trvale udržitelné a inkluzivní ekonomiky.

KAPITOLA 1 DIGITÁLNÍ TRANSFORMACE EKONOMIKY

7

K těmto vyspělým digitálním technologiím náleží mobilní komunikace, sociální média, cloud computing, analýza velkých objemů dat, chytré přístroje, vzájemně propojené objekty a senzory, které od základu mění způsob, jak lidé žijí, pracují, komunikují a hrají si. Stručně jsou popsány níže: • mobilita a mobilní aplikace: technologie, které za pohybu umožňují hlasové a datové spojení mezi lidmi a stále častěji i mezi objekty. Aplikace, jež tohoto principu využívají a v některých případech pracují i s lokalizačními údaji; • sociální média: firemní sociální média popisují, jak firmy používají tento nástroj k obchodním účelům. K těmto nástrojům náleží sociální sítě (např. Facebook, LinkedIn atd.), mikroblogging (např. Twitter), blogy, interní wiki a/nebo jiný firemní kolaborativní software; • cloud computing: práce s cloudy je model umožňující pohodlný síťový přístup/přístup na vyžádání ke sdílení fondu nastavitelných výpočetních zdrojů (např. k sítím, serverům, úložišti, softwaru, aplikacím a službám), jež mohou být rychle poskytnuty a uvolněny s minimálními nároky na řízení či interakci s poskytovatelem služeb; • analýza velkých objemů dat: odkazuje na proces sběru, uspořádání a analyzování velkých objemů dat („big data“) z celého spektra různých zdrojů, jehož cílem je objevit a odvodit hodnotu ze vzorců a jiných užitečných informací; • internet věcí: popisuje síť fyzických objektů, jež zobrazuje IP adresy za účelem propojitelnosti přes internet a komunikaci, k níž mezi těmito objekty a dalšími internetovými zařízeními a systémy dochází.

Analýza velkých objemů dat: přínos pro Evropu Dopad druhé vlny vyspělých digitálních technologií na každého, kdo se v dnešním světě věnuje obchodu, je nanejvýš výrazný. Jak vypozoroval profesor Clayton Christensen z Harvardu, „digitální pokrok v některých případech zlepšuje účinnost a vytváří přírůstkové výnosy v objemu, zatímco v jiných dramaticky snižuje náklady a zvyšuje přístup firem a uživatelů k trhům; a v dalších případech aktivně narušuje tradiční průmyslová odvětví“ (Christensen, C., 1997). Organizace, jež tyto technologie využívají, se nepředstavitelně rozšiřují a odvádějí desetkrát lepší výkony než konkurence. Jedná se o největší transformaci obchodu, jakou svět zažil za celé století (Coutu, S., 2014). Nevyužitý potenciál je obrovský a může přinášet také společenské hodnoty i lepší demokratickou součinnost. Zvláštní přezkoumání si zaslouží přínosy, jež vznikají na základě schopnosti shromažďovat a analyzovat velké množství dat, která jsou dnes k dispozici; tato disciplína se často označuje jako big data či analýza velkých objemů dat. Big data 8


a silně propojená prostředí, vyplývající z internetu věcí, se spojují za účelem posílení managementu založeného na datech, reorganizace postupů a vytvoření ještě významnějších přínosů, například nositelných senzorů, které monitorují vaše zdraví, chytrých měřidel sledujících, jak hospodaříte s energií, či automobilů, jež automaticky přepočítávají trasu, aby se vyhnuly dopravní zácpě a snížily emise CO2. Už existuje řada nových sociálních příležitostí, od snížení zločinnosti přes zlepšení zdravotní péče po lepší ochranu životního prostředí, nové obchodní modely a samozřejmě celá nová obchodní odvětví, jež na této nové způsobilosti závisí. Tato data se získávají mj. ze sociálních médií, internetových zařízení, jako jsou chytré telefony a tablety, přístroje a senzory, nahrávání audia a videa. Odhaduje se, že produktivita firem, jejichž rozhodovací procesy se zakládají na znalostech získaných z dat, se zvýší o 5 - 6 % (Evropská komise, 2014).

Digitální transformace: úkoly pro evropské malé a střední podniky I přes zjevné výhody se malé evropské firmy netransformují dost rychle. Inovace a transformace nejsou nic jednoduchého. Přijmout digitální technologie znamená přizpůsobovat postupy, organizační struktury a pracovní síly digitálnímu světu – a opustit „obchod takový, jaký vždycky býval“, znamená to také přijmout rizika a rychle implementovat nové nástroje. Těchto náročných úkolů se ne všechny firmy dokáží s úspěchem zhostit, zejména pak ty nejmenší. Ale jak vysvětluje Maxence Cupper, výkonný ředitel společnosti idweaver, „v obchodě není nejsilnější ten, kdo přežije, ale ten, kdo řídí změnu“. Je tudíž nutné firmy přesvědčit, že výhody, jež s sebou změna přináší, bohatě vyvažují dané riziko. Více než 41% firem v EU dosud nepřijalo žádné vyspělé technologie (mobilní zařízení, sociální média, cloud computing a big data), přičemž plně je využívá pouze 1,7 % (IDC, 2013). Následující graf zachycuje značnou různorodost, která v EU panuje. Zatímco ve Velké Británii tyto čtyři technologie zatím nepřijalo 26,8 % podniků, v Itálii je jejich počet znepokojivě vysoký, a to 52,3 %. Řešení vedoucí ke zlepšení obchodních postupů založených na tzv. big datech přijalo méně než 7 % evropských malých a středních podniků, a pokud jde o užívání dalších technologií, situace je jen o málo lepší. Jak vidíte níže, z firem v EU, které mají 10 až 250 zaměstnanců, využívá sociální média 28,5 % a cloud computing pouze 25,7 %, přestože právě cloudové služby představují pro malé a střední podniky ideální způsob, jak mít přístup k digitálním technologiím bez kapitálových výdajů. I když pak tyto služby využívají, často se omezují jen na základní řešení, jako je např. e-mail a prostor pro ukládání dat (IDC, 2013).

KAPITOLA 1 DIGITÁLNÍ TRANSFORMACE EKONOMIKY

9

Obrázek 1: Míra digitální adaptace podle velikosti podniku, 2012

> 250 employees

Fully Digital Digital Mature Digital Followers Digital Beginners Non Digital

10–249 employees 0 %

20 %

40 %

60 %

80 %

100 %

Zdroj: IDC European vertical markets survey 2012

Digitální transformace: dopad na pracovní místa a dovednosti Přijetí vyspělých digitálních dovedností má zásadní dopad na tvorbu i likvidaci pracovních míst, a následně i na potřebu nových dovedností. Podrobný rozbor francouzské ekonomiky ukazuje, že ačkoli v posledních 15 letech internet zlikvidoval 500 000 pracovních míst, tak zároveň vytvořil 1,2 milionu nových, což znamená 2,4 pracovního místa na jedno ztracené (McKinsey, 2011). Růst s sebou přináší zaměstnanost – navrhuje se, že jen v samotném Německu by malé a střední podniky mohly pomocí účinného využívání technologií vytvořit 670 000 nových pracovních pozic (The Boston Consulting Group, 2013). Digitální transformace sice vytvoří tato nová specializovaná místa, nicméně povede rovněž ke ztrátám zaměstnání. V průměru může technický pokrok v následujících desetiletích ohrozit 54 % našich pracovních sil ve všech členských státech EU, přičemž podle odhadů budou severní státy EU zasaženy méně než jejich sousedé (Bruegel, 2014). Tam k potenciálním ztrátám pracovních míst (a k vlivu na ekonomiku obecně) přibudou i krachující podniky, které neudrží tempo se změnami. Nově vytvářené pracovní pozice vyžadují soubory dovedností, jež se velice liší od těch, které se vážou k zaniklým pracovním místům. Digitální technologie mění od základu pracovní trh i dovednosti, které lidé potřebují, aby svou práci vykonávali dobře. Klíčovým úkolem je stále přizpůsobit pracovní sílu nutnosti vypořádat se s riziky a příležitostmi, které z nových technologií vyplývají. V organizacích stále panuje nedostatek lidí vybavených dovednostmi pro digitální řízení a kompetencemi potřebnými pro vedoucí pozice. Současně se ocitá na kritické úrovni i potřeba nových, vysoce specializovaných dovedností např. k analýze velkých objemů dat, kyberbezpečnosti a cloud computingu. Řada členských států EU se silně soustřeďuje na to, aby vybavila pracovníky dovednostmi, které budou potřebovat, mají-li se stát pracovní silou digitálně transformované ekonomiky a společnosti. Takové iniciativy je nutno rozšiřovat a prohlubovat. 10


Identifikace oblastí, kde je třeba zlepšovat: lepší dovednosti a podpora Nelze popřít, že se obchodní společnosti v EU musí transformovat, aby byly konkurenceschopné a aby mohly růst a vytvářet pracovní místa. Nicméně jak již bylo zmíněno, je zároveň jasné, že evropské malé podniky v tomto směru zaostávají. Fórum zkoumalo možné důvody tohoto problému, a zatímco prozkoumávalo různé varianty napříč obchodními sektory a členskými státy EU, identifikovalo obtíže v následujících oblastech: vedení, důvěra, dovednosti a podpora, politika a opatření. Pro tento manifest je obzvláště důležitá potřeba zlepšení dovedností a podpory. Nedostatek finanční a praktické podpory, kterou digitální transformaci poskytují veřejné a jiné autority, ovlivňuje pokrok v Evropě dvěma výraznými způsoby. Zaprvé to z praktického hlediska ztěžuje digitální transformaci manažerům podniků. Zadruhé tento fakt vysílá silný signál společnosti, že digitální transformace není důležitá a není pro Evropu prioritou. Pokud se navzdory tomu i mnoha dalším překážkám dají další podnikatelé povzbudit ke změně, poptávka po digitálních dovednostech nutných pro vedoucí pracovníky poroste ještě víc. Navíc bude vznikat poptávka po nových profesích, jako jsou analytici velkých objemů dat a odborníci na kybernetickou bezpečnost.

Docílení dalších a lepších dovedností a podpory: doporučení Jak prohlásila Ann Rosenbergová, vedoucí programu SAP Global University Alliances, „Evropa bude vytvářet globální vedoucí pozice v digitální ekonomice pouze tehdy, když vychová další generaci špičkových IT talentů a podnikatelů. Avšak Evropa patrně řeší rozsáhlou mezeru v kádru zběhlých IT specialistů a obchodních ekonomů, kteří dovedou využívat možnosti tzv. big dat, cloud computingu a dalších digitálních technologií. Klíčovou oblastí pro Evropu by tudíž měla být podpora začínajících IT firem a absolventů informatiky”. V těchto souvislostech lze vyslovit čtyři hlavní doporučení, jak lepší podporou a dovednostmi posílit digitální transformaci: • přesměrovat fondy a programy směrem k lepší podpoře digitální transformace. Ačkoli už existuje mnoho fondů a nástrojů napomáhajících rozvoji začínajících firem, skoro žádné nejsou konkrétně zaměřeny na zavedené podniky, které by se potřebovaly digitálně transformovat. Ideální by bylo zpřístupnit více fondů určených k digitální transformaci, nicméně v krátkodobém horizontu by se dalo udělat víc v oblasti rozšíření kritérií, jež se používají u již existujících fondů a programů. Digitální transformace jakožto klíčový cíl financovaných projektů by měla být zahrnuta konkrétně KAPITOLA 1 DIGITÁLNÍ TRANSFORMACE EKONOMIKY

11

do aplikace a kritérií způsobilosti finančních nástrojů a programů, které nabízí COSME (Program pro konkurenceschopnost podniků s důrazem na malé a střední podniky), Evropská investiční banka, Evropský investiční fond či Horizont 2020. Díky tomu by se digitální transformace stala součástí všech projektů v klíčových investičních oblastech, jako je doprava/infrastruktura, energetika, školství, inovace/věda a technický rozvoj, trvalá udržitelnost životního prostředí atd. Členské státy EU by měly rovněž zefektivnit stávající programy a vycházet z nich, aby se lidé vybavení digitálními dovednostmi mohli spojit s malými podniky, které tyto dovednosti potřebují. Jedním z příkladů je systém Záruka pro mladé (Youth Guarantee), jehož cílem je zajišťovat lidem mladším 25 let kvalitní nabídku zaměstnání, odborného učení nebo stáže; • podporovat důležitost digitálního leadershipu: ustanovit „výkonné digitální ředitele“. Digitální transformace ovlivňuje všechny části podniku, takže organizace budou stále více potřebovat lidi, kteří dokážou vypracovávat a realizovat integrovanou digitální strategii pro celou firmu. Digitální transformace potřebuje kombinaci digitálních a obchodních dovedností, tj. jsou zapotřebí šéfové podniků, kteří výborně rozumí nejen organizaci, ale zároveň i užívání digitálních technologií, čímž umožní firmě dosahovat obchodních cílů a transformovat organizaci; • začlenit digitální transformaci do hlavního vzdělávacího proudu. Je nutné, aby naše školicí a vzdělávací instituce produkovaly lidi vybavené správnými dovednostmi a postoji k digitálnímu leadershipu a podnikání – zejména proto, že poptávka po digitálních lídrech převáží nad nabídkou, jelikož digitální transformace obchodu je již v plném proudu. Vzdělání a odborná příprava pro oblast obecného managementu musí tudíž obsahovat více digitálního know-how a digitálních řídicích dovedností. Za tímto účelem by měl vzniknout dialog se zástupci školicích institucí zaměřených na profesionální rozvoj, aby všichni společně uvážili, jak by se tohoto cíle dalo nejsnáze dosáhnout; • zvýšit nabídku nových, vysoce specializovaných dovedností. V zhledem ke stoupající poptávce po specializovaných digitálních dovednostech, jaké mají například analytici big dat, specialisté na kyberbezpečnost a tvůrci kódů/programátoři, by se Evropská komise měla urychleně soustředit na opatření, jak mezery v digitálních dovednostech vyplnit. Abychom zajistili, že na digitální ekonomiku souvisle a účinně přejdou všechny průmyslové sektory (zejména tradiční obory), nelze se obejít bez specializovaného přístupu k různým odvětvím.

12


KAPITOLA 2 Všechno změní internet věcí Úvod Internet věcí je zřejmě jednou z nejvíce medializovaných a zároveň nejpodceňovanějších technických revolucí, jaké kdy uvidíme. Příliš medializovaný je z hlediska úspor, které dle předpovědí vzniknou díky propojeným přístrojům a ekonomickým výhodám, a také z hlediska obecně rozšířeného očekávání nedaleké budoucnosti, kde je všechno propojeno a „zkrátka funguje“. Podstatnější však je, že bývá podceňován v souvislosti se základním vlivem, který bude mít propojení všech těchto „věcí“ (plus dalších virtuálních zdrojů dat) na náš každodenní život a fungování naší společnosti. V této kapitole se pokusíme rozebrat, co vlastně internet věcí je, jak bude pracovat a jaké dovednosti budou tudíž zapotřebí a kdy.

Evoluce v internetu věcí Za účelem rozboru internetu věcí razí organizace Machina Research termín „subnety věcí“, jež jsou definovány jako ostrov vzájemně propojených zařízení, která jsou řízena buď z jediného řídicího bodu, jediného bodu agregace dat, nebo případně společnou příčinou či technickým standardem. Jak si probereme v následujícím odstavci, subnety věcí jsou v rámci plánovaného zapojení do našeho budoucího propojeného světa podstatně důležitějším pojmem než internet věcí.

Evoluce v internetu věcí: subnety věcí jsou přirozenou vývojovou fází První, čeho je třeba si všimnout ohledně internetu věcí, je fakt, že se jedná o pojem, který se velmi liší od systémů Machine to Machine (M2M), tedy komunikace mezi dvěma přístroji, a od integrace „tradičních“ systémů. Internet věcí nelze prostě považovat za shluk propojených zařízení a dalších informačních zdrojů. Vývojová cesta vedoucí k internetu věcí je dlouhá a složitá a je přirozené, že svým způsobem bude dokončena po menších krůčcích. Máme-li terminologii rozpracovat ještě víc, mnohá dnešní řešení založená na propojených přístrojích lze považovat téměř za „intranety věcí“, uzavřená prostředí s nízkou propojitelností mimo prostor zařízení nebo konkrétní řešení. Dalším přirozeným krokem při integraci těchto řešení do „vnějšího světa“ KAPITOLA 2 VŠECHNO ZMĚNÍ INTERNET VĚCÍ

13

spočívá v tom, že zvážíme integraci takových „intranetů věcí“ do toho, co lze považovat za „vedlejší“ produkty, služby a pochopitelně intranety věcí. Je pravděpodobné, že tuto fázi vývoje bude pohánět společné vlastnictví zdrojů dat či příčina společná pro vlastníky dat. Příkladem by mohla být utilita, jež buduje spojení mezi chytrým měřením a silovým polem. Dotyčná utilita tohle umí provést, protože má chytré měřiče, vlastnosti silového pole, aplikace, které tyto vlastnosti podporují, a data, generovaná těmito aplikacemi. Zkrátka a dobře, napojené zařízení a IT prostředí v dotyčné utilitě a samozřejmě v každém podniku lze považovat za potenciální subnety věcí. Klíčovým momentem při rozpoznávání těchto subnetů věcí je ta jedinečná vlastnost, že jim potenciální ochota a technická proveditelnost sdílení dat mezi aplikacemi umožňuje rozvíjet se daleko rychleji než kompletní internet věcí. Dalším logickým krokem je rozšířit tento pojem na datové komunity, které lze definovat jakožto komunity přístrojů, zdrojů dat a vlastníků dat, jež mohou případně přerůst v subnety věcí. Jako příklad si můžeme uvést skupinu poskytovatelů inteligentních budov, která užívá platformu SeeControl, nebo skupinu firem využívajících platformu ThingWorx. Subnety věcí jsou zjevně důležitým, zásadním krokem na cestě k budoucímu internetu věcí. Jednoduše řečeno, ačkoli bude relativně snadné přesvědčit vymezenou skupinu podobně motivovaných lidí, aby se za účelem vytvoření internetu věcí dostatečně „standardizovala“, daleko obtížnější bude přesvědčit ke standardizaci všechny lidi v IT průmyslu (a souvisejících odvětvích), aby subnety věcí přestaly být omezené (tj. staly se internetem věcí). Tento pokrok je znázorněn na obrázku 1. Obrázek 1: Vývoj internetu věcí

Zdroj: Machina Research, 2015

14


„Struktura“ vznikajícího internetu věcí je znázorněna níže pomocí schématu 2. Na tomto diagramu je zachycen rozsah subnetů věcí včetně: • podnikových subnetů věcí (General Electric, Samsung); • konkrétních vertikálních subnetů věcí (zdravotnictví, chytrá města, inteligentní budovy); • subnetů věcí průmyslu (stavby); • subnetů věcí datových komunit (SeeControl). „Tloušťka“ červených čar spojujících znázorněné subnety věcí naznačuje pravděpodobnou intenzitu komunikace mezi příslušnými subnety věcí. Je zjevné, že celkové prostředí rodících se subnetů věcí bude mnohem složitější, než je zde zachyceno, ale tento diagram slouží ke znázornění důležitých pojmů. Obrázek 2: Struktura internetu věcí

Zdroj: Machina Research, 2014

I v hypotetické budoucnosti, kdy je veškerá komunikace v rámci internetu věcí standardizovaná a všechny příspěvky mohou být teoreticky v interakci s ostatními, bude internet věcí fungovat „ve shlucích“. Například úroveň sdílení v rámci např. General Electric bude větší než vně této organizace. To by byly subnety věcí definovány na základě přístupních práv (což není teoreticky možné). Pro ilustraci tohoto účinku si uveďme příklad: v plně rozvinutém prostředí internetu věcí může být možné propojit tomograf užívaný v lékařství (CAT) s tryskovým motorem, ale není pravděpodobné, že by k tomu někdy byl dobrý důvod! KAPITOLA 2 VŠECHNO ZMĚNÍ INTERNET VĚCÍ

15

Ve skutečnosti jsou pojmy omezování potenciálu interakce mezi datovými zdroji v budoucím prostředí internetu věcí a zlepšování potenciálu interakce mezi datovými zdroji v prostředí subnetů věcí ve výsledku jedno a totéž. Oba tyto pojmy mají ten výsledek, že subnety věcí budou nejvhodnějšími čočkami, skrze něž budeme hledět na naši vzájemně propojenou budoucnost. Stručně řečeno, naše propojená budoucnost bude spíše sítí subnetů věcí než jediným homogenním internetem věcí. Jasný precedens nám poskytuje dnešní internet, kde firmy nesdílejí se svými zákazníky tolik informací, kolik jich sdílejí v rámci organizací samotných a formátové standardy dat, které používají různé společnosti v interním systému, se mezi sebou často naprosto liší.

Evoluce v internetu věcí: podnikový internet věcí je zvláštní případ Zvláštním případem je pak podniková internet věcí: protože podnik lze považovat za potenciální „subnet“ internetu věcí, tyto dva pojmy splývají z hlediska prostředí podniku v jedno. Každý podnik si prostě dopřává ten luxus, že má jednoho vlastníka/řídicí bod (či alespoň limitovaný počet vlastníků/bodů podobně motivovaných), který se může usnést, že se mezi různými datovými zdroji vytvoří spojení nezbytná k podpoře aplikací internetu věcí, třebaže vznik internetu věcí povahu podniku od základu změní. Fakt, že firmu plně vlastní jeden subjekt, je výhodou pro vývoj všech systémů, tj. výnosy a náklady jdou na týž účet zisků a ztrát. Je zjevné, že jeden podnik (či skupina podniků) může být při přesunu k řešením na bázi internetu věcí relativně hbitý, zejména v porovnání s celkovým vývojem, který je nutný k vytvoření plnohodnotného internetu věcí. Kromě toho mají podniky obecně silnou motivaci, aby řešení ve stylu internetu věcí přijaly, což je dáno potenciálem těchto řešení měnit obchodní modely, zvyšovat výkonnost a zlepšovat návrhy koncového uživatele. Ba co víc: motivací zde pro ně není jen snaha odlišit vlastní produkty a služby od jiných – k přijetí takových řešení je pohání i nutnost držet krok s moderněji smýšlející konkurencí. Z hlediska podniku se zde naskýtá volba, jež je pro novou technickou revoluci běžná: buď přijmout novou technologii, anebo podlehnout konkurenci a ztratit podíl na trhu. Proto lze očekávat, že uvidíme řadu pokrokově smýšlejících podniků, jak nastupují cestu řešení na bázi internetu věcí. Stručně řečeno, podniky mají před vznikem skutečného internetu věcí možnost i motivaci, aby si uvědomily, kolik výhod jim tento systém skýtá. A v důsledku toho můžeme očekávat, že než vznikne plnohodnotný internet věcí, v souvislosti se subnety věcí se zvýší nároky na dovednosti. Právě teď nastává čas začít pracovat na dovednostech, jež jsou pro internet věcí nutné. 16


Důsledky pro dovednosti Nové, výše popsané prostředí má významný dopad na dovednosti, kterými budou muset být pracovníci vybaveni, aby se mohli plně zapojit do rozvíjejícího se komerčního prostředí a toto prostředí podporovat. Internet věcí (a subnety věcí) zjevně zavedou zcela nový způsob práce, při němž se boří tradiční hranice firmy a klíčovým bodem se stává „spolupráce“ uvnitř subnetu věcí a napříč ním. Avšak mezi hlavní konkrétní oblasti, které vznik internetu věcí ovlivní, patří: • analýza dat; • management podniku; • tvorba hardwaru a systémů; • bezpečnost. Všechny tyto oblasti budou podrobněji probrány v následujících odstavcích.

Důsledky pro dovednosti: analýza dat pro internet věcí Jednou z klíčových nových rolí, které internet věcí zavede, je role „datového vědce“. Tato pracovní role už na dnešním trhu pochopitelně existuje, ale se vznikem internetu věcí se radikálně zvýší množství a pestrost dat, které mají organizace k dispozici, což tyto organizace přiměje, aby na analýzu dat reagovaly tak, že se budou rozhodovat rychleji a agilněji. Pro mnoho firem se stane správa dat internetu věcí klíčovou kompetencí, rozlišovacím momentem pak bude schopnost operovat s daty za běhu, streaming dat a analýza velkých objemů dat. Taková analýza by mohla firmám umožnit optimalizovat např. výrobní postupy v krátkém reálném čase, rychleji zpozorovat příležitost ke křížovému prodeji, zlepšovat vztahy se zákazníky či zajistit určitou operační účinnost. Stejná konkurenční dynamičnost, která podporuje přijetí řešení ve stylu internetu věcí, je ve hře i zde: v konkurenci budou zvýhodněny ty společnosti, které umí nejlépe převést prvotní data na vykonatelný obchodní záměr. Stručně řečeno, vznik internetu věcí dodá úloze „datového vědce“ na významu z hlediska pokračujících operací v mnoha podnicích. Záběr této role se musí rozšířit i na schopnosti analýzy, porozumění softwaru a obchodu, jež se kombinují s komunikačními dovednostmi. Zásadní jsou proto dovednosti týkající se analýzy dat a architektury analýzy, jichž je nedostatek i dnes. Měli bychom si povšimnout, že druhy datové analýzy, jež jsme si zde popsali, mají obecně spíše vertikální než horizontální charakter. Bude tedy nutné, aby byli „datoví vědci“ dobře ukotveni ve svém průmyslovém odvětví KAPITOLA 2 VŠECHNO ZMĚNÍ INTERNET VĚCÍ

17

(i v konkrétní firmě) a měli podporu celé škály sofistikovaných (horizontálnějších) analytických nástrojů.

Důsledky pro dovednosti: management podniku v rámci internetu věcí Internet věcí se v minulosti soustřeďoval na technologie, ale je zjevné, že si toto pojetí rychle razí cestu do každodenního managementu podniku. Nejvíc a nejrychleji budou z této změny těžit organizace, které ji nejúčinněji zvládnou. Obchodní dovednosti provázané s internetem věcí jsou potřeba k tomu, aby pracovníci rozuměli technologii a dokázali vyčíslit obchodní přínosy, jež mohou z inovativního užívání nových technik vyplynout. Kupříkladu každý návrhář produktů, který je vystaven vylepšeným informacím o užívání produktu (poskytovaným případně i samotným napojeným produktem - třeba pračkou), bude schopen lépe a rychleji rozhodovat o návrhu, což může ovlivnit budoucí výrobu. Ale aby mohla firma, jež daný produkt vyrábí, najet na tento scénář, bude muset přijmout rozhodnutí, na jehož základě bude napojený produkt moci poskytovat informace potřebné k podpoře analýzy, kterou provede návrhář. Na zásadnější úrovni bude muset společnost překonat přirozené napětí mezi „hardwaristy“, kteří samozřejmě zastávají názor, že nový produkt nelze dát na trh, dokud není přísně přezkoušen, a „softwaristy“, kteří se lépe cítí ve světě výrobků, jež se testují nepřetržitě. Na jiných úrovních v rámci firmy začne být management ekosystémů vztahů mezi partnerem a dodavatelem (a zákazníkem) výrazně složitější a snad i více centralizovaný, poněvadž každá společnost, jež je součástí ekosystému, bude chtít mít přístup k probíhajícím a vylepšovaným informacím o produktech a službách, aby je mohla dále zdokonalovat a optimalizovat. V případě výše zmíněné pračky by všechny změny, které udělá náš návrhář produktů, patrně dále ovlivnily výrobce vybavení k pračkám a ti by se chtěli tyto informace dozvědět. Nové dovednosti budou rovněž nutné k ustavení a řízení klíčových ukazatelů výkonnosti, jež budou potřeba v různých subnetech věcí a nakonec i v internetu věcí, protože řešení ve stylu internetu věcí začnou mít pro obchod zásadní význam.

Důsledky pro dovednosti: tvorba hardwaru a systémů pro internet věcí V zájmu optimalizace schopností a nákladů bude třeba klást výrazně větší důraz na návrh hardwaru, který je s internetem věcí spojen.

18


Na jednu stranu je velmi snadné vytvořit zařízení způsobilé pro budoucnost a dálkově připojené na systém tak, že se do něj vloží mnohem víc inteligence, než se dnes pokládá za nutné, a vybaví se i sofistikovanými komunikačními schopnostmi a schopností upgradovat software. Takový přístup však zvyšuje cenu dálkového zařízení, zvyšuje spotřebu energie (což může být zásadní tam, kde přístroj není zapojen přímo do zásuvky), stupňuje složitost konečné podoby systémů i bezpečnostní rizika. Avšak zavádění dálkových zařízení s „minimální specifikací“ může významně ovlivnit schopnost pružně podporovat budoucí aplikace internetu věcí, které potenciálně ještě nevznikly. Jako příklad si můžeme uvést chytrý plynoměr, který je propojen prostřednictvím spojení Low-Power WideArea (LPWA). Takové spojení je vhodné pro komunikaci s tím, kdo odečítá stavy na měřidlech, ale pravděpodobně nebude umět podporovat pravidelné aktualizace softwaru měřidel. Promýšlení těchto překážek může vést k masivním souběžným analýzám. V dnešním světě existuje relativně málo scénářů, ve kterých je nutné plánovat rozmístění zařízení s omezeným hardwarem do prostředí, jež vykazuje vlastně stejný stupeň nejistoty jako internet věcí.

Důsledky pro dovednosti: bezpečnost internetu věcí Organizace Intel Security popsala internet věcí jako „bilion zranitelných bodů”. Přestože by se dalo diskutovat o počtu nul, jež se v tomto tvrzení objevují, je jasné, že úkol týkající se bezpečnosti internetu věcí bude: • jiný než dosud; • velmi významný z hlediska potenciálního rozsahu rizika; • všudypřítomný. Nelze pochybovat o tom, že budoucí oblast bezpečnosti internetu věcí vyvolá potřebu dovedností velmi specifického druhu. Už dnes patří dovednosti týkající se bezpečnosti internetu věcí k těm, jichž se nejvíc nedostává, a hrozí nebezpečí, že pokud se tento nedostatek neřeší, ovlivní to plnou obchodní hodnotu, kterou by mohl internet věcí přinést; a pokud se bezpečnostními riziky „hrozí“ hned u zrodu internetu věcí, může to od řešení v tomto stylu odradit. Navíc je pravděpodobné, že omezené prostředí znovu posílí a rozšíří očekávanou fázi subnetů věcí coby předvoje internetu věcí, některé subnety se budou rozvíjet rychleji a vývoj některých těchto systémů budou potenciálně brzdit konkrétní bezpečnostní události.

KAPITOLA 2 VŠECHNO ZMĚNÍ INTERNET VĚCÍ

19

Jak žít a pracovat ve světě internetu věcí Svět internetu věcí lze obecně charakterizovat tak, že spíš než na hloubku znalostí se budeme spoléhat na šíři pochopení. Týmy budou menší a agilnější a možnosti a úkoly (i problémy), jež budou nuceny řešit, potenciálně složitější i rozmanitější. Do řešení budou patrně častěji zasahovat třetí zúčastněné strany a potenciální prvky, jež leží mimo oblast, na kterou se dotyčný tým soustřeďuje. Stručně řečeno, klíčem k práci v prostředí internetu věcí je spíš zvládnout umění fungovat skutečně pružně a ve spolupráci s ostatními než zastávat tradičnější přístup, jehož jádrem je pěstování „odbornosti“. V mnoha ohledech je tohle paralela s tím, jak nás dnes ovlivňuje internet. Větší důraz než na skutečnou znalost faktů se klade na to, abychom věděli, jak informace najít a zpracovat. Protože se průmyslová odvětví rozvíjejí, aby se mohla zapojit do nového prostředí internetu věcí, klíčová bude rovněž změna managementu. Odborné školení a rozvoj v oblasti internetu věcí pak budou potřebovat i jednotliví pracovníci, aby se mohli sžít s novou dynamičností, jež bude patrně průvodním rysem budoucí ekonomiky.

20


KAPITOLA 3 Rozšiřování a podpora e-leadershipu v Evropě Úvod Má-li být Evropa konkurenceschopná, růst a vytvářet pracovní místa, musí vyřešit současný akutní nedostatek talentovaných lidí schopných stát v čele inovací, jež jsou potřebné k zúročení pokroku, který představují nové digitální technologie. Ekonomický růst, z něhož vyplývá tvorba pracovních míst, vyžaduje, aby byly příležitosti k inovacím rozpoznány a využity, což zase vyžaduje kvalitní dovednosti z oblasti e-leadershipu. Takové dovednosti zaměstnancům umožní navrhovat obchodní modely, využívat příležitostí k inovacím, co nejlépe užívat digitální technologie a dodávat organizacím hodnoty. Aby šéfové podniků zítřka tyto úkoly zvládli, potřebují nové soubory dovedností. Otázka zní, zda jsou evropské instituce poskytující vzdělání, odbornou přípravu a výukové programy ve své současné podobě uzpůsobeny tomu, aby jim je vštípily. Některé z nich už na tyto úkoly zareagovaly, jiné však mají co dělat, aby s tímto rychle se měnícím světem udržely krok. V této kapitole si shrneme některé výsledky iniciativy Evropský e-leadership, kterou spustila Evropská komise. Tato iniciativa zkoumá, jak vyšší a výkonné instituce z oblasti vzdělání a odborné přípravy a konkrétní programy a kurzy určené pro malé a střední podniky pracují s instrukcemi ohledně vývoje nových učebních osnov.

Úkol Dovednosti pro e-leadership jsou ty, které potřebuje jednotlivec v moderní ekonomice, aby inicioval a vytvářel inovace jako např.: • digitální důvtip: schopnost představit si a nastartovat změnu nutnou pro výkon firmy, využít trend v digitálních technologiích jakožto příležitosti k inovacím; • obchodní důvtip: schopnost inovovat obchodní a operační modely, odvádět hodnoty svým organizacím; • strategické vedení: schopnost vést mezidisciplinární tým a ovlivňovat partnery napříč hranicemi (funkčními, geografickými).

Prognóza pro e-leadership Podle organizací IDC a empirica bude do roku 2020 poptávka po ICT zaměstnancích vybavených špičkovými dovednostmi ročně stoupat v průměru o 4,6 % (Hüsing, T., Korte, W. B., Dashja, E., 2015). KAPITOLA 3 ROZŠIŘOVÁNÍ A PODPORA E-LEADERSHIPU V EVROPĚ

21

Lze předpokládat silnou souvztažnost mezi poptávkou po e-leadershipu a po špičkových ICT pracovnících, která v roce 2014 vyústila v poptávku po 568 000 e-lídrech. Odhaduje se, že v roce 2015 je jich potřeba asi 620 000. Při stejném tempu růstu to v roce 2020 bude až 776 000. Použijeme-li tyto odhady a přidáme-li poptávku po nahrazení, Evropa bude do roku 2020 potřebovat alespoň 200 000 dalších e-lídrů. Tohle je veliký úkol pro současný vzdělávací ekosystém, který ho těžko řádně vyřeší, pokud nebudou podniknuty další kroky na úrovni národní politiky. Obrázek 1: Vyčíslení potenciálních pozic e-lídrů v Evropě v roce 2015 eLeadership positions in Europe 2015 7 0 0 ,0 0 0

620,000

6 0 0 ,0 0 0 5 0 0 ,0 0 0 4 0 0 ,0 0 0

158,000

153,000

3 0 0 ,0 0 0 118,000 2 0 0 ,0 0 0 1 0 0 ,0 0 0 0

Almost 60 % come from business lines Enterprise size 250+ 50-249 2 0 - 49 1 0 -19

B usiness 59 %

IT dept. 41 %

192,000 eLeaders

Zdroj: empirica, Survey NL, UK, DE 2013. Data týkající se EU, shrnutá pomocí strukturálních statistik podnikání (Eurostat)

Nedostatečné zásobení vzdělávacími a školicími programy Zjistilo se, že pouze 21 programů poskytuje v Evropě výuku e-leadershipu tak, jak ji definovaly zainteresované strany – tedy jako způsobilost vést zkušené výkonné pracovníky v rámci obchodní transformace. Výsledky zkoumání nabízených vzdělávacích programů pro e-leadership z roku 2013 dokládají, že Evropa sice prodělala rozmach mezidisciplinárních programů na úrovni magisterského studia – kombinace obchodu a IT, ale ty jsou určeny především těm, kteří stojí na počátku kariéry. E-leadership se ovšem v programech vyššího a odborného vzdělávání objevuje pouze velmi zřídka.

22


Politické iniciativy Poskytování dovedností pro e-leadership malým a středním podnikům a podnikatelům je stále chápáno spíš jako sekundární politický cíl ve srovnání s lépe zavedenými cíli primárními, jako je zavádění digitálních technologií a základní uživatelské digitální dovednosti. Plán Evropské komise z roku 2007 týkající se e-dovedností a následující iniciativy zaměřené na dovednosti pro e-leadership nicméně podnítily některé členské státy EU, aby rozvířily veřejnou debatu a pomohly vypracovat příslušné reakce. Ve srovnání s ostatními segmenty sféry digitálních dovedností, jako je digitální gramotnost a praktické užívání ICT, není mnohostranné partnerství v oblasti e-leadershipu dosud tak rozvinuté. Je nutné, aby se klíčoví partneři dohodli na účinné akci, pomohli rozvíjet povědomost o dovednostech pro e-leadership a realizovali opatření podporující nabídku příslušné odborné přípravy a účasti na ní.

Nástroje zajišťující vzdělání a odbornou přípravu v oblasti e-leadershipu Jako součást iniciativy Evropské komise zacílené na e-leadership byly vypracovány instrukce ohledně výukových plánů jak zavádět e-leadership do podniků. Tento přístup podporuje charakterizaci dovedností potřebných pro uplatnění e-leadershipu při rozhodovacím procesu v podnicích a definování vzdělávacích výsledků odpovídajících klíčovým rolím až po úroveň C. Vznikají kurikulární profily, které definují cílový obsah a studijní zkušenosti, jež mají být zahrnuty do výukových osnov pro e-leadership a jež jsou nabízeny institucemi pro vyšší a odborné vzdělávání. Implementace těchto instrukcí zajišťuje transparentnost, kterou ocení podniky usilující o e-leadership, a profesionálové, kteří si přejí dále se vzdělávat, protože chtějí nést větší zodpovědnost za transformaci podniku a více se podílet na jeho úspěchu.

Evropský rámec e-kompetencí Zainteresované strany dalekosáhle podporují koncepci vícedovednostního e-leadershipu a jeho významu pro budoucí ekonomický a sociální rozvoj evropského hospodářství. Kurikulární profily reagují na naléhání zúčastněných stran, že by instrukce týkající se kurikula měly využívat lepší tržní transparentnost vazeb na Evropský rámec e-kompetencí (dále e-CF). Každý kurikulární profil je zmapován podle e-CF a jasně stanoví, které kompetence podle e-CF lze ve kterém programu zdokonalit. KAPITOLA 3 ROZŠIŘOVÁNÍ A PODPORA E-LEADERSHIPU V EVROPĚ

23

Kurikulární profil pro e-leadership Kurikulární profily pro e-leadership, jež jsou klíčové pro instrukce týkající se vývoje nových výukových osnov, vypracovává tým vědců a zástupců průmyslu za podpory pedagogických odborníků. Profily nabízí možnost porovnávat jednotlivé programy – vnášejí tedy do ekosystému digitálních dovedností transparentnost. Popisují a zdůrazňují poptávku po souborech dovedností potřebných pro e-leadership a napomáhají tomu, aby kurikula držela krok s měnícím se prostředím. Profily mají jednoduchou strukturu a k jejich údržbě a užívání je třeba nevelkých zdrojů – v souladu s ekonomickým klimatem. Řešení pro dnešní dobu musí být elegantní! Obrázek 2: Složky kurikulárního profilu pro e-leadership

24


Obrázek 3: Příklad kurikulárního profilu pro e-leadership: Architektura obchodního podniku #

" ! !!"

(!"&! $!!!! (!$! %!& ! ! (!!!! * " !#! !" !!" *

" -! !!"""" ! ! !!&% !$!& ! !!&(!!"(#"* " ! # !#" *

! !&&"!! $&# !% " *

"

&" ! !!" " !!&%"!($!! !!+!"! ) , !!&-! !!" ,! !!" "! ,!! !!"

!

,!& !"! $!!!"#$ !! !& !$!'!!%! , #!"!& !"!!" % ! !""" !$#!

! !! " !!

,!!!" !!#!" ! ,%!!! !#!!!!" ,# #!!"" ,"!!" ! " ,"!!"!&!+ & !

#" */ " !!&! *3!!" *5 & ! *6#! *5" !

2 3 2 2 2

# *1" #! *4 & ! *1 ##& *0 ! ! ! *1 ! *6 #

Každý kurikulární profil obsahuje jméno a zdůvodnění zařazení do portfolia, seznam rolí, k nimž dotyčného kvalifikuje, a shrnutí dovedností. Základ každého profilu sumarizuje, jaké vzdělávací výsledky absolvent získá: znalosti, dovednosti a kompetence, jež by mu měl program poskytnout, aby si mohl vypěstovat dovednosti potřebné pro e-leadership. KAPITOLA 3 ROZŠIŘOVÁNÍ A PODPORA E-LEADERSHIPU V EVROPĚ

25

Všechny profily vypracované v první fázi iniciativy dodávají základní kompetence pro e-leadership ve velkých firmách. Vzdělávací výsledky plně odpovídají e-CF ve smyslu maximální transparentnosti a využití existujícího sebehodnocení a plánování lidských zdrojů. Programy propojené s kurikulárními profily urychlí tok dovedností, jelikož vycházejí vstříc požadavkům zúčastněných stran. Přijetí instrukcí a dodávka vyhovujících programů: • ovlivní odbornou přípravu výkonných pracovníků a rozhodnutí, zda uchazeč bude přijat; • zajistí transparentnost pro cílevědomé e-lídry a poradí jim při volbě dalšího vzdělávání. Tento přístup se plně přizpůsobuje různým souborům dovedností pro e-leadership v různých rolích.

Použití a implementace kurikulárních instrukcí týkajících se vyššího a praktického vzdělávání V různých obchodních školách a univerzitách v Evropě se uskutečnilo několik demonstrací těchto instrukcí. V praxi se předvedlo, jak mohou kurikulární profily v kombinaci s kritérii kvality pomoci vyhodnotit programy, které nabízí vyšší vzdělávací instituce a obchodní školy. Obchodní školy a univerzity ve dvanácti zemích provedly vyhodnocení kurikulárních profilů pro e-leadership. Vytvořený přístup a dosažené výsledky byly přijaty pozitivně a několik partnerů nyní vytváří nové programy vyhovující kritériím e-leadershipu, jež nahradí starší formáty a obsah.

Zpětná vazba od obchodních škol Přednostní péče byla věnována rozvoji a zlepšování vzdělávacích nabídek, které mohou zvýšit přísun zkušených a vysoce kvalifikovaných řídicích pracovníků zabývajících se inovacemi na bázi ICT do soukromého a veřejného sektoru. Silvia Leal, akademická ředitelka IE Business School v Madridu, je hrdá na to, že její škola patří mezi první v Evropě, jež při koncipování svých kurzů vyššího vzdělávání uplatňují instrukce týkající se e-leadershipu. Jejími slovy: „Důrazně doporučujeme, aby přístup založený na kurikulárních profilech pro e-leadership využívaly i ostatní univerzity a obchodní školy.“ Profesor dr. John Board, děkan Henley Business School, prohlásil, že „Henley, které má silnou vědeckou a vzdělávací tradici, přímo přispělo k iniciativě 26


zaměřené na e-leadership, když přizpůsobilo své klíčové programy požadavkům stanoveným v kurikulárních profilech pro e-leadership“.

Zpětná vazba od průmyslu Stejně pozitivní ohlas přišel i z ICT průmyslu. Freddy Van den Wyngaert, místopředseda a ředitel informatiky ve firmě AGFA ICS, který zde realizoval významnou a velmi úspěšnou transformaci, prohlásil, že je „odhodlán v tomto úspěchu pokračovat tak, aby si výkonní pracovníci osvojili ty nejlepší dovednosti potřebné pro e-leadership“. Cristina Alvarez, ředitelka informatiky firmy Telefonica Spain, se vyjádřila ve stejném duchu, když prohlásila: „Iniciativa Evropské komise zacílená na přísun kompetencí potřebných pro e-leadership nás velice zajímá. Očekáváme, že programy, které tyto kompetence nabízejí, intenzivně využijeme.“ I zástupci významných evropských odborových svazů jako Laurent Zibell, politický poradce firmy IndustriALL Europe, a Karl-Heinz Hageni, IG Metall, prohlásili, že jejich organizace „podporují veškeré počiny, které oživují růst a špičková pracovní místa v Evropě, a v důsledku toho i evropskou iniciativu zaměřenou na e-leadership, jež se ubírá správným směrem“.

Vzdělání a odborná příprava zacílené na e-leadership pro malé a střední podniky Pokud se v současné době zaměstnanec malého či středního podniku učí digitálním dovednostem a dovednostem souvisejícím s e-leadershipem, většinou se učí sám. Ze 118 malých a středních podniků, které byly dotázány, jich 114 ohlásilo alespoň „jeden důležitý zdroj vzdělávání“. Každý z nich vyjmenoval v průměru šest zdrojů, ale vyšlo najevo, že nejdůležitějším vzdělávacím formátem je učení za běhu. V odpovědích byly též hojně zastoupeny (56 % a 55 %) zdroje jako průmysl či profesionální akademie a „učení prostřednictvím konzultantů“. Za poskytovatele odborného školení jsou považovány i instituce zaměřené na vyšší vzdělávání, ale většinou jen jednotlivé nabízené výukové kurzy (49 %), méně pak celé výukové programy (23 %). V Evropě bylo prozkoumáno téměř 600 potenciálních programů vyššího vzdělávání, ale ukázalo se, že pouze šest z nich se soustřeďuje na e-leadership a je nabízeno ve formátu, který vyžadují malé a střední podniky. Máme tedy co dělat! Odborná příprava ve sféře digitálních dovedností a dovedností souvisejících s e-leadershipem, nabízená malým a středním podnikům, musí být pružná, krátkodobá, praktická, dobře zacílená a cenově dostupná. KAPITOLA 3 ROZŠIŘOVÁNÍ A PODPORA E-LEADERSHIPU V EVROPĚ

27

Navíc je nutné řešit různé způsoby školení, protože tyto podniky v rozdílných stadiích svého rozvoje nevyžadují pouze pestrou škálu školení a podpory, ale také různé úrovně informovanosti a obeznamování se s tématem.

Cesta e-leadershipu Jelikož se dovednosti související s e-leadershipem rozvíjejí a vyvíjejí, podniky – zejména pak ty malé a střední – budou v tomto směru obvykle potřebovat buď udělat další krok na žebříčku e-leadershipu, anebo na téže úrovni diverzifikovat a doplňovat dovednosti již existující. Cesta e-leadershipu může vycházet ze zvědavosti a povědomí o konkrétních opatřeních, jež dotyčnému otevřou oči, aby si vypracoval vizi digitální transformace a potenciál pro inovace. Vizi je nutné převést v plán, jehož součástí je stanovení priorit a určení směru implementace. Prostřednictvím informačních akcí a volných přednášek, jako jsou např. masově přístupné online kurzy, by se mohl s tématem obeznamovat větší počet jednotlivců z cílových skupin, kteří tak budou moci rozpracovávat své vize. V dalších, konkrétněji zacílených, či dokonce na míru upravených akcích lze pak provést vyhodnocení individuálních potřeb podniku na základě dovednostního portfolia. K dalším stadiím na této cestě by mohlo náležet konkrétní školení v určitých dovednostech a kompetencích zaměřených na e-leadership, jež by mohlo probíhat prostřednictvím rozmanitého spektra možností, včetně tradičních vzdělávacích programů, konkrétních odborných kurzů a (pro malé a střední podniky snad nejpoužitelnějšího) koučování, poradenství a spolutvorby znalostí. Obrázek 4: Cesta e-leadershipu jakožto rámec poptávky podniků po e-leadershipu a nabídek vzdělávání a odborné přípravy

+

Cloud technology

Tech strand e-Leadership: Digital Innovation, Innovation Technology & strategic view Information for SMEs Management

e-Leadership Skills: New Planning for Technology and Business growth Architecture

Management of Digital Innovation and IT Governance

Business and IT alignment

Social Media Strategy

Business strand

TSP Exec Strategy

Leading a Dev Team

Exec Masters IT Governance & Enterprise IT Architecture MOOC

Method

Winning at Customer Dev‘ment Sales

Partner management

IT Marketing

Blended learning

Business Analytics

Video & F2F F2F

+

<< Training and education intensity >>

Strategy Dev‘mt for ICT intens. Org

Cyber Security& Resilient Business

Duration

Phases of the e-leadership journey: Co-creation

1-4 weeks

Education Needs assessment & Strategy consulting Awareness Eye opening & Familiarisation

Vision, prioritisation & strategy

Training & How-To‘s

Disruption & new challenges

Enterprise e-Leadership Maturity >>

28


2-5 days

Education Application and Practise of Skills & Competences

1-5 months > 0.5 years

0.5 - 1 day

Příležitosti pro školitele, kouče a konzultanty Poskytovatelé různých druhů vzdělávání a odborné přípravy by měli mít dost příležitostí k tomu, aby vypracovali a nabídli školicí programy a kurzy vhodné pro různá stadia na cestě e-leadershipu. Mohli by k nim patřit profesionálové, lidé z průmyslových akademií, školitelé z obchodních komor, zaměstnanci koučingových a poradenských organizací, univerzit a obchodních škol i publicisté a další poskytovatelé obsahu. Poskytovatelé vyššího vzdělání a komerční odborné přípravy mají výbornou pozici pro nabízení celé řady kurzů a programů online či offline. Existují také poskytovatelé nekomerční či polokomerční, kteří nabízejí kurzy a vzdělávací materiály. Asi nejvhodnější formou na míru šitých kurzů, jež by vyhovovaly konkrétním potřebám firmy a jež by mohly rovněž nabízet komerční podniky v rámci mnohostranných partnerství, představují poradenství a koučování. Přehled možných aktérů a metod poskytování dovedností potřebných pro e-leadership je nastíněn v tabulce níže. Uvádí hodnocení metod a aktérů vhodných k danému účelu s ohledem na malé a střední podniky a podnikatelské subjekty.

KAPITOLA 3 ROZŠIŘOVÁNÍ A PODPORA E-LEADERSHIPU V EVROPĚ

29

Malé a střední podniky/poradenské firmy pro začínající firmy Mnohostranná partnerství včetně inkubátorů, urychlovačů, tech. klastrů, schémat kvality aj.

X

X

X

Poskytovatelé školení Průmysl, sdružení a profesionální akademie

X

X

X

X

Prozatímní poskytnutí dovedností externě

X

X

X

X

X

X X

Poskytovatelé obsahu / vydavatelé

X

Prodejci

X


X

X

Riskantní kapitál, investoři

30

Koučování, poradenství a spolutvorba znalostí

X

Vzdělávání (dlouhodobé)

X

Školení (krátkodobá)

Vyhodnocení potřebných kompetencí

Vyšší a odborné vzdělávání profesionálů / celoživotní učení

Zvýšení informovanosti a obeznámení s tématem

Obrázek 5: Aktéři a metody poskytování dovedností pro e-leadership

Mají-li vzdělávací a školicí systémy ve všech členských státech EU operativně reagovat na silnou poptávku po pracovnících ovládajících e-leadership, je nutné, aby se rychle aktivizovaly. Zdá se, že dobrou směsici různých druhů poskytování dovedností pro e-leadership lze přiměřeně zajišťovat prostředky, jako jsou masové přístupné online kurzy nabízející maximální rozšiřitelnost, protože dokážou oslovit velké množství jednotlivců současně, i když na úkor nižší úrovně souladu s tématem e-leadershipu. Na vyšší úrovni souladu s e-leadershipem jsou krátké kurzy v institucích vyššího a odborného školství, jež mají za cíl výslovně řešit otázky e-leadershipu, ale ty mohou naráz oslovit jen určitý počet jedinců. Velmi vysoko na úrovni způsobilosti pro e-leadership jsou i specializované koučingové a poradenské služby, jež však mohou být nákladné. Vývoj a poskytování učebních materiálů, které podporují strukturované sebevzdělávání, by měl být rovněž považován za přínosný, neboť sebevzdělávání pokládáme za nejpraktičtější způsob vzdělávání v rámci malých, středních a začínajících podniků. Za cennou možnost lze rovněž považovat vypracovávání a poskytování vzdělávacích materiálů, které podporují strukturované samostudium, jelikož právě samostudium je pro malé a střední podniky a začínající firmy zdaleka nejpraktičtějším způsobem učení. V následující tabulce je uveden přehled způsobilosti různých prostředků poskytujících dovednosti pro e-leadership, jejich vhodnost pro e-leadership, potenciál rozšiřitelnosti, vhodnost pro malé a střední podniky atd.


31

32


Interaktivní, kontrolovaný e-learning se zpětnou vazbou, výměnou mezi žáky, hodnocením a zkouškami

E-learningové kurzy, masové online vzdělávání

Zainteresování externího (provizorního) managementu/ poradců

Praktické programy e-leadershipu na nejvyšších kompetenčních úrovních, zacílené na malé a střední podniky či začínající firmy

Rizikový kapitál, investorské interference

Kompletní programy e-leadershipu - vyšší a odborné vzdělávání

Např. od poskytovatelů služeb (z oblasti kontaktu se zákazníky, plánování zdrojů) či softwaru

Semináře, webináře, školení pro prodejce konkrétních produktů

Prodejci

●

● Web / pozorování

Podpora /umožnění ad hoc samostudia při práci („zjistit, jak to funguje“)

Podpora neformálního učení, učení při zaměstnání

●●

●●

●●●●●

●●●●

●●

Univerzity

Školitelé

Univerzity a obchodní školy

Virtuální firmy, investoři

●●

●●●

Poskytovatelé obsahu / publicisté

●●●

Líhně, klastrové iniciativy, vynikající programy; firmy na přenosy techn., podpora odštěpných podniků, poskytovatelé manažerských služeb

●●●●

●●●●

Dovedností vhodné pro e-leadership

Univerzity, platformy online a další poskytovatelé e-learningu

Malé a střední podniky/Poradenské firmy pro začínající firmy

Univerzity a obchodní školy

Zdroj

Odborné kurzy o tématech souvisejících nabízí průmysl. a profesionál. akademie nebo komerční Průmyslové asociace a profesionální s e-leadershipem, zacílené na malé školitelé, např. profesionál. sdružení IT, obchodní komory sdružení, školitelé a střední podniky či začínající firmy

Začlenění podnikatelské odborné přípravy Výuka podnikatelství a e-leadershipu v rámci vysokého do základů vyššího vzdělávání školství

Certifikované profesionální/manažerské (např. ITIL, PRINCE2 atd.) kurzy

Samostudium, při němž se používají specializované soubory vzdělávacích materiálů (online či offline)

Vzdělávací materiály podporující strukturované samostudium

Mnohostranná partnerství atd. zacílená na podporu dovedností pro e-leadership

Externí poradenství orientované na problém, prováděné malým či středním podnikem / odborníkem na začínající firmy

Koučování a poradenství

Podpora vyššího vzdělávání, veřejnosti či podnikatelské sféry

Kurzy e-leadershipu zacílené na malé a střední podniky a začínající firmy

Popis

Vyšší a odborné vzdělávání - krátké kurzy

Druh

Obrázek 6: Způsoby poskytování dovedností pro e-leadership

●●●

●●●●●

●●●●

●●●

●●●●

●

●

●●●●●

●●

●●●●●

●●●

●●●

Potenciál rozšiřitelnosti

●●●●●

●●●●

●●●

●●●●

●

●●

●●●●●

●●●

●●●●●

●●●

●●●

●●●

●●●●●

●●●

●●●

●●●

●●

●●

●

●●●●

●●

●●●

●●●

●●●●

Vhodné Vhodné pro pro další začínají- budování cí firmy

●●●●●

●●●

●●●

●●●

●●

●●●

●

●●●●

●

●●●

●●●

●●●●

Vhodné pro malé a střední podniky

Zkušenosti z prvních kurzů, zpětná vazba účastníků Ve snaze řešit nedostatek vzdělávání v e-leadershipu a školení vhodného pro rychle rostoucí malé a střední podniky a podnikatele se pět univerzit a obchodních škol spojilo s několika rychle rostoucími firmami a menšími podniky, aby společně prodiskutovaly jejich školicí a vzdělávací potřeby a vypracovaly vzdělávací programy. Tyto diskuse se uskutečnily v průběhu roku 2015 na New Bulgarian University v Sofii, IE Business School v Madridu, Henley Business School, Antwerp School of Management a Aarhus University s více než 500 účastníky z oblasti průmyslu. Kurzy řeší řadu výše uvedených požadavků malých a středních podniků a vyučují se v různých formátech, co se týče doby trvání a intenzity školení a koučování. Jsou určeny pro kurzisty v různých stadiích cesty k e-leadershipu. Některé jsou zaměřeny spíš na zvýšení informovanosti, zatímco jiné se soustřeďují na rozvoj vizí a strategií. Některé kurzy se zaměřují na velmi konkrétní ICT dovednosti. Existují i plnohodnotné vysokoškolské programy. Odezva účastníků je pozitivní. Celkem 75 % až 88 % účastníků chce kurzy e-leadershipu, které navštěvovali, doporučit svým kolegům.

Směry pro budoucnost: řízení iniciativy týkající se e-leadershipu Vzhledem k pozitivní odezvě lze ukázkové aktivity považovat za úspěch, zmíněné univerzity a obchodní školy se jim hodlají věnovat i v budoucnosti. Tento nový přístup k podpoře dovedností pro e-leadership, který spustila Evropská komise, se nyní rozbíhá. Zájem stát se členy správní rady této iniciativy vyjádřily významné evropské asociace informatiky včetně EuroCIO (též se podílí na kurikulárních profilech pro e-leadership) a CIONET, společně s DIGITALEUROPE (evropskou asociací reprezentující ICT průmysl v Evropě) a PIN-SME (zástupce malých a středních podniků v ICT sektoru). Totéž se týká organizací EXIN, APMG International, ASIIN a Evropské sítě pro zajištění kvality výuky informatiky (EQANIE), což jsou poskytovatelé služeb, kteří podporují údržbu kurikulárních profilů pro e-leadership a tvorbu dalších učebních osnov a dohlížejí na kvalitu nabízených programů. Jsou podporovány skupinou partnerů z akademického prostředí, kteří se rovněž podílejí na různých kurikulárních profilech.


33

KAPITOLA 4 Digitální dovednosti: nabídka a poptávka v Evropě v letech 2016–2020 Úvod Má-li ekonomika zůstat inovativní a konkurenceschopná, potřebuje dostatek kvalifikovaných pracovníků, kteří by drželi krok s poptávkou. Digitální transformaci a reorganizaci obchodu pohánějí nové technologie, což má zase vliv na to, jak rychle lze digitální dovednosti a kompetence získat. Řešení tohoto nepoměru mezi dostupnými dovednostmi a těmi, jež vyžaduje digitální transformace ekonomiky, dělá velké starosti tvůrcům politik. Měnící se potřeby stran dovedností a požadavky, jimž čelí zaměstnavatelé a ICT pracovní síla, ovlivnily statistiku týkající se trhu práce, která bude nastíněna v této kapitole. Tato kapitola popisuje vývoj v Evropě, včetně základní a širší definice ICT pracovních míst. Zkoumá změny v počtu studentů a absolventů informatiky, kteří jsou významným zdrojem talentů zapojujících se do pracovního procesu, a rozpracovává trendy v oblasti digitálních dovedností z hlediska nabídky a poptávky, aby bylo možné vypracovat prognózu do roku 2020. ICT je patrně tím nejdynamičtějším pracovním trhem v Evropě i na celém světě jak z hlediska počtu digitálních pracovníků, tak v souvislosti s úkoly a požadavky na tato pracovní místa. Kromě dovedností z oboru ICT, jež tvoří tradiční oblast odbornosti praktických uživatelů ICT, roste potřeba dovedností dalších, včetně těch transverzálních jako např. sociální a organizační dovednosti a porozumění obchodu.

34


ICT pracovní síla Podle naší definice tvořilo v roce 2014 ICT pracovní sílu v Evropě 7,5 milionu pracovníků čili 3,5 % evropské pracovní síly1. Obrázek 1: Pracovní síla ICT profesionálů v Evropě v roce 2014 podle dovednostní klasifikace ISCO-08 EU 28 - 2014 - Total 7,535,000 Management, architecture and analysis 1,823,000 Other ICT practitioners associate/technician level 1,095,000 C ore IC T practitioners associate/technician level 1,293,000 Other IC T practitioners professional level 615,000 C ore IC T practitioners professional level 2,710,000

Zdroj: Empirica. Vychází z dat Průzkumu pracovní síly EU (Eurostat).

1

Pracovní síla v oboru ICT se zde definuje podle kategorií zaměstnání z ISCO-08 (Mezinárodní standardní klasifikace zaměstnání) a vyčísluje se pomocí dat z Průzkumů pracovní síly členských států EU, která poskytuje Eurostat. Dalším rozšířením definice o „modré límečky“, tj. ICT mechaniky a manuální pracovníky (podle ISCO skupiny 7 a 8), by k evropské pracovní síle ICT pracovníků přibylo dalších 1,4 milionu a celkový počet by tak byl 8,9 milionu.

KAPITOLA 4 DIGITÁLNÍ DOVEDNOSTI: NABÍDKA A POPTÁVKA V EVROPĚ ...

35

Obrázek 2: Pracovní síla praktických uživatelů ICT v Evropě v roce 2014

Kód ISCO-08

Pracovníků celkem (EU 28)

Pracovní síla – praktičtí uživatelé ICT

7,535,000

Management, architektura a analýza

1,823,000

1330

416,000

Řízení služeb z oblasti informačních a komunikačních technologií

Analýza managementu a organizace

2421*

661,000

Systémoví analytici

2511

746,000

2,710,000

Uživatelé základního ICT – profesionální úroveň

Vývojáři softwaru

2512

821,000

Vývojáři webu a multimédií

2513

151,000

Programátoři aplikací

2514

785,000

Vývojáři a analytici softwaru a aplikací (blíže neklasifikováno)

2519

342,000

Návrháři a administrátoři databází

2521

85,000

Systémoví administrátoři

2522

380,000

Profesionálové z oblasti počítačových sítí

2523

105,000

Profesionálové z oblasti databází a práce se sítí (blíže neklasifikováno)

2529

42,000

Další uživatelé ICT – profesionální úroveň

615,000

2152

238,000

Elektroinženýři

Telekomunikační inženýři

2153

235,000

Školitelé v oboru IT

2356

25,000

Profesionálové z oblasti prodeje ICT

2434

117,000

Uživatelé základního ICT – pomocná/technická úroveň

1,293,000

Operační technici pro ICT

3511

396,000

Technici zajišťující uživatelskou podporu pro ICT

3512

658,000

Technici počítačových sítí a systémů

3513

181,000

Technici webu

3514

57,000

36


Kód ISCO-08

Pracovníků celkem (EU 28)

Jiní uživatelé ICT - pomocná/technická úroveň

1,095,000

3114

208,000

Technici z oboru elektroinženýrství

Kontrolní technici (blíže neklasifikováno)

3139

208,000

Elektrotechnici zajišťující bezpečnost letového provozu

3155

7,000

Technici pro zobrazování v medicíně a léčebných přístrojů

3211

242,000

Technici pro lékařské záznamy a zdravotní 3252 informace

18,000

Technici pro rozhlasové a audiovizuální zařízení

3521

212,000

Technici z oboru telekomunikačního inženýrství

3522

200,000

Zdroj: Empirica. Vychází z dat Průzkumu pracovní síly EU (Eurostat). Uplatňují se i některé další odhady. * Skupina ISCO 2421 byla ponížena o 50 %, aby zahrnovala pouze poradenství související s ICT.

Praktiční uživatelé ICT pracují skoro ve všech průmyslových odvětvích ekonomiky – nejen v sektoru ICT průmyslu. Tři země pokrývají polovinu dnešních ICT pracovních míst: Velká Británie, Německo a Francie. Přidáme-li k nim Itálii, Španělsko, Polsko a Nizozemsko, tato skupina sedmi zemí pokrývá až tři čtvrtiny evropské pracovní síly z oblasti ICT profesionálů. Obrázek 3: Pracovní síla z oblasti ICT profesionálů v Evropě v ICT sektoru a sektorech jiných (2013) a pracovní síla z oblasti ICT profesionálů v členských státech EU (2014)

Figure 3: ICT professional workforce in Europe by ICT and non-ICT industry Pracovníand sílaICT z oblasti ICT profesionálů v Evropě Pracovnístate síla z oblasti (2013) professional workforce by EU member (2014) ICT profesionálů v ICT sektoru a sektorech jiných (2013) Trade & Logictics 8%

Finance 6%

Public Administration 9%

UK 22 %

SE 3% PL 5%

ICT sector 48 %

Zdroj: Empirica

Media 5% Hi Tec Manufacturing 4% Low Tec Manufacturing 4% Other 8%

Professional and Business Services 9%

v členských státech EU (2014)

DE 16 %

NL 6% ES 7%

IT 9%

FR 12 %

Source: empirica KAPITOLA 4 DIGITÁLNÍ DOVEDNOSTI: NABÍDKA A POPTÁVKA V EVROPĚ ...

37

Podíl ICT profesionálů na celkové pracovní síle je v Evropě 3,4 % a v jednotlivých evropských zemích se výrazně liší. V Nizozemsku, Velké Británii, Švédsku, Finsku a Lucembursku je tento podíl vyšší než 5 %. Šestnáct členských států EU je pod průměrem 3,4 %, přičemž podíl v případě Řecka, Litvy, Rumunska a Kypru je nižší než 2,5 %. Obrázek 4: Struktura ICT pracovní síly v evropských zemích v roce 2014

Management, analysis Core professionals Other professionals Core practitioners Other practitioners

Zdroj: empirica, based on Eurostat LFS data 2014

Zdroj: Empirica

Ve struktuře pracovní síly jsou v jednotlivých zemích výrazné rozdíly. Země s rozsáhlejší ICT pracovní silou zpravidla mívají i větší podíl špičkových dovedností u těchto pracovníků. Největší podíl pracovních míst z oblasti managementu, architektury a analýzy je v Nizozemsku (40 %), následuje Belgie (38 %), Německo (35 %), Finsko (34 %), Švédsko (33 %), Lucembursko (31 %) a Lotyšsko (30 %). Země, kde je podíl těchto pracovních míst pod hranicí 15 %, jsou (ve vzestupném pořadí) Maďarsko, Slovensko, Česká republika, Itálie a Chorvatsko.

38


Vývoj Vývoj ICT pracovní síly v Evropě v letech 2000–2014 byl velice dynamický. Množství ICT pracovní síly přirozeně závisí na tom, jak je definována. Podle minimální definice, jež do této kategorie zahrnuje pouze základní počet praktických uživatelů ICT, byl v letech 2000–2010 průměrný nárůst o 4,3 % a v letech 2011–2014 o 3,2 % (s přerušením v období 2010–2011). Podle širší definice čítá dnešní ICT pracovní síla v Evropě 7,5 milionu pracovníků a její nárůst činil mezi lety 2011 a 2014 v průměru 1,2 % (pro širší definici nejsou data z období před rokem 2011 dostupná).

million

Obrázek 5: Vývoj ICT zaměstnanosti a průměrného ročního nárůstu v Evropě v letech 2000–2014

8

7.3

7.4

7.3

7.5

7

6

5

4

3.2

3.2

3.2

3.3

3

3.5

3.7

3.8

4.0

4.1

8 .5 % 5 .0 %

2

1

0.3% 0

3.9

2001

2002

1 .4 % 1 .0 % 2003

2004

2005

2006

2 .4 %

3 .2 % 2 .7 % 2 .6 %

2007

2008

B road definition (E U 28, 2011 -2013)

2009

2010

4.3

4.5

4 .5 % 4 .0 %

2011

2012

4.6

4.7

2 .7 % 2 .9 %

2013

2014

* 2010-2011 Core definition (E U 27) break in series

Zdroj: Eurostat, Průzkum pracovní síly. Úzká definice: 2000–2010 ISCO-88, skupiny 213, 312: „Počítačoví profesionálové“ a „Pomocní počítačoví profesionálové“, Přestávka v roce 2011: ISCO-08, skupiny 25 „ICT profesionálové“, 35 „Technici pro informační a komunikační technologie“. Široká definice: jinde v této kapitole. Je důležité podotknout, že mezi lety 2008 a 2010, kdy většinu ostatních pracovních trhů zasáhla finanční krize, vzrostla zaměstnanost ve sféře ICT v průměru o 2,65 % ročně. Od roku 2011, kdy statistické instituce začaly používat novou taxonomii, je možné produkovat širší statistiku ohledně ICT pracovní síly, kam spadá mnoho dalších ICT míst, jak popisuje „široká definice“. V širší definici je za čtyři roky měření, jež jsou k dispozici, větší odchylka a menší růst. Z podrobnějších dat lze vysledovat, že právě nyní dochází k masivním KAPITOLA 4 DIGITÁLNÍ DOVEDNOSTI: NABÍDKA A POPTÁVKA V EVROPĚ ...

39

změnám ve struktuře pracovní síly. Dochází k nárůstu na manažerských a plánovacích pozicích: management a správa, architektura a analýza informačních systémů. V této kategorii Evropa za pouhé tři roky vytvořila 459 000 nových pracovních míst. Obrázek 6: Růst pracovní síly ICT profesionálů mezi lety 2011 a 2014 (celkem 3,5 %)

34 %

9 %

-21 %

7 %

-23 %

3.5 %

40


Velká poptávka je po „základních ICT profesích“, jako jsou vývojáři softwaru a aplikací, weboví a multimediální odborníci, návrháři a administrátoři databází, systémoví administrátoři a praktičtí uživatelé sítí a operací. Zároveň lze zaznamenat pokles v počtu jiných profesí, např. u okrajových, podpůrných a servisních. Zde spadají telekomunikační technici a elektroinženýři, profesionálové v oboru prodej a odborná příprava, zvláštní technický servis a operační technici.

Management, architektura a analýza

ICT manažeři Analýza managementu a organizace (částečně) Systémoví analytici

Uživatelé základního ICT – profesionální úroveň

Vývojáři softwaru Vývojáři webu a multimédií Programátoři aplikací Jiní vývojáři a analytici softwaru a aplikací Návrháři a administrátoři databází Systémoví administrátoři Profesionálové z oblasti počítačových sítí Jiní profesionálové z oblasti databází a sítí

Jiní praktiční uživatelé ICT – profesionální úroveň

Elektroinženýři Telekomunikační inženýři Školitelé z oblasti IT Profesionálové z oblasti prodeje ICT

Uživatelé základního ICT – pomocná/ technická úroveň

ICT operační technici Servisní technici pro uživatele ICT Technici počítačových sítí a systémů Technici webu

Jiní praktiční uživatelé ICT pomocná / technická úroveň

Technici z oboru elektroinženýrství Kontrolní technici (blíže neklasifikováno) Elektrotechnici zajišťující bezpečnost letového provozu Technici pro zobrazování v medicíně a léčebných přístrojů Technici pro lékařské záznamy a zdravotní informace Technici pro rozhlasové a audiovizuální zařízení Technici z oboru telekomunikačního inženýrství

Zdroj: Empirica


41

Poptávka po digitálních dovednostech a jejich nedostatek Jako téměř ve všech předchozích letech (kromě těch, jež byla ovlivněna dozvuky prasknutí internetové bubliny) převažuje i dnes poptávka po ICT pracovnících nad nabídkou. Pro možný odhad počtu volných míst pro ICT profesionály byla analyzována online data o volných místech ( Jobfeed.com). Na základě těchto výsledků se odhaduje, že v současné době je v Evropě 373 000 volných míst pro ICT profesionály. Z nich 16 % (58 000) tvoří místa pro vysoce kvalifikované pracovníky v ICT managementu, architektuře a analýze a 84 % (315 000) představují volná místa pro další ICT profesionály. Vzhledem k dynamice počtu vysoce kvalifikovaných pozic jde o dost překvapivé zjištění, které si v budoucnu zaslouží dále přezkoumat. Ve srovnání s předchozím odhadem, založeným na dotazníkovém šetření z roku 2013 mezi manažery pro informatiku a HR manažery došlo k nárůstu. Z výsledků reprezentativního průzkumu u těchto manažerů, který roku 2012 provedla Empirica v osmi evropských zemích, vyplývá, že poptávka po digitálních dovednostech byla v roce 2012 na výši přibližně 274 000. Zatímco počet volných míst mezi lety 2012 a 2015 vzrostl podle odhadů o 99 000, počet ICT pracovních míst se ve stejném období navýšil o 272 000 na celkových 7 674 000. Data o volných místech, jež jsou pro několik různých zemí k dispozici z různých zdrojů, ukazují nadměrnou poptávku po ICT profesích klasifikovaných v kategorii „Uživatelé základního ICT“. Největší zájem o IT zaměstnance je dnes ve sféře vývoje softwaru a návrhů a administrace databází. Po těchto pracovních pozicích je značná poptávka, přičemž řada míst zůstává neobsazena.

Prognóza vývoje pracovní síly ve sféře ICT profesionálů Podle „Hlavního prognostického scénáře“, který vypracovaly organizace Empirica a IDC, vzroste ICT pracovní síla v Evropě ze 7,5 milionu v roce 2014 na 8,2 milionu v roce 2020, z čehož bude 6,1 milionu praktických uživatelů ICT a 2,1 milionu zaměstnanců na úrovni ICT managementu a analýzy. Tento odhad vychází ze scénáře ekonomického růstu, který na období 2015–2020 předpovídá pozvolné oživení a mírný růst investicí do IT, tj. po roce 2015 asi 3 % ročně. Ve sféře vzdělávání byl vymodelován mírný nárůst počtu absolventů informatiky (1 %) a pracovní mobility v rámci zemí EU ze zemí s nízkou poptávkou do zemí s nadměrnou poptávkou.

42


Navzdory skromným ekonomickým podmínkám poptávka roste. V roce 2015 je to přes osm milionů a v roce 2020 to bude dle odhadu až 8,9 milionů. Nadměrná poptávka čili nedostatek činí v roce 2015 (počítáno jako počet volných míst) 365 000 a do roku 2020 se má toto číslo vyšplhat na 756 000. Tuto cifru lze nejlépe popsat jako „potenciál poptávky“ nebo „potenciál pracovních míst“ pro oblast ICT profesí. Měli bychom ji chápat jako teoretickou cifru, která popisuje potenciál poptávky po nových ICT místech, jež by vzhledem k výše uvedeným předpokladům mohla být v Evropě vytvořena díky poptávce po digitálních dovednostech, která pravděpodobně vznikne zejména v letech těsně před rokem 2020.

756,000 722,000 668,000 576,000 373,000 365,000

472,000

530,000 504,000 465,000 396,000 315,000 307,000 Praktičtí uživatelé ICT

329,000

226,000 218,000 203,000 180,000 143,000 58,000 57,000 ICT management

8,964,000 8,812,000 8,641,000 8,444,000 8,049,000 7,900,000

8,239,000

6,589,000 6,529,000 6,452,000 6,352,000 6,152,000 6,020,000 Praktičtí uživatelé ICT

6,244,000

2,375,000 2,284,000 2,189,000 2,092,000 1,994,000 1,898,000 1,880,000 ICT management

8,209,000 8,090,000 7,973,000 7,868,000 7,676,000 7,535,000

7,767,000

6,060,000 6,025,000 5,987,000 5,956,000 5,836,000 5,712,000 Praktičtí uživatelé ICT

5,915,000

2,149,000 2,065,000 1,986,000 1,912,000 1,852,000 1,840,000 1,823,000 ICT management

2015 2014 EU 28 (miliony)

2016

2017

2018

2019

2020

Obrázek 7: Pracovní místa vyžadující digitální dovednosti – „Hlavní prognostický scénář“: vývoj pracovních míst pro ICT profesionály vyžadujících digitální dovednosti v Evropě, 2014–2020.

POPTÁVKA

Zdroj: Empirica and IDC Europe model forecast. KAPITOLA 4 DIGITÁLNÍ DOVEDNOSTI: NABÍDKA A POPTÁVKA V EVROPĚ ...

43

Obrázek 8: „Hlavní prognostický scénář“: Pracovní místa pro ICT profesionály a poptávka v Evropě (EU 27) 2014–2020 E U 28 - M ain F orecast Scenario

Jobs and demand potential

9,500,000

D emand P otential T otal J obs T otal

8,964,000

9,000,000

8,812,000 8,641,000

756,000

8,444,000

8,500,000

8,239,000

7,900,000

8,000,000

365,000

7,500,000

7,000,000

8,049,000 373,000 7,676,000

722,000 668,000

8,209,000

576,000 472,000 7,767,000

jobs potential

7,868,000

7,973,000

8,090,000 674,000 jobs added

7,535,000

2014

2015

2016

2017

2018

2019

2020

Zdroj: Empirica

V současné době existuje relativní většina volných míst v Německu a poměrně nižší počet absolventů nižšího vzdělávání ve Velké Británii a v Itálii napovídá, že se v těchto zemích problém s chybějícími dovednostmi vážně zhorší. Zatímco v absolutních číslech byl zaznamenán nárůst ze 73 000 (2015) na 150 000, podíl volných míst v Německu na celoevropském stavu zůstane na 20 %.

44


Obrázek 9: „Hlavní prognostický scénář“: odhad volných míst vyžadujících digitální dovednosti 2015–2020 Odhad digitálních dovedností 2015–2020: „Hlavní prognostický scénář“ – Rozdělení volných míst podle zemí (v tisících)

Zdroj: Empirica

Počet volných míst ve Velké Británii pravděpodobně výrazně vzroste z 50 000 na 161 000 (ze 13 % na 21 %), zatímco v Itálii se očekává nárůst volných míst ze 33 000 na 135 000 (z 9 % na 18 %). Tyto cifry samozřejmě silně závisejí mj. na přeshraniční mobilitě IT pracovníků do zemí s nejvyšší poptávkou. „Hlavní prognostický scénář“ zachycuje skromný, leč trvalý růst pracovních míst, který činí v průměru 112 000 ICT pracovníků za rok, což je cifra omezená nabídkou. Budou-li k dispozici patřičné dovednosti, mohlo by vzniknout více než 750 000 nových pracovních míst. Největší nesnáze jsou ve Velké Británii a v Německu, ale také v Itálii. Tyto tři země ponesou zodpovědnost za skoro 60 % všech volných míst v Evropě.


45

Vyhlídky Poptávka po ICT dovednostech roste obrovským tempem. Trend týkající se základních pracovních míst v IT dosáhl 4% nárůstu ročně, zatímco růst manažerských pracovních míst dosáhl 8 % ročně. Snižuje se ovšem poptávka po pomocných/technických profesích na střední dovednostní úrovni. Celkově v Evropě navzdory finanční krizi stále vznikají nová pracovní místa. Je tudíž nutné, aby se trvale zvyšovala kvalita a důležitost digitálních dovedností. Přestože počty absolventů jsou podle všeho stabilizované, univerzity je zřejmě nestíhají dodávat. Největší nárůst pracovních míst se týká vysoce kvalifikovaných profesí, např. v oblasti managementu, architektury a analýzy, dále ve vývoji softwaru a specializaci na aplikace, včetně databází. Tempo změn se v ICT profesích stále zvyšuje a vznikají nové profesní profily, které dosud nelze zařadit do statistické klasifikace, např. místa odborníků na big data a cloud computing. Řadu nových pracovních pozic ani nelze označit čistě jako práci s ICT, jelikož se v nich budou snoubit digitální dovednosti s funkčními, např. finančními, obchodními či poradenskými. Ve všech průmyslových sektorech se tedy naskýtají ohromné možnosti, překračující rámec tradičních studií ICT. Je však nutno ICT včlenit do jiných, nových vzdělávacích cest. ICT bylo tradičně oblastí, kde počáteční formální vzdělávání neurčuje profesní nasměrování. Poslední dobou se nicméně v průmyslu vyvíjí snaha o dosažení vyšší úrovně profesionalizace, která se stále více zabývá formálním vzděláváním a požadavky na certifikaci. Dnes se naskýtá úžasná příležitost pro nové vzdělávací přístupy, způsoby sdělování, tvorbu učebních osnov a vzdělávacích výsledků.

46


Core ICT practitioners - professional level

Other ICT practitioners professional level

Core ICT apractitioners - associate/ technician level

Other ICT practitioners - associate/ technician level

TOTAL

Share of workforce

UK

Management, architecture and analysis

Obrázek 10: Pracovní síla v Evropě v roce 2014

417,000

751,000

131,000

192,000

146,000

1,638,000

5.4%

DE

421,000

422,000

82,000

153,000

118,000

1,197,000

3.0%

FR

175,000

329,000

65,000

97,000

217,000

882,000

3.4%

IT

84,000

125,000

37,900

256,000

143,000

646,000

2.9%

ES

76,000

118,000

53,000

161,000

91,000

499,000

2.9%

NL

167,000

159,000

17,000

36,100

41,000

420,000

5.1%

PL

63,000

197,000

30,000

44,900

76,000

412,000

2.6%

SE

86,000

75,000

21,100

44,600

36,200

262,000

5.5%

BE

67,000

59,000

12,500

21,500

17,600

177,000

3.9%

CZ

19,000

56,000

11,200

52,000

33,200

172,000

3.5%

FI

49,000

37,300

27,100

17,600

12,800

144,000

5.9%

AT

31,100

56,000

7,800

22,200

22,400

139,000

3.4%

RO

24,900

28,000

32,700

28,100

21,800

136,000

1.6%

DK

28,200

51,000

5,600

25,300

19,200

130,000

4.8%

HU

9,400

43,100

30,200

31,500

13,600

128,000

3.1%

PT

21,000

38,300

12,800

28,400

20,900

121,000

2.7%

BG

16,100

23,400

7,200

14,000

14,200

75,000

2.5%

IE

14,400

35,700

4,500

14,300

4,700

74,000

3.9%

SK

5,700

26,600

3,700

14,300

13,900

64,000

2.7%

GR

10,500

11,500

11,100

9,600

9,300

52,000

1.5%

HR

5,300

13,800

1,700

13,400

5,000

39,100

2.5%

SI

5,700

11,300

3,200

3,500

3,900

27,500

3.0%

LT

6,000

10,300

2,300

600

5,500

24,800

1.9%

EE

6,100

10,800

1,900

3,400

2,200

24,400

3.9%

LV

7,100

9,300

400

4,000

2,600

23,400

2.7%

LU

4,900

7,400

1,000

1,500

1,300

16,200

6.6%

CY

1,600

3,100

900

1,100

1,000

7,700

2.1%

MT

1,100

2,100

300

1,100

1,600

6,300

3.4%

1,823,000

2,710,000

615,000

1,293,000

1,095,000

7,535,000

3.5%

EU28

Zdroj: Empirica na základě dat z Průzkumu pracovní síly EU (Eurostat) KAPITOLA 4 DIGITÁLNÍ DOVEDNOSTI: NABÍDKA A POPTÁVKA V EVROPĚ ...

47

Obrázek 11: Absolventi ICT (první stupeň v ISCED 5A a první kvalifikace 5B) v Evropě 2012 2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

EU 28

109,000

121,000

128,000

130,000

125,000

122,000

115,000

115,000

114,000

111,000

Francie

16,100

18,100

20,000

19,700

18,400

17,600

19,100

20,000

20,700

20,000

Velká Británie

31,000

27,700

29,600

28,200

25,200

23,800

19,200

19,200

19,500

19,900

Německo

8,400

11,100

12,800

14,200

16,100

16,500

17,200

16,800

16,500

16,800

Španělsko

19,300

19,700

18,600

17,300

15,800

14,600

15,100

15,100

14,800

11,900

Polsko

5,900

10,700

13,100

14,800

14,200

13,000

12,400

12,500

12,300

10,900

Nizozemsko

1,770

3,600

4,000

4,700

4,500

4,100

4,000

3,900

3,700

4,000

Česká republika

1,220

1,500

1,640

2,100

2,400

2,900

3,000

2,900

2,800

2,900

Řecko

1,210

1,330

2,900

2,000

1,100

2,200

2,200

2,300

2,300

2,700

Itálie

2,800

3,200

3,500

3,500

3,400

2,900

2,900

2,800

2,400

2,200

Maďarsko

640

1,290

1,330

2,900

3,000

2,600

2,200

2,200

1,970

1,670

Švédsko

2,200

2,200

2,100

2,000

1,630

1,430

1,360

1,400

1,620

1,660

Rumunsko

3,800

4,400

4,400

4,500

4,400

4,600

2,800

2,100

2,000

1,600

Dánsko

1,390

1,520

1,220

1,000

840

870

900

1,240

1,430

1,540

Rakousko

560

1,080

1,500

1,970

2,000

1,820

2,000

1,630

1,560

1,520

Chorvatsko

460

360

450

470

630

1,150

1,250

740

1,120

1,500

Belgie

2,700

2,800

2,700

2,500

2,600

1,840

1,140

1,340

1,370

1,380

Slovensko

960

1,100

1,060

1,090

1,370

1,480

1,580

1,500

1,380

1,270

Irsko

4,000

3,400

1,080

1,160

1,240

1,330

1,410

1,630

870

1,250

Bulharsko

640

730

710

760

750

760

800

980

1,100

1,240

Finsko

1,610

1,780

1,810

1,720

1,750

3,000

1,060

1,230

1,120

1,110

Litva

610

780

910

1,200

1,160

970

910

970

820

840

Portugalsko

890

1,030

1,100

910

1,180

1,240

1,010

770

780

700

Slovinsko

120

140

180

200

270

290

340

430

540

690

Lotyšsko

520

540

560

610

610

600

580

580

620

610

Estonsko

300

360

540

500

560

380

380

400

410

410

Malta

40

50

50

130

90

150

150

150

230

210

Kypr

190

210

210

180

230

220

190

180

300

210

Lucembursko

60

110

110

140

70

30

30

30

30

30

Zdroj: založen na Eurostatu, někde odhady

48


KAPITOLA 5 Digitální dovednosti ve Spojených státech amerických Úvod Budoucnost Spojených států amerických jakožto země s rozvinutou ekonomikou, udávající tempo v mnoha technických oblastech, stojí a padá s pracovní silou vybavenou všeobecnými rozsáhlými e-kompetencemi a dovednostmi z oblasti přírodních věd, techniky, inženýrství a matematiky (dále jen STEM) a rovněž s vyškolenými jednotlivci, kteří dosáhli vyššího vzdělání v oborech jako informatika a inženýrství. Vzhledem k univerzitám světové úrovně, průmyslu a výzkumným laboratořím, které přitahují ty nejlepší a nejchytřejší mozky z celého světa, má americká digitální pracovní síla pevné postavení na špičce vývoje. Avšak množství pracovníků s digitálními dovednostmi nedostačuje poptávce trhu. Tento nedostatek je způsoben neschopností poskytnout vzdělání v oblasti informatiky a další e-přípravu většímu počtu studentů základních a středních škol, restriktivním imigračním systémem, který odmítá řadu kvalifikovaných cizinců (včetně absolventů amerických prestižních univerzit), a pomalým přizpůsobováním vysokoškolského systému nutnosti přijmout a vyškolit více studentů informatiky.

Digitální dovednosti na trhu Digitální dovednosti jsou stále důležitější ve všech sektorech ekonomiky a samozřejmě působí revoluci v průmyslu – od marketingu po výrobu. IT pracovní místa se v USA rozrůstají daleko rychleji než jiné profese. Během posledního desetiletí přidala americká ekonomika více než 1,1 milionu nových IT míst (Bureau of Labor Statistics), což znamená nárůst o 36 % v porovnání s pouhými 3 % na americkém trhu práce obecně. Valná většina těchto zaměstnání není vlastně v samotném IT průmyslu, nýbrž v průmyslových odvětvích, kde se IT používá. Ačkoli během recese v roce 2008 utrpěla zaměstnanost jak v oblasti IT, tak v ostatních oborech, sféra IT se rychle vzpamatovala a již v příštím roce začala opět růst, takže v roce 2011 překonala úroveň z roku 2008 (Bureau of Labor Statistics). Zatímco počet nezaměstnaných v americké ekonomice dosáhl v roce 2010 úrovně 9,4 %, nezaměstnanost absolventů vysokoškolského studia STEM se držela kolem 4 %, přičemž na každého z nich připadala během velké krize dvě pracovní místa v oboru STEM (Change the Equation). Dnes po špičkově vyškolených čerstvých absolventech inženýrství a informatiky trh práce rychle sáhne. Mnozí z nich uplatní své dovednosti z oboru STEM v zaměstnání, jež přesahuje hranice tradičních technických průmyslových odvětví, včetně finančnictví (Lindenburger, M., 2014). Pracovníky s těmito dovednostmi nehledá jen tradiční průmysl založený na technice, ale všechny hospodářské KAPITOLA 5 DIGITÁLNÍ DOVEDNOSTI VE SPOJENÝCH STÁTECH AMERICKÝCH

49

sektory (Nager, A., 2014). V případě absolventů STEM 81 % pracuje v zaměstnání, jež úzce souvisí s jejich specializací, zatímco u ostatních absolventů je to 72,5 %. Střední nástupní plat absolventů informatiky a inženýrství se pohybuje mezi 67 300 a 64 400 dolary ročně, respektive je o 80 % vyšší než nástupní plat u humanitních a uměleckých oborů (National Association of Colleges and Employers, 2014). Vysoké platy a zaměstnanost digitálně kvalifikovaných pracovníků se odvíjejí od vysoké poptávky po nich. Spojené státy americké ve skutečnosti čelí akutnímu nedostatku kvalifikovaných pracovníků STEM, přičemž neobsazeno zůstává až půl milionu pracovních míst, kde je potřeba příslušně vybavený zaměstnanec (Lapowsky, I., 2015). Většina výkonných ředitelů se nechává slyšet, že mají potíže najít pracovníky s vyšším IT školením. Zápolení o talenty vedlo ke zvýšení platů a přinutilo mnoho průmyslových odvětví zříci se výhod, jež jim propůjčuje přijetí IT. Vzhledem k projektovanému nárůstu pracovních míst a k současnému počtu absolventů se nedostatek v oboru STEM ve Spojených státech amerických patrně ještě prohloubí.

Digitální dovednosti v amerických základních a středních školách Navzdory výrazné poptávce po digitálních dovednostech u pracovní síly se americkým základním a středním školám většinou nedaří přizpůsobovat ani vyučovat požadované počítačové pojmy. Přestože je současný pokrok povzbudivý, faktem zůstává, že většina amerických studentů nedostane příležitost absolvovat řádný kurz informatiky dřív než na vysoké škole. Technologie mohou sehrát ve vzdělávání alespoň tři důležité role: zaprvé jako prostředek, jak se lépe dostat k vynikajícím učitelům a jiným vzdělávacím příležitostem; zadruhé jako nástroj, který usnadňuje učení; a zatřetí jako prostředek, který pomáhá studentům pěstovat si ICT dovednosti potřebné ve znalostní ekonomice (UNESCO Institute for Statistics, 2006). Vzhledem k tomu, že na jeden počítač připadají tři studenti, je zjevné, že Spojené státy americké provedly výraznou investici do užívání ICT, aby dosáhly zmíněného prvního cíle (National Center for Education Statistics). Počítače se nicméně na amerických školách používají k výuce techniky, jež se zpravidla nezaměřuje na počítačové pojmy, ale na základní dovednosti, mj. psaní na stroji, zastaralé textové a tabulkové editory a software. Pouze 37 % států USA má standardy, jejichž součástí jsou počítačové pojmy, a ne pouze dovednosti a kompetence (Computer Science Teachers Association). Pokud jde o vzdělávání ve sféře STEM, kladou americké střední školy důraz na biologii, chemii a fyziku (v tomto pořadí), přičemž informatika je na takových školách, na kterých se tento předmět vůbec učí, pouhým dodatkem. Inženýrství je zastoupeno zřídka. Podle 51 % škol nabízejících informatiku jsou bohužel studenti, kteří mají o obor i potřebné schopnosti zájem, z takových kurzů „vytěsněni“, jelikož tradiční kurzy přírodních věd jsou považovány za důležitější (Computer Science Teachers Association). 50


Některé školské obvody se však snaží získávat studenty od ranějšího věku. Za deset let budou výuku informatiky poskytovat všechny veřejné školy ve městě New York (Turkel, D., 2015). Počátkem roku 2015 přijal stát Arkansas právní předpis, podle kterého se informatika bude vyučovat na všech veřejných a akreditovaných středních školách (Lapowsky, I., 2015). Protože standardy (či nedostatky) jednotlivých států ve výuce informatiky a digitálních dovedností tvoří nekoherentní bludiště, celonárodním měřítkem, podle něhož lze určit pokrok v této oblasti vzdělávání, je de facto zkouška Advanced Placement (AP). Neuspokojivé je, že testy AP jsou pouze v nepatrné míře zahrnuty do testů z informatiky a že se tento podíl během posledního desetiletí snížil (ačkoli od roku 2010 došlo k mírnému zlepšení). Obzvlášť problematické je to proto, že u studentů, kteří dělají zkoušku AP z informatiky, je osmkrát vyšší pravděpodobnost, že budou tento obor studovat na vysoké škole (Mattern, K., Shaw, E. a Ewing, M., 2015). Obrázek 1: Studenti, kteří dělají test AP z informatiky

2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Studenti, kteří dělají test z informatiky

Procento z celkového počtu zkoušek AP

Zdroj: College Board, AP Program Participation and Performance Data 2015 Určitá obtíž spočívá v tom, že zkouška AP z informatiky není na většině škol k dispozici, což je zčásti důkazem nedostatečného zaměření na výuku informatiky na středních školách. Ve skutečnosti jen 18 % škol poskytujících zkoušky AP nabízí tuto zkoušku i z informatiky (College Board, 2013-2014). Mezi těmi, kdo zkoušku AP z informatiky dělají, jsou navíc nadměrně zastoupeni muži (běloši a Asiati) – ženy tvoří pouze 20 %, což je největší genderová odchylka u zkoušek AP vůbec. Tento poměr bohužel přímo přispívá k šíření KAPITOLA 5 DIGITÁLNÍ DOVEDNOSTI VE SPOJENÝCH STÁTECH AMERICKÝCH

51

genderové nerovnosti na trhu práce. V současné době tvoří 76 % amerických pracovníků v informatice muži (Bureau of Labor Statistics). Málo zastoupeni jsou zde i studenti hispánského a černošského původu a v průměru si u zkoušek vedou výrazně hůř. Třebaže se do AP kurzů informatiky hlásí celkem málo zájemců, od roku 2010 se tento počet zvýšil o 85 % poté, co v předchozích zhruba dvaceti letech stagnoval (College Board, 2015). Tento nárůst patrně zčásti podnítil fakt, že 25 států přijalo reformy umožňující zahrnout informatiku do výuky matematiky či přírodních věd, zatímco dříve byla všude považována za volitelný předmět. Ve státech, kde je studium informatiky volitelné, je průměrná velikost třídy pouhých 6,2 studentů v porovnání s 9,5 ve státech, kde se tento předmět chápe jako plnohodnotný, splňující požadavky na absolventa (Code.org a Computing in the Core). V USA kromě toho sílí snaha vytvořit soukromé či veřejné akreditované školy, jež by se soustředily na technické vzdělávání. Netradiční vzdělávací příležitosti zaměřené na výuku STEM nabízí studentům, kteří se chtějí hlouběji technicky vzdělat ještě před nástupem na vysokou školu, mimo jiné např. High-Tech High School San Diego, Pathways in Technology Early High School financovaná firmou IBM a School of the Future firmy Microsoft ve Filadelfii (Kolderie, T. a McDonald, T., 2009).

Digitální dovednosti na amerických univerzitách Ačkoli z hlediska uznání významu digitálních dovedností americké základní a střední školy zaostávají, na úrovni terciárního vzdělávání se Spojené státy honosí katedrami informatiky světové třídy. Z 50 celosvětově nejlepších je 19 amerických, v čele s Massachusetts Institute of Technology, Harvardskou a Stanfordskou univerzitou (U.S News Education). V roce 2013 vyšlo z amerických univerzit 50 962 počítačových vědců s bakalářským diplomem – což je nejvyšší stav za poslední léta, který odráží snad dočasný vrchol zájmu o informatiku – a 24 603 počítačových vědců s vyšším vzděláním (National Center for Educational Statistics, 2014). Jen asi 5 % bakalářů z oboru informatiky je cizího původu, toto číslo se ovšem zvyšuje na 49 % u studentů vyššího než bakalářského stupně (National Science Foundation, 2012).

52


Obrázek 2: Bakalářské tituly z informatiky, 1971–2013

Zdroj: National Center for Educational Statistics

Ženy

Muži

Obrázek 3: Bakalářský titul z informatiky u mužů a žen jakožto procento z celkového počtu, 1997–2013

1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

Muži

Ženy

Celkem

Zdroj: National Center for Educational Statistics

Ačkoli v poslední době titulů z informatiky přibývá, univerzity evidentně nerozšiřují nábor nových studentů natolik, aby vyhověly sílící poptávce. Nabízet další kurzy je pro ně nákladné, zejména jedná-li se o státem podporované univerzity s omezeným rozpočtem; výuka informatiky je dražší než výuka KAPITOLA 5 DIGITÁLNÍ DOVEDNOSTI VE SPOJENÝCH STÁTECH AMERICKÝCH

53

většiny jiných oborů než přírodovědných. Univerzity, veřejné i soukromé, navíc řeší problém, jak přizpůsobit počet fakult rostoucí či slábnoucí poptávce po konkrétních oborech, především v případech, kdy mají členové fakulty doživotní smlouvy. Místo aby se univerzity k těmto obtížím stavěly čelem, řada z nich podniká kroky za účelem omezení počtu studentů v kurzech informatiky, např. zvyšují školné či zařazují předměty, na nichž studenti vyhoří. Jiné snižují kvalitu výuky tím, že se uchylují k rozsáhlým přednáškám či online kurzům (Lazowska, E., Roberts, E. a Kurose, J., 2014).

Netradiční iniciativy Ačkoli americký školský systém plně nereaguje na sílící význam informatiky a digitálních znalostí, výhody studia informatiky uznává stále více zaměstnavatelů, rodičů, či dokonce studentů. Odezvou na tento názor je vznik nové generace neziskových organizací a zájmových uskupení, vzdělávacích programů a kurzů. Neziskové organizace jako Code.org, Code Academy, CS10k, Computer Science First, Black Girls Code, CompuGirls a Girls who Code se snaží demokratizovat přístup k výuce informatiky napříč genderovými a socioekonomickými hranicemi, představovat informatiku mladším studentům, vyškolit další učitele a zavést informatiku do dalších škol. Jako neziskové organizace jsou tyto iniciativy financovány povětšinou z grantů soukromých nadací, darů od jednotlivců a dobročinnosti firem. Zejména dobročinnost firem hraje při financování těchto snah významnou roli. Odhodlání zajistit prostředky k tomu, aby studenti mohli být v kontaktu s kvalitními vzdělávacími programy zaměřenými na informatiku a STEM, prokázal například Google svým partnerstvím s Klubem amerických chlapců a dívek, nabízejícím mládeži příležitosti ve sféře informatiky, firma Microsoft darem ve výši 75 milionů dolarů na financování neziskových vzdělávacích počinů v informatice a několik dalších velkých firem. Stále populárnější jsou i programy výuky informatiky pro dospělé. Mnoho Američanů si uvědomuje, že další vzdělávací kurzy mohou doplnit jejich stávající soubor dovedností a zvýšit tak jejich profesní vyhlídky. Iniciativa TechHire, kterou Obamova administrativa odstartovala v březnu 2015, investuje 100 milionů dolarů do školení a rekvalifikace profesionálů ve sféře digitálních dovedností (Lapowsky, I., 2015). Pokračující výuku informatiky, jež lidem umožňuje tyto dovednosti znovu objevit, nabízejí soukromé iniciativy jako Recurse Center a další. Protože přibývá výhod „prohloubených“ dovedností či další odbornosti (v oblasti digitální plus v dalším oboru), mnoho pracovníků se patrně shání po základních kurzech, aby si doplnili dovednosti, které potřebují k úspěchu (Moschella, D., 2015).

54


Pracovní sílu se špičkovými dovednostmi posiluje ve Spojených státech imigrace Vysoce kvalifikovaní přistěhovalci představují světlou stránku věci, když pomáhají Spojeným státům americkým zmírňovat nedostatek dovedností ve sféře STEM. Spojené státy americké platily dlouho za atraktivní destinaci. Avšak vzhledem k tomu, že se zdejší debata o imigraci stále zabývá nekvalifikovanými přistěhovalci z Latinské Ameriky, američtí zákonodárci nebyli schopni zlepšit dostupnost zelených karet a další víz, jež by umožnily přemístit do Spojených států amerických globalizovaný talent. Počet víz H-1B pro hostující pracovníky je omezen na 85 000 ročně, přestože na fiskální rok 2016 obdržely Spojené státy americké 235 000 žádostí. Většina hostujících pracovníků H-1B je zaměstnána v oblasti IT či v inženýrských profesích. Kvóty pro udílení trvalých pobytů nepostačují poptávce po přírodovědných pracovnících. Dokonce i cizí studenti, kteří absolvovali americké univerzity, shledávají, že ohledně setrvání a práce ve Spojených státech amerických mají dost omezené možnosti.

Závěr Co do úsilí vybavit pracovní sílu digitálními dovednostmi stojí Spojené státy americké na křižovatce. Ačkoli z univerzit na světové úrovni vycházejí špičkoví absolventi informatiky, americký školský systém z velké části selhává, pokud jde o produkci takového množství kvalifikovaných pracovníků, jež by domácí poptávku uspokojilo. Americký imigrační systém navíc není schopen přijmout dostatek cizích pracovníků, kteří by tuto mezeru zaplnili. Poskytovat digitální dovednosti studentům a profesionálům nicméně v poslední době začaly veřejné a soukromé iniciativy stojící mimo školský systém.

KAPITOLA 5 DIGITÁLNÍ DOVEDNOSTI VE SPOJENÝCH STÁTECH AMERICKÝCH

55

KAPITOLA 6 Digitální dovednosti v Japonsku Úvod: Stav ekonomiky a průmyslu informačních technologií Japonský hrubý domácí produkt je v současné době třetí největší na světě (po USA a Číně) s rychlostí růstu asi 2 %. Jedním z hlavních faktorů, jež malou rychlost růstu ovlivňují, je úbytek obyvatelstva. Růst IT sektoru zůstává v roce 2015 na stabilní, leč nízké úrovni. Kvůli přípravám olympijských a paralympijských her v Tokiu pro rok 2016 bude posílen rozpočet na IT ve vládních kancelářích a veřejném sektoru, z čehož budou mít prospěch komunikace a sociální infrastruktura průmyslových odvětví jako média a služby typu přenos. Očekává se vysoká rychlost růstu v oblastech cloud computingu, big data, mobility, sociálních médií a nových obchodních oblastí jako internet věcí (na rozdíl od konvenčnějších oblastí). V důsledku toho mění domácí IT trh obchodní struktury. V minulosti se IT používalo ke zlepšování produktivity a zvýšení výkonnosti, poněvadž se soustřeďovalo hlavně na integraci systému, ale poslední dobou ho podniky užívají k novému obchodnímu rozvoji a tvorbě nového trhu. Zásadním úkolem je však informační bezpečnost, a pokud tento problém nebude obchodní a akademická sféra společně s vládou řádně řešit, bude mít vážný dopad na společnost. Různé aktivity IT průmyslu pod záštitou japonského Ministerstva ekonomiky, obchodu a průmyslu (dále jen METI) podporuje Agentura pro prosazování informačních technologií (dále jen IPA). Jejím hlavním posláním je rozvinout informační bezpečnost, zvýšit spolehlivost softwaru a zajistit rozvoj lidských zdrojů v oblasti IT.

Problém s rozvíjením lidských zdrojů v IT Po finanční krizi v letech 2007–2008 představovaly v Japonsku vážný problém objem a kvalita práce ve sféře informačních a komunikačních technologií. Japonsko se proto snaží zvýšit digitální dovednosti u pracovní síly tak, že rozvíjí lidské zdroje v rámci podniků i napříč základnou nově najímaných pracovníků, zaměstnává ženy a využívá outsourcingu z ciziny. Avšak desetitisíce pracovníků nejsou vybaveny soubory dovedností, jež by odpovídaly profilům konkrétních zaměstnání, např. datový vědec či odborník na informační bezpečnost, v důsledku čehož Japonsko přichází o obchodní příležitosti. Přeškolovací podnikové iniciativy nestačí k pokrytí poptávky po pracovních profilech v nových, celosvětově žádaných obchodních oblastech. Na druhou stranu se 56


však v Japonsku očekává obchodní růst kombinovaný s posunem tradičních obchodních modelů směrem k modelům novým. Tento posun by měli vést a urychlovat mladí podnikatelé a začínající firmy. Obrázek 1: Chronologie nedostatku ICT pracovní síly FY Survey 2014 FY Survey 2013 FY Survey 2012 FY Survey 2011 FY Survey 2010 FY Survey 2009 FY Survey 2008 FY Survey 2007 0%

10%

20%

30%

40%

50%

Výrazný nedostatek Signiﬁcant shortage

Poněkud málo Somewhat short

Trochu mocabundant (požaduje se Somewhat snížení či změna zaměstnání)

Žádná odpověď No response

60%

70%

80%

90% 100%

Ani málo, aninmoc Neither short or abundant

Zdroj: IPA, 2015

Aktivity týkající se rozvíjení lidských zdrojů v IT S cílem vyřešit výše popsané obtíže podniká IPA různé kroky.

1) Rozvíjení lidských zdrojů

K vyřešení problému s rozvíjením lidských zdrojů v IT je nutno pochopit, jaký je současný stav digitálních dovedností v Japonsku. Od roku 2007 vydává IPA každoročně Bílou knihu o lidských zdrojích v IT, která vychází z průzkumu IT průmyslu, IT v jiných průmyslových odvětvích a akademických institucích. Odezvy pomáhají lépe chápat současný stav a trendy v této oblasti. Závěry se používají k tvorbě strategie rozvoje lidských zdrojů a vypracování osnov výuky, což provádějí personální oddělení, vzdělávací instituce a akademická obec. Dnes se tato data využívají pouze v Japonsku, ale IPA by si je ráda vyměňovala s jinými zeměmi, aby bylo možné závěry porovnávat v globálním měřítku.

KAPITOLA 6 DIGITÁLNÍ DOVEDNOSTI V JAPONSKU

57

2) Kvalifikace v IT

Od roku 2004 dohlíží IPA na certifikační systém v oboru IT, který vypracovala japonská vláda, konkrétně METI. Tento systém je uspořádán do dovednostních úrovní (1-3), opírajících se o zkoušky, které dělají lidé z průmyslového sektoru. Jak vyplývá z níže uvedeného schématu, nejvyšší úroveň (4) je určena pro pokročilé profesionály. Asi 400 členů zkušebních komisí vypracovává zkušební otázky z oblasti průmyslu a vědy, zkoušky se konají dvakrát ročně.

Každý rok je skládá 460 000 pracovníků a studentů. Některé firmy si cení dovedností poskytovaných v tomto systému natolik, že je u nich složení zkoušky podmínkou pro povýšení či zvýšení platu. Tento systém se rovněž používá v asijských zemích, např. úroveň 1-3 byla vypracována v Bangladéši, Malajsii, Mongolsku, Barmě, na Filipínách, v Thajsku a Vietnamu.

Obrázek 2: Národní přezkoušení / certifikace v IT v Japonsku

Zdroj: IPA, 2015

3) Rámec digitálních dovedností

58

Za účelem vyhodnocování schopností a digitálních dovedností v průmyslu a na akademické půdě byl v roce 2002 vypracován dovednostní rámec, který byl později dále revidován. „Rámec obecných kariérních dovedností“, vytvořený v roce 2008, byl nahrazen „Slovníkem i-kompetencí“ (dále jen iCD), publikovaným v roce 2014. iCD podstatně rozšiřuje dovednostní rámec, aby bylo možné zachytit diverzifikaci obchodu a měnící se náhled Manifest e-dovedností

na lidské zdroje (posun od jejich konvenční role k úloze, kterou hrají v rozvoji podniku). Definování úkolů a nezbytných dovedností nastíněné v iCD je pro organizace důležité jakožto podpora při náboru pracovníků a při organizačních změnách. Obsah iCD se proto prezentuje jako organizační „úkol“, který je třeba splnit, a zároveň jako „dovednosti“, jež jsou k jeho splnění nutné.

Rámec iCD pomohl zlepšit rozvoj lidských zdrojů a komunikaci v rámci společností. Byl prosazován v součinnosti se všemi průmyslovými sektory, agenturami a vzdělávacími institucemi prostřednictvím seminářů a workshopů a přijala ho celá řada firem. Mezinárodně se používá ve Vietnamu, na Filipínách a v Thajsku a propaguje se na seminářích a workshopech v oblasti Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN).

4) Projekt „MITOH“ (japonský výraz pro „neprošlapaný“)

Projekt MITOH podporuje objevování mladých talentů ovládajících inovace v nových technických oblastech a schopných uplatnit své nápady praktickým způsobem. Tento projekt, jenž se zaměřuje na mladé lidi do 25 let, byl zahájen v roce 2000. Původně byl vypracován pro průmysl vyvíjející IT software, ale jeho pravomoc se v posledních letech rozšířila i na hardware a audiovizuální techniku.

V projektu MITOH učí mladé lidi projektový manažer se spoustou zkušeností v oblasti IT. Ten má za úkol podrobně vyhodnotit originalitu nápadů, které mu předkládají jeho svěřenci. Projektový manažer přezkoumá obsah projektu dotyčného a téma, které si zvolil pro rozvoj, poskytne mu rady, instruuje ho stran postupu inovací, sleduje, jak projekt pokračuje, a zhodnotí konečný výsledek. Na níže uvedeném diagramu je zachyceno, jak MITOH funguje.


59

Obrázek 3: Nástin programu MITOH ‘Exploratory IT Human Resources Project’. MITOH(未踏） means an area where anyone has not stepped in. Discovering and training outstanding and creative young human resources capable of realizing innovations and creating new markets in the IT field. Since FY2000 IPA has thrown up over 1,500 outstanding persons Advice by

Super Project Manager

etc.

The Super Creators

Participation

Selected Young Persons (Younger than 25 years old）

Source: Zdroj: IPA, 2015IPA,

Outstanding (Technical Rock Star) Persons

Advisory members

Industrial and academic area

Certificated the persons have exceptional talent as ‘The Super Creators’

2015

far, bylo about 1600asi ‘creators’ have discovered and SoZatím objeveno 1600 „tvůrců“ a po been ukončení školicího mentoring programme 270 people have become ‘super creato a mentorského programu se 270 lidí stalo „supertvůrci“. „Supertvůrci“ objevení a vyškolení v rámci through projektu MITOH nynínow aktivně discovered and trained MITOHjsouare actively em zaměstnáni v různých oblastech IT: vyučují např. ve školách, pracují fields. For example, they teach students at schools, or work v univerzitních vědeckých institutech, zkoumají nové inovativní institutes, or they are technologie a vypracovávají nové investigating obchodní cesty v ITfurther sektoru či new dalších innovati nových trzích.new businesses avenues in the IT sector or other n developing

Information security v informační human resources and security cam 5) 5) Lidské zdroje vyškolené bezpečnosti a kemp pro bezpečnost Cyber attacks and information security crime is becoming incr Kyberútoky a zločiny narušující informační bezpečnost jsou stále ingenious, and its impact onjejich the dopadu IT sector increasingly složitější a vynalézavější a negativa na IT issektor se growing the number of people skilled in information soustavně stupňují. V důsledku toho je nutnou částí rozvoje digitálníchsecurity dovedností počtu lidí kvalifikovaných sféře informační digital skillsi zvýšení development. ‘The bill forve basic cyber security bezpečnosti. Japonská strategiestrategy. na posíleníInkyberbezpečnosti vychází the IPA Japan’s cyber security this environment, z „účtu za základní kyberbezpečnost“. V tomto prostředí IPA rozpracovala index corresponding to information securitybezpečnosti“ reinforcement’ „rejstřík dovedností odpovídajících posílení informační activity to enterprises. a propaguje tuto aktivitu u podniků.

The also holdspořádá a national information security camp in Jap IPAIPA rovněž v Japonsku národní kemp pro informační bezpečnost, určený pro mladé studenty, kteří se o kyberbezpečnost zajímají. offers Tuto akcipractical interested in cyber security. This event, which poskytující praktický výcvik spolupořádá „rada pro implementaci bezpečwith the IPA’s ‘security camp implementation council’. The dia nostního kempu“ IPA. Níže uvedený diagram zachycuje organizaci kempu. how the camp is organised.

60 Figure Manifest e-dovedností 5: Outline of national information security camp

Obrázek 4: Náčrt národního kempu pro informační bezpečnost ! &## #!' ! % # #$ $

(

"

#

## #!

Zdroj: IPA, 2015

IPA prosazuje rozvoj a přijetí systému přezkušování v oboru IT a rámce IT dovedností v řadě asijských zemí. Zástupci IPA rovněž navštívili evropské země, Spojené státy americké i asijské země za účelem výměny informací a dat o rozvíjení lidských zdrojů v IT. Součástí této interakce s EU se stala výměna informací o IT sektoru, pracovní síle, rozvíjení lidských zdrojů a dovednostních rámcích (zejména o rozvoji společného souboru poznatků) a došlo i k určité spolupráci. Nakonec IPA pozvala zástupce EU, aby se prezentovali na celosvětovém sympoziu v Tokiu, které proběhlo loni na podzim. Situace ve sféře lidských zdrojů v IT je v EU obdobná jako v Japonsku, takže vzájemné sdílení informací a osvědčených postupů má cenu pro IT průmysl obou zúčastněných stran.


61

Doporučení Další výměna informací a dat o digitálních dovednostech mezi Japonskem, EU a USA pomůže celosvětově zlepšit IT talent, podpořit růst průmyslu a šířit dosah technických zdokonalení v celém Japonsku, Asii, EU a USA. Bylo by užitečné jednou ročně, případně jednou za půl roku zveřejňovat pro srovnání data o ICT pracovní síle a s ohledem na rozmanitost kultur, ekonomik, jazyků a historie států celé EU dokončit evropský rámec pro dovednostní potřeby. K lepšímu pochopení problematiky by přispěly i globální workshopy s účastí zemí mimo EU. A konečně se doporučuje, aby se vzhledem k rozmanitosti prostředí zemí EU vytvořil pevný a objektivní rejstřík, na jehož základě by se dovednosti daly přezkušovat a certifikovat.

62


KAPITOLA 7 Digitální dovednosti ve veřejném sektoru: zkušenosti z Estonska Úvod Doba, kdy dovednosti ze sféry informačních a komunikačních technologií znamenaly prostě schopnost používat Excel a Word, je pryč. Dnes se ICT postupy stávají nedílnou součástí každodenního života ve všech průmyslových odvětvích. Mají-li programy zacílené na digitální dovednosti zlepšit tvorbu hodnot, musí se specializovat a diverzifikovat podle témat i cílových skupin. Vzhledem k tomu, že Estonsko je relativně mladý stát a průměrný věk zaměstnance ve veřejném sektoru je poměrně nízký, základní IT dovednosti (kancelářské programy, řešení teamové práce přes internet) jsou ve veřejném sektoru vcelku dobré a jejich rozvoj už nevyžaduje soustředěné úsilí. Estonsko sklidilo všechny původní výhody digitalizace, zdejší veřejná administrativa a občané dnes fungují na zcela digitální bázi. Dokumenty s digitálním podpisem jsou výchozí formou komunikace už přes deset let, takže se elektronicky provádí např. 99 % daňových přiznání a 100 % bankovních operací. Estonci mají k dispozici jednotný elektronický identifikační systém a jednotnou technickou a administrativní platformu pro služby veřejného sektoru založené na ICT. Nicméně Estonsko nebude žádný unikát – řada dalších evropských vlád už se propracovává do stavu, kdy digitální znamená standard. Estonsko se musí nyní vypořádat s otázkou, co dál. Jak využívat technologií k tomu, aby změnilo základní činnost státní správy? Dobrým základem je vysoká úroveň digitálních dovedností absolventů škol i vrozená touha Estonců zlepšovat si život pomocí technologií. Pro budoucnost však mají zvláštní význam tři oblasti rozvoje digitálních dovedností: • zvyšování kvality strategického plánování a přípravy ICT projektů; • analýza dat; • kybernetická bezpečnost. Tyto priority nejsou typické výhradně pro Estonsko - představují důležitý úkol pro většinu veřejných správních systémů v takových evropských zemích, kde bylo dosaženo určitého bodu rozvoje.

KAPITOLA 7 DIGITÁLNÍ DOVEDNOSTI VE VEŘEJNÉM SEKTORU ...

63

Strategické plánování a příprava ICT projektů Aby bylo možné vytěžit z veřejných investic do ICT maximum, estonské Ministerstvo ekonomických záležitostí, jež odpovídá za ICT politiku v Estonsku, cíleně rozhodlo, že plánování ICT projektů a manažerské dovednosti zasadí do samotného centra priorit národní politiky ICT. Ministerstvo jakožto úřad odpovídající za rozhodování ohledně toku peněz do ICT projektů financovaných ze strukturálních fondů EU může tuto prioritu zároveň samo realizovat. Státní instituce zpravidla chápou technologie jako nástroj postupujícího pokroku, nikoli jako prostředek, který umožňuje od základu změnit způsob fungování veřejného sektoru. V důsledku toho veřejné subjekty často utrácejí velké částky na zbytečný rozvoj ICT, a přitom neumí těžit ze skutečných výhod, které digitalizace nabízí. Vyskytly se případy, kdy byla pro veřejné služby s hrstkou uživatelů vytvořena grandiózní (a nákladná) ICT řešení, ačkoli by bohatě stačila dobře zvládnutá tabulka v Excelu. Veřejný sektor nemusí nutně mít finanční a konkurenční motivaci, která pohání sektor soukromý, a nesnaží se tudíž hledat trvalá zlepšení. Přestože má technická i obchodní složka ty nejlepší úmysly, ne vždy hovoří stejnou řečí. Za účelem překonání těchto nedostatků byl zaveden přístup k managementu investicí do ICT založený na obchodních motivacích. Každou potenciální investici do ICT je nutné předložit spolu s hodnocením ekonomického dopadu, který by měla na veřejný úřad poskytující danou službu i na její uživatele. Každý projekt se navíc musí do pěti let prostřednictvím úspor ve veřejném sektoru zaplatit. Výjimku lze udělat, pokud by projekt mohl mít zásadní význam pro občany a obchod, což zdůvodňuje investici, i když náklady realizátorů zůstávají stejné, či dokonce narůstají. Klíčová zásada v případě rozsáhlé investice zní, že veřejné instituce musí připravit celofiremní ICT strategii, jež vychází z obchodních cílů úřadu a sleduje, jak jich pomocí ICT mohou dosáhnout. Tato ICT strategie by měla obsahovat jednak nové projekty, vytvářející skok v kvalitativních inovacích, a další doplňkové iniciativy „zdola nahoru“. Jednou ročně představují všechny vládní oblasti svou ICT strategii a investiční potřeby. Výsledky zavedení tohoto přístupu založeného na obchodních motivacích už jsou patrné, veřejné úřady začínají analyzovat své obchodní postupy a spolupracovat s různými úřady kvůli zvýšení účinnosti. Například státní daňová správa navrhla nový registr zaměstnanců, čímž se vyřešil problém s tím, že zaměstnavatelé dosud museli předávat informace o nových zaměstnancích několika úřadům. Pomocí tohoto nového systému je nyní možné, aby zaměstnavatel zaregistroval nového zaměstnance do jednoho systému, a informace se automaticky předávají dalším úřadům. Hlavní cílem tohoto nového systému bylo zmenšit daňové úniky způsobené tím, že se zaměstnancům platilo „načerno“, avšak chytrá implementace tohoto přístupu také ulehčila podnikům od zátěže administrativy a usnadnila komunikaci s vládou. 64


Nejdůležitější je nastínit kritéria úspěšnosti projektu a měřitelné metriky. U každého projektu musí být jasné, kdy a kde bude možné změřit jeho úspěšnost. Ve výše uvedeném příkladu s registrem zaměstnanců si třeba úřad stanovil za cíl zvýšit během prvního roku daňové příjmy, to se ovšem podařilo za pouhých devět měsíců! Tyto úspěchy byly podepřeny sérií iniciativ týkajících se sdílení osvědčených postupů a pěstování dovedností pro strategické plánování – zde byl uplatněn přístup založený na obchodních motivacích a byla použita hodnoticí. Když se tento přístup v roce 2014 zaváděl, byl najat konzultant, aby připravil obchodní motivace pro první projekty a pomohl úřadům navrhnout strategie. Ty byly zase předloženy IT manažerům dalších institucí. V zájmu zlepšení výměny informací se každý měsíc pořádaly schůze IT manažerů veřejného sektoru. Na pololetních seminářích pak nejúspěšnější organizace prezentovaly své strategie, obchodní motivace a postupy. Kromě toho se vypracovávaly materiály obsahující jednoduché instrukce a konkrétní tipy. Rovněž bylo důležité, aby se souběžně se školením IT manažerů zvyšovala úroveň ICT dovedností na obchodní straně, tj. u manažerů odpovídajících za vývoj různých oblastí politiky, jako je zdravotní péče, školství atd. V roce 2015 byla zahájena série seminářů s názvem „IT manažer + 3“. Cílem této série je propojit vlastníky obchodních procesů s IT manažery a zlepšit jejich spolupráci na plánování ICT projektů. Vybere se IT manažer veřejného úřadu. Ten pak naplánuje schůzi a rozhodne, kteří tři lidé z jeho úřadu vytěží nejvíc z hlubší spolupráce. Jsou připraveny workshopy založené na konkrétních případových studiích a ke stanovení určitých oblastí zájmu se používá externí konzultant. Základní složkou workshopu je informace, jak navrhovat služby a připravovat obchodní případy pro plánování ICT projektů. A konečně ICT řešení a nové přístupy nelze úspěšně přijímat bez podpory nejvyššího managementu. Tohle by měly řešit každoroční „Kurzy pro informační společnost na vysoké úrovni“, které umožňují šéfům agentur, aby se na několik dnů sešli a získali přehled témat týkajících se informační společnosti, jež mají význam pro zlepšování veřejné administrativy. Oblasti jako řízení ICT projektů, analýza dat, kyberbezpečnost a technické průlomy potřebují ze strany managementu podporu a informovanost.

Analýza dat Veřejný sektor se přímo topí v datech. Jde o data z jeho vlastních veřejných registrů, ze širšího světa internetu věcí a o tzv. big data. Kombinace a rozbor všech těchto dat umožňují zlepšovat kvalitu služeb a rozhodnutí ve veřejném a soukromém sektoru. Přeměně dat v rozhodnutí však bohužel brání nedostatek dovedností. KAPITOLA 7 DIGITÁLNÍ DOVEDNOSTI VE VEŘEJNÉM SEKTORU ...

65

Estonská vláda naplánovala sérii akcí zacílených na rozvoj a šíření dovedností potřebných pro datovou analýzu, od pouhého zvyšování informovanosti po podporu projektů, kde se tyto dovednosti zužitkují. V roce 2014 byly zavedeny semináře určené šéfům úřadů a oblastním manažerům zaměřené na zvýšení informovanosti ohledně analýzy dat. Dokud lidé nepochopí nutnost využívat datovou analýzu účinněji ani příležitosti, jež poskytuje z hlediska účinného řízení organizace, jsou i ti nejobětavější analytici se svými nástroji zbyteční. Semináře byly navrženy tak, aby se jich účastnili zástupci obou stran, tj. strany poptávající (veřejného sektoru) a dodávající (poskytovatelé řešení spojených s analýzou dat). Účastníkům jsou představeny nejúspěšnější příklady datové analýzy ve veřejném i soukromém sektoru, čímž se ilustruje pozitivní dopad jejího efektivnějšího využití. Dalším krokem jsou naplánovaná školení, kde se spojují teoretické a praktické úkoly přidělené oblastním manažerům. Praktické workshopy navíc dají dohromady šéfy úřadů a jejich analytiky s podnikateli, kteří k odbourání konkrétních obchodních problémů nabízejí analytická řešení. Je povzbudivé, že zástupci soukromého sektoru demonstrují touhu a připravenost vytvořit za účelem dalšího rozpracování tohoto tématu pracovní skupinu věnující se rozboru dat, která bude společná pro veřejný i soukromý sektor. Vznikne během roku 2015 s cílem vytvořit síť spolupracovníků, pomocí níž veřejné úřady obdrží instrukce, jak lépe využívat vlastní data, jak by měla vypadat architektura podporující datovou analýzu, jaké softwarové nástroje jsou nejvhodnější pro datovou analýzu v konkrétních případech a které kompetence jsou nutné ke zlepšování schopnosti úřadu analyzovat data. Tento integrovaný přístup k rozvíjení datové analýzy ve veřejném sektoru počítá s propagováním informovanosti a dovedností a je financován z projektů na rozvoj datové analýzy.

Kybernetická bezpečnost Dnes je na technologiích až neuvěřitelně závislý celý náš život, včetně fungování veřejného sektoru. Protože se vyvíjejí další služby, je důležité, aby se souběžně rozvíjely i dovednosti, jež zajistí jejich bezpečnost. Zásadní význam má povědomí o hrozbách souvisejících s kyberbezpečností i dovednosti, které jim zabrání a vypořádají se s jejich následky. Od roku 2006 se estonské veřejné úřady musí řídit vládními standardy ICT bezpečnosti a od roku 2011 podléhají vládnímu dozoru stran dodržování těchto pravidel. Od roku 2012 se vyžaduje, aby každý estonský úřad veřejného sektoru měl ředitele informační bezpečnosti (dále jen CISO). Ale CISO a zavedená opatření nejsou příliš k užitku, pokud nejvyšší manažeři nechápou základní pravidla kybernetické bezpečnosti. Ti musí 66


být schopni pochopit, jaký smysl má funkce CISO, i fakt, že kyberhrozby mají rozhodující význam. Neméně důležité je šířit obecně uznávaná pravidla práce s riziky ve veřejném sektoru, kde je zapotřebí manažery nejen lépe informovat o nebezpečích souvisejících s kyberbezpečností, ale také jim umožnit lépe se rozhodovat a zvyšovat stupeň bezpečnosti služeb. Nedílnou součástí každoročních „Kurzů pro informační společnost na vysoké úrovni“ je i přezkušování znalostí šéfů veřejných úřadů o bezpečnosti. Znalosti manažerů o kyberhrozbách jsou podrobovány nečekaným zkouškám, po nichž následuje rozbor a společná diskuze o jejich chování a o poučení, jež by si měli z těchto cvičení vzít. Nejúčinnější součást programu na zvyšování povědomí o kyberbezpečnosti vznikla na základě řady cvičení v této sféře, která se každý rok organizují. Kupříkladu v roce 2015 se pořádaly série teoretických cvičení, při nichž se sešli šéfové a odborníci z různých úřadů, aby propracovali rozmanité scénáře, jak mohou být na základě kyberútoku přerušeny služby. Každá sekce se soustředila na konkrétní oblast. Cílem tohoto cvičení bylo najít mezery ve znalostech, modely kooperace a regulace. Taková praktická cvičení umožnila řešit různé komplikace a obtíže s kontinuitou služeb (např. elektřina, propojitelnost dat). Díky nim si zástupci vrcholového managementu rovněž uvědomili vzájemnou závislost jednotlivých složek a začalo se aktivně pracovat na tom, aby se podmínky zlepšily dřív, než se tyto scénáře přihodí v reálném životě. A konečně Estonsko nastartovalo nadnárodní iniciativu pro rozvoj a implementaci instrukcí pro lidské chování v rámci kyberhygieny. Cílem je vypracovat a přijmout standard kyberhygieny pro koncové uživatele a pro ty, kdo činí strategická rozhodnutí. Tento standard bude realizován prostřednicím e-learningové platformy. Do počátečního zavedení se zapojí veřejné úřady ze šesti zemí: Estonska, Rakouska, Finska, Lotyšska, Litvy a Nizozemska; zúčastní se ho také Služba pro vnější činnost EU a vojenský personál. Zmíněný standard bude zpočátku platit pro ministerstva obrany, ale diskutuje se o tom, že by se tento systém aplikoval v širším veřejném prostoru.

Závěr Tyto tři oblasti priorit dokládají, že digitální dovednosti ve veřejném prostoru jsou v Estonsku (a pravděpodobně i jinde) vzájemně provázány s rozvíjejícím se managementem obecných strategií. Už nemá smysl hovořit o oddělených digitálních dovednostech. Místo toho začíná být předpokladem úspěšné správy nutnost pochopit, jak ICT mění správní mechanismy.

KAPITOLA 7 DIGITÁLNÍ DOVEDNOSTI VE VEŘEJNÉM SEKTORU ...

67

KAPITOLA 8 Vzdělávací priority v propojeném světě Úvod: digitální dovednosti, každodenní život a formální vzdělávání Naši existenci formují technologie. Jejich přítomnost v našem běžném životě kolísá mezi nadšením a každodenností, mezi nezbytností a zábavou. Žijeme ve světě, který je velmi silně propojen. V roce 2014 se při poměru rozšíření 96 % (ITU, 2014) počet registrovaných mobilních telefonů blížil počtu obyvatel Země. V roce 2014 mělo 81% domácností 28 členských států Evropské unie (EU 28) přístup k internetu (Eurostat, 2015) a 95 % 16-24letých obyvatel EU bylo pravidelnými uživateli internetu (dle Velké koalice pro digitální pracovní místa). Při stále větším rozšíření internetu na světě je čím dál důležitější, aby všichni občané byli schopni technologie používat. Jsou-li technologie součástí našeho každodenního života, každý, a to včetně mladých lidí, musí být vybaven dovednostmi potřebnými k jejich používání. Již děti surfují po internetu od nejútlejšího věku, ať už dovednosti mají, či ne. Ofcom (2013) hlásí, že ve Velké Británii používalo internet v roce 2013 93 % všech 5-15letých a 82 % všech 5-7 letých. A přece se ve školství objevuje i další obrázek, který zdůrazňuje rozdíl mezi špičkově vybavenými a propojenými školami na jedné straně a školami v odlehlých regionech na straně druhé, kde jsou nemoderní přístroje, opuštěné počítačové učebny, přetížené nástroje, spousta žáků na jeden počítač a nízká úroveň digitálních dovedností. Ačkoli se jistě najdou enklávy inovací, lze říci, že pestré digitální panorama, s nímž se setkáváme v každodenním životě, se v běžných zkušenostech ze škol neodráží. Jen necelá polovina dětí v EU se učí ve školách se špičkovým digitálním vybavením (European Schoolnet, 2013). Zdá se, že školy dál pokulhávají za realitou, přestože se po nich žádá, aby předvídaly budoucí potřeby a připravovaly mladší generace i na nepředvídatelné požadavky.

Mladí lidé a digitální dovednosti Rozpor mezi užíváním technologií v každodenním životě a jejich zaváděním do škol zdůrazňuje jeden z paradoxů, s nimiž se setkáváme při debatách o technologiích, digitálních dovednostech a formálním vzdělávání. Tento rozpor se řadí k mnoha dilematům a tenzím, které rozostřují problém, jak i přes nedávné zapojení vlád a školských systémů zlepšovat digitální dovednosti mládeže a řešit výzvu nazývanou digitální propast. 68


Obtíže s mezerou v digitálních dovednostech krystalizují kolem dvou bodů: zaprvé je to poptávka po vysoce kvalifikované pracovní síle ve sféře ICT a zadruhé potřeba zvýšit základní úroveň digitálních dovedností. Velká koalice pro digitální pracovní místa předpovídá, že do roku 2020 bude 825 000 míst pro ICT profesionály nezaplněných, a připouští, že tou dobou bude 90 % zaměstnání vyžadovat určitou úroveň digitálních dovedností. Oba tyto problémy tvoří základ evropské agendy a při jejich řešení musí sehrát angažovanou roli vzdělávání. Třebaže by se měly rozlišovat a řešit různými způsoby, zároveň by se o nich mělo uvažovat jako o oblastech úzce provázaných, protože jedna strana se neobejde bez druhé. Bylo by nemyslitelné disponovat kohortou špičkových ICT profesionálů, a přitom neprovádět rozsáhlé investice do rozvoje digitálních dovedností základny.

„Digitální Evropa potřebuje digitální dovednosti“ Třebaže je nutné najít pro současný a nastávající nedostatek ICT profesionálů krátkodobá řešení, je nezbytné také zvládnout problém s obecnou zdatností ve sféře digitálních dovedností. Prioritou formálních vzdělávacích systémů je řešit potřebu zvýšení úrovně digitálních dovedností všech žáků a ve výchozím nastavení i všech učitelů. Vyšší hranice digitálních dovedností umožní snáze zlepšovat stav; díky ní bude více mladých lidí schopno přeskočit ze skupiny obecných uživatelů mezi ICT profesionály. V několika zemích už lidé mladší 24 let přečíslili celkový počet uživatelů internetu (Dawkins a kol., 2014). Děti sice vyrůstají obklopeny technologiemi, ale jak potvrzuje několik mezinárodních studií, jejich obeznámenost a zběhlost se nemusí vždy opírat o nezbytné digitální dovednosti. Pouze 8 % patnáctiletých, kteří se zúčastnili průzkumu PISA z roku 2009 (OECD, 2014), prokázalo schopnost užívat internet účinným způsobem a vyhodnocovat spolehlivost a užitečnost informací. Podle novější zprávy agentury ICILS (2014) nedosáhlo 17 % studentů ani nejnižší úrovně informační a komunikační gramotnosti. Z téže studie vyplývá, že nízkou úroveň počítačové a informační gramotnosti prokázalo 25 % studentů v sedmi z devíti zemí EU, jež se do průzkumu zapojily. Průzkum ICT ve školách (European Schoolnet, 2013) ukazuje, že mladí lidé – přinejmenším v Evropě – jsou spíše sebevědomými než kompetentními uživateli technologií. Jejich obeznámenost a zběhlost s užíváním technických zařízení nemusí být nutně podepřena důkazy o solidním výkonu. Studenti, kteří přístroje často používají ve škole i doma, mají pozitivnější názory na dopad ICT na vlastní učení nežli studenti, kteří reportují špatný přístup a užívání ve škole, ale dobrý přístup a užívání doma.

KAPITOLA 8 VZDĚLÁVACÍ PRIORITY V PROPOJENÉM SVĚTĚ

69

Digitální dovednosti v osnovách Bylo by nepřesné tvrdit, že formální vzdělávání otázku digitálních dovedností neřeší. V roce 2012 všechny země Evropy zavedly národní či regionální strategie, které řeší rozvoj digitálních dovedností v jejich učebních osnovách (Eurydice Network, 2013). Zjevně existují dva hlavní politické přístupy, z nichž první se zaměřuje na obecné dovednosti nutné k užívání technických zařízení, zatímco druhý spočívá ve výuce kódování jakožto možné alternativy k modernizaci toho, co dnes školy v souvislosti s digitálními dovednostmi nabízí. Tyto dva přístupy se vzájemně nevylučují. Podle průzkumu, který v roce 2015 provedl European Schoolnet s ministerstvy školství, 16 z 21 dotazovaných zemí nyní začleňuje kódování do osnov na celostátní, regionální či místní úrovni a Finsko ho do svého základního kurikula zahrne v roce 2016. Zavést kódování do formálního vzdělávání bylo prioritou, jež rychle vystoupila do popředí. Anglie šla příkladem, když jako jedna z prvních evropských zemí zavedla od září 2014 počítačové programování jako povinný předmět na základních a středních školách (European Schoolnet, 2014). I přes rychlé a relativně rozsáhlé přijetí skoro všechny země, jež se zapojily do průzkumu z roku 2015, prohlašují, že kódování je pouze jednou z priorit, které přijímají v zájmu rozvoje digitálních dovedností. K těmto prioritám země počítají nutnost rozvíjet dovednosti uživatelů ICT. Ačkoli se setkáváme s tendencí chápat technické aspekty digitálních dovedností jako klíčové, dnes se na věc obecně nahlíží tak, že dobrá obeznámenost s technologiemi vyžaduje dospět dál než ke schopnostem technickým a provozním a do online světa se zapojit kriticky (Erstad, O., 2010). Jako nedostatečné jsou zde ovšem vnímány pokyny ohledně kompetencí, které by si měli pěstovat učitelé. Digitální dovednosti je třeba chápat v určité šíři a souvislostech. Je důležité, abychom vedle technických a provozních dovedností, kódování a programování i schopnosti chápat, jak jsou programy vystavěny a jak fungují, naučili mladé lidi také „myslet digitálně“ (Rissola, G., 2015) nejen v kontextu uvažování o výpočetní technice, ale z hlediska rozvíjení přesného povědomí o tom, co nám technologie poskytují. Pokud si člověk osvojí digitální postoj, začne se zajímat o problém, jak řešit schopnosti digitálními prostředky, i o možnost stát se z uživatele tvůrcem. Tvůrci technických produktů bývají často mladí lidé. Budou-li tedy vybaveni správným postojem k technologiím a vyšší úrovní dovedností, jistě jim to usnadní posun od obecných digitálních dovedností ke specializované ICT profesionalizaci. Jestliže vzdělávací politiky nabízí prostor pro rozvíjení a aktualizaci digitálních dovedností, další problém, který je nutno řešit, je školení učitelů, jež bohužel probíhá na bázi dobrovolnosti jednotlivců v jejich volném čase. Znalosti technologií, jež učitelé mají, jsou často na základní úrovni (Morris, A., 2010), což nestačí k tomu, aby mohli připravovat studenty na nové společenské výzvy. Nelze nastartovat inovace ani účinné zavádění ICT, když se nabízí pouze školení 70


na provozní úrovni. Ačkoli učitelé považují přípravu v oblasti ICT za prioritu a naléhavou potřebu (OECD, 2013), sami se ICT školení účastní jen málokdy povinně – jen asi 25–30 % studentů v Evropě učí učitelé, kteří mají tuto odbornou přípravu povinnou. Trucano (2005) je přesvědčen, že mají-li se investice do ICT maximálně zúročit, jejich zásadní složkou je školení učitelů, a vymezuje několik způsobů, jak optimalizovat přípravu učitelů ohledně užívání ICT, mj. tvrdí, že: • profesní rozvoj učitelů by měl být plánován jako soustavný proces, ne jako ojedinělá událost; • při přípravě učitelů na to, aby měli z užívání ICT prospěch, jde o víc než o pouhé technické dovednosti. A navíc: technické a provozní dovednosti, které potřebují všichni žáci, aby se mohli stát skutečně výkonnými uživateli technologií, a které jim umožní sehrát v naší digitalizované společnosti aktivní roli, jsou v současném panoramatu digitálních dovedností sotva zmíněny. Profesní rozvoj učitelů v oblasti digitálních dovedností je rozhodně zcela zásadní. Vzhledem ke změně v dovednostních požadavcích a ke specifikaci kurikula učitelé nutně musí podstoupit školení, jak u žáků rozvíjet digitální dovednosti (od výuky kódování přejít k upozorňování na problémy s bezpečností na internetu). Navzdory obecnému přesvědčení, že základní prioritou je soustavný profesní rozvoj, další oblastí, která vyžaduje sbližování politických počinů, je příprava budoucích učitelů. Dvě třetiny evropských učitelů jsou starší čtyřiceti let (Eurydice, 2015). Ze stárnutí učitelské populace vyplývá, že během příštího desetiletí bude nutné značný počet učitelů nahradit, a tudíž rekvalifikovat. Je současná počáteční odborná příprava pedagogů ke splnění úkolu ohledně digitálních dovedností dostačující? Jak pedagogové vnímají digitální dovednosti v rámci své počáteční odborné přípravy?

Priority ve vzdělávání Školství má pravomoc připravit celou generaci na propojenou budoucnost – nemusí děti nutně připravit na zaměstnání, ale na životní výzvy. Pokud se ke studiu informatiky a inženýrství hlásí málo zájemců, už je pozdě. Diskuze o zlepšování digitálních dovedností měly začít daleko dříve, aby mladí lidé získali povědomost zaprvé o tom, že technika je součástí našeho života, a proto ji musíme umět používat účinným způsobem, a zadruhé, že zaměstnání ve sféře ICT je pro každého a nabízí pestrou škálu zajímavých profesí.

KAPITOLA 8 VZDĚLÁVACÍ PRIORITY V PROPOJENÉM SVĚTĚ

71

Hlavním bodem je nutnost rozvíjet správný přístup k technologiím, zvyšovat informovanost ohledně případného budoucího povolání a osvojovat si správné dovednosti. Nelze reálně předpokládat, že bychom dnes mohli připravit „počítačové vědce“ a ICT profesionály zítřka (od úrovně základní školy). Avšak tato diskuze nijak nesnižuje základní roli, kterou musí sehrát formální vzdělávání. Pokud školy nedokáží předvídat budoucí potřeby a zavádění techniky ani vybavit žáky kompletním souborem dovedností a znalostí potřebných pro profesionální dráhu v oblasti ICT, mohou u žáků rozhodně zlepšovat zběhlost v užívání technologií, probouzet v nich nadšení a ukazovat jim, že jim technologie mohou otvírat spoustu možností dnes i v budoucnosti. Školy mohou a měly by do centra vzdělávací zkušenosti mladých lidí postavit moderní technická zařízení.

Agenda pro rozvíjení digitálních dovedností ve školství: doporučení • Má-li se dnes člověk plně zapojit do společnosti, vyžaduje to od něj schopnost používat technologie. Digitální dovednosti by měly být vnímány jako „dovednosti životní“ a měli bychom jim přikládat stejnou váhu jako gramotnosti literární a matematické. • Formální vzdělávání má pravomoc připravit žáky na životní výzvy, jimž budou čelit, a vybavit je tudíž základními dovednostmi potřebnými k bezpečnému a účinnému používání technologií. • Školské systémy by měly zajistit, aby všechny strany účastnící se vzdělávacího procesu společně chápaly digitální dovednosti v celé šíři a souvislostech. • Školy a učitelé by měli u žáků probouzet nadšení ohledně možného zaměstnání v oblasti technologií. Připravenost studentů na technická povolání by měli zajišťovat nejen tím, že je vybaví základními dovednostmi, ale zároveň i tak, že u nich budou rozvíjet správný postoj k technologiím a řešit obecné předsudky ohledně zaměstnání ve sféře ICT.

72


KAPITOLA 9 Digitální začlenění a posílení postavení občanů: řešení nerovnováhy Úvod Při prosazování růstu a pracovních míst v Evropské unii připisuje strategie Evropa 2020 klíčovou roli informačním a komunikačním technologiím a digitálním dovednostem. Iniciativy jako Digitální agenda pro Evropu (nyní nahrazena strategií Jednotný digitální trh), Agenda pro nové dovednosti a pracovní místa, Mládež v pohybu, Evropská platforma pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení prosazují používání ICT v zájmu sociálního a ekonomického začlenění. Od mladých lidí, kteří využívají ICT ke zvýšení životních příležitostí, přes zlepšování dovedností a pracovních podmínek pracovníků až po tvorbu systémů na podporu rodin pečujících o starší občany a budování průmyslu schopného řešit výzvy způsobené zdravotnictvím a demografickým vývojem, zde všude se ukazuje, že pro plnohodnotnou a aktivní účast v dnešní společnosti je schopnost využívat technologie nezbytná. Digitální kompetence se dnes považuje za „životní dovednost“. Avšak 18 % populace EU ve věku 16-74 let nikdy nepoužilo internet a 47 % populace má nedostatečné digitální dovednosti (Eurostat, 2015). To znamená, že velké skupině občanů hrozí, že ztratí zaměstnání, nezíská potřebné vzdělání a bude vyloučena ze služeb, jako je e-zdravotnictví, e-participace a e-správa. K dosažení cílů v oblasti sociálního začlenění, které si EU stanovila, je digitální začlenění a posílení postavení všech občanů zcela zásadní (včetně usnadnění přístupu k internetu a e-službám, digitálním dovednostem a využívání digitálních nástrojů).

KAPITOLA 9 DIGITÁLNÍ ZAČLENĚNÍ A POSÍLENÍ POSTAVENÍ OBČANŮ...

73

Obrázek 1: Základní dovednosti a jejich užívání Aggregate score

0.75 0.5 0.25 0 Iceland Norway Luxembourg Sweeden Finland Denmark Netherlands United Kingdom Germany Estonia Belgium France Austria Slovakia European Union ... Czech Republic Ireland Hungary Spain Latvia Lithuania Malta Slovenia Cyprus Portugal Poland Croatia Italy Greece Bulgaria Romania

score (0 to 1)

1

European Commission, Digital Agenda Scoreboard

Zdroj: Evropská komise

Digitální aspekty rozdělují nejen v různé zranitelné skupiny, ale i 28 zemí EU. Některé z nich jsou tradičně chápány jako digitální lídři, mezi nimi jsou skandinávské země, Nizozemsko, Velká Británie a Německo. Oproti tomu země jako Itálie, Řecko, Kypr, Portugalsko i několik nových členských států (Rumunsko, Bulharsko, Chorvatsko) na úrovni e-dovedností a dalších indikátorů informační společnosti výrazně zaostávají. V plánu digitálního začlenění, jenž má za cíl řešit konkrétní potřeby málo kvalifikovaných lidí, stárnoucí populace, nezaměstnané mládeže a dalších zranitelných skupin, existují tyto klíčové úkoly: • Jak mohou digitální začlenění, digitální kompetence, sociální zásahy zprostředkované ICT a sociální inovace podpořit skupiny ohrožené socioekonomickým vyloučením? • Jak mohou EU a politika členských států tyto procesy a jejich aktéry podpořit? Existuje řada politických iniciativ EU a členských států a značné množství partnerů na panevropské či národní úrovni, kteří pracují na tom, aby zajistili digitální příležitosti všem Evropanům. Dala by se však předpokládat lepší koordinace a více zacílených počinů.

74


Digitální propast a zranitelné skupiny: zaměření na stárnoucí populaci a nezaměstnanou mládež Digitální rozdíly přímo souvisí s rozdíly sociálními a ekonomickými a mají rozmanité účinky. K tradičním zranitelným skupinám, jichž by se měly týkat politiky e-začlenění, patří: • senioři a starší lidé; • nezaměstnaní (se zvláštním důrazem na nezaměstnanou mládež); • lidé s nízkými příjmy a vzděláním; • migranti a etnické menšiny.

Digitální dovednosti a posílení postavení seniorů V důsledku stárnutí evropské populace a omezeným možnostem poskytovat zdravotní a další služby offline jsou digitální dovednosti a posílení postavení seniorů stále důležitější. Základní digitální dovednosti jim zprostředkovává řada vlád, nevládních neziskových organizací a podpůrných programů založených na soukromém dárcovství. Například v Lotyšsku je rozvoj digitálních dovedností seniorů podporován převážně projektem v duchu sociální odpovědnosti podniků (CSR) firmou Lattelecom, největší lotyšskou ICT společností, která roku 2011 zahájila kampaň „Connect Latvia“. Od té doby získalo více než 31 000 seniorů základní i pokročilejší digitální dovednosti. Dalším hráčem v Lotyšsku je síť knihoven sestávající z více než 860 veřejných knihoven, které fungují jako místní centra digitálního školení a poradenství pro seniory. Kromě základních digitálních dovedností, cíleného digitálního školení a podpory pro starší lidi by se mělo zajistit, aby dokázali řádně čerpat výhody e-zdravotnictví, e-správy, sociálních služeb a e-participace. Normálně se školení tohoto druhu týká obou stran, tedy starší osoby, která je příjemcem služby, a poskytovatele dané služby, tj. sociálního či jiného pracovníka, pečovatele aj. Například v rámci projektu Carer+ jsou pečovatelé vyškoleni, aby digitální technologie uplatňovali při práci se seniory a později u nich sami zafungovali jako školitelé. Ze zkušeností s tímto projektem by mohli těžit mnozí sociální pracovníci a pečovatelé z celé Evropy. Nakonec bychom měli být schopni poskytovat seniorům digitální dovednosti, které je povzbudí, aby začali podnikat, otevřeli si malou živnost, pustili se do sociální aktivity či dobrovolnické práce. V posledních několika letech se vyskytla řada zajímavých ukázek aktivit pro seniory zacílených na digitální začlenění, které jim nabídli mladí lidé. Tyto mezigenerační vzdělávací programy umožňují obousměrné učení. Mladí lidé KAPITOLA 9 DIGITÁLNÍ ZAČLENĚNÍ A POSÍLENÍ POSTAVENÍ OBČANŮ...

75

fungují u seniorů jako školitelé v ICT dovednostech, zatímco senioři je zase učí dovednostem životním a pracovním. Tento přístup má hodnotu navíc pro obě cílové skupiny. Senioři nejen přijímají digitální dovednosti, ale více se zapojují i po stránce sociální a ekonomické. Mladí lidé v roli e-zprostředkovatelů zase získají první pracovní zkušenost a budou mít prospěch z podpory mentora. Tento mezigenerační přístup učení-výuka by bylo dobré prozkoumat zevrubněji. Dalším úspěšným příkladem je projekt e-skauti (saite), který byl vyzkoušen a realizován v osmi zemích (Bulharsko, Německo, Itálie, Polsko, Španělsko, Lotyšsko, Litva a Chorvatsko). Tento projekt pomáhá usnadňovat sociodigitální začlenění starším lidem a mladým lidem a zlepšuje život místní komunity pomocí mezigeneračního dialogu a vzájemné podpory. V tomto kruhu učení podporují mladí lidé seniory při využívání ICT a oni jim na oplátku radí ohledně přístupu k trhu práce a učí je vyrovnávat se s problémy života dospělých. Kruh učení se tedy uzavírá radostnou vzájemnou výměnou. Posledním příkladem je švédská iniciativa IT guide, kde mladí přistěhovalci pomáhají starším občanům s přístupem na internet a vysvětlují jim, co je třeba vědět o počítačích a mobilních telefonech, zatímco senioři zase pomáhají přistěhovalcům začlenit se do švédské společnosti tak, že jim poskytují asistenci ohledně jazyka, kultury a legislativy a radí jim i v dalších oblastech.

Nezaměstnaní občané (zejména nezaměstnaná mládež) Nezaměstnaní, a to zejména mladí lidé bez práce, jsou další sociální skupinou, která nemůže uspět bez řádně aktualizovaných digitálních dovedností. Bohužel se prokazuje, že narodit se v digitální éře není automaticky dostačující podmínkou digitální kompetentnosti. Ačkoli jsou digitální kompetence pro zaměstnanost zcela nezbytné, velká část dnešní mládeže postrádá schopnost používat je kreativně a kriticky. Podle tabulky Digitální agenda pro Evropu z roku 2014 má 39 % ekonomicky aktivní pracovní síly EU nedostatečné digitální dovednosti a 14 % nemá vůbec žádné. Skoro polovina evropské pracovní síly (47 %) si není jista, zda jsou její počítačové a internetové dovednosti pro dnešní pracovní trh postačující (Evropská komise). Mladým lidem bez řádných digitálních dovednosti hrozí sociální vyloučení, proto musí být prvořadým cílem sociálních a e-začleňovacích politik EU. V roce 2014 bylo na území EU 28 asi pět milionů mladých lidí (pod 25 let) nezaměstnaných, z toho více než 3,2 milionu v eurozóně. To představuje 21,4 % nezaměstnaných v EU (23 % v eurozóně). Více než jeden z pěti mladých Evropanů na trhu práce nemůže najít zaměstnání. Pět milionů mladých Evropanů ve věku od 15 do 24 let není zaměstnáno ani se neúčastní vzdělání či odborné přípravy (NEETs, Evropská komise). 76


Problémy s nedostatečnými digitálními dovednostmi a nezaměstnaností mládeže má řešit několik nově představených iniciativ: • Velká koalice pro digitální pracovní místa, která byla ustavena, aby mobilizovala úsilí a řešila nerovnováhu mezi 900 000 volnými digitálními místy a vysokým procentem mladých nezaměstnaných v Evropě; • vytvoření Fondu záruky pro mládež, který pomáhá lidem mladším 25 let do čtyř měsíců po ukončení školy či ztráty zaměstnání buď nalézt kvalitní místo odpovídající jejich vzdělání, dovednostem a zkušenostem, anebo prostřednictvím učení, školení či dalšího vzdělávání získat vzdělání, dovednosti a zkušenosti, které budou v budoucnu potřebovat při hledání práce; • kampaň Europe Code Week, což je iniciativa základní úrovně zaměřená na to, aby zábavnou a zajímavou formou představila široké veřejnosti kódování a digitální gramotnost a poučila mladé lidi a děti o kódování a ICT dovednostech.

Úloha zprostředkovatelů e-začlenění Zapojit zranitelné skupiny do školení o digitálních dovednostech a užívání e-služeb je nejsnazší na základní úrovni. V této souvislosti hrají zásadní roli aktéři digitálního a sociálního začlenění, jako jsou telecentra, místa s veřejným přístupem k internetu, veřejné knihovny, obecní centra celoživotního učení, organizace terciárního sektoru včetně organizací nevládních neziskových organizací coby zprostředkovatelé e-začlenění. Podle průzkumu aktérů e-začlenění v EU 27, který provedly JRC a DG CONNECT v rámci projektu MIREIA (Měření vlivu aktérů e-začlenění na cíle Digitální agendy pro Evropu v oblasti digitální gramotnosti, dovedností a začlenění), se odhaduje, že v EU 27 (do průzkumu není zahrnuto Chorvatsko) je asi 250 000 zprostředkovatelů e-začlenění. V průzkumu se podotýká: „Co se týče zprostředkovatelů e-začlenění, existuje celá řada aktérů a rolí. Většina těchto aktérů náleží k veřejnému sektoru (58 %) a jedná se hlavně o veřejné knihovny, obecní/místní vládní organizace a vládou řízená telecentra. Téměř 40 % celosvětových sdružení, dobročinných organizací a nadací kombinovaných s nevládními neziskovými organizacemi tvoří organizace terciárního sektoru. Soukromý sektor (6 %) zastupují většinou soukromé školicí organizace.“ (Evropská komise, 2013).


77

Zprostředkovatelé e-začlenění nabízí občanům tyto hlavní služby: • přístup k internetu a školení v základních dovednostech; • úvod do různých e-služeb, poradenství; • konzultace ohledně digitálních nástrojů a zařízení; • školení v ICT dovednostech zacílené na zaměstnanost, podnikání a sociální inovace; • přístup k e-learningovým platformám; • podpora zapojení do společnosti a rozvoje komunity; • mnoho těchto organizací též pořádá a podporuje aktivity týkající se kódování. Organizace zprostředkující e-začlenění ve většině členských států EU vytvářejí národní či regionální sítě. Na evropské úrovni tyto sítě reprezentuje Telecentre Europe, evropská nezisková organizace, která sdružuje 56 členů z 27 zemí a představuje síť více než 20 000 telecenter po celé Evropě. Klíčovými aktéry při poskytování digitálních kompetencí občanům obecně a zejména zranitelným skupinám jsou e-facilitátoři čili zprostředkovatelé digitálních kompetencí, kteří pracují v telecentrech. Na území EU pracuje v současné době v této sféře odhadem 250 000–375 000 lidí. Tento personál se musí neustále doškolovat a doplňovat si znalosti. Zaměstnanci organizací v sektoru školství, zaměstnanosti, zdravotnictví, přistěhovalectví a sociálních služeb, kteří mají přímý přístup k rozsáhlým sítím koncových uživatelů, navíc čelí nutnosti fungovat jako propagátoři digitálních služeb a měli by zprostředkovávat klientům digitální dovednosti. Schopnost propagovat a zprostředkovávat obecné a konkrétní digitální dovednosti se tudíž stává součástí profesionálního profilu povolání, jako je kariérní poradce mládeže, zaměstnanec úřadu práce, sociální pracovník, pečovatel aj.

Strategická doporučení • Stávajícím zprostředkovatelům e-začlenění či telecentrům se musí dostat veřejné podpory, aby měli širší záběr, a stávající infrastruktury (veřejné knihovny, občanská centra, školy) by měly být vybaveny jako telecentra, aby pokryly oblasti, kde nejsou služby dostatečně dostupné. Tito aktéři digitálního začlenění by mohli fungovat účinněji a pomáhat digitálně vyloučeným občanům v rámci spolupráce s organizacemi pracujícími s „digitálně odpojenými“ a se zranitelnými skupinami. K těmto organizacím náleží úřady práce, imigrační úřady, obecní sociální služby a subjekty sociální péče. Spolupráci by mohly aktivně podporovat národní a regionální politiky.

78


• Vliv telecenter by se dal zvýšit podporováním profesionalizace těchto organizací. Přijímané politiky by měly podporovat a iniciovat rozvoj a šíření výukového materiálu (mezi koncové uživatele) a metodiky (mezi personál telecenter), nástrojů k trvalému školení a hodnocení, prostředků ke zvyšování informovanosti a rovněž k řízení, udržování a rozšiřování telecenter. • Klíčovou složkou přístupu ke zranitelným cílovým skupinám je profil e-facilitátora. Tento profil by mohl být podpořen profesionalizací personálu na základě formálního a společenského uznání. Jelikož neexistuje žádný evropský proces uznávání platný ve všech zemích, je třeba, aby byly politicky podpořeny procedury uznání takového profilu na národní či dokonce regionální úrovni. Národní či regionální školské autority by měly jeho uznání podporovat a budovat spojitosti se stávajícími profily a možnostmi zaměstnání. • Významnou roli při zapojování a přesvědčování digitálně vyloučených občanů hrají panevropské, národní a regionální kampaně zaměřené na zvyšování informovanosti a důvěry. Tyto kampaně musí zkoordinovat své úsilí, měly by je vést národní či místní koalice a digitální šampioni, kteří spolupracují s aktéry z daného sektoru. Dopad těchto kampaní by měl být měřen a nejlepší postupy prezentovány a opakovány v dalších členských státech. • Je nutno prozkoumat a zavést metodiky a přístupy, jejichž cílem je zmenšit sociální a ekonomické vyloučení a zvýšit úroveň digitálních dovedností u cílových skupin, např. mezigenerační vzdělávací experimenty, společenské iniciativy seniorů a mládeže aj. • K podpoře aktivit a projektů napomáhajících snížení digitálních rozdílů by měly být využity sociální a jiné fondy EU. Aktivity financované z fondů EU by se měly zaměřit na šíření inovativních projektů a kampaní, u nichž se potvrdilo, že mají skutečný a měřitelný dopad, a jež jsou často navrhovány a zaváděny organizacemi terciárního sektoru.


79

DOPORUČENÍ Digitální svět se vyvíjí rychleji, než kdy dřív, a Evropa riskuje, že zůstane pozadu. Internet věcí, analýza velkých objemů dat a digitální inovace už zde zůstanou a Evropa v současné době postrádá příslušnou strukturu, aby se mohla chopit příležitostí, jež v důsledku tohoto rychlého vývoje vznikají. Pokud Evropa dokáže těchto výhod využít a zavést nezbytnou infrastrukturu, zejména podle návrhů strategie Evropské komise Jednotný digitální trh, neobyčejně jí to prospěje. Stručně řečeno bude produktivnější a konkurenceschopnější. Má však před sebou ještě dlouhou cestu. Jedním z nejnaléhavějších problémů je akutní nedostatek dovedností. Bez talentů schopných řídit tuto změnu a využívat současného vývoje nemůže Evropa v budoucnu uspět, růst ani soutěžit. Některé důležité kroky správným směrem sice již byly podniknuty, např. strategie EU týkající se e-dovedností z roku 2007 a Velká koalice pro digitální pracovní místa z roku 2013, nicméně tato výzva má mnoho aspektů a je třeba ji řešit na více frontách. Tento manifest shrnul poptávku a nabídku digitálních dovedností v Evropě, prozkoumal několik oblastí, kde je nezbytné přikročit k reformám, a vyslovil doporučení, jak Evropu připravit na přijetí další digitální transformace. Obsahuje rovněž příspěvky ze Spojených států amerických a Japonska, které nabízí cenné poznatky ohledně práce, která se v této oblasti provádí jinde, a osvědčené postupy, jež by se daly sdílet.

1. U znat, že poptávka po ICT dovednostech je obrovská Poptávka po pracovnících vybavených ICT dovednostmi roste alarmujícím tempem. Podle předpovědí z kapitoly 4 („Digitální dovednosti: nabídka a poptávka v Evropě v letech 2016–2020“) bude do roku 2020 v evropském ICT sektoru více než 750 000 volných pracovních míst. Obzvlášť akutní bude tento problém v Německu, Itálii a Velké Británii. Tato volná místa se netýkají jen „základních IT povolání“, ale přibývá jich v sektorech s vysoce kvalifikovanými pozicemi, jako je management, architektura a analýza. Poptávka po e-kvalifikovaných pracovnících navíc panuje ve všech průmyslových odvětvích. 80


Protože už nyní převažuje nad nabídkou, vzniká naléhavá potřeba řešit stranu „nabídky“ zvyšováním kvality a významu digitálních dovedností u pracovní síly.

2. Přesně a rychle identifikovat dovednostní propast V současném světě rychlých digitálních změn platí tvrdá realita, že trh půjde tam, kde je kvalifikovaná pracovní síla. Není-li tato síla v Evropě, najde se na jiném konci světa. Klíčovým úkolem je vybavit evropskou pracovní sílu správnými dovednostmi, aby se dokázala vypořádat s příležitostmi vyplývajícími z nových technologií a uspokojit poptávku po pracovnících kvalifikovaných z hlediska ICT. Proto se musí dovednosti přizpůsobit poptávce. Již vznikl Evropský rámec e-kompetencí mapující soubory dovedností potřebné pro ICT profese a řešící dovednostní propast v Evropě, tuto důležitou práci je však nutno urychlit.

3. Zajistit správný vzdělávací ekosystém a dodávat kvalifikované, zaměstnatelné pracovníky, kteří plně využijí internet věcí Jak jsme poznamenali v kapitole 2 („Všechno změní internet věcí“), čas, abychom začali pracovat na dovednostech, jež jsou pro internet věcí nutné, nastává právě teď. Avšak jediný způsob, jak vyškolit a rekvalifikovat pracovní sílu, spočívá v tom, že správné vzdělávací instituce nabídnou nezbytné kurzy a školení. Tyto kurzy musí být ušity na míru potřebám partnerů, tj. dovednostem, jež si žádá současný trh. Má-li být Evropa na špici v zajišťování digitálních talentů, musí být vysoce kvalitní přísun talentů do terciárního vzdělávání. Jak je uvedeno v kapitole 8 („Vzdělávací priority v propojeném světě“), znamená to, že je nutné transformovat sebedůvěru žáků v oblasti ICT do jejich kompetencí. Ačkoli se jistě najdou enklávy inovací, lze říci, že se pestré digitální panorama, s nímž se setkáváme v každodenním životě, neodráží v běžných zkušenostech ze škol. Více evropských škol by mělo do hledáčku mladých lidí, přímo do centra jejich vzdělávací zkušenosti, umístit moderní technická zařízení. To bude vyžadovat rozvoj obecného evropského standardu digitálních dovedností u učitelů a menší spoléhání se na jejich individuální motivaci, že budou digitální technologie využívat na projektové bázi.

DOPORUČENÍ

81

Podobným obtížím čelí i americký školský systém a primární závěr kapitoly 5 („Digitální dovednosti ve Spojených státech amerických“) zní, že digitální dovednosti a transformace by se měly vyučovat po celou dobu vzdělávání – od základní školy po univerzity, v rámci zácviku na pracovišti a dále. Spojené státy americké už na tom pracují, Obamova administrativa nedávno investovala 100 milionů dolarů do školení a rekvalifikace profesionálů ve sféře digitálních dovedností.

4. Zlepšit kvalitu e-leadershipu Nedostatek dovedností se rozšiřuje i na obchodní manažery. Aby se vypořádali s úkoly vyplývajícími z nových digitálních technologií, potřebují soubory nových dovedností. Do roku 2020 bude Evropa každý rok vyžadovat odhadem 40 000 nových e-lídrů (Empirica, 2010). Kapitola 3 zkoumá práci, která už byla vykonána na účelem zlepšení digitálních dovednostní a e-leadershipu, a to především na obchodních školách. Výuku těchto dovednostní je nutno posílit a rozšířit, aby se dalo zajistit, že vhodné školicí programy bude mít k dispozici každý (zejména malé a střední podniky) ve všech stadiích své „cesty e-leadershipu“. V případové studii týkající se Estonska (kapitola 7, „Digitální dovednosti ve veřejném sektoru: zkušenosti z Estonska“) zazní poučení ohledně rozvoje dovedností pro e-leadership ve veřejném sektoru, včetně otázky povědomí o kyberbezpečnosti. Jelikož jsou sektory stále provázanější, a to i mezi sebou navzájem, je třeba zdokonalovat dovednosti obchodního managementu. Vysoce hodnocena bude změna v odbornosti managementu, týmy budou menší a agilnější (kapitola 2), a protože bude větší spolehnutí na ekosystémy třetích stran, ústřední silnou stránkou se stanou kolaborativní dovednosti.

5. V rámci rekvalifikace všem zpřístupnit sebevzdělávací kurzy a školicí programy Má-li proběhnout skutečná digitální transformace, každému to musí „technicky myslet“. Důležitým a praktickým nástrojem pro zvýšení úrovně digitálních dovedností v malých a středních podnicích je samostudium. Tento přístup je nutno podporovat u jedinců všech věkových kategorií, mužů a žen, kteří si chtějí digitální dovednosti zlepšovat, protože online svět se neustále vyvíjí. Pro EU by mělo být klíčovým počinem rozvíjení a poskytování široce dostupných, specializovaných, flexibilních a cenově dostupných online kurzů.

82


Hodnocení amerického přísunu digitálních dovedností v kapitole 5 odhaluje, že i když z tamějších univerzit vycházejí špičkoví absolventi informatiky, školský systém selhává, pokud jde o produkci takového množství kvalifikovaných pracovníků, jež by uspokojilo domácí poptávku. Avšak neziskové organizace a advokátní skupiny rozjely iniciativy ve snaze umožnit lidem zlepšovat si digitální dovednosti, a tudíž zaplnit dovednostní mezeru.

6. Prozkoumat inovativní přístupy za účelem překlenutí digitálního předělu Alarmující procento populace EU nikdy nepoužilo internet a 47 % populace má nedostatečné digitální dovednosti (Eurostat, 2015). Obzvlášť akutní je to u starších lidí a mladších nezaměstnaných, jak osvětluje kapitola 9 („Digitální začlenění a posílení postavení občanů: řešení nerovnováhy“). U stárnoucí populace je nutné koordinovat úsilí v celé EU, aby si tito vyloučení občané digitální dovednosti zlepšili. Kapitola 9 uvádí několik příkladů inovativních mezigeneračních vzdělávacích programů, pořádaných v EU, které umožňují „obousměrné učení“. Mladí lidé fungují jako školitelé seniorů v ICT dovednostech, zatímco senioři je zase učí dovednostem životním. Tento přístup skutečně zafungoval a měl by se zavést po celé EU.

7. Posílit průmysl, aby plně využíval nových digitálních a pokročilých technologií k budování konkurenceschopnosti a pracovních míst Je znepokojivým faktem, že v současné době více než 41 % firem v EU dosud nepřijalo žádné vyspělé technologie (mobilní zařízení, sociální média, cloud computing a big data), přičemž plně je využívá pouze 1,7 % (kapitola 1: „Digitální transformace ekonomiky“). Aby velké a malé podniky mohly růst, soutěžit a vytvářet pracovní místa, musejí tuto novou vlnu digitálních technologií plně využít, a to zejména v klíčových oblastech jako zdravotnictví a školství. Nejde však jen o průmysl. Digitální transformaci musí přijmout i veřejný sektor (jak se uvádí v kapitole 7, jež upozorňuje na pokrok, který udělalo estonské ministerstvo ekonomických záležitostí). Ani zde nelze promeškat příležitosti, jež mohou tyto nové technologie nabízet.

DOPORUČENÍ

83

8. Podporovat podniky, aby chápaly správu dat jako klíčovou dovednost Analýza velkých objemů dat a ještě provázanější prostředí, vytvořené internetem věcí, znamená, že klíčovou dovedností, kterou vyžadují všechny podniky, je správa dat. Jak se říká v kapitole 2, „rozlišovacím momentem bude schopnost řešit data za běhu, streaming dat a analýza velkých objemů dat“. V důsledku toho se mění úloha „datových vědců“, kteří už nejsou ve firmě „navíc“, ale měli by tvořit samotné jádro podniku a řízení rozhodovacího procesu. Pojmy z internetu věcí si rychle razí cestu do každodenního řízení podniku“ – tak zní klíčové poselství kapitoly 2. Též se zde píše: „Nejvíc a nejrychleji budou z této změny těžit organizace, které ji nejúčinněji zvládnou.“

9. Rozpoznat, jaký význam má bezpečnost a dovednosti, které ji řeší Jak sílí závislost Evropy na technologiích, na důležitosti nabývá potřeba uchovávat data v bezpečí. Ještě zásadnější význam má informovanost o tomto problému na všech stupních podniku a širšího regulačního světa i dovednosti potřebné k řešení kyberútoků. Jedna z největších dovednostních propastí se již rozevírá v případě bezpečnosti internetu věcí. V Japonsku (kapitola 6: „Digitální dovednosti v Japonsku“) a v Estonsku (kapitola 7) zavedly vlády nová opatření, organizované semináře a cvičení ohledně kyberbezpečnosti s cílem zvýšit informovanosti zaměstnanců i veřejnosti. Příklady nejosvědčenějších postupů by se měly zavést i v ostatních členských státech EU.

10. Společně pracovat na financování a podpoře digitální transformace Jednotlivé členské státy nemohou digitální transformace využívat. Je nutné, aby jednala celá EU. Jak se podotýká v kapitole 1, důležitými faktory jsou v tomto procesu strategie EU Jednotný digitální trh a Strategické politické fórum o digitálním podnikání. EU však musí zvýšit podporu na nejvyšší úrovni.

84


11. Sdílet nejosvědčenější postupy Dvě kapitoly tohoto manifestu se zabývají kroky, které podniklo Japonsko a Spojené státy americké při řešení úkolu, jak zlepšovat digitální dovednosti a využívat výhod nových digitálních technologií. Nalezneme zde cenné postřehy, a jak se píše v kapitole o Japonsku, především vzhledem ke globální povaze IT by měla fungovat užší spolupráce a sdílení dat o poptávce a nabídce i o nejosvědčenějších postupech.

12. Sladit existující a nová opatření na území celé EU Současné regulační prostředí EU podnikům využívání možností, které představuje digitalizace, nijak neusnadňuje. Mají-li inovace a podnikání rozkvétat tempem, jež zaručuje konkurenceschopnost, musí Evropa určit, kde jsou v opatřeních mezery, a sladit se v oblastech, kde je to nutné, např. co se týče patentů.

DOPORUČENÍ

85

PROFILY PŘISPĚVATELŮ Dr. Robert D. Atkinson Předseda Nadace pro informační technologie a inovace (ITIF)

Dr. Robert D. Atkinson patří k předním americkým myslitelům, věnujícím se ekonomii inovací. Má obsáhlé znalosti politiky technologie a vedl průkopnické výzkumné projekty zabývající se technologiemi a inovacemi. Je uznávaným poradcem tvůrců státních a celonárodních politik a populárním řečníkem přednášejícím o politice inovací na národní a mezinárodní úrovni. Před založením nadace ITIF byl R. Atkinson místopředsedou Institutu pro progresivní politiku a ředitelem zdejšího projektu Technologie & nová ekonomika. Na Oregonské univerzitě vystudoval obor městské a regionální plánování (titul M.A.) a roku 2014 byl jmenován vynikajícím absolventem. Titul Ph.D. v témže oboru získal na Severokarolinské univerzitě v Chapel Hill roku 1989.

Eriona Dashja Konzultantka pro výzkum, Empirica

Eriona Dashja se podílí na různých studiích pro Evropskou komisi z oboru digitálních dovedností a dovedností pro e-leadership. Mezi její poslední aktivity spadá mimo jiné práce na vývoji srovnávací tabulky a indexu pro e-leadership, analýza oblasti vyššího a praktického vzdělávání a odborné přípravy v tomto oboru a návrh a příprava národních zpráv. V současné době je součástí základního týmu, který pracuje na rozsáhlém programu (2016–2020) pro e-leadership v rámci studie Evropské komise o prosazování dovedností pro e-leadership v Evropě.

Marc Durando Výkonný ředitel European Schoolnet

86

Marc Durando má více než 20 let zkušeností ve sféře vzdělávání a odborné přípravy, a to jak na evropské, tak na národní úrovni. V této sféře pracoval od roku 1983 a po pěti letech, kdy se zabýval soustavným vzděláváním pro podniky, si osvojil konkrétní odborné znalosti o evropské spolupráci v oblasti vzdělávání a odborné přípravy. Úspěšně zastával místa ředitele úřadu pro technickou asistenci COMETT a SOCRATES&YOUTH. Koncem roku 1998 nastoupil na Pôle Universitaire Européen de Lorraine, kde vedl evropské projekty v oblasti vzdělávání a odborné přípravy a poskytoval poradenské služby ohledně evropské spolupráce v této sféře (v letech 2005–2006 řídil skupinu pro matematické vědy a techniku). V září 2006 nastoupil Marc Durando do organizace European Schoolnet jako výkonný ředitel.


Dr. Anusca Ferrari Projektová manažerka digitálních dovedností, European Schoolnet

Dr. Anusca Ferrari řídí kampaň e-Skills for Jobs 2015-2016, projekt I-LINC a přispívá k dalším aktivitám v oblasti digitálního občanství. Anusca, která má více než 13 let praxe v oboru vzdělávání a odborné přípravy, pracovala jako poradkyně, výzkumná pracovnice, projektová manažerka a učitelka. Její hlavní odborností jsou digitální kompetence a digitální dovednosti. Je autorkou několika článků, listin, zpráv o technologiích vhodných pro učení a kreativitu.

John Higgins, CBE generální ředitel DIGITALEUROPE

Profesionální kariéru v oblasti IT zahájil jako systémový analytik, pak pracoval jako konzultant u firmy Ernst & Young, načež se stal generálním ředitelem kalifornské internetové společnosti dot.com, Rocket Networks. V roce 2011 byl jmenován generálním ředitelem DIGITALEUROPE, přičemž stejné pozice zastával i ve Velké Británii. Je členem řídicího orgánu univerzity ve Warwicku, byl předsedou výborů Konfederace britského průmyslu a Světové asociace pro IT služby. John Higgins je členem Královské společnosti umění a v roce 2005 byl za služby prokázané odvětví IT ve Velké Británii jmenován komandérem Řádu britského impéria.

Tobias Hüsing Starší konzultant pro výzkum, Empirica

Jeho práce se týká výzkumu a konzultací ohledně politik a trhu práce v souvislosti s e-leadershipem a digitálními dovednostmi a také politik přesunů ve sféře výzkumu, inovací a znalostí. V současné době koordinuje pro Evropskou komisi studii týkající se dovedností pro e-leadership malých a středních podniků. Tobias Hüsing vede ve firmě Empirica prognostický tým, který řeší nabídku a poptávku ve sféře digitálních dovedností, analyzuje postřehy průmyslu a trhu práce a též systém vzdělání a odborné přípravy v oblasti digitálních dovedností a e-leadershipu.

Dr. Māra Jakobsone Místopředsedkyně organizace LIKTA, předsedkyně rady Telecentre Europe

Dr. Māra Jākobsone je místopředsedkyní a projektovou manažerkou z oblasti ICT a e-dovedností Lotyšské asociace pro informační a komunikační technologie (LIKTA). Pod její pravomoc spadá vývoj, koordinace a implementace souvisejících politik, iniciativ a projektů, jež se týkají informační společnosti a e-dovedností. Māra je koordinátorkou lotyšského národního partnerství pro e-dovednosti. V říjnu 2012 byla zvolena za předsedkyni rady Telecentre Europe. Rovněž má více než dvacetiletou zkušenost výzkumné pracovnice a docentky na fakultě obchodní administrace Lotyšské univerzity. PROFILY PŘISPĚVATELŮ

87

Akira Kataoka Generální ředitel Centra pro inovativní lidské zdroje, agentura IPA, Japonsko

IPA je veřejná agentura, jež je pod dohledem japonského Ministerstva ekonomiky, obchodu a průmyslu. Akira Kataoka má na starosti výchovu vynikajících mladých studentů informatiky, kteří umí tvořit nové inovace pomocí uplatňování IT v různých průmyslových sektorech, užívají vyspělé technologie a aplikují dovednosti ze sféry kyberbezpečnosti. Zodpovídá také za Bílou knihu pro lidské zdroje v Japonsku a zastával přední místo při srovnávání informací a dat týkajících se IT lidských zdrojů v Japonsku, Evropské unii a Spojených státech amerických.

Werner B. Korte Ředitel firmy Empirica

Werner zodpovídá za řízení řady největších výzkumných a vývojových projektů týkajících se digitálních dovedností, dovedností pro e-leadership, digitálního podnikatelství a hodnocení politik, nových forem práce, informační společnosti, statistických indikátorů pro srovnávání e-dovedností a dalších oblastí. Byl a je projektovým manažerem rozsáhlých mezinárodních projektů firmy Empirica z tohoto oboru, jež veřejnosti a soukromým zákazníkům poskytují posudky a hodnocení politik. V současné době koordinuje pro Evropskou komisi studii týkající se prosazování dovedností pro e-leadership v Evropě.

Adams Nager Analytik ekonomické politiky, Nadace pro technologii a inovace

Adams je analytikem ekonomické politiky v Nadaci pro technologii a inovace. Bádá a píše o ekonomice inovací, výrobní politice, významu vzdělávání v oboru přírodních věd, techniky, inženýrství a matematiky a o vysoce kvalifikované imigraci. Adams má titul M.A. z politické ekonomie a veřejné politiky a titul Bc. z ekonomie, jež získal na Washingtonské univerzitě v St. Louis.

Jim Morrish Zakladatel a ředitel pro výzkum, Machina Research

88

Jim je uznávaným duchovním vůdcem v oblasti internetu věcí, má přes 20 let praxe v oboru strategického poradenství, řízení operací a výzkumu telekomunikací. Je spoluautorem aktivity Ignite, manažerského rámce pro projekty internetu věcí, a související knihy s názvem „Internet věcí jako firma“; je zkušeným konferenčním řečníkem, předsedou a poradcem při panelových diskusích. Zasloužil se o přidání pojmů „networking Low Power Wide Area“ (LPWA) a „subnet věcí“ (SoT) do lexikonu o internetu věcí, získal titul M.A. z matematiky na Oxfordské univerzitě.


Aet Rahe Vedoucí odboru ICT politiky (odbor státních informačních systémů) Ministerstva ekonomických záležitostí a komunikace, Estonsko

V rámci své práce na Ministerstvu ekonomických záležitostí a komunikace v pozici vedoucího odboru státních informačních systémů Aet zodpovídá za tvorbu IT politiky a investičního managementu estonské vlády. Její tým má na starosti skladbu a koordinování implementace dvou hlavních strategií pro vládní IT: Plánu rozvoje informační společnosti 2020 a Strategie kyberbezpečnosti 2017. Tento tým navíc zodpovídá za zvyšování povědomí o IT ve společnosti a rozvoj vyšších IT dovedností za účelem zlepšení konkurenceschopnosti lidí. Pro estonskou vládu Aet pracuje od roku 2013. Než nastoupila do veřejného sektoru, pracovala pro Nortal, největší lokální firmu pro vývoj softwaru, jako projektová manažerka, vedoucí týmu a ředitelka obchodního odboru. Od roku 2011 je aktivní členkou dobrovolné pracovní ICT skupiny v Estonsku a od roku 2014 byla předsedkyní dozorčí rady Nadace estonského internetu.

Karin Rits Zástupkyně ředitele odboru státních informačních systémů Ministerstva ekonomických záležitostí a komunikace, Estonsko

Otázkami informační společnosti se Karin zabývá na Ministerstvu ekonomických záležitostí a komunikace od roku 2003. Jakožto pracovnice odboru státních informačních systémů, který zodpovídá za koordinaci ICT v Estonsku, se několikrát zapojila do vypracování estonské politiky týkající se ICT. Byla rovněž jedním z hlavních koordinátorů nejnovější formulace této politiky z roku 2013. Co se týče dalších témat a projektů, Karin Rits se v současné době věnuje zvyšování povědomí o informační společnosti a dále projektu e-Estonia, který posiluje potenciál analyzování dat ve veřejném sektoru a prosazování e-exportu mezi estonskými podnikateli.

BIBLIOGRAFIE

89

RECENZENTI • Emma Bluck, zakladatelka a ředitelka firmy Gold Spark Consulting • Stefania Bocconi, výzkumná pracovnice ITD (Istituto per le Tecnologie Didattiche - součást Italské národní rady pro výzkum) • Doris Põld, manažerka estonského ICT klastru • André Richier, hlavní administrátor odboru „Klíčové podpůrné technologie a digitální ekonomika a interoperabilita“, Generální ředitelství pro vnitřní trh, průmysl, podnikání a malé a střední podniky. • Masayoshi Tsuru, odborný poradce, agentura IPA, Japonsko • Rob van Kranenburg, zakladatel rady, theinternetofthings.eu • Claus von Zastrow, operační ředitel a ředitel pro výzkum, organizace Change the Equation

90


BIBLIOGRAFIE Bruegel (2014): “Chart of the Week – 54% of EU jobs at risk of computerisation”. http://www.bruegel.org/nc/blog/detail/article/1399-chart-ofthe-week-54-percent-of-eu-jobs-at-riskof- computerisation/#republishing Bureau of Labor Statistics (2014): “Labor Force Statistics from the Current Population Survey (median weekly earnings of full-time wage and salary workers by detailed occupation and sex, 2014)”. http://www.bls.gov/cps/cpsaat39.htm Bureau of Labor Statistics (2015): “Current Population Survey (median weekly earnings of full-time wage and salary workers by detailed occupation and sex, household data annual averages)”. http://www.bls.gov/cps/cpsaat39.htm Change the Equation: “Vital Signs”. http://changetheequation.org/stemdemand. http://www.innovationfiles.org/debunking-the-myth-of-a-stem-surplus/ Christensen, C. (1997): “The Innovator’s Dilemma”. Harvard Business Review Press Code.org and Computing in the Core (2015). “Make CS in K-12 Count!” http://csedweek.org/files/Code_CinC_state_one_pager.pdf College Board: “AP Program Participation and Performance Data 2015 (AP Exam Volume Change, 2003-2013)”. http://research.collegeboard.org/programs/ap/data/participation/ap-2015 College Board: “AP Course Audit (Computer Science and Calculus, 20132014, US”. https://apcourseaudit.epiconline.org/ledger/search.php Coutu, S. (2014): “The Scale-up Report on UK Economic Growth”. http://www.scaleupreport.org/scaleup-report.pdf CS Teachers Association ((2013): CSTA National Secondary School CS Survey. http://csta.acm.org/Research/sub/Projects/ResearchFiles/ CSTASurvey13Results.pdfpage 3 CS Teachers Association ((2013): “Running On Empty: The Failure to Teach K–12 CS in the Digital Age (State-by-State Results, Concepts Adoption Rates)”. http://runningonempty.acm.org/roemap.html

BIBLIOGRAFIE

91

Dawkins a kol. (2014): “Children’s Rights in the Digital Age”. Cooperative Research Centre empirica (2015): “eLeadership – Digital Skills for SMES and Start-Ups” Erstad, O. ((2010): “Conceptions of Technology Literacy and Fluency”. In P. Penelope, B. Eva & M. Barry (red.): International Encyclopedia of Education (pp. 34-41). Oxford: Elsevier Evropská komise (2014): “European Commission and Data Industry Launch €2.5 billion Partnership to Master Big Data” Evropská komise (2014): “Scoreboard 2014 – Digital Inclusion and Skills in the EU 2014”. http://ec.europa.eu/digital-agenda/en/news/ scoreboard-2014-digital-inclusion-and-skills-eu-2014 Evropská komise (2015): “Youth Guarantee Memo 2015 – Questions and Answers”. http://europa.eu/rapid/press-release_MEMO-15-4102_en.htm Evropská komise - Rissola, G. & Garrido, M. ((2013): “Survey on eInclusion Actors in the EU27”. http://ipts.jrc.ec.europa.eu/publications/pub.cfm?id=6720 European Schoolnet (2013): “Survey of Schools: ICT in Education”. http://www.eun.org/observatory/surveyofschools European Schoolnet: http://www.eun.org/c/document_library/ get_file?uuid=d5f47be2-6d3b-4d8a-82d1-5f37ed9c7366&groupId=43887 European Schoolnet (2014): “Computing our future Computer programming and coding - Priorities, school curricula and initiatives across Europe”. http://www.eun.org/c/document_library/ get_file?uuid=521cb928-6ec4-4a86-b522-9d8fd5cf60ce&groupId=43887 Eurostat (2015): “Individuals who Have Never Used the Internet”. http://ec.europa.eu/eurostat/tgm/table. do?tab=table&init=1&language=en&pcode=tin00093&plugin=1 Eurostat (2015): “Individuals who Have Never Used the Internet”. http://ec.europa.eu/eurostat/tgm/table. do?tab=table&init=1&language=en&pcode=tin00093&plugin=1 Eurydice ((2013) “Developing Key Competences” https://webgate.ec.europa.eu/fpfis/mwikis/eurydice/index.php/Publications Eurydice ((2013): “The Teaching Profession in Europe”

92


Hüsing, T., Korte, W, B,, Dashja, E. (2015): “E-skills and e-leadership Skills 2020. Trends and Forecasts for the European ICT Professional and Digital Leadership Labour Market”. Empirica Working Paper, Bonn. http:// eskills-guide.eu/fileadmin/LEAD/Working_Paper_-_Supply_demand_ forecast_2015_a.pdf ICILS (2014): “Preparing for Life in a Digital Age. The IEA International Computer and Information Literacy Study. International Report” IDC (2013): Analysis carried out for the Digital Entrepreneurship Monitor Infoplease (2010): “US Unemployment Rate”. http://www.infoplease.com/ipa/A0104719.html. Intel Security. http://www.securingtomorrow.com/blog/ knowledge/3-key-security-challenges-internet-things/ ITU (2014): ICT Statistics. https://www.itu.int/en/ITU-D/Statistics/ Documents/facts/ICTFactsFigures2014-e.pdf Kolderie,T., McDonald, T. (2009): “How Information Technology Can Enable 21st Century Schools”. Information Technology and Innovation Foundation. http://www.itif.org/files/Education_ITIF.pdf Kocak, Usluel Y., Kuskaya, Mumcu F., Demiraslan, Y. (2007): “ICT in the Learning – Integration and Obstacles” Lazowska, E., Roberts, E. a Kurose, J. (2014): “Tsunami or Sea Change? Responding to the Explosion of Student Interest in CS”. Prezentace na summitu NCWIT. http://lazowska.cs.washington.edu/NCWIT.pdf Lapowsky, I., (2015): “Obama Has a $100M Plan to Fill the Tech Talent Shortage”. Wired Magazine. http://www.wired.com/2015/03/techhire-initiative/ Lapowsky, I., (2015): “So, Arkansas Is Leading the Learn to Code Movement”. Wired Magazine. http://www.wired.com/2015/03/arkansas-computer-science/ Lindenberger, Michael (2014): “Exxon Mobil CEO: Schools are failing as too few workers have STEM skills”. The Dallas Morning News. http://bizbeatblog. dallasnews.com/2014/12/exxon-mobil-ceo-schools-are-failing-as-too-few-workershave-stem-skills.html/ Mattern, K., Shaw, E. a Ewing, M. (2015): “Is AP Exam Participation and Performance Related to Choice of College Major?” College Board: https://research.collegeboard.org/publications/content/2012/05/info-gosummary-ap-exam-participation-and-performance-related-choice “Is AP Exam BIBLIOGRAFIE

93

Participation and Performance Related to Choice of College Major?”41“ McKinsey (2011): “Internet Matters: The Net’s Sweeping Impact on Growth, Jobs, and Prosperity” Morris, A. (2010): “Are Teachers Technophobes? Investigating Professional Competency in the Use of ICT to Support Teaching and Learning”. Procedia Social and Behavioural Sciences 2 Moschella, D. (2015): “The Emerging Double-Deep Economy”. Leading Edge Forum. https://leadingedgeforum.com/publication/ the-emerging-double-deep-economy-2318/ Nager, A. (2014): “Everybody Needs STEM Talent”. Innovation Files. http://www.innovationfiles.org/everybody-needs-stem-talent/ National Association of Colleges and Employers (2014). “Salary Survey: Top-Paid Majors for the Class of 2014”. http://naceweb.org/s04162014/top-paid-majors-class-of-2014.aspx National Association of Colleges and Employers (2015). “First-Destination Survey: Overall Starting Salary for Class of 2014”. https://www.naceweb.org/salary-resources/starting-salary-class-2014.aspx National Center for Education Statistics (2014): “Digest of Education Statistics -number and internet access of instructional computers and rooms in public schools, by selected school characteristics. Selected years, 1995 through 2008, 2008.” http://nces.ed.gov/programs/digest/d10/tables/dt10_108.asp National Center for Educational Statistics (2014): “Digest of Education Statistics -bachelor’s, master’s, and doctor’s degrees conferred by postsecondary institutions, by field of study. Selected years, 1970-71 through 2012-13”. http://nces.ed.gov/datalab/tableslibrary/viewtable.aspx?tableid=8856 National Center for Educational Statistics (2014): “Digest of Educational Statistics -degrees in computer and information sciences conferred by postsecondary institutions, by level of degree and sex of student. Selected years,1970-71 through 2012-13”. Table 325.35. http://nces.ed.gov/programs/digest/2014menu_tables.asp National Center for Educational Statistics (2014): “Digest of Educational Statistics -bachelor’s degrees conferred by postsecondary institutions, by race/ ethnicity and sex of student. Selected years, 1976-77 through 2012-13.” http://nces.ed.gov/programs/digest/d14/tables/dt14_322.20.asp

94


National Science Foundation (2012): “Science and Engineering Indicators 2012, Higher Education in Science and Engineering (Appendix Table 2-19). http://www.nsf.gov/statistics/seind12/c2/c2s2.htm OECD ((2010): “PISA 2009 Assessment Framework: Key Competencies in Reading, Mathematics and Science”. OECD Publishing OECD (2013): “TALIS 2013 Results: An International Perspective on Teaching and Learning” Ofcom (2013): “Children and Parents: Media Use and Attitudes Report” Rissola, G. (2015): “Interview with Telecentre Europe Managing Director, Gabriel Rissola”. Microsoft.com http://news.microsoft.com/europe/2015/10/21/in-europe-digital-skills-matteran-interview-with-telecentre-europe-managing-director-gabriel-rissola/ The Boston Consulting Group (2013): “Ahead of the Curve: Lessons on Technology and Growth from Small Business Leaders”. http://www.bcg.com.cn/en/files/publications/reports_pdf/BCG_Ahead_of_the_ Curve_Oct_2013.pdf Trucano, M. (2005): “Knowledge Maps: ICT in Education”. Washington, DC: infoDev / World Bank Turkel, D. (2015): “New York City’s Mayor will Require all of the City’s Public Schools to Teach CS”. Business Insider. http://www.businessinsider.com/ mayor-de-blasio-will-require-nyc-schools-to-teach-computer-science-2015-9 UNESCO Institute for Statistics (2006): “ICTs and Education Indicators”. Communication Statistics Unit. University of Maryland (2015): “Proposal for Affordable Flagship Excellence, Access, and State Economic Growth: Differential Pricing of Degrees in Business, Engineering, and CS at UMCP”. http://www.umd.edu/Flagship2020/ pdf/Differential%20pricing,%20UMCP%20proposal,%205-1-15.pdf US News Education: “Best Global Universities for CS”. http://www.usnews.com/education/best-global-universities/computer-science

95

© Výkonná agentura pro malé a střední podniky (EASME), 2015. Reprodukce je povolena pod podmínkou uvedení zdroje. Informace a názory obsažené v této publikaci nemusejí nutně odrážet oficiální názor EASME, Evropské komise ani jiných evropských institucí, jež tedy nenesou zodpovědnost ani za užití těchto informací, ani za osoby jednající jejich jménem.

MANIFEST

e-DOVEDNOSTÍ Průmyslová ekonomika a řada institucí začíná selhávat nejen v Evropě, ale po celém světě. Zároveň se pozvolna rýsují obrysy nových podniků, průmyslových odvětví a nové civilizace. A tohle je důvod, proč se Evropa ocitá v kritické fázi a je nucena čelit rozšiřující se mezeře v digitální způsobilosti, jež se rozevírá mezi požadavky na digitální transformaci na jedné straně a dovednostmi, know-how a kompetencemi pracovní síly na straně druhé. Aby mohla Evropa využít potenciálu digitální revoluce a udržet krok s celosvětovou konkurencí, urychleně si musí vybudovat pracovní sílu vybavenou e-dovednostmi. Budou-li spolupracovat průmysl, školství a vláda, je v jejich silách zajistit dlouhodobou činnost a úspěch, jež přinesou pracovní místa, konkurenceschopnost a růst. Plánem, jak toho docílit, je tento manifest, který je založen na širokém průřezu hledisek a měl by se stát povinnou četbou pro ty, kdo mají zájem na získávání, výchově a udržování digitálního talentu ve 21. století.

97

MANIFEST. e-dovedností. S příspěvky vedoucích činitelů z ministerstev, vzdělávání, tvorby politik, výzkumu a průmyslu

Recommend Documents