Máme princeznu! soutěži hledáme Princeznu Berounského

Chlumečák měsíčník pro obyvatele Velkého Chlumce

I. ročník | Červenec–Srpen 2012 | ZDARMA

D

nes bych rád probral stav vody – vodovodu v Malém Chlumci.Dali jsme se do výměny vodoměrů, abychom vyšli vstříc občanům, kteří poukazovali na stáří současných vodoměrů a jejich případnou poruchovost. Nehledě na poplatky za nájem. Pro klid v duši jsme dali vodohospodářské společnosti Dobříš, která výměny realizuje, požadavek na kontrolu uzávěrů. A ouha. Teď se začíná projevovat nadšené spoření předcházejících zastupitelů. To se to spořilo, když bylo všechno OK. Ono to totiž pod zemí není vidět. Ze šedesáti kontrol bylo 15 uzávěrů pryč! Zarezlé, protože s nimi nikdo netočil nebo nikdo nenařídil, aby se s nimi dvakrát do roka protočilo. Jenom se divím, co „poradkyně“.? Radila, radila a vodu asi znala jenom z vodovodu nebo z plastové lahve. Ale máme prapor! A také plný trezor odznaků a sirek a igelitových pytlů. A voda v ...! Oprava jednoho „hrnečku“ může přijít až na 15 tisíc korun. A to není všechno. Ono se může stát, že stav potrubí do domku bude rovněž v takovém stavu jako uzávěry a bude nutno rekonstruovat i přípojku. Přípojky ale nejsou obce, ale majitelů nemovitostí. V tom případě by se museli na opravě podílet i majitelé domů. V zemi je to zařízení v některých případech i sto let. Začneme s opravami, ale finanční stav obce asi nebude tak silný, abychom vše opravili ještě letos. Budeme opravovat jak budou peníze a příští rok to doděláme. Možná někdo nahoře dostane rozum a uvědomí si, že lidé bydlí i na malých vesnicích.

Máme princeznu! V

soutěži „hledáme Princeznu Berounského deníku“ se Dominika Sobotková z Velkého Chlumce umístila na krásném 2. místě z celkového počtu 66 holčiček. Malé Dominice i jejím rodičům srdečně blahopřejeme a všem, kteří posílali své hlasy děkujeme.

foto: L. Sobotková a archiv

Vážení čtenáři

Ilja Rozsypal, starosta Chlumečák | červenec–srpen 2012

1

Zprávy Obecního Úřadu | Zprávy z obce Rozhledna –PROVOZNÍ DOBA 2012

DUBEN až ZÁŘÍ ŘÍJEN SOBOTA, NEDĚLE, svátky 10.00 - 17.00 hodin. 10.00 - 15.00 hodin STUDENÝ VRCH ROZHLEDNA a OBČERSTVENÍ Sdružení za ekologický rozvoj krajiny o.s,. Velký Chlumec 60, 267 24 Hostomice Informace : 606 436 893 e-mail: [email protected]

Hlas lidu neslyší

J

sme malá vesnička, která se nachází v Brdských lesích. Je to ráj cyklistů a milovníků přírody vůbec. Tím se nabízí otázka: „Je tu fungující hospoda?“ Bohužel není, nebo vlastně je, ale co nabízí místní hospoda Na Žižkově? Otevírací doba není aktuální vůči zájmu zákazníků. K jídlu pouze studená kuchyně a pivo? Nosí se po dvou, takže si počkáte, když se zrovna nemyje nádobí. Proto se zrodil nápad lidí, kteří rádi zajdou na pivko a něco k snědku.Pronajmeme si část obecního pozemku a dáme si tam stánek s občerstvením a něčím dobrým do žaludku. Nápad byl tak silný, že se na ni každý těšil „Už aby to tu stálo!“ Sepsala se žádost o pronájmu pozemku na obecní úřad. Všichni jsme to měli za formalitu, a proto ostatní náležitosti, jako je koupě stánku, zboží a nájem párty stanu s vybavením čekalo jen na telefon. Ale ouha! Zastupitelstvo obce pronájem pozemku zamítlo. Důvod ovšem zapomněli sdělit. Možná že bychom se zasmáli... A tak se ptám za všechny. „Ví místní zastupitelstvo co chtějí jeho voliči?“ Neví, protože do hospody nechodí a neptají se. Renata Valsová

Ekologie, odpady, kanalizace, čističky – projekty pro příští období

V

době, kdy jsme po volbách přebírali úřad, byla velká část kanceláře úřadu zaplněna projektem na stavbu kanalizace a čističky odpadních vod. Projekt byl také doplněn cenovou nabídkou na realizaci stavby za 60 milionů korun. Nelze popřít, že projekt podobného charakteru by byl samozřejmě pro obec zásadním přínosem, ale otázka zní, kde na to vzít? Peníze, o kterých se zmiňuji, v životě neuvidíme a tak musíme jít jiným směrem a to zásadně očistit Chlumce od odpadních vod a splašků, které někde mizí v zemi. Pokuste se zamyslet, kdo viděl ve vsi jezdit fekální vůz, který by ony odpady odvezl na čističku. Dešťová kanalizace je často používaná na vylévání septiku. V sobotu, když přijedou chalupáři, teče v kanálech v době oběda močka i kolem úřadu. Pouze nové stavby v Malém Chlumci jsou vybaveny čističkami. Nebude dlouho trvat a zaklepe u nás úředník s otázkou, kolik spotřebujeme vody za měsíc nebo za rok? A ukažte mi, prosím, jak jste toto množství znečištěné vody ekologicky zlikvidovali. On tento zákon už platí. V Malém Chlumci došlo nedávno k úniku nafty do odpadních vod a všichni, kdo jsou nad místem nálezu, budou muset dokazovat, jak likvidují odpadní vody. Potom následují pokuty a různé sankce. Není to problém jenom naší vesnice, ale většiny malých obcí. Musíme tedy něco vymyslet. Obec má našetřené peníze z minulých let, a dále peníze z prodeje obecních pozemků. Ano, toto jsou prostředky, které by mohly být použity ke zlepšení současné situace. Zatím nejschůdnější pro všechny je stavba domácích čističek. Aby se obec pustila do montáže stovky malých zařízení, je asi nemožné. Dále je možná stavba čističky majitelem nemovitosti a dotací obce. Obec proplatí majiteli nemovitosti částku, na které se dohodne zastupitelstvo v řádech desetitisíců po kolaudaci uvede-

ného zařízení. Vím, že to je běh na dlouhou trať, ale je to jedna z možností. Obec by pomohla zajistit projektanta, případně výrobce zařízení a provedla by rekolaudaci současné dešťové kanalizace pro možnost vypouštění přečištěných odpadních vod. Každá čistička, která se uvede do provozu, pomůže zlepšit tuto současnou situaci. Potřebujeme proto znát váš názor, případně další nápady. Na veřejném zasedání obce, které proběhne v první polovině září, bychom společně tento problém mohli prodiskutovat. Ještě několik informací o čističkách (ČOV). Odborně se píše, že ČOV slouží k aktivačnímu aerobnímu čištění odpadních vod z objektů, které není možné nebo výhodné připojit na kanalizační systém. (myšleno kanalizaci na odpadní vody ukončenou čističkou). ČOV není vhodné pro rekreační obydlí, kde není zaručen stálý přísun odpadních vod. Technologie vychází z koncepce provzdušňované aktivační čistírny s usazovací nádrží a odděleným kalojemem. Podmínky pro realizaci domovní ČOV: je nutné zajistit oprávněnou osobou zpracovanou projektovou dokumentaci. Tato dokumentace je ve dvou obsazích. 1) Dokumentace pro územní souhlas vydávaný příslušným stavebním úřadem. 2) Dokumentace pro ohlášení stavby, respektive pro stavební povolení vydávané příslušným vodoprávním úřadem. Běžná cena za zpracovanou dokumentaci je cca 5000 Kč, při větším počtu zájemců lze zajistit i cenu za 3500 Kč. To je v případě, že by se domluvilo několik občanů a realizovali by čističky společně. To by znamenalo jistě i slevy za výkopy, odvozy, ukládku výkopků, instalatéry apod. Prosíme vás o zamyšlení se nad stavbou čistírny ve vašem objektu, případně informaci o zájmu řešit současnou situaci. Zastupitelstvo obce

Připomínáme občanům, chatařům i chalupářům

nutnost uhradit poplatek za svoz komunálního odpadu 2

Chlumečák | červenec–srpen 2012

Společenská rubrika | Poznáváme okolí

Vaříme s...

Lasagne a Rafaelo řezy paní Marie Jaré Lasagne

2 lžíce olivového oleje, 200–300 g kuřecího masa, půl hrnku nakrájené slaniny, 2 stroužky česneku, 450 g pórku, půl hrnku nakrájené mrkve, 2 lžíce rajčatového protlaku, 500 ml kuřecího vývaru, lasagne sýrová omáčka: 4 lžíce másla, půl hrnku hladké mouky, 625 ml mléka, 1 hrnek strouhaného sýra, 1 lžička hořčice, sůl a pepř. Postup: rozpálíme olej a osmahneme kuřecí maso a slaninu, přidáme česnek, pórek a mrkev a povaříme. Přidáme protlak a vývar, osolíme, opepříme a vaříme asi 30 minut. Sýrová omáčka: rozehřejeme máslo, přidáme mouku a přilijeme mléko, až začne omáčka houstnout přidáme polovinu nastrouhaného sýra, hořčici, sůl a pepř a vše povaříme. Do zapékací mísy dáváme střídavě směs kuřecího masa, lasagně a sýrovou omáčku, Končíme vrstvou kuřecí směsi a zalijeme omáčkou a ještě posypeme zbytkem sýra. Pečeme na 190 stupňů asi 1 hodinu – až se na povrchu objeví bublinky a zlatavá kůrčička. Dobrou chuť!

Rafaelo řezy

1 hrnek moučkového cukru, 2 celá vejce, 1 hrnek mléka, 2 hrnky polohrubé mouky, půl hrnku oleje, 1 prášek do pečiva, 1 vanilkový cukr posyp: 1 hrnek kokosu, půl hrnku moučkového cukru Postup: vejce a cukr vyšleháme do pěny, přidáme olej, mléko, mouku a prášek do pečiva. Těsto nalijeme na vymaštěný a vysypaný plech. Na těsto nasypeme směs z kokosu a cukru. Pečeme v předehřáté troubě na 170 stupňů asi 20 minut. Upečeme do zlatova a po vytažení z trouby polijeme rovnoměrně 1 smetanou ke šlehání.

Plešivec

Gaston Muchov

V

posledním čísle jsme se seznamovali s ústředním vrchem nad naší vesnicí Hradcem. Dnes se seznámíme s dominantním vrchem v okolí – Plešivcem. Spisovatel K. Sezima jej nazval Olympem Brdského kraje. Hlavní zvláštností Plešivce je, že je výjimkou v plynulé řadě brdských vrcholů svojí polohou. Stojí totiž kolmo k ostatním. Tvoří jakousi bránu nad Hostomským údolím. Mohutné tlaky horotvorných pochodů z něj vytvořily jakousi geologickou míchanici. Žíly tvrdých křemenců, železem prosycené diabasy i jinecké břidlice. Různorodost složení působí jako obří akumulátor. Proutkaři skutečně potvrzují silné výrony energie. Stejně jako starořecký Olymp, obývá i Plešivec celá skupina pohanských bohů, strašidel i démonů. I tady je slyšet táhlé houkání Fabiána, který sem přichází po hřebenech ze svého sídla Baby. Po skalních útesech se prohání rusovlasá panna se žezlem v podobě zlaté zmije. To je Hadikrálka, mocná hadí královna. Při Svatojánské noci se zapálí ohromná vatra a k ní se slétají čarodějnice z celého okolí, aby oslavili návrat svého pána Jana z Babí hory – Fabiana. Na skálu dolétá i drak z vrchu Koníčku. Při výčtu strašidel nesmíme zapomenout na obyvatele Ostrého, ohnivého raráška, příšeru z ohně a jisker. Dokonce se prý Litavka jmenuje podle toho, že tam lítají podobné obludy. A nelze zapomenout ani na čerta, který tam má svoji Kazatelnu. Na Plešivci je jistá tradice, že postavením několika kamenů na sebe, uctíte božstva hory a splní se vám tajné přání. Lze se domnívat, že Plešivec byl v historii pravěku

významnou svatyní. Hradiště, které jistě na Plešivci bylo, patří mezi největší podobná v Čechách. Jeho hradby mohutných valů jsou dlouhé tři kilometry a uzavírají plochu až padesát hektarů. Nejspíše toto hradiště nebývalo obývané, ale sloužilo jako pevnost pro ochranu v nebezpečí. Další tajemství skrývá hora. Jezírko s vodou zelené barvy jako oči hadí královny, loupežnická skrýš Masných krámů, Fabiánův pramen, Čertova rokle. Na Plešivci bylo vykopáno i mnoho pokladů, jejichž zbytky lze najít ještě v některých muzeích. Plešivec je zahalen krásnými tajemstvími, pohanskými zvyky, poklady, a co především, krásnou přírodou, která člověka určitě uchvátí. Možná vás naše povídání o majestátu Plešivce probudí k výletu se špekáčky, lahví piva a kusem chleba, a určitě se nebudete nudit.

řádková inzerce zdarma! foto: J.Štěpánek

Dejte si inzerát do CHLUMEČÁKU Text inzerátu posílejte na email: [email protected] nebo písemně na OÚ Chlumečák | květen 2012

3

Společenská rubrika

Den dětí 2012 Jan Ladman, foto Jan Štěpánek

V

sobotu 23. 6. 2012 se, již po čtrnácté, konal na hřišti SK Chlumec Den dětí. Už od ranních hodin tým organizátorů připravoval jednotlivá stanoviště pro plnění úkolů. V letošním roce se do přípravy a průběhu dětského dne zapojilo 27 organizátorů a všem patří velký dík. Celým slunečným odpolednem provázeli děti dva seriáloví hrdinové „PAT a MAT“. Při prezentaci všechny děti dostaly tričko s obrázkem těchto postaviček. Také dostaly prázdné vysvědčení, s kterým putovaly po jednotlivých stanovištích. Zde děti třídily odpad, malovaly, cvičily, vařily, chytaly ryby, skládaly obraz, sekaly trávu, hasily oheň, sušily seno, zatloukaly hřebíky, jely na výlet, stavěly zeď a na závěr, po splnění všech úkolů, svačily. Na každém stanovišti dostaly děti jedničku do vysvědčení a drobnou maličkost. I letos celé odpoledne výborně moderoval Karel Moravec. V průběhu dětského dne

4

vystoupili: malé Hořovické mažoretky, mladí Podbrdští hasiči a letečtí modeláři. Děti si také měly možnost vyzkoušet řízení osobního auta za dohledu instruktorů z autoškoly Štajner. Na závěr, jako již tradičně, proběhly běžecké závody dětí. Letošního dětského dne se zúčastnilo 189 dětí. Poděkování patří sponzorům: Albixon a. s., Jakub Horák, OÚ Velký Chlumec, Pekařství Meškan, BP-Bezpečnostní poradenství spol. s r. o., Velkoobchod s nápoji Biskupovi, Pavel Kudrnovský, Autoškola Štajner, ZKM Praha, s. r. o., Elpis elektro s. r. o., SDH Malý Chlumec, Sdružení za ekologický rozvoj krajiny Chlumec a SK Chlumec.




5


6




7


8



Žijeme zdravě... Brokolice chrání proti rakovině

znáte svoji obec?

Vaši odpověď na otázku: kde se nachází místo, které vidíte na fotografii? zasílejte na emailovou adresu: [email protected] do 10. září 2012. Jména těch, kteří poznají místo na fotografii uvedeme v příštím čísle CHLUMEČÁKU. Správnou odpověď na otázku z minulého čísla (křížek na Kočičí skále nad Malým Chlumcem) nám zaslala náše čteJistě není pro naše čtenáře novinka, že nářka: Kiki Hůlová s rodinou. Děkujeme brokolice patří mezi ty potraviny, které i všem ostatním za účast a přejeme hodně mají na naše tělo pozitivní účinky. Proč štěstí v dalším kole. je ale tak zdravá a jak našemu tělu vlastně pomáhá? Jedná se o potravinu, která zabraňuje vzniku různým onemocněním, která jsou spojena se zažíváním. Chrání trávicí ústrojí a žaludek proti zánětům, vředům Redakce Chlumečáku vyhlašuje a dokonce i rakovině žaludku. Stopro- mistrovství Velkého Chlumce centní brokolicová ochrana před rakovi- v houbaření. Vítězem se stává houbař, nou neexistuje, ovšem je to dobrý způsob nebo náhodný hladový bezdomovec, jak pozdějším nemocem předejít. který najde největší jedlou houbu. Příznivé účinky proti rakovině byly po- Kategorie: nejtěžší houba, zorovány u celé skupiny brukvovité zele- houba s největsím průměrem hlavy. niny, kam patří květák, kapusta a kromě Jako důkaz stačí fotografie, osobní brokolice ještě zelí. Tato skupina zeleniny předvedení nebo dva hodnověrní je bohatá na látku, která se nazývá sulfo- svědci. rafan. Jedná se o vysoce účinnou látku Vítězi patří právo aby ho ostatní osloproti rakovinotvornému bujení. Samot- vovali „Mistře houbaři“ a samozřejmě ná brokolice je zdrojem mnoha vitamínů publikování v našem časopise. (jako B1, B2, C, E) a minerálních látek. Soutěž je vyhlašována na měsíce Obsahuje beta karoten, kyselinu listovou srpen, září, říjen. a zajímavostí je, že má v sobě daleko více vitamínu C než citrusové plody. Je ovšem nutné, dbát na správnou úpravu brokolice, aby se v ní důležité látky zachovaly. Nejvhodnější příprava brokolice je její vaření v páře, protože pokud se brokolice dlouho vaří, ztrácí svou výjimečnou chuť a stane se z ní blátivá hmota. Tepelným upravováním se pozitivní účinek zeleniny oslabuje a celá snaha tak přijde vniveč. Tento fakt platí samozřejmě i při úpravě jakékoli jiné zeleniny. Na přípravu dušené brokolice vám postačí jen pár minut a oběd je takřka hotový.

SOUTĚŽ!

Vzpomínka na naše zesnulé v měsících červenci a srpnu Alenka Fialová – 12. 7. 1974 – 15 let Antonia Rychlá – 9. 7. 1977 – 72 let Josef Rozsypal – 25. 7. 1984 – 65 let Marie Klánová – 21. 7. 1985 – 88 let Václav Routa – 30. 7. 1985 – 65 let Vojtěch Cajthaml – 17. 7. 1991 – 88 let Miroslava Krejčíková – 11. 7. 1997 75 let Anička Svobodová – 10. 7. 1999 – 45 let Miroslav Beneš – 21. 7. 2000 – 55 let Marie Vostárková – 18. 7. 2001 – 78 let Miloš Kraus – 17. 7. 2002 – 48 let Pavek Šnajberg – 1. 7. 2006 – 67 let Blažena Routová – 15. 7. 2009 – 81 let Josef Vokurka – 16. 8. 1983 – 70 let Vladimír Kolesnikov – 9. 8. 1992 – 65 let Bedřiška Meszteková – 17. 8. 1992 66 let Stanislav Růžička – 18. 8. 1992 – 61 let Karel Rychlík – 23. 8. 1992 – 76 let Ladislav Taraba – 12. 8. 1995 – 58 let Jiřina Kordulová – 23. 8. 1996 – 65 let Jiřina Mandová – 12. 8. 1999 – 88 let Josef Porvich – 7. 8. 2004 – 72 let Ing. Miroslav Sedláček – 29. 8. 2005 62 let Božena Štětková – 24. 8. 2010 – 85 let Ing. Zdeňka Strychová – 24. 8. 2011 72 let Informace z dostupných smutečních oznámení poskytla paní Jaroslava Kozohorská

Milan Přibyl

Smluvní přeprava 5–8 osob

objednávky předem na čísle:

Renata Valsová Chlumečák | červenec–srpen 2012

739 861 156

cenyou d doho 9

Z historie obce

Chlumecké ohlédnutí, aneb trocha historie nikoho nezabije – 8. část Jan Štěpánek

Na návsi ve Velkém Chlumci stávala až do roku 1866 dřevěná zvonička. Protože se však tehdejším osadníkům nelíbila, navrhl starosta obce pan Josef Frajer na veřejném zasedání obecní rady 1. května 1866, aby se na náklady obce postavila kaplička nová. Zdůvodňoval to tím, že (citujeme z tehdejšího zápisu): „Již vícekráte okolo jdoucí pocestný pravil, že by pro toto místo bylo slušné, kdyby jej krášlila nějaká jiná, nově zbudovaná kaplička“. Zastupitelé se tehdy usnesli na podání žádosti o povolení vyzvednout z obecních financí částku 199 zlatých a 40 krejcarů a také o pomoc majitele osovského panství knížete Karla Schwarzenberga. Následující měsíc oznámila hospodářská správa panství Osov, že Jeho Jasnost kníže Pán věnuje na stavbu kapličky 2500 cihel, 1100 tašek, 30 strychů vápna (1 strych je přibližně 93,5 litru), 11 sáhů trámů (asi 39,5 m2), 10 sáhů krovů (asi 36 m2) a 6 sáhů podlahy (asi 21,5 m2). Cena darovaného materiálu byla odhadnuta na 114 zlatých a 4 krejcary. Stavba kapličky byla zadána hostomickému staviteli Františkovi Chýlovi, který ji postavil (včetně opravy hráze obecního rybníka) za 166 zlatých a 66 krejcarů.

Jan Mistaler, hospodář a chalupník z čísla 9, v Praze nový zvoneček, který daroval do kapličky v Malém Chlumci. Starý zvonek byl sundán a přenesen do nové kapličky ve Velkém Chlumci. Koncem 19. století byla malochlumecká kaplička už natolik zpustlá, že tehdejší vůdce místních věřících, bednář z čísla 49 Vojtěch Procházka, zorganizoval ve vesnici dobrovolnou sbírku na její opravu. Sbírka vynesla 28 zlatých. Kníže Karel Schwarzenberg věnoval dalších 80 zlatých a kaplička byla v roce 1898 důkladně opravena. Práci provedl zednický mistr z Hostomic Josef Procházka. Byla nově přistavena síňka na přední straně, věžička, vyměnila se vazba a střecha se pokryla novou taškovou krytinou. Celkové náklady na rekonstrukci byly 148 zlatých. Hotově bylo zaplaceno 108 zlatých a 40 zlatých obec postupně splácela. Dne 25. května 1872 postihla zdejší kraj velká živelná pohroma, o které tehdejší starosta Václav Mistaler napsal: „25. máje byla tak veliká bouře, že to žádný nikdy nepamatuje a byla tak veliká povodeň, že se mnoho lidu potopilo a velikých škod nadělalo.“

Kaplička v Malém Chlumci

Na stejném místě jako dnes, stávala dříve stará zděná kaplička se šindelovou střechou, uprostřed které byla na 4 dřevěných sloupcích zavěšena zvonička. Podle naší první kroniky pomáhala při její stavbě celá vesnice a všichni obyvatelé pomáhali svážet na trakařích nebo v nůších materiál na její stavbu. První zvoneček do kapličky koupila Ludmila Šmejkalová z Velkého Chlumce z čísla 7. Kaplička byla zasvěcena sv. Janu Nepomuckému. Jeho soška byla do kapličky přenesena z Neumětel. Před kapličkou na polední straně stával vysoký dřevěný kříž s plechovým krucifixem, který byl v roce 1868 nahrazen novým železným křížkem, který věnoval Matěk Veselý, chalupník z čísla 17. Poté, co byla postavena nová kaplička ve Velkém Chlumci, koupil 10

Křížek u silnice mezi Velkým a Malým Chlumcem

Křížek pod Malým Chlumcem

Další velká bouře, o které je zmínka v kronice, postihla naši obec v roce 1874. Vdova a výměnkářka Františka Rychlá z Malého Chlumce číslo 25 o ní výprávěla tehdejšímu kronikáři: „Dne 10. července v hodinách odpoledních šla jsem naproti svým dětem, které byly na trávě na kopci Šiberna, jelikož veliké mraky táhly od Plešivce. Na Chlumkách děti své jsem potkala a spěchaly jsme domů. Za námi pospíchala též k domovu Marie Grubnerová, žena Karla Grubnera. Byla jsem s dětmi as deset kroků od místa, kde nyní křížek stojí, vtom zahřmělo a blesk za mnou udeřil. Ohlédla jsem se a Grubnerová ležela na zemi mrtvá. Od té doby jsem já hluchá.“ Na památku dal její muž Karel Grubner postavit na místě neštěstí železný křížek. Na tento křížek nechal v roce 1920 syn zabité Jan Grubner zhotovit nápis „Upomínka na naši milovanou matku Marii Grubnerovou, která zde zemřela R. 1874.“ Pokračování v příštím čísle Chlumečák | červenec–srpen 2012

foto: J.Štěpánek

Kaplička ve Velkém Chlumci

HINA

Putování na (skoro) konec světa 3. část Sachalin

Rusko

Amur

Další částí pokračujeme v ukázkách z připravované knihy Franty Mezka „CESTY NA VÝCHOD“. Máme od autora povoleno s textem pracovat, měnit slovosled, zkracovat, případně doplňovat. Jediné, co dělat nebudeme, je měnit myšlenku.

Chabarovsk

Harbin

Čína

Gaston Muchov

O

MONGOLIA

CHINA

kviduje. Člověk, který odmítá alkohol, je podivný a dívají se na něj skrz prsty. Hrozná zkušenost. Setkal jsem se na pláži s velmi podivným člověkem. V černé sutaně a s dlouhým vousem vypadal jako pravoslavný pop. Chodí po pláži, v ruce spou-stu sešitů, ve kterých něco hledá a zapisuje. Jako nikdo v okolí se vyzná fantasticky ve hvězdách. Nemá žádné vzdělání, nikdy nechodil do školy. I před odborníky prý prokázal své vědomosti a schopnosti, dokonce ho žádali, aby se zapojil do nějakého výzkumu. Jeho předpovědi počasí prý překročily i odborné vědecké předpovědi. Můj přítel, který mne doprovázel, mě ujistil, že určitě předvede i mně nějaký kousek. A také jo. Muž poodešel tak deset metrů od nás a nehnutě koukal do nebe. Nechali jsme ho stát tedy v transu a odcházeli jsme od něj pryč. Po chvili jsem se otočil a oněměl hrůzou. Ten muž stál za mnou. Jak a kdy se tam dostal bez toho, že bych ho viděl nebo slyšel přicházet, to tedy neÚstí řek y Avakumovky vím. Tento muž ve mně zanea Olg do zálivu chal hluboký dojem a dodnes na něj myslím. Tím pomalu pro mne končila návštěva a odjel jsem se svými přáteli z Nachodky do města Partyzansk, které leží 55 km od Ussurijské tajgy. Tady mě moji přátelé z Nachodky předali svému dalšímu kamarádovi Jurijovi, který byl horníkem. Město Partyzansk je město horníků. V okolí se těží nejkvalitnější černé uhlí. Bohužel je to ale i měs-

dpoledne, po návštěvě přístavu jsem ne jako turista, ale skoro jako český „skorovyslanec“, byl pozván do místní školy. Nestačil jsem se divit. Moderní budova vybavená vším potřebným technickým a výukovým zařízením. Nikdo ze Urumqi školy nepamatoval, že by kdy viděl něco tak exotického, jako jsem byl já. Jeden velmi stařičký pán měl jakési podvědomí, že se tady kdysi v devatenáctém roce pohyboval jakýsi legionář, možná Čech. Samostatná kapitola života v Rusku je pití alkoholu převážně vodky. Každý víkend vyráží spousta lidí na chaty a do přírody. Tady pořádají pikniky, u kterých nesmí ovšem chybět vodka. Pije se hlavně za účelem připíjení si na cokoliv. Na to, aby ještě dlouho jezdil jejich Žigulík nebo Moskvič, aby chytili hodně ryb, kráva měla hodně mléka apod. Alkoholismus má v těchto podmínkách pouze dva klady. Dokáže člověku se na nějaký čas vypořádat s problémy, otupí ho to a snad ochrání tělo před infekcí nebo zánětem. Horší je ta druhá strana. Totální devastace člověka a celého rodu, totální závislost, likvidace osobnosti, krátký věk. Vodka člověka li-


Usuryjsk  Partyzansk  Nachodka

Japonsko Aomori



vladivostok

Chasan

Tokyo

Cesta ussurijskou tajgou to zločinu. Horníci vydělávají dost peněz a kolem nich se zde přiživuje spousta zločinců. Tady jsem prvně slyšel o mafii, kterou jsem spíše dříve přisuzoval pouze italským přistěhovalcům do Ameriky. Mafie vybírá výpalné, „ochraňuje“ obchodníky a podnikatele. Město je obklopeno neprostupnou tajgou. V tajze najdete ohromné cedry a jedle, ale také mnoho léčivých rostlin, jako jsou liany limoníku nebo žen – šen. Ten se ale pod pokutou nesmí sbírat. Pověsti říkají, že žen – šen pod zrakem člověka ztrácí své léčebné účinky. Tento kořen, když je pěstován v umělých zahradách, není léčivý. Žije zde největší tygr na světě, tygr ussurijský a nesmírně vzácný levhart sněžný. Najdeme zde i potomky původních obyvatel – Ajnové, Nanajci, Goldové aj., kteří společně s Korejci a Číňany tvořili původní obyvatelstvo. Postupem času sem přicházeli lovci kožešin a pokladů. Docházelo zde k bojům mezi původními obyvateli a novými přistěhovalci. Domorodci byli vytlačeni a v nelidských podmínkách dále na severu vyhynuli. Snaha vrátit přeživší domorodce do původních podmínek jejich života není možná. Již si přivykli novému způsobu života. Pokračování v příštím čísle 11

foto: archiv F. Mezka

ey

Cestopis

Sport

Jak chlumecký fotbal reprezentoval na Apeninském poloostrově je v Itálii reprezentuje Velko Chlumecký tým, který má velké zkušenosti ze čtvrté třídy a který sváděl nezapomenutelné bitvy s týmy jako Osov, Libomyšl, Běštín, Kublov a.j. (taková Vižina ještě ani netušila, co to fotbal je). Pro zvýšení reklamy nás holt místní povýšili. A my, ti reprezentanti v gumových kopačkách za třicet Fabriano korun a dresech podobných pražské Dukle, jsme vyrazili do prvního boje. Vašek Kučera dal jeden gól a kdo dal druhý gól nevím, dva kluci italský taky, a první výsledek byl 2:2. Před zápasem jsme jim každému dali lahev Bechera, aby viděli, že nejsme žádní umazánci. Další zápas byl horor jako z pohádky. Zápas pod umělým osvětlením, zázemí jako na Spartě. Mládenci z Itálie se rozvičovali jako v televizi, dresy samá reklama. A proti nim my, v kopačkách za třicet. Na začátek hymny, vlajky a plné hlediště. A pak to začalo. Než se taliáni rozkoukali, Honza Kodr v brýlích jim ho tam seknul asi ze 30 metrů. Oni nějak vyrovnali a bylo 1:1. Po té byla recepce, kde možná většina z nás jedla pizzu, makarony a mořské pochutiny poprvé. A pivo. To jsme vždycky vypili všechno, co měli na skladě. Také nás přijmul starosta města a jeli jsme autobusem po městě doprovázeni policajty na motorkách. Pro kluky jako jsme byli my, to bylo prostě úžasné a zážitek na celý život. Asi jsme také viděli poprvé moře, kde jsme se koupali jenom my, protože byla zima. Poslední zápas, už třetí v týdnu, jsme úplně vypadli z rytmu. Většina z nás byla zvyklá jít na plac jednou v týdnu a teď tohle. Dostali jsme šestku a v útoku hrál chvíli i Pepa Vostárek. Většina už fakt moc nemohla a prohráli jsme i přes posily, které nám poskytli naši hostitelé.

Řím Okresní tajemník se celou dobu zájezdu, pokud nebyl podnapilý, ujišťoval, že nikdo neemigroval. Po jedné lahvi Chianty prohlašoval, že emigruje taky, a bude klidně dělat okresního tajemníka třeba v Italii. Nejblíže k té emigraci měl jeden nejmenovaný reprezentant Chlumce, ale ten se ztratil po požití většího množství alkoholu. Pozdeji se opět našel. Ve sklepě. Nemůžu jmenovat, ale kdyby se to Lenka domákla, nikdy by se už do Itálie nepodíval. Opravdu to byl zážitek, na který se nezapomíná,(tím nemyslím tu skoro emigraci) a málokdo ve sportu tehdejších let něco podobného zažil. Na závěr těchto vzpomínek je jedno poučení pro současné fotbalisty. Když současným kopálistům někdo radí zpoza postranní čáry, podívejte se, jestli to není snad někdo z bývalých „reprezentantů“. Ty tomu totiž na rozdíl od ostatních rozumí. Biroš

Chlumecký zpravodaj CHLUMEČÁK – vydává OÚ Velký Chlumec, evidováno MKČR pod číslem 32020192, Redakční okruh: Lenka Kocourová, Antonín Kotouč, Ilja Rozsypal, Jaromír Schreiber, Jan Štěpánek, Renata Valsová, grafické zpracování: Jan Štěpánek, tisk: Ivan Křenek, Hořovice, adresa redakce: OÚ Velký Chlumec, Malý Chlumec 72, 26724 Hostomice tel.: 311584122, fax: 311583183, email: [email protected], za obsah a formu článku odpovídá autor, uzávěrka čísla je vždy do 17. v měsíci, svoje příspěvky můžete předávat na adresu OÚ (nejlépe v elektronicke podobě na email OÚ). Děkujeme.

12


fotografie laskavě zapůjčil I. Rozsypal

Z

dá se to neuvěřitelné, ale je to už 30 let, co Velko chlumeckým kopálistům začali být trávníky IV. třídy berounského okresu malé, a tak se vydali na tehdejší kapitalistický západ – do kolébky tehdejších mistrů světa – Itálie. Znělo to jako pohádka dostat se před 30 ti lety na západ. Dnes si projíždíte hranicemi jak chcete, ale tenkrát!? Tomu dnes nikdo nevěří a ani dnešní fotbalisté, vyjma trenéra, možná nechápou, co tak zvláštního na cestě do Itálie je. Doložky, víza, kontroly na hranicích a ostatní chuťovky tehdejší doby. Tak se vyrazilo, autobus plný, ale fotbalistů jen tak tak. Doprovod a doplnění zájezdu byl důležitý faktor. Hlavní byl okresní tajemník Benda, který dozoroval, abychom neutekli a nestali se nedej pánbů hráči nějakých italských velkoklubů nebo i maloklubů. Jel nezbytný harmonikář pan Grubner, aby se v autobusu dalo zpívat, jel hospodský Cicvárek, aby se měl kdo starat o spousty piv odněkud z Loun, které vzal sebou hlavní sládek Lounského pivovaru, který byl rovněž nominován jako pátý trenér. Také nepostradatelný fyzioterapeut Šizunk, jehož hlavním sportovním úkolem bylo postávání na čáře s kýblem a houbou a polévat umdlelé fotbalisty. Jelo spoustu lidí, na každého fotbalistu jeden trenér nebo funkcionář či kustod. No a nelze opomenout ty hlavní. V brance Pepa Vostárek (Poušťák), který kouřil i o poločase a kdyby to nebylo proti pravidlům, tak i během zápasu. V obraně Vašek Kučera (Kůča), Ilja Rozsypal (Biroš), Franta Bláha,legionáři – Honza Hošťálek z Osova a Láďa Křenek ze Všeradic, Jarda Salač, Honza Kodr, kluci Sobotkové Jindra s Jirkou, Jirka Melichar a Jarda Veselý (Arpáš)... Jména měst, kde jsme měli hrát, byla úžasná – Fabriáno, Mattelica, Collomato. Ano, všude tam vstoupila noha našich fotbalistů. Když jsme vjeli do prvního městečka, kde jsme měli hrát, viděli jsme plakáty, které oznamovaly, že zde dojde k lítému boji mezi reprezentanty Collomata Calcio a výběrem Prahy. Koukali jsme jako diví, že je tady asi těch týmů z Čech víc, ale ouha problém, ti pražští reprezentanti jsme byli my. Pražáci ani netušili, že

Máme princeznu! soutěži hledáme Princeznu Berounského

Recommend Documents