MAGISTRÁT MĚSTA BRNA, Odbor dopravy, Kounicova 67, 601 67 BRNO Sp. zn. 5400/OD/MMB/280459/2016/-Ro-/18/
V Brně dne 14. 9. 2016
Rozhodnutí Magistrát města Brna, Odbor dopravy, jako odvolací orgán příslušný dle ust. § 139 odst. 5 zákona č. 128/2000 Sb. o obcích, v platném znění, a čl. 9 odst. 3 Statutu města Brna, rozhodl o odvolání pana Dietera Heinze Geidla, bytem kpt. Jaroše 267/1, 664 91 Ivančice-Němčice, a Mgr. Jiřiny Geidlové, bytem tamtéž, zastoupených Mgr. Milanem Chytilem, advokátem, sídlem Česká 12, Brno, proti rozhodnutí Úřadu městské části Brno-Bystrc čj. 16-08164/ZP, spis. zn.: OŽDP/D/0136-16 ze dne 25. 5. 2016, kterým byla zamítnuta žádost jmenovaného o omezení veřejného přístupu na účelovou komunikaci na pozemku p. č. 1614, k. ú. Bystrc, formou pohyblivé zábrany pro vozidla a pevné branky pro pěší (§ 7 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších změn a doplňků, dále jen „zákon o pozemních komunikacích“), takto: Dle § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění, (dále jen „správní řád“), se rozhodnutí Úřadu městské části Brno-Bystrc čj. čj. 16-08164/ZP, spis. zn.: OŽDP/D/0136-16 ze dne 25. 5. 2016 potvrzuje a odvolání p. Dietera Heinze Geidla a Mgr. Jiřiny Geidlové ze dne 7. 6. 2016 se zamítá.
Odůvodnění Napadeným rozhodnutím dle § 7 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích byla zamítnuta žádost pana Dietera Heinze Geidla, bytem kpt. Jaroše 267/1, 664 91 Ivančice -Němčice, a Mgr. Jiřiny Geidlové, bytem tamtéž, o omezení veřejného přístupu na účelovou komunikaci nacházející se na pozemku p. č. 1614 k. ú. Bystrc, který je ve vlastnictví žadatelů. Proti citovanému rozhodnutí se žadatelé prostřednictvím svého právního zástupce (dále jen „odvolatel“) v zákonné lhůtě odvolali. V odvolání je uvedeno, že účelová komunikace může vzniknout jen za kompenzaci nebo se souhlasem vlastníka. Tato situace však v daném případě nenastala. Odvolatel dále uvádí, že není dána nezbytná komunikační potřeba předmětné komunikace, neboť v lokalitě existují alespoň dvě alternativní cesty. Odvolatel nesouhlasí s posouzením situace Policií ČR a je přesvědčen, že stanovisko Policie ČR by mělo být posouzeno nadřízeným policejním orgánem. Navrhuje, aby rozhodnutí bylo zrušeno a vráceno k dalšímu řízení prvostupňovému správnímu orgánu. Odvolací orgán přezkoumává dle § 89 odst. 2 správního řádu soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy. Správnost rozhodnutí přezkoumává jen v rozsahu námitek, uvedených v odvolání, jinak jen tehdy, vyžaduje-li to veřejný zájem.
1
Odvolací orgán se přiklání k názoru správního orgánu I. stupně, který žádost o omezení veřejného přístupu na veřejně přístupnou účelovou komunikaci na pozemku p. č. 1614, k. ú. Bystrc, zamítl. Odvolací orgán ve svém nahlížení na předmětnou problematiku dospěl ke stejnému závěru jako správní orgán I. stupně ve výroku napadeného rozhodnutí, avšak pokud jde o zdůvodnění správního orgánu I. stupně, odvolací orgán má za to, že toto zdůvodnění je nedostatečné a proto jej doplňuje o argumenty níže uvedené. Tento postup, kdy se rozhodnutí správního orgánu ponechává nezměněno a tedy se potvrzuje, i přes skutečnost, že odvolací orgán učinil odlišnou úvahu než správní orgán I. stupně, se připouští ve správním řádu v ust. § 90 odst. 1 písm. c/, kde je uvedeno, že je-li to zapotřebí k odstranění vad odůvodnění, změní odvolací orgán rozhodnutí v části odůvodnění. Změna odůvodnění správního orgánu v daném případě nespočívá v jeho nahrazení odůvodněním odvolacího orgánu, ale spíše v jeho doplnění. Odvolací orgán připomíná, že o žádosti o omezení přístupu na předmětnou účelovou komunikaci se již v minulosti jednalo. Skutečnost, že na pozemku p. č. 1614, k. ú. Bystrc, se nachází veřejně přístupná účelová komunikace ve smyslu § 7 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích, považují správní orgány za najisto postavenou. Pokud by se o takovou komunikaci nejednalo, nebylo by ani možné podat žádost dle § 7 zákona o pozemních komunikacích o omezení přístupu na takovou komunikaci. O stejné žádosti manželů Geidlových podané v r. 2013 rozhodoval správní orgán I. stupně tak, že tuto žádost zamítl (čj. 13-03292/ZP, spis. zn.: OŽDP/D/1984-12 ze dne 8. 3. 2013) a v odvolacím řízení bylo rozhodnutí prvostupňového správního orgánu potvrzeno odvolacím orgánem pod sp. zn. 5400/OD/MMB/151140/2013/-Ro-/11/ ze dne 21. 6. 2013, které nabylo právní moci dne 13. 7. 2013. V posledně citovaném rozhodnutí bylo zamítnutí žádosti zdůvodněno takto: Zkoumání situace na místě samém bylo provedeno několikrát. Ve spise je zmíněn závěr učiněný dne 24. 7. 2012 za účasti pracovníků Odboru dopravy a Majetkového odboru MMB, Brněnských komunikací a.s., žadatele p. Geidla a jeho syna p. Geidla ml. Přítomní tehdy konstatovali, že náhradní přístup je možný jednak po pozemku p. č. 3054/1 k. ú. Komín, příjezd pak po panelové cestě kolem pily ve vlastnictví Lesů města Brna směrem do Medlánek. Správní orgán I. stupně výše uvedené závěry zpochybnil prověřením stavu na místě samém dne 29. 11. 2013, kdy konstatoval, že cesta uvažovaná jako příjezdová - cesta kolem pily směrem Medlánky je v úseku NN 122 a NN 123 sice sjízdná (zde byla opravena), avšak odbočka z ní vedoucí po pozemku p. č. 6150, k. ú. Komín, vede zčásti po vyjetých kolejích po poli, kde je snížená či v některých obdobích roku znemožněna sjízdnost. Příjezd po poli po pozemcích severovýchodně od tzv. biokoridoru závisí na počasí – v listopadu byla cesta rozblácená. Další místní šetření proběhlo dne 11. 1. 2013, tedy v zimním období, kdy bylo konstatováno, že ani jedna z uvažovaných cest (vč. cesty na pozemku p. č. 1614 k. ú. Bystrc) není sjízdná popř. schůdná celoročně. Zástupci zahrádkářů upozorňovali, že cesta vedoucí po pozemku p. č. 6150 k. ú. Komín není ve skutečnosti vedena po tomto pozemku, ale po soukromých pozemcích po okraji pole, neboť na pozemku p. č. 6150 se nachází křoví, stromy a houština (hovoří se o remízku), který znemožňuje využití tohoto pozemku jako cesty. Toto prokázali někteří z účastníků řízení leteckými snímky, které se prolínají s katastrální mapou s vyznačením jednotlivých pozemků – toto je nejlépe patrno z podkladů dodaných Mgr. Pavlem Bouchalem, PhD., jedním z účastníků řízení. Odvolací orgán si tvrzenou skutečnost ověřil v grafických informačních systémech, 2
které má dispozici. Z těchto skutečně vyplývá, že odbočka z panelové cesty vedoucí do Medlánek na pozemek p. č. 6150, k. ú. Komín, je cestou vedenou nikoliv jen po uvedeném pozemku, ale z velké části po pozemcích vedlejších v majetku soukromých osob. Pokračování přístupu (příjezdu) po pozemku p. č. 6150 k. ú. Komín k jednotlivým zahrádkám je vedeno rovněž po pozemcích soukromých vlastníků, např. pozemky p. č. 6151, 6154 k. ú. Komín, p. č. 3064 k. ú. Komín, p. č. 1631/1, 1633, 1635, 1637, 1639/1, všechny k. ú. Bystrc ad. Za těchto okolností, které podstatně změnily původní názor odvolacího orgánu na řešení žádosti p. Geidla, je zřejmé, že uzavřením cesty na pozemku jmenovaného by se sice vyhovělo žádosti jednoho majitele soukromého pozemku, ale zbylé přístupové cesty by dále zůstaly situovány na pozemcích řady dalších soukromých osob, nehledě k tomu, že všechny cesty uvažované jako alternativní představují prodloužení přístupových a příjezdných tras několikanásobně. Za této situace se odvolací orgán přiklání k závěru učiněnému prvostupňovým správním orgánem a to sice ponechat otevřený přístup pro veřejnost po pozemku p. č. 1614 k. ú. Bystrc, neboť za něj neexistuje adekvátní náhrada. Uzavření této cesty by bylo nevyváženým a nespravedlivým zásahem vůči majitelům dalších pozemků v soukromém vlastnictví, po nichž by cesta byla vedena (resp., po nichž je cesta vedena jako jedna z možností příjezdu a přístupu k zahrádkám a chatám účastníků řízení, přičemž záleží i na počasí a momentálním stavu povrchu přístupových cest). Ponecháním stávajícího stavu zůstane zachována jedna z možností příjezdu a příchodu do lokality zahrádek za situace, kdy existující přístupové a příjezdové cesty nejsou celoročně vyhovující, což je při stavu nezpevněných komunikací v okrajových částech města běžné. K otázce nutné komunikační potřeby, již několikrát judikoval Nejvyšší správní soud, zmiňuje odvolací orgán např. rozsudek NSS čj. 5 As 27/2009-66 ze dne 30. 9. 2009, kde je mj. uvedeno: Existují-li jiné způsoby, jak dosáhnout sledovaného cíle (zajištění komunikačního spojení nemovitostí), aniž by došlo k omezení vlastnického práva, je třeba dát před omezením vlastnického práva přednost těmto jiným způsobům. Z uvedeného rozsudku tedy vyplývá, že omezení vlastnického práva ve prospěch cesty (komunikačního spojení) je obecně nežádoucí a že by měly být využity především jiné způsoby, jak dosáhnout sledovaného cíle. V daném případě by však při uzavření cesty na pozemku p. č. 1614 k. ú. Bystrc (čímž by nebylo dále omezováno vlastnické právo majitele pozemku) zůstalo i nadále omezeno vlastnické právo řady dalších majitelů pozemků, po nichž vedou cesty k zahrádkám – ať již se jedná o majitele pozemků sousedících s pozemkem p. č. 6150 k. ú. Komín, kde cesta uhýbá z uvedeného pozemku ve vlastnictví statutárního města Brna a vede po pozemcích soukromých majitelů, přičemž tyto pozemky jsou většinou tvořeny polem, které může být kdykoliv rozoráno, či o majitele pozemku p. č. 6212 k. ú. Komín (pole) nacházejícího se severovýchodně od biokoridoru, která je schůdná (event. sjízdná) v zimě za mrazu, ale která může být rovněž rozorána a jejíž užití představuje rovněž omezení vlastnického práva majitele předmětného pozemku. Podobně jako výše zmíněný rozsudek Nejvyššího správního soudu vyznívá i další rozsudek toho soudu čj. 5 As 3/2009-76 ze dne 16. 3. 2010, z něhož citujeme:
3
Existuje-li jiná alternativa pro zajištění plnohodnotného komunikačního spojení nemovitostí ve vlastnictví osob zúčastněných na řízení, která by současně šetrněji zasahovala do oprávněných zájmů vlastníka účelové komunikace, je třeba jí dát na základě principu proporcionality přednost. Zde opětovně soud připouští, že vlastnické právo vlastníka účelové komunikace by bylo žádoucí ochránit tím, že budou zvoleny alternativní cesty, avšak zároveň soud podmiňuje užití těchto náhradních možností tím, že by tyto šetrněji zasahovaly do oprávněných zájmů vlastníků těchto cest. V posuzovaném případě nepovažuje odvolací orgán za řešení situace to, aby byla uzavřena stávající cesta po pozemku p. č. 1614 k. ú. Bystrc a ponechány cesty vedoucí z velké části opět po soukromých pozemcích. Uzavřením cesty dle žádosti by zůstalo nadále omezeno vlastnické právo řady vlastníků nemovitostí, což správní orgány I. i II. stupně nepovažují za spravedlivé. Zároveň by se vyhověním žádosti výrazně zhoršily, ne-li v některých případech a za určitých okolností přímo zanikly, možnosti přístupu a příjezdu vlastníků a uživatelů zahrádek a chat v předmětné oblasti. V neposlední řadě k potvrzení napadeného rozhodnutí a zamítnutí odvolání žadatele přispělo i vyjádření Policie ČR, jež je orgánem, s nímž je nezbytné úpravu či omezení veřejného přístupu na veřejně přístupnou účelovou komunikaci projednat. Policie ČR uvedla ve svém přípise ze dne 7. 6. 2012, že navržená cesta od Horních honů (tedy po pozemku p. č. 6150 k. ú. Komín) jako náhradní cesta za uzavření komunikace na pozemku p. č. 1614 k. ú. Bystrc není způsobilá a bezpečná k převedení provozu. Policie ČR, Dopravní inspektorát tedy nesouhlasí s uzavřením komunikace vedoucí přes pozemek p. č. 1614 k. ú. Bystrc. Přípisem ze dne 19. 12. 2012 Policie ČR potvrdila své předchozí stanovisko. Odvolací orgán shodně se správním orgánem I. stupně konstatuje, že situace v posuzované lokalitě se od roku 2013, kdy bylo o stejné věci rozhodováno, nezměnila, a proto nespatřuje důvod, aby mohlo být o žádosti manželů Geidlových v této době rozhodnuto odlišně. Neměnnost situace v daném místě potvrdila v tomto řízení i řada majitelů nemovitostí, kteří se ke svým nemovitostem dostávají po dostupných účelových komunikacích, které všechny vedou po pozemcích soukromých majitelů, a nebývají sjízdné či schůdné po celý rok. Za takové situace proto považují uzavření jedné z těchto cest jako nežádoucí zásah do jejich práva příjezdu a přístupu ke svým nemovitostem. Odvolací orgán je přesvědčen, že posouzení situace v roce 2013, které bylo podpořeno judikáty Nejvyššího správního soudu, bylo správné a setrvává na stejných závěrech i nyní. K argumentům odvolatele – kromě odůvodnění učiněného výše - odvolací orgán dále sděluje: Změny druhu pozemku v Katastru nemovitostí nejsou pro posouzení pozemní komunikace relevantní. Katastr nemovitostí je evidencí pozemků, z níž nelze učinit hodnověrný závěr o tom, zda se na určitém pozemku nachází pozemní komunikace ve smyslu zákona o pozemních komunikacích či zda pozemek sám (bez stavby komunikace na něm) slouží jako pozemní komunikace. Stanovisko Policie ČR k omezení veřejného přístupu na komunikaci na pozemku p. č. 1614, k. ú. Bystrc, bylo záporné již v r. 2013, a záporné zůstává i nyní. Toto stanovisko není závazným stanoviskem ve smyslu § 149 a nelze tedy požadovat jeho přehodnocení nadřízeným policejním orgánem. Z ustanovení § 7 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích 4
plyne, že žádost o omezení veřejného přístupu na dosud veřejnou účelovou komunikaci projedná příslušný silniční správní úřad s Policií ČR, což znamená, že Policie ČR zaujme k žádosti stanovisko – kladné či záporné, avšak rozhodování ve věci je v pravomoci silničního správního úřadu. Tento buď ze stanoviska Policie ČR vychází, nebo dostatečně zdůvodní, proč se od takového stanoviska ve svém rozhodnutí odchyluje. Na rozdíl od toho závazným stanoviskem je povinen orgán rozhodující ve věci se řídit. Pokud je v takovém případě podáno odvolání směřující vůči závaznému stanovisku, nadřízený policejní orgán takové stanovisko potvrdí nebo změní. Pro povolení umístění pevné překážky dle § 29 zákona o pozemních komunikacích představuje souhlas Policie ČR závazné stanovisko. V daném případě je však rozhodování o umístění pevné překážky zcela bezpředmětné, neboť se žádost o omezení přístupu na veřejně přístupnou účelovou komunikaci zamítá, a v takové situaci je zbytečné zabývat se způsobem, jakým by se omezení přístupu mohlo realizovat, když není povoleno omezení přístupu jako takové.
Poučení Proti tomuto rozhodnutí se nelze dle ust. § 91 odst. 1 správního řádu dále odvolat.
Ing. Vladimír Bielko vedoucí odboru Obdrží: p. Dieter Heinz Geidl, bytem kpt. Jaroše 267/1, 664 91 Ivančice-Němčice, obdrží prostřednictvím Mgr. Milana Chytila, advokáta, sídlem Česká 12, Brno pí Mgr. Jiřina Geidlová, bytem tamtéž, obdrží prostřednictvím výše jmenovaného advokáta další účastníci řízení veřejnou vyhláškou (k vyvěšení na ÚMČ i MMB) Co: ÚMČ Brno-Bystrc, Odbor životního prostředí a dopravy
5
