m2K?

Často kladené dotazy

FAQ neboli ČKD

Kolik stojí u vás okno? Odpověď: Představte si, že byste tutéž otázku položili například v obuvnictví: Kolik stojí boty? Nebo v restauraci: Kolik u vás stojí jeden oběd? Možná už nyní chápete absurdnost vaší otázky, na kterou bohužel nelze odpovědět. Každé okno má nějakou velikost, členění, vzhled i technické parametry, od kterých se cena následně odvíjí. Téměř nekonečný počet nejrůznějších možných kombinací těchto vlastností neumožňuje ani definovat cenové rozpětí. Pokud se budeme bavit o ceně oken, je nutné uvést, jaké okno potřebujete nebo jaké si představujete. My vám řekneme, kolik bude stát.

Jak poznám, že dodaná okna jsou skutečně zasklena sklem se součinitelem prostupu tepla U = 1,0 W/m2K? Odpověď: Na plastovém distančním rámečku mezi skly jsou uvedeny základní informace od výrobce skla. Kromě signace výrobce skla, data výroby a případných dalších údajů je zde uveden typ skla, například : U=1,0 PRESSGLAS Číselná hodnota uvedená za označením skla je údaj o součiniteli prostupu tepla na vašem zasklení.

Asi před rokem jste nám dodali a zabudovali plastová okna. Zpočátku bylo vše v pořádku, nyní některá křídla drhnou a lze je otevírat a zavírat pouze s velkým vynaložením síly. Co se s tím dá dělat? Pokud tuto vadu budeme reklamovat, vztahuje se na ni záruka? Odpověď: Popsaný problém je obvyklým jevem. Nově zabudované okno se ve stavebním otvoru po určité době samo usadí, tzn. že rám okna se přizpůsobí novému prostředí. Přitom může dojít k určitému omezení chodu křídel. Celý problém lze jednoduše odstranit seřízením

1/5


kování, které naši montážníci odstraní zdarma na základě vaší výzvy (obraťte se prosím na naší kancelář, která Vám okna prodala). Na reklamaci máte právo a bude vyřízena výše uvedeným způsobem, nejedná se však o vadu ani výrobní, ani montážní.

Otázka: Před nedávnem jsem si pořídila plastová okna OKNOPLAST. Jak poznám, že mi dodavatel skutečně dodal váš výrobek a nikoliv levná okna od jiného výrobce za vaši cenu? Odpověď: Plastová okna OKNOPLAST® mají celou řadu jedinečných a jenom obtížně zaměnitelených atributů, které poznáte na první pohled: šedá těsnění u bílého provedení oken, plastový distanční rámeček ve skle, kování s povrchovou úpravou stříbrný titan a mnoho dalších.

Tvrdíte, že vámi dodaná skla jsou plněna ušlechtilým plynem. Konkureční dodavatelé plnění plynem v meziskelním prostoru mohou dokázat díky přítomnosti zaslepeného otvoru, kterým bylo plnění provedeno. Tento otvor u vašich skel chybí, takže se domnívám, že vaše sklo je obyčejné dvojsklo plněné vzduchem. Odpověď: Přítomnost či nepřítomnost technologického otvoru pro plnění meziskelního prostoru ušlechtilým plynem pouze vypovídá o použité technologii při výrobě izolačního dvojskla. V minulosti se izolační dvojsklo vyrábělo spojením dvou tabulí skla pomocí distančního rámečku, následným odsátím vzduchu pomocí vývěvy přes vámi zmiňovaný technologický otvor a posléze naplněním ušlechtilým plynem. Tento technologický postup má však mnoho nedostatků: vzduch z meziskelního prostoru nelze odsát do úplného vakua, takže v takto vyráběném skle zůstávalo v závislosti na teplotě a vlhkosti okolního vzduchu různé množství vzduchu s různými vlastnosti. Moderní zpracování probíhá ve vakuových komorách naplněných ušlechtilým plynem, ve kterých probíhá spojení obou tabulí skla. Tato technologie umožňuje konstatní a stálou náplň ušlechtilého plynu v meziskelním prostoru nezávisle na vnějších klimatických podmínkách.

Počátkem 90. let vzniklo v České republice velké množství firem zabývajících se výrobou oken a dveří. V té době tyto společnosti převzaly již známé technologie výroby otvorových výplní na bázi dřevěných, hliníkových nebo plastových rámů, vybavených izolačním zasklením a celoobvodovým kováním. Počet otvorových výplní, které tyto společnosti nabízejí, rok od roku

2/5


stoupá. Stoupá ovšem i počet reklamací, které mají mnohdy původ ve skutečnosti, že se pořád jedná o výrobky na našem trhu nové, s kvalitativně odlišnými vlastnostmi, se kterými ještě nemají zákazníci dlouhé zkušenosti.

Mám nová okna, která se mi rosí, v čem je problém

Odpověď: Častým důvodem reklamací je problém srážení vody na skle okna (rosení). Ovšem ne vždy je příčina problémů na straně výrobce, který pak pochopitelně odmítne reklamaci akceptovat. Málokdo si při této příležitosti uvědomí, kolik zdrojů vodních par se v běžných domácnostech objevuje. Mezi hlavní patří zejména vaření. Pokud odsavač par nefunguje dostatečně, je koncentrace par enormní. Rovněž lidské dýchání ovlivňuje množství vodních par ve vzduchu. U novostaveb je potřeba počítat s tím, že zdivo vysychá i několik let, a proto se musí dbát na správné vytápění a větrání nového objektu. Před reklamací z důvodu rosení oken bychom se měli ubezpečit, kde se sražená voda na okně vyskytuje. Okno lze reklamovat u výrobce v tom případě, nachází-li se orosení v meziskelním prostoru izolačního dvojskla. Nejčastější příčinou tohoto jevu bývá nedokonalost hermetického uzavření meziskelního prostoru, který je obvykle naplněn vysušeným vzduchem, eventuálně argonem či hexafluoridem síry. Do meziskelního prostoru se tak dostane vzduch z vnějšku, který odsahuje množství vodních par a ty posléze za příhodných podmínek kondenzují na vnitřních stranách jednotlivých tabulí skla. Pokud tuto skutečnost zjistíme, jsme oprávněni obrátit se na výrobce oken s žádostí o nápravu. Výrobce pak dodá nové dvojsklo a jeho servisní technik jej na místě vymění. Celý proces přesklení trvá pouhých několik minut. Jiná situace ovšem nastává, sráží-li se voda na vnější straně vnitřního skla, tj. v interiéru. Co se tedy ve skutečnosti děje? Vzduch v uzavřené místnosti se obohacuje vodními parami z běžné lidské činnosti. Přebytky vodních par se pak srážejí na nejchladnějších plochách v místnosti, a tím je okolí okenních rámů. dochází ke kondenzaci a vlhkost stéká na parapet. K tomuto jevu obvykle dochází ve vlhkých místnostech s nedostatečným vytápěním (koupelny, WC) nebo s nadměrnou koncentrací par (kuchyně), nebo i v poměrně suchých místnostech při silných mrazech.

Další příčiny, které výskytu rosení oken přispívají:

3/5


-

Nevhodné umístění zdroje tepla

Jestliže je zdroj tepla umístěn pod oknem, potom je studený vzduch, který se hromadí při podlaze, nasáván žebrovím radiátoru a ohřátý stoupá vzhůru po tabuli skla v okně, přičemž jej ohřívá. Dochází tak ke zvýšení teploty povrchu skla, a tím se kondenzace omezuje. Teplý vzduch vystoupá až ke stropu místnosti a postupně se ochlazuje, klesá a znovu jej nasaje radiátor. Tomuto koloběhu se říká gravitační (termosifinové) proudění. Jakmile není zdroj tepla umístěn pod oknem, ale například u protilehlé zdi, dochází k tomu, že vystoupaný ohřátý vzduch se během proudění v místnosti ochladí, tudíž povrch tabule skla se dostatečně neohřeje, teplota skla se přiblíží k rosnému bodu a vodní pára, obsažená ve vzduchu, zkondenzuje. Obdobné problémy mohou nastat i při nedostatečném výkonu podlahového topení. -

Nedostatečné vytápění a větrání

V současné době jsou novostavby i rekonstruované objekty vybavovány okenními prvky s vysokou těsností, takže vzduchová výměna mezi vnějším a vnitřním prostředím je téměř nulová. Vlhkost vzlínající ze zdiva sytí vzduch v nedostatečně větraných nebo vytápěných místnostech a sráží se na chladnějších plochách, např. právě na okně. Prevencí vůči tomuto jevu je pečlivé vytápění místností v kombinaci s důsledným vyvětráním. Pouhé vytápění nestačí, protože vyvětráním se vlhčí vzduch v interiéru nahradí sušším z vnějšího prostředí. -

Nevhodně zvolené zasklení

Kvalita zasklení je definována veličinou koeficient prostupu tepla Ug (W/m2K). Lze konstatovat, že čím nižší je hodnota k, tím lepší je z hlediska prostupu tepla zasklení. Snížení tepelných ztrát se projevuje také vyšší povrchovou teplotou zasklení, což má za následek i nižší náchylnost ke kondenzaci vody na povrchu skla. -

Umístění okna vzhledem ke světovým stranám

4/5


Okna na severní, severovýchodní a severozápadní straně se rosí častěji než okna na jihu, jihozápadě a jihovýchodě. I v mrazivých dnech sluneční záření zvyšuje povrchovou teplotu skla a tím oddaluje možnost kondenzace. Okna, která jsou celý den ve stínu, mají nižší teplotu a jsou tedy pro kondenzaci příznivější. Kondenzace vodních par na nejchladnějších plochách je běžný fyzikální jev, který nelze zcela odstranit. Můžeme ho pouze cíleně omezovat, a to: - větráním (odváděním přebytečných vodních par) - používáním tzv. výkonostního zasklení s hodnotou Ug = 1,4 W/m2K a lepším zasklením (zasklení se zvýšenou tepelnou izolací) - správným tepelným režimem (cirkulace vzduchu v místnosti) - rozmistěním oken vzhledem ke světovým stranám - zvýšením teploty v místnosti.

Velmi dobrou pomůckou pro omezení kondenzace v místnostech je hygrometr (vlhkoměr). Jeho údaj může varovat před nebezpečím nežádoucí kondenzace na sklech a vést uživatele k pravidelnému větrání. Kondenzace přebytečné vlhkosti tak většinou nebývá důvodem k reklamaci výrobků, ale signálem, že cosi není s mikroklimatickým režimem našeho bytu v pořádku.

5/5

m2K?

Recommend Documents