M O H E L N O ÚZEMNÍ PLÁN ODŮVODNĚNÍ. BRNO, březen Městský úřad Náměšť nad Oslavou, odbor výstavby a územního rozvoje

ÚZEMNÍ PLÁN

MOHELNO ODŮVODNĚNÍ

Pořizovatel:

Městský úřad Náměšť nad Oslavou, odbor výstavby a územního rozvoje

Orgán územního plánování: městys Mohelno Schvalující orgán:

Zastupitelstvo městyse Mohelno

Zpracovatel:

ing. arch. Ivo Motl

BRNO, březen 2015

2

I.

OBSAH TEXTOVÉ ČÁSTI:

1. Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území, včetně souladu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem ...............................................5 1.1. Politika územního rozvoje ....................................................................................... 5 1.2. Program rozvoje kraje Vysočina .............................................................................. 7 1.3. Zásady územního rozvoje kraje Vysočina ................................................................ 7 1.3.1 Lokalita pro akumulaci povrchových vod Čučice .................................................7 1.3.2 Veřejně prospěšné, U009 - nadregionální biocentrum Mohelno 2004 .................8 1.3.3 Veřejně prospěšné opatření U023 - nadregionální biokoridor č. 181 ...................8 1.3.4 Veřejně prospěšné opatření U046 - regionální biocentrum Ketkovice 1806 .........8 1.3.5 Veřejně prospěšné opatření U306 - regionální biokoridor č. 1478 .......................8 1.3.6 Krajinný ráz ........................................................................................................8 1.3.7 Priority územního plánování ............................................................................. 10 1.4. Ostatní koncepční rozvojové materiály kraje Vysočina .......................................... 13 1.5. Širší vztahy ........................................................................................................... 13 2. Vyhodnocení splnění požadavků zadání, v případě zpracování konceptu též údaje o splnění pokynů pro zpracování návrhu ............................................................................. 14 3. Komplexní zdůvodnění přijatého řešení a vybrané varianty, včetně vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území ...................................................................................................................... 16 3.1. Důvody zpracování územního plánu ...................................................................... 16 3.2. Hlavní cíle řešení .................................................................................................. 17 3.3. Vyhodnocení souladu s cíli územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu nezastavěného území 17 3.4. Zhodnocení dříve zpracované a schválené územně plánovací dokumentace ........... 18 3.5. Požadavky na řešení vyplývající z územně analytických podkladů ........................ 18 3.5.1 Limity využití území vyplývající z nadřazené územně plánovací dokumentace . 18 3.5.2 Limity využití území vyplývající z právních předpisů a správních rozhodnutí ...18 3.6. Zastavěné území.................................................................................................... 20 3.6.1 Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch ....................................................................................... 20 3.7. Územní systémy ekologické stability ..................................................................... 21 3.7.1 Úvod ................................................................................................................. 21 3.7.2 Koncepce návrhu ÚSES .................................................................................... 22 3.7.3 Vymezení struktur ÚSES................................................................................... 23 3.7.4 Základní problematika ÚSES ............................................................................ 24 3.7.5 Popis skladebných částí ÚSES na k.ú. Mohelno ................................................ 24 3.7.6 Krajinný ráz ...................................................................................................... 36 3.7.7 Přírodní charakteristika ..................................................................................... 36 3.7.8 Kulturní charakteristika ..................................................................................... 37 3.7.9 Historická charakteristika .................................................................................. 37 3.7.10 Charakteristika přírodních podmínek ............................................................. 38 3.7.11 Limity využití území ..................................................................................... 42 3.8. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrženého řešení ................................. 43 3.8.1 Základní členění řešeného katastru .................................................................... 43

3

3.8.2 Zóny urbanizovaného území .............................................................................. 43 3.8.3 Zóny neurbanizovaného území .......................................................................... 46 3.8.4 Důsledky na urbanistickou strukturu městyse .................................................... 47 3.8.5 Důsledky na památkově chráněné objekty a objekty v památkovém zájmu ........ 48 3.8.6 Důsledky na zeleň na veřejná prostranství v zastavěném území ......................... 49 3.9 Zdůvodnění navržené koncepce dopravy ................................................................... 51 3.9.1 Úvod – základní komunikační systém................................................................ 51 3.9.2 Doprava silniční ................................................................................................ 51 3.9.3 Místní komunikace ............................................................................................ 52 3.9.4 Doprava železniční ............................................................................................ 53 3.9.5 Pěší trasy a cyklotrasy ....................................................................................... 53 3.9.6 Účelová doprava................................................................................................ 54 3.9.7 Doprava v klidu ................................................................................................. 54 3.9.8 Hromadná doprava ............................................................................................ 55 3.9.9 Dopravní zařízení .............................................................................................. 57 3.9.10 Zatížení silniční sítě ....................................................................................... 57 3.9.11 Ochranná pásma ............................................................................................ 58 3.10 Zdůvodnění navržené koncepce občanského vybavení .......................................... 59 3.11 Zdůvodnění navržené koncepce zásobování pitnou vodou ..................................... 59 3.12 Zdůvodnění navržené koncepce odvádění a čištění odpadních vod ........................ 62 3.13. Zdůvodnění navržené koncepce hydrologie ........................................................... 63 3.13.1 Vodní toky .................................................................................................... 63 3.13.2 Vodní nádrže ................................................................................................. 64 3.13.3 Odvodnění ..................................................................................................... 69 3.14. Zdůvodnění navržené koncepce energetiky ........................................................... 69 3.14.1 Zásobování plynem ....................................................................................... 69 3.14.2 Zásobování elektrickou energií ...................................................................... 70 3.14.3 Teplofikace ...................................................................................................72 3.15. Zdůvodnění navržené koncepce spojů ................................................................... 73 3.15.1 Telefonizace ..................................................................................................73 3.15.2 Dálkové a místní kabely ................................................................................ 73 3.15.3 Místní rozhlas ................................................................................................ 73 3.15.4 Radioreléové spoje ........................................................................................ 73 3.15.5 Distribuce TV a rozhlasového signálu............................................................ 73 3.16 Vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu nezastavěného území ......................................................................................................... 75 3.16.1 Cíle územního plánování ............................................................................... 75 3.16.2 Úkoly územního plánování ............................................................................ 75 3.17 Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrženého řešení ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území ................................................................................................ 77 4. Informace o výsledcích vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území spolu s informací, zda a jak bylo respektováno stanovisko k vyhodnocení vlivů na životní prostředí, popřípadě zdůvodnění, proč toto stanovisko nebo jeho část nebylo respektováno ....................................................................................................................... 78 5. Výčet záležitostí nadmístního významu, které nejsou řešeny v zásadách územního rozvoje (§43 odst. 1 stavebního zákona), s odůvodněním potřeby jejich vymezení ......... 78 6. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa ..................................................................... 78 6.1 Údaje o celkovém rozsahu požadovaných ploch ........................................................ 78 6.2. Údaje o uskutečněných investicích do půdy........................................................... 79

4

6.3. Údaje o areálech a objektech staveb zemědělské prvovýroby................................. 79 6.4. Hranice územních obvodů obcí ............................................................................. 79 6.5. Zdůvodnění navrženého řešení .............................................................................. 79 6.5.1 Narušení organizace zemědělského půdního fondu ............................................ 79 6.5.2 Hydrologické a odtokové poměry ...................................................................... 79 6.5.3 Síť zemědělských a účelových komunikací........................................................ 79 6.5.4 Údaje o celkovém rozsahu odnímaných ploch ................................................... 79 6.5.5 Směrové a liniové stavby ................................................................................... 80 6.5.6 Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrženého řešení na ZPF ve srovnání s jiným možným řešením ............................................................................................... 80 6.5.7 Vztah mezi demografickým vývojem a návrhem záboru ZPF ............................ 80 6.6. Zábor pozemků určených k plnění funkcí lesa podle zvláštních předpisů ............... 82

5

1. Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území, včetně souladu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem 1.1.

Politika územního rozvoje

Při zpracování návrhu územního plánu Mohelno byla respektována Politika územního rozvoje České republiky 2008, která byla schválena usnesením vlády č. 929/2009 ze dne 20.06. 2009. Materiál byl připravován Ministerstvem pro místní rozvoj ČR ve spolupráci s ostatními ústředními orgány státní správy a s kraji. Územního plánu Mohelno se týkají tyto konkrétní republikové priority: 14 - Ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Bránit upadání venkovské krajiny jako důsledku nedostatku lidských zásahů. Nejvýznamnější přírodní hodnotou je v řešeném území národní přírodní rezervace Mohelenská hadcová step. Tato hodnota je územním plánem Mohelno respektována. V koordinačním výkrese jsou zakresleny, a tím jednoznačně identifikovány, nemovité kulturní památky a území archeologického zájmu. Upadání venkovské krajiny jako důsledku nedostatku lidských zásahů je zabráněno návrhem územních systémů ekologické stability, interakčních prvků a návrhem čtyř nových vodních nádrží. 16 - Při stanovování způsobu využití území v územně plánovací dokumentaci dávat přednost komplexním řešením před uplatňováním jednostranných hledisek a požadavků, které ve svých důsledcích zhoršují stav i hodnoty území. Územní plán Mohelno byl ve své rozpracovanosti mnohokrát konzultován - zejména z hlediska ochrany přírody a krajiny a z hlediska ochrany ZPF. Předkládané řešení zohledňuje tyto dílčí konzultace a je možno jej prohlásit za komplexní řešení, které jednostranné požadavky ochrany přírody zohledňuje ale neupřednostňuje. Stejně tak byly i ostatní jednostranné požadavky zohledněny a proporčně zapracovány do územního plánu tak, aby nenarušily celkovou vyváženost jednotlivých funkcí řešeného sídla. 17 - Vytvářet v území podmínky k odstraňování důsledků náhlých hospodářských změn lokalizací zastavitelných ploch pro vytváření pracovních příležitostí. Předpoklady pro hospodářský rozvoj byly vytvořeny návrhem ploch VL Mo_431, 435, 436, 437 a VZ Mo_432 určených k umístění výroby a skladování – lehký průmysl a zemědělské výroby. Stávajících plochy sloužících výrobě a zemědělství byly stabilizovány.

19 - Hospodárně využívat zastavěné území. Pro hospodárné využívání zastavěného území jsou v územním plánu Mohelno vytvořeny podmínky tím, že jsou vyčleněny a stabilizovány plochy veřejných prostranství, které jsou důležité pro přístup a příjezd k dosud nevyužitým částem zastavěného území. Hospodárné využití zastavěného území je takové využití, které využívá zastavěné území hospodárně – tj. bez nevyužitých nebo nevyužitelných proluk, popřípadě nepřístupných pozemků. 19 - Zachování veřejné zeleně. Stávající veřejná zeleň je územním plánem Mohelno respektována a stabilizována. Pro rozvoj veřejné zeleně jsou v územním plánu Mohelno navrženy plochy ZV Mo_416, 417, 418, 419, 420, 421, 422, 423, 424, 425, 426, 427.

20 - Rozvojové záměry, které mohou významně ovlivnit charakter krajiny, umísťovat do co nejméně konfliktních lokalit a následně podporovat potřebná kompenzační opatření.

6

Rozvojové záměry, které mohou významně ovlivnit charakter krajiny nebyly v územním plánu Mohelno navrženy. 22 - Vytvářet podmínky pro rozvoj a využití předpokladů území pro různé formy cestovního ruchu. Podmínky pro rozvoj cestovního ruchu jsou v územním plánu Mohelno vytvořeny tím, že jsou zde zakresleny všechny stávající plochy hromadné rekreace vyskytující se jižně od zastavěného území – v údolí řeky Jihlavky. Rozvoj turistiky a cykloturistiky je zajištěn zákresem a respektováním stávajících turisticky značených cest a vyznačením významné cykloturistické trasy regionálního významu – energetické cyklotrasy. Kromě ní jsou v územním plánu zakresleny i ostatní cyklistické trasy a jsou zde i trasy navržené (západně od zastavěného území). V koordinačním výkrese jsou jižně od Mohelna zakresleny trasy naučných stezek vedoucích územím Mohelenské hadcové stepi. 23 - Podle místních podmínek vytvářet předpoklady pro lepší dostupnost území a zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury s ohledem na prostupnost krajiny. Dostupnost řešeného území je zajištěna silnicí II/392 (je navržena přeložka této silnice – plocha DS Mo_371) a silnicí III/3935 (je navržena přeložka této silnice – plocha DS Mo_373). Kromě těchto svou silnic se na území řešeného městyse vyskytují ještě další dvě silnice III. třídy – III/39217 a III/39214 – návrhem ponechány v původních trasách. Prostupnost krajiny je na vyhovující úrovni. Hustotu sítě polních a lesních cest je možno posoudit z hlavního a z koordinačního výkresu. 25 - Vytvářet podmínky pro preventivní ochranu území a obyvatelstva před potenciálními riziky a přírodními katastrofami v území. Negativní důsledky mimořádných událostí vyplývajících z extrémních meteorologických situací (přívalové deště) budou eliminovány realizací územních systémů ekologické stability a interakčních prvků (aleje a pásy zeleně podél polních cest). Podmínky pro preventivní ochranu území proti povodním jsou v územním plánu Mohelno vytvořeny návrhem ploch pro realizaci čtyř nových vodních nádrží. 26 - Vymezovat zastavitelné plochy v záplavových územích a umisťovat do nich veřejnou infrastrukturu jen ve zcela výjimečných a zvlášť odůvodněných případech. Potenciální riziko záplav v řešeném území (vzhledem k jeho poloze vzhledem k významným vodním tokům Jihlavka a Oslava)) nehrozí. Proto zde nejsou ani stanovena žádná záplavová území. Nicméně toto území hraje velmi důležitou úlohu při prevenci záplav oblastí níže položených. Ty jsou sice záplavami ohroženy daleko více, ale nenesou za ně téměř žádnou vinu. Potýkají se s důsledky nesprávného hospodaření v oblastech s větší nadmořskou výškou. Z výše uvedeného vyplývá, že řešený katastr má velký význam pro prevenci záplav území níže položených. Tato prevence je v územním plánu řešena tak, že jsou zde zakresleny (a tím stabilizovány) veškeré důležité členící prvky v krajině (meze, krajinná zeleň atd...), a jsou navrženy čtyři vodní nádrže W Mo_461, 462, 463, 464, 465, 466, 467, 468, 469, 470 umožňující (kromě funkce krajinotvorné) plnit i funkci akumulace a zadržení vody v krajině. To je velice důležité z toho důvodu, že jejicí realizací dojde k celkovému zvlhčení navazujícího okolí a tím zvýšení jeho akumulačních schopností. Vlhká půda totiž paradoxně pojme mnohem více vody, než půda suchá po níž přívalové srážky stečou do níže položených údolí, kde mohou způsobit záplavy. S tímto úzce souvisí otázka meliorací, které působí taktéž jako rizikový faktor přispívající ke vzniku povodní. Veškeré provedené meliorace jsou zakresleny v koordinačním výkrese.

7

30 - Úroveň technické infrastruktury, zejména dodávku vody a zpracování odpadních vod je nutno koncipovat tak, aby splňovala požadavky na vysokou kvalitu života v současnosti i v budoucnosti. V územním plánu Mohelno je navržena plocha TI Mo_399 navazující na plochu stávající čistírny odpadních vod a umožňující v budoucnosti její rozšíření vyvolané v budoucnu zvýšením počtu obyvatel.

1.2.

Program rozvoje kraje Vysočina

Kraje dle zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje zpracovávají v rámci své samostatné působnosti program rozvoje svého územního obvodu, a to „podle svých potřeb s ohledem na vyvážený rozvoj svého územního obvodu“. Program rozvoje kraje Vysočina (dále jen „PRK“) se skládá ze tří základních dokumentů: 

Profil kraje Vysočina (dále jen „Profil“) představuje úvodní analytickou část PRK, při jejíž tvorbě je využíváno širokého spektra statistických údajů z různých zdrojů. Profil je předkládán k projednání Zastupitelstvu kraje Vysočina (dále jen „ZK“) jednou za 7-9 měsíců.  SWOT analýza kraje Vysočina (dále jen „SWOT“) tvoří druhou část PRK. Definuje silné a slabé stránky kraje, možné hrozby či příležitosti. Poslední aktualizaci SWOT schválilo ZK v říjnu 2004.  programová část Programu rozvoje kraje Vysočina (dále jen „programová část PRK“) definuje základní strategické oblasti rozvoje kraje Vysočina (4 hlavní cíle), které jsou dále rozváděny do prioritních podoblastí (16 dílčích cílů). Nejnižší úroveň ve vertikální hierarchii tvoří jednotlivá opatření. Poslední aktualizaci programové části PRK schválilo ZK v prosinci 2005. Z Programu rozvoje kraje Vysočina pro územní plán Mohelno nevyplývají konkrétní požadavky, mající vliv na územně plánovací dokumentaci.

1.3.

Zásady územního rozvoje kraje Vysočina

Ze Zásad územního rozvoje kraje Vysočina, které byly vydány Zastupitelstva kraje Vysočina dne 16.09.2008 pod č.j. KUJI 68739/2008 (aktualizovány v září 2012) vyplývají pro řešení územního plánu Mohelno tyto prvky k respektování: 1.3.1 Lokalita pro akumulaci povrchových vod Čučice Vodní nádrž byla do územního plánu Mohelno převzata pouze jako rezervní plocha a to těchto důvodů: 1 – Zábor LPF a přerušení komunikačního spojení s obcí Březník je pro představitele městyse Mohelno nepřijatelný. 2 – Vodní nádrž je v rozporu s regionálním biocentrem Ketkovice a regionálním biocentrem Kaňon Oslavy. 3 – Vodní nádrž jsou v rozporu s evropsky významnou lokalitou CZ 0614131. Dle vyjádření Krajského úřadu Vysočina, odboru životního prostředí, ochrany přírody a krajiny je nutné v územním plánu vyloučit veškeré záměry, jež by potenciálně mohly mít významné dopady na toto naturové území. 4 – V Zásadách územního rozvoje kraje Vysočina je uvedeno, že je třeba chránit údolní prostory Oslavy před poškozením jejich zvýšené estetické hodnoty.

8

5 – V Zásadách územního rozvoje kraje Vysočina je tato územně hájená vodní nádrž zakreslena jako územní rezerva. 1.3.2 Veřejně prospěšné, U009 - nadregionální biocentrum Mohelno 2004 Nadregionální biocentrum Mohelno (v ZÚR označené číslem 2004 a U009) bylo územním plánem Mohelno vymezeno a upřesněno, v souladu se ZÚR krV, v jižní části řešeného katastru. 1.3.3 Veřejně prospěšné opatření U023 - nadregionální biokoridor č. 181 Nadregionální biokoridor (v ZÚR označený číslem 181 a U023) byl územním plánem Mohelno vymezen a upřesněn, v souladu se ZÚR krV, v jihozápadní části řešeného katastru jako nadregionální biokoridory NRBK 181 a – 181d. 1.3.4 Veřejně prospěšné opatření U046 - regionální biocentrum Ketkovice 1806 Regionální biocentrum Ketkovice (v ZÚR označené číslem 1806 a U046) bylo územním plánem Mohelno vymezeno a upřesněno, v souladu se ZÚR krV, v severní části řešeného katastru. 1.3.5 Veřejně prospěšné opatření U306 - regionální biokoridor č. 1478 Regionální biokoridor (v ZÚR označený číslem 1478 a U306) byl územním plánem Mohelno vymezen a upřesněn, v souladu se ZÚR krV, v severní části řešeného katastru. 1.3.6 Krajinný ráz ZÚR stanovují pro oblast krajinného rázu CZ0610-OB020 Moravskokrumlovsko specifickou zásadu neumisťovat výškové stavby do prostor, v nichž se uplatňují na hranách údolí a vyvýšených místech a v jejich těsném okolí a v prostorech, ze kterých se budou vizuálně uplatňovat v kontrastu vůči dominantám kostelních věží a v prostorech záměrně komponované krajiny. Územní plán Mohelno je v souladu s výše uvedenými zásadami, protože nejsou navrženy žádné výškové stavby. ZÚR stanovují ve všech oblastech krajinného rázu pro činnost v území a rozhodování o změnách v území zásadu chránit a rozvíjet charakteristické znaky krajiny vytvářející jedinečnost krajiny, jimiž jsou zejména: a) typický reliéf v makro i mezo měřítku; Typický reliéf na řešeném katastru je chráněn tím, že nejsou navrženy žádné jeho úpravy nebo jiné změny. b) typická struktura kulturní krajiny včetně stop tradičních způsobu hospodaření; Typická struktura kulturní krajiny je územním plánem rozvíjena převzetím plánu společných zařízení (polních cest) z komplexních pozemkových úprav. Polní cesty jsou navrženy tak, aby umožňovaly přístup ke všem zemědělsky obdělávaným pozemkům. c) přírodní složky krajiny, charakter zalesnění, lesních okraje, vzorek drobných ploch a linií zeleně apod.; Drobné plochy a linie zeleně jsou v územním plánu navrženy v podobě interakčních prvků lemujících navržené polní cesty. d) historické krajinářské úpravy;

9

Historické krajinářské úpravy se na řešeném území nevyskytují. e) hydrografický systém včetně typického charakteru údolí daného jak jeho morfologií tak historickým využitím toku; Hydrografický systém zůstane v řešeném území zachován. Bude doplněn o čtyři nově navržené vodní nádrže. f) typické kulturní dominanty v krajinné scéně a to včetně typické siluety; Typická kulturní dominanta v krajinné scéně – věž u kostela Všech svatých není návrhem územního plánu dotčena. g) sídelní struktura; Sídelní struktura řešeného městyse zůstane zachována. Posílena bude funkce bydlení a to na návrhových plochách bydlení – v rodinných domech – venkovské a na plochách smíšených obytných venkovských. h) urbanistická struktura sídel; Urbanistická struktura sídla bude rozvinuta zejména jižně od centra na plochách SV Mo_141 a rez1. Na těchto plochách je územním plánem předepsáno zpracování regulačního plánu, čímž by mělo být zabráněno možnému negativnímu narušení urbanistické struktury. i) měřítko a hmota tradiční architektury; V koordinačním výkrese jsou zakresleny vyhlášené nemovité kulturní památky a objekty vykazující znaky tradiční architektury – zemědělské usedlosti, pás stodol na jižním okraji městyse atd… j) typické siluety sídel a charakter okrajů obcí s cennou architekturou, urbanistickou strukturou a cennou lidovou architekturou; Typická silueta sídla zůstane zachována, protože nejsou územním plánem navržené žádné výškové stavby, které by konkurovaly věži u kostela Všech svatých.

10

1.3.7

Priority územního plánování

ZÚR stanovují tyto priority územního plánované pro zajištění udržitelného rozvoje území: (1)

Pomocí nástrojů územního plánování vytvářet podmínky pro vyvážený rozvoj Kraje Vysočina založený na zajištění příznivého životního prostředí, stabilním hospodářském rozvoji a udržení sociální soudržnosti obyvatel kraje. Vyváženost a udržitelnost rozvoje území kraje sledovat jako základní požadavek při zpracování územních studií, územních plánů obcí, regulačních plánu a při rozhodování o změnách ve využití území.

(2)

Vytvářet podmínky pro realizaci mezinárodně a republikově významných záměrů stanovených v Politice územního rozvoje z roku 2008 (dále jen „PÚR 2008“) a současně vymezených v ZÚR Kraje Vysočina.

(3)

Vytvářet podmínky pro přeměnu a rozvoj hospodářské základny v území regionů se soustředěnou podporou státu podle Strategie regionálního rozvoje České republiky 2006, kterými jsou na území Kraje Vysočina správní obvod obce s rozšířenou působností (dále jen „ORP“) Třebíč a správní obvod ORP Bystrice nad Pernštejnem. Pro tato území prověřit a stanovit možnosti zajištění odpovídající dopravní a technické infrastruktury.

(4)

Vytvářet podmínky pro zachování a rozvíjení polycentrické struktury osídlení kraje založené na městech Jihlava, Třebíč, Havlíčkův Brod, Pelhřimov a Žďár nad Sázavou, zejména: a) posilovat význam krajského města Jihlava v sídelní struktuře České republiky; b) posilovat význam ostatních center osídlení, zejména ORP; c) podporovat funkční vztahy mezi městy a venkovským osídlením.

(5)

Vytvářet podmínky pro koordinované umísťování a realizaci potřebných staveb a opatření pro zlepšení dopravní dostupnosti a dopravní obslužnosti kraje, zejména zlepšit dopravní vazby: a) krajského města Jihlava na krajská města sousedních krajů; b) významných center osídlení ke krajskému městu Jihlava; c) ostatních center osídlení k významným regionálním centrum Jihlava, Třebíč, Havlíčkův Brod, Pelhřimov a Žďár nad Sázavou.

(6)

Vytvářet podmínky pro péči o přírodní, kulturní a civilizační hodnoty na území kraje, které vytvářejí image kraje a posilují vztah obyvatelstva kraje ke svému území. Přitom se soustředit zejména na: a) zachování a obnovu rozmanitosti kulturní krajiny a posílení její stability; b) minimalizaci záboru zemědělského půdního fondu a negativních zásahu do pozemků určených k plnění funkcí lesa c) ochranu pozitivních znaků utvářejících území a lokality s vysokou hodnotou krajinného rázu a území, v nichž se pozitivní působení znaků krajinného rázu vizuálně a funkčně uplatňuje; d) ochranu kvality životního prostředí, včetně ochrany kvality podzemních a povrchových vod; e) snižování potenciálních rizik a přírodních katastrof v území a zvyšování přirozené retence srážkových vod f) zachování a citlivé doplnění výrazu sídel, s cílem nenarušovat cenné městské i venkovské urbanistické struktury a omezit fragmentaci krajiny.

11

(7)

Vytvářet podmínky pro stabilizaci a vyvážený rozvoj hospodářských činností na území kraje zvláště ve vymezené rozvojové oblasti a vymezených rozvojových osách. Přitom se soustředit zejména na: a) posílení kvality života obyvatel a obytného prostředí, tedy navrhovat příznivá urbanistická a architektonická řešení sídel, dostatečné zastoupení a vysoce kvalitní řešení veřejných prostranství a ploch veřejné zeleně, vybavení sídel potřebnou veřejnou infrastrukturou a zabezpečení dostatečné prostupnosti krajiny; b) vyvážené a efektivní využívání zastaveného území a zachování funkční a urbanistické celistvosti sídel a v souvislosti s tím zajišťovat plnohodnotné využití ploch a objektů v zastaveném území a preferovat rekonstrukce a přestavby nevyužívaných objektů a areálu v sídlech před výstavbou ve volné krajině; c) intenzivnější rozvoj aktivit cestovního ruchu, turistiky a rekreace včetně rozšiřování sítě pěších a cyklistických tras; d) rozvoj ekonomických odvětví s vyšší přidanou hodnotou, zejména aplikovaného výzkumu, strategických služeb (znalostní ekonomika); e) uplatnění mimoprodukční funkce zemědělské krajiny, tedy zajistit účelné členění pozemkové držby prostřednictvím pozemkových úprav a doplnění krajinných prvků zvyšujících ekologickou stabilitu krajiny, pozitivně působících na vzhled krajiny a eliminujících erozní poškození; f) uplatnění mimoprodukční funkce lesů zejména v rekreačně atraktivních oblastech, s cílem umožnit intenzivnější rekreační a turistické využívání území; g) rozvíjení systému dopravní obsluhy a technické vybavenosti, likvidace odpadních vod a soustav zásobování vodou a energiemi včetně využívání energie z alternativních zdrojů a na využití surovinových zdrojů pro výstavbu, s cílem zabezpečit podmínky pro hospodářský rozvoj vybraných území kraje a pro stabilizaci hospodářských činností v ostatním území kraje.

(8)

Vytvářet podmínky pro řešení specifických problému ve specifických oblastech kraje při zachování požadavků na ochranu a rozvoj hodnot území. Navrhovat v území specifických oblastí takové formy rozvoje, které vyhoví potřebám hospodářského a sociálního využívání území a neohrozí zachování jeho hodnot.

(9)

Podporovat zlepšení vazeb částí území kraje s územím sousedních krajů s cílem optimalizovat dostupnost obslužných funkcí i přes hranice kraje (odstraňování administrativních bariér).

(9a) Koordinovat návrh na rozšíření Jaderné elektrárny Dukovany s ostatními aktivitami v území s ohledem na zajištění udržitelného rozvoje území a s územně plánovacími dokumentacemi obcí sousedního Jihomoravského kraje. Ty, z výše uvedených priorit, které mají vztah k řešenému území a jsou nástroji územního plánování uchopitelné, byly při tvorbě územního plánu Mohelno zohledněny. Jsou to konkrétně priority č. 1, 2, 6, 7, 9. Priorita 1 byla konkrétně zohledněna tak, že byly v územním plánu Mohelno vytvořeny vhodné územní podmínky pro dosažení vyvážného vztahu mezi nároky na zajištění příznivého životního prostředí, stabilního hospodářského rozvoje a kvalitní sociální soudržnosti obyvatel. Územním plánem jsou vytvořeny podmínky pro rozvoj bydlení, občanského vybavení, dopravní infrastruktury, výroby a skladování. Z hlediska zachování příznivého životního prostředí jsou územním plánem vytvořeny podmínky pro ochranu vyhlášených významných krajinných prvků,

12

Mohelenské hadcové stepi, zadržení vody v krajině a pro doplnění systému ÚSES o navržená biocentra a biokoridory tak, aby byla zajištěna funkčnost systému ÚSES na řešeném katastru. Priorita 2 byla konkrétně zohledněna tak, že byly v územním plánu Mohelno zpřesněny koridory podchycené v ZÚR ZK – nadregionální a regionální ÚSES. Jižně od zastavěného území řešeného městyse je vymezeno NRBC 2004 Mohelno (zahrnující v sobě MPR Mohelenská hadcová step) a na ně navazující nadregionální biokoridor NRBK K181 s vloženými lokálními biocentry. Priorita 6 byla konkrétně zohledněna tak, že byly v územním plánu Mohelno vytvořeny vhodné územní podmínky pro zachování a obnovu jedinečného výrazu kulturní krajiny v její místní i regionální rozmanitosti a kvalitě životního prostředí. a) Nebyly zde umístěny žádné záměry, které mohou výrazně ovlivnit charakter krajiny. Rozmanitost kulturní krajiny je územním plánem zachována tím, že je respektována národní přírodní rezervace Mohelenská hadcová step a vyhlášené významné krajinné prvky. b) Zábor zemědělského půdního fondu byl minimalizován. Zásah do pozemků určených k plnění funkcí lesa byl minimalizován až k nule. c) Ochrana pozitivních znaků utvářejících území s vysokou hodnotou krajinného rázu je v územním plánu Mohelno realizována jednoznačným a přesným vymezením národní přírodní rezervace Mohelenská hadcová step a vyhlášených významných krajinných prvků. d) Ochrana podzemních a povrchových vod je v územním plánu Mohelno realizována návrhem odkanalizování všech návrhových lokalit a návrhem na rozšíření čistírny odpadních vod. e) Za účelem zvyšování přirozené retence srážkových vod jsou v zemním plánu Mohelno navrženy plochy pro realizaci pěti vodních nádrží. f) Rozvojové plochy jsou navrženy tak, aby citlivě doplnily výraz řešeného sídla. Priorita 7 byla v územním plánu Mohelno konkrétně zohledněna tak, že navržené plochy změn byly vymezeny tak, aby byla urbanistická struktura řešeného městyse vhodně doplněna. a) Stávající plochy veřejné zeleně uvnitř zastavěného území byly doplněny navrženými plochami veřejné zeleně. Biologická prostupnost krajiny je zajištěna vymezením funkčního systému ÚSES. Dopravní prostupnost krajiny je zajištěna systémem stávajících i nově navržených polních a lesních cest. b) Územním plánem Mohelno jsou vytvořeny podmínky pro vyvážené a efektivní využívání zastavěného území. c) V územním plánu jsou detailně zakresleny stávající turisticky značené cesty, naučné stezky a cyklotrasy. Tyto jsou doplněny cyklotrasami navrženými. e) Účelné využití pozemkové držby je zajištěno zapracováním komplexních pozemkových úprav, které jsou pro řešené území zpracovány. Navržené i stávající polní cesty jsou doplněny návrhem interakčních prvků a územních systémů ekologické stability, čímž dojde k vytvoření pozitivně působících zelených pásů plnících navíc i protierozní funkci. f) Intenzivnější rekreační a turistické využívání lesů je umožněno návrhem nových cyklotras jihozápadně od zastavěného území. g) Systém dopravní obsluhy je navržen tak, aby návrhové plochy změn (zejména pro bydlení a výrobu) měly zajištěn příjezd. Na západním okraji zastavěného území je navržena plocha pro přeložku silnice II/392. Priorita 9 byla konkrétně zohledněna tak, že byla v územním plánu Mohelno navržena plocha pro východní obchvat obce, který bude současně sloužit i jako evakuační trasa související s nedalekou JED. Priority 3, 4 , 5, 8, 9a se netýkají území řešeného územním plánem Mohelno.

13

1.4.

Ostatní koncepční rozvojové materiály kraje Vysočina

Pro okres Třebíč je zpracován územní plán velkého územního celku Českomoravská vysočina – okres Třebíč. Zpracoval URBION – Štátny inštitút urbanizmu a územného plánovania Bratislava v roce 1986, změny a doplňky v roce 1990. Na tuto dokumentaci se dnes nahlíží jako na informativní podklad. Při zpracování návrhu územního plánu Mohelno byly respektovány tyto koncepční rozvojové materiály kraje Vysočina: Plán odpadového hospodářství kraje Vysočina (POH KV) schválený Zastupitelstvem kraje Vysočna dne 27.07.2004 vydaný ve formě obecně závazné vyhlášky kraje. Obecně závazná vyhláška kraje byla zveřejněna ve Věstníku kraje dne 10. 8. 2004. Krajský program snižování emisí znečišťujících látek s cílem zlepšení kvality ovzduší a dosažení imisních limitů znečišťujících látek v kraji Vysočina. -

Plán rozvoje vodovodu a kanalizací kraje Vysočina (AQUA PROCON s. r.o., červen

-

Koncepce bezpečnosti silničního provozu v kraji Vysočina (duben 2006);

-

Strategie rozvoje cestovního ruchu v kraji Vysočina na období 2008 – 20013 (květen

2004);

2008) Územní energetická koncepce kraje Vysočina (energetická agentura Vysočiny, z. s. p. o., září 2008) Územní plán Mohelno je s těmito koncepčními materiály v souladu.

1.5.

Širší vztahy

Při zpracování návrhu územního plánu Mohelno bylo respektováno postavení městyse ve struktuře osídlení s převládající funkcí obytnou a obslužnou, s dobrými předpoklady pro rozvoj těchto funkcí. Byly respektovány i vazby řešeného území na okolí, zejména na nadřazenou komunikační síť, na nadřazené soustavy inženýrských sítí a na územní systém ekologické stability. Jižně od zastavěného území se nachází národní přírodní rezervace Mohelenská hadcová step, jihovýchodně od zastavěného území je přírodní park Střední podhlaví a severně se rozprostírá přírodní rezervace Údolí Oslavy a Chvojnice. Na katastru řešeného městyse se vyskytují dvě evropsky významné lokality a to: CZ0614134 Údolí Jihlavy CZ0614131 Údolí Oslavy a Chvojnice Byly řešeny návaznosti vyplývající z územně plánovací dokumentace sousedních územních obvodů: Kramolín Kladeruby nad Oslavou Kuroslepy Senorady Lhánice

14

Dukovany Slavětice 2. Vyhodnocení splnění požadavků zadání, v případě zpracování konceptu též údaje o splnění pokynů pro zpracování návrhu Zadání územního plánu Mohelno bylo ve všech bodech splněno. Při zpracování návrhu územního plánu Mohelno bylo zohledněno Vyhodnocení stanovisek dotčených orgánů státní správy (DOSS) ke konceptu řešení územního plánu Mohelno: 2. Krajský úřad Vysočina, odbor životního prostředí 1. Stanovisko ochrany přírody a krajiny 1.a) V návrhu územního plánu Mohelno byly upřesněny názvy maloplodých zvláště chráněných území 1.b) Přeložka silnice II/392 je vedena v nejpříznivější trase. Území přírodního parku Střední Pojihlaví se dotýká pouze v jeho okrajové části. Evidovaná lokalita Nad Fiolou leží mimo trasu navržené přeložky. 1.c) Lokalita p13 (nově Mo_117) je navržena, protože vhodně doplňuje tvar zastavěného území. Hranice, za jaké není možné dále k jihu posouvat hranici zástavby směrem k NPR je jednoznačně určena rozsahem navržené plochy Mo_117. Jelikož se jedná o velmi cenné a citlivé území, bylo při navrhování výše uvedených ploch postupováno velmi citlivě a obezřetně. Oproti původnímu návrhu byly obě tyto plochy upraveny, co do výměry, tak, aby neovlivnily negativně krajinný ráz jižně od řešeného městyse. Národní přírodní rezervace Mohelenská hadcová step se v seznamu lokalit na http://www.nature.cz pod číslem CZ0613325 nevyskytuje. Mohelenská hadcová step je součástí lokality CZ0614134 Údolí Jihlavy. 2. Stanovisko z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu Plocha p15 byla z územního plánu Mohelno vyloučena. Plocha p14 (nově Mo_116) byla taktéž z územního plánu Mohelno vyloučena. Plocha p19 (nově Mo_136) byla výrazně zmenšena tak, že je na západě omezena ochranným pásmem stávajícího venkovního vedení VN 22 kV. Plochy p22 a p23 (nově Mo_118 a Mo_119) a plochy na ně navazující byly upraveny tak, aby nevznikaly pozemky nevhodné k zemědělskému obhospodařování. Plocha p25 byla z návrhu územního plánu Mohelno vyloučena. Plocha p26 (nově Mo_141) byla, oproti původnímu návrhu, výrazně zmenšena. Plocha č. 19 byla z územního plánu Mohelno vyloučena. Plochy 20 a 21 (Mo_421, Mo_422) byly v územním plánu Mohelno ponechány, protože jsou důležité jako plochy pro realizaci izolační zeleně oddělující budoucí silnici II/392 od obytné zástavby. Na ploše 24 (ležící mezi čistírnou odpadních vod a centrem městyse) určené v konceptu územního plánu Mohelno k umístění zahrádkářské kolonie byla zrealizována kompostárna. Na zbývající výměře původní plochy 24 bylo v předkládaném územním plánu navrženo rozšíření kompostárny (plocha Mo_398) a izolační zeleň oddělující tuto rozšířenou kompostárnu od obytné zástavby. Vodní nádrž Kočičák je již zrealizována a to tak, že samotná vodní plocha (společně s mokřadem) má výměru 6,8158 ha a hráz má výměru 0,37 ha. Celková výměra je tedy 7,1858 ha.

15

Vodní nádrže 27, 28 (Mo_465, Mo_463) byly plošně upraveny. Jsou navrženy na nezemědělských půdách. Plocha 32 byla z územního plánu Mohelno vyloučena. Plochy 35 a 36 (Mo_435 a Mo_436) zasahují až po komunikace (stávající i nově navrhované), takže nevzniknou žádné pozemky nevhodné k hospodaření. Plocha 38 (Mo_432) byla změněna na návrhovou plochu pro rozvoj zemědělské výroby a zvětšena až k potoku Štenkravě. Plocha 41 (Mo_406) je plocha ležící v zastavěném území a navazující na stávající sportovně rekreační areál západně od centra městyse. Umožňuje zřízení parkoviště pro 10 osobních automobilů. Plochy kom1, kom5, kom7, kom9, kom10, kom11 byly v předkládaném územním plánu Mohelno zařazeny do ploch stávajících, protože místní a obslužné komunikace jsou na niích již zrealizovány. Plochy kom08 a kom12 (nově Mo_405 a Mo_403) leží na východní straně zastavěného území městyse Mohelno a leží celé mimo ZPF. 10. Vojenská ubytovací a stavební správa Do územního plánu Mohelno bylo zakresleno OP letiště a průběh RR paprsků. 12. Městský úřad Náměšť nad Oslavou, odbor životního prostředí Vodní hospodářství Návrh zásobování vodou, odkanalizování a čištění odpadních vod je v souladu s „Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací kraje Vysočina“. Ochrana přírody a krajiny Územní plán Mohelno je v souladu s „Posouzením vlivů ÚPD – konceptu ÚPNO Mohelno – na životní prostředí procesem SEA podle zákona č. 100/2001 Sb.“ K číslům registrovaných VKP byly doplněny názvy. Památný strom „Lípa pod Mohelenskou stepí“ je vyznačen v koordinačním výkrese, protože do hlavního výkresu nepatří. Ochrana pozemků určených k plnění funkcí lesa Pozemek p.č. 5510/2 je v územním plánu Mohelno zakreslen jako plocha lesní. 15. Ministerstvo zemědělství ČR, Pozemkový úřad Návrh územního plánu Mohelno byl zpracován až po zpracování komplexních pozemkových úprav, takže jejich výsledky byly do něj zapracovány. 18. Městský úřad Náměšť nad Oslavou, odbor životního prostředí, ochrana ZPF Plocha p15 byla z územního plánu Mohelno vyloučena. Plocha p14 (nově Mo_116) byla taktéž z územního plánu Mohelno vyloučena. Plocha p19 (nově Mo_136) byla výrazně zmenšena tak, že je na západě omezena ochranným pásmem stávajícího venkovního vedení VN 22 kV. Plocha p25 byla z návrhu územního plánu Mohelno vyloučena. Plocha p26 (nově Mo_141) byla, oproti původnímu návrhu, výrazně zmenšena na nezbytnou plochu podél místní komunikace a navazující zastavěné území. Plocha č. 19 byla z územního plánu Mohelno vyloučena. Plochy 20 a 21 (Mo_421, Mo_422) byly v územním plánu Mohelno ponechány, protože jsou důležité jako plochy pro realizaci izolační zeleně oddělující budoucí silnici II/392 od obytné zástavby. Vodní nádrže 27, 28 (Mo_465, Mo_463) byly plošně upraveny. Jsou navrženy na nezemědělských půdách.

16

Plocha 35 (Mo_435) navazuje na stávající výrobní areál. Plocha vhodně dotváří urbanistickou strukturu městyse. Jejím návrhem nevznikají žádné pozemky s obtížným hospodařením. Vyvolaná investice izolační zeleně (plocha 19) byla z územního plánu Mohelno vyloučena. Plocha 37 (Mo_437) navazuje na stávající plochy občanského vybavení a vhodně vyplňuje plochu mezi zastavěným územím a budoucí přeložkou silnice II/392. Plocha 38 (Mo_432) byla změněna na návrhovou plochu pro rozvoj zemědělské výroby a zvětšena až k potoku Štenkravě. Plocha 41 (Mo_406) je plocha ležící v zastavěném území a navazující na stávající sportovně rekreační areál západně od centra městyse. Umožňuje zřízení parkoviště pro 10 osobních automobilů. 3. Komplexní zdůvodnění přijatého řešení a vybrané varianty, včetně vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území 3.1.

Důvody zpracování územního plánu Zpracování územního plánu Mohelno je vyvoláno:

a) Potřebou nového podkladu pro koordinované řízení investiční činnosti v území a pro proporcionální rozvoj jednotlivých urbanistických funkcí řešeného městyse. b) Potřebou vytvoření předpokladů pro prosazení obecně potřebných investičních záměrů (možnost vyvlastnění ve prospěch veřejně prospěšných staveb) c) Potřebou vytvoření koncepčního podkladu pro rozvoj bydlení, služeb, soukromého podnikání výroby atd. d) Potřebou podkladu pro směnu a trh s pozemky a nemovitostmi na bázi nových vlastnických vztahů e)

Potřebou podkladu pro pořízení projektové dokumentace dalších stupňů.

f)

Potřebou prověření možnosti obsluhy řešeného území technickou infrastrukturou.

g)

Potřebou zhodnocení podmínek životního a přírodního prostředí.

h)

Potřebou vyhodnocení možností a forem rozvoje rekreace a cestovního ruchu.

17

3.2.

Hlavní cíle řešení

Územní plán Mohelno stanoví závazné zásady a regulativy pro využití ploch, jejich vzájemné uspořádání, stanovení předpokládaného rozvoje a vytvoření předpokladů k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území, zejména se zřetelem na péči o životní prostředí a ochranu jeho hlavních složek. Hlavní cíle řešení územního plánu Mohelno je možno shrnout do těchto následujících bodů:  stanovení urbanistické koncepce rozvoje území městyse  ochrana a rozvoj hodnot území městyse  prověření výhledového rozvoje městyse ve vazbě na dopravní a technickou infrastrukturu  vymezení hranic zastavěného území  vymezení hranic zastavitelných ploch  určení základní regulace území  řešení funkčního využití území  stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití  vyřešení koncepce technické infrastruktury  vymezení ploch pro veřejně prospěšné stavby  nastolení právní jistoty pro bezkonfliktní realizaci plánovaných záměrů  naplňování základních pravidel zajišťujících udržitelný rozvoj při plném respektování hodnot životního prostředí a s velkým důrazem na jeho ochranu Existence schváleného územního plánu je jednou ze základních podmínek, které musí být splněny při prokazování významnosti, reálnosti a prospěšnosti rozvojových projektů. Územní plán významnou měrou spoluvytváří předpoklady pro všestranný a komplexní rozvoj městyse v souladu se zásadami udržitelného rozvoje. Důvodem pro zpracování územního plánu Mohelno je, kromě výše uvedeného, zájem představitelů městyse o vytipování co největšího počtu lokalit vhodných pro výstavbu rodinných domků a řešení problémů spojených s podnikatelskými aktivitami. Závažným důvodem pro zpracování územního plánu je i potřeba všeobecně projednaného a schváleného podkladu pro koncepčního vyřešení obsluhy řešeného území inženýrskými sítěmi. 3.3. Vyhodnocení souladu s cíli územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu nezastavěného území Územní plánování vytváří předpoklady k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území. Realizací záměrů, jimiž se zabývá tato změna územního plánu, dojde k vytvoření předpokladů pro zkvalitnění životních podmínek v městysi. Aktuální počet obyvatel v městysi Mohelno je 1369 (ke dni 6.12.2012) obyvatel. Lze počítat se zvýšením tohoto stavu, v návrhovém období tj. do r. 2020 na cca 1700 obyvatel. Lze předpokládat, že v důsledku zhoršení ekonomických a ekologických podmínek ve městech, může nastat návrat obyvatelstva do obcí. Představitelé městyse se snaží zajistit současným i budoucím novým obyvatelům optimální životní podmínky. V územním plánu Mohelno je přiměřeně k významu tohoto městyse naplňován veřejný zájem chráněný územním plánováním. Jsou zde vytvořeny předpoklady k zabezpečení trvalého

18

souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území se zřetelem na péči o životní prostředí a ochranu jeho hlavních složek – půdy, vody a ovzduší. V rámci území městyse je možno vytvořit podmínky pro vyvážený vztah hospodářského rozvoje, kvalitních životních podmínek a sociální soudržnosti. 3.4.

Zhodnocení dříve zpracované a schválené územně plánovací dokumentace

Nejstarší územně plánovací dokumentací zpracovanou pro městys Mohelno byl Směrný územní plán střediskového sídliště Mohelno – Zemědělský projektový ústav Brno, květen 1969. Poté měla obec Mohelno zpracován územní plán z prosince 1980 zhotovený Agroprojektem, závod Brno. Jednalo se o Územní plán sídelních útvarů Mohelna, Lhánic, Senorad, Kladerub n. Osl. a Kramolína. V prosinci 2005 byl zpracován koncept územního plánu Mohelno, který byl následně během roku 2006 projednán. Ke zpracování návrhu územního plánu Mohelno bylo přikročeno až po zpracování komplexních pozemkových úprav v roce 2012. 3.5.

Požadavky na řešení vyplývající z územně analytických podkladů Při návrhu územního plánu Mohelno byly respektovány limity využití území, kterými jsou:

3.5.1 Limity využití území vyplývající z nadřazené územně plánovací dokumentace Nadřazenou územně plánovací dokumentací jsou Zásady územního rozvoje kraje Vysočina, které byly vydány Zastupitelstva kraje Vysočina dne 16.09.2008 pod č.j. KUJI 68739/2008. Vyplývají z nich tyto limity využití území: Vodní nádrž Čučice Nadregionální biocentrum 2004 Mohelno Regionální biocentrum č. 1806 Ketkovice Regionální biokoridor R005 Nadregionální biokoridor č. 181 Regionální biokoridor č. 1478 3.5.2 Limity využití území vyplývající z právních předpisů a správních rozhodnutí Z právních předpisů a správních rozhodnutí vyplývají tyto limity využití území: -

Významné krajinné prvky dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů – lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy národní přírodní rezervace Mohelenská hadcová step dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů přírodní rezervace Údolí Oslavy a Chvojnice dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů evropsky významné lokality přírodní park významné krajinné prvky pásmo lesa 50 m od okraje pozemku určených k plnění funkce lesa dle zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a o doplnění některých zákonu (lesní zákon) ochranná pásma silnic 2. a 3. třídy 15m od osy vozovky nebo přilehlého jízdního pásu v nezastaveném území dle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikačních, ve znění pozdějších předpisů

19

-

-

-

-

-

-

ochranná pásma vodovodních a kanalizačních řadů (dle zák. 274/2001 §23 odst. 3) 1,5 m (do DN 500 včetně) a 2,5m (nad DN 500) od vnějšího líce potrubí dle zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonu, ve znění pozdějších předpisů záplavové území Q100 území zvláštní povodně pod vodním dílem aktivní zóna záplavového území Manipulační pruh kolem vodních toků - 6 m od břehových hran ochranná pásma vedení VN 22 kV, vzdušných,10m od krajního vodice dle zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů ochranná pásma stožárových trafostanic VN/NN 7m (10m - pro zařízení realizovaná před 1. 1. 1995) dle zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů ochranná pásma zděných trafostanic VN/NN 2m od objektu dle zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů ochranné pásmo JEDu STL plynovody a přípojky do průměru 200 mm - 4 m STL plynovody a přípojky v zastavěné části –1 m ochranné pásmo dálkového kabelu – 1 m ochranné pásmo hřbitova 100m po obvodě, dle zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví, ve znění pozdějších předpisů provedené meliorace dle podkladů ZVS Třebíč vydaná územní rozhodnutí a stavební povolení celé správní území obce je situováno v ochranném pásmu radiolokačních zařízení Ministerstva obrany, které je nutno respektovat podle ustanovení § 37 zákona č. 49/1997 Sb. o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb. o živnostenském podnikání. celé správní území obce je situováno v ochranném pásmu ochranné pásmo letiště Náměšť nad Oslavou, které je nutno respektovat podle ustanovení § 37 zákona č. 49/1997 Sb. o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č.455/1991 Sb. o živnostenském podnikání. celé k.ú. Mohelno je zájmovým územím Ministerstva obrany vymezeným v souladu s § 175 odst. 1 Zák. č. 183/2006 koridor RR směrů, který je nutno respektovat podle Zák. č. 183/2006, § 175 odst. 1 a dle Zák. č. 222/1999 Sb. a Zák. č. 127/2005 Sb. zájmové území objektu důležitého pro obranu státu Ministerstva obrany (dle ustanovení § 175 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu), které je nutno respektovat podle zákona č. 222/1999 Sb. o zajišťování obrany ČR. OP leteckých a zabezpečovacích zařízení – Ochranné pásmo nesměrového majáku (L, NDB) Ministerstva obrany koridor podzemních sítí - zájmové území pro podpovrchové stavby a veškeré zemní práce (dle ustanovení § 175 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu), které je nutno respektovat podle zákona č. 222/1999 Sb. o zajišťování obrany ČR a zákona č. 127/2005 o elektronických komunikacích.

20

3.6.

Zastavěné území

Zastavěné území městyse Mohelno je vymezeno k 06.04.2012 a je zakresleno ve všech výkresech grafické části územního plánu Mohelno (kromě výkresu širších vztahů). Bylo vymezeno jedno základní souvisle zastavěné území a 26 rozptýlených zastavěných území (samoty, objekty technické

infrastruktury a ostatní zastavěná území ve volné krajině). Podkladem pro vymezení zastavěného území byl původní koncept ÚP Mohelno a hranice intravilánu z roku 1966. Hranice byla doplněna na základě údajů katastru nemovitostí, skutečností zjištěných průzkumem území ve smyslu právní úpravy (§ 58 zákona č. 183/2006 Sb.).

Zastavěná území byla vymezena v souladu s metodickým pokynem Ústavu územního rozvoje s názvem Vymezení zastavěného území ve smyslu stavebního zákona. Tento materiál rozvádí vysvětluje a upřesňuje § 58 Zákona č. 183/2006. Využitím ploch navržených k zástavbě v územním plánu Mohelno dojde k úpravě hranic zastavěného území a to tak, že zastavěné území bude vhodně zarovnáno a zaobleno. 3.6.1 Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch Územním plánem Mohelno jsou vytvořeny podmínky pro účelné využití zastavěného území. Regulativy jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití umožňují intenzivnější využití stávajících ploch v zastavěném území. Např. plochy bydlení v rodinných domech – vesnické (BV) umožňují polyfunkční využití ploch nejen pro bydlení, ale např. pro občanské vybavení a nevýrobní služby. Zastavitelné plochy navazují na zastavěné území tak, aby účelně využívaly stávající dopravní a technickou infrastrukturu. Rozsah vymezených zastavitelných ploch odpovídá současným a výhledovým potřebám městyse (rozšíření nabídky ploch bydlení, doplnění chybějících ploch pro občanské vybavení, tělovýchovu a sport). Rozsah jednotlivých ploch v městysi Mohelno odpovídá jejímu charakteru - sídla s kvalitním přírodním zázemím, nacházející ve výhodné poloze v dosahu kvalitní dopravní a technické infrastruktury. Odborný odhad potřeby zastavitelných ploch pro bydlení: Požadovaný nárůst počtu obyvatel ……………………………………..….. 331 obyvatel Předpokládaná obložnost ……………………………………………………3,5 Požadavky vyplývající z předpokládaného demografického vývoje ……..… 75 b.j. Požadavky vyplývající z nechtěného soužití ……………………………….. 10 b.j. Rezerva 20%…………………………………………………………………. 9 b.j. Celkem ……………………………………………………………………….94 b.j. Vzhledem k charakteru městyse a předpokládanému budoucímu vývoji je stanoven tento poměr b.j.: 0% bytů v bytových domech ………………………………………….. 0 b.j. 100% bytů v rodinných domech ………………………………………. ..94 b.j. Potřeba ploch pro 1 b.j. v RD cca ……………………………………………0,1200 ha Potřeba zastavitelných ploch pro RD………………………………………... 11,28 ha

21

Pro rozvoj bydlení v rodinných domech jsou navrženy plochy o výměře 12,9784 ha. To znamená, že je navrženo o 1,6984 ha více. Městys Mohelno je tedy připraven na očekávaný zvýšený zájem budoucích stavebníků. Výměra zastavěných ploch pro bydlení …………………609 751 m2 Počet obyvatel …………………………………………… 1369 obyvatel Hustota ………………………………………………………...445 m2 na jednoho obyvatele Obložnost ……………………………………………………… 3,5 obyvatele / 1 b.j. Výměra zastavěného území na 1 b.j. ……………………….. 127 m2 / 1 b.j. Z výše uvedeného vyplývá, že zastavěné území je účelně využito. Potřeba vymezení nových zastavitelných ploch vyplývá z potřeby zajištění budoucího rozvoje řešeného sídla reprezentovaného zvýšením stávajícího počtu obyvatel.

3.7.

Územní systémy ekologické stability

3.7.1 Úvod Plán ÚSES v katastru městyse Mohelno je zpracován v rámci komplexních pozemkových úprav (KPÚ). Obsah plánu stanoví zákon č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů (§ 20). a Metodický návod pro pozemkové úpravy (M.Dumbrovský. J. Mezera a kol. VÚMOP Praha 2000). Návrh plánu ÚSES vychází z výsledků předchozí etapy prací – průzkumů a rozborů využití území a z vyhodnocení předaných podkladů (doposud platného ÚTP NR a R ÚSES ČR a z generelu a plánu L-ÚSES v jeho poslední verzi dle aktuální ÚPD a podle Návrhu na sjednocení ÚSES okresu Třebíč). Současný stav byl posouzen v rámci průzkumů a rozborů využití území v předchozí etapě prací na KPÚ. Rozbor současného stavu byl proveden v roku 2008 a jeho výsledky byly předloženy k projednání a posouzení na jednáních svolaných a vedených v této věci Pozemkovým úřadem se zastupitelstvem městyse, se sborem zástupců vlastníků a byl přijat jako podklad pro návrh společných zařízení. Pro účely návrhu společných zařízení KPÚ bylo hodnocení kostry ES zahrnuto do předchozí etapy prací. V návrhu společných zařízení je zobrazen výsledek – začlenění ekologicky významných krajinných prvků (EVSK) do ÚSES jako interakčních prvků (IP), biocenter (LBC) a biokoridorů (LBK). Rozsah a obsah návrhu společných zařízení odpovídá platné metodice dle závazného Metodického návodu (ČMKPÚ, 2004) V návrhu nejsou znovu uváděny údaje shrnuté v dříve dokončené části návrhu KPÚ. Zásady zpracování plánu společných zařízení (ÚSES) Při vymezování územních systémů ekologické stability (ÚSES) vycházíme z předpokladu, že nejde o vytváření nových, dosud neexistujících krajinných struktur, nýbrž o obnovu jejich alespoň dnes známého nezbytného minima. Cílem ÚSES je tyto prostorové struktury vymezit a v rámci daných možností respektovat a chránit. Za skladebné části ÚSES volíme účelně vybrané ekologicky významné segmenty krajiny (tedy ty části krajiny, které jsou tvořeny ekosystémy s relativně vyšší ekologickou stabilitou) na základě převažujících funkčních kritérií. Podle převažující funkce, kterou jim v ÚSES přisuzujeme, dělíme skladebné části na biocentra, biokoridory a interakční prvky.

22

O rozložení ÚSES v krajině rozhoduje celá řada přírodních faktorů, z nichž dnes známe jen část. Všechny dostatečně známé faktory, rozhodující o výsledném rozmístění ÚSES v krajině, lze shrnout do pěti kritérií. Těchto pět postupně uplatňovaných kritérií pro vymezování ÚSES upřesňuje „společensky přijatelnou“ podobu uchování vztahů, které v přírodě existovaly a pro trvale udržitelný rozvoj mají být v krajině uchovány či obnoveny: Kritérium rozmanitosti potenciálních ekosystémů Jde o kritérium zcela přírodovědného charakteru, vycházející z biogeografické diferenciace krajiny. Je až na výjimky (některé antropogenní půdy) ve svých zásadních vlastnostech nezávislé na aktuálním stavu využívání krajiny a na činnostech člověka v ní.

Kritérium prostorových vztahů potenciálních ekosystémů Prostorové vztahy potenciálních ekosystémů vymezují přírodní, na člověku nezávislé bariéry, a naopak koridory, které v krajině existují (či existovaly), a prostory, v kterých jsou (či byla) přírodní biocentra různých typů. Kritérium aktuálního stavu krajiny Je ze všech uváděných kritérií nejexaktněji zjistitelné, protože aktuální stav území (a bilance kostry ekologické stability krajiny) je realitou, kterou lze relativně přesně mapovat. Zásadní význam kritéria je v tom, že dochované, ekologicky významné segmenty krajiny jsou dnes jedinými nositeli druhového i genového bohatství přirozených ekosystémů, a tedy i východisky pro obnovu ÚSES. Druhým významným důvodem je čas, který ušetříme využitím již existujícího společenstva oproti společenstvu nově založenému. Čas, který uplyne od založení nového společenstva po jeho stabilizaci a plnou funkční způsobilost se pohybuje (podle typu ekosystémů) řádově v desetiletích až staletích. Kritérium nezbytných prostorových parametrů Toto kritérium má biologický charakter, jeho uplatňování je však motivováno zájmy člověka. Cílem je zjistit, na jakou míru můžeme zmenšit přírodní potenciální biocentra a biokoridory, aby ještě neztratily svou funkční schopnost, a jaké typy, tvary a velikosti musí mít interakční prvky, aby i v intenzivně využívané krajině umožňovaly trvalou existenci druhů přirozeného genofondu, významných pro autoregulaci. Skutečně dostačující parametry nejsou doposud známy, používané minimální parametry pouze garantují, že při jejich nerespektování již ÚSES rozhodně nefunguje. Kritérium společenských limitů a záměrů Je v podstatě prostorovým průmětem všech předpokládaných zájmů, potřeb a optimalizačních snah společnosti v krajině, významných pro ÚSES. Nejde o žádný jednoznačně vymezený cílový stav, ale o snahu brát na vědomí existenci množství individuálních a institucionálních rozhodnutí a záměrů, které ovlivňují organizaci prostoru, prognózy s jejich nejistotami, tlaky trhu, specifické rysy správního řízení, rozmanitost budoucích sociálně ekonomických vztahů, a v neposlední řadě vývoj preferenční hierarchie hodnot veřejnosti. 3.7.2 Koncepce návrhu ÚSES Tento návrh upřesňuje vymezení ploch biocenter, biokoridorů a interakčních prvků, které by měly umožnit zachování a obnovu společenstev odpovídajících daným přírodním podmínkám. V maximální míře začleňuje do systému prvky stávající kostry ekologické stability (ES). Návaznost na prvky ÚSES na k.ú. sousedních obcí je dána respektováním platného generelu a ÚTP.

23

Prioritou ÚSES je zvýšení ekologické stability území. ÚSES může příznivě ovlivnit stav zemědělsky a lesnicky využívaného území, vodních ploch i vodního režimu povrchových i podzemních vod. Prostorové a funkční uspořádání prvků ÚSES se do určité míry přizpůsobuje potřebám protierozní ochrany, přístupnosti pozemků i jejich uspořádání tak, aby nebyla narušena prvořadá ekologická funkce ÚSES. 3.7.3 Vymezení struktur ÚSES Základním a závazným vstupním podkladem pro zpracování plánu L-ÚSES je územnětechnický podklad (ÚTP) ÚTP „Nadregionální a regionální územní systém ekologické stability ČR“ vydaný MMP a MŽP ČR v roce 1996 Ten poskytuje přehled o lokalizaci biocenter nadregionálního a regionálního významu a jejich propojení biokoridory téhož významu a vymezuje jejich ochranná pásma. Kódové (číselné) označení jednotlivých prvků odpovídá návrhu na sjednocení ÚSES okresu Třebíč. Pro vymezení společenstev vázaných na nivu a vodní toky lze využít funkční nebo po úpravě funkční struktury podél Skřipinského potoka, Štenkrava i Mohelničky v západní polovině území. Ve východní polovině k.ú. bude třeba doplnit struktury ÚSES v nivě Štenkravy. Společenstva hydricky průměrných a sušších stanovišť jsou podle generelu ÚSES vymezena v severojižním směru převážně na orné půdě s využitím malého počtu remízů a mezí s částečně funkčními porosty. Při nedostatku půdy vyčlenitelné pro tento účel bude využita možnost dělení biokoridorů do více pásů podél polních cest. Nadregionální ÚSES Nadregionální biocentrum Mohelno je vymezeno na ploše Mohelnské hadcové stepi, teplomilná doubravní osa RBK je vymezena na svazích údolí Jihlavy. Do k.ú. Mohelno (do obvodu KPÚ) zasahují jen lokální biokoridory zprostředkující kontakt společenstev v údolí Jihlavy a Oslavy. Nadregionální ÚSES je vymezen v souladu se ZÚR krV. Regionální ÚSES Regionální biokoridor s vloženými biocentry je vymezen mimo obvod KPÚ v lese západně od řešeného území a v údolí Oslavy a Chvojnice. Kontakt společenstev je zajištěn v nivě Skřipinského potoka ve směru do údolí Oslavy a v nivách Mohelničky a Štenkrava ve směru do údolí Jihlavy. Regionální ÚSES je vymezen v souladu se ZÚR krV. Lokální ÚSES Byl vymezen podle předaných platných podkladů a podle výsledků vlastního průzkumu zpracovatele KPÚ a hodnocení současného využívání území a z výsledků rozboru dat získaných v předchozí etapě prací na návrhu KPÚ. Hranice a lokalizace prvků L-ÚSES byly v obvodu KPÚ upřesněny s ohledem na výměry využitelných a dostupných pozemků městyse a státu a na záměry nového uspořádání pozemků. Společenstva údolních niv a sníženin na hlubokých, živinami dobře zásobených půdách s vyšší hladinou vody v půdě odpovídající STG 2-3BC3-4 by měly podle návrhu na sjednocení ÚSES okresu Třebíč representovat struktury L-ÚSES s lokálními biocentry na tocích a v nivách Skřipinského potoka, Štenkravy a Mohelničky. Společenstva ostatních stanovišť s normálním hydrickým režimem na středně hlubokých až mělkých, sušších půdách odpovídající STG 2AB2-3, 2B3 by měly propojit biokoridory vedené napříč územím v severojižním směru napříč přes nivy toků. V nivách roků a na navazujících plochách mimo nivu jsou na jejich trasách vymezena kontaktní biocentra.

24

3.7.4 Základní problematika ÚSES ÚSES je vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, který udržuje přírodní rovnováhu. Vymezuje soustavu vnitřně ekologicky stabilnějších segmentů krajiny, rozmístěných účelně na základě funkčních a prostorových kritérií. Z hlediska časové realizace ÚSES zahrnuje návrh prvků již existujících, tj. nesporných, dále prostorově existujících s nutností rekonstrukce (změna druhové skladby) a nově navržených, dnes neexistujících. Tento systém (ÚSES) je reprezentován sítí biocenter a biokoridorů, které jsou doplněny interakčními prvky. Cílem ÚSES je: 1 - uchování a podpora rozvoje přirozeného genofondu krajiny 2 - zajištění příznivého působení na okolní, ekologicky méně stabilní části krajiny a jejich prostorové oddělení 3 - podpora možnosti polyfunkčního využívání krajiny, 4 - uchování významných krajinných fenoménů. ÚSES sám o sobě nezabezpečí ekologickou stabilitu krajiny, tvoří však územně vymezený, dlouhodobě fixovaný a chráněný základ, který společně s rozptýlenou zelení a ekologickou soustavou hospodaření v krajině působí na zvýšení autoregulační schopnosti krajiny jako systému. Hlavním úkolem biocenter je uchování přirozeného genofondu krajiny, biocentra jsou propojena v souvislý celek biokoridory, které tvoří migrační trasy bioty v často nepřírodním, neprůchodném prostředí. 3.7.5 Popis skladebných částí ÚSES na k.ú. Mohelno Nadregionální ÚSES V jižní části řešeného území byl v ÚTP vymezen nadregionální ÚSES s těmito skladebními částmi: NRBC2004 Mohelno NRBK K181 Nadregionální biocentrum 2004 Mohelno je vymezeno na ploše 509,4089 ha (z toho 240,7695 ha na k.ú. Mohelno). Jedná se o unikátní biocentrum. Jeho jádro tvoří NPR Mohelenská hadcová step s fenoménem extrémní xerotermní bioty na serpentinech. Rozkládá se především na strmých, podélně výrazně rozčleněných svazích údolí řeky Jihlavy, které zde tvoří amfiteátr otevřený k jihu. Na území rezervace vytváří reliéf terénu, geologické, edafické a klimatické podmínky pro ekotop se zcela specifickými vlastnostmi, které u nás nemají obdobu. Nadregionální biokoridor K181 je dálkovou migrační trasou, která umožňuje migraci teplomilné doubravní, mezofilní hájové a mezofilní bučinové bioty na nadregionální, tedy nejvýznamnější úrovni. Biokoridor je na širším území tvořen dvěma osami, a to mezofilní hájovou a teplomilnou doubravní a jejich ochrannou zónou. Na k. ú. Mohelno zasahuje pouze teplomilná doubravní osa a ochranná zóna NRBK. Minimální šířka osy nadregionálního biokoridoru odpovídá šířce regionálního biokoridoru příslušného typu (min. 40 m). Maximální šíře ochranné zóny je odvozena z maximální vzdálenosti lokálních biocenter (2 km od osy nadregionálního biokoridoru po obou stranách). Na takto vymezeném území se podporuje koridorový efekt. Do os nadregionálního biokoridoru musí být po 5 – 8 km vkládána regionální biocentra diferencovaně podle typů ekosystémů a po 700 m lokální biocentra. Osa nadregionálního biokoridoru má být tvořena přírodními ekosystémy, popř. přírodě blízkými. Součástí nadregionálního biokoridoru se stávají skladebné části ÚSES lokálního

25

a regionálního, významné krajinné prvky, zvláště chráněná území, kostra ekologické stability a všechny přírodní i přírodě blízké ekosystémy, které jsou lokalizovány v ochranné zóně biokoridoru. Teplomilná doubravní osa K181 je vázána na ekosystémy světlých doubrav 1. a 2. vegetačního stupně, typická jsou skalní a lesostepní společenstva, bylinná společenstva s xerotermofyty a doubravy. Tato osa nadregionálního biokoridoru K181 je terestrická, lesní i nelesní. Na k ú. Mohelno byly v této ose vymezeny tři vložená funkční lokální biocentra o minimální rozloze 3 ha (BC1 Pod širokým, BC2 Nad nádrží, BC3 Pod Zeleným kopcem). Součástí nadregionálního biokoridoru je také celý lesnatý svah nad vodní nádrží Mohelno.

Regionální ÚSES Regionální ÚSES zasahuje do řešeného území v severní části pouze jako část biocentra RBC 1806 Ketkovice (vymezeno na ploše 1 109,5653 ha – z toho 19,6891 ha na k.ú. Mohelno) a část biokoridoru RBK1478. Západně od řešeného území leží RBC 226 Kramolínské bučiny a RBK 1476 překračující řeku Jihlavu. Lokální ÚSES Lokální síť ÚSES je členěna na biocentra, biokoridory a interakční prvky. Jednotlivě jsou popsána biocentera a biokoridory, ve skupinách podle charakteru a funkce jsou popsány interakční prvky. V mapě je vyznačena poloha navazujících prvků regionální a nadregionální úrovně. Jsou vymezeny většinou na lesní půdě.

LOKÁLNÍ BIOCENTRA LBC Tlustý č. 352.0400 V obvodu KPÚ je závazně a jednoznačně vymezeno z části jako funkční na plochách krajinné zeleně, podmáčených luk, litorálu na okraji umělé vodní nádrže (rybníka Tlustý) v nivě Skřipinského potoka výrazně zahloubené mezi ploché hřbety v tratích U šibenice a Mančalov mimo les (PUPFL). Stávající vegetace má stanovištně odpovídající druhovou skladbu s vyšším podílem nepůvodních druhů jen na ruderalizovaných okrajích porostů v sušších svazích nad nivou. Jde o prvek po doplnění funkční jako lokální biocentrum representující společenstva odpovídající STG 3 BC4-5 v kontaktu se společenstvy s STG 2AB3. Po dokončení plánované úpravy rybníka se podstatně zvětší podíl volné vodní plochy na úkor nivní louky a současného litorálu. Rozsah změn podle rozhodnutí dotčených orgánů ochrany přírody. Výměra v obvodu KPÚ: Fyziotypy aktuální vegetace: STG Stupeň ekologické stability Způsob využití, druh pozemku Ochrana

5,53 ha KU, MT, OL,VO,RU 3BC4-5, 2AB3 3-4 louka, mokřad, vodní plocha, tok Ostatní plocha – krajinná zeleň VKP ze zákona č. 114/92 Sb.

26

Navrhovaná změna

ostatní – krajinná zeleň, tok, vodní plocha zaregistrovat jako VKP

Popis současného stavu Přírodní, neupravený tok s rybníkem před zásadní úpravou velikosti zátopy a konstrukce hráze, převážně přirozené (náletové dřevinné porosty na svazích nad nivou, nálety jednotlivých olší (topolů, jasanů a vrb) na podmáčené louce, volná vodní plocha s širokým litorálním pásmem (rákos), volné sušší travnaté plochy na hrázi a navazujících svazích. Návrh opatření Stávající dřevinné porosty probrat, omezit podíl ruderálních druhů. Zajistit zachování podílu podmáčené nivní louky, vytvořit podmínky k obnově litorálu se zaměřením na zvýšení druhové, věkové a prostorové členitosti porostů. LBC Mančalov č. 353.0401 Toto lokální biocentrum je v obvodu KPÚ závazně a jednoznačně vymezeno jako po přestavbě a doplnění funkční na plochách lesa (PUPFL) a na ploše louky v nivě nad plánovanou nádrží. Spolu s LBC Tlustý a s vloženým úsekem LBK 363.0872 tvoří kontaktní prvek ÚSES vymezeným na toku s doprovodnou vegetací a na loukách v nivě Skřipinského a Mančalovskéo potoka. Po dokončení stavby plánované vodní nádrže se zmenší podíl luk a orné půdy ve prospěch volné vodní plochy litorálu ve zhlaví nádrže. Toto LBC má umožnit zachování a rozvoj společenstev odpovídajících STG 2 STG 2B3 na sušších stanovištích v kontaktu se společenstvy nivy (STG 2 BC3-4).

Výměra v obvodu KPÚ: Fyziotypy aktuální vegetace: STG Stupeň ekologické stability 3 Způsob využití, druh pozemku Ochrana Navrhovaná změna louka (TTP)

2,54 ha SE, DB, KU, RU 2B3, 2 BC3-4 oená půda, les (PUPFL) EVSK – návrh VKP les zvl. určení (ochranný) upravit dle STG aktualizovat LHP

Popis současného stavu Hospodářský, převážně listnatý les (db, lp, bu, jv, ..) se skupinami bo, nesouvislý porostní plášť. Kultivovaná plocha pole se společenstvy plevelů na okrajích. Návrh opatření Stávající porosty na lesní půdě přebudovat podle aktualizovaného LHP jako les zvláštního určení se zaměřením na posílení ekologických funkcí lesa - zvýšení druhové, věkové a prostorové členitosti porostů v souladu se záměry tvorby ÚSES. Omezit šíření neofytů a ruderálních druhů rostlin v podrostu a v porostním plášti. Luční porost mimo les nově založit jako TTP, předem limitovat intenzitu využití, nerozorávat, nedosévat nepůvodní druhy trav, po dopěstování drnu doplnit dvouděložné rostliny z místních zdrojů.

27

LBC Chobot č. 352.0402 Toto lokální biocentrum je v obvodu KPÚ závazně a jednoznačně vymezeno jako funkční na plochách nivy, rybníka s litorálním pásmem, tůní a mokřadem kolem toku v nivě Skřipinského potoka mezi hrází a státní silnicí. Součástí litorální zóny je tůň vytvořená při severním břehu nádrže při jejím odbahnění. Volná vodní plocha není zahrnuta do výměry LBC, Její využití pro chov ryb je přijatelným kompromisem vzhledem k nadlimitní výměře prvku. Toto LBC má umožnit zachování a rozvoj společenstev odpovídajících STG 2BC4(5). Výměra v obvodu KPÚ: Fyziotypy aktuální vegetace: STG Stupeň ekologické stability 3-4 Způsob využití, druh pozemku Ochrana Navrhovaná změna

1,35 + 3,2 ha VO, LO, RU 2BC4(5) tok, mokřad EVSK – návrh VKP VKP – prvek ÚSES

Popis současného stavu Litorál, mokřady s převážně vyhovujícími společenstvy rákosin, s malým podílem dřevinných porostů. Jednotlivě vr, jí, js, ol. Ohrožení přebytkem dusíkatých látek a agrochemikálií splavovaných do toku. Návrh opatření Chránit před ruderalizací a neofyty, doplnit jednotlivé stromy a skupiny keřů na okraje litorálu a mokřadu (uvolnit z náletů). Regulovat intenzitu chovu ryb ve vztahu k břehovým a litorálním společenstvům kolem rybníka a s ohledem na zachování přijatelného množství živin ve vodách vypouštěných do toku. LBC Cenkov č. 353.0414 Toto kontaktní lokální biocentrum je v obvodu KPÚ závazně a jednoznačně vymezeno jako převážně funkční na plochách luk v nivě Mohelničky a na lesní půdě v remízu nad jejím údolím a na plochách dřevinných porostů a. TTP na svazích kolem nivy jako po doplnění a přestavbě funkční. Po dokončení a po vytvoření odpovídajících společenstev kolem plánovaného rybníka s litorálním pásmem a tůní bude funkce LBC ještě posílena. Toto LBC má umožnit zachování a rozvoj společenstev odpovídajících STG 2BC4(5) v nivě a jejich kontakt se společenstvy sušších stanovišť nad nivou s STG 2AB2-3.. Výměra v obvodu KPÚ: Fyziotypy aktuální vegetace: STG Stupeň ekologické stability 2-3 Způsob využití, druh pozemku Ochrana Navrhovaná změna

0,53 + 1,4 ha doplnit 1 ha (po dokončení nádrže) MT, KU, KR, VO, LO, RU 2-3BC4(5), 2AB2-3 tok, nivní louka, les, krajinná zeleň EVSK – návrh VKP VKP – prvek ÚSES les zařadit do kategorie lesů zvl. určení

28

Popis současného stavu Nivní kultivovaná louka s trvalým pícninářským porostem, na svahu nad levým břehem toku dřevinné náletové porosty se zbytky řad ovocných stromů (šv, jb, ..) a nálety trn, ší, os, nežádoucí výskyt pajasanů.Vpravo na mezi skupinky ší. Lesní porost (db, lp, jv, bo) stejnověký, hustý, s ruderálním podrostem (bč, ší,..) Ohrožení přebytkem dusíkatých látek a agrochemikálií z okolních polí.. Návrh opatření Louku nerozorávat, přiset původní druhy dvouděložných rostlin. Z náletových porostů na svahu uvolnit perspektivní jedince, zlikvidovat neofyty a ruderální dřeviny, udržovat TTP na mezi, omezovat ší. V remízku postupovat podle platné LHO. Podpořit věkovou a druhovou rozrůzněnost (biodiverzitu) porostu Chránit před ruderalizací, likvidovat neofyty, doplnit jednotlivé stromy a skupiny keřů na okraje lesa i na svahu (uvolnit z náletů). LBC Štenkrava č. 353.0415 Toto kontaktní lokální biocentrum je v obvodu KPÚ závazně a jednoznačně vymezeno jako částečně, po doplnění funkční na plochách luk v nivě Štenkravy a jako po doplnění a přestavbě funkční na ploše akátiny (remízu) a křovinatých mezí nad nivou a jako navržené na ploše orné půdy (lad). Toto LBC má umožnit zachování a rozvoj společenstev odpovídajících STG 2BC4(5) v nivě a jejich kontakt se společenstvy sušších stanovišť nad nivou s STG 2AB3, . Výměra v obvodu KPÚ: Fyziotypy aktuální vegetace: STG Stupeň ekologické stability 2-3 Způsob využití, druh pozemku Ochrana Navrhovaná změna

1,87 + 0,88 + 8,27 ha MT, KU, KR, VO, LO, SE, RU 2BC4(5), 2AB2-3 tok, nivní louka, lada, krajinná zeleň EVSK – návrh VKP VKP – prvek ÚSES tok, louky, ostatní plocha – krajinná zeleň

Popis současného stavu Orná půda, nivní kultivovaná louka s trvalým pícninářským porostem, na svahu nad levým břehem toku dřevinné náletové porosty ak, pjsn, bč trn, ší, os,..na ploše skládky nově založený náhradní dřevinný porost. Návrh opatření Po dokončení stavby doplnit plochy luk, řešit revitalizaci toku (doplnění břehových porostů mimo zátopu nádrže, louku nerozorávat, přiset původní druhy dvouděložných rostlin. Z náletových porostů na svahu uvolnit perspektivní jedince, zlikvidovat neofyty a ruderální dřeviny. V remízku nahradit ak, listnatými dřevinami dle STG. Podpořit věkovou a druhovou rozrůzněnost (biodiverzitu) porostu. Chránit před ruderalizací, likvidovat neofyty, doplnit jednotlivé stromy a skupiny keřů na okraje lesa i na svahu (uvolnit z náletů).

29

LOKÁLNÍ BIOKORIDORY LBK 363.0872 Je vymezen jako funkční (po úpravě a doplnění) část v nivě nad LBC Tlistý. Pod rybníkem pokračuje k plánované nádrži pod LBC Mančalov. Západním směrem navazuje úsek vymezený na lesní půdě. Má umožnit propojení a rozvoj společenstev odpovídajících STG 3BC3-4(5). Délka v obvodu KPÚ: Fyziotypy aktuální vegetace: STG Stupeň ekologické stability 3-4 Způsob využití, druh pozemku Ochrana Navrhovaná změna VKP - ÚSES

0,016 km VO, LO, MT, KU, RU 3BC3-4 ostatní plochy, louka, tök EVSK, VKP ze zákona ostatní plochy – zeleň

Popis současného stavu Tok nad rybníkem polopřirozený, podmáčená niva zarůstá dřevinami, pod nádrží napřímený, zahloubený se souvislými břehovými porosty - ol, js, os, vr, tp, jí, bč v podrostu. Druhová skladba porostů převážně vyhovující. Louky nad rybníkem nekultivované, na pravém břehu pod rybníkem spásané, kultivované – TTP. Návrh opatření Tok ponechat přirozenému vývoji, chránit volný TTP, z náletů uvolnit perspektivní jedince odpovídajících druhů, omezit ruderální podrost, chránit před splachy agrochemikálií.

LBK 363.0873 (IPS) Je vymezen jako částečně funkční na loukách v nivě Mančalovského potoka a jako navržený na orné půdě. Jako IPS – pás široký 3 m vede severním směrem na k.ú. Kladeruby. Má umožnit propojení a rozvoj společenstev odpovídajících STG 2ABC3, 2B3. Funkce LBK doplněna alejemi a ostatní krajinnou zelení Délka v obvodu KPÚ: Fyziotypy aktuální vegetace: STG Stupeň ekologické stability 1-3 Způsob využití, druh pozemku Ochrana Navrhovaná změna VKP - ÚSES

0,68 km VO, MT, SE 2BC3-4, 2AB3, 2B3 orná půda, louka, tok niva - VKP ze zákona ostatní plochy – zeleň

Popis současného stavu Tok napřímený, zahloubený bez břehových porostů.Louka kultivovaná. Pole s plevely, bez trvalé vegetace. Návrh opatření Tok ponechat přirozenému vývoji, chránit volný TTP, doplnit břehové porosty. Na orné p. nově založit, výběr druhů dle STG, chránit před agrochemikáliemi.

30

LBK 363.0874 Je vymezen jako funkční (po úpravě a doplnění) v nivě nad rybníkem Chobot. Má umožnit propojení a rozvoj společenstev odpovídajících STG 3BC3-4(5). Délka v obvodu KPÚ: Fyziotypy aktuální vegetace: STG Stupeň ekologické stability 3-4 Způsob využití, druh pozemku Ochrana Navrhovaná změna VKP - ÚSES

0,056 km VO, LO, MT, KU, RU 3BC3-4 louka, tök EVSK, VKP ze zákona ostatní plochy. – zeleň

Popis současného stavu Niva s podmáčeným TTP, břehovými a doprovodnými porosty - nálety dřevin (ol, js, os, vr), tok zahloubený, napřímený. Druhová skladba porostů převážně vyhovující. Návrh opatření Tok ponechat přirozenému vývoji, chránit volný TTP, z náletů uvolnit perspektivní jedince odpovídajících druhů, omezit ruderální podrost, chránit před splachy agrochemikálií.

LBK 363.0875 (IPS) Je vymezen jako nově navržený na orné půdě jako součást doprovodné vegetace u polní cesty (alej, travnatý pás). Vzhledem k malé vzdálenosti od lesa a funkčních struktur krajinné zeleně (IP v plochách v trati Na šibenici (IP 1, IP 2, IP 4, IP 5, IP 7) a s ohledem na nedostatek využitelných pozemků je jeho šířka omezena na 3m. Skladbu bude řešit projekt dle požadavků orgánů OPŽP. Má umožnit propojení a rozvoj společenstev odpovídajících STG 2ABC3, 2B3. Délka v obvodu KPÚ: Fyziotypy aktuální vegetace: STG Stupeň ekologické stability 1-2 Způsob využití, druh pozemku Ochrana Navrhovaná změna VKP - ÚSES

1,320 km KU, SE, RU 2ABC3, 2B3 orná půda ZPF ostatní plochy – zeleň

Popis současného stavu Pole se společenstvy plevelů a s jednoletými porosty zemědělských plodin. Návrh opatření Nově vysadit po dokončení stavby polní cesty C5c.

LBK 363.0877 Je vymezen jako funkční (po úpravě a doplnění) kolem nové vodní nádrže Kočičák a v nivě pod ní. Je v kontaktu s LBK 363.0878 vymezeným na lesní půdě nad nádrží a tokem. Má umožnit propojení a rozvoj společenstev odpovídajících STG 3BC3-4(5). Délka v obvodu KPÚ:

0,056 km

31

Fyziotypy aktuální vegetace: STG Stupeň ekologické stability 3-4 Způsob využití, druh pozemku Ochrana Navrhovaná změna VKP - ÚSES

VO, LO, MT, KU, RU 3BC3-4 vodní plocha, mokřad, louka, tok EVSK, VKP ze zákona ostatní plochy. – zeleň

Popis současného stavu Nová vodní nádrž s litorálem a tůní ve zhlaví, pod hrází niva s kultivovaným TTP, břehovými a doprovodnými porosty – dosadby a nálety dřevin (ol, js, os, vr, .., , tok upravený. Druhová skladba porostů převážně vyhovující. Návrh opatření Tok pod hrází ponechat přirozenému vývoji, chránit TTP, chránit před splachy agrochemikálií. Obnovit lesní porost nad nádrží.

LBK 363.0878 Je vymezen jako nově navržený na orné půdě jako součást doprovodné vegetace u polní cesty C3a a C9 (alej, travnatý pás). Vzhledem k malé vzdálenosti od lesa a od LBC Štenkrava a s ohledem na nedostatek využitelných pozemků je řešen jako složený a šířka úseků na orné půdě je omezena na 3 m. Skladbu bude řešit projekt dle požadavků orgánů OPŽP. Část LBK je vymezena na lesní půdě s produkčními lesními porosty jako po přestavbě a doplnění funkční. Podmínkou je aktualizace LHP. Má umožnit propojení a rozvoj společenstev odpovídajících STG 2ABC3, 2B3. Nad nádrží Kočičák a nad údolím Skřipinského potoka je veden společně s LBK 363.0877 jako kontaktní LBK pro škálu společenstev hluboce zaříznutého, úzkého údolí. V nivě toku STG 3 BC34, na skalnatých svazích pomístně i 2AB2. Délka v obvodu KPÚ: 0,31 na lesní půdě Fyziotypy aktuální vegetace: STG Stupeň ekologické stability 1-2 Způsob využití, druh pozemku Ochrana Navrhovaná změna PUPFL - les ochranný VKP - ÚSES

0,71+0,30 na orné půdě KU, SE, RU 2ABC3, 2B3 orná půda, ostatní plocha, les ZPF, PUPFL ostatní plochy. – zeleň,

Popis současného stavu Pole se společenstvy plevelů a s jednoletými porosty zemědělských plodin. V ploše skládky nově založený dřevinný porost. Polní cesty se zbytky alejí ovocných stromů. Mez s křovitými porosty, hospodářský smíšený a listnatý les (db, bu, lp, jv), nad nádrží před r.1990 odlesněné plochy s přirozeně se obnovujícím porostem. Návrh opatření Na orné půdě nově vysadit po dokončení obnovy (stavby) polních cest C3a a C9.

32

Podle požadavků dotčených stran bude biokoridor mimo les tvořen alejemi stromů s keřovou podsadbou na pozemcích širokých jen 3 m. Na lesní půdě aktualizovat LHP s ohledem na záměry tvorby ÚSES.

LBK 363.0900 Je vymezen jako nově navržený na orné půdě a na hrází navržené nádrže (luční porost). Má umožnit propojení a rozvoj společenstev odpovídajících STG 2B3 v kontaktu se společenstvy nivy s STG 2 BC3-4. Délka v obvodu KPÚ: Fyziotypy aktuální vegetace: STG Stupeň ekologické stability 1-2 Způsob využití, druh pozemku Ochrana Navrhovaná změna VKP - ÚSES

0,335 +0,146 km KU, SE, RU 2BC3-4, 2B3 orná půda ZPF ostatní plochy. – zeleň

Popis současného stavu Pole se společenstvy plevelů a jednoletými porosty zemědělských plodin. Po dokončení stavby nádrže upravený svah. Návrh opatření Nově vysadit po dokončení stavby nádrže. Výběr dřevin dle STG 2B3Je možno rozšířit po dohodě i na plochu nivy pod hrází (dřevinné porosty - STG 2BC4).

LBK 363.0901 Je vymezen jako částečně funkční na loukách a jako nově navržený na orné půdě. Má umožnit propojení a rozvoj společenstev nivy odpovídajících STG 2-3BC3-4 v kontaktu se společenstvy odpovídajícími STG 2B3 (LBK 363,0900). Délka v obvodu KPÚ: Fyziotypy aktuální vegetace: STG Stupeň ekologické stability 1-2 Způsob využití, druh pozemku Ochrana Navrhovaná změna VKP - ÚSES

0,33 km SE,VO,RU 2ABC3, 2B3 orná půda, tok ZPF tok, trvalý luční porost

Popis současného stavu Louky v nivě kultivované, tok upravený. Pole se společenstvy plevelů a jednoletými porosty zemědělských plodin. Návrh opatření Nově vysadit po dokončení stavby nádrže. Výběr dřevin dle STG 2BC4. Doplnit břehové a doprovodné porosty toku.

33

LBK 363.0897 Je vymezen jako částečně a po přestavbě a doplnění funkční na mezích a na plochách TTP Část LBK pokračuje na lesní půdě s produkčními lesními porosty jako po přestavbě a doplnění funkční. Podmínkou je aktualizace LHP. Má umožnit propojení a rozvoj společenstev odpovídajících STG 2B3. Je přerušen plochou zahrad a polem v nivě pod Cenkovem. Délka v obvodu KPÚ:

0,39 km

Fyziotypy aktuální vegetace: STG Stupeň ekologické stability 2-3 Způsob využití, druh pozemku Ochrana Navrhovaná změna VKP - ÚSES

KR, KU, SE, RU 2B3 ostatní plocha, krajinná zeleň, TTP ZPF, VKP ostatní plochy. – zeleň,

Popis současného stavu Náletový dřevinný (keřový) porost na mezích - ší, trn, bč, jv, zbytky alejí ovocných dřevin (třešně, jabloně). Extenzivně kultivovaný luční porost TTP) Návrh opatření Omezit ší, bč, uvolnit perspektivní dřeviny z náletů, udržovat TTP, chránit před zarůstáním. INTERAKČNÍ PRVKY (IP) Krajinná zeleň (plošné IP) Stávající plochy krajinné zeleně - skupiny stromů a keřů na mezích, svazích a jinak nevyužívaných plochách. v odlesněné části území je třeba chránit proti šíření neofytů, zanášení agrochemikálií a před celkovou likvidací, ošetřovat. Obnovovat ve stejné podobě, doplnit dřeviny dle STG, omezit ruderální druhy. Uvolnit perspektivní dřeviny. Jde o významné krajinotvorné prvky. IP 1 Lesní porosty v obvodu KPÚ navazující na souvislý les mimo obvod, náletová zeleň zarůstající louku, vysoký podíl listnatých stromů dává lokalitě vyšší ES. Hospodářské využití podle LHP (LHO). V zájmu ochrany přírody a udržení vyšší ES doporučena těžba dřeva výběrným způsobem, preference přirozené obnovy s předností pro bk, db, lp, jv. Likvidovat ak, pjs, bč. Podpořit přestavbu porostního keřového pláště, omezit trn, ší, bč, podpořit lís, jí, vr Doplňuje funkci biokoridoru v nivě Skřipinského potoka. IP 2 Nálety listnatých dřevin zarostlá mez u polní cesty. Ve stromovém patře vyhovující druhy – jř, jv, tr se skupinou bo, nevyhovující neofyty - ak k likvidaci, v keřovém patře trn, ší, jí, vr, bč. Omezovat bč. Probrat, uvolnit perspektivní jedince druhově odpovídající STG 2AB3. Doplňuje funkci biokoridoru v nivě Skřipinského potoka i LBK 363.0875 v trati Na šibenici. IP 3 Nálety listnatých dřevin zarůstající pastvina s nízkými mezemi u polní cesty nad nivou Skřipinského potoka. Ve stromovém patře zbytky řad ovocných stromů šv, jb, nevyhovující neofyty - ak k likvidaci, v keřovém patře trn, ší, jí, bč. Omezovat bč. Probrat, uvolnit perspektivní jedince

34

druhově odpovídající STG 2AB3 a 2B3. Doplňuje funkci biokoridoru v nivě Skřipinského potoka i LBK 363.0875 v trati Na šibenici IP 4 Břehové a doprovodné porosty v nivě Štenkravy a na plochách nad ní s nálety dřevin, skupinovitě zarostlá nízká mez a nálety zarostlé svahy nad nivou. Ve stromovém patře zbytky řad ovocných stromů šv, jb, a vyhovující druhy – db, bk, bř, jř, jv, tr, nevyhovující neofyty - ak k likvidaci, v keřovém patře trn, ší, jí, bč. Omezovat bč. Probrat, uvolnit perspektivní jedince druhově odpovídající STG 2AB3. V souvislosti se stavbou nádrže upravit a doplnit. Doplňuje funkci LBK 363.0875 v trati Na šibenici. IP 5 Nálety listnatých dřevin skupinovitě zarostlý širší svah a mez nad údolím Štenkravy. Ve stromovém patře vyhovující druhy – db, bk, bř, jř, jv, tr, skupiny bo, nevyhovující neofyty – ak, jvj, pjs k likvidaci, v keřovém patře trn, ší, jí, bč s porosty dekorativních keřů (šeřík). Omezovat bč. Probrat, uvolnit perspektivní jedince druhově odpovídající STG 2AB3. Pěstovat jako remíz (dle LHO). Doplňuje funkci LBK 363.0875 v trati Na šibenici a Dlouhý. IP 6 Náletové porosty vr, jí, js, bč, ší u stávající polní cesty souběžně s LBK na Skřipinském potoce. Cennější jedince dřevin uvolnit, likvidovat ruderál a neofyty, chránit při obnově cesty, zachovat v případě jejího zrušení v takové podobě, aby byla zajištěna další existence prvku. IP 7 Nálety keřů, jednotlivé stromy, zbytky řad ovocných stromů (jb, šv, tř,..) na nízkých mezích a kolem polní cesty. Probrat, uvolnit perspektivní jedince druhově odpovídající 2AB3 na svazích nad nivou. Chránit před neofyty a před zanášením agrochemikálií. V souvislosti se stavbou nádrže upravit a doplnit. Doplňuje funkci LBK 363.0875. Významná součást krajinného obrazu údolí Mohelničky. IP 8 Svah nad nivou Mohelničky se zbytky řad ovocných stromů, s nálety dřevin. Vyhovující druhy – js, tp, os, jř, jv, tr, nevyhovující neofyty – ak, jvj k likvidaci a porosty listnatých keřů - trn, ší, jí, bč. Omezovat bč. Probrat, uvolnit perspektivní jedince druhově odpovídající STG 2AB3. Chránit před neofyty a před zanášením agrochemikálií. Doplňuje funkci LBK 363.0875. IP 9 Svah nad nivou Mohelničky u hřiště se zbytky ovocných stromů, s nálety dřevin. js, tp, os, jv, trn, nevyhovující neofyty – ak, jvj k likvidaci a porosty listnatých keřů - trn, ší, jí, bč. Omezovat bč. Probrat, uvolnit perspektivní jedince druhově odpovídající STG 2AB3. Upravit obnovit při stavbě polní cesty. IP 10 Mez s nálety křovin trn, ší, jí, bč, zbytky z řady ovocných stromů. Ošetřit, odstranit prosychající, Vyhovující druhy chránit, nevyhovující neofyty – ak, jvj k likvidaci. Omezovat bč. Probrat, uvolnit perspektivní jedince druhově odpovídající STG 2AB3. IP11 Remíz podél polní cesty – bo, db, zbytky z řady ovocných stromů (tř, šv) s pásem křovin (trn, ší, jí, bč) se skupinami stromů z náletů -vyhovující druhy – js, tp, os, jř, jv, nevyhovující neofyty – ak, jvj

35

k likvidaci. Omezovat bč. Chránit před neofyty a před zanášením agrochemikálií. Probrat, uvolnit perspektivní jedince druhově odpovídající STG 2AB3. IP12 Náletová lesní a krajinná zeleň ve strži. Navazuje na souvislé porosty NRBC mimo obvod KPÚ. Porostní plášť tvoří pás křovin (trn, ší, jí, bč) se skupinami mladších stromů z náletů. Chránit, uvolnit vyhovující druhy, nevyhovující neofyty – ak, jvj likvidovat. Omezovat bč. Probrat, uvolnit perspektivní jedince druhově odpovídající STG 2AB3, 2 BC3. Chránit před neofyty a před zanášením agrochemikálií. IP13 Křovinami zarostlá mez (trn, ší, jí, bč) se skupinami stromů z náletů. Chránit, uvolnit vyhovující druhy, nevyhovující neofyty – ak, jvj likvidovat. Omezovat bč. Probrat, uvolnit perspektivní jedince druhově odpovídající STG 2B3. Chránit před neofyty a před zanášením agrochemikálií.

IP14 Remíz na skalním výchozu u polní cesty – bo, db, s pásem křovin v porostním plášti a kolem polní cesty (trn, ší, jí, bč) se skupinami stromů z náletů. Chránit, uvolnit vyhovující druhy, nevyhovující neofyty – ak, jvj likvidovat. Omezovat bč. Probrat, uvolnit perspektivní jedince druhově odpovídající STG 2AB3. IP15 Skalní výstup s lesostepními společenstvy s rozvolněnou skupinou bo, podrost ší, trn. . Navazuje na souvislé porosty NRBC mimo obvod KPÚ. Chránit před neofyty a před zanášením agrochemikálií. IP16 TTP – pastvina, travnatá step na mělké půdě na hadcích navazující na Mohelenskou hadcovou step. Funkční jako ochranné pásmo NPR. IPS Vegetační pásy v trasách částí LBK. Spolu s ostatními trvalými vegetačními krajinnými strukturami nahrazují funkci biokoridorů tam, kde by zábor byl jen velmi obtížně zdůvodnitelný. Liniové prvky – aleje (IPA) Krajinný ráz není dovoleno měnit. Ve smyslu zákona 114/92 Sb. je dán tradičními jednodruhovými alejemi vysokokmenných tvarů ovocných i ostatních stromů. Na úzkých pozemcích u cest a silnic v úrovni terénu nelze vysazovat pásy keřů se skupinami stromů, protože zde pro ně není dostatek místa. Takové porosty lze použít na meze a širší plochy násypů a zářezů. Aleje u silnic Stávající aleje ovocných stromů na silničních pomocných pozemcích v péči SÚS Třebíč dožívají, jsou mezerovité nebo zcela chybí. Je třeba je obnovovat v aktuálním rozsahu jako určující krajinotvorné prvky bez podstatného hospodářského a ekologického významu, použít krajové odrůdy ovocných stromů podle platné koncepce obnovy silniční zeleně ve správě SÚS Třebíč. Ovocné stromy je možno nahradit malokorunnými stromy velikosti jeřábu, javoru, břízy. Respektovat ochranná pásma inženýrských sítí. To znamená také nepřipustit ukládání nových sítí do menší než bezpečné vzdálenosti od alejí.

36

Aleje u polních cest Budou navrženy u hlavních cest, přednostně použít krajové odrůdy ovocných stromů – švestky, jabloně, hrušně, třešně dle stanovištních podmínek. Jde o obnovu krajinného rázu. 3.7.6 Krajinný ráz V zákoně č. 114/1992 Sb., § 12 je stanoveno: Krajinný ráz, kterým je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti, je chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu, zejména umisťování a povolování staveb, mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonické měřítko a vztahy v krajině. Mohelno leží v otevřené zemědělské krajině. Díky dlouhodobému zemědělskému využívání došlo v 2. vegetačním stupni k odlesnění krajiny, její přeměně na ornou půdu, s omezeným podílem trvalých travních porostů V dálkových pohledech se uplatňují dvě kulturní dominanty – zvonice u kostela Všech svatých a boží muka na halštatské mohyle při národní přírodní rezervaci. 3.7.7 Přírodní charakteristika Řešené území spadá do Jevišovického bioregionu (1.23), který je charakterizován plošinami na krystalických břidlicích, které jsou rozřezány skalnatými údolími řek v Z - V směru. Výraznými údolími řek Jihlavy a Oslavy proniká teplomilná biota hluboko na západ. Vyskytuje se zde 1. až 4. vegetační stupeň a střídají se geologické podklady (včetně ostrovů hadců a vápenců). To vše umožňuje přítomnost reliktních společenstev (hadce jižně od Mohelna). Plošiny jsou jednotvárnější, tvořené dubohabřinami s ostrovy acidofilních doubrav. Charakteristická je téměř úplná přirozená absence bučin. Lesy v údolích mají dodnes dosti přirozenou skladbou a jsou hodnotné, na plošinách převažuje orná, v lesích kulturní bory a smrčiny. Charakter biochory v k.ú. je velmi obdobný, nejhodnotnější částí je údolí Jihlavy, se skalními výchozy, rozsáhlými doubravami a stepními lokalitami chráněnými nejen statutem Přírodního parku. Nejcennější části jsou vyhlášeny jako zvláště chráněné území dle zák. 114/92 Sb. - NPR Mohelenská hadcová step. V katastru jsou zastoupeny 4 typy biochor. Převážná část řešeného území se nachází v biochoře 1.23.2. teplých pahorkatin, menší část je v biochoře 1.23.3. mírně teplých plochých pahorkatin a vrchovin. Jižní část katastru, podél řeky Jihlavy, spadá do biochory 1.23.4. hlubokých říčních zářezů a 1.23.5. biochory hadcových svahů. Řešný katastr zasahuje na severu do biochory 1.23.4. - výběžkem do údolí Oslavy. V jižní části zájmového území se nachází velmi cenné skalní stepi a postagrární pastvinná stepní lada v NPR Mohelenská hadcová step. Vyskytují se zde unikátní společenstva s výskyty xerotermofytů. Kaňon řeky rovněž představuje nejrozlehlejší lesní území v řešeném území. V biochoře teplých pahorkatin převažují společenstva 2. vegetačního stupně (střední a východní část katastru), 3. vegetační stupeň se nachází v úzkých potočních nivách a na svazích spadajících k údolím řek. Převažují rozlehlá pole, v roztroušených zbytcích lesních porostů jsou hlavními dřevinami dub zimní a habr, vyskytují se i plochy akátin. Druhově bohaté jsou zde ostrůvky postagrárních lad s xerotermofyty. V biochoře mírně teplých plochých pahorkatin a vrchovin opět plošně převažují agrocenózy. Louky se zachovaly obvykle jen v potočních nivách. Převažují společenstva 2. vegetačního stupně (západní část katastru). 3. vegetační stupeň se nachází v lesnatém masivu Zeleného kopce. Lesní

37

porosty mají silně změněnou dřevinnou skladbu. Převládají borové a smrkové porosty, původní dubové bučiny se zachovaly jen v malých zbytcích. V kontrastní biochoře hlubokých říčních zářezů se vyskytuje velmi pestrá mozaika společenstev 1. až 3. vegetačního stupně. Svahy údolních zářezů jsou zpravidla souvisle zalesněny. Kromě kulturních jehličnatých lesů, jsou zde velmi často porosty s přírodě blízkou až přirozenou dřevinnou skladbou. Biochora hadcových svahů má v říčních zářezech specifickou biotu. Nejcennější jsou skalní stepi a postagrární pastvinná stepní lada s unikátními hadcovými xerotermními společenstvy na jižní expozici. V zájmovém území se vyskytují tato STG, představující mozaiku potencionálních společenstev: nejrozšířenější na plošinách je 2AB3 Kyselé bukové doubravy 2B3 Typické bukové doubravy 3B3 Typické dubové bučiny v potočních nivách 3B3-4 lipové dubové bučiny 3BC4-5 jasanové olšiny ostrůvkovitě 2AB2 (-3) bukové doubravy 3A3 bukodoubravy unikátní mozaiku v údolí Jihlavy doplňují ještě 1B1 zakrslé doubravy nižšího stupně 1B2 zakrslé doubravy nižšího stupně 1B3 typické doubravy 1AB2 borové doubravy na píscích 1BD1 zakrslé doubravy 1BD2 zakrslé doubrav s ptačím zobem 2BD1 zakrslé doubravy s ptačím zobem ve stráni 3.7.8 Kulturní charakteristika Zemědělská kulturní krajina v okolí řešeného sídla je zcela přeměněna lidskou činností. Převládají velké nepravidelné bloky intenzivně využívané orné půdy, vymezené polními cestami, zástavbou, remízky a břehovými porosty vodotečí. Ves návesního typu má (později zastavěnou) obdélníkovou náves s kostelem, obklopenou přízemními zemědělskými usedlostmi, na které navazuje různorodá, většinou podél komunikací řazená zástavba novějších domů. Přechod sídla do krajiny tvoří většinou zahrady a ovocné sady. 3.7.9 Historická charakteristika Po urbanistické stránce je Mohelno mimořádně zajímavým městským celkem (první doklad o statutu městečka se váže k roku 1349), který s největší pravděpodobností vznikl v několika fázích. Základní lokační fázi lze nepochybně položit do vrcholného středověku, nejpozději asi do 1. poloviny 14. stol., kdy již bylo Mohelno městečkem a existoval zde lánový systém členění plužiny. Předlokační stav, kdy bylo Mohelno vsí, později zřejmě trhovou vsí, není znám. Jeho pozůstatkem může být poloha kostela, jehož jádro je datováno do poloviny 13. stol.

38

Jeden geometricky lokovaný celek představuje poměrně velké obdélné náměstí v jihozápadní části Mohelna, západně od kostela, na pravém břehu Mohelničky. Na toto náměstí se váže ortogonální uliční síť. Druhý útvar představuje Mohelno jako celek. Jde o obrovský obdélník o rozměrech cca 200 x 425 m, v němž výše popsané náměstí s přilehlými ulicemi zaujímá jen jihozápadní čtvrtinu. Na jižní a severní stranu obdélníka se vážou největší mohelenské usedlosti zachovávající jednotnou hloubku. Za nimi procházejí záhumenní cesty. Do současnosti se zachovalo pojmenování pro severní stranu Holické záhumenice a pro jižní stranu Rýnské záhumenice. Rovněž obě kratší strany obdélníka mají souvislou zástavbu poměrně velkými usedlostmi, ale bez přímé návaznosti na plužinu, neboť leží již převážně v nivě potoka. Také podél těchto stran se zformovaly ulice, z nichž západní se nazývá Růžová (původně zřejmě Lužová protože vynikala nečistotou). Součástí celé dispozice je i panský dvůr v severovýchodním rohu obdélníka, pravděpodobně vázaný na středověkou tvrz. K velkému nárůstu počtu domů v Mohelně došlo kolem čtvrtiny 19. stol. Protože uvnitř obdélníka již nebyly volné plochy k dispozici, byly tři domkářské enklávy situovány vždy za rohy obdélníka. Na jihozápadě při cestě k papírně Kozí hora, na severozápadě při cestě ke Kramolínu Kladerubky, (obě kolem r. 1820) a na jihovýchodě Hlínek (snad ještě v 18. stol.). Novodobý vývoj půdorysu Mohelna od 2. čtvrtiny 19. a ještě v 1. pol. 20. stol. navázal na domkářské kolonie a nové domy se řadily symetricky podél všech čtyř silnic, vybíhajících z rohů obdélníka k severu či jihu. Mohelno jako celek tak nabylo tvaru písmene H. Pouze na severovýchodě, východně ode dvora, vznikla i ulice směrem východním (do Lhánic). Kromě nové výstavby na obvodu se dále zahušťovala i zástavba uvnitř obdélníka. Chalupy byly postaveny severně pod kostelem, jižně od kostela byla postavena historizující budova školy (později necitlivě zmodernizovaná). Bohužel bylo z velké části zastavěno velké tržní náměstí, na němž byla zcela nevhodně situována budova nové školy, později doplněná ještě méně vhodným objektem tělocvičny. Ve 2. pol. 20. stol. pak nové rodinné domky rozšiřovaly půdorys městečka kolem nových ulic do stran (zejména severozápadně a jihozápadně). Zcela zastavěna byla i plocha za severní záhumenní cestou, kde vznikla nevhodně pravoúhle komponovaná uliční síť. Tím byla původní urbanistická kompozice městečka velmi necitlivě narušena. Pozoruhodná je celistvě dochovaná řada zděných stodol na jižním humně, postavených ve 2. pol. 19. stol. a na počátku 20. stol. Jedinečný je i krajinný rámec městečka ležícího v „meziříčí“ ohraničeném na severu řekou Oslavou a na jihu řekou Jihlavou. Vnímání okolí Mohelna je velmi citelně negativně narušeno existencí nedaleké JEDu (jaderné elektrárny Dukovany). 3.7.10 Charakteristika přírodních podmínek Katastrální území městyse Mohelno o rozloze 1753,9191 ha leží při východním okraji Českomoravské vrchoviny. Plochý a mírně zvlněný reliéf se celkově sklání k východu a jihovýchodu. Okraje plošin příkře spadají do údolí Oslavy a Jihlavy. Tato dvě údolí směrem k severu a jihu ohraničují zvlněnou plošinu, na které leží městys Mohelno. Hluboce zařezaná údolí vodních toků mají skalnaté a kamenité svahy a úzké nivy na dnech údolí. Jejich příkré svahy jsou převážně zalesněné, na skalních výchozech jsou rozvolněné lesní porosty a skalní bezlesí. Lesní porosty na svazích a na západním okraji k.ú. zabírají 25,9914 % celkové výměry řešeného katastru. Část údolí řeky Jihlavy vyplňuje vodní nádrž Mohelno. V mírně zvlněném reliéfu dominuje zemědělské využití, převážná část ploch je zorněna. Zemědělská půda zabírá zhruba 55,5763 % z rozlohy k.ú. Z toho trvalé travní porosty zabírají 6,8630 %.. Jsou především v nivách větších toků, na příkrých svazích údolí a ve vlhkých dnech mělkých údolí. Zahrady a sady zabírají 1,7136 % celkové rozlohy katastru a navazují bezprostředně na zástavbu městyse. Vodní plochy zabírají 5,6341 % z celkové rozlohy katastru. Plošně dominuje vodní nádrž Mohelno v údolí Jihlavy. Na potocích jsou rybníky Kočičák, Chobot a Tlustý, na okraji městyse je nádrž Suchánek. Jihozápadně od městyse, těsně nad údolím Jihlavy, je mokřina Jezero.

39

Ostatní plochy zabírají 11,2848 % a zastavěné plochy představují 1,5134 % rozlohy katastrálního území. Geomorfologie Katastrální území Mohelno náleží podle regionálního členění reliéfu (Demek J. a kol. 1987) do geomorfologického celku Jevišovická pahorkatina. Větší část území náleží k okrsku Mohelenská vrchovina, menší část území na jihozápadním okraji náleží k Hartvíkovické vrchovině. Plochý pahorkatinný reliéf má místy ráz až zvlněné plošiny a celkově se sklání k východu a jihovýchodu. Na severu a jihu je tento pahorkatinný povrch omezen hlubokými zářezy údolí Oslavy a Jihlavy. Jeho okraje jsou rozřezány přítoky těchto řek. Pahorkatinný reliéf je tvořen plošinami s mírnými táhlými svahy, jež jsou rozčleněny malými svahovými údolími, mělkými dlouhými úpady a malými nivami vodních toků. Směrem k okrajům plošin se údolí zužují a zahlubují a mají až charakter strží. Údolí jsou hluboce zařezaná, jejich svahy jsou příkré a místy skalnaté, vyskytují se zákruty a zaklesnuté meandry, údolní niva je úzká. Výraznější boční údolí směřující z okolních plošin jsou strmá, na krátkých úsecích rychle zahlubují. Četné úseky svahů jsou skalnaté, se sutěmi. Profil údolí je často asymetrický se strmějšími svahy nad nárazovými břehy, na svazích jsou četné erozní rýhy. Městys leží v nadmořské výšce 350 m. Nejvyšší bod řešeného katastru leží na západním okraji řešeného území – 453 m. n. m. Nejnižší bod je v místech, kde řeka Jihlavka opouští řešené území – 265 m. n. m. Geologie Geologické podloží budují převážně prekambrické horniny moravského moldanubika. Plošně převažují granulity s granátem a biotitem. Jižně od městyse je ostrůvek hadců a eklogitů (eklogitové amfibolity). Na severovýchodní okraj území v údolí Oslavy zasahují amfibolity a biotitické pararuly. Na podložních horninách spočívá pokryv sedimentárních hornin. Severně od městyse jsou ostrůvky miocenních jílovitých písků až písčitých jílů a štěrků. Větší část katastrálního území je překryta kvartérními sprašovými pokryvy. Údolí vodních toků vyplňují fluviální písčitohlinité sedimenty, menší údolí a deprese vyplňují deluviofluviální písčitohlinité sedimenty a deluviální ronové hlíny. Hydrologie Katastrální území městyse Mohelno je odvodňováno řekami Jihlavou (č. povodí 4-16-02) a Oslavou (č. povodí 4-16-02) a jejich přítoky. Severní část k.ú. odvodňovaná Skřípinským potokem (4-16-02-080) a jeho pravostranným přítokem Mančalovským potokem náleží k povodí Oslavy, jižní část k.ú. odvodňovaná Jihlavou, Mohelničkou (4-16-01-106) a jejím pravostranným přítokem Štenkravou náleží do povodí Jihlavy. Podle Vyhlášky 28/1975 Sb. jsou řeky Jihlava a Oslava zařazeny do vodohospodářsky významných toků. Vodní toky jsou jak přírodní s přírodě blízkými břehovými porosty, tak i upravené s narušenými a změněnými břehovými porosty. Některé úseky vodních toků jsou zatrubněné. Nivy jsou nevýrazné, převážně rozorané a zemědělsky využívané. Vlhkých luk je velmi málo. Severní část zemědělsky obhospodařovaných pozemků na katastrálním území městyse Mohelno je odvodněna systematickou trubní drenáží. Jedná se např. o pozemky v tratích „Za Velkými“, „Mančalov“, „Cenkov“. Kvalita vody v popsaných tocích je poměrně dobrá, většina toků má jakost vody ve 2. třídě kvality. V řece Mohelničce se např. kvalita vody výrazně zlepšila po vybudování obecní kanalizace a čistírny odpadních vod. Koryto Mohelničky je však v zastavěném území znehodnoceno necitlivou regulací provedenou z lomového kamene na cementovou maltu, čímž byl tok významně degradován.

40

Nejvýznamnější vodní nádrží v hodnoceném k.ú. je vodní nádrž Mohelno na řece Jihlavě o ploše 118 ha a celkovém objemu 17,1 mil m3. Nádrž je součástí vodního díla Dalešice a slouží k vyrovnávání odtoku z přečerpávací vodní elektrárny. Zátopa nádrže Mohelno okrajově zasahuje do jižní části řešeného území. V zastavěném území městyse se nachází malá vodní nádrž Suchánek, která je napájena potokem Mohelnička. Severně od městyse jsou na Skřipinském potoce vybudovány 3 rybníky Rákosník, Chobot a Kočičák. Tyto nádrže mají sypanou hráz, výpustné zařízení v podobě požeráku a bezpečnostní přeliv. Nádrže jsou ve správě městyse. Jihozápadně od městyse, těsně nad údolím řeky Jihlavy, je mokřina Jezero. Pedologie V řešeném k.ú. Mohelno převládají typické kambizemě na svahovinách z rul a granitů a hnědozemě na spraších, sprašových hlínách a polygenetických svahovinách. Ojediněle se vyskytují také hnědozemě přecházející do hnědozemí černozemních a černozemí. V podmáčených depresích se nacházejí kambizemě pseudoglejové až ostrůvky glejů. Podél malých vodních toků převládají glejové fluvizemě. Na svazích údolí na výchozech hadců se střídají hořečnaté litozemě, rankery, místy se objevují hořečnaté pararendziny, typické kambizemě a kambizemě kyselé, ve splachových depresích gleje, podél vodních toků glejové fluvizemě. Na ostatních horninách se v půdním pokryvu na svazích údolí se střídají kambizemě typické a kyselé, ve skalnatých úsecích převažují rankery a litozemě. Ukazatelem kvality a úrodnosti půdy jsou třídy ochrany zemědělské půd. Tyto jednotky vycházející z klasifikace bonitovaných půdně ekologických jednotek BPEJ, kdy kód BPEJ vyjadřuje mimo jiné také stupeň třídy ochrany zemědělské půdy I.-V. Na k.ú. Mohelno zcela převládají půdy I. tř. ochrany (447,6251 ha), méně zastoupené jsou půdy V. tř. ochrany ZPF (113,7991 ha) a nejmenší výměru mají půdy IV. tř. ochrany (110,0963 ha). Územní plán Mohelno navrhuje celkový zábor 70,6844 ha, z toho 43,8102 ha ZPF, což činí 4,4944% současné rozlohy zemědělské půdy v k.ú. Mohelno (974,7628 ha ZPF), což neznamená podstatný úbytek zemědělské půdy. Hlavní půdní jednotky na k.ú. Mohelno: - 08 – černozemě smyté a erodované, převážně na spraších, zpravidla ve vyšší svažitosti, středně těžké - 10 – hnědozemě na spraši, středně těžké s těžší spodinou, s příznivým vodním režimem půd - 29 – hnědé půdy a hnědé půdy kyselé převážně na rulách, středně těžké až lehčí, mírně štěrkovité, většinou s dobrým vodním režimem půd - 37 – mělké hnědé půdy, většinou kyselé na všech horninách, lehké, v ornici zpravidla středně štěrkovité, kamenité, v hloubce 30 cm silně kamenité až pevná hornina, výsušné půdy kromě vlhkých oblastí - 42 – hnědozemě oglejené na sprašových hlínách, středně těžké, bez štěrku, náchylné k dočasnému zamokření - 56 – nivní půdy na nivních uloženinách, středně těžké, s příznivými vodními poměry - 58 – nivní půdy glejové na nivních uloženinách, středně těžké, vodní poměry místně méně příznivé, při odvodnění příznivé - 67 – glejové půdy mělkých údolí a rovinných celků při vodních tocích, středně těžké až velmi těžké, zamokřené Třídy ochrany zemědělské půdy: - I. třída ochrany zemědělské půdy – sdružuje bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, převážně v plochách rovinných nebo jen mírně sklonitých, které je možno odejmout ze zemědělského půdního fondu pouze výjimečně a to převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny (ÚSES), případně pro liniové stavby zásadního významu.

41

-

-

-

-

II. třída ochrany zemědělské půdy – charakterizuje zemědělské půdy, které mají v rámci jednotlivých klimatických regionů nadprůměrnou produkční schopnost. Ve vztahu k ochraně zemědělského půdního fondu jde o půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmíněně zastavitelné. III. třída ochrany zemědělské půdy – slučuje půdy v jednotlivých klimatických regionech s průměrnou produkční schopností a středním stupněm ochrany, které je možno územním plánováním využít eventuálně pro výstavbu. IV. třída ochrany zemědělské půdy – zahrnuje půdy v rámci příslušných klimatických regionů s převážně podprůměrnou produkční schopností, jsou chráněny omezeně a jsou využitelné i pro výstavbu. V. třída ochrany zemědělské půdy – zahrnuje zejména půdy s velmi nízkou produkční schopností včetně půd mělkých, velmi svažitých, hydromorfních, štěrkovitých až kamenitých a erozně nejvíce ohrožených. Většinou se jedná o zemědělské půdy pro zemědělské účely postradatelné. U těchto půd lze předpokládat efektivnější nezemědělské využití. Tyto půdy jsou chráněny nižším stupněm ochrany, s výjimkou vymezených ochranných pásem, chráněných území a dalších zájmů ochrany životního prostředí.

Klimatologie Řešené katastrální území náleží k mírně teplé klimatické oblasti MT 11 (Quitt E. 1970). Klimatická oblast MT 11 má dlouhé léto, teplé a suché, přechodné období je krátké s mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem, zima je krátká, mírně teplá a velmi suchá s krátkým trváním sněhové pokrývky. Nejbližší klimatická a srážkoměrná stanice s podobným charakterem reliéfu se nalézá v Hrotovicích. Tab. 1 Průměrné teploty vzduchu ve °C za období 1901-1950, Hrotovice (405 m n.m.) (Podnební ČSSR, 1961) měsíc I

II

III

IV

oC

-2,9 -1,6 2,7 7,6 Průměrná roční teplota je 7,5 oC.

V

VI

VII

VIII

IX

X

XI

XII

12,9

15,8

17,5

16,6

13,1

7,7

2,4

-1,3

Tab. 2 Průměrné srážky v mm za období 1901-1950, Hrotovice (405 m n.m.) (Podnební ČSSR, 1961) měsíc I

II

III

IV

V

mm 30 29 28 42 54 Průměrný srážkový úhrn za rok 559 mm.

VI

VII

VIII

IX

X

XI

XII

71

77

68

41

43

38

38

Chráněná území Na řešeném katastru se nachází velmi významné chráněné území – národní přírodní rezervace "Mohelenská hadcová step". Jedná se o skalnatý, převážně k jihu obrácený amfiteátr na levém břehu hlubokého údolí Jihlavky. Toto chráněné území má vyhlášeno ochranné pásmo – skalnatý ostroh obtékaný meandrem řeky Jihlavky (tzv. Čertova hráz) s přilehlým svahem. Ve výkresové části dokumentace jsou zakresleny stávající hranice tohoto unikátního chráněného území společně s návrhem na jeho rozšíření. Severní část řešeného katastru zasahuje do dalšího chráněného území - přírodní rezervace "Údolí Oslavy a Chvojnice" - jedno z největších maloplošných chráněných území u nás (2394 ha).

42

Rozkládá se v jihovýchodních výběžcích Českomoravské vrchoviny a je tvořena kaňonovitými údolími Oslavy a Chvojnice. Vyznačuje se velkou rozmanitostí krajinného reliéfu a je jedinečnou ukázkou jednoho z posledních zachovalých údolí moravských toků. Území je zajímavé nejen po stránce krajinářské, ale i z hlediska přírodovědeckého. Lesní porosty zde rostoucí mají, díky nepřístupnému terénu, mnohde charakter pralesů. Dále se v řešeném území nacházejí tyto evidované (registrované) významné krajinné prvky: 386 Jezero – Mokřad s rozsáhlými rákosovými porosty a s význačnými rostlinnými a živočišnými druhy (vlhkomilná flóra, hnízdiště vodních ptáků, obojživelníci). Součástí tohoto významného krajinného prvku je také pozemek parc. č. 6904 (vodí plocha) který je významným krajinným prvkem ze zákona. 387 Hadcová stráň – Ekologicky významné hadcové stráně (stepní lada, lesostepi a skaliska) unikátní přírodní společenstva na jižních svazích mimo území NPR Mohelensá hadcová step Následující významné krajinné prvky jsou v řešeném území navržené. 218 Chobot - rybník – Významný krajinný prvek ze zákona, který byl navíc ještě zaevidován vzhledem ke svému současnému zvláště cennému a významnému stavu. 389

Staré Hory

Na Šibenici Na Úzkých V materiálech okresního úřadu se nacházejí tyto VKP navržené na vyhlášení: 384 Doubravka Kromě těchto výše uvedených se ještě v generelu ÚSES ing. Mikoláška vyskytují tyto další navržené VKP: 2 Niva pod Cenkovem 5 Doubravka (není totožná s Doubravkou dle podkladů okresního úřadu) 12 Rokle 13 Pastvina pod Vinohrady Všechny tyto významné krajinné prvky jsou zakresleny ve výkresové části dokumentace. 3.7.11 Limity využití území Z hlediska ochrany přírody a krajiny jsou v k. ú. městyse Mohelno stanoveny tyto limity využití území: 1.1.1.1 Vymezený místní územní systém ekologické stability. 1.1.1.2 Ochrana významných krajinných prvků ze zákona 144/92 Sb. 1.1.1.3 Ochrana zvláště chráněných území ze zákona 114/92 Sb.

43

3.8.

Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrženého řešení

3.8.1 Základní členění řešeného katastru Návrh členění městyse na funkční plochy je patrný z hlavního výkresu územního plánu Mohelno. Návrh funkčního uspořádání ploch je základním úkolem a účelem územního plánu. Vychází z celkové koncepční představy o městysi a její vnitřní organizace vyjádřené v urbanistické koncepci. Celé území městyse je členěno na tři rozdílné druhy území: 1 – Území urbanizované - zastavěné Jedná se o ty části území městyse, které jsou výrazně změněné a přetvořené stavební činností. Funkčním členěním je vyjádřen dosavadní charakter ploch v tomto území a možnost jeho obměny, především změnami dokončených staveb, případně asanací nebo asanačními úpravami. Do zastavěného území patří zóny: B – bydlení R – rekreace O – občanské vybavení SV - plochy smíšené obytné T – technická infrastruktura V – výroba a skladování P- veřejná prostranství Z – zeleň W – plochy vodní a vodohospodářské 2 – Území urbanizované - zastavitelné Jedná se o území vymezená územním plánem jako vhodná k zastavění. Zahrnují zpravidla půdu v zemědělském půdním fondu, navrhovanou pro nezemědělské účely ve smyslu zákona č. 334/1992 Sb, o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů. Mezi zastavitelná území je možno zahrnout stejné zóny jako do území současně zastavěného. Kódy těchto zastavitelných území jsou v hlavním výkrese územního plánu vyznačeny modrou barvou, aby byly odlišeny od kódů ploch stávajících. 3 – Území neurbanizované - nezastavitelné Jedná se o ty části řešeného území, které nejsou určeny k zastavění. Jsou to především zóny: D – dopravní infrastruktura W – plochy vodní a vodohospodářské NZ – plochy zemědělské NL – plochy lesní NP – plochy přírodní NS - plochy smíšené nezastavěného území NT - plochy těžby nerostů - nezastavitelné Do nezastavitelného území jsou zahrnuty také všechny prvky ÚSES. 3.8.2 Zóny urbanizovaného území Urbanizované území je členěno na tyto zóny:

44

Bydlení: Plochy bydlení (stávající i navrhované) jsou situovány v celém urbanizovaném území, neboť jde o plochy vyjadřující hlavní a nejdůležitější funkci sídla. Plochy bydlení zahrnují zpravidla pozemky bytových domů, pozemky rodinných domů, pozemky související dopravní a technické infrastruktury a pozemky veřejných prostranství. Do ploch bydlení lze zahrnout pozemky souvisejícího občanského vybavení s výjimkou pozemků pro budovy obchodního prodeje o výměře větší než 1000 m2. Součástí plochy bydlení mohou být pozemky dalších staveb a zařízení, které nesnižují kvalitu prostředí a pohodu bydlení ve vymezené ploše, jsou slučitelné s bydlením a slouží zejména obyvatelům v takto vymezené ploše. V hlavním výkresu územního plánu jsou tyto plochy označeny kódy regulačních zón začínajícím velkým B. Tyto zóny bydlení jsou dále členěny na tyto funkční typy: BH – bydlení - v bytových domech BV – bydlení - v rodinných domech – venkovské Rekreace: Plochy rekreace a sportu jsou určeny pro zajištění podmínek pro rekreaci v kvalitním prostředí. Plochy zahrnují zpravidla pozemky staveb pro rodinnou rekreaci, pozemky dalších staveb a zařízení, které souvisejí a jsou slučitelné s rekreací, například veřejných prostranství, občanského vybavení, veřejných tábořišť, přírodních koupališť a dalších pozemků související dopravní a technické infrastruktury, které nesnižují kvalitu prostředí ve vymezené ploše a jsou slučitelné s rekreačními aktivitami V hlavním výkresu územního plánu jsou tyto plochy označeny kódy regulačních zón začínajícím velkým R. Tyto zóny rekreace a sportu jsou dále členěny na tyto funkční typy: RI – plochy staveb pro rodinnou rekreaci RH – plochy staveb pro hromadnou rekreaci Občanské vybavení: Plochy občanského vybavení zahrnují zejména pozemky staveb a zařízení občanského vybavení pro vzdělávání a výchovu, sociální služby, péči o rodinu, zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu, ochranu obyvatelstva. Dále zahrnují pozemky staveb a zařízení pro obchodní prodej, tělovýchovu a sport, ubytování, stravování, služby, vědu a výzkum, lázeňství a pozemky související dopravní a technické infrastruktury a veřejných prostranství. Plochy občanského vybavení musí být vymezeny v přímé návaznosti na kapacitně dostačující plochy dopravní infrastruktury a být z nich přístupné. Plochy občanského vybavení se obvykle samostatně vymezují za účelem zajištění podmínek pro přiměřené umístění, dostupnost a využívání staveb občanského vybavení a k zajištění podmínek pro jejich užívání v souladu s jejich účelem. V hlavním výkresu územního plánu jsou tyto plochy označeny kódy regulačních zón začínajícím velkým O. Tyto zóny občanské infrastruktury jsou dále členěny na tyto funkční typy: OV – občanské vybavení – veřejná infrastruktura OM – komerční zařízení malá a střední OH – hřbitovy OS – tělovýchovná a sportovní zařízení Plochy smíšené obytné: Plochy smíšené obytné slouží pro bydlení v rodinných domech (včetně domů a usedlostí s hospodářským zázemím), obslužnou sféru a nerušící výrobní činnosti. SV – plochy smíšené obytné – vesnické

45

Technická infrastruktura: Plochy technické infrastruktury zahrnují zejména pozemky vedení, staveb a s nimi provozně související zařízení technického vybavení, například vodovodů, vodojemů, kanalizace, čistíren odpadních vod, staveb a zařízení pro nakládání s odpady, trafostanic, energetických vedení, komunikačních vedení a zařízení veřejné komunikační sítě, elektronických komunikačních zařízení veřejné komunikační sítě a produktovody. Součástí těchto ploch mohou být i pozemky související dopravní infrastruktury. Plochy technické infrastruktury se obvykle samostatně vymezují v případech, kdy využití pozemků pro tuto infrastrukturu vylučuje jejich začlenění do ploch jiného způsobu využití a kdy jiné využití těchto pozemků není možné. V ostatních případech se v plochách jiného způsobu využití vymezují pouze trasy vedení technické infrastruktury. Stavby a zařízení pro technickou obsluhu území jsou umístěny v takových polohách, aby co nejméně obtěžovaly zejména plochy bydlení, plochy rekreace a plochy občanské infrastruktury. Při umísťování nových zařízení a ploch je třeba posoudit vhodnost z hlediska dopadů na okolí.

TI – inženýrské sítě Výroba a skladování: Plochy určené pro průmyslovou nebo zemědělskou výrobu, pro skladování (obvykle v uzavřených areálech s malou frekvencí styku s veřejností), pro zařízení těžby a zpracování surovin prvovýroby, pro výrobní služby a pro činnosti spojené s provozováním sítí technické infrastruktury. Plochy výroby a skladování se obvykle samostatně vymezují v případech, kdy využití pozemků například staveb pro výrobu a skladování a zemědělských staveb z důvodu negativních vlivů za hranicí těchto pozemků vylučuje začlenění pozemků s těmito vlivy do ploch jiného způsobu využití. Plochy výroby a skladování se vymezují v přímé návaznosti na plochy dopravní infrastruktury a musí být z nich přístupné. Jsou situovány na okraji urbanizovaného území nebo mimo něj tak, aby jejich negativní ovlivňování ploch bydlení bylo omezeno na minimum. V hlavním výkresu územního plánu jsou tyto plochy označeny kódy regulačních zón začínajícím velkým V. Tyto zóny výrobních aktivit jsou dále členěny na tyto funkční typy: VD – drobná a řemeslná výroba VZ – zemědělská výroba VL – lehký průmysl Veřejná prostranství: Jedná se o plochy, jež tvoří veřejně přístupná prostranství v zastavěném území umožňující veřejnou obsluhu funkčních ploch sídla (místní a obslužné komunikace v zastavěném územím, příjezdové komunikace k jednotlivým nemovitostem, pěší zóny a jiné veřejné prostory, cyklistické stezky, chodníky, autobusové zastávky, odstavné plochy, pásy zeleně podél komunikací, technické sítě). Veřejná prostranství jsou vymezena samostatně, pokud nejsou zařazena do jiných funkčních ploch a pokud je to nezbytné k zajištění dopravní přístupnosti, například ploch výroby, ploch občanského vybavení pro maloobchodní prodej, ploch těžby nerostů apod. PV - veřejná prostranství - komunikační funkce Zeleň:

46

Funkční využití „zeleň“ bylo v územním plánu Mohelno zavedeno přestože není uvedeno ve vyhlášce č. 501/2006 o obecných požadavcích na využívání území a to proto, že plochy s tímto funkčním využitím nebylo možno zařadit mezi ostatní plochy s rozdílným způsobem využití pro jejich důležitost a mimořádný význam v urbanistické struktuře řešeného sídla. Jedná se o plochy s vysokým podílem zeleně v zastavěném území a ve volné krajině. Tyto plochy jsou buď oploceny (vyhrazená zeleň) popřípadě přímo navazují na veřejné prostory a dopravní plochy (veřejná prostranství s komunikační funkcí). V hlavním výkresu územního plánu jsou plochy zeleně označeny kódy regulačních zón začínajícím velkým Z. Plochy zeleně jsou dále členěny na tyto funkční typy: ZS - soukromá a vyhrazená ZV - veřejná zeleň Plochy vodní a vodohospodářské Plochy vodních toků a vodních ploch představují území, jež se vyznačuje tekoucí nebo stojatou vodou. Jsou tvořeny zejména vodními toky přirozenými, pro něž je charakteristický stálý nebo dočasný pohyb vody v korytě ve směru celkového sklonu terénu. Dále sem patří plochy nádrží a jezer - zejména pro akumulaci vody v přírodní prohlubni nebo uměle vytvořeném prostoru na zemském povrchu, ve kterém se zdržuje nebo zpomaluje odtok vody z povodí. Tyto vodní plochy plní funkci ekologicko - stabilizační, rekreační, estetickou a hospodářskou. V hlavním výkresu územního plánu jsou tyto plochy označeny kódy regulačních zón začínajícím velkým W. Plochy vodních toků a vodních ploch jsou dále členěny na tyto funkční typy: W – plochy vodní a vodohospodářské 3.8.3 Zóny neurbanizovaného území Neurbanizované území, tvořené nezastavěnými pozemky a pozemky, které nejsou určeny k zastavění, je členěno na tyto zóny: Dopravní infrastruktura Plochy dopravní infrastruktury zahrnuji pozemky dopravních tras a dopravních zařízení. Slouží pro vedení dopravních tras a pro umístění dopravních zařízení, jimiž se uskutečňuje pohyb dopravních prostředků, včetně objektů a zařízení pro zajištění provozu na dopravních trasách a obsluhy přemisťovaných osob nebo materiálu. Zahrnují území určená pro umísťování dopravních zařízení sloužících výhradně pro pohyb motorových vozidel ale také chodců a zemědělské techniky, cyklistů a cykloturistů. Jedná se také o plochy, jež tvoří veřejně přístupná prostranství umožňující veřejnou obsluhu funkčních ploch (silniční komunikace procházející zastavěným územím). V hlavním výkresu územního plánu jsou tyto dopravní plochy označeny kódy regulačních zón začínajícím velkým D. Tyto zóny jsou dále členěny na následující funkční typy: DS – silniční DSp - polní a lesní Plochy zemědělské Jedná se o zemědělsky využívané nebo jinak obhospodařované krajinné plochy vyznačující se nižším stupněm ekologické stability sloužící zejména k produkci zemědělských plodin. Vymezují se za účelem zajištění podmínek pro převažující zemědělské využití.

47

NZ – trvalé travní porosty NZ – orná půda (Ve výkresech jsou tyto dva druhy ploch zemědělských rozlišeny barvou). Plochy lesní Jedná se o plochy lesního půdního fondu a o pozemky určené k plnění funkcí lesa ve smyslu lesního zákona a to zalesněné i nezalesněné. V hlavním výkresu územního plánu jsou tyto plochy označeny kódy regulačních zón NL. Plochy lesů jsou dále členěny na tyto funkční typy: NL – plochy lesní Plochy přírodní Jedná se o plochy s převažující přírodní funkcí zahrnující mimo jiné zvláště chráněné plochy, plochy evropsky významných lokalit a pozemky smluvně chráněné.

NP – plochy přírodní Plochy smíšené nezastavěného území Jedná se o ekologicky kvalitní rostlinná společenstva. Jsou to plochy na nichž se vyskytuje přírodě blízká skladba porostů vyznačující se vysokým stupněm ekologické stability. Slouží pro funkčně samostatnou trvalou vegetaci bez primárního hospodářského využití, umístěnou mimo plochy určené k plnění funkcí lesa. Jedná se o extenzivní travní porosty a dřeviny, skupinovou, rozptýlenou, solitérní a liniovou krajinnou zeleň, remízky, meze, pásy a plochy křovin, zeleň podél drobných vodotečí a vodních ploch a břehové porosty. V hlavním výkresu územního plánu jsou plochy zeleně označeny kódy regulačních zón začínajícím velkým NS. Plochy smíšené nezastavěného území jsou dále členěny na tyto funkční typy: NSp – přírodní 3.8.4 Důsledky na urbanistickou strukturu městyse Realizace záměrů navržených v územním plánu Mohelno bude mít pozitivní vliv na urbanistickou strukturu městyse a to tím, že dojde k doplnění této struktury o návrhové plochy pro bydlení navázané na stávající zastavěné území, čímž bude tvar zastavěného území upraven do vhodnější podoby. Zastavěné území tvoří poměrně ucelený útvar, jehož tvar je dán přírodními podmínkami. Komunikační systém je vzhledem k dopravnímu zatížení a terénním podmínkám vyhovující, je však nutno do budoucna počítat s některými směrovými a šířkovými úpravami. Základní myšlenkou urbanistické koncepce, vyjádřené nejnázorněji v mapové části návrhu územního plánu, bylo maximálně využít volných ploch navazujících na zastavěné území a nerozšiřovat městys příliš za hranice zastavěného území. Plynuly by z toho problémy spojené s obsluhou nových ploch inženýrskými sítěmi. Podle požadavků představitelů městyse byly vytipovány plochy pro výstavbu RD v maximálním možném počtu. Pouze takto je možno zajistit budoucím stavebníkům určitou šanci na uskutečnění jejich záměrů (problémy s odkoupením stavebních parcel od soukromých majitelů). Je

48

to totiž velmi problematická otázka vzhledem k problémům spojeným se získáváním stavebních parcel. Většina vhodných stavebních míst je totiž situována na pozemcích, které jsou v soukromém vlastnictví. Usměrňování rozvoje nové zástavby by mělo umožňovat rozvoj na několika plochách současně. Vývoj individuální obytné zástavby je dnes, vzhledem k respektování vlastnických vztahů k půdě (ceny pozemků a pozemkové daně), těžko odhadnutelný. Bude proto velmi záležet na celkové politice městyse a na tržních vztazích mezi vlastníky pozemků a zájemci o výstavbu. Řešení územního plánu převážně respektuje historické hodnoty městyse a její základní urbanistickou strukturu. Návrhové lokality pro bydlení jsou navrženy tak, že plynule navazují na stávající zástavbu a zahušťují ji. Je možno konstatovat, že jsou v návrhu územního plánu Mohelno navrženy záměry, jejichž realizací bude urbanistická struktura městyse vhodně dotvořena. V návrhu územního plánu Mohelno jsou respektována všechna ochranná a bezpečnostní pásma – viz kapitola 3.5.2. 3.8.5 Důsledky na památkově chráněné objekty a objekty v památkovém zájmu V katastrálním území městyse Mohelno jsou evidovány tyto nemovité kulturní památky: 27737/7-2843 – kostel Všech svatých 27942/7-2847 – boží muka (při přírodní rezervaci) 25491/7-2849 – kříž (při silnici do Kramolína) 68924/7-2848 - krucifix 24256/7-2846 – socha sv. Jana Nepomuckého Na území městyse se nacházejí i další objekty charakteru nemovitých kulturních památek. Jedná se zejména o: 1. Zvonice u kostela (p.č.117 st.) 2. Fara (p.č.74) 3. Pás stodol na jižním okraji městyse (p.č.195/1, 195/2, 194, 191, 188/2, 187/2, 187/1, 184, 183, 347, 179, 175, 172, 171, 169/2, 165, 164, 161) 4. Radnice s podloubím (p.č.111 st.) 5. Usedlost čp. 8 (p.č.133 st.) východně od náměstí 6. Komory naproti čp. 5 (p.č.119 st.) 7. Stodola p.č. 35 st. 8. Usedlost č.p. 57 (p.č.75 st.) 9. Usedlost č.p. 121 (p.č.28 st.) 10. Usedlost č.p. 124 (p.č.32/1 st.) 11. Usedlost č.p. 92 (p.č.51/1 st.) 12. Usedlost č.p. 110 (p.č.2 st.) 13. Usedlost č.p. 194 (p.č.248 st.) 14. Usedlost č.p. 281 (p.č.49/5 st.) 15. Usedlost č.p. 259 (p.č.314 st.) 16. Stará pošta p.č. 300 st. 17. Bývalá papírna pod Mohelenskou hadcovou stepí (p.č.216 st.) 18. Chata malíře Sv. Bobše pod Mohelenskou hadcovou stepí (p.č.370 st.)

49

Ve výše uvedených seznamech jsou vyjmenovány objekty, jejichž zachování je nezbytné pro zachování současného příznivého estetického působení městyse jako celku. Všechny tyto objekty jsou ve výkresové dokumentaci vyznačeny grafickými značkami. Žádná z výše uvedených památek není návrhem územního plánu – Mohelno negativně dotčena. Katastrální území městyse Mohelno je územím s archeologickými nálezy. V případě jakýchkoliv zemních stavebních prací a úprav terénu v katastru městyse je jejich investor povinen dle ustanovení § 22 odst. 2. zák. č. 20/19887 Sb. V platném znění již v době příprav stavby tento záměr oznámit Archeologickému ústavu AV ČR Brno a uzavřít v dostatečném předstihu před zahájením vlastních prací smlouvu o podmínkách provedení záchranného archeologického výzkumu s institucí oprávněnou k provádění archeologických výzkumů. O archeologickém nálezu, který nebyl učiněn při provádění archeologického výzkumu, musí nálezce nebo osoba odpovědná za provádění výkopových prací informovat Archeologický ústav AV ČR nebo nejbližší muzeum a příslušný stavební úřad. 3.8.6 Důsledky na zeleň na veřejná prostranství v zastavěném území Účelem navrhovaných úprav na plochách veřejné zeleně v řešeném městysi Mohelno je regenerace stávajícího stavu zelených ploch. Návrh úprav vychází z rozboru historických podkladů, přírodních podmínek, ze současných provozních a kompozičních vztahů, z potřeb a požadavků objednatele na využití jednotlivých ploch. Obnovené plochy se stanou zdrojem poznání života v městysi v minulosti, ale také významným centrem klidové rekreace v přírodním prostředí pro obyvatele a návštěvníky městyse Mohelno. V územním plánu Mohelno jsou navrženy na obnovu zeleně tyto plochy: a) Plochy severně od kostela (Mo_426, Mo_427) Cílem úpravy historického jádra městyse Mohelno je návrh výsadeb, které odpovídají vesnickému prostředí, krajinnému rázu, historickému vývoji místa, a dále svou velikostí budou odpovídat měřítku daného prostoru. Kostru kompozice tvoří travnaté plochy, které jsou vymezeny upravenými a jasně vymezenými komunikacemi pro pěší. V travnatých plochách jsou vysázeny solitérní listnaté stromy či skupiny (lípy, slivoně, jeřáby). Ve stromořadích podél komunikací jsou použity lípy a hrušně. Stávající jehličnany jsou navrženy k odstranění či na dožití. Kompozici dotvářejí trvalkové záhony severně od kostela. Sadové úpravy bude nutné doplnit odpovídajícím mobiliářem (lavičky, odpadkové koše), aby prostory mohly sloužit k zastavení a setkávání lidí. Vzhledem k tomu, že inženýrské sítě převzaté z návrhu územního plánu jsou orientačními nákresy (viz. výkresová část), bude nutné při dalších stupních projektové dokumentace získat přesné zákresy od správců jednotlivých síti a na jejich základě upřesnit návrh výsadby dřevin (stejná situace nastane v omezené míře i u ostatních řešených ploch). b) Zeleň západně od radnice (Mo_425) Cílem navrhovaných vegetačních úprav je zlepšení mikroklimatických poměrů v centru městyse a smysluplná úprava zelené plochy v centru. Bude se jednat především o odstranění stávajících nevhodných jehličnanů a jejich nahrazení vhodnějšími dřevinami. c) Bývalá farská stodola jihozápadně od hřbitova (Mo_424) Cílem navrhované úpravy je vytvoření nové zelené plochy navazující na stávající hřbitov. Tato plocha vznikne asanací bývalé farské stodoly.

50

Použity by měly být domácí druhy listnatých stromů (javory, olše, střemchy). Sadové úpravy bude nutné doplnit odpovídajícím mobiliářem (lavičky, odpadkové koše), aby prostory mohly sloužit k zastavení a setkávání lidí.

51

3.9

Zdůvodnění navržené koncepce dopravy

3.9.1 Úvod – základní komunikační systém Katastrálním územím Mohelno procházejí tyto silnice: II/392 Velké Meziříčí - Kralice - Tulešice III/39217 Mohelno - Sedlec - Vicenice III/39219 Mohelno - průjezdná III/3935 Oslavany - Senorady - Mohelno Silnice II/392 prochází územím ve směru sever - jih, v Kralicích nad Oslavou křižuje silnici I/23 Písek - Jindřichův Hradec - Třebíč - Kývalka, která se v Tasově prostřednictvím silnice II/390 připojuje mimo úrovňovou všesměrnou křižovatkou na D 1, EXIT 153 Lhotka. V Dukovanech silnice II/392 křižuje silnici II/152 Nová Bystřice - Moravské Budějovice - Ivančice - Brno. V Tulešicích se připojuje na silnici II/396 Rouchovany - Branišovice - Nová Ves. Připojení na dálnici je vzdáleno cca 28 km od městyse. Městys je dostatečně dopravně napojen na tranzitní silniční síť a dopravně spojen se sídly poskytující veškeré služby obyvatelům žijícím v městysi Mohelno. Silnice II. třídy bude mimo průjezdný úsek upravována v kategorii S 7,5/60, a silnice III. třídy budou upravovány mimo průjezdný úsek v kategorii S 7,5/50. 3.9.2 Doprava silniční Nadřazená silniční síť a místní komunikační systém Silnice II/392 vedená ve směru sever - jih obcí a silnice III/39217, III/39219 vedené ve směru východ - západ jsou základním dopravním skeletem, na který jsou navázány místní komunikace. Křižovatka silnic II/392 s III/39219 v centrální části městyse je dopravní závadou, kterou je možno řešit pouze technickými opatřeními a dopravním značením. Polohy a tvary křižovatek jsou stavebně stabilizovány v historické zástavbě. Silnice II/392 je vedena stabilizovanou zástavbou a je poměrně těsně obestavěná. Na severovýchodním okraji návsi je v okolí přemostění potoka Mohelnička zúžená šířka vozovky, která je vč. úzké vozovky mostu dopravní závadou. Při rekonstrukci mostu doporučujeme jeho rozšíření na dva plnohodnotné jízdní pruhy a zajištění chodníku pro pěší alespoň jednostranně. Na jižním okraji městyse je v ulici Hliníky při východní straně silnice II/392 těsná zástavba řadovými domky, které navrhujeme postupnou přestavbou odsunout od silnice a vytvořit tak prostor pro chodník pro pěší a odclonění nové zástavby od dopravního provozu. Vytvoří se tak i prostor pro úpravu - rozšíření jízdních pruhů na minimálně 2 x 3,5 m, což v současnosti není možné. Toto řešení je navrženo z důvodu špatného stavebně technického stavu některých objektů v této části městyse. Vzhledem k dopravním závadám na silnici II/392 požaduje městys držet územní rezervu pro obchvat východně zastavěného území. Tato přeložka není součástí dopravní strategie Kraje Vysočina. Na silnici II/392 bylo prováděno sčítání intenzity dopravy na stanovišti 6-3997, které zjistilo v roce 2005 průjezd 653 vozidel/24hod. (v roce 2000 průjezd 589 vozidel/24hod.), což nebyl

52

pro značnou investici do stavby přeložky dostatečný argument k zařazení do dopravních priorit kraje. Územní rezervu navrhujeme držet jako pruh v šířce 2 x 15 m v rámci ochranného pásma silnice II. třídy, pro případnou možnost financování přeložky z jiných než krajských finančních zdrojů. Silnice III/39219 prochází centrální částí zastavěného území v celkové délce 1,014 km a dopravně obsluhuje přilehlou zástavbu. Tato silnice končí na západním okraji Mohelna odkud pokračuje (už jako účelová komunikace) k papírně a na hráz vodní nádrže Mohelno. Silnice III/39217 prochází severním okrajem zastavěné části městyse, v současné době neobsluhuje žádnou zástavbu. Územní plán navrhuje tuto silnici využít jako obslužnou pro rozvoj nové výstavby. Na severním okraji městyse je jedna z možností stavebního rozvoje městyse. Při realizaci výstavby je nutno respektovat vypočtené hlukové pásmo ve venkovním prostoru pro výhledové období platnosti územního plánu. Silnice III/3935 je vedena severně městyse, zcela mimo zástavbu. Je místní dopravní spojkou mezi Mohelnem, Senohrady a Ivančicemi a neslouží k dopravní obsluze zástavby městyse. Silnice je připojena na II/392 vstřícnou křižovatkou kolmou tvaru "T". V případě realizace přeložky II/392 je nutno upravit křižovatku silnic II/392 a III/3935 v jižní poloze, do stávající křižovatky s III/39217. Úprava si vyžádá i nové vedení trasy III/3935 v délce cca 300 m. Pro tuto úpravu je navržena územní rezerva. Silnice II. a III.třídy budou upravovány v průjezdném úseku v kategorii MS 8/50 a funkční třídě B 2. 3.9.3 Místní komunikace Zástavba mezi trasami výše uvedených silnic je dopravně obsloužena sítí místních komunikací, které jsou mimo trasy vedené historickou zástavbou trasovány většinou jako pravoúhlá síť. Většina místních komunikací je vybudována a upravována ve funkční třídě C 3, některé komunikace pak jako D 1, obytné zklidněné. Začlenění do funkční třídy a kategorie je zřejmé z výkresové dokumentace. Navrhované lokality obytné zástavby jsou situovány na okrajích zastavěného území. Na severním okraji je navržena výstavba severně i jižně trasy silnice III/39217 označená jako p2,3,4,23,25. Silnice v současné době plní funkci obchvatu městyse, není z ní obsluhována žádná zástavba. Na silnici III/39217 bylo prováděno sčítání intenzity dopravy, byla frekventovanější než silnice II/392, ale za posledních 5 let došlo k poklesu o cca 125 vozidel/24 hodin. Přesto doporučujeme dopravní obsluhu této navrhované lokality řešit vnitřními místními komunikacemi, jejichž vedení bude předmětem podrobnějšího řešení celého území formou urbanistické studie a na silnici místní obslužné komunikace připojit ve dvou nápojných bodech. Místní komunikace budou navrženy ve funkčních třídách C 3 a D1 jako obslužné a nebo obytné zklidněné. Navrhovaná zástavba na západním okraji zastavěného území Mohelna označená jako p19 a p20 je dopravně navázána na stávající místní komunikaci V Tálcích a účelové komunikace, které budou převedeny a upraveny do funkční třídy C 3 a kategorie místní obslužné komunikace. Navrhovaná plocha na jižním okraji zástavby městyse označená jako p13 bude dopravně napojena zejména z místní komunikace ulice U Antoníčka. Ze silnice III/39219 bude držena územní

53

rezerva pro případný nápojný bod, dopravní obsluha zastavované plochy je nutno řešit podrobnější dokumentací. Další navrhovaná plocha k zástavbě na jižním okraji městyse je označena jako p26; jedná se o rozsáhlé území mezi dvěma záhumenními účelovými komunikacemi, jejichž napojení na místní komunikace a nebo silnici II/392 je nedostatečně kapacitní a nebo je dopravní závadou. Využití této plochy pro obytnou výstavbu je nutno prověřit podrobnější dokumentací, která vyřeší dopravní napojení v několika bodech na místní komunikace a nebo silnici. Návrh zástavby na východním okraji městyse bude dopravně obsloužen místními komunikacemi navazující na stávající trasy a nebo účelové komunikace budou přebudovány na místní. Jedná se o lokality p 6,7,9,10,11. Stávající trasy místních komunikací v této části městyse jsou vybudovány ve funkční třídě C 3. Pokud budou navržené místní komunikace průjezdné budou vybudovány jako C 3, komunikace slepé a nebo spojky mezi dvěma průjezdnými komunikacemi pak jako D 1 obytné zklidněné. 3.9.4 Doprava železniční Severně městyse, mimo řešené území, je vedeno těleso železniční tratě č. 240 Brno Jihlava - Havlíčkův Brod a východně končí v Oslavanech trať č. 244 Brno - Hrušovany n.J., Mor. Bránice – Oslavany. Tratě jsou vedeny zcela mimo zájmové území a v krajinně jsou územně stabilizovány. 3.9.5 Pěší trasy a cyklotrasy Podél silnic jsou v centrální části městyse vybudovány nesouvislé chodníky, které navrhujeme dobudovat a doplnit chybějící úseky, pokud to prostorové poměry umožní. Rovněž je třeba zvážit polomení souvislé návesní uliční fronty pěší trasou procházejíc některým objektem do ulice Městečko, aby byla centrální část městyse se službami přístupná pěším obyvatelům bydlícím v navrhované lokalitě SV Mo_141 (v konceptu označené jako p26). Respektujeme vedení pěších zkratek v zastavěném území, které zvyšují jeho prostupnost. Doporučujeme tyto pěšiny upravit zpevněním dlažbou a vybudovat ve svazích bezpečná schodiště se zábradlím. Je nutno respektovat stárnutí obyvatel a vytvářet pro ně bezpečné pěší trasy. Je navržena pěší vyhlídková trasa z centra městyse na mohelenskou hadcovou step, kde naváže na stávající naučnou stezku, která má 2 okruhy – jarní a podzimní. Katastrem městyse prochází modrá turistická značka, která je vedena jako okruh v trase Kralice nad Oslavou - údolí Chvojnice - údolí Oslavy - Mohelno - údolí Jihlavy - rozhledna Babylon - Vlčí kopec - Březník - Kralice nad Oslavou. Katastrálním územím městyse je údolím Jihlavy a Oslavy vedena červená turistická značka. Po jižní hraně údolí Oslavy je vedena zelená turistická značka v trase Oslavany - Čučice - Skřipský mlýn - Vlčí kopec - Náměšť nad Oslavou Naloučany - údolí Oslavy - Tasov, Panský mlýn. V katastrálním území městyse a v jeho okolí je množství turistických cílů z nichž nejvýznamnějším je národní přírodní rezervace Mohelenská hadcová step, přírodní rezervace Údolí Oslavy a Chvojnice, přírodní park Střední Pojihlaví, rozhledna Babylon a Vlčí kopec. Městysem je vedena cyklotrasa č. 5106, která jižně městyse navazuje na cyklotrasy vedené údolím řeky Jihlavy č. 5107, 5175 a cyklotrasa údolím Oslavy č. 5106. Cyklotrasa procházející

54

městysem má specielní název Energetická cyklotrasa. Tato cyklotrasa vychází z Oslavan, vede přes Novou Ves a Senorady do Mohelna, kde se za městysem napojuje na okruh vedoucí přes rozhlednu Babylon do Kramolína, pak po přehradní hrázi vodního díla Dalešice k JEDu, do obce Dukovany a odtud po hrázi vodní nádrže Mohelno zpátky do Mohelna. Předpokládá se její rozšíření do Zbýšova a Rosic. Na katastru městyse Mohelno jsou navrženy další dvě cyklotrasy – obě navazující na okružní Energetickou cyklotrasu. První z nich (ve výkresové dokumentaci označená číslem 4) vede k rozhledně Babylon po nově zrekonstruovaných lesních cestách. Druhá (ve výkresové dokumentaci označená číslem 5) je menším okruhem vedoucím od energetické cyklotrasy k hladině vodní nádrže Mohelno a zpět. Tato cyklotrasa je, díky značnému převýšení, mnohem náročnější než předešlá ale zato je zasazena do mnohem atraktivnějšího přírodního rámce. Obě tyto navržené cyklotrasy mají místní charakter . Doplňují stávající trasy a vytvářejí místní okruh. Pro pohyb pěších a cyklistů volnou krajinou je možno použít ještě další účelové komunikace i silnice III. třídy s malou intenzitou dopravy, zejména pro krátkodobou rekreaci obyvatel městyse a majitelů chalup a chat. Zpřístupňují se tak lokální cíle v krajině a nebo sousední obce. 3.9.6 Účelová doprava Zemědělská farma je umístěna severně městyse, dopravně je přístupná ze silnice II/392. Organizace zemědělské dopravy byla podrobně řešena v komplexních pozemkových úpravách, odkud byla do územního plánu Mohelůno převzata. V katastrálním území městyse je systém zpevněných účelových komunikací, z nichž nejvýznamnější vede do sousední obce Lhánice, do údolí Jihlavy a na hráz vodní nádrže Mohelno. Jedná se o výše uvedené pokračování silnice III/39219. Komunikace jsou většinou využity pro cyklotrasy, turisticky značené trasy nebo jako zkracující spojky se sousedními obcemi. Jedná se o komunikace veřejně přístupné. 3.9.7 Doprava v klidu Parkování V centrální části městyse je několik zpevněných ploch, které plní několik funkcí a slouží i pro parkování. Bilance stavu a návrhu parkovacích míst: Občanské vybavení

Stav počet míst

Vypočtená potřeba počet míst

Návrh počet míst

OÚ, knihovna, Starohorská vinárna, kavárna, škola

10

20

0

Kulturní sál, hospoda U Staňků, kostel,škola

4

44

0

Samoobsluha JMB

5

5

0

Fotbalové hřiště

4

15

10

55

Cukrárna

0

1

0

Pěstitelská pálenice

0

8

10

Fy Kavyl

13

3

0

Zemědělské družstvo

16

3

0

Dům s pečovatelskou službou, mateřská škola

12

12

0

Zdravotní středisko,pošta

7

11

0

Market u Nováčků

8

2

0

Sokolovna,stavebniny

7

24

0

Hřbitov

0

9

20

Hadcová step

25

21

0

CELKEM

111

178

40

Skutečný počet parkovacích míst v centrální části městyse je limitován existencí volných dopravních ploch, které nejsou dostatečně velké pro vypočtenou potřebu parkovacích míst. Deficit je možno řešit vzájemnou zastupitelností parkování v určitém čase. Potřebu parkování si firmy musí zajistit na vlastním pozemku, nejlépe ve vlastním areálu. Parkoviště pro poštu není možno před objektem zajistit, není zde podél silnice II/392 prostor. Použít je možno parkoviště před zdravotním střediskem a marketem U Nováčků. Obě jsou zaměnitelná. Parkování pro sokolovnu je možno jednorázově zajistit při konání kulturních akcí na přidružených travnatých plochách při místní komunikaci v ulici, kde se nachází pěstitelská pálenice a na parkovišti určeném pro pálenici. Parkování a garážování aut mají obyvatelé zajištěny většinou na vlastním pozemku a nebo ve vlastním objektu a tuto zásadu je třeba zajistit i v navrhovaných obytných objektech. Pro krátkodobé odstavení vozidel je možno použít i pozemky přilehlé k místním komunikacím. 3.9.8 Hromadná doprava Vlaková doprava V Ivančicích, Náměšti nad Oslavou a v Kralicích nad Oslavou navazuje autobusová doprava na dopravu vlakovou. Jedná se tratě č. 240 Brno - Jihlava - Havlíčkův Brod a č. 244 Brno Hrušovany nad Jevišovkou, Moravské Bránice - Oslavany. Autobusová doprava Městys je dopravně obsloužen autobusovými linkami dopravními společnostmi:

56

TRADO-BUS s.r.o. Třebíč, provozovna Náměšť nad Oslavou TREDOS, spol. s.r.o. Třebíč TOURBUS, a.s. Brno ZDAR, a.s. Velké Meziříčí Přehled dopravního spojení městyse: Číslo linky a název

prac. dny sobota neděle sobota a celkem neděle

720230 Brno - Oslavany - Mohelno - Dukovany 10

4

6

2

22

M.Budějovice 730250 Ivančice - Mohelno - Dukovany

19

790350 Třebíč - Hartvíkovice - Mohelno

6

6

790510 Náměšť n.Osl. - Mohelno - Senorady

13

13

790520 Náměšť n.Osl. - Mohelno - Dukovany

10

10

790530 0cmanice - Náměšť n.Osl. - Mohelno

6

6

CELKEM

64

1

4

7

20

2

77

V městysi končí a nebo začíná na zastávce Mohelno v pracovní dny 64 spojů v obou směrech, tj. 32 autobusů denně, v sobotu 6 spojů, tj. 3 autobusy a v neděli 8 spojů, tj. 4 autobusy celkem. Autobusy se otáčí po místních komunikacích. Autobusové zastávky: Mohelno - umístěna je v centrální části městyse. Izochrona dostupnosti 500 m neobsáhne okrajové části zástavby, vyznačená izochrona 300 m obsáhne pouze centrální část městyse. Zastávka je nově zrekonstruována. Mohelno, sokolovna - je umístěna v ulici Chmelenec; na místní komunikaci je vybudován odstavný pruh, ale zastávky, byť je uvedena v jízdních řádech je možno využívat pouze pokud jede autobus po místní komunikaci do Lhánic. Označení zastávky bylo zrušeno. Pro případný stavební

57

rozvoj na východním okraji městyse však by obnova zastávky byla přínosem a zkrácením docházkové vzdálenosti pod 500 m. Obnova této zastávky je navržena u silnice II/392 před sokolovnou. Mohelno, ZD - umístěna je v severně městyse, je bez čekárny, zastávkového pruhu a nástupiště. Zastavuje zde cca 20 spojů v pracovní dny. Navrhujeme dobudovat zastávku dle normy, tj. se zálivem a chodníkem jako nástupištěm, který bude navázán na chodník doplněný podél silnice II/392. Tato zastávka může obsloužit severní část městyse vč. nově navrhované zástavby a tím i zkrátí docházkovou vzdálenost. Pokud by byl realizován obchvat Mohelna silnicí II/392 bude nutno řešit nové umístění této autobusové zastávky. Kladeruby n. Osl., rozcestí – umístěna na severním okraji katastru městyse Mohelno na křižovatce silnic II/392 a III/39214. Vzhledem k navrhovanému rozvoji výstavby na okrajích městyse bude i současná izochrona 500 m překonána a je třeba zajistit dostupnost hromadné dopravy zřízením nové autobusové zastávky buď na silnici III/39217 a nebo na místní komunikaci ulice Kladerubky. Autobusová doprava do městyse je dostatečná a zajišťuje i dopravu o víkendech. V Ivančicích, Náměšti nad Oslavou a v Kralicích nad Oslavou navazuje autobusová doprava na dopravu vlakovou. 3.9.9 Dopravní zařízení Vzhledem k poloze městyse mimo hlavní trasy tranzitní dopravy nejsou zde žádná významnější dopravní zařízení; pouze čerpací stanice pohonných hmot na severním okraji městyse na silnici II/392 s navazujícím autoservisem a lakovnou a na východním okraji na ulici Chmelenec, směrem na Lhánice je autoopravna s vrakovištěm. Veškerá jiná zařízení pro motoristy, t.j. opravny a prodej aut a náhradních dílů je nejblíže v Náměšti nad Oslavou (17 km), v Moravském Krumlově (19 km), Ivančicích (15 km) a v Brně. 3.9.10 Zatížení silniční sítě V rámci celostátního sčítání dopravy organizovaného Ředitelstvím silnic a dálnic každých 5 let jsou v řešeném území situovány dva sčítací úseky.

58

Číslo sčítání a silnice rok II/392 6-3996 2000

Těžká doprava Osobní auta motocykly celkem 589 113

II/392 6-3997

III/39217 6-7010

584

9

2005 2010

78

642

8

706 728

2000

93

492

4

589

2005 2010

140 78

510 642

3 8

653 728

2000

138

495

11

744

2005 2010

121 60

489 465

9 7

619 532

3.9.11 Ochranná pásma Na silnicích II. a III. třídy je mimo průjezdný úsek silniční ochranné pásmo 15 m od osy silnice. Paprsky rozhledového pole křižovatek jsou vykresleny dle ČSN 73 61 10 dle návrhových rychlostí jednotlivých silničních komunikací. Objekty umístěné v rozhledovém poli navrhujeme pokud je to možné přestavbou z rozhledu buď odstranit a nebo dopravní závadu řešit technickým opatřením a dopravním značením. Objekty umístěné v rozhledovém poli není možno stavebně rozšiřovat. Budou dodrženy rozhledové trojúhelníky ve smyslu ČSN 736102.

59

3.10

Zdůvodnění navržené koncepce občanského vybavení

Z průzkumů a rozborů vyplývá, že potřeba občanského vybavení je z převážné části uspokojena. Dá se předpokládat, že především v obchodě a ve službách se ve větší míře uplatní drobní soukromí podnikatelé. Vúzemním plánu Mohelno jsou navrženy tři nové plochy pro občanského vybavení (OS Mo_231, OV – Mo_251, OH – Mo_296). 3.11

Zdůvodnění navržené koncepce zásobování pitnou vodou

Stávající stav Městys Mohelno je členem Svazku obcí Vodovody a kanalizace se sídlem v Třebíči. Vodárenská akciová společnost, a.s., divize Třebíč provozuje v městysi vodovod, který je zásoben ze zdroje Vranov. Veřejný vodovod je napojen na vodojem Mohelno, situovaný severozápadně od zástavby městyse. Vodojem o objemu 400 m3 má výšku max. hladiny 398,0 m.n.m. a výšku min. hladiny 395 m. n. m. Městys Mohelno je napojen na vodojem prostřednictvím přívodného řadu PVC DN 160. Vodovodní řady pokrývají celou současně zastavěnou část městyse, potrubí je provedeno z PVC DN 100 a 80. Vodovodní síť je koncipována jako okruhová v kombinaci s větevnou (trasování vodovodního potrubí je zakresleno do situace v měř. 1 : 2000, která je součástí předkládané dokumentace). Vodovod plní i požární funkci, požární odběr je realizován z podzemních hydrantů. Vodovod byl uveden do provozu v roce 2002, kdy bylo napojeno cca 39% obyvatel. Délka vodovodní sítě je 12 544 m. Vodovod je ve správě VAS a.s. divize Třebíč. Návrh Stávající vodovodní trubní síť bude doplněna o nové řady, které budou sloužit pro zásobování ploch určených k nové zástavbě. Nově navržené potrubí je v maximální míře zaokruhováno, což bude umožňovat optimální tlakové poměry v síti. Rozsah a trasování navrženého vodovodního potrubí je patrné z výkresové části předkládané dokumentace. Materiál a profily nového potrubí budou řešit následující stupně PD na základě podrobného výpočtu, vzhledem k průtoku požární vody (u zástavby do tří podlaží 6,7 l/s) však předpokládáme v zaokruhovaných řadech DN min. 100 a u větví min. DN 80. S ohledem na stávající řady předpokládáme, že navržené potrubí bude provedeno z PVC. (Při výpočtech stanovujících profily potrubí je nutné zejména v koncových úsecích vzít v úvahu možnou stagnaci vody v potrubí při normálním provozu, která může mít negativní vliv na jakost vody v potrubí). Při podchodech pod silnicí bude potrubí opatřeno chráničkou, rýha vyplněna betonem, aby nedošlo k pozdějšímu sedání vozovky. Požární hydranty budou zbudovány jako podzemní, jejich umístění vyplyne při podrobnějším zpracování na základě podélného profilu, kdy se osadí do zlomových bodů a budou zároveň plnit funkci kalosvodů a vzdušníků. Při návrhu bude dále dodržena podmínka max. vzdálenosti mezi jednotlivými požárními hydranty a největší vzdálenost od objektů dle platných ČSN. Realizací nových řadů bude vodovodní sítí pokryto celé zastavěné území včetně navrhovaných ploch k zástavbě a umožní tak napojení všem obyvatelům městyse Mohelno.

60

VÝPOČET POTŘEBY VODY Výpočet potřeby vody: Kategorie potřeby

Stávající stav

Návrh (i s rezervou)

1415

1932

212,25

289,8

1,5

1,5

212,25 (318,375)

289,8 (434,7)

specifická potřeba vody l/os/den celkem m3/den

20

20

28,3

38,64

z toho z vlast zdrojů m3/den (max. m3/den)

14,15

19,32

A. OBYVATELSTVO Počet obyvatel S tab. Spotřebou 150 l/den Spotřeba vody pro obyvatelstvo celkem m3/den Koeficient denní nerovnoměr. Kd Potřeba pro obyvatelstvo m3/den (max. m3/den) B. OBČANSKÁ INFRASTRUKTURA Základní vybavenost

C. POTŘEBA VODY PRO ZEMĚDĚLSTVÍ Agrometal s.r.o - středisko Mohelno Dojnice Počet kusů Spotřeba L/ks/den (max. l/ks/den) Celkem m3/den (max.m3/den) Z toho z vlastních zdrojů M3/den

200 60 (80)

300 60 (80)

12,0 (16,0)

18,0 (24,0)

12,0 (16,0)

18,0 (24,0)

61

Jalovice Počet kusů Spotřeba L/ks/den (max. l/ks/den) Celkem M3/den (max.m3/den) Z toho z vlastních zdrojů M3/den

Předvýkrm prasat Počet kusů Spotřeba L/ks/den (max. l/ks/den) Celkem m3/den (max.m3/den) z toho z vlastních zdrojů m3/den Výkrm prasat Počet kusů Spotřeba L/ks/den (max. l/ks/den) Celkem mM3/den (max.m3/den) z toho z vlastních zdrojů m3/den

250 25 (35)

250 25 (35)

6,25 (8,75)

6,25 (8,75)

6,25 (8,75)

6,25 (8,75)

100 15 (20)

100 15 (20)

1,5 (2,0)

1,5 (2,0)

1,5 (2,0)

1,5 (2,0)

300 15 (20)

600 15 (20)

4,5 (6,0)

9,0 (12,0)

4,5 (6,0)

9,0 (12,0)

SOUHRN POTŘEBY VODY VČETNĚ DENNÍ NEROVNOMĚRNOSTI Současný stav Potřeba vody - prům. (max. denní)

Obyvatelstvo Obč. vybavenost Zemědělství CELKEM Návrh Potřeba vody - prům. (max. denní)

Obyvatelstvo Obč. vybavenost Zemědělství CELKEM

Zdroj vody Vodovod (m3/den) 212,25 (318,375) 28,3 24,25 (32,75) 264,8 (379,425)

Zdroj vody Vodovod (m3/den) 289,8 (434,7) 38,64 34,75 (46,75) 363,19 (520,09)

Místní zdroje (m3/den) 106,125 (159,188) 14,15 24,25 (32,75) 144,525 (206,088)

Místní (m3/den) 0 0 34,75 (46,75) 34,75 (46,75)

zdroje

62

Qp = 328,44 m3/den qp = 3,801 l/s Qm = 473,34m3/den qm = 5,478 l/s Velikost akumulace Dle ČSN 73 6650 Vodojemy činí minimální užitný objem 80% denní potřeby vody. A = 0,8*Qm = 378,672 m3 Současný vodojem o objemu 400 m3 je pro uvažovanou potřebu vyhovující. 3.12

Zdůvodnění navržené koncepce odvádění a čištění odpadních vod

Kanalizace stávající stav Celý městys Mohelno je kompletně odkanalizován. V převážné části městyse je vybudována jednotná kanalizace. Pouze ve východní části městyse (ulice Chmelenec) je kanalizace oddílná. V blízkosti potoka Mohelničky je několik krátkých větví dešťové kanalizace. Na jednotné kanalizační síti je umístěno 5 odlehčovacích komor. (Trasování stávající kanalizace viz. situace 1 : 5 000, která je součástí grafické části předkládané dokumentace). Kanalizace je ve správě Vodárenské akciové společnosti, a.s. Třebíč. Kanalizace návrh Je navrženo odkanalizování všech nově navrhovaných lokalit. Navržené kanalizační řady jsou napojeny na kanalizační řady stávající. Na většině řešeného území je navržena kanalizace jednotná, pouze na severu (v souvislosti s lokalitami p25, 35 a 36) a na východě (v souvislosti s lokalitami p6, p7, p8 a p11) je navržena kanalizace oddílná. Odpadní vody z lokalit p25, 35 a 36 nebude možné odvést na ČOV gravitačně. Proto je severně od lokality 36 navržena přečerpávací komora. Dešťové vody budou odváděny stávajícím systémem dešťové kanalizace, který bude rozšířen tak, aby byly pokryty plochy pro plánovanou výstavbu. Při návrhu nové zástavby doporučujeme minimalizovat rozsah zpevněných ploch a nezvyšovat odtokový součinitel dané lokality. Pro toto řešení je nezbytné při návrhu přísně dodržovat zásady povrchové retence, včetně budování retenčních prostorů v zelených plochách (miskovité sníženiny se škrtícím odtokem apod.). U nově navržených RD se předpokládá s vyvedením dešťových vod ze střech na terén a s jejich zachycováním pro závlahu. Veškeré návrhy nových stokových větví a čerpací stanice byly zakresleny do situace 1 : 5 000. Na stávajících stokách bude důsledně prováděna údržba, zejména čištění jednotlivých stok a jejich pečlivá kontrola z hlediska funkčnosti. Čištění odpadních vod stávající stav V městysi je v současné době vybudována anaerobní čistírna odpadních vod typu Hydrotech situovaná na východním okraji městyse. Byla projektována na 1650 ekvivalentních obyvatel. V roce 2005 byla zatížena v přepočtu 659 EO. Čistírna byla realizována v roce 1997 a nemá vyhlášeno ochranné pásmo. Stavba byla povolena rozhodnutím Okresního úřadu Třebíč, ref. životního prostředí, č.j. 106.10-6814/93-231/K ze dne 3.1.1994.

63

Čištění odpadních vod návrh Pokud by v budoucnu došlo k zastavění všech návrhových ploch zakreslených v předkládaném územním plánu (včetně rezervy rez1), městys Mohelno by dosáhl 1932 obyvatel, čímž by byla kapacita čistírny odpadních vod překročena. Proto byly východně od stávající ČOV navržena plocha pro její případné rozšíření. Pro všechny navrhované technologie čištění platí, že musí být splněno NV 61/03 Sb. Stanovení množství odpadních vod Při stanovení množství OV přitékajících na ČOV vycházíme z vypočtené potřeby vody pro obyvatelstvo a občanskou vybavenost (viz.předcházející kapitola). Qp = 328,44 m3/den qp = 3,801 l/s Qm = 473,34m3/den qm = 5,478 l/s Výpočet znečištění odpadních vod Znečištění na jednoho obyvatele BSK5 60 g/den NL 49,5 g/den Ncelk 9,9 g/den Pcelk 2,25 g/den výhledový počet obyvatel

1932

Celkové množství BSK5 = 1932 x 0,060 = 115,92 kg/den NL = 1932 x 0,0495 = 95,63 kg/ Ncelk = 1932 x 0,0099 = 19,13 kg/den Pcelk = 1932 x 0,0025 = 4,35 kg/den 3.13. Zdůvodnění navržené koncepce hydrologie 3.13.1 Vodní toky STÁVAJÍCÍ STAV Na území řešeného katastru se nacházejí, kromě málo významných, drobných vodních toků, řeky Oslava (dotýkající se severních hranic katastru) a Jihlavka (tvořící jižní hranice katastru). Severně od městyse teče Skřipinský potok a přes zástavbu městyse protéká potok Mohelnička. Kvalita vody v této vodoteči se výrazně zlepšila po vybudování obecní kanalizace a čistírny odpadních vod. Koryto tohoto potoka je ale v zastavěném území městyse znehodnoceno necitlivou regulací provedenou z lomového kamene na cementovou maltu. Vodoteč je tím velmi degradována.

64

NÁVRH Navrhujeme provést revitalizaci toku Mohelničky. Přesnou podobu revitalizačních úprav určí další stupně PD na základě hydrotechnického posouzení. Je důležité, aby bylo dno koryta členěno pomocí osamělých kamenů a prahů z dřevěné kulatiny aby zde byly vytvořeny životní podmínky pro vodní faunu a flóru. Na ostatních tocích bude prováděna běžná údržba. 3.13.2 Vodní nádrže STÁVAJÍCÍ STAV Nejvýznamnější vodní nádrží na řešeném katastru je vyrovnávací vodní nádrž Mohelno na řece Jihlavce. Zátopa nádrže okrajově zasahuje do jižní části řešeného území. Nádrž je ve správě ČEZ a je součástí vodního díla Dalešice. Délka hráze je 185 m, šířka v koruně 7,75 m, šířka v základové spáře 32 m Výška 49 m, kubatura betonu 89 400 m3. Nádrž má obsah 17,1 mil m3 a slouží k vyrovnávání odtoku z přečerpávací vodní elektrárny Dalešice. Současně tvoří spodní nádrž pro čerpání, je rezervoárem pro odběr chladící vody pro JEDu a slouží k ředění jejích odpadních vod V zastavěném území městyse je situována vodní nádrž Suchánek, která je napájena potokem Mohelničkou. Nádrž je ve správě městyse. Severně od městyse jsou na Skřipinském potoce situovány dvě vodní nádrže Rákosník a Chobot. Obě mají sypanou hráz, výpustné zařízení v podobě požeráku a bezpečnostní přeliv. Obě jsou ve správě městyse. V roce 2008 byla na Skřipinském potoce vybudována retenční vodní nádrž Kočičák. Nádrž je řešena jako průtočná, s čelní zemní sypanou hrází, výpustné zařízení je řešeno jako sdružený objekt obsahující dvě na sobě nezávislé výpusti. Převedení velkých vod přes těleso hráze bude zajištěno bezpečnostním přepadem umožňujícím převedení povodňových průtoků Q 100, tj. 9,0 m3/s. Realizací této vodní nádrže došlo k podstatnému zvýšení biodiverzity v daném území a k vytvoření podmínek pro sukcesi vodních, nivních a mokřadních společenstev. Na vodní plochu navazují mokřady s širokým litorálním pásmem na mělkých částech nádrže a ochranné pásy trvalých travních porostů s pásem dřevin na okraji. Skladba dřevin odpovídá původním společenstvům jasanových olšin. Mokřadní společenstva jsou ponechána přirozené obnově. Vybudováním vodní nádrže došlo k velké akumulaci vody v území a to jak v samotné nádrži, tak v nasycení půdy v okolí nádrže. NÁVRH Na požadavek OÚ je v předkládané dokumentaci obsažen návrh 5 nových vodních nádrží: 1– Vodní nádrž Mančalov (W – Mo_465, Mo_466) Účelem stavby je vytvoření biocentra s vodní plochou v zemědělsky využívané krajině. Stavba bude sestávat z vodní nádrže včetně všech nezbytných funkčních objektů a z krajinářských úprav v okolí nádrže. V horní části nádrže bude rozsáhlý litorál s malou hloubkou vody a pozvolně klesajícími břehy. Nádrž svým akumulačním zásobním prostorem zajistí udržení minimálního zůstatkového průtoku v toku pod ní. Vlivem retenčního objemu dojde k příznivému upravení odtokových poměrů při povodních. Po výstavbě lze očekávat rozvoj vodních a mokřadních společenstev v nádrži a okolí, a to jak živočišných, tak rostlinných. Rovněž je možno očekávat zvýšený výskyt dalších drobných živočichů, zvěře a ptactva.

65

Rovněž je předpoklad turistického využití znamenající možnost pro vycházky a příležitostné koupání pro obyvatele přilehlých obcí. Hráz je navržena čelní, homogenní, sypaná ze zemin těžených v prostoru zátopy (CL, CI). Koruna zemní hráze je navržena na kótě 349,50 m n. m. Délka hráze v ose je 212,00 m, šířka v koruně 3,0 m. Sklony svahů jsou 1 : 3,7 na návodní straně a 1 : 2,5 na vzdušní straně. Pro další stupeň projektové dokumentace je nutno provést podrobný geologický průzkum a podrobný výpočet stability hráze. Hráz bude založena na řádně připravenou základovou spáru (odhumusovanou a zbavenou kořenů a zbytků rostlin). Těleso hráze bude do podloží zavázáno zámkem šířky 3,0 m založeným v hloubce 1,2 m pod úrovní stávajícího terénu. Materiál pro stavbu hráze je v prostoru zemníku v zátopě v dostatečném množství včetně rezervy potřebné na zhutnění vytěžené zeminy při ukládání do hráze. Návodní líc hráze bude chráněn proti účinkům vln kamenným záhozem do výšky výběhu vlny při maximální hladině. Bezpečnostní přeliv je navržen společně s výpustným objektem v blízkosti údolnice tvořené Skřipinským potokem. Kapacita bezpečnostního přelivu odpovídá průtoku Q 100 = 7,50 m3/s. Koruna bezpečnostního přelivu je umístěna na kótě 348,60 m n. m., což je 0,1 m nad úrovní zásobní hladiny. Při průchodu průtoku Q100 je předpokládána výška přepadového paprsku h = 0,5 m. Bezpečnostní přeliv bude mít délku přelivné hrany celkem 12,1 m. Přelivná hrana bude mít v příčném řezu půlkulatý tvar o poloměru 350 mm. Šířka spadiště bude 2,5 m. Odtok ze spadiště bude odpadem o sklonu 6 %. Výpustný objekt je navržen jako otevřený požerák s dvojitou dlužovou stěnou. Je situován u návodní paty tělesa hráze. K zamezení vniku plovoucích nečistot je navržena dlužová norná stěna. Na čelo vyústění bude navazovat lichoběžníkové koryto se sklony svahů 1:1,5. Tlumení energie vytékající vody bude zajištěno drsným vývarem opevněným balvany. Vývar bude ukončen betonovým závěrným prahem. 2– Vodní nádrž Cenkov (W – Mo_463, Mo_464) Účelem stavby je vytvoření biocentra s vodní plochou v zemědělsky využívané krajině. Stavba bude sestávat z vodní nádrže včetně všech nezbytných funkčních objektů a z krajinářských úprav v okolí nádrže. V horní části nádrže bude rozsáhlý litorál s malou hloubkou vody a pozvolně klesajícími břehy. Nádrž svým akumulačním zásobním prostorem zajistí udržení minimálního zůstatkového průtoku v toku pod ní. Vlivem retenčního objemu dojde k příznivému upravení odtokových poměrů při povodních. Po výstavbě lze očekávat rozvoj vodních a mokřadních společenstev v nádrži a okolí, a to jak živočišných, tak rostlinných. Rovněž je možno očekávat zvýšený výskyt dalších drobných živočichů, zvěře a ptactva. Rovněž je předpoklad turistického využití znamenající možnost pro vycházky a příležitostné koupání pro obyvatele přilehlých obcí. Hráz je navržena čelní, homogenní, sypaná ze zemin těžených v prostoru zátopy (CL). Koruna zemní hráze je navržena na kótě 378,50 m n. m. Délka hráze v ose je 171,00 m, šířka v koruně 5,0 m. Sklony svahů jsou 1 : 3,7 na návodní straně a 1 : 2,5 na vzdušní straně. Pro další stupeň projektové dokumentace je nutno provést podrobný geologický průzkum a podrobný výpočet stability hráze.

66

Hráz bude založena na řádně připravenou základovou spáru (odhumusovanou a zbavenou kořenů a zbytků rostlin). Těleso hráze bude do podloží zavázáno zámkem šířky 3,0 m založeným v hloubce 1,2 m pod úrovní stávajícího terénu. Materiál pro stavbu hráze je v prostoru zemníku v zátopě v dostatečném množství včetně rezervy potřebné na zhutnění vytěžené zeminy při ukládání do hráze. Návodní líc hráze bude chráněn proti účinkům vln kamenným záhozem do výšky výběhu vlny při maximální hladině. Bezpečnostní přeliv je navržen společně s výpustným objektem v blízkosti údolnice. Kapacita bezpečnostního přelivu odpovídá průtoku Q100 = 7,00 m3/s. Koruna bezpečnostního přelivu je umístěna na kótě 377,60 m n. m., což je 0,1 m nad úrovní zásobní hladiny. Při průchodu průtoku Q100 je předpokládána výška přepadového paprsku h = 0,4 m. Bezpečnostní přeliv bude mít délku přelivné hrany celkem 10,7 m. Přelivná hrana bude mít v příčném řezu půlkulatý tvar o poloměru 350 mm. Šířka spadiště bude 2,5 m. Odtok ze spadiště bude odpadem o sklonu 5 %. Výpustný objekt je navržen jako otevřený požerák s dvojitou dlužovou stěnou. Je situován u návodní paty tělesa hráze. K zamezení vniku plovoucích nečistot je navržena dlužová norná stěna. Na čelo vyústění bude navazovat lichoběžníkové koryto se sklony svahů 1:1,5. Tlumení energie vytékající vody bude zajištěno drsným vývarem opevněným balvany. Vývar bude ukončen betonovým závěrným prahem. 3–

Vodní nádrž Pod skládkou (W – Mo_467, Mo_468)

Hlavním účelem stavby je ochrana obce Lhánice před rozlivy z Mohelničky pod soutokem se Štenkravou. Nádrž tvoří soustavu s retenční nádrží na Mohelničce nad Lhánicemi. Úkolem této soustavy je snížení povodňových průtoků na průtok, který pojme koryto Mohelničky v obci Lhánice. Samotná nádrž navíc musí snížit průtok ve Štenkravě, aby nebyla překročena kapacita zatrubnění nad Lhánicemi. Nádrž je umístěna na toku Štenkrava nad křížením s se silnicí Lhánice – Senorady. Nádrž bude plnit další funkce : -

zadržení vody v krajině. Objem a hloubka vody budou proměnné.

vytvoření vodní plochy jako útočiště vodních ptáků, ryb a obojživelníků. Vodní plocha bude rozdělena na hlubší část pro život ryb a mělčí části – litorálu pro rozvoj mokřadních společenstev a obojživelníků. -

bude součást biocentra společně s krajinářskými úpravami na březích a v okolí nádrže.

-

zabránění zanášení toku v městysi a tím dalšímu snižování jeho kapacity

-

rekreační funkci pro vycházky místních obyvatel.

Hráz je navržena čelní, homogenní, sypaná ze zemin těžených v prostoru zátopy (CL, CS). Koruna zemní hráze je navržena na kótě 331,00 m n. m. Délka hráze v ose je 258,00 m, šířka v koruně 4,0 m. Sklony svahů jsou 1 : 3,7 na návodní straně a 1 : 2,5 na vzdušní straně. Pro další stupeň projektové dokumentace je nutno provést podrobný geologický průzkum a podrobný výpočet stability hráze, především pro náhlý pokles hladiny při opadávání povodně. Hráz bude založena na řádně připravenou základovou spáru (odhumusovanou a zbavenou kořenů a zbytků rostlin). Těleso hráze bude do podloží zavázáno zámkem šířky 3,0 m založeným v hloubce 1,0 m pod úrovní stávajícího terénu. Materiál pro stavbu hráze je v prostoru zemníku v zátopě v dostatečném množství včetně rezervy potřebné na zhutnění vytěžené zeminy při ukládání do hráze. Návodní líc hráze bude chráněn proti účinkům vln kamenným záhozem do výšky výběhu vlny při stálé hladině.

67

Bezpečnostní přeliv je navržen jako kašnový, boční. Kapacita odpovídá průtoku Q 100 sníženému transformací neovladatelným retenčním prostorem nádrže (Q 100TRAN = 8,70 m3/s). Koruna bezpečnostního přelivu je umístěna na kótě 329,70 m n. m., což je rovněž úroveň maximální ovladatelné hladiny. Při průchodu transformovaného průtoku Q 100TRAN je předpokládána výška přepadového paprsku h = 0,5 m. Kašnový bezpečnostní přeliv bude mít délku přelivné hrany celkem 11,0 m. Přelivná hrana bude mít v příčném řezu půlkulatý tvar o poloměru 350 mm. Šířka spadiště bude 2,5 m. Odtok ze spadiště bude odpadem o sklonu 2 %. Odvedení vody za objektem bude zajištěno drsným balvanitým skluzem Skluz bude ukončen příčným prahem. Za prahem bude odpadní lichoběžníkové koryto v délce cca 100 m, které bude zaústěno do stávajícího koryta Štenkravy. Výpustný objekt je navržen odděleně od bezpečnostního přelivu. Je situován u návodní paty tělesa hráze. Výpustný objekt obsahuje: hradící dlužový objekt pro hrazení stálé hladiny kašnový vtok krytý mříží pro vtok a transformaci povodňových průtoků výtokový otvor ø 0,62 m (diafragma) do výpustného potrubí umístěný ve dně kašny odpadní potrubí DN 1200 mm s obetonováním čelo vyústění Na čelo vyústění bude navazovat lichoběžníkové koryto se sklony svahů 1:1,5. Tlumení energie vytékající vody bude zajištěno drsným balvanitým skluzem. Délka skluzu bude 9,0 m, šířka ve dně 0,8 m. Skluz bude ukončen bet. prahem. 4–

Vodní nádrž Nad Lhánicemi (W – Mo_469, Mo_470)

Hlavním účelem stavby je ochrana obce Lhánice před rozlivy z Mohelničky pod soutokem se Štenkravou. Nádrž tvoří soustavu s retenční nádrží na Mohelničce nad Lhánicemi. Úkolem této soustavy je snížení povodňových průtoků na průtok, který pojme koryto Mohelničky v obci Lhánice. Samotná nádrž navíc musí snížit průtok ve Štenkravě, aby nebyla překročena kapacita zatrubnění nad Lhánicemi. Nádrž je umístěna na toku Štenkrava nad křížením s se silnicí Lhánice – Senorady. Nádrž bude plnit další funkce : -

zadržení vody v krajině. Objem a hloubka vody budou proměnné.

vytvoření vodní plochy jako útočiště vodních ptáků, ryb a obojživelníků. Vodní plocha bude rozdělena na hlubší část pro život ryb a mělčí části – litorálu pro rozvoj mokřadních společenstev a obojživelníků. -

bude součást biocentra společně s krajinářskými úpravami na březích a v okolí nádrže.

-

zabránění zanášení toku v městysi a tím dalšímu snižování jeho kapacity

-

rekreační funkci pro vycházky místních obyvatel.

Hráz je navržena čelní, homogenní, sypaná ze zemin těžených v prostoru zátopy (CL, CI). Koruna zemní hráze je navržena na kótě 326,50 m n. m. Délka hráze v ose je 300,00 m, šířka v koruně 4,0 m. Sklony svahů jsou 1 : 3,7 na návodní straně a 1 : 2,5 na vzdušní straně. Pro další stupeň projektové dokumentace je nutno provést podrobný geologický průzkum a podrobný výpočet stability hráze, především pro náhlý pokles hladiny při opadávání povodně.

68

Hráz bude založena na řádně připravenou základovou spáru (odhumusovanou a zbavenou kořenů a zbytků rostlin). Těleso hráze bude do podloží zavázáno zámkem šířky 3,0 m založeným v hloubce 1,2 m pod úrovní stávajícího terénu. Materiál pro stavbu hráze je v prostoru zemníku v zátopě v dostatečném množství včetně rezervy potřebné na zhutnění vytěžené zeminy při ukládání do hráze. Návodní líc hráze bude chráněn proti účinkům vln kamenným záhozem. Bezpečnostní přeliv je navržen jako kašnový, boční. Kapacita odpovídá průtoku Q 100 sníženému transformací neovladatelným retenčním prostorem nádrže (Q100TRAN = 10,50 m3/s). Koruna bezpečnostního přelivu je umístěna na kótě 325,20 m n. m., což je rovněž úroveň maximální ovladatelné hladiny. Při průchodu transformovaného průtoku Q 100TRAN je předpokládána výška přepadového paprsku h = 0,6 m. Kašnový bezpečnostní přeliv bude mít délku přelivné hrany celkem 11,0 m. Přelivná hrana bude mít v příčném řezu půlkulatý tvar o poloměru 350 mm. Šířka spadiště bude 2,5 m. Odtok ze spadiště bude odpadem o sklonu 5 %. Odvedení vody za objektem bude zajištěno drsným balvanitým skluzem Skluz bude ukončen betonovým příčným prahem. Za prahem bude odpadní lichoběžníkové koryto které ve vzdálenosti cca 80 m za vzdušní patou hráze navazovat na stávající koryto toku Mohelnička. Výpustný objekt je navržen odděleně od bezpečnostního přelivu. Je situován u návodní paty tělesa hráze. Výpustný objekt obsahuje: výpust DN 550 mm pro transformaci povodňových průtoků (retenční výpust) dlužovou stěnu umožňující udržení stálé hladiny na kótě 322,50 m n. m. česlovou stěnu zamezující vstupu hrubých plavenin do odpadního potrubí výpustné potrubí DN 1200 mm Na čelo vyústění bude navazovat lichoběžníkové koryto se sklony svahů 1:1,5. Tlumení energie vytékající vody bude zajištěno drsným balvanitým skluzem. Délka skluzu bude 7,0 m, šířka ve dně 1,0 m. Skluz bude ukončen betonovým prahem. 5–

Vodní nádrž Tlustý (W – Mo_461, Mo_462) Jedná se o rekonstrukci a zvětšení stávající vodní nádrže. Účelem stavby je vytvoření biocentra s vodní plochou v zemědělsky využívané krajině. Stavba bude sestávat z vodní nádrže včetně všech nezbytných funkčních objektů a z krajinářských úprav v okolí nádrže. V horní části nádrže bude rozsáhlý litorál s malou hloubkou vody a pozvolně klesajícími břehy. Nádrž svým akumulačním zásobním prostorem zajistí udržení minimálního zůstatkového průtoku v toku pod ní. Vlivem retenčního objemu dojde k příznivému upravení odtokových poměrů při povodních. Po výstavbě lze očekávat rozvoj vodních a mokřadních společenstev v nádrži a okolí, a to jak živočišných, tak rostlinných. Rovněž je možno očekávat zvýšený výskyt dalších drobných živočichů, zvěře a ptactva.

69

Kromě výše uvedených nových vodních nádrží je v územním plánu Mohelno navržena rekonstrukce a obnova lesního rybníčku (ve výkresech označená číslem 25). Jedná se malou vodní plochu jihozápadně od městyse. Na stávajících vodních nádržích ve správě městyse bude prováděna běžná údržba. Manipulace a provoz vyrovnávací vodní nádrže Mohelno bude prováděn v souladu s platným manipulačním a provozním řádem nádrže. 3.13.3 Odvodnění Stávající stav V katastru městyse je část zemědělsky obhospodařovaných pozemků, zejména v severní části katastru, odvodněna systematickou trubní drenáží. Jde o pozemky v tratích „Za Velkými“, „Mančalov“, „Cenkov“ atd… Odvodněné pozemky byly zakresleny do situací 1 : 2000 a 1 : 5 000. Dle informací úřadu městyse nejsou v řešeném území potíže s podmáčením zemědělsky obdělávaných pozemků. Návrh Na stávajícím odvodnění bude prováděna běžná údržba. V souvislosti s výstavbou některých vodních nádrží a přeložek silnic II/392 a III/3935 bude nutné provést zásahy do odvodňovacích zařízení (odstranění části drénů). Tyto zásahy musí být technicky vyřešeny tak, aby nedošlo k narušení funkce odvodňovacích zařízení na přilehlých pozemcích. 3.14. Zdůvodnění navržené koncepce energetiky 3.14.1 Zásobování plynem Městys Mohelno je plynofikován STL přivaděčem z VTL RS Senorady přes obec Lhánice. Podle zákona č. 222/1994 Sb. je nutno dodržovat ochranná pásma k zajištění spolehlivého provozu plynárenského zařízení a bezpečnostní pásma k zamezení nebo zmírnění účinků případných havárií. Pásmy se rozumí prostor vymezení vodorovnou vzdáleností od půdorysu plynového zařízení měřeno kolmo na jeho obrys. Stavební činnosti a úpravy terénu v ochranném pásmu lze provádět pouze s předchozím písemným souhlasem dodavatele, který odpovídá za provoz příslušného plynárenského zařízení. Zřizovat stavby v bezpečnostním pásmu lze pouze s předchozím písemným souhlasem fyzické či právnické osoby, která odpovídá za provoz příslušného plynového zařízení V řešeném území se jedná o ochranná pásma: - STL plynovody a přípojky do průměru 200 mm 4m - STL plynovody a přípojky v zastavěné části městyse 1m Veškerá výše uvedená ochranná pásma jsou územním plánem respektována.

70

3.14.2 Zásobování elektrickou energií Současný stav Podkladem pro zpracování konceptu územního plánu byly terénní průzkumy doplněné projednáním výhledových záměrů na SME Třebíč. Městys Mohelno je zásobován elektrickou energií ze dvou vedení VN 22 KV č. 182 a 321. Na toto venkovní vedení je připojeno 13 stožárových transformačních stanic a sdvě trafostanice umístěné v objetu. Trasy stávajících linek VN budou vzhledem ke svému charakteru zachovány, včetně respektování ochranných pásem. Výpočet spotřeby el. energie pro bytovou a občanskou výstavbu V městysi Mohelno je za účelem zpracování tohoto elaborátu uvažováno s 30 % bytů s plnou elektrifikací včetně přímotopného vytápění. Kategorie bytového odběru (dle pravidel pro elektrizační soustavu č. 2): Kategorie byt. odběru "A" - 1,3 kVA (elektřina pro osvětlení a drobné domácí spotřebiče) Kategorie byt. odběru "B" - 2,6 kVA (elektřina pro "A" + el. vaření a ohřev TUV) Kategorie byt. odběru "C" - 6,5 kVA (elektřina pro "B" + přímotopné vytápění) Stávající počet BJ trvale obydlených 460 Návrh BJ 168 Z následující tabulky vyplývá, že potřebný výkon na straně distribučních trafostanic je 3 134,17 kVA.

71

Označení trafostanice TS 601454 – ZD TS 601440 – HAD TS 601444 – Kladerubky TS 601451 – Školka TS 601445 – Kozí hora TS 601453 – U hřiště TS 601447 – Obecní úřad TS 601446 – Lihovar TS 601441 – ČOV TS 14 – Benzina TS 601442 – ČSAV TS 601450 – Staré hory TS 601452 – Tábořiště TS 601449 – Papírna TS nová – U školky TS nová _U Stepi

Stávající výkon #400 kVA #400 kVA 160 kVA 250 kVA 160 kVA 400 kVA 800 kVA 630 kVA 250 kVA 400 kVA #100 kVA #100 kVA #100 kVA #100 kVA

Navržený výkon #400 kVA #400 kVA 250 kVA 250 kVA 160 kVA 400 kVA 800 kVA 400 kVA 250 kVA 400 kVA #100 kVA #100 kVA #100 kVA #100 kVA 250 kVA 250 kVA

CELKEM 3 050 kVA 3 410 kVA # Není započteno do celkové bilance pro obytnou zástavbu. Rozvodny NN V městysi je provedena částečná rekonstrukce sítě NN, rekonstrukci je nutno provést v okrajových částech. Centrum městyse a soustředěná výstavba bude řešena kabelovými rozvody NN, ostatní části pak venkovním vedením, nově budované samostatně stojící RD pak závěsnými kabely NN. Zároveň s rekonstrukcí NN bude prováděna rekonstrukce veřejného osvětlení. Komunikace budou osvětleny sodíkovými výbojkami na samostatných silničních stožárech s rozvodem zemními kabely. Ochranná pásma Ochranná pásma jsou stanovena svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti, měřené kolmo na vedení. Jsou stanovena zákonem č. 222/1994 Sb. Šíře ochranných pásem: Venkovní vedení VN 22 kV zrealizované do 31.12.1994 - 10 m od krajního vodiče Venkovní vedení VN 22 kV zrealizované od 1.1.1995 do 31.12.2000 - 7 m od krajního vodiče Kabelové vedení všeho druhu - 1 m od krajního kabelu Transformovny zděné zrealizované do 31.12.1994 - 30 m všemi směry Transformovny zděné zrealizované od 1.1.1995 do 31.12.2000 - 20 m všemi směry V ochranných pásmech je zakázáno zřizovat stavby a přístavby budov a provádět činnost, která by mohla ohrozit venkovní vedení. Dále je zakázáno nechávat zde stromy do výše 3 m, v části ochranného pásma vzdálené nejméně 5 m od svislé roviny krajního vodiče pěstovat porosty, které by se při pádu mohly dotknout vodičů. V lesních průsecích musí být bezlesí o šířce 4 m po jedné straně stožárů. Bylo by vhodné, kdyby trafostanice byly umístěny do objektu - zabránění úniku oleje na terén a mnohem lepší estetické působení. Za tím účelem již byly vyvinuty náležité prefabrikáty.

72

3.14.3 Teplofikace Charakteristika území Jedná se o městys situovaný jihozápadně od Náměště nad Oslavou. Výpočtová venkovní zimní teplota je dle ČSN 06 0210 pro danou oblast 15 stupňů. Otopné období v této oblasti činí 240 dní. Průměrná zimní teplota je +3,8 0C. Zdroje tepla V některých objektech občanské infrastruktury jsou instalovány kotle o výkonu vyšším jak 50 kW. Vesnická zástavba je částečně vybavena topidly využívajícími elektrickou energii (akumulační a přímotopné). Dále se zde vyskytují kotle s ústředním, případně etážovým vytápěním a lokálním topidla. Primárním topným médiem je v řešeném městysi zemní plyn. Životní prostředí - ekologie V zimním období dochází ke zvýšeným koncentracím popílku a S0 2 díky teplotním inverzím a špatným rozptylovým podmínkám. V důsledku nezodpovědnosti některých občanů dochází navíc ke spalování umělých hmot v lokálních topidlech a následnému unikání jedovatých zplodin z komínů do ovzduší. K řešení daného problému lze přistupovat z těchto hledisek: a) Snížení spotřeby paliva Kvalitním zateplením objektů lze dosáhnout velkých úspor energie (30-50%) a tím snížit ekologické zatížení ovzduší. b) Změna druhu používaného paliva 1. tuhá paliva - dřevo Vzhledem k dostupnosti dřeva v městysi je nutné v max. míře využít tohoto ekologicky čistého paliva. Na trhu jsou k dostání kotle, pracující na principu zplynování dřevité hmoty. Tato zařízení pracují na úrovni plynových kotlů a jsou vybaveny regulačními systémy, takže plně postačuje obsluha 1x za 14 hodin. Tento způsob se jeví z hlediska ekologického i ekonomického jako velmi výhodný. - koks a tříděné hnědé uhlí Jde sice o ekologicky méně čistá a dražší paliva, ale jsou stále ještě výhodnější než nekvalitní hnědé uhlí, zvláště pak kaly, které by měly být úplně vyloučeny. 2. elektrická energie Z ekologického hlediska je to nejčistší energie, v současnosti je však elektrická energie ze všech druhů energií nejdražší. 3. ostatní ekologicky přijatelná paliva - stlačený propan-butan, topné oleje V řešeném městysi je z ekologicky přijatelných druhů paliva nejrozšířenější zemní plyn, ovšem čím je toto topné médium dražší tím je méně využíváno.

73

3.15. Zdůvodnění navržené koncepce spojů 3.15.1 Telefonizace Městys Mohelno náleží ke středovému místnímu telefonnímu obvodu Náměšť nad Oslavou. SPT Telecom neuplatňuje v řešeném území nárok na nové plochy pro telekomunikační zařízení. V blízkosti obecního úřadu je instalován veřejný telefonní automat. 3.15.2 Dálkové a místní kabely Řešeným územím prochází několik dálkových optických kabelů uložených severně od městyse v souběhu se silnicí II/392. Jedná se zejména o DOK Náměšť – JEDu a DOK Náměšť – Rouchovany. Při provádění zemních nebo jiných prací, které mohou ohrozit PVTS, je investor povinen učinit veškerá opatření, aby nedošlo k poškození PVTS stavebními pracemi. Pokud dojde k dlouhodobému výhledu k investiční výstavbě tras DK, bude respektována schválená územně plánovací dokumentace. 3.15.3 Místní rozhlas Místní rozhlas je v městysi zaveden a je ve vyhovujícím stavu. 3.15.4 Radioreléové spoje V řešeném území se nenacházejí žádné podzemní ani nadzemní rr trasy ve správě Českých radiokomunikací. K.ú. Mohelno se nachází v ochranném pásmu vojenského radiolokačního zařízení. Proto případná výstavba větrných elektráren může být omezena a musí být nutně předem projednána s VUSS Brno. 3.15.5 Distribuce TV a rozhlasového signálu Distribuce televizního signálu v městysi Mohelno je zajišťována základním televizním vysílačem Třebíč – Klůčovská hora, pracujícím na 28. kanálu (ČT 1) a 45. kanálu (ČT 2). Kvalita příjmu TV signálu je v řešeném městysi vyhovující V případě zájmu o zkvalitnění příjmu je třeba provést příslušná měření a na základě jejich výsledků se rozhodnout pro nejvýhodnější řešení (výstavba televizního převaděče, kabelizace atd.). Příjem rozhlasového vysílání (veřejnoprávního i soukromého) je na vyhovující úrovni. 3.15.6 Nakládání s odpady V městysi Mohelno je zřízen sběrný dvůr a komunitní kompostárna. Územním plánem je navrženo její rozšíření. (plocha Mo_398). Organizace nakládání s odpady je v souladu se zákonem č. 185/2001 Sb. o odpadech. Zařízení a prostory pro nakládání s odpady jsou umístěny v souladu požadavky na ochranu zdraví a na ochranu životního prostředí. Černé skládky je nutno odstranit a terén upravit. Pro zabránění jejich dalšího vzniku a usměrnění způsobu nakládání s odpady, se doporučuje vydání obecně závazné vyhlášky.

74

Výpočet množství TKO Výhledový počet obyvatel 1700 Výhledové množství TKO na 1 obyv. 0,55 kg/den (0,8 t = 1 m3) Qd = 1700obyvatel Qd = 0,935t/den Q t = 1,16875m3/den Qr = 1,16875m3/den Qr = 0,935t/den

x : x x x

0,55kg/den 0,8t/m3 7dní 365dní 365dní

= = = = =

935kg/den 1,16875m3/den 8,18125m3/týden 426,594m3/rok 341,275t/rok

75

3.16 Vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu nezastavěného území Územní plán Mohelno je vypracován v souladu s cíli a úkoly územního plánování podle § 1, § 18 a § 19 stavebního zákona 183/2006 Sb., neboť respektuje koncepci rozvoje území s ohledem na hodnoty v území. 3.16.1 Cíle územního plánování Cílem územního plánování je vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území a který uspokojuje potřeby současné generace aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích. Územní plánování zajišťuje předpoklady pro udržitelný rozvoj území soustavným a komplexním řešením účelného využití a prostorového uspořádání území s cílem dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území. Za tím účelem sleduje společenský a hospodářský potenciál rozvoje. Orgány územního plánování postupem podle stavebního zákona koordinují veřejné i soukromé záměry změn v území, výstavbu a jiné činnosti ovlivňující rozvoj území a konkretizují ochranu veřejných zájmů vyplývajících ze zvláštních právních předpisů. Územní plán Mohelno ve veřejném zájmu chrání přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Přitom chrání krajinu jako podstatnou složku prostředí života obyvatel a základ jejich totožnosti. S ohledem na to určuje podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajišťuje ochranu nezastavěného území a nezastavitelných pozemků. Zastavitelné plochy se vymezují s ohledem na potenciál rozvoje území a míru využití zastavěného území. V nezastavěném území lze v souladu s jeho charakterem umisťovat stavby, zařízení, a jiná opatření pouze pro zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství, těžbu nerostů, pro ochranu přírody a krajiny, pro veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a dále taková technická opatření a stavby, které zlepší podmínky jeho využití pro účely rekreace a cestovního ruchu, například cyklistické stezky, hygienická zařízení, ekologická a informační centra. Na nezastavitelných pozemcích lze výjimečně umístit technickou infrastrukturu způsobem, který neznemožní jejich dosavadní užívání. Územní plán Mohelno je zpracován v souladu s těmito výše uvedenými cíli územního plánování. 3.16.2 Úkoly územního plánování Návrhem územního plánu Mohelno nedochází k narušení vyváženého vztahu a podmínek udržitelného rozvoje území. Územní plán je v souladu s cíli a úkoly územního plánování - vytváří podmínky pro výstavbu a udržitelný rozvoj území, tj. vyvážený vztah podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnosti společenství obyvatel. Dále vytváří podmínky pro ochranu

76

a rozvoj hodnot území, ochranu nezastavěného území a respektuje priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území definované v ZÚR KV. Soulad s dalšími cíli a úkoly územního plánování je zmíněn v tomto odůvodnění, v kap. 3.17 Vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území. Realizací záměrů, jimiž se zabývá tento územní plán, dojde k vytvoření předpokladů pro zkvalitnění životních podmínek v městysi. Aktuální počet obyvatel v městysi Mohelno je 1369 (ke dni 6.12.2012) obyvatel. Pro účely zpracování územního plánu byla stanovena demografická prognóza početního stavu obyvatel v návrhovém období tj. do r. 2020 na cca 1700 obyvatel. Je tedy třeba zajistit rozvojové plochy s kapacitou minimálně 331 obyvatel. Celková výměra navržených ploch pro bydlení: Orientační výměra pozemku jednoho RD Orientační kapacita návrhových ploch Navrhovaná obložnost nových RD Kapacita nově navržených ploch pro RD

12,0428 ha 0,1200 ha 100 RD 3,5 obyvatel 350 obyvatel

Lze předpokládat, že v důsledku zhoršení ekonomických a ekologických podmínek ve městech, může nastat návrat obyvatelstva do obcí. Představitelé městyse se snaží zajistit současným i budoucím novým obyvatelům optimální životní podmínky. V územním plánu Mohelno je přiměřeně k významu tohoto městyse naplňován veřejný zájem chráněný územním plánováním. Jsou zde vytvořeny předpoklady k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území se zřetelem na péči o životní prostředí a ochranu jeho hlavních složek – půdy, vody a ovzduší. Územní plán vytváří podmínky pro vyvážený vztah hospodářského rozvoje, kvalitních životních podmínek a sociální soudržnosti. V katastrálním území městyse Mohelno jsou evidovány tyto nemovité kulturní památky: 27737/7-2843 – kostel Všech svatých 27942/7-2847 – boží muka (při přírodní rezervaci) 25491/7-2849 – kříž (při silnici do Kramolína) 68924/7-2848 - krucifix 24256/7-2846 – socha sv. Jana Nepomuckého V územním plánu Mohelno není navrženo nic, co by tyto nemovité kulturní památky negativně ovlivnilo.

V grafické části dokumentace (koordinační výkres) jsou zaznačeny i další objekty charakteru nemovitých kulturních památek. Ochrana těchto kulturních a stavebních hodnot v území je v územním plánu zajištěna v prvé řadě tím, že jsou jednoznačně prostorově identifikovány a v druhé řadě tím, že nejsou dotčeny žádnými navrhovanými zásahy ani novými návrhovými plochami. Tím jsou vytvořeny podmínky pro jejich zachování pro budoucí generace. V jižní části zájmového území se nachází velmi cenné skalní stepi a postagrární pastvinná stepní lada v NPR Mohelenská hadcová step. Vyskytují se zde unikátní společenstva s výskyty xerotermofytů. Kaňon řeky rovněž představuje nejrozlehlejší lesní území v řešeném území.

77

V územním plánu Mohelno je tato národní přírodní památka zakreslena, čímž je zajištěna její ochrana.

3.17 Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrženého řešení ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území Z materiálu s názvem Územně analytické podklady správního obvodu ORP Náměšť nad Oslavou zpracovaného firmou Urbanistické středisko Brno v roce 2010 vyplývají pro městys Mohelno tyto náměty k řešení:  podpořit potenciál rozvoje a posílení sídelní struktury řešeného území - zejména  plochy bydlení  v ÚPD upřednostňovat smíšené využití ploch bydlení umožňující integraci občanského vybavení a podnikatelských aktivit a tím umožnit podnikání na vlastních pozemcích a vytvoření pracovních příležitostí v místě bydliště  preferovat využití neobydlených domů před rozšiřováním zastavitelných ploch  rozvojové plochy pro výrobu umisťovat přednostně na severní část navazující na stávající areál výroby  v ÚPD stanovit maximální hranice negativního vlivu okolo výrobních a areálů  upřesnit plochu pro rozvoj JE Dukovany  vytvořit podmínky pro zvýšení podílu vodních ploch v krajině, zejména severní a západní část katastru  vyhodnotit potřebu ploch nutných k zajištění fungujícího odpadového hospodářství (skládkovací kapacity, kapacity pro sběr, třídění a recyklaci odpadů…)  respektovat prvky přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území  chránit ve zvýšené míře pozitivní znaky charakteristik krajinného rázu v jižní části území a dotvářet krajinu s cílem zvýšení její estetické hodnoty a ekologické stability  vytvářet podmínky pro realizaci ÚSES na místní úrovni, zejména v severní části katastru  řešit odstranění dopravní zátěže a závad upřesněním koridoru obchvatu silnice III. třídy  ve vazbě na místa koncentrací obyvatel a návštěvníků rekreačních a turistických území řešit plochy pro odstavení vozidel  vytvořit podmínky pro zlepšení průchodnosti krajiny (letní a zimní turistika) s vazbou na okolní regiony a budování doprovodné infrastruktury (odpočívadla, dětská hřiště, rekreační louky, přírodní koupaliště, občerstvení…)  návrhové plochy řešit s vazbou na veřejnou infrastrukturu  upřesnit plochu vodní nádrže Čučice - Březník - Kralice Všechny tyto náměty k řešení byly při tvorbě územního plánu Mohelno zohledněny.

78

4. Informace o výsledcích vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území spolu s informací, zda a jak bylo respektováno stanovisko k vyhodnocení vlivů na životní prostředí, popřípadě zdůvodnění, proč toto stanovisko nebo jeho část nebylo respektováno Posouzení vlivů ÚPD - konceptu ÚPNO Mohelno – na životní prostředí procesem SEA podle zákona č.100/2001 Sb. bylo zpracováno firmou Low a spol. s.r.o. v říjnu 2006. Veškeré závěry tohoto posouzení byly v územním plánu Mohelno zohledněny. 5. Výčet záležitostí nadmístního významu, které nejsou řešeny v zásadách územního rozvoje (§43 odst. 1 stavebního zákona), s odůvodněním potřeby jejich vymezení Územní plán Mohelno nevymezuje záležitosti nadmístního významu, které by nebyly obsaženy v ZÚR, a nezavádí jevy, které by přesahovaly svojí povahou, ochranným pásmem, či jiným omezením hranice řešeného území. 6. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa Jako součást návrhu územního plánu Mohelno je zpracována příloha "Výkres předpokládaných záborů půdního fondu". Byly vyhodnoceny všechny lokality, u nichž se předpokládá výstavba v návrhovém období tj. do roku 2020. Důsledky realizace navržených liniových staveb (inženýrských sítí) na zemědělský půdní fond nebyly vyhodnocovány, protože se trvalý zábor ZPF při jejich realizaci nepředpokládá. V grafické části jsou zakresleny jednotlivé lokality, kde dochází k záboru ZPF. Je zde vyznačena kultura, hranice a kódy BPEJ, hranice pozemků, provedené meliorace dle ZVS Třebíč a hranice zastavěného území. 6.1

Údaje o celkovém rozsahu požadovaných ploch

Z celkového hodnoceného záboru, jež činí 70,6844 ha tvoří 43,8102 ha (61,98%) podíl půdy náležející do zemědělského půdního fondu. Zábor ZPF pro jednotlivá funkční využití Bydlení - v rodinných domech - venkovské - BV Plochy smíšené obytné - venkovské - SV Občanské vybavení - tělovýchovná a sportovní zařízení - OS Občanské vybavení - veřejná infrastruktura - OV Občanské vybavení - hřbitovy - OH Dopravní infrastruktura - polní - DSp Dopravní infrastruktura - silniční - DS Technická infrastruktura - inženýrské sítě - TI Veřejná prostranství - komunikační funkce - PV Zeleň - veřejná - ZV Výroba a skladování - zemědělská výroba - VZ Výroba a skladování - lehký průmysl - VL Plochy vodní a vodohospodářské - W

3,6780 9,3004 0,0439 0,0361 0,2427 9,5590 7,2669 0,4861 0,7713 5,8952 4,9023 3,6396 12,0801

79

Plochy smíšené nezastavěného území - přírodní - NSp Plochy přírodní (biocentra) - NP

6.2.

2,1022 10,2847 70,2885

Údaje o uskutečněných investicích do půdy

Dle podkladů ZVS Třebíč zasahují do některých návrhových ploch provedené meliorace. Jedná se např. o plochy pro polní cesty, pro vodní plochy, biocentra a biokoridory ÚSES. Při realizaci záměrů na zmeliorovaných plochách je třeba zajistit funkčnost zbylých neporušených melioračních zařízení.

6.3.

Údaje o areálech a objektech staveb zemědělské prvovýroby V předmětných lokalitách se nenacházejí žádné objekty a stavby zemědělské prvovýroby.

6.4.

Hranice územních obvodů obcí Hranice současně zastavěného a zastavitelného území jsou vyznačeny ve výkresové části.

6.5.

Zdůvodnění navrženého řešení

6.5.1 Narušení organizace zemědělského půdního fondu Územní plán je navržen tak, aby byla organizace zemědělského půdního fondu narušena co nejméně. Zastavitelné plochy jsou navrženy tak, aby budoucí zástavba směřovala k ucelování tvaru zastavěného území a byla omezena možnost vzniku nových izolovaných ploch zastavěných území. 6.5.2 Hydrologické a odtokové poměry Realizací záměrů navržených v Územním hydrogeologických a odtokových poměrů.

plánu

Mohelno

nedojde

k ovlivnění

6.5.3 Síť zemědělských a účelových komunikací Rozvojové plochy jsou v předkládaném územním plánu navrženy tak, aby nebyla narušena síť zemědělských a účelových komunikací. Každá zastavitelná návrhová plocha má zajištěn příjezd po stávající nebo navrhované účelové komunikaci. 6.5.4 Údaje o celkovém rozsahu odnímaných ploch K záboru zemědělského půdního fondu je navržena jen nezbytně nutná plocha. Z celkového hodnoceného záboru jež činí 70,2885 ha tvoří 43,4944 ha (61,88%) podíl půdy náležející do zemědělského půdního fondu.

80

6.5.5 Směrové a liniové stavby Všechny směrové a liniové stavby jsou navrženy tak, aby co nejméně ztěžovaly obhospodařování zemědělského půdního fondu. 6.5.6 Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrženého řešení na ZPF ve srovnání s jiným možným řešením Navržené řešení je z hlediska ochrany ZPF nejvýhodnější. Všechny ostatní uvažované varianty vyžadovaly mnohem větší zábory ZPF. Návrhové plochy jsou umístěny i na půdách vysoce chráněných (I. a II. třída ochrany). Navržené záměry budou ale mít v konečném důsledku pozitivní vliv na zemědělský půdní fond (prvky ÚSES, vodní plochy, polní cesty, apod.) Volné plochy pro výstavbu situované na ostatních plochách, popřípadě uvnitř zastavěného území, jsou již částečně zastavěny, popřípadě se zde výstavba v nejbližší době připravuje nebo nejsou z majetkoprávního hlediska dostupné. Postupně dochází k zahušťování zástavby v zastavěném území a to zastavováním volných proluk. Ty plochy (na nezemědělských půdách a na půdách ležících v zastavěném území), které jsou navrženy na zástavbu a ještě zastavěny nejsou, není možné zastavět – důkazem tohoto tvrzení je skutečnost, že dosud nejsou zastavěny. Proto bylo nutné územním plánem navrhnout i plochy ležící na zemědělských půdách mimo zastavěné území. V rámci prací na Územním plánu Mohelno bylo zjišťováno, zda by navržené záměry nešly realizovat na jiných plochách nezemědělské půdy v řešeném území, nezemědělských půdách a na nezastavěných částech stavebních pozemků. Bylo zjištěno, že nešly. 6.5.7 Vztah mezi demografickým vývojem a návrhem záboru ZPF V souladu s tendencemi posledních let, lze očekávat, že počet obyvatel bude i nadále mírně stoupat a to zejména v důsledku migrace z jiných obcí a měst. Díky dobré dopravní dostupnosti a existenci základního občanského vybavení jsou v městysi Mohelno vhodnější podmínky pro bydlení než v jiných obdobně velkých sídlech. Posilování rezidenčního charakteru městyse a související rozvoj obytné zástavby je prioritou řešení územního plánu a jedním z předpokladů dosažení trvale udržitelného rozvoje území. Nezbytný rozsah rozvojových ploch pro bydlení je stanoven na základě dosavadního demografického vývoje, který je patrný z níže uvedené tabulky:

81

Demografický vývoj v letech 1869 - 2012

ROK 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2012

POČET OBYVATEL 1098 1171 1185 1278 1306 1403 1521 1338 1537 1524 1487 1401 1429 1423 1421 1424 1426 1398 1369

POČET DOMŮ 159 166 169 186 208 238 312 363 370 370 387 468 480

Všechny návrhové plochy byly podrobně konzultovány s Úřadem městyse Mohelno. Navrhovanému řešení předcházela detailní pochůzka v terénu, při níž byly prozkoumány a posouzeny veškeré volné plochy uvnitř zastavěného území městyse i mimo něj. Poté byly pro zástavbu vytipovány ty plochy, na nichž se realizace navrženého řešení jevila jako nejschůdnější. Většina navrhovaných ploch je situována v zastavěném území, nebo na něj bezprostředně navazuje. Je to z toho důvodu, aby se předešlo zvýšeným nákladům spojeným s budováním inženýrských sítí. K záboru zemědělského půdního fondu je navržena jen nezbytně nutná plocha na půdách, které jsou převážně vysoce chráněny. Realizací navrženého záměru nedojde k vytvoření obtížně obdělávatelných pozemků. Zábor ploch mimo zastavěné území je zdůvodněn nezbytností rozvoje sídla z hlediska celospolečenského. Navržené řešení je z hlediska ochrany ZPF nejvýhodnější. Všechny ostatní uvažované varianty vyžadovaly mnohem větší zábory ZPF.

82

Na katastrálním území městyse Mohelno jsou evidovány tyto druhy pozemků: (údaje z r. 2012) Celková výměra pozemků Orná půda Chmelnice Vinice Zahrady Ovocné sady Trvalé travní porosty Zemědělská půda Lesní půda Vodní plochy Zastavěné plochy Ostatní plochy Nezemědělská půda

1753,9191ha 877,8108ha 0ha 0ha 30,0545ha 0ha 66,8975ha 974,7628ha 455,8683ha 98,8178ha 26,5439ha 197,9263ha 779,1563ha

Podíl zemědělské půdy z celkové výměry katastru Podíl orné půdy ze zemědělské půdy Podíl trvalých travních porostů z celkové výměry zemědělské půdy Podíl zahrad z celkové výměry katastru Podíl zastavěných ploch z celkové výměry katastru Podíl ostatních ploch z celkové výměry katastru Podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry katastru Podíl vodních ploch z celkové výměry katastru Podíl lesů na celkové výměře katastru

Třída ochrany: I II III IV V Nezemědělská

6.6.

Výměra 447,6251 146,3637 156,8686 110,0963 113,7991 779,1663 1753,9191

55,5763 90,0538 6,8630 1,7136 1,5134 11,2848 12,7982 5,6341 25,9914

% % % % % % % % %

% 25,5214 8,3450 8,9439 6,2772 6,4883 44,4243 100,0000

Zábor pozemků určených k plnění funkcí lesa podle zvláštních předpisů Územní plán Mohelno nevyvolává nároky na zábor pozemků určených k plnění funkcí lesa.