m 11

lílfc íiiu

iiljiitil

^t^K *f hiVii

li''

mi

11

iullil

, î^l

mk líHil!

i

i"

i

!

ílL.ili',1'.'

lilii

i

I; !i!i'

í

iCi

Purchased for the

LIBRARY of the

UNIVERSITY OF TORONTO

from the

KATHLEEN MADILL BEQUEST

v

\f

1

eského Tisku

Padesát Let v

Od

Americe

vydání „Slowana Amerikánského" v Racine, dne

ledna 1860 do

i.

ledna 1910. S

doplky do zaátku

^ Napsal Tomáš

apek

u^

Vydali

svým nákladem Správní Radové

New Yorku František Brodský, Tomáš apek, Michael Pilnáek, František A. Sovák, Albert Winternitz "Bank

of Europe" v

NEW YORK 1911

:

i.

191

HAR

1

Z Í967

THE LANGUAGE PRESS

PEDMLUVA

ÍI

mnoho i

list a bylo by bezúelno, snad

i

nemožno, uvádti

jen jejich jména." Vnikaje hloubji do zajimavé látky,

bhem nkolika let, ptal jsem se sama mlo být bezúelné, pro nemožné, poi-

nahromadivši se mi sebe

:

Pro by

to

pesný

soupis eskoamerických novin, tiskopis a Což pak jich bylo k neseteni? Piú dobré vli nemožné neni nic a že by to bylo t^k zhola bezúelno, sám zaínal jsem neviti. Je-li však takový soupis vbec možný, ekl jsem si, je možný práv te, než polozapomenuté vci docela vymizí z pamti, a než se ztratí zlomky toho co se až dosud tu a tam jednotlivými milovníky diti

knih?

etby

zachovalo.

Jak nazvati knihu? Ml jsem pvodn v úmyslu pojmenovat ji „Padesát let eské literatury v Americe", ale na konec, prostudovav obsah rzných knížek v seznamu uvedených, jsem se rozhodl pro skromnjší a myslím i piléhavjší titul, „Padesát let eského tisku v Americe." Ne všechno, co vyšlo z eskoamerických tiskáren byla literatura. Aby soupis byl úplný a správný, byla moje hlavní snaha. nebo dokonce zúmysln jsem nevynechal nieho, to byl tiskopis sebenepatrnjší, vyjímaje ovšem protokoly ze sjezdu toho i onoho spolku, stanovy, guvernérská poselství, volební a jiné letáky a patisky zábavné etby vyšlé v Cechách. Prameny jsem sbíral s nadšením, ale že sestavení prvního eskoamerického bibliografického vstníku nebyla práce snadná, každý odborník uví. V umle vypstované spolenosti jako je naše, kde není museí, vyšších škol, redakních nebo odborných knihoven, uených spoleností a sbratel starožitností kde se staré noviny vyhazují na smetišt práv proto, že jsou staré nebo se ukládají do sklep kde je kazí plíse a žerou myši; kde spolky nedbají o protokolní knihy svých ped-

Vdom

a

;

PEDMLUVA

III

chdc;

kde ani vydavatelé a redaktoi nemají vždycky uschované archivy vlastního asopisu, byla moje horlivost krut zkoušena. S jakým chvatem prožíváme pítomnost a jak málo dbáme o minulost, toho nejsmutnjším dkazem je okolnost, že padesátileté jubileum eskoamerického tisku, v pravd nejvýznamnjší událost našeho života, zstala úpln bez povšimnutí. Ne jednou ale stokrát jsem si postžoval pro nemáme eskoamerického Musea v nkteré velké osad, jako na píklad Chicagu, kde by badateli ležely všechny pomcky pi ruce? Do takového musea by se mohly ukládati staro:

žitné

rukopisy,

fotografie,

protokoly, knihy a

dopisy vynikajiících

muž,

V dob

Národopisné výstavy v Cechách bylo zasláno mnoho cenných Cechoameriany do Náprstkova musea a snad i jinam. Tyto vci nemly nikdy býti puštny z Ameriky, aspo dotud ne, dokud v zámoských koninách bude mluviti Libušiným jazykem ten „poslední potomek cikánského rodu," jak praví Palacký. Tu a nikde jinde je pro místo. starostlivjší o památky po emigrantech jsou amerití Poláci. Mám ped sebou Katalog*) Biblij.

pedmt

O

n

oteki

Zwiazku Narodowego Polskiego w Chicagu, obdkladný seznam tiskopis o evropské a ameemigraci, dopis, map a fotografií. Dm, v nmž

sahující

rické

jsou

umístny musejní

Str.,

je

jako jsou naše bratrské se

sbírky,

102

— 104

W.

Division

majetkem Zwiazku, tedy podprné organisace

ády

mi na mysl dere otázka

:

C. S. P. S.

Mimochodem

pro by nemohl

náš nej-

*) Katalog Biblioteki Zwiazku Narodowego Polskiego w Staach Zjednoczonych Pólnocnej Ameryki w Chicago, 111. Drukiem „Zgody", 102-104 W. Division St., Chicago, 111.

1907. Též katalog

Museum Zwiazku

etc.

PEDMLUVA

IV rozvtvenjší spolek

vlastnit

kanceláni budovu v Chi-

cagu, kde by se dostalo útulku takovému Ceskoameric-

kému Museu? Výkonný Výbor

.

S. P. S. už se snad nesmyslného a drahého sthováni z jednoho msta do druhého ze St. Louis do New Yorku, z New Yorku do Clevelandu, odtud do Chicaga a zas od repetice. Ale jak praveno, to jen tak mimochodem. Archivy novin tvoí kostru tohoto díla a jsou na prvním míst roníky „Slavie", prvním íslem prvního roníku poínaje až do konce roku 1890, jež vydaly nej-

nabažil

:

Jsem toho názoru, že se nikdo nemže ádn zapracovati do eskoamerických djin, kdo neml jako pomcku archiv „Slavie"; po celou dobu Jonábohatší sklize.

šova redigování byla „Slavie"

kých

Cech

vdím

listem

americ-

sedmdesátých let minulého století, ne-li jediným, jist nejsilnjším pilíem domácího žurnalismu Co není zaznamenáno ve „Slavii" z tch let, nenajde se nikde jinde, anebo nestojí za zmínku. Od roku 1880 až do nejnovjší doby erpal jsem hlavn z „New Yorských List" a „Dlníka Amerického". Mimo tyto asopisy ml jsem k disposici svazky uložené v Náprstkov museu, roníky newyorského „Patriota", „Diblíka", „Sborníku" Albieriho a stoh ísel nejrozmanitjších list, nyní již zapomenutých a neexistujících, jako byly „Národní Noviny", vydávané bratrem J. V. apkem v Clevelandu, pvodní „New Yorské Listy", Skardovy „Dlnické Listy", „Rozhledy", „Pravda" a j. Sama prohlídka „Slavie" a denních „New Yorských List" vyžadovala nkolik

msíc

a do

práce a

že nkdy

neodpovídala námaze

s

tím

spojené.

Nkterých tiskopis zachoval pláe nelze vbec od píjezdu do

se

pouhý

titul

;

exem-

Jen jedno pokolení dlí nás Ameriky Ladimíra Klácela a kolik dostati.

PEDMLUVA

V

knihoven chová práce tohoto muže? Obrátil jsem se na známé mi adressy Klácelových ctitel a na mou otázku: Máte všechny Klácelovy spisy zachovány? nedostal jsem jediné kladné odpovdi. Marná je práce otcova a ddova, kterou syn a vnuk svévoln nií. Duch jeji se asem zapomene a když i hmota, jediná viditelná známka její jsoucnosti se odhodí, co zbývá k pouení potomstva? „Co bych za to nyní dal", bduje starý noviná, jemuž jsem si zašel v této vci postžovat, „kdybych ml všechny ty staré papíry, které jsem svévoln pálil a vyhazoval."

a

Bez soupisu jakým je tento, nelze pesného obrazu o jakosti, množství

si

uiniti jasného

a tendenci

esko-

amerického tisku za plstoletí práv uplynulé. Kdo není blíže zasvcen bude vidti jen dva myšlendo kové proudy stále se protínající v našem národním život: svobodomyslný a klerikální. Pro ty dva pehlédne sociální. Mné samého pedocela tetí dravý proud kvapila rozvtvenost jak literatury tak žurnalistiky socialisticko-anarchistických pracovník.

pomr

—

S publikacemi dlnické strany, která od samého povyvíjela nejhorenjší innost v New Yorku, jsem si vzal obzvláštní péi; myslím, že mi neušlo nic, co stoji za zmínku. Co se katolického tisku týe, tu se obávám, že se objeví nevyhnutelné mezery v podízených pracích. Celná

átku

zaznamenána všechna. „Možno krátce íci", mi ze St. Louis, „že cokoli v Americe pro katolické Cechy od roku 1871 do r. 1893 vyšlo, (rozumj, než Benediktini v Chicagu založili velikou tiskárnu) bylo tém všechno vydáno a tištno nákladem „Hlasu",

díla jsou ale

píše se

a

to byly

rzné

Avšak nemoc msgra

stanovy, brožury^ povídky, atd.

hrozný cyklon, dlouhá, sedm

let

trvající

PEDMLUVA

VI

Hessouna a jiné nepíznivé okolnosti, mezi jiným asthováni asopisu „Hlasu", dokud neml svého vlast-

sté

ního

domu

a tiskárny,

to vše

zavinilo,

že

se

mnoho

tištných a památných vcí ztratilo." Dopodrobna jsem zaznamenal všechno, co tiskem vydali píslušníci svobodomyslné strany, nebo správnji eeno vše, co se dostalo k mé pozornosti. Seznam Klácelových brožur je znan rozšíen a doplnn proU všem jiným seznamm až dosud uveejnným. Z píin samozejmých jsou asopisy zanášeny asov, knihy abecedn, dle jmen spisovatelv. Jména asopis „Cesko-Slovanský Rolník", „CeskoAmerické Epištoly", atd., nechávám beze zmny. Rovnž jsou zachovány pvodní tvary „týdní", „týdenní", "newyorský", "newyorkský", ''novoyorský". Objeví-li se na jednom míst Jan Oliverius, Frant. Skala a Frant. Škaloud a na jiném Jan A. Oliverius, Frant. J. Skala, Frant. J. Škaloud, je obé správné. Stalo se jen to, že si dotyní našinci v pozdjších letech pipjali dle zvyku v zemi obvyklého druhé kestní jméno.

Ponvadž za doby Národopisné výstavy bylo z Ameriky zasláno do Náprstkova Musea více pedmt, jmenovit asopis, požádal jsem pana J. L. Kottnera, editele téhož musea, aby mi sestavil pesný seznam eskoamerických asopis a tiskopis tam uložených. Pan Kottner to ochotn uinil, zaež mu tímto vyslovuji

srdený

dík.

V

Americe nejbohatší sbírku asopis má Ladislav J. Tupý, notá z Chicaga. Když jsem v lét 1910 navštívil „msto zahrad", srovnal jsem za píinou kontroly svj soupis asopis se záznamy pán Tupého a doplnil, a opravil co se našlo odchylného. Když jsem se pracuji, pišel mi vstíc velpanu Tupému svil o

em

!

PEDMLUVA mi pátelsky, sám korektur.

Rozumí

se nabídnuv, že se,

že jsem

mi

VII

pomže

pri

obtavou nabídku

s

teni

vd-

ností pijal.

O

panu Tupém, tak aspo doufám, jednou uslyšíme.

Jeho sbratelská je sebrati a

muž.

ních

váše

jde za

uritým

cílem

—

a ten

tiskem vydati životopisná data našich pedZrovna co píští eskoamerický djepisec

bude nutn potebovati Ze starých redaktor není snad jednoho, jenž by

mne nedostal dotazný list ohledn té i oné sporné otázky. Všichni se vzácnou ochotou vysvtlovali, opravovali, doplovali. zvnlý bratr, jenž nasbíral spoustu pramen pro svoje djiny, byv sám pamtníkem a svdkem všeho, co se udalo od let sedmdesátých minulého století, dal mi velmi etné a pesné informace. Cenná data jsem získal od Jana Rosického, byl ode

Mj

též

zemelého, od pp. Václava Šnajdra, Hynka Dostála,

Paldy, dr. J. R. Jiínského, Felixe K. Tmy, Jana Boreckého. Co se týe tisku anarchistv, tu se ukázal jako spolehlivý rádce p. Josef Nastoupil z New Yorku. L.

J.

Pan Václav Kivan, vysoce

intelligentní

velandu, nešetil námahy, sestaviv pro

pis

ze své

dlník

mne

z Cle-

soupis tisko-

hojn zásobené knihovny.

Povinným díkem jsem zavázán pp. L. J. Paldovi, Zdrbkovi, L. J. Tupému a Hynkovi Dostálovi

F. B.

za ochotu, s kterou se uvolili ísti korektury. Zvláštní zpsobilost tchto pán zajisté znanou mrou pispje k tomu, by dílo bylo správné a spolehlivé. Pan Otakar Lier pes rok srovnával v prázdných hodinách data, maje za pomocníka nkolik týdn pana Václava Khopa. Pan Miloš Novotný z New Yorku též pispl radou skutkem. I tem vyslovuji své uznání, zvlášt

vcn

i

panu Lierovi.

tm

PEDMLUVA

Vin Maj etnik

„Slavie",

pan Josef

Stehlik, dovolil

zástupci panu Lierovi pracovati nkolik

týdn

mému

v archivu

„New Yorských List" mi k disposici roniky „Dlníka Amerického" a „New Yorských List". Na konec ješt slovo. Bude-li se jevit mj soupis chudý, vina nebude moje, nýbrž tch, kdo vic v minulosti nepracovali. Bude-li se zdát bohatý, tož zajásám s ostatními, že naše duševní innost pinesla tolik plodného ovoce. Bude-li se nkdo mrzet, že to neb ono mlo být vypuštno, nech si pamatuje, že spisovatel nepsal ani pro svobodomyslné, ani pro katolíky, ani pro evantohoto asopisu a vydavatelé dali

gelíky, ani pro socialisty

:

podržel toliko zrcadlo

ped

zrakem všeho eskoamerického tisku. Z bratrovy pozstalosti jsem si vypjil fotografii Františka Koízka, J. B. Letovského, Jana Rosického, Františka Mráka, Karla Jonáše, Václava Šnajdra, Josefa Pastora, Frant. B. Zdrbka, L. J. Paldy. Všechny ostatní podobizny jsou moje, mnou nastádané.

V New

Yorku, v listopadu, 1910.

Tomáš apek.

OBSAH: strana

Pedmluva Ranný stav

a

rozvtvenost eskoamerického vyst-

hovalectví

I

Vojta Náprstek a jeho snahy

7

„Slowan Amerikánský"

13

Vznik a úpadek „Národních Novin"

19

Svobodomyslnost

a

Ladimír Klácel

Ceskoamerický redaktor,

O O

vdce

33

svého lidu

43

žurnalistice

51

literatue

65

Prvenství

71

Vzpomínky rzných žurnalist na nkteré

dopiso-

vatele

73

asopis

81

Soupis knih a tiskopis

187

Soupis

Illustrace

245

Abecední seznam

259

Ceskoamerické asopisy v

Opravy Rejstík jmen

Prmyslovém Museu...

271

274

stav a rozvtvenost eskoamerické-

Ranný

ho vysthovalectví.

K

olik

žilo

v Americe

ech

válkou, když František

ped obanskou Konzek vydal „Slo-

wana Amerikánského", kde mli svá

ím

nTrS]

sidla,

se živili, jaké tí-íd píslušeli?

Nemáme

žádné spolehlivé statistiky ve píin potu eských lidí v Americe z té doby. Všechno je odhad. Ani úední statistika Spojených Stát, pokud se nás týe, není pesná a spolehlivá. Rakouské úady pestaly konati záznamy o svých poddaných, kteí vyšli za hranice íše r. 1867, kdy pijat zákon o svobod sthování a v Americe zase nás dlouho nechtli tabulovati jako samostatnou národnost a to ani peplavní spolenosti v Brémách a v Hamburku, ani vládní úedníci ve Washingtonu. Co víme statistického o sob mezi 1. 1852 a 1870, kdy sthování zaalo ve vtších rozmrech, je více mén domácím odhadem.

^9ÍP^

'

Kde

ím

a v

jakém potu se naši zákopníci usazovali a tom nalézáme zlomkovité sice, ale

se zabývali, o

pece smrodatné zprávy ve Stát.

„Slavii" a v censu Spoj.

^

:

:

ESKÝ

2

TISK V AMERICE

asopis „Slavie" odhaduje poet v mstech usedlých

echoslovan

v ícle ze dne

3.

listopadu 1864, takto:

New York

1500 800

Cleveland St. Louis*)

7.200

Milwaukee

1.200

Detroit

300 srpna 1865 napoitala „Slavie" echoslovan ve Spoj. Státech i s tmi, ktei se tu narodili, 120,000. Dle úedního sítání z roku 1870**) našlo se v jednotlivých státech lidí, piîznavších eské rodišt, 36,035 Usedlí byli v tchto státech 15.

Wisconsin

9-344

Missouri

3431

Minnesota Nebraska

^-77^

New York

1.668

1.668

Ohio Michigan Texas

Týž census z telstva v mstech

1

781 r.

1870 zaznamenal

Chicago St. Louis

eského obyva6.277 2.652

New York Milwaukee

1.487 1.435

Detroit

*)

.429

1.176

Allegheny

537 342

Pittsburg

49

Zejm

pehnáno,

a

na druhé stran se nesmí

za-

pomínati, že eský St. Louis velmi mnoho ztratil vysthováním. *) Viz „Slavii" 23. kvtna 1872.

;

iíToha f^.

.

'

í

lt.>#4^^^

Cis tíPt^blatt

m tmít

íbH $fí)crj,

ii i>b«f 'JlíutfraneHcn

""^ rtiiîrt von Vojia Náprstek.

Í>fraa6gfil[l'f»

Muna^t 2000! •mxiWiit

.

M« trn t*#(,

)

3«H

H» to.

w

»«1*«

•«

I

u> <M-

isMtdiiítrUiíU*

stfi^lttt

1*1,

t

^fe".

ííJeminattDnfti t« Sin

n.iies

í« ^(U^tt

SsUtWfH

i«

Sut 'tailfrt

i

^

!l

í

IX.

»

Rit íVit JtJtilent

ŠANC TOS VmcENTrob

iÂtioiuit « #l«iíffovai

SranllB «»*

MtHÍt, Arttt

NT \itn HBta y-imu

Ni ««

Mi«n^,

met)

nift)

ttnra Sil

doeAtwiésítí

te

'BW tn"'

>>• P'

itttt

ttAtaU*&

sflWiíit lít.

In

(*«m(*« tfe*« '-— :

—

I

taním ttlini Ntsbkn

« tm íírThû!! ««

i'â

irnt

'i

'

!.

ictfr-sfu.t

w

ni(,i.

Saittfa

,

nr ..' u, .i.

oi Obwim, ft.iátittta 3»atrvirf!i rfn-n tid «ifr ftfi if -" ''•-•^ -. >»

\tm

tma CtnîiVM .«»• íSt «(M« ft6»iif5»U«-fílííí W*fle®«ítj«ICn;» (9,

nu-. Wlttí Wtft

m

aW

oufhfe^tnJann t'f <«-•'»"(

mi

ttn

Antdjl fn (la Jtluriinf,. nnttn. lemn <x tu ttiJ.jií iuiiimt ^ViliK

itijn

gtitftfí

1

Bftrnt« ®ff««« ttflw »«* ««i«attTtH aii»(í«r>ia anfnf

SiBt

gfííWiMnt,

rr teniK

ou;

M ti«WrfteíSaiii»"d«utr»l«tta»lti«w««»»n I

»«»»«««

wi^l «M»m*fn,

4Íiti|llVn na*jk»ftífití»(o«S!««ín ett^í Stmtértf »« »aaaf!tt*«« f« titftíi, «n* (11

a»W»8»l »ni«» (»M

niiil íí«

(ti*

«»^n' f"

^f»f«iu

tif

t««t?s»ilai4tt««o!t(«Ktígow«ito» mng unt

mt it

.

'

ant aufiî Wit 3.

Ml tuie,

ISt Ctt^lra,

nfrm ^1)

ttnn »( é4l Si>tr »<»

lit

»í*t uitmittfftat

cm «ritMt«r m«

toTo

to

»'

i

tm

ja líftB íathit oi

2tiitt{ia!<

.'t! eíiiia
JtíB mltMigi «»nftaiMa.

I ,

Ue

Zk ItntMvm

Snmigtta Statni ven IBgi|tl(BlitrtwfcíWf*i. lígíi.

I

«»t IwaleíSti

»«if», »»ítr

Nt nsiírtm lUr

Mts wt

ín f6«t

íiíMqn

patnaréaiMtlKn

„,«,.,. i„ r

llnmflit«

,,!.«

sum » «itl i»

ttcitnr tu eiitiiltni

"10

,

'i!i«f!

,Iaaiif«f«ir4;tif(!lI((»tstS54l!r(r(nm í» tur{« {Mtaaiiatfli *(i>iA(it aoibKcntiií

|t wt» grtwtn

9l8(M Hr

i*iií«*««

mmim.

««c

(ta

wrm !<»« attéfulKi taéleftn unt

tff

Náprstkovy Milwaukee Flugblatter

'omáš apek: Padesát Let eského

tisku v

Americe

tcUf*

VYSTHOVALECTVÍ Pi komunikaní

áe

se

3

zaali usazovati nejdíve.

Baltimore, Boston, Galveston, New Pístavní msta Orleans a New York bývala ode dávna stedisky vysthovaleckého ruchu, ješt když doprava cestujících dla se po plachetnících. New Yorku vždycky pipadl lví podíl. Což tedy divu, že u tchto vrat do Ameriky eští pisthovalci se zastavovali, hledajíce posilnní na další pou do vnitiozemí. Avšak New York našim lidem hospodásky a dlouho nesvdil a nemohli se v politicky uplatniti jako v Chicagu a Clevelandu. Možná, že takovému rozpjetí nepála velikost msta a drahota jedni mají za to, že opozdlost osady zapozemk, vinily píiny ist vnitní a domácí. se naši zákopníci živili, mohli bychom Otázku strun zodpovdti dvma slovy hrubou prací. Ve až na malé výjimky nádeniili, na farm káceli lesy, nebo „prolamovali prérii", jak to nazývá Abyl runí práci merian. Tžce lopotiti bylo každému, zvyklý nebo ne. Kdybychom si mohli odmysliti naše banky, prmyslové závody, veškeren maloobchod, tiskárny, spolky, národní domy, kostely, intelligenci a pedevším dv až ti pokolení anglicky mluvících dtí a

nm

a :

ím

:

bu

mst

a

vnuk,

tu dovedli

nám jasným, pro je

bychom aspo

chtli utéci z této

zem,

svou cizotou a pesídliti na asijskou Rus. Ustálilo se domnní, že první píchozí z

roce 1848 byli politití uprchlíci.

I

mj

chu-

by

se

zkrušující

ech

po

Jan VraAmerických"*)

bratr,

apek, ve svých „Djinách ech pvodn k tomuto mylnému názoru, a bylo jen po prudkém sporu a když jsem mu byl ukázal

tislav

piklonil se to

ásten zmiti

a bezradnost tehdejších pionér, tu stalo

dobu

*)

Dosud v rukopise.

ESKÝ

4

TISK V AMERICE

své prameny, že mi dal za pravdu v té celý

úvod k svému

dílu.

píin, zmniv

Nikoliv politití uprchlíci, ný-

mohuské (Mainz) pevk níž právo posádky náleželo spolen Rakousku a Nmecku, byli „první mezi nejprvnjšími.**) Vedle nich se vyskytl sem tam njaký muzikant, neposeda, politití uprchlíci pišli též, ale bylo jich dobrodruh tak málo, že bys je byl na prstech jedné ruky spoítal, ovšem, neadíme-li mezi politické uprchlíky všechny ty, jimž náboženský a politický útisk se stal doma nesnesitelným a vysthovali se. Ne všichni, kteí se chtli halit do plášt politického muenictví, mli k tomu právo, ba jsou dkazy, že mnohý ujel z domova pru opletáni s úady nepolitickými, a v Americe dal na sebe ukazovati jako na politického uteence. dva roky ped bouemi svatodušního týdne v Praze žili tu po rznu echové. Odkud pišli tito smlci, na nž, jak se zdá, všichni eskoamerití dbrž vojenští

sbhové

a sice z

nosti,

—

/

/

Tém

zapomli? „Až do roku 1840 nepomyslil žádný Cech se vysthovati a to ze dvou píin," vzpomíná Anton Kocián

jepisci

„Pedn

v Cechách byly po francouzských válkách dobré asy, vše bylo laciné a práce dost. Avšak roku 1840 udeila velká sucha a brambory se neurodily. Bídou moen, zaal eský lid poprvé mysliti na vysthování do Ameriky. Dle guvernialního pasu z roku 1843,

z Beclavy.*)

první vysthovalec z Kutné Hory byl šenký Pospíšil, druhý Furst, truhlá. Tento guvernialní pas stál 50 zl. nesmla ani myš pes hranice. ve stíbe. Bez nho Zemské hranice byly piln hlídány stráží grenzjágr, a kdo se odvážil bez pasu pes hranice, byl od hráni-

) *)

„Pokrok Západu", 1888. Israelité v

mstech

se objevili

ped

našinci.

l'fíloha ís,

Bud)-,

2

fiuiift-. iltnliiuiíini-,

iiljrcibmatcriatifn-, ©ttlantrie-,

unb (Plos-lUanrcn-ijanblung, unb lnl)bibli0tt)ch •eii

Vojta Náprstek,

Vojta Náprstek a jeho obchodní vineta

Tomáš apek:

l'adesát Let

eského

tisku v Americe

•

VYSTHOVALECTVÍ

ar

na míst zastelen. eši byli v

váni za Hochdaje, neb málo kdo tam

5

Nmecku

považo-

vdl,

Bóhmen

že

eši. R. 1847 prchlo z íšské pevnosti Mohue (Mainz) od 35. plzeského pluku Khevenhiillera 39 muž do Ameriky. Pluk byl povolán do Cech a na jeho místo dosazen 11. pluk táborský arciknížete Rainera a devt setnin dlostelectva od pražského pluku . i, a jedna setnina bombardér, kteí pominuli jako granátníci r. 1849. Lokaj gen. Uhlmanna od dlostelectva, jménem Tma, ujel z Mohue do Ameriky, vzav sebou generálovu kasu i s penzi. Za Tmou následovali Stropek, Skála, Zajíek, Lexa, Cukr, Osoba. Roku 1849 z Frankfurtu od praporu myslivc i s penzi praporu prchl do Ameriky úetní Toužimský. To dodalo kuráže jiným vojákm a já se umluvil s 21 muži, že též psal, že má v New desertujeme, jelikož nám Yorku hospodu, „eské kasino,*) a že si tam eši založili svj spolek. Plán jsme provedli a sice pes Rotterdam. Když pro nás pijela malá loka k behu, jala se stráž za námi stílet, avšak já ajakub Matjka dali jsme se do útku jinou stranou, než našich 19 kamarád a tím jsme je zachránili, sami na konec stráži uniknuvše. Od r. 1848 na zimu až do 1850 sthoval se eský lid s guvernialním pasem. Teprve od r. 1850 mohli dávat prvodní listy okresní hejtmanové, jako nyní. Z Cech vysthovalci jezdívali pes Bavory do Mohue. V Mohui byl peplavní jednatel Karl Rabe, na Rheinstrasse. V Hollandsku se pesedalo. Nkdy sjelo se v Mohui až 700 osob najednou, nejvíce ze slánského, berounského a kouimského kraje. V Mohui ekali na lo, a když dost místa v hospodách, vzali je do nebylo pro kasáren. Doufám, že nkteí z tch nejstarších, co od jsou

i

Tma

n

*)

Toto kasino se

skuten

v

New Yorku

nacházelo.

ESKÝ

6

TISK V AMERICE

vojska utekli do Ameriky, dobe se na to pamatují; byli Kutné Hory Zdrobek, Zajíek, Toužimský, bý-

z nich z

moji spolužáci. Osoba**) z Nových Dvor u Kutné sloužil u honvéd v Uhrách a spolu jsme pišli s transportem ii. pluku do Mohue. Tma, Lexa, Skála a Cukr byli z kouimského a táborského kraje. Kde dovdl jsem který se usadil, nevím, a z tch 19 se jen o jednom pod cizím jménem Senný; ten byl v byl první dopisovatel Brooklyne na cihelnách.*) do eských novin z Ameriky. On psal Karlu Havlíkovi svat sdlil k vojsku, že jeden býdo novin, to mi jim píše z Ameriky. valý voják jménem valí

Hory

muž

Tma

mj

Mj

Tma

švagr Prokopec, rodem z Písku, byl u Karla Havlíka

prvním sazeem.

Potomci žijí v New Yorku. Cihelna tato existovala v Brooklyne dlouhá léta a bratr Senná i Senner zamstnával v ní samé echy. nedovedl si vysvtliti, pro staí pamtníci mluvívali o robot „na brooklynských cihelnách". Kociánv dopis, který **)

*)

Mj

jsem objevil v „P.

Z.",

záhadu

objasnil.

l^noTia ls,

"3

.."

-->;*.,««

H.

AJA1

.

JI

U

Ji

á

L_„ Oesko-slovanská Jednota v

New

Yorku. První

eský

Americe

Tomáš apek: Padesát Let eského

tisku v Americe

spolek

v

—

Vojta Náprstek a jeho snahy. ní to

jako paradox, ale je to doslovn pravda, eské noviny v Americe byly vlast-

že první

n noviny tištné v nmecké ei.

Mám

tu na

mysli týdenník Flugblátter"*) který redigoval a vydával v Milwaukee, v letech 1852-1854, Vojta Náprstek. Mladší generace pisthovalc zná Vojtu Náprstka jako zakladatele Prmyslového Musea v Praze a starší se na nho pamatuje jako „na nejlepšího pítele Cecho-

Amerian,

ve staré vlasti/' ale

prvn jmenovaná

neví

a poslednjší netuší, že Vojta Náprstek byl nejzname-

nitjším immigrantem žijícím v Americe v letech 1849 1857, kdy se vrátil do rodné vlasti. Honose se dobrým školním vzdláním, pocházeje z vážené a zámožné rodiny a maje za sebou vzdor svému mládí závidní hodnou politickou minulost, stál energický Náprstek vysoko nad všemi vrstevníky za moem. Je málo komu známo, že v Náprstkov hlav se peludná myšlenka pevésti Cechy z zrodila smlá,

a

*) ,,Milwaukeer Ernst und Scherz.

Flugblátter".

Ein

Wochenblatt

fuer

ESKÝ

8

TISK V AMERICE

americké prérie na asijskou Rus. Znal-li kdo nejjemnjší záhyby jeho duše, byl to jist dvrný pítel Zeyer a ten nás ujišuje, že Náprstek stále snil o Asii jakožto budoucím psobišti Slovanstva, pozdji o Nové Cechii, ideální osad na Amuru. Rus Malinowski, jenž pijel do Ameriky s Vojtou Maškem, aby shánl osadníky pro tento panslavistický ráj, pracoval ve skutenosti na návod a popud Náprstkv. Jak víme, zajeli si dva poslové amerických Cech na Rus, Franta Mráek a Jan Bárta Letovský a nebýti známé tžkopádnosti ruské vlády, bylo by se snad zamýšlené pesídlení uskutenilo.

Že Náprstek uinil ped píchodem Klácelovým víc než kdokoliv jiný pro rozvoj a posílení volné myšlenky mezi eskými vysthovalci, též není všeobecn známo. Jeho list „Flugblátter", vydávaný pro stejn s ním smýšlející, byl psán v duchu úplné svobody. List ml etné tenáe mezi intelligentnjšími našinci práv mezi tmi, kteí o deset let pozdji dávali smr rodícímu se eskému tisku v Racine a v St. Louis, jako vydavatelé, dopisovatelé nebo akcionái. Víc tu tehdy žilo lidí, kteí odbírali Náprstkovy „Flugblátter", než tch, kterým ve staré vlasti pišel do rukou Havlíkv „Slovan" nebo „Národní Noviny". Vliv „Flugblátter" na naše lidi byl jist mocný, smlá, nebojácná mluva redaktorova byla s to vésti každou otevenjší hlavu k pemýšlení. Ale nejzáslužnjším inem Náprstkovým bylo jeho úsilí o založení eského tisku v Americe. On první ze všech vycítil potebu eských novin, on se o jich vydávání zasazoval v ase, kdy se ješt takový podnik

—

bu

—

zdál býti

zkypil

nad

pdu

a

síly zašil

jeho sourodák.

sém. Nebýt

On

to

byl,

okolnosti, že

jenž

ho

r.

Píloha ís.

-I

^ Iv

M

iznzPin

i

II

reskýrh novin v

KivA'|.saný skládá

$

^-

Amorice-

j^/yiv^í^í^' hotovosti.

|vc><^mvybom^^0^ ^f^f^^f.(^.^-r. -^'Mc

Z UT--k»>ti.m.t.^rn!u.' h-*

'U'

,h. ,ii.-h

Akcie "Národních Novin."


tisku v Americe

1.

iU«

VOJTA NÁPRSTEK

9

1857 odvolala vlast, byl by se býval Náprstek zcela jist, spojiv

myšlenku

s

inem,

stal

vydavatelem eskoame-

rických novin.

V

jubilejním ísle „Slavie" ze dne

4.

listopadu 1885,

list v AmeJeho tchán František Koízek vydlužil prý si r. 1855 od Václava Bobka z Racine knihu „Duch Národních Novin", obsahující lánky Karla Havlíka. „Z uení velikého žurnalisty", vypravuje Jonáš, „utkvla mu v pamti zvlášt zásada, že každého lovka povinností jest, sloužiti svému národu a býti mu aspo nkde v nplatným. Již pi tení knihy té pojal myšlenku, že by ml se státi pokus o založení eského tisku v Americe, aby zde národnost naše skutený nový domov si zbudovala a vysthovalci zstali v duchovním spojení s národním kmenem ve vlasti. Roku 1858 etl život Benjamina Franklina, jenž co chudý tiskaský vyuenec pustil se do svta a vlastním piinním stal se proslulým vydavatelem. Ten píklad odvahy a vytr-

vylíil Karel Jonáš, jak povstal první

eský

rice.

em

valosti rozhodl."

V

Král vyprávti asopisu povzbuzen pedevším nezapomenutelným Karlem Havlíkem, ítal jsem jeho Duch Národních Novin, a tam stálo, že každý vlastenec má pro své psobení rozsáhlé pole. A tu tenkráte napadlo: love, k emu pak jsi na svt? Hle pece nco dobrého vykonat. Ti staí naši patriarchové každý se staral o svj národ, ale my jsme zde v Americe opuštní, potebujeme nkoho, kdo by nás povzbudil. Musíme zde míti nejdíve eský asopis. První, s kým jsem o svém plánu mluvil, byl Josef íjnu, 1897, dal

Koízkem

si

redaktor

J.

J.

toto:*) „Byl jsem k založení

mn

•) „U starého Koízka". Ve „Slavii" líí Josef Jií Král, v íjnu 1897.

ESKÝ TISK V AMERICE

lo

Zítko ze St. Louis. Pracoval jsem v devárn Pendletonov, jdu z práce a sejdu se se Zítkem. Ta myšlenka

mn

hoela, rozpovídal jsem se mu o tom a povístále ve dám, že ted není žádné jiné pomoci, nežli aby se zde založil list. Bez literatury není národa a tady je národ a není literatury.

On

sprásknul ruce a pravil:

brá myšlenka, pane Koízku, já máhat."

Vám

To

je do-

v tom budu po-

Úpln v témž smyslu je psán životopis Koízkv v „Amerických Kvtech" a ponvadž ostatní asopisy u píležitosti ptadvacetiletého jubilea „Slavie" líení Jonášovo prost otiskly, ujala se ve veejnosti legenda, jakoby se byli nad kolébkou eskoamerického tisku vznášeli dva duchové: Havlíkv a Franklinv a jakoby býval František Koízek erpal všechen podnt a všechnu odhodlanost k dílu, k nmuž se chystal, ze spis Karla Havlíka a Benjamina Franklina a nic z Vojty Náprstka a z jeho „Flugblátter"? Klidný rozum se táže: Je možné, je myslitelné, že by býval Koízek, který byl tento sídlil v Milpece Náprstkv blízký soused nieho nevdl o usilování waukee, onen v Racin Náprstkov na tomto poli? Pan Václav Šnajdr, ze Koízkv, mne ujišuje, že jeho tchán etl nmecky dovedl pekládati. Nuž, není-liž doa slušn z této konce pípustno, že starý Koízek Náprstkovy „Flugblátter" odbíral a etl? Jan Borecký, spolehlivý pamtník ranných událostí vypráví, že Náprstek zavítal v msíci srpnu 1857 do St. Louis a vyhláškou v místním nmeckém list

—

—

ei

„Anzeiger d. Westens" svolal áo Rieder's Garden schobanstva, v níž zdrazoval užitek a potebu eského listu, navrhnuv, aby se daly do trhu dvoudollarové zá-

zi

kladní akcie.

/nfoa

es. í

Psané Noviny

z


Ameriky

tisku v Americe.

VOJTA NÁPRSTEK naléhavé sto

vzpomínané

nu, v listopadu,

poteb

novin

politické r.

ii

enil Náprstek pi a-

Cech

schzi

v Kossuthow^-

1856.

Ve

stejném smyslu radil se Náprstek s Newyorany, a paní Vinická, vdova po sládku Vinickém z Písku, vyprávla spisovateli této knihy o schzce Cech v New Yorku, v níž Náprstek enil o svých zamilovaných novinách. 1

Chicažany Náprstek burcoval, snaže se

svditi o nezbytnosti eského

je

pe-

Pi jednom záteba nejmén $800

tisku.

jezdu do Chicaga vypoítal, že je hotových penz na zaízení tiskárny a ty prý se dají sehnati na akcie po $2 kus. Nech se utvoí za tím úelem akciová spolenost. Chicažané jali se peníze sbírati, dopisujíce si s Náprstkem. Zde je obsah listu zaslaného Náprstkovi a datovaného dne i. prosince 1856: „Velevážený vlastene náš, pane Náprstek. My v Chicagu bydlící Cechoslované zamýšlíme tímto naše velé pání ke zdaru Vašeho šlechetného zámyslu vydání eského asopisu na jevo dáti. Jsouce puzeni láskou a vážností k našemu eskému jazyku a uznávajíce zárove nutnou potebu jednoho nám srozumitelného asopisu v Soustátí Americkém, slibujeme, že jsme hotovi toto Vaše vlastenecké podniknutí drazn a bez ustání podporovati. K tomu úelu jsme se již 31. listopadu z ásti ku porad sešli a na pedplacení Vašich novin se podepsali. Tedy Vás te, p. Náprstek žádáme, byste nám na ruku dal co dále initi máme, na jaký zpsob ty noviny hodláte založit, jakého obsahu mají být, jak vysoké pedplatné, zdaliž máme hned sbírku udlat, atd. Dle Vašeho náhledu chceme se ídit,

mst

jen

nám

vše bez ostýchání sdlte, jako

upímným krajanm. V

Chicagu,

i.

svým vrným

prosince 1856.

a

Na


12

shromáždných Cech, Jan Plocek, taj." Náprstek dokonce vyjednával s žurnalistou Antonem Strauchem z Jiína o pevzetí redakce chystaného listu a v dopise tomuto zaslaném prozrazuje, jak je teba duchovn vésti americké Cechy. Je mým nezvratným pesvdením, že eské noviny nevyšly na ponuknutí ani ducha Havlíkova ani Franklinova, ale na pímé, víceleté usilování lovka z z kostí a masa: Vojty Náprstka. Náprstek, jak praveno, radil, aby se utvoila vydavatelská spolenost a prodávaly se mezi jednotlivce a spolky dvoudollarové akcie. St Louis v letech šedesátých byl nejsilnjším ohniskem eského živlu v zežádost všech

Ký

akce poala práv tam. Ustavilo se tleso, jež dostalo úední název „Akcionáská cípolenost." Bylo teba upsati a složiti $800 do zaátku. Tolik Náprstek poítal, že by vyžadoval náklad na zakoupení mi.

div, že

písma a na zaízení tiskárny. Na tehdejší zlé asy, kdy zem nalézala na pokraji války, kdy prmysl a emesla vázla, byla to ástka ohromná. Mimo to náš lid byl ješt chudý, málo uvdomlý, pokládaje noviny za panský luxus. Pípravné práce následkem liknavosti spolk se protahovaly ti roky a tím se stalo, že energický Koízek, pracující za tímž cílem, avšak samostatn, St. Louiskou akcionáskou spolenost pedešel, vydav svého „Slowana Amerikánského" v Racine dne i. ledna 1860. „Národní Noviny" vyšly tiskem o ti týdny 21. ledna 1860. O tžkostech, s jakými bylo pozdji o zániku „Názápasiti vydavatelm v St. Louis, jakož rodních Novin" nechám mluviti souasníka Jana Boreckého, jenž o tom napsal do racinského „Amerikána" adu lánk táhnoucích se od 21. bezna do 16. kvtna se

—

i

1872.

Píloha ís.

G

František

Koízek


tisku v Americe

„Slowan Amerikánský/* jubilejního ísla „Slavie" ze dne

4.

listopadu

1885 vyjímám:*)

„Roku 1854 pisthoval se do Racina rodinou svou František Koízek z Letovic na Morav. emesla svého zedník, pozdji klíníkem na zámku byl hrabte Kálnoky. Hned z mládí však oblíbil si nad jiné hudbu, kterouž též dle okolností provozoval, ježto mu obzvlášt v krutých poátených letech v Americe velikou byla podporou. Co pisthovalec chudý s rodinou nedosplých dítek, jazyka panujícího neznalý, chopil se zde práce jakákoli se naskytla, ani té nejtžší se nevyhýbaje, práci namáhavé zvyklý nebyl. Dlal v ohradách devaských i svým asem na železnici. Zbhlost v hudb poskytovala mu brzy skrovný sice, však vítaný pramen obživy a nmecký Turnverein v Racin zvolil jej za svého uitele zpvu. „Byv již na Morav tenáem Havlíkova „Slovana" vydlužil si r. 1855 od Václava Bobka v Racine knihu „Duch Národních Novin". Z uení velikého žurnalisty eského utkvla mu v pamti zvlášt zásada, že každého lovka povinností jest, sloužiti svému národu a býti mu aspo nkde v platným. Již pi tení knihy té pojal myšlenku, že by ml se státi pokus o za-

""YjRl "^^BBH

s

Pvodn

a

nem

*)

lánek

tento psal redaktor Karel Jonáš,

ze Koízkv.


14

eského tisku v Americe, aby zde národnost naše skutený nový domov sob zbudovala a vysthovalci zstali v duchovnim spojeni s národnim kmenem ve vlasti. Roku 1858 etl život Benjamina Franklina, jenž co chudý tiskaský vyuenec pustil se do svta a vlastnim piinním stal se proslulým vydavatelem. Ten loženi

A

piklad odvahy a vytrvalosti rozhodnul. byl již u vku mužném (narodiv se v Letovicich roku 1820.) a též ml za sebou dosti etnou rodinu nedosplých dítek, Fr. Koízek umínil si, že se nauí tiskaství. Nikdy ped tím tiskárnu nevidl, o sázení písma neml pontí a bylo teda uchopiti se poátkv tiskaství, jako pravému ueníku. Hledal k tomu píležitost u nmeckého listu „Volksblatt" v Racin, však nenalezl ji. Do msteka Kenosha, deset mil poledn od Racine, jezdíval hráti a seznámen jsa s redaktorem tamnjšího nmeckého listu, drem. Rauchem, vyjednal si to s ním a již také vyhlídnul si byt v Kenóši, chtje se tam pesídliti. Když

mu

zpvu cviil s turnéry racinskými, které ve píinu, zvdli pro Racine opustit hodlá, spa tito vyjednati vydavateli nového listu nchali na míst s louil se

meckého „Demokrat", aby Koízkovi poskytli píležitost piuiti se tiskaství a ješt téhož dne bylo mu to zarueno. Pesídlení do Kenóše nestalo se skutkem, Fi.

Koízek zstal v

Racine.

pi tom vydlával co mohl hudbou a uil zpvu, nebo pouze na ten pramen obživy byl nyní odkázán. Uenictví sazeské nejen že nic ne„Pustil se do sazeství,

nebo musil za to den co den napájeti lidi, u toho „suchého fochu" (dle nmeckého poekadla) žíze trpící. Jakmile njaký capart penz vedle živobytí mohl uschrániti, kupoval po libe písmo a dal si zhotoviti tyry matrice na nevyhnutelná

vynášelo, ale stálo peníze,

l^noha

Sis.

"7

"

Slowan Amerikánský.


"

tisku v Americe

;

„SLOWAN AMERIKÁNSKÝ"

15

písmena s eskými akcenty, totiž , , a z, kteréž stály po $2 zlata kus. V Rochestru, County Racine, byl tehdáž usazen znaný poet Cech, vtšim dílem rázných a uvdomlých muž. Pan K. jezdíval tam hráti a pi jedné takové zábav obeznámil pítomné rodáky s úmyslem svým, založiti eský tisk. Byli tam pítomni Jan Kolá, Josef Zajíek, Jan Žižka, Ladma a jiní rodáci, kteí uvítali tu myšlenku s pravým nadšením, kouce: My se každý pedplatíme na rok hned a jakmile první íslo vyjde, pedplatíme se poznovu! Skuten na míst zavedli mezi sebou sbírku a první podepsal Jan Kautský, tenkráte dlník obuvnický, jenž složil $5 ve prospch založení eského listu v Racin druzí rodáci následovali a byla to první vydatná pomoc, kteréž se panu Koízkovi dostalo pi kupování písma a

—

poteb tiskaských. se, že v Milwaukee v jistém kostele kdesi za oltáem leží složen runí lis tiskaský, patící njakému knzi, jenž vydával v La Crosse nmecký asopis,

ostatních

„Dovdl

který ale zaniknul; jest prý za $140 na prodej. Umínil dojeti do Milwaukee za tím úelem, aby ten lis nja-

si

zakoupil. Tím asem pijel do Racina pan Fr. Kíž, jenž radil p. Koízkovi, aby známjší milwaucké vlastence obešel a seznámil je s úmyslem svým, že zajisté budou ochotni poskytnout pomocné ruky. Jeda brzy do Milwaukee za píinou lisu, uinil dle rady p. Kíže a byv laskav mezi krajany pijat, nalezl neoekávan vydatné podpory ve svém podniku. Pan Josef Satran byl první, jenž pispl $2, mnozí jiní následovali, až píspvky obnášely $34. Maje u sebe nkolik dollar ze hry vytžených, pidal je k toaiu a položil na splátku presu hotových $40, na ostatních $100 Pres pivezen dal v zástavu své staveníko v Racine.

kým zpsobem

—

ESKÝ

i6

byl z

Milwaukee k

TISK V AMERICE

vánocm

druhým domem od rohu na

a složen na chodníku 6. ulici,

ped

kdež v druhém po-

schodí byla najatá místnost pro tiskárnu; tam

již stály

ástkách z Milwaukee nakupováno mimo kámen, jenž koupen jest starý v Racin. Zima byla teskutá a nemaje centu penz, shánl K. lidi ku pomoci, aby dostal lis nahoru do druhého patra. Zrovna tím asem pišel dopis z Chicaga od jistého pana Slavíka, kteréhož K. ani neznal, s píspvkasy, a písmo v nich, vše po

deseti dollar na založení eského listu. To byla v té chvíli pomoc veliká, nebo drobných poteb bylo

kem

ješt mnoho. „Mezi krajany racinskými bylo dosti tch, kterým zdál se podnik takový daleko pesahovati síly p. Koízka a nemli dvry v jeho zdar. Jeden dokonce, nyní již nejsoucí mezi živými, dobromysln jal se domlouvati p. Koízkovi: „Ale love, cos to jen uinil? Tady koupíš takovou vc, zastavíš jediný svj majetek a nevíš, jestli co z toho bude. To bych já neudlal!" Jiný opt zcela opravdov vtipkoval: „Nuž, ten tomu dal; jak pak jen mže tisknout eské noviny na nmeckém presu!"

—

Le

Koízek

byl

si

dobe vdom nedostatenosti

o-

mohl psáti, sázeti a vydávati; protož záhy shánl se po spoleníku a redaktoru. Asi v ervnu neb v ervenci zaal dopisovati si s p. Janem Bártou Letovským v low. Byli staí známí a sousedé z Letovic a znal p. Bártu co muže zbhlého v knihách a pere, jenž pivezl sebou do Ameriky velikou knihovnu, kteráž sobní,

pi

aby

list

poáteních novin zde musila zajisté býti povzácnou. Pan Bárta slíbil, že pijede do Racina a ujme se redakce; naež p. Koízek jal se s velikou pílí psáti a rozesílati listy na vše strany, kde se jen o jakých krajanech dovdl, oznamuje, že chystá se redakci

mckou

Píloha ís.

8.

Jan Bárta Letovský


tisku v Americe

„SLOWAN AMERIKÁNSKÝ^'

tf

k brzkému vydání eského asopisu, jehož redaktorem bude Jan Bárta Letovský. Byla to práce veliká, denn psal a rozeslal i8 až 24 list; avšak tenkráte poštovné, bylo také ješt mnohem dražši a celá výloha ohlašování píštího listu dostoupila na ^y. Konen pišla zpráva, že Bárta nepijede; to bylo, když už se mlo o vydání listu zaít pracovati a tu byl najednou Koízek odkázán se vším sám na sebe. Nabízel též redakci panu V. Šimonkovi v manitowockém okresu, bývalému ídícímu uiteli v Cechách; ten odepsal, že ji pijmouti nemže, byl však tou radou, aby se Koízek pesthoval do Manitowocu, tam že mu dají lot a sto dollar do zaátku a že došlo,

mu budou všemožn le

pomáhati.

K

tomu

arci ne-

v Manitowocu a okresu tom innou podporu svou, i když vycházeti

horliví našinci

poskytli listu

zaal v Racin.

„Na I. ledna 1860 vyšlo první íslo asopisu, jenž nazván byl „Slowan Amerikánský". Tžký porod eského tisku v Americe byl dokonán. Dvacet tyi ísla týdenníku toho nucen byl František Koízek vydati sám, bez jiné pomoci redaktorské, podporován toliko pány Satranem a Šimonkem jakožto innými pispí vately do listu. Za dne pracoval v tiskárn, sázel, skládal formy, tiskl a rozesýlal asopis s pomocí dtí svých (dcery Kristinky, jež v pozdjších letech se provdala za Karla Jonáše, a syna Karla), veer pi lojové svíce etl noviny a pekládal, nebyla-li na starosti hudba, kterou posud co jedin spolehlivý pramen obživy nesml zanedbávati. Mimo to poád ješt nedostávalo se mu písma, a chtje, aby mu ho zapjili od nmeckého listu „Demokrat", musil jim tento vždy naped otisknouti. „Druhé íslo „Slowana Amerikánského" vyšlo teprv dní po prvním, totiž dne 14. ledna 1860. trnáct za

ESKÝ

i8

TISK V AMERICE

„List byl tištn švabachem, jak už povdíno, a tu

chybla ješt nkterá známková písmena ili slovíka; proto ani nejlepší redaktor byl by nedovedl vydati list pravopisn dokonalý. Obsah byl dílem otisky hodící se pro americké tenástvo ze spis eských (na poátku život Benj. Franklina), dílem zprávy americké, nco málo evropských, trochu rozliností a zásilky shora jmenovaných pispívatel. Ohlášky poaly hustji picházeti po vydání nkolika ísel. „Slowan Amerikánský" dostal název svj k návrhu Jana Bárty Letovského a pod jménem tím ohlašop. val p. Koízek obmýšlený asopis již záhy v dopisech na vše strany rozesílaných. J. Bárta Letovský ujal se redakce listu íslem 25tým, použiv ku pesídlení do Ra-

penz od nkterých nových odbratel k rukám jeho složených. Jak tsné a chudiké byly

cina pedplatných to

pomry,

vysvítá z toho, že když se rodina

nasthovala do

domeku Koízkova, ob

p.

Bárty

rodiny, šest-

nácte osob ítající, bydlely po delší dobu v jedné svtnici!

Le

snášeli všichni ty svízele

trpliv.

Odbratel

(prvního ísla rozesláno odbratelm sehnaným hlavn dopisy p. Koízka 421 výtisk) pi velké však píli a skromnosti pracovníkv u listu mohly býti okolnosti prozatím ješt jakž takž snesitelné,

bylo mezi 4 a

5

sty

;

kdyby hrozná

krise finanní byla nepodrývala získanou zrovna pod nohama. Lidé zaslali z rozliných stran bankovky na pedplacení, které pi jdouce do Racina, byly v cen pokleslé anebo doista bez ceny, tak že neTíse bylo lze za zde ani papíru koupiti. zpsobená tím a vypuklou obanskou válkou nalehla i na racinský list takovou mrou, že v druhé polovici roku 1861 zaal vycházeti jen o pl archu, což

pdu

n

trvalo asi

tvrt

léta."

Píloha ís.

5.

J.

B. Erben.


tisku v Americe.

Vznik a úpadek „Národních Novin/' tomto druhém eskoamerickém list napsal Jan Borecký adu lánk do racinského „Amerikána", poínaje 4. dubnem 1872, jak následuje:*)

„Roku 1857 v msíci srpnu zavítal p. Vojta Náprstek do St. Louis, a tu v nme*) Otištno s chybami. O úpadku „N. N." toho bylo už napsáno mnoho a poslední slovo, jak se zdá, vždycky ml Borecký, jeden ze žijících Vrstevník. Otiskuji Boreckého lánek v plném znní, ponvadž je to jediné a podrobné vylíení toho, co se v St. Louis, tehdejší metropoli amerických ech, sbhlo, ale v zájmu objektivnosti je nutno upozorniti, že úsudek pisatelv o Erbenovi, Sládkovi a jiných je nad míru píkrý a zvlášt pokud se Erbena týe, jist nespravedlivý. Mezi Erbenem a Boreckým panovala osobní evnivost, k vli emu, na tom nezáleží, ale je to jist okolnost, která by vážila ped každou porotou v zemi. ,,N. N." byly sice o poznání dokonalejší obsahov l typograficky než „Slowan Amerikánský", ale povážíme-li, jak dlouho se na nich pracovalo, tu se nemžeme ubránit pocitu zklamání. Dílo, k jehož uskutenní pionéi v St. Louis r. 1860 potebovali ti roky, by dnešního dne jednotlivec provedl za dva msíce.

vné

—

—


20

ckém listu „Anzeiger d. Westens" svolal eskou schzi v Rieder's Garden, kde rokovati se mlo o vydáni eského asopisu, však velká ást Cech St. Louiských se o svoláni

schze

ani nedovdla, tak že jen malá ást se jich dostaUsneseno tedy, jak možno dáti ostatnim Cechm o tom známost a schze byla odložena na druhý veer. Veliký sál v Rieder's Garden byl úastníky obého pohlaví pi druhé schzi naplnn, p. Vojta Náprstek v delší ei vysvtloval užitek a potebu vydání eského listu; po ukonené pednášce navrhl, aby vydány byly dvoudollarové akcie, a aby zvolen byl výbor, který by se

té

vila.

o vc dále staral. Výbor zvolen byl z 12-ti len, a víc nebylo jednáno; p. V. Náprstek nebyl tázán zdaž vydavatelství neb redakci by pijal, on sám též nic nepipovdl, cesta jeho byla po jižních státech, pak do N. Yorku a do Evropy; v obecném mínní však platilo, že jen on jediný to jest, který by noviny vydávati mohl, a protož by bývala každá otázka zbytená.

„Po odchodu p. V. Náprstka ze St. Louis, sešel se výbor; za pedsedu zvolen p. Šaur, za pokladníka Vác. Kleisner, za dopisujícího a protokolního jednatele pan Borecký.

„Na

to ihned daly se akcie litografovati a již za týden

krátkém ase prodalo se v St. Louis asi 100 akcií. Jednatel byl výborem vyzván, aby na všecka místa zaslal vyzvání k úastenství v odkupování akcií; avšak vtším dílem nedošla odpov žádná a odepsalo-li se nkde, byly to náky na zlé asy a na nedostatek penz. Tak na píklad z Košutova, kde ped rokem pro vydání eských novin se tak horlilo pišla odpov od p. V. S. „Nelze pomysliti na prodání akcií,

zaaly

se prodávati; v

:

ponvadž panuje

velká bída o peníze."

Píloha ís.

10.

NOVINY.

n«»

'P'"'

II---

i.

n

1I ÉI H

.

1

-^

.

f^ w*

**'/~

,

'..

**Národní Noviny"

Tomáš apek:

I'adesát Iêt

eského

tisku v Americe.

„NÁRODNÍ NOVINY"

21

„Bylo to práv v ase když banky zhusta dlaly Z N. Yorku došla odpovd*, že za pobytu tam

bankrot.

V. Náprstek u nich zvolen byl výbor akciový. Vydvou dollarových v Caledonii, Racine Co, Wis. asi 40, v New Yorku asi 60. Jednalo se nyní o sjednocení obou kapitál, což by bylo snadné bývalo, kdyby se bylo o místo kde noviny vycházeti mají dohodnutí stalo. N. Yorkští chtli, aby to bylo v New Yorku a St. Louišti zase v St. Louis, coz zavdalo píinu k dlouhému dopisování mezi obma výbory. O redakci nastala otázka až pozdji když bylo jisto, že se pan Náprstek do Ameriky více nevrátí; mlo se totiž posud za to, že on až se navrátí redakce se ujme a tím by se ovšem byl uinil konec všem prtahm, nebo by bylo záleželo na jeho vli, kde by on sám byl chtl asopis vydávati. „Za otázkou redaktora rozpedlo se širší dopisování. Výbor z N. Y. usnesl se objednati redaktora z Prahy pan Jiínský vyžadoval a sice p. Štraucha (Jiínského) zaplacení cesty do N. Yorku po parníku a zaopatení poteb jak v tiskárn tak i též pro první dobu k vydávání listu nevyhnutelných. Po uvážení téhož ve výboru St. Louiském navržen byl Fr. Mráek dosavadní dopisovatel N. Yorského výboru za redaktora, v jehož nebo bylo schopnost výbor St. Louiský dvoval jisté, že cesta a zaopatení p. Jiínského snadno by mohly tžce sehnaný kapitál obou výbor, asi $400, shltnouti, kde by pak byla tiskárna ? Na usnesení výboru St. Louiského nepišla odpov žádná, oni setrvali na svém uzavení, a tak nebylo ani nadje, že vc pijde k svému cíli. „R. 1859 v msíci íjnu pijel do St. Louis J. B. Erben z New Orleansu, který byl svými horlivými a nadšenými dopisy pro vydání eského asopisu St. Louisp.

kázali se též již prodejem akcií

;

;

22


ským znám; povzbudil

opt k nové

innosti, a na beseda ku prospchu vydáni asopisu, která vynesla kolem $200 istého zisku. Prodáno ješt nkolik akcií, tak že výbor ml asi $400 prohromad. P. Erben uvolil se pevzíti redakci, písmolijna byla v St. Louis též po ruce, kde se písmo a jiné poteby k tiskárn objednaly, zárove uzaveno, že poátkem nového roku 1860 má vyjíti první íslo „Národních Novin". Místnost najmuta byla ve francouzské tiskárn, kde jeden z mladík eských dal se do cviení v sazb. Že se vydání prvního ísla „Nár. Novin" opozdilo, toho bylo píinou, že p. J. B. Erben ješt do N. Orleansu odjel, aby tam své záležitosti uspoádal, tam se nco déle zdržel a na cest do St. Louis ml tu nehodu, že eka Mississippi zamrzla až po Cairo, kde se delší as zdržeti musel, nežli se po dráze do St. Louis dostati mohl. „Když pan Erben do St. Louis ku konci prosince 1859 se navrátil, odevzdána mu veškerá správa redakce, administrace i expedice od výboru voln, toliko že bude tvrtletn veejné úty akcionám klásti. První týdenní íslo „N. N." po takka tíletém namáhání a mnohých nesnázích vyšlo dne 21. ledna 1860. „Uplynuly ti msíce a svolána byla valná hromada akcioná k vyslechnutí a pehlédnutí út. P. J. B. Erben, v njž výbor úpln dvoval, vymlouval se, že to jeho povinností nebylo, aby výboru úty vedl, vzdor tomu, že veškeré dopisy a pedplatné samojediný pijich

jeho návrh uspoádána byla národni

jímal; nebyly ani píjmy ani výdeje, ba ani mnohé pedplatné správn zaneseny, akoli knihy k úeli tomu od výboru koupeny byly. Tak vznikl spor mezi výborem a p. Erbenem, vinil jeden druhého z nastalého zmatku a nepoádku, schze se bouliv skonila a p.

Píloha

(Ms.

n

Jan Borecký

Tomáš apek: Tadesát Let eského

tisku v Americe


23

výboru podkoval, výbor též v tom bez správného vypoádáni p. Erbena propustil. P. Erben vydal ješt následující jeden list, v kterém jak jen možno bylo úty pedložil, velmi pochybno jest, že by to byl pan Erben s tím podkováním upímn mínil, avšak výbor neváhal v tom ase opatiti jiného redaktora a íslem 15. pevzal p. Hynek Sládek redakci „Národních Novin", opt bez všech statut a závazk, toliko, že úty každý msíc uveejní v listu, a výbor k jich správnosti že pehlížeti bude. Tak se u vydávání dále pokraovalo. Ale již druhý msíc vznikla opt nedvra výboru proti p. H. Sládkovi za píinou tou, že se výboru zdálo jakoby p. H. Sládek více o svoji osobu nežli o zvelebení a udržení se asopisu dbal a že tehda z voleb státních a msta St. Louis pro svoji o-

Erben

se z redakce

rozhorlení

sobu koistiti chtl, že p. Sládek

vdl,

nech však tomu

že za takových

jakkoli, jisto jest,

pomr

„Národní No-

nemohou a proto jakožto již zkušený Amerikán staral se pedevším sám o sebe, viny" dlouho udržeti se a výbor, který se již

ped

tím za redakce

p.

Erbena vidl

ve svých nadjích zklamán, tím více mu nedvoval až jej takka násilím z redakce vypudil. „Za redakce p. H. Sládka dosply „Národní Noviny" úplnému úpadku; pedplatné, kde jaké bylo vyerk páno, výdeje se množily a píjm nebylo; obtavosti tu nebylo již pražádné než samá nedvra, a p. Sládek sám, že za 14 dní „Národní Noviny" zajdou. „Bylo to v msíci ervenci, akcionái, jenž mli o udržení asopisu peovati, ani do svolaných schzí nechodili a po stran neslušnými vtipy dvru podrývali. Z výboru, kterým upímn o udržení asopisu šlo zbyli jen dva: Fr. Polák a Fr. Trešer. Jednalo se ješt o niaký píjem z volebních ohlášek kandidát, aby ješt tvrdil

;

24

ESKÝ

TISK V AMERICE

pan Sládek neshrábl, proto ho ped samou volbou vypovdli a šli sami ástku tu skolektovat. Byly tehda trudné doby; bylo to za vlády Buchananovy, po celé Unii byl obchod i prmysl pokleslý, všude samý úpadek. Bližila se doba volby nového presidenta a tím i doba války" obanské lid neml výdlku, neml penz, na nové pedplatitele nebylo lze poitat a starých bylo tuze málo, kolem 400, a nkteí mli i na celý rok pedplaceno; zkrátka nebylo pramenu ani nadje aby se asopis dále udržeti mohl. „Když výbor p. H. Sládka z redakce propustil, bylo jak eeno, již všechno všade, kde se co dalo sehnati, vyerpáno, k tomu dluh za nájem, papír, tisk a písmo, pece však nkteí z výboru naléhali na J. Boreckého, aby vydání „Národních Novin" dále vedl. Borecký, jemuž nebylo lhostejno, vychází-li eský asopis neb ne, odložil práci svoji a odhodlal se k vedení listu v té nadji, že snad se mu zdaí nkde ješt upímných pátel „Národních Novin" získati, kteí by se nešastného a opuštného listu ujali. „Z akcioná St. Louiských nikdo se více o „Národní Noviny" nestaral, spíše se mnozí tšili, že snad zaniknou výbor se také více nescházel jen upímn smýšlející Fr. Polák a Fr. Trešer zstali vrn pi vci státi; k nim pidružil se J. Borecký co prozatímní redaktor a jednatel. íslo 30. vydáno bylo pod správou jeho s provoN.", láním ku všem tenám a pátelm „N. aby o zachování listu dbali a všemožn ho podporovali. Jedinou vydatnou pomoc poskytnouti mohli akcionái v N. Yorku, ti však až dosud zdráhali se list odbírati, zrazeni samostatným vystoupením považujíce se býti akcioná St. Louiských; když však nyní vidli, jak 9e první pokus vydáyání eského asopisu St. Lquíst i

to

z redakce

;

ríloha ís.

12

Jos.

li.

Lešikar


tisku v Americe

í

—

„NÁRODNÍ NOVINY" kým k nezdaenému

25

sob

konci chýlí, vytkli

za po-

stj co stj „Národni Noviny" udržeti; zaslali nejprve znanou ástku pedplatného a brzy po provoláni ku všem v Americe, uveejnném v „Ná rodních Novinách" odeslal výbor New Yorský $230 i^dne 13. záí) s pipojeným útem tímto: vinnost,

echm

Caledonie, Racine, Co.

New

York, N.

Wis

$101.

Y

129.

Úhrnem od

$230.

„Za redaktora Franta Mráek zárove navržen byl Yorských uvolil se redakci „Národních Novin"

New

;

pevzíti, trvalo to však delší

as

nežli se z

New Yorku

do St. Louis vypraviti mohl. Jediná toužebn oekávaná spása pro „Národní Noviny" byly peníze a redaktor Fr. Mráek z New Yorku; peníze pišly brzo, ale pan Mráek maje obchod v New Yorku, nemohl se tak lehko a záhy na cestu vydati. Z došlých penz zaplatily se nejnaléhavjší dluhy, za písmo, nájemné a tisk; $100 které zbyly uschoval Fr. Polák, aby nco bylo až Mráek pijede a protož dostavila se pi „Národních Novinách" stará bída opt; pedplatné nepicházelo odnikud a od domácích odbratel nechtl roznáše, jsa zlomyslnými lidmi poštván, výboru ani pedplatné odevzdat, ani noviny roznášet, takže redaktor jestli chtl, aby se noviny etly, sám po St. Louis je roznésti musil. Celé spiknutí zosnováno proti asopisu a jmenovit od lidí, kteí ped tím o eské noviny nejvíce horlili, mezi nimi byli i mnozí lenové vzdlávacího a tenáského spolku Slovanské Lípy, jehož zakladatelem ped rokem byl redaktor sám. Byly to trudné doby; mnohý ten nedostatek by lovk pi vci dobré ješt milerád sná-

;,

:

ESKÝ

26

TISK

V AMERICE

kdyby jen tch protivenství

šel,

'

a pronásledování ne-

bylo.

„Aby však asopis vydávati zaopateno jiných pramen

býti

rodáci

svým vlastním tiskem

išt

Amerikánm

k

v ele volební

;

list

muselo pedplatné; když

se dále mohl,

nežli

vzalo se úto-

pohrdali,

náležel

stran pokroku

a nesl

pro Abr. Lincolna, protož bylo lze se nadíti, že svobodomyslní Amerikáni list tento podporovati budou. Kdo však ale k nim jíti? Redaktor lístek

ml

anglicky neznal, výbor se tomu zcela též vnovati nemohl, i naskytl se tu jakýsi Slezan, jménem Kolaný,

redaktorem dlal návštvu u známých politik Amerikán zvlášt posloužili jim v tom velmi dobe redakci zaslané pípisy od poštmistr z jižních stát, jmenovit z Texasu, kdež byli rodáci naši pro „Národní iNoviny" od otroká pronásledováni. V Austin Co Texas, jednateli „Národních Novin" panu Josefu Lešikakterý

s

;

obšením

rovi

hrozeno, kdyby se jednatelství neodekl

poštovští zasílali balíky „Národních Novin" s pípisy redakci

To když Amerikáni

zpt, aby se tam více nezasílaly. vidli, jakož i

i

desíti dollary.

tím

Ovšem, že

se

pispli každý pti

prostedk tch mírn

u-

když toho nutná poteba vyžadovala; sebralo

žilo a jen

se

ztrátu odbratelstva,

zpsobem

$130,

z kterých

jakož

i

z

kolekto-

vaných ohlášek ml za svou službu p. Kolaný 25 procent. Déle dvou msíc vydržovalo se vydávání „N. N." na tento zpsob výbor nechtl dopustit dlání dluh ;

a protož musili redaktor

s

kolektorem

stedky k udržení asopisu sami

sín

byly

Výdeje

pro-

m-

asi následující

„Papír, tisk a nájem, $35,

skolektovaných $8 týdn,

Kolaným

vytloukati.

saze $35

penz Kolanému,

dostal je jen tenkrát

—

40; tvrtinu redaktor který

když zbyly;

byl

ml

on vždy

Píloha ís.

13

li.

Tomáš apek: Padesát

Iiet

A. Šlesinger

eského

tisku v Americe


27

až poslední. Následující události služte k objasnní jeho postavení. Jedné

borem

Fr.

nedle

Trešerem na

z rána setkal se redaktor s výulici.

Trešer: „Co

ti

schází?

„Manželka má churavá leží v posteli a vera nemli jsme nieho k veei; dnes jsme nesnídali a na obd není za koupit." Trešer sahaje do kapsy: „Tu vezmi, nemám více u sebe než 50 cent, zaopati sob aspo obd." „Bylo to již po volb presidenta a Amerikáni neposkytovali již žádných píspvk „N. N." a p.Fr. Mráek též posud prodléval v New Yorku. Až teprve v listopadu vydal se p. Fr. Mráek na cestu z New Yorku do St. Louis. Na své cest stavil se v Clevelandu, Detroit, Milwaukee, Caledonii a Chicagu, povzbuzuje rodáky své k etnjšímu odbírání asopisu, až 22. listopadu do St. Louis se dostal. Pijda pímo do tiskárny a seznámiv se s red. Boreckým, tázal se nejprv jaký jest majetek „N. N." Borecký ukázal mu jeden stoják s dvmi pihrádkami písma a psací stolek; to bylo vše, co jak se zdálo již tolik penz stálo. Byl tím pekvapen, ale nevyhlížíš jaksi smuten." Redaktor:

rozmýšleje se dlouho, pustil se do práce a od ísla 45 ujal se redakce. Snahou jeho bylo uvésti v život znova organizaci akcioná, aby se asopis, ne jako dosud, nýbrž na základ akcionáských stanov, vydával. Svolaná schze k úeli tomu nebyla od akcioná navští-

vena a místo co se lebení

a

mli

St.

prospch asopisu

Louisští starati,

sprosté žerty a necitné vtipy, a tak

vli, aby a

list

náležel

akcionám,

s

Mrákem

pi

stal

o zvez

nho

vší jeho

dobré

tropili

se tu

sám jediným správcem celého závodu,

si

opt sám úty

leda že

k nahlédnutí pedkládal Fr. Polákovi a Fr. Trešerovi. „Pomry asopisu za jeho redakce poaly se znan lepšiti, v krátkém ase vzrostl poet odbratel na 500

:

ESKÝ

28

TISK V AMERICE

i kalendá úpravn vydaný na r. 1861 byl zúplna rozebrán a asopis by se byl nejen udržel, ale i zvelebil, kdyby nebyla pišla nová pohroma veškerého obchodu a živjižní rebelie otroká. Z jara 1861 rozmohla se nosti po celé Unií taká bída, že i pi nejlepší vli odbratelé platit nemohli; k tomu neslýchaná šidba s penzi; dnes dostal nkdo papírový dollar (jiných penz ani nebylo) 20 30 cent, aneb dokonce nic. Obchod zítra platil na mizin, byl a výdlky žádné, jmenovit v St. Louis, kde dv silné strany, otroká a republikán, chydubnu nastalo verbování a staly se k tuhému zápasu. cviení ve zbrani a v kvtnu byl již takoka každý v St. Louis vojákem. Tím také perušeno vydávání asopisu

—

bu —

V

a v posledním ísle 21. „N.

uveejnno

N"

r.

II.

od

24.

ervna

1861,

následující

Slovo k

akcionám

a

tenástvu

„Národních Novin", „Doba nynjší jest mimoádná a laskavé tenástvo raiž prominouti když se mu „N. N." v pravidelný as nedostávají. V severních ástech našeho soustátí, kdežto oban s tíží vojáka vidí, sotva na to pomyslí v jaké boulivé dob my se nacházíme. Docela jinak to však vypadá u nás, kde takka v stedu zuící války stojíme, a kdežto každý pravý oban pokud mu jen možná jest, podílu na nynjších vojenských událostech bére, vida že svobod obanské aspo ponkud prospívá a haneb-

nému

otroctví hráz staví.

spisovatelskou

zbra

Tak

i

já,

odloživ

obyejnou

pero, a chopiv se pušky, stál jsem

mn

lze mému tyto dny neustále ve zbrani a nebylo povolání na druhé stran hovti. Odejitím naší St. Louisské domácí obrany do Jefferson City (hl. msto státu Mo.), ku které etná ást našich echo-amerických ob-

an

(spolu já a

saze N. N.) pivtlena

jest,

jsem sám

•íloha ís. 14


29

sob

odkázán. Akoliv jsem boln své spoludruhy onebylo možné je dále sprovoditi, nebo vc akcionáská, vc národní požadovala stráž domácí a nemohla docela opuštna býti. Jsa tedy, jak pravím, sám na sebe odkázán, nemohu laskavé tenástvo ujistiti, v jakých pestávkách „N. N." jemu docházeti budou. Chci

na

mn

pustil,

sám piiniti a z nedostatku sazee v prázdných mých hodinách sám sázeti. Nebudu-li moci do 14. dní „N. N." sesaditi vydám každý týden tolik, kolik sesaditi mohu doufaje, že nedostatek tento svým asem vynahradím žádám tedy ješt jednou laskavé tenástvo o

se tedy

—

—

všestrannou shovívavost a podporu. S úctou, Franta Mráek. „Však stále vzmáhající se boj vyžadoval etnjších sil a tu musil i Fr. Mráek s jiným oddlením „Domácí obrany" do pole. Vrátil se po nkolika týdnech nemocen, silná horeka upoutala ho k loži na více týdn a na další vydávání asopisu nebylo ani pomyšlení. Všecky prameny k vydávání asopisu byly perušeny a Mráek sám nehodami a nemocí zbaven všech materielních prosted-

k.

Mráek

v nemoci své ponkud Borecký, jenž byl ho doposud na loži ošetoval, odjíždje za svou rodinou, která už po delší as v Milwaukee meškala, aby se tu trvale usadil. Práv v nkolika dnech po jeho píchodu do Milwaukee, totiž 20. záí, dávána byla od milwauckých

„Když

se

pan Franta

zotavovati poal, opustil

jej

rodák beseda ve prospch „Slowana Amerikánského," jehož vydavatel p. Fr. Koízek z Racine k besed se

—

které když asi $40 vyprávti vydavatelo p. ských nesnázích a konen podotkl, že tchto 40 dollar jest opt jediným prostedkem k dalšímu vydávání a-

dostavil.

Vynesla istého užitku

Koízek

vdn

pijal, jal se

,


30

byla tehda

sopisu,

ková

i

pi „Slowanu Amerikánském" tapi vši velké své obtovnosti,

bída, že vydavatel

více ísel už jen po

pl

i

list musel vydávati, jen aby

vbec vydávání nebylo perušeno. „Pi tom ve spolenosti mnoha eských vlastenc milwauckých nadhodil p. Borecký že by se mohly oba asopisy „Slowan Amerikánský" a „Nár. Noviny" v jedno spojiti, tím, že by se nco na vydání uspoilo a na od,

bratelích získalo. P. Koízek neodporoval, avšak odvolával se na svého redaktora p. J. Bártu Letovského, ka, že s ním musí o té vci mluviti.

„Tím asem poali

naléhati akcionái „Národních

Novin" v Caledonii na Fr. Mráka, aby u vydání „Národopt pokraoval, však v St. Louis nebylo k tomu žádné vyhlídky. Bylo tu stedisko západní armády, každý byl vojákem, a nebylo žádné nadje, že by se ních Novin"

saze sehnal, protož nezbývalo nic jiného, než jinam pesthovat, a ponvadž caledonští slíbili jej hmotn podporovati, tedy uzaveno odsthovati „Národní Noviny" do Racine, a Borecký v Milwaukee povyhlédl žádán byl, aby v nkteré tiskárn místo pro a najal. Borecký vydal se tedy na cestu do Caledonie a Racina o sv. Václave 1861, s tím pevným úmyslem, že se všemožn vynasnaží pro spojení obou asopis ptu jaký

list

n

sobiti.

„Bylo to na nedli, a protož ustanovena na dopoledne v píbytku p. Eliáše v Caledonii valná schze, která byla velmi etn navštívena, a i z Racine dostavila se též

znaná ást rodák. Pítomni

byli též redaktor

Rus A.Malinovský a Vojta J. Mašek, kteí dva pánové práv toho dne z Evropy do

„Slow. Amer."

Racina

zavítali.

B. Letovský,

Píloha ís.

15

V^áclav

Pohl


tisku v Americe


31

„Když byl Borecký shromáždným všecky obtíže vydáváni eských asopis v krátkosti na pam uvedl, pedložil mínni své na uváženou, aby se asopisy v je-

ímž

by se snáze jeho budoucnost zabezpeila. Také p. J. B. Letovský s návrhem tím souhlasil, ale usnesení nemohlo se žádné státi a odloženo vše až sám Mráek bude pítomen. den

spojily,

„Pro „Nár. Noviny" v Racin prozatím najmuto místo v tiskárn anglického listu „Advocate" a obané kaledonští postarali se o pesthování Mrákovo i „Nár. Novin" ze St. Louis do Racina. Ve trnácti dnech na to, 5. íjna, odbývána druhá valná schze v píbytku p. Eliáše za píinou spojení obou list; pítomni byli Fr. Mráek, redaktor „Nár. Novin," Fr. Koízek, vydavatel a J. B. Letovský, red. „Slow. Am."; hlavní prostedníci byli Vojta Mašek a p. Josef Novotný; a když ob strany se dohodly, dáno asopisu jméno „Slavie". První íslo spojeného asopisu vyšlo 30. íjna. Fr. Koízek byl vydavatelem, Fr. Mráek prvním a J. B. Letovský druhým

redaktorem."

IM-íloha ís. 16

Jan

Heman


tisku v Americe

:

mmmmmmmmmmmm mmmmmmmmmmmm

muw^MM^mmmm^m Mm^mmMmmMWM^

Svobodomyslnost a Ladimír Klácel. vzniku svobodomyslnosti panuje ta nejvtší neujasnnost i mezi samými pedáky volné myšlenky. Nejobvyklejší výklad je ten, že volnou myšlenku zaal Ladimír Klácel, jejž roku 1869 Bárta Letovský vyzval redigovati „Slovana Amerikánskélio". Jan Borecký je

pevn pesvden,

že

asopisem „Pokrokem", vydaným

1867, položen byl zaátek k rozdlení eského lidu ve dva nepátelské tábory.*) Vysvtluje to tak, že maj etnik „Slavie", Karel Jonáš, nemile to nesl, že svobodái jeho listu vyítali zaprodanost, ponvadž z obchodních píin nechtl polemisovati s „Katolickými Novinami". Aby tedy druhé stran vyhovl, odhodlal se k vydávání samostatného protiklerikálního asopisu „Pokroku", jehož r.

redaktorem se stal Josef Pastor, pozdji vysthovalecký agent v Hamburku. Jiný badatel podává toto vysvtlení „Jak jsem já to pozoroval, vlažnost nebo lhostejnost u vívznikla u lidu našeho hlavn následkem toho, že nebylo eských kostel a eských knží, a lidé proto sami na sebe odkázáni i více rozumovali a záhy seznali, že

e

)

Kapitoly k djepisu lidu eskomoravského,

str.

14.

ESKÝ

34

bez kostela

mohou

sléze docela."**)

TISK V AMERICE

mU

po-

jiný svádi vinu na svobodnou

et-

také

Ješt

dobe

obstáti a odvykli

bu a na nesnášenlivost duchovenstva. A takových a podobných úsudk by se dalo uvésti do nekonena. Každý pozorovatel, nahlížeje na vc ze svého zorného úhlu, domnívá se, že jedin on uhádl tu pravou píinu, že jedin on dovede správn vysvtliti, pro víc než tvrt milionu amerických Cech obrátilo se elem k jinému oltái. Kde je pravda, kde rozluštní záhady? Ne jedna, ale celý etz píin vedl k rozkolu. Klácel byl jen lánkem v tom etzu a provedeme dkaz, že píchod do Ameriky tohoto moudrého kmeta nebyl pro rozmach volné myšlenky životní. Že asopis „Pokrok" se svými hloupými vtipy o knžské kutn byl první, jenž do vících dav hodil kamenem? Vždy už roztržka byla ped „Pokrokem", jak bezpen víme z rozliných pramen. Vše co „Pokrok" zpsobil, bylo, že veejn tiskl to, co se mezi lidem i veejn mluvilo. Nedostatek knží a kostel byl jen podružnou píinou. Poláci, Irané a Španlové a jiní nemli též vždycky a všude pebytek chrám a duchovních a pro ti neodpadli jako Cechové za stejných okolností? Hlavní a vdí úlohu tu hrál zddný charakter eského národa, záliba v náboženském hloubání a rozjímání. Tedy jakési ddictví pochybovanosti, jež se pihlásilo s živelní mocí u eského pisthovalce, jakmile tento naplnil své chípí okívajícím vzduchem americké prérie. Všechny ostatní dvody jsou vedlejší, podízené; nebýt tohoto ddictví národa, nebýt vrozené záliby pro náboženské rozpory a hádání, byl by Klácel a jiní vážili cestu do Ameriky nadarmo. Ceskoamerická vtev, vrhnuvši se v ná-

dvrn

**) Dr. Neb.,

6.

R. Jiínský "Z našich zaátk", "Osvta", Omaha, února 1907.

J.

Tílofea ís. 17

František

Mráek


tisku v Americe

KLÁCEL ru

35

svobodomyslnictví, uinila, co za daných okolností, pdy americké, uiniti musila, ji peduril djinný vývoj mateského národa.

byvši pesazena do volné

k

emu

ped Klácelovým píchodem pracovalo se základ volné myšlenky. Vojta Náprstek r. 1852 1854 vydával v Milwaukee asopis v duchu úplné svobody, jak na jiném míst je uvedeno. asopis byl sice nmecký, ale ml hojn odbratel mezi Cechy.*) Vliv Náprstkv na eské kolonisty byl všude Nkolik

let

o položení

—

pronikavý.

Krom

Náprstka

žilo

tým rokem nkolik neposed, bytím

s

v Americe

ped

šedesá-

kteí, toulajíce se za živo-

místa na místo, všude

lid dle

svých

názor

ganisovali a probouzeli.

V New^ Yorku žil Moravan

„Úvahy

starého

or-

František Mráek, pozdjší redaktor „Národních Novin". V Nev^ Yorku, v St. Louis a Kewaunee a jinde psobil osmatyicátník Václav Pohl, rebelant a horká hlava. S jménem Pohlovým se shledáváme v seznamu len prvních spolk v New Yorku a v St. Louis. Po Americe se potuloval Tomáš Juránek, z církve vystouplý knz, jenž pijel v letech padesátých do Nqw Yorku a mezi Cechy ve Wisconsinu hrál vynikající roli. S flašinetem na zádech procestoval Juránek hodný kus zem. Napsal sklonku

a

rozjímání

XIX.

století."

eského

Vlivní

flašinetáe

harcovníci

ku byli

Jan Heman, statká z Nebužel, usedlý, naped ve Wisconsinu, potom v Nebrasce, L. A. Slesinger, len sboru „Svornosti", zabloudivší naposled do Denver, Colorado, Josef L. Lešikar z Texasu, Jan Bárta Letovský a jiní. Mezi Havlíkem a jeho „Národními Novinami" a eskoamerickými pionéry, kteí po osadách poátkem let šedesátých organisovali Slovanské Lípy, a a*) Milwaukeer Plugblátter, ein Wochenblatt fuer Ernst und Scherz. První íslo vyšlo v ervnu 1852.


36

sopisy, bylo spojení

rodních Novin",

ti

pimé;

ti

nejstarší byli

tenái „Ná-

mladší ctitelé a odchovanci nebojác-

ného publicisty. Aniž si to byli sami uvdomovali, zavádli do spolk a do žurnalistiky duchovní proudy, jež byly více havlíkovské než americké.

V

díle,

které Náprstek zaal ale nemohl dokoniti,

ponvadž ho k návratu volala Evropa, zásadn pokraoval Karel Jonáš, nesporn první skutený noviná pišedší sem z ech. Jonáš byl muž ryze pokrokový a uvážíme-li, že za jeho redaktorování byla „Slavie" od samého jejího vzniku r. 1861 nejvlivnjším, ne-li nejroz-

šíenjším eským asopisem v Americe, povdli jsme všechno. Velkou výhodou pro svobodomyslné lidi bylo též,

že noviny této strany pedešly skoro o celé desítiletí

Tím duchovenstvo pi každé potyce ov nevýhod. Nemajíc tisku za sebou, bylo odkázáno jen na mluvené slovo s kazatelny, které se za den za dva zapomínalo, kdežto tištné slovo se zarylo trvale do pamti, jsouc na konec vždycky pesvdivjší. „Katolické Noviny" objevily se až za nkolik let po „Slavii", kdy nový proud nedal se už zadržeti. O duchovním cítní pisthovalc bylo již rozhodnuto a základ k nmu bezpen položen Náprstkem, Jonášem a jinými pracovníky, když spisovatel „Dobro vdy" dorazil do Spoj. Stát. Pi oslavování stoletých narozenin Klácela etli jsme takové vty jako: „Klácel byl tvrcem volné myšlenky mezi americkými echy". Tomu je zavena kniha eskoamerických djin, kdo tak mluví a píše. Klácel nemohl tvoiti nco, co už bylo stvoeno než on sem pišel. Když odpadlý knz Chiniquy, známý svými pednáškami po tisk klerikální. citlo se

Americe, pokusil se nkde mluvit k Iranm, vypískali ho a všelijak uráželi. A jak se dailo Klácelovi, eskému Chiniquymu? Toho amerití echové pivítali nadšen.

Píloha ís,

IS

l'^!

iVjn.

;á^&

-

k

»-

NI

W

./I

A^'^.";í=tL;r."ií

til

I

MWM ÍM1M lUkMtl * r«Cl««T«JMm ap
pa»m

•HaMl

M»vic Raci ae V»

li

31«7ie!

iti pt

ti

mála

W<

i>M}]l««}!ji<ju*»i.Ty >.ibííl>

Jim. tv

J«

mu'<»$l,a In.Upvni i»

, 1

"J^

» cdl

,

^^

,

n

hiwi T

».

«

í)í

doK-ým

pile

»

kalAj Mi«

to jpivenl í IPtíMdBu fi

4)

*tí«i* ««to«Oy

<mu «u
Wintrv)

M

Uj ^, i™ I m

Wtlo

'

1 j

[.[« « a™ i,pr»«l ho

A*

»

» |w(il

lÍ \

f

Jí

I

I"

1

H

r«>irdal

TABORITA

«*Slavie'


L.et

eského

tisku v

Am(

»•

raj

»la lirabý

um

« »ÍW< i»«i

Uhmf fAV

KLÁCEL

37

mu

úctu a poslušnost jako žádnému druhétoho asu. Nedokazuj e-li tato okolnost, že jeho píchodu pipravena? Omylem asto opakovaným je tvrzení, že Klácel dal podnt k zakládání svobodomyslných obcí. První íslo „Hlasu Jednoty Svobodomyslných" s heslem „osmlme se zmúdeti", vyšlo v lowa City 19. února 1872. Ale liž 5. íjna 1870, vyzýval Zdrbek v „Pokroku", v Cedar Rapids vycházejícím „horlitele pro pravdu a volnost v celé Americe, aby na den velikého pádu naší volnosti duchovní i obanské sešli se a založili Jednotu". Na výzvu Zdrbkovu pihlásilo se 11 obcí. Václav Snajdr sice hledí v „Kapitolách" (1896) Zdrbkovu práci v tomto smru podceovati, nicmén pravdou zstává, že nkdo jiný ped Klácelem obce zorganisoval. Píše Snajdr: „Pan Zdrbek si pivlastuje zásluhu, že uvedl v život Svobodomyslné Obce a že jich bylo 31 do potu s 300 leny. Byl to velmi chatrný organisaní pokus a ve skutenosti to žádná organisace nebyla." prokazujíce

mu echovi byla pda k

Klácel pijel do Ameriky redigovat politické noviny,

nadání v americkém smyslu neml zpsobovala všechny bdy, jež ho skoro nikdy nepestávaly pronásledovati. Amerika si žádá praktických ve všem, tedy i v kázání svobodomyslnosti, jak se osvdilo na Ingersollovi. Klášterní výchova, pokroilý vk, nové prostedí a náklonnost k jakémusi mysticismu, všechno to inilo Klácela nezpsobilým k úloze v tak ist praktické zemi jako je Amerika. Všimnme si jen, jakými plány Klácel se zanášel, ale žurnalistického

a ta neblahá okolnost

muž

vdí

týe svobodomyslných obcí. tetím ísle „Hlasu Jednoty Svobodomyslných" navrhují se stanovy „Jednoty Svobodomyslných." „Když se nejmén ti pravdosmlí, mužského nebo ženského

pokud

V

se

38


pohlaví,

nejmén

tvrzení v

pravd,

ku vzájemnému

i8 let stáí spojí

se

mže se utvoit Obec Svobodomyslných.

Spolení více obcí sluje „Jednota Obcí Svobodomyslných." Prostedníkem všech obcí má býti „Hlas Jednoty Svobodomyslných". Volby má každá obec odbývati 4. ervence, kdy Unie amerikánská svtí založení svého osvojenství. Úd jest povinen dti své vésti v duchu Jednoty; žádný úd nemže náležeti k církevní jednot. Všichni údové nech si tykají a íkají si ote, matko, brate, sestro." Redaktor Klácel si dává psáti „Brate Prostedníku," „Ote", „Uiteli." Toto je „Vyznání Jednoty Svobodomyslných :" „My vidíme, víme a poznáváme, že Všecko co jest, roste a žije, zakládá se na jednom, že ízeno jest jistým umem i zákonem ve vývoji svém." Následující dopis, zaslaný „Prostedníkovi", ukazuje, s jakou oddaností se starší údové obraceli ke Klácelovi. „Yankton, Dakota Territory 15. ledna 1875. Ote: Víš, že jsem 15. ledna pistoupil co starý muž pod Tvj prapor svobodného uení, po kterém jsem dávno ve staré vlasti toužil a jenom proto se odebral do Ameriky, abych svobodn mohl dýchati. Pozd není nikdy zmúdreti a ty šupiny pedsudk stásti se sebe. I pijmi mne do seznamu Tvých vyvolených. Dkuji Osudu, že mne zavedl k pramenu uení Tvého, jemuž chci zstati vrný do smrti. Na konec Tebe žádám o pouení, jak se chovat máme pi pohbu úda Obce naší. J. Lenger, st." To, co Klácel v „Hlasu Jednoty Svobodomyslných" uil, nebylo už holé blouznní mystika jevil se v tom dobe promyšlený plán, jehož koneným cílem bylo semknouti všechny stoupence do jakéhosi komunistického Svojanova. Po rznu ve státech amerických nalézají se komuny, obce, složené z lidí stejné víry a spoleného zájmu. Esperanza v Kansasu, Amana v low, Oneida v New ;

Píloha ís.

19

Vojta Mašek


tisku v Americe

KLÁCEL Yorku,

Wallingford

v

39

Connecticutu

jsou

nkteré

bu

prmyslem nebo polním hospodástvím, jsou tyto obce na prvním míst výdlkové. Našeho Klácela nejvíce poutala Amana a to z dvou píin. Pedn proto, že pozstávala z nmeckých osadník a za druhé, že se nalézala v low, tedy v jeho sousedství. z nich. Zabývajíce se

Le

i

tu se starý filosof mýlil.

Komuny,

jež

ho

tolik vá-

byly založeny vyznavai stejné víry; mimo to, jak podotknuto, byly vypoítány na zisk a jich lenové piKlácel lunesli do zaátku provozovací kapitál. Jak štiti praktickou stránku podniku, nemaje k tomu penžitých prostedk? Bez penz, složky to nejdležitjší, musely všechny pokusy v tom smru zstati marným bily,

ml

pomr

Konen,

kde za tehdejších ubohých sehnat žádoucí lidi do eského Svojanova? Štstí pro Klácela a dvakrát štstí pro jeho ctitele, že se luzný sen nikdy nestal skuteností. Literární práce Klácelovy v Americe byly více agitaního a lidového rázu než vdecké. Aby spisovatel mohl stvoiti dílo ceny trvalé, k tomu je teba duševního klidu, ne-li hmotného blahobytu a toho Klácel, sthuje se s místa na místo, a jsa pronásledován starostmi o živobytí, nikdy neml. Je to jist potšitelným znamením pokroku a vyššího stupn dosplosti, ekneme-li, že by dnešní svobodái pohrdliv pokrili rameny nad spisky tak nepatrné literární ceny jako je „Životopis Satana", „Bible Biblí" od Kersey Gravese, atd. Cenný a pouný materiál je snesen ve „Vném Kalendái", jenž obsahoval podle poadí msíc, prosincem poínaje, všeliké

páním.

vdomosti

historické,

pírodovdecké

a

filosofické,

ja-

kéž iní nyní základ nového svtového názoru. Klácel pekládal též z Ingersolla, ale že jako Kollár si liboval v slovních novotách, zabíhajících až do nesrozumitelno-


40

sti, netšil se jeho Ingersoll té oblib, jako když jej pozdji mladší spisovatel odl do eského roucha. Zdrazujeme ješt jednou: Klácel nebyl zakladatelem volné myšlenky mezi americkými echy on nebyl ani její: výhradním nositelem tady. Svobodomyslnost prýštila souasn z nkolika zi-ídel a Svobodné Obce Klácelovy a jeho asopisy byly toliko souástí, arci že dležitou, jednoho celku. Pedn se dala cele do její služeb domácí literatura. Není mnoho, co za padesát let vypuelo na luhu eskoamerického písemnictví, nepoítáme-li do toho peklady a úpravy z cizích literatur, ale i to málo, co máme, pihlásilo se loyaln na osvobození ducha. Takové tendenní spisy jako Ingersollovy „Rozprávky a pednášky," Paine-v „Vk rozumu", Straussv „Život Ježíšv", Buechnerova „Síla a Hmota", „Život sv. Antonína Paduánského," „Víra a Vda", „Myšlenky o novém Náboženství," jež vyšly z eskoamerických tiskáren, nemohly zstat bez trvalého úinku na tenáe. ;

Rozumem

se

poráželo,

humorem sesmšovalo

a sa-

v tchto a podobných tiskopisech, co až dosud pisthovalec ml za nedotknutelné. Kolik ml' Klácel asi tená? Mnoho toho sice souasní svobodái dovedli o Klácelovi napovídati, ale ti nejvtší horlivci obyejn scházeli v seznamu pedtirou šlehalo

platitel jeho novin.

Dne

23.

bezna

1872 se Klácel chlu-

v „Hlasu Jednoty Svobodomyslných", že se už rozesílá 300 výtisk tohoto asopisu. S odbíráním knih to nebylo o nic lepší. Vydavatel Anton Novák v Milwaukee zodpovídal mj dotaz stran Klácelových spis takto: „Tisklo se jich málo, nikdy pes 500 výtisk, z tch se asi polovika prodala a druhá polovice povalovala se nkolik rok v policích, až jsem je zdarma rozdal a nkdy naházel do starého papíru, abych získal místo pro bí

I'fíloha ís.

20

Karel Jonáš


tisku v Americe

KLACEL

'

,

jiné knihy.

Byl to velmi špatný obchod a

ani tolik co stál papír.

Vný

Kalendá

41

nkdy

ml

nevynesl

asi 150 od-

bratel, Historie Sp. Stát sotva 100. Že za takových jsem s vydáváním pokraovat nemohl, rozumí píklad se samo sebou. Ti nejvtší kiklouni, jako na

pomr X. a

jiní,

nekoupili za celý

as

ani desíticentovou brožu-

ru."

Kolik spisk vydal Klácel v Americe? Jeden

ctitel

napsal zcela vážn, že jich bylo 84. To je hrubý omyl, spoívající jist v tom, že dotyný badatel poítal na

základ prospektu vydavatelstva. Spisy samy nikdy nevidl a vidti nemohl, ponvadž mnoho z oznamovaných prací tiskem

vbec

nevyšlo.

Bídy zkusil Klácel dost. V „Hlasu J. Osvojených" žebroní tenáe, aby neotáleli se zasláním pedplatného, tak aby si mohl dopáti na polepšenou aspo sklenku vína. Václav Snajdr takto popsal návštvu u stárnoucího osvoj ence v Chicagu, metropoli Cech amerických: „Bydlel v jediné veliké svt-

pepažené orleánovou záclonou; naped byla kujež sloužila hospodyni Molové za obytnou místnost, v druhé polovici sedl mezi knihami svými Klácel. Sklíenost a bezradnost zírala mu z velikého smutného oka. „Jsme živi mlékem a chlebem a nkdy ani toho nici,

chy,

není," pravil.

„A

i

šat se na

ukazuje na lastingový

knží

nosívali. Polily

mn rozpadává," pokraoval,

erný kabát, jaké v Cechách v lét mne slze mého soudruha. Nikdy i

na ten výjev nezapomenu." Jeden krajan vypráví, jak ho nalezl plaícího na schodech chrámu ve Wisconsinu, kde byl pinucen konat služby, aby se uživil. dopise psaném pítelkyni 27. ledna 1870 a datovaném v lowa City, žehrá Klácel: „Jak jsem já velice

V

:

:

42


jsem v Americe vydávati list jaký pro vzdlané, pro pravdu, dobro, ladu zanícený lid, z každého slova vyššího posmch, ale co jsem našel ale p]^*eci hledím co možná vyhovti té menšin a bohdá, bude-li možná vytrvati, zvítzíme; ale nemilo jest zápasiti i se sprostou nouzí." Do „Slavie" 8. ervence 1874, píše V. Šimonek z Mase zklamal; doufal sluší

:

nitowocu

„Trapný a nad míru smutný stav našeho váženého a ddeka p. Klácela je mi pohnoutkou, obraceti se k rodákm naším o nutnou pomoc, aby ped stavem zoufalosti byl uchránn. „Uchýlil se do Kossuth k mému zeti, kdež bude míti své zvláštní obydlí; ale odkud chleba? U nás ml po dvakrát pednášky. Sebrali jsme mu ásteku penz a koupili domovní nábytek mimo to a chceme se piiniti ve spolku, aby dostal od nás njaký roní píspvek; to lásky plného

.

.

P. Klácel je zahrabán v knihách celé však nestaí. dny; bezpochyby chce ukonit dílo své, než chladný posel na zavolá. Rád by mimo to odbýval pednášky a Až budou cviil dti, jen kdyby chleba vydlati mohl. chladnjší dnové, mohl by každý spolek dáti zábavu .

.

.

k jeho prospchu a jist by bylo odpomoženo

.

"

Klácel dal si zhotoviti svou podobiznu, jíž prodával mezi svobodomyslnými. O této podobizn napsal „Brzo budu odvolán ze služby a vychovatelé Svojanští budou ukazovat tuto podobiznu dtem kouce: To byl ten muedlník, jenž opustiv všecko pohodlí, z lásky ku pravd a svobod, napsal sám tento „Hlas", z nhož vy se uiti máte, jak byste mli slušn spoádati si v život lásku, pravdivý blahobyt i založiti Svojanov. Zpomínejte na nho hledíce na tento obrázek, jakož iní všichni brati a sestry Jednoty Svobodomyslných."

Píloha ís.

21

Švagi Karel Jonáš

(stojí)


a Václav Šnajdr (sedí)

tisku v Americe

Ceskoamerický redaktor,

vdce

svého

lidu.

novin byl hluboce pronikavý a všude smrodatný; noviny to byly, které nauily za-

iv

^

nedbaný

Wbyly, tmy

lid

samostatn pemýšlet; ony

které se snažily

jej

vymanit

to

z panství

a bázn. Z mladších lidí nikdo nedovede povdti, jakou kouzelnou moc mlo eské

— 1875.

písmeno na pi-isthovalce v letech 1860

sem proudem

Lid se

teba rozumných rádc, nezištPustý tehdy severozápad kynul zkušeným hrnul, bylo

ných vdc. rolníkm, válkou ochuzený prmysl ve východních mstech zaal se probouzeti a hledal dlníky a emeslníky do továren. Kdo ml tu našemu lovku poradit co poít, kde se usadit? Tento úkol, estný, obyejn nevdný, pipadl eskému redaktoru. On byl tou pední hlídkou, kolem níž se utváely nové osady. Není pravda, že so noviny vždycky sthovaly za osadníky; stejn liché je tvrzení, že naped musely být osady, než mohly povstat noviny. Pravda je, že se noviny nkdy daly vést, jinde samy vedly. O „Národních Novinách" v St. Louis a „Slowanu Amerikánském" lze íci to první. „Pokrok Západu" v Omaze však vedl. Nebraska se honosí nejvtším

a

ESKÝ

44

TISK V AMERICE

potem osadník eské

národnosti ze všech zemdlských stát v Americe, a myslí nkdo, že irou náhodou? Redaktorovo slovo mívalo vždycky velikou váhu a za nejlepších dn „Slavie", kdy se Racinu íkávalo „náš Betlehem", bývalo v národních vcech rozhodující. Už ta okolnost, že byl v osad vedle knze jediným intelligentem, studovaným lovkem, dodávalo mu vážnosti, jakou neml nikdo jiný. Kdo etl noviny vbec, etl jen noviny eské, nebo nanejvýš nmecké. Naši lékai, právníci, politikové, uitelové a tenái anglických asopis, kteí te tvoí veejné mínní s ním nebo proti redaktorovi, se teprve rodili. Nemají-li nyní redaktoi toho vlivu na vnitní záležitosti eských osad, jako mívali díve, není to proto, že nejsou všichni Karlové Jonášové.

bu

Mže

se íci, že Je to spíše tím, že se pomry zmnily. kdežto redaktor ped 30 ^40 roky mohl takka libovoln rozhodovati o národních vcech, je nyní vláda jeho v té

—

neb oné osad uskrovnna jen na tenáe jeho listu. Za našich dn, kdy novináští pracovnici mají stálý i tam slušný plat, kdy nkteí vydavatelé vlastní satu a mostatné tiskárny, zásobené sázecími a tiskaskými stroji, kdy sloupce novin jsou vyplnny dobe placenými o-

známkami

a

kdy odbírání

a

tení nkterého

listu

pe-

potebou, jako nošení bot nebo stihání vlas, je skoro

stalo být národní povinností, stavši se kulturní

zrovna

tak,

nemožno uiniti prožíti

našim

si

jasný obraz té mizérie, kterou bylo

pedchdcm. O

tom, jak vydavatelské ro-

diny Koízkových a Bártových, ítající dohromady šestnáct hlav, obývaly jednu jizbu, psalo se už vícekrát. L. J. Palda ve svých „Vzpomínkách z minulých dob" otištných v omažské „Osvt", dal nám nahlédnouti do tajností vydavatelských a redaktorských v New Yorku ke konci let sedmdesátých minulého století. „Bylo-li

ESKOAMERICKÝ REDAKTOR

45

v Clevelandu zle, bylo nyní v New Yorku ješt he," hoekuje Palda. „Zamstnanci pokud možno museli být toho vždycky nebylo; ale my ti správn placeni, vydavatelé dlili jsme se o píjmy následovn: J. V. apek, ponvadž byl svobodný a tolik nepoteboval, ml dostávat pt dollar týdn, já s manželkou a dvmi dítkami osm dollar a Frant. Škarda s manželkou, co zbylo." Který redaktor ml smluveno a skuten dostával trnáct dollar týdn a pes to nebyl spokojen, sml vším právem být považován mén šastnými soudruhy za rebellanta. A jak mnohostranná byla a do jisté míry dosud je innost takového redaktora! V osad se založí zpváky spolek, organisatoi naléhají, že se musí stát lenem. K místnímu ochotnickému sboru se pidá bez nucení a myslím, že vbec nebylo eskoamerického redaktora, jenž by nebyl nkdy nezkusil hereckého štstí. Na tvrtého ervence, o Husov tryzn a za dn volebních je teba eníka, kdož je víc na rán než práv on? Potom tu jsou píležitostné ei nad hrobem zemelého pítele nebo odbratele, jenž si nepeje býti pochován knžskými obady. Krajan se uchází o místo hasie, stráž-

a

i

mstské služby, jiný dostane kanvoleného lidem, v každém pípad pimlouval nebo osobn je nutno, aby se redaktor agitoval. Urazí-li naši národnost njaký anglický asopis je ve zvyku svolat indignaní schzi a redaktor nesmí scházeti v resoluním výboru. níka nebo písae do

didaturu do

úadu

bu

mli v kapse vysvdení z vyv zemi, kde až dosud víc platilo nadání jednotlivcovo než známky „výborn" a „výten" na školním vysvdení, jim to nebylo na závadu. Více než sbhlost ve správném užívání duál redaktoru a tenái jeho novin prosplo, znal-li dkladn politické zaízení Ne

sokých

všichni redaktoi

škol, ale

ESKÝ

46 toho

i

onoho

TISK V AMERICE

státu, prostudoval-li

svdomit, kde farmá

nalezne dobrou ornici a emeslník výnosné zamstnání. Klácel se vší svojí ueností eskému tisku viditeln ne-

piospl.

On

ukázal,

jakým eskoamerický

žurnalista

nesml. Kdo si prohlédne stará ísla jím redigovaných asopis, pesvdí se, že Klácel neml porozumní pro životní otázky své doby. Dle jeho vle a pání byli by dnes amerití Cechové zaveni do komunistických Svojanov. Zeyer se svým mysticismem a Hálek s lyrickou nžností by bývali v Americe ztraceni. Tu mohl se uplatnit jedin lovk spojující v sob, abych tak ekl, eské býti

lovk

srdce a anglosaský mozek,

jenž

dovedl nejen

jasn myslit ale rázn a shovívav jednat. Nedávno nkdo napsal, že ani jeden z amerických president od Washingtona až po Roosevelta nenamamonil velikého bohatství. Že k tomu píležitost mli všichni, každý uví. V starých ronících novin každou chvíli se setkáváme s obžalobou úplatnosti nkterého redaktora. Vystupuje z redakce svobodomyslného „Pokroku" v kvtnu 1868, bduje redaktor Josef Pastor: „Pokrok" jest zaprodán mrzkému úelu. Svobodomyslnost je ta tam. „Pokrok" má šantroiti s lidem, aby si Zrcadlovský s Karešem naplnili kapsy ruskými rubly. Náramná to hanebnost." Ty nešastné ruské ruble! Zrcadlovský (Spiegelhauer) zrovna toho asu zápasil s krutým nedostatkem a stžoval si v dopise píteli „Pastor rozesílá do svta, že list je zaprodán Rusku. Piznávám se, že jest mj osobní náhled, že by bylo lépe sthovati se na bližší Kavkaz než sem do Ameriky, ale nikdy mi nenapadlo o tom mluvit v „Pokroku", list to vnovaném pravd náboženské. Byl jsem r. 1863 v Polsku a bojoval tam proti carskému despotismu a nebudu mu nyní nadhánt. Když jsem v Praze mluvil s Juliem Grégrem, ekl mi, abych :

Píloha ís. 22

—

'S8rir"*»*y-"^'"

V O 7.0 n

^^^"^

iiitiinKwllIniWn.'** ««w»i

M»«H,

Kam ««»»>* •iSiiSj^ -

'"•~"~'~"l ,*.„

*1*0Z01'


Têt

eského

tisku v Americe

í^


4;

Cech zpt dostat a dal to bez mého do listu. Tak povstaly ty ei o mn." Úplatnost, bohudík, v našich novinách se nikdy nezahnízdila a je dkazem mravní nezkaženosti našeho lidu, že vždycky oekával od redaktora, aby i doma, ve své rodin, žil tak bezúhonn, jako kázal do veejnosti. Prostý tená nechtl rozumti, že mu do soukromého života redaktorova nic není. Bda tomu, kdo ml za sebou dobrodružnou minulost! Takovému bylo záhy po prozrazení zanechati novináství a uchýliti se do soukromí. Všichni ti, kteí jednou byli pranýováni svými protivníky jako zaprodanci, zemeli nebo žijí v poctivé chudob. Komu by tu mimodk nepišlo na mysl jméno Jana Oliveria, urputného snílka, který nikdy nebyl šastnjší, než když mohl kolem sebe bíti, rány padaly kam padaly Divným ízením osudu, on, nesmiitelný americký republikán, spí v rodné blízko svého nejhlavnjšího odhorlivého demokrata. prce, Karla Jonáše, hledl

asi 10,000

vdomí

bu

a

.

pd

.

Že nmeckoamerický

tisk

ml

.

znatelný vliv na

eské

noviny a odtud i na celou veejnost, je samozejmo. Staí redaktoi umli všichni nmecky a málokterý anglicky. Už tím, že se z nminy pekládalo, dostávaly naše listy smr a zabarvení, jež nemohly dlouho zstat bez úinku. Potebovali bychom jen ukázati na New York, o nmž se posmšn íkávalo, že by tam eské noviny zapadly, nebýt tamnjšího „Staatszeitungu" a „Volkszeitungu." Co ped ptadvaceti lety napsal o dlnické otázce do „Volkszeitungu" redaktor Ševi, rodilý Rus, bylo stejn smrodatné pro tento asopis jako pro jeho eského stoupence v „Dlnických Listech" a v peneseném slova smyslu pro nmecké a eské tenáe; a ponvadž eský New York skládal se v té dob veskrz z dlnické tídy, možno smle íci, že se dlalo to, co „Volkszeitung"

48

ESKÝ

TISK V AMERICE

poruil. Bohudíky, mladší dorost, sbhlý v angliin, setásl se sebe vliv nmeckého myšlení docela.

Ješt se zastavme u jiného zajímavého zjevu v eskoamerické žurnalistice. Probíráme-li se v nejstarších svazcích novin, nemžeme si nevšimnouti pée a záliby redaktorovy v otiskování politických lánk o Cechách a Slovanstvu vbec. Pedmtu tomu vnuje se skoro tolik místa, jako záležitostem v Americe. Skoro každým rokem toho zájmu ubývá až v nejnovjších svazcích nacházíme zprávy ze „Staré vlasti" v podízených rubrikách. Co je toho píinou? Amerikanisujeme se. Jak tento neviditelný, avšak jistý process postupuje, vidíme nejlépe na souasné žurnalistice Slovák. „Slovenský Denník", v Pittsburgu vydávaný, má skoro každý druhý den úvodník o pomrech na Slovensku. Redakní strana eského listu je, pokud se etby týe, ist americká a eský úvodník se tam objevuje výjimen. A pece jsme v Americe jen o ticet let déle než Slováci Je tedy správné tvrzení, !

že kdežto díve se vydávaly eské noviny v Americe, tisknou se tu nyní americké noviny v eské ei.

Staí redaktoi rádi mudrovali o spáse eské vtve v Americe, vymýšlejíce za tou píinou steré záchranné návrhy. Vbec se zdá, že ím menšími prostedky vládli, tím smlejší byly jejich plány, tím vtší jejich odvaha. Svolávány sjezdy, projektována vyšší uilišt, navrhovány kongressy žurnalist ( na jeden takový kongress pijeli ti delegáti!), odporuovány uzavené eské Osady, vyhrožováno nepátelm národa indignaními schzemi a jelikož se kollegové nechtli pro jeden nebo druhý z tchto návrh rozohnit a pro nj v sloupcích svých novin agitovat už z píin konkurenních i rozumo-

—

a

vých, vznikaly z

dsledku toho pusté osobní hádky,

o-


49

soování a hanobení. Musíme se opravdu divit, pro jaké malicherné píiny se kolikrát redaktoi pustili do sebe. Nejvíce spor zavleeno do novin arci k vli víe.

ml

Pionýr redaktor z let šedesátých a sedmdesátých nadbytek dobré vle, le to bylo asi vše, eho požíval

v hojnosti. Ostatní scházelo všechno. Postrádal redakní knihovny, neml samostatn pracujících pispívatel, ba v prvních letech neznal ani anglické ei, jsa odkázán na ohívaný materiál z nmeckých žurnál, byl vydán na milost a nemilost nevycvieným sazem. Styk s lidmi jdoucími za stejnými cíly jako on a jenž v lovku podncuje chu k usilovnjší práci, k zmení sama sebe, kctižádosti,kvyšvihnutí se, to mu bylo všechno odepeno. On stál ve svém okolí sám a sám. Chceme-li nepedpojat posouditi innost redaktorv, je nám teba si uvdomiti, že ped tyiceti roky Racine, lowa City, Omaha, Chicago a St. Louis nebyly vru žádnými literárními stedisky.

„Šelf made manu", totiž muž, vychodivších, abych tak

ekl, jen školu života, bylo procento znané. Snad potem pevyšovali ty, kdo si pinesli v kapse vysvdení z gymnasia nebo z university. Typickými „šelf

made many"

byli

Jan A. Oliverius, L. J. Palda, Jan Rosický, Bártové, otec a synové, J. V. Matjka, August Haidušek a celá ada jiných mén známých. To, co napsal V. A. Jung v knize „Na prahu nového svta" o západních žurnalistech, Janu Rosickém a Paldovi, pibližuje se

pravd

tak málo, jako se podobají

skutené peníze bankovkám, jimiž herci vyplácejí na jevišti. Doufám, že si spisovatel Jung nejednou pál, aby byla tato jeho siln subjektivní práce zstala nenapsána a nevydána.

Píloha ís.

23

Josef Pastor


tisku v Americ

o

žurnalistice.

yla by to vysoce zajímavá statistika lik je

mezi námi

Piznávám

ptýleni.

zjistiti,

ko-

tená novin a kde jsou rozse,

uinil jsem pokus u-

pravit takovou statistiku. Dopsal jsem na

rz-

ná místa, do Omahy, Chicaga, Clevelandu a jinam. Ml-li kdo pesné informace o obchodních

tajnostech eskoamerických tiskáren, byl

Le

to

za-

jsem obdržel od Rosického, z Chicaga, Clevelandu, Milwaukee, Texasu a New Yorku, tedy z míst, kde ode dávna hrely tiskaské lisy, rozcházely se taknápadn, pokud jde ocirkulacijžejsem se rozhodl, nerad, neuveejovati podrobných ísel. Dovdl jsem se na píklad z jednoho zídla, že jistý chicažský denník ml 9,000 odbratel; druhý údaj témuž listu piznával 1,900, tetí 2,500 odbratel. Souhrnný poet abonent všech asopis byl dle jednoho pramene 109,500, dle druhého 115,000, dle tetího od 135,000 do 150,000. Já sám bych soudil, že obec tenáv pesahuje 135,000. A ponvadž census Spojených Stát z roku 1900 našel v Americe 156,891 lidí, kteí piznali eské rodišt, vyplývalo by z toho, že skoro každý našinec poítaje muže, ženy i dti te njaké noviny.

jisté

Jan Rosický.

cifry, jež

a

—

—

ESKÝ

5á

TISK V AMERICE

tenáv —

Sto padesát tisíc kolik z toho potu nám dodala rodná vlast a kolik si jich vypstila a vyškolila nová zem? Bojím se, že si naši ddové pes míru pochlebují, když tvrdí o sob, že mezi nimi bylo mnoho takových, u nichž lásku ke tení probudil Havlíek svými „Národními Novinami" a „Slovanem." Bylo-li mnoho tch, kteí Havlíkovy asopisy etli, kolik asi bylo tch druhých, již „Slovana" a „Národních Novin" vbec ni-

pomr jednch k druhým, abyv íslech, 99: i? Zatajiti se nedá, že naši lidé, vyšlí ze školy hrubého politického a náboženského útisku, nemli z domova žádné obanské pípravy pro Ameriku, jist ne takové, s jakou sem pišli Nmci, kdy nevidli? Nebyl ten

chom

se vyjádili

Hollanané, Angliané a Skandinávci. Upímn eeno, americký tená je ist domácím produktem. Vychovala ho zem, nové prostedí, duch volnosti, svoboda slova a tisku. Havlíkv „Slovan" uroval smr, ale bylo to nové prostedí americké, jež vyvolávalo tenáe. Náš lid nemohl nevidti, jak každý Amerian, na venkov i ve mst, etl noviny, erpaje z nich pouení a zábavu a tlak okolností ho pinutil, aby etl též. Abych svj dkaz uinil jasnjší: kdyby se byli pionéi místo do Wisconsinu, lowy a Minnesoty, vysthovali do Charvátnebo na Rus, co by jim byla prospla znalost Havlíka? V Charvátsku žije asi 30,000 ech, tedy tolik jako v New Yorku. Zajisté je mezi tamními sedláky a emeslníky nkterý, jenž Havlíkovy spisy prostudoval. V New Yorku už od let sedmdesátých existují eské noviny, v Charvátsku není žádných. Totéž ješt ve vtší míe platí o eších na Rusi, kteí pes hospodáský rozmach nejsou s to udržeti jedny noviny. Pro? Chybí jim americké prostedí. Byl by eský Amerian stál dnes tak vysoko poliska,

mst

o ŽURNALISTICE

53

hospodásky a národn bez tištného slova v mateštin? Bylo by se mu podailo ukovati kolem svých osad etz 2,500 spolk, zbudovati sta kostel a národních dom, pipoutati k sob dv až ti pokolení Amerian eské krve, probíti se tu a tam k politické vážno-

ticky,

setásti se sebe alluvium pedsudk a pohany, jimiž ho pikryla jeho vlastní nevdomost a zloba nepátel?

sti,

Nevím. asopisy

lze roztíditi

na:

Politické a nepolitické.

smry:

V

politických pstovaly se

republikánský, demokratický, populistický, stí-

braský, socialistický, anarchistický. Zábavné s obrázky a bez obrázk, humoristické, pro mládež.

Náboženské (katolické a evangelické), protináboženské a nábožensky nestranné. Odborné. Lékaské, zdravotnické, tlocviné, sportovní.

Stavovské. Hospodáské, živnostenské.

Vnované spoleenskému

životu a divadlu.

Píležitostné.

Agitan

volební.

Literární.

Ženské.

Jazykovdné. Sborníky. Anglické,

Ku

duchem eské.

konci padesátiletí vycházely:

DENNÍKY*)

Amerian Denní Hlasatel Hlas Lidu Národ

54

ESKÝ TISK V AMERICE New

Yorské Listy

Spravedlnost

Svt Svornost*)

DVOJTÝDENNÍKY

Amerikán Hlas Hlasatel Katolík Slavie

Slovan Americký

Svoboda Texan

TÝDENNÍKY

Alleghenské Listy

Americké Dlnické Listy Besídka Cedar Rapidské Listy

Dennice

Novovku

Domácí Noviny Domácnost

Duch asu Kewaunské Listy

Kesanské Kesanský

Listy

Posel

Nedlní Hlas Lidu Nedlní New Yorské Listy

Nový Domov Obzor *) Místní strany: "Baltimorské Listy",

"Vstník lowský",

•Clevelandský Obzor", Oklahomské Noviny", atd.

Píloha ís.

24

'Pokrok'


tisku v Americe

o ŽURNALISTICE

55

Osvta Americká*) Pokrok Západu**) Proudy Pítel Dítek

Rodina Rovnost Rozhledy St. Louiské Listy Spravedlnost

Šípy Telegraf

Týdenní Hlasatel

Vk

Rozumu

Vesmír Vlastenec

Ženské Listy Cesko-americký

CTRNÁCTI-

Svt

Hospodá

DENNÍKY

Hospodáské Listy Volné Listy

MSÍNÍKY

l.n

y

Besídka Sokolská Borec Bratrské Listy Bratrský Vstník Buditel

eská Žena Cesko-americký Venkov

Komenský •*) Poboní listy: „eskoslovanský Obzor", „eský Obzor", „Kansaské Rozhledy", „Minnesotské Noviny", „Rozhledy,"

„Wilberské Listy".

*) Poboní listy: „Creteský Pokrok," „Dakotský Pokrok", „lowský Pokrok", „Kansaský Pokrok", „Minnesotský Pokrok", „Pokrok",

:

ESKÝ

56

TISK V AMERICE

Msíní Vstník Odvník Orgán Bratrstva . S. P. S. Orgán eskoslovanské Jednoty Pravda Radost Sokol Americký Stráž Sokola Svobodná Škola S vojan

Vstník I. Ú. K J. Vstník Jednoty Táborit Zdraví Život

Zvon

NEPRAVIDELN

Astorian

VYCHÁZEJÍCÍ:

Literární Rozhledy

Noviny pro Maliké Zábojan

Z toho

sloužilo

katolíkm: eská Žena Hlas

Hospodáské Listy Katolík

Msíní Vstník Národ

Nový Domov Pítel Dítek

Vstník Vlastenec

Evangelíkm Besídka Bratrské Listy

o ŽURNALISTICE

57

Buditel

Kesanské Kesanský

Listy

Posel

Pravda Radost Život

Všechny

ostatní byly

Katolíci

bhem pl

Katolické Noviny

1872

Hlas*)

1883

echoslovan

1885

Budíek

1887

Cecho Amerikán

1888

Jednota

1888

Katolický Cech

1889

Pítel Dítek

1891

Obzor

1893

Katolík

*)

Pokrok

II.

1894

Národ

1895

Nový Domov

1897

St.

A^

1867

1893

v

nábožensky neodvislé.

století založili:

Pokrok

III.

1898

Hospodáské Listy

1898

Vlastenec

1899

Jednota

1902

eská

1902

Jednota IV.

III.

Lípa

„Zábavník", se jmenovala samostatná píloha „Hlasu*

Louis.

ESKÝ

58

TISK V AMERICE

1903

Vstník**)

1903

Vlast Svatá Rodina

1904 1904 1908

Msíní Vstník eská Žena

Protestanti v stejné

period

založili:

1874

Hlas Pravdy

1874 1886

Vstník

1888

Rozséva eský Lev

Pravda

1891

Kesanský

1891

Posel Svit

1893

Veerní Listy

1894 1895 1895

Listy

1897 1899 1900

Jednota Besídka a vzdlávací

pouné Kesanské

Listy

1901

Rádce Lidu Dvacátý Pravda VIII.

1902

Bratrské Listy

Vk

1901

•*)

Redaktor Hynek Dostál mne upozoruje na tyto seznamu pohešuje:

farní vstníky, jež v

„Msíní Pehled

osady

sv.

Vojtcha" v Clevelandu. Re-

W. Beka. Vyšel v lednu 1911. „Msíní Vstník osady sv. Prokopa" v Clevelandu. Re-

diguje ev.

J.

diguje ev. Petr ervený. Založen v lednu 1910.

„Msíní Vstník Založen

r.

osady P. Marie Lourdské" v Chicagu.

1909. Redaktor rev. Alois Mergl.

„Msíní Vstník rev. Fr. Bobal.

osady

sv.

Ludmily" v Chicagu.

Red.

r»íloha ís.

2í

Jan A. Oliverius

Tomáš apek:

l*adesát Iêt

eského

tisku v Americe

o ŽURNALISTICE

59

1905

eský Bratr eský Svt

1907

Náš Život

1904

1907

Pítel

1908

Buditel

1909

Komenský

1909

Pravda IX. Radost

1909 1910

Život

Anarchisti a radikálové založili: 1883

1884 1886 1886 1886 1887

1890

Práce

Udu Hvzda Západu Hlas

Dlnické Listy Volné Listy

1893

Právo Lidu

1895

Duch Volnosti Pochode

1896 1896 1897

První Máj Revoluce

1898

Pravda

1898

ervánky Nové Doby Pochode (11.)

1899 1899 1899 1903

1908

O

Budoucnost Proletá

tom není tuším

Rozhledy

Nový Volné

Život

Smry Proudy

sporu, že nábožensky neodvislé

asopisy mají nejvtší rozšíení --asi 75 procent všeho te-

ESKÝ

6o

nástva.

TISK V AMERICE

Na druhém míst

stoji katolíci a

na tetím pro-

testanti.*)

Nkteré názvy tšily se kromobyejné oblib. Pravd, eské Americe holdovalo se nejvíc, vyšlo totiž v rzných obdobích 9 asopis nesoucích jméno „Pravda". Po tveru bylo „Diblík", „Dlnických List", jak se zdá, v

„Jednot", „Národních Novin" a

„Pokrok".

Rekord, co se týe potu založených nebo redigovaných list, patí Janu A. Oliveriovi. Celkem u 16 asopipsobil tento tvrdý avšak poctivý republikán, který

s

uinil všecko pro svou politickou stranu a nic proti ní.**) Jméno Oliveriovo pojí se k tmto asopism:

Pozor Americký Národní Noviny

Obanské

(II.)

Listy

Chicagský Vstník Denní Vstník *) Pan Hynek Dostál, redaktor „Hlasu", namítá, že 75 procent je mnoho. 60 procent je prý až moc! Jsem dalek (Strannictví a nechci nadsazovat jedné a kivdit druhé stran; ale poítám-li, kolik žurnál vydávají katolíci a kolik svoboodhad je celkem správný. domyslní, jsem pesvden, že náboKatolíci na píklad mají jeden denník, „Národ", žensky neodvislých denník je sedm. „U svobodomyslných list bývá tisíci odbrately pímo hýeno", žaluje pan Dostál. Oni páni „Vznikla z toho ped lety polemika mezi a udávají svých odbratel pes 18 až 20 tisíc, ale my urit o nich víme, že nemají více než 6 nebo 8 tisíc odbratel. „Hlas" má na píklad 6 tisíc odbratel a také 6 tisíc uvádí v seznamech."

mj

—

— —

.

**) Je sice pravda, že Oliverius byl tvrdý a poctivý republikán, jenže r. 1896 opustil svou zamilovanou politickou stranu a jako zásadní stíbra, pidal se ke stran demokratické.

L. J.

Pald^

:

o ŽURNALISTICE Bi Kvty humoru

a

6í

Pravdy

Rozvaha Pravda (11.) Chicagské Listy Brejle

Zlaté Klasy

Oban

Americký

Hospodá Republikán

Hospodáské Listy

Hned za Oliveriem v tomto smutném zápolení stojí ada, jenž se representuje 15 asopisy. Avšak adovo novinaení bylo úpln odlišného rázu od onoho,

J. S.

jímž se proslavil Oliverius: bylo bezradostné a bezúelnovináského né bylo, abych tak ekl, pustošením

—

ada

role ve velkém.

vydal nebo redigoval

Slovan Cechoslovanský Rolník

Svobodný

Oban

Oban

(11.)

Rovnost New Yorské Dvacátý Svtozor

Listy"

Vk

Clevelandské Listy Baltimorské Listy

Svobodný Oban Denní Chicagský

Nový Svt

eský Svt Nový

Vk

(II.)

Svt

ESKÝ

62

TISK V AMERICE

J. V. Matjka, pilný, estný, avšak tkavý samouk, novinail u 13 asopis. Podnikem, na nmž si nejvíce za-

kládal, byly denní se

„Chicagské Listy", po jichž pádu ocitl na naklonné ploše. Jména asopis, u nichž Matjka

pracoval, jsou:

Pokrok Západu Chicagský Vstník

Oban Týdenní Oznamovatel Satan Chicagské Listy

Amerika Chicagský Svt Denní Hlasatel Volné Proudy Národní Noviny (IV.)

Lidové Noviny Baltimorské Listy Pravil jsem v lánku „O literatue", že se noviny mimo vše pirovnání vyšvihly nad knihu. To není vše. Ony pekonaly samy sebe, srovnáme-li pomry,

bývaly

jaké

Kdo

roku

1880

—85

a

jaké

jsou

dnes.

nech

nahlédne do archivu novin dvacet pt rok starých a porozumí* ihned, co myslím. lUustrace, etba, úprava listu, papír, tisk, všechno je proti dívjšku o sto procent lepší, dokonalejší. Dosud mi tanou na mysli strašidelné rytiny, jež jsem vidl v jednom kalendái tuším r. 1882. Byla to ukázka domácího ryjeckého umní!

hé

se nebojí, že

si

zapráší prsty,

Arci ve srovnám s americkým tiskem jsme v mnotak daleko od cíle, jako tehdy. Tele-

píin práv

JM"-íloha

ís. 26

Ladimír Klácel


tisku v Americe

o ŽURNALISTICE

63

grafické služby nemáme žádné. Odborná dramatická a hudební kritika nám chybí jako dív. Naši ochotníci vdí jist už v sobotu, že budou v nedli výten hráti; pokrok se stal jen v tom, že dle novin z r. 1863 „uchvacovali obecenstvo", kdežto r. 1910 ho svou hrou „elektrisují." S knihovnami, na nž jsou americké redakce bohatý, to dopadá práv tak žalostn jako v minulých letech.*) Znám asopis, jenž putuje svtem již na 23. rok a redakní knihovna sestává z necelého Riegrova slovníku, nkolika oškubaných brožur, jednoho almanachu informaního a z rzných tiskopis, rozesílaných státem zdarma. Obojek spolkáský, o nmž americký tisk neví, tlaí jako za dob Slovanských Lip a naše žurnály nejsou Redakní dost finann silný aby jej smly shoditi. práce, to vidí i slepý, trpí, abych tak ekl, všeobecností. Pomry ješt nedovolují, aby etbu odbornou v redakci zaopatovali odborníci, jako se specialisuje v právnictví,

lékaství,

umní,

atd.

Jsou ovšem estné výjimky. Tak na p. asopis „Hlas" knihovnu, v níž vedle Ottova Nauného Slovníku jsou mnohá cenná díla. Soukromná knihovna redaktora „Hlasu" ítá 1.340 svazk. Knihovna osady sv. Jana Nepomuckého Hynek Dostál. má daleko pes 2.000 svazk. *)

má redakní

:

p^

-

o

literatue.

lánku nadepsaném „eské

Wh

w

merice" a tech" dne

uveejnném 29.

písemnictví v A-

v „Amerických

Kv-

záí 1886 teme

„Ped patnácti lety bylo ješt málo potuchy po literatue. Do tch dob lze asi klásti její poátek. J. V. apek, K. Jonáš, Lad. Klácel, V. Šnajdr a F. B. Zdrbek byli prvními pionýry na poli písemnictví pvodního. Zruných a zkušených pekladatel byla ada ponkud delší byli to všichni redaktoi a spolupracovníci již dosti etných asopis eských. Knihy samostatné vydávati dosud nebylo lze, ale byly mnohé práce pvodní a peklady uveejovány v asopisech a pijímány tenástvem. Pi vzmáhající se žurnalistice kde jaký péra schopný ech povolán byl ke stolci redaktorskému a tak ješt nkolik let zstávala literatura naše uvznna v sloupcích týdenník a nebyla zastoupena knihou nijakou." ;

tém

vdn

Tedy naped

nm

po teprve pidojem, vlastn bych ml íci pesvdení, že asopisy a periodické publikace od samého zaátku dusily a posud zatlaují knižní literaturu. Zcela šla kniha.

se pihlásil asopis,

Vbec mám

ESKÝ

66

TISK V AMERICE

po americku. V zemi, kde se rychle žije, kde lovk nepestává kolem sebe slyšeti ozvnu zdomácnlých slov „hurry up", kde zbývá asu jen na petení ranních novin, je knize spokojiti se až s druhým místem. Zvlášt náš lovk upadl cele do zajetí denník a týdenník. Mluvme oteven: eská kniha je mu málo sympatická, anglická dosud cizí. íká se, že co se pstí to roste. Na žurnálech si naši vydavatelé zakládali víc, zlepšujíce je po stránce obsahové i obchodní, kdežto kniha zanedbávána, odstrkována. Pirozený následek byl ten, že se žurnalistika vyšvihla mimo vše porovnání nad knihu. Vládneme asopisy, které se už slušn representují ped cizí veejností, avšak kniha, ta je dosud popelkou. Padesát let eskoamerické literatury Ohmatal jsem desky snad všech samostatn vyšlých publikací, ba s obsahem jsem se hledl seznámit, ale vru bych byl na rozpacích, kdybych ml ze seznamu vybrati pt cenných prací, slovníky a uebnice v to nepoítaje. Ne že bych se rozpakoval oteven pronésti úsudek o tom neb onom !

i

díle, ale

že bych, bojím

ních spis snad a

nejpilnji pracovalo,

byla úroda chudá. až na

dv

se,

— nenašel.

výjimky

pt Na

roli,

pvod-

na které se nejdéle

myslím na svobodomyslnictví,

Peklad nic.

cenných, veskrz

a úprav dost,

pvodního

Ani Klácel nezanechal nám

merické knihy, která pežije. innost anarchist a socialist byla

a-

šmahem pekla-

tená

sezná z jejich bibliografie. Katolíci mají v seznamu dv význanjší práce: Knze Houšt „eské Katolické osady v Americe"

dová, jak

a dra. Jana Habenichta „Djiny Cech Amerických." Protestanti vykazují jednu knihu: „Památník es-

kých evangelických

církví ve

Spojených Státech."

íloha íH.

27

Hrob Klácelv

v Belle Plaine


tisku v Americe

o LITERATUE

e^y

i. Djepisnou a poZábavnou etbu. 4. Nábožensky

Literární tvorbu lze roztíditi na litickou. 2. Básnictví. 3.

5. Sociální. 6. Spoleenskou. 7. Praktickou. Kalendáovou. Djepisné a politické práce jsou obstojn zastoupeny. Na tomto poli pracovali: Tomáš apek (Památky eských emigrant v Americe), Josef ermák (Djiny Ameriky), rev. A. P. Houš (eské katolické osady v Americe), rev. Vilém Šiller, Václav Prcha a R. M. De Castello (Památník eských evangelických církví ve AmeSpoj. Státech), dr. Jan Habenicht (Djiny

tendenní. 8.

ech

apek (Djiny

ech

Amerických, v ruJ. kopise), dr. Jan R. Jiínský. Zpracovány zásady politických stran, ústava Spoj. Stát, atd. Básnictví. Z pracovník uvádíme Václav Snajdr, Vratislav apek, (Život sv. Antonína Paduánského Jan samostatn a Strašidla, Duchové a Malerika, otištné v „Amerických Kvtech") Josef Dinebier, Jaromil Kvtenský (pseudonym F. K. Ringsmutha), J. Valášek Sigma, Bartoš Bittner, AI. Janda, knží Jan Vránek a Jan Hodyc, Jos. B. Pecka, Frant. Hlaváek. Zábavná etba. Až na nepatrné výjimky všechna etba tohoto druhu uvázla v asopisech, sbornících (nejvíc v „Amerických Kvtech") a v kalendáích. Samostatných pvodních spis je tak nepatrný poet, že lze nejsou. Vtšinou se jen pekládalo o nich íci, že z angliiny, nebo upravovalo. Prvním pvodním spisovatelem byl J. V. apek. etbu zábavnou pstovali, nebo F. K. Ringsmuth, Hugo Chotek si v ní dosud libují (peklady v novinách a kalendáích), Pavel Albieri, Otakar Charvát, R. Jaromír Pšenka, Frant. J. Škaloud, Josef Adolf Trojan, Jan Harris Zachar, Jan Havlasa, rev. rických),

V.

:

tém

:

Florian Švrdlík.

V

-

ESKÝ

68

TISK V AMERICE

Nábožensky tendenní. Sem pati díla protináboženská nebo nábožensky obranná. V tomto duchu, jak praveno, se nejúpornji pracovalo. Pekládalo se z Vol-

(Vk

Rozumu) Davida Friedricha Strausse, (Život Ježíšv) Ludwiga Buechnera, (Síla Hmota) Roberta Ingersolla, (Pednášky) Maxe Nordaua, taira,

Tomáše

Painea,

-i

(Lež Náboženská). Ladimír Klácel, F. B. Zdrubek, Václav Šnajdr, osvdili se býti nejpilnjšími pekládá tly. Samostatné pozoruhodné práce vyšly z péra J. J. Krále (Víra a Vda), L. J. Paldy (Myšlenky o novém Náboženství) a dra. Frant. Išky. Sociální. Pracovníci se sklonem k socialismu a k anarchismu nevykazují žádné samostatné knihy, omezuetných jíce se výhradn na peklady a úpravy z dl mistr. S odtokem anarchistické vlny v nejposlednjších ubylo citeln i pamfletá. Soud dle etných jeho dl, byl Petr Kropotkin mezi stejn smýšlejícími nejoblíbenjším. Vedle Kropotkina nezapomíná-

letech,

peklad

no na Enrica Malatestu, Johanna Mosta, Michaela Bakunina, Elisée Recluse, Paula Lafargue-a a Karla MarxB. I

Upton

Sinclair, nejmladší ze

svobodomyslných mysli-

tel, dostal se do eskoamerického roucha, snad proto, že nepímo zasáhl do života amerických Slovan. Ve

všech pekladech tuto uvedených lze spatiti ruku horlivých soudruh, Leo Kochmana, Václava Kudlatý, Ber-

narda Herce, Mikolandy, L. tického, a

J.

J.

B.

Pecky, Josefa Pondlíka, Jakuba Buaty, E. Milého, V. e-

Paldy, Jos.

j.

Spoleenská. Chtíti, aby v Americe Cech žil a cítil esky, Španl španlsky, Nmec nmecky to v dsledcích znamená chtíti žít odlišn, tedy neamericky a stopy této sporné snahy lze vidti na prvním míst v naší rodící se literatue. „Knihy spoleenské" je vru nejpi-

—

o LITERATUE léhavjší název pro ty Dopisovatele,

69

rzné Památníky, Knihy Pípitk, ei, Zpvníky a Zpvníky,

Pohební

Besedníky, Proslovy a eci, Básn a Deklamace, a Grajež si vyžádal separatism amerických Cech. Praktické. Do tohoto oddlení zaaují se: Zlatá

tulanty,

—

Kniha pro Farmáe, Domácí Léka, Vzorná Hospodyn, Domácí Štstí, Americké Právo, Praktická Škola anglického Jazyka, Prvodce a na konec Slovníky, Tlumae, Uebnice a náboženská rozjímání. tyi tiskárny zásobovaly trh spoleenskou a praktickou literaturou Geringerova v Chicagu, Novákova v Milwaukee, Rosického v Omaze a Jonášova v Racin. Není teba zvlášt zd:

razovat, že Slovníky a Tlumae, o nž se nejvíce zasloužili spisovatelé Karel Jonáš a F. B. Zdrbek, byly a jsou nejcennjší knihy tohoto druhu. Kalendáe. Zcela mimoádné poslání mají kalendá„Amerikán" (33 ro.), „Nová Vlast" (28 ro.), „Ka-

e

tolík"

(16

ro.),

„Hlasatel"

(13

ro.),

protestantský

„Sión" (10 ro.) Kalendáe v umle pstovaném život jako je náš eskoamerický, se nejvíc pibližují knize, a není radno jejich

výchovný význam podceovati.

ríloha ís.

28

Slovan Amerikánsfy.T '^^?^^^^jl?f„f'^^"' .?y°' ^"""^ ZÁBAVO A VZ&JKMW08T VŠBOH aX-OVAŠtfV ASlEKieEVCH

.,. 4

v

»««.

"Slovan Amerikánský"


(11.)

tisku v Americe

%

:

Prvenství. rvním knihkupcem a zakladatelem knihoven byl Vojta Náprstek v Milwaukee, r. 1853. Ale jak on knihkupil Ve „Slavii" se doí!

táme, že

Slovanská Lípa v Racine koupila 1 58, dostala darem od Náprstka 122 svazk Caledonii

„

„

95 100

„

„

99 20

„

Manitowôcu Detroitu

,.

43

„

64

„

Druhým

320 byl Franta

381

Bém

obstarával knihy a v „Slavii"

v Chicagu, jenž 2.

ervna

své knihkupectví, tetím V. Jandus v

otevel po jaru

r.

svazk

již

první

díve

1865 oznamuje

New

Yorku, jenž

1871.*)

Týdenník „Pokrok", založený v Chicagu, v záí vlastnil

„

1867,

samostatnou eskou tiskárnu ve Spoj.

Státech. *) Toto knihkupectví, které co do velikosti bylo první v Americe, založil jsem já spolen s Jandusem. Najali jsme krám v ísle 85 První Ave. a zaídili pi tom všeobecný obchod papírnický (stationery). V tomto krám vydali jsme jedno

íslo litografovaného asopisu ,, Lucerna". Já opatil obsah úhlednou ruku, pipravil látku pro kaa Jandus, jenž menotisk. To byl první eský asopis v New Yorku. Mli jsme ovšem v úmyslu vydávat pravidelný asopis, ale scházely na to

ml

prostedky.

L.

J.

Palda.

eský

72

tisk v americe

Prvním vydavatelem, redaktorem a sazeem, vše v jedné osob, byl František Koízek. Jeho „Slowan Amerikánský" vyšlý i. ledna 1860, byl prvním eskoamerickým asopisem. První kalendá, zvaný „Americký Kalendá" na rok 1861, vyšel z tiskárny „Národních Novin" v St. Louis, péí redaktora Fr. Mráka.*) ítal 34 str. a obsahoval první peklad ústavy americké do eštiny. Druhý kalendá, „Pokrok", vydala „Slavie" r. 1865. První samostatný tiskopis, nikoliv kalendáový, zval

„Upomínka na Vlas" a vyšel nákladem Antonína Elsnera v St. Louis, r. 1864. Obsahoval báchorky a povsti veskrz patisky. Následkem nedostatku odbratel sešitové vydávání brzy zastaveno. (Ve „Slavii" 10. bezna 1864, plísní dopisovatel Jan Opitz tiskae Elsnera pro etné tiskové chyby.) První školní ítanku pro eskoslovanskou mládež se

—

v Americe,

porovnáním anglické abecedy s eskou, Jonáš a vydala racinská „Slavie" r. 1864. Tuším, že slabikáe tyto byly tištny v Cechách. První guvernérské poselství tištné v eské ei vys

sestavil Karel

šlo

nákladem státu Wisconsinu

r.

1865.

Druhé

poselství

vydal roku 1868 stát lowa. První tluma, i „návod k nauení se angliin", tiskla „Slavie" a sestavil jej redaktor Karel Jonáš, roku 1865.

První americký vyrabitel patentních lék, jenž zákazníky pomocí kalendá tištných

se snažil získat

v eské ei, byl Hostetter, r. 1871. Za jeho kalendáem roku 1873 se objevily „McLanev Kalendá" na r. 1873, a „Tavne-v Kalendá" na rok 1873. Obrázkové cenníky sekacích a žácích stroj druhu Buckeye vyšly v eském rouše r 1875 a McCormickovy r. 1879. *) Dle jiných redakcí J. B. Erbena.

Vzpomínky rzných žurnalist na nkteré dopisovatele.

—

noho jsem v Racin v letech 1869 1872 slýchal o starém Simonkovi z Manitowocu, bývalém uiteli v Cechách, muži velice vzdlaném na tehdejší pomry. Znával jsem také J. Nedvídka z Wisconsinu, starého odbratele „Pokroku" a„Dennice", jenž je již mnoho rok mrtev. Ten také psával do novin. V Cleveland žije Wenzel Medlín, který se ped mnoha lety s ním stýkal. V Omaze ped mým píchodem, byl v redakci „Pokroku Západu" redaktor podle jména jistý Pražák, syn rabína plzeského kraje a mj známý z Berlína. Nosil amaru i v Berlín a býval lenem eského spolku tamnjšího, ale

ádn

esky

psát nedovedl.

Když

já pišel, redigoval

n-

v Omaze, „Beobachter". A ješt ped ním byl u „Pokroku Západu" uveden jako redaktor truhlá V. L. Vodika, Vám jist známý. O Josefu Pastorovi snad toho víte dost. Já jej poznal r. 1869 v lét v New Yorku

mecký

list

.

u

.

Hubáka, kam jej nkdo pivedl, abychom se setkali. zamstnán u „New York Staatszeitungu", ne-

Pastor byl

ESKÝ

74

TISK V AMERICE

vím jest-li v redakci nebo administraci. Nebyl bez novináských vloh, osvdil se jako redaktor „Pokroku", když tento vycházel v Chicagu za vydavatelství starého Františka Koízka. Když „Pokrok" pesthován do Cedar Rapids, kde se stal redaktorem jeho F. B. Zdrbek,*) založil Pastor v Chicagu „Novou Dobu", již sám dovedn redigoval. Nepohodnuv se však s Kašparem, a nkterými jinými, kteí asopis financovali, praštil s tím a list zanikl. Pastor odjel pak brzo do Hamburku, kde jej paroplavební spolenost jmenovala editelem eského oddlení.

V

té

vlastnosti

prospl, uznání se

mnoha eským vysthovalcm

mu

však za to nedostalo nejmenšího. Znanou cenu ml jeho adressá eských osad v Americe a dobe posloužil strunou mluvnicí eskoanglickou. Pastor byl muž imponujícího zevnjšku, který na první pohled prozrazoval vzdlance, muže estného, korrektních

zpsob. „Novinaení Buatovo jest Vám jist také známo. Pipomínám, že psával asto do clevelandského „Pokroku" za mé redakce od r. 1873 1877. Pak byl spolupra-

—

*) Zde se Váš pispívatel mýlí. Zdrbek stal se redaktorem „Pokroku" ped jeho pesthováním do Cedar Rapids a Pastor nezaložil „Novou Dobu", když byl opustil „Pokrok". Odjel do St. Louis, kde krátký as redigoval .Národní Noviny" Blohradským založené. Odtud vrátil se do New Yorku ,

zase k ,,Staatszeitungu". J.

V dob

redigování

V. Sládkem, pesídlil se s nimi

,,N.

N." básníkem

Blohradský do Chicaga.

Roku 1870 odejel Sládek do ech a já nastoupil jeho místo. Redakní práce jsem se vzdal pro ochuravní v New Yorku, a v redakci mne vystídal Josef Pastor, který pemnil ,,N. N." v Novou Dobu". Ml-li Pastor jaké nedorozumní s Ka,,

šparem, na to se nepamatuji. Ale ml jsem vždy za to, že hlavn velký požár chicagský „Nové Dob" konec uinil. L. J. Palda.

Píloha ís.

29

F. B.


Iêt

Zdrbek

eského

tisku v Americe

VZPOMÍNKY

75

covníkem „Dlnických List*',

jež tu v Clevelandu zaloPalda se Škardou. Do „Pokroku" a pozdji do neumlé verše a popvky „Dennice" psával vtipné starý veršovec Batovec. Byly vydány pod názvem „Svobodomyslný Zpvník" a líbily se v té dob nesmírn. Pan Walleck z Chicaga psával asto do „Pokroku" a i do prvních roník „Dennice Novovku" a také starší pionýi Slesinger z Colorado, Lešikar z Texas a Sekavec z Kansasu. Kostí skládal veršované vci dost zdailé, jež vyšly samostatn. Nedávno zesnulý p. Mazá pekládal pro „Dennici Novovku" román „Za šperkem dávnovku," jenž také vyšel v knížce. Mazá byl noviná z ech, tuším pocházel z Kutné Hory. Pracoval u „Svornosti" a u Novákovy „Domácnosti". „Znával jsem njakého N., jenž novinail na západ, o tom jste snad slyšel. Vím, že miloval jemínkový mok, nosil župan, epiku s tapcem a kouil z dlouhé dýmky jako hejtman na pensi a že posléze si vzal život. „V Chicagu novinaili socialisti Leo Meilbek, jenž žili

L.

J.

a

když se náš lid zaínal vrhati do nových m}'šlenkových proud po Zoula, jenž zemel na souchot, duše poctivá, jako Pecka, siln nahluchlý a básnivý. Týž vydal sbírku básní v Chicagu nedlouho ped svou smrtí. Také peka Jakub Mikolanda zasluhuje zmínky. Už také hnije. Byl stíhán pro úastenství v bouích na Haymarket v Chicagu. Mikolanda byl poctivec jehož jsem si vážil. „V. J. Simek z Baltimore byl stálým dopisovatelem Jonášovy „Slavie" dost znaného významu. Stejné váhy mívaly v tom listu výborné polemické lánky Josefa Zítka, zarytého copperheada ze St. Louis, v hádce bitkého demokratického pamfletáe. Na bývalého knze Juránka z Wisconsinu nemli bychom zapomenout. Také hrál velkou úlohu,

nm

;

i

ESKÝ

yd

TISK V AMERICE

on psával obas do „Pokroku", jejž brával a poctiv platil, pokud bydlel v Greenstreet, Wis. „Nezapomete na Karla Alise, vydavatele novin v St. Louis, bývalého nebo potomního konduktora na dráhách.

.

.

„Zmínky si zaslouží paní Šafránková. Obstarávala redakci myslím „Obzoru" v St. Paul; téhož listu byl njaký as redaktorem zesnulý Albieri. Mladý Šafránek, výborný hudebník a vojenský kapelník na Filipinech, pivezl si ji z Prahy, kde meškal, snad na konservatoi. Znal jsem ji osobn, schopná a nadšená paní. „Uite též zmínku o jednonohém taneníku Donatovi, jenž v letech sedmdesátých se po eskoamerických osadách tšil nejmí takovému vhlasu jako zpvaka Destinnova i on býval neúnavným dopisovatelem do a.

.

;

sopis.

„V

.

.

tyi

do-

„Dlnických List", hlavn

ale

letech 1878—1880 byli jsme v Clevelandu

pisovatelé do tehdejších

do „Diblíka" jenž uprchl

:

zemelý Václav Nevail, rodák podipský,

ped

persekucí do Berlína k Fricovi. Nevail

byl idealista nejistšího zrna. Dále Frant. Kysela,

apek

Váš

Hospodský. Psávali jsme veršem a prosou a zvlášt aforismy jsme skládali na clevelandské pomry, což nejednou bylo píinou veselých drastických situací. Také zesnulý Fr. aloun, rodák vodanský, psával aforismy a jeden takový zavinil soud s jeho švakrem Zoulou, jemuž musel zaplatit náhradu za urážku na cti. Všechno to dlo se pod pseudonymy. „Na západ v letech osmdesátých psával dosti asto do asopis p. J. F. Spirk. Býval pan Špirk, než se stal okresním pokladníkem, pi asopisu „Beseda", jejž ve Wilber vydával Novinský. Také Jos. K. Schssler, zákopník ochotnický, psával do rzných asopis rozmanité bratr Ladislav

i

a Jos. A.

VZPOMÍNKY lánky. Jedním

z nejhorlivjších

^7

pisatel v dobách hnutí

populistického býval Josef Sekavec, nyní usedlý v Pa-

lacký ve stát Kansasu, svého asu též len zákonodárný tohoto státu. Byl starý Sekavec absolventem gymnasia a

hospodáské

školy, a

lovk neobyejn bystrého

ducha.

Psával do „Pokroku Západu", „Slavie", do „Svornosti" a jiných list. Dále uvete prof. Frant. Nunváe, jenž

vyuuje hudb ve stát Washingtonu. Nunvá

nyní

ostré politické a sociální spory

s

vedl

redaktorem „Pokroku

Západu". Pak je tu ješt Karel O. Antén, Vám známý muzikant, nyní již po adu let v Oklahoma City žijící, který v prázdných chvílích skládal a ve „Slavii" uveejPan Antén byl oval písniky, nebo-li lyrické básn. siln na štíru s eským pravopisem, ale to mu nevadilo v redigování „Kansaských List", v ných.

Na

štstí jen krátký

as

uba, Kansasu,

tišt-

trvalo to jeho novinaení.

enk

Byl tu ve Wilber také Duras a jest dosud Sadílek, kteí také psávali do novin.

p. J. F.

„Pro „Slovana" texaského vypstoval jsem si od t. 1879 1887 nkolik stálých pispívatel, které nemožno, pesn eeno, zaadit do cechu žurnalist, kteí však lánky svými a dopisy pispli ku probuzení a vzdlání tamních rolník, vtšinou to Moravan. Jsou to Václav Pešek a Josef Nesrsta, oba již zemelí uitelé eské školy v Praze, blíže Flatonie. Dále Jan Kubala rolník z Bluff u La Grange, Jan St. Vrba ze Schulenburgu a A. M. Koniakovský. Kubala byl velice oblíben svým ízným vtipem a krátkými povídkami ze života texaských farKoniakovský byl muž dkladn vzdlaný, maje lékárnu v malé osad blízko La Grange a jeho píspvky v listu tšily se znané oblib.

—

má.

„Do Škardových „Dlnických List"

zasílali

pra-

7^

ESKÝ

TISK V AMERICE

videln dopisy Jií Toman a popudlivý J. V. Mareš ze St. Louis. ... „St. Louiský „Hlas" býval po léta literárním mluvím katolík. Mimo zakladatele tohoto listu, monsignora Hessouna, pispíval lánky Jan Žaloudek, uitel školy sv. Jana Nepomuckého v St. Louis, knz Fr^ Ehrenberger, pozdji fará ve Spilville, la., Frant. Novák, jenž ml zvláštní zálibu v mathematice, hvzdáství a bakteorologii, Josef M. Koudelka, nynjší biskup v Clevelandu, jenž uveejnil v „Hlase" etné povídky, lánky, peklady povídek a sepsal uebnice pro katolické školy v Americe, Vilém Heck, Josef Novák, bývalý uitel v Heidelburgu, Minn. a v Texasu, Václav Jícha, knz Bohumír Kramoliš, Hynek Dostál, nynjší redaktor „Hlasu", jenž byl do Ameriky povolán svým bratrem, faráem Josefem Dostálem, za uitele do Spilville, la. V redakci „Hlasu" sou-

asn

pracuje Fr. Halamíek a Anna Dostálová, roz. Brzorádová, která je mimo to redaktorkou katolického listu „eská Žena", podpisující se pseudonymem A. echová. asopisy ádu eských Benediktin v Chicagu pisply netušenou mrou k rozvoji katolického tisku. Všem stoupencm strany je známo jméno knze Valentina Kohlbecka a pracovník kolem podnik Benedik-

tin seskupených Tomáše Krause, Jana Voneše, Jindi:

cha Zeisla, Ladislava Štolfa, Josefa Chvátala a Antona F. Veselého. asopis „Vlastenec" v La Crosse, Wis., ml za redaktora dnes již zemelého Tomáše Soukupa, jemuž pomáhali knží Blaške a Fr. Xaver Till. Nyní rediguje „Vlastence" bratr zemelého, Jan Soukup. asopis „Nový Domov" v Hallestville, Tex., ídil bývalý uitel Ja Method Dostál a nyní koubek, pak Kopecký, po jej rediguje Vladimír Malec, rodem Moravan. Na poli literárním byli nebo jsou inní následující knží: Fr.

nm

Píloha ís.

30

ÔBCJLUSKt' LISTI

U Uk fc kil »Íh& k»Mte4 • |«»U Tlícin.VOwSOlXlIlIlfJ

m

i>n|>»r aatalý

atn. ^ lBk«

pilai>

NMii^
oMdid

»yk* s*

jaM

•<><«» Hrimi

<»»•

b(»
_

!.„,_„( ,„| ti^ttg j

Ím

w^.kji

Uk

t < «l>v

„JjtíT,

Ma

i

Mn

°^. jdghiniN^

ok »!«

.uîkl. i4aiM»-po*í*

li*

*«»*« P ÍMi«r»

IK

I

«4i»»rk.

iftwMjlnriíron

<««*tkl

1

*k t<*l»

to

«»i

I

ll«4i t«»k

«

»l

k pl«ti>««

sW

1»

V«

{•"'"•••„ír^S

^ndé

kd

'ÍT

OfikBwi^B jé»«t»k*«(ní»««íi pw fc- »»^ »**# »^ J« 1 knui ké k»4tdtí ( ( g fot u iwt viwkin di a k

»bj

e «»< nW ilFil ksU

B«_U«ii

».«, ki

-I

k

na

i

d)

"Obanské Tomáš apek: Padesát Let eského

.

.|kí.k,«Jr .1

Listy" tisku v Americe

I

llk

k

t

kwí jrfi

t

VZPOMÍNKY Mikota, psával

79

lánky do „Hlasu", Vojtch

Cipin, spra-

eský

katechismus, Josef Dostál, uveejoval lánky, pojednáni, brožury, peklady z angliiny, poidiv též peklad Fabrova katechismu, J. M. Koudelka, pekládal

coval

z

angliiny a

z

nminy,

Josef Chundelák, lánky, brožu-

Frant. Tichý, pojednání a obranné brožury, Josef Molitor, jenž úinn pracoval pi zaátcích katolického tisku, J. Huna, T. S. Rabštejnek, Bohumír Kramoliš, Alois J. Klein, velaský nadšenec a odborník, Vilém oka, Václav Koárník, Štpán J. Brož, ethnograf, Štpán Furdek, Josef Gajdoušek, Anton P. Houš, spisovatel djin katolických osad v Americe, Jan N. Jaeger, Václav Koerner, Josef Malý, Fr. Pibyl, bývalý noviná, Jan Rynda, Julius Šimoník, Vrána, Jan Vráríek, nadaný básník a z novjších, Tomáš Ballon, C. J. Beneš, K. A. Bleha, Em. Bouška, František Horák, mathematik a hudební theoretik, Frant. Kopecký, Jan Maršálek, Boh. Matj, poadatel dtských divadel a hudební skladatel, V. Melichar, spisovatel díla Encyklcpaedie Katechismová, Fr. Žalud, Fr. X. Till, Florian Švrdlík, spisovatel cestopisný a pekladatel básní z franiny, L. Štefl, Fr. Vaous, Matj Farník, Prokop Neužil, Josef Oenášek, F. Kolá, Josef Šinkmajer, dobrý znalec angliiny, Jan Hodyc, básník a jiní. ry,

spisy

apologetické,

.

.

.

"^^^m^m^^^^^^mîmm.

Soupis asopis. 1860, leden. I.

SLOWAN AMERIKÁNSKÝ,

eský asopis v Americe,

týd., první

ledna 1860 v Racine, Wis., redakcí a nákladem Františka Koízka. Byl tištn švabachem. Druhé íslo vyšlo 14. ledna, tedy 14 dní po vyšel

i,

prvním. tyiadvacet ísel sázel a redigoval Fr. Koízek sám, od 25. ísla vypomáhal jako redaktor J. Bárta Letovský. V íjnu 1861 došlo k spojení "Slowana Amerikánského"*) s „Národními Novinami" a z toho povstal tetí eskoamerický asopis, „Slavie". „Office „Slowana Amerikánského"

w

6 ulicy nad sstorem pp. Heck a Schmidt schodí. F. Koizek widawatel. *) První je v

ísla jsou tak vzácná

otisknouti celý úvod, tak aby

si

w

to

že

se

naši potomci mohli utvoiti

o tom, jak vypadaly první

—

w

druhem po-

— vím jen o jednom a — jsem rozhodl

Náprstkov Prmyslovém Museu,

aspo ástený pojem

Racine, Wis.

eskoamerické

noviny ve skutenosti ne, jak si je pedstavujeme na základ parádních životopis. Uvdomíme-li si, že ,,Slowan Amerikánský" byl pedstavitelem a mluvím své doby, pochopíme hned, jaký úžasný pokrok uinila naše žurnalistika a s ní celá eskoamerická veejnost, ode Františka Koízka.

dn

:

ESKÝ

82

TISK V AMERICE

"Der Slowan Amerikansky erscheint in der Stadt am Samstag, und kostet zwei Dol-_

Racine wochentlich

kr

das Jahr. "Office in demselben Local des National Demokrat, Ecke der osten und Wisconsin Strasse. Racine, den iten, Januar, 1860.

Ceny oznámeni: Za 5 ádku neb pul twerhranu jednou 25 Za celý twerhranik 10 ádku 40 Za celý twerhranik na msic $1.00 Za celý twerhranik na 2 msice $1.50 Za celý twerhranik na 3 msice 1.75 Za celý twerhranik na 6 msicu 3.00 Za celý twerhranik na celý rok 5.00

c.

c.

Stanowi "Slowan Amerikansky wichazeti bude každau sobotu. Cena pedplatní mimo possty celoron $2.00, po-

loron

$1.00.

„Poštowni wilohy pro stát Wiskonsin 13. a do wssech ostatnich státu celoron 26 centu. „P. pedplatitelowe, se w mstech od nas s plnomocnných p. Agentu, o swe listy pihlásiti máji. Kde agenstwi jesst založeno nejni, slussne bilobi muže dvru který otom „widamajicyho, k úelu tomu zwoliti, watelstwu" známost vini. Zwolenemu poet listu pedplacených w pravi as zasílati budeme. „Tež také jednotil wcy pimo na Offici Slowana pedplatiti mohau; ktomu swe obidli, msto, posstu, zetedln poznamenati zapotebí jest.

—

Agentstwi.

W

Rochesteru Wis. Wis.

W. Waterfordu

pan John Kolá Mat. Zajiek

Píloha ís.

31

L. J.

Palda


tisku v Americe

—

AsopísV

W

áá Frant. Kíž W. Simunek

Milwauke Wis.

Francis Creek Wis.

Jan Kautsky Wincenc Weber

Elkhorn Wis. Caladonia

Sawanna

mu

P. Senkapaul

Car.

Chatfield Minesot.

Frant. Pawelka

North Unit Mich.

Ch. Wiskoil Karel Alis Sp.

St.

—

111.

lyouis Missouri

Port Sarnia E. W. „Misto piležite, kde agenstwi

dobrotiw oznámiti. tenástvu, že nyni

—

Josef Cerny

mohlo známost vwadime waženez poátku nkolik išel kažnež wsse stanowi swe dojde

W

založiti bi se

dých 14 dni w sobotu wychazeti bude. „Co se prawopisu tyká, w tomto mnohem nedo«;tanku, at již každý mile odpusti w krátkosti obdržíme ástku nowých slowiek, kde se zase o stupen dále hlawnim záležitostem wihowi. „Pisstí íslo, z následku wzdalení se z domova a nawsstíweni bratru slowanskych na wy chod i jihu z strany podnikatele, wychod listu, o jeden týden opoKaždý p. odbratel, vctiw a snažn žadan jest zdí. postaweni podnikatele, (který wsse, co jen ml svou celou malikou mohowítost,) mílerad položil powa-

—

— —

— —

žití

Uwod. „Drahy milowany Národe Slowansky! S nastawajcim rokem 1860 Wam prwni lístek tento, na dkaz neunawene piínliwosti nassi poestn podawame, abyste jej co páni které Wam srdce adra hori

liwych wlastencu poskytují, mezi sebe laskaw pijali. Zaklad pání nasseho jest, abí s tímto novím rokem blaho echoslowanum, jenž zde tak po ruznu obiwame,

ESKÝ

84

TISK V AMERICE

dussewni celek twoiti

sob dny

nasseho zde pebiwani

—nassi mateskau e pstowali— nasse kni lepe pidržovali—neb ona ta sama kterau jsme mi otcowe— mateskim mlékem, požiwali kterau nasoslazowali

ditki

jest,

s

otcowe hrdými bili. Tento nowi rok vwadi echoslowany do nowe narodni kolebki, která w tomto nowem svt rozptýlenému národu Slowanskemu pipravuje se ku witworu jeho, aby skleslost, neduwru, ochablost, a snižowani sebe samich zapuzowano-mu, wdu, obchod a emeslo a prmysl pstowan, i wiwinowan bil. Již drahný as zde pebiwame, aniž jsme jaki pokrok vinili. Pichozi sem tupi hluchi a nmi, bez pitele wssirem moi, bez wesla a stelki (Compasu) wtrem hnaný w náru lichw, vskoku, krutým bemenem tžké prae za vtisknutau mzdu, silu swau k užitku cizemu národu dawa. S nowim rokem timto, budiž nepravému jednáni mnohému meze vinna, na kteraubi již njkdy swizei podobna žádného pistupu wice nemla. Dstojnost lowenstwa budiž nassim heslem, pod praporem bratrstwa nasse jej w dobrich dokonalich wcech nasse jednáni, spojenost a swornost nasse hlawni prawidlo, nowi žiwot w národu nassem zawadti. Jak nassi praotcowe, tak i mi, wrni k sob budme. Smutné wipada postaweni národa Slowanského na mnoha mistech, an swar, zawist, z neúcto wani jeden druhého, nenawist a pomluva za prawidlo vziwají? snad proto jsme nass žiwot nasse jmeni winaložili abichom wzdal nasse zde pebiwani sob hoili? O! jist ne se od nas mysl ta! Nyni drazy brati, i mile wlastenkyl si

—

—

i

—

asopisy

85

S pichodem listu pítomného pichází k Wara, arokem spolen w patelstwi blaha požiwalí. Starim pejem, abi míla a píjemná jim bila doba, jejíchho zde pebiwani widíce sstastnau budoucnost potomkm swim piprawenou i pojísstnou. Manželstwu pejeme radostné blahodárné spokojené mezí sebou snasseni se, poupatka z kmenu sweho k dobrému biste s timto

—

—

schopné.

Mládencm

a

panam

z

pichodem tohoto roku pe-

jem základní roch stanowi budoucí, aby tato k jejich radostí založena bila.

Wam

sstastn

wssemu wolní kladem w rodim swim míti, k nim zdwoíchowati, jich w niem nermoutiti, — oni

mile dítky, jenž ke

srdce nasse. lásku k le

i

wažn

se

problahowassewssewinaložili,žiwota, ani jmní sweho nelitowali aby wam sstastnou í blahou budoucnost založili; radost jim spusobujte, jich nezarmucujte, trpki doby jím oslazujte. Swobodnemu kladem na srdce, „tomu" který se ženiti mini, radji abi sob díwínku slowanskou pojal, která wždy ta nejlepssi, hladká, píjemná, ke wssemu wolna schopna jest. Díwinki swobodne wpozornujem, abi opatrné bili, sob jinocha eského, sob rowneho kteí spusobu, powahí srdce dobrého sam w sob jest, za manžele pojali. „Dobré sím, dobra zem, dobré plodiny pinassi." panowe bohatí, pejem zdrawi, sily, a spokojenosti, zdar we wssem podniknuti wassem. S wrouci žádosti obracíme zetel nass k Wam, abiste chudé tínárodu sweho, ruki swe neodwratili. Z zásobárny praktinych k dobrému wíwinowani žiwností radj swemu, nežli jinému národu wídlek popáli. Wi panowi Wi nejlépe mžete k dobím wcem materieln

—

— i

—

Wam

d

wd

!

—

;

ESKÝ

86

pomocti chowa.

—

Wam

TISK V AMERICE

Wam

což

„w

za-

wam

nad stratou bách

wny

wdowi pejem potsseni, pomoci, postaweni, abiste se nermoutili,

sirotkowe a

we wassem trudném

Oko mocné

zakladu" pomnik

milých wice nehoekowali. Na was rám neiwissiho neikrutssich dose o was zastane. „Blaho wam z kwete,

hledi a sila

mocn

kamkoliw

Kde

se hnete, wssude was nalezne." nouze, ouzkost, nejwtssi,tam pomoc Boži nei-

bliže jest.

Wam

stái mladencowe a pany! jenž jste až do stái sweho wnec zachowali, poestn i mrawn se chowali,

Wi

perlu

do Stanku

— a switicy kamen naleznete, který wam

wnych

swititi bude.

Pejem tež wssem spolen! abi to tžké, mrano „bezcitnosti" odesslo, a nebe jasné

—

ohálo

wesms

srdce každého, abi wssech

ných zakladu podporowal, nosti

waženou

i

wc

s

libé

tchto

—

krás-

swatou nassi mile národ-

milou, z bratimi

rého (jenž na nas

studené

i

sestrami

swta

sta-

napiatym zrakem hledti budau)

w

stejn se vdržel. Wi brati a sestry! jenž strany jedné, neb druhé jak w náboženském, tak i politickém žiwot stojíte budiž wam za pewnost, že wam blaha wasseho zrázeti nechceme; (každému rozum wlastni jeho, který praktiwipstowan jest) nejk-pe cestu prawou ukáže Z každé nadjmenovanych stran, wiznamenali se mužowe, jenž píkladem, rozumem, i schopem swim, národnosti swe k dobrému posloužili. Tob „Slowane Amerikansky" pejeme, abys odemladí, bowssech patin ocenn bil, abi tebe staí wrne wlastenkí, manželhatí i chudí, mladencowe dawno vsedly, za pítele sweho domastwo, pichozicí

n

i

i

i

rríloha ís. 32

"Lucerna'


tisku v Americe

ASOPISY ciho

87

laskaw mezi sebe pijali powažowali. Twe bez penz tžké podniknuti od asu k asu s pedplai

centu

wrn

cenim podporowali, abis twe pedsewzate vloze dostati a krátkosti celi list widawati abis wesle ru kou silnou wedsti a žadne wlny powažliwe obawati se nemusel abis potebné naadi, sloweka a t, p. za-

—

—

;

platiti

mohl.

Dále pejem wssem na wsse strany laski, swornokaždému, žádny swar mezi bratimi tropiti, ani jakich newuli zakládati. Dobi slowansky tem ma biti tak zizeny, abi národ nass proti zdejssim neduhm chránil, pokoj blaho usti

jeden k druhému a slibujem

držowal. Dstojnost

wrn

lowenstwa,

rodni hrdowažnost, zachowal

muž stawl; dobré pokroki djinami které asoduch

—

—

sebecyt,

a do

inil,

na-

nassi

adu witenych

witenym

se stal

— wtomto, starém t, na nejhlawnjssich mistech založil! „žiw cestu k sstastne budoucnosti — bil."

—

sw-

i

Nam

klestil.

Wam

—

welikoinnym horliwim pomocnikum, jenž jste hned od poátka se wssi ochotnosti a laskau, pro tak znamenitou wc pracowali, pejem: abiste sami !

i wasse mile ditki w sstastnem zakladu tomto! jeho psobením blaho, w budoucich dobech, (žiwota wasseho) vzeli srdce Wasse na stari wk, lechke mli.

sebe

—

•

Wi jste ti wrni, jenž welkim darem totiž:- laskau k národu obdaeni, kormidlo za rukowt jste uchitili; a wsselikou pomoci, stanowu budoucnosti, národu slowanskemu na misto bezpené uwedsti pomáhali. Budiž

tomkowe

Wam

—

toto rožnim

kamenem ku

w

cti

abi

i

po-

zemi odpoiwati buhonowažnosti a rozumnosti rodiuw swich

dou

—

siti

se mohli.

kdiž wasse tla

již

—

ESKÝ

88

Wam

TISK V AMERICE

za wassi neunawenou peci

pomoc, ten neiWi, žádného podwodu se nelekajice, rám wasseho silného, ochotjste nastawili." Wasse jména na dkaz vznalosti, jenžto za zrcadlo a wzor weskeremu slowanstwu w prwnim welkem archu oznámena budou. „Takto ozbrojen" w narodnim prostém odwu, z srdcem dobrim misly, smly i witrwaly hmotným krokem, pewnou nohou wichazi nass „Slowan Amerikansky" od západu na wichod, jich a seweru, nawsstiwiti každého a neminouti žádného, s tou nadji že každému witan bude.

wežeissi dik

wzdawame!

i

jenžto

n

—

i

—

—

1860, leden. 2.

NÁRODNÍ NOVINY,

(angl.

jménem

Nati-

heslem „spojeným duchem" vyšly 21. ledna 1860, v is. 219. IV. ul. bliže Francouzské ho Trhu, v St. Louis, Mo. Vydavatelstvo: Akcionáská Spolenost v Soustátí Americkém. Pedpl. $3.00, od ísla 30. ro. I. $2.00. Prvním redaktorem byl J. B. Erben. 15. íslem pevzal redakci Hynek Sládek, 30. íslem Jan Borecký a od 45. ísla uvázal se do redigování Franta Mráek. Poslední íslo vyšlo 24. ervna 1861. „Národní Noviny" v St. Louis zašly," vypravuje ve svých pamtech Vojta Mašek, „a Franta Mráek, maje za vyd. družstvem peníze, odešel do Racine, že je tam Nkolika vážnjším našincm zane znova vydávat. šlo jen o to, aby „Slowan Amerikánský" s obnovenými „Národními Novinami" se spoji, a tak si vydavatelé nedlali konkurenci. Za tím úelem konala se schze v Caledonii u Racine v místnosti Eliášov, k níž se dostavili majetníci „Slowana Amerikánského", F. Koízek, J. Bárta Letovský a Fr. Mráek. Z Milwaukee pijeli Borecký a Satran, z Racine já a Josef Novotný, jakož onal Gazette), týd.,

s

i

asopisy Rus Malinowski.

89

Po delším domlouvání

se ujednalo,

Mráek

bude hlavním redaktorem, Letovský výpomocným a Konzek povede péi o tiskárnu a administraci. Jak ale nový asopis pojmenovat? Jedna strana nechtla jméno „Slowan Amerikánský" a druhá „Národní Noviny". Jaké tedy jméno? Tu vyTrávníek, horlivý stoupil farmái^ z Caledonie zvaný tenái^ a ctitel Kollárv, ka: Co se hádáte o název? Pojmenujte nový list „Slavie". Ano, ano, podporovali Borecký a Satran a tak tetí eský asopis poktn „Slavie." O novináské zpsobilosti Erbenov nech mluví tento výatek z úvodníku v prvním ísle otištném: „Ano i tob, eský národe staré vlasti pjem naše pání. že se oba listy spojí:

Akoliv ernou zlobou obtžkaná mrana hrzyplné despotie nad tebou posud se pnou a po svobod práhnoucí tvj duch umdlévá, akoli purpurem odní zloinci naa pouštjí lidomorným jedem prameny tvé svobody tebe v krvežíznivém chtánu ukrutné absolutistické hie-

—

rarchie a despotie mrtvíce, žalohlasy z umírající duše

pješ chem

opt 1

milenná máti posud smuteným rouDoufejte krajané! vám vyjde slunce svobody." a tvá

a naše

se odívá! Nezoufej

i

!

86 1, íjen. 3.

*

SLAVIE,*) dvoutýdenník,

vyd. Jos. Stehlík

S pílohou „Rodinou" $3.00 ro. Vznikla spojením „Slowana Amerikánského" s „Nár. Novinami". První íslo vyšlo jako týd. dne 30. íjna 1861. Zakladatelé: Fr. Koízek, J. B. Letovský a Fr. Mráek. Red. Franta Mráek. Sedmým ís. pevzal a spol. v Racine, Wis.

redakci

Vojtch Mašek

a

5.

ervna

1863, se stal reda-

ktorem Karel Jonáš, meškající dotud jako politický *)

u-

asopisy oznaené hvzdikou vycházely na konci pa-

desátiletí.

:

ESKÝ

90

TISK V AMERICE

teenec v Londýn. Oženiv

se

s

Koízkovou

dcerou,

Jonáš stal se spolumajitelem a redaktorem, a „Slavie" dlouhá léta zstávala nerozlun spojena s jménem tohoto eskoamerického publicisty. V prvnim ísle redaktor opvuje Slavii básní, do níž vkládá více citu než poetického umní: Úvodní verš zní Slavie, ty Slovaníív máti,

Ty

slasti

Naše

naše

— náš

jsi

bol

i

žal,

to touha tebe znáti,

Slovanv

ty

ráj,

ty jich ideál!

Úvod:

„tenástvo „Národních Novin"

i

„Slowana Ame-

rikánského" bude tentokráte zajisté pekvapeno, když se mu docela jiný list do ruky dostane, nežli oekávalo. Ba i nás taková zmna pekvapila, zvláš když si naše staroeské písloví „eská hlava, tvrdá hlava" v pauvedeme. Ale považme, že toho ta nejsvrchovanjší poteba již dávno požadovala, neb každý nepedpojatý mohl nahlédnouti, že asopisectvo s ustavinou bídou a nedostatkem zápasí, a má-li jeho budoucnost ponkud pojištna býti a ne od milosti dobrodinc vždy záviseti, jest jediný prostedek v jeden asopis se spojiti. Spojení

m

takové se uzavelo a z „Národních Novin" a „Slowana Amerikánského" povstal nový asopis pod jménem „Slavie". (Redaktor dsledn árkuje „Slavie.")

Vyjádiv díky mužm, kteí o spojení pracovali, a zmíniv se o formáte listu, pokrauje: „Aby tenástvo „Slowana", které švabachu pivyklé jest, újmu neutrplo, budeme na žádost mnohých nkteré lánky podávati švábskou literou, žádáme však laskav tyto tenáe, by

naší

eské

piuili, abychom pomalu takovou

litee co

možná

strakatinu

se

docela

Píloha ís.

3S

í^^W^taL«^«-^-^^%^^v^

^^'í-

NOVA OOBA.

Bohm^^^^\_jubMedJ^tíie BohemmPmtifl£ w Rok

1871.

Olúcago,

m.

Riljlishmg Co

v sobota,

,

l?3 Sjutii Cajul Stroeí, Ci:;:?:

17. cer^nít

"Nová Doba" Tomáš apek: Padesát Let eského

tisku v Americe

:

ASOPISY vynechati a asopis náš tisknouti mohli,

mnohé

s

91

patinými eskými pismeny

nebo nám Cechoamerikánm

takovýto

My, kteí jsme v mnohém pádu pokroilí, máme býti o tvrt století v literárním ohledu pozadu? A ten posmch, který tisk

tuzemci

si

obtíže,

neku-li neest dlá.

takového tisku tropí, bývá asem až popudlijsme mnohokráte svdkem všelikých úsmš-

z

vý, jak již

dminek a otázek byli „Ku konci vyzýváme naše tenástvo

ných

.

.

jako vbec vše Cechoamerikány našemu píkladu následovati, sta-

nám posud tak záhubné bylo, sob vzájemn ruce podati a takto jedním

ré sváry a štvaní, které

odstraniti,

spojeným duchem o budoucnost naší pracovati.

„Kéžby naše

Slavie vše stejn blažila!"

Redaktor obrací se na

tenáe

„Národních Novin"

tímto vysvtlením

„Že jsem najednou u vydávání „N. N." pestal, aniž bych byl píinu tak náhlého zastavení novin udal sebe ped váženým obecenstvem ospravedlnil, bylo

?i

velmi

mn

trpké pro vše ty výitky snášeti. nahlédne moji nemožnost, když mu tuto takového jednání podám:

líto a dosti

tená píinu

mn

zajisté

„Náhle

sázie*) k vojsku a pro nedostatek najmutí jiného sázie, moje dlouho trvající nemoc, která ke všemu neschopným uinila a konen neinnost pedplatitel, kteí posud ješt za noviny dluhují a na druhou polovici tohoto roníku ješt posud nepedplatili. odejití

penz nemožné

mn

Fr.

Mráek".

a

vk

*) Redaktor Mráek byl rodem Moravan a byl lovýborného vzdlání, nedovedl v ei a písm zapíti své-

ho pvodu.

:

ESKÝ

92

TISK V AMERICE

J. B. Letovský a Frant. Konzek posílají „Slovo k wáženému tenástvu" (vysázeno švabachem). Promluvivše o rozrobenosti eskoslovanského kmene a o po-

teb

spojení dle píkladu

vydavatel

„Slavie",

koní:

na zeteli zvelebení a ušlechtní Vašeho jediného asopisu v Americe, jakož i stálou pospolitou budoucnost našeho národa,, postoupil jsem první místo redakce p. Fr. Mrákoví, kterého naším milým se vší úctou a dvrou odporuím, bych tím více pro základ naší nové vlasti v ruských krajinách*) jak soukrotak i veejn psobiti a pracovati mohl. Zárove kojíme se tou nadjí, že naše vážené tenástvo spojením naším oupln spokojeno bude. „Nelouíme se ješt s Vámi drazí pátelé, an zamstnání naše bude stále pi tomto novém asopisu, jemuž chceme síly své tak dlouho vnovati, pokud nás vle našincv a povinnost národní jinam nepovolá. Se vší úctou Vaši vrní J. B. Letovský, Frant. Koízek." „Majíc

( !)

tenám

m

i

V Franta

ro.

I.,

ís.

Mráek

„Milí

6.

obrací se k

„váženému tenástvu"

tímto provoláním

tenái

a

tenáky,

poslední doby se pihodily

pece obrovskými kroky ku pedu kráícím Racin nepedvídané události .... v našem nepatrném

sice,

ale

*) Byl práv vydán ,,Úkaz Jeho Imperatorského Velienstva Samovládce všech Rus" o osazování Sibie. Úkaz otištn co zvláštní píloha k prvnímu íslu „Slavie." Otázka osazování Amurska na Sibii je fedrována skoro v každém násle-

dujícím ísle „Slavie" a dne 20. listopadu r. 1861 se oznamuje, že „p. Malinovský dal zhotoviti mapu krajiny Amurské a Usurské (500 výtisk pouze). Její úprava a provedení je od p. Vojtcha Maska, který jí eský text zaopatil. Do kamene ji

ryl Seifert z

Milwaukee."

.

:

.

ASOPISY

93

Pedešlý týden byl jsem od našeho horlivého Slovana, A. Malinovského vybídnut, abych vyslanectví stran naší Amursko-Usurské otázky do Nového Yorku a odtud do Petrohradu a nové osady Amurské pijal, což pi takovém nedostatku žádoucích muž jsem takka již moráln pinucen byl toto vybídnutí ku blahu svých echoamerických spoluoban pijmouti a tuto dálnou

p.

cestu ve spolenosti

tímto

p.

B. Letovského podniknouti, což

utšenji vykonati

chci,

an

vidím, že velká

spoluoban pevného úmyslu

ást

v ony Slovanské krajiny se vydati a jak doslýchám bude ruská vláda nám naklonna pimené požadavky udlati.

našich

jest

.

„Tímto íslem „Slavie" skládám tedy moji posavadní odevzdávám ji našemu váženému krajanovi p. Vojtchovi Maškovi, který tak laskav bude ji prozatímn na 8 až lo msíc do mého z Amuru-Usurského redakci a

návratu pevzíti.

.

Franta Racine,

4.

Mráek"

prosince 1861.

(Švabachem). „Milovaní vlastenci! „Povinnost národní mi velí Vaši Ameriku na více msíc opustiti a za povoláním pro naši slovanskou budoucnost do krajin ruských cestovati". Koní lou.

.

ením. J.

Z ísla

B. Letovský.

lenové Slovanské Lípy v CaKarlu Jonášovi t. . dopisovateli „Národních List" v Londýn poukázku na $21 s tímto ledonii

30. vysvítá, že

poslali

—

pípisem „Doslechnuvše o vašem osamotnlém postavení a osudu, usnesli jsme se my. Slovanská Lípa Caledonská a jiní jednotlivci po rznu by-

Vašem záhy stíhaném

ESKÝ

94 dlící

v Americe,

jeviti.

TISK V AMERICE

Vám

touto malikostí náš soucit vy*

.

„Zárove Vás ujišujme, nedovolí

a

Vy

pakli

osud

Vám

jinak

nás svou pítomností potšíte, v nás

vždy oddané pátele naleznete." Jan Bárta Letovský má v II. ro. ís. 45. vysvtlení, že se po 2 1 msíní cest vrátil z amurského kraje opt do Racina, a že ruská vláda, jsouc zaneprázdnna povstáním v Polsku, odpoví na požadavky eských vysthovalc asi v íjnu prostednictvím svého vyslance ve Washingtonu. íslo ze dne 26. listopadu 1863 obsahuje noticku, že „Slavie" bude mít agenturu nového eského listu „Po zoru", jenž zaal vycházeti v St. Louis.

Ro. Františka

II.

ís.

112.

Koízka

bach zmizel. V ro. IV., ís. tistiku

„Slavie" uvádí majetníky listu:

a Karla Jonáše. List

154.

zvtšen a šva-

Jonáš otiskuje zajímavou

sta-

:

„Slavie"

mla odbratel v ervnu v íjnu 1863 po novém roce 1864 v ervnu 1864 v srpnu 1864

r.

1863

750 820

980 1080

1200

v listopadu 1864

1250

Seskupení odbratelstva po jednotlivých vtších osadách bylo: 1 10 Chicago

New York Cleveland St.

Louis

s

Morrisanií ,

70 56 58

Milwaukee

55

Detroit

35

Píloha ís.

34

Edward Rosewater


tisku v Americe

asopisy

95

Podle stát a zemí zasílalo se výtisk „Slavie":

Wisconsin

500

lowa

180

Illinois

150

80 80

Missouri

Ohio Michigan

75

New York

75

Minnesota

45

Canada

15

Pennsylvania Indiána Massachusetts

14 13 10

Maryland Nebraska Kentucky

4

Colorado

2

7 ^

Oregon

2

Vojákm

v

20

poli

Paíž Londýn

«

2 i

V

Kewaunee, Wis., je prý jen jeden ech, míní redaktor trochu kousav, jenž neodbírá „Slavii" a sice proRato, že neumí íst; tak jest tomu i v Manitowocu. cine a Caledonii jest jen málo našich krajan, kteí by

V

„Slavii" nepedpláceli a

Poet Cechoslovan

ti

bezpochyby také neumjí íst.

ve Spojených Státech Jonáš toho

roku odhaduje na 100.000. 24.

bezna

1865. „Slavie" zaídila

si

svou samostat-

nou tiskárnu." 26.

kem

srpna 1868. Fr.

pokroilosti

vku

Koízek oznamuje,

a vzrstající

pée

že násled-

o rodinu vystu-

ESKÝ

96

puje z vydavatelstva

TISK V AMERICE listu.

Místo jeho zaujímá Bedich

Jonáš. 25. kvtna 1870. Karel Jonáš louí se, odjíždje do Evropy, „na nkolik nedl". 6. prosince 1871. Karel Jonáš vrátil se z Evropy a ujal se redakce. Za jeho nepítomnosti list redigoval Václav Snajdr. 12. ervna 1872. Vycházejí v Americe tyto eské listy: „Slavie" (2.700 odbratel), „Pokrok" (1.300), „Pokrok Západu", „Obanské Listy", „Hlas Jednoty Svobodomyslných", (300), „Slovan Amerikánský (1.200), „Hlas", „Amerikán" (i.ioo). V témž ísle, upomínajíc o doplatky a pedplatné, žehrá vydavatelstvo: „Ne podle prapor, taníren, bál a výlet soudí se o národnosti, nýbrž podle tiskáren, asopis a škol." 20. listopadu 1872. Václav Šnajdr opouští redakci, kterou po ti léta úpln samostatn vedl. Nadále bude

opt redaktorem

Karel Jonáš sám. „Zvony" v Racine, „Pozor" v St. Louis, „Národní Noviny" tamtéž, „Katolické Noviny", „Nová Doba" v Chicagu, to všechno zde bylo a není. Dnešního dne je tu vydáváno osm neb devt asopis. ." 18. ervna 1873 „eský tisk v Americe Od té doby co vznikl v Americe eský tisk, piinním nepatrné hrstky národovc a pi úplné lhostejnosti ostatního množství lidu esky mluvícího, zaniknul již znaný poet asopis eských (slovem aspo, by ne vždy duchem) a sice zašly v St. Louis tyto listy „Národní Noviny", „Pozor", „Hlas", „Obanské Listy"; v Chicagu 27. listopadu 1872.

.

.

.

•

:

:

„Katolické Noviny", „Národní Noviny" (druhé), „Nová Doba", „Prapor Svobody"; v Racine „Zvony", kteréž ostatn se „Slavií" splynuly. Z „Amerikána" a „Pokroku

:

ASOPISY

97

Západu" povstal

list

átkem ervna.

„Diblík", trnáctidenník humoristický,

je

jeden v Oma.ê. „Svojan" vyšel po-

pokusem zdailým a slibuje vycházeti za tvrt roku ve zvtšeném formátu; „Pokrok" se iní a objevil v novém rouše. Všech list nyní vycházejících je sedm, 19. kvtna 1875. „asopisy eské v Americe vychá-

týdn se

zející

jsou dnes následující: „Slavie", Racine, Wis.,

zal.

„Pokrok", Cleveland, O., zal. r. 1867; „Slovan Amerikánský," lowa City, zal. r. 1869; „Hlas Jednoty Svobodomyslných", zal. r. 1872, „Pokrok Západu", Omaha, Neb., zal. 1871 „Hlas" v St. Louis, Mo., zal. 1872; „Vstník Chicagský," Chicago, zal. r. 1873 „New Yorské Listy", New York, založené r. 1874. Úhrnem osm list, osm eských list zaniklo, ti splynuly s jinými. 6. ervna 1877: Ti eské denníky máme již v Americe. V New Yorku jal se vydávati podnikavý a vytrvalý J. V. apek „New Yorské Listy" každodenn. V Chicagu vychází „Vstník" (vyd. p. Josef Langmayer) též co denní ranní list, kdežto „Svornost" jak povdomo již se tiskne druhý rok co denník odpolední. 26. listopadu 1879. Gustav B. Reišl stává se spoluredaktorem „Slavie". Od I. ledna 1887 stali se spoleníky „Slavie" Gustav B. Reišl a Frant. Štnika, takže firma ítá nyní tyi leny. 15. ledna 1890: Nemýlíme-li se, jsou dnes ve Spojených Státech 22 eské asopisy, mezi nimi tyi denníky. Odhadujeme, že jest zde asi 160.000 osob v echách rozených, pipadalo by tedy asi 7.500 osob na jeden asopis. roku 1862 byla „Slavie" 30. dubna 1890: Koncem jediným eským asopisem v Americe; te jsou zde eské listy 24, mimo 3 ve slovenin. V Novém Yorku „New Yorské Listy", „Hlas Lidu," „Svobodný Oban", r.

1861

;

;

'>

:

ESKÝ

98

TISK V AMERICE

V Chicagu: „Svornost", „Chicagské Listy", „Amerikán," „Amerika", „Duch asu", „Cechoslovan", „Pítel Dítek", „Pravda". V Clevelandu „Dennice Novovku", „Volnost". Wisconsin „Slavic" a „Rodina" v Racine, „Domácnost" v Milwaukee. V low: „Slovan Americký". V Nebrasce: „Pokrok Západu" a „Nová Doba". V Texasu „Slovan" a „Svoboda". Z tch jsou: 4 denníky, i troj týdenník, 2 msíníky, ostatní týdenníky. 17 zabývá se politikou, ostatní j sou nepolitické. Pi stran republikánské drží „Volnost" a „Pokrok Západu". Pi demokratické „Slavie", „Dennice Novovku", „Chicagské Listy", „Amerika," „Slovan Americký", „Hlas Lidu", „Nová Doba," „Svoboda". V redakci „Slavie" vystídali se ješt: Bed. Jonáš, G. B. Reišl, J. J. Král a F. emus. 1863, erven. 4. ZVONY vycházely prvního dne každého msíce a byly vnovány zábav a pouení, jako poboní list „Slavie" v Racine, Wis. $1.00. Nakladatelé V. Mašek a F. Koízek. Redaktor Karel Jonáš. Zanikly koncem prvního pololetí. „Šotek", „Sokol Americký".

:

:

Ron

1863, íjen.

POZOR,

pozdji „Pozor Americký", noLouis, Mo. vycházely každou sobotu. ís. I. vyšlo 17. íjna 1S63. Vydavatelé: Alis a Peshek. Ro. pedpl. $3.00. V prvním ísle redakce oznamuje, že bude pinášeti též anglickou ítai látku, a skuten po nkolik týdn tak iní. Anglický lánká se zvlášt sympaticky zajímá o polskou revoluci. V 9. ís. zaíná „Pozor" uveejovati Klácelovu Dobrovdu. 5.

vé obanské noviny v

V

St.

;

V

2. ís. 21. uvádí se Karel Tiapal co redaktor. . i. udává se Karel Alis co vydavatel a Karel

roníku, v

Píloha ís.

35

POKROK ZÁPADU. •

pnjrti

asopisy

99

Procháska co redaktor. íslem i6. Procháska skládá reDne 19. srpna 1865 Karel Tiapal oznamuje, že redigoval „Pozor" od 40. isla 11. roníku až do dnešního dne, kdy St. Louis opouští. 16. záí 1865 Jan A. Oliverius. dakci.

Roku

1867 rediguje Ant. Jurka.

záí 1864: „Jak se dovídáme, jest náš dívjší redaktor „Národních Novin" v St. Louis, nyní iní Lieut. 3ho M. S. z Cape Girardeau do New Madrid pesazen, by tam místo co „Pozor"

krajan

23.

Hynek

Sládek,

Provost Marshall nastoupil." „Slavie" ze dne 7. srpna 1867 pináší zasláno Josefa Langmayera a Ant. Jurky, že následkem pikl p. Neustadtla byl „Americký Pozor" zastaven. Dne II. záí 1867 „Slavie" otiskuje ohrazení Neustadtlovo, v nmž se praví, že on pi vydávání „Pozoru"

utrpl ztrátu

$3.000.

Katolická strana koupila

sthovala

ji

do Chicaga, kde

tiskárnu „Pozoru" a

pe-

z ní vyšly „Katolické

No-

viny". 1867, záí. 6.

POKROK,

týdenník založený vydavatel-

—

stvem „Slavie" v Chicagu v dom ís. 108 iio Dearborn ul., s heslem: Pokrok vzdlanosti. Pokrok národnosti. Pokrok svobody. První íslo vyšlo ve stedu, 25. zái 1867. Ro. pedplatné $3.00. Redaktor Josef Pastor. Tento výslovn svobodomyslný list ml boulivou minulost, sthuje se postupn z Chicaga do Racine (1868), odtud do Cedar Rapids (1869), ^ ^3, konec do Clexelar. lu (1871). Tam „Pokrok" zanikl v XL ro. 6. íslem (8 srpna 1878) a ddikou jeho tendencí se stala „Dennice Novovku". U „Pokroku" sloužilo a ostruhy u nho si dobylo nkolika pedních žurnalist Josef Pastor, F. B. Zdrbek, J. V, apek, Václav Snajdr. :

ESKÝ

100

TISK V AMERICE

Prvním redaktorem byl Jos. Pastor, jenž na jae i86S kdy list pesthován do Racine, Wis., ujal se redakce F. B. Zdrbek. V roce 1869, íslem

odstoupil, a od ísla 36.,

pesthován do Cedar

Rapids, la., naež 9. února spolenosti v Clevelandu, kamž pesídlen. Zde ídil redakci F. B Zdrbek až do záí i 1871, kdy stal se redaktorem J. V. apek, jenž odstoupil 7. srpna 1873. Od 25. záí téhož roku byl redaktorem Václ. Šnajdr až do zajití listu dne 8. srpna 1878. „Slavie" 15. dubna 1868 píše: „Minulý týden stal se vydavatelem chicagského „Pokroku" Josef Zrcadlovský." „Slavie" 18. listopadu 1868 „Nyní vychází zde v Racine mimo „Slavii" ješt „Pokrok", jenž se sem z Chicaga

99. list

eské

1871 prodán

tisk.

:

pesthoval. Redaktor

Fr.

Zdrbek."

srpna 1869: asopis „Pokrok" (red. Fr. B. Zdrbek) byl pesídlen do Cedar Rapids." „Slavie" 8. záí 1869: „Prvý slovanský list v low. Jest nám známo, že už od roku 18Ó7 pan Jaroslav Vostrovský radil v New Yorku dívjšímu redaktoru „Pokroku", p. Josefu Pastorovi, vydávati v Cedar Rapids asopis téhož smru, jakým pozdji byl veden „Pokrok", kterýž v záí jmenovaného roku zaal vycházeti v Chicagu, libuje si v blízském sousedství bývalých „Katolických Novin". Ale Chicago je drahé místo a „Pokrok" tam nevydržel ani rok, pesídliv do Racine, když se bylo v Chicagu na jeho udržení $470 doplatilo, zachoval se tím ped dalšími tžkými ztrátami, ba ped jistým „Slavie"

18.

Ale v Racine neml také na ržích ustláno. Píjem z ohlášek pi asopisech s malým rozšíením zvlášt dležitý, sklesnul zde skoro na nulu, výlohy pirážkami vzrstaly a kdyby nebylo mimoádné podpory od horlivých pátel listu toho, bylo by to vyhlíželo truchliv. K umenšení výloh redaktor listu

zaniknutím.

.

.

ASOPISY

loi

Zdrbek, pevzav na se veškerou starost o vydávání jeho v máji t. r. sám stal se zárove sazeem, ale tímž asem již stalo se uzavení pesídliti „Pokrok" díve nebo pozdji do lowy a uzavení to provedl p. Zdrbek v minulém msíci/'

toho, F. B.

i

„Slavie"

pone

lo.

ervna

vycházeti dne

16.

1874: „Trojtýdenní

„Pokrok"

ervna v Clevelandu. Plletní

pedplatné $1.25." „Slavie" 22. listopadu 1876: „Pokrok" v Clevelandu,

týdn a tikrát v týdnu, bude nyní vydáván pouze co týdenník." „Pokrok" 18. ervence 1877. „Ped šesti léty bylo by ohlavení tohoto lánku „eské písemnictví v Ame-

jenž vycházel dosud

Kdež na vzdlaném tenái vyloudilo úsmv. tehdy mohla býti o eském písemnictví. Vycházeli tu pokud víme celkem ti asopisové, z nichž žádný neml samostatné tiskárny. „Slavie" v Racin, Wis., „Pokrok" v Cedar Rapids, la. a „Slovan Americký" v lowa City, byly tehdy jediné asopisy eské ve Spoj. Státech, nebo Blohradského „Národní Listy" ze St. Louis, Mo., do Chicaga, 111., pišly doklepati. A již tehdy jsme si mysleli, že máme asopis více, než potebujem. Od té doby ale zmnilo se mnoho. Nkteí národovci v Chicagu, rice"

e

žádostiví ráž,

a

cti

vydavatelství, založili

nevyhoela velikým

jen za své vzala.

erníku „Omaha mocné proudy

„Novou Dobu", ktechicagským, pece

ohnm

Vypoítavý vydavatel anglického

ve-

Eduard Rosewater, vida, jak do mladého státu Nebrasky se táhnou a pedvídaje, že stanou se nikoliv nedležitým politickým initelem, založil „Pokrok Západu", kterýž ovšem prvním rokem existence své byl vše, jenom ne tím, ím se hrd jmenoval. Teprve slouením Jonášova „Amerikána" s asopisem tím vstoupil do ady rozhodn doBee'', p.

ech


102

brých týdenník eských. Pan Jan Rosický, nynjší jeho redaktor, tuží se se jest, aby asopis ten, od oné doby znan zvtšený, na výši tehdejší udržel, což že se jeho snaze podaí, tím spíše doufáme, an list nyní majetkem jeho se stal. Poslední íslo jest lo., VI. roníku. Od té doby založeno více eských list, z nichž nkteré po krátkém živoení zašly. Jmenuj em clevelandské „Diblíka" a „Národní Noviny", „Evandlického Vstníka" v low, „Obanské Listy" v St. Louis, potom humoristické plátky „Bodlák", „Rarášek" a „Kvty", první v Milwaukee, druhé dva v Chicagu. V Chicagu se novinám eským dlouho nechtlo daiti. Nebylo tím vinno obecenstvo, ale redakce a ješt více nedostatek vci znalých, pilných a podnikavých vydavatel. Po „Národních Novinách" p. Blohradského zašly tam „Nová Doba", „Prapor Svobody" a „Svojan", první za redakce schopného literáta p. Jos. Pastora, druhý za redakce Durase a tetí za redakce Lad. Klácela, ve vcech svtských málo sbhlého. Tyto neúspchy nedovedly nikterak zastrašiti p. Aug. Geringera,. kterýž knihkupectví eské, podnik na tu dobu trochu odvážný, založil. Ale nemaje na knihkupectví dosti, pustil se podnikavý duch jeho do nakladatelství. Poídiv si pknou a všemi druhy písma hojn zásobenou sazárnu, jal se i knihy eské nkteré samostatn vydávati. Mezi jinými vydal :

eka

i

vci

dobré, jako anglickou mluvnici Fr. B.

Zdrbka, n-

Matice Svobody" (škoda, že u vydávání nepokrauje), spoleenský „Zpvník", v nmž i americké národní písn v pekladech dosti podány, „Besedník", správných nikoli básnických, v nmž mimo otisky zdailé vci Klácelovy a Jurkovy se nalézají a j. v. Geringer pustil se do vydávání denníku „Svornosti", kterýžto list za obratné redakce Zdrbkolik sešitk

knížek

tch

a

,,

Píloha ís.

Jan

V^ratislav


apek tisku v Americe

ASOPISY kovy

tolik

pdy

nabyl, že budoucnost jeho za pojištnou

se pokládá. Již drive založil v

Fr.

103

Chicagu praktický tiska

Langmayer týdenník „Chicagský Vstník." Redak-

torem téhož listu byl po více let p. Jan Oliverius, samouk, muž pilný, ale v politice americké tuze pemrštný a v polemice zbyten osobní. List ten polemizoval s celým eským svtem americkým a nejvíce zkesáno ml ovšem na nejpednjšího redaktora amerického p. Karla Jonáše a pak na pisatele tohoto lánku (V. Snajdra), pro, to nám jest dosud hádankou. Pan Oliverius, jehož vlohy a snaživost rádi uznáváme, peložil a nákladem svým vydával výbornou knihu Jungmanova „Domácího lékae", jíž nejvtšího rozšíení pejeme, též peložil pro Geringerovu „Americkou Bibliotéku" „Kreolku" z nminy, kterážto povídka co první íslo eené bibliotéky vyšla. Gcringerova „Svornost" a snad válka

slovanská vyvolala druhý denník v Chicagu, nedávno vydaný „Vstník" ranní. Obsah asopiseku toho jest tolik stojí íslo, s dostatek chudiký, ale za cent bohatý. Posléze pekvapila podnikavost p. Gcringero-

—

—

novým asopisem, týdenním „Duchem asu", kterýžto list obrázkový vnován satye a rozmaru. Ml voliti ovšem jiné jméno pro list ten, mén vážné, nebo^ „Duch asu" jest píliš vážný pán, než aby harmonovati mohl s žerty, paskvily a vtipy, by va americké Cechy

V Novém Yorku, ujibyly sebe íznjší a d\.irhovnjší. šoval nás p. J. V. apek, jest výborné pole pro asopis eský. Úsudek jeho, myslíme, nebyl klamný, nebo v dob dvou let zmnil týdenní „Novo Yorské Listy" dobe vedeny a úelu svému zajisté míe vyhovují. Mimochodem podotýkáme pro tenáe evropské a zdejší, kteíž pomry novinástva e-

v denní,

jež jsou

v plné

i

ského blíže neznají, že redaktor zdejších list eských

ESKÝ

104

TISK V AMERICE

musí psáti všecko sám, lánky, zprávy, ano i ohlášky nkdy obchodní záležitost na jehi. bedrech spoívá; dopisy, jež by mu mly práci redakní do jisté míry u-

a

i

snadniti, spíše

mu

ji

stžují, protože

devt

desetin zásilek

takových pepsati a nezídka pepracovati musí. Má-li tedy redaktor týdenníku práci hodnou, jest práce redaktora denníku tuplované namáhavá, to tím více, že musí více nádeniiny pekládání vykonati. A nejh je s redaktorem eským jinak svdomitým, musí-li pekládati i romány, aby tenáe, hlavn ženské, si naklonil, jako initi musel pi vydávání trojtýdenního „Pokroku"' pisatel tchto po dva celé roky. „V Cleveland, kde kolem 20.000 Cech bydlí, vycházejí práv dva týdenníky eské „Pokrok" a „Dlnické Listy". „Pokrok" pesthoval se do tohoto msta ze Cedar Rapids ped šesti léty a ítá nyní pes 10 let života svého, tak že jest po „Slavii" nejstarším eskoamerickým asopisem. Trvání tohoto listu nám nezídka zázraným picházelo. Jest radikální v náboženství, politice a vbec každém vyšším smru duchovním. Radikálním, nikoli výstedním. List ten získal si pevný a nerozborný kruh tená, kteí by radji s polovicí života svého než i

—

—

c.

ádk

i

a

s

listem tím se rozlouili.

Pes

všeliká

protivenství,

katolík Ižisvobodá a nevreckých dareb zakouší, domohl se své tiskárny, kterážto byla první samostatnou tiskárnou eskou ve Spojených Stáestné i užitené. Když pak tech. Bylo to podniknutí se vydavatelstvo domnívalo, že by taková síla Cech udržeti mohla asopis astji než jednou týdn vycházející, jalo se vydávati „Pokrok" tikrát týdn, od ehož po uplynutí dvcr rok z píin rzných muselo upustiti. Akoliv „Pokrok" co do potu odbratelstva za nkterými druhými listy stojí, jisto jest a nikdo toho ani u-

jichž od více let od

i

i

asopisy

105

nebude, že co do vlivu a užitenosti jen Jonášova s nim se miti mže. Jesti to chloubou ani ne tak listu samému jako zralosti eských svobodá platící. Škoda, že mnozí nehledí tak na zásady a prospšpiráti

„Slavie"

nosti listu jako na osoby, které

dobají se nežli

ší,

v

nmž

*

nm

podílu mají. Po-

nemocnému, kterýž radji krutou chorobu snálékárn lovka, by pijal léku pipraveného "»-

nepítele svého

vidí.

„Dlnické Listy" založeny byly od

ped dvma

roky.

Psobením

zlých

p.

as

L.

J.

Paldy

a pehorlivou

agitací redakce a vydavatelstva nabyly rozšíení neoby-

ejn

znaného. Dlníci vzati do podílnictví, ímž list ovšem nad míru získal, nebo od posledního sazee do vydavatele pracuje každý s vzornou svdomitostí. Byl to nápad dobrý a možná že se pracovníkm u „D. L." prospšným býti ukáže v ohledu hmotném. Spsob shánní odbratel pi tom asopise nemžeme schvalovati. Redaktor nebo vydavatel provázen patrolou náhoních i

(obyejn k stavení,

„vlasteneckých" blátošlap)

— a a zámožný nebo chudý,

jde je-li

od stavení jen obyvatel

Cech, „Dlnické Listy" vzíti musí, býiml pustiti asopis, jemuž až dosud za vzdlání své byl povinnován. Taková

honba na odbratele smrdí tím více kšeftem, ím více se ni jiní asopisové ostouzí. Komunisti nemli by tak špinav sobetí býti. Chtjí vbec všechnu soutž nemožnou uiniti a sobectví naprosto zniiti a na troskách jeho íši lásky, vné a nehynoucí založiti, a tu by pece apoštolov nauky té tu sprostou stránku pirozenosti

pi

lidské tak naze na odiv stavti nemli.*)

„Katolické asopisy eské prolomily po více pokusech *)

V

tu mluví

tomto

je

mn

i

mly tžký

„breaking", ale

pece

odpor katolík

jen

zesnulému Škardovi kivdno. Zjevn

konkurenní záš.

L. J. Palda.

ESKÝ

io6

TISK V AMERICE

ku tení. Molitorovy „Katolické Noviny" v Chicagu záhy zašly. Katolický „Hlas" v St. Louis tší se však tužšímu životu, nebo poíná dnes roník IV. „A abychom byli úplnými, podotkneme ješt, že právyšla v malinkém zákoutí Nebrasky, ve Wilber, „Beseda", asopis týdenní, zábav vnovaný. Pochybujeme, ze vydavatelstvo s výsledkem podniku toho bude spokojeno. Zábavníky mají tu neštstí. „Zvony" od p. K. Jonáše založené nedožily se ani jednoho roku. Zrovna tak je to s listy humoristickými. Zdá se nám to pece

v

pecpáním žaludku,

—

a tu není divu, že nejeden

list

podléhá

diet.

„K závrku musíme se ješt zmíniti o asopise jak užiteném tak vzácném. Jsou to „Hlasy Jednoty Svobodomyslných," jež vydává muž zasloužilý a pracovník na národa roli ddiné sešedivlý, prof. Ladimír Klácel. ítá list ten sice skrovný kruh tená, ale vybraný. To snad jest jediný asopis, jejž si odbratelé pedplácí. Jest to jaksi repositorium svobodomyslných názor a pokroilé vdy novovké. Pan prof. Klácel ostatn nespokojuje se pouze vydáváním tohoto pouného a užiteného listu, ale vydává obas spisy, jež by v žádné rodin svobodá scházeti nemly. Tak dal u p. NováTca v Milwaukee, Wis., vytisknouti „Šestnácte Spasitel", spis raKalendá", ktedikáln kesanství boící a nyní rýž v sešitkách vydáván bude. Úprava prvního sešitu slouží p. Novákovi ke cti." i

„Vný

1867, íjen. 7.

KATOLICKÉ NOVINY, —

týden-

vydaný eským duchovenstvem v Americe. Roní pedplatné $3. Redaktor Rev. Josef Molitor, polit, áMiloš Novotný. V kvtnu násti Ant. Jurka a po

ník,

nm

Píloha ís.

37

Jan Vratislav ai>ek (Rok po píjezdu do Amerik})


tisku v Americe

asopisy

107

sledujícího roku „K. N." zastaveny pro nedostatek oJ

bratel. 1868,

erven.*)

NÁRODNÍ NOVINY.

8.

(11.)

vycházely každý pátek v . 1803, na rohu 10. ul. v St. Louis, Mo. Redaktor J. Oliverius, vyd. J. B. Blohradský a Karel Alis. Pesídleny do Chicaga poátkem února 1870 a tištny tam v . 102 Forquer ul. Zastaveny 26. ledna 1871 a nahrazeny „Novou Dobou". V redakci se vystídali J. Oliverius, Jos. Pastor, J. V. Sládek, J. Rosický a L. J. Palda.

1869, listopad. 9.

*SLOVAN AMERIKÁNS KÝ,

pozdji nazvaný „Slovan Americký", vydáván dvakrát týdn, v úterý a v pátek v Cedar Rapids, la. Pesídlen tam z lowa City. Byv založen Janem Bártou, dle rodišt Letovským, nkdejším spoleníkem Fr. Koízka, r. 1869, zstal „Slovan Americký" dodnes v rodin Letovských (J. B. Letovský a synové). Bárta Letovský byl kmotrem „Slowana Amerikánského", prvního, poktiv jej tímto jménem a když si po rozejití s Ko(11.)

,

ízkem

založil

svj

opt tohoto obKe „Slovanu Americkému" a na

vlastní asopis, užil

líbeného pojmenování.

pímé

vybídnutí jeho vydavatele, pijel r. 1869 Ladimír Klácel a setrval y redakci až do roku 1872. Pozdji vystídali se v redigování iistu Jan Milostín Letovský, F

K. Ringsmuth,

týdn, pozdji

J.

K.

*) Dle „Slavie" IX. L. J. Tupý.

Mazá.

zmnn -

Pvodn

vych.

„S.

A."

na dvojtýdenník. První íslo 440

--

1869, vyšly „N. N." v únoru.

ESKÝ

io8

vyšlo

5.

TISK V AMERICE

listopadu 1869, j^ô

„týdenník

pro politiku,

vdu, umní, zábavu a vzájemnost všech Slovanv Amerických" s heslem „Vesmrnost jest cíl vdy, umní a lá:

Pedplatné

sky."

ron

$2.00.

1870, duben.

AMERIKÁN. Listy pouné

10.

pro

obany eskoamerické,

románovou etbu. ervna 1870: „Amerikána" ís.

pstující

„Slavie"

„Slavie", 15.

nemže

i

zábavné

Poboní

Racine, Wis.

Ron 2.

list

$2.25.

tento

m-

Vydavatelstvo nezná ješt uritý poet odbratel, neví tedy kolik výtisk má tisknouti. Mimo to není možno výpomocnému redaktoru, Václavu Šnajdrovi, za nepítomnosti Karla Jonáše, aby tolik práce sám zmohl. Jakmile zjistí se poet odbratel a Karel Jonáš z Evropy se vrátí, vyjde ís. 2." „Slavie", 3. dubna „Druhé íslo týdenníku „Amerikána" se práv 1872 tiskne, další ísla budou vydávána už pravideln. Roní pedplatné $2. " „Slavie", 21. listopadu 1872: „Budoucím íslem poínaje pechází „Amerikán" koupí dt» rukou p. E. Rosewatera v Omaze, Neb., co majitele a vysíc

vyjíti.

:

—

davatele."

1871, leden. ir.

ORGÁN JEDNOTY SVOBODOMYSL-

NÝCH.

Redaktor a vyd. F. B. Zdrbek Tištn v Cedar Rapids, pozdji v tiskárn „Pokroku" v Cle\elandu. Zašel 6. íslem v ervenci, i. íslo se prodávalo po 5 centech, ostatní po centu.*) *)

Zdrbek.

„Orgán

J.

S."

vyšel,

nemýlím-li

se.

r.

1870.

F.

B.

—

ASOPISY

109

1871, únor. 12.

NOVÁ DOBA,

politický a

zábavný

tý-

denník pro náš lid v Chicagu, redakcí Jos. Pastora, vyšel v únoru r. 1871. $3. Vydávání listu zastaveno po velikém ohni téhož roku. „Nová Doba" byla pokraováním druhých „Národních Novin" ze St. Louis do Chicaga pesídlených.

Ron

1871,

bezen. 13.

OBANSKÉ

LISTY,

asopis

repu-

blikánský pro politiku, pouení a zábavu, datovaný souze St. Louis a Chicaga. „O. L." vycházely kaž-

asn

—

Vydavatel Karel Alis, sevedou sobotu za pedpl. $2. rozáp. roh 3. a Wallnut ul., St. Louis, Mo. Red. Jan A. Oliverius. Byly pokraováním Blehradského „Národních Novin" (IL) Zanikly 1873. První íslo vyšlo 30.

bezna

.

1871.

1871, duben. 14.

LUCERNA,

hektografovaný

týdenník

vydaný v New Yorku 15. dubna 1871 v ís. 85 First Avenue. Redaktor L. J. Palda, administrátor J. Šretr. Byl to první pokus eských novin v New Yorku. 187 1, srpen. týd. vydávaný 15. * POKROK ZÁPADU, Pokrok Publishing Co. v ís. 1417 1419 So. I3th Street, Pedpl. $1.00. v Omaze, Neb. editel Václav Bureš. „Pokrok Západu" byl založen i. srpna 1871 Edwardem Rosewaterem, jenž toho asu vydával a redigoval anglický denník „Omaha Bee". S ,.P Z." splynul koupí „A-

—

pesthovaný v listopadu r. Omahy, a do 13. srpna 1873 "^sl

merikán", Wis., do

1872 z Racine, „P. Z." ohlave-

ESKÝ

no ni

TISK V AMERICE

„Pokrok Západu a Amerikán."

„P. Z." Jan Rosický až do

r.

1889,

Od

roku 1877 vedl list koupi

^dy pešel

Tiskaskému

Družstvu a v srpnu 1900 jej pevzala Pokrok Publishing Co., jejiž majetkem je dosud. Jan Rosický pracoval u „P. Z." bu jako vydavatel nebo jako redaktor 24 rok a tím se stalo, že asopis onen byl vždy s jeho osobou stotožován, „P. Z." tiskne a vlastni mistní vydáni list: „Creteský Pokrok," „Dakotský Pokrok", „lowský Pokrok", „Kansaský Pokrok", „Minnesotský Pokrok", „Pokrok". Viz tyto. V redakci se vy stidali Václav L. Vodika, Josef Michal, Václav Šnajdr, F. B. Zdrl ek, Josef Novinský, Jan Rosický, V. A. Jung, Tomáš apek, R. V. Miškovský, Jan A. Oliverius, rev. E. Bouška, Jan Rudiš Jiínský, F. J. Kuták, J. V. Mašek, Jan erný, J. K. Mazá, F. J. Pibyl, Otakar Charvát, R. J. Havránek. Robert

Ržika

byl dopisovatelem z Chicaga.

1871.

msinik „Jednoty Svobo16. PRAVDA, domyslných" v Americe. Tiskem „Pokroku", v Clevelandu, O. 1872, leden. 17. * HLAS, katolický dvoutýdenník vyd. es. literárnim spolkem v St. Louis, Mo. Nejstarši list lidu esko-katolického v Americe. Zastaven asi na pldruhého roku a obnoven 7. íjna 1874. Pedpl. $2.00. Adressa: 1625 South iith St, St. Louis, Mo. Až do založení Tiskárny eských Benediktin v Chicagu a z té vyšlých publikaci: „Národ", „Katolík" a j., byl „Hlas" nejmocnjším mluvím eských katolík v Americe; a ím býval Karel Jonáš „Slavii", tím býval „Hlasu" a katolíkm

.

Píloha ís. 38

plas

Mm(á^ •v

JweíftTeme «. ^«

tedó

f»

li><

tejK.,

<^.

>

hw

(».ir»

»Í0IO iVh»^

ktélrtt â* ' otr.r* t
o/má ««>; »
»•

arit, ftná íwsfoíl'

kár*

1 ^f!.^' «

s

'

A

^hommnUú. •-%.

crrv, iowa

....iy

.

vás

»«.i6kol, jtainij^:,

«TO«ag«5(»«vé

ASOPISY Monsignor Josef Hessoun

—

III

uznaným vdcem

a ne-

zištným rádcem. K listu vydávána samostatná románová píloha „Zábavník." 1872, únor. 18.

NÝCH,

HLAS JEDNOTY SVOBODOMYSL-

heslem „Osmlme se zmúdeti !", orgán svob. myslitel, jenž vyšel nejprve v lowa City, 19. února 1872, a sthoval se za redaktorem a vydavatelem Ladimírem Klácelem. V únoru r. i88t zastaven pro nedostatek odbratel. íslo prodáváno za 10 cent. s

1872, srpen. 19.

cagu, v

.

PRAPOR SVOBODY,

449 Canal ul. vydávaný Zašel v beznu r. 1873.

Ron $2. —

týdenník v Chi-

ekem

Durasem.

1872, listopad. 20. DIBLÍK, pvodn I4tidenní asopis pro zábavu a obveselení, pozdji týdenník. Redaktor Jan V. apek, vydavatel Josef V. apek, 104 Croton ul., Cleveland, O. Pedplatné $2. Prvé íslo vyšlo 15. list. 1872. Vzdav se red. svobodomyslného „Pokroku", t. . v Clevelandu tištného, jal se Jan V. apek redigovati tento list, jemuž za ti tvrt roku dal splynouti s „Národními Novinami" (III.)> též jím založenými. Po pesídlení redaktorov do New Yorku, objevil se „Diblík" v tomto mst.

—

—

1873,

erven.

21. S VOJAN, dvoj týdenník, orgán svobodomyslných, redigovaný Lad. Klácelem a vydávaný nákl. Svobodné Obce v Chicagu, 82 W. Taylor St. Heslo:

!

ESKÝ

ii2

TISK V AMERICE

— Láska poádej — Lada oblaž všecky

Vda osvobo

List tištn v tiskárn C. Durase.-Pedpl. $3.00.

vyšlo

3.

ervna

1873.

Celkem vydáno

i.

ís.

15 išel.

ervna 1873: „Svojana", nového apoátkem ervna v Chicagu vycházeti za-

„Slavie", 25. sopisu, který

již íslo páté. Redaktorem jest chvaln známý spisovatel eský a bývalý professor libomudrctvi v Brn, Ladimír Klácel, a to jest tušim nejlepším odporuením listu toho. Ostatn není pan Klácel obecen-

al, došlo nás

stvu slovanskému v Americe co žurnalista neznámý,

nebo

pibyl sem již r. 1869 a redigoval až do nynjška týdenník „Slovan Amerikánský" v lowa City, kterýž vedením jeho došel obliby v širokých kruzích. Složiv redakci toho listu, založil pomocí Jednoty Nemýlenc asopis vlastní, jenž zajisté bude se tšiti hojné podpoe etných pátel, kterých získal si pan Klácel svým psobením zde po všech státech, kdekoli našinci pebývají." 1873, íjen. 22.

CHICAGSKÝ VSTNÍK,

týdenní

sopis vycházející v Chicagu v 451 jižní Canal

vatelstvo: A. Geringer a Josef Langmayer.

ul.

a-

Vyda-

Odpovdný

poadatel Jan A. Oliverius. i. íslo vyšlo 2. íjna 1873. Aug. Geringer setrval však ve vydavatelstvu pouze pl roku. „Slavie", 9. dubna 1879: „Chicagský Vstník"' co týdenník z denníku „Pravda," vychází nyní zlepšený a zveliený pi stejném pedplatném. Vydavately jsou pan

Langmayer, Vopálecký a Oliverius. poádali list ješt: F. K. Tma, F. Reišl, J. V. Matjka. „Slavie,"

7.

kvtna

1879:

Mimo J.

J.

A. Oliveria

Cetlovský, G. B.

„Pan Josef Langmayer

oznamuje, že pánové Oliverius a Vopálecký, kteí byli

ASOPISY nkolik nedl jeho spoleníky,

Í13

vystoupili, a že nyní je

opt sám vydavatelem denníku „Pravda"

a týdenníku

„Vstník Chicagský."

V

ervenci

r.

1880

„Oban", který však

30.

zmnn

v denník a týdenník íjna téhož roku zanikl.

1873, íjen. 23. NÁRODNÍ NOVINY, (III.) týdenník obrázkový, pouný, politický a humoristický. Roní pedplatné $3. Vydavatel a redaktor J. V. apek, 214 Croton Street, Cleveland, O. „Národní Noviny" byly pokraováním „Diblíka", ovšem s rozšíeným programem. Vyšly 2. íjna 1873, zastaveny 3. záí 1874. Ohlásiv zánik „Národních Novin", píše redaktor apek: „Robotník ulopocený, uštvaný, skleslý, beznadjný, opouštím rádlo své uprosted role a prchám od nho s pevným pedsevzetím, radji motykou pracovat, než tím osudným nástrojem pérem. „Lépe býti dlníkem, než pohnkem obecným, otrokem pracujícím zadarmo, jenž má k oekávání jedinou mzdu, až jednou všecky své síly vyerpá, stáím a starostmi všeho druhu sklesne na duchu i na tle, že ho povýšejí na „estného žebráka národního" (zejmá narážka na ubohý stav Klácelv té doby,) a budou pro vybírati almužnu, nazvanou vlasteneckými píspvky, divadelními pedstaveními, atd. „Motyka jest v Americe tžká pro echa, péro však ješt tžší. Zahazuji to péro, kterým jsem zde zmail ti nejkrásnjší roky svého života. Jestli to hanba, není to hanba moje, jestli to hích, není to hích mj. je, nebudu nyní povídat, jenom to eknu, že jsem nemohl vydat na rozlouenou poslední íslo „N. N.", ponvadž jsem nemohl sehnat penz na papír, mám

—

í

a

ESKÝ

114

TISK V AMERICE

pes $800 mezi lidmi, mezi Cechy. Však nikoliv, Cechy nemohu zvát, abych nedlal eské národnosti ostudu. „Chtl jsem býti trpkým, sarkastickým. Chtl jsem initi výitky tm, kteí svou nesprávností od poátku duševní mou innost ochromovali a niili, chtl jsem vyjmenovati ty, kteí mne o mou poctivou mzdu oloupili, chtl jsem na praný postaviti ty, kteí mne ne-

je

spravedliv ciuji v

týrali a štvali, ale

sob

jakousi

ský, jenž odpustil

v tomto

okamžení po-

mkkost, jako onen prorok

holomkm, kteí ho

židov-

ukižovali."

1874, únor. 24.

Kún 1874,

lowa

vydávali

F.

prof.

City.

bezen. 25.

te.

HLAS PRAVDY,

a rev. H. Fairall v

THE SALIN COUNTY

POST,

Cre-

Neb., anglický týdenník, jehož prvé ti stránky

ti-

štny v jazyku anglickém, kdežto tvrtá v eském. Po-

enk

adatel Duras, druhdy vydavatel „Praporu Svobody" v Chicagu. 1874.

NEW YORKSKÝ

DLNÍK, týdenní 26. založený Jednotou Slovanské Lípy v New Yorku. Red. Jan Reindl. Po nkolikatýdenním vycházení, když se redakce ujal J. V. apek, promnn název na „New Yorské Listy". Slovanská Lípa zstala majetníkem.

list,

1874,

erven. 27.

NEW YORSKÉ

potom dvoutýdenník na

1874, v

New

LISTY,

týdenník

a na konec denník, vyšly 25.

Yorku, naped redakcí

J.

erv-

Reindla, po

Píloha ís. 39

Washington

Yankton

^^^

Zizkov.

Allcghany City

Baltimore

l>amáenmti tdittl poíattný—

V žhffrtf

fiel^

myt^

llealf naíe

g

3 2

Q

a îaew vt^m^ni stataný.

mi

:

Látka za jxKlxxtni

tB% «M wi «

íia meiedué oatti

Zhní

!

k MMv.

hratfi, f«»try-J%i

Viaitrit tn

Sije 4aký

Im jrfû,

vidu,

unminimu

v porAad: mrtv,

otvqftn^ rod

Vnitní strana "Hlasu Jednoty Svobodomyslných Tomáš apek: Padesát Let eského

tisku v Americe

ASOPISY

nm

J.

V. apka, z Clevelandu do

Pedpl.

sídlivšího. 18.

listopadu

$2.00.

115

New Yorku

se

pe-

Vydávala je Slovanská Lípa. prodán v exekuní dražb za

1875 list Svandrlíkovi, který

jej odprodal koncem apkovi ten jal V. a se i. íslo I. ro. J. datovati ode dne svého majetnictví, totiž 5. ledna 1876. Následkem veliké doutnikáské stávky a s ní spojené bídy v eské kolonii, „New Yorské Listy" zaaly živoiti, až pišly r. 1877 optn do veejné dražby, díve než se mohlo uskutenit oznámené spojení asopisu toho s clevelandskými „Dlnickými Listy." dražb

575 dollar prosince

t.

J.

r.

V

sazem

Ráznému, F. Danešovi a J. V. Matjkovi. Posledn jmenovaný stal se pozdji vydavatelem rzných list v Chicagu. Ze dne 8. ledna 1878 píší „N. Y. Listy": „V sebeobran a v hájení své existence ujali jsme se po prodeji „N. Y. List" tyto samostatn vydávati. Krok ten vykládán nám za zlé. Nechtíce rozpipadly

F.

sívati nešvár mezi zdejšími echy, pijali jsme nám nabídnutou pravici a nastoupili jsme novou innost co dlníci „Dlnických List". F. Rázný, F. Daneš, J. V. Matjka." Stalo se tedy spojení „Dlnických List" s „N. Y. Listy" pece jen skutkem.

1874, prosinec. 28.

VSTNÍK,

asopis evangelickému

liau

vnovaný. Western College, lowa. Heslo: „Ježíš Kristus vera dnes tentýž jest a na vky bude." Vydavatel i

a redaktor rev. F.

Roní pedplatné 1875,

Vycházel dvakrát msín. První íslo vyšlo i. pros. 1874.

Kún.

$2.15.

kvten.

DLNICKÉ

LISTY, orgán socialisti29. cké dlnické strany ve Spojených Státech, vyšly dne 22.


ii6

kvtna

1875 v Clevelandu, O.,

heslem „Stejné poRed. L. J. Palda, pozdji J. V. apek a J. Buata; vyd. Fr. Škarda a Spol. Z prvu týdenník, pozdji troj týdenník. Splynuvše s „New Yorskými Listy" po pesídlení do New Yorku, r. 1877, vycházely potom co denník a týdenník. Uinily úpadek r. 1883 následkem stávky saze, kteí proti vydavateli Škardovi postavili konkurenní denník, „Dlník Americký." r.

vinnosti, stejná práva."

1875,

Ron

s

$3.20.

kvten.

DLNICKÉ

LISTY, týdenní 30. TÝDENNÍ vydání „Dlnických List" pvodn v Clevelandu založených a roku 1877 do New Yorku pesthovaných.

Ron

$2.20.

1875, íjen.

denní list 31. * SVORNOST, první eský v Americe, zaal vycházeti 25. íjna 1875, redakcí F. B. Zdrbka a nákl. A. Geringera, F. B. Zdrbka a St. Koláe, Duv Chicagu. R. 1882 se stal spolumaj etnikem ras, ale ten svj podíl vyprodal a nyní náleží „Svornost" Aug. Geringerovi. Na oslavu tvrtstoletého trvání listu vydáno v íjnu 1900 pamtní íslo o 32 str. Se „Svor-

enk

nerozlun spjato jméno dlouholetéh' redaktora Zdrbka. Vedle Zdrbka psobili v redakci: Gust. F. B. B. Reišl, F. J. Cetlovský, Jaroslav Chudoba, Jan Wagner, Josef ermák, J. R. Jiínský, B Pittner, dr. K. Stulík, Pavel Muek (Albieri), dr. F. C. Molkup, Jos. Hájek, M. Mašek, F. Peina, L. J. Flígl, dr. V. Anýž, Josef Buata, ností" je

J.

Vížek, Lad.

J.

J.

Tupý, Richard Ledcrer,

J.

Havránek,

K. Neumann, F. Fišera, V. Petrželka, Krásný, Jos. Bezdka, J. Švejka, J. Bujárek, J. Zeman

Tom. Vonášek,

dr.

ASOPISY (Vatra), Jar. R. Pšenka. F. B.

Zdrbek, M. Mašek,

117

Nynjší redakní personál J.

Bujárek, J. R. Pšenka,

je:

dr. F.

Molkup, V. Petrželka, J. Krásný, J. Vlach (zpravodaj), dr. K. Neumann, J. Zeman (Vatra). C.

1875, íjen.

politický,

AMERIKÁN,

*

32.

pouný

a zábavný.

(ÍI.)

dvojtýdenník

Vychází každé pondlí a

tvrtek. Vydavatel August Geringer, 514 W. I2th St., Chicago. $2.50. „Amerikán" je vtšinou zásobován látkou z denní „Svornosti". První íslo týdenníku

Ron

„Amerikána" vyšlo

25.

íjna

1875. Red. Fr. B.

Zdrbek.

1876, Élrezen.

BI,

hum. sat. obrázkový týdenník Redaktor a vydavatel Jan A. Oliverius, v Chicagu. Vycházel každou sobotu. Pedpl. 33.

písn

republikánský.

$1.00

„Rarášek" 14. kvtna 1876: „Hlubokým žalem sklíeni sdlujeme truchlozvst, že pan „Bi", horlivý pítel Talián, Jednoák, Myšák, Baumruck, Meilbek a mnohých jiných, zesnul v Pánu dne 9. t. m. o 4. hod. odpoledne na úbyt odbratelské, v skandálního života." 1876,

Reišl.

1876,

s

týhodni svého

kvten. 34.

bav

12.

RARÁŠEK,

nedlní

list

vnovaný

Vydávaný v Chicagu. Redaktor G. Pedpl. $2.00. Poprvé vyšel 14. kvtna 1876.

a obveselení.

zá-

B.

kvten.

35. HUS, asopis svobodomyslný a pouný pílohou „Podivný Bratr", v New Yorku. Vydavatel

ESKÝ

ii8

TISK V AMERICE

a redaktor Alois Berman.

Yorku. Vyšlo jedno islo spolku

1876,

Tiskem Daniela Mašina v

New

— ml sloužit zájmm tajného

„Odd Fellows."

erven. 36.

NOVOYORSKÉ CENTENNIALNÍ

LISTY byly ným názvem

vlastn „New Yorské Listy" s pozmnza doby Centennialní výstavy ve Filadelfii. $1. Prvni íslo vyšlo dne 9. ervna. Redaktor a vydavatel J. V. apek. V záí vrátily se „Centennialní Listy" k pvodnímu názvu „New Yorské Listy."

—

Ron

1876, srpen.

BODLÁK,

trnáctidenní humoristický 1876 v Milwaukee, redakcí Hugo Chotka a nákladem Ant. Nováka a Spol. $1.20. „Bodlák" zašel v listopadu téliož roku. 37.

list,

vyšlý dne

15.

srpna

r.

Ron

1876,

záL 38.

KVTY HUMORU

A PRAVDY

vy-

. 98 Bunker ul., v Chicagu. ReZáhy zašly. daktor a vyd. Jan A, Oliverius. Pedpl. $2. 12. ul. za vyd. Obnoveny 22. íjna 1879 v . 177 záp. cházely vždy v sobotu v

J. i

A

.

Oliveria a K. Vopáleckého.

druhý pokus

—

Ron

se nezdail. List zanikl 23.

$3.

—

kvtna

avšak 1880.

1876, záí.

vydávaný Ant. No39. ECH, týdenník vákem v Milwaukee, Wis. Zanikl v listopadu téhož roku. „Slavie" oznauje „echa" co agitaní asopis republikánský.

Píloha ís. 40

Monsignor Josef Hessoun


tisku v Americe

ASOPISY 1877,

119

ervenec. 40. *

DUCH ASU,

svobodomyslný,

list

obrázkový, humoristický a satirický, založen v Chicajru když byl V. Šnajdr dal výpov u asopisu „Pokroku"' v Clevelandu a uvázal se v redaktorství, jehož se však v poslední chvíli zekl. První íslo 8. ervence. ReF. B. Zdrbek, Gustav B. Reišl, F, J. CetlovKarel Stulík, Pavel Albieri, Bartoš Bittner, Jos. ermák. Vydává Aug. Geringer, 541 záp. 12. ul. v Chi-

daktoi

:

ský,

cagu.

Ron $2.00.

1877, ervenec.

zábavný a pouný. 41. BESEDA, týdenník Vycházel ve Wilber, Neb., od 12. ervence 1877. Redaktor a majitel Josef Novinský. $2.50. Vyšlo celkem 13 ísel. Pispívatelem byl Hugo Chotek.

Ron

1877, srpen. 42.

DENNÍ VSTNÍK.

Langmayerem a redakcí kem vyšlo 59 ísel.

J.

List

vydávaný

J.

A. Oliveria v Chicagu. Cel-

1877, íjen. 43.

*

DENNICE NOVOVKU,

týd.

v-

novaný rozvoji duchovní svobody, vyd. Vác. Šnajdrem a B. J. Doležalem v Clevelandu, O. Redaktor Václav Šnajdr. Pedpl. $3.20. Dne 10. íjna 1877 vyšlo první íslo v tiskárn zašlého „Pokroku", redakcí Václava Šnajdra a vyd. Fr. Koízka. Po nkolik let doprovázela „D. N." humoristická a zábavná píloha „Žert a Prav„D. N." dvojtýda." Jako nkolik jiných list zkusila i

denní vydávání, avšak

ník. R. 18^7

se stal

r.

do ad týdentechnickým edítea

1887 se vrátila

spoleníkem

:

I20

ESKÝ

TISK V AMERICE

lem „D. N/' B. J. Doležal. Pejavši volné zásady bojovného „Pokroku", zstala jim „Dennice N." vrna od samého poátku. V redakci pracovali: Jar. V. Luák, J. J. Král, F. J. Kuták, J. Valášek-Sigma a krátkou dobu Bartoš Bittner. V lét 1910 vzdal se V. Snajdr redakní práce následkem oteseného zdraví a místo jeho zaujal Jos. Ad. Trojan. „D. N." v íjnu 1908 „Tento msíc pipadlo 40. výroí mé novináské práce. Roku 1868 v msíci íjnu stal jsem se spolupracovníkem Fricova eského politického týdenníku v Berlín, kam jsem se, tajn ovšem, uchýlil ped pronásledováním rakouských soud, které mne stíhaly pro politické zloiny a donutily k perušení studií a vysthování se z vroucn milované vlasti. Od toho msíce a roku jsem trvale zamstnán pi novinách. Po zaniknutí „Blaníka", jejž vláda rakouská nepropouštla do Rakouska, pracoval jsem njaký as v redakci autograf ováných „Correspondence Tchque" a „Boehmische Korrespondenz". Když Fricovi docházely peníze, vyslal mne do Spoj. Stát, abych tu prostednictvím Jonášovy „Slavie" sbíral penžité podpory na další vydávání onch dvou dležitých publikací. Brati Jonášové pijali mne laskaa propjili list svj, tehdy nejvážnjší, mému poslání, jež rlivem Karla Jonáše potkalo se se zdarem. Když se Jonášové pesvdili o mých schopnostech novináských, pijali mne za spolupracovníka. Pozdji, když odjel starší bratr do Evropy jako zpravodaj ve válce franko-pruské, svena mi redakce. Strávil jsem u „Slavie" málem ti roky. Po návratu Jonáše byl jsem vyzván p. E. Rosewaterem, jenž vydával v Omaze denník „Omaha Bee", nmecký týdenník „Beobachter am Missouri", a eský týdní lístek ,,Pokrok Západu", abych

v

ASOPISY

121

úad

s K. Jopevzal redakci poslednjšího listu. Po nášem, jenž vidl, že mi kyne dost slušná budoucnost na západ, odebral jsem se do Omahy. Zvelebiv „Pokrok Západu" a maje v úmyslu vrátiti se na východ, odkud je arci blíže do ech, kam jsem doufal pi nejbližší podolitické se vrátiti, pijal jsem na Jonášovu mluvu redakci clevelandského „Pokroku", od nhož J. V. apek byl práv odešel. A tak jsem se octnul v Clevelandu, kde trávím již ticátý pátý rok svého života. Po zaniknutí „Pokroku", jejž jsem redigoval ti léta, založil jsem s pomocí tchána p. Františka Koízka tento list, jejž rediguju nepetržit na 32. rok.''

zmn

1877.

BESÍDKA SLOVANA,

44.

vana Amerického", vycházel až do

r.

^tidenník „Slo-

1885.

1878, srpen.

týdenník vydávaný J. A. 45. ROZVAHA, Oliveriem a Karlem Vopáleckým v 104 Croton ul. v Clevelandu.. O., za podpory republikánské strany. $2.50. Po volb list zastaven a tiskárna pesthována do Chicaga, i. íslo „Rozvahy" vyšlo 14. srpna 1878, poslední v lednu 1879.

Ron

1878, záí. 46.

rický týdenník,

DIBLÍK

(II.),

obnovený redakcí

J.

humoristicko-sati-

V. apka, nákladem

New

Yorku. „Diblík" byl poboním listem prvních „Dlnických List". ?>on $2.50. „Slavie", 23. dubna 1879: „Pan J. V. apek, redaktor „Diblíka" v New Yorku, oznamuje v ísle vydaném dne 13. dubna, F.

Škardy v

že redakci tohoto listu

skládá.

Doufáme, že „Diblík"

ESKÝ

122

TISK V AMERICE

nezanikne ani po odstoupení zakladatele svého, však ale „Diblík" bez redakce apka zní tak jako „the play of Hamlet with Hamlet left out." Oblíbeného jména „Diblík" užívali pro své týdní pílohy i vydavatelé zaniklého „Proletáe" a „Hlasu Lidu" v New Yorku. „Diblík" zanikl v srpnu r. 1883. 1879, leden. 47. *

SOKOL AMERICKÝ,

asopis

Ná-

rodní Jednoty Sokolské ve Spoj. Státech. Vychází

15.

každého msíce v Chicagu, 111. Pedpl. 75 ct. Tiskne Národní Tiskárna, 2146 Blue Island Ave., Chicago, 111. První íslo I. ro. vyšlo v Chicagu dne 10. ledna 1879. Gustav B. ReišI, August Redaktory postupn byli: Volenský, Jindich Hájek, Josef ermák, Frant Lier, dr. Karel Stulík, Fr. Lier,

dr.

Kaiel >tulík, Fr. Lier,

A

Rudiš Jiínský, Josef ermák, Jiínský, Josef Josef

ermák,

Haller, dr.

J.

dr. J.

Rudiš

B. Trefný, dr. J. Rudiš Jiínský,

ermák.

1879, únor. 48.

HOSPODÁ

AMERICKÝ,

asopis

M-

pro rolnictví, zahradnictví a hospodáství vbec. síník a njaký as dvoutýdenník, redigovaný Tomášem Juránkem a Lad. Klácelem. Vyd. Ant. Novákem v Mil-

waukee, Wis. Pedplatné na Zanikl

i.

ro.

prosince 1881 íslem

15.

$1.00,

24.,

na

2.

ro. $1.50

roníku tetího. Do

„H. A." též pispíval Josef Stank 1879, únor. 49.

bavný, La

TEXAN,

týdenník politický,

pouný

a zá-

Grange, Fayette Co., Tex., vjj^cházel každý

Píloha ís. 41

SVOJAN Iwai^

i. f

ar.

H^^dai^^Ífe<|»Mgíg»i> yyjg i

^

^

1

'!'.•:

f. .5i;.r

% *,>*»

^

^

mmi^mé^m^mmm^

•48i^r<.;-..i»4.«>k«» '*««.'rt&l»-W *»*' !fti,.a, /A«m..w.ii

«*«*»*?'' síffí::^^

"Svojan"

Tomáš apek: Tadesát Let eského

tisku v Anier

^^^X:

ASOPISY

123

tvrtek. Redaktor L. L. Haušild, vydavatel F. J. Gluecksman. První íslo vyšlo 6. února 1879. $2.50.

Ron

Zanikl v ervenci, 1879.

1879,

bezen.

.

PRAVDA, (11.) denník vyšlý 29. bez. v . v Chicagu. Vydavatele byli J. A. Oliverius a J. Langmayer. Poslednjší vystoupil z vydavatelstva a jeho místo zaujal Kar. Vopálecký. Na to následovali Felix K. a Beneš. „Pravda' zašla 6. srpna 1879. 50.

422 Canal

ul.

Tma

1879, srpen. 51.

SLOVAN,

týdenník politický,

pouný

a zá-

bavný v La Grange a njaký as též v Bryan, Tex. „Slovan" nahrazuje zaniklého „Texana". Vyšel 7. srpna Fr. Lidiák & Spol., za redaktora povolán Chotek, jenž setrval tam až do 10. srpna 1881, proale od 30. listopadu 1882 pevzal nejen redakci ale listopadu 1881 najal celý list od vydavatele Lidiáka. redigoval dv ísla A. Haidušek. R. 1884 Lidiák list prodal J. S. adovi, který byl. nucen vzdáti se redakce i vydavatelství v záí 1886. V lednu 1887 vzdal se redaktorství i Hugo Chotek. asopis koupil E. A. Krall a za 1879,

vyd.

Hugo

i

V

redaktora povolán v únoru Jos. Buata, jenž setrval u listu do prosince 1888; pak vystídali se v redakci J. E. Kroupa a Ant. Hradený. List kdy celý závod pevzal jistý Halí.

zašel v

kvtnu

1890,

1879. 52.

cago, dne

18.

NOVÁ DOBA. února 1880; 21 ísel.

(lí.)

Rc.

L

Chi-

—

ESKÝ

124 1880,

TISK V AMERICE

ervenec.

53. OBAN, dennik i týdenní asopis vnovaný obanskému životu amer. Cech; od íjna 1880 vycházel každý tvrtek v . 154 156 vých. Clark uL, Chicago, 111. Týdenník je pokraováním „Vstníku Chi-

—

cagského" a z té píiny první íslo týdenníku „Obana", vydané 22. ervence, je znamenáno jako 41. íslo VIL roníku. Vydavatel Josef Langmayer, redaktor J. V. Matjka. Denník ron $6. , týdenník $2.20. 30. íjna téhož roku „Oban" pestal vycházeti. 1880, srpen. 54.

VOLNOST,

vydávaný a redigovaný

denní K.

list,

mimo

nedli,

Tmou

v Clevelandu. Adressa: 2y2y 34th St. Ed. Vopálecký st., manager. „Volnost" vyšla jako týdenník 28. srpna 1880, redakcí F. K. a vydavatelstvím Ed. Veverky a Karla a Eduarda Vopáleckého. V redakci psobili pozdji Hynek Rudiš, H. Procházka, Jan Podlipný, Oskar Niederle. F.

Tmy

Dne tel

listopadu 1908 vyšlo poslední íslo. Maji-

28.

asopisu pod ohlavením „Finis" oznamuje, že

vuje další vydávání bídu.

Malá

možno

ji

pjka

sehnati.

listu,

za

zasta-

píinu uvádje finanní

prý by byla

list

udržela, ale nebylo

Budou tedy nadále vycházeti v

velandu jen týdenník „Dennice

Novovku"

a denní

Cle-

„A-

1880, srpen. 55.

VSTNÍK BRATRSKÝ.

Msíník v-

novaný zájmm bratrstva Cesko-Slovanských Podporujících Spolk. Vydavatel a poadatel Jan Rosický. Roník I. íslo I. vyšlo v Omaze i. srpna 1880. Cena 50 ct,

ron.

Zastaven v lednu následujícího roku,

ASOPISY

125

1880, prosinec.

Racine,

RODINA,

*

56.

v

Wis.,

Obnoven v

1880.

zábavní týdennik

Karlem Jonášem

zal.

polovici

1881.

r.

Ron

15.

„Slavie"

prosince

$1.00.

1882, leden. 57. * DOMÁCNOST, obrázkový asopis pro zábavu a pouení, vychází každou stedu. První ís. vyšlo I. ledna 1882. Vyd. a red. Ant. Novák, 409--411 Montgomery Building, Milwaukee, Wis. Pedpl. $2.50. P-

vodn

to byl

dy."

V

J.

msíník „vnovaný zájmm našich hospoF. emus, Pavel Albieri,

redakci vypomáhali

Mazá, Franta

K.

Fišera,

:

Václav Petrželka.*)

1882, leden.

PRAVDA,

(III.) orgán spojených dlAmerice. Vydával Ústední Výbor. íslo I. datováno v New Yorku, 15. ledna 1882. síník v jazyku eském i nmeckém. Adressa: 435 vých. 58.

ník doutnikáských v

M-

5. ul.

1882, leden.

TÝDNÍ OZNAMOVATEL, asopis zázájmm ech Chicagských,

59.

bavný

a

pouný, vnovaný

vyšel v ís. 488 Halstead

List ohláškový, rozdávaný „Chicagské Listy". Vyd. J. V. $2.00. Pod pvodním názvem vycházel do

zdarma, pozdji

Matjka. Ro.

bezna 1882,

1883.

ul.

zmnn v

Od záí

1882 vydáván

denn.

kvten.

60. SATAN, nedlník a pozdji píloha „Chicagských List" v Chicagu, vyšel poátkem kvtna. Vy*)

A první íslo nese datum

vlastn vydána

1.

1.

listopadu 1881. L.

ledna 1882, „Domácnost" J. Tupý.

— eský

I2Ó

davatelé

Matjka

tisk v americe

a Atoš. Pedpl. $3.00.

val Ilo Atoš. „Satan" zastaven 6.

Kresby obstará-

bezna

1883.

1882,

ervenec.

ný a

61. BREJLE, (Spectacles), satirický, žertovkritický týd. pro politiku a život národni. Prvním

nm

vydavatelem byl Leo Meilbek, po J. A. Oliverius. Tiskárna se nacházela v 621 již. Halsted ul. v Chicagu. Pedpl. $2.50. I. íslo vyšlo 16. ervence 1882. 1882, srpen. 62. PROGRESS, official organ of the Cigarmaker's Union of America. Poínaje msícem srpnem, vycházel v New Yorku msín, ve tech jazycích, an-

glickém,

nmeckém

a

eském.

1882, záí. 63. CHICAGSKÉ LISTY, denník vnovaný zájmm Cech amerických. íslo vyšlo 8. záí 1882. i.

Povstaly z

Matjkova „Týdního Oznamovatele"

Ron $6.00.

dlní pílohou „Satan". týdenník a v

beznu

ne-

zmnny na

V

srpnu 1884

1883 zastaveny.

r.

s

Pozdji

obnoveny jako dvojtýdenník, vycházející vždy ve stedu a v sobotu nákladem J. V. Matjky a F. J. Dvoáka v

V

ís. 259 záp. 12. ul. v Chicagu. kvtnu r. 1886 objevily se co denník. Od prosince 1887 do íjna 1888 vycházely

dvakrát denn. („Veerní Chicagské Listy"). V listopadu r. 1892 pešly v ruce Tiskaské a vydavatelské spoleno-

akcioná

s kapitálem $26,000. v rukou „bankée" Antonína Kozla a 28. íjna 1893 zanikl. Spolupracovníci redaktora Matjky byli: L. J. Flígl, F. J. Cetlovský, F. emus sti,

sestávající asi ze 40

Za dva roky

a

V.

ocitl se list

Vank. Po

odprodání

listu

Matjkou redigovány

I

Píloha ís. 42

.*»iiiPi)Í«'iiiOiii

or l*«»krok

'Í«f%-»^

SLO¥0 líVOBNI VoseU mjclji zimiiifni 4'! riln roznmn Ola íit \ w\v man

liijfc,

—

«U

<

praMdia

(xidie

toM í«to«ma nznáno.

))>

A

um

(liiiti

tkiienmi

j.

Ucrt.

\

i

mi» DOr »*M«t

e»t g a

jou

n

klonu

j

eed

i

t«in viij

<

a

!

v

i,

«

<

ni

t

jiiv

'

i»i

p

li

!

>

?c

itli

%

m

r

'i

z

jkme

f

imu

licí téch !n se

mi

io ii»in

rjfii

ním sUskal

1

í.%ati

I Ptr Ví

ech

lortnnMinrsnu/

iknkov

aí

a!

!

ptáci jsksl json

ti

jihyUn* nnm

t«ké » cchácli

M Ižlkí

ti»»,

I)«0<1«

práre •>

«

užcme

B nul

m

pciii/o

PMnd ale nebyl awpis homonutický, jak.f

/iba\u, rotaci.

tmi

ji iPin «

ubtiiSe,

nesnáze a výdaj* tak veiiké, It podniká toodváiiti

»

nikumu radným

Pv

1

\

sak

i

Ra vyhraje* snad" praví jJH«Io.

k.h c mC«ln neoda>i niiíeho neryhMO*. Odhodlal om '-e na i la tui uí'et \ vdávati asopji hiimoriatieký— It % um )Pi pedkládám rodáci mi)5. Odhodlal jsem

m

t i

if ii> )

li

il

]

m

ti

)n? i

i

i

éeíké povahy naklo.

hn íenjm nadáním

p/>de\iim pracovati t dilné \-weMh.>

loi-

mimi iniitilii proti M«milSib»ti itajp na to, íe jem meii Cechy, lUtiini (

ktejl

n

I

11 I

íivot Steiviijici. od-

\

\

n

\

<

t i

j«}m

HB, »e»»U poTidka

'runi n<'V> ^

»

uik<^

(

i(u|p ti

i>i li

—-

u

1

i

n

,i

r

tk

i

mf « za

i

/, ii

]

h

ip

t

o-hAm hiaja

i

t

s

1

^zeno roímarnosti rádi pivítají a .p;»dporwvat t h ) t>eráka 8«»kébo a nedaji ma tahy.

Na ali

11

\

il

iic

1

nlélK

II 1.

iiti

I,

-i

<
peic ?] ti J h\h p. nl» mi !ir

M • fMm i4ta Rak

i

Ml

ai\

1

hi

1

!

I

dk

l'<

|

ii

Hi

1

t

(

li

n

i|

j

'

I

/<>r

,

'

!

i

p a/

lil

Jlini nftíkakuji a

by

K li

n

1

í

Ji!

télMÍiRliK »ni Pni KU políf>i

1

«ni,ai.

Mb« j»k»

ivyknotttí na ta »inerick<}u vtta obchod TÍecko, »clxeh«e Toho je ide té&o nabýti auaklotadi.«t noi jsme 61 dle &«kélw Kfvd-

Htii

iiCjfoii

!

Poehovsjl nebožtíka »

»by

mnuti,

(imliá li!.i lujlápe fsvdiWÍ naíi í»ské jKívag*.

iH/il

("t

mim

ilnt«l

<

»«

M 1

<

i.

tan y\aU nK?i

ívMf

nr

^

nn iiiti inkjiaMii

»Uitcpc<jf<\f.uii\ivl

„Váickni

se ^tq

ii!

ceh

An ece,

1

niii i!( ii-ítí-mii

«

zde v

loík že vjTBri pUknuti »«

11

•ísdaít iibiazto\ý

"if

i

xestitni

mo

tlil)

mkii

k

ech,

ne

«mát, poveíeiit

n»8 ncmaii kfly se'trochu povâclit

clixíntzaocAsek iiuitii sraufnobylo nto vžem/kdyí JMB*

i

1111

ii

t,

(Ittiixhh!

us-

I

i'

t

! i

K

it

)

[lA

11

N it

!i

'o

1

\i,

i!

Tih 11

)iti

n 1

.

rn

j

ui\

kiU

rizplakiU, jen

H!

!

c \su(lc

i

I

i.

\i

i

'i!<

\

í

7(

i

h

pkn

II

n

i

'

i

fhntné k (ni jK^kim íáíímytn a khodrvm 'l.jví. k(f>i m ii ynklí t êcin pozoítti •Irtm, vesel n m^c! ( e< a^Ttipno t lejKli vctS íini jiám

1

ij

1

rsíiwioii InhwiiK

)i

i

k

i

i

II II

itt;

toiti

%

iiiv ]i

I

11

i

ii

nM.

> (^noliách

se

Mip

v skolku

j«miié

v\7iiá kp

ft

t

/

ii

i

Trefní- ít<-W p< rckadio sn v

6ika%A

nim.

t

«.

íniWm

jnil

ic

vtipné el<-\o prohodí

\

WiJmiua srnu

,ií5

tcli

(

r^

«.t

ni

'i

i

raení

ohácli tiomoi oni

t

(

tna ]oht

1

i

li>

tnto

ji»t

1

lik

«vícli, aby taktní írtiili. mrkí. ie kaiiénin Icbk.". jo Káti ««

rattleui

PfedkUdám

{{.•Itici

i

aA*

amorickfcb appeluji, trsnku pWpíícejíce se na a pimkiuva.

IMhlika

jiuinch a [átíl

n

utajo, le

o

Vám

i« a ai kAía toho

Viti) tuto

zabh! a

abr

mohu

ná»l
pnuUi«)u4|||iai^

pfí»li>,ii,

"Diblík"


i« pH«|i]q^

hyl» nad ffíiii.

tisku v Americe

V

asopisy

127

byly: Pavlem Albierim, L. J. Paldou, J- Hájkem, Novým, F. Fišerou, Bet. Grégrem a H. Rudišem-

J.

J-.

1882, íjen. 64.

v

New

chm

DLNÍK

Yorku, vnovaný

AMERICKÝ. Denní asopis zájmm pracovního lidu a e-

americkým vbec. Vyšel

lo.

íjna I882, byv zalo-

žen stávkujícími sazei, kteí odešli od

„Dlnických

Li-

Ron

$9.36. Redaktor vysvtluje, to smšné, aby provolání ie je Jos. Buata v patit všem. ten jednotlivec, má dlnický list vlastnil názvem asopis vy5ulice. Pod tímto Office: 511 vých. Yorkdy na srpna „New cházel až do 9. 1886, redakci vycházející. se (druhé) do dnes V ské Listy", Palda, Fr. Chudoba, Lier, Jaroslav vystídali: L. J. Josef Buata, Leo Kochmann, F. K- Ringsmuth, Sláv Beránek, Bartoš Bittner, Jan Wagner a Jan Fuík.

st", Fr. Škardou vlastnných.

pemnn

1882, íjen. 65. ZÁBAVNÉ LISTY, nedlní list „Dlníka Amerického" v New Yorku, 511 vých. 5. ul., z nichž v ervenci r. 1886 povstal new yorský „Šotek", illustr. humoristicko-satirický list, redigovaný Bartošem Bittnerem. „Z. L." redigoval F. K. Ringsmuth.

1883, leden. 66. JEDNOTA OSVOJENÝCH, nedlník „Dennice Novovku", vycházel každou sobotu pvodn v ís. 12. Prospect ul. v Clevelandu, redakcí a vydavatelstvím Václava Šnajdra. i. íslo vyšlo 7. ledna 1883. „J. O." zastavena v prosinci 1886.


128

bezen.

1883,

67.

cagu,

111.

TÝDNÍ OZNAMOVATEL,

Oznámkový

list,

(11.) v Chijehož vydavatelem byl Ladi-

slav J. Flígl.

erven.

1883,

68.

BUDOUCNOST, naped

dvoutýdenník,

pozdji týdenník, vydala I. Soc. Dl. Sekce v Chicagu, v ís. 674 May ul. Pedpl. $2.50. Pozdji orgán anarchist jazyka eskoslovanského. i. íslo vyšlo 16 ervna 1883. „Budoucnost" zanikla v kvtnu 1886, po památné boui na Haymarketu v Chicagu. Do „Budoucnosti" psali Josef Pondlíek, Jakub Mikolanda, Norbert Zoula, Josef B. Pecka. „Prapor Volnosti", politický asopis eskoslovanský, byla vlastn „Budoucnost", pod zmnným ohlavením, aby vydavatelstvo uniklo censue v Evrop. Jiná ohlavení „Budoucnosti" pro evropskou poštu byla: „Cechoslovan", asopis katolický; „Jitenka Svobody"; „Duch Volnosti"; „Sokol Americký","*) „Budoucnost" zanikla v kvtnu 1886. :

1883,

erven. 69.

CECHOSLOVAN,

katolický týd. pro zá-

bavu a pouení. Vycházel každou sobotu. Vydávali Jan Geringer a V. Keclík, v ís. 223 záp. 12. ul., v Chicagu. Pedpl. $2.25. Vydávání perušeno v kvtnu r. 1884; asopis obnoven v dubnu 1886. Zanikl 20. ervna 1895. Redaktoi byli: F. emus, Franta Fišera, V. Vank a :

Karel Veselý. *) Poslednjší informace mi dal eský mistr pekaský v Chicagu, jenž jako usvdený úastník na vzpoue haymarketské odsedl si Jeden rok státního vzení.

ASOPISY

129

1883, srpen. 70.

F- J.

NAŠINEC,

týd.

Cetlovským a Ladislavem

vydávaný a redigovaný J- Flíglem. Pedpl. $2.00.

Adressa: 662 již. Halsted ul. v Chicagu, i. íslo vyšlo 4. srpna 1883. ^ listopadu téhož roku vycházel tikrát týdn a poslední íslo vydáno v dubnu 1884. 1883, srpen. 71.

PATRIOT,

vlastenecký týdenník vydaný

New Yorku (J. V. apek, Tomáš apek a Frant. Bartošek) proti stoupající vln anarchismu a internacionalismu mezi eskými Bohemian Publishing Company v

doutníkái v

New

Yorku.

i.

íslo vyšlo 18. srpna 1883. Adressa 126 East

Zašel po 23 týdnech. Pedplatné $3. 3rd Street. 1884,

—

:

bezen.

DTSKÁ,

týdenník a nkdy 72. BESÍDKA pro mládež. Redaktor Ant. Jurka. Vydavatel Anton Novák, Milwaukee. 50 ct. V beznu 1886, splynula „Besídka" s „Domácností".

msíník

Ron

1884,

kvten. 73.

PROLETÁ,

týdenní orgán radikálních

eských v New Yorku. Vyd. skupina mezinárodní Dlnické Jednoty a eskodlnické vzdlávací spolky. Redaktor Leo Kochmann a po nm F. Hlaváek. Ro. $2.60. I. íslo vyšlo 25. kvtna 1884. Z „Prosocialist

letáe" povstal denník „Hlas Lidu", do dnes vycházející. 1884, íjen. 74.

KVTY AMERICKÉ.

ník obsahu zábavného a

pouného,

i.

Obrázkový íslo

msí-

vyšlo

15.

ESKÝ TiSK V AMERICE

Í30

íjna 1884. Redigoval Jaromil Kvtenský (F. K. Ringsmuth). Zastaveny koncem III. roníku, byvše nahrazeny románovou pílohou „Knihovna Americká'. $1.50. Vydával Jan Rosický, Omaha, Neb.

Ron

1884, íjen. 75.

Oliverius, 545

ped

íslo

REPUBLIKÁN. již.

Jefferson

ul.,

Vydal a sestavil J. A. v Chicagu. Vyšlo jedno

presidentskou volbou.

1884. 76.

ník pro

ESKÉ OSADY V

eské vysthovalce

AMERICE. Msí-

a naše zaokeánské krajany.

Vydavatel a redaktor Josef Pastor, 23 Kleine Reichenstrasse,

Hamburg.

1884. "jy.

mm

*

ZÁBOJAN.

Zábavník,

vnovaný

záj-

nuzné podporujícího fondu spolku „Záboj". Poádá Jan Krobošt. Vychází ku každému divadlu spolku „Záboj" v New Yorku.

kvten.

1885,

78.

ESKO-SLOVANSKÝ ROLNÍK V

TE-

XASU,

orgán farmerské alliance v Bryan, zvala se píloha asopisu „Slovan", tištná v sešitech od roku 1885 až do 19. bezna 1887. V beznu 1887 zmnna píloha v asopis samostatný, zstavši na dále spolkovým orgánem. Zašla

10.

ledna 1889. Redaktorem byl Jos. Buata.

Ped-

platné $1.00. 1885,

erven. 79.

list.

ZLATÉ KLASY, msíní

hospodáský

Vydavatel a redaktor Jan A. Oliverius, 564 Centre

Píloha ís.

43

^.*T^

"Narodili Noviny" (III.)

Tomáš apek: Padesát- Let eského

tisku v Americe

ASOPISY Ro.

$2.00. „Z.

K." pestaly vycházet v

NOVÁ VLAST,

týd. asopis, jenž vychá-

Ave., Chicago.

ervenci 1885,

131

1889.

ervenec. 80.

každou stedu v North Bend, Neb. Vydavatel Anton K. Walla, V- Virka, F. Mizera a J. Menšík. Red. F. H. Jeábek. Ro. $1.50. V ervenci 1886 „Nová Vlast" pesthována do Omahy a po vystoupení Wally z vydavatelstva, stal se J. A. Hospodský majetníkem a redaktorem. V Omaze byla tištna v ís. 1422 vých. 13. ul. V íjnu 1886 pemnna v „Národní Listy." zel

1885, srpen. 81.

LAMPIKA,

humoristicko-satirický tý-

denník v Chicagu, vydávaný a redigovaný Ant- Hradeným. Pedplatné $2.60. Adressa: 616 Centre Ave. v Chicagu.

ís. vydáno

I.

v kvtnu

2.

srpna.

„Lampika" „dohoela"

1886.

1885, srpen. 82.

ment

KANSASKÉ

to „Republic

Elliott,

County

vydavatel. K. O.

LISTY,

Pilot",

Antén,

na „Kansaské Listy" a „Pilot"

v

týdenník. Supple-

uba, Kans. W.

redaktor.

ron $1.50.

S.

Pedplatné

Zašly v lednu

1886.

1885, srpen. 83. VESLA, orgán eského veslastva ameVydával Jos. Cigelhein, 189 Avenue C, New York. Pedplatné 36 ct. na tvrt roku. Vyšlo jen n-

rického.

kolik ísel.


132 1885, záí. 84.

BUDÍEK,

týd.

vydávaný pro katolický

v ís. 17 Randolph uL, v Clevelandu. Zastaven v dubnu 1888. Redakci vedli rev. Štpán Furdek, rev. Antonín

lid,

Vlek

a R.

Zeman.

1885, záí. 85.

POMNNKY,

illustr.

zábavný a

pouný

asopis, vydaný J. A. Oliveriem v Chicagu, 564 Centre Ave. „Pomnnky" byly pílohou „Zlatých Klas" téhož nakladatele. Zanikly stejnou dobou s tmito v ervnu 1889.

1885, íjen.

DIBLÍK,

86.

(TIL)

humoristicko-satirický

v New Yorku. Píloha dlnického asopisu „Proletá". Vycházel každou sobotu od 17. íjna 1885. Zašel

list

v íjnu 1889. Red. Leo Kochmann. Pedpl.

$2.60.

1885, listopad. 87.

ŠOTEK

Amerického" v Pedpl. $2.50.

New

nazýval se nedlní list „Dlníka Yorku. Redaktor Bartoš Bittner.

1885, prosinec. 88.

ník,

z

*

poátku

SVOBODA, týdenník,

van

demokratický dvoutýden-

vnovaný zájmm echoslo-

v Texasu. Vyšel 24. prosince 1885. Vyd. A. Haidušek a Josef Koss, Jr., La Grange, Tex. Pedpl. $2.00. Do ervence r. 1886 byl u listu redakn inným také Jaroslav Chudoba.

ASOPISY 1886,

133

bezen.

PRAVDA, (IV.) týdenník vydaný 89. Kooperativním družstvem jako poboný list denníku „Dlník Americký", v New Yorku. Pedplatné $2.00. 1886,

kvten.

90. PRÁCE, asopis hájící zájmy pracujícího eskoslovanského, orgán dlnických unií, vycházel každou stedu a sobotu v ís. 32. Fisk uL, v Chicagu, nákladem eskodlnické jednoty. Pedplatné $3.00, když „Práce" vycházela týdn, sníženo na $2.40. „Práce" byla nástupkyní „Budoucnosti" a zanikla v ervenci r. 1887. Redaktoi J. B. Pecka a Bešta.

lidu

1886,

ervenec.

91. * HLAS LIDU, dlnický list, vychází každý den ráno. Nedlní vydání pod ohlavením „Nedlní Hlas Lidu" vychází od 2y. íjna 1889. Vydavatel Bohemian Workingmen's Co-operative Association, 432 E. 7ist St., New York. Pedpl. $5.00. Red. Leo Kochmann. Ped lety ml nedlní pílohu „Diblík", i. ís. „Hlasu" ro vyšlo I. ervence 1886. Souasn v redakci pn?o' Kochmann, Betislav Grégr, Václav Sperakus. Z dívjších redaktor bute uvedeni: Fr. Hlaváek, Jindich Hošek, Vác. Anýž, Frant. Fleischman, Wm. Wallenfels, J. V. Nigrin, Václav Kudlatá, Max Svagrovsk)^', EŠvehla, J. E. S. Vojan, M. Breth, Václav Khop. :

'

í

:

1886, srpen. 92.

*

NEW YORSKÉ

cházejí každý den ráno

mimo

LISTY, (H

nedli. Vyd.

),

vy-

New York New York.

Listy Publishing Co., 1390^ Second Avenue, Pedplatné $5.00. Red. J. J. Nový. „N. Y Listy" byly


134

následníkem „Dlníka Amerického" a pi svém druza red. J. V. apka a Bartoše Bittnera. Založeny 9. srpna 1886, D. Mašínem a L. H. Schreiterem. V lednu 1888 list prodán D. Mašínem za $2,200 J. S. adovi a spojen s denníkem „Rovnost." ada vzdal se vydavatelství v lednu následujícího roku a vydávání pevzala Typografická Unie. Od 25. prosince 1887 nedlní ísla nesla název „Nedlní Newyorské Listy", které od ledna 1891 staly se listem samostatným a jsou zvlášt í-

hém obnovení mly

slovány. Nynjší redaktoi jsou: J. J. Nový, Josef Hubert, Jan Krobošt, Engelbert Švehla. Pracovníci z dívjších dob J. V. apek, Bachmann-Potocký, Bartoš Bittner, L. C. Frank, Josef íha, F. J. Kuták, Fr. Bartošek, Josef Buata, J. E. Salaba-Vojan. „New Yorské Listy" (II.) si vypjují letopoet svého založení r. 1874. To je ale datum vzniku prvních „N. Y. List", a mezi tmito a jimi je mezera mnoha let, jež právem patí „Dlnickým Li:

stm"

(II.)

a

„Dlníku Americkému".

1886, íjen. 93.

PRAVDA,

(V.)

asopis

vnovaný

k povzbuzování úcty k slovu Božímu a touhy po kesanském život, jakož pstování téhož. Vycházel i. a 15. každého msíce a od 3. roníku týdn. $1.00. Vydával E. A. Adams v ís. 670 Throop ul., v Chicagu. I. íslo vyšlo I. íjna 1886. „Pravda" zastavena koncem i

Ron

prosince 1894. 1886, íjen.

NÁRODNÍ

LISTY, týdenník vydaný Kašparem a redigovaný J. A. J. Hospodským. Byly pokraováním bývalé „Nové Vlasti". 94.

v Omaze, Neb., Frant.

Píloha ís. 44

Rev. F.

Kún


tisku v Americe

asopisy List

i

s

v témž

135

tiskárnou pešel v majetnictví „Pokroku Západu"

mst.

„N. L." zanikly v

kvtnu

1888.

1886, listopad. 95.

eskou ítai

THE DAY,

látku a

v Cedar Rapids,

eské oznámky. ídil

la.,

pinášel

Josef B.Suster.

1886. 96.

HVZDA

ZÁPADU,

Dakot. Vyšlo nkolik

stického, v

smru

list

anarchi-

ísel.

1887, leden.

NEW YORSKÉ HUMORISTICKÉ

LIv ísle 192 E. 5th Street. Ro. $2.50. První ís. vyšlo i. ledna 1887; vydávání zastaveno 25. prosince téhož roku a nahrazeno „Nedlními Newyorskými Listy". Redaktoi J. V. apek a Bar97.

STY,

týd. Nákl.

„New Yorských List"

:

toš Bittner. 1887, únor. 98.

SVOBODNÝ OBAN,

neodvislý týden-

stedu ráno Yorku. Vyd. A. Gidding, spolupracovník K. Doležal*). Zdarma pro odbratele „Knihovny", jinak ro. $1.00. Od r. 1888 vydával J. S. ada. „Svobodný Oban" sthoval se za svým majitelem do Clevelandu, v ervnu 1890, kde vydáván jako týdenník „Clevelandských List" až do odprodání tchže A. Geringerovi v Chicagu. ník pracujícího lidu. Vycházel

v

každou

New

1887,

bezen. 99.

Spolkem *)

Praví

táž osoba.

NOVÁ DOBA,

(I T.)

týdenník založený

literárním, ve Schuyler, Neb. se, že

Gidding, Doležal \

Redaktor

ada

Hugo

byla jedna a ta

ESKÝ

136

TISK V AMERICE

nm

Ron

Chotek, po F. K. Ringsmuth. $2.00, Roku 1892 vydavatelství pevzala spolenost skládající se z následujících Jos. Šmatlan, J. A. Fiala, Jan Peka, F. K. :

Ringsmuth a Jos.K. Sinkule,

ervna

ale list již 7.

r.

1892

katolický

list

zanikl.

1887, duben.

ECHO-AMERIKÁN,

100.

vydaný

dem

dubna

29.

a redakcí F.

J.

1887 v Montgomery, Minn. NáklaPibyla. $1.50. Vycházel kaž-

Ron

dý pátek. Byl dvojjazyný, na vnitní stran anglický, nesoucí název 1887,

„Montgomery

Star."

kvten.

lOi. OBAN, (II.), veerní denník tištný v Yorku, jeden z etných podnik J. S. ady. Vyšel kvtna 1887, udržev se deset dní.

New 2.

1887, srpen. 102. DLNICKÉ LISTY (IL), asopis házájmy pracujícího lidu. Vydávalo es. dl. vyd. družstvo každou sobotu, v ís. 596 Centre Ave., v Chicagu. Pedpl. $2.40. I. ís. vyšlo 6. srpna 1887. „D. L." zanikly

jící

13.

íslem. Red.

J.

B. Pecka.

1887, íjen.

KNIHOVNA AMERICKÁ.

Zábavný „Podružstvem tiskaským trnáctidenník vydávaný kroku Západu" v Omaze, Neb. P.on $1.00. 103.

1887, prosinec. 104.

a spol. v

New

ROVNOST,

denník, vyd.

J.

Yorku, v ís. 37 Vandewater

S. ul.

adou i.

íslo

—

ASOPISY vyšlo 27. prosince 1887, a

nost"

s

„New Yorskými

i.

137

února 1888 splynula „Rovkdyž je byl ada vykou-

Listy",

pil.

1888,

bezen. 105.

dávaný Seneca

ESKÉ

NOVINY,

a redigovaný J. V.

denní asopis vyAdministrace: 120

Luákem.

v Clevelandu. Pedpl. $6.00. i. íslo vydáno na 1888; list v kvtnu téhož roku trojtýdenník a zanikl následující msíc. 20.

ul.

zmnn

bezna

1888, duben. 106.

vaný

zájmm

1888,

kvten.

OZNAMOVATEL,

týd.

asopis

vno-

obchodu. Vycházel každý tvrtek v ís. Allport ul., v Chicagu. Vydavatelé: Josef Velebný 779 A. Beneš. Celkem vyšlo šest ísel. a E.

JEDNOTA, politický denník pro katonovináský spolek. Reeskokatolický Vydával Chotek, Jan Božovský Pibyl, Hugo rev. F. daktoi: J. Ave., v Chicagu, i. Centre a Josef Miller. Adressa: 566 zastaven íslo vydáno 5. kvtna 1888. List 14. srpna 1888, ztratil podniku Pibyl v rev. F. když vydavatel $1.700. J. Hlavní podporou listu byli svobodomyslní krajané, zaež jim v posledním ísle vyd. dkoval. R. 1899 povstala nová „Jednota", jako msíník, potom co týdenník. Svého asu orgán L Katolické Ústední Jednoty. $6. 107.

líky.

Ron

1888,

kvten.

108. KATOLICKÝ ECH, nedlní list vnovaný náboženství a duševní zábav pro mládež dosplé. Vydával eskokatolický novináský spolek v ís. 566 i

ESKÝ

T38

TISK V AMERICE

Centre Ave., v Chicagu. Pedpl. $i.cx). i. íslo vyšlo 27. 1888. „Katolický Cech" byl nedlník „Jednoty", s níž také zašel.

kvtna

1888,

erven.

ROZSÉVA,

109.

obrázkový evang. baptistic-

ký msíník, vydávaný rev. L. Lanyi-em v Clevelandu. Ro. 30 ct. asem pesthován do Chicaga a tam z ís. 395 záp. 18. ul. vydáván jako dvoumsíník. i. íslo vyšlo 15.

1888,

ervna

1888; v krátkosti zašel.

ervenec.

VK.

10. XX. Nedlní obrázkový list pro pouení, zábavu a humor. Vydavatelské Družstvo (vlast1

n

J.

ada)

S.

2y Frankfort

ul.,

New

York.

Ron

$2.00.

1888, íjen. 111.

AMERICKÝ PALEEK,

vnovaný humoru v Chicagu. Illustrator

a vtipu pro

Redaktoi^-i

:

Fr.

týdní asopis

echoslovany americké

emus

Hugo

a

Oldich Farský. Pedplatné

$3.50.

Chotek. i.

íslo

vyšlo 2y. íjna 1888. Zašel v únoru 1889. 1888, listopad. »

AMERIKA, obrázkový týdenník, zábavný, hospodáský. Vydavatel J. V. Matjka v ís.

112.

politický a

372 záp.

18. ul.

v Chicagu.

Ron $2.00.

z denníku „Chicagské Listy."

v

íjnu

Prodán

List byl napájen

A.

Geringerovi

1893.

1889, duben, 113.

NÁRODNÍ DLNICKÉ NOVINY,

loha „Coke County Chronicle" v Connelsville, Pa.,

píti-

Píloha ís. 45

Anton Novák Tomáš apek: Padesát Let eského

tisku v Americe

ASOPISY

139

štná v eském

a slovenském jazyku. Pedpl. $1.25. Redaktor Robert Zeman. Zanikly koncem téhož msíce.

1889,

erven. 114.

TELEGRAF,

cházel každou sobotu od

15.

týdenník v Baltimore. Vy1889. Vydavatel V.

ervna

Shimek. Red. Jan C. Hojda. dne 21. záí 1889.

J.

Ro.

$1.50. Zanikl 16. ís.,

1889, listopad. 115.

HOSPODYN,

asopis vnovaný do-

mácímu hospodáství, vycházel jako píloha „Domácnosti". Nakladatel Antonín Novák v Milwaukee. List brzo zastaven. 1889, listopad. 116 *

NEDLNÍ HLAS LIDU. Nedlní vydání

asopisu „Hlasu Lidu", vycházejícího v r. 1889. Roní pedplatné $2.60.

New Yorku

od

1889, prosinec.

PÍTEL

DÍTEK, týdenník pro esko117. * eských americkou mládež a pátele její. Vydává Benediktin v Chicagu. Redaktoi Rev. Prokop Neužil, B. Kvítek, Valentin Kohlbeck, Josef Chvátal a Jindich Zeissl. Roní pedplatné $1.00. i. íslo vyšlo 24. pro-

ád

since 1889. 1889, prosinec. 118.

ŠOTEK,

(II.)

týdenní

vyšel 29. prosince 1889. Nákladem První 28 Frankfort fické Unie v Americe, 26

—

list

obrázkový,

eské typogra-

ul., New York. Red. B. Bittner. List zastaven 21. prosince 1890 a nahrazen „Nedlními New Yorskými Listy."

Ro.

$2.00.

ESKÝ

140

TISK V AMERICE

1890, únor.

VOLNÉ

LISTY, asopis šiíci zásady každou druhou sobotu, naped vydáván co msíník. Ro. $1.00. Adressa: Frank Lefner, 74 Stagg Street, Brooklyn, N. Y. Red. V. Rejsek. 119. *

bezvládí, vychází

1890, duben. 120. SVTOZOR, obrázkový týd. pro zábavu a pouení, vycházel každou nedli v ís. 26. Frankfort ul., v New Yorku. Pedpl. $1.50. Vyd. J. S. ada. Obrázková píloha „Svobodného Obana". Když majitel „Svtozora" pesídlil do Clevelandu, objevil se list v tomto jako nedlník „Clevelandských List".

mst

1890,

erven. 121.

CLEVELANDSKÉ

LISTY,

neodvislý

Vyd. eské družstvo (J. S. 11 58 Broadway, Cleveland. Pedpl. $2.50. I. ís. vyšlo 26. ervna 1890. „Svtozor", jenž byl napájen z denních „Clevelandských List", vycházel jako nedlník. Souasn s tmito asopisy tiskla se eskoamerická knihovna a pádem „C. L." v ervenci 1891, shroutily se všecky tyto podniky. Redaktoi Hugo Chotek a J. V. Luák, kteí v lednu 1891 odešli, když jim vydavatel neplatil. Oznamujíc zánik „C. L.", napsala „Dennice Novovku": „O jednu sme mí." denník pracujícího ada). Tiskárna:

lidu.

i

:

1890,

ervenec. 122.

místní

strana

*

BALTIMORSKÉ

chicagské

LISTY,

„Svornosti".

pvodn týdenníkem vycházejícím

„B.

se

L."

zove byly

každou stedu v BaltiVydávali je J. S. ada a Jakub Holzknecht. V ervenci 1891 „B. L." od vydavatel koupil Aug. Geringer.

more na rohu Ann a Lancaster

ul.

ASOPISY

Í4I

1891, leden.

OZVNA,

týd., jehož jedno íslo vyšlo 123. ledna I891 v ís. 4464 Laflin ul., v Town of Lake, v Chicagu. Vydavatel J. J. Beneš, redaktor F. emus. I.

1 89 1,

leden. 124. *

NEDLNÍ NEW YORSKÉ

LISTY,

vydává New York Listy Publ. Co., Inc., v ísle 1390^ Second Ave. v New Yorku. Pedpl. $2.50. Vycházejí v nedli ráno. i. íslo vyšlo 4. ledna 1891, vydavatelstvím První Ces. typografické Unie v Americe. 1 89 1,

únor. 125.

ESKÝ LEV,

týdenník vlastenecký, ná-

boženský a politický pro Cesko-Moravské Bratry. Redaktoi Fr. Rundus a John Skodopole, uba, Kansas. Vycházel každou sobotu. Pedpl. ro. $1.00. Zanikl v kvtnu 1892. V souasném asopise o jeho zániku te-

me: „Strašný vydal

ze sebe

evu

poušt

hlas,

král

—

otásl se a zhas." 1891,

bezen. 126. *

veškerým

HOSPODÁ,

odborm

odborný

list,

vnovaný

polního hospodáství. Založen

15.

každého msíce. Od druhého roníku vychází trnáctidenn. Nakladatel Národní Tiskárna v Omaze. $1.00. Byl postupn redigován L. W. Dongresem, F. Janákem a J. E. Krou-

bezna

1891, vycházel první rok 15.

Ron

pou.

1 89 1,

duben. 127. *

distický,

KESANSKÝ

POSEL,

vnovaný zájmm duchovního

i

týd. methonárodního po-

—


142

vznesení. Pedpl.

Red. rev. Frank Pelikán. $1.50. Adressa: 134 záp. 19. ul. Chicago, 111. Naped byl „K. P." vydáván v Clevelandu, v ís. 34 Petrie ul., za redakce rev. Frant. Tauchena. Z Clevelandu pesthován do Chicaga, 1003 Spaulding Ave. Vycházel ve tvrtek. Druhý

roník

ml

pílohu „Nedlní Škola". Pedplatné $1. Vank a když list pesthován do Chicaga, pevzal redigování rev. F. J. Hrejsa.

Od

r.

1 89 1,

1892 redakci vedl V.

duben.

128. OBZOR, vycházel každou stedu nákl. Národního tiskaského družstva s V. P. Šafránkem v ele, v St. Paul, Minn. Pedpl. $2.00 Úadovna: 431 záp. 7. ul. V beznu 1893 pešel list v jiné vlastnictví, pikloniv se ke katolíkm. V kvtnu následujícího roku vykoupen byl chicagskými Benediktiny. Redakci postupn

vedli: pí. Šafránková, Pavel Albieri (1892) a F. Skala. 1 89 1,

kvten.

DENNÍ HLASATEL, asopis vnoeskoamerického dlnictva. Vyd. Denní Hlasatel Printing and Publishing Co., 1545 W. i8th Street, Chicago Pedpl. $5.50. „Denní Hlasatel" založila II. eská typografická Unie v Americe po nezdaeném prý vyjednávání s chicagskými vydavateli asopis „Svornosti", „Chicagských List" a „Cechoslovana." Redakce pvodní: Josef Neu/il, Adolf Srbeka, Ant, Soukup, Fr. Hájek. Pozdjší: F. J. Kuták, Frant. Skala, Václav Lenoch, Emil Bachman, Franl.. Holeek, Frant. Hansvencl, J. erný, E. Švehla, J. V. Matjka, Lad. J. Tupý, Otto Fuerst, Jan Janák, J. Javorský, Fr. Kováík, J. Klepal. Nynjší redakce: Frant Holeek, Josef Neužil, Otto Fuerst, Jan Janák, J. A. Hospodský, Jan Doe129. *

vaný

zájmm

.

kal, J. Štolfa.

Píloha ís. 46

LISTU

New-Yorkské Listy"


tisku v Americe

ASOPISY 1 89 1,

Í43

ervenec. 130.

pouný

OBZOR,

*

(IL)

asopis hospodáský,

Orgán Slovanské Podprné Jednoty Státu Texas. Vychází každý tvrtek. $1.00. Vya zábavný.

Ron

dával a redigoval F. Fabián v Hallet-.sville, Tex, První

íslo vyšlo dne 16. ervence 1891. Vydávání zastaveno Jakubík, který 14. února 1895, když list vykoupil F. potom jal se vydávati „Nový Domov". Dne 15. prosince r. 1897 zaal „Obzor" opt vycházeti pod názvem „Obzor Hospodáský", však v íjnu 1899 jméno opt na „Obzor" zkráceno. Od prosince 1897 do íjna 1908 vycházel co trnáctidenník. 1 89 1,

srpen. 131.

DIVADELNÍ LISTY, msíník

vydá-

vaný Cesko-Národním Ochotnickým družstvem v Chicagu, 372 záp. 18. ul. pro zájmy ochotnického divadla ve Spoj. Státech, od 15. srpna 1891 do

Ro.

6.

kvtna

r.

1893.

$1.00.

189 1, záí.

PÍTEL

LIDU, týdenník vydávaný ve 132. Wilber, Neb. Redaktor J. A. Hospodský. Ro. $1.50 „Pítel Lidu" pvodn své sídlo ve Wahoo, odtud pesídlil do Wilber. Zanikl ís. 2y. ro. XIII. Odbratelstvo listu pevzal chicagský „Denní Hlasatel." Památné íslo „Pítele Lidu", vydáno 12. února 1903, za

ml

píinou

25letého jubilea trvání okresního sídla ve Wil-

Obsahuje djiny tohoto ckého msteka a okolí.

zajímavého

eskoameri-

ORGÁN BRATRSTVA.

Úední orgán

ber.

1 89 1,

záí. 133. *

Jednoty C.

S. P. S.

Vydává Jednota esko Slovanských


144

Spolk ve Spojených Státech. Vychází každého msíce v Oak Parku. Poadatelé se vystídali: Václav Šnajdr, Jan Rosický, B. B. Letovský, Jos. J. Král, L. J. Palda, Václav Petrželka. Nynjší redaktor, J. E. SaPodporujících

I.

laba Vojan. 1892, leden. 134.

NOVÉ DOBY LISTY SVÁTENÍ,

aly vycházet ve

Schuyler, jako

po-

románová píloha „No-

vé Doby". Vydavatel a redaktor F. K. $1.50. Zanikly s „Novou Dobou".

Ringsmuth.

Ron

1892, leden. 135.

*

KEWAUNSKÉ

LISTY, demokrati-

cký týdenník vydaný akciovou spoleností v Kewaunee, Wis., 28. ledna 1892. V beznu 1895, pešly koupí na Jos. H. Jandu, jenž je dosud vlastní. $2.00. Red. J. V. Luák do r. 1906, pak vydavatel Jos. H. Janda.

Ron

1892, únor. 136.

ech

Jos. Hanzelín.

1892,

KANSASKÉ NOVINY,

stranách. Vyšel v Belleville, Kans.

týdenník o ty-

Redaktoi

Fr. a

Pedplatné

$1.50.

NOVINY,

týdenník, vydaný ve Wilber,

Zašly

r.

1895.

erven. 137.

ervna

Vycházel každou stedu. Vydavatelé bratí Hanzelínové. Pedpl. $1.50. Zanikl prvním rokem. Neb., dne

11.

1892,

ervenec.

mm

lidu

1892.

138. * HLASATEL, asopis vnovaný zájeskoamerického na venkov ve mst. Vyi

ASOPISY chází každé úterý a pátek.

Vydává Denní

ting and Publishing Co., 1549

Pedpl.

145

W.

i8th

Hlasatel Prin-

St.,

Chicago,

111.

$2.00.

ervenec.

1892,

139. WILBERSKÉ LISTY, neodvislý týdenve Wilber, Neb. Vydavatel F. J. Hanzelín. Red. Václav Fuchs. V záí r. 1894 splynuly s „Dlnickými Listy" v Omaze.

ník,

1892, srpen. 140. *

TÝDENNÍ HLASATEL

„Denní Hlasatel "v Chicagu od

uje

jej

i.

vydává

srpna 1892 a vypl-

látkou z denníku.

1892, srpen. 141. KOTVA, asopis národní, politický a hospodáský, vycházel každou stedu. Vydavatelé Píborský a spol. ve Schuyler, Neb. Pedpl. $1.50. Red. J. Em. Kroupa, i. íslo vyšlo 23. srpna 1892. „Kotva" za:

stavena 13. prosince 1893, davši místo obsáhlejšímu týdenníku „Svitu," náležejícímu Píborskému a Ringsmuthovi.

1892, záí. 142.

THE BOHEMIAN

VOICE, Organ

of

the Bohemian Americans in the United States. Published by the Bohemian American National Committee. Publication office: 121 1 South I3th St., Omaha, Neb. Sub-

Thomas apek, editor. Když se redaktor Tomáš apek podkoval z redakce, pevzal ízení „B. V." scription $1.00.

J. J.

1894.

Král.

I.

íslo vyšlo

i.

záí

1892, poslední

i.

listopadu

Í46

-

ESKÝ

TISK V AMERICE

1892, záí. 143.

ROVNOST,

eskou Tiskaskou

denník

(II.),

založený

a Vydavatelskou spol. v 1405

Fond

du Lac Ave., v Milwaukee. Redaktoi

J. Rudiš Jiínský a B. Grégr. V souasném list teme: „Tato vydavatelská spolenost se znamenit tuží. Nedávno zaala vydávati denník „Rovnost" a nyní se ustanovila na tom, vydávati týdenník „Rovnost", o nmž slibuje, že bude list o 24 str. illustrovaný. Ro. pedplatné $2.50." i. íslo 7. záí 1892. Zanikla denník vycházel msíc.

vyšlo

21. prosince

téhož roku. Tý-


SLOVANSKÁ VZÁJEMNOST,

asopis

vnovaný zájmm slovanské vzájemnosti a veškerým esko-slovanským spolkm v New Yorku. Vyšel 15. listopadu 1892 a publikaní dny byly první a tetí sobota v msíci. Redaktor Jaromír Justitz, 218 vých. 75. ul. v New Yorku. Pedpl. $1.00. asopis ml krátké trvání. 1892, prosinec. 145. SNAHA, nedlní list pro zábavu, vydávaný „Chicagskými Listy," od 10. prosince 1892 do 3. ervence 1893, kdy zašel íslem 30. Pedplatné $2.00. Re-

daktor Pavel Albieri. 1892. 146. sv.

&

OZNAMOVATEL

(II.)

vydal spolek

Antonína Paduánského ís. 150. Tiskl F. J. Svoboda Co., 17 Randolph ul. v Clevelandu. Oznámkový tý-

denník, jehož vyšla

dv

ísla.

Píloha ís. 47

Jan Rosický Tomáš apek: Padesát Let eského

tisku v Americe

ASOPISY

147

1892. 147.

VYTRVALOST,

týd.,

pozdji trojtýden-

New

ník vydávaný v

Prague, Minn. Pedpl. $2.50. Látka zásobována z „Pokroku Západu." 1893,

bezen. 148.

CAS, týdenník vnovaný

zájmm Cech

v Milwaukee, Wis. Vyd. Ant. Novák, 346 Broadway, Ro. $1.00. Pedvolební agitaní list, jehož vyšlo pouze

nkolik

ísel.

Publikaní den v sobotu.

1893, duben. 149.

MATICE DLNICKÁ,

Revue duševní-

spoleenského života. Msíník, jehož i. íslo vyšlo I. dubna 1893 v New Yorku. Roní pedplatné $2.00. V krátkém ase pijala „M. D." jméno „Besídky Sokol-

ho

i

ské."

1893,

kvten. 150.

ný

PRÁVO

LIDU,

denní asopis

vnova-

zájmm

pracujícího lidu. Adressa: 523 Blue Island Ave., Chicago. Majitel: Vydavatelské družstvo, i. íslo

vyšlo

I.

dakci

se

J. J.

V

kvtna

re1893 a poslední 30. záí 1894. vystídali Gustav Haberman, Václav Anýž,

Nový, AI. Janda,

J.

B. Pecka, Jakub Mikolanda a B.

Herz. 1893,

kvten. 151.

1893,

RUCH,

denník v Milwaukee, Wis.

ervenec.

152 * KATOLÍK, asopis katolických Cech. Vychází každé

vnovaný zájmm úterý a

pátek.


148

Ron

$2.00.

Vydává

ád

eských

Benediktin

v Chicagu. Adressa: 1637 Allport Street, Chicago. Redakce jako u „Národa". Poal vycházeti i. ervence 1893, zprvu jako týdenník, pak jako troj týdenník, jenž zastaven 6. února 1894, byv 13. února nahrazen dvojtýdenníkem. etbu zásobuje denník „Návod." „Katolík" a „Národ" mají spolenou redakci.

1893, ^^^*

153.

ŠOTEK,

(III.)

svobodomyslný humo-

risticko-satirický týdenník rázu demokratického, založen

záí 1893 Bartošem Bittnerem v Chicagu. V ervnu 1895 utvoena vydavatelská spolenost „Šotek", skládající se

16.

Bittnera a Ladislava J. Tupého, jichž nákladem tištn ve vlastní tiskárn v ís. 625 627 Laflin ul., do 20. prosince 1895. Od kvtna 1896 až do 2. srpna 1896 byl „Šotek" nedlní pílohou denního listu „Hlas Svobody". „Šotek" vycházel pak opt samostatn až do 8. z B.

—

list

kvtna

—

1897,

kdy zastaven. Znovu obnoven

„N. Y. Listy"

13.

ervna

okolností uložil se ku

spánku tvrtý týden a dosud nejeví známky

nanní souchotiny. ~ „N. Y. zapoal opt

svoji

života.

Listy", 13.

pou svtem

3.

záí

1898.

„Šotek" dle všech vnému. Nevyšel již

1897.

záí

Píina:

fi-

1898. „Šotek"

a to již po tetí.

Po dva-

kráte bylo vydávání „Šotka" z píin finanních zastaveno,

nyní pak jeho pvodce, p. B. Bittner, jej pedvádí po tetí. Adressa: 510 W. I9th Street, Chicago. $2.35.

Ron

—

:"

I. íjna, 1905 Chicagský „Šotek" za redakce B. Bittnera vyšel tento týden (22. záí) naposledy.

„N. Y. Listy",

Pan Bittner pedal celý svj obchod Národní Tiskárn, práv zapoala s vydáváním týdenníku „Rozhledy."

která

asopisy

149

1893, záí.*)

POKROK, (II.) katolický týdenník 154. v Chicagu. Vyšlo jen nkolik ísel. Redaktor Fr. Fišera. 1893, íjen. 155. AMERICKÝ OBAN, orgán eské rep. Ligy v Chicagu. asopis vnovaný politice a národohospodáství. Vycházel každý tvrtek. Vydávala jej eská rep. Liga. Red. Jan A. Oliverius a pozdji dr. J. Rudiš Jiínský. Office: 702 Loomis ul. i. íslo vyšlo 5. íjna 1893, poslední v kvtnu 1896.

1893, listopad.

DLNICKÉ

156.

LISTY,

(TIL),

orgán Mezinárodní Dlnické Jednoty, vydávaný v New Yorku, 550 vých. 16. ul. $2.40. i. íslo vyšlo dne dubnu r. 1898 byly pesthovány do 4. listopadu 1893, Clevelandu, kde zanikly v pátém roníku. Redaktor v New Yorku F. J. Hlaváek, v Clevelandu V. Kudlatá.

Ron

V

1893, listopad. 157. SVIT. Týdenní asopis pro všecky otázky veejné a všechen eský lid. Vyd. J. Píborský a F. K. Ringsmuth ve Schuyler, Neb. Red. F. K. Ringsmuth.

Ron

$1.50. Druhým roníkem „Svit" pesthován do Cedar Rapids, kde podroben mnoha zmnám, až se na konec pimknul k evangelíkm. Zanikl v kvtnu 1902.

1894, únor.

NÁROD, katolický denní list vnovaný amerických. Vydavatelé eských Benediktin v Chicagu. Adressa: 1637 Allport ul., Chi158. *

ád

zájmm Cech cago.

Ro.

*)

$3.60.

Toto

je

I.

omyl.

íslo vyšlo 8 února 1894. Bývalí

Má

býti 1897. L. J. Tupý.

re-

ESKÝ

150

TISK V AMERICE

daktoi „Národu" a „Katolíka": Rev. Prokop Neužil (vrchní), rev. Bartolomj Kvítek, Lad. J. Tupý, Albert Gross, Karel Neumann, Václav Petrželka, Fr. Fišera, Hynek Dostál, Bedich Sedláek. Nynjší redakce: Rev. Valentin Kohlbeck (vrchní), Tomáš Kraus, Jan Voneš, Jindich Zeissl, Jan Šeps. 1894,

kvten.

159. * BESÍDKA SOKOLSKÁ, orgán Jednoty dlnicko amerických Sokol. Vychází každého síce v New Yorku. Red. J. C. Stuchlík. Pcdpl. 60 ct. „Besídka Sokolská" je pokraováním nkdejší „Matice Dlnické," msíníku v New Yorku.

m-

1894,

kvten.

DLNICKÉ

160. LISTY, (IV.) týdenník, založený v Omaze, eskou Typografickou Unií . 21. Redaktor J. F. Pibyl. ervenci 1898 vykoupil „D. L." S. L. Kostoryz a zmnil v „Osvtu redakci též pso-

V

.

bili

L.

W. Dongres

a

J.

Y

Em. Kroupa.

erven.

1894,

ŽENSKÉ

161. *

zájmm eských

LISTY, týdenník vnovaný

Orgán Jednoty eských Dam a Sdružení esko amerických Dam. Vydavatelky od roku 1901

:

žen.

Miloslava R. Hlinova a Rž. Kabátová. Roní $2.00. Založeny Josefou Humpal-Zemanovou.

pedplatné 1894,

ervence. 162. *

ROVNOST, (III.), neodvislý týd. vzájmm Cecho Slovan v Americe.

novaný výhradn

Vydává Ed. A.

Ro.

$1.50.

Krall, ís. yóy 14. ulice v

Milwûkee, Wis,

Píloha ís. 48

August Geringer


tisku v Americe

ASOPISY

151

1894, srpen. 163.

MUCHÁLEK,

vlastn, „Kmotr

Cmu-

chálek", humoristicko satirický týd. rázu demokratickéI. islo vyšlo v Chicagu, dne 18. srpna 1894. Redaktor a vydavatel byl Emil Bachman. Pedpl. $1.90. Vydavatel „Cmuchálka" napsal 3. listopadu 1900: „Dlouhých šest let putoval „C." po místech a mstech esko amerických, le píštím íslem pestane vycházeti a v náhradu za asopis náš obdrží odbratelé „Kvty A-

ho, jehož

merické." 1894, íjen. 164.

CHICAGSKÝ OBAN,

vnovaný zájmm

denní

pracujícího lidu. Vydala

asopis

„eská Vy-

davatelská Spolenost" v ís. 523 Blue Island Ave., v Chicagu. Pedpl. $5.00. Red. Heman L.Avenarius, Karel Neumann, Jos. J. Nový. Vydavatelé byli sazei zaniklého „Práva Lidu". „Ch. O." zašel 21. listopadu 1894. 1894, listopad. 165. *

S VOJAN,

(II.)

snškasvobodného.myšlení

všech národ. Vyšel s heslem „Osmlme se zmúdeti" v Chicagu, 8. listopadu 1894. Red. F. B. Zdrbek, nakladatel Svobodná Obec. Tiska A. Geringer. Zprvu vycházel tvrtletn, nyní jest vydáván msín. Pedpl. 80 ct. 1894, listopad.

VEERNÍ LISTY, esko americký denvydáván rev. E. A. Adamsem, v 711 Loomis uL, v Chicagu. Pedpl. $3.50. i. íslo vyšlo 19. listopadu 1894. Vydávání zastaveno 11. íslem dne 3. prosince té166.

ník, který byl

hož roku,

ESKÝ

152

TISK V AMERICE

1894, prosinec.

TYPOGRAFICKÝ VSTNÍK v dv ísla. Byl to list reklamní.

167.

Chi-

cagu. Vyšla pouze 1895, leden.

168. JEDNOTA, (II.) asopis „Evangelické Jednoty" v Americe. Vycházel i. a 15. každého síce v Baltimore. $1.00. Zanikl r. 1898. Redakci po-

m-

Ron

stupn

vedli

:

reverendi V. Písek, V.

Vank

a Josef

Be.

1895, únor. 169.

zájmm

CHICAGSKÝ SVT,

asopis vnovaný

Pvodn

dvojtýdenník, po-

ech

chicagských.

tom týdenník

a

Svt

&

konen

denník. Vydával „Chicagský

Publishing Co.", 718 Loomis

ul. Reprogramu se praví, že smr V. Matjka. bude týž jako mly zaniklé „Chicagské Listy", i. íslo vyšlo 16. února 1895, týdenníku 9. srpna téhož roku. v „Hlas SvoPedpl. $4.50. I. ledna 1896, list body".

Printing

daktor

V

J.

pemnn

1895,

bezen. 170 *

NOVÝ DOMOV,

katolický týdenník

tištný v Hallettsville, Tex., na míst zašlého „Obzoru", který byl vykoupen novým vydavatelem F. Jakubíkem. Smr a zásady tytéž jako u „Obzoru". Pozdji vydavatel Josef Kopecký. Roní pedplatné $2.00. i. íslo vyšlo 1895,

7.

bezna

1895.

bezen. 171.

DUCH VOLNOSTI. Msíník

n obecenský. íslo

i.

bezvlád-

v^šlo v Chicagu v 502 záp. 20.

ul.,

:

ASOPISY 16.

bezna

1895.

Redaktor Frank

153

Ron 36 ct. Tma.

Vyšlo nkolik málo ísel. Vydavatel Betislav Sedlecký

a soudruzi. 1895,

kvten. 172.

DIBLÍK,

(IV.)

hum.

týdenník, jenž vycházel každou sobotu

sat.

obrázkový

z ís.

569 záp.

18. ul., v Chicagu. Vydávala „Spolenost Moderní Tiskárny." Red. £,„Škaloud, illustrator Oldich Farský, i. ís. vyšlo 18. kvtna 1895, poslední 6. ervence téhož roku. Z tiskárny této díve byl vydáván „Šotek". Pedplatné

$2.00.

1895,

kvten. 173.

REPUBLIKÁN,

a národohospodáství.

(IL) týdenník pro politiku

Orgán eské Republikánské

ny, (ligy). Vydavatel a redaktor

Moderní Tiskárny 569 záp. íslo vyšlo

29.

kvtna

1895.

18. ul.

Stra-

A. Oliverius. Tisk Pedpl. $1.50. První

J.

Vydáno celkem

7 ísel.

1895, srpen.

DENNÍ CHICAGSKÝ SVT, asopis zájmm ech chicagských. Vydavatel Chicagský Svt Printing & Publishing Co.", 530 174.

vnovaný „Denní

ul., v Chicagu. Pedpl. s nedlní „Vesnou" $4.50. editel, i. íslo vyšlo 9. srpna 1895. ZaMatjka, V. J. staven koncem roku a na místo nho vydán „Hlas Svobody."

záp. 18.

1895, srpen. 175. VESNA, nedlník „Denního Chicagského Svta," vnovaný zábav a pouení. Pedpl. $1.50. Office: 408 záp. 19. ul., v Chicagu. Red. T. A. Srbeka^,


154

První íslo vyšlo íslem.

i8.

srpna 1895. „Vesna" zastavena

2"].

1895, íjen. 176. * BESÍDKA, obrázkový týdenník pro mládež. Vydávala presbyterní „Evangelická Jednota" v Baltimore pro dítky evangelického vyznání. Pedplatné

ron

50 ct. Pozdji asopis pesthován do New Yorjej rediguje rev. Vincent Písek v ís. 347 vých. Pedplatné sníženo na 25 ct ron.

ku, kde 74. ul.

1895, íjen.

ZÁBAVNÉ

177.

LISTY,

(II)

illustro-

vaný asopis, jenž vycházel dvakrát za msíc v ís. 35 Bulwer ul. v Clevelandu. i. . datováno 9. íjna 1895 a poslední 19. ervence 1896. Vydavatelé B. Píhoda a spol. Pedplatné ron $2.25. 1896, leden.

HLAS SVOBODY,

178.

novaný

zájmm

ech amerických.

denní

asopis

v-

Povstal ze zaniklého

Matjkova „Denního Chicagského Svta". Vydavatel „eská tiskaská a vydavatelská spolenost", 530 záp. 18. ul. Ro. $4.50. I. íslo vyšlo 2. ledna 1896 a poslední 5. srpna téhož roku. Redaktoi: F. J. Kuták, J. B. Pecka, Nový, Dr. B. Sedláek a H. L. Avenarius.

J. J.

1896, únor. 179.

JISKRY, nedlní

list

„Hlasu Svobody".

Humoristicko-satirický obrázkový týdenník vydávaný

každou nedli spoleností „Hlasu Svobody" v Chicagu. Adressa 530 záp. 18. ul., v Chicagu. Pedpl. $2.00 ron. I. íslo vyšlo 23. února 1896, poslední 17. kvtna téhož roku. Redaktor Fr. Skalovid, :

4

Píloha ís. 49

SVORNOST. NESIO:

;Va

ukáiku.

ta«>NmniMliH>ni«M.ui*t
Chicago, pálek 8.

\jna 1875.

Hledám

"Svornost"

Tomáš apek: Tadesát Let eského tisku v Americe

Mo

1,

ASOPISY 1896,

155

bezen. 180.

VLASTIMIL,

týdenník, který vycházel

každou sobotu nákladem Ant. Nováka, v ís. 650 12. ul., v Milwaukee. Ro. $1.50. i. ís. vyšlo 7. bezna 1896. Pozdji „Vlastimil" se stal majetkem F. Cemuse a zastaven 1896,

r.

1898.

bezen.

list zábavný, 181. ECHOSLOVAN, (11.) íslo bylo vydáno 18. bezna 1896. Vydavatel O. Keclík, 566 Centre Ave., Chicago. Vycházel každý tvr-

jehož

I.

tek. $2.00

1896,

ron.

kvten.

182. PRVNÍ MÁJ, orgán Ústední Jednoty Unií v Chicagu, i. a poslední ís. vyšlo i. kvtna 1896. Administraci ídil Fr. Tma, v 527 záp. 18. ul. v Chicagu. „První Máj" byl pedchdcem „Pochodn."

eských

1896,

erven.

POCHODE,

týdní orgán Ústední JedUnií v Chicagu, vyšla v ervnu 1896. Adressa: Frank Tma, 1313 záp. 21. ul., v Chicagu. $1.00. Zanikla v kvtnu, 1899. R^^- Franta Tma, po 183.

noty

eských

Ron nm

Fr.

Hlaváek.

1896, prosinec. 184. *

SVOBODNÁ ŠKOLA, msíník

zájmm

vno-

es. svobodomyslných škol ve Spojených Státech, nákladem „Sboru pro dobro svobodomyslných sobotních a nedlních škol." Tisk Národní Tiskárny v Chicagu. Ro. 50 ct. Redaktoi Alois Janda, F. Dagobert Novák, K. B. Svoboda,

vaný

:

ESKÝ

156

TISK V AMERICE

1897, leden.

REVOLUCE,

185.

ciální 5

asopis

hájící

zásady so-

revoluce, objevil se v Chicagu. Jednotlivá ísla

ct.

1897,

bezen.

186. OBRANA. C-^-sopis ku hájení všech napadených v „Denním Hlasateli". Vycházel dle poteby. Vyšel poprvé (a snad také naposled) 28. bezna 1897 v Chicagu a rozdáván zdarma.

1897, duben.

OBCHODNÍ

LISTY. asopis sloužící obchodník. „O. L." vydány 17. dubna 1897. Vydavatel J. K. Velebný v Chicagu. Pedpl. 25 ct. na 2 msíce. 187.

zájmm eských

1897, duben.

SVTEM,

asopis pro zábavu a pouení, od dubna 1897. Redaktorem byl Robert Ržika. Hlavní illustrator Jar. Koša. Vydavatelé: Andl a Ržika, v ís. 463 záp. 18. ul. v Chicagu. Pedplatné $2.00. Zfnnn na „Chicagský Svt." 188.

který

1897,

vycházel

ervenec.

VEERNÍ

NOVINY, denník vyšlý z ís. 189. 510 záp. 19. ul. v Chicagu, nákladem „Spolenosti Veerních Novin". (R. Ržika). Redaktoi: Jos. K. Mazá a František Fišera, i. íslo datováno 2. ervence 1897. 1897, srpen. 190.

t^rený pro

ty,

ANGLICKÉ LISTY, pouný kdo

asopis

se chtjí uiti an.q^lické ei. Vycházely.

asopisy

157

v msíci. Red. a vyd. Dr. Ant. Soukup, 562 záp. v Chicagu, i. íslo vyšlo i. srpna 1897. Zastaveny ve druhém roníku. a

15.

18. uL,

1897, 2Jáí. 191.

POKROK,

týdenník

(III.) katolický

v-

ech

novaný zájmm amerických. Vycházel každý tvrtek v ís. 737 Allport ul., v Chicagu. Pedpl. $2.00. Vydavatel Frant. J. Hora. i. íslo vydáno 4. záí 1897. 1897. 192.

LISTY pouné

Anton Motyka

Vydával

a vzdlávací.

z Nelsonville, Tex. a tiskl F. K. Rings-

muth, v Cedar Rapids, píloha „Svitu".

la.

„Listy" byly rozesílány jako

1898, leden. 193.

AMERICKÝ SBORNÍK,

msíník,

dávaný a redigovaný Pavlem Albierim, jehož vyšlo v

New Yorku

25. ledna, 1898.

rický Sborník" se sthoval

za

Ron $2.00.

„Ame-

svým vydavatelem

Yorku do Chicaga a odtud do Milwaukee, kdež pracoval v redakci „Domácnosti".

V

tomto

vy-

íslo

i.

z

New

Albieri

mst

zasta-

ven.

1898, leden.

194 *

BRATRSKÝ VSTNÍK,

msíník,

orgán Západní esko Bratrské Jednoty, tištn v Omaze. Red. J. Rosický. Pro leny zdarma, pro neleny 50 ctro. Adressa: 509 511 So. I2th St., Omaha, Neb.

—

ESKÝ

158

TISK V AMERICE

1898, leden. 195.

DOMÁCÍ PÍTEL,

m-

lótistránkový

síník zdravotnický, vydávaný nákladem Fr. Liera v New Yorku. Pispívateli jmenováni prof. Nový z Michigan, dr. J. F. Chmelíek z New Yorku, dr. Karel Stulík z Chicaga a dr. J. Rudiš Jiínský. 50 ct. Adressa 410 vých. 71. ul. v New Yorku.

Ron

:

1898, únor.

ERVÁNKY NOVÉ

196.

DOBY.

Revue

duševního a spoleenského života. Msíník vydávaný a redigovaný Václavem Kudlatou v Clevelandu. $1.00. Adressa, 1136 Broadway, Cleveland. Vyšla tyi ísla, 3. únorem 1898 poínaje.

Ron

1898,

kvten. 197 *

HOSPODÁSKÉ ád eských

dvojmsíník. Vydává cagu. Adressa:

LISTY,

rolnický

Benediktin v Chi-

1637 Allport Street, Chicago.

Roní

pedplatné $1.00. i. íslo je datováno i. kvtna 1898. Prvním redaktorem byl L,. W. Dongres, jehož místo zaujal A. F. Veselý. 1898,

kvten. 198.

PRAVDA,

(Ví.) orgán soc

strany dl-

nické, vycházela každou sobotu v New Yorku, v ís. 414 vých. 71. ul. Vyd. es. soc. sekce ís. 8 soc. strany dlnické. První íslo vyšlo i. kvtna 1898. $2.00.

Ron

1898,

ervenec. 199.

ESKÝ PEKA,

asopis vnovaný

mm mezinárodního pekaského dlnictva.

i.

záj-

ís. „C. P."

vydané nákladem Mez. Pekaské a Cukráské Unie vyšlo 2. ervence 1898 v Chicagu.

.

25.

a

ASOPISY

159

í8g8, záí. 200. *

VLASTENEC,

katolický týdenník vy-

dávaný v La Grosse, Wis. Orgán Katolické ústední Jednoty státu Wisconsin. i. íslo vyšlo 9. záí 1898. Vydavatelé bratí Soukupové a Janský. Pozdji vydavatel

Main

a redaktor Jan Soukup. Adressa: 112

Grosse, Wis. 1898,

Roní pedplatné

Street,

La

$1.25.

íjen.

MINNESOAN,

týdenník vydaný v St. íjna 1898. Jako vydavatelé jsou oznaeni Sklená a Velebný, 418 Superior ul. Je to vlastn „Svit" ze Gedar Rapids, se dvma stranami tištnými pro 201.

Paul, Minn.,

i.

St. Paul.

1898, íjen. 202.

vaný

NOVÝ SVT,

politický týdenník

vno-

zájmm

eskoamerického lidu, vycházel každou sobotu v ís. 700 Loomis uL, v Ghicagu. Pedpl. $1.50. I. íslo vyšlo 8. íjna 1898. 1898, listopad. 203.

se

KOPIVY,

šprýmovný

lístek, objevivší

v Baltimore, Md.


vovku" od vyšly

tyi

3.

ŽERT A PRAVDA, píloha „Dennice No-

listopadu 1898 (v

XXIL

ro.

této).

Gelkem

roníky.

1898. 205. *

BOREC. Vstník esko

kolské župy Fuegner-Tyršovy.

Nynjší

slovanské sohlavní

poa-


i6o

datel Jaroslav

Koša. Msíník,

vycházející v Chicagu,

nákladem výše zmínné župy. i8g8.

asi

DTSKÉ

BESÍDKY, v nichž se pokradva roky nákladem školního výboru v Cleve-

206.

ovalo landu. i8g8.

OSVTA,

207.

dvoutýdenník a njaký

as

denník, vydávaný akciovou spoleností, sorganisovanou St. Kostoryzem, v Omaze, na míst dosavadních „Dlnitištných. „Osvta" vydáckých List", v tomže vala místní listy, pro Wilber, „Wilberské Listy" a pro Schuyler „eský Obzor". R. 1903 splynula s „Kvty Americkými" (11.) v jeden asopis pod názvem „Osvta A-

mst

merická."

i8gg,

bezen. 208.

bavn pouný

PESTRÉ LISTY,

illustrovaný týd., zá-

asový. Vycházel každou nedli ráno. Red. Pavel Albieri. Vyd. Fr. J. Svoboda & Co., 1583 Broadway, Cleveland. Pedpl. $2.25. i. ís. vyšlo 19.

bezna i8gg,

i

Zastaveno za ti

1899.

tvrt

roku.

kvten.

209. ROZHLEDY, trnáctidenní asopis vnovaný duševnímu a spoleenskému životu, v Clevelandu. Je to pokraování msíníku „ervánky nové doby", jichž smru nový list slíbil pidržovati se. Adressa: 258

Barkwill Ave., Cleveland. Vydavatel L.

V. Kudlatá.

Ron $1.50.

Vydána

dv

apek, redaktor

ísla.

ASOPISY 1899,

i6i

kvten. 210.

JEDNOTA,

(III.)

msíník, pozdji

tý-

vnovaný zájmm spolk

patících k První eské ímsko katolické Jednot. Vydavatel „Katolické Družstvo". „Jednota" tištna v tiskárn Keclíkov v Chicagu. Adressa: 833 Allport ul. i. íslo vydáno 6. kvtna 1899.

denník

:

Redaktor Fr. Fišera. 1899,

ervenec.

vaný

zájmm eského

AMERIAN,

211. *

neodvislý denník

vno-

obyvatelstva a národnosti v Clevelandu a okolí, v Clevelandu, 5377 79 Broadway. Vy-

—

Svoboda. Pedpl. $5.50. „Nedlní Amerian" je nedlní vydání téhož listu. i. íslo vyšlo 15. ervence 1899. Na poátku u „Ameriana" pracovali: Pavel Albieri a V. A. Jung; pozdji Hynek Rudiš, Alois Janda, J. Šindelá, Max Švagrovský, Karel Sumek, Felix K. Tma, Josef Pšenika. davatel a majitel F.

1899,

J.

ervenec. 212.

NOVÉ PROUDY,

ký msíník, který vydávali

humoristicko

a redigovali

satiric-

Václav Petr-

želka a Josef Bártík. Vyšla ti ísla. 1899, srpen. 213.

CHICAGSKÝ SVT, denník, jehož

i.

íslo

vyšlo v Chicagu, 566 Centre Ave., 29. srpna 1899. Vydavatelé a redaktoi E. Bachman, Vilém Kroužilka a J. S. :

ada. Vydáno 29 týdenník *'Nový

ísel.

^Chicagský

Svt"

doprovázel

Vk."

1899, srpen.

NOVÝ VK,

politický a obrázkový tý214. denník pro zábavu a pouení, nedlní vydání „Chicagského

ESKÝ

102

esko

Svta," nákladem

& ada). Ro. cagu.

„Nový

$2.00.

Vk"

ka." Zastaven

r.

TISK V AMERICE slov. vyd.

Adressa: 566

byl

družstva (Bachman Centre Ave., v Chi-

již.

pokraováním „Kmotra muchál-

1903.


NOVÝ ŽIVOT, msíník šíící myšlenku

i. vyšlo v New Yorku 15. prosince 1899. Vydavatel L. Cimler. 50 ct. Zanikl 2. íslem II. roníku. „Nový Život" ustoupil „Volným Smrm".

svobody. íslo

Ron


POCHODE,

(ÍT.)

socialistický

tý-

denník vydávaný v Clevelandu Tiskovou Kooperativní spoleností a vnovaný zájmm eských dlník v Clevelandu, jichž poet udává se na 15,000. Red. Václav Kudlatá. $1.50. Adressa: 1161 Broadway, Cleveland, O. I. ís. vyšlo 30. pros. 1899. „Pochode" zanikla

Ron

v

pl

roce.

1899.

KESANSKÉ

LISTY. Založeny rev. 217. * V. Losou co msíník v Clarkson, Neb., potom pesthovány do Pittsburgu jako trnáctidenník, pak do O-

mahy opt jako msíník a konen co illustrovaný týdenník pro pátele dobré etby, vydávaný Presbyterián Board of Publication and S. S. Work, v Pittsburgu, Pa.

Ron

$1.00.

1899. 218. SLOVANSKÁ JEDNOTA, zábavný poeskoslovanský asopis, vycházel dvakrát za msíc, v La Grange, Tex. Vydával Frank Lidiák & Co. Pedpl. $1.00. Vyšlo 20 ísel.

uný

J^íloha ís. 51

9. éer»f»a 1878.

I

C«imam.

I

t-tbittwoixxiai Sto f**é iMjr, h«(Ul •» (lirod » ntMtni iá|iMÍt n t»B »«é«>* !l»«h
Kni»

pfttoliy

nd»u

ri«k

M

I

týmnii n véacb

évh » i>9Í«siiu »»6kyll v

véoech, 6imrí«t-

tícb

niir.uttínín

j

aiuerick,

eynbi-irtj

|

iiHtomtiosti e«!<>8tiiý ultriMi

a

» j

i

biistiii««tinii iipwiiiiiku

!

kott

lila í

i>iiv» ><>iié>ii*

i^.jetJiiávajidb o

-

vliip? nftítt

v^H&

na

rok'

1878,

pamáli)^. «6c;hf « ní

pr<>

«tneri-

/(ibrujís í»íttl

i«ií/ki,li. j

Aiiychoiiu uíhiíli

.

Ni.voyoraké

Ccntotiiiialiit

U»!y j

I

tftii

)!!<j)m»vi4it«i

H

tw2iirm'*jáitiii,

OjitttHlI

jsiua

ai vei |

f

VfilBni

i<íji

Mil* »» bejteim

novému

li»'>l« «»

» m'ihiu»*l ni v Jottl

Jfiihýeh

o4r»d íisUH«it

ohm

rtvky «jmi

Záo

»t«vi «e. í»o

—

—

l«'l

>,n

an,

'

výstavniho |.R«tr»i«tvi.s iiicM

v tfHíttt* f*U)o íítisfctíjfíMí ,.f)ít
(xilimtelstfi

|.Ki'iniiii<>

vyniiiHiir! wmitf*fíty v/rtíHvy

Coliiinliii

m aiieri

Vy jitoumtlc

(II. í.|i«( tlaicit

«•.».,)

velk*li

m,

A
ttíiijsné

iihyclimtt vSeckj

rmstíé fMisíalí,

t>í

'!*ta n,niírii;k.ích.

rmlu veiíí'«

rati

U^qmi B«ihf Vi^ ncloki

|>
t\. iijiii

«e!élii>

'

\

í«*íít«

»*

'

ii«íiniiatý«ríi

btifl© iiíi'«

jiliíiíi

vid.mu,

Vám:

pti,li,ii<(i,

'miifii-

tidovo

xylUlii! xK>t«l

«

,Ý

«

c

« v

i,r..ti ni,.

a» yýMat^ mi-

fiíe!«i>1fcy,

vU^l..ll«•k# úk..', »<«lle |«.(.!«,íinl

»tulpil.

Joii tytrvtjl* isiiír( 9Io< l.il
i

p4r(.dy.

tt

»l»»l(( bttdc f«v

««»viik'li, i»kftá

!«>vifM«

—

jit>.l<» cydí.hvá, krv*yétu xéi^^B, »lt!il«>ÍM. <'i>Si<>vat»IV(>

Hf tvftrv

vý' j

;

tyniott,

M «io Wt

•bvitt bttOo iMjTfUi tvSí /ti.i

Md

htavtíiclt hiul>'V

|

I

fe

ttí 4íl«HÍ<* vyvîeiift u(y viífííh

nfHM*f»/é |>Hieítíiiý »il«njjr<»i
«

i

n«*<»mu f«»l*viiti íýniky k úsoílkv

ké r<«li?.i3feh

.

•

,

ASOPISY

163

1900, leden.

RODINNÝ LÉKA. Msíník

219.

ný

15.

každého msíce, vnovaný praktické

vydáva-

zdravovd

a

Ron

domácímu lékaskému ošetování. 50 ct. Nakladatel a redaktor dr. F. Formánek v Chicagu, 648 Loomis

ul.

1900,

Vycházel

asi

ti roky.

bezen.

SPRAVEDLNOST.

Týdenník. Orgán Americe. Vydává v eské socialistické vydavatelské družstvo v Chicagu. Publikaní den sobota. $2.00. Adressa: 1825 Loomis ul., v Chicagu. I. ís. 10. bezna 1900. V redakci úinkovali nebo dosud jsou inní: F. Hlaváek, K. Pergler, J. J. Král, J. Beránek, Václav Petrželka, Max Švagrovský a 220. *

eského odvtví

socialistické strany

Ron

B. Bittner.

1900,

kvten.

VOLNÉ

PROUDY, týdenník vydávaný V. Matjkou. asopis vnován pedevším zájmm chicagských, hlavn co se týe místní politiky. Adressa: 598 záp. 18. uL, v Chicagu. Pedpl. $1.40. I. íslo datováno i. kvtna 1900. "N. Y. Listy" 11. kvtna 1900: „Pan Matjka, kdysi majitel zaniknuvších „Chicagských List", pozdji vydavatel „Chicagského Svta", jemuž také petržena byla brzo nit života, jak dozvídáme se z chicagských asopis, založil zase nový listpodmnohoslibným názvem „Volné Proudy". Nechceme podceovati žurnalistické schopnosti p. Matjky, ale tolik mžeme íci, že žádný jeho asopis nedospje k takové výši rozvoje, jako „Chicagské Listy", jež mohly dodnes stávati, kdyby le škoda ei o vcech mi221.

v Chicagu

J.

ech

—

—

nulých." „Volné Proudy" zanikly

koncem

r.

1900.

ESKÝ

i64

TISK V AMERICE

1900, íjen. 222. PRAVDA (VIL), asopis neodvislý vnovaný výhradn zájmm Cecho Slovan v Americe. Vycházel v pondlí a tvrtek. Vydavatelé: eská Vyda-

vatelská Spolenost. Office: 217 jižni Druhá ul., v Cedar Rapids, la. Pedpl. $2.00. i. islo vyšlo 4. íjna 1900, poslední v dubnu 1902. „Pravda" nahrazena „eskou

Lípou."

1900, listopad.

KVTY

223.

AMERICKÉ,

(IT.)

illustro-

vaný belletristický zábavný a pouný týdenník vyšel v Omaze, i. list. 1900, nákladem Národní Tiskárny. ReValášek-Sigma. Adressa: 509-511 So. I2th St., r. 1903, avšak nahrazeny „Osvtou Americkou".

daktor

J.

Omaha. „Kvty Americké" zastaveny


NÁRODNÍ NOVINY,

(IV.)

Týdenník

vnovaný zájmm baltimorských Cech. Vycházely

kaž-

dou sobotu nákladem Tiskaského a Vydavatelského Družstva. Pedpl. $2.00. Adressa: 932 sev. Broadway, Baltimore. Red. J. V. Matjka, i. ís. 22. prosince 1900. Pozdji prodány „N. N." „New Yorským Listm" a vydávání zastaveno na jae 1907. 1900.

ASTORIAN. Zábavný, pouný a ohlášvydávaný eskou Dobroinnou Oban-

225. *

kový asopis,

skou Spoleností v Astoria, L. L, pi každé zábav ve J. Horký,

prospch svobodomyslné školy. Adressa: V. ^y Woolsey ul., Astoria, L. I.

asopisy

165

1900. 226.

RÁDCE

LIDU, tystránkový týdennik

urený pro kesany. Vydával

F. X.

Toman, 1887 Broad-

way, Cleveland, O. Pedpl. 75 ct. Vycházel

krátkou

dobu. 1900.

SBRATEL POHLEDNIC A

227.

ZNÁ-

MEK. Msíník

tištný ve tyech eích pro leny klubu sbratel. Vydavatel Fr. Dagobert Novák v Chicagu. Zanikl po dvou letech. 1901, leden. 228.

ZLATÁ HVZDA, msíní pouný

a

obrázkový asopis pro eskoamerickou mládež, vyšlý nákladem a redakcí F. H. Svobody ve Schuyler, Neb. $1.00. V roce 1902 vycházela „Z. H." dvakrát msín.

Ron

Zanikla v dubnu 1 90 1,

r.

1903.

bezen.

229. U KRBU, (At the Fireside). Týdenník. Pedpl. $1.75. Nakladatel Hugo Chotek, 13 Wageman ul. v Clevelandu, O. Vyšlo jedno íslo, datované 16. bezna

1901. 1 90 1,

duben.

230. LIDOVÉ NOVINY, denní asopis vnovaný zájmm eskoamerického lidu. Vydavatel Sdružení es. uniových typograf, v ís. 614 Centre Ave., v Chicagu. I. íslo 6. dubna 1901. „Lidové Noviny" provázela jako píloha „Nedlní Beseda". „N. Y. Listy", 15. prosince 1903: „Lidové Noviny" v Chicagu nacházejí se v rukou receivera, což je neklamným dokladem, že za:


i66

eských asopis

kládání nových

je z pravidla

špatnou

spekulací. Okolnost, že naproti dluhu $22,000 je pouze

movitost v cen nkolika set dollar, mluví sama za sebe." Po III. ro. pešly „L. N." do rukou Aug. Geringera. 1901,

kvten.

NEDLNÍ

231.

a

pouný,

LISTY, asopis zábavný

jenž vycházel každou nedli ráno. Redaktor

Vyd. Bedich

AI. Janda.

F.

Píhoda

a spol.

Pedpl.

$2.00.

Adressa: 1219 Broadwây, Cleveland. i. íslo 26. kvtna 1901. Zanikly 13. íslem. „Nedlní Beseda" zvala se píloha „N. L.", jež zaala a skonila s tmito. 1901, íjen. 232.

novaný

DVACÁTÝ VK, ril.) Týdenní asopis v-

zájmm

eskoamerického lidu. Vydával a rediv Munden. Byl to 4 stránkový jenž vyšel 10. íjna 1901. $2.00. Zanikl koncem

Motyka

goval Rev. Ant. list,

Ron

prvního tvrtletí. 1 90 1,

listopad.

VLASTENEC,

233.

týdenník vydaný v

St.

republikánský

{U.)

Louis, N. Vorlem.

1901. 234.

*

PRAVDA

(Vín.) List pro pstování

kesanství po zpsobu apoštol a starých bratí eských. Msíník. Ron 25 ct. Vydává a rediguje Rev. V. Králíek v Chicagu, 1609 Throop ul. 1902, leden. 235. *

bratrské a

BRATRSKÉ

Podprné

LISTY.

Orgán

esko-

evangelické jednoty v Texasu.

M-

Píloha ís. 52

Václav Šnajdi*


tisku v Americe

asopisy

167

Pvodn

síník. v Brenham, nyní v La Grange, Tex. Redaktor a vydavatel rev. A. Chlumský. 50 ct.

Ron

1902,

ný

bezen.

236. JEDNOTA, (IV.) denní asopis vnovazájmm Cech amerických vbec a zájmm es. ka-

tolických

Allport

spolk zvláš. Pedpl.

tiskaské družstvo, Fišera a F. Peina.

i.

ís.

bezna

9.

Adressa:

$5.29.

v Chicagu. Vydavatelstvo:

ul.

eské

1902.

721

katolické

Redaktoi: F.

1902, duben. 237. *

NOTY, msíník slav

J.

ORGÁN ESKOSLOVANSKÉ

JED-

vydávaný v Chicagu. Redaktoi Ladi-

Tupý, K. Musil, Jan Híbal a nyní R. Janda.

1902, duben.

ESKÁ

LÍPA, týdenník vyšlý v Cedar na míst zaniklé „Pravdy", jejíž pozstatky vydavatelé, "eská tiskaská spolenost", vykoupili. Redaktor Frank J. Fišera prohlásil, že list bude smru 238.

Rapids,

la.,

katolického.

Ron

$1.50.

Office: 217 jižní

Druhá

ul.

v Cedar Rapids. 1902,

kvten.

NEDLNÍ

BESEDA bylo jméno pí239. lohy chicagských „Lidových Novin" a objevila se v kvtnu

1902.

1902,

erven.

240. DENNÍ OSVTA, vycházela každý den, nedle. Vydávala Jednota eskoamerických list, které pedsedal Jan Rosický, 1309 131 1 Howard

vyjma

:

—

eský

i68

ul.

v Omaze. Pedpl.

tisk v americe $3.00.

i.

ís.

16.

ervna

1902. Red.

F. J. Kuták. 1902, íjen.

LOUISKÉ LISTY,

týdenník vnov St. Louis. Nakladatelé: eská vydavatelská spolenost v ís. 21 17 South I2th Street. $2.00. Vydáno 250 akcií po deseti dollarech. Politicky a nábožensky neodvislý list. Redaktor Fr. Dagobert Novák. Dne 15. íjna 1903, se odbývala celoroní schze podílník „St. Louiských List" a shledáno, že je schodek as $800 za první rok vydavatelský. Byl tedy dán návrh, aby se list prodal. Redaktor Novák nabídl cenu $1,500 a sám jej odkoupil. Podílníci ztrácejí nco pes polovic na svých akciích, i. ís. 23. íjna 1902. 241. *

vaný eskému

ST.

lidu

Ron

1902, prosinec.

242.

ZÁBAVNÉ

LISTY,

(III.)

byly týdenní-

kem „Osvty Omažské." 1902. 243. *

vodn „Osvty",

ESKÝ nyní

OBZOR,

„Osvty

je místní strana,

p-

Americké'', redigovaná se

zvláštním zetelem na zprávy ve Schuyler, Neb., a okolí a odtud datovaná. Vydává Národní Tiskárna v Omaze.

Pedpl.

$1.50.

1902. 244. KEWAUNSKÝ OBZOR, vydáván „Denním Hlasatelem" z Chicaga jako týdenník pro Kewaunee, Wis. a okolí. Z Chicaga vyslán tam sbírati místní zprávy Frant. Hájek. List pod tímto ohlavením brzy zastaven a odbratelm náhradou posílán „Týdenní Hlasatel".

ASOPISY

169

1902.

245.

místní strana

WILBERSKÉ LISTY, (11.) je pvodn „Osvty", nyní „Osvty Ameri*

cké,"redigovaná se zvláštním zetelem na zprávy ve Wilber, Neb., a okolí a odtud datovaná. Vydává Národ-

Tiskárna v Omaze.

ní

Ron

$1.50.

1902. 246. * ZDRAVÍ, msíní asopis vydávaný es. spolkem erveného Kíže v ís. 716. již. California Ave., v Chicagu. Pedpl. $1.00.

1903, leden.

NAŠE LISTY,

národohospodáský, humoristický a obrázkový týdenník. Vydával J. S. ada, 540 záp. 18. ul. v Chicagu. Pedpl. $1.50. i. íslo vyšlo 247.

7.

ledna 1903.

1903, leden. 248.

*

VSTNÍK,

(II.)

msíník, orgán

První esko ímské Katolické ústední Jednoty ve Spojených Státech. Vydávaný v Chicagu, 1369 již. Miliard Ave. Redaktoi Rev. Petr ervený a Jan Straka.

Ron

50 ct. 1903, únor. 249.

VOLNÉ SMRY.

hám svobodomyslným šlý

v

1903. St.,

New Yorku

Ron

New

$1.00.

List

vnovaný

sna-

a pokrokovým. trnáctidenník vy-

eské tiskárny dne i. února Adressa: „Volné Smry", 312 E. 71.

nákladem

York.

1903, duben. 250.

ESKÝ OBAN,

ského obanstva. Volební na 1903 v Chicagu.

list,

vnovaný zájmm e-

jehož

i.

íslo vyšlo

5.

dub-

ESKÝ

170

TISK V AMERICE

1903, srpen. 251. *

denník,

OSVTA AMERICKÁ, illustrovaný tý-

vnovaný eskému

lidu v Americe. Vychází každou stedu. Vydává Národní Tiskárna, v 509 511 již. 12. ulice v Omaze, Neb. Pedpl. $1.50. Redaktor F. J. Kuták. „Osvta Americká" vznikla slouením „Osvty" a „Kvt Amerických," a první íslo vyšlo 5. srpna 1903. asopis „Rozhledy", jenž do nedávná vycházel v Chicagu, stal se majetkem Národní Tiskárny, a jeho odbratelm zasílá se „Osvta Americká" pod ohlavením „Rozhledy". Národní Tiskárna též vydává a redakce „Osvty" etbou zásobuje místní listy zvané „esko-Slovanský Obzor," „eský Obzor," „Kansaské Rozhledy", „Minnesotské Noviny," a „Wilberské Listy". Viz tyto. „Osvta Americká" povstala r. 1903, své roníky ísluje od založení omažských „Dlnických List," r. 1894. V redakci krom F. J. Kutáka pracovali Jan Rosický, Václav Fuks,

—

a

a AI. Janda. 1903, záí.

VLAST,

týdenník katolické tendence, vyjiž. 13. ul. v Omaze Josef M. Rouek. Ro. $1.00. První íslo vyšlo 3. záí 1903. „Vlast" zastavena v tetím roníku. 252.

dával každý tvrtek v 1406

1903, prosinec.

asopis 253. * ALLEGHENSKÉ LISTY, napájený z chicagské „Svornosti" se zvláštním zetelem na místní etbu pro Allegheny City, Pa. i. íslo vyšlo 15. prosince 1903. 1904, záí. 254. *

MSÍNÍ

Matky Ustaviné Pomoci

v

VSTNÍK, New Yorku

vyd.

osadou

a sv. Václava v

Píloha ís. 53

1

iP

"Dennice

Novovku"


tisku v Americe

asopisy

171

Baltimore, Md. Redaktor Rev. Bohumil sa: 323

East 6ist Street,

New

York.

Matj.

Ron

lo

Adres-

ct.

1904, íjen. 255. * list

daktor ze,

MINNESOTSKÉ NOVINY.

„Osvty Americké" J.

Neb.

B. Matlach.

pro

St.

Poboní

Paul, Minn. Místní re-

Vydává Národní Tiskárna v Oma-

Ron $1.50.

1904, prosinec. 256. * DOMÁCÍ NOVINY, zábavný týdenVychází každý pátek. i. íslo nese datum 23. prosince 1904. 25 ct. Od r. 1906 znan zvtšeny a pedplatné zvýšeno na $1.00. Vydává Ant. Odvárka v Clarkson, Neb. ník.

Ron

1904. 257.

ESKÝ BRATR. Evangel. tvrtletník ku

pstování kesanského poznání a života. Vydával a Chicagu, 609 záp. 20. digoval Rev. V. Králíek v 20 ct. Zastaveno r. 1908.

reul.

Ron 1904.

258.

*

POKROK,

(VT.) je místní strana o-

mažského „Pokroku Západu" redigovaná se zvláštním zetelem na zprávy ve mstech Schuyler a Clarkson a pro okres Colfax v Nebrasce, a odtud datovaná. Pedpl. $1.00. Vydává Pokrok Publishing Co., Omaha, Neb. 1904. 259.

PENDENT,

THE BON HOMME COUNTY INDE-

v Tábor v Jižní etbu. Red. J. A. Dvoák.

Dakot, pinášel eskou

1904. Svatá Rodina, msíník, vyd. Václavem Grosse. Pedpl. 50 ct. ro. Zanikl r. 1906.

Dvoákem

v

La

ESKÝ

172

TISK V AMERICE

1904. 260.

unie ís. 330

TYPOGRAF, T. U.

I.

orgán eské typografické

Msíník,

jenž se rozdával zdar-

ma. Adressa: „Typograf," 2146 Blue Island Ave., Chicago. Vydávání listu bylo tikrát perušeno. 1905, leden. 261. *

denník politický,

OKLAHOMSKÉ NOVINY. pouný

a zábavný.

Poboní

Dvoutý-

list

chicag-

ské „Svornosti", tištný se zvláštním zetelem na místní

pomry 1905,

oklahomské.

Ron

$2.50.

bezen. 262.

ROZHLED,

illustrovaný týdenník pro

zábavu a pouení vydala eská vydavatelská a importní spolenost v New Yorku. 18. bezna 1905 vyšlo i. íslo. $2.00. Adressa: "Rozhled", 1442 First Ave., New

Ron

York

City.

1905, duben. 263. *

VSTNÍK lOWSKÝ,

poboní

list chi-

zprávy ze státu lowy cagské „Svornosti", a redigovaný v Cedar Rapids. Jos. J. Hájek, poadatel, 125 3rd Ave., Cedar Rapids. obsahující

1905,

ervenec. 164.

ESKÝ SVT,

(11.)

týdenník, vydá-

vaný Americkou traktátní spol., redakcí rev. Jaroslava W. Dobiáše. asopis ml 12 stránek a byl illustrovaný. Pedplatné ron $1.00. Redakce a administrace 150 Nassau Street, New York. Druhým roníkem poínaje, název na „Ceskoslovanský Svt." Zanikl koncem ervence roku 1907. Nejlepší list, jenž kdy sloužil evange-

zmnn

líkm.

ASOPISY 1905,

173

ervenec.

SPRAVEDLNOST. Denník eskoslovanské socialistické strany v Americe. Vydává eské socialistické vydavatelské družstvo v Chicagu. V redakci psobili nebo dosud jsou inni F. Hlaváek, K. Pergler, Vojta Mula, Karel Beránek, J. J Krái, Max Švagrovský, 265. *

:

Frant. Fišera, Václav Petrželka, Bartoš Bittner, Franta

Benedix, Frant. Hais, Zdenek Kudj, Albert J. Havránek, Jan P. Svrák, Štpán Skala, Jan Jelínek. První íslo „Spravedlnosti" je datováno 4. ervence 1905. 1905, srpen. 266.

ESKÝ OKLAHOMAN,

vnovaný zájmm es.

Oklahom

týd.

asopis

VyBohemian Publishing Co. Adressa: 219 W. Reno Ave., Oklahoma lidu v

a na jihu.

cházel každý tvrtek. Pedpl. $2.00. Vydávala City, Okla. Zanikl

1909.

r.

1905, záí. 267.

*

ROZHLEDY,

vnovaný zábav

pouení

illustrovaný

iH.)

Národní Tiskárnou v Chicagu. Red. F. J. Kuták. Novinkou u „Rozhled" bylo nkolik sloupc anglické etby. Ro. $2.80. Adressa 566 záp. 18. uL, v Chicagu. V lednu 1909 „Rozhledy" pemnny na msíník. Vydavatelstvo Družstvo Rozhled. V nkolika msících vrátili se vydavatelé opt k form týdenníkové a v íjnu 1909 splynuly „Rozhledy" s týdenní „Osvtou Americkou", tištnou v Omaze. „Rozhledy" se rozesílají jako samostatný list, hlavn tena východ. Západní odbratelé dostávají tutéž etbu pod jménem „Osvta Americká." týd.

a

a založený

:

:

nám

1905, íjen. 268.

LIDOVÉ LISTY.

Neodvislý

vydávaný každou sobotu v Cedar Rapids,

nákl.

týdenník

Vydava-

ESKÝ

174

TISK V AMERICE

Ron

Družstva. Redaktor Karel J. Sládek. Zanikly v beznu následujícího roku.

telského $1.50.

1905. *

269.

CRETESKÝ POKROK,

strana omažského

místní

je

„Pokroku Západu", redigovaná

se

zvláštním zetelem na zprávy z Crete, Neb., a odtud datovaná. Pedpl. $1.00. Vydává Pokrok Publishing Co. 1905.

KANSASKÉ ROZHLEDY,

270. *

strana

„Osvty Americké" redigovaná

je místní

se zvláštním

ze-

telem na zprávy ve Wilson, Kans., a okolí a odtud datovaná. Vydává Národní Tiskárna v Omaze. $1.50.

Ron

1905.

KANSASKÝ POKROK, je

271 *

místní stra-

na omažského „Pokroku Západu" redigovaná se zvláštním zetelem na zprávy ve Wilson, a odtud datovaná. Pedpl. $1.00. Vydává Pokrok Publishing Co. 1905.

272. *

NOVINY PRO MALIKÉ,

sborník,

jenž vychází jednou za rok. Obsahuje množství povídek,

pohádek, básniek a vhodných deklamací, hádanek a na1905.

Vstník es.

soc. organisací

v Clevelandu. Vydávaly orga-

nisace soc. v Clevelandu.

1905, íjen. Meziaktí,

div.

Národní Jednoty v období. Red. dr. 6

ísel.

J.

„Thálie," a „Lukesu", pv. odboru Yorku. Vycházel osmkrát za divadelní E. Vojan, adm. správce A. G. Tvrdý. Vyšlo list

New

Píloha ís.

54

Redaktoi oeskoamerických asopis Tomáš apek: Padesát Let eského

z r.

Í877

tisku v Americe

— 1878

ASOPISY

175

uení pro mládež. Cena 50 ct. Adressa „Ženské :

Listy,"

[297 S. Central Park Avenue, Chicago. 1905. 273. *

WILBERSKÝ TÝDENNÍK, poboný

omažského „Pokroku Západu". Místní redaktor Jaroslav Langer, pozdji Josef Melcer.

list

274.

. S.

VSTNÍK

P. S. v Chicagu.

agitaci

ádu

R. H. Vickers íslo 63, a byl vnován

Vycházel 15

msíc

mezi leny.

1906, únor. 275.

THE TAYLOR JOURNAL, Taylor, Ml eskou ást, jíž redigo-

Williamson County, Texas. val Fr. L. Jakubík.

átkem

Ron $1.00.

eská etba

zrušena za-

roku 1909.

1906, duben. 276.

vaný

zájmm

HOSTINSKÉ LISTY, msíník vnohostinského obchodu, maloobchodník a

Ron

Vydavatel Josef pracovního lidu vbec. $1.00. Andl. Redaktor J. A. Hospodský. Adressa: 514 Blue Island Avenue, Chicago. Zanikly v pl let. 1906, duben. 277.

HUMORISTICKÉ LISTY,

vycházely

každý tvrtek v ís. 317 South 3rd Str., Cedar Rapids, la. Pedpl. 75 ct. Red. Fr. Hradecký, i. íslo 12. dubna 1906. Zanikly 27. listopadu 1908. 1906, listopad. 278.

ŠIBENIKY,

humoristický

list,

jejž

každou druhou sobotu vydával Kroužek Šibeniník v New Yorku. Pedpl. na 6 ísel 25 ct. Adressa 1431 Avenue A. „Šibeniky" zastaveny 15. íslem. :

ESKÝ

176

TISK V AMERICE

1906. 279.

každou

NEODVISLOST.

sobotu.

Vydal

Karel

Ave., Baltimore, Md., 1906.

Ro.

Týdenník,

vycházel

Vinklárek,

A.shland

$2.00.

„N." zanikla

r.

1909.

1906. 280. *

lOWSKÝ POKROK,

je místní strana

omažského „Pokroku Západu" redigovaná se zvláštním zetelem na zprávy v Cedar Rapids, la. a odtud datovaná. Pedpl. $1.00. Vydává Pokrok Publishing Co. 1907, srpen. 281.

ECHOSLOVANSKÝ OBZOR,

ník vydávaný v

Oklahoma

skou spoleností.

Vnován zájmm

ským

a

vyšlo

18.

ti

týden-

City, Cesko-národní tiska-

politickým, spoleen-

hospodáským eskoslovanského

tvrt

lidu. i. íslo srpna 1907. Redaktor J. A. Hospodský. Asi za roku list vyprodán omažské „Osvt Ameri-

cké." 1907, listopad. 282. NÁŠ ŽIVOT. Msíník náboženské inRedaktor a vydavatel Rev. V. Miniberger, 50 ct. Zanikl 719 So. 26th St., So. Omaha, Neb. v kvtnu roku 1909. telligence.

Ron

1907, listopad. 283. PÍTEL. Msíník pro evangel. mládež. Redigoval a vydával V. P. Bakora, fará esko-VTatrské presbyterní církve v Bronx, New Yorku. Zanikl v ervnu

1909.

1907.

Baltimorský Denník se zvala místní strana „New Yorských List" obsahující ítai látku pro Baltimore. Zastaveno r. 1907.

ASOPISY

177

1907. 284.

místní strana

*

ESKOSLOVANSKÝ OBZOR,

„Osvty Americké" redigovaná

je

se zvlášt-

ním zetelem na zprávy v Oklahoma City, Okla., a odtud datovaná. Vydává Národní Tiskárna v Omaze. Pedpl. $1.50. Jest pokraováním „Cechoslovanského Obzoru" zaniklého v Oklahoma City, r. 1907. 1907. 285. *

DAKOTSKÝ POKROK,

je

místní

omažského „Pokroku Západu" redigovaná se zvláštním zetelem na zprávy v Tyndall, Jižní Dakot, a odtud datovaná. Pedpl. $1.00. Vydává Pokrok Publishing strana

Co.

1907. 286. LESNÍK, úední orgán Jednoty eskoamerických Lesník a Lesnic. Vycházel v Hawthorne,Ill., nákladem Velko Dvoru Ces. Amer. Lesník. Pedpl. 25 ct. Red. V. J. Hájek, tiska Andrew Kubricht, 5052 Cudahy Ave., Hawthorne.

1907. 287. CLEVELANDSKÝ VSTNÍK. Autografovaný msíník, vycházel 15. každého msíce, nákl. Úst. výboru socialistických sekcí v Clevelandu. Red. Karel Pintner, 5413 Kidder Ave. Z „Vstníku" vyvinuly

se

I.

ledna 1909 „Americké Dlnické Listy."*)

1908, leden. 288. *

)

1908?

BUDITEL.

Evangelický methodisti-

ESKÝ TISK V

178

AMERICfi

'

cký msíník. Vydává a rediguje Rev. V. Cejnar v Georgetownu, Tex. Roní pedplatné 25 ct. 1908, únor. 289. ZRCADLO, autogr. msíník vnovaný zájmm ádu Vítzslav Hálek ís. 62, C. S. P. S. Vydával tento ád v Clevelandu. První íslo 25. února 1908.*)

1908,

bezen.

290. * PROUDY, pvodn autografovaný list, íslo vyšlo dne 18. bezna 1908. Orgán Ce^^ké Anarchistické Federace v Americe. „Proudy" vycházejí trnáctidenn nákladem vydavatelstva „Jarní Kvt", v Clevelandu, 8015 Lucien Ave. $1.00. Redaktor Oskar Niederle, pozdji J. Císa.

jehož

I.

Ron

1908,

ervenec.

ESKÁ

ŽENA, msíník vnovaný es291 * ko katolickým ženám a dívkám v Americe. Vydává eský Literární spolek v St. Louis. Redaktorka A. echova. Pedplatné $1.00 ron. Adressa: 1625 So. iith St., St. Louis, Mo. 1908, íjen. 292.

HAVLÍEK,

msíník,

jenž byl

vno-

ván otázkám náboženským a svobodomyslným. Nákladem literárn enického kroužku Sokola v Oklahoma City. Poadatel A. J. apek. List svobodomyslný. Adressa "Havlíek", 406 Walker Street, Oklahoma City, Okla. Pedpl. 50c. i. ís. vyšlo i. íjna 1908. :

)

Zastaveno v prosinci 1910.

Píloha ís. 55

:^Bl

DLNICKÉ LISTY,

"Délnické Listy"


tisku v Americe

ASOPISY

179

igo8, listopad. 293.

ESKO AMERICKÉ KACÍSKÉ EPI-

STOLY. asopis vnovaný zájmm svobodomyslných oban v Americe. Vydavatel Fr. Konel v Chicagu.

Ron

Vycházel každý druhý pátek. $1.30. „Epištoly" zastaveny pátým islem, 22. ledna 1909. 1908, prosinec. 294. * TEXAN, (II.), asopis hájící zájrny Cecho Moravan sídlících ve stát Texas. Vychází každé pondlí a tvrtek v Granger, Tex. Redaktor a vydavatel $2.00. Pvodn vycházel v Galveston, J. Drozda. Tex., kde byl založen Fr. Dag. Novákem.

Ron

1908, prosinec. 295. *

CEDAR RAPIDSKÉ

LISTY, týdenník

vydávaný v Cedar Rapids, la., Fr. Hradeckým na míst zaniklých „Humoristických List", i. ís. 10. prosince 1908. Adressa: 317 South 3rd Street, Cedar Rapids, la. Pedpl. 25 ct. 1908. 296. *

MINNESOTSKÝ POKROK, je

strana omažského

místní

„Pokroku Západu", redigovaná

se

zvláštním zetelem na zprávy v St. Paul a Minneapolis, Minn., a odtud datovaná. Pedpl. $1.00. Vydává Pokrok

Publishing Co. 1909, leden. 297. *

AMERICKÉ DLNICKÉ

LISTY,

orgán eské socialistické strany v Americe. Vydává tiskový výbor eských socialistických organisací v Clevelandu. Vycházejí každý pátek. Redaktor A. Huettler. $2.00. Adressa: 4032 Broadway, Cleveland, O.

Ron

ESKÝ

i8o

TISK V AMERICE

1909, únor. 298. * TELEGRAF, (U.) asopis vnovaný zájmm Cech baltimorských. Vychází každou sobotu. Vydává esko Am. vydavatelská spol., 932 North Broad:

way, Baltimore. Pedpl. 1909,

$2.00.

i.

íslo dne

22.

února 1909.

bezen. 299.

*

KOMENSKÝ,

orgán

vzdlávacího

klubu Komenský, jenž má hlavní svj stan pi universit v lyincoln, Nebrasce. Msíník. Poadatelkou orgánu je Šárka Hrbková. Roní pedplatné 50 ct. Adressa pro pedpl. Otokar Kotou, Humboldt, Neb. „Komenský" je orgánem eskoamerické vysokoškolské mládeže. :

1909, duben. 300.

ECHOSLOVAN

(III.)

svobodomyslný

polotýdenník. Vycházel každou stedu a sobotu. Vyda-

eská nakladatelská spolenost. Zodpovdný redaktor Oskar Niederle. Adressa: 8320 Central Ave., Cleveland. i. ís. 10. dubna. Vycházel asi tyi msíce.

vatelstvo:

1909, duben.

m-

síník.

v

New

evangelický 301. KOMENSKÝ, (11.) Redigoval a vydával Rev. Jaroslav W. Dobiáš Yorku. Roní pedplatné 15 ct. Zanikl v ervenci

téhož roku. 1909, duben. 302.

NOVÉ PROUDY,

týdenník vyšlý nákl.

eské

svobodomyslný polo-

vyd. spole. v Clevelandu, re-

dakcí Oskara Niederle. Vydavatelstvo slibovalo z listu uinit co nejdív denník. Adressa: 8320 Central Avenue,

Cleveland, O.

ASOPISY 1909,

i8i

erven. 303.

SLOVAN,

(II.)

všeslovanský týdenník

hájící zájmy slovanských národností v Americe. Vydávala Všeslovanská Liga, 550 So. Loomis Street, Chicago. Pedpl. $1.50. První íslo 26. ervna 1909.

1909,

ervenec.

PRAVDA,

304.

(IX.)

asopis

vnovaný

k povzbuzování úcty k slovu Božímu a touhy po kesanském život, jakož i pstování téhož. Vycházela I. každého msíce. Vydávala Chicagská traktátní spolenost v ís. 169 Wabash Ave., v Chicagu. Redaktor E. A. Adams. 25 ct. Zanikla koncem téhož roku.

Ron

1909, íjen. 305. *

govaný drem.

Fr.

VESMÍR,

týdenník vydávaný a redi-

Iškou v Oklahoma

City, Okla., jehož

i

Ron

íslo vyšlo 6. íjna 1909. $2.00. Z lánk prvního ísla uvádíme: Vesmír, vesmrnost, monism. Zápas mezi náboženstvím a vdou. eskoamerická tisková kancelá. O elektin, od prof. Janského z university wisconsinské. „Vesmír" pesthován do Chicaga. 1909, listopad. 306. * RADOST. Msíník, J. W. Dobiáš, redaktor a vydavatel, 607 9th Avenue, Long Island City, N. Y. Pro dítky evangelického vyznání. 25 ct,

Ron

1909.

DENNÍ OZNAMOVATEL, denní aVycházel vždy po pt msíc zimní se-

307. sopis v Chicagu.

zóny. Vydavatel Fr. Dagobert Novák, 2234 So. Kedzie Ave., Chicago. Zanikl v beznu 1910.


i82

1909. 308.

ESKÉ

NOVINY,

(11.)

týdenník vy-

dávaný v Oak Parku u Chicaga, Rudolfem Wladkem. Zastaveny

poátkem

r.

1910.

1909. 309. SVTOZOR, (11.) eskoamerický trnáctidenník pro zábavu a pouení. Vycházel i. a 15. každého msíce. Za redakci odpovídal R. Bubeníek. Obrázkovou ást ídil Jos. Dittert. Nákl. Vydavatel. druž:5tva J. Dittert a spol., 185 Blue Island Ave., .Chicago.

1910, leden. 310.

daj

tená

a

LITERÁRNÍ ROZHLEDY,

*

zpravo-

odbratel eských knih v Americe.

Vy-

len

Co-operativního knihkupectví v Chicagu desetkrát do roka. Pedpl. 20 ct. Adressa 1807 So. Ashland Ave. cházejí nákl.

:

1910, leden.

311 * ŠÍPY. Humoristický a zábavný týdenník v Chicagu. Roník i. ís. 2. 29. ledna 1910.

Ron

Vydavatel Denní Oznamovatel Publishing Co. Redaktor F. D. Novák.

$2.00.

:

1910, leden. 312. *

úední orgán

VSTNÍK JEDNOTY TÁBORIT,

této organisace, vychází

i.

den v msíci

1900.

Westské Noviny,

van

sídlících v

týd.

asopis hájící zájmy echo-Mora-

okresu McLennan, v Texasu. Pedpl.

s angl.

vydáním „The West Weekly News" $1.00. Redaktoi: Zvesper, Jií K. Maljevac.

J.

S,

Píloha ís. 56

J. V.

Matjka


tisku v Americe

ASOPISY v St. Louis,

Mo. Poádají:

183

Fr. Široký, 3450 Itaska Street,

Josef Ševík, 2509 So. iith Street. Tiskem „St. Louiských List", 21 17 South I2th Street. Vyšel i. ledna 1910. 19 10, leden. 313. *

ŽIVOT,

apologetický a výchovný

m-

síník pro dobro a vzdlání lidu, vyšel v Crete, Neb., i. ledna 1910. 50 ct. Redaktoi: G. W. Isham, Ph. dr., K. J. Sládek, Jan Drahovzal. List je tištn u „Pokroku Západu" v Omaze.

Ron

1910, leden. 314.

CHICAGSKÝ DENNÍK,

reklamní

rozdávaný zdarma a tištný v . 1418 záp. v Chicagu. Zastaven po nkolika týdnech. sopis,

316. *

Hynek 1910,

CLEVELANDSKÝ OBZOR.

a-

18. ul.

Redaktor

Rudiš. Místní strana „Svornosti".

bezen.

SMRY,

vzdlávací list pro lid. 317. NOVÉ Vycházel dvakrát msín. Pedpl. $2. Sešit 10 ct. Red. a vyd. Jos. Ad. Trojan, i. ís. vydáno 19. bezna 1910 v Baltimore. Pijav místo v redakci „Dennice Novovku", zastavil vydavatel, prý na as, „N. S." 1 9 10,

ervenec. 318. *

STRÁŽ SOKOLA,

vstník eské Obce

Sokolské v Americe. Red. Jos. C. Stuchlík, red. ásti technické Jar. Koša. Vydáván první den v msíci. Red. a administrace v Sokolovn, 525 vých. 72 ul. v New

Yorku.

ESKÝ

i84

TISK V AMERICE

kvten.

19 10,

ESKO-AMERICKÝ VENKOV,

319. *

sbor-

vnovaný zájmm eského

venkova, zemdlství a do(Bohemian American Country Life Magazíne). mácnosti Pokrok Publishing Co., 1417 již. 13 ul. Vydává ník

msín

v Omaze. Redaktor Jan Janák. Pedpl.

$1.

1910. 320. *

a

OBRANA,

(II.)

orgán es.

soc. sekcí

eské dlnické Ústední Jednoty v New Yorku. Pedpl.

$2.00.

Adressa: 500 vých.

74. ul.

v

New

Yorku.

19 1 o, listopad. 321. *

zájmm eského

ZVON,

(The

Bell.)

Msíník vnovaný

lidu ve Spoj. Státech.

Redaktor Otakar

Charvát. Vydavatelé: Nebraska Printing Co., 1228 13. ul.

v Omaze. Pedpl.

již.

$1.00.

19 10, listopad. 322. *

ESKOAMERICKÝ SVT,

obrázko-

vý trnáctidenník. Vydavatelstvo: Bohemian Publishing and Importing Co., 358 vých. y2, ul., v New Yorku. Pedpl. $1.00. 19 10, prosinec.

VK

ROZUMU (Age of Reason), m323. * síník volných myslitel amerických. J. J. Kárník ídící redaktor, J. V. Nigrin, spolupracovník. Tiskem 1910.

*

íp. Vstník

sokolský, vychází jako píloha k 323 vých. 61. ul. v New Yorku.

„Msínímu Vstníku," Adressa:

ASOPISY

185

„Hlasu Lidu", administrace v ís. 435 vých. 73. ulici v New Yorku. Pedpl. $1. Vydavatel: Svaz Svobodomyslných v Americe. 191 1, únor.

SVT,

neodvislý denník vnovaný v Americe. Vyd. Tiskaská a Vydavatelská spolenost „Svt", v Clevelandu. Pedpl. $4.00 ro. Adressa: 4514 Broadway, Cleveland, O. První ís. vydáno 22. ún. 191 1. 324.

*

zájmm eského

lidu

191 1, únor. 325. *

ovské

ODVNÍ K, msíník, orgán eské krej-

unie v Chicag-u. Pedpl. 40 cent. Red. unie, soudruh Václav Balvín.

Pedseda

krejovské

191 1, únor. 326.

o osmi

str.,

ESKÝ DEMOKRAT,

jehož

tvrté a poslední okresu Cook.

i.

25.

volební

:

1010, listopad. *

Msíní Vstník

osady

sv.

Prokopa v Clevelandu.

osady

sv.

Vojtcha v Clevelandu.

1911, leden. *

Msíní Pehled

týd.

íslo vydáno v Chicagu 4. února a února. Vydavatel eská dem. Liga

Píloha ís. 57

p^tWOT;

"Patriot"

'omáš

apek: Padesát

Let eského tisku v Americe

Soupis knih a tiskopis.

ADRESÁ AMERICKÝCH ECH,

sestavený v upomínku na Národopisnou Výstavu eskoslovanskou v Praze r. 1895. Obsahuje adressy vynikajících továrník, obchodník, atd. Tisk. Aug. Geringera a „Denního Hlasatele", v Chicagu. 320 stran. Cena $1.00.

ADRESÁ ech

detroitských, obsahující správné adressy detroitských krajan, vydala Tl. Jed. Sokol Podlipný. 1908. Cena 25 ct.

AGATA,

Zpov

sestra. Jeptišky. Z anglického peložil V. Šnajdr. Tisk. a nákl. ,,Dennice Novovku" v Clevelandu. 179 stran. Cena 25 ct.

Pavel. Nová Zem. Píbhy prvních eských vysthovalc. Tisk. a nákl. Aug. Geringera v Chicagu. 415 stran. Cena $1.00.

ALBIERI, .

— —

Pod Kolem. Vojenská

novela.

1890.

176

stran.

Cena

75 ct.

Tajemné vidní

pán

Jiíkovo. Povídka. 120 stran. Cena

25 ct.

ALBUM ESKÝCH

PÍSNÍ pro piano. 50 národních a lidových upravených A. L. Mareshem. Nákl. Maresh Music Co. v Clevelandu. 1905. Cena 50 ct. písní

ALDRICH,

Th. B. Tragedie Stillvvaterská. Peklad. Domácí knihovna svazek III. Tisk. a nákl. Ant. Nováka v Milwaukee. 1883-

ESKÝ

i88

ALMANACH. eská

TISK V AMERICE eská osada Plze v ChiAndl, Jaroslav Stank a Max Šva-

stráž. Sešit 1.

cagu. Vydali Josef

grovský. Tisk. Národní Tiskárny v Chicagu. 1904. Cena

—

ct. eskoslovanského lidu v New Yorku a

sešitu 15

—

okolí.

Roník

I.

eská

Tiskárna v New Yorku, 1904. Více roník nevyšlo. 164 stran. Cena 25 ct. Na rok 1887. eskoamerická knihovna. Oddlení I. íslo 2 3. Tisk. a nákl. ,, eskoamerická knihovny" J. S. ady v New Yorku. 1887. 144 stran. Cena 25 ct. Vypravila

—

ALTOROCHE. Zpov papeže Alexandra VI. Nákl. „Dlnických List" v New Yorku. 1897. 8 stran. AMERIKA. Struný pehled djin Spojených Stát až po nynjší dobu. Nákl. asopisu ,, Slavie" V Racine. 1861. AMICIS, Edmond de. Rady a napomenutí. Nákl. ,, Spravedlnosti" v Chicagu.

Bh

BAKUNIN,

Michael. a stát. Zeštil V. Kudlatá. Dlnická knihovna ís. 4. Nákl. literárního a enického spolku „Pokrok" v New Yorku. 1896. Tisk. „Dlnických List" tamže. 77 stran. Cena 10 ct. Ti pednášky, pednesené v Ústední Sekci r. 1871. Peložil J. Nekvasil. Dlnická knihovna ís. 1. 1895. 37 stran. Cena 10 ct. BALL-ová, J. E. Knžourovy Obti. Z anglického vzdlal V. Šnajdr. Tisk. a nákl. ,,Dennice Novovku" v Clevelandu.

—

1881. 61 stran.

Frank. První ech v Americe. Djepisná sta. Sbírka zábavného tení, díl I. Tisk. a nákl. „Dlníka Amerického" v New Yorku. 1883. Cena 35 ct.

BARTOŠEK,

BASTEL,

—

Kesanství a nevra.

Nákl. Amer. TrakYorku. 48 stran. Cena 6 ct. Trojlístek nevry, ili Jobovi Tšitelé. Traktát. Tisk. a nákl. asopisu „eský Lev" v uba, Kans. 1892. Cena

Rev. F. T.

tátní spol. v

2

New

cty.

BAŠTA,

F. X. Drbežnictví nové doby Se 120 vyobrazeními. Nákl. Národní Tiskárny v Omaze. 1908. Cena 40 ct.

BATOVEC,

Franta. Svobodomyslný zpvník. Skládání o svaté písní pohebních. Tisk. a nákl. „Dennlce

víe a patero

TISKOPISY Novovku"

v Clevelandu.

rozmnožené a opravené

BEECHER-STOWE-OVA,

r.

189

I. vydání r. 1880. II. vydání 1888. 84 stran. Cena 15 ct.

H. E. Chýše strýka Torna. Dle jeho Peklad. Tisk. a Posla" v Chicagu. 1896. 104 stran.

vlastního vypravování napsala nákl.

„Kesanského

Cena 15 ct.

BELLiAMY, Ed. Pohled do budoucího ráje, neboli: Jaký asi bude svt až zavládne všude rovnost, volnost a bratrství. Americký román sociální. Peložil K. Sobika. Nákl. asopisu „Spravedlnosti" v Chicagu. 1900. 130 stran. M. D. Otevený list k Pánu Ježíši Kristu. Poslal .... svobodomyslný redaktor. Z anglického peložil V. Šnajdr. Tisk. a nákl. „Dennice Novovku" v Clevelandu.

BENNETT,

1883. 23 stran.

BERÁNEK, Emanuel

Persein. Nová domácí kuchaka. Pro Obsahuje 1412 eskoamerické hospodyn upravil

pedpis. III.

Tisk. a nákl. Aug. Geringera v Chicagu. 1896. vydání 1908. Cena váz. $1.50.

BERGER,

Victor L., Co chtjí socialisté? Peložil A. Húttler. Knihovna „Amerických Dlnických List" ís. 1. Nákl. „Amer. Dl. List" v Cleveland. 1909. 20 stran, cena 5 ct. BERNSTEIN. Tajnosti St. Liouiské. Román. Tisk. a nákl.

„Slavie" v Racine. 1878. 244 stran. První sbírka proslov a deklamací. Sestavil Anton Jurka. Tisk. a nákl. Aug Geringera v Chicagu. 1876. 482 stran. Cena $1.35.

BESEDNÍK AMERICKÝ.

3ESEDNÍK ESKOAMERICKÝ.

Sbírka proslov, deklamací sólových výstup, blahopání, atd. Tisk. a nákl. ,, Slavie" v Racine. 1898. 472 stran. Cena váz. $1.75.

BESEDNÍK,

nový, eskoamerické mládeže. Uspoádal AI. Janda. Vydal Aug. Geringer v Chicagu. Cena 50 ct. 1910.

BESEDNÍK, NÁRODNÍ, A DEKLAMATOR ESKOAMERICKÝ. Tisk. a nákl.

Národní Tiskárny v Omaze. 1904.

slovy a deklamace vážné.

ásten

sepsal a

Díl.

I.

ásten

Proupra-

vil AI. Janda. 128 stran. Cena 25 ct. Díl. II. Žertovné deklamace pro pány a dámy. ásten sepsal a ásten upravil AI. Janda. 228 stran. Cena 30 ct. Díl. III. Besed-

ESKÝ

I90

níek pro mládež.

TISK V AMERICESebral a upravil Lad. Hejtmánek. 160 tri díly vázané v jednom

Cena 25 ct. Všechny svazku 85 ct. stran.

BESEDY, AMERICKÉ SOKOLSKÉ.

Illustrovaná sbírka povíovzduší tlocvien a kruh sokolských. Vydavatel J. V. Burian, 1502 záp. 18. ul. v Chicagu. Tisk. Národní tiskárny. Vyšlo 5 sešit, 172 str. Cena 50 ct.

dek

z

BESÍDKA. Obrázkový Dobiáš. Ro. XI.

sborník pro mládež. Rediguje J. W. 1907. XIL ro. 1908. Nákl. Americké traktátní spolenosti v New Yorku. Ro. XIIL 1909, nákl. Rev. V. Píská, v New Yorku. Cena váz. roníku o 208 stranách 50 ct.

BESÍDKA, ESKOAMERICKÁ. Vyd.

J. V. apek v 1876. V sešitech po 10 ctech. Otisky prací v daných.

New Yorku, echách vy-

BESÍDKA TENÁSKÁ. Nákl. F. J. Daneše a J. V. Matjky v New Yorku. 1878. Otisky prací v echách vydaných. Vyšel jeden svazek o sedmi sešitech. Fr. eský marionetá a bichomluvec. Jeho životopisné a cestopisné vzpomínky. Struný popis eských

BETLACH,

osad v sev. Americe. Vlastním nákl. 71 50 ct.

str.

1894. Cena

BETLÉMŠTÍ. Z

angl. peložil V. Jelínek. Nákl. „Pravdy" v Chicagu. 100 stran.

BEZRU,

Petr. Písn. Tiskem Národní Tiskárny a nákl. „Literárního Kroužku" v Chicagu. S obálkou Preissigovou. Cena 25 ct, na lepším papíe 50 ct. 1910.

BIBLÍ SVATÁ, aneb všecka

svatá písma starého i nového zákona. Podle posledního vydání králického z roku 1613. Nákl. Americké biblické spolenosti v New Yorku. 1907. 1059 stran. Cena váz. 90 ct.

BIBLIOTÉKA AMERICKÁ. cagu. Viz pod

Tisk. a nákl. Aug. Gerlngera v Chi-

jmény autor.

BIBLIOTÉKA POETICKÁ, ESKOAMERICKÁ. Nákl. Karla Amort^ v New Yorku. 1884. Tisk. eského kooperativního vydavatelského družstva. Viz pod jmény autor. •

BITTNER,

Bartoš. Jan

Amos Komenský. Pt

kapitol o slavném

Píloha ís. 58

xeccxiiit

îi'

L^ 'Kvty Americké'*


tisku v Americe

TISKOPISV

— —

—

191

uiteli národ. Tisk. a nákl. Aug. Geringera v Chicagu. 1892. 32 stran. Cena 10 ct. Katechismus svobodomyslné mládeže, to jest: Nárys mravouky, založené na vdeckém názoru svta. Pro školu i soukromné pouení. 1898. Tamže. 35 stran. Cena 20 ct. Otcovy narozeniny. Dtská hra v 1. jednání s promnou. Pro potebu eských svobodomyslných škol. 1897. 30 stran. Cena 25 ct. Z knih veselého filosofa. Vybral a stlumoil .... 232 stran.

Cena 50 ct. 1894.

BLATCHFORD,

—

Robert. Kapitolj o pomrech spoleenských. Ze spisu „Merrie England" vybral a v eštinu uvedl Josef ermák. Tisk. a nákl. Aug. Geringera v Chicagu, 1898. 127 stran. Cena 25 ct. Merrie England. Dle V. L. Bergerova nmeckého, pro americké pomry upraveného a jeho vlastním úvodem

opateného vydání. Zeštil F. Hlaváek. Socialistické poDlnické Tiskárny v Chicagu. 1904.

jednání. Tisk. a nákl.

126 stran.

BLOS, Vilém. Francouzská lostí

a

pomr

revoluce.

Pravdivé popsání udá-

ve Francii od roku 1789 do

r.

1804.

Pe-

kladem Leo Kochmanna, Franka Hlaváka a Bernarda Herze. S etnými podobiznami a historickými obrazy. Tisk. a nákl. „Hlasu Lidu" v New Yorku, 1890. Celkem 15 sešit, 480 stran. Sešit 15 ct.

Pl

millionu. Román z doby nejnovjší. Peložil Nellie. K. R. (Frank Lier.) Tisk. a nákl. F. Liera v New Yorku. 288 stran. Cena váz. 50 ct.

BLY,

BOISGOBEY,

Fortune, du. Mezi

ctí

a láskou. Paížský román

V

eštinu uvedl Josef ermák. Tisk. a nákl. Aug. Geringera v Chicagu. 244 stran. BOLTON, Rev. H. W., D. D., Naše Obecní Školy. Nákl. „Kesanského Posla" v Chicagu. Cena 5 ct. ze

skuteného

BORECKÝ,

—

života.

Jan. Kapitoly k djepisu lidu eskomoravského ve Spojených Státech. S podobiznou spisovatele. Nákl. Kruhu pátel osvty. Vzdlávací Sborník ís. 1. Tisk asopisu „Svit" v Cedar Rapids, la. 1896. 42 stran. Cena 25 ct. O socialismu. Struné a lehko pochopitelné pojednání.


192

S pipojením „Prohlášení zásad socialistické strany ame„Spravedlnosti" v Chicagu. Tisk. Nár. Tiskárny. 1902. 48 stran. Cena 5 ct.

rické". Nákl.

BOSKO. Nevyerpatelné Vzdlal

P. J.

kejkle

Tchonický. 224

k str.

zábavám spoleenským. 1888. Cena 30 ct. Nákl.

Aug. Geringera v Chicagu. Sbírka revoluních písní a básní proletáe ceskoslovanského. Mezinárodní knihovna ís. 20. Vydáno skupinou „Bezvládí" v New Yorku. Cena 5 ct. Druhé rozmnožené vydání r. 1906. 90 stran. Cena 15 ct.

BOUE.

BREUER,

Dr. K. H.

Domácí léení. Struný popis jak léiti a jak pedejíti tžším nemocem

doma obyejné nemoce

—

a vyléiti je v jich zaátku. Pro americké krajany ze svých zkušeností napsal .... Tisk. Národní Tiskárny v Omaze. 1908. 202 stran. Cena 50 ct. Nemoce koské. Úplné pouení v rozpoznávání a léeni všech chorob tla koského. Illustrováno. Tisk a nákl. Národní Tiskárny v Omaze. 1900. 520 stran. Cena váz. $2.00.

BROADHURST. Ten

pravý muž. Román z politického ovzduší amerického velkomsta. Upravil Josef ermák. Tisk. a nákl. Aug. Geringera v Chicagu. 1910. Cena 45 ct.

BRONEC, Frant.

Stesk po staré vlasti. Za svou eskou vlastí. Zpvumilovným krajanm echoslovanm od naší to

vlasti, až za moe uchýleným ku vzpomínkám a na Nákl. vlastním upomínku píse vlasteneckou vnuje. v Richland, Okla. 1908. Cena 3 cty. Zem eské koruny a o eském státu. S mapkou, 3 plány

rodné

.

—

a

3

znaky. Nákl.

spisovatele

Tisk. Nár. Tiskárny v

.

v Richland, Okla.

1906.

Omaze. Cena 25 ct.

BROŽ, Rev. Jan Štpán. Djiny eské

katolické osady sv. Václava v Dodge, Neb. Tisk. a nákl. Tiskárny eských Benediktin v Chicagu. 1909. 73 stran. Nebraska v minulosti. Tiskem „Pokroku Západu", v Omaze. BRUCHBACHER, Dr. Požehnání dítek bez konce? Nákl. Jos. Mikuláška a V. Fojtíka v Chicagu. Cena 5 ct.

—

BUBENÍEK,

Rudolf. Petr Chelický, Jeho život a psobení.

TISKOPISY

193

Tresf pednášky pronesené v cyklu, poádaném „Stráží Osvojených". Nákl. „Stráží Osvojených" v Chicagu. 1909. Cena 10 ct. BXJECHNER, Ludwig. Síla a Hmota, aneb Hlavní rysy pirozezaložené. ného svtového ádu, jakož i mravouky na Dle XV. pepracovaného nmeckého vydání tlumoí F. B. Zdrbek. Tisk. a nákl. Aug. Geringera v Chicagu. 1889. 256 stran. Cena váz. $1.00.

nm

BUATA,

Josef. Knžská msta. Tisk. a nákl. Aug. Geringera v Chicagif. Cena 10 ct. BUSH, V. Nábožné íkání o páteru Filucinovi, vzoru srdci Jesuitských, jeho pozemském utrpení a smutném konci. Na eštinu pesadil Isidor Nežid. Illustrováno. Tisk. a nákl. Aug. Geringera v Chicagu. Cena 25 ct.

CASTELAROVA,

Isabela. Španlský poklad. Román. Z angl. peložil V. Petrželka. Tisk. a nákl. Ant. Nováka v Milwaukee. Cena 50 ct. CIPÍN, Re v. Vojtch. Malý katechismus pro eské školy v Americe. Tisk. a nákl. Tiskárny eských Benediktin v Chicagu. 74 stran. Cena 20 ct. Velký katechismus, pro eské katolické školy v Americe. Nákl. Tiskového spolku. Tiskárna eských Benediktin r Chicagu. 1881. 174 stran. Cena 40 ct.

—

CO JA

mám

C. J.

B.

datele.

abych spasen byl?

initi,

esky podává Cedar

Rapids,

16 stran. Cena 1

ct.

CO MUSÍ UINIT A CENÍ.

VDÍT

Tisk. a nákl.

stran, cena 10

Anglicky napsal K. Ringsmuth. Nákl. peklalowa. Tisk. lowské Tiskárny.

F.

CIZINEC ŽÁDAJÍCÍ O PÍllOB„Ameriana" v Clevelandu. 1909. 48

ct.

COLLINS, K. erná Kutna. Svobodomyslný román. Z anglického peložil Gustav B. Reišl. Tisk. a nákl. Aug. Geringera v Chicagu. 324 stran. Cena váz. 80 ct. Ralph. erná skála. Obraz života v pralese amerického severu. Peložil Pavel Vrný. (F. K. Ringsmuth.) S obrázky. Nákl. Americké Traktátní spolenosti v New Yorku. 1907. 256 stran. Cena váz. $1.00.

CONNOR,

COOMES,

O. Phil.

Foghorn, pán na Pomezí, aneb Neznámý

ESKÝ

194

TISK V AMERICE

Nepítel. Peložil A. J. Stp. Ceskoamerická bibliotéka ÍI. roník. Tiskem a nákladem Aug. Geringera v Chicagu. Roku 1875.

APEK,

—

—

Jan Vratislav. Americký Dobrovolník. Zdramatisovaná humoreska. Nákl. ,, Dlnických List" v New Yorku. Djiny eské osady Novoyorské, a Národní Jednota Amerických. Tisk. a nákl. „New Yorských List" v New Yorku. 1905. (Nedokoneno.)

ech

Krátký nástin djin, pvodu a vývoje Národní Jednoty v New Yorku, a pehled její innosti. Vydáno Národní Jednotou na oslavu svého 251etého trvání 1878 1903. New York, 1903. 27 stran.

—

—

Svatý Antonius Paduanský. Kratochvíle peveliká pro keduše, zveršovaná pro „Diblíka" podle Buše. Vydal F. Škarda v New Yorku. 1882. 127 stran. Cena 50 ct. (Rozebráno.) Tiskem a nákladem NáTotéž. II. nezmnné vydání. rodní Tiskárny v Omaze. Roku 1910. 127 stran. Cena 35

sanské

—

cent. Tomáš. Památky eských Emigrant v Americe. Píspvek k djinám eskoamerického vysthovalectví. Tisk. a nákl. „Pokroku Západu" v Omaze. 1889. 104 stran. Cena váz. 75 ct. (Rozebráno.) II. opravené vydání tisk. a nákl.Národní Tiskárny v Omaze., 1907. 112 stran. Cena váz. 75 ct.

APEK,

ERMÁK, men

Josef. sestavil

Djiny Ameriky. Na základ rzných

pra-

Illustrováno. Tisk. a nákl. Aug. Ge-

ringera v Chicagu. 1889. Díl. I. Od prvních poátk objeveni až do poátku války za neodvislost. Cena $2.25, váz. $3.00 Díl. II. Od poátk války za neodvislost až

do obanské války. Cena váz. $2.25. Díl. III. Djiny obanské války. S pipojením zkušeností eských vojín.

—

414 stran. Cena váz. $3.00. Tlocvik. Praktická pomcka pro eskoamerické cviitele uitel tlomládeže a ženských odbor. Sestavil cviku na vyšší škole „Mdili" v Chicagu. S podobiznou autora a etnými vyobrazeními. Obsah: Methoda. Hygiena. Cvieni poadová. Cviení prostná. Cvlíênl na náadí.

Píloha ís. 59

Bartoš Bittner


tisku v Americe

TISKOPISY

195

ženský tlocvik. Ozdobné kroky. Athletika, hry, atd. Nikl. Výkonného Výboru Národní Jednoty Sokolské v Sev Americe. Tisk. F. Liera v New Yorku. 1908. 412 stran. Cena váz. pro leny N. J. Sokolské $2.00., pro neleny

—

$2.50.

Žertovné vzpomínky na druhou výpravu do Cech, v šesti jedenácti vyobrazeními od Josefa Klíra. Nákl. spisovatele. Tisk. Aug. Geringera v Chicagu. 67 stran. Cena 15 ct.

zpvech a úvodem a závrkem. S

eské

djiny.

Pro eskoamerický

tek. Nákl. literárního

lid upravil Jaroslav SplIspolku Petr Chelický v New Yorku.

1909. Tisk F. Liera. Cena 5 ct.

eský tisk v AMERICE.

Tableaux trnácti eskoamerických vydavatel. Tisk. a nákl. The Publishers' and Printers* Supply Co. v Chicagu. 1892.

asopis

ÍTANKA J.

a

jich. devíti

PRVNÍ. Pro eské svobodomyslné školy upravil Vydaná péí Sboru Zástupc es. svobodo-

V. Nigrin.

New

myslné školy v

Yorku. Tiskem

„New Yorských List".

1910.

ÍTANKA PRVNÍ

(Slabiká). S obrázky od Mik. Alše a

j.

Vydaná péí Sboru Zástupc eské svobodomyslné školy v

New

Yorku. 1907. Tisk. váz. 20 ct.

„New Yorských List".

ÍTANKA PRO CESKÉ ŠKOLY V AMERICE. 1903.

98

Cena

stran.

II.

vyd. Tisk. „Hlasu Lidu" v

New

Díl

IL

Yorku. 1909.

160 stran. Cena váz. 30 ct.

ÍTANKA PRO eské školy v americe. Tisk. F. Liera v

New

díi

iii.

Yorku. 1907. 152 stran. Cena váz.

30 ct.

Ctní o svátostech

a povrárch jimi splozených a od knžstva využitkovaných. Tisk. a nákl. ,,Dennice Novovku" v Clevelandu. Cena 15 ct.

CTYftl MUEDNÍCI SVOBODY DUCHOVNÍ. Mistr Jan Hus, Jeroným Pražský, Geronymo Savonarola a Giordano Bru. S. P. S, Tisk. a nákl. „Dennice Nono. Vnováno vovku" v Clevelandu. 1901. 86 stran. Cena 15 ct.

ádm

DARWIN,

Charles.

O pvodu lovka

a

výbru pohlavním.

ESKÝ

196

TISK V AMERICE

z

angl. peložil J. J. Král. Tisk. a nákl. „Spravedlnosti" v Chicagu. 1906. 278 stran. Cena váz. 80 ct.

DAVID, Edward.

Referent. Návod jak osvojiti si znalosti a schopnosti pro úkol socialistického agitátora a referenta. Z nminy dle III. vyd. peložil A. Húttler. Knihovna „Amer. Dl. List" ís. 2. Tisk. „Amer. Dlnických List" v Clevelandu. 1910. 88 stran. Cena $1.00.

DEBS, Eugene

V.

Prmyslový unionismus. Peložil

Tisk. a nákl. Cimlera a Cihelky v stran.

Cena

DEN, CESKÝ

5

New

J.

E. V.

Yorku, 1906. 23

ct.

na svtové VÝSTAV V

ST. LOUIS,

MO.

srpna 1904. S etnými illustracemi. Tisk. „St. Louiských List" v St. Louis, Mo. 48 stran.

6.

DENNERY. Dva

Román. Z francouzského peložili a Gustav B. Reišl. Tisk. a nákl. Aug. Geringera v Chicagu. I. vyd. 1876. 80 stran. II. vyd. 105 stran. Cena 25 ct. DENNISON. Ztracena v Londýn. Drama ve tech jednáních. Peložil J. R. Jiínský. Tisk. a nákl. Ant. Nováka v Milwaukee. 1890. Cena 25 ct. Fr.

B.

DDICKA.

sirotci.

Zdrbek

Román. Dle anglického zpracoval Pavel

Albieri.

Tisk. a nákl. Aug. Geringera v Chicagu. 380 stran.

Cena

75 ct.

DJEPIS BIBLICKÝ,

starého i nového zákona pro eské školy v Americe. S padesáti osmi obrázky. Tisk. a nákl. Tiskárny eských Benediktin v Chicagu. 218 stran. Cena

60 ct.

DJINY

ECH

V POVÍDKÁCH. Vypravuje P. V. H., O. S. B. Vydala Tiskárna eských Benediktin v Chicagu. 238 stran. Cena 40 ct. PEKASKÉ UNIE 22. Mezinárodního SvazDJINY ku, založené dne 20. bezna 1886. New York, 1898.

ESKÉ

32 stran.

DJINY ESKÉ, STRUNÉ.

Dítkám rodák amerických

u-

pravil Jos. Švancara. Nákl. vlastním, v Clevelandu. 1899. Tisk. B.

Píhody

tamtéž. 20 stran. Cena 10 ct.

DJINY DESETILETÉHO TRVÁNÍ SPOLKU STARÝCH ESKÝCH OSADNÍK v Chicagu. Vydáno k desáté výroní

TISKOPISY

197

slavnosti iditelstvem spolku. Tisk. Aug. Geringera v Chi-

cagu. 1908.

DJINY JEDNOTY TÁBORIT Ameriky. Od r. 1880. do v Chicagu. 62 stran.

DJINY

ÁDU

ve Spojených Státech Severní 1900. Tisk. Aug. Geringera

r.

.

JIÍ PODBRADSKÝ, ís. 24, S. P. S. Chicagu. Od r. 1877 1895. Dle ádových zápisk, pamti své a jiných uspoádal Ant. Kozel, v lednu 1895.

v

—

mst

DINEBIER,

Josef. Sirotek. Povídka pro dítky. Tisk. a nákl. „Dlnických List" v New Yorku. 1883. DISPUTACE, ili náboženské veejné hádání mezi Fr. B. Zdrb-

kem a P. V. okou o thesi: Svatá víra hubí mravnost a blahobyt lidstva. Nákl. „Chicagského Vstníku", Chicago. 1877. 31 stran, cena 10 ct.

DODEL,

Dr. A. Mojžíš nebo Darvrin? Pednáška prof na universit v Curychu. Pro eské vydání upravil V. Kroužilka. Tisk. a nákl. Aug. Geringera v Chicagu. 1899. 64 stran. Cena 20 ct. DOLEŽAL, Karel. Naše republika, ili Ústava Spojených Stát Severoamerických se zvláštním zetelem o zastupování a právu lidu. eskoamerická knihovna. Oddlení I. ís. 4. Tisk. a nákl. „eskoamerické knihovny" J. S. ady v New Yorku. 1887. 47 stran. Cena 10 ct. Žena ve spolenosti lidské. eskoamerická knihovna ís. 7. Nákl. J. S. ady v New Yorku, 1888. Cena 10 ct. DOMÁCÍ ŠTSTÍ. Spolehlivý rádce v domácnosti a kuchyni. Pro eskoamerické pomry upravil ,, Starý hospodá". Tisk. a nákl. Ant. Nováka v Milwaukee, 1889. 300 stran. Cena 75 ct. váz. $1.00. Nové vydání r. 1901. Snížená cena 50 ct.

—

DONATO,

A. Z. (J. J. Zajíc). Kolem svta o jedné noze. Cesty a píbhy z dráhy umlecké. Tisk. a nákl. Aug. Geringera v Chicagu. 172 stran, cena váz. $1.00.

DONNELLY

a

BOISGILBERT. Spoleenský pevrat, anebo

Pohled do budoucnosti.

Hlaváek.

Tisk. a nákl.

Voln

peložil a upravil Frant.

„Dlnických List" v New Yorku.

ESKÝ

198

TISK V AMERICE

1894. Šest sešit po 10 ctech. Úplné 299 50 ct.

stran.

Cena

DOPISOVATEL ESKOAMERICKÝ.

Obsahuje návody k\. správnému sestavení spoleenských dopis, eských i anglických, rzných obchodních a právních listin dle ame-

zákon. Tisk. a nákl. Aug. Geringera v Chicagu. 122 stran. Cena váz. $1.25.

rických

DOSTÁL, Hynek. „Hlasu" v

Vstal z mrtvých.

St.

Drama

o

3.

dj. Nákl.

Louis.

DO YOU SPEAK ENGLISH? Nová a nákl.

eka Durase

anglická mluvnice. Tiskem v Omaze. 1873. Díl I. Cena 50 ct.

Autor neudán. Dr. Adolf. Základové vdomostí. Pro pouení lidí vdychtivých. Na jazyk eský voln uvedl L. J. Palda. Nákl. eské sekce sociální dlnické strany v New Yorku. 1878.

DOUAI,

42 stran. Cena 15 ct.

DUFFEY-ová, dr. F.

Upravil do eštiny E. B. Co ženy védti mají K. Vydaly „Ženské Listy" v Chicagu. Cena 55 ct. .

.

.

DUMAS,

Alex. Otec La Buine. Vesnický román. Z francouzského peložil G. B. Reišl. Tisk. a nákl. Aug. Geringera v Chicagu. 1875. 146 stran. Cena 50 ct.

DV OTÁZKY. Politický rozhovor o otázce mny a

cle

ochran-

ném. Peklad z anglického a odpov na školu Coinovu 8 vysvtlivkami od J. R. Jiínského Tisk. a nákl. Národní Tiskárny v Chicagu. 1896.

DV POVÍDKY. Jakubova druhá volba,

z anglického peložila Folková, a Sirotci napsal Bedich Moravec. Tisk. a nákl. Aug. Geringera v Chicagu. 16 stran. Cena 10 ct.

M.

J.

DVÉ VEEJNÁ NÁBOŽENSKÁ HÁDÁNÍ

mezi F. B. Zdrbkem, redaktorem „Svornosti" a p. V. okou, faráem u sv. Prokopa, odbývaná dne 17. a 19. dubna 1877. Matice Svobody ro. n. ís. 1. Tisk. a nákl. Aug. Geringera v Chicagu. 1877. 40 stran. Cena 10 ct. Do r. 1910 vyšlo VI. vydání.

EGOI8MUS, pemýšlení od

J. Gr. z Prahy. Nákl. Josefa Zrcadlovského v Manitowoc, Wis. Tisk. Aug. Geringera v Chi-

cagu. 1882. 36 stran. Cena 15 ct.

Píloha ís. 60

August Haidušek


tisku v Americe

TISKOPISY BPIStOLY revoluce.

Nákl.

199

eských skupin Mezinárodní

dlnické Jednoty v Chicagu. 1886. Viz pod jmény autor.

EPIŠTOLY SVOBODY.

Nákl. skupiny „Samospráva" v Yorku. 1888. Viz pod jmény autor.

'

New

FAERBER,

Rev. W. Katechismus eskoanglický, pro katolické školy ve Spojených Státech. Peložil Rev. Josef Dostál. Tisk. a nákl. Tiskárny eských Benediktin v Chicagu. 128 stran. Cena 40 ct. Totéž. Zkrácené vydání. Tamtéž. 48 stran. Cena 25 ct. farní

—

FANTASTICKÉ POVÍDKY.

Sebral a peložil R. Jaromír Pšenka.

Tisk. a nákl. Aug. Geringera v Chicagu. 46 stran, cena

10 ct.

FEDORA. Román upravil

J.

ze života paížského. Dle anglického

.

Tisk. a nákl. Aug.

voln

Geringera v Chicagu.


FEREAL,

M. V. Tajnosti španlské inkvizice. Nákl. „Hlasu

Svobody" v Chicagu.

FINK, Mat. eskoamerický cukrá. Vyd. vlastním nákladem, v

Chicagu,

1904.

A. Píruní kniha parlamentárních pravidel pro ízení uvažujících shromáždní. Tisk. a nákl. Aug. Geringera v Chicagu. 1887. 284 stran. Sníž. cena, váz. 75 ct.

FISCHER, Edward

L. J. O Chicagu a Chicaganech. Zajímavosti ze života a ruchu velkomstského. S 98 illustracemi. Tisk. a nákl. Aug. Geringera v Chicagu. 1896. 160 stran. Cena 25 ct.

FLÍGL,

FOLDA,

Longin. Kupec a básník, anebo Politika ja nehody Pana Píhody. eskoamerická fraška. Tisk. Národní Ti-

skárny v Omaze. 1909. 115 stran.

FRUMAR,

eská ítanka

pro školy eskoamerické. ást I. Hláskování, jednoduchá slova a vty. Cena 25 ct. ást II. ítanka. Cena 20 ct. Adolf. První

Tisk. a nákl. Aug. Geringera v Chicagu.

FUNCKE.

Škola života. Peklad v Chicagu, 200 stran.

z

nmeckého. Nákl. „Pravdy"

ESKÝ

200

TISK V AMERICE

GEORGE,

Henry. Chudoba a spoleenské poméry. Peložil a na uváženou podává Jan Borecký. Tisk. a nákl. Tiskového výboru asopisu „Spravedlnost" v Chicagu. 1904.

Cena

7 stran.

5

ct.

GERSTACKER.

Quadroona. Obraz ze života v poledních státech americké Unie. Pel. J. A. Oliveriua. Tisk. a nákl. Aug. Geringera v Chicagu. 1874. 316 stran, cena $1. Vydáno jako I. díl Domácí Bibliotéky.

GRATULANT.

Tisk. a nákl. Aug. Geringera v Chicagu. 1887. 185 stran. Cena 40 ct.

GRAVES,

Kersey. Bible Biblí, aneb Dvacet sedm zjevení BoZ angl. peložil Lad. Klácel. Tisk a nákl. Ant. Nováka v Milwaukee. 1880. 168 stran. Cena $1.00. Rozežích.

—

—

bráno.

Šestnáct ukižovaných Spasitel, neb Kesanství 1200 let ped Kristem. Z anglického peložil Ladimír Klácel, prostedník svobodomyslných obcí. Nákl. „Hlasu Jednoty Svobodomyslných" v Milwaukee. 1877. Tisk. Ant. Nováka tamtéž. 73 stran. Cena 40 ct. Rozebráno. Satana, samovládce všecb všemohoucího diblík, ert, zlých duch, hastrman, pi-

Životopis

ábl,

dimužík, hospodáík, šotk, skítk, kouzelník, pemnohých ných, jichž

mr,

arodjnic,

úadník, ernoknžník

a

ji-

nesmíme jmenovati, le jen chasu toho f f f

„pán bh s námi"! Dle VII. anglického vydání pro eský uzpsobil Ladimír Klácel. Tisk. a nákl. Ant. Nováka v Milwaukee. 1877. 48 stran. Cena 35 ct. Rozebráno. GRIESINGER, Dr. Theodor. Tajnosti New Yorské, aneb Starý pivovar Fivepointský. Sociální román. Peložila Anna F. Škardová. Tisk. a nákl. „Dlnických List" v New Yorku. lid

—

1879.

Vláda sukní. Z tajností dvora saského. Ve dvou dílech. Peložil AI. Janda. Tisk. a nákl. „Dennice Novovku" v Clevelandu. Cena 50 ct. GUVERNÉRSKA POSELSTVÍ. Výroní zprávy podané snmu: Guvernér J. T. Lewis snmu státu Wisconsinu. 1865. Guvernér W. M. Stone 12. snmu státu lowa. 1868. 18

— —

stran.

TISKOPISY

— —

201

Guvernér Lucius Fairchild zákonodárstvu státu Wisconsln, 1869. 12 stran.

Guvernér Lucius Fairchild zákonodárstvu státu Wisconsln, 1870. 16 stran.

Washburn zákonodárstvu státu Wisconsin, Pekladem a tiskem „Slavie" v Raclne, nákl. dotyných stát. Guvernér Robert W. Furnes senátu a zastupitelstvu státu

Guvernér

C.

1872. 16 stran.

—

— — — —

Nebrasky. 1875. 52 stran. Nákl. státu, tisk E. Rosewatera v Omaze. Guvernér snmu státu lowa. 1876. Nákl. státu, tisk. „Pokroku" v Cedar Rapids, la. Guvernér Garber snmu státu Nebrasky. 1877. Nákl. státu, tisk. ,, Pokroku Západu" v Omaze. Guvernér John S. Pillsbury zákonodárstvu státu Minnesoty. 1879. 18 stran. Nákl. státu, tisk. Aug. Geringera v Chicagu.

Guvernér John soty,

1881. 16

S. str.

Pillsbury zákonodárstvu státu Minne-

Nákl. státu, tiskem Antona Nováka

v Milwaukee.

HABENICHT,

ech

Amerických. S mnohými Dr. Jan. Djiny obrazy a mapami. S vydáváním zaato r. 1904. Tisk. a nákl. asopisu „Hlas" v St. Louis. Díl. I. Djiny prvních eských vysthovalc do Ameriky po bitv blohorské. Díl n. Stát Missouri. Díl. III. Stát Texas. Díl. IV. Stát New York, Pennsylvania, Maryland a ostatní východní státy. Díl. V. a VI. Státy Nebraska a Kansas. Díl. VII. Stát lowa. Díl. VIII. Státy Jižní a Severní Dakota. Díl. IX. Stát Minnesota. Díl X. Stát Wisconsin a Michigan. Díl XI. Stát Oklahoma. Indiánské území (Indián Territory.) Stát Alabama. Území Alaška. Území Arizona. Stát Arkansas. Stát California. Stát Colorado. Stát Florida. Stát Georgia. Stát Idaho. Stát Indiána. Stát Kentucky. Stát Louisiana. Stát Mississippi. Stát Montana. Stát Nevada. Území New Mexico. Stát North Carolina. Stát South Carolina. Stát Oregon. Stát Tennessee. Stát Utah. Stát Washington. Stát Wyoming. Díl XII. Stát Illinois. Díl XIII. Stát Ohio. Díl XIV. Nástin literatury eskoamerické. Doslov. Celkem 777 str. Dokoneno r. 1910. Cena $2.50.

ESKÝ

202

—

TISK V AMERICE

z pamtí eského lékae. Píspvek k djinám Amerických. Psáno

ech

1897. Tisk. a nákl. Aug. Geringera v Chicagu. 87 stran. Cena 25 ct. 1900.

—

r.

Zápisky starého lékae. Nákl. vlastním v Chicagu. 1905. komisi knihkupce J. Staka. 94 stran.

V

eí

HAJEK,

Jos. úplná sbírka a proslov, ku všem píleži tostem spolkovým a národním. Sestavil Tisk. a nákl. Aug. Geringera v Chicagu. ást I. Zakládání spolk. Uvádní do Jednot. Svcení praporu. U základního kamene. Pi otevírání síní. 168 vzor. 304 stran. Cena váz. 75 ct. ást II. obsahuje ei pi výroí spolk, p i

slavnostech elegických,

sjezdech,

Cena

HARVEY, W.

dámských a rzných.

ct.

váz. 75

Coinova finanní škola. eský autorlsovaný péra Jos. Hájka. Nákl. Coin Publishlng Co. v Chicagu. 1895. Cena 25 ct.

peklad

H.,

z

HASSAUREK,

P. Hierarchie a aristokracie, aneb Psobení jezuit na život soukromý i veejný. Tisk. a nákl. Aug. Geringera v Chicagu. Díl. I. 1877. Cena 40 ct. Díl. II. III. 1880. 450 stran. Cena 85 ct. Všechny ti díly váz. v jednom svazku $1.50.

—

HASTINGS, H.

L. Odkaz pravku. Pednáška o vdechnutí Upravil L. F. Miškovský. Tisk. Hastings, Boston, Mass. 1890. Cena 5 ct.

bible.

—

Vdechnutí Písma Svatého. Pednáška. Nákl. Chicago City Missionary Society. 32 stran. Cena 2 cty.

HILL-LUTZOVA,

G. L. Pro Štpána. Idylla z divokého západu amerického. Peložila T. Fransée. S obrázky. Nákl. Americké Traktátní spolenosti v New Yorku. 1906. 194 stran. Cena váz. 50 ct.

HIRSCHFELD,

PeH. Dcera trestancova. Sociální román. F. Škardové. Tisk. a nákl. „Dlnických List" v New Yorku. 1882. 412 stran.

kladem Anny

HLADKÝ,

B.

Dtské

amerických

škol.

divadelní hry a výstupy pro dti eskouitel školy Napsal a upravil

Píloha ís. 61

^^-voBOjyj^.

"Svoboda"


tisku v Americe

TISKOPISY

203

Vojta Náprstek. Tisk. a nákl. Aug. Gerlngera v Chicagu. 124 stran. Cena váz. 50 ct.

HLAVÁEK,

— — —

Frant. Podmínky individaalni a spoleenské svobody. Nákl. „Dlnických List" v New Yorku. 1894. 30 stran. Cena 10 ct. Pochode. Básn dlnické. Nákl. vlastním v New Yorku. 1896. 214 stran. Cena $1.00. dle bible vyVeršovaná pohádka o stvoení svta. pravuje. Tisk. a nákl. „Dennice Novovku," Cleveland. 1900. 83 stran. Cena 25 ct. Totéž. IV. vydání nákl. „Spravedlnosti" v Chicagu. 105

Vrn

stran.

Cena 10 ct.

A. Výstraha ženám a dívkám všech stav. Z nm. peložil J. K. N. Nákl. „Spravedlnosti" v Chicagu. 1902. 52 stran. Cena 5 ct. HOSPODYN, VZORNÁ. Zkušený rádce pi zavaovánl a nakládání ovoce a zelenin. Tisk. a nákl. Ant. Nováka v Milwaukee. 1883.

HOFFMANN.

HOUŠ,

Rev. Ant. Petr.

eské

památku 25ti letého Hessouna v St. Louis,

katolické osady v Americe. Na dst. pana faráe Josefa sestavil a za pomoci dst. ducho-

jubilea

Tisk. a nákl. asopisu „Hlas" venstva vydal v St. Louis. 1890. Cena váz. $1.75.

D. F. a RINGSMUTH, F. K. Svatého Petra pr\TQÍ kázání k pohanm. Nákl. F. K. Ringsmutha, Cedar Rapids. 16 stran. Cena 1 ct.

HUGHES,

HUMORESKY, AMERICKÉ.

Sbírka dvanácti povídek ze sborníku „The Argosy". Z angl. peložil Jos. Jií Král. Tisk. a nákl. Aug. Geringera v Chicagu- Cena 25 ct.

HUS, MISTR JAN. Barvotisk. Nákl. Aug Geringera a Ant. ermáka v Chicagu. 1875. Cena 50 ct.

— —

Podobizna jeho. Ryl H. Steifert v Milwaukee. Nákl. V. Fr. Koízka v Racine, Wis. 1862. Rozebráno. Ped Koncilem Kostnickým. Dle Brožíka maloval Oldica Farský. Nákl. Aug. Geringera v Chicagu. 1888. Cena $1.10.

Maska a

CHARVÁT,

Otakar. Kresby a povídky. Drobná prosa. Knihovna eskoamerických autor. Roník I. seš. 1 6. Nákl. vlastním, Omaha, Neb. 1906. Cena sešitu 10 ct.

—

eský

204

—

tisk v americe

Ztracené cesty. Knihovna eskoamerickýcli autor, ro. 1907. Cena sešitu 10 ct.

I.

seš. 7.

ESKÉ. Adresá

CHICAGO,

Tisk. a nákl.

eských obchodník a spolk. Národní Tiskárny v Cticagu. 1900. Cena

50 ct. Páter. Knz, žena a zpov. Upravil F. B. Zdrbek. Tisk. a nákl. Aug. Geringera v Chicagu. 116 stran. Cena

CHINIQUY,

20 ct. 1894. Divadelní hra. Dle Jiráskova románu „Psohlavci" zpracoval Josef Dvoák. Upravil, do scén uspoádal a svým nákl. vydal J. A. Hospodský ve Wilber, Neb. 1895.

CHODOVÉ.

INGERSOLL,

Robt. G. Bohové. Pednáška. Peložil Ladimír a nákl. Ant. Nováka v Milwaukee. 1878. 26 stran. Cena 10 ct. Rozebráno.

Klácel.

—

— — —

Tisk.

Totéž. Z autorizovaného vyd. peložil V. Šnajdr. Tisk. a nákl. „Dennice Novovku" v Clevelandu. 1883. Cena 25 ct. Osvícený rozum spása svta. Kázání. Peložil Václav Šnajdr. 58 stran. Cena 10 ct.

Podobizna jeho. Tamtéž. Snížená cena 40 ct. Pravda. Pednáška. Petlumoil Václav Šnajdr. 25 ct.

Cena

P. O svatém Janu Nepomuckém. Z pednášky o dvou Janech: Husovi a Nepomuku. Tisk. a nákl. Aug. Geringera v Chicagu. Cena 5 ct.

IŠKA, Dr.

—

ei.

Tamtéž. Svazek I. Obrana boha proti knžím. 15 Svazek II. Bume optimisty. Novoroní a važme si žen. pronesená pi slavnosti Jednoty eských Dám. 20 stran. Svazek ITI. Pro jsme svobodomyslnými? Pednáška pronesená v Bolivar, Mo., dne 24. kvtna 1905. Svazek IV. Biblický názor o stvoení svta. O ktu. Pedneseno v Caldwell, Kans. 16 stran. Svazek V. Utrpení eského národa po pádu na Bílé Hoe. Žn v pírod a žn v lidstvu. Proneseno v Oklahom. 16 stran. Svazek VI. Co dlají bozi v nebi? Proneseno pi slavnosti 25ti letého trvání . S. B. P. J. v Chicagu, dne 19. prosince 1905. 14 stran. Svazek VII. O Tomáši Paine-ovi. Proneseno pi slavnosti Stráže Osvojených konané v Chicagu na oslavu stran.

e

e

TISKOPISY

žos

narozenin Tomáše Paine-a. 20 stran. Svazek VIII. O Karlu Havlíku Borovském. 23 stran. Svazek IX. Washingtonovo náboženství. 19 stran. Svazek X. Velkopátení kázáni. 18 stran. Jednotlivé sv. po 12. ctech, všech deset najednou

—

$1.00.

Svobodomyslná výchova

dítek.

tele mládeže. 1903. 80 stran.

Rukov

Cena

pro rodie a

váz. 30

JACK SHEPPARD. Peloženo

z angliiny. Nákl. v Chicagu. Dva díly o 242 stranách.

pá-

ct. J.

Langmayera

JACOBS, H. E. Brožuru jeho namíenou proti beznáboženskýnj spolkm, hlavn Moderním Devam", peložil Rev. Josef Dostál. Vyd. Tiskárna es. Benediktin v Chicagu. JANDA, Alois: eským duším. Sbírka básní. St. Louis, Mo. ,,

—

1894. Celibát

reverenda Strakatého. Obrázek ze života venkovského katolického knze. Tiskem a nákl. Aug. Geringera v Chicagu. 95 stran. Cena 25 ct.

jiínský,

Dr. J. R. Viz Rudiš-Jiinský Dr. J.

Karel. Americké právo. II. rozmnožené vydání. Tisk. a nákl. „Slavie" v Racine. III. vydání r. 1886. Cena 80 ct. Bohemian Made easy. Uebnice eštiny pro anglicky mlu-

JONÁŠ,

— — — — — —

vící národy. II. vydání r. 1890. Cena váz. $1.50. Barvotisková podobizna jeho. Vydal eský litograflcký ústav v Milwaukee. 1878. Cena 50 ct. eskoanglický tluma. Návod k nauení se angliin pro eské vysthovalce v Americe. Díl I. a II. r. 1865. Cena pro odbratele ,, Slavie" $1.50. Jinak $2.25. Roze-

bráno.

Nový tluma americký,

r.

1884.

Do roku 1910.

vyšlo XI J

vydání. Cena váz $1.50.

Podobizna jeho. Slabiká a první ítanka, poátky mluvnice a pravopisu pro eskoslovanskou mládež v Americe. 1864. 64 Btran. Cena 25 ct. II. vydání r. 1870. Cena 30 ct. vydání rozebrána. Slovník eskoanglický s úplnou anglickou výslovnosti. I. vydání r. 1876. VI. vydání r. 1909, obsahující všeobecný doplnk. 621 stran. Cena váz. $1.50.

Ob

—

ESKÝ

2o6

—

TISK V AMERICE

úplný slovník anglickoeský pro obecnou potebu. S dokonalou anglickou výslovností. I. vydání r. 1876. Do r. 1910 vyšlo V. vydání. 723 stran. Cena váz. $1.75.

JURANEK, Tomáš. Návod k

zeméznalství. Dle T. C. Chamberuspoádal Nákl. vlastním. GreenBtreet, Wis. 1887. Cena 50 ct. Rozebráno. Ovocná zahrada, ili Nauka o pstovaní ovocných strom. Píruní kniha pro hospodáe, zahradníka, štpae a ty lina sestavil a

—

Jenž se rostlinástvím zabývají. Dle vlastních zkušeností sepsal Nákl. vlastním. Cooper-

mnoholetých

—

stown, Wis. 1878. 183 stran. Cena 75 ct. Rozebráno. Úvahy a rozjímání starého eského Flašinetáe ku sklon-

echm

k bedliku XIX. století. Všem svobodomyslným vému tení a zkoumání vnuje odstouplý knz Nákl. vlastním, Greenstreet, Wis. 1889. Cena 25 ct.

KABÁT,

Alois. Ostrostelci. Tisk. a nákl. v Chicagu. 28 stran. Cena 10 ct.

Aug.

Geringera

KAIN. Mezinárodní knihovna ís. 3. Vydáno skupinou Bezvládí" v New Yorku. 1890. Cena 5 ct. 4 strany. Roze,,

bráno.

KAJÍCNICE. Román. Z

angl. peložil M. Mašek. Tisk. a nákl. Aug. Geringera v Chicagu. 1900. 372 stran. Cena 75 ct.

KALDA,

Josef.

Pohební

ei

pro

rzné

stavy a

vky.

dání. Tisk. a nákl. Aug. Geringera v Chicagu.

50 ct. 1886. 120

KALENDÁ

II.

Cena

vyváz.

str.

AMERICKÝ.

Spracoval F.

Mráek.

Tisk. a nákl.

„Národních Novin" v St. Louis. Ro. I. 1861. 34 stran. Obsahoval první peklad americké ústavy do eštiny. Rozebráno.

KALENDÁ, AMERICKÝ ECHOSLOVAN.

Katolický. Nákl. spolku v Chicagu. Ro. I. 1884. Sestavilo nkolik pátel zábavného tení. AMERIKÁN. Tisk. a nákl. Aug Geringera v Chicagu. První roník vyšel r. 1878. Vychází dosud. Roník XXXIII. na r. 1910 má 326 stran. Cena 50 ct. BITTNERÚV, ESKOAMERICKÝ. Chicago. Roník I. 1894. Nákladem Bartoše Bittnera v Chicagu. Cena 25 ct. Více roník nevyšlo.

eského tiskaského

KALENDÁ

KALENDÁ

Píloha ís. 62

F. J. 1'omáš

apek: Pades&t

Let

Kuták

eského

tisku v Americe

TISKOPISY

KALENDÁ ESKO AMERICKÉ

MLÁDEŽE,

207 Tisk. a nákl. Fr.

Nováka v Chicagu. Ro. I. 1900. Cena Ro. II. 1901. Cena váz. 25 ct.

Dag

váz. 40

.

KALENDÁ ESKO AMERICKÝ, NÁRODNÍ

pro

Geringera a V. Keclíka v Chicagu. Cena 40 ct. Vyšly 4 roníky.

Nákl.

J.

Ro.

ct.

katolíky. I.

1887.

KALENDÁ ESKOAMERICKÝCH

ŽEN. Roník I. 1899. Uspoádala a vydala Josefa Humpal-Zemanová v ChicaŽenských List". 142 stran. Cena 50 ct. Více gu. Tisk. ,,

roník

nevyšlo.

KALENDÁ, ESKOKATOLICKÝ. Roník

1890. Tisk. a nákl.

I.

Uspoádal ,,

Hlasu" v

rev. Petr St.

Houš.

Louis.

KALENDÁ DVSTLETÝ.

Poadí správných kalendá na od 1776 do 1976. Tisk. a nákl. Ant. Nováka v Milwaukee. 14 stran. Cena 25 ct.

dv st rok

KALENDÁ

EXCELSIOR

pro zábavu a pouení. S vyobrazeRo. I. 1902, ro. III. 1904.

ními. Red. Václav Petrželka.

112 stran, cena 25 ct.

KALENDÁ

HLASATEL. Ro.

I. 1898 ro. XIII. 1910. Tisk. Denního Hlasatele" v Chicagu. 250 stran. Cena ro. 40 ct. KALENDÁ KATOLÍK, eskoamerický. Tisk. a nákl. Tiskárny eských Benediktin v Chicagu. Ro. I. 1895, ro. XVI. 250 stran. Cena ro. 40 ct. 1910.

a nákl.

,,

Prmrn

Prmrn

KALENDÁ

MALÝ, AMERIIÍÁNSKÝ. Tisk. a nákl. „Slavie". Racine, Wis. 1865. Cena 15 ct. NAŠINEC. Tisk. a nákl. Aug. Geringera v Chicagu. Ro. I. 1882— VIII. 1891. R. 1888 al890 nevyšel. Cena ro. 35 ct. NOVÁ VLAST. Tisk. a nákl. Ant. Nováka v Milwaukee. Roník I. 1883, ro. XXVIII. 1910. Cena ro. 50 ct. Na rok 1888 nebyl kalendá „N. V." vydán. OBANSKÝ, pouný a zábavný, na obyejný rok 1871 pro echy v Americe. Cena 65 ct. Oznamován

KALENDÁ

KALENDÁ

KALENDÁ v

,,

Slovanu Amerikánském."

KALENDÁ POKROK,

pro echoslovany v soustátí Americkém. Tisk. a nákl. „Slavie" v Racine. Ro. I. 1865, ro. II. 1866. Cena ro. 35 ct. I. ro. byl tištn v echách.

ESKÝ

2o8

KALENDÁ

TISK V AMERICE

LOUISKÝ.

Nákl. eskoslovanského družstva 1903. Cena 50 ct. SIÓN. Pro eské evangelíky v Americe. Ro. I. 1901 a ro. IL 1902 uspoádal a vydal rev. V. Losa, ev. fará v Coroapolis, Pa. Ro. III. 1903 a IV. 1904 uspoádal Rev. V. Šiller. Nákl. „Kesanských List" v Pittsburgu, Pa. Ro. V. 1905 uspoádal a vydal Rev. Jar. W. Dobiáš v Omaze, Neb. Ro. VI. 1906 a další poádá a vydává Rev. V. Losa v Pittsburgu, Pa. Ro. X. 1910. 107 stran. Cena 35 ct.

v

St.

ST.

Louis. Ro.

I.

KALENDÁ

KALENDÁ

SLAVIE, každoroní poutník novou vlastí. 1. ro. na rok 1911. Str. 160. Cena 10 ct. Nákladem knihkupectví Brodský a Sovák v New Yorku.

KALENDÁ Ro.

I.

SLOVAN.

1894. Více

KALENDÁ

Nákl. Fr. Lidiáka v

roník

La Grange, Tex.

nevyšlo.

SVOBODA. Nákl. A. Haiduška a Jos. Kossa v La Ro. I. 1908 ro. III. 1910. Tiskem M. Knappa

Grange, Tex. v Praze.

KALENDÁ

VLASTIMIL. Uspoádal Rev. Jaroslav W. Dobiáš. Nákl. Americké Traktátní spolenosti v New Yorku. Ro. I. 1906. 104 stran. Cena 25 ct. Více nevyšlo.

KALENDÁ VŠEDLNICKÝ. v Chicagu.

KALINA,

Ro.

I.

Tisk a nákl. „Spravedlnosti" 1910. 214 stran. Cena 50 ct.

P. Anarchie. Hospodáský, sociální a mravní Mezinárodní knihovna ís. 12. Vydáno skupinou „Bezvládí" v New Yorku. 1898. 15 strau. Cena 5 ct.

A.

princip.

KARTA AMURSKÉHO A PÍMOSKÉHO KRAJE,

pipojeného k Rusku ajgunskou smlouvou r. 1858 a potvrzenou pekinským traktátem r. 1860. Upravil a eským textem opatil Vojtch Mašek. Ryl H. Seifert v Milwaukee. Nákl. A. Malinowského v Racine. 1861. Rozebráno.

KATECHISMUS, KATOLICKÝ, všeobecném

snmu

jak vzdlán a naízen na tetím baltimorském v Americe. Pro eské

školy upravil Josef Molitor, Tisk. a nákl. Tiskárny

knz

arcidiecése chicagské.

eských Benediktin v Chicagu.


KATECHISMUS MALIKÝCH,

pro

merlce. Upravil Josef Molitor,

eské

knz

školy katolické v A-

arcidiecése chicagsko.

TISKOPISY Tisk. a nákl. Tiskárny

eských Benediktin v Chicagu.

13 stran. Cena 5 ct. KATECHISMUS skotské presbyteriánské církve. Tisk.

209

„Pokroku Západu" v Omaze. 1875. 89

Nákl. stran.

téže.

Ro-

zebráno.

KINGSLEY,

Charles. Hypatia, nebo Noví nepátelé se starou tváí. Román z pátého vku. Z anglického peložil V. Šnajdr. Tisk. a nákl. „Dennice Novovku" v Clevelandu. 1890. 303 stran. IÍLACEL, Ladimír. Historie Spojených Stát Amerických. S dodatkem Djin v Americe. Matice eskoamerická 1878. Mla vyjíti v 30 sešitech o 32 stránsv. II. kách po 10 ctech. Vyšlo pouze 6 sešit, poslední v listopadu, 1880. Manželka a matka. P.ipomínky sebrané ze zkušenosti pro založení a udržení blahého domova. Tisk. a nákl. Ant. Nováka v Milwaukee. 1883. 44 stran. Cena 15 ct. Rozebráno. Podobizna jeho. Vydal eský litografický ústav Jos. Braun, J. Ráek a Ant. Novák, v Milwaukee, co prémii k ,, Vnému kalendái." Jinak cena 75 ct. Rozebráno. Vesmrnost. Domyšlení se nejvyšší jednoty všeho, i toho, co jest pro všecky, vždy a všude nejsvtjší, rozumu co pravdy, života co dobra, lady co slušnosti, a krásy i osvdení cesty ku vd, statenosti a blahobytu. Nákl. Sboru svobodných myslitel v Chicagu. Tisk. ,, Svornosti" 1882. II. vyd. 1910. 32 stran. Cena 10 ct. kalendá, ili kniha Svojanovská, obsahující zajímavé a poulivé tení na všecky dny života. Skládal Tisk. a nákl. Ant. Nováka a v kvtnu 1877 dokonil. v Milwaukee 1877. V sešitech o 32 stránkách po 15 ctech. Rozebráno. V ítárn musea Náprstkova v Praze jest sešit

ech

—

—

—

— Vný

.

—

.

1—10.

Zlatá legenda, neb životopisy svatých. Výtah z nm. spisu Corvinova. Vydal Ant. Novák, 1881. RNEIPP, Šebestian. Jak žíti. Rady a pokyny zdravým i nemocným, aby prost, rozumn žili a pirozen se léili. Druhé am. vydání. Cena v tuhé vazb $1.00. Nákl. Ant.

Nováka v Milwaukee.

ESKÝ

210

—

Léení vodou, $1.00.

V AMERICE

nemocné Tetí americké vydání. Cena v tuhé Vydal Ant. Novák v Milwaukee. jež po ticetiletém zkoušení pro

a zdravé napsal.

vazb

TISK

.

.

KNIHA O TOM JAK A KDY SE BYL NARODIL

JEŽÍg. Dle prvního anglického pekladu ze staré židovské historie o Ježíšovi, peložil Ladimír Klácel. Tisk. a nákl. Ant. Nováka v Milwaukee. 1878. Cena 15 ct. Rozebráno.

KNIHA OBLÁT. Píruní

kniha pro katolické kesany, neb míní se státi obláty sv. Benedikta. Tisk. a nákl. Tiskárny eských Benediktin v Chicagu. 186 stran. Cena váz. 25 ct.

kteí

stali

KNIHA PÍPITKÚ.

Sestavil AI. Janda. Tisk. a nákl. Národní Tiskárny v Omaze. 1902. Cena 20 ct.

KNIHOVNA AMERICKÁ.

Sbírka zajímavých román a povíDurase v Chicagu. 1873. V sešitech po 10 ctech. Viz pod jmény autor.

dek. Nákl.

eka

KNIHOVNA AMERICKÁ. Otisky prací v

Nákl.

J.

Rosického v Omaze. 1887.

echách vydaných.

KNIHOVNA AMERICKÝCH „DLNICKÝCH LIST".

Nákl.

tchto v Clevelandu. 1909. Viz pod jmény autor.

KNIHOVNA ESKOAMERICKÁ. ku. 1886

Nákl.

J. S.

ady

— 1888. Viz pod jmény autor.

KNIHOVNA ESKOAMERICKÝCH AUTOR.

v

New

Yor-

Nákl. Otakara

Charváta v Omaze. Viz pod jmény autor.

KNIHOVNA DLNICKÁ. y

New

Yorku. 1896

KNIHOVNA DOMÁCÍ.

Tisk.

a nákl.

„Dlnických List"

— 1898. Viz pod jmény autor.

Tisk. a nákl. Ant. Nováka y Milwaukee. Viz pod Jmény autor. KNIHOVNA DOMÁCÍ. Tiskla se v ís. 1219 Broadway v Clevelandu. Vyšlo celkem 42 sešit ve lhtách 14 denních. Otisky prací z ech. KNIHOVNA HOSPODÁSKÁ. Tisk. a nákl. Národní TÍBkárny v New Yorku. Viz pod jmény autor. KNIHOVNA, LACINÁ, AMERICKÁ. Nákl. Píhody, Krátkého a spol. v Chicagu. Redaktor E. Beránek. Pozdji nákl. Velebného a Píhody tamtéž. Otisky prací v Cechách

vydaných.

TISKOPISY KNIHOVNA MEZINÁRODNÍ.

211

Vydávala skupina „Bezvládí"

New Yorku. Viz pod jmény autor. KNIHOVNA PRO NÁŠ LID. Nákl. F. J. Helebrandta v

v Chicagu.

Otisky prací vydaných v echách.

KNIHOVNA SOCIÁLNÍCH SPIS.

Vydával L. Cimler v

New

Yorku. Viz pod jmény autor.

KNIHOVNA VÝCHODNÍ ŽUPY SVAZU SVOBODOMYSLNÝCH. Východní Župy Svazu Svobodomyslných v Yorku. Viz pod jmény autor. Nákl.

KOCHMANN,

Leo.

Škardy v

New

Vzhru

Proletái.

New

Báse. Nákl. Frant.

Yorku. Rozebráno.

KOLIŠ, Zikmund. Košut a Metternich. Historický román

z

doby

Metternichova absolutismu. Peložil A. Bousek. Tisk. a nákl. „Dennice Novovku", v Clevelandu. 158 stran. Cena 25 ct. KOPECKÝ, Rev. Fr. Adame, kde jsi?. Tisk. a nákl. „Hlasu" v St. Louis. 1903. Djiny kat. školy sv. Václava v Cedar Rapids, la., a životopis velebného pána Frant. J. Kopeckého. Nákl. vlastním. 1896. Tiskem eských Benediktin v Chicagu. 30 ct. Píprava ku svaté zpovdi. tení a rozjímání pro dítky pipravující se ke sv. zpovdi. Tisk. a nákl. Tiskárny eských Benediktin v Chicagu. 83 stran. Cena 15 ct. KOŠA, J. K. George Washington. Fotogravura dle pvodního obrazu akad. malíe .... Tisk. a nákl. Aug. Geringera v Chicagu. Cena 50 ct. KOUDELKA, Rev. Josef. M. ítanka první. Pro milou eskou mládež pomocí nkolika pátel sestavil svtící biskup diecése clevelandské. Tisk. a nákl. Tiskárny eských Benediktin v Chicagu. 1881. 88 stran. Cena

—

—

,

— — —

25 ct.

ítanka druhá. Pro milou eskou mládež

atd.

123 stran.

Cena 35 ct.

ítanka

tetí. Pro atd. 1882. 374 stran. Cena 75 ct. Slabiká. Pro milou atd. 18 stran. Cena 10 ct. KRÁL, Jos. Jií. Abraham Lincoln. 1809 1909. Životopis presidenta, muedlníka, a osvoboditele otrok. S pekladem

—


212

úsudku Goldwina Smitha o Lincolnovi. Tisk. a nákl. „Spravedlnosti" v Chicagu. 1900. 42 stran. Tllustrováno. Cena 10 ct.

— — — — —

Americké právo. Svazek I. Tisk. a nákl. „Slavie" v Racine. 1899. 381 stran. Cena váz. $1.75. Ladimír Klácel. Struný nástin jeho života i jeho filosofie. Vydal Svaz Svobodomyslných v Chicagu. 1908. Tisk. Národní Tiskárny. 52 stran. Cena 15 ct. Páter Tyl. Dle vypravování A. Kabáta líí Illustroval B. V. Nádherný. 33 stran. Cena 15 ct. Poslání amerického dlnictva. Nákl. es. odvtví soc. strany v Americe. Tisk. „Spravedlnosti" v Chicagu. 1908. 38 stran. Cena 5 ct.

Trh na

práci.

—

A

Thomas

G.

Morgan: Jak jsem se

Zpov

stal so-

Poslední vle Marshalla Fielda. Vyd. eské odvtví sociální strany v Americe. Tisk. „Spravedlnosti" v Chicagu. 1909. 36 stran. Cena 10 ct. cialistou. J.

Patterson:

trubce.

Víra a vda. Deset rozprav svobodomyslných. S podobiznou autora. Tisk. a nákl. Aug. Geringera v Chicagu. 1902. 213 stran. Cena váz. 75 ct. KBÁIIEK, Rev. V. Jak se stal baron Uxkiill kesanem. Nákl. asopisu „Pravda" v Chicagu. 1908. 8 stran. Cena

— —

2 cty.

Svobodomyslnost-kesanství. Poznámky k sjezdu svobov Chicagu. Nákl. Amer. Traktátní spodomyslných lenosti v New Yorku. 16 stran. Cena 2 cty.

ech

Za Husem. Pednáška pednesená pi v Chicagu. 12 stran. Cena

slavnosti

Husov

2 cty.

KRASSER,

Dr. H. Anti Sylabus. Peložil B. Milý. Mezinárodní knihovna ís. 2. Vyd. skupina „Bezvládí" v New Yorku. 1890. Rozebráno. II. vydání r. 1907. Mezinárodní knihovna ís. 21. 5 stran. Cena 5 ct .

KREOLKA.

Povídka. Z

nminy

Americká bibliotéka ís. v Chicagu. Rozebráno.

1.

peložil Jan A. Oliverius.

Tisk. a nákl. Aug. Geringera

TISKOPISY KROPOTKIN,

213

Petr. Anarchistická morálka. Mezinárodní kni-

22. Nákl. „Volných List" v New Yorku. 1907. 40 stran. Cena 5 ct. Blahobyt všem. La Conquete du pain. Pekladem V. Kudlatý a jiných. Dlnická knihovna, oddíl II. ís. 1 1 0. Tisk. a nákl. „Dlnických List" v New Yorku. 1897. Cena 50 ct. Komunismus a anarchie. Mezinárodní knihovna ís. 16. Vyd. skupina „Bezvládí" v New Yorku. 1901. 14, stran.

hovna ís.

— — — —

— — — — —

— — —

—

Cena

5

ct.

Mládeži. Epištoly revoluce ís. 1. Nákl. asopisu „Budoucnost" v Chicagu. 1885. 40 stran. Cena 5 ct. Mravouka anarchie. Zeštil M. Hodek. Dlnická knihovna ís. 6. Tisk. a nákl. „Dlnických List" v New Yorku. 1896. 50 stran. Cena 10 ct. Námezdní soustava. Mezinárodní knihovna ís. 7. Vyd.

skupina „Bezvládí" v New Yorku. 1892. 15 stran. Cena 5 ct. Rozebráno. Paížská komuna. Zeštil J. Nekvasil. Tisk. a nákl. „Dlnických List" v New Yorku. 1898. 16 stran. Cena 3 cty. Revoluní duch. Mezinárodní knihovna ís. 10. Vyd. skupina „Bezvládí" v New Yorku. 1894. 15 stran. Cena 5 ct.' Revoluní vlády. Peložil. E. Milý. Mezinárodní knihovna . 6. Vyd. skupina „Bezvládí" v New Yorku. 1890. 16 stran. Cena 5 ct. Rozebráno. Slova revolucionáe. Zeštil J. A. P. Dlnická knihovna ís. 9. Tisk. a nákl. „Dlnických List" v New Yorku. 1897. 10 stran. Cena 10 ct. Slova vzprcova. Mezinárodní knihovna ís. 13 15. Vyd. skupina „Bezvládí" v New Yorku. 1898. 55 stran. Cena

—

15 ct. Zákon a

autorita. Mezinárodní knihovna ís. 9. Tamtéž. 1893. 16 stran. Cena 5 ct. Zastupovací vláda. Mezinárodní knihovna ís. 11. 1897. 26 stran. Cena 5 ct. KROUŽILKA, Vilém. Darwin, Charles Robert. Struný nástin života velkého vdce a zakladatele správného nazírání na svt. Tisk. a nákl. Aug. Geringera v Chicagu. Cena

10 ct.

ESKÝ

214

—

—

TISK V AMERICE

Dozvuky nedávných dob. Romance a rty z doby španlskoamerické války. 1899. 96 stran. Cena 25 ct. Tiskem a nákl.

Trním kého nákl.

Aug

Geringera.

a genrové píbhy ponejvíce z americ1900. 81 stran. Cena 25 ct. Tiskem a Geringera.

života.

rty

života.

Aug

KUERA,

ada

Josef. Mimo spolenost. studií o život a zvycích amerických tulák. Nákl. „Literárního Kroužku".

Tiskem Národní Tiskárny v Chicagu. Cena 25 ct. 100 1911. Rev. J. Kázání. Nákl. „Kesanských List" v Pittsburgu. 1909. 12 stran, cena 3 cty. KUDLATÁ, Václav. Po deseti letech. K desetileté úmrtní památce chicagských muedník proslovil S podobkami muedník. Dlnická knihovna ís. 10. Tisk. a nákl. „Dlnických List" v New Yorku. 1897. 42 stran. Cena 10 ct. Poloviní a celé svobodáství. asové a kritické pojednání o zízení stávající spolenosti vzhledem ku životu eskoamerickému. Dlnická knihovna ís. S. Nákl. literárního a enického spolku „Pokrok" v New Yorku. 1897. 67 stran. Cena 10 ct. ESKOAMERICKA. Dle nejnovjších pramen upravila „Praktická kuchaka". Obsahuje 344 pedpis a 3 vyobrazení. Tisk. a nákl. Ant. Nováka v Milwaukee. 1882. 120 stran. Cena 30 ct. II. opravené a rozmnožené vydání, r. 1884. 200. stran. Cena váz. 75 ct. Nejnovjší V. str.

KUERA,

Tém.

—

KUCHAKA,

vydání 298 stran. Cena váz. $1.00. Rev. Frant. Ohlas z poušt. Vdecké a filosofické doklady o pravosti uení o Bohu, sepsané zvlášt za tím úelem, aby, kteí v pochybnostech se nacházejí, pesvdeni byli. Listy pouné a vzdlávací ís. 1. Nákl. Rev. Ant. Motyky, prof. na universit státu Texas. Tisk. spol. asopisu „Svit" v Cedar Rapids. 1897. 32 stran. Cena 5 ct. Svtlo života ili postilla. Kázání na všecky dny Pán a svátky výroní po celý církevní rok, doplnná pidanými modlitbami. Nákl. Anny Kunové, vdovy, v Cedar Rapids. 1902. Tisk. asopisu „Svit". 636 stran. Cena váz.

KÚN,

—

$3.00.

o .o

> 'O

o

TISKOPISY

—

Vrný

215

služebník. S podobiznou autora, a jeho životopisem. z jeho zajímavých kázání. 1894 182 stran. Cena

Patnáct

K

$1.50.

A JEHO NEMOCE. Slouené pedpisy ne výten jších zvroléka ku vyhojení všech možných chorob kon. j

Tiskem a nákl. „Slovana" v La Grange, Tex. Cena 50 ct. Jar. Viz Ringsmuth, P. K. LAFARGUE, Paul. Komunismus a hospodáský vývin. Peložil Leo. Kochmann. Nákl. esko-dlnického vzdlávacího spolku íslo I. Tisk. asopisu „Hlasu Lidu" v New Yorku. 1898. 21 stran. Cena 10 ct. Právo na lenošení. Zpracoval V. L. L. (Leo Kochmann) Nákl. esko-dlnického vzdlávacího spolku ís. II. v New Yorku. 1887. 48 stran. Cena 10 ct.

KVTENSKÝ,

—

Bh

kanovník. jest. Dkaz z velikých svdectví .... Peložil a upravil P. Fr. Vaous. asové Úvahy. Tisk. a nákl. Tiskárny eských Benediktin v Chicagu. Cena 10 ct.

LENFANT,

sestavil

LEON,

Daniel de. Reformou neb revolucí? Peložil J. Hamrle. Nákl. eského odvtví ís. 8. Socialist Labor Party v New

Yorku. Cena 5 ct. LESLIE, Emma. Kunrát. Povídka

z doby Wiclifa a Husa. Z angl. peložil Vác. Jelínek. Tisk. a nákl. „Pravdy"

—

v Chicagu. 147 stran. Flavie,

ili

vrna

až

do konce.

Z angl.

Illustrováno.

190 stran. Harrietta. Lady Kildare. Román. Z angl. pel. Novák. Tisk. a nákl. Ant. Nováka v Milwaukee. Cena 50 ct. Strašidlo clynordské. Román. Z angl. pel. Ant. Novák. Cena 50 ct. LIBERTAS. Král a anarchista. asové vypravování. Mezinárodní knihovna ís. 19. Vyd. skupina „Bezvládí" v New Yorku. 1905. 29 stran. Cena 5 ct. LÍSTKY PRO NEDLNÍ ŠKOLY. Biblické obrázky v barvách, na každou nedli v roce, po 10 ctech. Vydala Presb. spol. ve Filadelfii, 1319 Walnut Street. Na zadní stran každého obrázku je eský výklad. 190^.

LEWIS-OVA, Ant.

—

ESKÝ

2i6

TISK V AMERICE

POUNÉ A VZDLÁVACÍ. Nákladem Rev. Ant. Motyky, prof. na universit státu Texas. 1897. Viz pod jmény autor.

LISTY

P. D. Máme vdecky zajištné zázraky? K 50. výroí zjevení se P. M. Lourdské. Peložil P. Fr. Vaous. asové

LODIEL,

Úvahy. Tisk. a nákl. Tiskárny eských Benediktin v Chicagu. Cena 10 ct.

LOSA, Rev.

— — —

tisk.

V. Chlapcovo rozhodnutí. Traktát. Nákl. Slov. angl. v Pittsburgu. 4 strany. Cena 1 ct.

spol.

Mrzák Tom. Traktát.

4 strany,

cena

Sbírka povzbuzujících písní. 1909. 32 stran, cena 10 ct.

Tikrát zachránn. Traktát.

1

4 strany,

ct.

vyd. 1910. ís.

II.

cena

1.

1 ct.

LYRA, ANDLSKÁ.

Sbírka písní mešních i na celou dobu církevního roku. Též modlitby, litanie a nešpory. Tisk. a nákl. Tiskárny eských Benediktin v Chicagu. 323 stran. Cena 40 ct.

McDONNELL, Wm.

M. Pustí na poušti. Obrázky ze života církve katolické. Ku prospchu svobodomyslných peložil Ladimír Klácel. Matice eskoamerická svazek I. Tisk. a nákl. Ant. Nováka v Milwaukee. 1878. 168 stran.

ech

Cena 50 ct. Rozebráno.

3IcVEAGH-MILLEROVÁ. Hrabnka Monte

Christo.

Román.

Z angl. peložil Gustav B. Reišl. Tisk. a nákl. Ant. Nováka v Milwaukee. Cena 50 ct.

MACKAY,

J.

H. Staec a jinoch. Peložil E. Milý. Mezinárodni 5. Vyd. skupina „Bezvládí" v New Yorku. stran. Cena 5 ct. Rozebráno.

knihovna ís. 1890. 8

MACHAN, s

— —

Ant. Krok do XX. století. Opera ve dvou jednáních Nákl. Ppromnou. Sepsal a hudbu složil

veckého sboru „Hlahol" v Clevelandu. 1899. Tisk. B. F. P.'íhody. Text, 27 stran. Cena 10 ct. Nová škola zpvu. Dle pvodní své methody pro ameNákl. rickou mládež eskoslovanskou sepsal vlastním v Clevelandu. Kniha I., sešit Cena 50 ct. Výatek písní z „Nové školy zpvu".

1

—

2.

Ureno

65 stran.

jako po-

TISKOPISY

.

217

mcka pi

—

vyuování zpvu. Nákl. vlastním v Clevelandu. 1898. Cena $1.00. Výatek textu pvodních písní z „Nové školy zpvu". Nákl. vlastním. Tisk. L. apka v Clevelandu. 1897. 36 stran. Cena 20 ct.

MALÁ DOTY.

Sprostný uinn moudrým. Nákl. Amer. TrakNew Yorku. 50 stran. Cena 5 ct.

tátní spol. v

MALATESTA,

Enrico. Mezi venkovany. Dvojmluva. Peložil Mezinárodní knihovna ís. 1. Vyd. skupina

V. etický.

„Bezvládí" a „Samospráva" v 1893. 27 stran. Cena 5 ct.

New

Yorku. 1890.

II.

vyd.

MANN, Tom. Trade unionism a kooperace budoucnosti. Tisk. a nákl. eské Tiskárny v New Yorku. 1902. 23 stran. Cena 3 cty. 3IARRIOT, Em. Kaplan a dívka

z lidu. Z franc. voln peložil M. Mašek. Tisk. a nákl. Aug Geringera v Chicagu. II. vyd. r. 1907. 181 stran. Cena 40 ct

xMARŠOVSKÝ, H.

Ze zápisk bývalého soudníhoprotokolisty. Tisk. a nákl. Aug. Geringera v Chicagu. Cena váz. 75 ct. E.

Voln podává

MARTINO Vl,

Maxim. Upomínky Macedonského revolucionáe. Dle vlastní zkušenosti píše Tisk. a nákl. „Dennice Novovku" v Clevelandu. Cena 25 ct.

MARX,

Karel. Manifest strany kommunistické. Zeštil Vive la Liberté (Leo. Kochmann, redaktor "Dlníka Amerického".) Vydáno roku 1882 nákladem eské sociální demokratické sekce dlnické v New Yorku. Cena 15 ct. 44

Tiskem "Dlníka Amerického". Pednášky. Nákl. Výkonného výboru Svazu svobodomyslných v Chicagu. 1907. Tisk. „Spravedlnosti". 61 stran. Cena 5 ct. MAŠEK, M. Španlskoamerická válka r. 1898. Se zvláštním zetelem ku innosti eských vojín a s pipojením jich stran.

MASARYK,

T. G.

zdailých podobizen. Tisk. a nákl. Aug. Geringera v Chicagu. 1899. 48 stran. Cena 25 ct.

MATJKA, ech

J. V. Svatební kvas na Zvíkovci. Veselohra o tyjednáních. Poprvé provozována v Chicagu na ochot-

ESKÝ

2i8

TISK V AMERICE

nlckém jevišti, dne 9. bezna 1904. Nákl. vlastním, tisK Ant. Nováka v Milwaukee. 64 stran. Týž spisovatel zpracoval divadelní kusy: „Jan Jehlika", „Kandidáti", ,,Maceo", „K Santiagu" a ,,Vašitka." MATICE ESKOAMERICKA. Tisk. a nákl. Ant. Nováka v Milwaukee. 1878. Viz pod jmény autor. MATICE SVOBODY. Sbírka spis svobodomyslných. Nákl. Fr. B. Zdrbka v Omaze. 1873 1874. Ro. II. a další tisk. a nákl. Aug. Geringera v Chicagu. Viz pod jmény autor. MAY, Ida. Bílá otrokyn. Peloženo z angl. Nákl. „Pravdy" v Chicagu. 280 stran. MAY, Dr. Karel. V tichém Oceán. Cestopisný román. Peložil Rev. Alois J. Klein, gen. viká v Brainard, Neb. Tisk. a nákl. asopisu ,,Hlas" v St. Louis. 1901. 294 stran. MELICHAR, Rev. Václav. Encyklopscdie katechismová. Díl. I. Tisk. a nákl. „Hlasu" v St. Louis. 1908. 643 stran. Díl

—

II.

v tisku,

MILLER,

díl III.

v rukopise.

katolické. Zeštno od nékolika knzi. Tisk. Aug. Geringera v Chicagu. 1876. Rozebráno. MILÝ, E. K djinám Jednoho letáku a revoluního tajného tisku v Rakousku a echách. Mezinárodní knihovna ís. 20. Vyd. skupina „Bezvládí" v New Yorku. 1906. 19 stran.

Cena

R.

5

Malý katechismus pro školy

ct.

MIRBEAU,

Octave. Páter Julius. Svobodomyslný román. peložil Pavel Albieri. Tisk. a nákl. Aug. Geringera v Chicagu. 1892. 228 stran. Cena 50 ct.

Z

franc.

MLUVNICE

pro eské žkoly v Americe. Díl. I. Podle eské mluvnice pro školy obecné, jíž složil Jan Šastný, Jan Lepa a Jos. Sokol, zpracoval ku Druhé ítance pro milou eskou mládež Prokop Neužil, knz ádu sv. Benedikta v Chicagu. Vyd. Tiskárna eských Benediktin v Chicagu. 44 stran. Cena 25 ct. MOELHAUSEN, Baldwin. Zlatovlasá Kitty. Americký román. Peložil V. Petrželka. Tisk. a nákl. Aug. Geringera v Chicagu. Cena 25 ct. MOODY, D. L. Cesta k Bohu a jak ji lze nalézti. Z angl. peložil F. K. Ringsmuth. Nákl. Kolportérské Spolenosti Biblického Ústavu v Chicagu. 1909. 125 stran. Cena 15 ct.

—

Píloha ís. 65

.

'

_-

~J

---íiz^-

rif

K

-H3i

Bohemian Voic

*'Boheniian Vôice"


tisku v Americe

TISKOPISY MORAVEC,

Bedich. Elena. Povídka

219

bratrského náCena 20 ct. Týž venkovský spisovatel vydal u Geringera ,, Umuený život", ,,Bílý kvt", „Hích obtí", „Láska uí rozum," „Pt povídek," „Písmák Hatina." MOST, Jan. Bohomor a náboženská nákaza. Epištoly revoluce . 2. Nákl. eských skupin Mezinárodní Dlnické Jednoty v Chicagu. 1886. 25 stran. Cena. 5 ct. Majetkoví dravci. II. vyd. 1886. Cena 5 ct. I. vyd. tisk. a nákl. „Dlníka Amerického" v New Yorku. 1883. Zeštll z historie

roda. Tisk. a nákl. Aug. Geringera v Chicagu.

—

— —

Leo Kochmann. Náboženský mor. Mezinárodní knihovna ís. 21. Vyd. skupina „Bezvládí" v New Yorku. 1907. 14 stran. Cena 5 ct. Povstal

lovk

Struný nástin pvodu pokolení Dlnická knihovna ís. 5. „Dlnických List" v New Yorku. 1896. 22 z opice?

lidského. Zeštil Josef Belza. Tisk. a nákl.

— —

stran.

Cena 10 ct.

ím

a cesarismus. Peložil Leo Kochmann. Nákl. esko-Dlnického vzdlávacího spolku ís. II. v New Yorku. 1889. 283 stran. Cena 25 ct. Vive La Commune. Peložil Fr. Macháek. Nákl. literárního a enického kroužku Pokrok" v New Yorku, 1896. Tisk. „Dlnických List." 26 stran. Sociální hnuti ve starém

,,

—

Volná Spolenost. Epištoly svobody ís. 1. Zeštil Václ. etický. Nákl. skupiny "Samospráva" v New Yorku. 1888. 30 stran. Cena 5 ct. MUENNfCI NOVÉ DOBY. Životopisy apoštol anarchismu, odsouzených pro událost na Senném trhu dne 4. kvtna 1886. Jejich poprava 11., poheb 13. listopadu a 18. prosince 1887. Peklad životopis psaných vlastní rukou odsouzených. První vydání. Nákl. tiskárny Mezinárodní Dlnické Jednoty v Chicagu. 1887. Cena 20 ct. 85 stran. NADHERNÝ, E. v. Na památku eského dne na svtové výstav v Chicagu, dne 12. srpna 1893. Obraz pti eských hudebních skladatel, A. Dvoáka, B. Smetany, Z. Fibicha, K. Bendla a V. Hlaváe. Tisk. a nákl. Aug. Geringera v Chicagu. Cena 50 ct. NACHT, S. Povšechná stávka. Její význam v pítomnosti a bu-

ESKÝ

220

TISK V AMERICE

J. K. Vydal eskoamerlcký Dlnický Sokol v Chicagu. 1903. 20 stran. Cena 5 ct.

doucnosti. Peložil

NAKLÁDÁNÍ A PRESERVOVÁNÍ OVOCE.

Dle Bulletinu íslo 203 od Marie Parloa, vydaného Hospodáským Odborem ve Washingtonu, upravil Jan Janák. Tisk. a nákl. Národní Tiskárny v Omaze. 1908. 31 stran. Cena 10 ct.

NÁPRSTEK,

Vojta. Podobizna jeho. Vydal K. Alis v St. Louis. 1881. Cena 60 ct. NEKVASIL, J. Životopis Bakuniuúv. Pedneseno v literárním a enickém kroužku „Pokrok". Dlnická knihovna ís. 2. Nákl. liter, a kroužku ,, Pokrok" v New Yorku, ISPo. 47 stran. Cena 10 ct. NEUMANN, St. K. Mimo církve. Se svolením spisovatele vydala

e.

eská

Tiskárna v

New

Yorku. 15 stran. Cena

5

ct.

NEVRA a z ní pocházející zlo mezi eským lidem ve Spojených Státech. Nákl. la.

eského

Biatrstva v Americe. Cedar Rapids,

1900.

NIEUWENHUIS,

F. D. Pyramida tyranství. Zeštil V. Rejsek. Mezinárodní knihovna ís. IS. Vyd. Skupina „LJezvládí" v New Yorku. 1905. 24 -^tfan. Cena 5 ct. Rozebráno. NIGRIN, Jaroslav Viktor. Z lidu k li
Cena 50 ct. Antonín. Spolehlivý tlomácí rádce. Hojná sbírka vyzkoušených a jednoduchých pedpis a rad k poteb každé rodiny eskoamerickó a každého povolání lidského. Dle rzných pramen a vlastni zkažeností sestavil ... Tisk. a nákl. Ant. Nováka v Milwaukee. Cena váz. $1.35. NOVINY PRO MALIKÉ. Rozmanitá etba pro dítky esky toucí. Vyd. „Ženské Listy" v Chicagu. Roník r. 1905 ro. V. 1909. o 20»'» stranách Cena roníku v/lss. 50 ct. Ti roníky $1.00. stran.

NOVÁK,

—

Prmrn

TISKOPISY

221

0'GORMANOVA,

E. Ze života americko jeptišky. Peložil T. Vonášek. Tisk. a nákl. Aug. Geringera v Chicagu. 1902. 60 ct. II. vyd. r. 1908. 119 stran. Cena váz OBRANA KESANSTVÍ. Debata. Dr. Iška proti P. Rundusovi. Dle pravidel pedem položených. Dr. Iška sám doznal svoji porážku pedasným vystoupením z debaty této. Vydáno 6. ervence 1907. Nákl. Fr. Runduse, Oenaville, Tex. Tisk. "Svobody" v La Grange, Tex. 96 stran, cena 60 ct.

OIjIVERIUS, J. a. Kulturní význam rukopisu Kralodvorského a Zelenohorského. Pednáška pronesená dne 25. kvtna r. 1890 v Tl. Jednot Sokol v Chicagu. Se snímky n-

—

kolika list rukopisu Kralodvorského. Tisk. a nákl. „Pokroku Západu" v Omaze. 1890. 144 stran. Cena 25 ct.

Mravní hodnota eskoamerického ností o tomto spisku není.

tisku. Bližších podrob-

ESKÁ A JEJÍ SPOLKOVÝ ŽIVOT V CLEVELANDU. Vydáno echy clevelandskými za odbývání Národopisné

OSADA

výstavy v Praze velandu.

r.

1895. Tisk. a nákl. „Volnosti" v Cle-

OTÁZKY A ODPOVDI,

vztahující se na zákon o

zavodo-

pozemk

a jeho provádní. V eštinu uvedl a upravil J. E. Kroupa. Vydáno Národní Tiskárnou v Omaze. 1909. Cena 10 ct.

vání

PAINE, Tomáš.

Vk

rozumu. S doplky z jeho ostatních spisu a životopisem jeho od R. G. Ingersolla. Pekladem F. B. Zdrbka. Tisk. a nákl. Aug. Geringera v Chicagu. 1884. 208 stran. Cena váz. 65 ct.

PALDA,

L. J. echové a jejich zápas o samosprávu. Pednášl
—

Komuna Paížská. Struné a

i

d

líí

T

vypsání událostí sbhnuvších

pamtihodném hnutí lidu paížského roku 1871, tch, které je bezprostedn pedcházely. Na záklarzných pramen, zvlášt dle díla Lissagarayova Nákl. vlastním. Tisk. „Dlníka Amerického"

v

se

New

Yorku. 1885. 112 stran. Cena 25 ct.

ESKÝ

222

— —

TISK V AMERICE

Myšlenky o novém náboženství Nákl. vlastním. Tisk. Národní Tiskárny v Omaze. 1902. 63 stran. Cena 15 ctú. pednesená o slavnosti Husov poádané O Husovi. Sokolskou Jednotou dne 6. ervence r. 1889 v Cedar Rapids. Nákl. vlastním v Cedar Rapids. 1889. 23 stran. Cena 5 ct. PAMÁTKA na XX. generální sjezd es. ímsko kat. I. Ústední Jednoty, odbývaný od 28. záí do 5. íjna 1908. v osad Bv. Václava v North Side, Pittsburg, Pa.

e

PAMÁTKY, NEJDLEŽITJŠÍ, LAD. KLÁCELA Z JEHO SPIV AMERICE. Vyd. ke stému výroí narozenin prof.

S

Ladimíra Klácela 7. dubna 1808. Ústední Svobodná Obec v Chicagu. 1908. 32 stran. Cena 10 et. PAMÁTNÍK spolku sv. Ludmily ís. 7. Ú J. Ž. amerických, v St. Louis, Mo., vydaný na oslavu 301etého trvání spolku, dne 29. kvtna 1910. Sestavil Hynek Dostál.

PAMÁTNÍK

kat. Sokola K. T. J. ís. 1. v South Omaha, Neb., vydaný ku slavnosti patnáctiletého trvání sboru, dne 9.

ervna

PAMÁTNÍK trvání.

1909. Sestavil Vladimír Malec.

Sokola

ech

v Clevelandu na oslavu 25ti letého

Cena 25 ct. 1904.

PAMÁTNÍK

oslavení 20ti letého jubilea es. kat. pv. dram. 1907. Úinkujícího pi osad spolku sv. Cecilie. 1887 sv. Václava, v Baltimore, Md. PAMÁTNÍK vydaný k oslav 25. letého jubilea trvání spolku sv. Anežky ís. 13, v Clevelandu, O. PAMÁTNÍK vydaný na oslavu 25. letého trvání pv. dram. sboru sv. Cecilie v New Yorku. 1878 1903. PAMÁTNÍK (1883 1908) es. ímsko kat. spolku Boivoje ís. 104 I. Ú. J. v New Yorku. PAMÁTNÍK AMERICKÉ MATICE pro školy v echách, k návštv stoleté jubilejní výstavy v Praze r. 1891. Spoleným tiskem „Chicagských List" a „Svornosti" v Chicagu. 1891. AMERICKÉHO DNE pi zlatém jubileu PAMÁTNÍK msta Cedar Rapids, la., dne 14. ervna r. 1906. Poadatel Jos. J. Hájek. Vydalo Sdružení eských spolk. v Cedar Rapide. 1906. Tisk. „Slovana Amerického."

—

ESKO

—

Píloha ís. 66 ri3

1898.

Vycbí*! dne 2«. tíaÍd««o mísico.

SeSit

1.

C Sborník. SE^^ YORK. PA1.

fet.

ALUlfeid

y I

M

'Americký Sborník'


tisku v Amerl<

TISKOPISY

223

PAMÁTNÍK ESKÝCH EVANGELICKÝCH CÍRKVÍ VE SPOJENÝCH STÁTECH, obsahující popsání všech eských sbor

presbyterních, neodvislých, reformovaných, congreganích, methodistických a baptistských roku 1900 stávajících. Sestavili Vilém Šiller, Václav Prcha a R. M. de Castello. Nákl. „Kesanského Posla" v Chicagu. 290

—

stran. Cena váz. $1.50. Totéž. Obrázkové vydání. 1900.


PAMÁTNÍK LUDVÍKOVY DIVADELNÍ SPOLENOSTI,

na

o-

slavu desetiletého trvání stálého eského divadla v Chi1903. Nákl. vlastním. cagu. 1893

—

PAMÁTNÍK NÁRODNÍ JEDNOTY SOKOLSKÉ VE SPOJENÝCH STÁTECH. Na oslavu 25ti letého trvání. Poadatel Rudiš Jiínský. Nákl. Výkonného Výboru Národní Jednoty Sokolské v New Yorku. 224 stran. Cena váz. $1.75. PAMÁTNÍK OSADY SV. PROKOPA V CHICAGU. Jubilejní rok. Osadníkm a píznivcm osady upravil a vnuje duchovní správce osady P. Prokop Neužil. O. S. B 1907. Totéž 1908 a 1909. Tisk. a nákl. Tiskárny eských Benediktin v Chicagu. J.

PAMÁTNÍK PADESÁTILETÉHO JUBILEA . S. P. S. 1854— 1904. Tisk. L. apka v Clevelandu. PAMÁTNÍK SBORU ZÁSTUPC eské svobodomyslné školy v hoejší ásti

msta

letého trvání 1886

v

New Yorku. Na oslavu New York. 16 stran.

— 1902.

patnácti

PAMÁTNÍK STARÝCH ESKÝCH OSADNÍK V CHICAGU. Vydáno k druhé výroní slavnosti, dne 20. srpna 1899. Napsali Dr. Jan Habenicht a Antonín Pregler. Tisk. Národní Tiskárny v Chicagu.

PAMÁTNÍK VELKOÍiÁDU STÁTU NEW YORK

.

S. P. S.

ku

oslav dvacetiptiletého psobení. Vydáno ku jubilejnímu dni 16. ledna 1904. Tisk. „New Yorských List". 148 stran.

PAMÁTNÍK vnovaný

hlavním

závodm

Národní Jednoty Sosrpna 1900. Tisk. L. apka, 258 Barkwill Ave., v Clevelandu.

kolské, ve dnech 18.

—

23.

PAMÁTNÍK VYDANÝ KU TRNÁCTÉMU SJEZDU JEDNOTY

.

S. P. S.

záí 1909.

konanému v Milwaukee, od 30. srpna, do Nováka v Milwaukee. 1909.

Tisk. Ant.

4.

— ESKÝ

:224

TISK V AMERICE

PAMÁTNÍK

vydaný ku oslav dvacetiptiletého trvání Tlocviné Jednoty Sokol v New Yorku. 1867 1892. Nákl. Tl. Jednoty Sokol v New Yorku Tisk. P. Liera. 1892. 144 stran. Cena váz. $1.00.

—

PAMÁTNÍK ádu slav

Lidu" v

Karel Marx, ís. 129

letého trvání,

25ti

New

25

.

bezna

S. P. S.

vydaný k

o-

1911. Tisk „Hlasu

Yorku.

PAMÁTNÍK

vydaný v upomínku na první sjezd slovanských baptist v Chicagu, roku 1909. Vydal Rev. V. Králíek v Chicagu. Tiskem Nár. Tiskárny. 34 stran.

mst

PAMÁTNÍK VYDANÝ VELKOÍ^ÁDEM STÁTU NEW YORK, O. P. J., ku dvanáctému sjezdu odbývanému 20. až záí 1909, v New Yorku. Tisk. „Hlasu Lidu". PAMÁTNÍK eské pekaské Unie ís. 22 Mezinár. Svazku. Založené 20. bezna 1886 v New Yorku. Tiskem „Hlasu 5. B.

27.

Lidu" v

PARKER,

New

Yorku. 1911.

Dr. Jos. Podobenství o víe. Peložil Rev. F. T.

Bastel. Nákl. vydavatelstva

Cena

„Pravdy" v Chicagu. 24

stran.

2 cty.

PARLAMENTÁRNÍ ÁD,

ili navedení pro pedsedy,

úadníky

pi schzích veejných jak udržeti jednání. Vyato ze „Svornosti". Tisk.

a údy všech spolk a

poádek

a vésti a nákl. Aug. Geringera v Chicagu. 1876. 18 stran, cena 10 ct.

PATERO

EÍ O SLAVNOSTI JANA HUSÍ, pednesených dne

sice: F. B. Zdrbkem, Dr. Fr. Iškou, Buatou, Vilémem Kroužilkou a Vojtchem adou. S pti vyobrazeními. Tisk. a nákl. Aug. Geringera 6.

ervence 1903, a

Josefem,

v Chicagu. Cena 10 ct.

PAULICKÝ,

Domácí Léka. V eštinu uvedl Jungmann. Otisk díla vydaného v echách.

Dr. Jind. Felix.

Dr. Ant. Jan

Vydal Jan Oliverius v St. Louis a v Chicagu. 1870 612 stran. Cena $2.50.

1876.

Geo. W. Z pamtí 13ti letého Vendelína Brka, dstojného representanta mladé Ameriky. Dle spisu Pecková voln upravil Josef ermák. S illustracemi. Tisk. a nákl. Augusta Geringera v Chicagu. 80 stran. Cena 16 ct.

PECK,

TISKOPISY

225

PECKA,

Jos. Bol. Sebrané básné. S podobenkou autora. Vydal Dl. Am. Sokol v Chicagu. 1899. 92 stran. Cena 20 ct. PEÍRKA, Dr. Jos. Domácí léka. Otisk díla v echách vydas doplky od Dra. J. Habenichta. Tisk. a nákl. Aug. Geringera v Chicagu. 1890. 402 stran. Cena váz. $1.50.

ného,

zlepšiti nynjší pomry. Nákl. Oeskodlnického vzdlávacího spolku ís. I. v New Yorku. 1893. 28 stran. Cena 3 cty.

PECH, Frank. Jak možno

—

Moje

odpov.

1894. 16 stran.

PECHR, enk. Výrobní

družstvo zemdlské. Nákl. anarchistické Federace v Americe. Dillonvale, O. Tiskem „Proud". Cena 10 ct.

eské 1910.

PELANT,

Karel. lírálíci a lidé. Všem myslícím lidem k pemýšlení vnováno. Knihovna Východní Župy Svazu Svobodomyslných, svazek I. nákl. Vých. Župy Svazu Svobod, v New Yorku. 1908. 12 stran. Cena 3 cty. Kesanství a socialismus. Pednáška pronesená v cyklu poádaném Stráží Osvojených. Nákl. Stráže Osvojených v Chicagu. 1909. Tisk. '"Spravedlnosti". Cena 10 ct. 44 str. PELIKÁN, Rev. Fr. Japonské missie. Dle angl. originálu. Nákl. „Kesanského Posla" v Chicagu. 16 stran. Cena 10 ct. Poj k pánu Ježíši. Traktát. Nákl. vlastním. Cena 1 ct. Výbr duchovních písní. Nákl. vlastním v Chicagu. 1902. 64 stran, cena 12 ct. PERGLER, Karel. Pisthovalec v Americe. Struný nárys pisthovaleckých a naturalizaních zákon Spoj. Stát. S dodatkem o pomrech amerických dlník prmyslových a zemdlských. Nákl. eského odvtví socialistické strany v Americe. Tisk. ,, Spravedlnosti" v Chicagu. 1907.

—

— —

56 stran. Cena 10 ct. Václav. O podstat evangelického kesanství a jeho protiv ku kesanství modernímu. Tisk. 'a nákl. Aug. Geringera v Chicagu. 1904. Cena 10 ct. Maria z Magdaly. Studie. Nákl. Tiskárny es. Benediktin v Chicagu. Cena 50 ct. 22 str.

PETRŽELKA,

— PT

A DVACET LET PRÁCE.

Zpráva o innosti eských

Benediktin v kláštee sv. Prokopa, v Chicagu, od jejich píchodu do Chicaga roku 1885 do roku 1910. Dle pra-

ESKÝ

226

TISK V AMERICE

menu klášterní kroniky podává p. Prokop Neužil O. S. B., len kláštera sv. Prokopa. PIONÉI V TEXAS. Povídka indiánská. Peloženo pro „Slavii". Tisk. a nákl. „Slavie". 1875. 54 stran.

PÍSN EVANGELICKÉ. stran.

PÍSN A

Vydal Rev. E. A. Adams, v Chicagu. 50

Bez not.

TANCE,

ESKÉ

NÁRODNÍ. Pro

piano.

Poádá Jan

Koula, uitel hudby. Sešit I. až VII. Tisk. a nákl. Aug. Geringera v Chicagu. 1883. Cena sešitu 50 ct.

—

PÍSN DLNICKÉ.

Dlnická poesie roník I. ís. 1 2. Nákl. eskoslovanské dlnické strany v Americe. New York. Díl I. 1891. Díl II. 1893. Celkem 128 stran. Cena 30 ct.

PÍSN DLNICIÍÉ.

Paíž. 18,71. Vzhru proletái. Marseillesa proletáe. Nákl. „Dlnických List" v New Yorku. 1877.

zpv

PÍSN EVANGELICKÉ. Výbr

píležitostných pro Snahy, atd. Tisk. a nákl. asopisu „Jednota" v Baltimore, Md. 1897. 26 stran. Bez

Církve, not.

Nedlní

Cena

5

školy.

Kesanské

ct.

PÍSN KESANSKÉ.

Evangelické. Vydal František Rundus

New Yorku. 1890. Tisk. D. Mašina. CO stran. Bez not PÍSN SVOBODOMYSLNÉ. Viz Zpvník svobodomyslný. POBOŽNOST KÍŽOVÉ CESTY. Krátká rozjímání o umuení v

a smrti našeho Božského Spasitele Ježíše Krista, zbožné povzdechy, atd. Tisk. a nákl. Tiskárny eských Benediktin v Chicagu. Cena 15 ct. POBOŽNOST ZA DUŠE V OISTCI. Tisk. a nákl. Tisk. eských Benediktin v Chicagu. 16 stran. Cena 5 ct. POESIE DLNICKÁ. Roník I. ís. 1—2. Viz Písn dlnické. lÊI. Tisk. a nákl. Tiskárny eských Benediktin v Chicagu. 128 stran. Cena váz. 50 ct. Nákl. asopisu „echoslovana" v Chicagu. 18^5. nad rakví a u hrobu, pro veškeré dámské spolky. Spracovali F. B. Zdrbek, M. Mašek a Jos. ermák. Tisk. a nákl. Aug. Geringera v Chicagu. Cena 25 ct. Viz též Kalda Josef a Zdrbek Fr. B. PÍSNÍ, v smutku a u hrobu. Dle Rybových písní a pro tverozpv u-

POHEBNÍ

POHEBNÍ EI. POHEBNÍ

EI

POHEBNÍ EI. POHEBNÍCH

TYICET TYI, dom nápv

Píloha ís. 67

Josef Jií Král

Tomáá apek: Padesát Let eského tisku v Americe

TISKOPISY

227

J. Kalas. Tisk. a nákl. Aug. Geringera v Chicagu. 1897. 32 stran. Cena váz. $1.00. POKLADNICE, ZLATÁ, DOMÁCÍ. Hojná sbírka nových ped-

spoádal Jan

pis pro

rolníky, emeslníky a živnostníky a jiná užitená navedení pro hospodyn a kuchaky. Tisk. a nákl. Ant. Nováka v Milwaukee. 1889. 240 stran. L. R. Ddictví. Román. Peložil M. Mašek. Tisk. a nákl. Aug. Geringera v Chicagu. Cena 50 ct.

PONT-JEST,

POPENGIESEL, ís.

8.

stran.

J.

A.

Pry

se strašidly! Mezinárodní knihovna

Vyd. skupina „Bezvládí" v

Cena

5

New

Yorku. 1892. 16

ct.

POPIS NEBRASKY A POZEMK DRÁHY BURLINGTON A »nSSOURI v NEBRASCE. Nákl. spolenosti dráhy, tisk. „Pokroku Západu" v Omaze. 1875.

POPIS NEBRASKY a pozemk dráhy Union spolenosti dráhy. Tisk.

,,

Pacific.

Nákl.

Pokroku Západu" v Omaze. 1877.

POVELY KU PODROBNÉMU PROCVIENÍ POADOVÝCH CVIENÍ.

Sestavil Jan Mendík, spolený cviitel Národní Jednoty Sokolské. Nákl. Výk. Výboru N. J. S. Tiskem P. Liera v New Yorku. 1895 30 stran. POVÍDKY. Otisky ze „Slavie". Láska Indiánky. Kapitán Džek a Divra, dcera náelníkova. 1873. 64 stran. Král Lesv. Ženská msta u Monoyano. 1874. 68 stran. Páter Anselmo. Na krvavém kameni. Ilice a Marula. 1878. 96 stran. Tisk. a nákl. ,, Slavie" v Racine. PRAVOVÍCÍ KATOLÍK. Nákl. asopisu „Pravda" v Chicagu.

— —

48 stran.

PROCHÁZKA,

Karel. Pravda, ili volné posouzení událostí a pokroku XIX. století, pomocí historie a jiných pramen. Nákl. vlastním v St. Louis. Tisk. ,, Slavie" v Racine. 1865. Díl I. 62 stran, cena 30 ct. Více nevyšlo.

PROSLOVY A

EI KU SLAVNOSTEM SPOLKOVÝM.

mi djin a k památce velkých duch.

Stezka-

Sestavil Alois Janda.

Tisk. a nákl. Aug. Geringera v Chicagu. 160 stran. váz.

65

Cena

ct.

PROTOKOL SEDMÉHO SJEZDU JEDNOTY TÁBORIT dnech

23.

—

27. srpna 1909, v

ve

eskoanglické svobodomy-

slné škole v Chicagu. 52 stran.

ESKÝ

228

ISK. V AMERICE

PROTOKOL SJEZDU ESIÍÉHO DLNICTVA V AMERICE.

—

Odbývaného ve dnech 26. 28. prosince 1901 v Chicagu. Nákl. eské dlnické strany v Americe. 1902. Tisk. Národní Tiskárny v Chicagu. 38 stran. Cena 5ct.

PRVODCE

po eských katolických osadách v arcidiocési St. Paulské ve Spojených Státech severoamerických. Vydala Liga eských knží arcidiocése St. Paulské. 1910. Tiskem Tiskárny eských Benediktin, v Chicagu. Sestavil Rev. Jan Rynda, tajemník ligy.

PRVNÍ SLET VŠESOKOLSKÝ,

v Chicagu dne 26.-29. srpna 1909. Vydáno nákl. Národní Jednoty Sokolské ve Spoj.

St. Uspoádal Jindich Ort, náelník Sokola Tábor. Tiskem Národní Tiskárny v Chicagu. Str. 132.

PlEHLED PTILETÉHO PSOBENÍ MATICE VYŠŠÍHO VZDLÁNÍ. 1902 — 1908. Vnováno eské mládeži. Nákl. Matice Vyššího Vzdlání. Tisk. Ant Nováka v Milwaukee. 72 stran.

PEHLED, RONÍ, OSADY Beky, faráe

SV.

téže osady sv.

VOJTCHA.

Redakcí Jana

Vojtcha v Clevelandu. 1910.

48 stran.

PÍtES ULICI. Román. Peložila Anna F. Škardová. Tisk. a nákl. ,, Dlnických List" v New Yorku. PÍRUNÍ KNÍŽKA o pozemcích dráhy Union Pacific ve státu Nebrasce. S mapami. Nákl. spolenosti dráhy, tisk. ,, Pokroku Západu" v Omaze. 1873. 16 stran.

PŠENKA,

R. Jaromír.

ábel

z cizinecké legie. Tisk.

Kalinský. Africká reminiscence a nákl. Aug. Geringera v Chicagu.

1909. Cena 80 ct. Nevsta z hrobu. Román ze života eského umlce v Paíži. 1903. 497 stran. Cena 75 ct. Washington Závora. eskoamerický román. Tisk. a nákl. Aug. Geringera v Chicagu. 360 str. 1910. RÁMUS, Pierre. Anarchistický Manifest. Mezinárodní knihovna ís. 23. Nákl. asopisu „Volné Listy" v New Yorku. 1908. 16 stran. Cena 5 ct. RECLUS, Elisée. Anarchie. Z fran. peložil V. Kroužilka.

— —

Dlnická knihovna ís. v

New

9. Tisk a nákl. „Dlnických List" Yorku. 1897. 20 stran. Cena 10 ct.

TISKOPISY

—

o

229

4. Vyd. skupina Yorku. 1890. 20 stran. Cena 5 ct. REDAKTOI ESKOAMERICKÝCH ASOPIS. Tušové po1878. L. Klácel, dobizny devíti žurnalist z let 1877 Karel Jonáš, Fr. B. Zdrbek, Jan Rosický, J. M. Bárta Letovský, Gustav B. Reišl, Václav Šnajdr, J. V. apek a Lev J. Palda. Nákl. Aug. Geringera v Chicagu. Píloha k I. ro. kalendáe ,, Amerikána." 1878. REID, Mayne. Lovci skalp, neb Dobrodružství na planinách západní Ameriky. Z angl. peložil Ant. Jurka. Knihovna Americká svazek I. Nákl. Durase v Chicagu. 1873.

bezvládí. Mezinárodní knihovna ís.

„Bezvládí" v

New

—

eka

V sešitech po 10 ctech. REMSBURG, J. E. Morálka

Biblí. Upravil M. Mašek. Tisk. a nákl. Aug. Geringera v Chicagu. 43 stran. Cena 15 ct. RETTÉ, Ad. Podvratné procházky. Mezinárodní knihovna ís. 17. Vyd. skupina ,, Bezvládí" v New Yorku. 1901. 8 stran.

Cena

5

ct.

RINGSMUTH,

— — —

F. K. Co ty dláš. .? Nákl. vlastním, Cedar Rapids, lowa. Tisk. lowské Tiskárny. 8 stran. Cena 1 ct. erný stín lásky. Nákl. vlastním ve Schuyler, Neb. 1889. .


Hrubý pokrm. Nákl.

spisovatele v Cedar Rapids, la. 1901 32 stran. Cena 5 ct. Kytice z básní lyrických. Poetická bibliotéka eskoamerická, svazek I. Nákl. Karla Amorta v New Yorku. 1884. Tisk. es. kooperativního vydavatelského družstva. 74

stran. Cena 50 ct. Uprosted svta. Rozmluva dvou. R. S. Cook: Tesai Noemovi, To pravé náboženství. Zmužilý námoník. Nákl. asopisu Pravda", v Chicagu. 16 stran. Cena 1 ct. Valentin Burke, lotr. Skutený píbh, Nákl. asopisu Pravda", v Chicagu. 8 stran. Cena 1 ct. Záí a stínem. Drobné rty. Nákl. K. Amorta a A. Hály v New Yorku. 1885. Tisk. es. kooperativního vydavatelského družstva. Cena 25 ct. ROSENTHAL-BONIN. Brusi démant. Román. Peklad od A. F. Škardové. Tisk. a nákl. .Dlnických List v New

—

— —

,,

,,

,

Yorku. 222

ROSICKÁ,

stran.

Marie. Národní domácí

kuchaka eskoamerická.

ESKÝ

230

TISK V AMERICE

a nákl. Národní Tiskárny v Omaze. 1909. 320 stran. Cena váz. $1.00.

Tisk.

III.

vydání.

Jan. Jak je v Americe? Pro ponauení nov do Ameriky pijetých krajan ze své zkušenosti 45ti letého pobytu v Americe a 30ti letého psobení žurnalistického

ROSICKÝ,

napsal .... Tisk. a nákl. Národní Tiskárny v Omaze. 1906. 48 stran. Cena 10 ct.

M. Z. V dvanácté hodin. Kriminální píbh. Zeštil Jan Oliverius. Oznamováno v I. ro. „Slovana Amerického."

ROZKOVSKÁ,

RUDIŠ-JIINSKÝ, Dr. J. Deset kapitol. Pehled všeho toho co teba znáti nám, na vlastní naši záchranu, našich spolk a budoucnost naši vbec, jakož i o posile eského lovka, jeho utužení a povznesení tlocviné, sokolské.

—

Vyd. Výkonný Výbor Národní Jednoty Sokolské ve Spojených Státech Amerických. 1909. 32 stran. Djinami sokolstva amerického. 1865 1908. Tisk. Národní Tiskárny v Chicagu. 1908. 43 stran.

—

RUNDUS,

Jan.

Písn

evangelické. S notami. Nákl. vlastním

v Crete, Neb. Díl. I. 1896. 210 1898. 244 písní. Cena 30 ct.

písní.

RUSKÝ CAR.

Cena 30 ct.

Díl

II.

Historie z doby I. Napoleona. Z angl. peložila „Pravda". Vlastním nákl. vydala v Chicagu. 343 stran. R. 1890. Cena 70 ct. SALABA- VOJAN, Dr. Jar. E. Nkolik dležitých zákon. a) Pisthovalecký zákon z 20. února 1907. b) Naturalizaní zákon z 29. ervna 1906. c) Zákon o ztrát obanství z 2. bezna 1907. Tisk. a nákl. Národní Tiskárny v Omaze. 1909. 16 stran. Cena 5 ct. Velký New York. Greater New York. Djiny New Yorku a eské tvrti. Dnešní Velký New York. Prvodce po New Yorku a okolí. Umlecká obálka od Rudolfa Ržiky. S velkým plánem a 100 illustracemi. Tisk. a nákl. „New Yorských List" v New Yorku. 1908. 244 stran. Cena 50 ct. Váz. 75 ct. eskoamerické epištoly. Vydal ,, Literární Kroužek" v Chicagu, jako svazek III. Obálku kreslil Rudolf Ržika. Tiskla Národní Tiskárna. Str. 192. Cena 50 ct. 1911.

—

tém

—

Pííloha ís. 6S

Hynek Dostál


tisku v Americe

TISKOPISY

231

George. Malá fadetka. Peložil Václav erný. Domácí knihovna sv. VI. Tisk. a nákl. Ant. Nováka

SAND-OVA,

v Milwaukee. 1888.

SBÍRKA BÁSNÍ A DEKLAMACÍ.

Z rzných

pramen

sebral

Rev. V. Losa.» Nákl. Slov. angl. tisk. spol. v Pittsburgu. 1908. ís. 1., vánoní. 16 stran, cena 5 ct. SBÍRKA nejnovjších recept z oboru vinaství, octáství, pivovarství a jiných. Tiskem a nákl. Aug. Geringera v Chicagu. 1889. Cena 30 ct". SBÍRKA DUCHOVNÍCH PÍSNÍ. Nákl. Meth. Episkop. Místní

spolenosti v Chicagu. 1888. Bez not. 103 stran. Cena 25 ct. SBÍRKA DUCHOVNÍCH PÍSNÍ A CHVALOZPV. Evangel. Uspoádal rev. Frank W. Duha, meth. kazatel v Chicagu. Nákl. Jenning & Graham, Cincinnati, O. 1908. S notami. 224 stran. Cena váz. 50 ct.

SBÍRKA PÍSNÍ NÁRODNÍCH A VLASTENECKÝCH. Pro

dv ruce. Tisk. a nákl. Národní Tiskárny v OmaCena váz. $1.25, s textem $1.50. SBÍRKA PÍSNÍ Z VELEPAMÁTNÝCH LET 1848-1849. Obsahuje 36 písní. Sestavil Jan Borecký a vnuje svému píteli Karlu Jonášovi. Nákl. vlastním. V komisi ,, Slavie" v Racine, 1880. 60 stran. Cena 20 ct. SBÍRKA POUNÝCH ROZPRAV. Z knihy Facts Worth Knowing. Pekladem Jos. J. Krále. Nákl. ,, Stráže Osvojených" v Chicagu. 1905. 64 stran. Cena 10 ct. SBORNÍK, VZDLÁVACÍ. Nákl. Kruhu pátel Osvty v Cedar Rapids. 1896. Tisk. asopisu ,,Svit". Viz pod jmény autor. SCOTT, Walter. Talisman. Historický román z kižáckých piano na ze.

as

Peložil

apek.

a nákl. ,,New Yorku, 1875. 155 stran. SEALSFIELD, Charles. Bílá rže. Tokeah. Vypravování z doby americko-anglické války r. 1812. Tisk. a nákl. Ant. Nováka v Milwaukee. 1902. Cena 75 ct. Str. 448. Peložil válek.

J.

Yorských List" v

J.

K.

Mazá,

Vratislav

Tisk.

New

poslední

ást

Fr. Fišera.

SEPHER TOLDOTH JESCHU.

Kniha o tom jak a kdy se byl narodil Ježíš. Z angl. peložil Ladimír Klácel a pidal

mnoho poznamenání a kvtomluv. Nováka v Milwaukee. 1879. 56

Tisk.

stran.

a nákl.

Cena 15 ct.

Ant.

—

ESKÝ

2s^

TISK V AMERICE

SESTRA LUCY a její dsná odhalení, týkající se kláštera New Halí v Boreham, Essex, v Anglii. Tisk. a nákl. Aug. Geringera v Chicagu. 1905. Cena 10 ct.

SEZNAM LÉEBNÝCH PROSTEDK. ské Herbarium,"520 záp. 18.

SHELDON,

C.

M.

Bedichv

ul.

Vyd. spoleností v Chicagu.

„e-

nepítel. Illustrov. povídka. Z

angl. peložil Rev. V. Losa. Nákl. Presbytery of Pittsburg.

1098. 32

SHEPARD,

stran, cena 5

ct.

Práce a kapitál jsou jedno a to samé. Šesté vydání. New York. 1886. 32 stran. Elliot P.

Dr. A. Tres socialismu. Peložil J. Buata. Nákl. eskodlnického vzdlávacího spolku v New Yorku. 1883.

SCHAFFLE,

58 stran. Friedrich. O nesmrtelnosti lidské. Z nmeckého uJan Borecký. Tisk. a nákl. „Slavie", v Racine, 1876. 16 stran. Cena 15 ct. Druhé vyd. nákl. Stráže Osvojených v Chicagu. 1910. Cena 10 ct. SCHWEITZER, von, J. B. Lucinda, aneb Práce a kapitál. Román. Vnováno památce Ferd. Lasalle-ho. Peložil Vive la Liberté (Leo Kochmann.) Tisk. a nákl. „Dlnických List" v New Yorku. 864 stran.

SCHUETZ,

pravil

SINCLAIR, Upton. Obti jateních upír. The Jungle. PeVonášek. Tisk. a nákl. Aug. Geringera v Chicagu. 294 stran. Cena váz. 80 ct.

ložil T.

SJEZD, DRUHÝ, eskoslovanské dlnické strany v Americe. Odbývaný ve dnech 26. a 27. prosince 1902 v Chicagu. Tisk. Dlnické Tiskárny v Chicagu. 24 stran, cena 5 ct. SJEZD, PRVNÍ, ESKOKATOLICKÝ v St. Louis, Mo., v osad sv. Jana Nepomuckého v týdnu Svatováclavském od 24. 26. záí r. 1907. Uspoádal Hynek Dostál. Tisk. a nákl. Hlasu" v St. Louis. 54 stran. ,,

SJEZD SVOBODOMYSLNÝCH.

Jednání, usnesení a resoluce

pijaté na sjezdu Svobodomyslných v zasedání dne 13.-15. ervna r. 1907, v Chicagu. Dle stenografických záI)isk upravil redakní výbor. Nákl. Svazu Svobodomyslných v Chicagu. 1907. Tisk. Národní Tiskárny. 182 stran.

TISKOPISY SLÁDEK, Nákl.

233

J. Rozumem k rozumu. ei k neve eské. „Kesanských List" v Pittsburgu. 1909. ís. 1.

V.

,,Duše". 12 stran, cena 3 cty.

SLADKOVSKÝ,

Dr. Karel. Podobizna jeho. Korbelové v San Francisku.

SLOVANSKÉ SDRUŽENÍ V CLEVELAND. vinu,

Bratí

Vydali

Nástin jeho vý-

psobení a vytknutých cíl. Návod ku pstování

kvtin. Slovanská výstavka v Cleveland. Vyd. v jazyku eském, polském, slovenském a slovinském. Tisk. „Ame-

riana" v Clevelandu. 1904.

SOCIALISTICKÉ POJEDNÁNÍ.

Viz Blatchford Robert: Merrie

England. Ant. M. tená novin anglických. Nákl. vlastním v Chicagu. 1900. 240 stran. Cena 65 ct.

SOUKUP,

— — — —

Nový velký anglickoeský Cena $2.25.

360 stran.

I.

Praktická škola anglického jazyka. 1895. 12 sešit po 25 ctech. Úplné 366 stran. Cena $2.25.

Samouk eskoanglický. 1906. 144. Znalec angliiny. Nová anglická stran.

stran.

Cena $1.15.

mluvnice.

1899.

250

Cena $1.65.

SOUTHWORTHOVÁ,

—

slovník. 1900. Díl.

piiNováka

E. D. E. N. Išmael, ili Vlastním

nním. Americký román. Tisk. a v Milwaukee. Dva díly po 50 ctech.

nákl.

Ant.

Kapitola. Americký román. 1891. 494 stran. Cena 50 ct.

Vymnné

nevsty (Changed

Brides.)

Peklad. Dva

díly

váz. po $1.25.

SPOLENOST DRÁHY BURLINGTON A MISSOURI zemky. Tisk.

,,

a

její

po-

Slavie" v Racine. 1878. 160 stran.

SPOLENOST MODERNÍ.

Znázornná v eích odsouzených chicagských anarchist A. R. Parsonse, Aug. Spiese, Sam. Pieldena, Ose. Neebeho, L. Lingga, Mich. Schwaba, Ad. Fischera a Geo. Engela, ve velkém tendenním procesu ped soudcem Garym, dne 7. 9. íjna 1886. Z nmeckého peložil B. Sedlecký. Vydala tenáská Beseda v Drill, Ohio. 1902. tyi sešity po 10 ctech. Úplné 146 stran. Cena 40 ct.

—

ESKÝ

234

TISK V AMERICE

SPURGEON,

C. H. Cesta spasení. Z angl. peložil F. K. Ringsmuth. Nákl. pekladatele, Cedar Rapids, lowa. 16 stran.

Cena

1

ct.

STANOVY, NÁRODNÍ, SOCIALISTICKÉ STRANY V A^ÍERICE a pravidla eského odvtví socialistické strany v Americe. Tisk. „Spravedlnosti" v Chicagu. 46 stran, cena 5

ct.

STEEN-OVÁ, A. Pavel Krava. Z angl. peložil J. V. Ková. Nákl. Kesanských List" v Pittsburgu. 1910. 84 stran, ,,

cena 15 ct.

STO DEKLAMACf PRO MLÁDEŽ. Úplný výbr

vážných, žertovných, vlasteneckých a píležitostných deklamací, které pro eskoamerickou mládež vybral Vilém Kroužilka. Tisk. a nákl. Aug. Geringera v Chicagu. 1901. Cena váz. 50 ct.

STRAUSS, David

Friedrich. Život Ježíšv.

eský

Prostonárodn

se-

peložil a upravil Fr. B. Zdrbek. Tisk. a nákl. Aug. Geringera v Chicagu. 1883. 262 stran. Cena 75 ct. stavený. Pro

lid

Jos. C. Ideový smr a úkoly Jednoty Dlnicko Amerických Sokol. Nákl. Ústedního výboru Jednoty D. A. Sokola v New Yorku, 1909. Tisk. „New Yorských List". 30 stran. SUMMERS, W. Odplata. Historický román. Peložil M. Mašek. Tisk. a nákl. Aug. Geringera v Chicagu. 167 stran. Cena 40 ct. ŠEST SET JÍDEL Z VAJEC. Domácí knihovna. Tisk. a nákl. Ant. Nováka v Milwaukee. 1893. Cena 25 ct. ŠKALOUD, František J. Bordinkái. Kousek eského života

STUCHLÍK,

v Chicagu. Tisk. a nákl. Aug. Geringera v Chicagu. 170 stran. Cena 40 ct. U Kratin. Román ze života chicagských ech. Tisk. a nákl. Aug. Geringera v Chicagu. 99 stran. Cena 25 ct. ŠNAJDR, Václav. Jak smýšlel Robert G. Ingersoll. Struné jeho úvahy o nejrznjších otázkách. K lepšímu poznání velkého agnostika podává red. „Dennice Novovku." Tisk. „Dennice Novovku", v Clevelandu. 1904. 136 stran.

—

Cena 25 ct.

Píloha ís. 69

Rev. Václav


Vank tisku v Americe

TISKOPISY

—

—

235

Ladimír Klácel, o jeho život, psobení a významu. Tisk. a nákl. „Dennice Novovku" v Clevelandu. 1908. Cena 25 ct. R. G. Ingersoll o Tomáši Paineovi. S dodatkem o život 1899. a smrti R. G. Ingersolla. Dílem sepsal a peložil. Cena 25 ct. .

— —

Svobndomyslný kest, ili necírkevní pojmenování Tisk.

O

,,

dítka.

Pedneseno o tíletém sjezdu . S. ervna 1883. Nákladem Prokopa Tiskem „Dennice Novovku", v Clevelandu.

pokroku

lidskosti.

Milwaukee,

Hudka.

10.

16 stran. Výlet do Kalifornie. Cestopisná rta. Tisk. a nákl. „Dennice Novovku" v Clevelandu. Cena 50 ct.

Bh?

ŠPERA,

— —

.

Dennice Novovku", v Clevelandu. 16 stran.

P. S. v

—

.

Tisk. a nákl. Aug. Geringera A. M. Jak povstal v Chicagu. 14 stran. Cena 10 ct. Jak povstalo kesanské náboženství? 94 stran. Cena 20 ct. O duši a co církev uí o Bohu. Nákladem Aug. Geringera.

Cena 10 ct. Josef, Malý katechismus v otázkách a odpovdích pro eskoamerické školy. Dle katechismu Pátera Cipína upravil. Tisk. a nákl. Aug. Geringera v Chicagu. Cena váz. 30 ct.

ŠPERA,

.

ŠVIHOVSKÝ,

.

V.

Francie a ím. Od velké revoluce až do Tisk. a nákl. Aug. Geringera v Chicagu.

ervence r. 1904. Cena 10 ct.

TAJEMSTVÍ ORCIVALSKÉ.

Soudní román. Z fran. peložil Gustav B. Reišl. Tisk. a nákl. Aug. Geringera v Chicagu. 298 stran. Cena 50 ct.

TEMNÉ

STÍNY. Román. Od A. G. Upravil Josef ermák. Tisk. a nákl. Aug. Geringera v Chicagu. 190 stran. Cena 40 ct.

TERRAIL, Ponson

du: Rocambolo. Román. Z fran. peložil A. K. Tisk. a nákl. „Chicagského Vstníku", v Chicagu.

1879.

TICHÝ, Rev.

Fr.

Myšlenky o Novém Náboženství. Napsal L. J. pedkládá Rev.

Palda. Posoudil a k nestrannému uvážení

ESKÝ

21^

TISK

V AMERICE

Fr. Tichý. Tisk. a nákl. Tiskárny eských Benediktin v Chicagu. 1909. 88 stran. Cena 15 ct.

TRAKTÁTY.

Evangelické. Tchto Amer. Traktátní a nákl. asopisu „Pravdy" v nkolikastránkové, ceny 1 5 práce anonymní, aneb. otisky

hlavn

nákl.

—

vydáno veliké množství, spolenosti v New Yorku Chicagu. Jsou to brožury ct, a obsahují vtšinou prací z

ech.

Ostatní viz

pod jmény autor.

TRNAVSKÝ. Sedmdesát ti dny Paížské komuny.

Nákl. es. skupin Mezinárodní Dlnické Jednoty v Chicagu. 1886.

Cena

TROJAN,

—

3 cty.

Josef Adolf.

V

boji za ideál. Novella. Tisk. a nákl.

„Ženských List" v Chicagu. 1909. 73

Výroní zpráva eské rok 1908

— 1909.

TUCKER, Benjamin se shodují a v

Sedlecký.

Cimler v

TMA,

stran.

Cena 35 ct.

svob. školy v Elizabeth, N.

J.,

na

A. Státní socialism a anarchism. Pokud se rozlišují. Z angl. peložil Betislav

em

Knihovna sociálních spis ís. Yorku. 1901. 24 stran. Cena

New

Felix K. Anarchismus.

cházejících osudné hození

Struné líení

pumy

4.

1.

5

Vydal L. ct.

událostí,

ped-

máje 1886 na Senném

Námstí v Chicagu, jakož i popsání a zobrazení slavné právní pe, odsouzení, popravení a pohbení odsouzených anarchistv. Nákl. „Volnosti", v Clevelandu. 1887. 20 stran, cena 10 ct.

UENÍ MYLNÁ A KLAMNÉ CESTY CIE.

asová

SOCIÁLNÍ DEMOKRA-

výstraha pracujícímu lidu. Zeštil Jan Nekvasil. Dlnická knihovna ís. 7. Nákl. „Dlnických List" v New Yorku. 1896. 33 stran. Cena 10 ct. UPOMÍNKA NA VLAST. Sbírka národních eských báchorek a povstí. Vydal Ant. Elsner v St. Louis. 1864. V sešitech o 24 str. po 15 ctech. UPOMÍNKA na otevení tlocviny Sokola Cleveland, v nedli 1. kvtna 1910. Tisk. „Dennice Novovku" v Clevelandu. UPOMÍNKA na otevení eskonárodní sín, v nedli dne 26. záí 1897, v Clevelandu. Tisk „Dennice Novovku." 12 str. USNUL NA STRÁŽI. rta ze života Abrahama Lincolna. Nákl. asopisu „Pravda" v Chicagu. 1909. 16 stran. Cena 1 ct.

ISIvOPISY ÚSTAVA SPOJENÝCH

STÁT AMERICKÝCH.

Zdrbek. Matice Svobody v Omaze. 1874. 32 stran.

ÚSTAVA STÁTU TEXASU, Austin, dne

6.

237

sešit

Nákl.

V.

Peložil Fr. B. pekladatele,

Cena 10 ct.

mst

pijatá ústavním sjezdem v

záí 187 5. Pel.

Zdrbek. Úadní

Fr. B.

vy-

dání. 60 stran.

ÚVAHY ASOVÉ.

Tisk. a nákl. Tiskárny v Chicagu. Viz pod jmény autor.

eských Benediktin

V UPOMÍNKU na

29. ervence 1906, den padesátiletého výroí úmrtí Karla Havlíka Borovského. Poádá a vydává Josef Andl. Tisk. Národní Tiskárny v Chicagu. 18 stran. Jul., Sever proti jihu. Peložil R. Ržika. a nákl. Aug. Geringera v Chicagu. Cena 60 ct.

VERNE, VOJAN,

Dr. Jar. E.

VOLNEY,

S.

Tisk.

Viz Salaba- Vojan, Dr. Jar. E.

Pirozený zákon, ili fysické zásady mravnosti. Peložil Karel Doležal. eskoamerická knihovna. Tisk. a nákl. J. S. ady v New Yorku. 1888. Cena 10 ct. Zíceniny. Úvahy o pevratech íší. Peložil Karel Do10 1888. Cena ležal. eskoamerická knihovna ís. 8 50 ct. VOLTAIRE. Jádro ze závti, i Poslední vle Jana Mesliera. Dle angl. pekladu, nový eský peklad od Ladimíra Klácela. Matice eskoamerická svazek III. Tisk. a nákl. Ant. Nováka v Mllwaukee. 1879. Cena 15 ct. VONDRÁEK, Rev. J. M. Co se vám zdá o Kristu? Pednáška. Nákl. „KTes. Posla" v Chicagu. 32 str. Cena 10 ct. C. F.

—

—

pé

VRÁNEK,

Americké. Sebrané básn. VyRev. Jan. Na dala Tiskárna eských Benediktin v Chicagu. 2 63 stran.

Cena

váz. $1.00.

VRATISLAVY,

Josef, z. Vývin pokolení lidského. Nákl. eské skupiny Mezinárodní Dlnické Jednoty v Chicagu. Cena 10 ct.

VYPSÁNÍ SOUDU „POKROKU" PROTI

KNZI

Cleveland, 1871. Cena 10 ct. VÝSTAVA, SVTOAÁ, V ST. LOUIS,

eská vydavatelská spolenost, 2117 kvten 1904. 64 stran.

V.

EPIŠOVI.

MO. 1904. Vydala již.

12

ul.

1

ís.,

ESKÝ lSK V AMERICE

238

VÝVIN IDEJE MESIAŠSTVÍ A OSOBNOST JEŽÍŠOVA. Z Corvinovy „Zlaté Legendy" pro eské tenáe upraveno. Tisk. a nákl. „Dennice Novovku" v Clevelandu. 1903. 80 stran. Cena 15 ct. a formule pi pijímání len do církve a pi ktu, Betlémské kesanské církve, v Clevelandu. 1893.

VYZNÁNÍ VÍRY 8

stran.

VZRST MLADÉHO KESANA.

Upravil Josef Jenštýnský. (Rev. J. A. Kohout.) Tisk. a nákl. „Kesanského Posla" v Chicagu. 1896. 102 stran. Cena 10 ct. E. von. Otec a syn. Upravil J. . Tisk. a nákl. Aug. Geringera v Chicagu. 62 stran. Cena 15 ct.

WILDEBRUCH,

WINFIELD, Thomas. Mstitel. Román. Z anglického peložil J. V. Luák. Tisk. a nákl. Aug. Geringera v Chicagu. 292 stran. Cena 50 ct.

WITTNER, Otto. Gorkij, zbojník. Peložil M. Breth. Nákl. eského kooperativního knihkupectví ve West Hoboken, N. J. 1910. Tisk. „Hlasu Lidu" v New Yorku. 14 stran. Cena

5

WOODOVA, ermák.

ct. H.

Lady

Isabela.

Román. Z

angl.

peložil

Tisk. a nákl. Aug. Geringera v Chicagu.

J.

Cena

75 ct.

WURSTIALOVA,

Dv

Kvétináka. Paní Jasmínová. roVydal Aug. Geringer v Chicagu. 65 stran. Cena 15 ct. ZA NEODVISLOST TEXASU. Román z doby boj za vymanní se z nadvlády Mexika. Z angl. peložil T. Vonášek. Tisk. a nákl. Aug. Geringera v Chicagu. 1902. 160 stran. Cena 50 ct. ZA ŠPERKEM DÁVNOVKU, anebo Dobrodružství tí hrdin. Román od A. J. M. Píeložil Jos. K. Mazá. Tisk. a nákl. „Dennice Novovku". 203 stran. Cena 25 ct. ZAkON o obecních jednotách pojišovacích ve státu Wisconsinu. Nákl. Kossuthské vzájemné proti ohni pojišovací spolenosti v okresu Manitowoc, Wis. Peklad a tisk „Sla-

mánové

vie",

Julie.

kapitoly.

1882.

ZABOJAN. Vydáno ku oslav XXV. výroí spolku Záboj. 1901. Nákl. spolku „Záboj" v New Yorku. 1901.

1876-

Píloha ís. 70

František Korbel l'omáš

apek: Padesát Let eského

tisku v Americe

lÎSKOPISY

á39

Vítzslav. íš vypita, fragmenty románu. Vydal kroužek mladých eskoamerických literát v St. Louis.

ZABORSKÝ, 1903.

Harris. V mlhách. Z eskoamerického života. Nákl. Bohemian American Publishing Co., v Omaze. 1909. 61 stran. Cena 25 ct. ZAKONY školní v NEBRASCE. Nejnovjší opravené a doplnné vydání. Zeštil Jan Rosický. Tisk. a nákl. „Pokroku

ZACHAK, Jan

Západu" v Omaze. 1885. Cena 50 ct. Rozebráno. Totéž. S opravami až do r. 1903. Tisk. a nákl. Národní Tiskárny v Omaze. Cena 30 ct. ZAMEK AVON, ili Uloupené dít. Peklad. Nákladem „Prav-

—

dy" v Chicagu. 448 stran.

ZAVAROVÁNÍ ZELENIN, DOMÁCÍ. Em. Kroupa.

pravil J.

Dle Parmer's Bulletin uNárodní Tiskárny

Tisk. a nákl.

v Omaze. 1909. Cena 5 ct. nakládání a zužitkování ovoce, zeleniny, hub a bylin v domácnosti. Cena v tuhé vazb $1.00, v lehké 75 ct. Vyd. Ant. Novák v Milwaukee. 1890. ZDRBEK, Fr. B., Anglická mluvnice, ili nový zkušený návod k nauení se tení, psaní a mluvení v anglickém jazyku za ti msíce. Nákl. ,, Pokroku" v Cedar Rapids. 1870. V sešitech. Úplné 206 stran, cena $1. Anglický vyslovovatel. Navedení ku správnému vyslovování, tení a psaní anglických slov s udáním výslovnosti a eských význam. Pro školy eskoanglické a pro samouky spracoval .... Tisk. a nákl. Aug. Geringera v Chicagu. 1883 II. vydání r. 1890. 215 stran. Snížená cena váz. 50 ct. eskoanglický tluma. Pro echy americké se snadným mluvnickým návodem pro žáky i samouky sestavil Tisk. a nákl. Aug. Geringera v Chicagu. 1898. 258 stran.

ZA VAROVÁNÍ,

—

—

Cena $1.25.

ítanka první

—

s obrázky pro školy eskoamerické. Senárodní uitel .... 1875. 116 stran. Cena 40 ct. ítanka první pro školy eskoamerické. Sepsal národní III. doplnné vydání r. 1879. V. opravené a rozuitel. množené vydání r. 1881. Nejnovjší, XIII. rozmnožené vydání. Cena váz. 25 ct.

stavil

.

.

.

ESKÝ

240

—

—

TISK V AMERICE

ítanka druhá pro

školy eskoamerické. 1876. 140 stran. Cena 40 ct. IIT. rozšíené a obrazy opatené vydání r. 1887. Nejnovjší IV. opravené vydání. 330 stran. Cena váz. 65 ct. 1895. Druhé vydání 1883.

Djiny esko-národního hbitova v Chicagu, od

jeho za-

1887 až do jeho 25ti lete jubilejní slavnosti 1902. Tisk. Aug. Geringera v Chicagu.

ložení

— —

—

r.

r.

Ježíšovo mládí. Matice Svobody ís. IV. Nákl. vlastním v Omaze. 1874. 48 stran. Cena 10 ct.

Kapesní slovník anglické a eské ei. S úplnou výslovností a pízvuky. Tisk. a nákl. Aug. Geringera v Chicagu. 1886. ást I. anglickoeská. Cena váz. $1.00. ást II. eskoanglická. Cena váz. $1.00. Ob ásti vázané v jednom svazku $1.75.

Kázání o svaté víe, ili výklady apoštolského vyznání víry. S podobiznou spisovatele. Nákl. Aug. Geringera a pátel volné myšlenky v Chicagu. 1879 1894. 391 stran.

—

—

Kesanství a sestavuje.

—

.

.

vzdélanost. Z rozliných pramen sbírá a Tisk. a nákl. Aug. Geringera v Chicagu.

112 stran. Cena váz. 40 ct. Nová anglická mluvnice, aneb vdce k nabytí sbhlosti v angl. tení, psaní i mluvení. 1874. 270 stran. Cena $1.25. Nákl.

—

.

.

Durase.

Obrázková djepisná ítanka Spojených Stát. Dle Anderson's Grammar School U. S. History, sestavil. Pro .

.

.

školu i domácnost. Tisk. a nákl. Aug. Geringera v Chicagu. 1878. 294 stran. Cena $1.00.

—

Postavení žen v církvi. Pojednání o tom, jak se piinila kesanská o snížení žen a zneužití jich ku svým úelm. Matice Svobody ís. 7. Tiskem a nákladem Aug. Geringera v Chicagu. 1885. 64 stran. Cena 10 ct.

církev

—

Pohební 1881.

—

II.

ei vydání

s r.

pidáním

eí

pi pojmenování

dítka.

1890. Cena 15 ct. Str. 24.

Postupná anglická mluvnice pro školy eskoanglické i samouky. II. pepracované vydání. 1884. Cena 85 ct. Str. 204.

—

TISKOPISY

— —

—

241

Rodopis Boha, aneb Jak lovenstvo nabylo a vyvíjelo pojem o bohu. Matice Svobody sešit I. Nákl. vlastním v Omaze. 1873. 56 stran. Cena 10 ct. Struný životopis mistra Jana z Husince. Sestavil eník Svobodné Obce v Chicagu. ... 1890. Nákl. Aug. Geringera v Chicagu.

Svatá bible pro zasmáni. Vnováno k osvojení velkých malých dtí 19. vku. Dle vnuknutí ducha svatého vykládá F. B. Zdrbek. Nákl. Aug. Geringera v Chicagu.

i

Cena 60

1885.

— —

ct

sešit.

vyobrazení.

Sešit

I.

III.

str.

Svt

a jeho povstání. Matice Svobody ís. 2. Nákl. spiCena 10 ct.

sovatele v Omaze. 1874. 40 stran.

Vývoj práva, aneb Co

je

sešit III. Nákl. vlastním

—

60

176

hích a

co není? Matice Svobody, v Omaze. 1874. 48 stran. Cena

10 ct.

Základové eského pravopisu a mluvnice. Pro školy eskoamerické. Tisk. a nákl. Aug. Geringera v Chicagu. 1882. Nejnovjší III. vydání 95 stran. Cena váz. 25 ct.

ZLATÁ KNIHA PRO FARMERA. O

vnitních i zevnitních nemocech koní, skotu, dobytka skopového i vepového, též drbeže. S návodem o chovu, koupi a kování koní a dodatkem o domácích pomckách pro asté píhody.

V eštin

upravil

v Racine. První

Karel Jonáš. Tisk. a nákl. vydání byla otiskována ve

dv

,, ,,

Slavie" Slavii."

Tetí vyšlo samostatn r. 1885. tvrté znan rozmnožené vydání r. 1893. Cena 60 ct. ZNAK, ESKÝ. Barvotisk: eský lev drží pední levou tlapou americký štít a šlape po petrhaných poutech. Nad jeho hlavou jest nápis „Pro svobodu a jednotu na vždy." Tisk. a nákl. Fr. Béma v Chicagu. 1864. Cena $1.00.

ZPVNÍEK ESKO AMERICKÝ.

Obsahuje 100 písní k nápve Sbírce Písní Národních a Vlasteneckých. Tisk. a nákl. Národní Tiskárny v Omaze. II. vydání r. 1903. 102 stran. Cena 10 ct.

vm

ZPVNÍEK PRO

ŠKOLNÍ DÍTKY. Ku potieb eských katolických škol v Americe. Upravil Jan Petr. Tisk. a nákl.

ESKÝ

242

TISK V AMERICE

Tiskárny eských Benediktin v Chicagu. 52 stran. Cena 10 ct.

ZPVNÍEK SVOBODOMYSLNÉ

MLÁDEŽE. Písn

národní,

znárodnlé a rzné zpvohry. Vydal Fr. Dagobert Novák, uitel svobodomyslných škol v Chicagu. 1902.

ZPVNÍK,

vydaný péí Sboru zástupc eské svobodomyslné „New Yorských List".

školy v New Yorku. 1907. Tisk. 32 stran.

ZPVNÍK ESKOAMERICKÝ.

Sbírka písní národních, spo-

leenských a zábavných, eských i amerických Tisk. a nákl. Aug. Geringera v Chicagu. 1877. II rozmnožené vydání r. 1887. 302 stran. Cena váz. 50 ct.

ZPVNÍK DLNICKÝCH L.

PÍSNÍ. Obsahuje písn J. B. Pecky, jiných. Vydavatel neudán,

Kochmanna, N. Zouly a

1887. 58 stran.

ZPVNÍK DLNICKÝ.

Sbírka na

nápvy národních

a jiných

známých písní s novým textem dlnickým od F. Hlaváka, Leo Kochmanna, J. B. Pecky, Norb. Zouly, Franka Pecha, a jiných. Tisk. a nákl. „Spravedlnosti" v Chicagu. 1901.

ZPVNÍK DLNICKÝ.

Sbírka nejstarších a novjších popu-

lárních písní socialistických.

Uspoádal

Nákl. „Spravedlnosti" v Chicagu. Tiskárny. 116 stran.

F. J.

1902.

Hlaváek.

Tisk.

Národní

ZPVNÍK EVANGELICKÝ,

ili Výbor žalm i písní duchovnových. Pro sbory kesanské a nedlní školy. Sestavil Rev. Jan Rundus. Nákl. Americké traktátní spolenosti v New Yorku. I. vyd. 1894. Nejnovjší V. vyd. 414 stran. Cena váz. $1.25.

ních starých

—

i

Totéž. Vydání bez not. 1896. 252 stran. Cena 60 ct.

ZPVNÍK CHRÁMOVÝ,

ili sbírka písní, které se

každodenn

v rozliných roních dobách, jak pi mši svaté, taktéž i pi jiných pobožnostech chrámových zpívají. Tisk. a nákl. D. Mašina v Novém Yorku. 1880, 132 stran.

ZPVNÍK NÁRODNÍ.

Sestavil K. J. Mazá. Nováka v Milwaukee. Cena 35 ct.

ZPVNÍK

Tisk. a nákl. Ant.

NÁRODNÍ, ESKOAMERICKÝ. Nejúplnjší

všech známých eských písní

sbírka národních, vlasteneckých

Píloha ís. 71

^"'•.M/^.J,^

y-^

'/^.

f

M^K..^c'i^<.Zî^^

e<^cíi-k

/^;>.^ /c^''^'

Nkteré autografy žurnalist Tomáš apek: Padesát Let eského

tisku v Americe

\

-

«

TISKOPISY

243

milostných a velmi mnohých písní amerických v znní anglickém i eském. Sestavil AI. Janda. Vydala Národní Tiskárna v Omaze. 1902. 350 stran. Cena váz. 60 ct.

i

ZPVNÍK PRO DÍTKY ESKO AMERICKÉ.

Upravil Fr. Koští, uitel eské nedlní svobodomyslné školy v Clevelandu. Nákl. vlastním. 1902. 44 stran. Cena 15 ct.

ZPVNÍK SVOBODOMYSLNÝ.

Obsahuje 35 svobodomyslných nápv. Vydala Svobodná Obec v Chicagu. 1900. 79 stran. Cena 25 ct.

písní dle

známých národních

ZPVY, ESKO-BRATRSKÉ. Yorku. 1893. Tisk. not. Cena 5 ct.

Vydal Rev. V. Písek, v

„New Yorských List."

New

46 stran. Bez

SV. PROKOPA V LISLE, ILL. 1902. Vychází každým rokem. Tisk. a nákl. Tiskárny eských Benediktin v Chicagu.

ZPRÁVA, VÝRONÍ, KOLEJE Za první školní rok 1901

ZÍZENÍ A VYZNÁNÍ VÍRY.

Betlémské kesanské bratrské

církve v Cleveland. 1888. 14 stran.

ŽIVOT JEŽÍŠV

ve dvaceti

tyech

obrazích

s

texty.

Nákl.

Amer. Traktátní spolenosti v New Yorku. Cena 15 ct.

ŽIVOT SV. VINCENCE PAULÁNSKÉHO, apoštola milosrdenství a lásky. Tisk. a nákl. Tiskárny eských Benediktin v Chicagu. 1875. Cena 50 ct. Str. 160. ŽIŽKA, Jan. Barvotisk. Nákl. Aug. Geringera a Ant. v Chicagu. Cena 40 ct.

ermáka

Illustrace.

První eský spolek v Americe se jmenoval „Ceskoslovanská Jednota v New Yorku" a byl založen nkd}^

—

v letech 1849. 1850. Vojta Náprstek, štdrý dárce knih, zachoval potomstvu jeho správné jméno na titulním listé Klácelovy Dobrovdy. Bratr J. V. nalezl vzácný svazek v knihovn bývalé Slovanské Líp}^ v New Yorku. Vojta Náprstek. Mezi osmatyicátníky byl Vojta Náprstek nejvýznanjší osobou. nic eského nena-

.

A

psal, náleží

mu pece

zásluha o založení eskoamerického

Na popud Náprstkv

vydal Konzek „Slowana Amerikánského" a krajané v St. Louis o nco pozdji „Národní Noviny". Týdenník „Flugblátter" jím redigovaný v Milwaukee, byl hojn rozšíen mezi Cechy. Náprstek pomáhal organisovati první eský spolek v Americe „Ceskoslovanskou Jednotu v New Yorku." V protisku.

i

—

sinci 1857 vrátil se

do

vlasti, jíž dal tžiti z

praktických

zkušeností získaných v zámoí.

Obchodní vinta Náprstkova z doby jeho pobytu v Milwaukee, nalezená v knihovn Národní Jednoty v New Yorku. Vinta rozhoduje spor vzniklý svého asu

ESKÝ

246

TISK V AMERICE

v novinách, nepsal-li se Náprstek mezi milwauckými Nmci, „Náprstek" nebo „Fingerhut."

Psané Noviny z Ameriky.

Ped vydáním

tištných

novin, byli pisthovalci nuceni popisovati své zkušenosti

v zázrané Americe v soukromých dopisech. Franc Ržika, voská z Kutné Hory, líí v tomto list, datovaném v New Yorku, v íjnu r. 1859, co vidl a slyšel v metropoli Nového Svta a iní to zpsobem nad míru poutavým. Dopis tento si zaslouží místa v eskoamerickém museu. František Koízek, vydavatel „Slowana Amerikánského'' se narodil v Letovicích na Morav r. 1820, pijel do Ameriky r. 1854 a zemel ve svém adoptovaném Wisconsinu, r. 1899. Koízek sice postrádal vyššího školního vzdlání, ale byl jinak muž pemýšlivý a rozšafný jeden z tch moudrých venkovan, k nimž sousedi rádi chodí na poradu. Jan Bárta Letovský, st., tak zvaný podle rodných Letovic na Morav, byl s Františkem Koízkem, s nimž konal na plachetníku „Amoru" cestu do Ameriky r. 1854, pionérem eskoamerického novináství. Bárta vyzval Klácela za moe roku 1869 redigovati „Slovana Amerikánského" (II.) emeslem byl hodiná. Zemel roku 1898 v lowa City, jsa stár 76 let.

—

J.

B. Erben, rozený roku 1837 v

Nové

Páce, žije na

Louis, kam byl ped pl stoletím povolán redigovati „Národní Noviny". Erben nebyl prvním eskoamerickým redaktorem, jak ho nkteí jmenují, to vyznamenání patí Koízkovi a Bártovi. Jako 22ti lety theolog pijel roku 1859 ^^ Nového Orleansu.

odpoinku v

St.

Jan Borecký, nejstarší žijící pamtník událostí, jež vedly k založení „Národních Novin" v St. Louis. Pilný

Píloha ís. 72

Rev. Valentin Kohlbeck


tisku v A:nerice

ILLUSTRACE pispívatel do novin. Narodil se v

247

Bežanech

r.

1854. Sídlí v Little Rock, Ark.

sthoval se r. vyuen krejovin.

Josef Lidumil Lešikar.

Texaští za

byl

Osmatyicátník, rozený

1806 na Landškrounsku, horlivý

muž

1828 a vy-

Doma

tená

obanské války

r.

a dopisovatel, je-

hrozili

obšením, ne-

pestane-li mezi sousedy agitovati pro unijní „Národní

Noviny". (I.) L. A. Schlesinger. O Schlesingerovi se ví, že byl první, jenž pronikl do neještjšího státu amerického, Nebrasky (1857). S volským potahem formanil po prériích mezi Omahou, tehdy hraniáskou vsí a Denverem. Zažil nesíslná dobrodružství na divokém západ. Schlesinger se narodil r. 1806 v Ústí nad Orlicí, byl lenem deputace k císai r. 1848 a poslancem na zemském snmu eském. Syt útisku doma, vysthoval se r. 1856 do Ameriky. Neúnavn psával do novin; Zemel ve vysokém vku ve stát Coloradu, kde od r. 1865 trvale sídlil.

Václav Simonek, evangelický uitel v Manitowocu ve Wisconsinu, jenž pispíval do „Slavie". Rodák z Leic, pijel do Nové r. 1853.

Zem

Václav Pohl, neposedlík a rebelant starého rázu, jenž v mladších letech rád putoval po eskoamerických osadách, nabádaje vrstevníky k zakládání svobodomyslných spolk. Ml znanou úast na vydání „Národních Novin" v St. Louis. Napsal o sob, že první zarazil kopí do pražské dlažby v boulivém roce 1848. Jako pravý Amerian mnil rád emesla. Zemel ve vysokém vku ve Wisconsinu. Jan Heman, dvrný pítel Havlíka a Emanuela Arnolda, kteréhož posledního prý dvakrát zachránil ped žaláem, pivezl do Ameriky víc penz na hotovosti, než


248

kterýkoli jiný eský vysthovalec. Narodil se v Kroužkách u Nebužel r. 1812, dorazil sem r. 1853 a zemel v Nebrasce, ztrativ všecko jmní z Cech pivezené. Jeho potomstvo žije v Nebrasce a v Kalifornii. Heman podporoval všechny národní podniky, tedy eský tisk. i

František

Mráek

objevil se v

New Yorku ped šedesá-

tým rokem minulého století, byv doma stíhán politickými úady. Vydavatelé „Národních Novin" povolali ho do St. Louis za redaktora. Když se „N. N." spojily se ,,Slo-

wanem Amerikánským", ímž

ek zvolen

vznikla „Slavie," byl Mrá-

za vrchního redaktora nového týdenníku. Pan-

—

blouznní za takové smíme oznaiti zamýpevedení amerických Cech na Amur odvedlo Mráka na Rus, odkud se už nevrátil a kde r. 1896 zemel. slavistické

—

šlené

R. 1909 americká vláda povolila

v Odse, pensi sloužil ;

nistické

Mráek

armád. Mráek

byl

Mrákov

vdov,

žijící

jako dobrovolník v unio-

vzdlaný muž, Moravan

rodem z Nenakonic, jenž žurnalistickému stavu pinesl nemalých schopností.

Vojtch Mašek. Ped píchodem Karla Jonáše redigoval Vojta Mašek, tehdy student pražské techniky, racinskou „Slavii". Zanechav novinaení, vnoval se ob-

chodu a prmyslu a stal se jedním z nejbohatších našinc v Americe. Zmínky zasluhuje, že Mašek nakreslil mapu amurského kraje, do njž se mli amerití Cechové vysthovati. Mapa byla ryta v nmeckém litoerafickém závod v Milwaukee. Narodil se r. 1839 v Pohoovicích, pijel do Ameriky r. 1860 a zemel ve Wisconsinu, kde dlouhá léta pebýval. Karel Jonáš, první Cech v Americe", zauiímal mezi rodáky výluné postavení, jaké neml žádný Cechoamerían ped ním, Klácela nevyjímaje, a jaké pravd po,,

ILLUSTRACE

.

249

už nikdo zaujímati nebude a nemže. Ceskoamerická generace léka, právník, uitel a politik, která se nyní v každé osad dlí o vliv a moc s místním redaktorem, se teprve rodila, když Jonáš a jeho „Slavie"

dobn

vládli

— jako státní senátor, konsul — provedl dkaz, že noviná mže se

eské Americe. Jonáš

a místo guvernér

mimo svj obor, má-li potebnou vli. Narodil se

k tomu nutné naíjna 1840 v Malešov a jako politický uprchlík pijel do Ameriky r. 1863 redigovati „Slavii." Zemel r. 1896 a je pochován v Praze.

uplatniti

dání a

i

jen

30.

Karel Jonáš a Václav Šnajdr, byli oba

zeti

Františka

Koízka. Josef Pastor. Pastor, než se stal

Z mladší generace ví málo kdo, že vysthovaleckým jednatelem v Ham-

burce, pracoval u novin.

Když

ídil „Pokrok," nastaly

ony pusté spory o

víru, jež potom nabyly domácího práva u všech asopis. Pastor byl v polemice bezohledný; avšak o jeho vysokých schopnostech nelze pochybovati. Beznadjná mizérie u novin, vypudila ho do Hamburku, kde prokázal vysthovalcm cenné služby. Narodiv se r. 1841 v Hostokrejsích, vstoupil po skonení gymnasia v Žatci co eholník do kláštera. Vysthoval se r. 1866. První zamstnání dostal u New Yorského „Staatszeitungu". Zemel v Hamburce.

tém

Ladimír (Matouš) Klácel. S osobou tohoto filosofa, Ameriky r. 1869, redigovati Bártova „Slovana Amerikánského", jsou nerozlun spojeny ranné djiny eskoamerického svobodáství. „Všude a ve všem zmýlený" staiký uenec zkusil v zemi svobody mnoho strádání, ba hmotné bídy. Zemel 17. bezna 1882 v Belle Plaine, la. „Poheb jeho, který se odbýval dne 20. bezna 1882, byl nejslavnjší ze všech pohb eských kdy v A-

jenž pijel do

ESKÝ

250

TISK V AMERICE

merice odbývaných," napsal souasný spokojením.

list

s

hrdým

u-

Klácelv hrob v Belle Plaine, je oznaen pomníkem odhaleným dne 29. ervna 1884, na jehož východní stran stojí

psáno:

„Zvnlému

uiteli svému, horlivému vla-

pravdosmlci prof. Ladimíru Klácelovi, na dkaz vdnosti, postavili Amerití Cechové. Narozen v eské Tebové 7. dubna 1808, zemel v Belle Plaine 17. bezna 1882." Jiný pomník Klácelv stojí na eskonárodním hbitov v Chicagu. Frant. B. Zdrbek je Klácelv žák, jenž slovem stenci, filosofu a

písmem šíí zásady svého uitele. Nikdy nedovedl s odprci smlouvati. Theologické vzdlání (Zdrbek byl vychován na knze) dalo mu výhody v ptkách s pro-

i

ml jen Klácel a má dr. Iška. Založil s Aug. Geringerem denník „Svornost", u kterého je dosud inným. Jeho prací peložených i samostatných je celá ada. Od mnoha let psobí jako eník Svobodné Obce v Chicagu. Narozen r. 1842 v Bezddicích, pijel do nové tivníky, jaké

vlasti

r.

L.

J.

1867.

Palda. Žurnalista, jenž první

vdom

a

zásadn

k uení socialistv, v dob kdy je širší vrstvy teprve chápati zaínaly a kdy vlastenectví starosvtského se piklonil

rázu nedovolilo o

nm vcn

souditi.

Za prusko-fran-

couzské války vydal v New Yorku psaný asopis „Lucernu". Psobil u mnoha list. Narozen 28. íjna r. 1847 ve Vodanech, žije od mnoha let v Cedar Rapidsích. Starší generace ho chová ve vdné pamti jako temperamentního, výmluvného eníka. V zámoí dlí od r. 1867.

Edward Rosewater, (pravým rodným jménem Rosenwasser), byl beze sporu nejznamenitjším

židem v Americe. Narodiv se

r.

eským

1841 v Bukovanech, pišel

Píloha ís. 73

Biskup Josef M. Koudelka


tisku v Americe

ILLUSTRACE

251

s rodii r. 1854 do Nové Zem a po válce usadil se v Omaze, kde poátkem sedmdesátých let jal se vydávati anglický denník „Bee", (Vela) nyní nejmocnjší žurnál mezi Omaliou a San Franciskem. R. 1871 založil týdenník „Pokrok Západu" a od té doby až do své smrti nepestal si všímati eského živlu v Nebrasce, rád se opíraje o jeho rostoucí politickou sílu. Rosewater míil vysoko: na mi-

málem by byl dosáhl obého. Náhlá smrt ped nemnoha roky uinila konec všemu. Syn Victor Rosewater vede „Bee" v tradicích svého otce. Krajané v Nebrasce íkali Rosewaterovi po sousedsky „Rozvail." nisterstvo poštovnictví a na federální senatorství a

„Hlas Jednoty Svobodomyslných", (vnitní strana).

Snímek tento poskytuje zajímavý dkaz jak se drobné eskoamerické osady ztrácejí a amerikanisují. Komu jsou dnes známa jména osad na vnitní stran „H. J. S." uvedená? Monsgr. Josef Hessoun, zakladatel jejich tisku,

vdce

katolických

šlechetný a vlastenecký

ech, knz,

mezi svobodomyslnými. Narodil se r. 1830 ve Vrcovicích, v kraji píseckém, zemel v St. Louis ve vysokém vku.

jenž se tšil zasloužené vážnosti

i

Rev. F. Kún, založil mateskou církev evangelickou v Americe a byl první, jenž tiskem promluvil k svým souvrcm. Pišed do Nového Svta r. 1856 z Moravy, prožil zde tento uený muž neuvitelné svízele. Kázával esky, nmecky anglicky rozptýleným evangelíkm v low, Minnesot, Dakot, Nebrasce a Kansasu, kdy ješt nebylo organisovaných sbor a kostel. Zemel v low v lednu 1894. Anton Novák, z Milwaukee, pilný nakladatel, jenž tiskem vydal též nkteré Klácelovy brožury, je rodák i

ESKÝ

252

TISK V AMERICE

bezovický. Narodil se roku 1845, ^^ Wisconsinu pišel r.

1866.

Z novináských pokus

ml

nejlepší štsti s tý-

denníkem „Domácností", jež vychází nepetržit 30 let. Dobré povsti tší se po eskoamerických osadách No-

vákv

kalendá, „Nová Vlast".

Jan Rosický byl nejznámjším echem na severozápad. Dobyl si velikých zásluh o eskou Nebrasku, které jako noviná vnoval nejplodnjší léta svého života. Jeho „Pokrok Západu", Edwardem Rosewaterem založený, pronikl do všech

kout nov

západn od eky Missouri

se budujících

a nebyl

echem

stát,

kdo tam

neznal jména tohoto listu a jeho redaktora. Vyprodav svoje podílnictví u „Pokroku Západu" soustedil tento pozoruhodný samouk svou nezdolnou energii na nové žurnalistické podniky. Praví cirkulaci,

se,

že

„Hospodái"

získal

jakou nemá žádný druhý hospodáský

list

tištný v eské ei. „Osvtu Americkou" též nesmírn pozvedl, tak že v dob jeho smrti mla závidní hodné íslo tená. Jan Rosický se narodil v Humpolci r. 1845. S rodii pijel do Ameriky r. 1861 a zabýval se obchodem než pilnul k žurnalismu. Onemocnv následkem pepracování, zemel v Omaze r. 1910.

Jan Vratislav apek. Mezi starými žurnalisty byl první, jenž tvoil samostatn, veršem prosou. V humoristickém veršování neml vbec soupee. Jeho „Diblík", v Clevelandu založený a v New Yorku obnovený, je chován jako vzácná památka ve mnoha eskoamerických rodinách a jeho životopis „svatého Antonína Paduánského" není dosud literární kritikou docenn. Rosického „Kvty Americké" otiskly nkolik povídek a veršovaných prací z jeho péra, jako „Maleriku", Rytíové'', „Strašidla" a „Duchové". Vynikl též jako vynálezce a

apek

i

ILLUSTRACE

253

hlavn v oboru elektiny, se Narodil se 3. ledna 1842 ve vsi Krašovicich a jako školák poslán na bavorské hranice do Zejvízu (Seewiesen) k píbuznému farái, aby se nauil

jeho amerických patent,

poítá

19.

nmin.

Gymnasium

studoval v Klatovech a v Písku, universitu

literární povst ve vlasti, pijel redigovati svobodomyslný „Pokrok", tehdy v Cle-

v Praze. R. 1871, maje už jistou

velandu vydávaný. Zemel v Astorii, pedmstí New Yorku, dne 3. ervna 1909. „Djiny Amerických Cech", jež nalezeny v jeho pozstalosti, budou vydány tiskem. Dr. František Iška.

Dr. František Iška, redaktor bývalý starokatolický fará, híásá volnou myšlenku nejen v tisku ale na enické tribun. Z pedních na tomto poli inných, je dr. Iška jedním z nejpozdjších píchozích do Ameriky. Nebojácný a energický, je tento eskoamerický Voltairista velmi ne„Vesmíru'',

i

muž

bezpeným

protivníkem.

Rev. Josef M. Koudelka. V starých ronících St. Louiského „Hlasu" vyskytuje se jméno rev. Koudelky velmi asto. Pekládal povídky, psal pouné lánky a pro katolickou mládež v Americe sestavil uebnice. R. 1882 redigoval „Hlas". Rev. Koudelka, jenž dosáhl vyšší hodnosti než kterýkoli jiný eskoamerický knz, byv jmenován svtícím biskupem, sídlí od let v Clevelandu. Rev. Valentin Kohlbeck. Že eští Benediktini v Chicagu vybudovali tak mocný tisk z jejich úeln zaízené tiskárny vycházejí asopisy „Národ", „Katolík", „Pítel Dítek'', „Hospodáské lyisty" a kalendá „Katolík" o to nemalou zásluhu má rev. Kohlbeck. Dost je toho slyšet v místní chicagské spolenosti o tomto podnikavém a energickém knzi a, ku podivu, i svobodomyslní odprci piznávají mu takt a umírnnost. Rev. Kohl-

—

—

ESKÝ

254

beck

je

TISK V AMERICE

v nejlepších mužných letech, a strana, jejíž je, od nho oekává další ješt úsp-

uznaným vdcem chy.

Jan A. Oliverius ml úast na vtším potu novináských podnik než kterýkoli jiný nám známý žurnalista. „Šelf

made man"

a vlastenec starého rázu,

bezúhonný

a poctivý, avšak v politickém nazírání jednostranný a v

hádce nedtklivý, byl Oliverius nejšastnjší, když semohl kížku s Karlem Jonášem, redaktorem „Slavie", neústupným demokratem. Je v tom cos jímavého, že prátito dva politití odprci a amerití patrioti, republikán Oliverius a demokrat Jonáš po dlouholetém pobyte sen v Cechách a to blízko v nové vlasti, dímají sebe. Oliverius se narodil r. 1843 v Královicích a v Americe sídlil od r. 1865. Zemel v Praze r. 1904. pustit do

v

vný

Akcie na vydání novin. Jak byl VojtaNáprsteknavrhl, vydalo družstvo „Národních Novin" v St. Louis akcie, jež prodávány po $2 kus. Akcie byly dvojího vydání: St. louiského a newyorského. Náš snímek pedstavuje akcii vydanou v New Yorku. Spisovateli ji zapjil pan R. V. Miškovský z Bloomfield, Nebrasky.

August Geringer, rodák val

do Ameriky

r.

z Písecka, jenž se

1869, jsa 2^

rok

stár, je

vysthonejpodni-

kavjším nakladatelem mezi americkými Cechy. Jeho asopisy, denník „Svornost", týdenník „Duch asu" a dvojtýdenník „Amerikán" mají závidní hodný kruh tenástva. Denník „Svornost" založil Geringer r. 1875 byl to první eskoamerický denní list vbec. Znaného rozšíení má jeho kalendá „Amerikán." Geringer se vypracoval vzornou pílí a železnou vytrvalostí, nedav se

—

zastrašiti

etnými poáteními

nezdary.

„Novoyorské Centennialní Listy". Toto byl asový

Píloha ís. 74

Dr. František Iška


tisku v Ameri<

—

ILLUSTRACE název „Newyorských Listu' za

as

255 „stoleté výstavy

filadelfické."

Václav Šnajdr. Od samého založení „Dennice Novovku", Václav Šnajdr vždycky vedl ve svobodomyslném hnuti. Po Karlu Jonášovi byl on nejvlivnjším novi-

náem. Žádný souasný list nemohl se pochlubiti tak intelligentní tenáskou obcí jako práv „Dennice Novo-

vku" Šnajdr

jím redigovaná; což jist nebylo náhodou. Václav si pivezl jisté novináské zkušenosti z Evropy.

Narodil se 26. záí 1847 v Ces. Budjovicích.

V

lét stoupil z redakce „Dennice

se

vysthoval

jímž tak

r.

18Ó9.

dovedn

Do Ameriky

cít únavu stáí, vyNovovku'', avšak péra,

1910,

vládne, neodložil.

„Dennice Novovku", kterou od r. 1877 ^^ ^9^^ ídil nepetržit Václav Šnajdr, povstala na troskách svobodomyslného „Pokroku".

Redaktoi eskoamerických asopis z roku 1877. Tení se ady našich zákopník! Z redaktor, jež

1878.

kresba pedstavuje, jsou na živu jen Václav Šnajdr, Fr. B. Zdrbek a Leo. J. Palda.

„Dlnické Listy", lépe známé jako Škardovy „Dlnické Listy", hlásaly socialism pérem redaktora Paldy, jenž vyhlašován za „otce socialismu mezi americkými

echy." J. V. Matjka založil celou adu nešastných novináských podnik, avšak nejvíce proslul svými „Chicagskými Listy". Matjkova osobní bezúhonnost byla všeobecn uznávána, ale scházel mu, co americký ob-

chodník zove, „systém." Nedostatek tohoto systému a pílišná rozptýlenost zavinily pád všech jeho publikací. Narodil se r. 1855 v Kladrubech u Zbirova, zemel v Chicagu v poctivé chudob.

—

ESKÝ

256

„Patriot".

Yorku po

V

TISK V AMERICE

boulivých sporech, jež vypukly v Neví osmdesátých mezi národni stranou

letech

a socialisty a anarchisty, zastával „Patriot", r. 1883 založený, jak samo jméno prozrazuje, kidlo národovc.

„Kvty

Americké", založené

zvnlým

Janem Ro-

sickým, byly nejlepším belletristickým listem starši doby.

V

ronících je uloženo více cenných prací. Bartoš Bittner, nkdejší vydavatel a redaktor „Šotka", je žurnalista nevšedních schopností, který se zálibou a zdarem pstuje etbu humoristickou a satirickou. Narodiv se r. 1861 v Milavi, pijel do Ameriky r. 1884, jejich

zamstnán u novin. Kuták, redaktor omažské „Osvty" a „Rozhle-

a byl skoro nepetržit F.

d"

J.

je žurnalista, jenž si osvojil

zpsob

ist rozumový

a

vcný

oblibou pstují amerití novinái.

psaní, jaký s Narodil se r. 1872 v Blatence v Cechách, studoval pt gymnasií v Písku a r- 1887 s rodii pijel do Chicaga. je rodem Moravan a cítním Tehrdý na obé. Tím se vysvtluje, pro nkdy kollegové u severních asopis nemohli rozumti tendenci „Svobody" v La Grange vydávané, podezívajíce Haiduška z cerhovského separatismu. Pišed s rodii do Texasu jako jedenáctiletý školák, r. 1856, prodlal Haidušek všechny trpké svízele starých zákopník. Svoje eské Moravany v Texasu zná lépe než je znají Seveané a oni na vzájem rozumjí jemu. Proto také má Haiduškova „Svoboda" mezi nimi nejvtšího rozšíení. Národní Výbor. Na návrh L. J. Paldy, uinný na sjezdu Ces. slov. podp. spolku v Cedar Rapidsích, ustavil se tak zvaný „Národní Výbor," ienž si vzal za úkol poíditi djiny eského národu v anglickém jazyce, vydávati obranný msíník (Bohemian Voice), založiti tiskovou kancelá, sbírati statistická data o eskoamerických

August Haidušek

xaský Jihan

—a

ILLUSTRACE

257

vysthovalcích, atd. Nkteré z tchto úkol Národní Výbor provedl, jiné byly nad jeho sily a prostedky. Rozešel se

asem

a tím se na novo potvrdila dávná zkušenost, že

mezi americkými Cechy není pdy, leda pro spolky zábavné a podprné. Známjší lenové „Národního Výboru" na našem snímku zachycení, jsou: V nejposlednjší í-aúé, od leva na právo první dr. Stulík, tvrtý první Václav Šnajdr, sedmý Anton Jurka; v druhé od leva Tomáš apek, druhý Max Kirchman, tetí P. V. Rovnianek (Slovák), tvrtý F. B. Zdrbek, šestý J. V. Matjka; druhý od leva na právo v sedící Jan Rosický, tetí paní Pitte-ová, pátý L. J. Palda, sedmý Karel Jonáš, osmý August Volenský.

ad

ad

„The Bohemian Voice", byl anglicky psaný msíník, vydávaný „Národním Výborem" amerických echv. Josef Jií Král, redaktor denní „Spravedlnosti" v Chicagu jé elným hlasatelem socialistického uení. Jeho kniha „Víra a Vda" je nejpozoruhodnjší prací toho druhu v eskoamerické literatue. Král bylvzdlán na amerického právníka, ale chytristika tohoto stavu se

mu

znechutila a

vnoval

se trvale žurnalistice.

Hynek

Dostál, redaktor „Hlasu" v St. Louis, nádo družiny mladších noviná. Narodil se r. 1871 v Boršicích na Morav. Studoval gymnasium a hornickou akademii a do Ameriky pijel r. 1898. Jeho manželka leží

msíník „eská Rev. Václav Vank,

rediguje

Žena."

rodilý Domažlian, je jedním mezi evangelickými kazately. pro slovanské vysthovalce v Baltimore jím založený, je vý-

Dm

z nejilejších

mluvným dkazem býval rev.

Vank

jeho veliké

novináem.

píle.

Než

se stal kazatelem,

258

ESKÝ

TISK V AMERICE

František Korbel, zakladatel Cesko-Americké Tiskové Kanceláe (ATK.) náleži k idnoucí skupin pisthovalc, kteí vkroili na pdu Nového Svta v letech, kdy celá ohromná íše západn od eky Missouri byla nejen neosazena, ale skoro úpln neznáma. Korbel oblíbil si slunnou a pírodním bohatstvím oplývající Kalifornii a rostl s tímto státem. Nyní podveer života tráví v své zamilované Praze. Na národní úely vnuje Korbel víc než kterýkoliv jiný Cechoamerian.

Píioha ís. 75

ca»8 RiPfBsw lan (itTttt, *"***»»

*«

fe'..

Skupina

...

asopis vydávaných na sklonku padesátiletí


tisku v Americe

f|^:#^^#J6J^JÍ^4l^^^^j|t%

^ -^

vóK <§S

^^^g^^^

':i^^^^^^

-^ ^^ m

Abecední seznam.

* *

*

Jméno asopisu, místo a rok založení. Alleghenské Listy, Allegheny. 1903. Americké Americký Americký Americký

Dlnické

Listy, Cleveland. 1909.

Oban,

Chicago. 1893. Paleek, Chicago. 1888. Sborník,

New

Amerian, Cleveland.

York. 1898.

1899.

Amerika, Chicago. 1888. Amerikán, Racine. 1870. * Amerikán, II,, Chicago. 1875. Anglické Listy, Chicago. 1897. * Astorian, Astoria. 1900. *

Baltimorské Listy, Baltimore. 1890. Baltimorský Denník, Baltimore. 1907. Beseda, Wilber. 1877.

* Besídka, Baltimore.

1895.

Besídka Dtská, Milwaukee. 1884. Besídka Slovana, Cedar Rapids. 1877. * Besídka Sokolská, New York. 1894. Bi, Chicago. 1876. Bodlák, Milwaukee. 1876.

Bohemian Voice, Omaha.

1892.

ESKÝ

200

TISK V AMERICE

The Bon Home County Independent, Tábor.

1904.

* Borec, Chicago. 1898.

* Bratrské Listy, *

Brenham.

Bratrský Vstník, Z. C. B.

1902. J.

Omaha.

1898.

Brejle, Chicago. 1882.

Budíek, Cleveland.

1885.

* Buditel,

Georgetown. 1908. Budoucnost, Chicago. 1883. * Cedar Rapidské Listy, Cedar Rapids. 1908. Clevelandské Listy, Cleveland. 1890. * Clevelandský Obzor, Cleveland. Clevelandský Vstník, Cleveland. 1907. * Creteský Pokrok, Crete. 1905. as, Milwaukee. 1893. ech, Milwaukee. 1876. echo- Amerikán, Montgomery. 1887. echoslovan, Chicago. 1883. echoslovan, II., Chicago. 1896. echoslovan, III., Cleveland. 1909. echoslovanský Obzor, Oklahoma City. 1907. ervánky Nové Doby, Cleveland. 1898. eská Lípa, Cedar Rapids. 1902. *

"^

* *

eská Žena, St. Louis. 1908. eské Noviny, Cleveland. 1888. eské Noviny, II., Oak Park. 1909. eské Osady v Americe, Hamburg. 1884. esko-Americké Kacíské Epištoly, Chicago. 1908. eskoamerický Svt, New York. 1910. eskoamerický Venkov, Omaha, 1910. eskoslovanský Obzor, Oklahoma City. 1907 esko-Slovanský Rolník v Texasu, Bryan. 1885. eskoslovanský Svt, viz. II. Svt.

eský

Bratr, Chicago. 1904.

ABECEDNÍ SEZNAM

*

eský eský eský eský eský eský eský

Demokrat, Chicago. 191 1. Lev, uba. 1891. Oban, Chicago. 1903.

Obzor, Schuyler. 1902.

Oklahoman, Oklahoma City. Peka, Chicago. 1898. Svt, II., New York. 1905. muchálek, Chicago. 1894. *

*

*

261

1905.

Dakotský Pokrok, Omaha. 1907. Denní Chicagský Svt, Chicago. 1895. Denní Hlasatel, Chicago. 1891. Denní Osvta, Omaha. 1902. Denní Oznamovatel, Chicago. 1909. Dennice Novovku, Cleveland. 1877. Denní Vstník, Chicago. 1877. Dlnické Listy, Cleveland. 1875. Dlnické Listy, II., Chicago. 1887. Dlnické Listy, III., New York. 1893. Dlnické Listy, IV., Omaha. 1894. Dlník Americký, New York. 1882.

Dtské

Besídky, Cleveland. 1898.

Diblík, Cleveland. 1872. Diblík,

Diblík,

New York. 1878. III., New York. 1885. II.,

Diblík, IV., Chicago. 1895.

Divadelní Listy, Chicago. 1891. * Domácí Noviny, Clarkson. 1904.

Domácí Pítel, New York.

1898.

*

Domácnost, Milwaukee.

*

Duch asu, Chicago. 1877. Duch Volnosti, Chicago. 1805. Dvacátý Dvacátý

1882.

Vk, New York. Vk, II., Munden.

1888 1901.

ESKÝ

202

TISK V AMERICE

Havlíek, Oklahoma

City. 1908.

* Hlas, St. Louis. 1872.

*

Hlas Hlas Hlas Hlas

Jednoty Svobodomyslných, lowa City. Lidu, New York. 1886. Pravdy, lowa City. 1874. Svobody, Chicago. 1896.

* Hlasatel, Chicago. 1892.

*

Hospodá, Omaha.

1891.

Hospodá Americký, Milwaukee. *

Hospodáské Listy, Chicago. Hospodyn, Milwaukee. 1889.

1879.

1898.

Hostinské Listy, Chicago. 1906. Humoristické Listy, Cedar Rapids. 1906. Hus, New York. 1876. Hvzda Západu, Dakota. 1886. Chicagské Listy, Chicago. 1882. Chicagský Denník, Chicago, 1910. Chicagský Oban, Chicago. 1894. Chicagský Svt, Chicago. 1895. Chicagský Svt, (denník). 1899. Chicagský Vstník, Chicago. 1873. * lowský Pokrok, Cedar Rapids. 1906. Jednota, Chicago. 1888. Jednota, IL, Baltimore. 1895. Jednota, III., Chicago. 1899. Jednota, IV., Chicago. 1902.

Jednota Osvojených, Cleveland. 1883. Jiskry, Chicago. 1896.

Kansaské Kansaské * Kansaské * Kansaský

Listy,

uba.

1885.

Noviny, Belleville. 1892. Rozhledy, Wilson. 1905. Pokrok, Wilson. 1905. Katolické Noviny, Chicago. 1867.

187:

ABECEDNÍ SEZNAM Katolický * Katolík,

ech,

263

Chicago. 1888.

Chicago. 1893.

*

Kewaunské Listy, Kewaunee. 1892. Kewaunský Obzor, Kewaunee. 1902. Knihovna Americká, Omaha. 1887.

*

Komenský, Lincohi. 1909. Komenský, II., New York. Kopivy, Baltimore. 1898.

1909.

Kotva, Schuyler. 1892. *

*

Kesanské Listy, Clarkson. 1899. Kesanský Posel, Cleveland. 1891.

Kvty Americké, Omaha. 1884. Kvty Americké, II., Omaha. 1900. Kvty Humoru a Pravdy, Chicago. Lampika, Chicago.

1876,

1885.

Lesník, Hawthorne. 1907. Lidové Listy, Cedar Rapids. 1905. Lidové Noviny, Chicago. 1901.

Listy

Pouné

a Vzdlávací, Cedar Rapids. 1897.

* Literární Rozhledy, Chicago. 1910.

Lucerna, New York. 1871. Matice Dlnická, New York. Meziaktí, New York. 1905. * Msíní Pehled, Cleveland. * Msíní Vstník, New York. * Msíní Pehled, Cleveland. * * *

* *

*

Msíní Msíní Msíní

1893.

191

1.

1904.

191

1.

Vstník, II., Cleveland. 1910. Vstník, III., Chicago. 1909. Vstník, IV., Chicago. Minnesotské Noviny, St. Paul. 190/I. Minnesotský Pokrok, St. Paul. 1908. Minnesoan, St. Paul. 1808. Národ, Chicago. 1894.

ESKÝ

204

Národní Národní Národní Národní Národní Národní

Náš

V AMERICE

Dlnické Noviny, Connelsville. 1889 Listy, Omaha. 1886. Noviny, St. Louis. 1860. Noviny, II., St. Louis. 1868. Noviny, III., Cleveland. 1873. Noviny, IV^., Baltimore. 1900.

Život, South

Naše

TIvSK

Omaha.

1907.

Listy, Chicago. 1903.

Našinec, Chicago. 1883.

*

*

Nedlní Beseda, Chicago. 1902. Nedlní Hlas Lidu, New York. 1889. Nedlní Listy, Cleveland. 1901. Nedlní New Yorské Listy, New York.

1891.

Neodvislost, Baltimore. 1906. *

New Yorské Humoristické Listy, New York. New Yorské Listy, II., New York. 1886. New Yorkský Dlník, New York. 1874. New Yorské Listy, New York. 1874, Nová Nová Nová Nová Nové Nové Nové Nové

*

Doba, Chicago. 187 1. Doba, II., Chicago. 1879. Doba, III., Schuyler. 1887. Vlas, North Bend. 1885. Doby Listy Svátení, Schuyler. Proudy, 1899. Proudy, Cleveland. 1909.

Smry,

1892.

Baltimore. 1910.

Noviny, Wilber. 1892. Noviny pro Maliké, Chicago. 1905.

Novoyorské Centennialní Listy, *

188;

New

Nový Domov, Hallettsvílle. 1895. Nový Svt. Chicago. 1898. Nový Vk, Chicago. 1899. Nový Život, New York. 1899.

York. 1876.

ABECEDNÍ SEZNAM Oban, Chicago. Oban, II., New Obanské Listy, Obchodní

265

1880.

York. 1887. St.

Louis. 187 1.

Listy, Chicago. 1897.

Obrana, Chicago. 1897. Obrana, II., New York. 1910. Obzor, St. Paul. 1891. * Obzor, II., Hallettsville. 1891. *

* *

* *

Obzor Hospodáský, viz „Obzor" II. Odvník, Chicago. 191 1. Oklahomské Noviny, Oklahoma City. 1905. Orgán Bratrstva . S. P. S., Oak Park. 1891. Orgán eskoslovanské Jednoty, Chicago. 1902. Orgán Jednoty Svobodomyslných, Cedar Rapids. 1871.

Osvta, Omaha. *

1898.

Osvta Americká, Omaha.

1903.

Oznamovatel, Chicago. 1888. Oznamovatel, II., Cleveland. 1892.

Ozvna, Chicago. Patriot,

New

1891.

York. 1883.

Pestré Listy, Cleveland. 1899. Pochode, Chicago. 1896.

Pochode,

II.,

Cleveland. 1899.

Pokrok, Chicago. 1867. Pokrok, II., Chicago. 1893. Pokrok, III., Chicago. 1897. * Pokrok, IV., Schuyler. 1904. * Pokrok Západu, Omaha. 1871.

Pomnnky, Pozor,

St.

-

Chicago. 1885 Louis. 1863.

Práce, Chicago. 1886.

Prapor Svobody, Chicago. 1872.

ESKÝ

266

TISK V AMERICE

Pravda, Cleveland. 1871. II., Chicago. 1879.

Pravda,

Pravda, III., New York. 1882. Pravda, IV., New York. 1886. Pravda, V., Chicago. 1886. Pravda, VI., New York. 1898. Pravda, VIL, Cedar Rapids. 1900. *

Pravda, VIII., Chicago. 1901. Pravda, IX., Chicago. 1909.

Právo Lidu, Chicago. Progress,

Proletá,

1893.

New York. 1882. New York. 1884.

Proudy, Cleveland. 1908.

První Máj, Chicago. 1896. Pítel, New York. 1907. * Pítel Dítek, Chicago. 1889. Pítel Lidu, Wahoo. 1891.

Rádce Lidu, Cleveland. * Radost,

1900.

New

York. 1909. Rarášek, Chicago. 1876. Republikán, Chicago. 1884. Republikán, II., Chicago. 1895

.

Revoluce, Chicago. 1897. * Rodina, Racine. 1880.

Rodinný Léka, Chicago. Rovnost,

*

*

1900.

New

York. 1887. Rovnost, II., Milwaukee. 1892. Rovnost, III., Milwaukee. 1894. Rozhled, New York. 1905. Rozhledy, Cleveland. 1899.

Rozhledy,

II.,

Chicago a Omaha. 1905

Rozséva, Cleveland.

1888.

Rozvaha, Cleveland. 1878.

ABECEDNÍ SEZNAM *

íp, New York.

267

191 o.

Ruch, Milwaukee. 1893. * St. Louiské Listy, St. Louis. 1902.

The Salin County

Post, Crete. 1874.

Satan, Chicago. 1882.

Sbratel Pohlednic a Známek, Chicago.

1900.

* Slavie, Racine. 1861.

Slovan,

La Grange.

Slovan,

II.,

1879.

Chicago. 1909.

Slovan Amerikánský, viz Slovan Americký. Slowan Amerikánský, Racine. 1860. * Slovan Americký, II., lowa City. 1869. Slovanská Jednota, La Grange. 1899. Slovanská Vzájemnost, New York. 1892. Snaha, Chicago. 1892. * Sokol Americký, Chicago. 1879. * Spravedlnost,

(týdenník) Chicago. 1900.

* Spravedlnost,

(denník) Chicago. 1905.

*

Stráž Sokola, New York. 1910. Svatá Rodina, La Crosse. 1904.

*

Svt, Cleveland.

191

Svtem, Chicago. Svtozor,

New

Svtozor

II.,

1.

1897.

York. 1890.

Chicago. 1909. Svit, Schuyler. 1893. *

Svoboda, La Grange. 1885.

*

Svobodná Škola, Chicago. 1896. Svobodný Oban, New York. 1887. Svojan, Chicago. 1873. II., Chicago. 1894.

^ Svojan, *

Svornost, Chicago. 1875.

Šibeniky,

New

York. 1906.

* Šípy, Chicago. 1910.

?

ESKÝ

268 Šotek, Šotek,

Šotek,

TISK V AMERICE

New York. 1885. IL, New York. 1889. III.,

The Taylor

Chicago. 1893. Journal, Taylor. 1906.

Telegraf, Baltimore.

1889.

* Telegraf, II. , Baltimore. 1909. *

Texan, La Grange. 1879. Texan, IL, Granger. 1908. The Day, Cedar Rapids. 1886.

Týdenní Hlasatel, Chicago. 1892. Týdenní Dlnické Listy, Cleveland. 1875. Týdní Oznamovatel, Chicago. 1882. Týdní Oznamovatel, IL, Chicago. 1883. Typograf, Chicago. 1904. Typografický Vstník, Chicago. 1894.

U

krbu, Cleveland. 1901.

Veerní Listy, Chicago. 1894. Veerní Noviny, Chicago. 1897. *

Vesla, New York. 1885. Vesmír, Chicago. 1909.

*

Vesna, Chicago. 1895. Rozumu, New York. 1910.

*

Vstník, Western College. Vstník, II. Chicago. 1903.

Vk

1874.

,

*

*

*

Vstník Bratrský, . S. P. S., Omaha. 1880. Vstník es. soc. organisací, Cleveland. 1905. Vstník lowský, Cedar Rapids. 1905. Vstník Jednoty Táborit, St. Louis. 19 10. Vstník ádu R. H. Vickers, Chicago. 1906. Vlast, Omaha. 1903. Vlastenec, La Crosse. 1898. Vlastenec, IL, St. Louis.

19*31.

Vlastimil, Milwaukee. 1896.

ABECEDNÍ SEZNAM *

Volné Listy, New York. 1890. Volné Proudy, Chicago. 1900. Volné Smry, New York. 1903. Volnost, Cleveland. 1880. Vytrvalost,

New

Prague. 1892.

Westské Noviny, McLennan.

1909.

Wilberské Listy, Wilber. 1892. * Wilberské Listy, II., Wilber. 1902. * Wilberský Týdenník, Omaha. 1905. Zábavné Listy, New York. 1882.

Zábavné Zábavné *

Listy,

II.,

Listy, III.,

Cleveland, 1895.

Omaha.

1902.

New

York. 1884. * Zdraví, Chicago. 1902. Zábojan,

Zlatá

Hvzda,

Schuyler. 1901.

Zlaté Klasy, Chicago. 1885.

Zrcadlo, Cleveland. 1908.

Zvon, Omaha. 1910. Zvony, Racine. 1863. * Ženské Listy, Chicago. 1894. Žert a Pravda, Cleveland. 1898. *

* Život, Crete. 1910.

269

Ceskoamerické asopisy v Prmyslovém

Museu. Slowan Amerikánský

I.

2.'^2

Obanské

ESKÝ Listy

TISK V AMERICE I.

ASOPISY V PRMYSLOVÉM MUSEU Slovan Amerikánský

VIIL

roník 1876

Hlas Jednoty Svobodomyslných

"jj

lowa City

273

Opravy. Na Na

str.

171

str.

178

má má

být "Pokrok" IV. místo Ví. být vypuštna* u 'Troud", protože

145

má

být vypuštna* u ''Týdenního Hlasa-

nevycházejí.

Na tele",

str.

ponvadž

Na Na

nevychází.

má

být Altaroche.

str.

188

str.

78 je Jakubík zaznamenán Jakoubek, na

152 Jakubíek.

Na

str.

175

má

být Jan a ne F. Janák.

str.

Rejstík Jmen. Adams

rev. K. A. 134, 151, 1«1. Albieri Pavel 67, 76, 116, llíí, 125, 127, 142,146,157,160,161. Alis Karel 76, 83, 98, 107, 109.

Antén Karel O. 77, Andl Jos. 156, 175. Anýž

L.

V. E. 134.

151,

161,

P.

Berman

Alois 118.

Bezdka

123,

109. 116,

117.

R. 182.

Císa

116. 127.

ev.

J.

Frant.

Blohradský

*

W.

J.

246.

65,

173,

27,

29,

97,

IV.,

100,

99,

114,

3,

103,

115,

ada

J.

136,

67,

116,

134,

135,

119. 13í).

emus

123,

134.

135,

140,

161.

162,

79.

Frant. 76. Frant. 98, 125, 126, 128, 141,

155.

echová

A.

Anna)

erný erný

256.

Bouška rev. Em. Božovský Jan 137.

61,

138,

S.

137,

169.

B. 74, 101, 102.

30.

129, 145,

257.

(viz

Jan

Dostálová

178.

78,

110,

142.

Jos. 83. ervený rev. Petr. 58, 169. Jos. 67. 116. 119, 122. rev. Vilém 79.

ermák 10,

31,

12,

19.

33,

88.

oka

Daneš

133.

67,

113,

138,

132,

178.

J.

Jan Vratislav

aloun

Bobal ev. Frant.

Breth M.

A.

apek Josef V. 111. apek Lad. 76, 160. apek Tomáš 67, 110,

58.

Bobek Vác. 9, 13. Borecký Jan VII, 89,

apek apek 45,

71.

Bleha ev. K. A. Blaške rev. 78.

24,

6.

5,

116, 118, 121, 122, 129. 134, 135, 252.

Bartoš

20.

162.

178.

J.

111,

109.

163.

L.

—

Cukr

134.

— —

148,

119,

Clpín rev. Vojt. 79. Cigelhein Jos. 131.

Bešta 133. Beneš A. E. 137. Beneš 123. Beneš J. J. 141. Benedix Fr. 173. Beneš rev. C. J. 79.

127,

116,

75.

Jos.

120,

112,

J.

67.

129.

Cimler

Beránek Sláv Beránek J 163. Beránek K. 173.

.

Bureš Vác. Bujárek J.

Cetlovský F.

162.

—

107,

116,

134.

130,

126,

Batovec

Bittner

127,

Castello rev. R. M. de Cejnar rev. V. 178.

154.

176.

Balvín Vác. 185. Ballon ev. Tomáš 79. Bártík Jos. 161. Bartošek Frant. 129,

Beka

Jos. 152. Jos. 68, 74,

Bubeníek

151,

Bakora ev. Bachman

Bém

rev.

Vác. 116, 133, 147.

dr.

Atoš I. 126. Avenarius H.

142,

131.

Be

Buata

79,

F.

J.

115.

Dinebier Jos.

58.

110.

Dittert

Jos.

Dostál

Hynek

63,

78,

150,

67.

182.

VII. 257.

58.

59,

60,

Dostál ev. Jos. 78, 79. Dostál Method 78. Dostálová Anna (viz echová), (Zajíc

Doekal Jan Dobiáš

A.)

76.

W.

172,

180,

181.

Dongres

W.

L.

Doležal B. Doležal K.

158. 135.

183.

J. A. 171. F. J. 126.

Vác.

58,

enk

Duras

150,

ada)

(viz

Drahovzal Jan Drozda J. 179.

Dvoák Dvoák Dvoák

141,

119.

J.

171. 102, 111, 112,

77,

Ehrenberg-er rev. Fr. Eliáš 30, 31.

78.

—

W.

131.

S.

Elsner Ant.

72.

Erben

19,

88,

B.

J.

22,

123, 132,256.

Frant.

78.

Haller A. 122. Haušild L. L.. 123. Hansvencl Fr. 142. Hanzelín Jos. 144. Hanzelín Fr. 144, 145. Hais Frant. 173.

149,

23,

72,

246.

89,

67.

Havránek R. J. 110, 116. Hájek Jos. 116, 127, 172. Hájek Jind. 122. Hájek Frant. 142, 168. Hájek V. J. 177.

Hlaváek

21,

66,

147.

Havránek A. J. 173. Herc Bernard 68, 147. Heman Jan 35, 247, 248. Heck Vilém 78. Hessoun Msgr. VI, 78, 111,

114, 116.

Elliot

Gust.

Halamíek

142.

Jar.

rev.

Haberman

Hajdušek Aug. 49, Havlasa Jan 67.

178.

78,

Donato

Gross Albert 150. Habenicht di\ Jan

Frant.

155,

163,

173.

Hlínová Miloslava R.

Houš

150.

Anton Petr

rev.

251.

J. 67, 129, 133,

67,

66,

79.

Fabián F.

143.

Hodyc rev. Jan Hospodský J. A.

Fairall rev. H. 114.

Farský Farník

Old. 138, 153. rev. M. 79. Fiala J. A. 136. Fišera F. 116, 125, 127, 128, 149, 150, Flíg-1

167,

173.

126, Fr. 133.

128,

156,

161,

J.

116,

L..

Fleischman

Formánek dr. F. Frank L. C. 134. Fuerst Otto 4. Furst

—

129.

142,

143,

175,

67,

79.

76,

131,

Horák rev. Frant. Hošek Jind. 133. Hojda Jan Holzknecht

Holeek

C.

79.

139.

Jakub

Fr.

142.

Hradený

Fuchs Vác. 145, 170. Fuík Jan 127. Furdek rev. Št. 79, 132.

Hrejsa

140.

142.

Hora Fr. J. 157. Horký V. J. 164. Hrbek Šárka 180. Hradecký Fr. 175,

163.

134,

176.

179.

Ant. 123, 131.

rev. F. J. 167.

142.

Hibal Jan

Hubáek

—

73.

Hubert

Gajdoušek rev. Jos. Geringer Aug. 69, 102, 116,

117,

151,

166,

119,

135, 254.

79.

103, 112, 138,

140,

Charvát Otakar

250, Jan 128.

Geringer Giddlng A.

Gluecksman Grégr Bet.

(viz ada) F. J. 123. 127,

133,

Jos. 134. Huettler A. 179. Huna rev. Jan 79.

135.

146.

67, 110, 184.

Chlumský rev. A. 167. Chmelíek dr. J. F. 158. Chudoba Jar. 116, 127, 132. Chundelák

rev.

Jos.

79.

Chotek Hugo 137,

136,

Chvátal Jos.

Ishman Iška

165.

140,

Jan&k Jan 141,142, 184. Janda Jos. H. 144. Janda R. 167. Janda AI. 67, 147, 155,

161,

—

79.

152,

175.

47.

94,

95,

96,

13, 17, 33,

9,

69,

98,

110,

72,

89,

93,

101,

103,

105,

120,

121,

125,

106,

108,

248.

249, 254. 255, 257. 96. 98, 120.

Jonáš Bed.

Jung

129,

106,

257.

rev. Val. 78, 139, 150,

Koerner

Fr. 78, 79. rev. Vác. 79. rev. Vác. 79.

Kozel Ant. 126. Kostoryz St. L.

150. 160.

Kopecký

Jos. 152. Jar. 156. 160, Konel Fr. 179. Kotou O. 180. Kottner J. L. VI.

Koša

183.

116, 117. 123, 150. Kroupa J. E. 123, 144, 145, 150. Kraus Tomáš 78, 150. J.

173,

163,

257.

rev. V. 167, 171.

Kivan Václav VII. Kíž Frant. 15, 83. Kudlatá Vác.

68,

133, 149, 158,

160, 162.

Kubala Jan

257.

Klácel Ladimír

Kudj

IV, V,

38,

39,

8.

40,

33, 34, 41.

42.

46, 65, 66, 68, 98, 102, 106, 107, 111, 112, 113, 122, 245, 248, 249, 250, 251.

Kleisner Vác. 20. Klein ev. Alois J.

Kolá Jan 15, Kolaný — 26. Kolá rev. F. Kolá St. 116.

Kohlbeck

Králíek 150.

155.

37.

78,

Krobošt Jan 130, 134. Kroužilka Vilém 161.

Vác. VII, 133.

36.

75.

253.

145, 83.

128.

Kirchman Max 35,

129,

Kramoliš rev. Boh. 78, 79. Král J. J. 9, 68, 98, 120, 144,

—

46. Kareš Kautský Jan 15, Kašpar V. 74. Kašpar F. J. 134. Kabátová Ržena Kárník J. J. 184.

Khop

68,

Krall E. A.

122.

35,

Justitz Jar. 146.

Keclík V. Keclík O.

—

Krásný

V. A. 49, 110, 161.

Juránek Tomáš Juránek rev. 75. Jurka Ant. 99,

127,

6.

133.

132,

Koárník

65.

121,

Kopecký ev.

dr. J. R. VII, 34, 67, 110, 116, 122. 146. 149, 158. 44,

119,

107.

253.

Jiínský

36,

10,

249.

Kocián Ant. 4, Korbel Fr. 258. Koss Jos. 132. Kochmann Leo

79,

78.

Jonáš Karel VIII.

1, 9,

Koniakovský A. M. 77. Koudelka biskup Jos. M.

F. H. 131.

Jícha Vác.

VIII,

I,

98.

95,

246,

245,

Koští

166, 170.

Jeábek

94,

92,

Janský 159. Jandus V. 71. Jaeger ev. Jan N. Jakubík F. 78, 143, Jelínek Jan 173.

Frant.

31, 32, 35, 44. 72, 74. 81. 88, 89.

183.

Fr. 68, 181, 250, 253.

dr.

Koízek

12, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 29, 30,

139.

78,

W.

G.

118. 119, 123,

67.

138,

82.

Kubricht Andrew

Kuták

177.

134. 142, 154, 168, 170, 173, 256. rev. F. 114, 115, 251. Kvítek rev. B. 139, 150.

F.

110. 120.

J.

Kún

Kysela Frant. 79.

Ladma

—

Langmeyer 79.

77.

Zd. 173.

76.

15.

Jos. 97, 99, 103, 112

119, 123, 124.

Langer

Jar.

175.

Lany i

116.

Mizera F. 131. Misko vský R. V.

140.

Molitor rev. Jos.

re v. L. 138

Lederer Rich. Lefner Frank

Lenoch Vác. 142. Lenger J. 38. Letovský Jan Bárta 17,

18,

81,

30,

88,

144,

31,

89,

246,

Molkup VIII, 35,

33,

92,

93,

8, 16,

44,

94,

F.

dr.

254.

110^

79, 106.

C.

116,

117.

Motyka rev. Ant. 157, 166. Mráek Frant. VIII, 8, 21, 31 35, 72,

49,

27,

29,

30,

107,

91,

92,

93,

25,

88,

89.

248.

Mula

249.

Letovský Jan Bárta, ml.

49,

Vojta 173. Musil K. 167.

107.

Lešikar Josef

—

Lexa

5,

L. 26, 35, 75, 247.

Náprstek Vojta 11,

6.

12,

19,

III, 7, 8,

20,

21.

32,

Lier Frant. 122, 127, 158. Lier Otakar VII, VIIL Lidiák Frant. 123, 162.

Nastoupil Josef VIL

Losa

Nesrsta Jos.

81. 245, 246,

Nedvídek

rev. V. 162. Jar. V. 120, 137, 140, 144.

9,

10,

85.

71,

254. 73.

J.

77.

Luák

Nevail Vác. 76. Neužil rev. Prokop

Malý

Neužil Jos. 142. Neumann dr. K. 116, 117, 150.

rev. Jos. 79.

Malec Vlád. Malinovský 8,

78.

(Malinowski)

A.

Nig-rin J. V. 133, 184.

Maljevac Jií K. 182. Mareš J. V. 78. Maršálek rev. Jan 79. Mašin Dan. 118, 134.

92,

93,

Matjka

98, J.

Novák Anton

31,

88,

89,

49,

62,

112,

115,

125, 126, 138, 142, 152, 153, 154, 163, 164. 255, 257. 5.

Matj

rev. Boh. 79, 171. Matlach J. B. 171. Jos. K. 75, 107, 125, 156.

Mazá

110,

Medlín Wen. 73. Meilbek Leo 75, 126. Melichar rev. V. 79. Melcer Jos. 175.

Menšík J. 131. Mergl rev. Alois Michal Jos. Milý E. 68.

Novák Frant. 78. Novák Jos. 78. Novák F. Dagrobert

155,

165,

Nový Nový

prof. Fred. G. 158. J.

127,

J.

133,

75,

147. 176.

128,

134.

147,

151, 154.

Novotný Josef 31, 88. Novotný Miloš 106. Novotný Miloš VIL Novinský Jos. 76. 110,

Nunvá

Frant.

119.

77.

rev. Jos.

79.

171.

VL

47, 49, 60,

61, 99, 103, 107, 109. 110.

112,

117,

118,

126,

130,

132,

119, 149,

Opitz Jan

72.

Osoba

5,

Palda 68,

69,

182.

Oliverius Jan A.

110.

rev. V.

181.

Odvárka Ant.

58.

Mikota rev. F. 79. Mikolanda Jakub

40,

129,

179,

Oenášek

Miller Jos. 137.

Mineberger

155,

168,

124,

Matjka Jakub

118,

147,

125,

25L

117. 30,

106,

139,

122,

248.

V.

15L Niederle Oskar 124, 178, 180.

30, 89, 92, 93.

Mašek M. 116, Mašek J. V. 110. Mašek Vojta 8,

79, 139, 150.

49,

—

L.

123, 153, 254.

6.

VII, VIII,

J.

60,

121,

68,

71,

107,

109,

116,

255,

256,

257.

74,

127,

44,

45,

75,

105.

144,

250,

Pastor Josef VIII,

33, 46, 73, 74, 99, 100, 102, 107, 109, 130, 249.

Pavelka Frant. Pecka Jos. B.

83. 67,

68,

75,

128,

F.

116,

116,

161,

117, 126, 173.

163,

Pintner K. 177. Pitte-ová pí. 257. Písek ev. dr. Vin. 152, 154.

Plocek Jan 12. Podlipný Jan 124. Pohl Vác. 35, 247. Polák Fr. 23, 24, 25,

Pondlíek Pospíšil

Josef

— —

27.

F.

rev.

117,

119,

79,

136

ský) 144,

98,

67,

107,

149,

157.

(J.

127,

69,

144,

102, 157,

Stank

107,

167,

Kvten130, 49,

136, 51,

110,

124,

130,

170,

252,

256,

257.

Rosewater Edward 109,

120,

Rouek

250,

Jos.

RudiS Hynek

M.

251,

101,

108,

252.

170.

124, 127, 161, 183. 141.

Rundus Frant.

141. 23, 24, 88, 99.

107. 174,

183.

16.

Svrák

89.

Jos. 122,

Straka Jan

112, 116.

Rosický Jan VII, VIII,

77.

—

114.

Rejsek V. 140. Ringrsmuth F. K.

75, 83.

Soukup Ant. 142, 157. Soukup Tomáš 78. Soukup Jan 78, 159.

Stuchlík 97,

92.

Stehlík Jos. VIII, 79.

S.

154.

Sperakus Vác. 133. Srbeka Ad. 142, 153. Stropek 5.

122.

Reindl Jan

—

Slavík

J.

T.

—

Sládek J. V. 74. Sládek Kar. J.

115.

Reišl Gust. B.

89.

—

137.

Rabštejnek

88,

150, 153.

Sklená 159. Skodopole John Sládek Hynek 19,

4.

Pibyl F. J. 110, 150. Píborský J. 149. Píhoda Bed. 154, 166. Pšenka Jar. R. 67, 117. Pšenika Jos. 161.

Rázný

Seifert

—

—

Pibyl

17,

Sinkule Jos. K. 136. Skála —5, 6. Skala F. VI, 142. Skala Št. 173.

68, 128.

rev. Vác. 67. rev. Frant.

Sedláek Bed. Sedlecký Bet. Sekavec Jos. Senkapaul P. Senná 6.

Pražák 73. Procháska Karel 99. Procházka H. 124. Prokopec 6.

Prcha

15,

Schreiter L. H. 134. Schíissler Jos. K. 76.

—

150,

F. 77.

J.

Satran Jos.

Pešek Vác. 77. Peshek 98. 144,

V. 68. Jos. 134.

Sadílek

167.

Petrželka Vác.

110, 156.

Franc 246. Rovnianek P. V. 257. Rynda rev. Jan 79.

íha

136.

Pelikán rev. Fr. 142. Pergler K. 163, 173.

Peina

Rob.

etický

133, 136, 147, 154.

Pekar Jan

Ržika Ržika

169.

C. 150, 183. Jan P. 173. J.

Svoboda F. H. 165. Svoboda K. B. 155. Svoboda F. J. 146, 160, Šaur 20. Šafránková pí. 76, 142. Šafránek V. P. 142. Šeps Jan 150.

—

Ševík Ševi

161,

Jos. 183.

—

47.

Šimonek Vác. 17, 42, 73, 83, Šimek V. J. 75, 139. Šiller rev. Vilém 67. Šimoník rev. Jul. 79. Šinkmajer rev. Jos. 79. Šindelá J. 161.

247.

široký Fr. 183. Škarda Frant. IV,

45,

75,

77,

Veverka Ed.

105, 116, 121, 127, 255.

Škaloud Frant. ^

VI, 67, 153,

J.

154.

Šlesinger 35,

75,

Šmatlan

(Schlesinger)

A.

L.

247.

Jos. 136.

Šnajdr Vác. VII, VIII,

10. 37, 41,

65, 67, 68, 96, 99, 100, 103, 108,

110,

119, 255, 257.

Špirk

J.

retr

J.

120,

144,

127,

249,

F. 76. 109.

Leo

79.

Štrauch Anton

161.

Šuster Jos. B. 135,

Švagrovský Max

133,

161,

163,

173.

Švandrlík J. 115. Švehla B. 133, 134, 142. Švejka J. 116. Švrdlík rev. Florian 67, 79. Tauchen rev. Frant. 142. Tichý rev. Frant. 79. Tiapal Karel 98, 99.

Xaver

78. 79.

Toman Jií 78. Toman F. X. 165. B.

Tma 161. Tma

5,

120, 183.

F. K. VII, 112, 123, 124,

142,

153, 155.

VI, VII, 107, 116,

147,

Tvrdý A. G. 174. Valášek-Sigma J.

Vank

27.

6.

Frank Tupý Lad. J. 125,

89.

122.

Trešer Fr. 23, 24, Trojan Jos. Ad. 67,

Tma —

176.

—

Vlek rev. Ant. 132 Vodika Vác. L. 73,

110.

Voneš Jan 78, 150. Vopálecký Karel 112,

118,

12t

Vopálecký Edw. 124. Volenský Aug^. 122, 257. Vonášek Tomáš 116. Vojan dr. J. E. S. 133, 134,

144.

Vorel N.

166.

Vostrovský

Jar. 100.

Wagner Jan

—

131.

Wm.

Walleck Weber Win.

79.

116, 127.

Walla Ant. K. Wallenfels

67,

133.

75. 83.

Wladka Rud. 182. Wyskoil Chas. 83. Zachar Jan H.

67.

—

Zajíek 5, 6. Zajíek Jos. 15. Zajíek M. 83. Zdrobek 6.

—

—

Toužimský 5. 6. Trávníek (Nechuta) Trefný

Vinklárek Karel Vinický 11. Virka V. 131 Vížek J. .116. Vlach J. 117.

Vrána rev. 79. Vránek ev. Jan Vrba Jan St. 77.

257.

Till rev. Fr.

159

174.

12, 21.

Štnika Frant. 97. Stulík dr. K. 116, 119, 122, 158, Sumek Karel

156,

124.

123, 124.

Štolfa Lad. 78. Štolfa J. 142. Štefl rev.

Veselý Karel 128. Velebný Jos. K. 137,

150,

167.

67, 120, 164.

rev. V. 126, 128, 142, 152,

257.

Vaftous rev. Fr. 79. Veselý Ant. Pr. 78, 158.

Zdrbek

F. B. VII, VIII, 37, 65. 68, 69, 74, 99, 100, 101, 102, 108, 110, 116, 117, 119, 151, 250, 255, 257. Zeissl Jind. 78, 139, 150. Zeman J. 116, 117. Zeman R. 132, 139. Zemanová Josefa Humpal 150.

Zeyer Julius 8. Zítko Josef 10,

75.

Zoula Norbert 75, Zrcadlovský 46. Zve sper J. S. 182.

—

Žaloudek Jan Žalud rev. Fr. Žižka Jan 15

78. 79. ,

76.

100.

128.

Thomas Padesát let ceskelio v Americe tfapek,

z

6953 .5

B7C3

PLEASE

CARDS OR

DO NOT REMOVE

SLIPS

UNIVERSITY

FROM

THIS

OF TORONTO

POCKET

LIBRARY

tiskr:

i!!l!liilliliii!l

i!lllllli!!l!lllll

f!"'S! liTiliinhiillil

illi!

m 11

Recommend Documents