SPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA (SZP) ¾ Jedna z nejstarších společných politik ¾ Kontroverzní – úspěchy vers. problémy ¾ Oběť svého vlastního úspěchu ¾ Nákladná ¾ Problémová ¾ Složitá ¾ Příliš byrokratická
ŘÍMSKÁ SMLOUVA ¾ První skutečný krok k integraci zemědělství ¾ Podepsána 25. března 1957 ¾ Články 38 - 47 (32-38) nastiňují podobu
budoucí SZP a to zejména její: - cíle - nástroje - možnosti regulace trhu - vztah k obchodu se třetími zeměmi
CÍLE SZP (článek 33) ¾ zvýšit produktivitu zemědělství podporou
technického pokroku a zajišťováním racionálního rozvoje zemědělské výroby a optimálního využití výrobních činitelů, zejména pracovní síly; ¾ zajistit tak odpovídající životní úroveň
zemědělské komunity, a to zejména zvýšením individuálních příjmů osob pracujících v zemědělství;
¾ stabilizovat trhy; ¾ zajistit plynulé zásobování trhu; ¾ zajistit dodávky spotřebitelům za rozumné
ceny
Aspekty zásadních cílů SZP
Ekonomické
Sociální
Politické
PRINCIPY SZP ¾ Princip jednoty trhu:
- stejná pravidla pro všechny - společný trh - stejné možnosti uplatnění na vnitřním trhu
¾ Princip komunitární preference:
- preferování odbytu produktů z ES/EU - ochrana vnitřního trhu před levným dovozem - ochrana vnitřního trhu před výkyvy cen na světových trzích - cenová stabilita - odbytová jistota
¾ Princip finanční solidarity:
- společná zainteresovanost členských států na financování veškerých opatření, stanovených k dosažení cílů SZP - vytvoření Evropského zemědělského orientačního a garančního fondu
NÁSTROJE SZP ¾ Evropský zemědělský orientační a záruční
fond – finanční nástroj ¾ Společné tržní organizace – regulační
nástroj
SPOLEČNÉ TRŽNÍ ORGANIZACE COMMON MARKET ORGANIZATION ¾ Legislativa k jednotlivým komoditám ve
vztahu k: - cenám - regulaci trhu - exportu - importu
FORMY CMO ¾ S vnější ochranou a podporou cen –
70 % agrární produkce, zejména „citlivé“ komodity ¾ S vnější ochranou – nedochází k
intervenci
¾ S podporou cen – podpora přímými
platbami
CENOVÉ SYSTÉMY ¾ Jejich existence vyplývá z principu
komunitární preference
¾ Cílová cena
Cla, dovozní přirážky vyrovnávací dávky
¾ Prahová cena ¾ Intervenční cena ¾ Dovozní cena ¾ Světová cena
Exportní subvence
MECHANISMY REGULACE TRHU ¾ Intervenční nákupy ¾ Podpora skladování ¾ Exportní subvence ¾ Přímé platby-kompenzační platby ¾ Produkční kvóty ¾ Zvláštní prémie
EVROPSKÝ ZEMĚDĚLSKÝ ORIENTAČNÍ A ZÁRUČNÍ FOND ¾ Jeden ze strukturálních fondů EU ¾ Založen v roce 1962 ¾ Odčerpává na realizaci SZP stále téměř 50 %
rozpočtu EU ¾ Sekce záruční financuje regulaci trhu + některá opatření venkovského rozvoje ¾ Sekce orientační podporuje strukturální změny a rozvoj venkova
VÝVOJ A STRUKTURA VÝDAJŮ SZP
ÚSPĚCHY SZP ¾ Zvýšení produktivity práce a celkové
výkonnosti agrárního sektoru pomocí: - modernizace - intenzifikace - mechanizace ¾ Dosažení soběstačnosti ¾ Stabilita trhu a cen pro spotřebitele ¾ Odbytová a cenová jistota farmářů ¾ Stabilizace venkova, udržení venkovské populace
NEGATIVNÍ STRÁNKY SZP ¾ ¾ ¾ ¾ ¾ ¾ ¾ ¾
Obrovská finanční náročnost Vývoj produkce a tvorby cen na základě tržního principu nabídky – poptávky nefungoval Problémy s nadprodukcí Podpora agrární produkce v méně příznivých oblastech – podpora drahé produkce Výrazné snížení cenové konkurenceschopnosti na světovém trhu Spory mezi „čistými“ plátci a příjemci Spory se světovými exportéry v rámci GATT/WTO Zhoršování stavu životního prostředí podporou intenzivních metod
REFORMY SZP MANSHOLTOVA REFORMA 1968 ¾ Snížení počtu zemědělců ¾ Redukce zemědělského půdního fondu v méně příznivých oblastech ¾ Podpora vzniku větších výrobních jednotek ¾ Snížení vysokých intervenčních cen ¾ Redukce počtu krav s tržní produkcí mléka ¾ Pro svoji radikálnost byla většina návrhů zamítnuta ¾ Jeho návrhy se později ukázaly jako opodstatněné a mohly předejít pozdějším problémům
MAC SHARRYHO REFORMA 1992 ¾ Logické vyústění kritické situace – 1992 ¾ Cíle reformy:
- zvýšit konkurenceschopnost evropského zemědělství na světových trzích - omezit rostoucí finanční náročnost SZP - zastavit dlouhodobé trendy vedoucí k vytváření přebytků
¾ Opatření reformy:
- snížení centrálně stanovených intervenčních cen problémových komodit - přechod od cenových podpor k přímým platbám - v oblasti pěstování obilovin bylo poskytování podpor podmíněno povinným uvedením části orné půdy „do klidu“ - posílení agroenvironmentálních programů - podpora rozvoje venkova a diverzifikace aktivit farem
FISCHLEROVA REFORMA 2003 Klíčové prvky reformy: - oddělení plateb od množství produkce - platby spojit s respektováním ekologických norem a požadavků v oblasti zdravotní nezávadnosti potravin a welfare zvířat - snížení přímých plateb velkým zemědělským podnikům - uspořené prostředky přesunout na rozvoj venkova - finanční disciplína agrárního rozpočtu