Loučíme se s devítkou

Loučíme se s devítkou… A kde strávíme další čtyři roky? Sára Antušová

- SZŠ a VOŠZ, Havlíčkův Brod

Kateřina Richterová

- SOŠ multimediálních studií, Poděbrady

Barbora Nykodýmová

- SOŠ multimediálních studií, Poděbrady

Věra Polnická

-SOŠPg, Čáslav

Petra Kafuňková

-SŠ Náhorní, Praha

Karolína Nezbedová

-Jazykové gymnázium, Hradec Králové

Michaela Vebrová

-Gymnázium, Čáslav

Dita Neumannová

- SZŠ a VOŠZ, Kolín

Lenka Kročáková

- SZŠ a VOŠZ, Kolín

Kristýna Kroulíková

- SZŠ a VOŠZ, Kolín

David Frýba

-SPSŠ a JŠ, Kolín

Petr Vavřina

-SOŠ a SOU, Kutná Hora

Petr Havránek

- SZeŠ, Čáslav

Patrik Drevňák

-SZeŠ, Čáslav

Martin Žejdlík

-SOŠ a SOU dopravní, Čáslav

Ondřej Dymák

-SOŠ a SOU dopravní, Čáslav

Michal Petrásek

-SZeŠ, Čáslav

Milan Semerád

-SOU řemesel Kutná Hora

Igor Danyi

-SOŠ a SOU dopravní, Čáslav

Tomáš Karlovský

-SPŠS, Havlíčkův Brod

Jan Kolembář

-SOŠ a SOU dopravní, Čáslav

Ondřej Kristek

-VOŠ a SPŠ, Kutná Hora

Ondřej Petržilka

-Gymnázium, Čáslav

Josef Petržilka

- SPŠS, Havlíčkův Brod

Radek Plíhal

-VOŠ a SPŠ, Kutná Hora

Filip Šlejmar

-Střední oborná škola cestovního ruchu, Kutná Hora

Ondřej Valíček

-SOŠ a SOU, Čáslav

Patrik Vančura

-VOŠ, SPŠ a OA, Čáslav

Vojtěch Vidlák

-VOŠ, SPŠ a OA, Čáslav

Naše třída před zrcadlem Když se řekne naše třída před zrcadlem, hned si vybavím třídu plnou puberťáků, která myslí na školu a na domácí přípravu jako na posledním místě. Proč? No přece vždy se najde lepší zábava než učení do školy. Všichni většinu času strávíme na počítači, nebo v tom lepším případě venku s kamarády. Ale v každé třídě se najdou tzv. šprti, kteří na školu dbají velmi dobře. Také se najdou ve třídě lidé, které každý nemá rád, anebo se přetvařují, že je mají rádi. Spousta lidí dělá ze sebe něco, co není. Ale také jsou tu lidé, které má ráda celá třída. Každý má ve třídě svého nejlepšího kamaráda. O naší třídě si myslím, že spolu vycházíme velice dobře. Když můžeme, kryjeme jeden druhého. Nemáme ve třídě takového toho žalobníčka, který by hned každý průšvih hlásil učiteli a to je dobře. Spolupracujeme jeden s druhým. Stačí, aby jeden člověk měl domácí úkol a má ho celá třída. Během testu jeden od druhého opisujeme, píšeme si taháky, no prostě jsme třída jako každá jiná. Jakmile učitel odejde ze třídy, všichni se změníme na bandu uřvaných žáků, kteří jsou slyšet přes celou školu. Ale to v tu chvíli vlítne do třídy rozzuřený učitel a píšeme nečekaný test a skoro všichni za pět, klasika. Polovina třídy propadá z matematiky a z dalších jiných předmětů, ale všichni se tváří, jako by se nic nedělo. No tak asi taková je naše třída. V první třídě samé jedničky a v deváté třídě samé pětky a čtyřky. Nejsme sice nejchytřejší, ale hlavně máme dobrý kolektiv a to je někdy nejdůležitější.

V.Polnická, 9.r.

Co mi škola dala a nedala Devět let. Devět let je dost dlouhá doba a za tu dobu se toho může hodně změnit. Myslím si, že škola dala každému neviditelnou náleku na čelo, kterou však všichni vidí. Záškoláci, spáči, snaživci, chytrolíni, lajdáci, šprti. Všichni jednu nálepku máme a za tu dobu, co jsme byli na základní škole, ji hodně lidí změnilo. Odstranit ji však nebylo snadné a mnohdy tam kousek zůstal. Spousta lidí se při vzpomínání na to, jací jsme byli, zahanbí, zasmějou a říkají si: „ Opravdu jsem se tak choval?“ Upřímně! Kdo z vás si to někdy neřekl? Je to tím, že se začínáme stávat dospělými nebo s námi jenom mlátí puberta, která nám šálí mysl? Je možné, aby člověk dostal nálepku tak pevnou, že s ní bude celý život? Má člověk šanci tu nálepku strhnout z čela, nalepit novou, jinou, která mu bude více vyhovovat? Má tu možnost? Můj názor je jednoznačný. Samozřejmě, že se můžeme změnit bez ohledu na to, jakou nálepku jsme na základní škole dostali. Ale jak se k tomu přinutit? Jak si člověk vůbec uvědomí, že se chová špatně? Říká se, že člověka změní jenom dvě věci. Láska a nenávist. Přiznejme si, když jsme někoho nenáviděli, co jsme byli schopni udělat, abychom se pomstili, nebo abychom dokázali, že jsme lepší než oni.A co bychom pro dotyčnou osobu neudělali, když jsme byli zamilovaní. Pravda je ta, že na každém místě, kde je něco nalepené, zůstane lepidlo. Bez pomoci vody by tam to lepidlo zůstalo. A to samé je i v životě. Když chce člověk dát pryč své dosavadní já, potřebuje jeden z těch lidských citů. Těch nejsilnějších. Abych to shrnula: škola nám dala nálepku na čelo, nedala nám však nápovědu, ja tu nálepku odlepit a změnit se.

B.Nykodýmová, 9.r.

Sportujeme…. Atletický čtyřboj - okresní finále, 6. 5. 2014 Dívky

1. místo

Korejtková Tereza, Pavlištová Michaela, Chudomelová Barbora, Kinská Veronika, Kinská Tereza Chlapci

2. místo

Petržílka Josef, Petržílka Ondřej, Kolembář Jan, Vidlák Vojtěch, Danyi Igor

Pohár rozhlasu - okresní finále, 13. 5. 2014 chlapci

2. místo

Vajgl Ondřej, Para Vladislav, Procházka Miloslav, Šindelář Daniel, Švarz Denny, Krátký Jakub, Nováček Filip

Mc Donald´s Cup - okresní finále, 14. 5. 2014 1. - 3. třídy

1. místo Postup do krajského finále v Mladé Boleslavi

Houfek Adam, Kotrba Matyáš, Mariani Filip, Tvrdý Šimon,Zoul Jan, Jasanský Jan, Pospíšil Tomáš, Kušeničová Kristýna, Havránková Markéta, Vančura Tadeáš, Šindelář Kryštof 4. - 5. třídy

2. místo

Mc Donald´s Cup - krajské finále Mladá Boleslav, 29.5.2014 Sestava: Šejvl – Hlouchová, Tvrdý, Houfek, Zoul, Vančura Chrašč

střídali: Kotrba, Šindelář, Mariani,

Celkové pořadí: 1. Neratovice 15 b., 2. ZŠ Sadová 9 b., 3. ZŠ Sadská 7 b., 4. ZŠ Ml. Boleslav 7 b., 5. ZŠ Kolín 4b., 6. ZŠ Zeleneč 1 b.

Coca Cola fotbalový pohár dívky – Jilemnice 13.5.2014 Úspěšné tažení našich fotbalistek Poprvé v tomto roce, se naše škola zúčastnila dívčí fotbalové sotně Coca-Cola Školský pohár, ve složení družstva: brankařka Karolína Hříbalová, kapitánka Anežka Nezbedová ( a po té co se zranila ji výborně zastoupila hráčka ) Aneta Brothánková, dále hrály Adéla Brothánková, Tereza Korejtková, Veronika Jozefy, Lenka Kročáková, Michaela Vebrová, Adéla Kučerová, Iva Pipková, Veronika Kinská, Tereza Kinská, Michaela Pavlištová, Eliška Němcová a Barbora Chudomelová. V úterý 8.4. jsme šly s obavami do čáslavských Vodrant, kde se konalo okresní kolo fotbalového turnaje dívek. Zúčastnila se ho tři družstva: ZŠ Žehušice, ZŠ Ledeč n. Sáz. a ZŠ Sadová Čáslav. Průběh našeho prvního zápasu s Ledčí byl vyrovnaný. Poprvé jsme hrály na velkém hřišti, ale hráčky se rychle zorientovaly a uhrály remízu 1:1. Druhý zápas proti Žehušicím jsme jednoznačně vyhrály 3:1. Tento turnaj jsme vyhrály a těšily jsme se z postupu do krajského kola. V úterý 13.5. náš tým a skvělý fanklub složený ze spolužaček odjel autobusem až do podkrkonošského městečka Studenec u Jilemnice. Ve Studenci nás uvítala zima, déšť a další tři družstva z okolí. Sehrály jsme tři vyrovnaná utkání proti ZŠ Velké Hamry, ZŠ Ostrov a ZŠ Studenec. I přesto, že děvčata hrála s maximálním nasazením, měla hodně gólových šancí, které bohužel z větší části úspěšně nezakončila, nemělo naše družstvo štěstí a skončilo poslední. Chtěla bych poděkovat nejen hráčkám za úspěšnou reprezentaci školy, ale také fotbalovému fanklubu, který nás celou dobu i za nepříznivého počasí hlasitě podporoval. Mgr. J.Kuklíková

OVOV 2014 - Odznak všestrannosti olympijských vítězů 12.5.2014 ZŠ Sadová Čáslav, okresní finále OVOV

28. 5. 2014 atletický stadion v Čáslavi - krajské kolo OVOV Soutěžilo se v sedmi disciplínách za dohledu patronů soutěže, olympijských medailistek - Jarmily Kratochvílové a Šárky Kašpárkové. Družstvo ze ZŠ Sadové si vybojovalo 1. místo a postup do celorepublikového finále. Družstvo reprezentovali: Adéla Brothánková, Aneta Brothánková, Tereza Korejtková, Karolína Hříbalová, Matěj Horský, Matěj Kučera, Vladislav Para a Daniel Šindelář. Vítězové mezi jednotlivci: Radka Hlouchová – 1. místo roč. 2004, Barbora Jelínková 2. místo roč. 2004, Vratislav Junek – 1. místo roč. 2003, Matěj Horský – 1. místo roč. 2000 a Michal Vančura – 3. místo roč. 1999 Všem závodníkům děkujeme za reprezentaci školy a držíme palce na republikové finále 5. – 7.9.2014 v Praze.

E.ON City Cup 2014 dne 23. dubna 2014 se na čáslavském náměstí uskutečnil fotbalový turnaj žáků 1. stupně. Hrálo se na dvě kola a nejlepší 2 školy postoupily do finále. Naši hráči a hráčky nejenže vyhráli první dvě kola, ale vyhráli po urputném boji i finále. Každý hráč dostal tričko a škola 10 fotbalových míčů. Školu reprezentovali: 1. ročník

Vondra Vít, Vančura Tadeáš Málik Šimon, Kořínek Štěpán Kořínková Anna, Budínová Karolína

2. ročník

Šindelář Kryštof, Chrašč Andrej Šolta Dominik, Málek Matyáš Dušánková Nela, Strnadová Pavlína

3. ročník

Tvrdý Šimon, Zoul Jan Houfek Adam, Mariani Filip Kušeničová Kristýna, Havránková Markéta

4. ročník

Junek Vratislav, Špičák Jiří Vondra Václav, Nykodým Václav Musilová Anežka, Kavánková Sára

5. ročník

Vávra Michal, Schovanec Kryštof Kocprd Miroslav, Ryšán Jakub Vavřinová Eliška, Jelínková Lucie

(www.sadovazs.cz)

Projektový den 25.4.2014 – dopravní výchova

Projektový den byl tentokrát zaměřen na dopravní výchovu. Žáci si se svými vyučujícími připomněli, jak se chovat v silničním provozu, zopakovali si základní pravidla silničního provozu, plnili dopravní testy a také si vyzkoušeli jízdu zručnosti. Součásti dne byla i zdravotní výchova a poskytování první pomoci v daných situacích.

Dopravní soutěž Dne 19.6.2014 se konalo ve zruči nad Sázavou okresní kolo dopravní soutěže. ZŠ Sadová reprezentovali žáci ze 6.tříd: D.Pachlová, A.Kopecká, K.Klečka, F.Nováček, T.Kořínek, z 8 tříd: J.Havlík, A.Malkusová, K.Hříbalová. Soutěžící byli rozděleni na kategorie starších a mladších žáků. Dopravní soutěž se skládala ze 4 disciplín: Jízda zručnosti, Jízda na dopravním hřišti,Základy první pomoci,Testy z pravidel silničního provozu. Celý den bylo hezké počasí a nikdo ze závodníků se nezranil. Přes veškerou snahu se žáků naší školy nepodařilo umístit na předních místech. Všichni se budeme těšit na příští ročník a budeme doufat v lepší výsledky.

A.Kopecká, 6.A

Zpráva ze školní družiny… Tak tu máme zase jeden školní rok v nenávratnu a my – III.oddělení školní družiny hodnotíme poslední měsíce.

Sportovali jsme v tělocvičně i na hřišti. V běhu na 60m je stále nepřekonatelný Jan Jasanský, za ním Matěj Hospodka, Toník Vaňha a třetí Lukáš Vrba. Mezi děvčaty Eliška Musilová, Kristýna Kušenicová a Andrea Marešová. V matematické soutěži se umístili tito žáci: za 3.třídu :Tadeáš Nezbeda, Matěj Hospodka za 4.třídu: Nikola Šálená, Eliška Musilová, Václav Havelka V českém jazyce: Za 3.třídu: Julie Šimůnková, Dominik Horáček Za 4.třídu: Nikola Šálená, Václav Havelka Do obou soutěží se přihlásilo 30 žáků, ale někteří nevydrželi všech 10 kol a vzdali se. Se stavebnicí Merkur si nejlépe poradila Eliška Musilová a hned za ní David Straka, Michal Netál, Adam Horníček, Václav Havelka a Adéla Hurtová. Zhotovili jsme a ve vestibulu školy vystavili „ čarodějnice“. Všechny byly hezké, ale porota vybrala nejkrásnější výrobky Václava Havelky, Barbory Dvořákové, Julie Šimůnkové. Svátek „čarodějnic“ jsme oslavili opékáním špekáčků na školní zahradě. Z báje o Prométheovi, který přinesl lidem oheň a za to ho jeho otec bůh Zeus dal přikovat ke skále, jsme se dozvěděli, proč lidé nosí prsteny s kamenem. Pro naše spolužáky nacvičujeme divadlo „ O kohoutkovi a slepičce“. Naše město Čáslav oslaví letos 750 let od svého založení. Prostřednictvím videa o Čáslavi z roku 2012 a 2013 jsme se seznámili s jeho zajímavými stavbami a lidmi. Vyprávěli jsme si o jeho historii. I když se nám ve ŠD líbí, těšíme se na hezké prázdnin a přejeme vám všem hodně pěkných zážitků. Mgr.B.Juklová

Kultura… Klub mladého diváka Ve školním roce 2013/14 se přihlásilo do KMD 19 žáků druhého stupně. Pod vedením Mgr. H.Kroulíkové a Mgr. J.Kuklíkové zhlédli čtyři představení pražských divadelních scén. 18.12.2013 jsme navštívili zdařilé představení Sen čarovné noci (Sen noci svatojánské) v Divadle ABC. Snová, tajuplná noc Williama Shakespeara v moderní adaptaci nás okouzlila. Neméně zaujalo i taneční představení Chabrus Line 27.01.2014 v Divadle v Celetné a divadelní hra Hon na jednorožce ( 9.4.2014) napsaná podle skutečných událostí z 50. Let v Divadle Minor. Vrcholem této sezóny se 17.6.2014 stala svérázná adaptace povídek Karla Čapka v režii Adolfa Goldflama v Divadle Rokoko. KMD se již stal nedílnou součástí aktivit na naší škole a přispívá k zvyšování kulturního rozhledu svých členů.

Mgr.Hana Kroulíková

K.Čapek – Věštkyně, vraždy a jasnovidci, 17.6.2014 Dne 17. 6. 2014 se Klub mladého diváka zúčastnil divadelního představení Věštkyně, vraždy a jasnovidci v Divadle Rokoko. Divadelní představení se všem moc líbilo a všichni odjížděli domů s krásným zážitkem. Vraždy a jasnovidci jsou magické příběhy s tajemstvími někdy až hororovými, jindy úsměvnými, trochu detektivní, trochu legrační, trochu posmutnělé, ale všechny směřující k jediné otázce: Co je ve skutečnosti dobro a co zlo? Umíme to rozpoznat? Umíme s těmito pojmy zacházet, ne v teoretické rovině, ale ve skutečném, reálném světě, kde nic není tak černobílé, jak se na první pohled zdá, nic není úplně jednoznačné a nic úplně vysvětlitelné? Je vina skutečnou vinou a je trest vždy nutný a úměrný provinění? Otázky, které od dob, kdy je položil Karel Čapek, neztratily nic na své aktuálnosti. Inscenace navazuje na celou řadu představení inspirovaných velkou českou literaturou.

¨Zdroj: http://www.mestskadivadlaprazska.cz/inscenace/57/Vestkyne-vrazdy-a-jasnovidci/

V.Polnická,9.r.

Filmové představení 28.5.2014 Velký Gatsby Film o lásce, New Yorku, večírcích, zklamání i smrti, který mě velmi zaujal. To je The Great Gatsby. Na začátku vypráví Nick Carraway příběh, který prožil v létě v New Yorku. Gatsbyho příběh. Nastěhoval se do malého domu nedaleko docela tajmného a časté večírky pořádajícího Jaye Gatsbyho a také nedaleko své sestřenice Daisy Buchananové a jejího, dle mého názoru velice nesympatického, manžela Toma Buchanana. V další části filmu je poukázáno na milostný trojúhelník mezi Jayem, Daisy a Tomem. Ten je vlastně hlavní podstatou celého filmu. Líbilo se mi, jak režisér Baz Luhrmann zahrnul do děje z roku 1922 i dnešní moderní hudbu. Myslím si, že to celý film velice oživilo. S efekty a choreografiemi si také dali záležet. Spoustu fontán, ohňostroje, tanečnice. Vše vypadalo nádherně, včetně herců. Musím uznat, že Leonardo DiCaprio je výborný herec a role Pana Gatsbyho mu velice sedla, ale Tobey Maguire je pro mě prostě navždy Spiderman, a proto mě trochu mátlo, že ve filmu ani jednou neskákal po střechách. Ve filmu je samozřejmě pár zvratů, které mě dosti překvapily a film sám mě dohnal k slzám. Takže jediné co mohu říci je: Doporučuji. Kdybych film mohla ohodnotit, dala bych mu pět hvězdiček z pěti, hlavně kvůli tomu, že žánr filmu vůbec nezapadá mezi mé oblíbené, ale i přes to se mi film velice líbil. K.Tvrdá, 8.A

Naše cestování v závěru roku… Setkání s piráty Setkání s opravdovým pirátem zažili žáci 1.C při školním výletě 6.6.2014. Cestou hledali poklad a potom si s ním opékali špekáčky. Pohráli si moc a moc a spokojeni se vraceli zpátky do školy.

Mgr.H.Kabeláčová

Výlet na Lichnici 7. A Ve čtvrtek 5. 6. 2014 jsme my, žáci7.A, jeli na výlet na Lichnici. Ráno v 9 hodin jsme odjeli vlakem do Třemošnice. Pěšky jsme urputně stoupali směrem k Lichnici. Paní učitelka Kroulíková byla stále za námi. Museli jsme na ni čekat. Průvodkyně nám vyprávěla souvislosti z historie této zříceniny. Vyprávění bylo velice zajímavé. K této zřícenině se pojí pověra o železné podkově. Hozením podkovy jsme si mohli hodit buďto štěstí, nebo peníze. Obdrželi jsme velké svítilny a vydali se do podzemních chodeb. V podzemí jsme se báli zakrytých černých předmětů. Po výstupu ze sklepení jsme se bavili ražením mincí. Počasí bylo úžasné. Pohled z Lichnice byl okouzlující. Viděli jsme na Čáslav, Kolín a Kutnou Horu. Z Lichnice jsme si šli prohlédnout veliký Dívčí kámen. S kamenem se pojí pověst o mladé krásné ženě, dceři hradního pána,o kterou mělo zájem hodně mužů. Dala si podmínku, že si vezme pouze muže, jenž se dokáže otočit v noci s koněm na tomto nevelkém skalisku nad propastí. Všichni se zřítili do hluboké propasti hluboko pod skalou. Jen jeden dokázal podmínky splnit, neboť svého koně byl nechal okovat diamantovými podkovami. Mlada měla o rytíře zájem ale ten jí za její krutost proklál srdce šípem. Od Dívčího kamene jsme pochodovali k Pekelským rybníkům. Zde jsme si vytouženě opekli buřty a maršmelouny. Na Pekle jsme prozkoumávali chatky, hráli různé hry a kolem třetí hodiny zamířili pěšky do Třemošnice na vlak. V Třemošnici si ještě někteří koupili občerstvení. Při cestě vlakem jsme se hodně nasmáli. Vlak nás dopravil do Čáslavi. Výlet se nám vydařil. Počasí nám přálo. Děkujeme paní učitelce Kroulíkové a panu Louckému za pěkně prožitý výlet.

Z.Polnická a K.Červinková 7.A

Školní výlet 5.B do Žlebů Výlet naší třídy se konal v pátek 6.6.2014. Navštívili jsme zámek a oboru ve Žlebech. Na zámku nás přivítal milý průvodce pan Dominik Chládek. Chlapce zaujala rozsáhlá sbírka zbraní, děvčatům se líbila velká jídelna a zámecká kuchyně, ve které se stále vaří. Honosně působil modrý a červený salónek a pokoj ze vzácné tyrolské borovice. Po prohlídce zámku jsme prošli zámeckým parkem s rozkvetlými rododenrony do obory. Tady jsme sledovali krmení bílých jelenů, různé dravce – orly, sokoly, supy a další lesní zvěř. Přímo v obůrce jsme si užili na dětském hřišti. Nakonec zbyl čas i na osvěžení zmrzlinou. Výlet se všem líbil. N.Plávalová, V.Ferfecká, E.Kirchnerová, A.Vavřičková, 5.B

Exkurze do Prahy 7.A Dne 27.5. se vydala 7.A na exkurzi do Prahy. Přijeli jsme vlakem na Hlavní nádraží a procházkou pěšky došli k lanovce na Petřín. Jízdu lanovkou jsme si užili. Donesla nás až k Petřínské rozhledně. Nejprve jsme však navštívili známé Zrcadlové bludiště, kde jsme se hodně nasmáli, jak nás zrcadla směšně zkreslovala. Následně jsme se vydali na Petřínskou rozhlednu, kterou se rozhodli po návštěvě Světové výstavy v Paříži v roce 1889 postavit členové Klubu českých turistů. Slavnostně otevřena byla již 2.července 1891 a stala se chloubou nejen Prahy, ale celých Čech. Překrásný výhled z rozhledny nám vynahradil namáhavý výstup nekonečným schodištěm na její vrchol. Po krátkém občerstvení jsme se vydali stráněmi Petřína k dalšímu bodu naší trasy, vždy vítanému a mezi námi oblíbenému McDdonaldu. Naše zkratka z petřínského kopce byla neplánovaná a vedla prudkým svahem. Cesta dolů byla náročná, neboť povrch byl značně kluzký a mokrý. Několik z nás ozdobilo cestou své oblečení blátivým dekorem. Naštěstí pan Loucký zachránil paní učitelku Kroulíkovou deštníkem, který ji podpíral při sestupu svahem. Tak přežila bez úhony. Mysleli jsme, že to nejhorší máme za sebou. Netušili jsme však, co nás ještě čeká. V poklidu jsme si vychutnávali dobrůtky v McDdonaldu, až nastal čas spěchat na vlakové nádraží. Na Karlově mostě nás zastihla bouřka. Kolem nás se křižovaly blesky a déšť stále narůstal. Museli jsme se schovat pod klenbu mostecké věže, kde se mačkali snad všichni lidé, kteří přes Karlův most prošli. Jelikož jsme chtěli stihnout vlak, vydali jsme se po chvíli opět do zuřícího běsnění. Museli jsme to však vzdát a schovat se opět pod nejbližší klenbu domu. Voda se valila silnicí, že se auta až zastavovala. Déšť ne a ne ustat. Po dalším čekání, celí mokří a s promáčenými botami, protože silný vítr zaháněl déšť i pod klenbu, jsme se vydali do metra na stanici Staroměstská. Díky metru jsme stihli přijet na nádraží včas. Notně unavení jsme se usadili a probírali prožité zážitky. I přes nepříjemné počasí v závěru se výlet vydařil. Vše jsme brali s humorem. Petřín jsme si prohlédli v celé jeho kráse, neboť slunce svítilo a vyhlídka z rozhledny byla překrásná. Na exkurzi plnou zážitků budeme dlouho vzpomínat.

Z. Polnická,7.A

Exkurze do Prahy 8.A Dne 28.5.2014 vyrazila třída 8.A na exkurzi do Prahy. Navštívili jsme Národní technické muzeum a Letiště Václava Havla, a také samozřejmě McDonald's na přání více než poloviny účastníků. Národní technické muzeum bylo pro mě i pro mé spolužáky velkým zážitkem. Je tam spousta zajímavých věcí, které si můžete vyzkoušet. Muzeum je největší českou institucí. Bylo založeno 5. července 1908, to znamená, že bude brzy slavit 106 let. Rozsáhlé muzejní sbírky obsahují v současné době na sedmdesát tisíc předmětů, 135 tisíc archiválií a čtvrtmilión knih, což je naprosto obdivuhodné. Dívky fascinovaně pobíhaly po celém areálu a fotily se u každého exponátu, ale chlapcům se, dle mého názoru, nejvíce líbily sedačky v hale, protože jsem je nikde jinde neviděla. Jediné, co mi na muzeu vadilo, byli nepříjemní zaměstnanci. Poté jsme se přesunuli na Letiště Václava Havla, kam jsme se nahrnuli jako stádo hlučných zvířat. Jedná se o největší letiště v Česku, které v roce 2008 odbavilo rekordních 12,63 milionů cestujících při taktéž rekordních 178 tisících pohybů letadel. Se třídou jsme pozorovali nejen přistání letadel, ale také jsme si dali zaslouženou svačinu. Cesta zpátky vlakem proběhla také docela v klidu, až na některé vyjímky. Paní učitelce Kuklíkové děkujeme za krásný výlet a rozhodně doporučuji se na obě místa podívat.

Výlet Vyrazili jsme také na Tisou skálu, kde jsme si trochu zašplhali, trochu jsme se občerstvili a vydali jsme zpět ke škole. Všichni si mysleli, že pěší výlet bude hrozná nuda, ale nakonec jsme si všichni užili dost zábavy, i počasí nám vyšlo senzačně. Bylo to zase něco úplně jiného než Praha, protože jsme celou cestu procházeli přírodou. Paní učitelka Kuklíková je velice hodná, že nás vyvětrala a "vyvenčila", a už se moc těším na další společné výlety. K.Tvrdá,8.A

Školní výlet 6.A Ve středu 4.6.2014 jela 6.A. na školní výlet do Ostré nad Labem , kde navštívila Centrum řemesel a bylinné zahrady Botanicus. Bylo to tam super, mohli jsme si vyrobit svoje vlastní svíčky, provaz, vyrazit mince nebo si i zastřílet z luku. Bylo toho spousta. Nejprve nás průvodkyně provedla areálem městečka, vyprávěla nám o starých řemeslech. Viděli jsme na vlastní oči, jak se v dřívějších dobách vyráběl papír, jak se tisklo nebo také, jak se razili mince. Potom jsme měli rozchod, vyměnili jsme si peníze za groše a za ně jsme si zakoupili různé věci, například různá mejdlíčka, masti na pleť, ale také jídlo a pití. Výlet se nám líbil a doporučuji všem návštěvu tohoto místa jako výlet o prázdninách. I.Cinerová ,6.A

středověká vesnička

groš – platidlo v městečku

bylinné zahrady

Sportovní soustředění – 8.B a 9.B Ve dnech 9. 6 – 13. 6.2014 se 9.B a 8.B zúčastnila pětidenního sportovního soustředění v Rapšachu v jižních Čechách. K dispozici jsme měli bazén, posilovnu , fotbalové a tenisové hřiště, vše bylo v areále hotelu Irská žízeň. Každé dopoledne jsme šli na túru, poté následoval oběd a odpolední klid, který jsme využili na různé kraviny na pokojích. Po odpoledním klidu jsme se šli vykoupat do bazénu a opalovat se na sluníčku. Když jsme byli dostatečně opálení, tak dále bylo už na nás, zda si půjdeme zahrát fotbal, tenis, ping pong, kulečník, nebo si zaposilovat do posilovny. Po večeři následovalo velké shromáždění na jednom pokoji, kde jsme se všichni koukali na horor. Kolem 23. hodiny nastala večerka a všichni se museli odebrat na své pokoje. Potom se čekalo, až učitelé usnou, aby mohlo pokračovat zhlédnutí filmu. Po úplném vyčerpání každého z nás jsme si šli už doopravdy lehnout. No a takhle to chodilo skoro každý den. Těchto pět dní jsme si všichni náramně užili a odnesli si spoustu nových zážitků.

Foto: B. Nykodýmová V. Polnická

Co nás zajímá… Fotografování, aneb časem k dokonalosti S pocitem lítosti vám musím oznámit, že toto je poslední díl o fotografování ode mne. Proto v posledním článku bych ráda všechny věci shrnula, a tak nějak vysvětlila pravý smysl fotografování. Na světě je spoustu lidí, co mají fotoaparáty, čas od času jdou ven a vyfotí bezmyšlenkovitě několik věcí, doma na mě naplácají pár filtrů a vrazí tam svůj vodoznak. Jenomže to není fotografování, to je jakási levná napodobenina pravého fotografování. Ve skutečnosti je focení o zachycení autorových pocitů, jenomže to je to, co těmto lidem chybí. Oni něco vyfotí a potom v tom hledají, co tím chtěli říct, ale je to přesně naopak. Fotografie mají ukázat, jak to fotograf cítil, co chtěl tou fotografií ukázat, vyjádřit. Stejně jako když děláme o literatuře rozbor básně. Hledáme, co tím chtěl autor říct. A to samé se dá najít i ve fotografii. Fotografie, ze kterých jde strach, až ze kterých vytéká med, jak jsou sladké a romantické. Jde o takový dopis, co píše o autorovi, co právě cítí, nebo co chce vyjádřit. Fotografií píšete svůj příběh. Je to jeden z způsobů, jak vyjádřit city, myšlenky.. Cvičení nás dovede k dokonalosti. Je důležité fotografie ukazovat ostatním a ptát se jich, co se jim líbí a co ne, jenom tak se můžete posunout o kus dál. Pokud byste chtěli hezky zkritizovat fotografii a poradit, co zlepšit, na stránkách http://www.foto-vize.cz/ můžete zadarmo sdílet své fotografie a profesionálové vám je ohodnotí a poradí. Je to jeden z způsobů, jak postoupit o další stupínek na vašem nekonečném schodišti. Protože vždy je co zlepšovat. Ráda bych vám všem, co tento seriál pravidelně četli, popřála hodně štěstí ve vašich krocích ve fotografování. Nezapomeňte, že vše má svůj čas a až se prokousáte všemi různými příručkami, jak správně fotit, pochopíte, že to co jste četli, byl jenom takový start. Neexistuje totiž ideální návod, jak fotit, musí to vycházet z vaší duše.

Všem začínající fotografům přeji hodně síly, protože je to dlouhá cesta, Tak snad se na jejím konce společně setkáme ;)

B. Nykodýmová 9.A

Z naší tvorby … Staré dveře od sklepa Říká se, že existuje něco mezi nebem a zemí. Něco jako duchové. Myslím si, že to může být pravda. Já si takové bytosti představuji na tmavých místech, jako například sklep, takže nejvíce o takových bytostech mohou vědět jedině dveře od sklepa. Dveře od sklepa vidí všechny ty poltergeisty, kteří pomíchávají všechny sklenice se zavařeným ovocem. Také vidí všechny pavouky, kteří se schovávají pokaždé, když do sklepa někdo přijde. Dveře však mají jednu nevýhodu. Nemají ruce, a tak se nemohou poškrábat, když po nich zvědaví pavouci lezou a šimrají je. I přes to, že dveře nemají ruce, dokážou velké věci. Dle mého názoru jsou na světě dveře ustrašené, které při každém otevření kvílí a vržou strachy, protože i ony se bojí děsivých poltergeistů. Ale jsou tu i dveře nebojácné, ty dokážou ze sklepa vyhnat všechny duchy, a dokonce i některé sekáče a křižáky, schovávající se za svými pavučinami. To se potom člověk nebojí jít do sklepa. Schválně si prohlédněte vlastní sklep. Máte dveře ustrašené nebo nebojácné? Kdybych v našem sklepě potkala nějaké strašidlo, s křikem bych utekla pryč a už nikdy bych se tam nevrátila. Ale vím, že se to stát nemůže, protože náš sklep je čistý a bez nadpřirozena. Mám ráda naše dveře od sklepa a doufám, že je nikdy nebudeme muset vyměnit. A co vy, věříte na nadpřirozené bytosti?

K.Tvrdá, 8.A

Co mi škola dala a co nedala Domnívám se, že si skoro každé dítě v předškolním věku řeklo, jak se těší do školy, pozná nové kamarády a vkročí do úplně jiného, nového období svého života – do školy. Každý malý školáček se těšil, jak pozná nové přátele, zda bude mít hodnou paní učitelku, nebo jak se bude pilně každý rok učit. Abych pravdu řekla, škola mě toho naučila hodně a nemyslím jenom to, jak jsem se pilně učila a nahlížela do svých knížek, abych měla hezké známky. Myslím o, jak jsme si všichni udělali „ obrázek “ o tom, komu řekneme: „ Budeme nejlepší kámoši/ky? “, anebo jsme si o někom řekli, že se s nimi nemá cenu vůbec bavit. Ale my jsme byli trochu odlišná třída. Všichni jsme se spolu bavili, i když si každý prošel hádkami a nepřátelstvím se svými kamarády. Postupem času jsem si však uvědomila, že nejde jenom o tohle. Musíme pilně vzdělávat, abychom měli na výběr, kam půjdeme na střední školy a abychom s tím oborem, co jsme si vybrali, našli dobrou práci, která nás bude bavit. Je to hlavně o životě a o tom, jak se na základní škole rozhodneme, co uděláme se svoji brzkou budoucností. Myslím si, že jsme si těch devět let na škole pořádně užili.Zažili jsme spolu plno nezapomenutelných zážitků a trapasů. Každý z nás si určitě uchoval ve své paměti aspoň jednu krásnou vzpomínku na naši třídu tak, jako jsem si ji uchovala já.

S.Antušová, 9.r.

Čáslav slaví 750 let Výstup na kostel sv. Petra Pavla Pokus jste byli na oslavách města Čáslav, tak jste si nejspíš všimli, že kostel sv. Petra a Pavla je volně přístupný pro všechny, kteří si chtějí Čáslav prohlédnout z výšky. Já jsem tam byl taky a po těch všech schodech a žebříkách jsem se přece jen dostal nahoru. No, ale stálo to za to. Ten výhled byl k nezaplacení (20,-) :D . Celá Čáslav mi ležela pod nohama. Byl to krásný výhled. No a pro ty, co se tam nedostali, mám nějaké fotky. Úkol: Najdete dům, kde bydlíte? 

J.Lněnička, 7.A

Poděkování Děkuji za spolupráci při práci v Sadováčku B.Nykodýmové, V.Polnické a K.Nezbedové. Přejeme všem děvčatům hodně štěstí v dalším studiu.

Mgr. I.Lněničková