Lom na Křížovské hoře u Blaníku Václav Ziegler

Čas: 4 hod.

Lom na Křížovské hoře u Blaníku Václav Ziegler

Středočeský kraj GPS: 49°39‘8“N, 14°53‘48“E

Louňovice Lom na Křížovské hoře

1

Foto V. Ziegler

Lom na Křížovské hoře u Blaníku

VYCHÁZKA

1.

Lom na Křížovské hoře u Blaníku

VYCHÁZKA

1. lom na Křížovské hoře

2

Foto V. Ziegler

Lom na Křížovské hoře u Blaníku

VYCHÁZKA

Úvod Exkurze účastníky zavede do lomu na Křížovské hoře v CHKO Blaník a v Geoparku Blanických rytířů. Okrajovými zlomy blanické brázdy zde byly vyzdviženy metamorfované horniny pestré skupiny moldanubika, v tomto případě petrologicky velmi zajímavé blanické ortoruly (někteří badatelé uvádí název „blanická žulorula“), ve které se nacházejí i zajímavé minerály. Navíc se lom nachází v sousedství hory Velký Blaník. I tam lze vystoupat, nejlépe však z parkoviště za Louňovicemi pod Blaníkem. Když odtud stoupáte k vrcholu hory, míjíte četné skalní výchozy. Z jednoho z nich, říká se mu Slepičí skály, byl vylomen kámen, který byl vsazen v roce 1868 do základů Národního divadla v Praze. Neboť Velký Blaník byl a zůstane posvátnou horou, v jehož nitru spí rytířské vojsko svatého Václava, které, až bude nejhůře, přijde a zachrání naši vlast.

Velký Blaník.

Start a cíl exkurze Toto je exkurze, která je koncipována pro zájezdový autobus. K lomu na Křížovské hoře se s ním dostanete po silnici od Vlašimi přes Kondrac a z křižovatky za Kondrací směrem na Křížov. Můžete sem jet také od Louňovic pod Blaníkem na křižovatku u Kondrace a odtud opět směrem na Křížov. Lom se nachází po pravé straně silnice přibližně 2 km od křižovatky u Kondrace. Těsně pod lomem je staré parkoviště v místě, kde býval násypný prostor kameniva do nákladních aut. Je dostatečně široký na to, aby zde mohl pohodlně zaparkovat zájezdový autobus. Odtud vede krátká lomová cesta (do kopce) do lomu,

3

který je sice částečně zarostlý, ale lomová stěna je dobře přístupná a lze zde velmi snadno odebírat vzorky i pořizovat fotografie. V lomu je také malé lomové jezírko, takže lze geologickou exkurzi spojit s exkurzí botanickou a zoologickou. Při zpáteční cestě od lomu se můžete zastavit i v Geoparku Blanických rytířů, který je opět při silnici (asi po jednom kilometru od lomu) a je u něj rovněž pěkné parkoviště. Tak šťastnou cestu a hodně nálezů!

Vybavení Kromě dobré obuvi a nezbytného jídla a pití si rozhodně s sebou vezměte geologické kladívko (nemáte-li,

poslouží i zednické či obyčejné) pro odběr geologických vzorků. Bude potřeba. Dále pak tužku, zápisník, skládací či pásmový metr, staré noviny (na zabalení odebraných geologických vzorků) a lupu, abyste si mohli prohlédnout strukturu horniny na místě samém. K této exkurzi si také připravte turistickou mapu 1 : 50 000 Česká Sibiř a Táborsko sever, a to nejlépe 4. vydání z roku 2009. Také dalekohled se bude hodit. Dobré je s sebou mít zabezpečenou lahvičku octa (8 %). Důležitý je bezesporu i fotoaparát, neboť ne vše se vám podaří zakreslit a fotodokumentace je fotodokumentace. A jak se nám bude hodit po návratu do školy!

Charakterizujte vlastními slovy krajinu a její reliéf! Jsme v Mladovožické pahorkatině, mírně zvlněné, typicky středočeské krajině, jíž dominuje v těchto místech blanická brázda. Blanická brázda je nejvýznamnějším geomorfologickým útvarem Podblanicka. Jde o nápadnou příkopovou propadlinu se složitým systémem zlomů severojižního směru v jižnější části Českého masivu, vyplněnou permokarbonskými uloženinami. Zde, při kraji blanické brázdy, pak vystupují buď přeměněné (metamorfované) horniny moldanubika, nebo hlubinné vyvřelé horniny středočeského plutonu, které vystoupily podle tzv. středočeského švu, hlubokého zemského zlomu, a oddělily od sebe horniny moldanubika a bohemika. Pojďme nyní prozkoumat křížovský lom.

Průzkum lokality Dříve než se pustíme do zkoumání lomu a hornin v něm těžených, povězme si alespoň v krátkosti něco o blanické brázdě a moldanubiku vůbec. 1. Jako moldanubikum označujeme rozsáhlý komplex většinou silně přeměněných a hlubinných hornin, které tvoří převážnou jižní a jihozápadní část Českého masivu. V moldanubiku rozlišujeme tři hlavní skupiny: jednotvárnou, která je tvořena hlavně biotitickými a biotiticko-muskovitickými pararulami, dále pestrou skupinu, která Foto V. Ziegler

Foto V. Ziegler

Okolí Křížovské hory.

Charakter krajiny

Lom na Křížovské hoře.

Odstřelená hornina v lomu.

kromě pararul obsahuje kvarcity, kvarcitové ruly, krystalické vápence a dolomity, erlány, amfibolity a ortoruly. Třetí skupinou je skupina gföhlská s charakteristickými granulity a hadci. Při naší exkurzi navštívíme právě ortoruly pestré skupiny. 2. Ortoruly jsou zde odkryty při východním okraji blanické brázdy. Propadlina blanické brázdy vznikla v období variského vrásnění na počátku mladších prvohor v silně přeměněných horninách moldanubika. Na poruchový systém blanické brázdy je vázáno zrudnění četných drobných rudních ložisek, které souvisí se středočeským plutonem. Do konečné podoby vymodelovala zdejší krajinu dlouhodobá eroze, která zdůraznila některé odolné horniny, jež tvoří řadu vrchů (včetně Velkého Blaníku a Křížovské hory při východním okraji blanické brázdy). 3. Jsme v lomu na Křížovské hoře. Na první pohled vidíme, že to byl stěnový lom, nerozčleněný na jednotlivé etáže. Byl otevřen při západním úpatí Křížovské hory a těžila se v něm tzv. blanická ortorula, používaná jako silniční kamenivo. Těžba zde skončila na počátku sedmdesátých let 20. století během projednávání návrhu na vyhlášení chráněné krajinné oblasti Blaník. Na úpatí těžební stěny jsou dosud bloky odstřelené horniny, které už nebyly zpracovány na kamenivo. Z nich si můžete odebrat četné vzorky, aniž byste museli bušit do těžební stěny. 4. Hornina, která se tu těžila, se označuje jako blanická ortorula (někteří badatelé dosud používají starší název horniny „žulorula“). Je to petrograficky dvojslídná až muskovitická jemnozrnná ortorula. I zde, v tomto lomu, zjistíte, že její složení je poněkud variabilní. Zejména se mění poměr biotitu (tmavá slída) a muskovitu (světlá slída). Biotitem bohatší partie horniny mají výraznější paralelní texturu, muskovitické partie pak bývají i všesměrně zrnité. Hornina obsahuje kyselé živce, ze sodnovápenatých je to oligoklas, z draselných ortoklas a mikroklin.

Lom na Křížovské hoře u Blaníku

Foto V. Ziegler

VYCHÁZKA

4

Blanická ortorula.

Foto V. Ziegler

5. Zdejší hornina obsahuje také četné zajímavé minerály. Vedle slíd a živců je to tmavý turmalín (skoryl), vyskytující se v protažených jehličkovitých krystalech, z nichž některé dosahují velikosti i více než 1 cm. Dále zde naleznete granát almandin, který tvoří červenofialová zrna, či modrý krystal kyanitu. Najde se zde i sillimanit a světle zelenomodrý akvamarín. Ten ale

opravdu velmi vzácně. Ale třeba právě vám bude přát štěstí! Při všem hledání vzácných minerálů a zajímavých vzorků zdejší horniny nezapomeňte na zakreslení situace lomu do náčrtníku a fotodokumentaci lomu i exkurze. Fotodokumentace je vždy velmi důležitá. A nezapomeňte si řádně označit a zabalit odebrané vzorky (důležité je vždy uvést, odkud vzorek pochází a kdo a kdy ho sbíral). 6. Při zpáteční cestě se nezapomeňte zastavit v geologické expozici Geoparku Blanických rytířů pod širým nebem, asi 1 km zpět ke křižovatce u Kondrace. Tady se seznámíte se všemi typy hornin, které jsou v okolí Blaníků přístupné. Jsou dobře popsány na jednotlivých vysvětlivkových tabulkách, na kterých je také uvedeno, odkud pocházejí. Uprostřed expozice je stříškou kryté povídání o geologii zdejšího kraje. Za přečtení a zaznamenání určitě stojí! A expozici si nafotografujte. Vida, čtyři hodiny uplynuly jako voda. Třeba se vám ještě zachce vystoupat si na Velký Blaník či Malý Blaník nebo si zajít do Kondrace nebo Louňovic na oběd v místních restauracích. Vaří tu dobře. V Louňovicích i v Kondraci jsou malá muzea. I ta stojí za návštěvu, stejně jako románská bazilika svatého Bartoloměje v Kondraci. A pak už hurá zpátky do školy!

Minerály (hnízda turmalínu a granátu).

5

Úkoly a otázky po exkurzi nikoliv už v terénu, ale ve škole Výborně! Už jsme zase ve škole a přinesli jsme si z exkurze spoustu materiálu. Horniny už máme určené a popsané, ale teď ty minerály a zkameněliny. I ty jdou určit za pomoci odborných atlasů a klíčů, jejichž seznam je na konci povídání o exkurzi. Takže: 1. Dáme se do určování přineseného materiálu; pokud si nebudeme vědět rady, páni učitelé rádi pomohou; a když ne, tak určitě bude nějaký odborník v nejbližším muzeu. 2. Už máme i nákresy a fotografie? Opět výborně! A protože vaši spolužáci, starší i mladší, by rádi věděli, co jste všechno nalezli při exkurzi, připravíme pro ně výstavku. Ti starší vám budou závidět, neboť oni na takové exkurzi nebyli, ti mladší se na takovou exkurzi budou těšit. Na škole je určitě nějaká uzavíratelná vitrína, kterou umístíme na volně přístupném a dobře osvětleném místě. Na zadní stranu vitríny upevníme popsané nákresy a fotografie, na přední plochu pak umístíme horniny a zkameněliny, k nimž připojíme stručné a výstižné popisky. A výstavka je hotová a myslím si, že se rádi podívají i páni učitelé. Tak hodně zdaru! Foto V. Ziegler

Zdejší hornina obsahuje tmavé jehličky turmalínu a místy má fluidální (proudovitou) texturu. Foto V. Ziegler

Lom na Křížovské hoře u Blaníku

VYCHÁZKA

Geologická expozice Geoparku Blanických rytířů.

A ještě ta doporučená literatura! Bernard, J. H. (2000): Minerály České republiky. – Academia. Praha. Beurlen, K., Lichter, G. (1997): Zkameněliny. – Ikar. Praha. Habětín, V., Knobloch, E. (1981): Kapesní atlas zkamenělin. – SPN. Praha. Chlupáč, I. (1999): Vycházky za geologickou minulostí Prahy a okolí. – Academia. Praha. Chlupáč, I. et al. (2002): Geologická minulost České republiky. – Academia. Praha. Kodym, O. jr. et al. (1963): Vysvětlivky k přehledné geologické mapě ČSSR 1 : 200 000, list M-33-XXI Tábor. – NČSAV. Praha. Košťák, M. (2004): Dávný svět zkamenělin. – Granit. Praha. Košťák, M., Mazuch, M., ed. (2011): Putování naším pravěkem. – Granit. Praha. Ložek, V. (2007): Zrcadlo minulosti. – Dokořán. Praha. Medenbach, O., Sussiecková-Fornefeldová, C. (1995): Minerály. – Ikar. Praha. Němec, F. (1972): Klíč k určování nerostů a hornin. – SPN. Praha Němec, J., Ložek, V. et al. (1996): Chráněná území ČR 1 – Střední Čechy. – AOPK. Praha. Petránek, J. (1993): Malá encyklopedie geologie. – Nakladatelství JIH. České Budějovice. Sejkora, J., Kouřimský, J. (2005): Atlas minerálů České a Slovenské republiky. – Academia. Praha. Ziegler, V. (1998): Geologické exkurze po Praze a okolí. – Karolinum. Praha. Ziegler, V. (2002): Geologická školní technika rychle a stručně. – Pedagogická fakulta UK. Praha

Lom na Křížovské hoře u Blaníku

VYCHÁZKA

Další průvodce pro výlety do terénu lze stáhnout na portále o neživé přírodě Svět geologie: http://www.geology.cz/svet-geologie/vylety/vylety

6