LOKÁLNÍ VZDĚLÁVACÍ PLÁN PRO STATUTÁRNÍ MĚSTO OLOMOUC
Katalog vznikl během realizace projektu CZ.1.07/1.2.00/27.0024 „Tvorba pilotních vzdělávacích koncepcí v sedmi obcích, podporujících rovný přístup ke vzdělávání.“ Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR.
ÚVOD
Vzdělání lze považovat za jeden ze základních předpokladů kvalitního života v evropských podmínkách a vzdělávání za jednu z nejzásadnějších oblastí při řešení problematiky sociálního vyloučení. Snížení neúspěchu ve vzdělávání se vyplatí jednotlivci i společnosti, protože úspěšné dokončení úplného středního vzdělání zajišťuje lidem možnost lepšího uplatnění na trhu práce a snižuje pravděpodobnost jejich závislosti na státní pomoci. Investice do předškolní, základního a středního vzdělávání pro všechny jsou tak jednou z možných cest z bludného kruhu chudoby. V rozmezí let 2012 – 2014 Člověk v tísni o. p. s. realizoval v sedmi obcích České republiky projekt nazvaný Vzdělávací koncepce, který zvolna navazoval na předchozí projekt Do lavic!, přičemž vycházel z jeho poznatků např. v oblasti řešení problematiky záškoláctví. Projekt Vzdělávací koncepce se zaměřoval na žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, a to jak přímou podporou dětí i celých rodin (profesní poradenství, doučování v rodinách), tak lokálním síťováním a plánováním, které taktéž může pozitivně ovlivnit udržení těchto dětí v hlavním vzdělávacím proudu. V některých městech vznikaly nové expertní skupiny, v jiných se vycházelo z již zavedených platforem setkávání s cílem vytvořit soubor opatření zaměřených na základní školství. V Ústí nad Labem, Bílině, Chomutově, Sokolově, Kladně, Liberci a Olomouci tak vznikly obsahově blízké dokumenty reflektující však výchozí stav i reálné možnosti změn v daném městě. Plán opatření pro základní školy statutárního města Olomouce vznikl během roku 2014 ve spolupráci koordinátora lokálního rozvoje v oblasti vzdělávání olomoucké pobočky o. p. s. Člověk v tísni a vedoucí odboru školství města Olomouce a navazuje na předchozí strategické dokumenty. Jde o soubor doporučení pro město Olomouc, který má s minimem finančních výdajů potenciál zlepšit situaci ve vzdělávání žáků ze sociálně vyloučeného prostředí. Je tedy na samotném zřizovateli, jak s tímto souborem navržených opatření naloží.
Základní školství v Olomouci Statutární město Olomouc zřizuje 19 příspěvkových organizací - základních škol, do nichž je zařazeno 25 základních škol. V základních školách bylo k 1. 9. 2013 vzděláváno celkem 7 556 žáků v 340 třídách, což je o 273 žáků a 6 tříd více než ve školním roce 2012/2013. V posledních letech narůstá počet žáků, což souvisí s demografickými změnami posledních let. Počet narozených dětí v Olomouci kulminoval v roce 2009 počtem 1231 a od té doby mírně klesá; to znamená, že v roce 2015 bude do škol nastupovat nejsilnější ročník. Nicméně i tak je naplněnost příspěvkových organizací 61,99% - dle informací školského odboru ovšem oficiální kapacity škol neodpovídají reálnému stavu využívaných prostor, kdy je množství tříd adaptováno na odborné učebny. Vedle škol zřizovaných městem v Olomouci dále působí dvě soukromé základní školy a jedna církevní. V obvodu ORP Olomouc se nachází dalších 35 škol, což představuje jeden z největších obvodů v republice. Odbor školství je samostatným odborem (na rozdíl od mnoha měst u nás), rozpočtovou a platovou agendu v přímé i přenesené působnosti zajišťuje cekem 10 pracovnic. Ve školním roce 2013/2014 se v základních školách vzdělávalo celkem 144 žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Žákem se speciálními vzdělávacími potřebami je podle školského zákonu osoba se zdravotním postižením, zdravotním znevýhodněním nebo sociálním znevýhodněním. Speciální vzdělávací potřeby žáků zjišťuje školské poradenské zařízení - Pedagogicko-psychologická poradna a Speciálně pedagogické centrum Olomouckého kraje. Nejčastějším druhem postižení je porucha učení – z celkového počtu 144 žáků bylo 92 žáků s poruchou učení. Ve školním roce 2013/2014 byli k 26 žákům v 9 základních školách přiděleni asistenti pedagoga s celkovým počtem úvazků 15,36.
Základní školství ve strategických dokumentech Statutárního města Olomouc Základním strategickým dokumentem hanácké metropole je Strategický plán rozvoje města Olomouce a mikroregionu Olomoucko, který je od roku 2000 aktualizován, nicméně poslední aktualizace proběhla v roce 2007. Implementace strategického plánu a plnění jednotlivých definovaných cílů je dle webových stránek města průběžně monitorováno a pravidelně předkládáno radě i zastupitelstvu města (což není možné z pozice občana ověřit, akční plány neobsahují ani termíny či zodpovědné odbory). Tento plán žádným způsobem nezohledňuje skutečnost, že město je zřizovatelem základních škol, jediná strategická úloha ve vzdělávání je připisována spolupráci města s vysokými školami. Mnohem větší význam měl v posledních letech plán IPRM, který souvisel se zacíleným čerpáním fondů Evropské unie. „Atraktivní a konkurenceschopná Olomouc“ se má mezi jiným stát i na základě investic do základního školství. Programový dokument se věnuje i problematice inkluze, kde přímo konstatuje: „Významná je také podpora, kterou město poskytuje na pomoc začleňování sociálně vyloučených osob do systému vzdělávání, které se děje například formou vytváření individuálních
vzdělávacích plánů nebo přítomností asistenčních osob při výuce u handicapovaných dětí.“1Toto tvrzení je ovšem nepravdivé, protože tvorba IVP u sociálně znevýhodněných žáků je velmi výjimečná, a navíc není nikdy financovaná z rozpočtu města a asistenty pedagoga vždy platí ze svého rozpočtu kraj. Bohužel není toto konstatování doplněno potřebami, na které by se mohl plán zaměřit. Hlavní problémy základního školství v krajském městě byly stanoveny následovně: „Bohužel u některých základních i mateřských škol se žáci i pedagogové setkávají se špatným technickým stavem budov a nedostatečnou kapacitou prostor. To se týká nejen učeben, ale také školních hřišť a tělocvičen a jejich příslušenství. Zlepšení dané situace by vedlo ke zkvalitnění vzdělávání a výchovy dětí. Další možnosti rozvoje a modernizace škol leží v oblasti zavádění informačních systémů. Výchovnou a vzdělávací stránku lze dále rozvíjet zapojením nových vzdělávacích systémů a podporou mimoškolních aktivit dětí a samozřejmě také dalším vzděláváním pedagogů.“ Zvyšování kvality je v tomto kontextu tedy chápáno skrze investice do infrastruktury, což má své oprávnění, ale zároveň je to velmi zjednodušující předpoklad. Možnost propojení s financováním tzv. „měkkých“ projektů olomoucké IPRM nevyužilo, takže výsledkem dotací jsou převážně opravená sportoviště základních škol.
Sociální inkluze a vzdělávání Za poměrně progresivní je možné v Olomouci označit komunitní plánování. V roce 2006 byl městem zpracován a schválen 1. Rámcový komunitní plán sociálních služeb pro rok 2007-2008 s cílem zlepšit kvalitu a koordinaci sociálních služeb a lépe je přizpůsobit skutečným potřebám občanů města. Od té doby se plán ve tříletých intervalech vyhodnocuje a znovu vytváří. Komunitní plánování je zacíleno na vytipované sociální skupiny se specifickými potřebami, jakými jsou např. děti a mládež, občané se zdravotním či mentálním postižením, senioři, etnické menšiny. Problematika inkluze spadá do dvou oblastí: děti a mládež a etnické skupiny. V současném plánu je v oblasti etnických menšin pamatováno hlavně na udržení a rozvoj stávajících sociálních služeb, z nichž mají ke vzdělávání vztah hlavně sociálně-aktivizační služby pro rodiny s dětmi (dílčí cíle: eliminace záškoláctví a posílení motivace ke vzdělávání) a nízkoprahová zařízení. V letech 2010-2012 bylo město Olomouc klíčovým partnerem projektu Vytvoření a podpora Lokálního partnerství pro sociálně vyloučenou lokalitu Přichystalova 70, který byl do jisté míry ekvivalentem působení vládní Agentury pro sociální začleňování (realizátorem projektu byla organizace Podané ruce). Projekt byl zaměřen na koordinaci poskytovatelů sociálních služeb, samosprávy, neziskových organizací a dalších zainteresovaných subjektů tak, aby poskytované služby a aktivity byly komplexní, efektivní a vedly ke zlepšení situace obyvatel v lokalitách ohrožených sociálním vyloučením, které služby využívají. Tohoto cíle mělo být dosaženo zavedením principu Lokálního partnerství, návazným vzděláváním a evaluační činností zúčastněných organizací. Hlavním výstupem projektu bylo vytvoření komplexní strategie a plánu služeb pro obyvatele lokalit na období 1
Integrovaný plán rozvoje města Olomouc, Atraktivní a konkurenceschopná Olomouc, s. 80, ke stažení na: http://www.olomouc.eu/administrace/repository/gallery/articles/62_/6263/dokument-iprm-ako-schvalenyzmena14.cs.pdf
v horizontu 5 let.2 Akční plán Lokálního partnerství Přichystalova – Holická pro období 2013–2017 představuje první ucelený dokument věnovaný sociálnímu začleňování v Olomouci. Bohužel jeho platnost byla výrazně oslabena paralelním nekoordinovaným „rozpuštěním“ vyloučené lokality Přichystalova. Nicméně v rámci tohoto plánu byla pozornost věnována i problematice vzdělávání a předkládaný plán de facto představuje aktualizaci oblasti Vzdělávání akčního plánu. Pracovní skupiny Vzdělávání v rámci Lokálního partnerství se v roce 2013 účastnili: -
Člověk v tísni: Mgr. Jaroslav Šotola, Ph.D. CPIV: Bc. David Rygel Charita Olomouc: Mgr. Pavlína Jánová, Mgr. Šárka Filipovičová MMOl (odbor školství): PhDr. Hana Fantová MMOl (odbor sociálních věcí): Mgr. Květoslav Richter, Mgr. Roman Kupka, PhDr. Dagmar Žáková ZŠ dr. M. Horákové: Mgr. Milan Král ZŠ Přichystalova: Mgr. Helena Drexlerová ZŠ a MŠ Nedvědova 17: Mgr. Pavel Pala
Logika výběru uvedených institucí i osob vycházela ze zaměření na největší olomouckou vyloučenou lokalitu, ze které docházeli žáci do tří škol a kde poskytovaly své sociální služby Charita a Magistrát města. Pracovní skupina také navazovala na dřívější nárazové aktivity, kdy školy s vyšším podílem sociálně znevýhodněných žáků hledaly podporu ve vymáhání oprávněných požadavků (omlouvání nepřítomností, domácí příprava, placení pomůcek apod.) u OSPODu a neziskových organizací. Pracovní skupina se přes určité rozdílné perspektivy shodla na tom, že deficity se nacházejí jak na straně žáků a jejich sociálního zázemí, tak na straně škol a dalších subjektů (zde se jednalo hlavně o problematiku hrozící segregace a minimální spolupráce mezi školami a navazujícími službami). Formulovaná vize zní následovně: „Vytvoření podmínek pro zahájení a úspěšné absolvování základní školní docházky pro děti/žáky ze sociálně vyloučeného prostředí. Cílem je, aby za 5 let po přijetí a zavedení jednotlivých opatření došlo k úplnému zapojení žáků se sociálním znevýhodněním do všech škol na území města Olomouce a neexistovalo zde žádné školské zařízení, které přednostně vzdělává žáky se sociálním znevýhodněním.“ Je zřejmé, že problematika (de)segregace byla identifikována členy pracovní skupiny jako zásadní; vedle toho byly formulovány cíle a opatření zaměřené na problematiku prevence záškoláctví, a na rozvoj vícestranné spolupráce v rámci podpora žáka a jeho rodiny. Jak bylo výše zmíněno, předkládaný dokument z Akčního plánu vychází a rozvíjí jej. Hlavní posun souvisí s důrazem mnohem více kladeným na aktivní a sebevědomou roli zřizovatele při prosazování rovných šancí ve vzdělávání i pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Předpokládáme, že v této oblasti leží poměrně velký potenciál, který zatím není příliš obvyklé využívat. Samotné školy či konkrétní učitelé mohou k inkluzi zastávat pozitivní postoj, nicméně podpora a někdy i kontrola ze strany zřizovatele může být garantem naplňování vize citované v předchozím odstavci.
2
http://www.podaneruce.cz/programy-a-pece/vytvoreni-a-podpora-lokalniho-partnerstvi-olomouc/
Vyhodnocení Je s podivem, že dosavadní strategie města Olomouce nechávají oblast vzdělávání spíše na pokraji zájmu. Jakoby bylo základní školství jakousi samozřejmou, možná také autonomní oblastí, která se o svůj rozvoj musí postarat sama. Do hledáčku zájmu radních se dostanou převážně mateřské školy v souvislosti s potřebou navyšování kapacit, které je v očích rodičů - voličů tolik žádoucí. Tím samozřejmě Olomouc nijak nevybočuje z naprosté většiny měst, kde se zřizovatelská úloha kromě transferu finančních prostředků omezuje na jmenování nových ředitelů. Velká část dětí se speciálními vzdělávacími potřebami využívá velmi propracované nabídky speciálních škol v krajském městě a dochází tam. Hlas rodičů požadujících standardní vzdělávací dráhu pro své znevýhodněné dítě je zatím příliš slabý. Sociálně znevýhodněné rodiny mají často ještě menší možnosti i schopnosti orientovat se ve vzdělávací nabídce a podporovat mladé děti a teenagery ve využití povinné školní docházky pro přípravu na sekundární stupeň. Z těchto důvodů se domníváme, že město by mělo trpělivým a argumenty podloženým vysvětlováním prosazovat inkluzivní koncepci základního školství na svém území.
Priorita 1: Platforma pro setkávání s řediteli ZŠ Dlouhodobý cíl V Olomouci funguje pravidelné skupinové setkávání ředitelů ZŠ a zřizovatele Komentář 1.1 krátkodobý cíl Zřizovatel aktivně Zavedení pravidelných setkání zástupců zřizovatele s řediteli škol vystupuje v oblasti, kde je třeba systémový přístup. Záložní strategie Preferovaná strategie Rizika Nižší frekvence Odmítnutí spolupráce ze Jde o vytvoření platformy pro prezentaci aktivit setkávání než strany vedení škol. doporučených zřizovatelem, ale zároveň taky o prostor jednou za dva pro vzájemnou komunikaci a výměnu názorů všech měsíce, jiná zúčastněných, pro dosažení konsenzu. forma komunikace. Krok/opatření Termín Zodpovědná Komentář osoba 1.1.1 Metodické řízení ze strany OŠ 4/2014 OŠ Příprava zavedení pravidelného setkávání. 1.1.2 Debata s řediteli škol o způsobu od OŠ Vyjasnění představy, realizace platformy setkávání 5/2014 rozptýlení obav. 1.1.3 Příprava tvorby strategického plánu školní OŠ Pro opatření v oblasti rok inkluze, ale i jiné. 2015/16 Komentář 1.2 krátkodobý cíl Individuální konzultace s řediteli škol Preferovaná strategie Cílem opatření je zvýšit transparentnost systému individuálního hodnocení práce ředitelů olomouckých ZŠ. Individuální schůzky zřizovatele a ředitelů posílí informační toky a umožní lepší metodickou podporu managementu škol. Krok/opatření Termín 1.2.1 Příprava metodiky hodnocení ředitelů školní škol rok 2014/15 1.2.2 Individuální konzultace s řediteli škol školní rok 2015/16
Priorita 2: Zajištění rovného přístupu ke vzdělávání
Záložní strategie
Rizika
Ponechat způsob Odmítnutí aktivní individuálních participace ředitelů. schůzek ve stávajícím stavu. Zodpovědná osoba OŠ OŠ
Komentář Jasné parametry hodnocení, se kterými jsou ředitelé seznámeni. Dle připravené metodiky
Dlouhodobý cíl Zamezení koncentrace žáků se sociálním znevýhodněním na několika školách Komentář 2.1 krátkodobý cíl Mapování počtu žáků ze sociálně znevýhodněného prostředí a jejich potřeb. Záložní strategie Preferovaná strategie Zřizovatel zváží U klientů neziskových organizací je navrženo na způsob mapování základě setkávání platformy lokálního partnerství a přímo na jeho cílem je zmapovat způsoby a lokality poskytování základních podpory, jednak také školy, kam identifikovaní žáci školách docházejí. Krok/opatření
Termín
2.1.1 Metodické řízení ze strany OŠ
4/2014
Zodpovědná osoba OŠ
2.1.2 Mapování počtu žáků ze sociálně od znevýhodněného prostředí a jejich potřeb 5/2014
Neziskové organizace
2.1.3 Systém zjišťování počtu žáků se školní sociálním znevýhodněním na školách. rok 2014/15
OŠ
Příprava mapování, ujasnění postupu. Zmapování počtu i způsobů stávající podpory. Alternativní, nebo doprovodná strategie
Záložní strategie
Komentář Zřizovatel aktivně vystupuje v oblasti, kde je třeba systémový přístup Rizika
Řízená desegregace s větším důrazem na aktivitu škol
Odmítnutí spolupráce u škol, které nemají s inkluzivním vzděláváním zkušenosti.
Zodpovědná osoba OŠ
Komentář
2.2 krátkodobý cíl Zavedení proinkluzivních opatření snižujících riziko segregace.
Preferovaná strategie Na základě výsledků mapování dojde k vyhodnocení trendů v docházce žáků se sociálním znevýhodněním na olomoucké ZŠ. Následně dojde k úpravě spádových obvodů tak, aby došlo k rovnoměrnějšímu rozprostření těchto žáků a eliminovalo se riziko segregace. Krok/opatření Termín 2.2.1 Změna spádovosti
školní rok 2014/15
2.2.2 Spolupráce se ZŠ – vyhodnocení následně změny spádovosti 2.2.3 Cílená desegregace záložní strategie 2.2.4 Řešení ZŠ Přichystalova 2015 a dále
Rizika Odmítnutí spolupráce ze strany neziskové organizace, nepřesnost získávaných údajů, nekompatibilita s údaji získanými ze škol. Komentář
úprava spádových obvodů, aby se eliminovalo riziko segregace.
OŠ OŠ OŠ a Nedvědova
2.3 krátkodobý cíl Rozvoj vícestranné spolupráce v rámci podpory žáka a jeho rodiny.
V případě neúspěchu předchozích strategií ZŠ Delší proces, zahrnující i nutné investice do budovy a zařízení. Komentář
Záložní strategie Status quo – sociální práce v rodinách a NZDM bez výraznějšího přesahu do škol.
Preferovaná strategie
Systém může fungovat pouze při intenzivní komunikaci s rodiči žáků ze sociálně znevýhodněného prostředí, kterou budou zajišťovat neziskové organizace, které od počátku na celém procesu participují. Nastavení vícestranné spolupráce při doučování – terénní sociální pracovník spolupracuje s rodiči a žákem a jeho třídním učitelem, případně dalšími pedagogy s cílem zefektivnění přípravy na vyučování a zohlednění žáka ve výuce. Krok/opatření Termín Zodpovědná osoba 2.3.1. Spolupráce zřizovatele 5/2014 OŠ, neziskové s neziskovými organizacemi pro organizace komunikaci s rodiči sociálně znevýhodněných žáků 2.3.2 Nabídka služeb neziskových Školní OŠ, neziskové organizací ze strany olomouckých škol rok organizace 2014/15 2.3.3. Nastavení vícestranné spolupráce při Školní OŠ, neziskové doučování rok organizace, školy 2015/16
Rizika Neztotožnění se s opatřením ze strany neziskových organizací, různorodý přístup ke spolupráci se zřizovatelem.
Komentář Organizace mají dostatek informací umožňující poradenství. Zřizovatel pravidelně sumarizuje nabídku organizací školám. S cílem lepšího zacílení služeb.
Priorita 3: Prevence záškoláctví Dlouhodobý cíl: Snížení záškoláctví na olomouckých ZŠ. 3.1 krátkodobý cíl:
Komentář
Sjednocení školních řádů v oblasti omlouvání absencí. Preferovaná strategie
Záložní strategie
Rizika
Cílem činnosti je sjednocení systému omlouvání absencí u všech základních škol v Olomouci. Změna spočívá v nastavení režimu absencí podléhajících kontrole pro žáky, u kterých je důvodné podezření na skryté záškoláctví, což školský zákon umožňuje.
Akceptování doporučení alespoň ze strany některých škol.
Krok/opatření
Termín
Zodpovědná osoba
Neztotožnění se s opatřením ze strany vedení škol, odmítnutí spolupráce či nedbalé vyžadování dodržování pravidel. Komentář
3.1.1
Jednání s řediteli olomouckých ZŠ
5/2014
OŠ
3.1.2
Sjednocení školních řádů – pasáží o omlouvání.
9/2014
OŠ
3.1.3
Informování rodičů o nově
9/2014
Základní školy
Cílem je přesvědčit o nutnosti změny. Na základě proběhlého jednání, včetně možnosti se vyjádřit k návrhu. Na počátku školního
3.1.4
nastavených pravidlech Nastavení fungování režimu absencí podléhajících kontrole na jednotlivých školách.
9/2014
Základní školy
3.2 Krátkodobý cíl:
roku. Učitelé škol rozumí systému a aplikují ho. Komentář
Spolupráce s klíčovými aktéry pro prevenci záškoláctví. Preferovaná strategie
Záložní strategie
Jednotný postup škol v oblasti prevence záškoláctví může být efektivní pouze při spolupráci s dalšími subjekty: S pediatry, kteří mohou být školou v individuálních případech požádáni o spolupráci při zjišťování důvodů nepřítomnosti, dále s OSPODem, neziskovými organizacemi a městskou policií. Krok/opatření Termín
Spolupráce Největším rizikem zde alespoň s větší jsou postoje některých částí pediatrů ve pediatrů. městě.
3.2.1
Jednání s pediatry
5/2015
Zodpovědná osoba OSV
3.2.2
Spolupráce s OSV
5/2014
OŠ, OSV
3.2.3
Spolupráce s neziskovými organizacemi Využití městské policie
6/2014
OŠ
2015
OŠ
3.2.4
3.3 Krátkodobý cíl:
Rizika
Komentář V případě neúspěchu kolektivního oslovení kontaktovat jednotlivě Prevence, vymáhání oprávněných nároků. Mediace, bližší spolupráce s rodinou Kontrola ve veřejném prostoru Komentář
Pravidelné vyhodnocování systému prevence záškoláctví. Preferovaná strategie
Záložní strategie
Podpora škol při realizaci prevence není jednorázovou Pouze získávání záležitostí. Zřizovatel by měl získávat data, která dat ze škol. svědčí o vývoji počtu průměrných omluvených a neomluvených hodin na školách. Školský odbor by měl koordinovat přenášení informací a příkladů dobré praxe učitelům i mezi jednotlivými školami, měl by kontrolovat přítomnost prevence záškoláctví v rámci plnění minimálního preventivního programu. Krok/opatření Termín Zodpovědná osoba 3.3.1 Pravidelné vyhodnocování 11/2014 OŠ systému prevence záškoláctví včetně evidence dat omluvených a neomluvených hodin na ZŠ. 3.3.2 Důležitá role metodika v PPP. 11/2014 OŠ, PPP
Rizika Bojkot dodávání dat a následné komunikace ze strany ředitelů.
Komentář Vždy na konci roku.
Podpora školních metodiků prevence.
