Logistické aktivity, které souvisejí s výstupy hotových výrobků z výroby do spotřeby, musí obsáhnout všechny distribuční, velkoobchodní a maloobchodní články řetězce. Znamená to, že musí končit až u konečného zákazníka (spotřebitele).
Struktura distribučních a obchodních řetězců se ustálila ve vyspělých zemích na následujících variantách: skladové dodávky do prodejen maloobchodů, přímé dodávky z výroby do prodejen maloobchodu, přímý prodej zákazníkům z velkoobchodních skladů, zásilkový obchod, přímé dodávky zboží z výroby zákazníkům.
Součástí klasické formy je zapojení velkoobchodu. V našich podmínkách býval tradičně jeden velkoobchodní článek, zatímco v západoevropských zemích je obvyklá účast dvou i většího počtu velkoobchodů s různou sortimentní náplní. Prostřednictvím firmy se zapojením distribučního skladu výrobce, Prostřednictvím firmy, kdy výrobce využívá služeb logistického partnera – poskytovatele logistických služeb.
Funkce velkoobchodních skladů je v logistických řetězcích jiná než funkce distribučních skladů výrobců. Distribuční sklad přísluší výrobci a jeho funkcí je především rozdělovat a expedovat výrobcův sortiment podle objednávek odběratelů, jimž mohou být například regionální místní velkoobchody. Velkoobchody jsou buď samostatné podniky, které jsou vybavené vlastními sklady,
nebo podniky, provádějící pouze obchodní operace a organizující dodávky, tzn. využívající skladů a prostředků poskytovatelů logistických služeb, výrobců zboží nebo ústřední sklady filiálkových podniků a spotřebních družstev, které obsluhují většinou jen vlastní maloobchodní síť.
Překlenují trojí základní rozpor mezi výrobou a maloobchodem: rozpor sortimentní, který spočívá v požadavku maloobchodu na dodávky složitého obchodního sortimentu, zatímco výroba dodává mnohem jednodušší sortiment, tento rozpor je překonáván pomocní nákupní činnosti a kompletace ve skladech, rozpor množstevní a časový – daný potřebou častých dodávek menších množství zboží na straně maloobchodu a naproti tomu potřebou dodávek relativně velkých množství zboží z výroby a menší frekvencí,
rozpor prostorový – vznikající v důsledku umísťování výrobních závodů do produkčních oblastí nebo do blízkosti zdrojů surovin, energie či dopravních cest a uzlů, tedy zpravidla do jiných míst, než kde se nalézají těžiště spotřeby; tento rozpor je překonáván včleňováním skladů do řetězců a těsným provázáním skladů s dopravou. Uvedený rozpor nabývá stále významnějšího postavení.
Primární funkcí skladů velkoobchodů je dodávat požadovaným způsobem zákazníkům zboží v požadované sortimentní skladbě, tedy kompletovat, expedovat. Aby sklady mohly plnit primární funkci musí, jako sekundární funkci, udržovat potřebné zásoby zboží. VO nakupují zboží od velkého počtu výrobců a dodávají je velkému počtu odběratelů.
Mají rostoucí strategický význam. Jsou pružné, zaručují nepřetržitý tok zboží a eliminují nákladné skladování. Supermarkety – prodejny o ploše 400800 metrů čtverečních se širokým sortimentem (kolem 10 000 položek) jsou nejběžnějším druhem provozních jednotek maloobchodu.
Diskontní prodejny nabízejí omezený počet druhů zboží (400 – 1000 druhů základních životních potřeb) za nízké ceny, jichž dosahují výraznými nákladovými úsporami na obchodním zařízení a vybavení prodejen i na počtu zaměstnanců a také centrálně organizovaným nákupem levného zboží, případně vlastními značkami zboží.
Hypermarkety – největší provozní jednotky maloobchodu, budované zpravidla na okrajích měst pro motorizované zákazníky, nabízejí vedle širokého sortimentu potravin i nepotravinářské spotřební zboží jako oděvy, elektroniku, ale i nábytek (běžně jde celkem o 60 000 položek).
Třetí strukturální variantou řetězců je přímý prodej zákazníkům ze samoobslužných velkoobchodních skladů (typ cash and carry – doslova „zaplatit a odnést). Zákazníky jsou zejména majitelé menších potravinářských prodejen, restaurací, hotelů, apod. Je jim nabízen sortiment potravinářského zboží, nověji i nepotravinářského zboží. V současné době větší sklady nabízí přes 10 000 druhů potravin a kolem 40 000 druhů nepotravinářského zboží.
Okruh zákazníků se rozšířil o drobné živnostníky, různé řemeslníky, opraváře, krejčí… Zákazníci si zboží vybírají samoobslužnou formou a sami si je odvážejí. Výhodou je možnost výběru a rozhodnutí na místě, odpadá vyplňování objednávek a čekání na dodávku. Také ceny jsou nižší než v dodávkovém velkoobchodě.
Je další variantou řetězců, vedoucí ke konečným zákazníkům. V posledních dvaceti letech je ve vyspělých zemích charakterizován spíše stagnací. Styk se zákazníky je neosobní, zprostředkovaný nabídkovými katalogy. Vydávání katalogů je velmi nákladné. Nevýhodou jsou i značné počáteční investice. Konkurenční výhody v zásilkovém obchodě mohou dosáhnout jen velké, kapitálově silné firmy, jejich působnost se přesouvá z národní na mezinárodní.
Poslední variantou logistických distribučních a obchodních řetězců jsou přímé dodávky zboží z výroby zákazníkům. Jedná se o významově okrajovou variantu, omezenou na lokálně působící malovýrobce. V rámci uvedených variant existují ještě různé dílčí varianty.
Prodej podle vzorků – maloobchodní prodejna plní úlohu vzorkovny a zakoupené zboží je zákazníkům přepravováno do bytu ze skladu MO nebo VO. Prodej z automatů – měl a pravděpodobně bude mít jen okrajový význam. Elektronický prodej – zaznamenal dynamický rozvoj v 90. letech 20. století. Přímý prodej – osobní kontakt se zákazníky v jejich domovech, na pracovištích i klubech.
Dosavadní postupy a metody v distribuci a obchodě přestávají přinášet výsledky. Je to důsledek prosazujících se trendů internacionalizace a globalizace, systémové integrace a zostřující se konkurence. Varianty logistických řetězců se uplatňují diferencovaně podle sortimentu zboží, jeho fyzikálních a jiných vlastností, hodnoty, celkové kvantity toku i velikosti jednotlivých objednávek a dodávek, podílu na obratu, frekvence času a dalších hledisek.
Vývoj koncentrace obchodu předstihl vývoj koncentrace průmyslu Obchod byl iniciátorem uplatňování nových způsobů spolupráce s odběrateli (Efficient Consumer Response – ECR, Quick Response – QR) Rozvíjí se realizace hromadných služeb, která se postupně mění na jejich roztříštěnost k různorodosti, což přináší značné problémy a složitosti
Zatěžování obchodu narušuje logistické řízení a loajalitu spotřebitelů: - výrobci „zatěžují“ své maloobchodní a velkoobchodní klienty tím, že na ně naléhají, aby koupili více výrobků než mohou okamžitě prodat, - výrobci zatěžují obchod tím, že chtějí získat část trhu, - výrobci nutí obchod ke stále lukrativnějším cenám a zvýhodňováním, - investoři požadují stabilní, předvídatelné krátkodobé zisky….
