LKÉVELKÉVELKÉ. Velikonoce už jsou tady, a tak přejeme Vám všichni dohromady bohatou pomlázku a hodně štěstí, hlavně však radost, jež jaro věští!

ODAJZPRAVODAJZPRAVODAJ

MĚSTAMĚSTA

LKÉVELKÉVELKÉ

VICEBÍLOVICEBÍLOVICEBÍLOVIC Velikonoce už jsou tady, a tak přejeme Vám všichni dohromady bohatou pomlázku a hodně štěstí, hlavně však radost, jež jaro věští! Pohodové Velikonoční svátky a radost z každého prožitého dne přeje všem Starostka a zastupitelstvo města Velké Bílovice

AJZPRAVODAJMĚSTAVELKÉBÍLOVICEZP AJZPRAVODAJMĚSTAVELKÉBÍLOVICEZP RAVODAJMĚSTAVELKÉBÍLOVICEZPRAVO VODAJMĚSTAVELKÉBÍLOVICEZRAVODAJ www.velkebilovice.cz Foto: Jiří Roboš

číslo 2 březen - duben 2015

Dobří a spolehliví pomocníci při úklidu katastru města, žáci 8. a 9. A Základní školy

Oprava cesty ke Křástelce

Oprava střechy a fasády na staré škole

Údržba mobiliáře na cyklostezce

Úklid a údržba autobusových zastávek

Zateplení zdravotního střediska a DPS

Nové tabule na vstupu do města

2

forinformace radniceinfo informaceradniceinform

SLOVO STAROSTKY Vážení spoluobčané, podle rozmarů počasí to zatím venku moc jarně nevypadá, i přesto však je třeba řešit požadavky a úkoly, které vyplývají ze schválených ukazatelů rozpočtu na rok 2015, ať je počasí jakékoliv. Letošní rozpočet obsahuje jak dokončení rozpracovaných projektů z minulého roku, tak i projekty nové, které se pro následnou realizaci připravují. V současné době jistě mnozí z vás vnímáte rozsáhlou rekonstrukci budovy zdravotního střediska a domova pro seniory na ulici Mírová. Tato investiční akce je spolufinancována z operačního programu životní prostředí ve výši 2,4 mil. Kč, celkové náklady činí 5 mil. Kč. Jejím obsahem je kompletní zateplení stropů, výměna všech oken a venkovních dveří, které budou bezbariérové a dále zateplení a nová fasáda celé budovy. Současně s těmito úpravami probíhají i opravy vnitřních prostor a to zejména sanace vlhkého zdiva, oprava elektroinstalace, vyztužení stropů a výmalba všech místností. Pokud se nevyskytnou žádné další vícepráce, mohou se senioři do upravených místností vrátit ve druhém dubnovém týdnu. Všem, kteří se na této rozsáhlé a časově náročné rekonstrukci podílejí a kterých se dotýká, bych chtěla upřímně poděkovat. Praktickým i odborným lékařům, zaměstnancům města, personálu DPS, pracovníkům spol. V-Aquarius,B, s.r.o. Velké Bílovice, místním živnostníkům i vám spoluobčanům za to, že všichni vnímáte tuto záležitost jako nezbytnou a potřebnou a díky vašemu pochopení, vstřícnosti a toleranci se daří všechny práce zvládat dle harmonogramu ve kterém je stanoveno ukončení prací nejpozději k 30.červnu tohoto roku. Další investicí rozloženou na několik etap je pokračování stavebních úprav prostor kulturního domu v suterénu, kde bude nově zřízena klubovna pro mladé hasiče, mateřské centrum pro maminky a jejich děti, technické zázemí pro město Velké Bílovice a služebna městské policie. Úpravy těchto místností si oproti původnímu řešení vyžádají vícepráce, které činí cca 800 tis. Kč, neboť během realizace se při odkrytí konstrukcí zjistilo, že snížená část objektu - bývalá kotelna s technická místnost u kotelny vykazuje zvýšenou vlhkost a průsak vody, který nelze eliminovat z důvodu vysoké hladiny spodní vody. Jako ekonomicky nejvhodnější se jeví řešit tento stav sníženou stropní konstrukcí. Vzniklý meziprostor bude odvětrán přirozeným větráním přes anglický dvorek. Stropní konstrukce bývalé kotelny vykazuje po odkrytí nosné výztuže silnou korozi a z hlediska zatížení stropu v prostoru 1. nadzemního podlaží je navrženo zesílení podpůrnou konstrukcí. S ohledem na to, že je to poslední úsek pro rekonstrukci, bylo přijato rozhodnutí úpravu prostor dokončit i za cenu zvýšených nákladů. Jinak nebude možné tyto místnosti využívat a zůstanou trvale vlhké. Bez povšimnutí jistě nezůstala ani rekonstrukce budovy staré školy, kde byla vyměněna všechna okna a v těchto dnech probíhá oprava střechy a komínů. Následně bude provedena fasáda na celé budově. Rekonstrukce by měla být dokončena v červenci letošního roku. V seznamu budov, kterých se letos dotkne oprava, je i hasičská zbrojnice. Budou vyměněna vrata, okna a provedena nová fasáda. O finanční podporu na tuto akci byl požádán jihomoravský kraj. Budeli naše žádost úspěšná, budou tyto práce provedeny v období prázdnin. Na letní měsíce je připraveno i dokončení rekonstrukce vodovodních rozvodů v základní škole, kde v loňském roce došlo k rozsáhlé havarii trubní sítě.

V druhé polovině dubna budou zahájeny práce na výměně plynového potrubí na ulicích Čejkovská, Na Aleji, Na ostrůvku a na Náměstí Osvoboditelů. Část chodníků a uličního prostoru se změní v krátkodobé staveniště, které by mělo být dáno do původního stavu do podzimu letošního roku. Kde a kdy se přesně s výměnou začne, o tom budou podány občanům informace prostřednictvím místního rozhlasu a webových stránek po předložení harmonogramu prací od společností, které budou výměnu provádět. Mezi větší investice je zařazen i projekt, který se týká výsadby biokoridorů a vytvoření prvků ÚSES (územního systému ekologické stability). Dojde k částečné realizaci záměru dle platného územního plánu z roku 2002, kdy bude provedeno ozelenění zemědělsky intenzivně využívané krajiny, posílení protierozní, ekologické a odpočinkové funkčnosti krajiny, zvýšení úživnosti krajiny pro zvěř a tím snížení škod na zemědělských kulturách. Celá ivnestiční akce bude ve 100% vynaložených nákladů, které činí 6 mil. Kč podpořena z operačního programu životní prostředí a měla by být provedena nejpozději do 30. května t.r. Kromě těchto investic se průběžně provádějí i menší opravy a údržby majetku města. Letošní zima ukázala přívětivější tvář a tím také větší možnosti pro realizaci prací souvisejících s údržbou katastru. Na tyto práce plynule navazují úpravy veřejných prostranství, čištění chodníků a cest, úklid autobusových zastávek, mobiliáře na cyklostezkách apod. Pomoc při jarním úklidu nabídlo i vedení základní školy. Žáci nejvyšších ročníků se do těchto prací ochotně zapojili a uklidili cesty do sklepních lokalit a uliček a prostranství okolo školy. Za tuto službu jim upřímně děkuji a těší mne, že požadavek města přijali a provedli velmi zodpovědně. Děkuji taky všem vám, kteří jarní i celoroční úklid před domy a úpravy předzahrádek berete jako samozřejmost, ne jako povinnost. Pro mnoho hostů, kteří do Velkých Bílovic zavítají je mnohdy nepochopitelné, jak se městu daří se svými pracovníky vše v takovém stavu udržovat. Vždy ráda a s hrdostí odpovídám, že úpravu zahrádek a okolí domů si řeší občané sami a s ochotou, neboť všem nám záleží na tom, aby bylo naše město pěkné a čisté. Takto to vnímám a takto to tazatelům předávám. Vážení spoluobčané, práce ve veřejné službě s sebou nese potřebu být trpělivý a naslouchat lidem. Jsem si vědoma toho, že můžete mít rozdílné názory na řešení různých situací, ale také toho, že je nutné přijmout konkrétní rozhodnutí a být za ně zodpovědná, i když tato rozhodnutí nemusí být pro všechny příznivá. Proto oceňuji vaše pochopení a toleranci k záležitostem, které se dotýkají nás všech a vážím si vašich podnětů, které naší práci pomáhají. Věřím, že se nám bude i nadále dařit udržovat a rozvíjet společenský život v našem městě a že budeme vždy mít dostatek motivace a vůle udělat něco navíc. Tím budou Velké Bílovice o tyto hodnoty bohatší a náš život pestřejší. Přeji všem nám, občanům Velkých Bílovic krásné, právě přicházející jarní období a aby letošní Velikonoční svátky, které jsou před námi byly pro všechny plné radosti a pohody. M. Vlková, starostka

3

forinformace radniceinfo informaceradniceinform

SLOVO MÍSTOSTAROSTY Vážení, dovolte mi opět Vás stručně informovat o aktuálním dění důležitém pro naše město. Témat je opravdu hodně, takže k těm nejdůležitějším. • Úvodem bych chtěl poděkovat všem, kteří využívají aplikaci na internetových stránkách města s názvem „Mapa závad města Velké Bílovice“. Bylo zde zaznamenáno již mnoho jevů, které by bez Vašeho upozornění byly řešeny pozdě nebo možná také nebyly řešeny vůbec. • V měsíci dubnu bude realizováno nové oplocení části sportovního areálu, poněvadž dosavadní bylo v havarijním stavu a hrozila újma na majetku i zdraví. Na parkovišti pak budou instalovány parkovací dorazy, aby nedocházelo k poškozování oplocení. • V tomto měsíci bude rovněž realizováno částečné oplocení dětského hřiště na ulici Revoluční. Souběžně budou uvedeny do života další bezpečnostní opatření, zejména osvětlení a po vyřešení technických problémů i kamerový systém. Tím nejdůležitějším však je a bude Vaše všímavost k probíhajícímu dění a související spolupráce. • Předpokládám, že v každém vydání zpravodaje se budeme věnovat i dopravně bezpečnostní situaci. Je důležité apelovat na všechny uživatele motorových vozidel a způsob jejich parkování. Jde o věčné téma. Je nejen lidsky ohleduplné, ale i z pohledu dopravní bezpečnosti nezbytné, hledat uspokojivý způsob parkování vozidel. Bohužel se často setkáváme se situací, kdy je v jedné domácnosti více motorových vozidel a ta nevhodně parkující brání bezpečnému průchodu. V následujících dnech bude pracovník městské policie, v rámci zvýšeného podílu pochůzkové činnosti, uživatele nesprávně zaparkovaných vozidel zpočátku na stav upozorňovat a situaci rovněž průběžně monitorovat. Věřím, že všichni chápeme důležitost bezpečnosti silničního provozu pro sebe, své děti, rodiče i hojné návštěvníky našeho města. Upozornění pro občany ulice Svárov. V části od prodejního centra COOP po první mostek ve směru při výjezdu z Velkých Bílovic (zkrátka u lázní) neparkujte v zeleném pásu. V těchto místech je vozovka dostatečně široká a po předběžném souhlasu Policie ČR zde budou vyznačena parkovací místa. Bohužel se stále vyskytují jedinci, kteří nesprávně parkují u nákupního střediska COOP a brání bezpečnému výjezdu autobusů od nástupních ostrůvků. Zde bohužel bude muset být uplatňováno represivní opatření v zájmu všech. V minulých dnech byla pracovníky technického úseku města dokončena údržba (odvod srážkových vod, dopravní značení, vyčištění komunikace, apod.) poměrně frekventovaného úseku komunikace od základní školy ke sklepům. Bohužel se našel „slabý silný“ jedinec či jedinci, kteří jednoho dne uklidili instalované patníky do pole. Věřím, že s Vaší pomocí takové jedince brzy najdeme a odpovídajícím způsobem „odměníme“. Pokud k tomuto incidentu máte informace, sdělte je prosím na podatelně městského úřadu. • Pracovníci technického úseku města budou v následujících měsících postupně upravovat některé další pozemky města k původnímu účelu užití – chodníky, protierozní opatření, cesty, apod.

4

• V průběhu měsíce dubna budou na vjezdy do našeho města instalovány informační tabule o zákazu podomního prodeje a služeb. • Ve čtvrtek 26. března 2015 se uskutečnilo taktické cvičení Blackout JMK 2015. Jeho hlavním cílem bylo procvičit a sladit činnost orgánů krizového řízení, složek Integrovaného záchranného systému Jihomoravského kraje a dalších zapojených subjektů při vzniku krizové situace – dlouhodobém výpadku elektrické energie velkého rozsahu (blackoutu). • STRATEGICKÁ ROZHODNUTÍ

S ohledem na doporučení odborníků, kapacitní možnosti čistírny odpadních vod, její technologické provedení i provozní náklady a další principiálně významné faktory přijala rada města následující opatření – zpevněné plochy pro parkování ve městě Velké Bílovice a to jak nově budované, tak i rekonstruované, budou na pozemcích města povolovány pouze s podílem vsakovacích ploch (zatravňovací panely, jiné propustné materiály). O vybudování takto upravených ploch na pozemcích města je nutné požádat. Současně se žádostí je nezbytné dodat i situační schéma a popis použitých materiálů. Děkuji, že chápete význam tohoto opatření, které nám v budoucnu může přinášet nemalé úspory. Vedení města zahájilo práce na materiálu „Bezpečnostní politika města Velké Bílovice“ a navazující formulaci bezpečnostní strategie. Mezi hlavní úkoly stanovené v dokumentu patří zkvalitnění činnosti městské policie v oblasti součinnosti s Policií ČR nebo zvýšením obchůzkové služby ve vytipovaných lokalitách. Cílem je také rozšířit městský kamerový dohlížecí systém, zvýšit dopravní bezpečnost na území města a pokračovat v preventivní činnosti. Cílem je rovněž udržet na dobré úrovni a dále zkvalitnit připravenost na mimořádné události a řešení krizových situací s důrazem na ochranu obyvatel, majetku a životního prostředí. To je obsahem základních dokumentů v oblasti zajištění veřejného pořádku a bezpečnosti, prevence kriminality a připravenosti na mimořádné události a řešení krizových situací. Děkuji za Vaši pomoc, podporu i spolupráci Ing. Karel Osička, MBA, místostarosta

forinformace radniceinfo informaceradniceinform

USNESENÍ Z 3. ZASEDÁNÍ ZASTUPITELSTVA MĚSTA VELKÉ BÍLOVICE, konaného dne 19. února 2015 v zasedací místnosti Městského úřadu ve Velkých Bílovicích Usnesení č. 1/3/ZM/2015: ZM schvaluje doplněný program 3. zasedání zastupitelstva města Velké Bílovice. Usnesení č. 2/3/ZM/2015: ZM určuje ověřovatele zápisu – Ing. Karla Osičku, MBA, a Ing. Josefa Skoupila. Usnesení č. 3/3/ZM/2015: ZM určuje členy návrhové komise – Mgr. Svatavu Balgovou, Mgr. Josefa Kraloviče a p. Petra Zemánka. Usnesení č. 4/3/ZM/2015: ZM schvaluje v souladu s ustanovením § 84 odst. 2 písm. b) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů, rozpočtové opatření č. V/2014. Usnesení č. 5/3/ZM/2015: ZM schvaluje v souladu s ustanovením § 84 odst. 2 písm. b) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů, rozpočet města Velké Bílovice na rok 2015 takto – příjmy celkem Kč 65 568 300,-financování Kč 10 669 200,-výdaje celkem Kč 76 237 500,-a schvaluje závazné ukazatele rozpočtu dle tabulky Rozpočet 2015 – příjmy, výdaje, financování (dle paragrafového členění). Usnesení č. 6/3/ZM/2015: ZM schvaluje v souladu s ustanovením § 84 odst. 2 písm. b) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů, rozpočtový výhled města na roky 2016 – 2018. Usnesení č. 7/3/ZM/2015: ZM schvaluje přípravu investiční akce Reprodukce požární techniky a zavazuje se zabezpečit spolufinancování akce do výše Kč 1,2 mil. dle podmínek stanovených poskytovatelem dotace a zároveň se zavazuje zabezpečit hladké financování akce tak, aby nedošlo k ohrožení její realizace (např. krátkodobým překlenovacím úvěrem). Usnesení č. 8/3/ZM/2015: ZM schvaluje přípravu investiční akce Rozšíření odděleného sběru odpadů ve Velkých Bílovicích a zavazuje se zabezpečit spolufinancování výše uvedené akce dle podmínek stanovených poskytovatelem dotace a zároveň se zavazuje zabezpečit hladké financování akce tak, aby nedošlo k ohrožení její realizace (např. krátkodobým překlenovacím úvěrem) a pověřuje Ing. Janu Krutákovou jednáním se SFŽP v této záležitosti. Usnesení č. 9/3/ZM/2015: ZM schvaluje přípravu investiční akce Úspory energií ZŠ Velké Bílovice a zavazuje se zabezpečit spolufinancování výše uvedené akce dle podmínek stanovených poskytovatelem dotace a zároveň se zavazuje zabezpečit hladké financování uvedené akce tak, aby nedošlo k ohrožení její realizace (např. krátkodobým překlenovacím úvěrem).

Usnesení č. 10/3/ZM/2015: ZM schvaluje v souladu s ustanovením § 85 písm. a) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů, odkoupení pozemku parc. č. st. 2115 zastavěná plocha a nádvoří o výměře 344 m2 v obci a k.ú. Velké Bílovice od Základní organizace Českého zahrádkářského svazu Velké Bílovice, IČ 65269152, sídlo Slíny 1091, Velké Bílovice, za kupní cenu Kč 397.930,--, část kupní ceny ve výši Kč 184.400,-- bude uhrazena do 30 dnů od podpisu kupní smlouvy na účet prodávajícího a zbývající část ve výši Kč 213.530,-- bude použita k úhradě nákladů na investiční akci Kanalizace v trati Púrynky. Toto usnesení nahrazuje usnesení zastupitelstva města Velké Bílovice č. 21/14 ze dne 22. září 2014. Usnesení č. 11/3/ZM/2015: ZM schvaluje v souladu s ustanovením § 85 písm. a) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů, odkoupení pozemku parc. č. 3396/377 o výměře 1461 m2 v obci a k.ú. Velké Bílovice od XXXXXXXX za kupní cenu Kč 250,--/1 m2 se splatností do 30 dnů od podpisu kupní smlouvy na účet prodávajícího. Usnesení č. 12/3/ZM/2015: ZM schvaluje v souladu s ustanovením § 85 písm. a) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů, uzavření smlouvy o budoucí smlouvě kupní s XXXXXXXX o budoucím prodeji dvou stavebních pozemků v lokalitě Morávky II. v obci a k.ú. Velké Bílovice. Usnesení č. 13/3/ZM/2015: ZM schvaluje v souladu s ustanovením § 85 písm. a) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů, podání žádosti na Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových o bezúplatný převod pozemků parc. č. 2426/3 ostatní plocha o výměře 4231 m2, parc. č. 5052/3 ostatní plocha o výměře 1232 m2 a parc. č. 5212/4 ostatní plocha o výměře 7042 m2 v obci a k.ú. Velké Bílovice do vlastnictví města. Velké Bílovice, dne 23. února 2015 Marie Vlková, starostka

BIO POPELNICE Reaguji na dotazy některých místních občanů ohledně bio popelnic. Byla vznesena námitka na velikost bio popelnice. V letních měsících je využití větší a popelnice na odpad jsou tak často malé. Na základě informací z firmy Hantály se dá tento problém řešit. Je možnost koupit další popelnici na vlastní náklady nejlépe ve stejné hnědé barvě, jako je stávající, aby nedocházelo při svozu k záměně. Při zakoupení popelnice bude možné si vyzvednout čárový kód na Městském úřadě Velké Bílovice zdarma. Zakoupená popelnice může mít obsah i 240 l. V případě dalších informací kontaktujte: [email protected]. Petr Zemánek

5

forinformace radniceinfo informaceradniceinform

6

forinformace radniceinfo informaceradniceinform I ZVĚŘ CHCE ŽÍT MEZI NÁMI

inzerce

Jaro je již neoddiskutovatelně tady. S oteplením v únoru totiž každoročně přichází honcování zajíců, tedy období jejich rozmnožování, což je důkazem, že zima brzy skončí. I když v posledních letech de facto žádná zima u nás v podstatě nebyla. Honcování nejde přehlédnout na polích, kde se jindy statičtí zajíci pohybují v jakýchsi „vláčcích“, tedy za jednou zaječicí hopsá hned několik nápadníků. Všude tady má zajíc domov. Právě v těchto dnech přicházejí na svět mláďata. Bohužel málo z nich se jich dožije dospělosti. Ty tam jsou časy, kdy skoro v každém obydlí byli králíci, drůbež a další hospodářská zvířata. Jejich místa zaujali jiní domácí mazlíčci. A to zejména psi různých velikostí a plemen. A tady nastává poměrně velký problém pro zaječí populaci. Psi bez vodítka mohou v tomto období ohrozit jejich životy. Pole, sady a vinohrady se často stávají výběhem, kde neplatí žádná pravidla. Majitelé je občas vezmou ven a dají jim volnost, aby se jejich pejsek proběhl. Tito pejskaři si ale neuvědomují, že i pozemky v okolí města nejsou neomezeným výběhem pro jejich miláčky a měli by být na vodítku, a když je některý z myslivců na toto upozorní, reagují velmi podrážděně. Málokterý pes je dokonale ovladatelný a reaguje na páníčkovo přivolání. Majitelé menších plemen často oponují, že jejich malý pes žádného zajíce nezakousne, ale stačí aby vyplašil zaječku z pelechu s mláďaty, která malé zajíčky opustí a už se k nim nevrátí. Ještě něco k srnčí zvěři. U srnčí zvěře je úhyn v zimním období i přes důsledné přikrmování poměrně běžný. Ale i v zimním období chodit na procházku s volně pobíhajícím psem není vhodné. Pro srnčí zvěř je to velmi stresující. Srnky sice psovi utečou, ale při běhu vydají velké množství energie a velmi se při něm zahřejí, a když nemají na blízku zdroj vody, ochlazují se sněhem, a to je pro ně většinou smrtelná záležitost. V letním období je úhyn víceméně ojedinělý a je to většinou v důsledku střetu s motorovými vozidly či poruchami trávicího traktu. V loňském roce se však v naší honitbě ve velké míře vyskytlo pytláctví. Upozornili nás na to většinou majitelé pozemku. Byly nalezeny i plné srny (ve vysokém stádiu březosti) střelené kulovou zbraní menší ráže. I toto svědčí o morální vyspělosti střelce. Dříve se pytlačilo kvůli zvěřině, v tomto případě však pytlák střílel zvěř z cest mezi sady a ani se neobtěžoval střelenou či postřelenou zvěř dohledat. Jestli se tato skutečnost bude opakovat i v letošním roce, bude se toto řešit s orgány činnými v trestním řízení. Buďme tedy alespoň trochu ohleduplní vůči okolní přírodě a zvěři, ať už srstnaté či pernaté, a snažme se udělat alespoň něco málo pro to, aby v krajině kolem nás nepřežívali jen obaleči, svilušky, osenice a jim podobná havěť. Děkuji předem. za MS VELKÉ BÍLOVICE, Polách Petr

7

ozhovorrozhovorrozhovo rozhovorrozhovorrozhov

ROZHOVOR S... PANÍ MARIÍ DRÁBKOVOU Čtenářům nabízíte meziknihovní výpůjční službu, jak funguje? Funguje tak, že knihovna, která je oslovena by měla půjčit požadovanou knihu. Většinou se to týká naučné literatury a beletrie ke studijním účelům. Knihovna je povinna knihu půjčit, pokud ji nenabízí třeba jen prezenčně. Už mám vytipované knihovny, se kterými se mi dobře spolupracuje. Je to adresná výpůjčka pro konkrétního čtenáře. Něco jiného je výměnný fond. Ten nakupuje regionální oddělení Městské knihovny Břeclav a obohacuje jím knižní fondy knihoven okresu. Knihy z výměnného fondu půjčujeme na půl roku a soubory pravidelně obměňujeme.

Nedílnou součástí našeho města je bezpochyby knihovna. Od roku 1994 sídlí v budově základní školy. V roce 2007 prošla celkovou rekonstrukcí a modernizací. Její návštěvníci mají kromě velkého výběru knih k dispozici i tři počítače s přístupem na internet, kopírování, skenování a tisk. Jakou má knihovna návštěvnost, kolik knih se ročně vypůjčí, kolikrát se využije meziknihovní výpůjční služba, jaké knihy se půjčovaly nejčastěji, zda je žádaná kniha zrovna k dispozici, to vše se dozvíte na stránkách knihovny www.knihovnavelkebilovice.webk.cz. Na ostatní jsme se zeptali knihovnice paní Marie Drábkové. Kolik knih vůbec naše knihovna má? Pohybujeme se kolem 20.000 svazků s tím, že to tak bude i nadále, protože platí, že co přikoupím, musím i vyřadit, a to z několika důvodů. Jednak máme licenci na počítačový program Clavius do 20.000 svazků. Další verze je až do 50.000 a mezi tím nic není. Kapacita knihovny je optimální na těch 20.000 svazků. A hlavně knihovní fond by měl být aktuální, čtenáři sem chodí pro starší věci, ale i novinky. Dokonce je Národní knihovnou ČR doporučený standard, že knihovna by měla obměňovat svůj fond každoročně z 10 %, což je šíleně velké číslo. Ale aktualizace je nutná, na archivaci jsou jiné instituce. Podle čeho tedy vybíráte knihy na vyřazení a co se s nimi potom děje? Buď je kniha tzv. „ležák“, tedy zastaralá nebo je to knížka naopak tak oblíbená, že už je v dezolátním stavu. Pokud to není knížka zničená, o kterou by neměl nikdo zájem, nabídne se jiným knihovnám. Všechny knihovny takto postupují, ale zatím mě žádná neoslovila, že bych měla zájem. Teprve potom se vyřazená kniha nabídne čtenářům. Výprodej za symbolické ceny míváme dvakrát ročně, zjara a na podzim. A když knihy neudám ani tam, mají poslední šanci díky Národní knihovně a Moravské zemské knihovně, které budují národní digitální knihovnu. Takže Moravská zemská knihovna si vyřazené knihy odveze, a ty pak projdou tzv. destruktivní digitalizací. Kniha se z desek vyřízne a oskenuje se na rychlém skeneru. Kde knihy nakupujete a jak často? Většinou přes internet, kde jsou velké slevy. Sleduji, co vychází, někdy dostanu i tip od čtenářů a průběžně nakupuji. Když vyjde nová kniha, během dvou měsíců ji můžeme mít tady v knihovně k vypůjčení. Záleží jak kdy a jak co.

8

Jakou část zaujímají v knihovně časopisy? Časopisů máme hodně, ale půjčují se daleko míň, než se půjčovaly před pěti, deseti roky. Podle mě je to tím, že v současnosti je trh časopisy až moc zaplavený. Máme asi kolem padesáti titulů, ale předplatné jen u několika z nich a většina je remitendovaný tisk, tedy tisk dodávaný se zpožděním za zvýhodněnou cenu. Časopisy jsou hrozně drahé. Hodně se půjčuje bydlení, móda, zahrádkaření, Tina a Vlasta pro ženy a několik dětských časopisů, ale není to, co to bývalo. Ale každopádně ta možnost tady je a půjčují se za stejných podmínek jako knížky. I časopisy vyřazujete? Časopisy zastarávají rychleji než knihy, takže většinou za rok a půl až dva pořádám výprodej časopisů. A jak se hůř půjčují, tak se zase velice dobře prodávají, ty bývají během dvou dnů pryč. Je knihovna zaměřena víc na tituly s tématikou vycházející z tradice Velkých Bílovic? Nijak zvlášť. Máme tady koutek regionální literatury, ale ještě jsem se nesetkala s žádným speciálním požadavkem tohoto typu. V břeclavské knihovně je velikánské regionální oddělení. Neříkám, že se například knihy o vinohradnictví vůbec nepůjčují, ale že by bylo potřeba mít rozsáhlý fond, to ne. Podle mě všechny zájmové spolky mají svoji soukromou literaturu. Kolik má knihovna registrovaných čtenářů? Každoročně kolem čtyř set co mi paměť sahá, z toho asi 180 do 15 let. Dříve to bývalo víc, nebyl internet, členství bylo úplně zdarma, i když ten poplatek, stovka na rok pro dospělé a padesát korun pro děti, důchodce a studenty, je tak minimální, že to asi nehraje roli. Není to moc, pokud mluvíme o registrovaných čtenářích. Ale každá knížka může projít v rodině více rukama, takže vášnivých čtenářů může být v obci víc. Průkazka je nepřenosná. A nejstarší a nejmladší čtenář? Asi třem čtenářům je přes osmdesát a nejmladší registrovaný čtenář je narozený v roce 2012. Chodí sem malinké děti s rodiči a vybírají si dětské knížečky do baťůžku, to je hezké. Jsou v Bílovicích i čtenáři poezie? Nijak zvlášť. A když už si někdo něco půjčí, tak je to vyloženě taková ta maturitní poezie. Třeba v Bílovicích nějaký poeta je, ale nechodí k nám do knihovny. Co se za posledních dvacet let v knihovně nejvíc změnilo? Čtenáři a technologie. Například se nepůjčují taková kvanta jako dřív,

ozhovorrozhovorrozhovo rozhovorrozhovorrozhov není tolik času na čtení. Také dětský čtenář se hodně změnil, děti jsou obecně jiné, než byly. I knihy, co pro ně vychází, se jim přizpůsobují. Jindy v páté třídě děti přečetly verneovku drobným písmem a dnes by po tom ani nesáhly. Ony potřebují tenkou knihu s mnoha obrázky a přehledně rozvrstvenými odstavci. Souvislý, hustý text je v žádném případě nepřiláká, i když výjimky samozřejmě existují. Nezbytnou součástí je počítač s internetem. Dnes je knihovna úplně o něčem jiném, než v době, kdy jsem studovala. Knihovna a uživatelé v roce 2014 Počet registrovaných uživatelů: 417 (z toho 188 do 15 let) Počet návštěvníků: 11094 (návštěvy fyzické + virtuální)

Počet výpůjček: 16986 Přírůstek knih: 822 Počet knih z výměnného fondu: 706 Počet titulů odebíraných periodik: 48 Počet návštěv Internetu: 502 Počet vyřízených rezervací: 256 Počet kladně vyřízených požadavků MVS: 57 Nejžádanější knihy v roce 2014: - pro dospělé: 50 odstínů šedi, Romeo a Julie, Švábi - pro mládež: Deník malého poseroutky, Winx, Šmoulové ID

CO NOVÉHO V KNIHOVNĚ? Knižní novinky: Weir, A.: Marťan - je nejslavnějším mužem na Zemi. Má to však háček, není na Zemi… Strhující, podmanivý a přesvědčivý příběh o lidské nezdolnosti a vynalézavosti tváří v tvář beznadějné situaci – brzy také v kinech. Čiháková Noshiro, Vlasta: Mitsuko – životopisný román - Mitsuko Aoyama, provdaná ke konci 19. století za rakousko-uherského diplomata hraběte Heinricha Coudenhove-Kalergi, byla jednou z prvních Japonek, jež přicestovaly do Evropy… Hartman, Pavel: Šílený génius Jiří Štajner - Jiří Štajner, bývalý reprezentant a člen Klubu ligových kanonýrů, je opravdovým enfant terrible českého fotbalu. Je proto skvělou zprávou, že se rozhodl více než otevřeně promluvit o svém fotbalovém i nefotbalovém životě. A že je opravdu zlobivým dítětem, dokazuje v celé této knize, kde si nebere servítky před nikým a před ničím… Darsane, V.: Recept na Araba – skutečný příběh. Nina, stejně jako mnoho jiných dívek, odešla za prací do Švýcarska, kde pracovala jako au-pair. Byla přesvědčená, že se jednou vdá za muže ze své rodné země, ale stalo se to, co nečekala, ba přímo vylučovala – zamilovala se do Araba z Maroka… Kriesová, Eda: Václav Havel - jediný autorizovaný životopis, doplněné a revidované vydání, navíc jedinečné a dosud nepublikované vzpomínky na první léta na Hradě a 64 stran unikátní fotografické přílohy. Kallentoft, Mons: Vodní andělé – krimiromán - inspektorka Malin Forsová je hvězda policejního sboru. Paličatá, intuitivní, schopná a inteligentní. Posedlá. Neustále na útěku sama před sebou, neustále pohlcená prací. Brzáková, Pavlína: Ze mě. Cesta blázna a vnitřní svět Jaroslava Duška - autorizované povídání známého herce Jaroslava Duška o narození, životě a smrti. Tučková, Kateřina a kol.: Fabrika – příběh textilních baronů z moravského Manchesteru - moravský Manchester, tak se říkávalo Brnu v dobách jeho největší slávy. Látky ze zdejších textilek zaplavovaly doslova celý svět a bouřlivý průmyslový rozmach v 19. století proměnil město v sebevědomé a moderní centrum. Příběh pěti generací rodu Johanna Heinricha Offermanna… Paterniti, Michael: Pravidla sýrárny - román nejen o lásce, zradě a pomstě…, ale také o kousku nejvzácnějšího sýra na světě. Bukowski, Charles: Faktótum – jeden z nejlepších románů tohoto spisovatele mistrovsky evokuje autorův život i dobu a nadchne nejen Bukowského oddané čtenáře, nýbrž i ty, kteří se s tímto velkým americkým autorem dosud neseznámili…. Schovanec, Josef: O kolečko míň – můj život s autismem - autentický ponor do nitra člověka, který svůj handicap dokázal proměnit ve výhodu. Liška, Jiří: Přijímač - první díl z vojenské trilogie z doby pozdního socialismu v ČSSR, kde reálie vojenského útvaru a vojenské služby nejsou obsahem, ale prostředkem k vykreslení postav uvnitř vojenského útvaru, jejich osudů, a hlavně prapodivných zákonitostí vztahů mezi nimi…

Hnízdil, Jan: Mým marodům - knižní výběr z článků a úvah MUDr. Jana Hnízdila lze vřele doporučit všem, kteří si považují zdraví vlastního i zdraví společnosti a jsou ochotni pro ně něco udělat. Mohou si být jisti, že je četba nejen poučí, nýbrž i povzbudí a pobaví. Jan Hnízdil má totiž dar psát přístupně a srozumitelně a navíc i s vtipem, elegancí a humorem, ať už je řeč o záludnostech úzce odborných, nebo o věcech obecnějšího dosahu, o lékařství, o sportu či o politice. A jak se sluší na vyznavače psychosomatiky a celostního pohledu na člověka, nikdy nezapomíná uvádět zcela konkrétní příklady a pronikat do všech zákoutí životních příběhů… a řada dalších titulů pro velké i malé … (anotace převzaty z www.kosmas.cz) VÍTE, ŽE … … knihu, kterou nenajdete v naší knihovně, vám vyžádáme prostřednictvím meziknihovní výpůjční služby (MVS) z knihovny, kde ji mají? … si můžete prodloužit výpůjčky přes on-line katalog po přihlášení do vašeho čtenářského konta? … z celkového počtu našich registrovaných čtenářů jsou muži zastoupeni pouze 25%? … půjčujeme i časopisy? TIPY NA NÁKUP - napište nám, které tituly byste rádi viděli v nabídce naší knihovny ([email protected]). Letošní jarní PRODEJ VYŘAZENÝCH KNIH za symbolickou cenu se uskuteční v dubnu, vždy v půjčovní době. Přijďte si vybrat! E-mail: [email protected] Tel.: 519 346 616 Web: www.knihovnavelkebilovice.webk.cz

Půjčovní doba: Pondělí: zavřeno Úterý: 12.30 - 19.00 Středa: 8.00 - 12.00 12.30 - 15.00 Čtvrtek: 12.30 - 19.00 Pátek: 8.00 - 12.00 E-mail: [email protected], Tel. 519 346 616

9

oriekultura a historiekultu raahistoriekulturaahistor

ANKETA - FILMY A SERIÁLY O VÍNĚ A VINAŘSTVÍ Jižní Morava se stává v poslední době doslova rájem filmařů. Častým námětem pro české filmy či seriály je vedle lékařského prostředí či kriminálního žánru stále častěji také víno a vinařství. V posledních měsících například vzbudil hodně rozporuplné ohlasy mezi diváky komediální seriál FTV Prima Vinaři s Václavem Postráneckým a Terezou Kostkovou. Redakce Zpravodaje se proto rozhodla, že v kalendářním roce 2015 vytvoří velký seriál anket zaměřený postupně na trilogii o víně (Bouřlivé víno, Zralé víno, Mladé víno), filmy Bobule a 2Bobule a na závěr právě také na seriál Vinaři. Druhý díl tohoto seriálu je věnovaný právě komedii Bobule z roku 2008 v hlavních rolích s Václavem Postráneckým, Terezou Voříškovou a Kryštofem Hádkem, která se z části točila v katastru Velkých Bílovic a okolí. Ústředními postavami filmu jsou dva podvodníčkové z Prahy Honza a Jirka, kteří přijedou jednoho dne na jižní Moravu za Honzovým dědou a začnou pronikat do tajů vína a vinařství… Pokud budete mít zájem podělit se o své názory na film 2Bobule, neváhejte nás kontaktovat na e-mailové adrese [email protected], a to do uzávěrky příštího čísla Zpravodaje. Zde jsou tři otázky, které jsme položili respondentům v pěti věkových kategoriích (do 15 let, do 26 let, do 40 let, do 60 let a 60 a více let): 1) Jakou vidíte ve filmu Bobule podobu se skutečným životem na jižní Moravě? 2) Berete zvýraznění vinařství ve Velkých Bílovicích, respektive na jižní Moravě v tomto filmu jako dobrou nebo špatnou reklamu? 3) Co byste tomuto filmu vytkli a co se vám na něm naopak líbilo? Do 15 let Dalibor Kalivoda Život se docela podobá až na drobné detaily. Podle mě je to dobrá reklama. I kdyby ne, i špatná reklama je taky reklama. Narážek tam moc není. Myslím si že se to i docela podobá, ale dlouho jsem to neviděl. Adéla Knápková (11 let): Skoro žádnou. Jen ty vinice. Každá reklama je dobrá. Všechno se mi líbilo. Byla to sranda. Do 26 let Petr Batelka (18 let): Ve filmu Bobule I. podle mě nějaká podoba životu na jižní Moravě byla, protože děj nebyl zaměřen jen na konzumaci vína, ale i na práci ve vinohradě.

10

Já si myslím, že to nějakou reklamu Jižní Moravě a Velkým Bílovicím udělalo, protože mě hodně cizích aut s Pražskou značkou zastavilo a ptali se mě, kde je Hradištěk, co byl ve filmu Bobule. Na filmu se mi líbilo téměř vše a nemám, co bych mu vytkl. Do 40 let Jitka Osičková Je to spíš komedie, ale založená na reálné postavě Stani Mádla, rozhodně lepší než seriál Vinaři. Reklama pro náš kraj, spíš pozitivní než negativní. Doba se v nich odráží, dnešní doba. Zdeněk Kachyňa (27 let): Moc velkou ani ne, ono se to všeobecně ve filmech o vinařích a Jižní Moravě všechno tak nějak idealizuje a zjednodušuje. Potom z toho má člověk pocit, že na tom jihu je jediná starost, jestli si dat ke snídani pohárek veltlínu nebo portugalu. Jak se to vezme, třeba pro vinaře a všechny, kterým je prospěšná turistika je to rozhodně reklama dobrá. Ale třeba zdejší policie, tak ta se moc pozitivní reklamou v tom filmu nevyšvihla. Nějak nevím, co bych extra vytýkal. Z našeho pohledu takový film nikdy dokonalý nebude. Kdyby to točili Moraváci tak ten snímek bude z 80% o práci a 20% ten zbytek kolem. To by asi vínomilovné diváky moc nenadchlo. Ale třeba záběry krajiny, na tom si dali filmaři záležet, to měli pěkně nastrójené. Jiří Jurena (29 let): Bobule I. je v prvé řadě komedie. Samozřejmě, že každý z nás si při různých scénách filmu představí podobnou situaci, kterou sám prožil- snad každému například explodovala láhev s burčákem v autě a podobně, ale o realitě všedního dne se příliš hovořit nedá. Film mi přijde jako veselá představa o životě na Jižní Moravě z pohledu člověka, kterému se u nás líbí a má na náš kraj hezké vzpomínky. Jednoznačně film vnímám jako velmi dobrou reklamu vinařství a krásného prostředí Jižní Moravy. Natáčelo se v létě mezi upravenými zelenými vinohrady, které se musí líbit snad každému a letecké záběry Pálavy, Hradišťku nebo Novomlýnských nádrží lákají k prožití nádherné dovolené. Nenapadá mě nic,co bych Bobulím I vytýkal. U filmu jsem se bavil, vnímal známé prostředí, ve kterém se natáčelo a považuji jej za velmi příjemné osvěžení v tématu současné filmové tvorby. A jak jsem již zmínil, považuji film za vynikající reklamu vinařství.

Do 60 let Roman Šťavík (41 let): Já teda vinař nejsem, ale člověk, který tady nebydlí, tomu uvěří. Asi tak. Dobrá reklama je v tom, že je ve filmu použité prostředí Bílovic, třeba kaplička. Turisti sem přijedou vyfotit se u ní a tak. A pro vinařství je to určitě reklama. Nelíbilo se mi, že z nás dělají blbce, burany a tydýty. Třeba chování starých lidí, jak tam ten jeden furt chodil a okusoval chleba nebo ten vinař alchymista, co pančoval víno. Takoví lidi, to snad ani nejde. Ale samotný film jako komedie nebyl špatný. 60 a výš Pavel Zapletal (60 let): Celý film je brán trochu s nadsázkou, realita samotného života na jižní Moravě je jiná. Film ale obsahoval dobrou myšlenku, že vinohradnictví by se mělo dědit. Já myslím, že je to dobrá reklama. Když se o něčem mluví, tak je to vždy dobrá reklama. Určitě byly dobré záběry Pálavy z letadla, záběry vinohradů a podobně. Taky bilovská mládež dostala šanci zahrát si ve filmu. Naopak vždycky vyzní hrozně to, když se pražský herec přehnaně snaží mluvit moravsky.

oriekultura a historiekultu raahistoriekulturaahistor

VZPOMÍNKY NA NATÁČENÍ FILMU BOBULE Mottem filmové komedie Tomáše Bařiny Bobule, která se do kin dostala na jaře 2008, bylo „nevinně o víně“. Hlavní postavy Honza a Jirka, které ztvárnili Kryštof Hádek a Lukáš Langmajer, se po sérii menších i větších podvodů v Praze ocitají na jižní Moravě u Honzova dědečka – vinaře (hrál ho Lubomír Lipský). Honzovi se podvodem podařilo získat pro dědečka letenku do Argentiny, kam se chtěl vždycky podívat, a pak na něj a na Jirku spadne péče o celé vinařství. Se vším jim pomáhá hodný soused, jehož ztvárnil Václav Postránecký, a zejména jeho dcera, kterou hrála Tereza Voříšková. Víno je nakonec zachráněno a už to vypadá na velký happyend, když se objeví policisté. Jirka uteče, ale Honza se snaží zachránit červený burčák a je nakonec zatčen. Film se natáčel v okolí Pálavy a novomlýnských nádrží, ale v záběrech se nejednou objevuje i okolí Velkých Bílovic, zejména naše kaplička na Hradišťku. Natáčení scény z krojového plesu se zúčastnilo i několik krojovaných z bílovické chasy. A jak na natáčení někteří z nich vzpomínají? Veronika Mádlová Celé Bobule vlastně vznikly tak, že režisér Tomáš Bařina se dostal k nám do sklepa a předloha postavy, kterou hrál Václav Postránecký, je můj taťka. Oni se ho při tvoření toho scénáře sem tam zeptali, co si myslí o některých věcech, a tak jsou tam i některé jeho hlášky. A právě díky tomu, že jsme se znali, mě Tomáš požádal, abych sehnala co nejvíc párů v našem kroji, ale nebylo to, jak se ukázalo, nakonec vůbec jednoduché. Chase z Bílovic se moc nechtělo, a tak jsem oslovila i chasu ze Žižkova, která z té možnosti byla úplně nadšená. Celkem nás tam bylo 15 párů v kroji. Filmaři nám zaplatili autobus, který nás odvezl do Bulhar, a nakonec jsme dostali i nějakou tu stovku za natáčení. Kromě krojovaných s námi jely o oblíkačky, které nám pomáhaly s oblékáním a zaplétáním. Bylo nás patnáct holek na tři tetičky, takže jsme si pomáhaly i navzájem. Jako kompars jsme dostali k dispozici místnost asi 3x4 metry, takže jsme se nakonec oblékaly venku, kde byl i altánek se stínem. Natáčení bylo náročné jak časově, tak fyzicky, celkem jsme v kroji strávili nějakých deset nebo dvanáct hodin. Vypadalo to tak, že jsme byli chvíli na place, třeba deset minut, a pak jsme se měli jít občerstvovat, zase na place a pořád dokola. Když byla pauza na oběd, tak nám řekli, že si můžeme kroje sundat. Museli jsme jim vysvětlit, že by to opravdu nemělo smysl, protože bychom se holky zase hodinu oblékaly. Bylo to takové hodně zdlouhavé. Kromě nás tam byla i chasa z Bulhar.

Největší zážitek bylo asi to, jak oblékla kostymérka Terezu Voříškovou do kroje – na to natáčení měli půjčené podlužácké kroje... Dala jí ty sukně od největší, ta byla dole, po nejmenší, která byla úplně nahoře. Pořád jsme si všichni říkali, proč má ten kroj tak divný, a nakonec se to ukázalo... Moje babička Terezu nakonec oblékla správně. Kvůli dialogům jsme tancovali „na ticho“ a cimbálka předstírala, že hraje, a až do hotového byla puštěná hudba. Z toho vyplývá, že tam třeba tancujeme mimo hudbu... A proto jsem v titulcích uvedená jako taneční koordinátor, protože jsem měla ostatním říct, co teda budeme tancovat – jestli polku nebo valčík. A pak byla ta rvačka. Matonoha tam rozbil dveře, což ale vlastně vůbec nebylo ve scénáři, prostě se to stalo omylem a je to i ve filmu. Nakonec chtěli natočit i něco pikantního, něco, co dělají kluci naschvál, prý třeba jestli kluci zvedají holkám sukně... To jsme zavrhli, protože to prostě nikdo nedělá. Jediné, co jsme vymysleli, že kluk chytne holku pod žebry a ta holka vyjekne, protože to nečeká. Oni přidali, že ta holka dá tomu klukovi facku. A tak jsme to s Martinem Hemzou natáčeli, a napotřetí ta facka opravdu sedla, a je to i ve filmu. Nezapomenutelné pro nás bylo, když Tereza Voříšková asi desetkrát natáčela scénu se skleničkou, kterou pořád chytala za „tělo“, ne za stopku. Když se jí to pořád nedařilo, tak se nás ptali, jestli je to pravdu nutné, a tak jsme je ujišťovali, že opravdu je, protože dcera vinaře by nikdy nechytila skleničku za tělo. Všichni si pamatujeme, že Tereza neustále kouřila. Vždycky se pět minut točilo, pak byla deset minut pauza, a ona v každé té pauze stihla jednu cigaretu.

Herci se k nám chovali hezky, ti, co měli větší pauzu, se s námi i bavili, třeba Marian Roden, ten tam s námi nějakou dobu poseděl, vyfotil se s námi, popil... Ale ti hlavní, jako Tereza nebo Kryštof Hádek, ti byli pořád na place, čili na bavení nebyl čas. Taťka dával na natáčení víno, aby bylo něco na stolech, když se natáčel ten ples. V tom sále bylo příšerné vedro a kdoví, kde to víno do té doby skladovali – bylo hrozně zperlené a teplé. Takže kromě vlastních zásob a piva, které sloužilo jako rekvizita, se tam nedalo nic pít. Z tohoto natáčení pochází hláška, kterou jsme pak hodně používali i v krúžku: „Bylo to super, ale dáme si to ještě jednou.“ Martin Hemza Natáčeli jsme scénu „krojového plesu v létě“, točilo se to někdy ke konci srpna. Natáčení začínalo dopoledne a trvalo až do noci. Začínalo to tím, že v sokolovně byla zalepena všechna okna černým igelitem, aby byla vytvořena iluze noci. Díky tomu bylo v sále nedýchatelno. Zvukaři se nemohli poprat se zvukem podkůvek, takže nám nakonec podkůvky podlepili plstí. Dále vznikl problém, co s hrající cimbálkou a hlučícím davem. Nakonec jsme vytvořili s cimbálkou, která dělala, že hraje, zajímavé seskupení naprázdno otevírající ústa. Poprvé to byla docela sranda, ale když se každá scéna točila tak dvacetkrát, už to tak vtipné nebylo. Jelikož v sále bylo hrozné horko a jako rekvizita byla naražená bečka piva, tak jsme toho využili. Kolem desátého piva jsme na sebe začali být hrdí, kolik toho vydržíme, načež těsně před koncem nám řekli, že to bylo sudové nealko pivo z Budvaru... LB

inzerce

11

oriekultura a historiekultu raahistoriekulturaahistor FASHION STREET! FINÁLE SOUTĚŽE VIZÁŽISTŮ VE FOTOMAKE-UPU I ZA ÚČASTI BOHUMÍRY SKOUPILOVÉ Ve dnech 13. a 14. března se uskutečnilo na Výstavišti PVA EXPO v Praze-Letňanech finále již 10. ročníku prestižní republikové soutěže Fotomakeup, kterou každoročně pořádá Štěpánka Podroužková v rámci pražského veletrhu World of Beauty & Spa. Do finálové osmičky se probojovala i Bohumíra Skoupilová z Velkých Bílovic a v tvrdé konkurenci nakonec obsadila čtvrtou příčku, jenom kousek od stupňů vítězů. Tématem tohoto ročníku bylo Fashion Street a pětičlenná profesionální porota neodpustila soutěžícím jedinou chybu. Redakce Zpravodaje udělala s reprezentantkou Velkých Bílovic krátce po finále rozhovor. Co pro Vás znamená Fashion Street? Téma Fashion Street je velmi široké a můžete si prakticky dovolit cokoliv. Záleží na tom, jak ho pojmete, jestli budete zdrženlivější nebo budete chtít podtrhnout ženskost a trochu se odvážete. Já jsem zvolila extravagantní styl pro sebevědomou ženu, která zapůsobí svou jedinečností a originalitou. Styl, který v ulicích běžně neuvidíte, ale určitě si ho všimnete. Hned po přečtení soutěžního tématu jsem si vybavila prostředí krásných anglických uliček, ze kterých jsem byla nadšená během pobytu v Cambridge. Vlastně i proto jsem volila focení na ulici, kterému dávám přednost před tím ateliérovým. Jak probíhaly přípravy? V první řadě jsem přemýšlela nad celkovým vzhledem a byla jsem ráda, že všechny kolegyně, které jsem pro spolupráci oslovila, do toho se mnou šly a patří jim za to mé velké poděkování. Tím to bylo pro mě jednodušší a mohla jsem stavět na prvotním nápadu. Velmi důležitý byl pro mě výběr modelky, abych si mohla dovolit extravaganci. Potřebovala jsem zajímavé rysy v obličeji a ty Terezka Balounová má. Práce s ní byla velmi příjemná, absolutně naslouchala mým požadavkům a dokázala své zkušenosti s modelingem zužitkovat i na fotografiích, které nádherně nafotila Miroslava Brázdová.

12

Lenka Gorčíková perfektně zrealizovala účes podle mých představ, aby zapadal do daného stylu. Důležitou součástí výsledné práce byl i netradiční oděv, zapůjčený z kolekce návrhářky Bronislavy Žurkové Brůčkové. Časově to bylo trochu náročnější, protože se z 90 % věnuji hlavně pěstící péči u mě ve studiu, tudíž přípravy probíhaly ve večerních hodinách a o víkendech. Kdo na něčem podobném pracoval, tak určitě ví, o čem mluvím. Ve všem mě však maximálně podporovala rodina a přátelé, což bylo strašně důležité. Byl to pro mě takový odrazový můstek. Pak následovalo líčení, líčení a zase líčení... Čím se liší soutěžní líčení od toho běžného? Soutěžní líčení je určitě časově náročnější, založeno na velkých detailech. Na druhou stranu máte větší prostor pro kreativitu, fantazii a nápady, oproti líčení, které klientky v salonu preferují. Jsou zvyklé spíše na běžné denní či večerní líčení, které pro ně musí být hlavně nositelné, vlastně se přizpůsobujete jim. A dojmy ze samotného finále? Moc si vážím toho, že má práce porotu složenou z těch nejlepších vizážistů zaujala. Protože jsem věděla, že se určitě dostaví tréma, bylo mým cílem hlavně práci dokončit ve stanoveném časovém limitu a udělat vše tak, abych se za to nemusela stydět, což se povedlo. Z 8 finalistů jsem skončila na 4. místě, a to 3. mi uniklo jen o kousek... Profesionální porota byla velmi přísná a neodpustí ani sebemenší chybičky, sleduje milimetrové rozdíly. Odměnou za náročnou práci byl největší potlesk od publika a nejvyšší počet bodů za celkové pojetí od poroty. Byl to opravdu velký zážitek a velká zkušenost, která mě v mé profesi posunula zase o kousek dál. -red-

oriekultura a historiekultu raahistoriekulturaahistor MÁJOVÉ PUTOVÁNÍ OKOLÍM MODRÝCH HOR S ČESKÝM ROZHLASEM BRNO Kdy: sobota 16. května 2015 Start: Velké Pavlovice, Ekocentrum Trkmanka, registrace účastníků mezi 9. – 11. hod. Okruh: Velké Pavlovice – Bořetice – Kobylí – Vrbice – Čejkovice – Nový Poddvorov – Prušánky – Velké Bílovice – Velké Pavlovice Organizátoři: Nadace Partnerství, Český rozhlas Brno, DSO Modré Hory, Ekocentrum Trkmanka Kontakt: Eva Kvapilová, Nadace Partnerství, [email protected], 608 337 137 Třetí květnovou sobotu proběhne ve Velkých Pavlovicích a okolí jeden z nejkrásnějších cyklovýletů po vinařských stezkách – Májové putování okolím Modrých Hor s ČRo Brno. Na kole nebo pěšky budou moci zdatní turisté i rodiny s dětmi zažít atmosféru jara mezi vinicemi, ochutnat vína zdejších vinařů i místní speciality. Připraveny jsou 2 trasy pro cyklisty i pěší, a na trase deset zastávkových míst v tradičních vinařských sklepech, nebo u atraktivních turistických cílů. V cíli výletu se účastníci po odevzdání startovního pasu s razítky mohou zúčastnit slosování o kolo, vína z regionu, cyklovybavení i další doplňky Moravských vinařských stezek. Odpoledne bude na Ekocentru Trkamanka ve Velkých Pavlovicí připravený bohatý kulturní a gastronomický program s Českým rozhlasem Brno včetně cimbálky, koncertů, ochutnávky místních specialit i degustační soutěže „O nejlepší koláč z Modrých Hor“. Více na: http://vinarske.stezky.cz/Akce/Krajem-vina-2015/Majove-putovaniModrymi-Horami.aspx

CENY THÁLIE V sobotu 28. března 2015 se v Národním divadle v Praze udělovaly Ceny Thálie za mimořádné umělecké výkony v roce 2014. Jedním z nominovaných byl i bílovický rodák Svatopluk Sem, a to za roli v opeře Tannhäuser od Richarda Wagnera, s níž vystupuje v Národním divadle v Praze – Státní opeře. Operní zpěvák sice Thálii nezískal, ale i nominace je nesmírným úspěchem. V některém z následujících čísel se můžete těšit na rozhovor s ním.

FOTO MĚSÍCE Chcete se zapojit do práce ve Zpravodaji města Velké Bílovice? Patříte mezi velké příznivce fotografování? Máme pro vás jedinečnou příležitost! Od nového kalendářního roku je zavedena nová rubrika nazvaná „FOTO MĚSÍCE“, která třeba dopomůže objevit nové fotografické talenty. Co k tomu potřebujete? Stačí vám jenom jakýkoliv fotoaparát, chuť a je vymalováno. Kvalita jednotlivých fotek není rozhodujícím kritériem, takže rozhodně neplatí rovnice, že čím dražší máte aparát, tím větší šanci máte na vítězství. Rozhodující bude zajímavost a jedinečnost každé zaslané momentky z našeho města. Své snímky můžete zasílat vždy do data uzávěrky daného čísla na e-mailovou adresu [email protected]. Výběr tří nejpovedenějších a nejzajímavějších fotografií ve Zpravodaji uveřejníme. V dnešním čísle představujeme dva zdařilé snímky místních občanů. Na konci roku bude vydavatelem tj. radou města vybrána ze všech zaslaných fotografií ta nejzdařilejší a vítěz bude odměněn. redakční rada

inzerce

FIRMA PETR ZEMÁNEK PRACOVNÍ ODĚVY 1. MÁJE 123, VELKÉ BÍLOVICE Tel: 519 347 466 OZNAMUJE OBČANŮM, ŽE ROZŠÍŘILA SORTIMENT Kateřina Florianová, Děti z mateřské školy pozorují zatmění slunce

NABÍZÍME: BOTY PRACOVNÍ I NA DENNÍ NOŠENÍ, HOLÍNKY I DĚTSKÉ /BAREVNÉ/, PONOŽKY, INPREGNACE I KRÉMY NA BOTY, VÝSTRAŽNÉ ODĚVY, PÁNSKÉ KOŠILE /ČESKÉ VÝROBY/, VELKÝ VÝBĚR PRACOVNÍCH ODĚVŮ – NEJEN NA PRÁCI, ALE I NA DENNÍ NOŠENÍ A PRO SPORT. ZAHRADNICKÝ SORTIMENT: PLETIVA, SLOUPKY, DRÁTY, ZAHRADNÍ HADICE, HRÁBĚ, MOTYKY, NŮŽKY, LOPATY, NÁSADY TĚŠÍME SE NA VAŠI NÁVŠTĚVU. Lukáš Beňa, Krásná zem, osázená vinohradem

13

oriekultura a historiekultu raahistoriekulturaahistor

70. VÝROČÍ UKONČENÍ DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLKY Dne 8. května 2015 si připomeneme jedno z největších výročí. Uplyne 70 let od konce druhé světové války, která byla zatím nejničivějším válečným konfliktem v novodobých lidských dějinách. Jak toto období zasáhlo do života našich spoluobčanů a co prožívali, zaznamenal tehdejší kronikář p. Josef Hrubý, který od roku 1919 v naší obci působil jako učitel. Po válce, od roku 1946 byl ustanoven kronikářem a pokračoval v zápisech v Pamětní knize, založené v roce 1910, kde se snažil zachytit vše co prožila naše obec za doby nesvobody až po její osvobození, které je datováno na 14. duben 1945. Pamětníkům i mladším čtenářům předkládáme zápis z období válečných let tj. roku 1939-1945: V minulém roce byli jsme mnichovským diktátem důkladně okleštěni. Vzali nám Břeclav, která jako odbytiště zemědělských produktů byla zdrojem příjmů zdejšího obyvatelstva. Marné byly rezoluce podepsané občany zdejší i okolních obcí, zaslané západním velmocem, aby nám Břeclav byla vrácena. Nálada byla špatná, dýchalo se těžko. Čekali jsme, co bude dál. Až konečně přišel 15. březen. Kdy za pochmurného dne obsadilo Hitlerovo vojsko zbytek republiky a byl zřízen protektorát. Německá jízda projela naší obcí, pohrdlivě pohlížela na občany, kteří vyšli před domy. Většina však nevyšla ven. Stála za okny a pozorovala vetřelce. Vyhláška stíhala vyhlášku. Kupní cena 1 říšské marky byla stanovena na 10 Kč. Vojáci němečtí i civilisté nakupovali zboží všeho druhu, neboť je doma neměli. Tak jsme byli hned z počátku okradeni. Koncem srpna zahalila mračna prachu silnici od Podivína. To se valila německá motorizovaná armáda od Vídně na Polsko. Každého dne jsme stávali u radiopřijímačů a naslouchali zprávám. Polsko bylo poraženo – Hitler zvítězil. V té době začalo u nás řízené hospodářství a příděl na lístky. Jelikož však toho roku byla dobrá úroda, mohl si každý pod rukou nakoupiti obilí a semleti buď ve zdejším mlýně, nebo v okolních. Takže o chléb nebyla nouze. Každý hleděl, aby měl zásoby, jak v obilím tak i v ostatním. Nastaly soupisy, odevzdávky obilí a dobytka. Četní občané, dělníci a malozemědělci uposlechli výzvy vlády protektorátu a odešli pracovati do sousedního Rakouska. Dostali slušný plat, najedli se a hlavní bylo, že se vyplatili z dluhů, které je značně tížily. Mnozí občané opravili své domky, postavili nové včetně chlévů. Zhotovili betonová hnojiště, což bylo ku prospěchu celkovému zdravotnímu stavu našeho obyvatelstva. Někteří pobyli na pracích dlouho. Ale jakmile si pomohli, odešli a více se tam nevrátili. Jiní pak převáželi mouku, maso a hlavně sádlo, začali šmelinařiti a bohatli. Z mnoha obydlí zmizela skromnost. Aby byly památky na svobodnou republiku zahlazeny, byl stržen v naší obci pomník 1. presidenta T. G. Masaryka, podobenky legionářů musely býti z pomníku padlých i z pomníků na hřbitově odstraněny. Tak plynul den za dnem, uběhl rok 1939 a 1940. V roce 1941 byl rozpuštěn 1. května Sokol, a majetek jeho byl zabaven. Mnoho však zachránili obětaví členové, kteří ukryli ve svých domcích četné věci, které by bývali Němci zničili. Za tři měsíce potom byl rozpuštěn i Orel. V témže roce bylo nařízeno zříditi protileteckou obranu, aby byli členové i občané dokonale vycvičeni pro případ náletu. Byl jsem tehdy pověřen tehdejším starostou obce Fr. Osičkou, vedením agendy. Vše bylo vedeno formálně, ale muselo to býti, protože přicházely kontroly. Od ledna 1942 jsem pracoval na policejních přihláškách všech občanů. Byl jsem s nimi včas hotov, což bylo dobré nejen pro mne, ale i pro celou obec. Když byl totiž proveden atentát na Heydricha, byl vydán přísný rozkaz hlásiti všechny nepřihlášené osoby. V sousední obci tehdy pracovali celou noc na přihláškách, protože je neměli hotové, ale i u nás se našlo asi 14 osob, které se zapomněly přihlásit. Četníci, kteří tehdy přihlášky kontrolovali,

14

neudali ani jednoho z nich, nýbrž je poslali za mnou. Volal jsem jednoho po druhém do místnosti za obecní kanceláří a tam jsem jim vyhotovil policejní přihlášky. Tak byli zachráněni nejen oni, ale i celé rodiny, které by bývaly byly přísně potrestány. V tomto roce byl gestapáky zatčen řídící učitel Valdemar Straka z Moravského Žižkova a zanedlouho po něm přišlo gestapo pro zdejšího mlynáře Roberta Vaculíka a pro Stanislava Riedla, kteří pracovali v odboji. Někdo prozradil jejich protiněmeckou činnost, že uschovali zbraně a náboje. Byli odvezeni nejprve do Brna, pak do Vratislavi, kde byli odsouzeni dva k smrti. Dne 8. dubna 1943 v 8 hod. 42 min. skončil pod německou sekyrou svůj život nejprve Robert Vaculík a za několik minut po něm Stanislav Riedl. Řídící učitel Valdemar Straka pak měsíc po nich. Položili životy za příští a lepší svých spoluobčanů. Čest budiž jejich památce! Dne 23. listopadu 1943 objevili se asi k 10 hod. dva cizí pánové a ptali se po starostovi obce. Tomu řekli, že jsou v kanceláři zaměstnáni úředníci, kteří pracují proti Říši. Starosta byl překvapen a tvrdil, že zde není nikdo takový, ale ti pak se ptali na Vlad. Damborského, syna obecního tajemníka, který byl zaměstnán na zásobovacím oddělení. Vzali jej na četnickou stanici, zajeli i pro obchodníka Jana Leblocha. Starosta nám pak říkal, že byl zadržen v Brně Vladimír Bílek ze zdejší obce, který měl u sebe ilegální letáky a po zadržení spolupachatele oznámil. Gestapo pak odvezlo oba jmenované do Kounicových kolejí v Brně. Ti gestapáci byli zde ještě několikráte, vyzvídali, ale více nikoho nevzali. Lidový soud ve Vratislavi pak soudil všechny tři i jejich společníky dne 24. března 1944 a odsoudil Vladimíra Bílka k trestu smrti, kterýž byl vykonán 24. září 1944. Zase jeden zmařený lidský život! I jemu budiž zachována čestná památka. Vlad. Damborský dostal 5 roků, Jan Lebloch 6 roků nucené práce. Byli převezeni do St. Georg u Bayrenthu, odkud se po osvobození americkou armádou vrátili do rodné obce. V létě 1944 byl zatčen Miroslav Šašvata, z Podivína elektromontér Lad. Černý a odborný učitel Frant. Hubačka z Dol. Bojanovic. Šašvata byl po odsouzení v St. Georg a vrátil se; druzí dva byli zastřeleni v lednu 1945 ve Vratislavi, když ji Němci vyklízeli před příchodem Rusů. Odborný učitel Hubačka působil delší dobu na zdejších školách, Černý pak byl jeho i Šašvaty dobrý kamarád. I tito položili životy za lepší dobu příští pro další pokolení, pročež buď i jich vděčně vzpomínáno. Rovněž nezapomeňme i na manžele ing. Pavla Zapletala, který skončil svůj život v Osvětimi v plynové komoře a jeho manželku Gustu, bývalou zdejší učitelku, která rovněž skončila jako její manžel. Ing. Pavel Zapletal byl zdejší rodák a oba byli zatčeni, že jejich syn Libor utekl do ciziny; pak se vrátil jako parašutista, ale byl chycen a popraven. I dva jeho bratři Mirek a Milan byli věznění v Osvětimi. Jak hrozné bylo, když první z nich viděl odvážeti otce do plynové komory! Židovská rodina byla zde pouze jedna – Rosenbergerova. Matka i synové Karel a Otto byli odvezeni do koncentračních táborů. Oba hoši se vrátili. Lidé žili neustále ve strachu před kontrolami, ale chovali se vždy jako řádní Čechové, nikdo nebyl zrádcem. I všichni členové četnické stanice pomáhali lidem, pokud jim bylo možné a neškodili jim. Vrchní strážmistr Karel Grau nevydal seznamy členů komunistické strany. Z občanů se pouze jediný přihlásil k německé národnosti, a to Jan Damborský z č. 686; byl neškodný a udělal to asi z „furie“. Po osvobození byl zatčen a odsouzen na 5 let nucených prací. V době válečné byli lidé dobří i zlí; mnozí prodávali lacino, druzí kšeftařili. Zemědělci dostali hodně peněz za zeleninu, hlavně za okurky, platil dobytek, platilo víno – byla po něm poptávka. Říkalo se, že už nestačí na víno ani studně u Machového sklepa. Cena stoupla až na 150 K za litr. Pálila se kořalka, litr stál až 800 K, z meruněk, vinných kvasnic – většinou to pálili

oriekultura a historiekultu raahistoriekulturaahistor v noci. Občané jak jsem se už dříve zmínil, opravili své domy i domky, někteří si postavili nové, začali bydleti jako lidé. A též se vyplatili z dluhů, měli lehčí hlavu! Jelikož i palivo – uhlí a dřevo – bylo obhospodařováno, byl citelný nedostatek obojího. Kdo měl víno, měnil je za dřevo. Dvakráte vystrašilo nás americké letectvo – bombardovalo Hodonín a Břeclav. Při bombardování prvního bylo slyšet zřetelně výbuchy, při druhém bombardování otřásaly se domy, okna a dveře. Konečně přišel rok 1945. Už v lednu bylo slyšet rachot děl sovětské armády, když dobývala Budapešť. Osvobození se blížilo. Když se začátkem měsíce dubna přiblížila fronta až k hranicím moravským a nastal pohyb německých vojsk, vystěhovala se většina obyvatel do blízkých sklepů, kde se lidé cítili bezpečnější. Fronta trčela několik dní u Lanžhota. Zajímavé bylo, že nebylo slyšet dunění děl. Dne 11. dubna v noci lítaly nad naší obcí ruské aeroplány, při čemž shodily bomby. Jedna z nich zničila stavení Růžičkovo č. 203, druhá zaryla se ve chlévě Josefa Křivánka v ulici ke hřbitovu do země a nevybuchla. Dne 14. dubna odjelo německé dělostřelectvo po 9. hodině ráno směrem k Podivínu. Ruské dělostřelectvo střílelo již na horní konec obce – kostel dostal přes 20 zásahů. V dědině bylo jak po vymření V Podivínské ulici bylo jen málo lidí. V našem sklepě bylo přes 20 lidí. V poledne ruské dělostřelectvo zastřelovalo ve směru ulice ke hřbitovu, kam dopadly 4 granáty. Když nastala noc, začalo dělostřelectvo svou práci. Čtvrthodina od ¾ na 8 do 8 hodiny byla perná. Granát za granátem. Začaly hořeti domy a stodoly; na náměstí dům Vaňkův č. 280 (shořel úplně) a za humny ke hřbitovu i směrem k Tabačovu hořely stodoly, na Svárově stohy slámy. Byl to hrozný pohled na krvavou záplavu. Nejvíce stříleno bylo na ulici od obchodu Janečkového po dům č. 579 – který dostal také zásah granátem; naštěstí zničil pouze částečně vazbu a křidlici. Protější dům č. 515 plápolal však jako hořící pochodeň. A v té noci se Němci stáhli směrem k Pavlovicím. Ráno přišly první ruské hlídky, za nimi pak další vojska. Nejvíce vojska táhlo podél sklepů, hlavní silnicí k Podivínu málo. Muži se vraceli domů, aby dohlédli na

dobytek. Konečně! Svrhli jsme pouta, která nás tížila od r.1939. Lidé přijali RA radostně, dávali vojákům maso, chléb, víno z vděčnosti, že nás osvobodili. Výsledek boje v naší obci byl: 11 domů zničeno úplně, 37 částečně, na 150 způsobeny menší škody. Kromě toho bylo zničeno 28 stodol. Němců padlo 13, Rusů 43. Jejich mrtvoly (ruské) byly později exhumovány a odvezeny do Hodonína. Z občanů padli v noci 14. dubna obecní sluha Karel Svoboda, který se vracel ze sklepů domů a František Rotter v dědině blízko kovárny Jana Osičky. V úterý 17. dubna jelo dědinou směrem k Velkým Pavlovicím ruské vozatajstvo. Toto spatřily německé Štuky (letadla), které je chtěly zničiti. Ale bomby se minuly cílem a dopadly na domky na konci Svárova. Tehdy odpoledne byly úplně zničeny domy č. 636, 630 a 727, sousední částečně poškozeny. V sutinách zahynul jeden Rus, který se ukryl v domku před letadly. Kromě něho byli zabiti školák Jan Křivánek z č. 703, Marie Soudková z č. 602 – vdaná a František Osička z č. 630 – ženatý. Poraněna byla Ludmila Svobodová z č. 636. Při střelbě ke sklepům byl poraněn Jan Macinka z č. 16 a Magdalena Dobšíčková z č. 64. Ve středu 18. dubna byl zničen domek č. 504, kde zahynuli František Chorvát, druhou obětí bomb byl František Sláma z č. 169. Že při přechodu fronty byly způsoben ztráty na majetku movitém, bylo samozřejmé, byla válka. Při soupisu bylo hlášeno škod za 9 700 000 K; četní občané dostali zálohy již vyplacené. Všechno obyvatelstvo se zapojilo do práce; mnozí jeli s ruským vozatajstvem se svými povozy, jiní hnali dobytek; dále pomáhali při opravě mostů v Břeclavi a za Podivínem a Lednicí. V obci se nezahálelo, soused vypomáhal sousedu, svépomocnou akcí ze zásob stavebnin byly znovu postaveny zničené domy. Sbírka na nejpotřebnější občany vynesla 85.750 K. V cizině zahynuli: Jan Netopilík v Tracen St. Martin 17. dubna 1945 byl v 13:30 hod. zabit bombou v krytě. Cyril Valášek vypadl z jedoucí tramvaje ve Vídni a byl usmrcen. František Osička, syn Tomáše Osičky z č. 35, jel z Vídně domů na dovolenou a zahynul pod koly vlaku. Radost ze svobody se mísila s bolestí, ale i s nadějí na lepší dobu… Zdroj: Pamětní kniha Velkých Bílovic z roku 1910, záznam z roku 1939-1945

ZE VZPOMÍNEK FRANTIŠKA JÍLKA (1915-2007) RODÁKA Z VELKÝCH BÍLOVIC PŘECHOD FRONTY VE VELKÝCH BÍLOVICÍCH Když se blížila fronta k Dubnici, naši kluci utíkali domů. Začátkem března 1945 jsme s kamarádem z Tišnova koupili flašku borovičky a cigarety a šli pěšky 15 km na německou celnici. Klidně nás za flašku a cigarety pustili. Slováky jsme obešli, ti by nás vrátili. Po příjezdu domů jsem potkal hodně kluků, kteří utekli z Rajchu jako já. Už koncem března 1945 bylo někdy slyšet dunění děl. Občas jsme sledovali nad Bílovicemi souboje letadel. Tenkrát bylo krásné a teplé počasí, kolem 20 °C i více. Tak jsme se v zahradách každý den opalovali a čekali na příchod fronty. Naplánováno bylo, že se všichni schovají do vinných sklepů na Belegradech. Němci ustupovali z dědiny. Dva dny před příchodem fronty mně jeden řekl: „Radím vám, abyste vše co můžete ukryli, nebo lépe zakopali, jinak to Rusi seberou.“ Nevěřil jsem tomu. Přesto jsme nějaké věci ukryli a dobře jsme udělali. Byli jsme připraveni s radostí přivítat Rudou armádu, že jim dáme co budou chtít. Byli jsme však trpce zklamaní jejich pleněním a taky znásilňováním žen. Já, bratr Slávek a ještě dva známí kluci, jsme si vymysleli, že si vybudujeme v našem vinohradě na kopci bunkr (zemljanku), abychom viděli přechod fronty. Z kopce jsme měli pěkně jako na dlani Břeclavu, Lanštorf (Ladnou), Podivín a Rakvice. V odvráceném břehu svahu jsme si vykopali bunkr pro nás dva. Druzí dva kluci si ho vyhloubili asi šest metrů od nás.

Pěkně jsme to zamaskovali. Našel by nás jen ten, kdo by na nás šlápl. Donesli jsme si tam pecen chleba, šrůtku uzeného, jeden špek a demižon s 5 l vína. Matka s otcem se šli ukrýt dosklepů. My dva, že máme čas. Matka pekla ještě v troubě chleba, pekaři už nepekli. Měl jsem chleba dopéct. Ten chleba doma jsem nedopekl. Byla už slyšet prudká střelba. Na oheň do sporáku jsem nalil vodu, aby*nehořelo a s bratrem jsme mazali na naši pozorovatelnu. Bylo to v sobotu asi v devět hodin dopoledne. Viděli jsme ustupovat Němce po silnici Břeclav, Podivín, na Rakvice i na Pavlovice. Za chvíli nad námi začaly hvízdat šrapnely. Rychle jsme se plazili do bunkru. Vlezl tam za námi i Václav Běloch. Nechtěl jít kousek vedle do jejich. Plakal a prosil abychom ho u nás nechali. Venku už vybuchovaly granáty, tak jsme tam byli tři. Vedle sebe jsme nemohli sedět, skrčil se tedy pod naše nohy. Chvílemi palba utichala. Najedli jsme se a vypili flašku vína, do té jsme později čurali. Vystrčil jsem ruku s flaškou z bunkru a vylil ji ven. Večer palba ustala úplně. Chvílemi jsme i spali. Za rozednění jsme uslyšeli dusot koní a skřípání vozů. Vystrčil jsem nos z bunkru a vidím asi 80 m od nás se valí spousta kozáků. Myslel jsem, že vylezu, už jsme byli všichni zdřevěnělí. Bratr mne však strhl zpátky, mohli by mne zastřelit. Byla to pravda. Na vojně jsem slyšel, že na frontě se napřed střílí a potom se ptá kdo je. Celé dopoledne s přestávkami, projížděli okolo nás. Po poledni nastal klid. Vylezli jsme a

15

oriekultura a historiekultu raahistoriekulturaahistor stínem pod stromy sešli z kopce na cestu. Na slunku bylo horko. Najedli jsme se a v tom k nám přijel kozák na koni a řekl: „Germán nět?“ Tak jsem mu podal demižon s vínem. On řekl, že se musím napřed napít sám. Teprve pak se napil a odjel. Dozvěděli jsme se, že je v Maďarsku otrávili. Každý kdo jim nabídl pití se musel nejprve napít sám. Šli jsme ke sklepům a domů. U jednoho sklepu měl sedlák uvázaného koně. Jeden kozák ukázal na koně a povídá mi, davaj lošáka. Chtěl, abych koně odvázal. V tom vyšel majitel, že lošák je bolný (nemocný). Kozák sekl karabáčem koně po zadku. Kůň lezl na stěnu. Kozák povídá: „Davaj nět bolný“ a ujel i s koněm pryč. Já měl na sobě dlouhý gumový kabát. Druhý kozák říká Bělochovi co byl s námi v bunkru: „Eto germánskij kabát“ Běloch strachy přikývl a už jsem měl kabát pryč. Tak mu říkám Vašku, za to, že jsme tě schovali, tak ještě přikývneš. Ale vím, že by mně ho sebral stejně. Vrátili jsme se domů. Chleba byl napolo upečený v troubě. Naši doma ještě nebyli, už se nám nechtělo nikam jít. V noci ale přiletělo letadloa shodilo dvě bomby za kostelem, nedaleko od nás. Vyrazili jsme raději ke sklepům, že se tam schováme. Cesta do sklepů byla ostřelovaná. Obcházeli jsme to obloukem směrem za rybníky. Jenomže Němci zapálili při ústupu těžební věž nafty kousek od Bílovic. Hořel tam plyn metan. V kruhu 3 km bylo světlo. My jsme šli polní cestou. Němci ustupovali z dědiny. Říkal jsem si, vždyť my jsme jako ve výkladě, nás musí být vidět proti tomu světlu na 5 km. Najednou jsme uslyšeli frkání koní. Koně táhli vozy. Radši jsme si lehli za mezu a počkali až přejeli. Byli to Rusi. Neměli jsme chuť jim vysvětlovat kam jdeme. Za půl hodiny jsme se dostali na Belegrady. Naráz slyšíme „stoj“ a už na nás míří samopal. Řve na nás kozák: „Davaj ruky nazad.“ Museli jsme se vrátit další uličkou mezi sklepy. Bouchali jsme na dveře třech sklepů, nikde nám neotevřeli, třeba jsme řekli kdo jsme.Tehdy už všichni měli zkušenosti, že když otevřeli a byly tam ženský, nastal problém. My jsme všechny sklepy dobře znali. U jednoho sklepu povídám bratrovi Slávkovi pojď tady se postav. Vlezl jsem mu na ramena a otevřel vchod na půdu. Bratra jsem vytáhl za sebou nahoru. Na půdě jsme v klidu strávili noc. Ráno jsme šli domů. Vrátili se i rodiče. V zahradě stál náš sklep, v něm bylo ještě šest věder vína. Vzal jsem 15 l vína, vedle u sousedů Očenášků dělali Rusi rakve pro své mrtvé, tak jsem jim to víno dal jako osvoboditelům. Jenomže asi za hodinu jsem šel znovu do sklepu a vidím jak chlap v civilu má pod 200 l sudem, ze kterého vyrazil dole zátku, putýnku a ta přetéká. Na zemi šlapal po otcově slováckém kožichu. Matka do sklepa schovala i peřiny, kdyby snad doma hořelo. Peřiny byly naházeny na zemi ve víně a pošlapány. Oblečené měl moje dvouřadové sako, košili i klobouk. Na ten oblek jsem já musel v roce 1935 pět měsíců dělat, abych si ho mohl koupit. Teď byl tak drzý, že v něm přišel ještě k nám pro víno a to víno nechal vytéct na zem. Zničil věci uložené ve sklepě, ukradl tam i manželčiny šaty. Popadl mě hrozný vztek, na dvoře jsem vzal sekeru a chtěl jsem na něj jít. Kdyby mě Slávek a otec sekeru nevykroutili z ruk tak mohla být jedna rakev u sousedů jeho. Tak jsme si osvoboditele nepředstavovali. Snad to byly vyjjímky. Museli přece vědět, že nejsou v Německu. Nedivil bych se, tam měli co oplácet. Na druhý den vyzval národní výbor občany k dodržování pořádku a pomoc Rudé armádě. S bratrem jsme půl dne nakládali na vojenské auto chleba. Odpoledne jsme vyměnili šrůtku špeku za dvě kila tabáku. Druzí nám hned polovinu sebrali. Další den jsem na rozcestí dělal regulovčíka. Brzo přišli na to, že to může dělat i starý chlap. Odpoledne nás deset kluků odvedla Ruska se samopalem na práci do Břeclavi. Měli jsme opravovat nádraží a koleje, aby mohly jezdit vlaky. Ubytovali nás na nádraží v železničářských kasárnách a v bytech po Němcích. Z okolních dědin přijížděli lidé s povozy taženými kravami a nakládali co se komu líbilo, hlavně nábytek a vozili to domů. Byl tam s námi jeden chlap, nevím odkud a ten začal všechno rozbíjet a ničit. Ptal jsem se ho proč to dělá, řekl že protože je to německé. Já mu říkám blbče tak si to vem domů a bude to české, proč to rozbíjíš. Na dráze byly směny po 12

16

hodinách. My od 6.00 večer do 6.00 do rána. Viděl jsem tam i bratra Antonína z Lanštorfa, dělal na mostě. Pracovalo nás tam několik stovek. Jeden druhému zavazel v práci. Oba dva železniční mosty na Vídeň i Bratislavu byly spadený do řeky Dyje. Okolo měli vojáci rozdělaný ohně, tam se ohřívali. Byla jasná noc, měsíček svítil a kolem půlnoci jsme slyšeli letadlo. Vojáci volali to nic, to naš Samolet. Vtom už slyšíme jak střemhlav útočí, kolem začaly padat bomby. Naštěstí padaly většinou do vody a močálu. My jsme hned leželi jeden vedle druhého. Nevím kolik bylo zraněných. U nás jen jeden kluk měl na levé ruce skoro utržené dva prsty. Vznikla panika, všichni jsme se rozprchli do lesa. Rusi nás stále vyzývali abychom se vrátili do práce. Nešli jsme, protože zase za hodinu bylo slyšet něco jako letadlo. Nakonec se zjistilo, že to byl traktor. Nás co jsme byli dál v lese už ten den do práce nedostali. Řekli jsme si, že už bude konec války, tak se přece nenecháme zabít. Pět nás nabralo hned ráno směr k domovu. V půli cesty jsme potkali zase tu Rusku se samopalem a partou kluků, které vedla do Břeclavi na práci. Prý musíme zpátky. Já do ní hučel, že nás poslal major a dal nám jiné úkoly. Chtěla po nás „bumažku“ od majora, tak jsme se s ní hádali. Aby jí nakonec neutekli ti, které vedla, tak nás raději pustila s tím, že až se vrátí, tak se na nás zeptá.

Obchod řeznictví Havlíček a odvoz zvonů na válečné účely

U hrobu padlých ruských vojáků 1945

farníffarní okénkofarnío farníokénkofarníokénko

NEDĚLE BOŽÍHO MILOSRDENSTVÍ Prožijeme největší křesťanské svátky „Velikonoce“. Největší proto, že jsou připomínkou potupné smrti Ježíše Krista, ale především jeho zmrtvýchvstání. Žádné náboženství nehlásá pravdu, že by Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, jako oběť za hříchy světa. Že poslal na svět svého Syna, připravil pro něj lidské tělo, a to proto, aby svým utrpením zahladil všechna lidská přestoupení. Někdo si klade otázku, je vůbec nějaký bůh? Proč považují křesťané Ježíše za Božího Syna? Když se děti připravují na první svaté přijímaní učí se, že Boha může člověk poznat vlastním rozumem: - Z viditelného světa a jeho zákonitostí (přírodní zákony, fyzikální, chemické). Všechny jsou zde přítomné a člověk je jen postupně odhaluje. - Z hlasu svědomí - každý má v srdci tajemný hlas, který mu říká, co je dobré a co zlé. Nosíme v srdci přirozený Boží zákon, který nás vede k dobru. Sv. Tomáš Akvinský ukazuje na 5 souvisejících důkazů Boží existence. Je to pohyb, příčina (kdo stojí na počátku veškerého pohybu, příčiny - naše poznání nám dává jistotu, že nic se neděje samo a nemá samo v sobě příčinu), nahodilost a nutnost (proč je něco spíše než nic), stupně bytí v nichž člověk poznává Boží moc, dobrotu a moudrost. Pátý, teologický vychází z účelného uspořádání celé přírody - vše neživé i živé směřuje k určitému cíli, k věčné moudrosti. - Z nadpřirozeného zjevení Božího - člověk může poznat, že je nad ním někdo mocný, moudrý, dokonalý, ale plně tohoto Tvůrce poznat nemůže. Proto se Bůh sklání k člověku a zjevuje se ve slově. Promlouvá k praotcům izraelského národa, mluví k prorokům, dává se poznat skrze lidské slovo. Písmo sv. je Boží slovo zjevené, Ježíš - Boží Slovo zrozené. Sv. Bonaventura hovoří o poznání Boha skrze jeho prvotní jméno „Jsem, který jsem“. Tak se Bůh představil Mojžíšovi na Sinaji. Absolutní Bytí je Boží Bytí. Je prvotní, čisté, prosté, naprosto dokonalé, svrchovaně jediné. Stále v přítomnosti, nepodléhající změně. Je počátkem a také naplněním všeho. Toto Boží Bytí je všemohoucí, vševědoucí, naprosto dobré. V nazírání těchto skutečností spočívá blaženost (štěstí). Poznání Boha v jeho jménu, kterým je "Dobro". Nejvyšší Dobro se dává v nejvyšší míře, svobodně, niterně, nezbytně, dokonale, přirozeně a chtěně. Kdyby tomu tak nebylo, nemohlo by být dokonalým Dobrem, protože by se zcela nedarovalo. Naprosto se sdílející Dobro musí být Trojicí, Otcem, Synem a Duchem Svatým. Každá Osoba Trojice daruje naprosto všechno, proto se rozlišují svými vlastnostmi, ale jsou jedinou podstatou, jediným Bohem. Nejpodivuhodnější je spojení Boha a člověka v osobě Ježíše Krista, On je pravý Bůh a pravý člověk. On nám o Bohu, svém Otci nejvíce pověděl.. Nenapsal žádnou knihu, o Něm jich bylo napsáno tolik, že by naplnily největší knihovny světa. Třicet let žil v ústraní, pracoval jako tesař. Nevystudoval žádnou slavnou universitu, přesto se stal váženým učitelem a nikdo na světě se nemůže pochlubit tolika žáky jako On. Jeho veřejné působení trvalo pouhé 3 roky. Za tak krátkou dobu zanechal světu nauku, na kterou lidstvo nezapomnělo ani za 2000 let. I dnes jsou lidé ochotni pro jeho pravdu položit život. Neměl lékařskou praxi a přece uzdravoval nemocné a trpící na těle i na duši; těšil zarmoucené, sytil hladové, dokonce křísil mrtvé. Ovládal přírodu, chodil po vlnách, tišil bouři. Mocí své lásky, poselstvím evangelia získal svět. Nepřátelé jej nemohli přemoci, satan jen nemohl zničit, hrob jej nemohl zadržel. Kolik bylo v uplynulých staletích slavných říší, panovníků, státníků, vůdců... Přišli a odešli. Lidé na ně zapomněli. Na něj s láskou vzpomínají dodnes. Oni zklamali. On však nezklamal nikoho.Všichni zhřešili, jen On zůstal svatý, věrný, dokonalý, nejkrásnější mezi lidskými syny. A tento Ježíš je Spasitel světa, můj Spasitel, chceš-li, tvůj Spasitel a tvůj přímluvce u Boha. (volně podle MUDr. Maxe Kašparů.) Před 2000 lety se v Ježíši stal Bůh člověkem. Po svém zmrtvýchvstání odešel k Otci a

usedl po Jeho pravici. Odtud přijde, až se naplní čas, soudit živé i mrtvé. Podle práva a podle spravedlnosti. Než přijde jako spravedlivý Soudce, nabízí lidstvu své milosrdenství. Tak, jako v minulosti mluvil Všemohoucí Bůh k některým vyvoleným duším, promlouvá i dnes. Ve dvacátých a třicátých letech minulého století Pán Ježíš hovořil k polské řeholní sestře Marii Faustyně Kowalské. Žádal, aby se po celém světě obnovila a rozšířila úcta k Božímu Milosrdenství. Poslední 4 roky svého krátkého života psala na žádost Pána Ježíše Deníček, ve kterém zachycuje setkání své duše s Bohem: Apoštolko mého milosrdenství, hlásej celému světu to mé neproniknutelné milosrdenství ... Ať vkládají naději do mého milosrdenství největší hříšníci. Oni před ostatními mají právo na důvěru v propast mého milosrdenství. Dcero má, piš o mém milosrdenství znaveným duším. Duše, které se dovolávají mého milosrdenství, mi působí rozkoš. Těmto duším uděluji milosti přesahující jejich přání. Nemohu nikoho trestat, i kdyby byl největší hříšník, jestliže se dovolává mé slitovnosti, nýbrž ho ve svém neproniknutelném a neprozkoumatelném milosrdenství ospravedlňuji. Napiš: Dříve než přijdu jako spravedlivý soudce, otevírám nejprve dokořán dveře svého milosrdenství. Kdo nechce projít dveřmi milosrdenství, musí projít dveřmi mé spravedlnosti... Žádná duše nenalezne ospravedlnění, dokud se s důvěrou neobrátí k mému milosrdenství... Pán Ježíš žádal, aby byl ustanoven svátek Božího milosrdenství na první neděli po Velikonocích. "Toužím, aby svátek milosrdenství byl útočištěm a úkrytem pro všechny duše, zvláště pro ubohé hříšníky. Ačkoliv jsem tak hořce trpěl, duše hynou. Dávám jim poslední záchranu - svátek mého milosrdenství. Jestliže nevzdají chválu mému milosrdenství, zahynou navěky... V tento den je otevřeno nitro mého milosrdenství... ať se žádná duše nebojí ke mě přiblížit, i kdyby její hříchy byly jako šarlat... Pán Ježíš žádá o spojení s ním v hodině smrti. Hodina milosrdenství. O třetí hodině se ponoř do mého milosrdenství, veleb je a oslavuj svolávej všemohoucnost na celý svět zvláště na ubohé hříšníky, vždyť v té chvíli bylo pro všechny duše otevřeno dokořán. Milosrdenství zvítězilo nad spravedlností. Korunka k Božímu milosrdenství je modlitba na odprošení a usmíření Božího hněvu. Ti, kdo se modlí, obětují Bohu Otci „tělo, krev, duši a božství“ Ježíše na smír za hříchy vlastní i celého světa, spojují se s Ježíšovou obětí, odvolávají se na lásku, kterou Otec obdarovává Syna a v něm všechny lidi. Když se ji budou modlit i zatvrzelí hříšníci, naplním jejich duše pokojem a hodina jejich smrti bude šťastná... Úcta k Božímu milosrdenství také zahrnuje uctívání milostného obrazu, který byl namalován podle vidění sv. Faustyny z 22. února 1931. Na obraze je kráčející Pán Ježíš v bílých šatech. Jeho pravá ruka žehná a levá se dotýká šatů na hrudi. Odtud, z místa kde je srdce, tryskají dva prameny světla. Bílý a červený jako symbol vody a krve, která vytryskla z Ježíšova srdce jako znamení milosrdenství pro celé lidstvo. Dole je nápis „Ježíši, důvěřuji Ti“. Obraz znázorňuje zmrtvýchvstalého Spasitele, který přináší lidem pokoj skrze odpuštění hříchů za cenu svého utrpení a smrti na kříži. Souvisí s liturgií 2. velikonoční neděle. V Janově evangeliu čteme o Ježíšově zjevení učedníkům a ustanovení svátosti smíření na odpuštění hříchů. Všechno, co existuje, je obsaženo v nitru mého milosrdenství hlouběji než dítě v lůně matky. Jak bolestně mě zraňuje nedůvěra v mou dobrotu.. Na začátku byla otázka, je vůbec nějaký bůh? Někteří lidé hledají smysl života, jiní v něm jasně poznali přítomnost Boha. Sv. Terezie Benedika od Kříže, židovka, významná filosofka, která zahynula v Osvětimi, napsala, že ti, kdo hledají pravdu, i když o tom nevědí, dojdou k poznání Boha. Úkolem pro ty, kteří jej nalezli je „modlit se za ty, kteří ještě nepoznali Boží lásku, jako veliký Boží dar“. Na závěr myšlenka Jana Pavla II. Kristus nás miluje a miluje nás neustále! Miluje nás, i když mu působíme zklamání, když neplníme jeho očekávání. Nikdy nám neuzavírá náruč svého milosrdenství. Jak bychom mohli nebýt vděčni tomuto Bohu, který nás vykoupil a vydal se až k bláznovství kříže? Bohu, který se postavil na naši stranu a zůstal tam do konce? MK

17

lityvinařské aktualityvina řskéaktualitvvinařskéaktu 11. ROČNÍK MS V ŘEZU RÉVY VINNÉ

LETOŠNÍ VINAŘSKÉ PUTOVÁNÍ ZE SKLEPA DO SKLEPA

Vinice byla náročná, byl spokojený se svým umístěním jeden z nejlepších „stříhačů“ v ČR Tomáš Osička. V pátek 13. února 2015 se uskutečnil už 11. ročník soutěže v řezu révy vinné. Vyhledávaná celostátní soutěž nejlepších řezačů vinné révy, která splňuje i mezinárodní kritéria zavítala dokonce počtvrté v její historii přímo do Velkých Bílovic. Nejvýznamnější tuzemskou vinohradnickou událost uspořádal Svaz vinařů ČR ve spolupráci se společností BS vinařské potřeby za podpory Velkobílovických vinařů v areálu vinařství Stanislava Mádla na Belegradech. Soutěžilo se ve dvou kategoriích ELITE (ženy a muži nad 21 let) a JUNIOR (studenti do 21 let včetně). Pro vítěze jednotlivých kategorií byly připraveny zajímavé ceny. Absolutní šampion získal zlaté nůžky a také mu bude zapůjčen na týden vůz Ford Mondeo. Do boje se zapojilo celkem 51 soutěžících, mezi nimiž bylo i několik žen. Soutěže se zúčastnilo i několik občanů Velkých Bílovic a jeden z nich se dokonce dostal i na stupně vítězů. Devatenáctiletý Tomáš Osička obsadil v náročných podmínkách třetí příčku v kategorii JUNIOR a redakce Zpravodaje ho požádala o krátký rozhovor.

Na jubilejní desátý ročník akce „Ze sklepa do sklepa“ dorazilo rekordních 5618 návštěvníků, což je o 81 více než loni.

Pokolikáté ses této soutěže zúčastnil? Soutěže jsem se účastnil již potřetí. Na tuto soutěž chodím od třetího ročníku vinařské školy. Kolik Bílovčáků se účastnilo soutěže kromě tebe? V kategorii Junior jsem byl sám. V kategorii Elite tam byli potom ještě Robert Osička a Petr Damborský. Je třetí místo tvým nejlepším umístěním v soutěži? Ano, je to moje nejlepší umístění. V mém premiérovém ročníku jsem byl pátý, vloni čtvrtý a letos to konečně byla bedna. Co všechno jsi musel v časovém limitu zvládnout? Na co ses nejvíce soustředil? V časovém limitu bychom měli ostříhat 25 keřů. Nejvíc je kladen důraz na čistotu, proto jsem se hlavně soustředil na čistotu a kvalitu řezu. Jak jsi byl spokojený se svým výkonem, a co bys příště udělal jinak? S letošním výkonem jsem spokojený. Vinice byla celkem těžká, proto jsem byl rád, že jsem nakonec skončil třetí. Opravdu byla hlavní cena „Zlaté nůžky“ ze zlata, respektive pozlacená? Ano, je to tak. Nůžky jsou pozlaceny zlatem, takže kdo je vyhraje, má velice krásnou cenu.

18

lityvinařské aktualityvina řskéaktualitvvinařskéaktu

SING WINE NA VINUM JUVENALE Ve středu 4. března 2015 se konalo v prostorách brněnského hotelu Voroněž vyhlášení výsledků mezinárodní soutěže mladých vín Vinum Juvenale 2014, které probíhalo za účasti hejtmana Jihomoravského kraje Michala Haška. Soutěž Vinum Juvenale patří k největším vinařským akcím v České republice a o titul šampiona mladých vín nesoutěží jenom vzorky vín z Čech a Moravy, ale také ze Slovenska a dalších evropských zemí. Letošního ročníku se zúčastnilo i několik vinařů z Velkých Bílovic, kteří získali za svá kvalitní vína mnoho ocenění. Největší úspěch slavilo vinařství Sing Wine, které se stalo absolutním vítězem soutěže v konkurenci 421 vzorku vín ze sklizně roku 2014, získalo ocenění hejtmana JMK za nejlepší kolekci a jeho víno Irsai Oliver 2014 se stalo šampionem soutěže. „Ocenění je o to cennější, že ročník 2014 hroznům moc nepřál a počasí napáchalo na úrodě často velké škody. Naše vinařství sbírá medaile pravidelně. Šampiona máme ale poprvé. Jsme rádi, že nám to letos na této prestižní soutěži vyšlo," uvedl po vyhlášení šťastný technolog vinařství Aleš Tetur.

Blahopřeji všem oceněným vinařům z Velkých Bílovic k dosaženým výsledkům, které opět potvrzují jejich vysokou úroveň výroby zaměřenou na kvalitu vína. Těší mne dobrá práce všech našich vinařů jak mladých začínajících, tak i těch zkušenějších a věřím, že i nadále bude dobře úročena dalšími úspěchy nejen na vinařských soutěžích a výstavách. Jejich úspěchy znamenají i dobrou pověst pro naše město! M. Vlková, starostka

19

20

inzerce

21

kolkaškoly a školkaškoly aškolkaškolvaškolkaško

VÍTÁME TĚ JARO! První jarní den se v naší MŠ „Kamarádi“ nesl ve znamení úklidu školní zahrady. Připravili jsme igelitové pytle a gumové rukavice, abychom mohli posbírat odpadky a klacíky na naší zahradě a před vchodem do MŠ. Také se vyřazovaly rozbité kyblíky, lopatky, bábovky a doplnily se podle potřeby novými. Po úklidu jsme odemkli jaro „zlatým klíčem“, zazpívali si jarní písničku, a pak hurá na pískoviště, průlezky, skluzavky, houpačky a na dopravní hřiště. V březnu, v „Měsíci knihy“, jsme opět navštívili místní knihovnu, kde se nám každoročně věnuje paní knihovnice M. Drápková. Vždy má pro děti připravený pěkný program spojený s ukázkou knih, který děti motivuje k vytvoření kladného vztahu k nim. Ve třídách probíhá týden „čtení s maminkou, s tatínkem“ nebo s dalšími členy rodiny. Rodiče dětem předčítají pohádku před odpoledním odpočinkem. Na „Světový den zdraví“ jsme si do MŠ pozvali divadlo s pohádkou o bylinkách. „Světový den Země“ bychom chtěli oslavit vycházkou do přírody. Na vycházce budeme s dětmi plnit úkoly z oblasti ekologie. V MŠ vedeme děti k ochraně přírody, vyprávíme si o třídění odpadů, o správném chování ke zvířatům, k ptákům, a vysvětlujeme si, co nám škodí a co nám prospívá. K pravidelným rituálům v naší školce patří oslavy narozenin dětí. Oslavenec si sedne do narozeninové židle a dostane školkový narozeninový časopis. Pak mu kamarádi zazpívají narozeninovou píseň a popřejí podáním pravé ruky. Učíme děti dívat se při přání navzájem do očí a říci alespoň pár slov. Mezi nejčastější přání patří: „Ať se Ti líbí ve školce a ve škole,“ nebo „Ať máš hodně kamarádů.“ Pak si děti smlsnou na sladkosti, kterou jim oslavenec přinesl a občas si ťuknou dětským šampusem na zdraví. Na památku je vyfotografujeme. Dne 7. 5. 2015 od 8 do 17 hodin bude probíhat zápis dětí do naší MŠ „Kamarádi“. Zároveň proběhne „Den otevřených dveří“. Můžete si prohlédnout prostory školky, děti si mohou hrát ve třídách, v hale a na školní zahradě. Na nástěnkách se seznámíte s režimem v MŠ, s pravidly chování, ke kterým děti vedeme, s tématy pro výchovně vzdělávací práci. Spoustu informací si můžete přečíst již nyní na našich stránkách. Všichni už se těšíme na nové kamarády a přejeme Vám hodně jarního sluníčka. Za MŠ „Kamarádi“ BH

22

kolkaškoly a školkaškoly aškolkaškolvaškolkaško ŠKOLNÍ JÍDELNA INFORMUJE V lednu tohoto roku jídelna dokončila realizaci investičního plánu z roku 2014. Jedná se o nový objednávkový a výdejní terminál, který je zabudovaný přímo ve školní jídelně. Pro práci personálu znamená zakoupení nového zařízení velké usnadnění a zjednodušení práce. Návaznost na počítačový on-line systém je rychlejší a nenastávají poruchy, které byly u starého zařízení téměř na denním pořádku. Má moderní podobu, je výkonnější. Jsme rádi, že se jedná o nové vybavení, které je také přehlednější pro naše strávníky. Zároveň můžeme konstatovat, že změna se jich nikterak nedotkla. Zařízení bylo fyzicky vyměněno o víkendu, takže výdej pro děti nebyl ani v nejmenším narušen. Také není potřeba výměny čipů, které si všichni strávníci mohou ponechat bez újmy v možnosti objednávání obědů a ve výši jejich kreditu. Díky našemu zřizovateli, tj. Městu Velké Bílovice, bylo dosaženo změny v rychlejší a kvalitnější technice, o kterou jsme usilovali téměř celý loňský rok. Další inovaci chystáme také již od loňského roku. Je určena především strávníkům, kteří jsou zvyklí objednávat přes internet a mají zadanou svou e-mailovou adresu. Všem těmto klientům bude chodit upozornění, že byl na internetových stránkách jídelny vyvěšen nový jídelníček. Částečně se tak zabrání zapomínání objednávek, kdy jsou tím pádem děti bez oběda... Hlavně se to týká nového měsíce a pondělků, kdy chodí nejvíce dětí, které s rodiči zapomínají jídlo včas objednat. Od 1. 1. 2015 není provoz školní jídelny samostatný, patří už pod Základní školu Velké Bílovice. Služby a jejich kvalita pro naše strávníky se tím však nemění a zůstávají ve stejném rozsahu jako dříve. Děkujeme všem strávníkům za přízeň. Radmila Stachovičová, vedoucí školní jídelny

TANEČNÍ OBOR NAŠÍ ZUŠ SLAVÍ ÚSPĚCH Ve středu 18. 2. se v sále kulturního domu uskutečnila Přehlídka tanečního oboru okresu Břeclav, kterou pořádala místní ZUŠ pod záštitou Ministerstva školství. Konkrétně šlo o okresní kolo soutěže v moderním tanci s možností postupu do kola krajského. Tanečního klání se zúčastnili žáci Základních uměleckých škol z Velkých Bílovic, Hustopečí, Mikulova a Břeclavi. Soutěžilo se ve třech věkových kategoriích a diváci, kteří přišli tanečníky podpořit, zhlédli devět choreografií, z nichž čtyři předvedli žáci z Velkých Bílovic. Nesnadný úkol pak měla tříčlenná odborná porota, která o výsledcích soutěže rozhodovala skoro hodinu a půl. Tuto dobu vyplnila improvizační soutěž všech, kdo měli chuť se zúčastnit. Než se diváci dozvěděli, kdo ze soutěžících postoupil do krajského kola, bylo vyhlášeno několik ocenění poroty. Jediné ocenění za výraz a svěží taneční projev nepadlo na půdu naší ZUŠ, ale ZUŠ Břeclav. Za nejlepší pohybovou připravenost, citlivé choreografické zpracování hudební předlohy, tvůrčí práci s rekvizitami, interpretaci a souznění pohybu s hudbou, připravenost souboru a prostorové pojetí, zpracování námětu a citlivé provedení skladby byla oceněna naše ZUŠ. Poté porota ještě oznámila vítěze v kategorii „Návrh na postup“, který může být dodatečně vybrán pro účast v Krajském kole. Byla jím ZUŠ Velké Bílovice a Břeclav. Pro přímou účast na krajském kole, které se uskuteční 16. 4. v Blansku, vybrala nakonec porota choreografie s názvem „Zastav se na chvíli“ a „Když den střídá noc“, jejíž autorkou a zároveň vedoucí celého tanečního souboru je paní učitelka Elena Osičková z naší ZUŠ. Není tedy divu, že paní učitelka oprávněně získala od poroty ocenění za choreografické vedení a invenční pedagogickou práci. Celou soutěž moderovala Anna Teturová.

23

SDHSDHSDHSDHSDHS oviceVelké BíloviceVelké

MLADÍ HASIČI OPĚT NA ZÁVODECH, TENTOKRÁT I NA SLOVENSKU Již několik let jezdíme na první závody po novém roce do Perné. Stejně tomu bylo i letos. Konaly se v sobotu 31. ledna v místním kulturním domě a soutěžilo se ve vázání uzlů. Zúčastnili jsme se se třemi čtyřčlennými družstvy. Dvě družstva byla zařazena v kategorii starších od 11 let a jedno v kategorii mladších do 11 let. Konkurence byla veliká a ani jednomu týmu se bohužel nepodařilo vybojovat medailovou pozici. Nejlepším umístěním bylo 4. místo v kategorii starších. O týden později, v sobotu 7. února jsme jeli na závody v uzlování do Starovic. Bohužel kvůli chřipkové epidemii jsme se mohli zúčastnit pouze kategorie jednotlivců. To se nám však vyplatilo. Lucie Leblochová jednoznačně porazila všechny soupeře a získala 1. místo v kategorii starších. Prvním rokem jsme se také zúčastnili kategorie dorostu, kde Markéta Kachyňová vybojovala 2. místo. V sobotu 7. března jsme přijali pozvání od kolegů ze Slovenska a zúčastnili se soutěže v Senici. Soutěž pořádal místní sbor dobrovolných hasičů ve spolupráci se základní školou. Jednalo se o dovednostní soutěž s názvem Chodbovica. Jak již samotný název napovídá, probíhala právě na chodbách základní školy. Děti měly za úkol dostat se co nejrychleji do třetího patra a zpět, přičemž po cestě plnily několik úkolů. Tato soutěž u nás není vůbec pořádaná, proto to pro nás byla zajímavá výzva. Sestavili jsme dvě pětičlenná družstva, která se řadila do kategorie chlapců. První chlapecké družstvo tvořil: Lukáš Fialka, Tomáš Fialka, Tadeáš Pulkrábek, Adrian Kachyňa a Ondřej Kachyňa. Ve druhém smíšeném družstvu soutěžili: Lucie Leblochová, Radoslava Sihelská, Simona Polachová, Vít Polach a Adam Vranovský. Celkem se soutěže zúčastnilo 32 družstev a v naší kategorii chlapců 20 družstev. Hodnotil se celkový čas disciplíny a plnění jednotlivých úkolů. Družstvo chlapců zdolalo dráhu v druhém nejrychlejším čase, což nás jako nováčky velmi potěšilo. Bohužel nepřesné informace v propozicích soutěže a částečně i nervozita zapříčinily, že družstvo získalo několik trestných sekund za plnění disciplín, a tím ztratilo medailovou pozici. Celkově se toto družstvo umístilo na 7. místě. Naše druhé smíšené družstvo děvčat a chlapců se umístilo hned za nimi na 8. místě. K hlavní soutěži probíhala navíc dodatková soutěž jednotlivců v uzlování. Stejně jako u nás se vázal tesařský uzel, úvaz na proudnici, plochá spojka a lodní smyčka. Měli jsme šanci dokázat i na Slovensku, že naše děti uzlovat opravdu umí. Celkem se zúčastnilo 24 děvčat a 21 chlapců. V kategorii

děvčat vybojovala Radoslava Sihelská 2. místo s časem 15,69 sekund a Lucie Leblochová 4. místo s časem 17,23 sekund a se ztrátou na třetí místo pouhých 0,66 sekundy. V kategorii chlapců se nejlépe umístil Tomáš Fialka s časem 18,54 sekund na 5. místě. Přestože všechny výsledky nebyly zrovna nejlepší, jsme rádi, že jsme se soutěže zúčastnili a poznali něco nového. Myslím, že na první rok to nebylo vůbec špatné a děti se opravdu snažily. Získali jsme nové poznatky, zjistili jakých chyb se příště vyvarovat, na co se více zaměřit a v následujících letech se rádi soutěže zúčastníme znovu. Zároveň nás těší, že z České Republiky jsme zde byli jediný tým, který pozvání přijal.

MLADÍ ŠACHISTÉ SI OD ŠACHOVNIC ODPOČINOU V poslední zmínce o našich mladých šachistech, skoro před rokem, jsme čtenáře Zpravodaje informovali o významném zlepšení jak mladých hráčů, tak starších šachistů. Loňský postup našich žáků do Krajského kola, znamenal utkat se s vysoce kvalifikovanými šachisty např. ze sportovních gymnázií. I když velkobílovičtí mladí šachisté v krajském kole neobsadili zrovna první příčky, důležité je, že se jej zúčastnili. Klíč k úspěchu tkvěl zejména ve starších žácích, deváťácích, kteří již hru v šach plně ovládali. Ti však odešli na střední školy a nemohli letos dále reprezentovat Velké Bílovice v okresním přeboru základních škol. Mladí šachisté, kteří postoupili do starší kategorie, ještě nejsou tak trénovaní, aby se vyrovnali starším žákům ve své kategorii. Letos se naši žáci v okresním přeboru tedy umístili zhruba uprostřed tabulky. Nyní si mladí hráči přes jaro a léto odpočinou a znovu se začnou scházet u šachovnice někdy v říjnu. A doufají, že se sejde více takových nadšenců a řady bílovických šachistů se opět rozšíří. Starší šachisté, kterým se v loňském roce podařilo na okresním přeboru vybojovat krásné druhé místo, letos skončili pátí. ID

24

aktualityaktualityaktuality aktualitvaktualitvaktualitv

NAČ SE MŮŽETE TĚŠIT U KONÍ ANEB PŘÍPRAVA NA SEZONU 2015 U JK MUSTANG – VELKÉ BÍLOVICE Jezdecký klub Mustang se v současnosti věnuje zejména přípravné činnosti, tréninku, přiježďování koní a úpravám areálu Ranče SEN do té míry, do jaké deštivé počasí dovolí. Výcviku se pak věnují jen nejvěrnější členové JK, které neodradilo ani chladné počasí v zimě, v současnosti bláto na ranči a zejména dlouhotrvající období všudypřítomných nemocí. Jezdecký klub nelení a chystá si na sezonu 2015 řadu akcí, na které Vás srdečně zveme. JARO 2015: první akcí JK Mustang letošní sezony bude výjezd na jarního Huberta nazvaného „Hon na zajíčka“, pořádaného stájí ZC racing - Mutěnice, kterým děkujeme za milé pozvání; 21. 3. plánujeme jarní brigádu zaměřenou na úklid a vyčištění pastvin pro koně; JK Mustang bude pořádat 11. 4. seminář Working Equitation (dále WE) pod vedením prezidentky CSWE1 Vlaďky Sůvové. Seminář je otevřen také jezdcům a koním z jiných stájí; dne 25. 4. bude mít premiéru akce „Slet čarodějnic“; v květnu JK Mustang počítá s podporou akcí města Velké Bílovice – Den dětí či Slavnost koní, kterých se obvykle JK aktivně účastní a které podporuje; příprava a trénink na závody, které budou probíhat 19. - 21. 6. v Koryčanech (trénink nových jezdeckých disciplín – drezura, skoky, trail - Working Equitation). LÉTO 2015: 7. 6. Vás zveme na Mustangovy závody ve stylu Working Equitation; 19. - 21. 6. se zúčastníme zmíněných závodů WE v Koryčanech; červenec – srpen: v létě budou probíhat koňské příměstské tábory pro děti, na kterých zbývá posledních pár volných míst. Kdo má zájem se přihlásit, neváhejte! v létě budou pokračovat pravidelné jezdecké lekce členů JK (kam budou dle schopností a stupně výcviku zapojovány nové jezdecké prvky a hry); v létě se budeme připravovat na naši nejvýznamnější akci roku – DEN KONÍ; DEN KONÍ proběhne dne 30. 8., jedná se o stěžejní akci JK a znamená pro nás vyvrcholení sezony. Tentokrát bude návštěvníky čekat předvedení zábavných scének „v novém kabátě“. Hlavní program doplní tombola a svezení se na koních. Srdečně Vás zveme a těšíme se, jak se nám letos podaří potěšit oči diváků! PODZIM 2015 v sobotu 3. 10. plánujeme uspořádat tradiční akci Hubertovu jízdu – Velké Bílovice, nově plánujeme rozšířený program a dodržování řádných pravidel této vyjížďky. Protože termíny se přizpůsobují počasí, nejaktuálnější informace o akcích můžete nalézt vždy na internetovém portále jezdeckého klubu Mustang: http://jkmustang.webnode.cz/. Máme své plány již i na zimu 2015, ale nebudeme příliš předbíhat, ať se máte na co těšit! Soustřeďme se na budoucí sezonu a doufejme, že tím trochu popoženeme jaro! Těšíme se na setkání s Vámi na Ranči SEN či na akcích města Velkých Bílovic. S jarním pozdravem Věra Muthová z Ranče SEN jednatelka JK Mustang – Velké Bílovice

25

kaspolečenská kronikasp olečenskákronikakronik

JUBILEA

NARODILI SE

DUBEN Suchý Bohuslav Balounová Františka Macinková Hedvika Ing. Podrazil Jan Doneéová Anna Opluštilová Ludmila Řehánek Miroslav Ing. Hanák Karel Osičková Alena

1. máje 127 1. máje 115 Mírová 1124 Slíny 954 Lipová 83 Podivínská 518 Lůčky 1008 1. máje 1288 Mírová 634

86 80 80 75 65 65 65 50 50

KVĚTEN Oslzlý Václav Florianová Ludmila Florian František Malá Anežka Kurka Jan Slámová Jiřina Mikoláš Antonín Zemánková Jana

Svárov 18 Slíny 313 Slíny 313 Čejkovská 473 Čejkovská 470 Svárov 293 Revoluční 1102 Zahradní 1223

89 84 83 81 80 70 65 55

Florian Petr Kalivoda Matěj Hřebačka Adam Zapletalová Ella Hoďová Aneta Čech Martin Konečný Jakub

ZEMŘELI Kachyňová Magdalena Maršálková Růžena Sláma Milan Zapletal Pavel Vaculová Květoslava

VÝROČÍ SVATBY Hedvika a Jaroslav Osičkovi Manželskému páru přejeme hodně zdraví, štěstí a životního elánu do dalších společných let.

Oznámení majitelům pozemků pod nádržemi Velký Bílovec a Šísary. Občanské sdružení RYBÁŘI Velké Bílovice oznamují všem majitelům pozemků, že po dvouletém vyjednávání mezi Jihomoravským krajským úřadem a Ministerstvem zemědělství došlo ke konečnému rozhodnutí a to takto: Výše uvedené vodní nádrže jsou vodním tokem a proto o.s. Rybáři V. Bílovice nemají oprávnění hospodařit na těchto vodách. Oprávnění hospodařit má Moravský rybářský svaz v Brně. Pokud majitelé pozemků požadují nájemné za zatopené pozemky, musí se obrátit na správce nádrží Povodí Moravy Brno Dřevařská ul. Brno. Za o.s. Kachyňa Oldřich

Příští uzávěrka bude 10. 5. 2015. Své příspěvky do zpravodaje můžete zasílat na: e-mail: [email protected] Městský úřad Velké Bílovice nám. Osvoboditelů 570, 691 02 Velké Bílovice Příspěvky neprošly jazykovou úpravou. Redakční rada si vyhrazuje právo uveřejnit, zkrátit nebo jinak upravit příspěvky po konzultaci s autorem.

Prohlídka královského města Podivína Vlastivědný kroužek Velké Bílovice zve všechny Bílovčáky na prohlídku sousedního města Podivína. Provede nás pan starosta. Uvidíme podivínské památky kostel sv. Petra a Pavla, Cyrilku, starou radnici, židovskou čtvrť, Habánov, židovský hřbitov…….. Prohlídka se uskuteční v sobotu 25. 4. 2015. Doprava je po vlastní ose. Setkáme se v 14.30 hodin před podivínskou radnicí.

Sbor dobrovolných hasičů oznamuje, že sběr železa se uskuteční v sobotu dne 11. dubna 2015.

Prodejní místa zpravodaje: potraviny Jednota, ul. Svárov potraviny Jednota, ul. Čejkovská potraviny LIMA, nám. Osvoboditelů jídelna Poláchová, nám. Osvoboditelů stánek Polláková, ul. Svárov

ZPRAVODAJ MĚSTA VELKÉ BÍLOVICE - dvouměsíčník, místo vydání - Velké Bílovice, číslo 2/2015, registrační číslo MK ČR E 11607, vydavatel - Městský úřad Velké Bílovice, nám. Osvoboditelů 570, PSČ 691 02, IČO: 00283673, náklad 820 ks, redaktoři: Irena Dojáčková, Michal Hrabal a Lenka Brůčková, grafická úprava: Štěpán Žďárský, tisk Tiskárna Pálka, Břeclav, cena 5,- Kč

26

aktualityaktualityaktuality aktualitvaktualitvaktualitv

KROJOVÝ PLES

27

aktualityaktualityaktuality aktualitvaktualitvaktualitv

DĚTSKÝ MAŠKARNÍ PLES

28