LITERATURA Lacina K.: Fiala P., Pitrová M.: Šenkýřová B. a kol.:
Evropská veřejná správa, VŠFS, 2004 Evropská unie, CDK, Brno 2003
Bankovnictví II., B.A., Praha 2002 7. Mezinárodní bankovnictví, str. 237-277 7.2. Evropská integrace str. 260-277 Raymond R.: Sjednocení měny v Evropě, HZ, Praha 1995 ABC práva Evropských společenství, Informační centrum EU, Praha 2001 Amsterdamská smlouva, MZV, Praha, rok neuveden Klokočka V.: Ústavy států EU, Brno 1999 Malá encyklopedie EU, Ústav mezinárodních vztahů, Praha 1997 Fries F.: Velké evropské rozpravy Fiala P., Mareš M., Bican V.: Evropské politické strany, Brno 2001 Fiala P., Holzer J.,Strmiska M.: Politické strany ve střední a východní Evropě, MU Brno, 2002 Lacina K., Čechák V.: Evropské systémy veřejné správy, VŠFS, Praha 2005 Evropská ústava - Návrh smlouvy o Ústavě pro Evropu, UZ 497 Evropský kodex řádné správní praxe - Evropská společenství 2005 Evropské vládnutí - Bílá kniha, Brusel 2001 - Úřad vlády 2005 Chandler J.A.: Místní správa v liberálních demokraciích
_________________________________ Evropa „států“
x
Stát „Evropa“ Evropa regionů
Supranacionalismus nad státní
? mezi – státní
nad národní
národní
__________________________________ Nadnárodní
Federalismus -
nad národní politické centrum
Funkcionalismus -
politický stát jednotný správní aparát jednotná správní legislativa
Neofunkcionalismus – funkční základ ztráty suverenity strukturovaná Mezi – státní (vládní)
- víceúrovňové vládnutí - strukturace vztahů (multilevel governance) vzájemná závislost – podřízenost účelnosti vztahů _______________________________________ Národní stát 1 vznik a formování 2
znaky suverenity
vždy ztráta suverenity
národní je ?
3 ekonomická dimenze 4 infrastruktura-komunikace 5 politická dimenze 6 regionální dimenze 7 kulturní dimenze
Nadnárodní stát x národní stát „státní“ správa občanská společnost a její struktura ________________________
1)
EVROPSKÁ
UNIE
1. pilíř
2. pilíř
3. pilíř
Evropská společenství
Společná zahraniční a bezpečnostní politika
Policejní a justiční spolupráce ve věcech trestních
1.
pilíř: EVROPSKÁ SPOLEČENSTVÍ
⇛ Jednotný vnitřní trh
⇛ Občanství EU
⇛ Zemědělská politika
⇛ Vzdělávání a kultura
⇛ Životní prostředí
⇛ Ochrana spotřebitele
⇛ Regionální a strukturální politika
⇛ Zdravotnictví
⇛ Hospodářská a měnová unie
⇛ Výzkum
⇛ Hospodářská a měnová unie EMU
⇛ Sociální politika
⇛ Celní unie
⇛ Vnější hranice
⇛ Doprava a transevropské sítě
⇛ Přistěhovalecká politika
2.
pilíř: SPOLEČNÁ ZAHRANIČNÍ A BEZPEČNOSTNÍ POLITIKA
⇛
Udržování míru
⇛
Lidská práva
⇛
Demokracie
⇛
Pomoc třetím zemím
⇛
Posilování bezpečnosti a ochrana integrity
⇛
Odzbrojení
⇛
Ekonomické aspekty obrany
⇛
Spolupráce s NATO
3. pilíř: POLICEJNÍ A JUSTIČNÍ SPOLUPRÁCE VE VĚCECH TRESTNÍCH ⇛
Policejní spolupráce
⇚
⇛
Boj proti rasismu a xenofobii
⇚
⇛
Boj proti obchodu s drogami a zbraněmi
⇚
⇛
Boj proti organizovanému zločinu
⇚
⇛
Boj proti terorismu
⇚
⇛
Trestné činy páchané na dětech a obchodování s lidmi
EVROPSKÉ SJEDNOCENÍ
1693 - William Penn (1644 - 1718) Parlament - hlasy
←
ekonomická výkonnost
1713 - de Saint - Pierre Konfederace evropských panovníků 1795 - Imannuel Kant (Idea věčného míru) federace + evropská ústava + sjednocený právní systém 1814 - Henri de Saint Simon (Organizace evropské společnosti) -
Spojené státy evropské inteligence 2 Komory „zasloužilá“ šlechta
_____________________________
1923 - Richard Coudenhove - Kalergi (1894 - 1972)
Panevropa - Panevropská unie (Basilei) Spojené státy evropské
Rovnováha mezi „svobodou“ a „organizací“ 1930
„Návrh panevropského paktu“ (projekt „evropské federace“)
1946 (12)
-
Unie evropských federalistů (Belgie, Itálie, Velká Británie, Francie, Lucembursko, Švýcarsko, Nizozemí)
1947 (4) Evropská parlamentní unie _____________________________________ 1947 (12) Přípravný výbor „Hnutí za spojenou Evropu“ W. Churchill, hr. Coudenhove, Duncan Sandyse 1948 (7.V.)
Hagg - Evropský kongres Robert Schumann Paul Henri Spaak Politické prohlášení Ekonomické a sociální prohlášení
Zpráva Evropanům Volný pohyb:
osob myšlenek zboží
Evropské shromáždění
mezivládní x nadnárodní
___________________________________ Institucionální řešení: Shromáždění (zástupci vlád) - konzultační status Rada - ministři zahraničních věcí 1949 (5.5)
Rada Evropy (politický aspekt) Charta lidských práv _________________________________ POČÁTKY INTEGRACE 1947 – Výbor pro evropskou hospodářskou spolupráci (12.7.) 1948 – podepsána (16.4.) Charta Organizace pro evropskou hospodářskou spolupráci
↓ 1960
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (14.12. ) OECD
1950 Evropská platební unie (11.9.)
Historické faktory Evropské integrace 1957
EEC smlouva o koordinaci národních ekonomických a peněžních politik. EC členové vyjádřili zájem na společné měnové politice jako na věci „společného zájmu“.
do 1959
Vytváření plně směnitelných měn v několika Evropských zemích.
1970
„Wernerův plán“ je schválen. Znamená systém krok za krokem k dosažení ekonomické a peněžní unie s jednotnou měnou od r. 1980. Bohužel, extrémní měnové turbulence (volatilita) počátkem 70. let a také divergence ekonomických politik v důsledku první ropné krize znemožnily implementaci.
1972
Jako následek eroze Bretton-Woods systému, EC – rada ministrů rozhoduje o fluktuačním pásmu šesti měn na +/-2,25 %. UK, Irsko a Dánsko se přidružují k „měnovému hadu“ v r. 1973. Avšak libra, irská libra, francouzský frank a italská lira brzy opouštějí tento systém.
1979
Evropský měnový systém (EMS) je založen na základě společné iniciativy Německa a Francie. Klíčovými jsou směnný kurz, intervence a úvěrový mechanismus. S výjimkou UK, všech ostatních 8 členů se účastní na „Exchange rate Mechanism (ERM)“ s fixními, ale částečně fluktuujícími kurzy.
1987
„Single European Act (SEA)“ je základem pro Jednotný evropský trh od 1. července. Cíle Měnové unie jsou poprvé zakotveny v EC dohodě.
1989 Červen, Madridské setkání, rada Evropy schvaluje „Delors report“, který poprvé hovoří o třech etapách pro ustanovení Evropské a Měnové unie. Španělská peseta je zapojena do ERM s fluktuačním pásmem 6 %. 1990
1. července, Ekonomická a Peněžní Unie vstupuje do první fáze. V říjnu UK rozšiřuje fluktuační pásmo na 6 %.
1991
prosinci šéfové států EC rozhodují v Maastrichtu o vytvoření EMU nejpozději k r. 1999.
1992
V dubnu portugalské escudo vstupuje do ERM při fluktuačním pásmu 6 %. V září britská libra a italská lira opouštějí systém ERM.
1993
Na základě vysoké volatility měn členských zemí a spekulačních tlaků je v srpnu rozhodnuto o rozšíření fluktuačního pásma na + - 15 % (výjimkou zůstává DEM-NLG, stále 2,25 %).
1994
1. ledna – fáze 2, EMU vstupuje v život. European Monetary Institute (EMI) je založen jako „předobraz“ European Central Bank (ECB).
1995
Rakousko se přidružuje k ERM počátkem roku, mnoho evropských měn se dostává pod tlak, devalvuje peseta a escudo. V prosinci v Madridu je potvrzen hlavní cíl – EMU od 1.1.1999. Zároveň je rozhodnuto o tom, že ECU bude nahrazeno „EUREM“.
1996
Finská marka se přidružuje k ERM, italská lira se vrací do systému, obě měny s pásmem 15 %. Na prosincovém summitu v Dublinu je rozhodnuto o časovém harmonogramu legislativních prací včetně znovu potvrzení zahájení EMU v r.1999.
1997 Začátkem ledna EMI představuje zprávu „Jednotná monetární politika ve fázi 3“, precizující harmonogram prací ECB. ______________________________ 1951 Evropské společenství uhlí a oceli (Montánní unie) 1952
Evropské obranné společenství
1957
Podpis Římských smluv (25.III.) (Společný trh – Euratom)
1958
Římské smlouvy nabývají platnosti
1967
Sloučení ESUO, Euratomu a EHS
Maastrichtská smlouva 1992 _________________________________ Amsterodamská smlouva 2.10.1997 1.1.1999
podepsána platnost Smlouva z Nice
26.2.2001
podepsána
1.2.2003 platnost ___________________________________
EVROPSKÁ SPOLEČENSTVÍ – EVROPSKÁ UNIE Zakládající státy: Německo, France, Itálie, Nizozemí, Belgie, Lucembursko 1972
Velká Británie, Dánsko, Irsko
1981
Řecko
1986
Španělsko, Portugalsko
1995
Finsko, Rakousko,Švédsko EVROPSKÁ MĚNOVÁ UNIE
Německo, Francie, Itálie, Nizozemí, Belgie, Lucembursko,Irsko, Španělsko, Portugalsko, Finsko, Švédsko, Řecko ___________________________________________________ Evropské společenství uhlí a oceli Montánní unie Smlouva o zřízení ESUO
Podepsána Platnost
15.dubna 1951 v Paříži 27.července 1952
Časově omezena:
50 let
Členské země: Francie, Německo, Itálie Belgie, Nizozemí, Lucembursko _________________________________ Struktura orgánů ESUO Členské země delegují kompetence v oblasti uhlí a oceli „nadnárodním“ institucím
Vysoký úřad (nadnárodní) – –
regulace cen v dané oblasti stav zřejmé nouze
Funkční období:
6 let
První předseda:Jean Monet Sídlo:
Lucemburk
Rada ministrů (mezivládní instituce) 9 členů -
země maximálně 2 členy
většinové rozhodování – každá země stejnou váhu ____________________________________________ Shromáždění ESUO 87 členů ⇒
z národních parlamentů
funkce:
kontrolní – kontrola VÚ může odvolat jako celek VÚ
Zastoupení členských zemí
Sídlo:
Štrasburk Soudní dvůr 7 soudců
-
(6let)
Instituce poslední instance Sídlo: Lucemburk ____________________________________________ 1. rozšíření 1962
-Velká Britanie (Francouzské veto)
1969 – Obnoveny rozhovory žádost
jednání
vstup
Velká Britanie
31.7.1961 11.5.1967
30.6.1970
1.1.1973
Irsko
31.7.1961 11.5.1967
- "
-
Dánsko
31.7.1961 11.5.1967
- "
-
Norsko
30.4.1962 24.7.1967
- "
-
- "
- "
-
0
-
2 a 3. rozšíření
Řecko
12.6.1975
21.7.1976
1.1.1981
Španělsko
28.7.1977
5.1. 1979
1.1.1986
Portugalsko
28.3.1978
17.10.1978
1.1.1986
4.rozšíření Rakousko
17.7.1989
1.2.1993
1.1.1995
Finsko
18.3.1992
1.2.1993
1.1.1995
Švédsko
1.7. 1991
1.2.1993
1.1.1995
5.4.1993
0
Norsko 25.11.1992 _________________________________
Evropská Dohoda
Země Malta Kypr Polsko Maďarsko Česko Slovensko Estonsko Lotyšsko Litva Slovinsko
Členství
Podepsání 12. 1970 12. 1972 12. 1991 12. 1991 10. 1993 10. 1993 6. 1995 6. 1995 6. 1995 6. 1996
Platnost 4. 1971 6. 1973 2. 1994 2. 1994 2. 1995 2. 1995 2. 1998 2. 1998 2. 1998 2. 1999
Bulharsko
3. 1993
2. 1995
14.12.1995
--
Rumunsko
2. 1993
2. 1995
22.6.1995
--
Turecko
9. 1963
12. 1964
Žádost 16.7.1990 3.7.1990 5.4.1994 31.3.1994 17.11.1996 27.6.1995 24.11.1995 13.10.1995 8.12.1995 10.6.1996
14.4.1987
Přijetí 1.5.2004 1.5.2004 1.5.2004 1.5.2004 1.5.2004 1.5.2004 1.5.2004 1.5.2004 1.5.2004 1.5.2004
Rozdělení křesel v Evropském parlamentu 1952 – 2004
Členský stát
Společné shromáždění ESUO Pařížská smlouva
Evropské shromáždění
1952
1957
Římské smlouvy
Německo Francie Itálie Nizozemsko Belgie Lucembursko Velká Británie Dánsko Irsko Řecko Španělsko Portugalsko Švédsko Rakousko Finsko Malta Kypr Polsko Maďarsko Česko Slovensko Estonsko Lotyšsko Litva Slovinsko
18 18 18 10 10 4
36 36 36 14 14 6
CELKEM
78
142
Evropský parlament
První rozšíření 1973 36 36 36 14 14 6 36 10 10
198
Druhé rozšíření 1981 81 81 81 25 24 6 81 16 15 24
434
Třetí rozšíření
Čtvrté rozšíření
Páté rozšíření
1986
1995
2004
81 81 81 25 24 6 81 16 15 24 60 24
518
99 87 87 31 25 6 87 16 15 25 64 25 22 21 16
626
99 78 78 27 24 6 78 14 13 24 54 24 19 18 14 5 6 54 24 24 14 6 9 13 7
732
European Free Trade Association EFTA Evropské společenství volného obchodu
4. ledna 1960 - Stockholm (3. května – platnost) iniciativa: Velká Britanie členské země: Velká Britanie (1972 – EU) Dánsko
(1972 – EU)
Norsko Švédsko
(1995 – EU)
Rakousko
(1995 – EU)
Švýcarsko Portugalsko
(1986 – EU)
_________________________________
EFTA RADA
úroveň ministrů velvyslanců
EKONOMICKÝ VÝBOR
(technika řešení sporů)
SHROMÁŽDĚNÍ ZASTUPCŮ SEKRETARIÁT mezivládní charakter _______________________________________________
EVROPSKÁ RADA orgánem ES od r. 1987 orgán EU (čl. 4 Smlouvy o EU)
HLAVY STÁTŮ (VLÁD)
ZASEDÁNÍ minimálně 2 x ročně
doprovod ministři zahraničí člen komise příslušného státu
HLAVNÍ FUNKCE: -
zásadní linie integrace principiální politická rozhodnutí směrnice a instrukce pro o Radu EU o Evropskou komisi
________________________________ EVROPSKÁ
RADA
Nejvyšší představitelé zemí EU (společenství) 1. setkání – 10. a 11. února 1961
Paříž
2. setkání – 18. července 1961
Bonn
Obě setkání z iniciativy Francie - modifikace „Římských dohod“ - plán „politické unie“ - institucionalizace „setkávání nejvyšších představitelů zemí“ 29. a 30. května 1967
Řím (10. výročí podpisu Římských smluv)
1. a 2. prosince 1969
Haag – opět: „institucionalizace….“
19. a 20. října 1972
Paříž
14. 15. prosince 1973
Kodaň „ kdykoliv to bude potřebné…“
9. a 10. prosince 1974
Paříž Pařížská deklarace: summit 3x ročně Předsedající země Brusel
29. a 30. června 1977
Londýn
Londýnská deklarace: 2 typy jednání - privátní - formální Evropská rada _______________________________________
Stuttgart Slavnostní prohlášení o EU
-
obecný politický impuls pro budování Evropy definuje přístupy napomáhající další výstavbě E předkládá všeobecné politické principy ES a E politické spolupráce rokuje o obecných záležitostech ES iniciuje spolupráci v nových sférách činnosti vyhlašuje společný postoj v otázkách vnějších vztahů povinnost adresovat EP zprávu o výsledcích svých jednání
(pokud se týkají otázek v kompetenci ES – stávají se součástí E normotvorby) - v ostatním zůstává „mezivládní“ charakter ________________________________ 1986
Jednotný evropský akt
(čl. 2) ... ER se skládá z hlav států a vlád a předsedy EK … jsou jim nápomocni ministři zahraničí a člen EK Schází se nejméně 2x ročně! _____________________________________ 1992 – Smlouva o EU -
předkládá EP zprávu po každém zasedání
-
každoročně (písemně) zprávu o pokroku dosaženém v unii zastřešuje všechny tři „pilíře“ EU ! NENÍ oficiálně institucí „Společenství“
RADA EU (čl. 202 – 210)
zastoupení vlád členských zemí 15 členů
- nejsou stálí členové
RADA PRO VŠEOBECNÉ ZÁLEŽITOSTI - ministři zahraničí (otázky přesahující rezortní dimenzi)
RADY REZORTNÍCH MINISTERSTEV
STŘÍDAVÉ PŘEDSEDNICTVO (6 měsíců) 1. ledna
Tzv. „trojka“
Sídlo:
BRUSEL
1. července bývalý současný budoucí
předsedající
RADA EU
Výbor stálých zástupců vlád členských států Stálí zástupci – Coreper II. Zástupci stálých zástupců – Coreper I. (technické otázky)
Zvláštní výbor pro zemědělství
Pracovní skupiny – stálé, ad hoc
Generální sekretariát cca 2 200 pracovníků
RADA
EU
Hlasování prostá většina: kvalifikovaná většina: Německo Francie Itálie Velká Británie Španělsko Polsko
jeden člen – jeden hlas 232 z 321 10 / 29 10 / 29 10 / 29 10 / 29 8 / 27 27
Nizozemsko Belgie Řecko Rakousko Portugalsko Švédsko Česko Maďarsko
5 / 13 5 / 12 5 / 12 5 / 10 4 / 12 4 / 10 12 12
Dánsko Irsko Finsko Lucembursko Slovensko Litva Kypr Slovinsko Lotyšsko Estonsko Malta
3/7 3/7 3/7 2/4 7 7 4 4 4 4 3
EVROPSKÝ PARLAMENT (čl. 189 – 201) zástupci národů členských států nyní 626
maximum 700
Shromáždění ESUO
VZNIK
Shromáždění Euratom
jedno společné Shromáždění
Shromáždění EHS 1957
1958 začíná užívat název „PARLAMENT“ 1992 oficiálně (Smlouva o EU) Do roku 1979 je tvořen členy národních parlamentů
Od roku 1979 přímá volba poslanců
Volba podle „národních“ volebních systémů
Funkční období: 5 let sídlo: Strasbourg
zasedá i v Bruselu
EVROPSKÝ
PARLAMENT
ZASTOUPENÍ ČLENSKÝCH ZEMÍ
NĚMECKO.......................................................... 99 FRANCIE ............................................................ 78 ITÁLIE ................................................................. 78 VELKÁ BRITÁNIE............................................... 78 ŠPANĚLSKO ...................................................... 54 POLSKO ............................................................. 54 ............................................................................
ALE:
HOLANDSKO......................................... 27 BELGIE .................................................. 24 ŘECKO .................................................. 24 PORTUGALSKO.................................... 24 ČESKO................................................... 24 MAĎARSKO........................................... 24 ŠVÉDSKO.............................................. 19 RAKOUSKO...........................................18
NĚMECKO – 1 poslanec … 808 000 občanů LUCEMBURSKO – 1 poslanec…... 60 000 občanů
DÁNSKO..............................................14 FINSKO ...............................................14 IRSKO..................................................13 LITVA................................................... 13 LOTYŠSKO ......................................... 9 LUCEMBURSKO ................................. 6 ESTONSKO......................................... 6 KYPR.................................... .............6 MALTA................................. .................5
EVROPSKÝ PARLAMENT R O Z Š Í Ř E N É
P Ř E D S E D N I C T V O
P Ř E D S E D N I C T V O
PŘEDSEDA MÍSTOPŘEDSEDOVÉ 14 KVESTOŘI 5
PŘEDSEDOVÉ FRAKCÍ 7 - 9
Předsednictvo voleno plénem vždy po 2 ½ roce
FRAKCE:
VÝBORY:
Evropské lidové strany + Evropští demokraté ………………………………………
232
Strany evropských socialistů …………………..
181
Evropské liberální, demokratické a reformistické strany ……………………………
52
Zelení + Evropská svobodná aliance …………
46
Evropská sjednocená levice + Severská levice zelených ……………………….
42
Unie za Evropu národů…………………………
21
Skupina pro Evropu demokracií a odlišností………………………………………...
18
-
Nezávislých členů – smíšená skupina ………… 19 Nezařazeni …………………………………….. 15
-
Pro zahraniční politiku, lidská práva, společnou bezpečnost a obranou politiku Rozpočet Kontrola rozpočtu Občanské svobody, práva, justice a vnitřní záležitosti Hospodářství a finance Právo a vnitřní trh Průmysl, zahraniční obchod, výzkum a energetiku Zaměstnanost a sociální věci Životní prostředí, ochrana zdraví a spotřebitelé Zemědělství a rozvoj venkova Rybolov Regionální politika, doprava a cestovní ruch Kultura, mládež, vzdělání, media a sport Rozvoj a spolupráce Institucionální záležitosti Práva žen a rovné příležitosti Petiční
FUNKČNÍ OBLASTI Rozhodovací funkce -
procedura spolupráce procedura spolurozhodování
-
smluvně stanovené (Radou EU, Evropskou komisí) fakultativní
-
jen vůči Evropské komisi
Poradní funkce
Kontrolní funkce
Investitura při jmenování předsedy a členů komise Jmenování „zvláštních“ vyšetřovacích výborů Jmenování Ombudsmana _______________________________________ EVROPSKÝ PARLAMENT
Počátek: Smlouva o ESUO – čl. 20 – 25 Shromáždění První zasedání: 10. září 1952 Štrasburk Složení:
Členové:
Německo
18
Nizozemsko
10
Francie
18
Belgie
10
Itálie
18
Lucembursko
4
delegáti národních parlamentů
Kompetence: kontrola „Vysokého úřadu“
-
prostřednictvím vyjádření k výroční zprávě odmítnutí zprávy
-
odvolání „Vysokého úřadu“ (jen jako celku)
hlasování o důvěře: nejdříve 3 dny po podání návrhu nutné 2/3 odevzdaných hlasů + + současně většina členů Shromáždění - možnost klást otázky „Vysokému úřadu“ _____________________________________________ Smlouva o EHS a EURATOM
(1957)
Složení: Německo Francie Itálie
36 36 36
Nizozemsko Belgie Lucembursko
Kompetence i vůči Komisím EHS a EURATOM ALE : odvolání kdykoliv vůči Radě
konzultativní funkce právo navrhovat Radě rozpočtové změny
14 14 6
60. léta „Shromáždění“ x Evropský parlament (1962) oficiální dokumenty: „Evropské parlamentní shromáždění“ Otázka „přímé“ volby členů 1965 – „neomezené“ právo odvolání „Komise“ (sloučení) _______________________________________ 1969 – Haag – příprava institucionálních změn 1970 – 22. dubna „Lucemburská dohoda“ - právo navrhovat změny v „nezávazných výdajích“ 1975 – 10. července „Bruselská (druhá rozpočtová) smlouva“ - právo vrátit rozpočet jako celek - vede k rozpočtovému „provizoriu“ 1983 – 17. – 19. června „Slavnostní prohlášení o EU“ – Stuttgart Rada EHS bude: - odpovídat na dotazy parlamentu - informovat parlament o svých záměrech - konzultovat s parlamentem obsazení funkce předsedy komise Komise – umožní zapojení parlamentů do projednávání otázek předkládaných ke schválení _________________________________JEDNOTNÝ EVROPSKÝ AKT 28. února 1986 oficiálně: Evropský parlament iniciativa parlamentu od r. 1980 procedura spolupráce (kooperační): v rámci legislativního procesu možnost předkládání pozměňovacích návrhů podíl na proceduře: přijímání nových členů přijímání mezinárodních závazků společenství
Smlouva o EU procedura spolurozhodování – parlamentní veto - parlament může pozastavit (ve vybraných problémech) to, s čím nesouhlasí
↓ výsledkem : jen akty, kde se shoduje RADA i PARLAMENT _________________________________________ PARLAMENT může: vytvářet vyšetřovací výbory musí být: konzultován při nominaci předsedy EK hlasuje: o konečném složení EK volí: ombudsmana _________________________________________ AMSTERODAMSKÁ SMLOUVA - Podstatné rozšíření procedury spolurozhodování - Přímé schvalování nominace předsedy EK - Přijímání sankcí proti členským zemím v případě nedodržení pravidel a hodnot EU - Omezení počtu členů EP (700) _________________________________________ „PŘÍMÉ VOLBY“ diskuse: od r. 1958 původně: spojeno - se zvýšením úlohy EP - se zavedením „jednotného způsobu“ voleb 20. září 1976 – Akt o volbě členů EP - schválen 1. července 1978 7. a 10. června 1979
- "-
- platnost
první přímé volby
Výbor pro zahraniční věci
ZIELENIEC Josef (EPP-ED) ROUČEK Libor (PES)
Výbor pro rozvoj
ZAHRADIL Jan (EPP-ED) HYBÁŠKOVÁ Jana (EPP-ED)
Rozpočtový výbor
FAJMON Hynek (EPP-ED)
Výbor pro rozpočtovou kontrolu
DUCHOŇ Petr (EPP-ED)
Hospodářský a měnový výbor
STREJČEK Ivo (EPP-ED)
Výbor pro zaměstnanost a sociální věci
Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku
Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů Výbor pro dopravu a cestovní ruch
CABRNOCH Milan (EPP-ED) FALBR Richard (PES) MAŠTÁLKA Jiří (EUL/NGL)
OUZKÝ Miroslav (EPP-ED)
BŘEZINA Jan (EPP-ED) RANSDORF Miloslav (EUL/NGL) REMEK Vladimír (EUL/NGL)
ROITHOVÁ Zuzana (EPP-ED)
DUCHOŇ Petr (EPP-ED) KOHLÍČEK Jaromír (EUL/NGL)
Výbor pro regionální rozvoj
VLASÁK Oldřich (EPP-ED) ŽELEZNÝ Vladimír (IND/DEM) BOBOŠÍKOVÁ Jana (Nezařazení)
Výbor pro kulturu a vzdělávání
ZATLOUKAL Tomáš (EPP-ED) FLASAROVÁ Věra (EUL/NGL)
Výbor pro právní záležitosti
ZVĚŘINA Jaroslav (EPP-ED) STROŽ Daniel (EUL/NGL)
Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví
FLASAROVÁ Věra (EUL/NGL)
___________________________________ EPP – ED Evropské lidové strany a strany Evropských demokratů Březina Jan KDU-ČSL Cabrnoch Milan ODS Duchoň Petr ODS Fajmon Hynek ODS Hybášková Jan Sdružení nezávislých kandidátů – Evropští demokraté Ouzký Miroslav ODS Roithová Zuzana KDU-ČSL Strejček Ivo ODS Škottová Nina ODS Vlasák Oldřich ODS Zahradil Jan ODS Zatloukal Tomáš Sdružení nezávislých kandidátů – Evropští demokraté Zieleniec Josef Sdružení nezávislých kandidátů – Evropští demokraté Zvěřina Jaroslav ODS PES – Strany Evropských socialistů Falbr Richard Rouček Libor
ČSSD ČSSD EUL/NGL – skupina Konfederace evropské sjednocené levice a Severské zelené levice
Flasarová Věra Kohlíček Jaromír Maštálka Jiří Ransdorf Miloslav KSČM Remek Vladimír Strož Daniel
KSČM KSČM KSČM KSČM KSČM IND/DEM Skupina nezávislosti a demokracie
Železný Vladimír
Nezávislí
POLITICKÉ FRAKCE A JEJICH PŘEDSEDOVÉ EPP-ED GROUP OF THE EUROPEAN PEOPLE´S PARTY CHRISTIAN DEMOCRATS AND EUROPEAN DEMOCRATS
SKUPINA EVROPSKÉ LIDOVÉ STRANY (KŘESŤANSKÝCH DEMOKRATŮ) A EVROPSKÝCH DEMOKRATŮ Předseda:
Hans-Gert POETTERING
268 členů PES GROUP OF THE PARTY OF EUROPEAN SOCIALISTS SKUPINA STRANY EVROPSKÝCH SOCIALISTŮ Předseda:
Martin SCHULZ
200 členů ALDE ALLIANCE OF LIBERALS AND DEMOCRATS FOR EUROPE SKUPINA ALIANCE LIBERÁLŮ A DEMOKRATŮ PRO EVROPU Předseda:
Graham R. WATSON
88 členů Zelení/EFA GROUP OF THE GREENS/EUROPEAN FREE ALLIANCE SKUPINA ZELENÝCH A EVROPSKÉ SVOBODNÉ ALIANCE Předseda: Daniel COHN-BENDIT Monica FRASSONI 42 členů EUL/NGL CONFEDERAL GROUP OF THE EUROPEAN UNITED LEFT/NORDIC GREEN LEFT SKUPINA KONFEDERACE EVROPSKÉ SJEDNOCENÉ LEVICE A SEVERSKÉ ZELENÉ LEVICE Předseda: 41 členů
Francis WURTZ
IND/DEM INDEPENDENCE/DEMOCRACY SKUPINA NEZÁVISLOSTI A DEMOKRACIE Předseda:
Jens-Peter BONDE Nigel FARAGE
37 členů UEN UNION FOR EUROPE OF THE NATIONS GROUP SKUPINA UNIE PRO EVROPU NÁRODŮ Předseda:
Brian CROWLEY Cristiana MUSCARDINI
27 členů
+ 29 NEZAŘAZENÝCH POSLANCŮ
VÝBORY EP
Výbor pro: -
zahraniční politiku, lidská práva, společnou bezpečnostní a obrannou politiku rozpočet kontrolu rozpočtu občanské svobody a práva, justice a vnitřní záležitosti hospodářství a finance
Výbor pro: -
právo a vnitřní trh
-
průmysl, zahraniční obchod, výzkum a energetiku zaměstnanost a sociální záležitosti otázky životního prostředí, ochranu zdraví a spotřebitele zemědělství a rozvoj venkova rybolov
Výbor pro: - regionální politiku, dopravu a cestovní ruch - kulturu, mládež, vzdělání, media a sport - rozvoj a spolupráci - institucionální záležitosti - práva žen a rovné příležitosti - petice _____________________________________________
EVROPSKÁ KOMISE (Čl. 211 – 219) Předseda Místopředsedové - 2 Složení:
do 1.5.2004 Německo Francie
Itálie Velká Británie
Španělsko
2 členové ostatní … 1 člen od 1.5.2004: každá země 1 člen Funkce:
Předkládání návrhů právních norem Kontrola dodržování a správné aplikace práva ES Správa a provádění legislativy ES Zastupování ES v mezinárodních organizacích
aparát: cca 15 000 pracovníků __________________________________
od 1.5.2004 cca 22.000 pracovníků SPRÁVNÍ STRUKTURA
Všeobecné služby
Politiky společenství
Evropský antikorupční úřad Evropský statistický úřad Tisková a informační služba Úřad pro oficiální publikace ES Generální sekretariát Vnější vztahy
Rozvojová pomoc GŘ Rozšíření GŘ Vnější vztahy GŘ Úřad pro spolupráci Úřad pro humanitární pomoc Obchod GŘ
17 generálních ředitelství
Vnitřní služby Rozpočet GŘ Finanční kontrola GŘ Skupina politických poradců Tlumočnické a konferenční služby Právní služby Personalistika a administrativa Překladatelské služby
Členský stát
PŘEDSEDOVÉ KOMISE Nejvyšší dosažená pozice v národní vládě
Walter Hallstein (1958-1967)
Německo
Ministr zahraničí
silný
Jean Rey (1967-1970)
Belgie
Ministerstvo zahraničních věcí
slabý
Franco Malfatti (1970-1972)
Itálie
Ministr telekomunikací a spojů
slabý
Sicco Mansholt (1972)
Nizozemí
Ministr zemědělství
slabý
François-Xavier Ortoli (1973-1977)
Francie
Roy Jenkins (1977-1981)
Velká Británie
Gaston Thorn (1981-1985)
Lucembursko
Jacques Delors (1985-1995)
Francie
Jacques Santer (1995-1999) Romano Prodi (1999-2004)
Jméno a funkční období v Komisi
Způsob jeho vedení
Ministr financí
slabý
Lord strážce pokladu (ministr financí)
silný
Předseda vlády
slabý
Ministr ekonomie, financí a rozpočtu
silný
Lucembursko
Předseda vlády
slabý
Itálie
Předseda vlády
slabý?
José Barosso Portugalsko (2004- ?) __________________________________
EVROPSKÝ
SOUDNÍ
DVŮR
(Čl. 220 – 245)
15 soudců 8 (9) advokátů -
4 z „velkých“ zemí 4 z „ostatních“ zemí voleni na dobu 6ti let
od roku 1988
Soud prvního stupně - 15 členů Soudci i „ad hoc“- generální advokáti jmenováni na 6 let v intervalech 3 roky
EVROPSKÝ SOUDNÍ DVŮR
velké plénum (15)
malé plénum (11)
dva senáty po 7
čtyři senáty po 4 nebo 3
rozhodují vždy jen 3
SOUD PRVNÍ INSTANCE
plénum (15)
5 senátů po 5
5 senátů po 3
EVROPSKÝ SOUDNÍ DVŮR
Funkce:
kontrola aplikace práva ES
výklad práva Společenství
vývoj práva Společenství
SOUD PRVNÍ INSTANCE
Funkce (typy řízení) Žaloby:
na neplatnost a nečinnost
náhradu škody zaměstnanců
EVROPSKÝ ÚČETNÍ DVŮR čl.. 246 - 248
15 členů
– 1 z každé členské země
zřízen
1975
činnost zahájil
1977
Členové jmenovaní Radou EU po konzultaci s Evropským parlamentem
Funkční období
6 let
Sídlo
Lucemburk
Hospodářský a sociální výbor (Čl. 257 – 262)
Výbor regionů (Čl. 263 - 265)
(zájmy subjektů hospodářského a společenského života)
(regionální zájmy)
Složení : Německo Francie Itálie Velká Británie Španělsko Polsko
24 24 24 24 21 21
Nizozemsko Belgie Řecko Rakousko Portugalsko Švédsko Česko Maďarsko
12 12 12 12 12 12 12 12
Dánsko Irsko Finsko Slovensko Litva Lotyšsko Estonsko Slovinsko Lucembursko Kypr Malta
Členové jmenováni na 4 roky Radou EU na návrh zemí
9 9 9 9 9 7 7 7 6 6 5
FINANČNÍ INSTITUCE
Banka pro mezinárodní platby (v Basileji) BIS Bank for International Settlements Evropská banka pro obnovu a rozvoj EBRD Europian Bank for Rekonstruktion and Developtment
mimo EU
Evropský měnový institut
↓ Instituce EU Evropská centrální banka
ECB
president vice-president
Výbor ředitelů president vice-president + 4 další členové
Rada ECB Výbor ředitelů + guvernéři bank EMU
Generální rada: president vice-president + guvernéři bank EU
1930 - BIS - Bank for International Settlements banka pro mezinárodní vypořádání plateb 1991
- EBRD - EB for Rekonstruktion and Development EB pro obnovu a rozvoj
1994 - EIB - Evropská investiční banka ____________________________________________________ Předchůdce ECB ECU EMI - Sjednocení Jednotná: měnová politika ↓ kurzovní politika
→
fiskální a další ECB – nezávislost na : Radě E Parlamentu E-komisi Národních vládních a
dalších institucích
ESCB Committees and their chairpersons Struktura ECB Accounting and Monetary Income Committee (AMICO) Hanspeter K.Scheller Výbor pro účetní a hotovostní příjmy
Banking Supervision Committee (BSC) Edgar Meister Výbor pro bankovní dohled Banknote Committee (BANCO) Antti Heinonen Výbor pro bankovky
External Communications Committee (ECCO) Manfred J. Kırber Výbor pro externí komunikaci
Information Technology Committee (ITC) Jim Etherington Výbor pro informační technologie
Internal Auditors Committee (IAC) Michčle Caparello Výbor pro interní audit
International Relations Committee (IRC) Hervé Hannoun Výbor pro mezinárodní vztahy
Legal Committee (LEGCO) Antonino Sáinz de Vicuńa Právní výbor Market Operations Committee (MOC) Francesco Papadia Výbor pro obchodní operace
Monetary Policy Committee (MPC) Gert Jan Hogeweg Výbor pro měnovou politiku
Payment and Settlement Systems Committee (PSS) Jean-Michel Godeffroy Výbor pro platební a zúčtovací systém
Statistics Committee (STC) Peter Bull Výbor pro statistiku
SEKUNDÁRNÍ LEGISLATIVA Nařízení Směrnice Rozhodnutí Doporučení Posudek NAŘÍZENÍ -
normální rozhodnutí obecný význam, obecná závaznost univerzální dopad bezprostředně použitelné v každém členském státě SMĚRNICE
- závazná pro určitý (é) členský (é) stát (y) - orientovaná na uskutečnění či dosažení výsledků způsob dosažení je v kompetenci příslušných států ROZHODNUTÍ -
určeno „konkrétním“ adresátům je pro „adresáty“ závazné
DOPORUČENÍ + POSUDEK -
univerzální i „adresný“ není (přímo) závazné má (zpravidla) konzultativní a usměrňovací charakter
Společné politiky EU: • Obchodní • Zemědělská • Dopravní
Komunitární: • Regionální • Sociální • Vědeckotechnická • Energetická • Enviromentální • Na ochranu spotřebitele
Z Evropského zemědělského záručního a usměrňovacího fondu (v osmdesátých letech akumulujících více než 50 % rozpočtových prostředků ES) se poskytují dotace a subvence farmářům – zejména z horských a podhorských oblastí. Zároveň se z uvedeného fondu financují některé projekty zaměřené na zvyšování kvality životního prostředí.
Z Evropského sociálního fondu se od této doby financují hlavně aktivity uskutečňované v regionech, které jsou zaměřeny na podporu zaměstnanosti (především na vytváření nových pracovních míst, na kvalifikační a rekvalifikační programy), jež v soudobé regionální politice hrají jednu z klíčových rolí. Hlavním cílem fondu je pomoc při integrování dlouhodobě nezaměstnaných a znevýhodněných skupin obyvatelstva do pracovního procesu, podpora adaptace pracovníků na změny v průmyslu a podpora při vytváření rovných pracovních příležitostí pro muže a ženy.
Evropský sociální fond – ESF: • • • • • • • •
integrace nezaměstnaných, zejména osob postižených dlouhodobou nezaměstnaností; integrace mladých lidí do pracovního procesu; integrace osob vyloučených z trhu práce; podpora stejných příležitostí na trhu práce; adaptace pracovníků na průmyslové změny; stabilizace a růst zaměstnanosti; posílení lidského potenciálu ve výzkumu, vědě a technologii; posílení systému vzdělávání a další kvalifikace.
Cílem Kohezního fondu je posilovat hospodářskou a sociální soudržnost členských států a jejich regionů. Podporu z něho dostávají regiony států, jejichž HDP v přepočtu na 1 obyvatele nepřesahuje 90% průměru členských států Unie. V letech 1993 – 1999 Španělsko, Portugalsko, Řecko a Irsko obdržely celkem 15, 1 miliardy ECU. Pro fiskální období 2000 – 2006 byly stanoveny jen 3 Cíle: Cíl č. 1 : pomoc zaostávajícím regionům Cíl č. 2 : pomoc regionům potýkajícím se s problémy vyvolanými ekonomickou a sociální konverzí Cíl č. 3 : rozvoj lidských zdrojů
Rozdělení křesel podle politických skupin a členských států
státy EU Belgie
EPPEPP- PES ALDE Zelení/ EUL/
IND/
ED
DEM
EFA
poslanců
6
7
14
2
1
5
4
Německo
49
23
7
Estonsko
1
3
2
Řecko
11
8
Španělsko
24
24
2
3
1
Francie
17
31
11
6
3
3
Irsko
5
1
1
1
1
4
13
Itálie
24
16
12
7
4
9 4
78
Kypr
3
Litva
2
Lotyšsko
3
Lucembursko
3
ČR Dánsko
6
NGL
UEN NI celkem
2 6
1
1
1
1
13
7
24
1
24
1
14 99 6
4
2
1 2
3
1
24 54 7
2
78
6
7
2
13
4
9
1
1
1
1
1
13
9
2
Malta
2
3
Nizozemsko
7
7
Rakousko
6
7
19
8
Portugalsko
9
12
Slovinsko
4
1
Slovensko
8
3
Finsko
4
3
5
1
1
Švédsko
5
5
3
1
2
3
28
19
12
5
1
11
2
78
268 200
88
42
41
37
27 29
732
Maďarsko
Polsko
Velká
6 24 5
5
4
2
2
2 4
10
27 3
18
7 6
54
3
24
2
7 3
14 14 19
Británie celkem
Mandáty v EP Nice (reál.stav) /počet obyv. na 1 poslance
Zastoupení ve výboru regionů/ Hosp. a soc.výb.
29
72 (78) 746.154
24/24
10,188.000/334
12
22 (24) 424.500
12/12
43.094
5,284.000/123
7
13 (14) 377.428
9/9
PARIS
543.965
58,607.000/107
29
72 (78) 751.371
24/24
ITÁLIE
ROMA
301.308
57,523.000/191
29
72 (78) 737.474
24/24
ŘECKO
ATHENY
131.957
10,522.000/80
12
22 (24) 438.417
12/12
IRSKO
DUBLIN
70.285
3,644.000/51
7
12 (13) 280.308
9/9
ŠVÉDSKO (království)
STOCKHOLM
449.964
8,846.000/20
10
18 (19) 465.579
12/12
FINSKO
HELSINKI
338.145
5,140.000/15
7
13 (14) 367.143
9/9
RAKOUSKO
WIEN
83.858
8,072.000/96
10
17 (18) 367.143
12/12
Název země
Hlavní město
Rozloha v km2
Počet obyvatel /hustota obyv.na 1km2
Počet hlasů v EK
ANGLIE (království V.B. a Severního Irska
LONDON
242.900
58,200.000/240
BELGIE (království)
BRUSEL
30.528
Dánsko (království)
KODAŇ
FRANCIE
Hlavní město
Rozloha v km2
Počet obyvatel /hustota obyv.na 1km2
Počet hlasů v EK
Mandáty v EP Nice (reál.stav) /počet obyv. na 1 poslance
Zastoupení ve výboru regionů/ Hosp. a soc.výb.
LUXEMBOURG
2.586
420.000/162
4
6/70.000
6/6
BERLIN
357.021
82,071.000/230
29
99/829.000
24/24
LISABON
92.235
9,943.000/108
12
22 (24) 414.292
12/12
MADRID
504.782
39,323.000/78
27
50 (54) 728.204
21/21
AMSTERDAM
41.865
15,604.000/372
13
25 (27) 577.926
12/12
MAĎARSKO
BUDAPEŠŤ
93.030
10,153.000/109
12
20 (24) 423.042
12/12
SLOVENSKO
BRATISLAVA
49.035
5,383.000/110
7
13 (14) 384.500
9/9
KYPR
NIKOSIE
9.251
840.000/91
4
6/140.000
6/6
MALTA
VALLETTA
316
375.000/1.187
3
5/75.000
ČESKO
PRAHA
78.866
10,304.000/131
12
20 (24) 429.333
Název země
LUCEMBURSKO (velkovévodství)
NĚMECKO (Spolková rep. Německo) PORTUGALSKO
ŠPANĚLSKO (království)
NIZOZEMSKO (království)
5/5
12/12
Název země
Hlavní město
Rozloha v km2
Počet obyvatel /hustota obyv.na 1km2
Počet hlasů v EK
Mandáty v EP Nice (reál.stav) /počet obyv. na 1 poslance
Zastoupení ve výboru regionů/ Hosp. a soc.výb.
ESTONSKO
TALLIN
45.227
1,455.000/32
4
6/242.500
7/7
LITVA
VILNIUS
65.300
3,706.000/57
7
12 (13) 285.077
9/9
LOTYŠSKO
RIGA
64.589
2,474.000/38
4
8 (9) 274.889
7/7
POLSKO
WARSZAVA
312.685
38,650.000/124
27
50 (54) 715.741
21/21
SLOVINSKO
LJUBLJANA
20.258
1,987.000/98
4
7/283.857
7/7
