Mgr. Barbora Hronová
[email protected]
Literární kroužek II (6.–9. třída) – podrobná anotace První pololetí 2015/2016 Délka lekcí: 60 minut 1. Jak hledáme slova? Aktivity: Seznamovací hry a povídání. Společné čtení Werichovy Úsporné pohádky z jednoslabičných slov. Debata nad textem. Tvůrčí psaní: příběh ze slov začínajících na jedno písmeno, příběh ze slov se stejným počtem slabik. Cíle: Rozvíjení slovní zásoby a schopnosti s ní vědomě pracovat. Žáci rozvinou schopnost hledat slova vědomě, tj. ne tak, jak je spontánně napadají, ale podle nějakého klíče. Uvedení do tématu aktivní a pasivní slovní zásoby. Uvedení do tématu formy a obsahu. Výstupy: Žáci vytvoří jeden krátký příběh z jedno- či dvojslabičných slov a jeden ze slov začínajících na stejnou hlásku. Žáci debatují o tom, jak moc pro ně byly tyto přísné formy omezující, a v čem může být naopak takové omezení přínosné. 2. Malý princ na planetě X Aktivity: Společné čtení úryvků z Exupéryho Malého prince. Malý princ se na různých planetách setkává se zástupci dospělého světa, kteří jsou vykresleni satiricky. Debata nad textem. Hledání námětů, s kým by se Malý princ mohl setkat na dalších planetách. Debata o „dospěláckých“ vlastnostech, které dětem vadí. Tvůrčí psaní: Malý princ na další planetě. Cíle: Praktické uvedení do tématu, satiry, nápodoby a parodie. Podpoření tvůrčího přístupu a propojování vlastní zkušenosti se zkušeností čtenářskou a tvůrčí. Výstupy: Žáci napíší krátké nápodoby/parodie epizod z Malého prince. 3. Můj portrét Aktivity: Rozmanité hry s žertovnými básněmi. Doplňování chybějících rýmů, skládání rozstříhaných básniček, opravování rytmických chyb. Společné čtení Puškinovy rozverné básně Můj portrét, kterou napsal, když mu bylo patnáct let. Tvůrčí psaní: pokus o žertovný básnický autoportrét nebo portrét někoho jiného (ovšem psaný v 1. osobě). Cíle: Žáci intuitivně a postupně i vědomě pracují s rytmizovanou a rýmovanou řečí. Uvedení do tématu rýmů a do základů prozódie. Nenásilné nahlédnutí do světa klasické poesie skrze báseň blízkou mladému čtenáři. Výstupy: Žáci se seznámí s několika autory poesie a sami se pokusí napsat žertovnou báseň. 4. Není knížka jako knížka
Aktivity: Z krátkých ukázek zkusíme poznat různé formy a žánry (fantasy, sci-fi, detektivka, cestopis, životopis, populárně naučná literatura, divadelní hra...). Debata nad tím, jakou formu mají naše oblíbené knížky a také, co z toho by nás lákalo psát. Herní aktivity, jejichž cílem bude, že si každý vymyslí formu a námět pro svou knihu. Společná debata o tom, jak se nám nápady líbí a jak bude vypadat následující práce. Cíle: Žáci se seznámí s rozličnými literárními žánry a formami. Spojí si látku s vlastní čtenářskou a tvůrčí zkušeností. Výstupy: Náměty vlastních knížek. 5. Já spisovatel Aktivity: Hravá tvůrčí rozcvička. Začátek psaní a vyrábění (obálka, ilustrace) vlastní knížky. Průběžné společné čtení, dávání zpětné vazby a doporučení. Tato aktivita bude s menší časovou dotací průběžně probíhat dál i v dalších lekcích, a to i tam, kde to není přímo uvedeno. Cíle: Rozvíjet tvůrčí potenciál, vyjadřovací schopnosti a koncepční myšlení. Posilování vztahu ke knize. Výstupy: Žáci rozepíší vlastní knížku. Žáci se naučí své tvůrčí počiny průběžně sdílet, mluvit o nich a také dávat zpětnou vazbu ostatním. Žáci se naučí debatovat i o tom, co teprve plánují psát – budou vedeni ke koncepčnímu myšlení. 6. Jak (za)chytit hobita Aktivity: Srovnání dvou charakteristik, ukázky z Tolkienova Hobita a zjednodušeného, věcného, ale „sterilního“ přepisu téže ukázky. Hledání a formulování rozdílů mezi texty, debata. Hry na hádanky. Soutěž o co nejvýstižnější a nejživější charakteristiku všem známé postavy (postava z pohádek, z filmu...). Pokračování v práci na vlastní knize. Cíle: Žáci se blíže seznámí s daným slohovým postupem a zjistí, že výstižnost charakteristiky souvisí se schopností živého a barvitého jazyka. Cílem je také zvýšit zájem žáků o tento postup tak, aby si ho víc všímali i při vlastní četbě. Výstupy: Cvičné charakteristiky, vyhodnocení soutěže (všichni zúčastnění jsou zároveň porotci), začlenění získaných dovedností do práce na vlastní knize. 7. Knížka nejsou jen slova (Čemu se říká interpretace 1) Aktivity: Společné čtení ukázky z Petiškových Starých řeckých bájí a pověstí a srovnání různých ilustrací této knihy (Václav Fiala, Zdeněk Sklenář, Lucie Dvořáková) a ilustrací knih s podobným námětem. Debata nad tím, jak ilustrace doplňují a interpretují knížku. Prohlížení různých ukázek hezky ilustrovaných knih. Poznávačka známých ilustrátorů dětských knížek. Tvůrčí práce: Dvojí ztvárnění krátkého, předem daného dialogu jednoduchým komiksem tak, aby stejný text pokaždé vyzněl jinak.
Cíle: Rozvíjení schopnosti formulovat vlastní kritické postoje a argumentovat. Uvedení do tématu interpretace – tvůrčího porozumění textu. Rozšíření kulturního obzoru – ilustrátoři. Posílení vztahu k tištěným knihám. Výstupy: Žáci formulují vlastní postoje k jednotlivým ilustracím. Jsou vedeni k tomu, aby argumentovali. Žáci různými způsoby interpretují text prostřednictvím jednoduchého komiksu zadaný text. 8. Slova nejsou uvězněná v písmu (Čemu se říká interpretace 2) Aktivity: Poslech a srovnání dvou nahrávek mluveného slova. Debata o tom, jak hlasité čtení a recitace doplňují a interpretují text. Interpretační hrátky – čtení/recitace krátkých textíků v různých náladách s různými důrazy. Tvůrčí práce: Divadelní ztvárnění stejného příběhu ve dvou skupinkách (krátká scénka). Srovnání jejich pojetí. Cíle: Lekce navazuje na předchozí hodinu. Rozvíjení schopnosti formulovat vlastní kritické postoje a argumentovat. Uvedení do tématu interpretace – tvůrčího porozumění textu. Rozšíření kulturního obzoru – mistři mluveného slova. Výstupy: Žáci formulují vlastní postoje k jednotlivým nahrávkám. Jsou vedeni k tomu, aby argumentovali. Žáci různými způsoby interpretují text prostřednictvím hlasového projevu a dramatizace. Žáci se v debatě pokusí vlastními slovy vysvětlit, jak rozumějí pojmu interpretace a uvést příklady. 9. Doporuč svou oblíbenou knihu: Vyrábíme knižní plakát. Aktivity: Výroba plakátů, které budou lákat k přečtení našich oblíbených knih: Představení vybraných oblíbených knih. Vymýšlení stručných hesel, která knihu vystihnou a nalákají čtenáře. Prohlížení profesionálních plakátů a komentování jejich kompozice. Samotná výroba plakátu. Ve zbylém čase – výtvarné práce na vlastní knize. Cíle: Žáci si vzájemně představí oblíbené knížky. V návaznosti na lekce o interpretaci zvolí pro plakát vhodné výtvarné zpracování, které bude v souladu s duchem knížky, a vhodné propagační heslo. Výstupy: Plakáty, které bude možno po domluvě se školou vystavit v knihovně, na nástěnce, zveřejnit na webu... 10. Jen jestli si nevymejšlíš aneb co se ztrácí v překladu Aktivity: Srovnání ukázek ze dvou různých překladů knihy Alenka v kraji divů od L. Carrolla. Debata o textech a o překládání knih. Hry na překladatele: nové překlady místních názvů a jmen postav z knihy, kterou děti znají (např. z Harryho Pottera). Pokus o vlastní překlad krátkého čtyřverší z knihy Shela Silversteina Jen jestli si nevymejšlíš. (Doslovný překlad z angličtiny provedeme společně.) Cíle: Praktické uvedení do tématu literárního překladu. Zopakování pravidel rýmů a rytmu v poesii.
Výstupy: Žáci si uvědomí, že některé z knih jsou původní a jiné přeložené. Budou schopni dohledat v tiráži jméno překladatele a jazyk originálu. Vyzkoušejí si s pomocí různých aktivit, že překlad není nic definitivního, že jedno dílo lze přeložit několikrát, pokaždé trochu jinak. Vyzkoušejí si rozlousknout nesnadné překladatelské oříšky. 11. Není jedno, jak mluvíme I Aktivity: Hravé aktivity na procvičení dechu a mluvidel. Audio nahrávání nepřipravených mluvených projevů. (Žáci mají bez přípravy mluvit 1,5 minuty na zadané téma.) Pak totéž zadání po společné reflexi a dostatečném času na přípravu. Poslech a rozbor obojího, srovnání připravených a nepřipravených projevů. Společné formulování kritérií pro zdařilý připravený hlasový projev. Cíle: Představit rozdíl mezi připraveným a nepřipraveným mluveným projevem. Formulovat kritéria pro hodnocení zdařilosti připraveného mluveného projevu. Výstupy: Žáci formulují kritéria mluveného projevu a snaží se podle nich vystavět vlastní projev. Pokouší se o spontánní sebehodnocení a hodnocení druhých.
12. Není jedno, jak mluvíme II Aktivity: Jazykolamy a hry na procvičení mluvidel. Příprava mluvních cvičení o knížkách. Tentokrát se soustředíme nejen na hlasový projev, ale na celkový dojem včetně postoje, mimiky a gestikulace. Žáci pracují ve dvojicích, jeden má roli mluvčího, druhý roli konzultanta – trenéra, který mluvčímu s přípravou pomáhá. Sebehodnocení a hodnocení druhých s pomocí předem připravených formulářů. Cíle: Kultivace mluveného projevu. Prohloubení schopnosti sebehodnocení a hodnocení projevů druhých. Rozšíření povědomí o tom, co druzí čtou – doporučení četby mezi vrstevníky. Výstupy: Mluvní cvičení, sebehodnocení, zpětná vazba. 13. Psaní o čtení – Jak psát recenzi Aktivity: Společné čtení a komentování příkladů toho, jak může vypadat krátká recenze knihy nebo filmu nebo zápis do čtenářského deníku – ukázek zdařilých i nezdařilých. Formulování toho, co nás zaujalo a co by v recenzi nemělo chybět. Společné vytváření ideální osnovy. Debata o tom, jak psát o knížkách tak, aby to nebylo jen z povinnosti, ale aby nás to bavilo. Tvůrčí psaní: Cvičná recenze podle společně vytvořené osnovy. Cíle: Rozvíjení schopnosti psaní hodnotícího textu. Sdílení kulturních zážitků mezi vrstevníky. Výstupy: Hodnotící debata nad připravenými texty. Žáci napíší podle předem dané osnovy krátké strukturované zhodnocení čtenářského nebo jiného kulturního zážitku. Sborníček recenzí bude možné vyvěsit na nástěnce nebo na webu.
Inspiraci a metodologickou oporu k některým aktivitám jsem čerpala z publikace Kudy vede cesta ke čtenáři (Věříšová I. a kol., 2007) a materiálů vzniklých v rámci projektu „Jak efektivně vyučovat průřezová témata a současně rozvíjet čtenářství – vývoj sdružených příkladů dobré praxe pro učitele základních škol“.
