Listopad Ríša Horák získal 3. místo ve výtvarné soutěži "Nejkrásnější autoportrét 2013". Soutěž pořádal zdravotně - sociálním portál "Lidé mezi lidmi" a byla určena pro lidi se zdravotním postižením. 3. 11. navštívili naši školu studenti Střední sociálně právní školy z Hostinného. 3. – 28. 11. vykonával v naší škole praxi náš bývalý žák Luboš Klicpera. Vypomáhal na internátě i ve škole. 5. 11. proběhl Den otevřených dveří. 6. 11. se naši žáci D. Leitermannová, G. Bačkovská, Z. Šochmanová, N. Franková, M. Čtvrtečka a D. Klement zúčastnili soutěže v psaní na PC klávesnici v Gymnáziu a obchodní škole pro zrakově postižené v Radlicích. Zúčastnila jsem se soutěže v psaní na klávesnici. Ráno jsme tam přišli a chvilku si popovídali s bývalými žáky školy. Potom jsme si počkali, než jsme se vystřídali v psaní. Myslím si, že to pro nás byla aspoň trošku malá zkušenost. Snad se budu každým rokem vylepšovat a myslím si, že je pro nás docela důležité umět dobře psát na klávesnici. Pak jsme si museli zase chvilku počkat, než jsme šli na oběd a alespoň já jsem si docela dobře popovídala. Oběd byl podle mého názoru celkem dobrý a museli jsme zase chvilku čekat, ale mně to vůbec nevadilo, protože bývalí žáci jsou zajímaví a dobře se s nimi povídá. Potom bylo vyhlášení, které trvalo asi půl hodiny, a pak jsme se zase vrátili autem do školy. Dorazili jsme asi v půl čtvrté. Soutěž byla celkem zajímavá, já jsem skončila na šestém místě a doufám, že se tam dostanu zase i příště. Sice jsem byla potom trošku unavená, ale jinak to bylo fajn. Nela Franková, 6. ročník
8. ročník soutěže v psaní na klávesnici pro zrakově postižené
Pořadí
Základní školy Jméno
1
Martin
Jozífek
ZŠ při nem. Liberec
Hrubé Čisté úhozy Počet úhozy % za 10 chyb za 1 chyb min. min. 3 022 10 292,2 0,33
2
Eva
Lesová
ZŠ Opava
1 782
5
173,2 0,28
3
Daniela
Leitermannová
Škola J. Ježka Praha
1 282
3
125,2 0,23
4
Ondřej
Krejča
ZŠ a MŠ Litvínov
1 295
8
121,5 0,62
5
Gabriela
Bačkovská
Škola J. Ježka Praha
1 180
4
114,0 0,34
6
Nela
Franková
Škola J. Ježka Praha
1 148
1
113,8 0,09
7
Zuzana
Šochmanová
Škola J. Ježka Praha
1 127
2
110,7 0,18
8
Jaroslav
Levý
ZŠ a MŠ Plzeň
1 021
0
102,1 0,00
9
Jakub
Martínek
ZŠ a MŠ Plzeň
1 027
2
100,7 0,19
10
Zuzana
Lukáčová
ZŠ a MŠ Plzeň
985
1
97,5
0,10
11
Kristýna
Seidlová
ZŠ a MŠ Plzeň
845
0
84,5
0,00
12
Marek
Čtvrtečka
Škola J. Ježka Praha
811
0
81,1
0,00
13
Carlota
Vochalová
ZŠ nám. Míru Praha
407
3
37,7
0,74
14
Tomáš
Kodýdek
ZŠ a MŠ Plzeň
372
0
37,2
0,00
15
Jiří
Jirsa
ZŠ nám. Míru Praha
365
1
35,5
0,27
Příjmení
Škola
Soutěžící, kteří nesplnili limit přesnosti Daniel
Klement
Škola J. Ježka Praha
1 045
9
0,0
0,86
Elizabeth
Vochalová
ZŠ nám. Míru Praha
741
9
0,0
1,21
Eliška
Koldová
ZŠ při nem. Liberec
657
8
0,0
1,22
Lukáš
Feifer
ZŠ při nem. Liberec
570
5
0,0
0,88
Johana
Saicová
ZŠ nám. Míru Praha
169
8
0,0
4,73
6. 11. v podvečer zazpíval náš školní sbor v kostele sv. Vavřince pro Lions club.
7. 11. v 11.30 se konala členská schůze Sdružení rodičů ŠJJ na pracovně U Velblouda. Během schůze proběhla volba zástupců z řad rodičů žáků školy do Školské rady. 10. 11. se žáci II. stupně a II. PrŠ setkali a besedovali s prvním tajemníkem amerického velvyslanectví v Praze Alexandrem Barrassem, který je nevidomý, o tom, jak se ve své práci vyrovnává se svým handicapem a jaká je situace nevidomých v USA. Beseda proběhla v kulturním centru americké ambasády ve Vlašské ulici.
Včera se konala beseda s nevidomým diplomatem Alexandrem Barrassem, která byla velmi zajímavá. Byl tam s ním i jeho asistent Robert. Alex nám vyprávěl o cestování do různých zemí. Uměl výborně česky, ale ten jeho asistent uměl méně česky než Alex. Alex byl velmi nadšený z našich pomůcek a také nám ukazoval svůj zápisník, který měl i braillský řádek. Říkal nám, že hrál osm let na trumpetu, ale že byl hodně zaneprázdněn různými aktivitami, takže musel bohužel hry na trumpetu nechat. Ale zato je mistr v šachách. A pak se někteří žáci ptali na různé otázky. Alex dostal od Nely šachovnici a byl velmi překvapen. Říkal, že to byl jeho nejhezčí dárek, co dostal. Byl rád, že se s námi mohl setkat a na konci besedy prohlásil, že by byl rád, kdyby si to s námi mohl zopakovat. Pozvali jsme ho k nám do školy. Daniela Leitermannová, 10. ročník
Alex Barrasso je nejen diplomat, ale i vynikající šachista. Povídal nám, kde všude pracoval, bylo to např. v Thajsku a Bruneji. Také nám ukazoval svůj zápisník, který vypadal jako počítač. Moc se mi to líbilo a chtěla bych si to zopakovat. Kristýna Vrabcová, 10. ročník V pondělí ráno po první hodině jsme šli do amerického vyslanectví. Tam jsme se setkali s nevidomým tajemníkem velvyslance Alexandrem Barrassem. Vyprávěl nám, jak to vypadá v Americe s politikou a různými zákony. Nejvíce mě překvapilo, že Alex se učil česky deset měsíců. Bylo mu opravdu dobře rozumět. Chvíli s námi mluvil i anglicky. Na téhle besedě jsme se dozvěděli nejen něco o Americe, ale i jsme se dobře pobavili. Mně se tato beseda opravdu líbila. Zuzana Šochmanová, 9. ročník Byl to moc hodný pán. Byl i vtipný. Líbilo se mi, že se často smál. Marek Javor, II. PrŠ Dozvěděli jsme se zajímavosti o práci velvyslance a o jeho funkci. Pana Barrassa zase nejvíc zaujala hůl pro nevidomé, která má vysílačku. Jiří Krenk, II. PrŠ
Byl jsem nadšený, jak se panu Barrassovi líbila šachovnice, kterou jsme mu dali. Také se mu líbila naše slepecká hůl, která má vysílačku. To prý v Americe nemají. Moc dobře mluvil česky a hezky se vyjadřoval. Nezlobil se, když ho někdo
opravoval a pomáhal mu s češtinou. Naopak nás pochválil. Měl také s sebou svůj počítač, na kterém píše a pomocí hlasového výstupu může i číst. Ondra Vohradský, II. PrŠ Pan Barrasso vyprávěl, že moc rád hraje šachy. Od 6 let se učil Braillovo písmo a chodil do normální školy. Vyprávěl také o sultánovi, u kterého byl při své práci na návštěvě. Když sultán dojedl, tak všechno jídlo odnesli pryč a on nemohl dojíst svoje jídlo. Jára Klucho, 7. ročník Řekl nám, že tady bude ještě asi 2 roky a možná přijde i k nám do školy. V České republice je asi 15 měsíců. Moc dobře mluvil česky. Josef Klucho, 10. ročník Navštívil Kolumbii, Singapur a byl také v Bruneji. V Americe vyhrával šachové turnaje. Divil se, jaký máme systém v dopravě a jak je dobře udělán pro nevidomé. Beseda se mi líbila a těším se, že pan Barrasso přijde k nám do školy. Jan Vích, 10. ročník 11. 11. proběhla od 9 hodin pedagogická rada vychovatelů a nočních asistentů pedagoga a od 13 hodin pedagogická rada učitelů a asistentů pedagoga. 11. 11. od 15 hodin zhlédli žáci v sále školy divadelní představení Divadla Krapet „Našel se medvěd“.
12. 11. se konala v naší škole celostátní soutěž ve čtení bodového písma Braillský klíč. Soutěže se zúčastnilo 18 žáků, kteří soutěžili celkem v pěti kategoriích. Čtyři kategorie byly čtenářské, pátá kategorie se týkala práce s textem na PC. Za naši školu soutěžili Matvej Lavrjuk, Gabriela Bačkovská, Daniel Klement, Daniela Leitermannová, Matouš Horák, Filip Lana a Monika Olahová.
Braillský klíč 12. 11. 2014, Praha, ZŠ Jaroslava Ježka kategorie I. žáci 5. roč. ZŠ
II. žáci 6. a 7. roč. ZŠ
jméno žáka
škola
Ondřej Krejča
ZŠ Litvínov
Matvej Lavrjuk
133 slov
1.
ZŠ Jaroslava Ježka
111
2.
Nikol Bukóciová
ZŠ Karlovy Vary
175
1.
Eliška Koldová
SPC Liberec
161
2.
Ondřej Zelenka
ZŠ Olomouc
133
3.
Gabriela Bačkovská
ZŠ Jaroslava Ježka
130
4.
Marek Trunečka
ZŠ Olomouc
119
5.
Jan Podraný
ZŠ Jirkov
81
6.
David Pompa
SPC Liberec
46
7.
ZŠ Vodňany
245
1.
Daniel Klement
ZŠ Jaroslava Ježka
132
2.
Lukáš Tran
ZŠ Opava
130
3.
Daniela Leitermannová ZŠ Jaroslava Ježka
92
4.
Martina Pompová
SPC Liberec
80
5.
Tomáš Pompa
SPC Liberec
73
1.
Matouš Horák
ZŠ Jaroslava Ježka
71
2.
Filip Lana
ZŠ Jaroslava Ježka
67
3.
Karel Leskovec
ZŠ Vodňany
17 bodů
1.
Daniel Klement
ZŠ Jaroslava Ježka
16
2.
Monika Olahová
ZŠ Jaroslava Ježka
16
2.
Ondřej Zelenka
ZŠ Olomouc
12
3.
Jan Podraný
ZŠ Jirkov
8
4.
Eliška Koldová
SPC Liberec
7
5.
Nikol Bukóciová
ZŠ Karlovy Vary
5
6.
III. žáci 8. a 9. roč. ZŠ Karel Leskovec
IV. žáci ZŠP
V. práce na PC
počet sl./b. umístění
13. 11. navštívili žáci V. a VI. A Toulcův dvůr.
14. 11. pro žáky VII. a VIII. A proběhla beseda s pamětníkem listopadových událostí roku 1989. S žáky pobesedoval pan ředitel Jan Hájek.
Pan ředitel nám povídal o sametové revoluci v roce 1989. Chodil na demonstrace, kde policie mlátila demonstranty obušky za to, že se sešli nelegálně. Docela jsme se i zasmáli, když řekl něco legračního. Bylo to pro nás poučné, protože jsme tu dobu nezažili. Josef Klucho, 10. ročník Pan ředitel Hájek nám vyprávěl o tom, jak se zúčastnil nepovolené demonstrace a dostal obuškem do ramene. Mohl dostat přes hlavu, ale kamarád ho strhl a tím ho ochránil. Jan Vích, 10. ročník 19. 11. žáci I., III., IV. A, MŠ a II. B navštívili pražskou ZOO. Co všechno se událo v ZOO Průvodkyně se jmenovala Petra. Želva Apolenka. Lachtan Meloun, lachtaní samice Vendy. Příběh o uprchlém gepardovi.
Pavilon šelem. Kámen nahřátý na stejnou teplotu jako ten, na kterém se obvykle vyhřívají leguáni. Kočka jako bohyně, lev jako bůh. Tygří lebka. Kočka rybářská. Leopardíci v objetí. Termokamera. Škoda, že jsem si nemohla na moc zvířat sáhnout. Autobus jako taxík. Rychle nám to uteklo. Trojský most. Proč už tam nejsou braillské popisky? Bylo to asi jiné pro vidící a jiné pro nevidom. Napsali žáci V. A
20. 11. jeli žáci Jan Vích, Josef Klucho, Pavel Toulec a Matouš Horák na exkurzi do Terezína. V Terezíně byl koncentrační tábor. Dříve, ještě za války, tam byli např: Rusové, Židé atd. Viděli jsme malé cely, kde se vůbec netopilo a leželo se na zemi. Vězňové tam byli i na samotce. Museli chodit do práce, která byla těžká. Byli tam také kanceláře a domy pro dozorce. Vězni dostávali chudou stravu, jen třeba chleba, polévku, a to bylo celkem vše. Mnozí zemřeli na nemoci. Jen asi dvěma se
podařilo utéct, a kdyby je chytli, tak by je popravili. V některých celách byly v jedné místnosti 2-4 patrové palandy, kde se vešlo hodně vězňů. Bylo to velmi smutné. Pavel Toulec, 10. ročník Vězni tam museli pracovat pro nacisty. Nacisté se bavili tím, že po vězních stříleli. Nejhůře na tom byli Židé. Byly tam velmi špatné hygienické podmínky. Místo záchodů tam měli často jen kbelík. V táboře se rozšířil tyfus. Mnoho vězňů tomu podlehlo. Nacisté mrtvé vězně spálili, popel dali do papírových uren nebo vysypali do řeky Ohře. Z Terezína jezdili vězni do vyhlazovacích táborů v Osvětimi. Matouš Horák, 9. ročník
Do Terezína jsme jeli, abychom viděli, jak to tam vypadalo za 2. světové války. Viděli jsme i dva filmy o tom, kolik lidí tam zemřelo a kolik přežilo. Překvapilo mne, že jen velmi málo lidí se po válce vrátilo domů. Hodně jich zemřelo. Výlet byl velmi poučný. Josef Klucho, 10. ročník Viděli jsme různé cely, i samotky. Měli tam také umývárnu a sprchy, ale voda jim často netekla. Prošli jsme si i muzeum a v kině, které zřídili nacisté, jsme viděli dva filmy. Byl to pro mne velký, ale velice smutný zážitek. Jan Vích, 10. ročník
21. – 23. 11. jeli někteří naši žáci do Olomouce na goalballové soustředění a 1. kolo žákovské goalballové ligy. Zúčastnili se žáci: Saša Czellerová, Honza Singer, Damián Váša, Ondra Krejča (SPC). Ondra a Damián jsou začátečníci, s goalballem se seznamovali a učili se základní věci, Honza a Saša už jsou staří mazáci, tam se snažíme zlepšit, co se dá, Saša už letos hrála poprvé s dětmi druhého stupně a zvládla to perfektně. Barbora Kubálková, vychovatelka
V pátek jsem jel do Olomouce. Jeli jsme tam RegioJetem, měl jsem tam jablečný mošt a dojeli jsme až do stanice Olomouc hl. n. Hráli jsme goalball a showdown. Bylo to moc dobré. Vařili tam dobře. Trénovali tam Honza Bošek a Karel. Jel jsem s paní Matěnovou a Bárou Kubálkovou. Trénovali jsme hlavně to, jak se hází, rozběhy, jak házet rychle, protože když uběhne 10 sekund, je to penalta. Když se písklo třikrát, byl začátek zápasu nebo i druhého poločasu. Když se písklo dvakrát, byl to gól. A když jednou, tak je to hra nebo line out nebo přehozené pásmo. V goalballe jsme první zápas vyhráli 6:3, v družstvu se mnou byl Viktor z Brna a Adélka z Opavy. Druhý zápas jsme vyhráli 8:7 a tak jsme skončili na prvním místě. Paní Matěnová měla na starost časomíru. Damián dal nějaké vlastní góly, ale já jsem dal gól soupeři. Moc jsem si to užil. Jan Singer, 4. ročník
24. 11. večer se Monika Olahová s maminkou a Kristýna Vrabcová s pí Tenglerovou zúčastnili koncertu ve Smetanově síni Obecního domu. Hvězdy českých a československých filmů a muzikálů V pondělí jsme já, paní Tenglerová, Kristýna a moje máma šly na koncert do Smetanovy síně. Hrály se tam písně z filmů a muzikálů. Seděly jsme na balkoně v první řadě. Vystupovali tam Rozhlasoví symfonici. Moc se mi jejich podání líbilo. Bylo to, jako kdybyste byli vtáhnutí do děje. Nejvíc se mi líbily skladby z filmů Arabela, Pana a netvor a Deváté srdce. Na konci jsme si vytleskali dva přídavky, a ty byly také hezké. Akorát mě trošku naštvalo, že se Týna neumí chovat, protože vždycky když hráli, tak do toho mlaskala a dělala ty svoje odporné zvuky. Je sice možné, že si stěžuji, ale mně to opravdu vadilo. Nejvíc mně bylo líto, když řekli, že by chtěli, aby jeden hudebník tady s námi zůstal ještě nejméně dvacet let, a on další den zemřel. Byl to Petr Hapka. Jinak to bylo moc hezké a klidně bych si to zopakovala. Monika Olahová, 9. ročník 25. 11. se žáci 2. stupně zúčastnili besedy se spisovatelkou Ivonou Březinovou v knihovně na Pohořelci. Paní Březinová vyprávěla o tom, jak se dostala ke psaní a jak napsala a vydala první knihu. Říkala nám, že spisovatelkou chtěla být už od pěti let, kdy si na spisovatelku a vydavatelku hrála. Když dostudovala a měla dvě děti, řekla si, že si konečně splní svůj sen z dětství. Začala psát knihu, a když jí dopsala, poslala jí do
nakladatelství, kde jí řekli, že jí tu knihu nevydají. Tak teda psala jinou knihu. Zkusila ji vydat v jiném nakladatelství a tam se jí to podařilo. Říkala nám také, že učila nějaké studenty psát knihy, ale nevěděla, co budou psát. Po čase jim dala téma horor a studenti napsali mnoho povídek a z jejich výtvorů vydala jednu knihu. Vyprávěla nám o své knize “Holky na vodítku“. Je to kniha o různých závislostech. Tato beseda byla zajímavá a i vtipná. Moc se mi to líbilo, akorát to uteklo moc rychle. Zuzana Šochmanová, 9. ročník
Ivona Březinová měla svůj dětský sen, který se jí splnil. Stala se spisovatelkou. Vyprávěla nám o tom, jak psala své příběhy a pak nám vyprávěla o hrdinech svých příběhů. Převážně píše knihy pro mládež, ale začala psát i pro menší děti. Nakonec nám vyprávěla o knize Holky na vodítku a o příbězích holek, které v té knize vystupují. Beseda byla velmi zajímavá. Danila Leitermannová, 10. ročník Ivona Březinová nám povídala o sobě a o svých knihách. Napsala například knihu Nahoře bez a dole taky, Panáček Paneláček, Báro, nebreč a Zrcátko pro Markétu (pozdější název Pomeranče v podprsence). Také jsme se dozvěděli, že byla učitelkou češtiny a dějepisu. Beseda se mi moc líbila a nějakou knihu si půjčím a přečtu. Kristýna Vrabcová, 10. ročník
26. 11. menší žáci a žáci Praktické školy zhlédli v Divadle S + H představení pro děti se zdravotním handicapem.
27. 11. od 18 hodin vystoupil náš pěvecký sbor pro Lions Club na Konzervatoři Jana Deyla.
