•
•
Dne 23. září 2013 se celý 2.stupeň vypravil na výlet lodí do Bad Schandau. Cestou jsme dostali zdravé svačinky. Když jsme připluli, rozmístili jsme se podle tříd a odešli na výlety. Počasí nám moc nepřálo, ale myslím, že jsme si to přesto užili. Cestou zpět na nás čekala přednáška o zdravé výživě. Moje otázky směřovaly na Terezku Rádlovou (6.B) a Báru Širochmanovou (7.B).
Líbila se ti plavba do Bad Schandau? Terka: Ano, líbilo se mi to. Bára: Líbila.:) Co se ti na ní líbilo? Terka: Sranda na lodi. Bára: Byla na ní sranda a byli tam moji kamarádi. Co se ti naopak nelíbilo? Terka: Všechno se mi líbilo. Bára: Nelíbilo se mi to, že tam byl krátký rozchod. Na lodi byla přednáška o zdravé výživě, vzal(a) sis z toho něco? Terka: Jím často zeleninu, ale někdy i to nezdravé si dám. Bára: Ano, vzala. Měla bych jíst zdravě a díky tomu jsem celkem zhubla. Zopakoval(a) by sis to? Terka: Ano, zopakovala. Bára: Ano, bylo to super! Oběma dívkám ještě jednou děkuji za rozhovor. (Autorka: Gabriela Virtová, VIII. A)
• • • • • • •
23. 9. až 23. 10. října Charakteristika znamení Živel:Vzduch Planety:Venuše Barva:růžová a světle modrá Kameny:růženín, modrý topas, akvamarín, turmalín Povaha: mužská
Váhy jsou intelektuálně založení lidé jemné povahy a ovládá je znamení vzduchu. V životě usilují o harmonii a soulad a mají buňky pro umění, často bývají sami velmi tvořiví. Mají smysl pro férovou hru. V každé své činnosti usilují o klid a rovnováhu, spěchu a stresu se vyhýbají. Z toho pramení jejich příslovečná nerozhodnost.Často si nemohou vybrat mezi protichůdnými názory a hledají kompromisy.
Muž Váhy Je čestný, milý a dobrosrdečný, má klidnou povahu a nechybí mu smysl pro humor ani umělecká tvořivost. Hodně přemýšlí, ale místo toho, aby filozofoval, raději pozoruje své okolí. Má smysl pro spravedlnost a férovou hru. Umí urovnávat konflikty. Než něco udělá, pečlivě zváží všechna pro a proti. Nerad se rozhoduje, radši přenechává iniciativu ostatním a sám se přizpůsobí. Někdy může mít sklon k pasivitě a lenosti.Má rád umění, dobrá hudba nebo poezie ho vždy umí potěšit, hlavně pokud jim nechybí vtip. Miluje svobodu a má vztah k přírodě. Nemá rád: hrubé chování a drsná slova nepatří mezi věci, které by uměla tato čistá duše jen tak přehlédnout. Násilí ho rozhořčuje.
Žena Váhy Je to jemná a přívětivá bytost, která v sobě spojuje inteligenci a bystrý postřeh s citlivostí a vnímavostí. Má smysl pro dobro, je přizpůsobivá, tolerantní a má smysl pro humor. Na problémy se umí podívat z různých úhlů pohledu a má vynikající analytické schopnosti. Je to rozená týmová hráčka. Snaží se vyhovět lidem kolem sebe natolik, že někdy u toho trochu pozapomene na to, co vlastně původně chtěla ona sama. Oceňuje klidné prostředí a otevřené vztahy mezi lidmi. Má ráda hudbu a umění a tíhne ji to k přírodě a všemu živému. Agresivita a násilí ji odpuzují, a pokud to jde, vyhýbá se jim. Stejně tak nemá ráda nespravedlnost a zbytečná omezení.
Slavné osobnosti ve znamení Váhy • Zuzana Bydžovská Václav Neckář Jiří Mádl Ivana Chýlková Kate Winslet Catherine Zeta-Jones Will Smith
Školní budova byla postavena pro dívčí vzdělávací institut (1900), založený kongregací Sester křesťanské lásky (do Děčína byl ústav přenesen z Nelahozevsi). Byla to penzionátní škola pro dívky z majetnějších kruhů, která sestávala z osmitřídní a na ni navazující pětitřídní pokračovací školy s jazykovými kurzy. Významnou část výuky tvořila hudební a výtvarná výchova a literatura. V polovině třicátých let poskytl ústav prostory pro českou mateřskou školu. Roku 1940 byl ústav rozpuštěn (byla zde otevřena vyšší škola pro dívky podle říšského vzoru). Po roce 1945 zde bylo postupně sídlo zdravotnické školy, zvláštní školy a nakonec základní školy (od 1958). V 80. letech 20. století prošla budova školy rozsáhlou rekonstrukcí.
• •
Výherkyní naší mikrosoutěže je Markétka Jedličková, která na fotce poznala…..chvíle napětí… BANÁN!! Další hádankou je fotka věci, kterou používáte všichni každý den…no není to zubní kartáček
í
•
• •
Dne 19.10. 2013 v sobotu se pořádal zápas prvoligových nováčků Bohemians 1905 versus FC Vysočina Jihlava. Hrálo se na domácím stadionu Bohemians v Ďolíčku . Dorazili jsme kolem 16:30. Před stadionem probíhala přísná kontrola, jestli s sebou nebereme nějaké to pití na tribuny. Když našli pití, vzali nám ho a hodili do plastového pytle na odpadky , takže jsme neměli co pít . Poté následovala cesta na tribuny, kde nám zkontrolovali jestli máme platné vstupenky, samozřejmě tomu tak bylo, tak tadáá na tribuny rovnou do hlavního sektoru. Na tribunách jsme sledovali, jak hráči Bohemians trénují. Naše výprava po celý zápas povzbuzovala a zpívala chorály a bouchala fandítkama o kolena, ale bohužel nepadla branka ani z jedné strany . Za chvíli tu byl poločas. Někteří z naší výpravy si šli koupit něco k jídlu a někteří byli na tribuně a sledovali poločasovou soutěž v kopání penalt, kdy maskot hodil do ,,Kotle‘‘ na tribunu C a na tribunu A tenisový míček a ten kdo ten míček chytil, tak ten se měl co nejdřív dostavit na hrací plochu. Bohužel nikdo z naší výpravy míček nechytil . Za chvíli už byla druhá část zápasu a zase jsme fandili, skákali, zpívali a křičeli, až nás z toho bolely nohy a hlavně pusy … Nejdramatičtější to bylo v 76. minutě zápasu, kdy málem už málem to bylo 0:1 pro Jihlavu, ale naštěstí nebylo… Bohužel už byl konec po prodloužení a dopadlo to 0:0 pro obě strany Tak jsme šli ze stadionu na tramvaj sice smutní, že nepadla žádná ta branka, ale plní nových dojmů z prvoligového utkání… Kromě fotbalu jsme si užili i prvotřídní srandu . Samozřejmě nesměl chybět ani ,“Mekáč“, na který se už někteří vyptávali předem . Prostě co dodat skvělý den, ale aspoň jedna branka mohla padnout… Děkujeme a moc se těšíme na příště…
•
(Kristýna Pavlišová, VII. A )
• • •
• • •
•
•
• •
• •
•
Socha Svobody připomíná přátelství a pomoc, kterou Francie poskytla americkým osadníkům v jejich boji za nezávislost na Velké Británii započatém v roce 1776. Pouze Francie totiž poslala do Ameriky své vojáky. Francouzi chtěli také sochou Svobody vyjádřit sympatie nové republice vzniklé za Atlantským oceánem. Socha stojí na ostrůvku před New Yorkem od roku 1886. Bez podstavce měří po vrchol pochodně 46 m, s podstavcem ční do výšky 93 m. Dnes existuje její zmenšená kopie v Paříži jako připomínka jejího francouzského původu. Nosnou konstrukci Sochy Svobody navrhnul a zkonstruoval známý francouzský stavitel, mimo jiného také pařížské Eiffelovy věže - Gustave Eiffel. Nejprve sochař Frédéric Auguste Bartholdi navrhl malý hliněný model, který byl ve výšce dospělého člověka. Druhý model byl vysoký tři metry. Třetí model udělali tak, aby byl čtyřikrát menší než socha ve skutečnosti. Čtvrtý a poslední model začali vyrábět ve skutečné velikosti. Podle modelu byla pak odlita socha z mědi. Hlava byla dokončena až nakonec Modelem pro ženskou tvář byla Bartholdimu Isabella Eugenie Boyerová, vdova po proslulém výrobci šicích strojů Isaaku Singerovi. Hotová socha byla 4. července 1886 v Paříži slavnostně předána americkému velvyslanci, poté byla rozložena na části, které se do New Yorku dopravily na francouzské lodi. V newyorském přístavu se poté dva roky sestavovala; měděné kusy byly obepnuty kovovými pásy, které bránily poškození. Sestavená socha pak byla umístěna na podstavec, který navrhl americký architekt Richard Morris Hunt. V roce 1984 byla Socha Svobody zapsána na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO.
• •
Socha v číslech Socha je vysoká 46 metrů, spolu s 47metrovým podstavcem je tedy vrchol pochodně ve výšce 93 metrů nad zemí. Socha váží 205 tun, v obvodu má 10,6 metru, ústa mají šířku 91 centimetrů. Pravá paže, držící pochodeň, je dlouhá 12,8 metru; jen ukazováček je dlouhý 2,4 metru. U nohou Sochy svobody leží rozťatá pouta tyranie. V levé ruce drží socha desky představující vyhlášení nezávislosti, je na nich nápis JULY IV MDCCLXXVI (4. července 1776, den vyhlášení Deklarace nezávislosti). I její koruna se sedmi paprsky je symbolem svobody, kterou má vyzařovat přes sedm moří do sedmi kontinentů.
•
A Gustave Eiffel budoucnosti je Daniel Bříza ze školního klubu, podívejte
Proč smutná jsem. Proč smutek musí zažít. Tak štěstí pojď sem. Když já bez tebe nemůžu žít. Já tě potřebuju. Smutek zažívám. Já smutek nepřežiju. Cokoliv ti dám. Štěstí mě míjí. Prší ze mě slzy. Smutek mě ubíjí. Já snad umřu brzy. Já smutná nechci žít. Proč smutek musí být. Já chci šťastně žít a žít. Já chci šťastná být. Mé slzy přibývají. Smutek mě pořád trápí. Šťastné lidi se mají. Ty nic netrápí. Chci být jednou z nich. Jo, taková chci být. Pojedu na jih. Tam něco šťastného chci zažít.
Autorka :
• •
• •
V pátek 11. října jsme se sešli před školou a užili si neobvyklé odpoledne, večer i ráno . Trénovali jsme představení, zarelaxovali a užili si školní klub bez puštěných počítačů. Co ale jelo na plné obrátky, byl projektor. Popcorn a brambůrky jsme chroupali u Kroniky rodu Spiderwicků a u Koralíny a jejím světem za tajnými dveřmi. Ovšem to byla odměna za těžkou dřinu v aule, kde jsme se učili se neostýchat před diváky, mluvit zřetelně a využívat všech myšlenek a nápadů Na fotografiích se můžete podívat, jak jsme zkoušeli řečnit s cizíma rukama. Byli jsme dirigenty, učiteli a dokonce i prezidentem Janina
To si snadno najde každý v kuchařce, na internetu, ale k pečení výjimečného štrůdlu ve školním klubu, je třeba ještě pár ingrediencí navíc! • ® hrneček nadšení • ® minimálně 12 šikovných ručiček • ® odvážná a trpělivá paní učitelka Kamila A pokud pečou nějaké děti, které jsou ochotny se podělit, nebo poděkovat …. Byl by to příjemný bonus, který je další nedocenitelnou přísadou Janina
• Halloween je anglosaský lidový svátek, který se slaví 31. října den před Svátkem všech svatých a Dušičkami. Děti se oblékají do strašidelných kostýmů a chodí od domu k domu s tradičním pořekadlem Trick or treat (Koledu, nebo vám něco provedu - v Americe typické pomalovávání automobilů, dveří, zubní pasta na dveřích...) a „koledují“ o sladkosti. Svátek se slaví většinou v anglicky mluvících zemích, převážně v USA, Kanadě, Velké Británii, Irsku, Austrálii, Novém Zélandu… • Dušičky Vzpomínka na všechny věrné zesnulé, Památka všech věrných zemřelých, Svátek zesnulých, Památka zesnulých či lidově dušičky, která připadá na 2. Listopadu. Je zvykem během tohoto dne či období navštívit hřbitov a rodinný hrob a rozsvítit na něm svíčku či položit živé květiny, což má symbolizovat víru ve věčný život a demonstrovat přesvědčení, že život hrobem nekončí. Z tohoto hlediska jsou nevhodné papírové a umělé květiny. Na dušičky má také kněz povoleno nosit černé roucho , ve kterém kněz prochází spolu s věřícími hřbitov a kropí svěcenou vodou hroby. • Halloween nebo Dušičky Dušičky oslavují pokoru, skromnost, upomínku na smrt jako životní zkušenost, a vracejí se k těm, které jsme měli rádi a kteří odešli z tohoto světa. „Dušičková“ cesta na hřbitov, zdobení hrobů svíčkami, věnci a květinami, je nejen tichou vzpomínkou, ale i společenskou událostí, kdy se spolu scházejí příbuzní, sousedé i známí. Ať už slavíte Dušičky, Halloween nebo svátek Všech svatých, symbol zapálené svíčky, který všechny tyto svátky spojuje, bude alespoň na chvíli pomyslným světlem, které rozzáří pošmourné podzimní dny a vnese do nich slavnostní nádech. Nejsou tyto svátky nejmagičtějšími dny v roce?
• •
Romeo a Julie leželi mrtví na zemi, vedle nich byla louže a střepy skla. Okno bylo pootevřené. …. A jaké je rozřešení? Romeo a Julie byly dvě rybičky, které si ještě před chvílí plavaly v akváriu na okenním parapetu. Kočka, která se protáhla pootevřeným oknem, akvárium shodila a tím oba připravila o základní předpoklad k životu.
•
Tak a pojďme na další
Ta se jmenuje Naháč
•
Na úpatí hory ležel mrtvý muž v rouše Adamově. V ruce držel zápalku.
•
Pravidla hry: V každém kole je zvolen jeden vypravěč, který vybere kartu s příběhem. Z jedné strany karty přečte ostatním hráčům "místo činu" a druhou stranu s řešením si nechá pro sebe. Pomocí zjišťovacích otázek (na které vypravěč odpovídá ANO/NE) musí hadači případ vyřešit.
•
Vy už můžete být vypravěčem první historky, protože již znáte její rozřešení. Ovšem případ „Naháč“ vám ještě jistě zůstává utajen Hodně zdaru!
Janina
