Liber aln ı a liber alnˇejˇs ı Frantiˇsek Kuˇ cera 30. ledna 2009

Liber´aln´ı a liber´alnˇejˇs´ı Frantiˇsek Kuˇcera 30. ledna 2009

Obsah ´ Uvod

4

1 Jiˇ r´ı Kinkor

4

2 V´ aclav Klaus

4

3 Filosofie

5

3.1

Volba, svobodn´ a v˚ ule . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

6

3.2

Mor´ alka a pr´ avo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

6

3.3

Svoboda . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

6

3.4

Trh . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

6

3.5

St´ at . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

7

3.6

´ Ustavn´ ı pr´ avo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

7

4 Kolektivismus a veˇ rejn´ y prospˇ ech

7

4.1

Veˇrejn´ y prospˇech a z´ ajem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

7

4.2

Soci´ alnˇe trˇzn´ı hospod´aˇrstv´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

8

4.3

Vzdˇel´ an´ı a ˇskolstv´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

8

4.4

Zdravotnictv´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

8

4.5

Soci´ aln´ı p´eˇce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

9

4.6

Regulace vys´ıl´ an´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

9

4.7

Profesn´ı komory . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

10

4.8

St´ at a c´ırkev . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

10

4.9

Decentralizace nebo deregulace . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

10

5 St´ atn´ı podpora ekonomiky

11

6 Fisk´ aln´ı, daˇ nov´ a a mˇ enov´ a politika

12

6.1

Daˇ nov´ y syst´em . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

13

6.2

Fisk´ aln´ı vyrovnanost a veˇrejn´ y dluh . . . . . . . . . . . . . . . .

13

7 Evropsk´ a unie

14 2

Z´ avˇ er

16

Literatura a odkazy

17

3

´ Uvod C´ılem t´eto pr´ ace je popsat a shrnout n´azory Jiˇr´ıho Kinkora uveden´e v jeho knize Trh a st´ at (K ˇcemu potˇrebujeme filozofii) 1 a jeho ˇcl´anc´ıch a d´at je do souvislosti s n´ azory i praktickou politikou V´aclava Klause.

1

Jiˇ r´ı Kinkor

Jiˇr´ı Kinkor absolvoval v roce 1985 Vysokou ˇskolu ekonomickou v Praze. V letech 1990-91 studoval postgradu´ alnˇe na Georgia Institute of Technology v Atlantˇe v USA. V letech 1991-97 pracoval jako poradce ministra financ´ı (V´ aclava Klause a Ivana Koˇc´ arn´ıka). Externˇe pˇredn´ aˇsel na Vysok´e ˇskole ekonomick´e v Praze. V souˇcasn´e dobˇe pracuje jako finanˇcn´ı analytik v soukrom´e sf´eˇre. Publikoval ˇ v odborn´ych ˇcasopisech Finance a u ´vˇer, Politick´ a ekonomie. Rada jeho ˇcl´ ank˚ u vyˇsla v Lidov´ych novin´ ach, Mlad´e frontˇe dnes a ˇcasopise Ekonom. Je autorem knih Trh a St´ at a Hayekova cesta do otroctv´ı.2

2

V´ aclav Klaus

V´ aclav Klaus z´ıskal vysokoˇskolsk´e vzdˇel´an´ı na Vysok´e ˇskole ekonomick´e v Praze. Absolvoval v roce 1963. N´ aslednˇe studoval v zahraniˇc´ı: v It´alii (1966) a v USA (1969). V roce 1968 dos´ ahl hodnosti kandid´ ata ekonomick´ych vˇed. Z politick´ ych d˚ uvod˚ u musel v roce 1970 opustit vˇedeckou dr´ahu a pracovat pro St´atn´ı banku ˇ ˇceskoslovenskou. K vˇedˇe se vr´atil v roce 1987 v Prognostick´em u ´stavu CSAV. Od 17. listopadu 1989 do souˇcasnosti je aktivn´ım politikem, pˇresto si udrˇzuje kontakt s ekonomickou vˇedou a vysok´ ymi ˇskolami. Dne 15. u ´nora 2008 byl zvolen ˇ e republiky pro druh´e funkˇcn´ı obdob´ı. Publikoval pˇres 20 knih s prezidentem Cesk´ t´ematy obecnˇe spoleˇcensk´ymi, politick´ymi a ekonomick´ymi, je nositelem mnoha mezin´ arodn´ıch cen a ˇcestn´ych doktor´ at˚ u z univerzit z cel´eho svˇeta.3

1 Vyˇ sla

uˇ z v roce 1996, pro doplnˇ en´ı jsem ˇ cerpal i z dneˇsn´ıch ˇ cl´ ank˚ u na autorovˇ e blogu. jeho ˇ zivotopis na webu AynRand.cz [9]. 3 Viz jeho ˇ zivotopis na str´ ank´ ach Praˇ zsk´ eho hradu[23]. 2 Viz

4

3

Filosofie

Filosofie je podle Kinkora prim´arn´ı a z´asadn´ı. A proto, chceme-li zmˇenit politiku, mus´ıme nejdˇr´ıve zmˇenit filosofii. Kolektivistick´a4 politika je d˚ usledkem pˇrevl´ adaj´ıc´ı filosofie v naˇs´ı spoleˇcnosti. Tuto altruisticko-kolektivistickou etiku a filosofii, kter´ a n´ am vl´ adne od konce osmn´act´eho stolet´ı, bychom mˇeli nahradit racion´ aln´ım egoismem, kter´ y je mor´aln´ı. Autor uzn´av´a objektivismus – filosofii Ayn Randov´e.5 Filosofie mus´ı m´ıt logickou, racion´aln´ı stavbu, jej´ım z´akladem je metafyzika a ostatn´ı na ni navazuje: teorie existence (metafyzika) → teorie pozn´an´ı (epistemologie) → teorie mor´ alky (etick´a teorie) → politick´a filosofie. Jin´e neˇz logick´e uvaˇzov´ an´ı ve filosofii neuzn´ av´ a, empirie a pragmatismus jsou pro ni irelevantn´ı a stejnˇe tak argumentace t´ım, jak to dˇelaj´ı v zahraniˇc´ı, je zcestn´a6 . Rovnˇeˇz argumentaci politickou pr˚ uchodnost´ı nebo tis´ıcilet´ımi provˇeˇren´ymi hodnotami nelze v debatˇe o filosofii pouˇz´ıt. Vedle relativismu kritizuje i postmodernu – nem˚ uˇzeme b´ yt tak tolerantn´ı“, ” abychom pˇripustili, ˇze dva protich˚ udn´e n´azory jsou oba pravdiv´e, oba plnohodnotn´e alternativy – platit m˚ uˇze jen jeden. S postmodern´ım tvrzen´ım kaˇzd´ y ” m´ a svoji pravdu“ z´ asadnˇe nesouhlas´ı. A racion´alnˇe to zd˚ uvodˇ nuje: uzn´ame-li pravdivost urˇcit´eho tvrzen´ı, nem˚ uˇzeme pˇripustit jeho negaci jako taky-pravdu. V´ aclav Klaus je obdivovatelem rakousk´eho ekonoma Friedricha Augusta von Hayeka7 Nikdy jsem se netajil t´ım, ˇze Hayek - vedle Misese, Schumpetera ” a Friedmana - patˇril k autor˚ um, kter´e nejv´ yraznˇeji ovlivnily m´e pohledy na spoleˇcnost a ekonomiku.“ Oproti tomu Kinkor, byt’ pozitivn´ı v´ yznam F. A. Hayeka pˇripouˇst´ı8 , m´a na tohoto ekonoma pomˇernˇe kritick´ y pohled:9 Hayek vˇsak kl´ıˇcovˇe a ˇzivotnˇe d˚ uleˇzit´e rozliˇsen´ı na realitu ˇclovˇekem ” (voln´ım aktem) vytvoˇrenou a realitu existuj´ıc´ı nez´avisle na v˚ uli ˇclovˇeka z´ asadnˇe odm´ıt´ a (Hayek 1967, ss. 96-97), ˇc´ımˇz se zbavuje toho nejd˚ uleˇzitˇejˇs´ıho. Toto rozliˇsen´ı, kter´e poch´az´ı jiˇz z antick´e filozofie, m´ ame pr´ y zapomenout a nahradit jin´ ym rozliˇsen´ım. A sice rozliˇsen´ım na realitu vytvoˇrenou ˇclovˇekem z´amˇernˇe (human design) a realitu vytvoˇrenou pouh´ ym jedn´an´ım ˇclovˇeka bez jak´ehokoli z´ amˇeru (human action).“ 4 Autor povaˇ zuje prakticky vˇsechny st´ aty (nejen) z´ apadn´ıho svˇ eta za kolektivistick´ e a socialistick´ e, Amerika je podle nˇ ej nejm´ enˇ e kolektivistick´ ym st´ atem. 5 Zila ˇ v letech 1905-1982, viz [6]. 6 Jeho pˇ r´ıstup k pˇr´ıklad˚ um ze zahraniˇ c´ı je podobn´ y, jako myˇslenka obsaˇ zen´ a v tomto rˇ cen´ı o alkoholu:Vˇsichni nadan´ı vytvoˇ rili sv´ a d´ıla pˇ restoˇze pili, a ne protoˇze pili. 7 viz jeho ˇ cl´ anky [11], [12] a dalˇs´ı d´ıla. 8 napˇ r. jeho popˇren´ı socialismu 9 viz kniha [7] nebo jej´ ıu ´ryvky [8].

5

Pˇritom toto je jedna z nejzaj´ımavˇejˇs´ıch myˇslenek F. A. Hayeka: zaveden´ı10 kategorie vˇec´ı, kter´e jsou d˚ usledkem lidsk´e ˇcinnosti, ale nikoli lidsk´eho z´amˇeru. Takovou vˇec´ı je napˇr. lidsk´ a ˇreˇc. Kinkor rozliˇsuje politickou filosofii od praktick´e politiky: zat´ımco filosofie mus´ı b´ yt pˇr´ısnˇe logick´ a, politik je nucen dˇelat kompromisy. I pˇres nevyhnutelnost kompromis˚ u a u ´stupk˚ u mus´ı b´ yt ale politika zaloˇzena na racion´aln´ı filosofii. Za z´ akladn´ı probl´em dneˇsn´ı politiky povaˇzuje iracion´aln´ı (altruistickokolektivistickou) politickou filosofii, kterou jsou politici a jejich voliˇci vedeni. V horˇs´ım pˇr´ıpadˇe politick´ a filosofie u ´plnˇe chyb´ı a politici se jen zm´ıtaj´ı v z´ajmech lobbistick´ ych skupin.

3.1

Volba, svobodn´ a v˚ ule

Volba je souˇc´ ast´ı existence ˇclovˇeka, nevyhnuteln´ ym atributem jeho ˇzivota. ˇ Zivotem nemysl´ıme ˇzivot konkr´etn´ıho ˇclovˇeka, ale ˇzivot jak´ehokoli. Je-li v ” d˚ usledku lidsk´e volby n´ asil´ım zabr´an ˇeno druh´emu ˇclovˇekovi v jeho volbˇe, dost´ av´ a se tento ˇclovˇek do metafyzicky nesmiˇriteln´eho konfliktu.“

3.2

Mor´ alka a pr´ avo

Jedin´ a hodnota, kter´ a nen´ı prostˇredkem, ale jedin´ ym c´ılem, je ˇzivot. Pr´avo ch´ape jako absenci donucen´ı ze strany ostatn´ıch, nikoli jako pr´avo na nˇeco“. Ten, kdo ” ” nerespektuje pr´ avo ˇclovˇeka na ˇzivot, je nejen proti ˇzivotu ostatn´ıch, ale i proti ˇzivotu sv´emu“ Z pr´ ava na ˇzivot odvozuje pr´avo na svobodu myˇslen´ı a jedn´an´ı a pr´ avo na majetek (jelikoˇz majetek je nutn´ ym pˇredpokladem – prostˇredkem pro ˇzivot). Jak´ekoli donucen´ı ˇclovˇeka jde proti jeho rozumu, a je tedy nutnˇe v ” koneˇcn´em d˚ usledku popˇren´ım jeho pr´ava na ˇzivot.“

3.3

Svoboda

Svoboda znamen´ a absenci iniciace n´asil´ı. Svoboda vypl´ yv´a z metafyzick´e, epistemologick´e a etick´e b´ aze → nem˚ uˇze b´ yt tud´ıˇz nejvyˇsˇs´ı hodnotou – je hodnotou odvozenou. Kritizuje i obl´ıben´ y v´ yrok: Svoboda jednoho konˇc´ı tam, kde zaˇc´ın´a ” svoboda druh´eho.“ – svoboda nikde nekonˇc´ı, je to absence iniciace n´asil´ı (pouˇzit´ı jako prvn´ı).

3.4

Trh

Trh je svoboda smˇen ˇovat – ne samotn´e akty smˇeny. Jestliˇze se smˇena neuskuteˇcn´ı, protoˇze o ni strany nemaj´ı z´ajem, nejedn´a se o selh´an´ı trhu. Pojem selh´ an´ı trhu“ povaˇzuje za vnitˇrnˇe nesmysln´ y – trh nem˚ uˇze selh´avat. Kritizuje ” jak tvrzen´ı trh nen´ı vˇsemohouc´ı“ a trh nen´ı vˇsel´ekem“, tak i tvrzen´ı trh vˇse ” ” ” 10 vedle

pˇr´ırodn´ıch a umˇ el´ ych

6

vyˇreˇs´ı“ – smyslem trhu totiˇz nen´ı nic ˇreˇsit – trh znamen´a jen svobodnou smˇenu, absenci n´ asil´ı a donucen´ı.

3.5

St´ at

St´ at je n´ astroj objektivizace pouˇzit´ı n´asil´ı v obranˇe proti iniciaci n´asil´ı.“ Proti ” n´ asil´ı nen´ı moˇzn´e uplatnit rozum a pˇresvˇedˇcov´an´ı – odpovˇed’ na iniciaci n´asil´ı mus´ı b´ yt opˇet n´ asil´ı. N´ asil´ı je ospravedlniteln´e jen jako sebeobrana. Potˇrebujeme st´ at a pˇredem dan´ a pravidla, protoˇze ˇclovˇek se m˚ uˇze m´ ylit a chybˇe vyhodnotit jedn´ an´ı ostatn´ıch jako u ´tok proti sobˇe. Absence st´atu (anarchie) je popˇren´ım ” existence a identity ˇclovˇeka, tj. reality.“ Funkce st´atu spoˇc´ıv´a v zajiˇstˇen´ı vnitˇrn´ı ” bezpeˇcnosti, justice, obrany proti vnˇejˇs´ımu ohroˇzen´ı a zahraniˇcn´ı politiky.“ Jedinou mor´ aln´ı funkc´ı st´ atu je ochrana individu´aln´ıch pr´av. Poˇzaduje u ´pln´e odlouˇcen´ı st´ atu od hospod´aˇrstv´ı – vˇcetnˇe ˇskolstv´ı, zdravotnictv´ı, bydlen´ı a dalˇs´ıch dnes regulovan´ ych oblast´ı. K t´eto odluce za vl´ad11 V´aclava Klause ani za jeho presidentov´ an´ı nedoˇslo. Deregulace n´ajemn´eho prob´ıh´a aˇz od roku 2007 a zdravotnictv´ı je dodnes postaveno na syst´emu povinn´eho pojiˇstˇen´ı, kter´e ve skuteˇcnosti nen´ı pojiˇstˇen´ım, ale pauˇs´alem ˇci pˇredplatn´ ym a Kinkor by ho zruˇsil a nahradil pˇr´ım´ ymi platbami a dobrovoln´ ym pojiˇstˇen´ım.

3.6

´ Ustavn´ ı pr´ avo

Smyslem u ´stavy je zabr´ anit neomezen´e diktatuˇre politick´eho rozhodov´an´ı. ´ Ustavy byl mˇeli omezovat moc st´atu pouze na ochranu individu´aln´ıch pr´av obˇcan˚ u – p˚ uvodn´ı smysl u ´stav, dnes uˇz nikde neplat´ı. Kritizuje Listinu z´ akladn´ıch pr´ av a svobod – jej´ı ˇc´ast o soci´aln´ıch pr´avech“. ”

4

Kolektivismus a veˇ rejn´ y prospˇ ech

Pochop´ıme-li Kinkorovu filosofii, pojet´ı svobody a pr´ava, dok´aˇzeme pˇredv´ıdat obsah dalˇs´ıch kapitol jeho knihy – z´avˇery zde uveden´e jsou totiˇz logick´ ym a nezpochybniteln´ ym vy´ ustˇen´ım jeho filosofie. Jeho n´azory tvoˇr´ı konzistentn´ı celek, kter´ y m˚ uˇzeme bud’ cel´ y pˇrijmout nebo cel´ y nepˇrijmout, podle toho, zda souhlas´ıme s jeho filosofi´ı.

4.1

Veˇ rejn´ y prospˇ ech a z´ ajem

Veˇrejn´ y prospˇech je podle Kinkora absurdn´ı pojem – spoleˇcnost nem´a v˚ uli, nem´a z´ ajmy – to maj´ı jen jedinci. Spoleˇcnost je tvoˇrena atomizovan´ ymi jedinci. Ani hlasov´ an´ım nejde rozhodnout o tom, co je veˇrejn´ y prospˇech. 11 2.

7. 1992 – 4. 7. 1996 a 4. 7. 1996 – 2. 1. 1998 viz [24].

7

Oproti nˇemu V´ aclav Klaus existenci n´arodn´ıch z´ajm˚ u pˇripouˇst´ı jako nˇeco, co pˇresahuje z´ ajmy individu´ aln´ı a co je d˚ usledkem a v´ yrazem spoleˇcn´eho ˇzit´ı v jednom st´ atˇe. N´ arodn´ı z´ ajem ch´ apu jako agregovan´ y v´ yraz re´aln´ ych z´ajm˚ u obˇcan˚ u ” ˇzij´ıc´ıch v n´ arodn´ım st´ atˇe“. 12 Odm´ıt´ a vˇsak jakoukoli souvislost s nacionalismem.

4.2

Soci´ alnˇ e trˇ zn´ı hospod´ aˇ rstv´ı

Trh se uk´ azal jako dobr´ y n´ astroj k dosaˇzen´ı blahobytu, proto ho ani kolektivist´e nemohou ignorovat. A vytv´ aˇrej´ı pojem soci´ alnˇe trˇzn´ı hospod´ aˇrstv´ı – spojuj´ı dva nesluˇciteln´e pojmy: soci´ aln´ı (donucen´ı) a trˇzn´ı (svoboda) – v jednom pojmu pop´ıraj´ı i obhajuj´ı svobodu. Tato kritika se t´ yk´ a vˇsech dneˇsn´ıch st´at˚ u a vl´ad, a tedy i vl´ad pod veden´ım V´ aclada Klause. Ty lze obh´ ajit tak, ˇze Klaus sice usiluje o liberalizaci, ale nen´ı moˇzn´e j´ı dos´ ahnout hned, protoˇze pokud by se o to pokusil, byl by smeten opozic´ı i veˇrejn´ ym m´ınˇen´ım a nedos´ahl by liberalizace v˚ ubec ˇz´adn´e.

4.3

Vzdˇ el´ an´ı a ˇ skolstv´ı

Odm´ıt´ a d´ılˇc´ı reformy, je pro u ´plnou privatizaci ˇskolstv´ı a vylouˇcen´ı jak´ ychkoli st´ atn´ıch z´ asah˚ u do vzdˇel´ av´ an´ı. Socializaˇcn´ı funkce vzdˇel´an´ı – socializace nen´ı jedn´ım c´ıl˚ u vzdˇel´ av´ an´ı, je jen jeho vedlejˇs´ım efektem. Vzdˇel´an´ı povaˇzuje za jednu z nejvyˇsˇs´ıch hodnot, kter´ ych ˇclovˇek m˚ uˇze a potˇrebuje dos´ahnout – a pr´avˇe proto by vzdˇel´ an´ı nemˇelo b´ yt povinn´e a st´atem ˇr´ızen´e, ale kaˇzd´ y jedinec by se mˇel vlastn´ı v˚ ul´ı rozhodnout pro vzdˇel´av´an´ı. Zbav´ıme-li ˇclovˇeka svobodn´eho rozhodov´ an´ı (voln´ıho), pˇrest´ av´a b´ yt ˇclovˇekem. V´ aclav Klaus je pˇr´ıznivcem zaveden´ı ˇskoln´eho na vysok´ ych ˇskol´ach.13 . Ale pravdˇepodobnˇe od nˇej nem˚ uˇzeme ˇcekat tak radik´ aln´ı ˇreˇsen´ı jako zruˇsen´ı vˇsech st´ atn´ıch vysok´ ych (nebo dokonce stˇredn´ıch a z´akladn´ıch) ˇskol a ˇcistˇe soukrom´e financov´ an´ı vzdˇel´ av´ an´ı. Rozd´ıl mezi stˇredn´ımi a vysok´ ymi ˇskolami vid´ı v tom, ˇze stˇredn´ı ˇskolu absolvuj´ı prakticky vˇsichni, tud´ıˇz zde doch´az´ı pouze k mezigeneraˇcn´ı14 platbˇe a nikoli k donucen´ı nestuduj´ıc´ıch finanˇcnˇe se pod´ılet na vzdˇel´ av´ an´ı studuj´ıc´ıch.

4.4

Zdravotnictv´ı

Povinn´e zdravotn´ı pojiˇstˇen´ı nen´ı pojiˇstˇen´ım, ale hybridem mezi dan´ı a pˇredplatn´ ym. Z tˇechto d˚ uvod˚ u: 12 viz

jeho rozhovor pro Nedˇ eln´ı svˇ et, 2. 5. 2004 [10]. napˇr. jeho ˇ cl´ anek z 15. 3. 2001 [15]. 14 Clovˇ ˇ ek v ml´ ad´ı studuje zadarmo a v produktivn´ım vˇ eku pˇrisp´ıv´ a na studium ostatn´ım. 13 viz

8

1. Pˇri stejn´em pojistn´em plnˇen´ı a riziku se pojistn´e“ liˇs´ı – proporcion´alnˇe ” k pˇr´ıjmu pojiˇstˇence. 2. Zdravotn´ı pojiˇstˇen´ı se nezab´ yv´a rozmˇelnˇen´ım rizika – ale jen pˇrerozdˇelov´an´ım pˇredplatn´eho na budouc´ı spotˇrebu. Zdravotn´ı pojiˇstˇen´ı m´ a smysl jen u l´eˇcby nestandardn´ıch nebo dlouhodob´ ych onemocnˇen´ı, kde je n´ızk´ a pravdˇepodobnost, ale vysok´e n´aklady. V osatatn´ıch pˇr´ıpadech (bˇeˇzn´ a, ambulantn´ı p´eˇce) je pro pacienty i pojiˇst’ovnu v´ yhodnˇejˇs´ı pˇr´ım´e placen´ı. Zdravotnictv´ı dnes nen´ı trhem – pacient je vyˇrazen ze hry a je mu jedno, jak vysok´e n´ aklady jsou s jeho p´eˇc´ı spojeny. Pomˇer v´ ydaj˚ u na zdravotnictv´ı k HDP by mˇel b´ yt v´ ysledkem svobodn´eho rozhodov´ an´ı spotˇrebitel˚ u a poskytovatel˚ u zdravotnick´ ych sluˇzeb → st´at tedy nem˚ uˇze tento pomˇer stanovit, nen´ı moˇzn´e urˇcit, jakou v´ yˇsi by mˇelo m´ıt zdravotn´ı pojiˇstˇen´ı (daˇ n). Samotn´ a privatizace podle Kinkora nestaˇc´ı – je potˇreba, aby l´ekaˇr nebyl zat´ıˇzen povinnost´ı oˇsetˇrit pacienta, aby pojiˇst’ovna mohla svobodnˇe stanovit v´ yˇsi pojistn´eho a l´ekaˇr cenu sv´ ych u ´kon˚ u. K naplnˇen´ı tˇechto myˇslenek nedoˇslo ani za Klause, ani za jin´ ych vl´ ad.

4.5

Soci´ aln´ı p´ eˇ ce

I kdyˇz se ˇclovˇek nˇekdy dost´ av´a do nepˇr´ızniv´e situace bez vlastn´ıho ˇci ciz´ıho zavinˇen´ı, nelze pˇren´ aˇset odpovˇednost za ˇreˇsen´ı t´eto situace na ostatn´ı obˇcany. Kinkor nepˇripouˇst´ı, ˇze by trh selh´aval pˇri ˇreˇsen´ı soci´aln´ıch probl´em˚ u nebo je dokonce vytv´ aˇrel – chudoba existovala jeˇstˇe pˇred trhem a svobodn´a smˇena m˚ uˇze situaci pouze zlepˇsovat, protoˇze lid´e smˇenou z´ısk´avaj´ı uˇzitek (jinak by dobrovolnˇe nesmˇenovali).

4.6

Regulace vys´ıl´ an´ı

Pro obhajobu st´ atn´ıch z´ asah˚ u do vys´ıl´an´ı se pouˇz´ıvaj´ı obvykle tyto agrumenty – Kinkor je ale pop´ır´ a: • Ve svˇetˇe se bˇeˇznˇe reguluje – tuto argumentaci pop´ır´a uˇz na zaˇc´atku sv´e knihy. • Je potˇreba br´ anit nemor´aln´ımu vys´ıl´an´ı – nemor´aln´ı obsah vys´ıl´an´ı neomezuje niˇc´ı individu´ aln´ı pr´ava, zat´ımco st´atn´ı regulace je poruˇsuje. Kaˇzd´ y obˇcan nese odpovˇednost za to, jak´ y rozhlas nebo televizi si nalad´ı – pˇrij´ımat m˚ uˇze, ale nemus´ı. • Reklamn´ı trh je omezen´ y – vˇsechny trhy maj´ı omezenou popt´avku, stejnˇe jako je omezen´ a popt´ avka po reklamn´ım prostoru. Nekvalitn´ı r´adia se na trhu neudrˇz´ı – podobnˇe jako by zkrachoval pekaˇr vyr´abˇej´ıc´ı nekvalitn´ı a drah´ y chl´eb. 9

• Poˇcet kmitoˇct˚ u je technicky omezen´ y – vz´acnost statku nen´ı d˚ uvodem k tomu, aby ho vlastnil st´at. Frekvence by se mˇely privatizovat a b´ yt v soukrom´em vlastnictv´ı → bude je moˇzn´e prod´avat jako kter´ ykoli jin´ y statek (napˇr. pozemek).

4.7

Profesn´ı komory

Kritizuje licencov´ an´ı urˇcit´ ych obor˚ u jako takov´e – bez ohledu na to, jestli licence vyd´ av´ a st´ at, nebo komora (samospr´ava). Udˇelov´an´ı licenc´ı vede pouze k r˚ ustu cen a omezen´ı konkurence. Hlavn´ım jeho argumentem je svoboda jednotlivce – tedy dobrovoln´ a smˇena ˇcehokoli mezi k´ ymkoli. Protoˇze se jedn´a o dobrovolnou transakci, nikdo tˇret´ı (st´ at) nem´a pr´avo do n´ı zasahovat. Snaha chr´anit se pˇred nebezpeˇc´ım nepoctiv´e a nekvalitn´ı sluˇzby je sice racion´aln´ı, ale neopravˇ nuje to st´ at k zah´ ajen´ı n´ asil´ı v˚ uˇci tomu, kdo ˇz´adnou nepoctivou sluˇzbu neposkytl, nebo do odvˇetv´ı teprve vstupuje. St´at by mˇel zas´ahnout aˇz pˇri poruˇsen´ı smlouvy nebo poˇskozen´ı z´ akazn´ıka. Pr´ avo ˇci n´arok z´akazn´ıka na urˇcitou kvalitu sluˇzby neexistuje. V´ aclav Klaus odm´ıt´ a povinn´e ˇclenstv´ı v profesn´ıch komor´ach.15

4.8

St´ at a c´ırkev

Pˇripouˇst´ı pozitivn´ı v´ yznam c´ırkve pro nˇekter´e lidi, ale poˇzaduje skuteˇcnou odluku st´ atu a c´ırkve – absenci jak´ehokoli zasahov´ an´ı st´ atu do c´ırkevn´ıch z´ aleˇzitost´ı vˇcetnˇe financov´ an´ı. Neuzn´ av´ a ˇz´adnou formu ˇc´ asteˇcn´e odluky – odluka bud’ je nebo nen´ı a pokud vych´ az´ıme z racion´aln´ı filosofie, mˇela by b´ yt podle autora odluka u ´pln´ a – tzn. pˇresun c´ırkv´ı do ˇcistˇe soukrom´e sf´ery. Spolupr´aci st´atu s c´ırkvemi povaˇzuje jednak za z´asah st´atu do c´ırkevn´ıch z´aleˇzitost a jednak za n´ asil´ı v˚ uˇci daˇ nov´ ym poplatn´ık˚ um. V´ aclav Klaus komentuje past´ yˇrsk´e listy16 : Daleko v´ıce, neˇz ˇze list mˇeˇr´ı dvoj´ım metrem na vl´ady ˇr´ızen´e mnou a na vl´ adu dneˇsn´ı, tr´ ap´ı mne jin´a vˇec: past´ yˇrsk´ y list prov´ad´ı kˇrest’ansk´e posvˇecen´ı“ soci´alnˇe trˇzn´ımu hospod´aˇrstv´ı“ v jeho ” ” kolektivistick´e variantˇe. Jeho pˇrijet´ı by v koneˇcn´em d˚ usledku jen zhorˇsilo probl´emy, s nimiˇz se naˇse zemˇe pot´ yk´a. Poˇzadovat dalˇs´ı a dalˇs´ı daˇ nov´e podpory, u ´levy a st´atn´ı injekce by jen zkomplikovalo pozici veˇrejn´ ych financ´ı. Krize soci´aln´ıho st´atu by se prohloubila, nikoli odstranila.

4.9

Decentralizace nebo deregulace

Podle Kinkora bychom nemˇeli vkl´adat pˇr´ıliˇs velk´e nadˇeje do decentralizace – j´ adro probl´emu nen´ı v tom, kdo rozhoduje, ale jak moc vl´ada (centrum ˇci 15 v

ˇ cl´ anku z 25. 4. 2002 viz [18] jeho ˇ cl´ anek z 30. 3. 2001 [16].

16 viz

10

kraje) zasahuje do ˇzivota lid´ı. Rovnˇeˇz kritizuje spl´ yv´an´ı volen´e samospr´avy a neziskov´ ych organizac´ı (obˇcansk´a sdruˇzen´ı, profesn´ı komory atd.) v jeden mocensk´ y celek. Podobn´ y n´ azor m´ a V´ aclav Klaus, kdyˇz kritizuje NGOismus – pˇrestoˇze jsou nevl´ adn´ı organizace uˇziteˇcn´e, nemohou se pod´ılet na mocensk´em rozhodov´an´ı, protoˇze je nikdo nezvolil.17 N´ astrojem pro omezen´ı st´ atn´ı moci m´a b´ yt podle Kinkora u ´stava (kter´a za t´ım u ´ˇcelem vznikla) a ne decentralizace moci – dokud se nezbav´ıme pˇrevl´adaj´ıc´ı filosofie kolektivismu, bude st´ ale doch´azet k u ´tlaku obyvatelstva – pouze to bude z titulu region´ aln´ı moci, nikoli centr´aln´ı. Probl´emem podle nˇej je vmˇeˇsov´an´ı st´ atu (autority) jako takov´e, nikoli u ´roveˇ n, na kter´e se odehr´av´a. Kniha poch´ az´ı z doby pˇred vznikem vyˇsˇs´ıch u ´zemnˇe spr´avn´ıch celk˚ u, tzn. tehdejˇs´ı stuace neodpov´ıdala u ´stavˇe. Kinkor doporuˇcuje zmˇenu u ´stavy18 a poˇzaduje v prvn´ı ˇradˇe deregulaci (a privatizaci) a aˇz potom pˇr´ıpadnˇe decentralizaci. Ke vzniku kraj˚ u doˇslo aˇz v roce 200019 za vl´ady Miloˇse Zemana.

5

St´ atn´ı podpora ekonomiky

Kinkor odm´ıt´ a pror˚ ustovou politiku – hrub´ y dom´ac´ı produkt ˇci obchodn´ı bilance jsou jen statistick´ ymi ukazateli, nemohou b´ yt c´ılem – c´ıle maj´ı pouze jednotlivci a namˇeˇren´e statistick´e veliˇciny jsou pˇresnˇe t´ım, co si lid´e pˇrej´ı. Rozdˇelen´ı d˚ uchodu mezi spotˇrebu a u ´spory by mˇelo b´ yt individu´aln´ım rozhodnut´ım kaˇzd´eho jednotlivce, nikoli z´amˇerem vl´ady, kter´a nem´a mor´aln´ı pr´ avo kohokoli nutit, aby upˇrednostnil investice pˇred souˇcasnou spotˇrebou nebo naopak. Proexportn´ı politika je zvyˇsov´an´ım pˇr´ıjm˚ u pro ty, kteˇr´ı si na ” u ´kor daˇ nov´ ych poplatn´ık˚ u usnadˇ nuj´ı odbyt pro sv´e sluˇzby a zboˇz´ı.“ Stejnˇe tak odm´ıt´ a i pr˚ umyslovou politiku20 , kter´a nakonec pouze znamen´a jednˇem br´at a druh´ ym d´ avat. Klaus i Kinkor odm´ıtaj´ı investiˇcn´ı pob´ıdky. V´aclav Klaus p´ıˇse21 : Proˇc toto zv´ yhodˇ nov´ an´ı naˇse vl´ada dˇel´a? Jedin´ y d˚ uvod je d˚ uvod politick´ y: jedna velk´ a investice p˚ usob´ı jako viditeln´ yu ´spˇech vl´ady a jej´ı moudr´e politiky“, zat´ımco mnoho menˇs´ıch investic p˚ usob´ı jen“ ” ” jako u ´spˇech aktivity podnikatel˚ u. Zat´ımco mnoho ekonom˚ u kritizuje st´atn´ı z´asahy z ekonomick´eho hlediska22 , Kinkorova argumentace vych´ az´ı z politick´e filosofie: pr˚ umyslov´a politika nen´ı funkc´ı 17 Klausovi b´ yv´ a podsouv´ ano, ˇ ze je proti existenci nevl´ adn´ıch organizac´ı jako takov´ ych. Na pravou m´ıru to uv´ ad´ı ve sv´ em ˇ cl´ anku viz [13]. 18 aby situace nebyla proti´ ustavn´ı 19 Vznik kraj˚ u v roce 2000 vn´ım´ a pro sebe jako zmˇ enu k lepˇs´ımu jen ˇ ctvrtina jejich obyvatel. ” Kritick´ e n´ azory jsou ˇ castˇ ejˇs´ı – sd´ıl´ı je tˇ retina obyvatel.“ viz [25] 20 selektivn´ ı dotace u ´dajnˇ e perspektivn´ım odvˇ etv´ım atd. 21 v ˇ cl´ anku z 3. 5. 2002 viz [17] 22 Opatˇ ren´ı jsou neefektivn´ı nebo maj´ı zpoˇ zdˇ en´ı, kv˚ uli kter´ emu pˇrijdou v opaˇ cn´ e f´ azi ekonomick´ eho cyklu, neˇ z pro kterou byly zam´ yˇsleny.

11

st´ atu – nen´ı ochranou individu´aln´ıch pr´av, ale naopak jejich potlaˇcov´an´ım. Jiˇr´ı Kinkor se ve sv´e knize zab´ yv´a i t´ematy jako nezamˇestnanost, st´atn´ı zak´azky ˇci hospod´ aˇrsk´ a soutˇeˇz. Jelikoˇz jedinou funkc´ı st´atu je ochrana individu´aln´ıch pr´ av jednotlivc˚ u, nemˇel by se st´at v tˇechto oblastech angaˇzovat. Autor odm´ıt´ a antidumpingovou politiku, jelikoˇz pˇri dumpingu 23 nedoch´az´ı k n´ asil´ı – jedn´ a se o dobrovolnou smˇenu mezi dvˇema subjekty. Na druhou stranu je ale potˇreba vidˇet, ˇze ekonomicky silnˇejˇs´ı firma m˚ uˇze vyhladovˇet svoji konkurenci t´ım, ˇze ji na dostateˇcnˇe dlouhou dobu pˇriprav´ı o odbyt. Pˇredpokl´ ad´ ame-li ale snadn´ y vstup do odvˇetv´ı, zkrachoval´e firmy se opet vr´at´ı po tom, co silnˇejˇs´ı firma nasad´ı vyˇsˇs´ı neˇz p˚ uvodn´ı ceny (kv˚ uli tomu dumping dˇelala) a budou j´ı konkurovat. Ten kdo prodˇelal, je ona silnˇejˇs´ı firma, kter´a se pˇripravila o zisky, kdyˇz prod´ avala zboˇz´ı pod cenou. Spor mezi Kinkorem a intervencionisty tedy v praktick´e rovinˇe spoˇc´ıv´a v tom, zda pˇredpokl´adat ide´aln´ı stav pˇr´ıpadnˇe ˇreˇsit pˇr´ıˇciny probl´emu24 nebo pˇr´ıˇciny neˇreˇsit a na jedno bezpr´av´ı odpovˇedˇet jin´ ym bezpr´ av´ım. Intervencionistick´ y st´at tak napˇr. omezuje vstup do odvˇetv´ı pˇr´ısn´ ymi poˇzadavky, ale z´aroveˇ n chr´an´ı ty, kteˇr´ı uˇz v odvˇetv´ı jsou, pˇred nekalou soutˇeˇz´ı. K exportn´ım dotac´ım se stav´ı jako k n´asil´ı v´ yvozn´ıho st´atu k tamn´ım daˇ nov´ ym poplatn´ık˚ um – ovˇsem st´ at, kam je dov´aˇzeno by nemˇel zasahovat, protoˇze zde (v tomto st´ atˇe) nedoˇslo k n´ asil´ı. Naopak t´eto pˇr´ıleˇzitosti m˚ uˇzeme vyuˇz´ıt a nakupovat napˇr. dotovan´e zahraniˇcn´ı uhl´ı a pomoc´ı nˇej vyr´abˇet zboˇz´ı s niˇzˇs´ımi n´ aklady, kter´e opˇet prod´ ame.

6

Fisk´ aln´ı, daˇ nov´ a a mˇ enov´ a politika

V´ ydajov´ y a daˇ nov´ a politika by mˇela m´ıt jedin´ y c´ıl: n´akup zboˇz´ı a sluˇzeb nutn´ ych pro ochranu individu´ aln´ıch pr´ av. Dalˇs´ı funkce t´eto politiky 25 odm´ıt´a. Zdanˇen´ı povaˇzuje za mor´ alnˇe neospravedlniteln´ y akt iniciace n´asil´ı. Zdanˇen´ı nem˚ uˇze b´ yt principem svobodn´e spoleˇcnosti, protoˇze je v rozporu s pr´ avem na majetek a tedy i s pr´avem na ˇzivot. Nejdˇr´ıve by mˇelo probˇehnout oˇrez´an´ı funkc´ı26 st´atu na minimum (ochrana individu´ aln´ıch pr´ av) a aˇz potom pˇrej´ıt na alternativn´ı zp˚ usob financov´an´ı tohoto minim´ aln´ıho st´ atu – dobrovoln´e danˇe, st´atn´ı loterie, podm´ınit vyuˇz´ıv´an´ı st´atn´ıch sluˇzeb (napˇr. soudy) placen´ım dan´ı atd. Nedobrovoln´e danˇe, nelze V´ aclavu Klausovi vyˇc´ıtat, protoˇze zat´ım nedoˇslo k minimalizaci st´ atu a jeho v´ ydaj˚ u. 23 prodej

zboˇ z´ı ˇ ci sluˇ zeb za niˇ zˇs´ı neˇ z obvyklou cenu, pod v´ yrobn´ımi n´ aklady nesnadn´ y vstup nov´ ych firem do odvˇ etv´ı zp˚ usoben´ y legislativn´ımi poˇ zadavky. 25 alokaˇ cn´ı, stabilizaˇ cn´ı, redistribuˇ cn´ı 26 a tedy i v´ ydaj˚ u a dan´ı 24 napˇ r.

12

6.1

Daˇ nov´ y syst´ em

Do doby, neˇz dojde k pˇrechodu na dobrovoln´e danˇe, je nejm´enˇe nemor´aln´ım ˇreˇsen´ım daˇ n z hlavy – tedy v absolutn´ı v´ yˇsi stejn´a daˇ n pro kaˇzd´eho obˇcana. Z d˚ uvodu politick´e nepr˚ uchodnosti tohoto ˇreˇsen´ı, bychom se mu mˇeli alespoˇ n pˇribliˇzovat t´ım, ˇze odstran´ıme vˇsechny v´ yjimky, cla, zv´ yhodnˇen´ı i znev´ yhodnˇen´ı. Autor odm´ıt´ a i selektivn´ı zdanˇen´ı (napˇr. vyˇsˇs´ı daˇ n z tab´aku, alkoholu nebo pohonn´ ych hmot) a argumentuje t´ım, ˇze st´at nem˚ uˇze pˇresvˇedˇcovat daˇ nov´eho ˇ sen´ım m´a b´ poplatn´ıka, aby nˇejak´ y statek nespotˇrebov´aval. Reˇ yt d˚ usledn´a privatizace, kter´ a napˇr. zajist´ı, ˇze nekuˇr´aci nebudou ze sv´ ych dan´ı dopl´acet na v´ıce nemocn´e kuˇr´ aky. Z toho lze usuzovat, ˇze autor neuzn´av´a pozitivn´ı ˇci negativn´ı externality a jejich oˇsetˇren´ı pomoc´ı st´atn´ıho zv´ yhodnˇen´ı ˇci znev´ yhodnˇen´ı – externality maj´ı b´ yt odstranˇeny d˚ uslednou privatizac´ı. Doporuˇcuje sniˇzov´an´ı daˇ nov´e progrese a pˇribliˇzov´ an´ı se proporcion´aln´ımu zdanˇen´ı a souˇcasnˇe posilov´ an´ı v´ yznamu nepˇr´ım´ ych, hlavnˇe majetkov´ ych, dan´ı. Danˇe by se mˇely sniˇzovat v pomˇeru ke sniˇzov´ an´ı veˇrejn´ ych v´ ydaj˚ u a rozpoˇcty by mˇely b´ yt vyrovnan´e. Sniˇzov´ an´ı dan´ı by mˇelo b´ yt d˚ usledkem niˇzˇs´ıch v´ ydaj˚ u – nikoli naopak. K u ´pravˇe dan´ı by n´ as mˇela motivovat spravedlnost a mor´alnost a ne snaha podpoˇrit podnik´ an´ı.27 V´ aclav Klaus je zast´ ancem pˇrehledn´eho daˇ nov´eho syst´emu a rovn´e danˇe28

6.2

Fisk´ aln´ı vyrovnanost a veˇ rejn´ y dluh

Jiˇz v´ yˇse jsme si uvedli, ˇze autor je zast´ancem vyrovnan´eho st´atn´ıho rozpoˇctu. Proti deficintn´ımu financov´ an´ı argumentuje jak v rovinˇe filosofick´e (je nemor´aln´ı pˇren´ aˇset n´ aklady na pˇr´ıˇst´ı generace) tak ekonomick´e (ne´ uˇcinnost). A kritizuje keynesi´ anstv´ı. Tento pˇr´ıstup n´am rad´ı, abychom stˇr´ıdali deficitn´ı a pˇrebytkov´e rozpoˇcty a t´ım zm´ırˇ novaly v´ ykyvy zp˚ usoben´e stˇr´ıd´an´ım ekonomick´ ych cykl˚ u. Keynesi´ anstv´ı b´ yv´ a kritizov´ ano mnoh´ ymi ekonomy (napˇr. monetaristy) pro svoji ne´ uˇcinnost: st´ at sv´ ym zadluˇzov´an´ım jednak stahuje z trhu pen´ıze, kter´e si mohl p˚ ujˇcit soukrom´ y subjekt a pˇrispˇet tak k rozvoji ekonomiky a jednak efekt dan´eho hospod´ aˇrsk´eho opatˇren´ı se dostav´ı se zpoˇzdˇen´ım a m˚ uˇze zap˚ usobit v opaˇcn´e f´azi ekonomick´eho cyklu, coˇz povede k jeˇstˇe vˇetˇs´ımu rozkol´ıs´an´ı (opak toho, co bylo c´ılem opatˇren´ı). I kdybychom keynes˚ uv pˇr´ıstup pˇrijali jako funkˇcn´ı, nem˚ uˇzeme akceptovat souˇcasn´ y stav, kdy jsou schodkov´e prakticky vˇsechny rozpoˇcty.29 Kdy budeme spl´ acet dluhy, kdyˇ z si p˚ ujˇ cujeme i v dobˇ e konjunktury? V dobˇe vyd´ an´ı sv´e knihy vkl´ adal Kinkor nadˇeji do situace v ˇcesk´e spoleˇcnosti: z dob centr´ aln´ıho pl´ anov´ an´ı jsme si odnesli negativn´ı vn´ım´an´ı deficitu30 . Tato nadˇeje se bohuˇzel nenaplnila a v roce 2008 stoupl st´atn´ı dluh na bilion korun. 27 napˇ r. dvoj´ımu zdanˇ en´ı dividend bychom mˇ eli zamezit proto, ˇ ze je nemor´ aln´ı, a ne proto, ˇ ze zpomaluje r˚ ust. 28 viz jeho ˇ cl´ anek Rovn´ a daˇ n nen´ı chim´ era [19]. 29 Pro dokreslen´ ı jedno rusk´ e pˇr´ıslov´ı: Dluhy ti sp´ ati nedaj´ı! Chrochtaj´ı totiˇz velice, jak ti poˇz´ıraj´ı u ´rok z truhlice. 30 tehdejˇ s´ı ideologie vyd´ avala fisk´ aln´ı vyrovnanost a cenovou stabilitu za zn´ amku zdrav´ eho hospod´ aˇrstv´ı

13

Pˇrestoˇze i vl´ ady ODS nesou vinu na dneˇsn´ı v´ yˇsi st´atn´ıho dluhu, snahu o vyrovnan´ y rozpoˇcet a vˇetˇs´ı odpor k deficitn´ımu financov´an´ı V´aclavu Klausovi upˇr´ıt nelze: 9x jsme pˇredkl´ adali vyrovnan´y st´ atn´ı rozpoˇcet. . . nikdo n´ am nenamluv´ı, ” ˇze je deficitn´ı rozpoˇcet rozumnou vˇec´ı“ 31 Podle Kinkora bychom poˇzadavek na vyrovnan´ y st´atn´ı rozpoˇcet mˇeli zakotvit vu ´stavˇe. To se bohuˇzel dodnes nestalo. V oblasti mˇenov´e politiky by podle Kinkora mˇelo b´ yt dlouhodob´ ym c´ılem u ´pln´e vylouˇcen´ı jak´ekoli role st´ atu v oblasti penˇez a finanˇcn´ıch trh˚ u.

7

Evropsk´ a unie

Zdrojem zla v Evropsk´e unii32 je ment´ aln´ı klima, kolektivisticko-altruistick´a filosofie, kter´ a je umocnˇena faktem, ˇze lid´e na z´apadˇe si neproˇzili kolektivismus uplatnˇen´ y do d˚ usledk˚ u tak, jako obyvatel´e v´ ychodn´ıch zem´ı. Stˇr´ıdaj´ı se zde socialistick´e a konservativn´ı strany, kter´e i pˇres rozd´ılnou m´ıru iracionality, podle Kinkora prosazuj´ı etatistick´e politick´e programy a poˇslap´avaj´ı individu´ aln´ı pr´ ava obˇcan˚ u. Uˇz v dobˇe vyd´an´ı sv´e knihy (1996) hovoˇr´ı Kinkor o hrozbˇe pˇresunu kompetenc´ı od n´arodn´ıch st´at˚ u k centr´aln´ım evropsk´ ym superinstituc´ım, vym´ yˇslen´ı nov´ ych forem iniciace n´asil´ı, neust´al´emu rozˇsiˇrov´an´ı nadn´ arodn´ıch regulac´ı33 , kter´e – d´ıky absenci princip˚ u – nem´ a konce. M´ısto aby se odbour´ avaly z´asahy n´arodn´ıch st´at˚ u do individu´aln´ıch pr´av obˇcan˚ u, pˇrid´ avaj´ı se nav´ıc jeˇstˇe z´asahy celoevropsk´e. S politickou integrac´ı na mezin´ arodn´ı u ´rovni by souhlasil aˇz tehdy, kdy by doˇslo k odbour´an´ı st´atn´ıho u ´tlaku a vzd´ an´ı se kolektivistick´e filosofie ve vˇsech z´ uˇcastnˇen´ ych st´atech – coˇz je v nedohlednu – teprve pak nebudou m´ıt obˇcan´e jednoho st´atu, co ztratit, politickou integrac´ı s jin´ ymi st´aty. Pro rozhodnut´ı zda vstoupit nebo ne povaˇzuje autor za kritick´e tyto dva faktory: • Ochota ke zmˇenˇe – zda je EU schopn´a se vzd´at sv´eho kolektivismu a redukovat se na odbour´ av´an´ı bari´er obchodu a pohybu lid´ı. Tuto nadˇeji povaˇzoval Kinkor za velmi nepravdˇepodobnou – coˇz dneˇsn´ı praxe potvrzuje: k ˇz´ adn´emu uvolnˇen´ı nedoˇslo, naopak pˇrib´ yvaj´ı nov´e a nov´e regulace a z´ asahy (super)st´ atu do individu´aln´ıch pr´av obˇcan˚ u34 . • Budouc´ı chov´ an´ı k neˇclen˚ um – od toho se odv´ıj´ı m´ıra izolace a daˇ n za nevstoupen´ı. Existence vyspˇel´ ych zem´ı, kter´e nejsou ˇcleny EU, a pˇresto nejsou izolovan´e, mu dod´av´a optimismu: Jiˇr´ı Kinkor: Alternativa, ˇze bychom – dokud EU z´ asadnˇe nepˇrehodnot´ı sv˚ uj ” smysl – mohli b´yt takovou zem´ı, se mi zd´ a velmi rozumn´ a“ 31 viz

jeho teze z roku 1998 [20] jinde v modern´ı civilizaci 33 pˇ r´ıkladem jedn´ e takov´ e nesmysln´ e regulace je z´ akaz klasick´ ych ˇ z´ arovek – viz [26] 34 napˇ r. viz [5] 32 i

14

Zat´ımco Jiˇr´ı Kinkor vstup do EU nedoporuˇcoval, V´aclav Klaus ho povaˇzoval za nevyhnuteln´ y: ˇ a republika nem´ Cesk´ a alternativu, nem´a jinou cestu neˇz vstup do Evropsk´e unie, i kdyˇz dobˇre v´ım, ˇze pomˇer pˇr´ınos˚ u a n´aklad˚ u tohoto vstupu je nejednoznaˇcn´ y. Nejsem skeptik, ve sv´e podstatˇe jsem realista a m´ am pevn´e n´ azory na prohlubov´an´ı evropsk´e integrace. Nejsem zast´ ancem evropsk´eho superst´atu (leckter´ ymi skr´ yvan´eho pod slovo federace), a budu podporovat Evropu spolupracuj´ıc´ıch st´ at˚ u. Oba se vˇsak shodnou na nesouhlasu s nesmysln´ ymi regulacemi, budov´an´ım superst´ atu a lisabonskou smlouvou. 35

35 viz

ˇ cl´ anky [4], [21], [22] a [14]

15

Z´ avˇ er Jiˇr´ı Kinkor je stoupencem negativn´ı teorie svobody a spoleˇcnost je podle nˇej tvoˇrena atomizovan´ ymi jedinci36 . Jeho pˇr´ıstup je zaloˇzen na filosofii37 a od tˇechto filosofick´ ych axiom˚ u odv´ıj´ı veˇsker´e sv´e dalˇs´ı u ´vahy. Kinkor˚ uv pˇr´ıstup se m˚ uˇze jevit jako velmi radik´aln´ı, ovˇsem nelze ho oˇrezat a pˇrijmout v nˇejak´e um´ırnˇenˇejˇs´ı formˇe, jelikoˇz pˇrijmeme-li jeho z´akladn´ı filosofick´a tvrzen´ı, vˇsechny jeho z´ avˇery z nich logicky vypl´ yvaj´ı a nelze je zpochybnit. Nechyb´ı mu ovˇsem smysl pro realitu a rozliˇsuje mezi praktickou politikou a politickou filosofi´ı38 a uˇz v u ´vodu sv´e knihy upozorˇ nuje na to, ˇze politik je nucen dˇelat kompromisy s politick´ ymi oponenty i veˇrejn´ ym m´ınˇen´ım, jelikoˇz bez tˇechto kompromis˚ u by byl u moci velice rychle vystˇr´ıd´an a jeho ˇsance na prosazen´ı myˇslenek dan´e politick´e filosofie by byly nulov´e. V´ aclav Klaus je vzdˇel´ an´ım ekonomem, stejnˇe jako Jiˇr´ı Kinkor, ale narozd´ıl od nˇej se posledn´ıch v´ıce neˇz devaten´act let pohybuje ve vrcholn´e politice. Proto je u nˇej obt´ıˇznˇejˇs´ı rozliˇsit mezi jeho filosofi´ı a pragmatick´ ymi politick´ ymi kroky, kter´ ych je nucen se dopouˇstˇet kaˇzd´ y39 politik. Byl by V´aclav Klaus dvakr´at pˇredsedou vl´ ady a dnes podruh´e presidentem republiky, kdyby striktnˇe trval na sv´e filosofii a nebyl pˇr´ıstupn´ y kompromis˚ um? Oba autoˇri jsou liber´ aln´ı ekonomov´e, ale zat´ımco Klaus˚ uv kritik zprava je d˚ usledn´ ym liber´ alem, Klaus m´a v nˇekter´ ych ot´azk´ach bl´ıˇze k liber´alnˇekonservativn´ımu aˇz konservativn´ımu myˇslen´ı.

36 Odm´ ıt´ a

organick´ e pojet´ı spoleˇ cnosti, kter´ e je bl´ızk´ e konservativc˚ um. ekonomii, nen´ı pragmatikem 38 kter´ a by mˇ ela b´ yt nezbytn´ ym z´ akladem pro praktickou politiku 39 Snad s v´ yjimkou absolutn´ıch vl´ adc˚ u. . . i kdyˇ z ani ti nemohou zcela ignorovat veˇrejn´ e m´ınˇ en´ı, nechtˇ ej´ı-li b´ yt n´ asil´ım svrˇ zeni. 37 nikoli

16

Literatura a odkazy [1] Kinkor, Jiˇr´ı. Trh a st´ at: k ˇcemu potˇrebujeme filozofii. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1996. [2] Klaus, V´ aclav. Modr´ a, nikoli zelen´ a planeta. Co je ohroˇzeno: klima, nebo svoboda?. 1. vyd. Praha: Dokoˇr´an, 2007. [3] Holman, Robert a kol. Dˇejiny ekonomick´eho myˇslen´ı. 3. vyd. Praha: C. H. Beck 2005. [4] Kinkor, Jiˇr´ı. Na cestˇe s EU do otroctv´ı [citov´ ano 10. 1. 2009]. Dostupn´e na WWW: http://blog.ihned.cz/c3-30783540-YKinko_ d-na-ceste-s-eu-do-otroctvi [5] Kinkor, Jiˇr´ı. EU stupˇ nuje u ´toky na telekomunikace [citov´ ano 10. 1. 2009]. Dostupn´e na WWW: http://www.cepin.cz/cze/clanek.php?ID=839 [6] Objektivismus. Filosofie Ayn Randov´e [citov´ ano 10. 1. 2009]. Dostupn´e na WWW: http://www.aynrand.cz/ [7] Kinkor, Jiˇr´ı. Hayekova cesta do otroctv´ı [citov´ ano 10. 1. 2009]. Dostupn´e na WWW: http://www.aynrand.cz/view.php?cisloclanku=2006012901 [8] Kinkor, Jiˇr´ı. Hayekova cesta do otroctv´ı – u ´ryvky [citov´ ano 10. 1. 2009]. Dostupn´e na WWW: http://www.aynrand.cz/pages/aktuality/HayekQuotes.html [9] Kinkor, Jiˇr´ı. Kr´ atk´y ˇzivotopis a seznam ˇcl´ ank˚ u [citov´ ano 10. 1. 2009]. Dostupn´e na WWW: http://www.aynrand.cz/pages/archiv/BioKinkor.html [10] Klaus, V´ aclav. N´ arodn´ı z´ ajmy [citov´ ano 10. 1. 2009]. Dostupn´e na WWW: http://klaus.cz/klaus2/asp/clanek.asp?id=tkmWSUySNoF3 [11] Klaus, V´ aclav. 100 let od narozen´ı Friedricha Augusta von Hayeka [citov´ ano 10. 1. 2009]. Dostupn´e na WWW: http://www.klaus.cz/klaus2/asp/clanek.asp?id=fxb7tUfIBYTu [12] Klaus, V´ aclav. Pˇredmluva k Hayekovˇe knize [citov´ ano 10. 1. 2009]. Dostupn´e na WWW: http://www.klaus.cz/klaus2/asp/clanek.asp?id=s3cu8AeE3L1v [13] Klaus, V´ aclav. NGO-ismus versus bohulib´e aktivity nevl´ adn´ıch instituc´ı [citov´ ano 10. 1. 2009]. Dostupn´e na WWW: http://www.klaus.cz/klaus2/asp/clanek.asp?id=ostclQHysdFE [14] Klaus, V´ aclav. M´e n´ azory na EU nejsou v´ystˇredn´ı, pane Zavadile [citov´ ano 10. 1. 2009]. Dostupn´e na WWW: http://www.klaus.cz/klaus2/asp/clanek.asp?id=T7TC03wMHHFj 17

ˇ [15] Klaus, V´ aclav. Kaˇzd´y Cech vysokoˇskol´ akem? [citov´ ano 10. 1. 2009]. Dostupn´e na WWW: http://www.klaus.cz/klaus2/asp/clanek.asp?id=HWdS18pj5bOD [16] Klaus, V´ aclav. C´ırkve, jejich ned´ avno publikovan´e dokumenty a ˇcesk´ a transformace [citov´ ano 10. 1. 2009]. Dostupn´e na WWW: http://www.klaus.cz/klaus2/asp/clanek.asp?id=2TobDKinBwe5 [17] Klaus, V´ aclav. Investiˇcn´ı pob´ıdky sniˇzuj´ı ekonomickou efektivnost [citov´ ano 10. 1. 2009]. Dostupn´e na WWW: http://www.klaus.cz/klaus2/asp/clanek.asp?id=kIogBGqHZJQV [18] Klaus, V´ aclav. Odpovˇed’ na dopis t´ykaj´ıc´ı se povinn´eho ˇclenstv´ı v profesn´ıch komor´ ach [citov´ ano 10. 1. 2009]. Dostupn´e na WWW: http://www.klaus.cz/Klaus2/asp/clanek.asp?id=44BPjoO0Ixxx [19] Klaus, V´ aclav. Rovn´ a daˇ n nen´ı chim´era [citov´ ano 10. 1. 2009]. Dostupn´e na WWW: http://www.klaus.cz/klaus2/asp/clanek.asp?id=A7Ciu9GVojLc [20] Klaus, V´ aclav. Teze vystoupen´ı ke st´ atn´ımu rozpoˇctu [citov´ ano 10. 1. 2009]. Dostupn´e na WWW: http://www.klaus.cz/klaus2/asp/clanek.asp?id=8xdWhExeO2KQ [21] Klaus, V´ aclav. Lisabonsk´ a smlouva: manu´ al pro zaˇc´ ateˇcn´ıky [citov´ ano 10. 1. 2009]. Dostupn´e na WWW: http://www.klaus.cz/klaus2/asp/clanek.asp?id=coxnGcwrGXlY [22] Klaus, V´ aclav. Lisabonsk´ a smlouva tuneluje naˇsi suverenitu [citov´ ano 10. 1. 2009]. Dostupn´e na WWW: http://www.klaus.cz/Klaus2/asp/clanek.asp?id=MTdKoCHAkKDZ ˇ [23] Klaus, V´ aclav. Zivotopis – Praˇzsk´y hrad [citov´ ano 10. 1. 2009]. Dostupn´e na WWW: http://www.hrad.cz/cms/cz/prezident_cr/klaus.shtml ˇ Pˇrehled vl´ ˇ v letech 1993-2007 [24] Vl´ ada CR. ad CR [citov´ ano 10. 1. 2009]. Dostupn´e na WWW: http://www.vlada.cz/cz/clenove-vlady/historie-minulych-vlad/ prehled-vlad-cr/1993-2007-cr/default.htm [25] Factum Invenio. Hodnocen´ı vzniku kraj˚ u a p˚ usoben´ı krajsk´ych zastupitelstev [citov´ ano 10. 1. 2009]. Dostupn´e na WWW: http://www.factum.cz/tz110?PHPSESSID= ddb7a104811db74e315a5376297c66bb ˇarovkov´y komunismus [26] Mach, Petr. Z´ [citov´ ano 10. 1. 2009]. Dostupn´e na WWW: http://www.petrmach.cz/cze/prispevek.php?ID=362

18