LI-VI PRAHA spol. s r.o

LI-VI PRAHA spol. s r.o. Jana Ţelivského 8, 130 00 Praha 3

IČO 41189027

tel./fax/zázn.: 222 580 933, 603 251 904

DIČ CZ41189027

e-mail: [email protected]

http://www.livi.cz

Obchodní rejstřík: MěS v Praze, odd. C, vl. 4549

Obytný soubor „Letňany Sever“

Investor: Ing. Jan Dvořák, Barrandovská 158/14, 152 00 Praha 5-Hlubočepy; Pavel Váňa, Louňovická 108, 251 62 Mukařov-Ţernovka Oznámení záměru podle § 6 zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ţivotní prostředí v platném znění v rozsahu přílohy č.3 Zakázkové číslo : 10 237

Datum: 05/2011 Výtisk č.: 1

LI - VI P r a h a spol. s r. o.

Oznámení záměru podle § 6 zákona č.100/2001 Sb. Obytný soubor „Letňany Sever“

LI-VI Praha, spol. s r.o.

2


Oznámení je zpracováno v souladu s přílohou č. 3 zákona č.100/2001Sb., o posuzování vlivů na ţivotní prostředí, v platném znění

Obsah

Strana

Úvod

9

Část A. - Údaje o oznamovateli

11

Část B. - Údaje o záměru

13

B.I.

Základní údaje

13

B.I.1

Název záměru a jeho zařazení podle přílohy č. 1 k zákonu č.100/2001Sb.

13

B.I.2

Kapacita (rozsah) záměru

14

B.I.3.

Umístění záměru

20

B.I.4.

Charakter záměru a moţnost kumulace s jinými záměry

20

B.I.5.

Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, včetně přehledu zvaţovaných variant a hlavních důvodů pro jejich výběr

23

B.I.6.

Popis technického a technologického řešení záměru

28

B.I.7.

Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení

49

B.I.8.

Výčet dotčených územně samosprávných celků

50

B.I.9.

Výčet navazujících rozhodnutí podle §10 odst.4 zákona a správních úřadů, které budou tato vyjádření vydávat

50

B.II.

Údaje o vstupech

51

B.II.1.

Půda

51

B.II.2.

Voda

67

B.II.3.

Ostatní surovinové zdroje

77

B.II.4.

Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu

83

B.III.

Údaje o výstupech

92

B.III.1.

Ovzduší

92

B.III.2.

Odpadní vody

100

B.III.3.

Odpady

116

B.III.4.

Ostatní výstupy

120

B.III.5.

Doplňující údaje

121


3


Část C. - Údaje o stavu ţivotního prostředí v dotčeném území

122

C.I.

Výčet nejzávaţnějších environmentálních charakteristik dotčeného území

122

C.I.1

Ekosystém

123

C.I.2

Územní systém ekologické stability (ÚSES)

124

C.I.3

Významné krajinné prvky

124

C.I.4

Zvláště chráněná území (ZCHÚ)

124

C.I.5

Území přírodních parků (PP)

125

C.I.6

Evropsky významné lokality (EVL) a ptačí oblasti (PO) - Natura 2000

125

C.I.7

Území historického, kulturního, nebo archeologického významu

125

C.I.8

Území hustě zalidněná

125

C.I.9

Území zatěţovaná nad míru únosného zatíţení

127

C.I.10

Staré ekologické zátěţe

127

C.I.11

Extrémní poměry v dotčeném území

127

C.II.

Charakteristika současného stavu ţivotního prostředí v dotčeném území

128

C.II.1.

Ovzduší a klima

128

C.II.2.

Voda

133

C.II.3.

Půda

134

C.II.4.

Horninové prostředí a přírodní zdroje

144

C.II.5.

Flóra řešené lokality

148

C.II.6.

Fauna řešené lokality

155

C.II.7.

Krajina

157

C.II.8.

Ekosystémy

159

C.II.9.

Obyvatelstvo

160

C.II.10.

Jiné charakteristiky

161

C.III.

Celkové zhodnocení kvality ţivotního prostředí v dotčeném území z hlediska jeho únosného zatíţení

163


4


Část D. - Komplexní popis předpokládaných vlivů na ţivotní prostředí a odhad jejich významnosti

164

D.I.

Charakteristika předpokládaných vlivů záměru na obyvatelstvo a ţivotní prostředí a hodnocení jejich velikosti a významnosti

164

D.I.1.

Vlivy na obyvatelstvo

166

D.I.2.

Vlivy na ovzduší a klima

168

D.I.3.

Vlivy na hlukovou situaci a eventuelní další fyzikální a biologické charakteristiky

176

D.I.4.

Vlivy na povrchové a podzemní vody

184

D.I.5.

Vlivy na půdu

186

D.I.6.

Vlivy na horninové prostředí a nerostné zdroje

188

D.I.7.

Vlivy na flóru, faunu a ekosystémy

189

D.I.8.

Vlivy na krajinu

193

D.I.9.

Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky

198

D.II.

Komplexní charakteristika vlivů záměru na ţivotní prostředí z hlediska jejich velikosti, a významnosti a moţnosti přeshraničních vlivů

198

D.III.

Charakteristika environmentálních rizik při moţných haváriích a nestandardních stavech

200

D.IV.

Charakteristika opatření k prevenci, vyloučení, sníţení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů na ţivotní prostředí

201

D.V.

Charakteristika pouţitých metod prognózování a výchozích předpokladů při hodnocení vlivů

202

D.VI.

Charakteristika nedostatků ve znalostech a neurčitosti, které se vyskytly při zpracování dokumentace

209

Část E. - Porovnání variant řešení záměru

210

Část F. - Závěr

212

Část G. - Všeobecně srozumitelné shrnutí netechnického charakteru

214


5


Část H. - Přílohy

219

H.I.

Výkresy - širší vztahy, situace stavby

H.II.

Rozptylová studie

H.III.

Akustická studie

H.IV.

Biologické posudky - flora a fauna

H.V.

Dendrologické posouzení, kácení dřevin

H.VI.

Posudek vlivu na krajinný ráz

H.VI.

Vyjádření úřadu Městské části Praha 18 z hlediska územně plánovací dokumentace

H.VII.

Vyjádření odboru ochrany prostředí Magistrátu hlavního města Prahy k NATURA 2000

H.VIII.

Osvědčení odborné způsobilosti autorizované osoby

Seznam výkresů v příloze H.1: H.I.1

Situace širších vztahů

H.I.2

Celková situace zástavby obytného souboru „Letňany Sever“

H.I.3

Celková situace zástavby severní části (Zóna „A“) - rodinné domy, viladomy a sportovní centrum

H.I.4

Koordinační situace zástavby severní části

H.I.5

Celková situace zástavby jiţní části (Zóna „B“) - bytové a polyfunkční domy

H.I.6

Situace zástavby jiţní části - podlaţnost objektů, koeficienty podlaţích ploch

H.I.7

Situace zástavby jiţní části - doprava v klidu

Poznámka: přílohy jsou v samostatném svazku


6


Zpracováno na základě smlouvy o dílo, zakázkové číslo 10 237 ze dne 7.10.2010 s Ing. Janem Dvořákem Hlavní zpracovatelé: Ing. Jiří Blažek, CSc. Číslo oprávnění ke zpracování dokumentace podle zákona č. 244/1992 Sb.: 4610/751/OPV/93 ze dne 24.1.1995. - vedoucí řešitelského týmu, zpracování dílčích kapitol, koordinace Mgr. Jakub Bucek – rozptylová studie Ing. Josef Novák, Akustika Praha – akustická studie Ing. Pavel Kyzlík, Ing. Jana Maxová, Ekologické poradenství – biologické průzkumy Ing. Roman B. Bukáček, Studio B&M – posudek vlivu na krajinný ráz Ing. Josef Krause, Atelier krajinné ekologie a krajinářské architektury dendrologický průzkum RNDr. Jitka Dvořáková - orientační inženýrsko-hydrogeologický průzkum Antiradon, v.o.s - orientační plošný radonový průzkum Ing. Marie Čedíková - podklad pro odnětí zemědělské půdy ze ZPF Ing. Stanislava Jeřalová – dílčí části oznámení


7



8


ÚVOD Předkládané oznámení o hodnocení vlivů na ţivotní prostředí Obytný soubor „Letňany Sever“ bylo vypracováno podle přílohy č.3 zákona č.100/2001 Sb. v platném znění. Investory záměru jsou: Ing. Jan Dvořák, Barrandovská 158/14, 152 00 Praha 5-Hlubočepy a Pavel Váňa, Louňovická 108, 251 62 Mukařov-Ţernovka. Záměrem investorů (stavebníků) je výstavba obytného souboru tvořeného: v severní části, zvané téţ „zóna A“ - 118 rodinnými domy, 3 viladomy a sportovním areálem s tenisovým klubem, v jiţní části, zvané téţ „zóna B“ - 14 vícepodlaţními bytovými a 3 polyfunkčními domy, v nichţ budou umístěny kancelářské plochy, obchody, restaurace, provozovny sluţeb a rovněţ ubytovna. v areálu budou rozsáhlé plochy zeleně. Lokalitou zvolenou investory je Městská část Praha 18 – Letňany. Řešené území leţí v severovýchodní části území městské části Praha – Letňany. Území se nachází v současně zastavěné i nezastavěné části obce. Ze severu je území ohraničené ochranným pásmem ţelezniční trati Praha – Všetaty – Turnov. Ze západu přiléhá k ploše řešeného území stávající výrobní areál, území určené územním plánem pro výrobu, skladování a distribuci (VS). Slouţí pro umístění výrobních zařízení všeho druhu, pro umístění průmyslové, zemědělské, stavební a řemeslné výroby, včetně skladů, skladovacích a distribučních ploch. Lokalita je v územně analytických podkladech oblastí určenou k obnově – brownfield, kde se očekává vývoj koncepce územního plánu. Dále sousedí ze západu s areálem objektu Green Park, který je funkční plochou nerušící výroby a sluţeb. Z východu je nezastavěná plocha. Na východní hranici s řešeným územím se předpokládá výstavba kanalizačního Letňanského sběrače a dopravního spojení komunikací Letňany – Čakovice, které je vedeno jako veřejně prospěšná stavba pod č. 87/DK/33 – Letňany. Z jihu vede stávající silniční komunikace – ulice Veselská. Na její úpravu probíhá stavební řízení. Je vedená jako stavba č.0093 TV Kbely – etapa 0008 Touţimská. Vytápění objektů bytových a polyfunkčních domů bude dálkovým teplem. Rodinné domy a viladomy budou vytápěny kotli na zemní plyn. Navrhovaná výstavba je v souladu s platným územním plánem. Dle Územního plánu sídelního útvaru hl.m. Prahy je pro řešené území v severní části stanovená funkce OB – čistě obytné území s kódem míry vyuţití území D. V jiţní části je stanoveno funkční vyuţití OV – všeobecně obytné s kódem míry vyuţití D. Na západě je pás řešené plochy s funkčním vyuţitím ZMK –


9


zeleň městská a krajinná. Na jihu, mezi ulicí Veselskou a plochou OV, je pás IZ – izolační zeleň. K řešenému území bude náleţet na severovýchodě i část plochy ZMK. Příslušným úřadem k provedení zjišťovacího řízení je OOP Magistrátu hlavního města Prahy, oddělení posuzování vlivů na ţivotní prostředí. Podle přílohy č.1 k zákonu č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ţivotní prostředí a změně některých souvisejících zákonů, je záměr výstavby Obytného souboru „Letňany Sever“ zařazen do kategorie II, přílohy č.1 k citovanému zákonu (záměry vyţadující zjišťovací řízení). Záměr naplňuje dikci bodu 10.6 – Skladové nebo obchodní komplexy včetně nákupních středisek, o celkové výměře nad 3 000 m2 zastavěné plochy; parkoviště nebo garáţe s kapacitou nad 100 parkovacích stání v součtu pro celou stavbu. V tomto případě bude v garáţích a parkovištích u objektů zřízeno celkem 881 parkovacích stání, z toho 623 stání v podzemních garáţích a 258 stání na parkovištích u objektů. Kromě těchto parkovacích stání bude zřízeno ještě 30 stání v ploše ZMK (zeleň městská a krajinná) určených pro rekreační vyuţití těchto ploch. Pro stavby kategorie II je vyţadováno vypracování oznámení záměru o hodnocení vlivů na ţivotní prostředí v rozsahu daném přílohou č.3 citovaného zákona. Členění oznámení na 4 hlavní kapitoly odpovídá poţadavkům zákona č.100/2001 Sb. v platném znění V části A jsou uvedeny „Údaje o oznamovateli“. Čtenář najde v části B „Údaje o záměru“ - informace o stavbě a jejím umístění, navrhovaných stavebních objektech, příjezdových komunikacích, inţenýrských sítích a jsou podrobně zdokumentovány všechny známé vstupy a výstupy z této stavby. V části C „Údaje o stavu ţivotního prostředí v dotčeném území“ je popsána kvalita ovzduší, vody, půdy, horninového prostředí, fauny a flory, krajiny a ekosystémů. V části D „Komplexní popis a zhodnocení vlivů na ţivotní prostředí“ jsou zdokumentovány veškeré známé vlivy na ţivotní prostředí a zdraví obyvatel, které můţe stavba představovat. V příloze oznámení jsou v mapové části uvedeny situace navrhované zástavby a situace širších vztahů., dále je zde akustická a rozptylová studie, inventarizační biologický průzkum a posudek vlivu záměru na krajinu a krajinný ráz. Je zde rovněţ vyjádření příslušného stavebního úřadu o souladu posuzovaného záměru s platným územním plánem a vyjádření odboru ochrany prostředí Magistrátu hlavního města Prahy k NATURA 2000.


10


ČÁST A.

ÚDAJE O OZNAMOVATELI

A.1

Obchodní firma – investor a oznamovatel záměru: Oznamovateli jsou fyzické osoby - vlastníci pozemků určených k výstavbě: Ing. Jan Dvořák Barrandovská 158/14 152 00 Praha 5 - Hlubočepy telefon: 604 294 167 e-mail: [email protected]

a Pavel Váňa Louňovická 108 251 62 Mukařov-Ţernovka. telefon: 604 294 170 e-mail: [email protected] A.2

Zpracovatel projektové dokumentace: Stavební projekce architekt Mašek s.r.o. Ohradní 26, 140 00 Praha 4 IČO : 264 96 119 DIČ: CZ26496119 Statutární zástupce a vedoucí projektu: Ing.arch. Petr Mašek - jednatel telefon:. 241 480 304, 603 251 184 e-mail: [email protected]


11


A.3

Jméno, příjmení, sídlo a telefon zpracovatele oznámení: Ing. Jiří Blaţek, CSc. LI-VI Praha, spol. s r.o. Jana Ţelivského 8, 130 00 Praha 3 IČO: 411 89 027 DIČ:

CZ41189027

telefon: 222 580 933, 603 251 904 e-mail: [email protected]


12


ČÁST B.

ÚDAJE O ZÁMĚRU

B.I.

ZÁKLADNÍ ÚDAJE

B.I.1.

NÁZEV ZÁMĚRU A JEHO ZAŘAZENÍ PODLE PŘÍLOHY Č.1 K ZÁKONU Č.100/2001 Sb.

Obytný soubor „Letňany Sever“ Předkládané oznámení záměru o hodnocení vlivů na ţivotní prostředí Obytný soubor „Letňany Sever“ slouţí pro zjišťovací řízení a bylo vypracováno podle zákona č.100/2001 Sb. v platném znění, v rozsahu dle přílohy č.3. Podle přílohy č.1 k zákonu č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ţivotní prostředí a změně některých souvisejících zákonů, je záměr výstavby bytových domů Obytný soubor „Letňany Sever“ zařazen do kategorie II, přílohy č.1 k citovanému zákonu (záměry vyţadující zjišťovací řízení). Záměr naplňuje dikci bodu 10.6 – Skladové nebo obchodní komplexy včetně nákupních středisek, o celkové výměře nad 3 000 m2 zastavěné plochy; parkoviště nebo garáţe s kapacitou nad 100 parkovacích stání v součtu pro celou stavbu. V tomto případě bude v garáţích a parkovištích u objektů zřízeno celkem 881 parkovacích stání, z toho 623 stání v podzemních garáţích a 258 stání na parkovištích u objektů. Kromě těchto parkovacích stání bude zřízeno ještě 30 stání v ploše ZMK (zeleň městská a krajinná) určených pro rekreační vyuţití těchto ploch. Pro stavby kategorie II je vyţadováno vypracování oznámení záměru o hodnocení vlivů na ţivotní prostředí v rozsahu daném přílohou č.3 citovaného zákona. Příslušným orgánem k provedení zjišťovacího řízení je v tomto případě Magistrát hlavního města Prahy.


13


B.I.2.

KAPACITA (ROZSAH) ZÁMĚRU

Záměrem investorů - Ing. Dvořáka a pana Váni - popisovaným v tomto oznámení, je výstavba obytného souboru „Letňany Sever“, tvořeného: v severní části, zvané téţ „zóna A“ - 118 rodinnými domy, 3 viladomy a sportovním areálem s tenisovým klubem, v jiţní části, zvané téţ „zóna B“ - 14 vícepodlaţními bytovými a 3 polyfunkčními domy, v nichţ budou umístěny kancelářské plochy, obchody, restaurace, provozovny sluţeb a rovněţ ubytovna. v areálu budou rozsáhlé plochy zeleně. Lokalitou zvolenou investorem je Městská část Praha 18 – Letňany. Podle Územního plánu sídelního útvaru hl.m. Prahy je pro řešené území v severní části stanovená funkce OB – čistě obytné území s kódem míry vyuţití území D. V jiţní části je stanoveno funkční vyuţití OV – všeobecně obytné s kódem míry vyuţití D. Na západě je pás řešené plochy s funkčním vyuţitím ZMK – zeleň městská a krajinná. Na jihu, mezi ulicí Veselskou a plochou OV, je pás IZ – izolační zeleň. K řešenému území bude náleţet na severovýchodě i část plochy ZMK. Rodinné domy a viladomy se nachází v území vymezeném jako čistě obytné, které je označeno jako funkční plocha OB - C. Sportovní areál s tenisovým klubem je umístěn ve funkční ploše SO3 - částečně urbanizované rekreační plochy na pozemku vyuţívaném v dnešní době jako sportoviště. V ploše ZMK - zeleň městská a krajinná - se uvaţuje s umístěním cyklostezky a hřiště. V jiţní části je v území OB navrţená výstavba bytových domů, v území OV výstavba polyfunkčních domů. Plocha ZMK bude nově upravena výsadbou zeleně, cyklostezkou a prvky drobné parkové architektury. Severní část s rodinnými domy, viladomy a tenisovým klubem je navrţena na pozemcích v katastrálním území Letňany těchto parcelních čísel: 760/1, 760/17, 764/2, 766/1, 768/4, 768/5, 796/1, 770, 771, 773/1, 838/1. Jiţní část s bytovými a polyfunkčními domy je situována na pozemcích v katastrálním území Letňany těchto parcelních čísel:. 760/1, 768/4, 768/5. Rozdělení pozemků dotčených posuzovaným záměrem podle zařazení do funkčních ploch dle územního plánu uvádí následující tabulka.


14


Funkční plocha

Celek dle ÚP

Řešená plocha celkem

Bytové a polyfunkční domy

Rodinné domy a sport

IZ

1240

1240

1240

-

OV D

19068

17023

17023

-

OB D

37710

36520

36520

-

ZMK

34704

34704

7478

27226

ZP

6845

6845

184

6661

ZMK

4636

4636

1906

2730

OB C

66774

66774

-

66774

SO 3

13302

13302

-

13302

Celkem

184279

181044

64351

116693

Celková plocha území pro posuzovaný záměr výstavby obytného souboru „Letňany Sever“ činí 181 044 m2. Více o vstupech půdy - pozemků – je uvedeno v kapitole B.II.1. Předpokládané počty osob a) Severní část – rodinné domy, viladomy a sportovní areál

Typ domu

Počet jednotek

Počet osob na jednotku

Celkový počet osob

rodinný řadový dům (A,B) - 4+KK

85

4

340

rodinný dům C - solitér

33

5

165

viladům - 9 bytů

3

31

93

tenisový klub - správce

1

3

3

Počet osob celkem - sever


601

15


Kapacita sportovního areálu

Počet jednotek

Typ domu

sportovní centrum

Počet osob Celkový na počet osob jednotku

restaurace

-

-

60-80

sportovci - ţeny

-

-

30

sportovci - muţi

-

-

30

personál

-

-

10

byt 2+kk

1

3

3

b) jiţní část – bytové a polyfunkční domy Bytové domy:

Dům

Bytů celkem

Velikost bytu

1+kk

2+kk

3+kk

Bytů celkem

4+kk

DŮM A1

2

8

4

14

DŮM A2

2

8

4

14

DŮM A3

2

8

4

14

DŮM A4

3

12

8

23

CELKEM DOMY A

9

36

20

65

DŮM B1

8

18

8

1

35

DŮM B2

6

14

6

1

27

DŮM B3

8

18

8

DŮM B4

6

16

6

1

29

28

66

28

3

125

DŮM C1

6

10

8

0

24

DŮM C2

6

10

7

0

23

12

20

15

0

47

DŮM D1

2

3

7

1

13

DŮM D2

2

2

5

1

10

CELKEM DOMY D

4

5

12

2

23

CELKEM DOMY B

CELKEM DOMY C


16

34


DŮM E1

3

12

14

2

31

DŮM E2

6

12

17

2

37

CELKEM DOMY E

9

24

31

4

68

CELKEM BYTŮ V BYTOVÝCH DOMECH

62

115

122

29

328

POČET OSOB NA BYTOVOU JEDNOTKU

1,5

2,5

4,0

5,0

-

CELKEM OSOB V BYTOVÝCH DOMECH

93

288

488

145

1014

Polyfunkční domy m2

Polyfunkční domy

počet osob

PD 3 UBYTOVNA - 71 ubytovacích jednotek 1,5 osoby/ubytovací jednotku

107

RESTAURACE

150

PD 2 - SLUŢBY, OBCHOD SLUŢBY

1800

OBCHOD

1000

PD 1 - KANCELÁŘE

2600

Celkem

200 307

Sluţby – předpokládá se zřízení provozovny kadeřnictví, kosmetiky apod., dále 5 zdravotnických ordinací. Počty osob celkem pro celý obytný soubor „Letňany Sever“ Část

počet osob

Severní část – rodinné domy, viladomy a sportovní areál Jiţní část – Bytové domy

1014

Jiţní část – Polyfunkční domy

307

Celkem obytný soubor Letňany - Sever


601

17

1922


Počty parkovacích stání: a) Severní část – rodinné domy, viladomy a sportovní centrum

objekt

Počet parkovacích stání v podzemních garáţích

Počet parkovacích stání na povrchu

Počet parkovacích stání celkem

RD

118

147

265

Viladomy

24

7

31

Sportovní centrum

0

56

56

Celkem

142

210

352

b) Jiţní část – bytové a polyfunkční domy Bytové domy:

objekt

Počet Počet parkovacích parkovacích stání stání na povrchu v podzemních garáţích


A1

21

6

27

A2

21

6

27

A3

21

6

27

A4

22

0

22

B1, C1, B2, D1, D2

99

0

99

E1

42

6

48

B3, C2, B4

75

0

75

E2

48

10

58

Celkem

349

34

383


18


Polyfunkční domy:

objekt



PD1 + PD2

98

4

102

PD3 ubytovna

34

5

39

Celkem

132

9

141

Jiţní část celkem:

objekt



BD

349

34

383

PD

132

9

141

Celkem

481

43

524

Celkový počet parkovacích stání v celém areálu

objekt



Severní část

142

210

352

Jiţní část – BD

349

34

383

Jiţní část - PD

132

9

141

Celkem

623

253

876


19


B.I.3.

B.I.4.

UMÍSTĚNÍ ZÁMĚRU Kraj:

Praha

Obec:

Praha 18 - Letňany

Katastrální území:

731439 Letňany

CHARAKTER ZÁMĚRU A MOŢNOST KUMULACE S JINÝMI ZÁMĚRY

Cílem záměru je novostavba obytného souboru „Letňany Sever“, tvořeného v severní části zástavbou rodinných domů a viladomů doplněných sportovním areálem s tenisovými kurty a dalšími sportovišti, v jiţní části pak vícepodlaţními bytovými a polyfunkčními domy. Součástí areálu jsou zpevněné plochy, komunikace a plochy veřejné zeleně. Areálem prochází cyklostezka. Řešené území se nachází na severovýchodním okraji městské části Praha - Letňany, která v daném místě hraničí s městskou část Praha Čakovice. Území se nachází v současně zastavěné i nezastavěné části obce. Ze severu je území ohraničené ochranným pásmem ţelezniční trati Praha – Všetaty – Turnov. Ze západu přiléhá k ploše řešeného území stávající výrobní areál, území určené územním plánem pro výrobu, skladování a distribuci (VS). Slouţí pro umístění výrobních zařízení všeho druhu, pro umístění průmyslové, zemědělské, stavební a řemeslné výroby, včetně skladů, skladovacích a distribučních ploch. Lokalita je v územně analytických podkladech oblastí určenou k obnově – brownfield, kde se očekává vývoj koncepce územního plánu. Dále sousedí ze západu s areálem objektu Green Park, který je funkční plochou nerušící výroby a sluţeb. Z východu je nezastavěná plocha. Na východní hranici s řešeným územím se předpokládá výstavba kanalizačního Letňanského sběrače a dopravního spojení komunikací Letňany – Čakovice, které je vedeno jako veřejně prospěšná stavba pod č. 87/DK/33 – Letňany. Z jihu vede stávající silniční komunikace – ulice Veselská. Na její úpravu probíhá stavební řízení. Je vedená jako stavba č.0093 TV Kbely – etapa 0008 Touţimská. Pozemky určené k zástavbě jsou mírně svaţité od jihovýchodu k severozápadu. Na pozemku č.770 v současné době stojí jednopodlaţní stavba bez čísla popisného a evidenčního, původně slouţící pro správu sportoviště umístěného na parcele 771. Na parcelách 776/1 a 768/4 se nachází zahrádkářská osada a na parcele 773/1 se nachází kynologický klub. Umístění pozemků pro navrhovanou výstavbu umoţňuje bezproblémové dopravní řešení – celý areál bude dopravně napojen na rekonstruovanou Veselskou ulici.


20


Při výstavbě budou zřízena i garáţová a povrchová parkovací stání pro obyvatele – rezidenty bytových domů i pro návštěvníky. Cílem záměru je tedy: v severní části (zóna „A“) výstavba 118 rodinných domů, 3 viladomů a sportovního areálu s tenisovým klubem; v jiţní části (zóna „B“) výstavba 14 vícepodlaţních bytových a 3 polyfunkčních domů, v nichţ budou umístěny kancelářské plochy, obchody, restaurace, provozovny sluţeb a rovněţ ubytovna; výstavba 623 parkovacích stání v podzemních garáţích a 253 parkovacích stání na povrchu, celkem tedy bude vybudováno v celém areálu 876 parkovacích stání; výstavba zpevněných ploch v rámci areálu, vnitroareálových komunikací a výstavba vjezdu do obytného souboru s napojením na ulici Veselskou; zřízení chodníků a cyklostezky procházející areálem; Sadové úpravy v okolí bytových a polyfunkčních domů, plochy veřejné zeleně. Toto oznámení řeší pouze výstavbu vlastních rodinných, bytových a polyfunkčních domů, sportovního centra a komunikací a jejich napojení na inţenýrské sítě a sadové úpravy v rámci celého areálu.okolí. Kumulace s jinými stavbami se nepředpokládá. V současné době probíhá v okolí dotčených pozemků intenzívní výstavba, a to jak dopravních, tak i dalších staveb, především bytových domů. Jedná se o stavbu Veselská – TV Kbely, stavba č.0093, etapa 0008 Touţimská..V rámci této stavby probíhá významná rekonstrukce Veselské ulice včetně výstavby mimoúrovňové křiţovatky Veselská – Kbelská. Stavba by měla být ukončena v 07/2012. Na tuto rekonstruovanou Veselskou ulici bude obytný areál napojen nově vybudovaným vjezdem z jiţní části kolem Polyfunkčních domů. Další stavbou v bezprostředním okolí posuzovaného záměru je Obytný soubor Rezidence Veselská na pozemcích jiţně od areálu Letňany Sever.


21


Tato Rezidence Veselská představuje výstavbu 5 bytových domů řazených podél ulic Veselská, Beranových a nové propojovací komunikace směrem k Obytnému Souboru Beranových (OSB). Jedná se o obytný soubor se 367 byty převáţně niţších velikostních kategorií, který bude tvořit přechod mezi vysokopodlaţní zástavbou OSB (Central Group) na jihu a stávající průmyslovou zástavbou areálu Avie Letňany na severu, jakoţ i v tomto oznámení posuzovanou zástavbou Obytného souboru Letňany Sever. Přestoţe tyto stavby probíhají (budou probíhat) v relativně blízkém okolí posuzovaného areálu Letňany Sever, není zde předpoklad, ţe by kumulace těchto záměrů způsobila závaţnější problémy. Vzhledem k předpokládaným harmonogramům výstavby jednotlivých staveb lze s největší pravděpodobností předpokládat, ţe stavební činnosti nebudou probíhat současně, případně ţe kaţdá ze staveb bude v daném okamţiku v jiné fázi, takţe nedojde k dopravním problémům na přilehlých komunikacích. Výstavba obytného souboru Letňany Sever nebude trvale omezovat ţádné existující provozy. Pro vybudování přípojek a vedení inţenýrských sítí, leţících mimo vlastní pozemky určené pro výstavbu obytného souboru budou zřízeny dočasné zábory na sousedních pozemcích. Při realizaci přípojek a vedení inţenýrských sítí budou zřízeny na veřejných komunikacích přejezdy a přechody tak, aby nebyla omezena práva a uţívání ostatních nemovitostí. Veškeré stavební práce budou prováděny tak, aby se minimalizoval dopad na okolí a stavební činnost neomezovala ţádné stávající objekty a provozy v sousedství. Po dobu výstavby bude lokalita přístupná z ulice Veselské. Před zahájením stavebních prací na bytových domech bude jiţ provedena výstavba hlavních areálových komunikací se všemi sítěmi. Voda a energie pro výstavbu budou zajištěny z těchto sítí – staveništními odběry.


22


B.I.5.

ZDŮVODNĚNÍ POTŘEBY ZÁMĚRU A JEHO UMÍSTĚNÍ, VČETNĚ PŘEHLEDU ZVAŢOVANÝCH VARIANT A HLAVNÍCH DŮVODŮ PRO JEJICH VÝBĚR, RESP. ODMÍTNUTÍ

Umístění posuzovaného záměru obytného souboru Letňany Sever je plně v souladu se Strategickým plánem hlavního města Prahy. Zastupitelstvo hl. m. Prahy schválilo dne 11. 12. 2008 usnesením č. 22/42 aktualizaci Strategického plánu hl. m. Prahy a dne 22. 10. 2009 schválilo usnesením č. 30/84 „Program realizace strategické koncepce hl. m. Prahy na období 20092015“. V dalším textu této kapitoly stručně citujeme ze Strategického plánu Prahy. Praha chce dosáhnout odlehčení svého centra a rovnoměrnějšího vyuţití celého prostoru města, zlepšovat kvalitu prostorového uspořádání a architektury. K naplnění této strategické vize bude městská správa (samospráva, úřady a městské organizace) ve spolupráci s ostatními sloţkami veřejného sektoru, se soukromým sektorem a s obyvateli města: rozvíjet území rozšířeného celoměstského centra, významná centra s podílem celoměstských funkcí a místní centra tak, aby byla dobře dostupná pro obyvatele jednotlivých částí města i regionálního zázemí, usilovat o to, aby se vybraná rozvojová území a nová centra stala příjemnými a atraktivními lokalitami s pestrou nabídkou pracovních příleţitostí, sluţeb a veřejného vybavení, sledovat vyuţitím vybraných rozvojových území a výstavbou nových center odlehčení historického jádra a uchování jeho genia loci. Strategický plán klade velký důraz na vyváţený rozvoj všech území Prahy Praha si dokázala uchovat soubor vzácně ucelených a zároveň různorodých stavebních celků a prostorových struktur, pocházejících z různých období více neţ tisícileté historie města. Dynamická rovnováha a zároveň vzájemné napětí mezi jednotou a různorodostí, mezi setrváním a změnou, mezi fyzickou strukturou a činnostmi, které v ní probíhají, jsou podstatou genia loci Prahy. Kvalita prostorového uspořádání a architektury Prahy, zejména historického jádra, můţe být pro město i nadále jedním z klíčových rozvojových potenciálů. Jeho efektivní vyuţití ale vyţaduje všeobecně sdílenou a jasnou představu o prostorovém rozvoji celého města a její cílevědomé uskutečňování. Důvodem jsou rostoucí nároky na omezený prostor stávajícího celoměstského centra (převáţná část historického jádra, části navazujících čtvrtí Smíchova, Karlína, Vinohrad) vytvářející nadměrný tlak na jeho přeměny. Pokud by mu Praha podlehla, došlo by k devastaci kulturních a historických hodnot s následnými ekonomickými ztrátami. Praha však nemůţe přistoupit k tvrdým jednostranným omezením vůči poptávce po rozvoji, neboť by tím ztratila na celkové přitaţlivosti v rámci evropského prostoru. Řešením této situace je nabídka atraktivních ploch pro rozvoj mimo historické jádro Prahy. To je také příleţitostí pro řadu praţských čtvrtí s nedostatečnou nebo nevyhovující veřejnou vybaveností, které touto cestou mohou získat plnohodnotně vybavená centra s významnou nabídkou pracovních příleţitostí. K naplnění tohoto


23


strategického záměru Prahy bude nutné sladit veřejný zájem se zájmem soukromých investorů, rozvíjet aktivní spolupráci veřejného a soukromého sektoru na principech partnerství (PPP). Ve veřejném zájmu je rozšiřování celoměstského centra (Pankrác včetně okolí stanice metra Budějovická, Bubny–Zátory, Karlín) a rozvoj stávajících nebo nových center v lokalitách, které jsou kvalitně obslouţeny veřejnou dopravou, především metrem. Kaţdé jiné umístění by mohlo vyvolat podstatný nárůst automobilové dopravy, coţ je v rozporu se strategickými cíli města. Investiční aktivity by se měly dále soustřeďovat do dalších strategických rozvojových území (území Vysočan, Letňany–Kbely, Ruzyně–Drnovská, Západní Město). Zejména území navazující bezprostředně na mezinárodní Letiště Ruzyně má velký potenciál stát se významným administrativně-komerčním a obsluţným centrem v rámci středoevropského prostoru a zároveň dynamickým rozvojovým stimulem celého praţského regionu. Dosavadní zájem velkých soukromých investorů zatím vedl ke vzniku především obchodně-společenských center celoměstského i regionálního významu. Taková centra vznikla na okraji Prahy (Černý Most, Letňany, Zličín) a také za hranicemi města (Čestlice) – tam však bez zajištění adekvátní dostupnosti veřejnou dopravou. Významná centra s podílem celoměstských funkcí se rozvíjejí v Dejvicích, Nových Butovicích a na Palmovce. Další velká nákupní a administrativní zařízení vznikají často nekoordinovaně a necitlivě ke svému okolí i mimo území předpokládaná územním plánem. Alternativou k tomuto trendu je omezování jejich kapacit a rozvoje ve prospěch investic menšího měřítka „městského“ charakteru. Místní centra přitom mohou získat některé aktivity celoměstského významu a měla by se stát fungujícími centry větších částí města i jednotlivých čtvrtí. Celý tento proces je nutné důsledně posuzovat z hlediska principů udrţitelného rozvoje (hrozí překročení kapacity a přílišné, zejména dopravní, zatíţení jednotlivých lokalit) i vlivů na ţivotní prostředí jak v lokálním, tak celoměstském měřítku. Harmonie městského prostoru závisí na tom, do jaké míry se podaří provázat cíle a aktivity prostorového rozvoje se strategickými cíli předchozích tematických okruhů. Základním strategickým směrem v prostorovém rozvoji Prahy je funkčně a prostorově vyváţené vyuţití území města. Je třeba věnovat pozornost i částem města leţícím mimo historické jádro, územím rozšířeného celoměstského centra, významným centrům s podílem celoměstských funkcí a místním centrům. Pro zajištění harmonie městského prostoru je zapotřebí dbát na soulad funkčního a prostorového uspořádání území. Základem je urbanistická koncepce zaloţená na vyváţeném vyuţití a rozvoji tří historicky utvářených prostorových pásem – celoměstského centra, kompaktního města a vnějšího pásma. Funkci celoměstského centra v současnosti plní podstatná část památkové rezervace hl. m. Prahy. Nabídkou atraktivních ploch v rámci rozšířeného celoměstského centra se neúměrný tlak na historické jádro postupně sniţuje a otevírají se tak další moţnosti pro uchování a vhodné vyuţití jeho jedinečných kvalit. Veřejné prostory, které jsou nadměrně zatěţovány automobilovou dopravou, bude moţné rehabilitovat. Kompaktní město bylo vymezeno v rozsahu původních praţských předměstí s blokovou zástavbou, zahradních měst z období před 2. světovou válkou a zástavby


24


praţských sídlišť. V prostorovém uspořádání původních praţských předměstí se výrazné změny nepředpokládají s podstatnou výjimkou území uvolněných po výrobních aktivitách a opuštěných dráţních pozemků s velkým rozvojovým potenciálem. Právě investičnímu rozvoji těchto lokalit by město mělo věnovat největší pozornost. Posilováním významných center s podílem celoměstských funkcí a místních center v kompaktním městě lze významně pozitivně ovlivnit současné nárazové a neefektivní vyuţívání některých převáţně monofunkčních městských území (bydlení, výroba, vybavenost). Podstatně se zlepší současná situace, kdy mezi bydlišti, pracovišti a centrem města jsou velké vzdálenosti a vzniká zbytečně vysoká poptávka po dopravě, navíc soustředěná do jednosměrných špičkových proudů. Smyslem změn v dnešních monofunkčních souborech by nemělo být násilné připodobňování k charakteru zástavby centra města, ale vlastní identita a prostorový řád. Vnějšímu pásmu dominuje příměstská krajina s původně venkovským osídlením. Nová zástavba by měla citlivě navázat na stávající sídla. Nekoordinované a v platném územním plánu nezakotvené ţivelné zabírání dalších nezastavěných ploch pro výstavbu satelitních obytných celků i pro výrobní, logistické a komerční areály ohroţuje další harmonický rozvoj tohoto území. Ve vnějším pásmu jsou nejlepší podmínky pro rozšiřování a kultivaci ploch zeleně a pro dotvoření územního systému ekologické stability, zaloţeného na vhodném propojení vybraných ploch zeleně a vodních prvků. Rovnoměrnější vyuţití prostoru města Strategickým cílem je soustředění nabídky pracovních příleţitostí a veřejné vybavenosti do nových území rozšířeného celoměstského centra, významných center s podílem celoměstských funkcí a místních center je přiblíţí k nejvýznamnějším lokalitám bydlení. Tím se stanou pro obyvatele Prahy dostupnější a zlepší se prostorové rozmístění jednotlivých funkcí města. Rozvojem území rozšířeného celoměstského centra (lokality Pankrác včetně okolí stanice metra Budějovická, Karlín, Bubny–Zátory) a dalších strategických rozvojových území (Vysočany, Letňany–Kbely, Ruzyně–Drnovská, Západní Město) dojde k decentralizaci zejména komerčních aktivit, která sníţí dopravní zatíţení historického jádra. Tyto lokality by spolu s centry Dejvice, Nové Butovice a Palmovka měly převzít některé funkce celoměstského a nadměstského významu. Rozvoj území rozšířeného celoměstského centra, obvodových center a dalších strategických rozvojových území V rozšířeném celoměstském centru (Smíchov, Pankrác, Karlín, Bubny–Zátory) a dalších strategických rozvojových územích (Vysočany, Letňany–Kbely, Ruzyně– Drnovská, Západní Město) podporovat umístění investičních záměrů celoměstského a nadměstského významu (instituce města a ústřední orgány státu, centrály nadnárodních institucí, bankovní a komerční centrály, obchody, kulturněspolečenská a vzdělávací centra, vhodná sportovní zařízení apod.). Dne 15.11.2010 byla na dotčenou lokalitu pod č.j.: MC18/6972/2010/OVÚR/Kl vydána ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ INFORMACE o podmínkách vyuţívání území a změn jeho vyuţití. Podle Územního plánu sídelního útvaru hl.m. Prahy je pro řešené území v severní části stanovená funkce OB – čistě obytné území s kódem míry vyuţití území LI-VI Praha, spol. s r.o.

25


D. V jiţní části je stanoveno funkční vyuţití OV – všeobecně obytné s kódem míry vyuţití D. Na západě je pás řešené plochy s funkčním vyuţitím ZMK – zeleň městská a krajinná. Na jihu, mezi ulicí Veselskou a plochou OV, je pás IZ – izolační zeleň. K řešenému území bude náleţet na severovýchodě i část plochy ZMK. Rodinné domy a viladomy se nachází v území vymezeném jako čistě obytné, které je označeno jako funkční plocha OB - C. Sportovní areál s tenisovým klubem je umístěn ve funkční ploše SO3 - částečně urbanizované rekreační plochy na pozemku vyuţívaném v dnešní době jako sportoviště. V ploše ZMK - zeleň městská a krajinná - se uvaţuje s umístěním cyklostezky a hřiště. V jiţní části je v území OB navrţená výstavba bytových domů, v území OV výstavba polyfunkčních domů. Plocha ZMK bude nově upravena výsadbou zeleně, cyklostezkou a prvky drobné parkové architektury. Společný investiční záměr investorů odpovídá vymezení činností, pro které je dané území určeno. Většina pozemků je dle výpisu z katastru nemovitostí zařazena jako druh pozemku „orná půda“ s ochranou „zemědělský půdní fond“ (ZPF). U těchto pozemků bude zaţádáno o jejich vynětí ze ZPF. Část dotčených pozemků je zařazena jako druh pozemku „ostatní plocha“. Plochy jsou v současnosti z větší části nezastavěné a vyuţívané převáţně pro zemědělské účely. Na části pozemků se nachází zahrádkářská osada a kynologický klub. Daný pozemek byl investory vybrán z důvodu vyřešených majetkoprávních vztahů (investoři jsou současně vlastníky dotčených pozemků) i jejich vhodné polohy uprostřed stávající zástavby. Navrhovaná výstavba přirozeně doplňuje ucelenost území z hlediska bytové výstavby. Pozemek je rovinatý, pro bytovou výstavbu má výhodný tvar, jemuţ byla plně podřízena i dispozice navrhované zástavby Staveniště je dobře přístupné ze stávajících komunikací. Příjezd na staveniště bude po stávající asfaltové komunikaci, která je prodlouţením ulice Veselská. Pro vjezd na staveniště bude pouţitý stávající vjezd. Zařízení staveniště bude realizováno přímo na jednotlivých pozemcích. Napojení inţenýrských sítí je moţné na stávající rozvody v ulici Veselské. Na pozemcích se nevyskytují jakékoliv podzemní ani nadzemní inţenýrské sítě, které by vyţadovaly přeloţit a tím bránily navrhované výstavbě. Objekty bytových a polyfunkčních domů budou napojeny na centrální zdroj tepla a nebudou zdrojem škodlivin z vytápění. Rodinné domy a viladomy budou mít vlastní plynové kotelny. V docházkové vzdálenosti od plánované výstavby se nachází u křiţovatky ulic Veselská a Beranových autobusová zastávka Veselská pro linky 151,158,186 a 269. Všechny tyto linky mají některou zastávku nebo konečnou u stanice metra. Autobusy zastavují u těchto stanic metra Českomoravská, Vysočanská, Prosek, Stříţkov, Černý most a Nádraţí Holešovice. Další autobusová zastávka v docházkové vzdálenosti je v Čakovicích v ulici Ke stadionu, kde zastavují linky 140,151 a 158. Všechny tyto linky mají některou zastávku nebo konečnou taky u stanice metra. Autobusy zastavují u těchto stanic metra Českomoravská, Vysočanská, Prosek, Stříţkov a Palmovka. Další moţností je vyuţití vlakové dopravy z vlakového nádraţí Čakovice.


26


V rámci výstavby nové komunikace u jiţní hranice pozemků bude v blízkosti zřízená nová zastávka autobusu. Veškerou autobusovou dopravu zajišťuje Praţská integrovaná doprava. Z uvedených důvodů se navrţená lokalita pro daný záměr jeví vhodná a vzhledem ke skutečnosti, ţe se jedná o území určené pro daný typ zástavby, nebylo uvaţováno s jinými variantami. Variantně byla řešena pouze vlastní zástavba dotčených pozemků a uspořádání a podlaţnost jednotlivých objektů rodinných, bytových a polyfunkčních domů. Výsledná varianta, která je popisovaná v tomto oznámení, je optimální z hlediska investičního záměru, poţadavků územního plánu, napojení na dopravní infrastrukturu a inţenýrské sítě i dalších faktorů. Posuzovaný záměr plně respektuje doporučení vyplývající ze zpracovanéjho posudku vlivu záměru na krajinný ráz, a to respektování stávající mimoletní zeleně, kdy kvalitní prostory se vzrostlými dřevinami budou zachovány a začleněny do zástavby. Záměr sám o sobě se uplatní díky zachování výšek jednotlivých hmot nepřesahujících výšku stávající zástavby pouze v daném místě a v dílčích průhledech z okolních zastavěných prostorů.


27


B.I.6.

POPIS STAVEBNÍHO, TECHNICKÉHO A TECHNOLOGICKÉHO ŘEŠENÍ ZÁMĚRU

a) Stavební, dispoziční a urbanistické řešení Popisovaný záměr je členěn na dvě základní části: Rodinné domy, viladomy a sportovní areál v severní části (zóna „A“) Bytové a polyfunkční domy v jiţní části (zóna „B“) V následujícím textu je posuzovaný záměr popsán v tomto členění. Severní část (téţ zvaná zóna „A“) RODINNÉ DOMY Na 118 parcelách jsou navrţeny řadové a samostatně stojící rodinné domy o jedné bytové jednotce jsou dvoupodlaţní nepodsklepené objekty zastřešené plochou střechou. Bytové jednotky řadových rodinných domů budou řešeny kategorie 4+kk s vestavěnou garáţí. Krajní sekce je široká 9,5 m a vnitřní sekce 8,75 m hloubka Rd je 10,5 m. Samostatně stojící domy nejsou řešeny a jejich parcely jsou určené pro individuální výstavbu. Při návrhu bude dodrţena uliční čára, která je stanovena u solitérních domů vzdálenosti 6,5 m mezi hranici parcely komunikace a uliční fasády RD. Při návrhu IRD budou dodrţeny odstupové vzdálenosti od hraníc parcel a mezi RD. Kaţdý RD má samostatný vstup z venkovního prostoru. Tyto vstupy jsou umístěny v uliční fasádě a jsou kryty balkonem nebo přesahem 2.NP, který tvoří se sloupkem závětří. Dispoziční řešení Dispoziční řešení řadových rodinných domů (ŘRD) typu A krajní sekce vstupními dveřmi se vejde do předsíně, z které jsou vstupy na WC, do šatníku a do obytné části 1.NP s kuchyňským koutem a schodištěm do 2.NP. U kuchyňského koutu je situovaná spíţ. Vedle vstupu je umístěn vjezd do garáţe. Z garáţe je přístupný sklad pod schodištěm a přímý vstup na zahradu. Dvouramenné schodiště s mezipodestou zajišťuje vertikální propojení z 2. NP a přímo navazuje na chodbu, ze které jsou přístupné 3 pokoje, koupelna a samostatné WC s umývátkem. Z loţnice rodičů je přístupná druhá koupelna a z dětského pokoje orientovaného do ulice je přístup na balkon. Vnitřní sekce ŘRD typu A je uţší a proto v úrovni 1.NP nemá u kuchyňského koutu spíţ. V 2.NP oproti krajní sekci schází samostatné WC, které je součástí koupelny a z části chodby je vytvořená technická místnost s kotlem. Dispoziční řešení ŘRD typu B krajní sekce je v 1.NP stejné jako u typu A. V 2.NP se mezi koupelnou a samostatným WC nachází technická místnost s kotlem a balkon orientovaný směrem do ulice je přístupný z loţnice rodičů.


28


Vnitřní sekce ŘRD typu B je uţší a proto v úrovni 1.NP nemá u kuchyňského koutu spíţ. V 2.NP je dispozice stejná jako u krajové sekce. Stavebně – konstrukční řešení Nosné obvodové zdivo a vnitřní stěny budou zděné. Na ţelezobetonové věnce bude osazena ţelezobetonová nebo keramická prefabrikovaná stropní konstrukce. Objekty budou opatřeny zateplovacím systémem . Vytápění Vytápění objektů bude řešeno pomocí plynových kotlů. Objekty byly posuzovány dle předběţného výpočtu tepelných ztrát dle ČSN 06 0210. Obvodové konstrukce budou splňovat součinitel prostupu tepla: obvodová stěna

U = 0,38 W/m2K

střecha

U = 0,24 W/m2K

podlaha

1.NP

okna

U = 0,6 W/m2K U = 1,4 W/m2K

VILADOMY Na 3. parcelách se plánuje výstavba 3 viladomů o 9 bytových jednotkách s jedním podzemním podlaţím 3 nadzemními podlaţími a 4 ustupujícím podlaţím zastřešených plochou střechou bez výtahu. Celkový vzhled objektu vychází z řešení parkování v úrovni podzemního podlaţí, které je přístupné vjezdem se sklonem 10% a hlavním vstupem v úrovni terénu tak aby byl zajištěn přístup a moţnosti úpravy jednoho bytu v kaţdém viladomě pro osoby se sníţenou schopností pohybu a orientace. Z tohoto důvodu jsou jednotlivé části podlaţí vůči sobě uskočené o půl podlaţí. Dispoziční řešení V úrovni 1. PP se nachází společná garáţ pro 8 automobilů třídy O1 a O2. Z garáţe je přímý vstup do schodiště na úroveň mezipodesty. Jedním ramenem je přístupná další část podzemního podlaţí, kde jsou umístěné následující místnosti: úklidová komora, kočárkárna a kola, kotelna, prádelna a sušárna a sklepní koje. Druhým schodišťovým ramenem je přístupné 1.NP a hlavní chodba se vstupem do objektu a byt č.1 o velikosti 2+kk. Byt č.1 je dispozičně členěn na následující místnosti: předsíň, koupelna, WC, loţnice a obývací pokoj s KK. Z mezipodesty 1.NP jsou přístupné dva byty. Byt č. 2 je řešen jako garsonka o velikosti 1+kk s předsíní koupelnou a pokojem s KK. Byt č. 3 o velikosti 3+kk je řešen následovně . Z předsíně je přístup na WC, do koupelny, dvou pokojů a obývacího pokoje s KK. Z obývacího pokoje je přístupná velká terasa nad prostorem garáţe. V 2.NP jsou umístěné taky 3 byty se stejnou dispozicí. Byt č. 4 o velikosti 2+kk je doplněn o balkon, byt č.5 je stejný jako byt č. 2 velikosti 1+kk a byt č. 6 má místo terasy balkon.


29


V 3. NP jsou umístěné 3 byty . Z toho byt č. 7 velikosti 2+kk je stejný jako byt č.4 a byt č. 9 je stejný jako byt 6 o velikosti 3+kk. Byt č.8 je dvojúrovňový o velikosti 4+kk s předsíni se schodištěm, loţnicí s koupelnou v úrovni 3.np. V úrovní 4.np se nachází obývací pokoj s balkonem, chodbou, pokojem, pracovnou a koupelnou. U tohoto bytu je moţnost připojit část střechy jako terasu. Kapacity viladomů byty o jedné místnosti(1+kk) byty o velikosti do 100 m

2

2

2+kk

3

3+kk

3

4+kk

1

Stavebně – konstrukční řešení Nosné obvodové zdivo a vnitřní stěny budou zděné. Na ţelezobetonové věnce bude osazena ţelezobetonová nebo keramická prefabrikovaná stropní konstrukce. Objekty budou opatřeny zateplovacím systémem . Vytápění Vytápění objektu bude řešeno pomocí plynového kotle z centrální kotelny. Objekty byly posuzovány dle předběţného výpočtu tepelných ztrát dle ČSN 06 0210. Obvodové konstrukce budou splňovat součinitel prostupu tepla: obvodová stěna

U = 0,38 W/m2K

střecha

U = 0,24 W/m2K

podlaha

1.NP

okna

U = 0,6 W/m2K U = 1,4 W/m2K

TENISOVÝ KLUB Na ploše SO3 se plánuje výstavba tenisového klubu plnícího zázemí k tenisovým kurtům. Tenisový klub bude dvoupodlaţní nepodsklepený objekt zastřešen převáţně plochou střechou. Objekt bude přístupný i pro osoby se sníţenou schopností pohybu a orientace. Dispoziční řešení V úrovni 1. NP za hlavním vstupem se nachází zádveří, přes které se vstupuje do haly s recepcí. Naproti recepci jsou šatny pro muţe a ţeny a chodba vedoucí k tenisovým kurtům. Vpravo od recepce se vstupuje do části kde jsou umístěné dva squashové kurty, posilovna, sklad a schodiště vedoucí do druhého nadzemního podlaţí, kde se nachází dva multifunkční sály, úklidová komora a sklad. Vlevo od recepce vedle zádveří se nachází WC pro zaměstnance, technická místnost, WC pro invalidy a vstup do restaurace se sociálním zázemím a kuchyní. Z prostoru restaurace vede schodiště do 2. NP, kde se nachází byt správce, kanceláře, šatna zaměstnanců, WC zaměstnanců, kotelna a místnost VZT.


30


Urbanistické řešení Urbanistické řešení vychází z celkového tvaru pozemků, z katastrálního dělení a hlavně rozdělení na funkční plochy dle platného územního plánu, které určuje i místa napojení nově navrhovaných komunikací na stávající komunikační síť. Pro vjezd do území bude nutno vybudovat dočasný vjezd z plánované komunikace I.třídy prodlouţení nová Touţimská. Tato komunikace povede přes území s funkčním vyuţitím OV-D, OB-D a ZMK aţ k řešené ploše OB-C a SO3 na kterých je plánována výstavba. V místě domů bude mít hlavní uliční prostor šířku 8,5 m a bude řešen jako obytná ulice s obousměrným provozem. Obytná zóna bude řešena s jednosměrným provozem a šířkou komunikace 6,5 m. Podél uličního prostoru budou situovány řadové nebo izolované rodinné domy s vestavěnou garáţí a jedné bytové jednotce 4+kk. Domy jsou řešeny jako nepodsklepené s dvěma nadzemními podlaţími. Domy mají jednoduchý tvar, jsou zastřešeny plochými střechami. Fasády jsou členěny okny, balkonovými dveřmi v přízemí pro vstup na zahradu – terasu a vchodovými dveřmi. Převládající povrchová úprava fasád domů je omítka s barevným nátěrem s přiznanou podezdívkou s povrchovou úpravou v jiném barevném odstínu a obkladem z fasádních desek. Uliční fasády domů jsou oţiveny konstrukcí závětří ve formě balkonu podepřeného sloupkem. Na 3. parcelách se plánuje výstavba 3 viladomů o 9 bytových jednotkách s jedním podzemním podlaţím 3 nadzemními podlaţími a 4 ustupujícím podlaţím zastřešených plochou střechou bez výtahu. Celkový vzhled objektu vychází z řešení parkování v úrovni podzemního podlaţí, které je přístupné vjezdem se sklonem 10% a hlavním vstupem v úrovni terénu tak aby byl zajištěn přístup a moţnosti úpravy jednoho bytu v kaţdém viladomě pro osoby se sníţenou schopností pohybu a orientace. Z tohoto důvodu jsou jednotlivé části podlaţí vůči sobě uskočené o půl podlaţí. Převládající povrchová úprava fasád domů je omítka s barevným nátěrem s přiznanou podezdívkou s povrchovou úpravou v jiném barevném odstínu a obkladem s fasádních desek. Uliční fasády domů jsou oţiveny předsazenou konstrukcí vstupu se závětřím krytím plochou střechou podepřenou sloupkem. V severovýchodní části řešeného území se uvaţuje se stavbou sportovního areálu s tenisovým klubem. Tenisový klub bude dvoupodlaţní nepodsklepený objekt zastřešen převáţně plochou střechou. Objekt bude přístupný i pro osoby se sníţenou schopností pohybu a orientace. Jiţní část (téţ zvaná zóna „B“) BYTOVÉ A POLYFUNKČNÍ DOMY Urbanistické řešení vychází z regulativ územního plánu, umístění pozemku s ohledem na stávající napojení na komunikační síť a s ohledem na okolní zástavbu a plochy stávající i výhledové.


31


Celý obytný soubor je tvořen třemi funkčními částmi a tomu odpovídá i jeho urbanistické řešení. Páteřní komunikace je společná pro severní část s rodinnými domy a viladomy. Tvoří ji vozovka, která je řešená jako dvoupruhová, dvousměrná komunikace s jednostranným chodníkem, doplněná silniční zelení – stromy v zatravněných plochách. Tato komunikace bude v rámci nové výstavby bytových domů doplněna o dvě křiţovatky pro napojení obytné ulice a podélný chodník po druhé straně komunikace se zelení a podélnými parkovacími stáními. Na komunikaci budou napojeny tři vjezdy do garáţí bytových domů a vjezd na parkoviště a do garáţí polyfunkčního domu PD3. Obytná ulice je řešená jako okruţní se dvěma křiţovatkami, které ulici napojují na stávající pozemní komunikaci. Směrem k polyfunkčním domu je obytná ulice prodlouţena slepým zásobovacím ramenem ukončeným kruhovým obratištěm. Prostor obytné ulice v proměnlivé šířce 8, 10, 15,3 m je tvořen dvoupruhovou dvousměrnou vozovkou doplněnou po jedné nebo obou stranách chodníkem, zelení a místy kolmými parkovacími stáními. Z obytné ulice jsou řešeny vjezdy do garáţí bytových domů. Výstavba obytných domů je navrţená převáţně podél komunikací. Čtyři bytové domy v západní části území jsou umístěny kolmo na obytnou ulici. Bytové domy jsou hmotově řešeny jako deskové s proměnlivou výškou, která klesá směrem k severovýchodu, tzn. směrem k druhé části čistě obytného území se zástavbou rodinnými domy a viladomy. Mezi bytovými domy vzniká ve střední části vnitroblok, který bude mít rekreační a odpočinkovou funkci. Parková úprava bude řešená chodníky, umístěním malého dětské hřiště nebo hracích prvků rozptýlených v ploše, vodním prvkem a ozeleněnými plochami sadových úprav. Vše bude doplněno drobnými prvky parkové architektury. Velká část bytových domů má první nadzemní podlaţí zvýšené, umístěné cca 1,5 m nad terénem nad prostorem hromadných garáţí pro jednotlivé domy. Plocha v jihozápadní části řešeného území je definovaná jako plocha všeobecně obytná a jsou v ní navrţeny polyfunkční domy PD1, PD2 a PD3 a čtyřpodlaţní bytový dům A4. Dům PD 1 je navrţen jako deskový čtyřpodlaţní objekt, který je propojen jednopodlaţní podnoţí s třípodlaţním objektem PD2 obchodu a sluţeb. Oba objekty mají společnou podzemní hromadnou garáţ s vjezdem ze severní strany. Výškově dominantním objektem je šestipodlaţní bodový dům ubytovny umístěný v nároţní poloze území u vjezdu do území z komunikace Veselská. Polyfunkční domy jsou od prostoru komunikace odděleny pásem izolační zeleně. Architektonické řešení je dokumentováno ve výkresové části v rozsahu polohového umístění staveb s ohledem na napojení na komunikace, odstupových vzdáleností a výškového řešení s ohledem na dodrţení daných kódů míry vyuţití území.


32


Průměrná výška zástavby bytovými domy v čistě obytném území je 4 nadzemní podlaţí, jak je patrno z následující tabulky. Bytový dům

Počet nadzemních podlaţí

Domy A1, A2, A3

4+

Dům B1

4+

Dům B2

3+

Dům B3

4

Dům B4

3

Dům C1

3+

Dům C2

3+

Dům D1

5+

Dům D2

3+

Dům E1

3+

Dům E2

3+

Průměrná podlaţnost bytových domů

4 nadzemní podlaţí

Průměrná výška zástavby polyfunkčními domy a bytovým domem ve všeobecně obytném území je 4 nadzemní podlaţí. Bytový dům, Polyfunkční dům

Počet nadzemních podlaţí

Dům A4

4+

Dům PD1

4

Dům PD2

3

Dům PD3

5+

Průměrná podlaţnost domů

4 nadzemní podlaţí

Podlaţnost 4 nadzemní podlaţí splňuje kód míry vyuţití území D z územního plánu, kde koeficient zeleně pro rozvolněnou čtyřpodlaţní zástavbu městského typu je KZ = 0,55 a koeficient podlaţních ploch je KPP = 0,8.

Architektonické řešení Fasády bytových domů budou členěny architektonickými prvky jako jsou balkóny, lodţie, terasy, pavlače, balkónové dveře, francouzská okna, okna.


33


Povrchové úpravy budou řešeny kombinací omítaných povrchů s barevným nátěrem a fasádního obkladu. Všechny domy mají ploché střechy, některé jsou řešeny s ustupujícím posledním podlaţím. Polyfunkční domy byly řešeny pouze objemově, jejich architektonické ztvárnění bude vyhotoveno po upřesnění účelu vyuţití. Výtvarné řešení bude předmětem dalšího stupně projektové dokumentace. Část plochy zeleně ZMK je součástí řešeného území. Území městské zeleně bude řešeno jako ozeleněná plocha s výsadbou nízké zeleně a stromovou výsadbou. V ploše je navrţená cyklostezka doplněná drobnou parkovou architekturou. Dispoziční řešení Bytové domy A1, A2, A3 Bytové objekty A1, A2 a A3 jsou dvojdomy, z nichţ kaţdý má své vertikální komunikační jádro. Mají tři nadzemní podlaţí a ustupující čtvrté nadzemní podlaţí. Podlaha prvního podlaţí - + 0,00 je cca 1,5 m nad terénem. Podlaha garáţí je na úrovni – 2,7 m, tj. cca 1,2 m pod terénem. Výška atiky třetího podlaţí bude na úrovni + 9,5 m, ustupujícího čtvrtého podlaţí + 12,5 m. V garáţích jsou parkovací stání pro 21 aut, z nichţ 2 parkovací stání jsou řešená pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace. Garáţe jsou přirozeně odvětrány otvory umístěnými pod stropem garáţí, nad terénem. V prostoru podzemního podlaţí jsou situovány místnosti technického vybavení objektu a kočárkárna s kolárnou. Do garáţí je navrţen vjezd jednosměrnou polorampou s převýšením 1,2 m a sklonem 15 %. Garáţe jsou s bytovými podlaţími domů propojeny výtahem a dvouramenným schodištěm. Vstup do domu z úrovně terénu je na mezipodestu schodiště. Základní dispoziční uspořádání je ve výkresové části dokumentace, byty jsou řešeny v kategoriích 1+kk, 3+kk, 4+kk . Bytový dům A4 Bytový dům je stejný jako bytové domy A1-A3, jiná je pouze podlaţnost – má čtyři nadzemní podlaţí a páté ustupující.

Bytové domy D1_B1_C1_B2_D2 Domy jsou řazeny podélně za sebou s tím, ţe na úrovni prvního nadzemního podlaţí v úrovni terénu jsou příčně průchozí. Domy mají různou výšku prvního nadzemního podlaţí nad terénem. Úroveň prvního nadzemního podlaţí + 0,00 je cca 0,2m nad terénem, úroveň zvýšeného prvního nadzemního podlaţí je na kótě +1,5, tj. cca 1,7 m nad terénem. LI-VI Praha, spol. s r.o.

34


Společné garáţe pro domy jsou ve dvou úrovních. První –1,4, tj. cca 1,2 m pod terénem, je přístupná vjezdovou a výjezdovou dvousměrnou polorampou se sklonem 12%. Na druhou úroveň, na kótě –2,7 m se sjíţdí vnitřní polorampou se sklonem 14%. V garáţích je umístěno celkem 98 parkovacích stání a pro kaţdý dům místnost technického vybavení. Garáţe ve vyšší úrovni jsou odvětrány přirozeně otvory umístěnými pod stropem garáţí, nad úrovní terénu. Garáţe na spodní úrovni budou odvětrány pomocí vzduchotechnického zařízení, odvod vzduchu bude vyveden nad střechu objektu. Garáţe jsou s bytovými podlaţími domů propojeny výtahy a dvouramennými schodišti umístěnými v oddělených vertikálních jádrech domů. Dům D_1, D_2 – domy mají první nadzemní podlaţí v úrovni +0,00. V prvním nadzemním podlaţí je situovaná místnost společného vybavení domu – kočárkárna, kolárna. D_1 - Výška atiky domu je na úrovni +16,2 m, výška atiky ustupujícího podlaţí je +18,5 m. Skladba bytů je patrná z tabulky počtu bytů, základní dispoziční uspořádání je ve výkresové části dokumentace. D_1 - Objekt má pět nadzemních podlaţí a ustupující šesté nadzemní podlaţí. Výška atiky domu je na úrovni +16,2 m, výška atiky ustupujícího podlaţí je +18,5 m. D_2 - Objekt má čtyři nadzemní podlaţí a ustupující páté nadzemní podlaţí. Výška atiky domu je na úrovni +10,2 m, výška atiky ustupujícího podlaţí je +12,5 m. Dům B_1, B_2 - vstup do domů je na úrovni prvního nadzemního podlaţí +0,00, jedním ramenem dvouramenného schodiště jsou ze schodišťové podesty přístupné další byty ve zvýšeném prvním nadzemním podlaţí. Dům má dva protilehlé vstupy a dvě vertikální komunikační jádra (schodiště, výtah). U kaţdého vstupu je situovaná místnost společného vybavení domu – kočárkárna, kolárna. Dům B_1 má pět, respektive čtyři nadzemní podlaţí. Výška atiky je na úrovni +15,5 m, respektive +14,0 m. Dům B_2 má čtyři, respektive tři nadzemní podlaţí. Výška atiky je na úrovni +12,5m, respektive +11,0 m. Dům C_1 - vstup do domu je na úrovni prvního nadzemního podlaţí +0,00, jedním ramenem dvouramenného schodiště jsou ze schodišťové podesty přístupné další byty ve zvýšeném prvním nadzemním podlaţí. Dům má dva protilehlé vstupy a dvě vertikální komunikační jádra (schodiště, výtah). U kaţdého vstupu je situovaná místnost společného vybavení domu – kočárkárna, kolárna. Dům má čtyři, respektive tři nadzemní podlaţí, s výškou atiky v úrovni +14,0m a +11,0m. Základní dispoziční uspořádání je ve výkresové části dokumentace byty jsou řešeny v kategoriích 1+kk, 2+kk, 3+kk, 4+kk . Bytové domy B3_C2_B4 Domy jsou řazeny podélně za sebou s tím, ţe na úrovni prvního nadzemního podlaţí v úrovni terénu jsou příčně průchozí. Domy mají různou výšku prvního nadzemního podlaţí nad terénem. Úroveň prvního nadzemního podlaţí + 0,00 je cca


35


0,2m nad terénem, úroveň zvýšeného prvního nadzemního podlaţí je na kótě +1,5, tj. cca 1,7 m nad terénem. Společné garáţe pro domy jsou ve dvou úrovních. První –1,4, tj. cca 1,2 m pod terénem je přístupná vjezdovou a výjezdovou dvousměrnou polorampou se sklonem 14 %. Na druhou úroveň, na kótě –2,7 m se sjíţdí vnitřní polorampou se sklonem 14 %. V garáţích je umístěno celkem 71 parkovacích stání a pro kaţdý dům místnost technického vybavení. Garáţe jsou s bytovými podlaţími domů propojeny výtahy a dvouramennými schodišti umístěnými v oddělených vertikálních jádrech domů. Garáţe ve vyšší úrovni jsou odvětrány přirozeně otvory umístěnými pod stropem garáţí, nad úrovní terénu. Garáţe na spodní úrovni budou odvětrány pomocí vzduchotechnického zařízení, odvod vzduchu bude vyveden nad střechu objektu. Dům B_3, B_4 - vstup do domů je na úrovni prvního nadzemního podlaţí + 0,00, jedním ramenem dvouramenného schodiště jsou ze schodišťové podesty přístupné další byty ve zvýšeném prvním nadzemním podlaţí. Dům má dva protilehlé vstupy a dvě vertikální komunikační jádra (schodiště, výtah). U kaţdého vstupu je situovaná místnost společného vybavení domu – kočárkárna, kolárna. Dům B_3 má pět, respektive čtyři nadzemní podlaţí. Výška atiky je na úrovni +15,5 m, respektive +14,0 m. Dům B_4 má čtyři, respektive tři nadzemní podlaţí. Výška atiky je na úrovni +12,5 m, respektive +11,0 m. Dům C_2 - vstup do domu je na úrovni prvního nadzemního podlaţí +0,00, jedním ramenem dvouramenného schodiště jsou ze schodišťové podesty přístupné další byty ve zvýšeném prvním nadzemním podlaţí. Dům má dva protilehlé vstupy a dvě vertikální komunikační jádra (schodiště, výtah). U kaţdého vstupu je situovaná místnost společného vybavení domu – kočárkárna, kolárna. Dům má čtyři, respektive tři nadzemní podlaţí, s výškou atiky v úrovni +14,0 m a +11,0 m. Základní dispoziční uspořádání je ve výkresové části dokumentace byty jsou řešeny v kategoriích 1+kk, 2+kk, 3+kk, 4+kk . Dům E_1 Dům je řešen jako dvojdům, kaţdý má své vertikální komunikační jádro. Mají tři nadzemní podlaţí a ustupující čtvrté nadzemní podlaţí. Podlaha prvního podlaţí - + 0,00 je cca 1,5m nad terénem. Vstupy do domů jsou vţdy dva. Vstup do domu z uličního prostoru je z úrovně terénu na úroveň prvního podlaţí pomocí venkovního vyrovnávacího schodiště. Vstup do domu z úrovně terénu je z vnitrobloku na mezipodestu schodiště. U tohoto vstupu je situovaná kočárkárna a kolárna. Podlaha garáţí je na úrovni – 2,7 m, tj. cca 1,2 m pod terénem. Výška atiky třetího podlaţí bude na úrovni + 9,5 m, ustupujícího čtvrtého podlaţí + 12,5 m. V garáţích jsou parkovací stání pro 48 aut, 6 parkovacích stání je řešeno pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace. Garáţe jsou přirozeně odvětrané otvory umístěnými pod stropem garáţí, nad terénem. V prostoru podzemního podlaţí


36


jsou situované místnosti technického vybavení objektu. Do garáţí je navrţen vjezd dvousměrnou zakřivenou polorampou s převýšením 1,2m a sklonem 15%. Garáţe jsou s bytovými podlaţími domů propojeny výtahem a dvouramenným schodištěm. Základní dispoziční uspořádání je ve výkresové části dokumentace, byty jsou řešeny v kategoriích 1+kk, 2+kk, 3+kk, 4+kk . Dům E_2 Dům je řešen jako dvojdům, kaţdý má své vertikální komunikační jádro. Mají tři nadzemní podlaţí a ustupující čtvrté nadzemní podlaţí. Podlaha prvního podlaţí - + 0,00 je cca 1,5m nad terénem. Vstupy do domu jsou z uličního prostoru na z úroveň podesty dvouramenného schodiště. U vstupu, na úrovni terénu je situovaná kočárkárna a kolárna. Podlaha garáţí je na úrovni – 2,7 m, tj. cca 1,2 m pod terénem. Výška atiky třetího podlaţí bude na úrovni + 9,5 m, ustupujícího čtvrtého podlaţí + 12,5 m. V garáţích jsou parkovací stání pro 50 aut, 4 parkovací stání jsou řešeny pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace. Garáţe jsou přirozeně odvětrané otvory umístěnými pod stropem garáţí, nad terénem. V prostoru podzemního podlaţí jsou situované místnosti technického vybavení objektu a sklípky. Do garáţí je navrţen vjezd dvousměrnou zakřivenou polorampou s převýšením 1,2m a sklonem 15%. Garáţe jsou s bytovými podlaţími domů propojeny výtahem a dvouramenným schodištěm. Základní dispoziční uspořádání je ve výkresové části dokumentace, byty jsou řešeny v kategoriích 1+kk, 2+kk, 3+kk, 4+kk . POLYFUNKČNÍ DOMY PD_1 Jedná se o administrativní objekt propojený jednopodlaţní podnoţí a prostorem garáţí s domem PD 2. Objekt je řešen s volnou dispozicí, se dvěma vertikálními komunikačními jádry a plochami vymezenými pro hygienické a technické zázemí. Má čtyři nadzemní podlaţí, vstup na úrovni +0,00 je cca 0,2 m nad terénem. Výška atiky čtvrtého nadzemního podlaţí je cca +15,00 m. PD_2 Objekt je navrţen jako třípodlaţní, se vstupem na úrovni +0,00, tj. cca 0,2m nad terénem. Předpokládá se vyuţití pro sluţby, obchodní prostory, kanceláře. Objekt je řešen s volnou dispozicí, se dvěma vertikálními komunikačními jádry a plochami vymezenými pro hygienické a technické zázemí. V prvním nadzemním podlaţí je objekt propojen se sousedním domem PD1 podnoţí – průchodem pro pěší, směrem do nitra obytného souboru. V podnoţi se předpokládá umístění menších jednotlivých obchodů s místním vyuţitím. Výška atiky třetího nadzemního podlaţí je na úrovni cca + 12,00 m. Střecha jednopodlaţní podnoţe bude řešená s částečným ozeleněním. Domy PD_1 a PD_2 mají společné podzemní hromadné garáţe pro 94 aut. V podzemním podlaţí na úrovni – 3,00m jsou umístěny prostory technického zázemí a prostory schodišť a výtahů, které spojují podzemní podlaţí s nadzemními podlaţími


37


domů. Garáţe budou odvětrány pomocí vzduchotechnického zařízení, odvod vzduchu bude vyveden nad střechu objektu. Základní dispoziční uspořádání včetně základní specifikace ploch je ve výkresové části dokumentace. PD_3 – ubytovna Objekt ubytovny má v prvním nadzemním podlaţí na úrovni +0,00 recepci se zázemím pro personál a restauraci se zázemím. V pěti nadzemních podlaţích je navrţeno 71 ubytovacích jednotek s kapacitou max. 2 lůţka/jednotku. V centrální části dispozice je vertikální komunikační jádro s dvouramenným schodištěm a dvojicí výtahů a pomocné skladové a hygienické zázemí ubytovací části. Jednotlivé ubytovací jednotky jsou přístupné ze dvou paralelních chodeb. Garáţe jsou umístěné v suterénu objektu a mají celkem 34 parkovacích stání. Úroveň podlahy suterénu je – 3,00 m. Objekt je šestipodlaţní, šesté podlaţí je navrţeno jako ustupující. Výška atiky posledního podlaţí je na úrovni + 19,5 m. Stavebně – konstrukční řešení Bytové domy jsou navrţeny v konstrukčním systému stěnovém v nadzemních podlaţích. Podzemní podlaţí garáţí je kombinací tyčového konstrukčního systému se stěnovým systémem, kterým jsou řešena vertikální komunikační jádra objektů (výtahy, schodiště). Materiály stavebních konstrukcí budou z betonu a cihelného zdiva. Polyfunkční domy jsou řešeny v nadzemních i podzemním podlaţí jako skeletová konstrukce s nosnými sloupy. Komunikační jádra se schodišti a výtahy jsou stěnové konstrukce z betonu.

Sadové úpravy Všechny nezastavěné a nezpevněné plochy budou zatravněny a následně osázeny vhodnou rostlinnou výsadbou. Druhová skladba bude řešena v dalším stupni projektové dokumentace v Projektu sadových úprav. Pro dokumentaci umístění stavby byl zpracován návrh sadových úprav s ohledem na dodrţení územním plánem stanovených koeficientů zeleně pro řešené území. V území převaţuje zatravněná plocha na rostlém terénu, která bude doplněná výsadbou stromy se střední korunou a s velkou korunou. Místy budou stromy vytvářet aleje. V rozsáhlejších zatravněných plochách bude provedena výsadba keři. Podél stěn domů budou zčásti vysázeny popínavé rostliny na rostlém terénu v pásu širokém 0,5 m. Na střechách hromadných garáţí bytových domů, které jsou pod terénem a jejichţ plocha je větší neţ zastavěná plocha domů, bude na vegetačním souvrství o mocnosti min. 0,3 m osázena zeleň na střeše.


38


Na střeše - terase polyfunkčního domu je navrţena zčásti zelená střecha doplněná o výsadbu stromů s malou korunou ve vegetačních nádobách. Návrh sadových úprav je patrný z výkresu D.6 Situace sadových úprav v příloze tohoto oznámení Poţadavky na odstranění staveb V rámci vlastní výstavby obytného souboru bude třeba odstranit stávající objekty v areálu zahrádkářské osady a kynologického klubu. Převáţná většina ostatních dotčených pozemků je nezastavěná a je vyuţívána jako orná půda pro zemědělskou činnost. Popis provádění prací Stavba obytného souboru bytových a polyfunkčních domů v jiţní části bude navazovat na stavbu obytného souboru rodinných domů a viladomů, která je plánovaná v severně části dotčeného území. Předmětem stavby souboru rodinných domů a viladomů je komunikace, která bude napojená na ulici Veselskou a bude zajišťovat dopravní obsluţnost celého obytného souboru. V komunikaci budou umístěny inţenýrské sítě kapacitně navrţené jak pro rodinné domy a viladomy, tak i pro bytové a polyfunkční domy. Bude se jednat o stoku splaškové kanalizace, stoku dešťové kanalizace, vodovod a horkovod. Na těchto řadech bude provedená příprava pro napojení inţenýrských sítí pro bytové a polyfunkční domy. Staveniště se jeví jako jednoduché, jak z hlediska konfigurace terénu, tak z hlediska napojení staveniště na stávající technické vybavení. Do vlastního řešeného území nezasahuje ţádný prvek vyţadující zvláštní ochranu přírody dle zákona, ani ţádný významný krajinný prvek. V blízkém okolí stavby se nenachází architektonická či historická památka, jeţ by mohla být v průběhu stavby dotčena. Z hlediska geologického jsou pozemky vhodné pro výstavbu bytových domů, základové poměry jsou hodnoceny jako jednoduché. V posuzovaném území se nenacházejí loţiska nerostných surovin ani stavebních nerostných surovin, chráněná loţisková území, dobývací prostory, prognózní zdroje nerostných surovin, poddolovaná území. Dle orientačního plošného radonového průzkumu je pozemek na hranici středního aţ nízkého radonového indexu. V území nejsou umístěná ani současná ani navrhovaná plošná zařízení a liniová vedení nadřazených systémů technického vybavení. Přes pozemky určené pro zástavbu nevedou ţádná vedení inţenýrských sítí. Podél jihovýchodní hranice řešeného území je navrţeno vedení kanalizačního sběrače s ochranným pásmem. Ochranné pásmo letiště Letňany nezasahuje řešené území, jiná ochranná pásma v území nejsou. V průběhu veškerých zemních prací bude umoţněno v případě nutnosti provedení záchranného archeologického průzkumu. Započetí stavby bude předem oznámeno příslušným orgánům státní zprávy, zajištění odborného dohledu je nutno projednat v dostatečném předstihu před zahájením výkopových prací.


39


Stavební práce budou zahájeny sejmutím ornice o mocnosti cca 300 mm a jejím uloţením na mezideponii. V prostoru zařízení staveniště se předpokládá umístění následujících objektů a ploch: - dočasný objekt ZS – buňkoviště, ve kterém budou šatny pracovníků stavby, kanceláře vedení stavby a dodavatelů stavby - oplocení - skladovací plochy kryté a volné - mezideponie zeminy a sypkých materiálů Stavební jáma pro suterény bytových domů bude svahována dle geologického průzkumu. Část výkopku zůstane na mezideponii – spolu s humusem a bude pouţita pro zásypy a pro konečné terénní úpravy, část bude odvezena na skládku. Třída těţitelnosti zeminy bude stanovena podle výsledků geologického průzkumu, který bude proveden v průběhu zpracování projektu ke stavebnímu povolení. Hloubka stavební jámy se bude pohybovat kolem 3,3 m. Podzemní hladina vody bude zjištěna hydrogeologickým průzkumem.. Po výkopu základní stavební jámy pro budoucí bytové domy a podzemní garáţe budou provedeny výkopy základových pasů. Pasy budou betonovány přímo do výkopů, takţe výkopy budou přímo kopírovat budoucí tvary základových pasů. Výkopy pro sítě a další objekty budou prováděny stejným způsobem – svahováním 1:3. Po provedení všech objektů do úrovně minimálně 1,0 m nad terén bude přikotvena izolace proti podzemní vodě, její ochranná vrstva a poloţeno drenáţní potrubí, které bude kryto geotextílií a obsypáno štěrkem. Zbytek výkopu bude zasypán vhodnou zeminou a po vrstvách hutněn. Po poloţení sítí budou výkopy zasypány (po obsypu sítí) vhodnou zeminou, po vrstvách hutněnou aţ na úroveň 300 mm pod upravený terén (v nezpevněných plochách). Ostatní zásypy budou provedeny dle charakteru definitivních zpevněných ploch (dle jejich projektové dokumentace). Vlastní bytové domy budou zaloţeny na základových pasech, betonovaných přímo do výkopů. Základové konstrukce budou ukončeny podkladní betonovou mazaninou se sítí, na kterou bude přikotvena izolace proti podzemní vodě. Veškeré stavební práce budou prováděny tak, aby se minimalizoval dopad na okolí a stavební činnost neomezovala ţádné stávající objekty a provozy v sousedství. Stavební práce budou prováděny dle technologicko-technických předpisů, norem platných v ČR a při dodrţování podmínek určených v Územním rozhodnutí, resp. stavebním povolení. Stavební práce budou prováděny pouze v době od 700 do 2100 hodin. Všechny konstrukce, stavební prvky, materiál a mezideponie zeminy, které budou ponechány v prostoru trvalého stavebního záboru, budou opatřeny bedněním a zaplachtovány.


40


Odvoz přebytečné zeminy, nevyuţitelného odpadu a zbytky nevyuţitého materiálu ze stavební činnosti budou ukládány do nákladních aut resp. kontejnerů a odváţeny na určené řízené skládky. Stavební odpad, který je moţno recyklovat, bude nabídnut recyklačnímu pracovišti sdruţenému v Asociaci pro rozvoj recyklace. Ze stavebního odpadu budou dodavatelem stavby zvlášť odděleny hmoty mající charakter nebezpečného odpadu. Tyto budou likvidovány oprávněnou firmou. S odpady ze stavební činnosti bude nakládáno v souladu se zákonem č. 185/2001 Sb. a předpisů s ním souvisejících. Ke kolaudaci budou předloţeny doklady o jejich uloţení. Stavební činnost bude prováděna tak, aby nedocházelo k nadměrnému obtěţování okolí hlukem a prachem. Suť bude při manipulaci a přepravě kropena a přepravována vyhovující technikou. Dále pak bude denně prováděn úklid mokrou cestou všech prostor dotčených stavbou, stavebního dvora, chodníku a veřejných komunikací znečištěných stavební činností a technikou. Veškeré stroje a dopravní prostředky budou před výjezdem ze staveniště očištěny na „oklepové ploše“, eventuelně mokrou cestou. Příjezdy na staveniště Hlavní přístup na stavební pozemek bude z komunikace Veselské, ze západu od křiţovatky Veselská – Beranových, z východu od betonárky TRANS BETON SKANSKA. Na komunikaci Veselská bude provedeno nové napojení stavebního pozemku v místě budoucí místní komunikace obytného souboru. Napojení komunikace bude koordinováno se stavbou stavba č.0093 TV Kbely – etapa 0008 Touţimská. Z této komunikace bude zajištěn vjezd na hlavní staveniště rodinných, bytových a polyfunkčních domů. V místě napojení vjezdu na hlavní staveniště dojde k částečnému omezení provozu. Trasy pro dopravu vytěţené zeminy na skládku, ostatních materiálů a hmot k místům skládek a zdrojům materiálů lze navrhnout a projednat aţ po stanovení lokality skládek a míst zdrojů, tj. po výběru zhotovitele prací. Na staveništi - u výjezdů ze staveniště bude zpevněná plocha výjezdu vyuţita jako plocha pro mechanické dočištění vozidel vyjíţdějících ze stavby. Před zahájením výstavby musí být zajištěno povolení tras – DIO, DIR. Přesné podmínky zajišťující výstavbu budou stanoveny vyjádřeními k dokumentaci k územnímu rozhodnutí. Návrh vertikální dopravy Pro vertikální dopravu při realizaci nosné konstrukce objektů bytových a polyfunkčních domů a garáţí bude pouţito věţových jeřábů umístěných vně objektů.


41


Jeřáby budou osazeny na terénu na základové konstrukci (základový blok/kříţ). Počet a umístění jeřábů potřebných pro stavbu nosné konstrukce budovy bude posouzeno a upřesněno v dokumentaci pro stavební povolení ve vazbě na navrţený postup výstavby objekty. Pro některé práce se rovněţ předpokládá pouţití mobilních jeřábů vhodných parametrů. Po dokončení nosné konstrukce objektů bude pro vertikální dopravu vyuţito stavebních výtahů. Stavba bude realizovaná v prostoru hlavního staveniště: prostor výstavby inţenýrských sítí a komunikací a prostor výstavby bytových a polyfunkčních domů. Vzhledem k postupné výstavbě rozdělené do tří na sebe navazujících fází, bude velikost tohoto staveniště postupně měněna (redukována). Napojení stavebního pozemku na zdroje vody a energií a odvodnění stavebního pozemku Elektrická energie potřebná pro stavbu bude zajištěna z nově vybudované trafostanice. Pro první fázi a výstavby vybudováním staveništní přípojky NN, pro druhou fázi a druhou etapu z nové kabelové sítě NN. Staveništní odběr bude realizován přes staveništní rozvodnou skříň se staveništním rozvaděčem. Voda potřebná pro provoz zařízení staveniště v první fázi výstavby bude zajištěna vybudováním staveništní přípojky vody napojené na vodovodní řad vedený ve stávající komunikaci. Zásobování stavby bytových a polyfunkčních domů bude z nově vybudovaných přípojek vody. Na přípojkách budou umístěny dočasné vodoměrné šachty, ve kterých budou umístěny vodoměrné sestavy. Odvádění splaškových vod z objektu zařízení staveniště - buňkoviště bude do stávající kanalizační stoky. Údaje o souvisejících stavbách, bilancích zemních prací a z toho vyplývajících poţadavcích na přísun nebo deponie zeminy Vytěţená ornice bude uloţena na mezideponii a následně pouţita k rekultivaci ploch určených k ozelenění a sadovým úpravám jak na řešeném pozemku, tak na plochy v okolí. Moţnosti pro ukládání ornice budou určeny odborem ţivotního prostředí MČ Praha – Letňany. Trvalý zábor zemědělského půdního fondu představuje plochu 46 091 m 2, trvalý zábor s ostatními plochami je 61 359 m2. Na základě provedeného průzkumu je navrţena skrývka svrchního humózního horizontu (ornice) o mocnosti 0,3 m a níţe uloţeného humózního horizontu (podorničí) o mocnosti 0,15 m. Skryté podorničí a část ornice budou vyuţity pro ohumusování a sadové úpravy v rámci uvedené stavby. Přebytek ornice bude vyuţit dle „Dohody o vyuţití ornice“, kterou uzavře investor s odběratelem ornice a předloţí orgánu ochrany ZPF. Hospodaření s ostatní zeminou Vytěţená zemina z výkopu stavební jámy a výkopu pro základové konstrukce bude odváţena na řízenou skládku, zemina potřebná pro zpětný zásyp bude uloţena na mezideponii umístěné na vhodné ploše mimo prostor staveniště. LI-VI Praha, spol. s r.o.

42


Skládku vytěţené zeminy ze stavební jámy, mezideponie zeminy pro zpětný zásyp navrhne a zajistí zhotovitel stavby v rámci nabídky a dodávky stavby. Vybourané materiály nevhodné k druhotnému vyuţití budou odváţeny na vhodné skládky. Odpadový materiál ze stavební činnosti bude odváţen na vhodnou skládku, kterou zajistí zhotovitel v rámci své dodávky stavby. Lokality vhodných skládek zajistí zhotovitel stavby v rámci dodávky stavby. Betonová směs bude na stavbu dováţena z centrální betonárky. Odborný odhad objemů vytěţené zeminy: cca 50 000 m3 koeficient nakypření 1,25 vytěţená zemina/mnoţství pro odvoz 62 500 m3 počet nákladních aut (20m3/soupravu): 3 125

potřebných

pro

odvoz

vytěţené

zeminy

Ochrana stávajících vedení inţenýrských sítí Při stavební činnosti je třeba dbát zvýšené opatrnosti při ochraně stávajících vedení inţenýrských sítí. V případě umístění staveništního jeřábu (věţový otočný jeřáb), v prostoru trvalého záboru bude poloţen provizorní panelový povrch. V průběhu realizace, výkopových pracích, přípojek inţenýrských sítí a vedení inţenýrských sítí bude postupováno opatrně v souladu s poţadavky jednotlivých správců inţenýrských sítí. Realizace stavby Stavba se člení na tyto stavební objekty: SO 01 – příprava území -

zemní práce – skrývka ornice, deponie, hrubé terénní úpravy

-

zařízení staveniště

SO 02 – Inţenýrské sítě -

SO 021 stoka splaškové kanalizace

-

SO 022 stoka dešťové kanalizace

-

SO 023 vodovod

-

SO 024 horkovod

-

SO 025 trafostanice

-

SO 026 silnopoudé kabely vn

-

SO 027 silnoproudé kabely nn

-

SO 028 veřejné osvětlení

SO 03 – Komunikace, parkovací stání, chodníky v uličním prostoru


43


SO 04 – Bytové/polyfunkční domy -

zemní práce - výkopy

-

základové konstrukce, vjezdové rampy do podlaţí garáţí

-

přípojky inţenýrských sítí

-

hrubá stavba

-

TZB - instalace, rozvody

-

dokončovací práce – kompletace

-

sadové úpravy

SO 05 – Sadové úpravy Dotčená ochranná pásma Pozemky určené pro výstavbu obytného souboru Letňany sever neleţí v památkově chráněném území. V území nejsou umístěná ani současná ani navrhovaná plošná zařízení a liniová vedení nadřazených systémů technického vybavení. Přes pozemky určené pro zástavbu nevedou ţádná vedení inţenýrských sítí. Podél jihovýchodní hranice řešeného území je navrţeno vedení kanalizačního sběrače s ochranným pásmem. Na severní straně do funkční plochy ZMK a SO3 zasahuje ochranné pásmo vlečky Letov a.s. (30 m), na kterou bylo vydané povolení k odstranění stavby a tato stavba jiţ byla provedena. V severozápadním rohu do řešeného území v ploše ZMK zasahuje částečně ochranné pásmo dráhy Praha - Všetaty - Turnov- (60 m). Ochranné pásmo letiště Letňany nezasahuje řešené území, jiná ochranná pásma v území nejsou. Jiná ochranná pásma a chráněná území nejsou stavbou vlastních bytových domů dotčena. Průběh ochranných pásem stávajících inţenýrských sítí bude před zahájením stavby vytyčen. Staveniště nespadá do ţádné z lokalit se zvýšenou ochranou přírody. V posuzované ploše stavby není ţádné území chráněné podle zákona 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny (viz vyjádření Odboru ochrany prostředí Magistrátu) v příloze tohoto oznámení. V dalším textu jsou obecně uvedena ochranná pásma inţenýrských sítí. Ochranná pásma elektroenergetických zařízení jsou dána zákonem č.458/2000Sb. U venkovního vedení se jedná o souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení, která činí od krajního vodiče vedení na obě jeho strany: 1 kV aţ 35 kV - vodiče bez izolace

7m

1 kV aţ 35 kV - vodiče s izolací

2m


44


1 kV aţ 35 kV - závěs. kabelové vedení

1m

35 kV aţ 110 kV

12 m

110 kV aţ 220 kV

15 m

220 kV aţ 400 kV

20 m

nad 400 kV

30 m

závěsné kabelové vedení 110 kV

2m

zařízení vlastní TELECOM, sítě drţitele licence

1m

u podzemního vedení: do 110 kV

1 m od krajního kabelu oboustranně

nad 110 kV

3 m od krajního kabelu oboustranně

u elektrických stanic: u venkovních elektrických stanic s napětím větším neţ 52 kV v budovách - 20 m od oplocení nebo od vnějšího líce obvodového zdiva, u stoţárových elektrických stanic s převodem napětí z úrovně nad 1 kV a menší neţ 52 kV na úroveň nízkého napětí - 7 m, u kompaktních a zděných elektrických stanic s převodem napětí z úrovně nad 1 kV a menší neţ 52 kV na úroveň nízkého napětí - 2 m, u vestavěných elektrických stanic - 1 m od obestavění u výrobny elektřiny je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti 20 m kolmo na oplocení nebo na vnější líc obvodového zdiva elektrické stanice. Ochranná pásma plynárenských zařízení - dáno zákonem č. 458/2000 Sb. u nízkotlakých a středotlakých plynovodů a plynovodních přípojek, jimiţ se rozvádí plyn v zastavěném území obce - 1 m na obě strany od půdorysu, u ostatních plynovodů a plynovodních přípojek - 4 m na obě strany od půdorysu u technologických objektů - 4 m na všechny strany od půdorysu. Ochranná pásma teplárenských zařízení - dáno zákonem č.458/2000 Sb. u zařízení na výrobu či rozvod tepla - 2,5 m od zařízení u výměníkových stanic - 2,5 m od půdorysu Ochranná pásma vodovodních řadů a kanalizačních stok - dáno zákonem č.274/2001 Sb. ochranná pásma jsou vymezena vodorovnou vzdáleností od vnějšího líce stěny potrubí nebo kanalizační stoky na kaţdou stranu u vodovodních řadů a kanalizačních stok do průměru 500 mm včetně - 1,5m, u vodovodních řadů a kanalizačních stok nad průměr 500 mm - 2,5 m


45


Silniční ochranné pásmo stanoví zákon č.13/1997 Sb. mimo souvisle zastavěná území a rozumí se jím prostor ohraničený svislými plochami vedenými do výšky 50 m a ve vzdálenosti: 100 m od osy přilehlého jízdního pásu dálnice, rychlostní silnice nebo rychlostní komunikace anebo od osy větvě jejich křiţovatek 50 m od osy vozovky nebo přilehlého jízdního pásu ostatních silnic I. třídy a ostatních místních komunikací I. třídy 15 m od osy vozovky nebo osy přilehlého jízdního pásu silnice II. nebo III. třídy a místní komunikace II. třídy Ochranná pásma mají přípojky elektrického proudu, plynu, vody a kanalizace, které jsou přivedeny do areálu a zůstávají stávající. b) Technické řešení Vytápění Vytápění obytného souboru bude rozdílné v severní a v jiţní části. Rodinné domy a viladomy v severní části budou vybaveny vlastními plynovými kotli. Nová výstavba by\tových a polyfunkčních domů v jiţní části bude napojena na rozvod dálkového tepla - horkovod Praţské teplárenské a.s V jednotlivých objektech nebudou zřizovány plynové kotelny, ale budou zde vybudovány výměníkové stanice, které zajistí ohřev sekundárního rozvodu tepla pro vytápění a ohřev teplé uţitkové vody. Vzduchotechnika Vzduchotechnické zařízení instalováno pro místnosti bez moţnosti přirozeného větrání okny, resp. pro místnosti, jejichţ větrání je poţadováno hygienickými nebo bezpečnostními předpisy. Uměle větrány budou následující prostory : Koupelny a WC bytů Kuchyně bytů Sklepy, které nelze větra přirozeně Chráněné poţární únikové cesty Podzemní garáţe Větrání podzemních garáţí v bytových a polyfunkčních domech bude nucené, odvod vzduchu bude zajišťovat odvodní ventilátor. Odvod vzduchu bude přes odvodní výustky osazené pod stropem a u podlahy, výfuk vzduchu bude nad střechu objektu. Přívod čerstvého vzduchu bude zajištěn přívodním ventilátorem, nebo přívodními otvory, případně odpadním vzduchem z technických místností. Větrání bude spouštěno v časovém reţimu a čidly podle koncentrace CO. Mnoţství vzduchu, odsávaného na jedno stání je 270 m3/hod (vychází výpočtem z LI-VI Praha, spol. s r.o.

46


těchto hodnot: Koncentrace CO ve venk. vzduchu 10 ppm, koncentrace CO nejvyšší přípustná 87 ppm, produkce CO 1 vozem 0,5 m3/hod, doba chodu motoru 2 minuty, výměna aut ve stání za hodinu 1x). Náhradní vzduch bude proudit do garáţí z venkovního prostoru stavebními otvory. Ventilátory budou vybaveny dvěma stupni otáček, budou v tepelně odolném provedení a potrubí bude zesílené. Pro případ poţáru budou přepnuty na vyšší stupeň otáček a zajistí odvod kouře a tepla. VZT zařízení bude opatřeno tlumiči hluku, ventilátory budou od potrubní sítě odděleny pruţnými manţetami, VZT potrubí bude uloţeno na závěsných lištách a objímkách opatřených pryţovými vloţkami. Na hranicích poţárních úseků budou instalovány poţární klapky. V případě, kdy potrubí procházející poţárním úsekem má menší průřez neţ 0,04 m2, nebude třeba instalovat poţární klapky. V tomto případě nesmí být vzdálenost mezi prostupy menší neţ 500 mm a souhrnná plocha prostupů nesmí být větší neţ 1/100 plochy poţárně dělící konstrukce. V případě, ţe není moţné umístit klapku do stavebního předělu, bude potrubí mezi klapkou a stavební konstrukcí opatřeno poţární izolací s odolností stavební konstrukce a utěsněno poţární ucpávkou. Přehled odsávaného mnoţství vzduchu z podzemních garáţí bytových a polyfunkčních domů udává následující tabulka.

Bytový/Polyfunkční dům

Počet parkovacích stání

Odsávané mnoţství vzduchu (m3/hod.)

A1

22

6 644

A2

22

6 644

A3

22

6 644

A4

22

6 644

B3, C2, B4

75

22 650

E1

42

12 684

E2

48

14 496

D1, B1, C1, B2, D2

99

29 898

PD1, PD2

94

28 388

Náhrada vzduchu v místnostech bytů větraných podtlakově (WC, koupelny, kuchyňské digestoře) bude řešena přes sousedící obytné místnosti. V obytných místnostech bude přívod vzduchu zajištěn otevíráním oken do polohy mikroventilace. Tento způsob náhrady vzduchu významně omezuje šíření hluku z dopravy do obytných prostor objektu. Koupelny a WC – místnosti budou odsávány jednotkovými ventilátory se zpětnou klapkou. Ventilátory budou osazeny ve všech větraných místnostech. Výtlaky ventilátorů nad sebou umístěných místností budou napojeny na společné potrubí umístěné v instalační šachtě a vyústěné nad střechu objektu. Náhrada odsátého vzduchu bude podtlakem pod dveřmi bez prahu z prostoru bytu.


47


Kaţdý ventilátor bude spínán jednotlivě – v koupelně samostatným spínačem, na WC ve vazbě s osvětlením. Mnoţství větracího vzduchu bude navrţeno dle zařizovacích předmětů umístěných ve větraných místnostech: koupelna

110 m3/hod

WC

50 m3/hod

WC s umyvadlem

80 m3/hod

Kuchyně bytů - v kuchyních bytů budou nad sporáky umístěny digestoře s lapači tuků, víceotáčkovými ventilátory a osvětlením. Výtlaky ventilátorů digestoří nad sebou umístěných kuchyní budou napojeny na společné potrubí umístěné v instalační šachtě a vyústěné nad střechu objektu, kde je opatřeno výfukovou hlavicí. Digestoře nejsou součástí stavby, součástí stavby bude pouze potrubí vedené v šachtě včetně zaslepených odboček opatřených zpětnou klapkou do kaţdé kuchyně. Délka odbočky od stěny šachty musí být z poţárních důvodů minimálně délky 500 mm. Náhrada odsátého vzduchu je řešena podtlakem ze sousedících prostor bytu. Pro případ poţadavku na chlazení bytů bude návrh napojení bytů na přívod elektrické energie proveden tak, aby byla dodatečná instalace chlazení moţná bez dalších úprav. Umístění vzduchem chlazených kondenzačních jednotek chlazení je uvaţováno na terasách, případně na lodţiích. Větrání sklepů bude přetlakové, zajištěné pro kaţdou skupinu místností jednoduchým zařízením, tvořeným přetlakovou klapkou, filtrem, elektrickým ohřívačem a potrubním ventilátorem. Sestavy budou umístěny pod stropem sklepů, přivedený vzduch bude unikat do garáţí. Jednotlivé výměníky budou větrány přetlakově samostatnými zařízeními, tvořenými potrubním filtrem, ventilátorem a elektrickým ohřívačem. Venkovní vzduch bude nasáván z fasády a ventilátorem vyfukován do potrubí, jímţ bude přiveden k podlaze kotelny. Zařízení zajistí přívod spalovacího vzduchu a provětrání výměníku a jejich chod bude svázán s chodem hořáků kotlů. Schodiště, tvořící chráněné únikové cesty typu A budou větrána nuceně přetlakově. Neupravený venkovní vzduch bude přiváděn do nejniţší úrovně schodiště, v nejvyšším místě bude pro odvod vzduchu zřízen automaticky otevíraný otvor.


48


B.I.7. PŘEDPOKLÁDANÝ TERMÍN ZAHÁJENÍ REALIZACE ZÁMĚRU A JEHO DOKONČENÍ Výstavba bude probíhat v několika etapách. Je plánována odděleně pro severní část (výstavba rodinných domů a viladomů) a jiţní část (výstavba bytových a polyfunkčních domů). Předpokládané termíny zahájení a dokončení stavby Severní část - Výstavba rodinných domů, viladomů a sportovního centra Etapa / fáze

Zahájení stavby

Doba trvání

1. etapa - Výstavba inţenýrských sítí

1.3.2012

8 měsíců

2. etapa / 1.fáze - Výstavba RD 1

1.9.2012

18 měsíců

2. etapa / 2.fáze - Výstavba RD 2

1.9.2013

18 měsíců

2. etapa / 3.fáze - Výstavba viladomů

1.9.2013

18 měsíců

3. etapa - Výstavba sportovního centra

1.9.2014

12 měsíců

Jiţní část - Výstavba bytových domů (BD) a polyfunkčních domů (PD) Etapa / fáze

Zahájení stavby

Doba trvání

1. etapa - Výstavba inţenýrských sítí

1.3.2012

8 měsíců

2. etapa / 1.fáze - Výstavba BD 1

1.9.2012

18 měsíců

2. etapa / 2.fáze - Výstavba BD 2

1.9.2013

18 měsíců

2. etapa / 3.fáze - Výstavba PD

1.9.2013

18 měsíců

Jedná se o stavbu většího rozsahu rozsahu, proto je navrţeno její rozdělení stavby na etapy. Kaţdá etapa bude samostatná, provozuschopná a bude uvedena do provozu ihned po svém dokončení. Stavební firma bude vybrána po výběrovém řízení. Název a adresa odborné firmy, která bude stavbu realizovat, vč. jména a adresy osoby, která bude vykonávat odborný dozor nad prováděním prací, bude sděleno písemně ÚŘADU MĚSTSKÉ ČÁSTI pro Prahu 18 - odboru výstavby, 3 týdny před započetím prací. Součástí výstavby budou rovněţ sadové úpravy vegetačních ploch včetně alejí podél komunikací


49


B.I.8.

VÝČET DOTČENÝCH ÚZEMNĚ SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ

Navrhovanou výstavbou Obytného souboru „Letňany Sever“ je dotčen tento územně samosprávní celek: Kraj:

Praha

Obec:

Praha 18 - Letňany

Obytný soubor Letňany Sever je situován v katastrálním území Letňany. Dotčenými obcemi jsou: - městská část Praha 18 – Letňany - městská část Praha Čakovice

B.I.9.

VÝČET NAVAZUJÍCÍCH ROZHODNUTÍ PODLE §10 ODST.4 ZÁKONA Č.100/2001 Sb. A SPRÁVNÍCH ÚŘADŮ, KTERÉ BUDOU TATO VYJÁDŘENÍ VYDÁVAT

Pro realizaci záměru Obytný soubor „Letňany Sever“ proběhnou v návaznosti na zjišťovací řízení územní řízení na část Sever a část Jih. Ţádosti budou podány na Městský úřad Prahy 18, odbor výstavby a územního plánování. Po získání územních rozhodnutí bude následovat vypracování projektů ke stavebnímu povolení a podání ţádosti o vydání stavebních povolení stavebním úřadem Městského úřadu Prahy 18. Po dokončení výstavby bude poţádáno o kolaudaci jednotlivých etap stavby členění bylo popsáno v kapitole B.I.7.


50


B.II.

ÚDAJE O VSTUPECH

B.II.1.

PŮDA

Navrhovaný záměr výstavby Obytného souboru „Letňany Sever“ je situován na pozemky v obytném území Prahy 18 v katastrálním území Letňany. Lokalitou zvolenou investorem je Městská část Praha 18 – Letňany. Celková plocha území pro posuzovaný záměr výstavby obytného souboru „Letňany Sever“ činí 181 044 m2. Záměrem jsou dotčeny pozemky uvedené v následujících tabulkách. a) Severní část – rodinné domy, viladomy a sportovní areál Číslo parcely Výměra (m2)

Druh pozemku

Ochrana/omezení

766/1

35 401

ovocný sad

ZPF

771

5 668

sportoviště a ostatní plocha

-

770

34

zastavěná plocha a nádvoří

-

773/1

5 251

orná půda

ZPF

796/1

2 566

ostatní komunikace

-

760/1

120 288

orná půda

ZPF

768/4

7 035

jiná plocha

-

768/5

6 845

jiná plocha

-

764/2

129

manipulační plocha

-

760/17

1 448

jiná plocha

věcné břemeno uţívání

838/1

5 858

ostatní komunikace

-

b) Jiţní část – bytové a polyfunkční domy 2

Číslo parcely Výměra (m )

Druh pozemku

Ochrana/omezení

760/1

120288

Orná půda

ZPF

768/4

7035

Ostatní plocha

-

768/5

6845

Ostatní plocha

-

Jak je patrno z výše uvedené tabulky, část pozemků určených pro realizaci záměru je součástí zemědělského půdního fondu a uskutečnění záměru investora tedy vyţaduje zábor orné půdy a vynětí ze ZPF. (viz kapitola C.II.3 Půda) Veškerá činnost investorů se bude odehrávat na těchto pozemcích, které jsou v jejich vlastnictví. Výjimkou je výstavba plynovodu a kanalizace na pozemku p.č. 756/1. LI-VI Praha, spol. s r.o.

51


Další pozemky dotčené stavbou

parc.č

vlastník

druh pozemku

AVIA, a.s 756/1

Ostatní Beranových 140, plocha Praha, Letňany, 199 03

Způsob vyuţití pozemku

Dotčení pozemku v rámci stavby

Manipulační Stavba plynovodu plocha kanalizace

Ostatní sousední pozemky

parc.č. 764/1 764/3

797/3

768/1

vlastník

druh pozemku

Způsob vyuţití / způsob ochrany pozemku

Parcela není zapsána na Manipulační plocha listu vlastníků Hlavní město Praha Mariánské náměstí 2/2, Manipulační plocha Praha, Staré Město, 110 01 Hlavní město Praha Mariánské náměstí 2/2, Manipulační plocha Praha, Staré Město, 110 01 Pozemkový fond České republiky orná půda Husinecká 1024/11a, Praha, Ţiţkov, 130 00

760/21

VGP CZ I., a.s 59, Jenišovice, 468 33

zeleň

760/27


zeleň

760/29


Ostatní komunikace

Hlavní město Praha Mariánské náměstí 2/2, Ostatní komunikace Praha, Staré 110 01Město, Avia Ashok Leyland Motors s.r.o. 756/109 Manipulační plocha Beranových 140, Praha, Letňany, 199 03 AVIA, a.s 756/108 Beranových 140, Praha, Manipulační plocha 756/1 Letňany, 199 03 778/1


52

ZPF

a


Na následujících stránkách jsou uvedeny výpisy z katastru nemovitostí pro tyto dotčené pozemky dokládající vlastnické vztahy k pozemkům, druh pozemku, výměru, způsob vyuţití a způsob ochrany.


53



54



55


Podle Územního plánu sídelního útvaru hl.m. Prahy je pro řešené území v severní části stanovená funkce OB – čistě obytné území s kódem míry vyuţití území D. V jiţní části je stanoveno funkční vyuţití OV – všeobecně obytné s kódem míry vyuţití D. Na západě je pás řešené plochy s funkčním vyuţitím ZMK – zeleň městská a krajinná. Na jihu, mezi ulicí Veselskou a plochou OV, je pás IZ – izolační zeleň. K řešenému území bude náleţet na severovýchodě i část plochy ZMK. Rodinné domy a viladomy se nachází v území vymezeném jako čistě obytné, které je označeno jako funkční plocha OB - C. Sportovní areál s tenisovým klubem je umístěn ve funkční ploše SO3 - částečně urbanizované rekreační plochy na pozemku vyuţívaném v dnešní době jako sportoviště. V ploše ZMK - zeleň městská a krajinná - se uvaţuje s umístěním cyklostezky a hřiště. V jiţní části je v území OB navrţená výstavba bytových domů, v území OV výstavba polyfunkčních domů. Plocha ZMK bude nově upravena výsadbou zeleně, cyklostezkou a prvky drobné parkové architektury. Severní část s rodinnými domy, viladomy a tenisovým klubem je navrţena na pozemcích v katastrálním území Letňany těchto parcelních čísel: 760/1, 760/17, 764/2, 766/1, 768/4, 768/5, 796/1, 770, 771, 773/1, 838/1. Jiţní část s bytovými a polyfunkčními domy je situována na pozemcích v katastrálním území Letňany těchto parcelních čísel:. 760/1, 768/4, 768/5. Rozdělení pozemků dotčených posuzovaným záměrem podle zařazení do funkčních ploch dle územního plánu uvádí následující tabulka. Funkční plocha

Celek dle ÚP

Řešená plocha celkem

Bytové a polyfunkční domy

Rodinné domy a sport

IZ

1240

1240

1240

-

OV D

19068

17023

17023

-

OB D

37710

36520

36520

-

ZMK

34704

34704

7478

27226

ZP

6845

6845

184

6661

ZMK

4636

4636

1906

2730

OB C

66774

66774

-

66774

SO 3

13302

13302

-

13302

Celkem

184279

181044

64351

116693

Celková plocha území pro posuzovaný záměr výstavby obytného souboru „Letňany Sever“ činí 181 044 m2. V dalším textu uvádíme tabulky dokládající splnění poţadované míry vyuţití území pro jednotlivé funkční plochy, na nichţ se uvaţuje s realizací záměru, a to v členění na severní část – rodinné domy, viladomy a sportovní centrum – a jiţní část – bytové a polyfunkční domy. LI-VI Praha, spol. s r.o.

56


Dne 15.11.2010 byla na dotčenou lokalitu pod č.j.: MC18/6972/2010/OVÚR/Kl vydána ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ INFORMACE o podmínkách vyuţívání území a změn jeho vyuţití. Funkční vyuţití území je dáno Územním plánem sídelního útvaru hl.m.Prahy, kde je pro severní část území vymezena funkce OB-čistě obytné s kódem míry vyuţití území C. Funkční plocha OB je obklopena ze tří stran funkčními plochami SO 3-slouţící oddechu, ZMK-zelení městskou a krajinnou, ZP-zelení parkovou a při východní straně urbanisticky významným dopravním spojením propojujícím Letňany a Čakovice, které je vedeno jako veřejně prospěšná stavba pod č.87/DK/33– Letňany–komunikační propojení Veselská-V Sedlišti. V trase komunikace je počítáno s vedením cyklistické stezky. a) Severní část – rodinné domy a viladomy, sportovní centrum Rodinné domy a viladomy se nachází v území vymezeném jako čistě obytné, které je označeno jako funkční plocha OB - C. Sportovní areál s tenisovým klubem je umístěn ve funkční ploše SO3 - částečně urbanizované rekreační plochy na pozemku vyuţívaném v dnešní době jako sportoviště. V ploše ZMK - zeleň městská a krajinná se uvaţuje s umístěním cyklostezky a hřiště.

Posuzovaný záměr zasahuje do následujících funkčních ploch: OB-C, SO3, ZMK, OB-D a OV-D.


57


OB - čistě obytné Dle územního plánu je uvaţované území určené k bydlení. Výstavba řadových a samostatně stojících rodinných domů a výstavba viladomů je v souladu s funkčním vyuţitím území. K doplňkovému funkčnímu vyuţití patří pěší komunikace, komunikace vozidlové, nezbytná plošná zařízení a liniová vedení technického vybavení (dále jen TV). Parkovací a odstavné plochy pro osobní automobily (to vše pro uspokojení potřeb území vymezeného danou funkcí). Pro funkční plochu OB s kódem míry vyuţití území C jsou stanoveny následující míry vyuţití území uvedené v částečné tabulce. Červenou barvou jsou označeny koeficienty pouţité jako limity pro návrh zástavby.

SO3 - částečně urbanizované rekreační plochy V dané ploše se uvaţuje s výstavbou nekrytých sportovních zařízení ( tenisových kurtů) a objektu Tenisového klubu, který je výjimečně přípustnou funkcí. Parkovací a odstavné plochy se zelení, komunikace vozidlové budou doplňkovou funkcí pro uspokojení potřeb daného území. ZMK - zeleň městská a krajinná V dané funkční ploše musí být umístěná zeleň s rekreačními aktivitami, které podstatně nenarušují přírodní charakter území t.j. přírodní krajinná zeleň, skupiny porostů, rozptýlené či liniové porosty dřevin i bylin, záměrně zaloţené plochy a linie zeleně (parkové pásy), pobytové louky.


58


Uvaţuje se ze zřízením dětského hřiště, cyklistické stezky, pěší komunikace a komunikace účelové. Nezbytná plošná zařízení a liniová vedení TV (pro uspokojení potřeb území vymezeného danou funkcí). Funkční plochou OV-D, OB-D a části ZMK bude vedena komunikace vozidlová a pěší pro napojení obytného souboru na stávající komunikaci. Komunikace pěší a vozidlové jsou doplňkovou funkci pro tyto funkční plochy. V následujícím textu je doloţeno splnění poţadovaných koeficientů míry vyuţití území pro jednotlivé funkční plochy a navrhovanou zástavbu.

1. Rodinné domy samostatné a řadové Počet řadových rodinných domů: 85 ŔRD 4+kk , 2 nadzemní podlaţí typ A ( 42) zastavěná plocha: 2

krajní sekce

92,8 m

vnitřní sekce

85,7 m2

užitná plocha: krajní sekce

149,54 m2

vnitřní sekce

137,82 m2

ŔRD 4+kk typ B, 2 nadzemní podlaţí (43) zastavěná plocha: krajní sekce

94,4 m2

vnitřní sekce

87,3 m2

užitná plocha: krajní sekce

151,20 m2

vnitřní sekce

138,72 m2

Počet samostatně stojících rodinných domů: 33 2. nadzemní podlaţí 121 m2

Uvaţovaná zastavěná plocha


59


funkční plocha OB-C ( 60983 m2) RODINNÉ DOMY plocha m2

popis ČÁST FUNKČNÍ PLOCHY

podlaţnost

HPP

2

22839,04

60 983

zeleň parcely RD OB

32180,55

komunikace - zeleň

2436,75

PZ (plocha zeleně)

34617,3

zastavěná plocha RD

11419,52

RD zpevněné plochy

3272,35

komunikace - vozovka

9028,97

komunikace - park. stání

472,23

komunikace - chodníky

2172,63

ZP ( zpevněné plochy)

14946,18

zastavěná plocha RD

11419,52

HPP(hrubá podlaţní plocha)

22839,04

Koeficient

Vypočtený

Poţadavek

Splnění

KZ =

0,57

≥0,45

vyhovuje

KZP =

0,19

≤0,25

vyhovuje

KPP =

0,37

≤0,5

vyhovuje

2. Viladomy Počet viladomů: 3 4 nadzemní podlaţí a 1 podzemní podlaţí zastavěná plocha:

321 m2

počet parkovacích stání v garáţi

8

počet bytů

9

byty o jedné místnosti(1+kk)

2

byty o velikosti do 100 m2 2+kk

3

3+kk

3

4+kk

1


60


funkční plocha OB-C ( 5791 m2) VILADOMY plocha m2

popis ČÁST FUNKČNÍ PLOCHY

počet BD

celk. plocha

5791

zeleň parcely OB

2113,77

zeleň ostatní

1274,87

PZ (plocha zeleně)

3388,64

zastavěná plocha BD

963

BD zpevněné plochy

528,49

komunikace - vozovka

602,72


49


259,15

ZP ( zpevněné plochy)

1439,36

bytový dům 1.np

321

3

963

bytový dům 2.np

260

3

780

bytový dům 3.np

260

3

780

bytový dům 4.np

91

3

273

3

2796

HPP(hrubá podlaţní plocha)

932

Koeficient

Vypočtený

Poţadavek

Splnění

KZ =

0,59

≥0,55

vyhovuje

KZP =

0,17

≤0,17

vyhovuje

KPP =

0,48

≤0,5

vyhovuje


61


3. Tenisový klub 2 nadzemní podlaţí zastavěná plocha:

748,25 m2

počet parkovacích stání

56

počet bytů

1

2+kk

1 funkční plocha SO-3 ( 13 302 m2) popis

plocha m

zeleň SO3 (rostlý terén)

4565,31

PZ (plocha zeleně)

4565,31

zastavěná plocha - sportovní centrum

748,25

terasa

60,88

komunikace obsluţní

829,86

chodníky

815,84

hřiště

4934,7

parkovací stání

723,97

cyklostezka

623,19

ZP (zastavěné plochy)

8736,69

zastavěná plocha centrum

748,25

2

podlaţnost

HPP

2

1496,5

HPP (hrubá podlaţní plocha)

1496,5

V dalším textu uvádíme členění jednotlivých funkčních ploch (situace s vyznačením těchto ploch je v příloze tohoto oznámení) funkční plocha OB-C ( 66 774 m2) popis

plochy m2

zeleň parcely OB

34389,26

zastavěná plocha RD+BD

16859,32

komunikace

14250,55

zeleň ostatní( mimo parcel investora)

1274,87

plochy celkem


66774

62


komunikace OB plocha m2

popis komunikace - vozovka

9026,97


466,83


2364,33

komunikace - zeleň

2392,42

plocha komunikací

14250,55

funkční plocha ZMK - 23960 m2 plocha m2

popis cyklostezka

2456,08

hřiště

647,80

zeleň

19000,00

zeleň parcely

1783,00

ostatní zpevněné plochy

73,12

celkem

23960,00

funkční plocha ZMK-1 - PLOCHA 2236 m2 plocha m2

popis cyklostezka

411,00

zeleň

1825,00

celkem

2236,00

funkční plocha ZMK-2 - PLOCHA 2774 m

2

popis

plocha m2

zeleň

2182,00

komunikace

230,00

chodníky

362,00 2774,00

celkem


63


funkční plocha ZP 6845 m2 plocha m2

popis zeleň

5401,42

chodníky

539,19

hřiště

465,74

komunikace

254,50

parkovací stání

184,15

celkem

6845,00

b) Jiţní část - Bytové a polyfunkční domy KOEFICIENTY MÍRY VYUŢITÍ ÚZEMÍ PRO OB-D

funkční plocha plocha řešeného území

plocha zeleně hrubá podlaţní plocha

podlaţnost KZ

m2

KPP

37 710 poţadavek 20 740

m2

KZ

KPP

návrh 0,5 5

4

30 168

21 031 0,8

0,55

30190

0,8

SPECIFIKACE ZELENĚ: Na rostlém terénu DRUH ZELENĚ na rostlém terénu

plocha m2

zápočet

ks

17 839

100%

CELKEM - m2 17839

stromy ve zpev. plochách se střední korunou

27

25m2

675

stromy ve zpev. plochách s velkou korunou

6

50m2

300

CELKEM ZELEŇ NA ROSTLÉM TERÉNU


64

%zap.pl.

18 814

5,20%


Ostatní zeleň

DRUH ZELENĚ

plocha m2

zeleň na střeše

CELKEM m2 %zap.pl.

zápočet

ks

2 803

20%

561

276

600%

1656

popínavá zeleň na rostlém terénu, pás podél zdi š=0,5m CELKEM OSTATNÍ ZELEŇ

20%

2217

KOEFICIENTY MÍRY VYUŢITÍ ÚZEMÍ OV - D

funkční plocha plocha řešeného území plocha zeleně hrubá podlaţní plocha

podlaţnost

m2

19 068 poţadavek 10 487

KZ

5+

KPP

0,55

15 254

0,8

m2

KZ

návrh 10 951

0,574

15354

KPP

0,805

SPECIFIKACE ZELENĚ: Na rostlém terénu DRUH ZELENĚ na rostlém terénu

plocha m2

ks

8 905

100%

stromy ve zpev. plochách se střední korunou stromy ve zpev. plochách s velkou korunou stromy ve zpev. plochách ve veg. nádobách, s malou korunou

65

8905

33 25m2

825

8 50m2

400

16 5m2

CELKEM ZELEŇ NA ROSTLÉM TERÉNU


zápočet CELKEM - m2 %zap.pl.

80 10210

12%


Ostatní zeleň DRUH ZELENĚ

plocha m2

ks

zápočet CELKEM - m2 %zap.pl.

zeleň na střeše

855

20%

171

popínavá zeleň

95

600%

570

CELKEM OSTATNÍ ZELEŇ


741

66

20%


B.II.2.

VODA

Zdroj vody Pitná voda Potřeba vody je předpokládána pouze pro zdravotechnické instalace uspokojující potřeby obyvatel obytného souboru (koupelny, kuchyně, WC), administrativy a sluţeb (restaurace, provozovny kosmetiky, kadeřnictví a pod). Pitná voda je odebírána z městského vodovodního řadu. Napojení lokality rodinných, bytových domů a polyfunkčních domů na zdroj vody a) Severní část – rodinné domy, viladomy a sportovní centrum VODOVOD: V této části je popsán návrh venkovních rozvodů vody (pro účel zásobování obyvatel a zároveň pro zajištění vody pro případný poţární zásah) vč. domovních přípojek, kanalizace splaškové, vč. domovních přípojek a kanalizace dešťové, vč. přípojek. Pro navrhované objekty zóny A je zde uveden rámcový popis zdravotnětechnických instalací. Součástí návrhu je téţ vedení venkovních vodohospodářských sítí (vodovodu, kanalizace splaškové a kanalizace dešťové) vedených v hlavní příjezdové komunikaci z ulice Veselská – Nová Touţimská. Výstavba příjezdové komunikace je podmiňující investicí výstavby v severní části Obytného souboru (v zóně A). Předpokládá se, ţe výstavba jiţní zóny B vč. komunikaci přilehlé zástavby obytných domů a ubytovny můţe proběhnout aţ následně, s určitým (i delším) časovým odstupem. Sítě uloţené v příjezdové komunikaci, vč částí přípojek k objektům bytových domů a ubytovny v zóně B, budou tedy provedeny v předstihu před vlastní realizací zóny B, potrubí přípojek budou provedeny v nezbytném rozsahu (za hranici výstavby komunikace, kde budou dočasně zaslepeny). Dokončení těchto přípojek, stok a řadů pro obsluhu objektů zóny B bude provedeno aţ s realizací výstavby těchto objektů. Toto řešení zohledňuje etapovost výstavby a je vedeno snahou o minimalizaci následných zásahů do vozovky a souvisejících dopravních omezení v průběhu výstavby zóny B. Pouţité podklady pro dokumentaci Podkladem k vypracování projektové dokumentace byly podklady zadavatele, stanovisko PVK a.s. k záměru (z 1.12.2010 č.j. 6299/10/02/02), ostatní informace o lokalitě a příslušné ČSN


67


Stávající stav Z výkresu zaměření a z dostupných podkladů lze konstatovat, ţe v řešené lokalitě se nenacházejí ţádné z výše uvedených inţenýrských sítí. Prostor budoucí výstavby má charakter pole, resp. zahrádkářské kolonie. Vodovod – veřejné vodovodní řady Navrhované řešení Zásobování vodou bude zajištěno z vodovodního řadu LT DN400 vedeného podél jiţní strany komunikace Veselská – Nová Touţimská, a dále podél východní strany zájmového území směrem do Čakovic. Řad LT DN400 je ve fázi realizace (probíhá výběr dodavatele), napojení vodovodu Obytného souboru Letňany sever se předpokládá aţ po dokončení výstavby řadu LT DN400 (po jeho uvedení do provozu). Navrhuje se hlavní řad A – DN150 - celkové délky cca 496,2m (vedený převáţně novou příjezdovou komunikací k zóně A) s napojením na jiţní straně v km 0,35087 a na severní straně v km 0,78952 řadu LT DN400. Kromě těchto dvou napojovacích míst bude hlavní řad A navíc propojen s řadem LT DN400 ve třetím místě (cca v km 0,71027 řadu LT DN400) - prostřednictvím krátkého propojovacího řadu A1 – DN150 – délky cca 38,6m. Vlastní připojení navrhovaných řadů A a A1 se předpokládá vysazením odboček z řadu LT DN400 (T400/150) se šoupaty DN150 bezprostředně za místy odbočení. Tímto bude zajištěno zokruhování navrhované vodovodní sítě (hlavního řadu A a navazujících větví rozvodu). Z hlavního řadu A budou napájeny navzájem propojené řady B aţ E, vedené v rámci uličních profilů komunikací mezi parcelami s rodinnými domy. Součástí navrţené vodovodní sítě (zóny A) jsou i krátké odbočné větve z těchto řadů (řady C1, C2, D1 a E1) a odbočky pro poţární hydranty. Návrh popsané trubní sítě je patrný z výkresu situace. Vodovodní řady budou z potrubí z tvárné litiny v dimenzích a délkách dle následující tabulky:

řad

dimenze potrubí DN (mm)

Řad


délka (m)

délka (m)

A

150

496,15

D

80

153,05

A1

150

38,60

D1

80

16,02

B

100

284,47

E

80

401,71

100

277,42

E1

80

23,51

80

150,09

C1

80

20,79

C2

100

28,00

C


68


V rámci trubní sítě budou napájeny poţární hydranty DN80 a DN100 na odbočkách vybavených šoupaty příslušné dimenze. Hydranty budou přednostně v provedení nadzemním, s umístěním mimo vozovku. Rozmístění hydrantů v ploše zástavby je navrţeno v souladu s ČSN 73 0873, dle poţadavků poţární zprávy a s ohledem na výškovou konfiguraci trubní sítě (hydranty budou slouţit zároveň pro vypouštění, resp. odvzdušnění sítě). Celkem je navrţeno (v příjezdové komunikaci a v severní části obytného souboru - zóně A): 5ks nadzemních hydrantů DN100, 3ks nadzemních hydrantů DN80 a 4ks podzemních hydrantů DN80. V křiţovatkách ulic (v místech napojení resp. odbočení řadů) budou osazena šoupata vţdy všemi směry tak, aby v případě poruchy na kterémkoli místě sítě bylo moţno dočasně vyřadit z provozu pouze poruše nejbliţší úsek (část) řadu. Vzájemné zokruhování navrţených řadů toto umoţňuje. V rámci výstavby hlavního řadu A v příjezdové komunikaci bude provedena příprava pro budoucí napojení řadu F – LT DN150, který bude zásobovat polyfunkční a obytné domy zóny B (popis viz samostatná PD). Předpokládá se zbudování krátkých odbočných úseků budoucího řadu F – LT DN150 (délky cca 5,0m a 8,0m), vč. šoupat v komunikaci a provizorního zaslepení konců potrubí vně hranice výstavby příjezdové komunikace. V případě, ţe v době realizace řadu A jiţ bude rozpracována detailní PD pro zónu B, budou zároveň v předstihu provedeny přípojky k obytným domům zóny B, situovaným podél příjezdové komunikace. Tím se vyloučí nutnost budoucího dopravního omezení souvisejícího s připojením těchto objektů. Vodovod – vodovodní přípojky Vodovodní přípojky Pro objekt tenisového klubu, kaţdý ze tří viladomů a kaţdý RD (resp. ŘRD) bude provedena samostatná vodovodní přípojka z nejbliţšího uličního řadu, pokud moţno kolmo do objektu. Celkem se uvaţuje 1 + 3 + 33 + 85 = 122 vodovodních přípojek pro popisovanou zónu A. Dále se počítá s provedením částí přípojek z řadu A - pro obytné domy zóny B (situované podél příjezdové komunikace), uvaţován je počet cca 5 přípojek z řadu A (dimenze a materiálové provedení - viz PD popisující vodovod jiţní části zástavby – zóny B). Potrubí těchto přípojek bude provedeno v nezbytné délce – za hranici výstavby komunikace, kde bude dočasně zaslepeno v zemi. V další fázi (s realizací obytných budov v rámci zóny B) se potrubí přípojek prodlouţí a zakončí vodoměrnou sestavou v technických místnostech budovaných objektů. Toto řešení však předpokládá existenci podrobné projektové dokumentace obytných domů a ubytovny jiţ ve fázi realizace řadu A. Vodovodní přípojky budou na uliční řady napojeny navrtávacími pasy s uzávěry (šoupátky) ovládanými z povrchu komunikace (zemními soupravami krytými silničními poklopy v úrovni vozovky), potrubí přípojek bude z PE100 (SDR11 PN16), v dimenziích Ø32 resp. Ø40 pro RD, Ø50 pro objekt tenisového klubu s restaurací a Ø50, resp. Ø63 pro viladomy. Kaţdá přípojka bude zakončena vodoměrnou sestavou - v technické místnosti bezprostředně za vstupem potrubí přípojky do objektu. V případě, ţe vnější líc budovy budoucího odběratele není shodný s hranicí pozemku na kterém budova stojí a zároveň je délka přípojky


69


větší neţ 10m (měřeno od vodovodního řadu v trase přípojky aţ po vnější líc fasády v místě vstupu potrubí do budovy), zřizuje se vodoměrná sestava v šachtě vně objektu - v rámci pozemku, v bezprostřední blízkosti jeho hranice. Tomuto poţadavku bude podřízen návrh vodovodních přípojek v dalším stupni PD (týká se zejména přípojek pro RD). Vodovod – domovní rozvody Vnitřní rozvody počínají vodoměrnou sestavou v šachtě vně objektu (RD), resp. v technické místnosti (RD, viladomů, objektu tenisového klubu). V rodinných domech bude rozvod vody veden přímo k jednotlivým zařizovacím předmětům – dle dispozice místností ve stěnách resp. v podhledu při stropu. Ohřev TUV bude v plynových kotlích se zásobníkem. Rozvod bude z plastových trubek např.systém PPR (PN16 a PN20) opatřených návlekovou tepelnou izolací. Ve viladomech a v objektu tenisového klubu je poţadavek poţárního specialisty na instalaci vnitřních odběrných míst poţární vody. Vnitřní rozvod vody tedy bude (v obou objektech) rozdělen na samostatný rozvod pitné vody a vody poţární (bezprostředně za vodoměrem). Oba rozvody budou samostatně uzavíratelné, hlavní uzávěry budou přístupné v technické místnosti, na potrubí poţárního rozvodu bude osazen zpětný ventil. Z technické místnosti ve viladomech bude veden hlavní rozvod vody ke kotelně, kde se oddělí napájení ke kotli pro ohřev TUV. Potrubí studené vody (SV) spolu s potrubím TUV (a případně potrubím cirkulace) bude vedeno z kotelny pod stropem suterénu ke schodišťovým prostorům, a odtud stoupacím potrubím, napojeným přes přístupné kulové uzávěry s vypouštěním v nejniţším místě. Na odbočkách ze stoupaček (SV, TUV) v kaţdém patře budou osazeny přívodní uzávěry a trubní rozdělovače pro větvení rozvodů k jednotlivým bytům. Na kaţdé větvi buou pro kaţdý byt uzávěry a bytové vodoměry (SV a TUV). Přívod vody do jednotlivých bytů bude řešen vrámci chodby v podhledu, rozvody po bytě pak dle dispozice – pod stropem a ve stěnách k jednotlivým zařizovacím předmětům. Rozvod vody k zařizovacím předmětům v bytech jakoţ i stoupací potrubí a hlavní vnitřní rozvody budou z plastových trubek např.systému PPR (PN16 a PN20) a budou opatřeny v celé délce návlekovou tepelnou izolací. V suterénních prostorách (s ryzikem promrzání) bude navíc potrubí vybaveno topným kabelem. Rozvod poţární vody bude veden podhledem nejniţšího patra budovy, do prostoru schodišť a dále (přes kulové uzávěry s vypouštěním) stoupacícm potrubí k jednotlivým vnitřním poţárním hydrantům v nikách – odběrným místům, v kaţdém s instalací hadicového systému D25 Q=0,3 l/s, s tvarově stálou hadicí DN19 délky 20, resp. 30m. Hydranty budou umístěnyy na kaţdém podlaţí v prostoru schodiště, resp. schodiťové chodby tak, aby byl moţný poţární zásah v kaţdé místnosti budovy. Rozvod k poţárním hydrantům bude proveden z ocelového potrubí pozinkovaného. V suterénních prostorách (s ryzikem promrzání) bude potrubí vybaveno topným kabelem a tepelnou izolací. Rozvod vody v objektu tenisového klubu bude řešen obdobně jako ve viladomech, vč. rozvodu vody poţární. Na přívodu vody pro byt správce a pro LI-VI Praha, spol. s r.o.

70


restauraci bude instalováno podruţné měření vody (studené a TUV). Ohřev TUV bude centrální v kotelně objektu. Dimenze potrubí vnitřních rozvodů bude navrţena v dalším stupni PD dle ČSN 73 6655. Zároveň bude prověřena a případně předepsána instalace redukčních ventilů pro regulaci vstupního tlaku na přívodu vody do objektů. b) Jiţní část – bytové a polyfunkční domy

Úvod Tato část řeší návrh venkovních rozvodů vody (pro účel zásobování obyvatel a zároveň pro zajištění vody pro případný poţární zásah) vč. domovních přípojek, dále návrh kanalizace splaškové, vč. domovních přípojek a kanalizace dešťové, vč. přípojek. Návrh je proveden pro jiţní část Obytného souboru Letňany sever (zónu B), zahrnující plochu se zamýšlenou výstavbou bytových domů, označených: A1, A2, A3, A4, B3+C2+B4, D1+B1+C1+B2+D2, E1 a E2 a polyfunkčních domů označených PD1 (+) PD2 a PD3 (orientační kapacity –viz výše Výpočet potřeby vody). Pro navrhované objekty zóny B je zde uveden rámcový popis zdravotně-technických instalací. V samostatné PD pro severní zónu A je proveden popis venkovních vodohospodářských sítí (vodovodu, kanalizace splaškové a kanalizace dešťové) vedených v hlavní obsluţné komunikaci umoţňující příjezd z ulice Veselská – Nová Touţimská. Výstavba příjezdové komunikace je podmiňující investicí výstavby v severní části Obytného souboru (v zóně A). Předpokládá se, ţe výstavba jiţní (zde popisované) zóny B, vč. komunikaci přilehlé zástavby obytných domů a ubytovny můţe proběhnout aţ následně, s určitým (i delším) časovým odstupem. Sítě uloţené v příjezdové komunikaci, vč. částí přípojek k přilehlým objektům budou tedy provedeny v předstihu před vlastní realizací zóny B, potrubí přípojek budou v této fázi výstavby provedeny jen v nezbytném rozsahu (za hranici výstavby komunikace, kde budou dočasně zaslepeny). Tento návrh řešení zohledňuje předpokládanou etapovost výstavby a je veden snahou o minimalizaci následných zásahů do vozovky a souvisejících dopravních omezení v průběhu výstavby zóny B. Dokončení zbylých částí řadů a stok vč. přípojek do objektů bude provedeno aţ s realizací výstavby v zóně B. Stávající stav Z výkresu zaměření a z dostupných podkladů lze konstatovat, ţe v řešené lokalitě se nenacházejí ţádné z výše uvedených inţenýrských sítí. Prostor budoucí výstavby má charakter pole, resp. zahrádkářské kolonie. Zásobování vodou – Veřejný vodovod Vodovodní řady Zásobování vodou bude zajištěno z vodovodního řadu A - LT DN150 vedeného v nové obsluţné komunikaci od ulice Veselská směrem severovýchodním, prostorem nové zástavby bytových domů. Vodovodní řad A je předmětem návrhu


71


v samostatné části PD – popisující výstavbu severní zóny B Obytného souboru Letňany sever. Z vodovodního řadu A bude veden řad F - LT DN150 celkové délky 407,85m. Řad F bude na řad A napojen ve dvou místech (cca na začátku a na konci přímého úseku řadu A – viz výkres situace), tím bude hlavní rozvod jiţní části (zóny B) zokruhován. Z řadu F bude veden řad F1 - LT DN150 – délky 70,33m, směrem k polyfunkčním domům PD1 a PD2, kde bude zakončen v chodníku nadzemním hydrantem. Dále je navrženo propojení řadu F s vodovodem severní části (zóny A) prodloužením řadu C2 - LT DN100, v délce cca 47m. Navržené vodovodní řady budou vedeny prostorem vozovek, paralelně s kanalizací, resp. v chodníku (řady F1 a F - v úseku podél bytových domů A1 až A4. Vodovodní řady budou z potrubí z tvárné litiny, v dimenzích DN100 (řad C2) a DN150 (řady F a F1). V rámci trubní sítě budou osazeny celkem 4 poţární hydranty DN100 - na odbočkách LT DN100, vybavených šoupaty. Hydranty budou v provedení nadzemním, s umístěním mimo vozovku. Rozmístění hydrantů v ploše zástavby je navrţeno v souladu s ČSN 73 0873, dle poţadavků poţární zprávy a s ohledem na výškovou konfiguraci trubní sítě (hydranty budou slouţit zároveň pro vypouštění, resp. odvzdušnění sítě). V křiţovatkách ulic, v místech napojení resp. odbočení řadů budou osazena šoupata vţdy všemi směry tak, aby v případě poruchy na kterémkoli místě sítě bylo moţno dočasně vyřadit z provozu pouze poruše nejbliţší úsek (část) řadu. Vzájemné zokruhování navrţených řadů toto umoţňuje. Vodovodní přípojky Z vodovodních řadů A, F a F1 budou provedeny domovní přípojky do jednotlivých objektů, trasa kaţdé z přípojek bude vedena pokud moţno kolmo od řadu bez lomů trasy do objektu, kde bude zakončena vodoměrnou sestavou - v technické místnosti v suterénu budovy. Pro bytové domy A1 aţ A4 a pro polyfunkční domy P1, P2 a P3 se uvaţuje zřízení vţdy jedné přípojky pro kaţdý dům, pro ostatní objekty, jejichţ půdorysná rozloha je větší (bytové domy E1, E2 a bytové domy sestávající z více sekcí: objekt B3+C2+B4 a objekt D1+B1+C1+B2+D2) se uvaţuje zřízení vţdy dvou vodovodních přípojek do kaţdého domu. Předpokládané (minimální) dimenze a materiálové provedení potrubí přípojek pro jednotlivé domy udává následující tabulka: Dům

popis

A1

Bytový dům jednotek Bytový dům

A2


ks dimenze

14

Materiál přípojky bytových PE100

1

63 x 5,8

14

bytových PE100

1

63 x 5,8

72


A3 A4 PD1 PD2 PD3

jednotek Bytový dům 14 jednotek Bytový dům 23 jednotek Polyfunkční dům kanceláře) Polyfunkční dům obchody) Ubytovna s resturací

bytových PE100

1

63 x 5,8

bytových PE100

1

63 x 5,8

(sluţby+ PE100

1

50 x 4,6

(sluţby+ PE100

1

63 x 5,8

PE100 (LT) bytových PE100 (PE100) (LT)

1 (1) 2 (1) (1)

Bytový dům jednotek

86

D1+B1+C1+B2+D2 Bytový dům jednotek

109

Bytový dům jednotek Bytový dům jednotek

31

bytových

37

bytových

B3+C2+B4

E1 E2

bytových PE100 (PE100) (LT)

90 x 8,2 (DN80) 75 x 6,8 (90 x 8,2) (DN80) 2 75 x 6,8 (1) (90 x (1) 8,2) (DN80)

Pozn. V závorkách jsou uvedeny alternativní návrhy minimálních dimenzí dle počtu přípojek do objektu, resp. dle materiálu potrubí. Dimenze a materiálové provedení potrubí přípojek se upřesní v dalším stupni PD, mj. na základě detailního popisu vnitřního vodovodu a výpočtu dle ČSN 75 6655. Vodovodní přípojky s potrubím z plastu (PE100) budou na uliční řady napojeny navrtávacími pasy s uzávěry (přípojkovými šoupátky). Pro přípojky větších dimenzí s potrubím z tvárné litiny (LT) budou na trase řadu vysazeny odbočky s přírubou, opatřenou ve směru přípojky vodárenským šoupětem. Uzavírací armatury na přípojkách budou ovládány z povrchu komunikace (zemními soupravami krytými silničními poklopy v úrovni vozovky). Potrubí přípojek bude z PE100 (SDR11 PN16), nebo - pro větší profily z tvárné litiny (od dimenze DN80). Domovní rozvody vody Ve všech navrhovaných objektech bytových domů, resp. polyfunkčních domů je poţadavek poţárního specialisty na instalaci vnitřních odběrných míst – hadicových systémů s tvarově stálou hadicí D(25) respektive D(19) – v souladu s čl. 6.5 ČSN 73 0873. Pro zajištění tohoto poţadavku bude vnitřní rozvod vody bezprostředně za vodoměrem (v kaţdém objektu) rozdělen na samostatný rozvod pitné vody a vody poţární. Oba rozvody budou samostatně uzavíratelné, volně přístupnými kulovými uzávěry, na potrubí poţárního rozvodu bude osazen zpětný ventil. Rozvod poţární vody bude veden podhledem nejniţšího patra budovy, do prostoru schodiště (schodišť) a dále stoupacícm potrubím k jednotlivým vnitřním poţárním hydrantům. Umístění vnitřních hydrantů, jakoţ i volba konkrétního typu LI-VI Praha, spol. s r.o.

73


hadicového systému (s délkou hadice 20m, resp. 30m) bude splňovat poţadavek ČSN 73 0873 na zajištění poţárního zásahu ve všech místnostech budovy. V poţárních úsecích kde bude instalováno skrápěcí zařízení (předpokládá se v objektu PD3), resp. tam, kde prvotní zásah zajistí doplňkové hasicí zařízení není poţadavek na současné pokrytí poţární vodou z vnitřních hydrantů. Rozvod k vnitřním poţárním hydrantům bude proveden z ocelového potrubí pozinkovaného, nebo z potrubí plastového (např. PPR). Přívodní potrubí a rozvod poţární vody k samočinnému skrápěcímu zařízení (sprinklerům) musí být výhradně z nehořlavého materiálu! V suterénních prostorách (s rizikem promrzání) bude potrubí vybaveno topným kabelem a tepelnou izolací. Z technické místnosti bude od vodoměru veden hlavní rozvod pitné vody k místnosti domovní výměníkové stanice, kde bude provedeno odbočení pro ohřev TUV (ve výměníku horká voda – teplá voda, zdrojem energie pro ohřev TUV je horkovodní rozvod - viz téţ popis v části Topení). Potrubí studené vody (SV) spolu s potrubím TUV (a případně potrubím cirkulace) bude vedeno pod stropem suterénu ke schodišťovým prostorům, a odtud stoupacím potrubím, napojeným přes přístupné kulové uzávěry s vypouštěním (v nejniţším místě), stoupací větve budou vybaveny armaturou pro odvzdušnění (v nejvyšším místě). Na odbočkách ze stoupaček (SV, TUV) v kaţdém patře budou osazeny přívodní uzávěry a trubní rozdělovače pro větvení rozvodů k jednotlivým bytům. Na kaţdé větvi buou pro kaţdý byt uzávěry a bytové vodoměry (SV a TUV). Přívod vody do jednotlivých bytů bude řešen vrámci chodby v podhledu, rozvody po bytě pak dle dispozice – pod stropem a ve stěnách k jednotlivým zařizovacím předmětům. Rozvod vody k zařizovacím předmětům v bytech jakoţ i stoupací potrubí a hlavní vnitřní rozvody budou z plastových trubek např.systému PPR (PN16 a PN20) a budou opatřeny v celé délce návlekovou tepelnou izolací. V suterénních prostorách (s ryzikem promrzání) bude navíc potrubí vybaveno topným kabelem. Dimenze potrubí vnitřních rozvodů vody bude navrţena v dalším stupni PD dle ČSN 73 6655. Zároveň bude prověřena a případně předepsána instalace redukčních ventilů pro regulaci vstupního tlaku na přívodu vody do objektů, resp. bude naopak posouzena nutnost instalace zařízení na zvýšení tlaku (ATS) -zejména pro poţární rozvod k zařízení SHZ.

Bilance potřeby vody Stavba je dělená na severní a jiţní část . zóna „A“ - sever, kde bude probíhat výstavba rodinných domů a viladomů, včetně sportovního centra. Celkem bude postaveno 118 rodinných domů (85 ŘRD, 33 IRD), 3 viladomy a sportovní centrum. Zóna „B“ - jih, kde bude probíhat výstavba bytových a polyfunkčních domů Spotřeby pro obě zóny jsou uvedeny v následujících tabulkách:


74



75


Shrnutí spotřeby vody pro celý areál je v následujících tabulkách Zóna sever „A“ Průměrná potřeba

126,450 m3/den

1,46 l/s

Max.denní potřeba

177,030 m3/den

2,05 l/s

16,965 m3hod

4,71 l/s

Max.hodinová potřeba Průměrná roční potřeba

3

46 154 m /rok

1,46 l/s

Zóna jih „B“ Průměrná potřeba Max.denní potřeba

251,658 m3/den 3

352,321 m /den 3

2,91 l/s 4,08 l/s

Max.hodinová potřeba

33,764 m /hod

9,38 l/s

Průměrná roční potřeba

91 855 m3/rok

2,91 l/s

Celková spotřeba areálu Obytného souboru „Letňany Sever“ - Zóna „A“ + „B“ Průměrná potřeba

378,108 m3/den

4,37 l/s

Max.denní potřeba

529,351 m3/den

6,13 l/s

Max.hodinová potřeba

50,729 m3/hod

14,09 l/s

Průměrná roční potřeba

138 009 m3/rok

4,37 l/s


76


Voda v období výstavby obytného souboru bude realizována jako „Zvláštní měření staveništního odběru“. Pro potřeby stavby bude vybudována dočasná staveništní přípojka vody z veřejného rozvodu studené vody na pozemek stavby. Toto odběrné místo si vyjedná generální dodavatel stavby se správcem inţenýrské sítě – vodovodu. Úhrada bude smluvně sjednána paušální cenou mezi generálním dodavatelem stavby a investorem. B.II.3.

OSTATNÍ SUROVINOVÉ ZDROJE

Spotřeba surovin a materiálů Vzhledem k charakteru posuzovaných objektů – rodinné domy, viladomy, sportovní centrum (tenis), bytové a polyfunkční domy – nejsou ţádné suroviny ani materiály spotřebovávány. Nejedná se o výrobní provozy. Spotřeba energií Elektrická energie Napojení obytného souboru na rozvodnou síť elektrické energie a) Severní část – rodinné domy, viladomy a sportovní areál Silnoproud VN a NN V rámci zástavby lokality bude nutné vybudovat novou trafostanici VN/NN (TS). Napojení trafostanice na straně VN bude provedeno kabely 3xAXEKVCEY 1x120 ze stávající trafostanice TS 8141 u komunikace Veselská. Před TS 8141 se přeruší kabel TS 4786-TS 8141 (3xAXEKVCEY 1x120 ) a naspojkuje se novým kabelem. Trasa nového kabelu bude vedena cyklostezkou vedoucí souběţně s komunikací Veselská, která bude vybudována v rámci akce „Komunikace Touţimská etapa 002 Touţimská“ – projektuje Pudis, a.s. Dále odbočí do nově budovaného Obytného souboru, kde povede nově budovanými chodníky do nové TS1. U TS2, která bude vybudována v rámci druhé etapy, bude provedena rezervní kabelová smyčka pro následné připojení TS2. Kabely budou všude ukládány s minimálním krytím 1 m do kabelového loţe z písku o tloušťce nejméně 23 cm. Pod komunikacemi, vjezdy atd. a při kříţení s ostatními podzemními sítěmi, budou chráněny chráničkami. Veřejné osvětlení Rozvody veřejného osvětlení budou připojeny na nový připojovací bod typu ZBVO-FE-3D pro 4 větve VO, který bude napájen z TS1 a bude umístěn v její blízkosti. Z tohoto připojovacího bodu bude napájeno VO 1. etapy výstavby (2 větve) i VO 2. etapy výstavby – BD+PD (2 větve). Rozvody VO jsou sítě 4. Kategorie podruţné (domovní - přípojková). Kabely pro VO budou pouţity minimálně Cu 4x10. Třída osvětlení všech komunikací je S5, nejvýše S4. Rozmístění sloupu je navrţeno pro osvětlenost odpovídající třídě S4. Venkovní osvětlení bude provedeno ohraněnými bezpaticovými osvětlovacími stoţáry výšky 5-6 m se svítidly 1x 50 W a s roztečí 30-40 m. Kabely pro osvětlení


77


budou uloţeny v nově budovaných chodnících, případně zelených pásech u nových komunikací. Návrh typu svítidel a stoţáru bude upřesněn v dalším stupni projektové dokumentace v souladu s poţadavkem Eltodo (např. svítidla SAFIR1/50W/B3, výbojka SON-T Plus 50 W). Výpočty (viz projekt elektro) a návrh rozmístění svítidel byly provedeny ve spolupráci s firmou Artechnic- Schreder. Slaboproud V lokalitě a jejím nejbliţším okolí nejsou vedeny veřejné slaboproudé rozvody . S výstavbou slaboproudých rozvodu se nepočítá. b) Jiţní část – bytové a polyfunkční domy Silnoproud Předmětem řešení napojení obytného souboru bytových a polyfunkčních domů jsou kabelové rozvody NN, umístění nové trafostanice a kabelů VN/NN a veřejné osvětlení. Stavební objekt SO 27 obsahuje vybudování kabelových rozvodů NN včetně připojení nových domů na zdroj elektrické energie. Kabely AYKY 3x240+120 budou vedeny od nově vybudované trafostanice TS 2 nově budovanými chodníky u dotčených parcel. Kabely budou u jednotlivých objektů zasmyčkovány v přípojkových a rozpojovacích skříních SR. Kabelové rozvody budou přes rozpojovací skříně propojeny s první etapou výstavby „Obytný soubor – RD a VD“. V této etapě budou připraveny kabely vedoucí k domům podél příjezdové komunikace s příslušnými rezervami. Kabely budou následně napojeny do přípojkových skříní nově vybudovaných domů. Stavební objekt SO 28 obsahuje vybudování veřejného osvětlení v lokalitě nových domů a připojení VO na zdroj elektrické energie. Rozvody veřejného osvětlení budou připojeny na připojovací bod typu ZBVO-FE-3D, vybudovaný v rámci výstavby RD a VD. Nové rozvody budou připojeny přes sloupy VO na rozhraní mezi obytnými soubory. Rozvody VO jsou sítě 4. kategorie – podruţné (domovní – přípojková). Kabely VO budou pouţity minimálně Cu 4x10. Třída osvětlení všech komunikací je S5, nejvýše S4. Rozmístění sloupů je navrţeno pro osvětlenost odpovídající třídě S4. Venkovní osvětlení bude provedeno ohraněnými bezpaticovými osvětlovacími stoţáry výšky 5-6m se svítidly 1 x 50W a s roztečí 30 – 40 m. Kabely budou uloţeny v nově budovaných chodnících, případně zelených pásech u nových komunikací. Návrh typů svítidel a stoţárů bude upřesněn v dalším stupni projektové dokumentace v souladu s poţadavkem ELTODO. Výpočty a návrh rozmístění svítidel byly provedeny ve spolupráci s firmou Artechnic-Schreder. Stavební objekt SO 25 obsahuje vybudování nové trafostanice TS 2. Pozemek pod novou distribuční trafostanicí vybudovanou na parcele č. 760/1 bude odkoupen PRE Distribuce nebo bude zřízeno věcné břemeno.


78


Trafostanice bude betonová a bude osazená dvěma olejovými hermetizovanými transformátory o výkonu 630 kVA a zapouzdřeným rozvaděčem 22 kV a dvěma rozvaděči NN. Z rozvaděčů budou napojeny nové distribuční rozvody. Stavební objekt SO 26 obsahuje vybudování kabelových rozvodů VN včetně připojení trafostanice. Napojení trafostanice na straně VN bude provedeno kabelem 3 x AXEKVCEY 1 x 120 jdoucím ze stávající trafostanice TS 8141 u komunikace Veselská do TS 1. V rámci výstavby rodinných domů a viladomů bude v místě výstavby trafostanice připravena rezervní kabelová smyčka pro budoucí zapojení do TS 2. Spotřeby elektrické energie a) Severní část – rodinné domy, viladomy a sportovní centrum V lokalitě je navrţeno 118 rodinných domů o jedné bytové jednotce s vestavěnou garáţí. Kaţdý dům bude mít vlastní měření s jističem 3x25A. V domech bude elektrická energie vyuţita pro osvětlení a drobné spotřebiče. Energetické bilance byla vypracována na základe údajů dodaných generálním projektantem.


79


Zemni plyn Napojení obytného souboru na zemní plyn Plynovod Lokalita bude napojena na stávající STL plynovod, vedený v areálu firmy AVIA. Napojení bude provedeno dle situace na stávající nadzemní plynovod DN 300. STL plynovod o jmenovitém přetlaku 25 kPa bude veden podél areálové komunikace na severozápadní okraj lokality. a) Severní část - Rodinné domy, viladomy a sportovní centrum Tepelná bilance Tepelné ztráty jsou vypočteny dle ČSN 060210 pro oblastní teplotu -120C a spotřeba je počítána pro délku trvání topného období 216 dnů při průměrné teplotě topného období +4,00C. Tepelné ztráty areálu celkem

930 kW

Spotřeba tepla pro vytápění

2020 MWh/rok

Potřeba tepla pro ohřev TUV

960 MWh/rok

Roční spotřeba tepla celkem

2980 MWh/rok

Spotřeba plynu pro vytápění a ohřev TUV v rodinných domech, viladomech a sportovním centru 1. Řadové rodinné domy (ŘRD) - 85 Průměrný počet osob

4 osoby

Tepelná ztráta

QÚT = 5,0 kW

Potřeba tepla pro vytápění

EÚT = 10,9 MWh/rok


ETUV = 5,9 MWh/rok

Potřeba tepla celkem

E = 16,8 MWh/rok

Hodinová potřeba plynu

2,0 m3/hod (předpoklad kotel cca 18 kW)

Roční spotřeba plynu

1600 m3/rok

Celkem pro 85 ŘRD

136 000 m3/rok

Zdroj tepla plynový závěsný kotel se zásobníkem pro ohřev TV, vytápěcí systém teplovodní o teplotním spádu 75/550C, desková otopná tělesa, potrubí plastové.


80


2. Individuální rodinné domy (IRD) – 33 Průměrný počet osob

5 osob

Tepelná ztráta

QÚT = 10,0 kW


EÚT = 21,7 MWh/rok


ETUV = 7,4 MWh/rok


E = 29,1 MWh/rok




2 800 m3/rok

Celkem pro 33 IRD

92 400 m3/rok

Zdroj tepla plynový závěsný kotel se zásobníkem pro ohřev TV, vytápěcí 0 systém teplovodní o teplotním spádu 75/55 C, desková otopná tělesa, potrubí plastové. 3. Viladomy – 3 Průměrný počet osob

31 osob

Tepelná ztráta

QÚT = 25,0 kW


EÚT = 54,3 MWh/rok


ETUV = 46,0 MWh/rok


E = 100,3 MWh/rok




9 600 m3/rok

Celkem pro 3 viladomy

28 800 m3/rok

Zdroj tepla plynový stacionární kotel se zásobníkem pro ohřev TV, vytápěcí systém teplovodní o teplotním spádu 75/550C, desková otopná tělesa, potrubí plastové, měření tepla pro kaţdý byt.


81


4. Sportovní centrum - Tenisový klub Průměrný počet osob

100 osob

Tepelná ztráta

QÚT = 100,0 kW


EÚT = 217,1 MWh/rok


ETUV = 72,4 MWh/rok


E = 289,5 MWh/rok


12,0 m3/hod (předpoklad kotel 2 x 50 kW)


27 600 m3/rok

Zdroj tepla dvojice plynových stacionárních kotel se zásobníkem pro ohřev TV, vytápěcí systém teplovodní o teplotním spádu 75/55 0C, desková otopná tělesa, potrubí plastové, v kotelně děleno na okruh pro vytápění a okruh pro napojení VZT ohřívačů. Celková bilance spotřeby zemního plynu cca 266 m3/hod

Předpokládaný hodinový odběr

cca 284 800 m3/rok

Předpokládaný roční odběr b) Jiţní část – Bytové a polyfunkční domy

Spotřeba zemního plynu v bytových a polyfunkčních domech Objekty bytových a polyfunkčních domů v jiţní části obytného souboru budou napojeny na centrální zdroj tepla a zemní plyn bude pouze v provozu restaurace. Pro vytápění nebude zemní plyn pouţíván. Spotřeba energie pro vytápění - Tepelná bilance Tepelné ztráty

1700 W

Potřeba tepla pro VZT

400 kW


1100 kW

Přípojná hodnota dle ČSN 060310

2600 kW

Roční spotřeba tepla pro vytápění a VZT

4300 MWh/rok


1500 MWh/rok

Roční spotřeba tepla celkem

5800 MWh/rok


82


B.II.4.

NÁROKY NA DOPRAVNÍ A JINOU INFRASTRUKTURU

Dopravní řešení Dopravní napojení obytného souboru Bytová zástavba na vymezených pozemcích bude dopravně napojena na stávající místní komunikaci, která je prodlouţením ulice Veselská od křiţovatky s ul. Beranových. Táto část komunikace na parcele 838/1 je v majetku investorů. Na její úpravu probíhá stavební řízení. Je vedená jako stavba č.0093 TV Kbely – etapa 0008 Touţimská Řešené území bude napojeno na komunikaci Veselská místní komunikací. Dopravní obsluha nové zástavby bude zajištěna obytnou ulicí. Napojení na Veselskou bude dočasné, po vybudování veřejně prospěšné stavby 87/DK/33 – Letňany a nového napojení lokality na tuto komunikaci bude stávající napojení zrušeno. a) Severní část – rodinné domy, viladomy a sportovní centrum Komunikace Konstrukce vozovek a zpevněných ploch: Komunikace větve „A“, C: NÁVRHOVÉ PARAMETRY: -

návrhová dopravní rychlost

50 km/hod

-

plánovaná ţivotnost vozovky

25 let

-

návrhová úroveň porušení

D1

-

třída dopravního zatíţení

IV

Stanovení dopravního zatíţení dané návrhové úrovně

TNV1

TNVk

TNVCD

NCD

440

500

2,3 mil.

0,8 mil.

Konstrukce vozovky dle TP 170 – tl. 450 mm: číslo kat. listu D1-N-1-IV-PIII ACO-11 asfaltový beton 40 mm

ČSN EN 13108-5:2008

spojovací postřik z emulze PSE 0,30 kg/m2

ČSN 73 6129

ACL 16+ (asfaltový beton pro loţní vrstvu) 60 mm ČSN EN 13108-1:2007 spojovací postřik z emulze PSE 0,30 Kg/m2

ČSN 73 6129

ACP 16+ (asfaltový beton pro podkladní vrstvu) 50 mm ČSN EN 13108-1:2007 infiltrační postřik PI 0,80 Kg/m2

ČSN 73 6129

štěrkodrť ŠD 0-63

150 mm


83

ČSN 73 6126-1



150 mm

ČSN 73 6126-1

Konstrukce krytu celkem

450 mm

Podloţí upravené zvápněním

400 mm

Konstrukce krytu celkem s podloţím

450 + 400 mm

ČSN 73 6125

Konstrukční skladba vozovky bude provedena na upravené a zhutněné silniční pláni. Komunikace větve „B“, „D“, „E“, „K“: NÁVRHOVÉ PARAMETRY: -


50 km/hod

-


25 let

-


D1

-


V


TNV1

TNVk

TNVCD

NCD

90

100

460 tis.

160 tis.

Konstrukce vozovky dle TP 170 – tl. 450 mm: číslo kat. listu D1-N-1-V-PIII ACO-11 asfaltový beton 40 mm

ČSN EN 13108-5:2008

spojovací postřik z emulze PSE 0,30 kg/m2

ČSN 73 6129

ACP 16+ (asfaltový beton pro podkladní vrstvu) 70 mm ČSN EN 13108-1:2007 infiltrační postřik PI 0,80 kg/m2

ČSN 73 6129


150 mm

ČSN 73 6126-1


150 mm

ČSN 73 6126-1


410 mm


400 mm


410 + 400 mm

ČSN 73 6125

Konstrukční skladba vozovky bude provedena na upravené a zhutněné silniční pláni. Komunikace větve „F“, „G“, „H“, „CH“ „I“, „J“: NÁVRHOVÉ PARAMETRY: -


30 km/hod

-


25 let


84


-


D1

-


V


TNV1

TNVk

TNVCD

NCD

90

100

460 tis.

160 tis.

číslo kat. listu D2-D-1-V-PIII

KONSTRUKCE KRYTU CHODNÍKU DLE TP 170: -

zámková dlaţba – DL I – barva pískovcová – řádkový vzor 80 mm ČSN 73 6131-1

-

loţná vrstva pod dlaţbu drobné drcené kamenivo DDK 2-4 40 mm ČSN 73 6124-7

-


150 mm

ČSN 73 6126-1

-


200 mm

ČSN 73 6126-1


470 mm


400 mm

ČSN 73 6125

Konstrukce krytu celkem s podloţím 470 + 400 mm Konstrukční skladba vozovky bude provedena na srovnané a zhutněné silniční pláni. Parkovací stání, sjezdy, pojíţděné komunikace pro pěší: NÁVRHOVÉ PARAMETRY: -


30 km/hod

-


25 let

-


D1

-


VI


TNV1

TNVk

TNVCD

NCD

15

15

70 tis.

25 tis.

číslo kat. listu D2-D-1-VI-PIII

KONSTRUKCE KRYTU CHODNÍKU DLE TP 170: -

zámková dlaţba – DL I – tvar cihla


80 mm

85

ČSN 73 6131-1


loţná vrstva pod dlaţbu

-

drobné drcené kamenivo DDK 2-4 40 mm

ČSN 73 6124-7


250 mm


370 mm


400 mm


370 + 400 mm

-

ČSN 73 6126-1 ČSN 73 6125

Konstrukční skladba vozovky bude provedena na srovnané a zhutněné silniční pláni. Komunikace pro pěší: Stanovení dopravního zatíţení dané návrhové úrovně

TNV1

TNVk

-

-

TNVCD

NCD

3 tis.

1 tis.

KONSTRUKCE KRYTU CHODNÍKU DLE TP 170: číslo kat. listu D2-D-1-CH-PIII -

zámková dlaţba – DL I

-

loţná vrstva pod dlaţbu

- barva šedá – řádkový vzor 60 mm ČSN 73 6131-1

drobné drcené kamenivo DDK 2-4 40 mm štěrkodrť ŠD 0-63

150 mm


250 mm

-


200 mm


ČSN 73 6124-7 ČSN 73 6126-1 ČSN 73 6125

250 + 200 mm

Plochy pro sadové úpravy: KONSTRUKCE KRYTU PÁSU ZELENĚ DLE DIN 18 917 – TL. 150 MM: -

zatravnění

-

-

ornice (substrát vhodný pro zatravnění)

250 mm

DIN 18 917

-

nakypření a urovnání podorničí

-50 mm

DIN 18 917


300 mm

V dalším stupni PD budou na komunikacích a chodnících navrţeny detailní úpravy, které budou respektovat poţadavky vyhlášky MMR ČR č. 398/2009 Sb.


86


Dopravní značení: V celé lokalitě dojde k umístění svislého a vodorovného dopravního značení. Vodorovné dopravní značení představuje označení středových čár komunikací, vodících prouţků. Označení přechodů, ohraničení parkovacích stání a vyznačení stání pro invalidy. Parkovací stání pro invalidy musí být označeny také svislými dopravními značkami IP 12 „Vyhrazené parkoviště“ Svislé dopravní značení bude zahrnovat zejména označení křiţovatek P2 „Hlavní pozemní komunikace“ , P6 „Stůj, dej přednost v jízdě“. V dalším stupni projektové dokumentace, budou dopravní značky doplněny o rozhledové trojúhelníky. Začátky a konce obytných zón budou označeny dopravními značkami IP26a „Obytná zóna“ a IP26b „Konec obytné zóny“ a to i v místě jednosměrných obytných zón. Jednosměrné obytné zóny budou dále označeny dopravními značkami IP 4b „Jednosměrný provoz“ a B2 „Zákaz vjezdu všech vozidel“. Na komunikaci větve „D“ bude osazena dopravní značka A7b „ Pozor, zpomalovací práh“, Konkrétní navrţené dopravní značení bude v dalším stupni projektové dokumentace projednáno s Policií České republiky a s odborem dopravy. Zařízení pro dopravu v klidu Výpočet poţadovaného počtu parkovacích stání (výpočet dle čl.10, odst.(3) vyhlášky OTP 26/1999 Sb. a přílohy č.2 této vyhlášky HMP) Funkce – bydlení: Pp = Pz, Zóna 4 - Pozemek stavby neleţí ve spádovém území Metra – koeficient Ku = 1,0 a) Severní část – rodinné domy, viladomy a sportovní centrum Návrh řešení dopravy v klidu: Kaţdý rodinný dům o jedné bytové jednotce má 1 parkovací stání ve vestavěné garáţi a jedno volné parkovací stání na vlastním pozemku před vjezdem do garáţe. V kaţdém viladomě je v garáţích umístěno po 8 parkovacích stání. V lokalitě je počítáno s výstavbou 118 bytových jednotek RD a 27 bytových jednotek ve viladomech. V rámci lokality je navrţeno celkem 37 parkovacích míst pro návštěvy v rámci komunikací a zpevněných ploch. U sportovního centra (tenisového klubu) bude zřízeno celkem 56 parkovacích stání na terénu. b) Jiţní část – Bytové a polyfunkční domy Poţadované počty parkovacích míst Pz - základní počet stání – a navrhovaný počet stání jsou uvedeny v následujících tabulkách


87


Počet stání na jednotku

Typ bytu Byty s jednou obytnou místností

0,5

Byty z celkovou plochou do 100 m

2

Byty z celkovou plochou nad 100 m

1 2

2

ba) Bytové domy A1 + A2 + A3 + A4 D1 + B1 + C1 + B2 + D2 B3 + C2 + B4 E1 E2

bb) Polyfunkční domy PD 1 – sluţby a kanceláře PD 2 – sluţby a obchod PD 3 – ubytovna


88


Rekapitulace navrţeného počtu stání: a) Severní část – rodinné domy, viladomy a sportovní centrum

Objekt

Počet parkovacích stání v garáţích

Počet parkovacích stání na povrchu


RD

118

147

265

Viladomy

24

7

31

Sportovní centrum

0

56

56

Celkem

142

210

352


89


b) Jiţní část – bytové a polyfunkční domy Bytové domy:

Objekt

Počet parkovacích Počet stání parkovacích v podzemních stání na povrchu garáţích


A1

21

6

27

A2

21

6

27

A3

21

6

27

A4

22

0

22

B1, C1, B2, D1, D2

99

0

99

E1

42

6

48

B3, C2, B4

75

0

75

E2

48

10

58

Celkem

349

34

383

Polyfunkční domy:

Objekt



PD1 + PD2

98

4

102

PD3 ubytovna

34

5

39

Celkem

132

9

141

Jiţní část celkem:

Objekt



BD

349

34

383

PD

132

9

141

Celkem

481

43

524


90


Celkový počet parkovacích stání v celém obytném souboru

objekt



Severní část

142

210

352

Jiţní část – BD

349

34

383

Jiţní část - PD

132

9

141

Celkem

623

253

876

Návrh je v souladu s poţadavky na zařízení pro dopravu v klidu dle vyhlášky OTP 26/1999 Sb. a přílohy č.2 této vyhlášky hlavního města Prahy. Předpokládané počty vozidel dopravní obsluhy obytného souboru Četnost dopravního zatíţení vyplývá z předpokládaného počtu parkovacích stání a typů objektů. Pro jiţní část – bytové a polyfunkční domy - je uvaţováno s celkovým počtem jízd (příjezdem nebo odjezd) 766 osobních vozidel pro bytové domy a 564 vozidel pro polyfunkční domy s 10 % podílem nákladní dopravy (tj. 56 TNV). Pro severní část – rodinné domy, viladomy a sportovní centrum - je uvaţováno s celkovým počtem jízd (příjezdem nebo odjezd) 530 osobních aut pro rodinné domy, 62 osobních aut pro viladomy a 224 osobních aut pro sportoviště. V noční době se předpokládá pohyb 5 % automobilů. Celkem jde o pohyb 2146 vozidel. (1073 příjezd, 1073 odjezd). Dopravní napojení bude na ulici Veselskou, poté dojde k rozpadu obsluţné dopravy, a to následujícím způsobem: 90% vozidel (1931 vozidel) pojede doprava směrem ke kruhovému objezdu (33% zbylých vozidel pojede po komunikaci Tupolevova na sever, 33% vozidel po téţe komunikaci na jih a 33% bude pokračovat z kruhového objezdu po komunikaci Veselská). 10% vozidel (215 vozidel) doleva směrem na Kbely. Vyhodnocení vlivu dopravy na ţivotní prostředí a zdraví obyvatel, tedy především hluku a emitovaných škodlivin, je provedeno v kapitole D. Výstupy jsou uvedeny v následující kapitole B.III.


91


B.III.

ÚDAJE O VÝSTUPECH

B.III.1.

OVZDUŠÍ

Ovzduší v okolí navrhované stavby bytových domů obytného souboru „Letňany Sever! je ovlivněno zejména automobilovou dopravou po okolních komunikacích. V bezprostředním okolí posuzované lokality jsou nejfrekventovanějšími komunikacemi ulice Beranových, Veselská a Touţimská. Novými zdroji znečišťování ovzduší bude odvětrání podzemních garáţí polyfunkčních domů, bytových domů, viladomů. Dále starty a pojezdy na pozemním parkovišti u objektů, doprava vyvolaná provozem obytného souboru. Polyfunkční objekty a bytové domy v jiţní části budou napojeny na stávající horkovodní potrubí systému CZT Praţské teplárenské, a.s., a nebudou tedy zdrojem znečišťování ovzduší. Rodinné domy v severní části, stejně tak viladomy a tenisový klub, budou vyrábět teplo a ohřívat TUV v samostatných plynových zařízeních. Zde tedy bude zdrojem znečišťování spalování ZP. a) bodové zdroje znečišťování ovzduší Zdroje emisí z vytápění a ohřevu TUV Řadové rodinné domy - 85 Zdroj tepla: plynový závěsný kotel se zásobníkem pro ohřev TV, vytápěcí systém teplovodní o teplotním spádu 75/550C, desková otopná tělesa, potrubí plastové. Spotřeba ZP

136 000 m3/rok

FPD:

2000 hod/rok

Dle emisních faktorů uvedených v příloze č. 2 vyhlášky č. 205/2009 Sb. jsou emise uvolněné při spálení tohoto mnoţství ZP následující:

ZP

Emise [t/rok]

Emise [g/s]

NOx

0,1768

0,024556

CO

0,0435

0,006044

org.látky

0,0087

0,001209

SO2

0,0013

0,000181

Tl

0,0027

0,000378

Individuální rodinné domy - 33 Zdroj tepla: plynový závěsný kotel se zásobníkem pro ohřev TV, vytápěcí systém teplovodní o teplotním spádu 75/550C, desková otopná tělesa, potrubí plastové.


92


Spotřeba ZP

92 400 m3/rok

FPD:

2000 hod/rok


ZP

Emise [t/rok]

Emise [g/s]

NOx

0,1201

0,016683

CO

0,0296

0,004107

org.látky

0,0059

0,000821

SO2

0,0009

0,000123

Tl

0,0018

0,000257

Viladomy - 3 Zdroj tepla: plynový stacionární kotel se zásobníkem pro ohřev TV, vytápěcí systém teplovodní o teplotním spádu 75/550C, desková otopná tělesa, potrubí plastové, měření tepla pro kaţdý byt. Spotřeba ZP

28 800 m3/rok

FPD:

2000 hod/rok


ZP

Emise [t/rok]

Emise [g/s]

NOx

0,0374

0,005200

CO

0,0092

0,001280

org.látky

0,0018

0,000256

SO2

0,0003

0,000038

Tl

0,0006

0,000080

Sportovní areál - Tenisový klub - 1 Zdroj tepla: dvojice plynových stacionárních kotel se zásobníkem pro ohřev TV, vytápěcí systém teplovodní o teplotním spádu 75/55 0C, desková otopná tělesa, potrubí plastové, v kotelně děleno na okruh pro vytápění a okruh pro napojení VZT ohřívačů. Spotřeba ZP

27 600 m3/rok

FPD:

2000 hod/rok


93



ZP

Emise [t/rok]

Emise [g/s]

NOx

0,0359

0,004983

CO

0,0088

0,001227

org.látky

0,0018

0,000245

SO2

0,0003

0,000037

Tl

0,0006

0,000077

Poznámka: příspěvek byl počítán pouze pro znečišťující látku NO 2 a to z toho důvodu, ţe je pro spalování ZP nejvýznamnější, příspěvek ostatních škodlivin je vzhledem k mnoţství spáleného ZP a jejich emisním faktorům téměř zanedbatelný. Bytové domy (A1 – A4, B1 – B4, C1 – C2, D1 – D2, E1 – E2) a polyfunkční domy (PD1 – PD3) budou napojeny na stávající horkovodní potrubí systému CZT Praţské teplárenské, a.s. – tyto objekty nebudou zdrojem znečišťování ovzduší vlivem spalování ZP pro potřeby výroby tepla a ohřevu TUV. Zdroje emisí z automobilového provozu – větrání podzemních garáţí bytových a polyfunkčních domů Vzhledem k tomu, ţe garáţe těchto objektů v uvaţovaném obytném souboru jsou podzemní a jsou odvětrávány vzduchotechnikou, uvaţujeme tento zdroj znečištění ovzduší za bodový. Při výpočtu emisí z pojezdu vozidel po podzemních garáţích i po parkovacích místech na povrchu jsme vycházeli z programu MEFA 2002. Emisní faktor pro pojezd OS automobil: Emisní faktor pro pojezd OS automobil: benzenu Emisní faktor pro pojezd OS automobil:

0,11 g emisí na km NO2 0,0021 g emisí na km 0,0012 g emisí na km PM10

Emisní faktory pro studený start automobilů byly převzaty od DEFRA UK, coţ je obdoba našeho ČHMU ve Velké Británii. Emisní faktor pro start OS automobil: Emisní faktor pro start OS automobil: Emisní faktor pro start OS automobil:


1,119 g emisí NO2 0,074 g emisí benzenu 0,079 g emisí PM10

94


Celkové emise jsou pak dány součtem emisí z pojezdu a startů automobilů. Mnoţství odsávaného vzduchu: uvaţujeme 200 m3/hod na 1 podzemní garáţové stání. Pojezd cca 100 m. Vypočtené emise z jednotlivých odtahů VZT z garáţí jednotlivých objektů jsou uvedeny v následujících tabulkách. Tyto hodnoty byly pouţity jako vstupy pro výpočet rozptylové studie, která je uvedena v příloze tohoto oznámení.


95



96


b) hlavní plošné zdroje znečištění ovzduší Plošný zdroj znečištění ovzduší – pohyb TNV Za běţného provozu se předpokládá pohyb maximálně 56 pomalých vozidel (v rámci konzervativního přístupu řadíme pomalá vozidla do skupiny TNV). Pojezdy TNV (zásobování polyfunkčních domů): Pojezd 56 vozidel, délka pojezdu je cca 60 m. Při výpočtu emisí jsme vycházeli z programu MEFA 2002. Emisní faktor pro pojezd TNV: Emisní faktor pro pojezd TNV: Emisní faktor pro pojezd TNV:

1,89 g emisí na km NO2 0,013 g emisí na km benzenu 6,16 g emisí na km PM10

Starty vozidel: Emisní faktory pro studený start automobilů byly převzaty od DEFRA UK. Emisní faktor pro start TNV: Emisní faktor pro start TNV: Emisní faktor pro start TNV:

4,17 g emisí NO2 0,123 g emisí benzenu 0,665 g emisí PM10

Celkové emise jsou pak dány součtem emisí z pojezdu po komunikacích areálu a startů automobilů. suma emisí škodlivina

g/s

g/den

NOx

0,0041644

239,87

PM10

0,0010059

57,94

benzen

0,0001203

6,93

BaP

0,0000277*10-3

1,59*10-3

Vlastní provoz bytových domů nebude plošným zdrojem znečištění ovzduší. Tím můţe být, do určité míry, staveniště domu, zejména v období terénních úprav a obecně období výstavby. Vzhledem k omezenému rozsahu a způsobu vedení prací bude tento vliv minimalizován, v případě potřeby bude aplikováno kropení pro omezení prašnosti. Staveniště bude oploceno. Zdroje z období výstavby jsou popsány v závěru této kapitoly. LI-VI Praha, spol. s r.o.

97


c) hlavní liniové zdroje znečištění ovzduší Liniovým zdrojem znečištění jsou obecně všechny pozemní komunikace, v daném případě tedy vyvolaná automobilová doprava ve vlastním areálu obytného souboru a následně na příjezdových městských komunikacích. Emise z této dopravy v rámci obytného souboru Letňany Sever byly zahrnuty v emisích bodových zdrojů. d) emise z období výstavby - stavební činnosti Následující popis se týká severní části obytného souboru, pro niţ byla k dispozici zpráva ZOV. Situace v jiţní části bude obdobná. Předpokládaný termín realizace – počátek v roce 2012, délka výstavby cca 20 měsíců (plán pro výstavbu severní části). Provedení stavby se předpokládá ve 2 etapách, nejprve dojde k výstavbě komunikací + inţenýrských sítí, v druhé etapě budou realizovány samotné domy. Auta vyjíţdějící ze staveniště budou na zpevněné ploše před výjezdem mechanicky očištěna. Přilehlé veřejné komunikace budou pod stálou kontrolou vedení stavby a případné znečištění bude ihned odstraněno. Návrh přepravních tras V rámci výpočtu příspěvků z provozu TNV uvaţujeme v tuto chvíli dopravu betonu, stavební suti, výkopové zeminy apod. po následující trase: příjezd ulicí Veselská (ze směru ulice Tupolevova) a odjezd toutéţ ulicí. Předpokládáme pohyb max. 40 TNV/den. Emise ve fázi výstavby lze rozdělit na primární a sekundární. Primárně budou vznikat emise z jednotlivých mechanismů podílející se na výstavbě. Emise z těchto zdrojů jsou dány především spotřebou nafty těchto mechanismů. Z obdobných staveb lze předpokládat, ţe roční spotřeba nafty u těchto mechanismů nebude vyšší neţ 36 000 litrů za rok. Přepočtené emise na 1 litr nafty jsou v následující tabulce:

Emise g/1litr nafty ; (benzo(a)pyren mg/1litr nafty) NOx

CO

PM10

benzen

benzo(a)pyren

44,70

18,546

4,466

0,172

0,066

Celkové roční emise jsou uvedeny v následující tabulce:

Emise kg/rok (benzo(a)pyren g/rok) NOx

CO

PM10

benzen

benzo(a)pyren

1609,2

667,6

160,7

6,19

2,37


98


U tuhých znečišťujících látek (TZL) však významnou roli hraje resuspenze znečišťujících látek (sekundární prašnost). Sekundární znečištění ovzduší vzniká vznosem znečišťujících látek jiţ usazených z dotčených ploch, včetně komunikací. Jedná se hlavně o pevné částice – prach. Plynné sorbované sloţky se uvolňují do ovzduší (při poklesu koncentrace v ovzduší) v zanedbatelné míře. Základní podmínkou vzniku resuspenze je prach o velikosti menší neţ 50 µm, který se reálně je schopný dostat do vznosu. Čím menší frakce prachu tím je i menší pádová rychlost a doba setrvání v atmosféře. Dále pak resuspenze vzniká dvěma moţnými způsoby. Jednak vířením vzduchu od kol projíţdějících automobilů a jednak při vyšších rychlostech větru. V obou případech ale platí, ţe ke vznosu dojde za předpokladu, ţe prach bude suchý bez vody. U stavební činnosti je rozsah vstupních faktorů takový, ţe výpočtové stanovení má znehodnocující chyby. Pro stanovení emisní vydatnosti stavby tak lze s jistými omezeními vyuţít výsledky měření v okolí prováděných staveb. V tomto konkrétním případě vyjděme z měření při bouracích pracích Brněnských kasáren na ulici Staňkova. Při těchto pracích byly dodrţovány následující podmínky: - v místech rozpojování materiálu bylo nakládáno pouze s vlhkým materiálem, veškeré práce byly prováděny při současném zkrápění bouraného materiálu. - veškeré mechanismy přijíţdějící a odjíţdějící ze stavby byly omývány WAP - byl zajištěn pravidelný mokrý úklid dotčených příjezdových komunikací. Za těchto podmínek byly měřené emise v místě stavební činnosti následující: Místo měření/ pozice

Odběr

Imise

Průřez

Rychlost

Hmotn.

E. F.

(mg/m3)

(m2)

(m/s)

tok (kg/h)

(kg/t)

Při provozu skrápění a čištění

0,11

0,00055

Při vypnutém skrápění a bez čištění

6,83

0,034

vzorek (mg)

Celkem

Objem (m3)

Podíl částic menší neţ 50 µm byl stanoven na úrovni 7 %. Potom hmotnostní toky částic menší neţ 50 µm při skrápění a čištění komunikací budou na úrovni 0,0077 kg/hod.


99


B.III.2.

ODPADNÍ VODY

Provozem rodinných domů, viladomů, bytových a polyfunkčních domů a sportovního centra obytného souboru „Letňany Sever“ vznikají pouze splaškové a dešťové odpadní vody. Kanalizace splašková a) severní část (zóna „A“) - rodinné domy, viladomy a sportovní centrum Splašková kanalizace – stoková síť Pro budoucí odvádění splaškových vod z obytných domů podél příjezdové komunikaci z ulice Veselská bude v předstihu (v rámci první fáze výstavby – zóny A) zbudována uliční stoka SC, konkrétně její úsek délky cca 152 m, včetně lomové šachty směrem do boční ulice (budované dále aţ v další fázi výstavby) a stoka SC3 délky cca 15,0m - pro odvádění splaškových vod z objektu ubytovny. Tyto stoky (vč. dočasného zakončení v revizních šachtách umístěných mimo hranici výstavby příjezdové komunikace), jakoţ i části potrubí kanalizačních přípojek do stoky SC (s potrubím dočasně zaslepeným za hranicí výstavby komunikace) budou dokončeny v plné délce následně, aţ při budování jiţní části Obytného souboru (při výstavbě polyfunkčních a obytných domů – popis stokové sítě viz samostatná PD zóny B). Stoková síť severní zóny A (s vyjímkou výše popsaných stok SC a SC3) je situačně řešena s ohledem na konfiguraci terénu, se snahou o gravitační odvedení veškerých splaškových vod do nejniţšího místa v severním rohu zájmového území, do čerpací šachty ČŠS1 – viz výkres situace. Z čerpací šachty ČŠS1 budou splaškové vody odváděny tlakově (prostřednictvím čerpadel instalovaných v čerpací šachtě) výtlačným řadem VS1 a dále pak výtlačným řadem VS společně s vodami ze zóny B, s trasou přes areál Avie do areálové splaškové kanalizace Avie – viz téţ popis napojení výše. Navrţené gravitační stoky budou vedeny převáţně vozovkou nových ulic mezi parcelami s RD, s vyjímkou části stoky SB, vedené v zeleném pásu podél cyklostezky při severovýchodní a severní straně území. Ve směrových a výškových lomech trasy potrubí a v přímém směru max. po 50 m budou oasazeny revizní kanalizační šachty, zakryté v úrovni vozovky litinovými poklopy tř. zatíţení D400 provedení se předpokládá ze standardních prfabrikovaných šachtových dílů. Potrubí stok splaškové kanalizace bude v provedení z kanalizační hrdlové kameniny s polyuretanovým těsněním hrdel, v dimenzi min. DN300, délky jednotlivých větví (stok) jsou uvedeny v následující tabulce:

Stoka


délka (m)

Stoka

dimenze potrubí délka (m) DN (mm)

SA

300

352,17

SB2

300

61,29

SA1

300

85,13

SB3

300

21,90


100


SA2

300

26,54

SB4

300

133,99

SA3

300

25,26

SC (část)

300

151,84

SB

300

530,94

SC3

300

15,00

SB1

300

70,72

VS (napojení)

300

38,52

Celková délka potrubí navrţených stok činí 2164,8 m. Kromě gravitačních stok jsou navrţeny výtlačné řady (potrubí z polyethylenu PE100 SDR17), v dimenzích a délkách: VS – Ø140x8,3 délky 450m a VS1 – Ø75x4,5 délky 96m. Na trase výtlačných řadů budou po cca 150m délky provedeny revizní šachty (prefabrikované – vybavené odbočkou s uzávěrem a vývodem na hadici pro moţnost tlakového proplachování řadu). Na začátku výtlačného řadu VS (v místě spojení výtlačných řadů VS1 - ze zóny A a VS2 - ze zóny B) bude armaturní spojná šachta vybavená uzávěry a tvarovkami umoţňujícími tlakové čištění řadů. V nejniţším místě gravitační trubní sítě bude zbudována čerpací šachta (ČŠS1) pro přečerpávání splaškových vod výtlačnými řady do areálu Avie. Předpokládá se provedení z prefabrikovaných dílů s průměrem čerpací jímky 2,0m, se zákrytovou ŢB deskou a vstupními tubusy ze standardních prefabrikovaných šachtoových dílů, krytých litinovým kanalizačním poklopem. Před nátokem do čerpací šachty bude rozdělovací šachta vybavená šoupátkem a bezpečnostním přepadem pro moţnost převedení přítoku splaškových vod do bočních havarijních jímek. Havarijní jímky budou podzemní navzájem trubně propojené ŢB nádrţe celkového uţitného objemu cca 70m3, který umoţní dočasnou akumulaci přiváděných odpadních vod v případě výpadku napájení, nebo havárie čerpadel, resp. v případě nutného přerušení čerpání z jiných technických důvodů (revize, opravy, čištění atd.). Napájení čerpadel elektrickou energií bude samostatnou přípojkou z nového distribučního rozvodu NN zóny A, příkon čerpadla cca 3,0kW aţ 4,0kW. Návrh čerpací techniky a vystrojení bude proveden v dalším stupni PD.

Splašková kanalizace – kanalizační přípojky Kanalizační přípojky Splaškové vody z kaţdého rodinného domu a z objektu tenisového klubu budou svedeny gravitačně, vlastní trubní přípojkou, pokud moţno kolmo do uliční stoky navrhované splaškové kanalizace, na kaţdé kanalizační přípojce bude osazená revizní šachta (v rámci oploceného pozemku, ve vzdálenosti do 2m od hranice pozemku). Napojení přípojek z RD a objektu tenisového klubu na potrubí uliční stoky bude prostřednictvím trubních odboček (v předstihu vysazených v určených místech stoky). Z viladomů budou provedeny samostatné gravitační trubní přípojky s napojením do koncových šachet stoky SB, resp. SB4, leţaté svody budou bezprostředně před vyústěním potrubí z objektů vybaveny moţností čištění (na potrubí budou vysazeny čistící kusy). V rámci zóny A bude provedeno: 118 přípojek DN150 z RD, 3 přípojky DN200 z viladomů a 1 přípojka DN150 z tenisového klubu. Zároveň v příjezdové


101


komunikaci z ul. Veselská se předpokládá celkem 6 přípojek z bytových domů podél stoky SC. Přípojky budou z potrubí z PVC-KG SN8 v dimenzích DN150, resp. DN200, s napojením na stoku do předem vysazených odboček. Potrubí těchto přípojek bude provedeno kolmo od místa napojení (s nezbytným převýšením) ve spádu 2% do stoky, v nezbytné délce za hranici výstavby vozovky, kde budou provizorně zaslepena. Materiál Materiál potrubí přípojek se předpokládá PVC-KG SN8 v dimenzi DN150, resp. DN200 (viladomy a bytové domy). Revizní šachty v oplocených zahradách budou plastové, revizní šachta před objektem tenisového klubu (případně i šachty na přípojkách před bytovými domy podél stoky SC) budou vstupní ze standardních prefabrikovaných dílů. Splašková kanalizace – vnitřní instalace Vnitřní kanalizace splašková: Vnitřní splašková kanalizace jednotlivých objektů bude v dalším stupni PD navrţena s ohledem na celkovou dispozici v jednotlivých patrech (rozmístění zařizovacích předmětů, stoupacích jader a prostupů), bude sestávat z připojovacích potrubí, svislých odpadů, větracích potrubí vyvedených nad střechu objektů, leţatých svodů vedených v podhledech resp. v přizdívkách jednotlivých podlaţí, a hlavního svodu vyvedeného z objektu, přecházejícího vně objektu v zemi do kanalizační přípojky. Pro zařizovací předměty v suteréních místnostech (zejména prádelny, sušárny technické místnosti ve viladomech) bude případně navrţeno opatření proti zpětnému vzdutí odpadní vody z uliční stoky (instalací zpětné klapky resp. přečerpáváním). Z provozu restaurace v objektu tenisového klubu bude vedena samostatná větev tukové kanalizace s přečištěním v odlučovači tuku vně objektu, před vlastním napojením do splaškové přípojky. Návrh potrubí vnitřní kanalizace bude v dalším stupni PD podrobně navrţen dle ČSN 73 6760 a ČSN souvisejících. Materiálové provedení: Potrubí vnitřní kanalizace bude z plastových trub a tvarovek hrdlových, předpokládá se potrubí z polypropylenu PP-HT v dimenzích DN32 aţ DN150, hlavní svody uloţené v zemi pak z PVC-KG SN8 v dimenzi DN150 (resp. DN200 – svody viladomů). Materiál pro potrubí v objektech viladomů můţe být upřesněn investorem, zejména pokud bude poţadavek na tlumení hluku a tím zajištění komfortu uţívání obytných budov.


102


b) jiţní část (zóna „B“) - bytové domy a polyfunkční domy Splašková kanalizace – stoková síť Stoková síť splaškové kanalizace je situačně řešena s ohledem na konfiguraci terénu, se snahou o gravitační odvedení veškerých splaškových vod z navrţených objektů do nejniţšího místa odvodňované zóny B - do čerpací šachty ČŠS2, navrţené při severní hranici zástavby – viz. výkres situace. Z čerpací šachty ČŠS2 budou splaškové vody odváděny tlakově (prostřednictvím čerpadel instalovaným v čerpací šachtě) výtlačným řadem VS2 a dále pak výtlačným řadem VS společně s vodami ze severní zóny A, s trasou přes areál Avie do areálové splaškové kanalizace Avie – viz téţ popis napojení výše. Navrţené gravitační stoky budou vedeny ve vozovkách nových ulic mezi navrţenými bytovými domy. Ve směrových a výškových lomech trasy potrubí a v přímém směru max. po 50m budou oasazeny revizní kanalizační šachty, zakryté v úrovni vozovky litinovými poklopy tř. tatíţení D400 - provedení se předpokládá ze standardních prfabrikovaných šachtových dílů. Potrubí stok splaškové kanalizace bude v provedení z kanalizační hrdlové kameniny s polyuretanovým těsněním hrdel, v dimenzi min. DN300, délky jednotlivých větví (stok) jsou uvedeny v následující tabulce:

Stoka

materiál a

délka

dimenze potrubí

(m)

SC (část budovaná v rámci výstavby zóny A)

KT DN300

151,84

SC (část budovaná v rámci výstavby zóny B)

KT DN300

223,78

SC3 celkem

KT DN300

375,62

SC1

KT DN300

105,47

SC2

KT DN300

93,64

SC3 (zbudovaná v rámci výstavby zóny A)

KT DN300

15,00

Celková délka navrţených stok činí: 589,73 m, z toho stoky budované v rámci výstavby zóny B – 422,89 m V nejniţším místě gravitační trubní sítě bude zbudována čerpací šachta ČŠS2 - pro přečerpávání splaškových vod výtlačnými řady do areálu Avie. Předpokládá se provedení čerpací šachty z prefabrikovaných dílů s průměrem čerpací jímky 2,5m, se zákrytovou ŢB deskou a vstupními tubusy ze standardních prefabrikovaných šachtoových dílů, krytých litinovým kanalizačním poklopem. Před nátokem do čerpací šachty bude rozdělovací šachta vybavená šoupátkem a bezpečnostním přepadem pro moţnost převedení přítoku splaškových vod do bočních havarijních jímek. Havarijní jímky budou podzemní navzájem trubně propojené ŢB nádrţe celkového uţitného objemu cca 140m3, který umoţní dočasnou akumulaci přiváděných odpadních vod v případě výpadku napájení, nebo havárie čerpadel, resp. v případě nutného přerušení čerpání z jiných technických důvodů (revize, opravy, čištění atd.). Napájení čerpadel elektrickou energií bude samostatnou přípojkou z nového distribučního rozvodu NN zóny A, příkon čerpadla LI-VI Praha, spol. s r.o.

103


cca 4,5kW aţ 5,5kW. Návrh čerpací techniky a vystrojení bude proveden v dalším stupni PD. Trasa navrhovaného výtlačného řadu VS2 je vedena od čerpací šachty podél retenční nádrţe RN4 směrem západním a dále směrem severním, paralelně se stokou A3 dešťové kanalizace a severněji podél trasy nového plynovodu, se zakončením ve spojné armaturní šachtě na začátku společného výtlačného řadu VS. Celková délka navrţeného výtlačného řadu VS2 činí 238,73m, materiál potrubí bude PE100 SDR17, v dimenzi 110x6,6. V návrhu trasy se uvaţuje pokládka potrubí řadu VS2 ve společném výkopu s trasou plynovodu, resp. jiţněji s potrubím stoky A3 a retenční nádrţe dešťové kanalizace, budovaných jiţ ve fázi výstavby severní zóny A. Na trase výtlačného řadu bude provedena revizní šachta (prefabrikovaná – vybavená odbočkou s uzávěrem a vývodem na hadici pro moţnost tlakového proplachování řadu. Kanalizační přípojky Pro bytové domy A1 aţ A4 a pro polyfunkční dům PD3 se uvaţuje zřízení vţdy jedné přípojky pro kaţdý dům, pro ostatní objekty, jejichţ půdorysná rozloha je větší, (s převaţujícím délkovým rozměrem) se uvaţují dvě přípojky, resp. čtyři přípojky (u bytového domu D1+B1+C1+B2+D2). Návrh většího počtu přípojek je proveden s ohledem na převládající délkový rozměr a vnitřní dispozici těchto budov, umoţňujících vyuţití suterénních prostor parkingů pro vedení hlavních svodných potrubí podél podélných zdí (s vyuţitím výšky suterénního patra pro spád potrubí) tak, aby finální hloubka přípojky (a navazující venkovní stoky) byla pokud moţno co nejmenší, ovšem při současném dodrţení předepsaných (minimálních) spádů potrubí vnitřní i venkovní kanalizace. V příjezdové komunikaci z ul. Veselská se předpokládá celkem 6 přípojek pro bytové domy podél stoky SC. Zde bude stoka SC a část potrubí přípojek v komunikaci provedeno v předstihu, jiţ v průběhu výstavby severní zóny A. Zbylé části potrubí těchto přípojek se dopojí na leţaté svody z objektů následně, s realizací jiţní zóny B. V rámci zóny B bude provedeno (resp. dokončeno) celkem 19 přípojek. Napojení potrubí přípojek na stoku bude do předem vysazených odboček, resp. (výjimečně) do revizních šachet. Materiál potrubí přípojek se předpokládá PVCKG SN8 v dimenzi DN150, resp. DN200. V případě nutnosti zřízení revizní šachty na přípojce, bude tato provedena jako vstupní, ze standardních prefabrikovaných dílů. Vnitřní kanalizace splašková: Vnitřní splašková kanalizace jednotlivých objektů bude v dalším stupni PD navrţena s ohledem na celkovou dispozici v jednotlivých patrech (rozmístění zařizovacích předmětů, stoupacích jader a prostupů), bude sestávat z připojovacích potrubí, svislých odpadů, větracích potrubí vyvedených nad střechu objektů, leţatých svodů vedených v podhledech resp. v přizdívkách jednotlivých podlaţí, a hlavního svodu (svodů) vyvedeného z objektu, přecházejícího vně objektu v zemi do kanalizační přípojky.


104


Pro zařizovací předměty v suteréních místnostech (zejména prádelny, sušárny, technických místností) bude případně navrţeno opatření proti zpětnému vzdutí odpadní vody z uliční stoky (instalací zpětné klapky resp. přečerpáváním). Z provozu restaurace v objektu ubytovny (PD3) bude vedena samostatná větev tukové kanalizace s přečištěním v odlučovači tuku, před vlastním napojením do splaškové kanalizace. Návrh potrubí vnitřní kanalizace bude v dalším stupni PD podrobně navrţen dle ČSN 73 6760 a ČSN souvisejících. Potrubí vnitřní kanalizace bude z plastových trub a tvarovek hrdlových, předpokládá se potrubí z polypropylenu PP-HT v dimenzích DN32 aţ DN150 (resp. DN200), hlavní svody uloţené v zemi pak z PVC-KG SN8 v dimenzi DN150 (resp. DN200). Materiál pro potrubí v objektech bytových domů a ubytovny PD3 můţe být upřesněn investorem, zejména pokud bude poţadavek na tlumení hluku a tím zajištění komfortu uţívání těchto obytných budov. Bilance splaškových odpadních vod Mnoţství splaškových odpadních vod odpovídá spotřebě pitné vody. Bilanční tabulky pro obě části obytného souboru jsou na následujících stránkách.


105



106



107


Kanalizace dešťová Následující text je souhrnný popis řešení odvodu dešťových vod pro celý obytný soubor „Letňany sever“ a obsahuje návrh retenčních nádrţí pro záchyt dešťových vod na základě vypočtených mnoţství dešťových vod na celém dotčeném území. Dešťové vody z obytné zóny Letňany sever budou (v souladu s vyjádřením PVS a.s. z 1.12.2010) svedeny navrhovanou dešťovou kanalizací do stávající kanalizace DN1000 v areálu Avie. Navrţena je plně gravitační stoková síť s retenčními nádrţemi na trase, resp. před vlastním napojením do stávající stoky DN1000. Objem retenčních nádrţí je navrţen tak, aby byl splněn poţadavek nepřekročení povoleného odtoku z povodí (stanoveného v Generelu odvodnění hl. m. Prahy - max. hodnotou 10l/s/ha celkové plochy posuzovaného povodí). Moţnost napojení dešťové kanalizace z obytného souboru Letňany do stávající stoky DN1000 v areálu Avie byla předběţně projednána se zástupci Avie, se závěrem, ţe uvaţované technické řešení je moţné, podmínkou je úprava dna stávající lomové šachty v areálu, pro vlastní zaústění potrubí z nejníţe poloţené retenční nádrţe (RN1). Místo napojení je vyznačeno ve výkresu situace. Pro dešťovou kanalizaci odvodňující jiţní část Obytného souboru jsou napojovacími místy: soutoková šachta na stoce C DN400 před nátokem do retenční nádrţe RN3 (resp. do této šachty v předstihu provedený krátký úsek stoky C2 zaslepený za hranicí výstavby příjezdové komunikace – popis viz téţ samostatná PD), v předstihu připravený úsek stoky C3 DN250 s napojením v šachtě na stoce C (rovněţ dočasně zakončený za hranicí výstavby příjezdové komunikace) a dále šachty na rozdělovacím potrubí před nátokem do retenční nádrţe RN4 (pro zaústění navrhovaných stok D a D1). Následující text podrobně popisuje odvod a vsakování dešťových vod samostatně pro kaţdou zónu „A“ (sever) a „B“ (jih). Hydrotechnické výpočty dešťových vod pro celý obytný soubor Povodí dešťové kanalizace: Celkové odvodňované území (povodí dešťové kanalizace) prakticky pokrývá veškeré plochy zamýšlené výstavby Obytného souboru „Letňany sever“. Hranice povodí jsou definovány navrţenou cyklostezkou podél severovýchodní severní a severozápadní hranice území zamýšlené výstavby, podél jiţní strany pak veřejným chodníkem podél budoucího příkopu komunikace ulice Veselská – Nová Touţimská (řešeným v rámci návrhu nové komunikace – viz projekt PUDIS a.s.), a dále - podél jihovýchodní strany zájmového území - chodníkem podél navrhované zástavby obytných budov zóny B (jiţní části Obytného souboru) a hranicí parcel investora, s uvaţovanou výstavbou 3 viladomů a tenisového klubu, které jsou součástí zóny A (severní části Obytného souboru Letňany sever). Koncepce odvodnění je řešena pro Obytný soubor jako celek, s uvaţovaným maximálním odtokem 10l/s/ha celkové plochy posuzovaného povodí. Celková posuzovaná (projektově řešená) plocha povodí činí cca 15,9166 ha, maximální povolený odtok (dle poţadavku Generelu odvodnění hl. m. Prahy) tedy činí 159,16l/s. Dešťové vody zachycené a odváděné navrţenou dešťovou kanalizací budou postupně svedeny do nejniţšího místa povodí – do severního rohu zájmového LI-VI Praha, spol. s r.o.

108


území a dále budou řízeně odváděny do stávající dešťové kanalizace DN1000 v areálu Avie (v souladu s vyjádřením PVS a.s. z 1.12.2010, které je v příloze tohoto oznámení). Řešené celkové povodí je rozděleno dle konfigurace terénu a návrhu trubní sítě dešťové kanalizace celkem na 4 dílčí povodí (podpovodí), odpovídající rozmístění navrţených retenčních nádrţí (RN1 aţ RN4). Retenční nádrţe jsou navrţeny tak, aby vyrovnávaly objemovou bilanci dešťových vod (přiváděných navrţenou kanalizací) a povoleného odtoku z povodí. Retenční nádrţe zbudované v rámci navrhované dešťové kanalizace budou řešeny jako podzemní sestavy z plastových boxů, umoţňujících jednak primární vsakování a zároveň zadrţení potřebného vyrovnávacího objemu dešťových vod, povolené mnoţství bude z nádrţí zároveň řízeně vypouštěno do níţe poloţené trubní sítě. Řízení odtoku bude zajištěno regulačním prvkem (např. vírovým regulátorem) instalovaným v šachtě na výtoku kaţdé z nádrţí. Pro severní část povodí Obytného souboru (zónu A) jsou navrţeny dvě retenční nádrţe RN1 a RN2, pro jiţní část povodí (zónu B) jsou navrţeny rovněţ dvě retenční nádrţe RN3 a RN4. Umístění retenčních nádrţí je v zelených plochách mimo zástavby – viz výkres situace. Návrh retenčních nádrţí: Pro stanovení potřebných objemů retenčních nádrţí byl proveden předběţný výpočet odtokových poměrů z řešeného povodí (dílčích povodí RN1 aţ RN4) – dle ČSN 75 6101. Průtok trubní sítí (nátok do retenčních nádrţí) byl stanoven součtovou metodou s uvaţováním součinitele odtoku podle předpokládaného typu povrchu území pro realizaci stavby, při současném uvaţování návrhových sráţek s periodicitou výskytu p=0,2 (s pravděpodobnou četností výskytu 1 x za 5let). Prázdnění nádrţe je uvaţováno vsakem ze dna nádrţe a současným řízeným odtokem v povoleném mnoţství. Pro přehlednost jsou vstupní parametry a vypočtené hodnoty sestaveny níţe, formou tabulek.


109



110


a) Severní část (zóna „A“) rodinné domy, viladomy a sportovní centrum

Pro povodí zóny A, s převládající výstavbou rodinných domů v zahradách se uvaţuje s lokálním zadrţením, resp. vsakováním dešťových vod dopadajících na plochu jednotlivých parcel s RD. Kubatura retenčních nádrţí RN1 a RN2 tak bude slouţit převáţně pro zadrţení a řízený odtok dešťových vod z veřejných ploch, komunikací, střech viladomů, tenisového klubu vč. venkovních sportovních ploch a veškerých přilehlých veřejných prostranství. Návrh vhodného zařízení pro nakládání s dešťovou vodou na parcelách s RD bude předmětem individuálních projektů jednotlivých RD, zde se předpokládá pro kaţdý RD primární akumulace v nádrţi na zalévání, doplněná vsakovacím drénem v ploše zahrady, eventuelně s řízeným (čerpaným) odtokem do dešťové kanalizace v mnoţství maximálně 10l/s/ha plochy parcely. Dle předběţné hydrogeologické zprávy (08/2010 - RNDr. Jitka Dvořáková) vyplývá, ţe je moţno uvaţovat dobré vsakování dešťových vod od hloubky cca 33,5m pod terénem, ve vrstvě rozloţených pískovců s průlinovou propustností (Kf = 0,1.10-4 ~ 0,1.10-5 m.s-1) s přechodem na zvětralé skalní podloţí pískovců s vyšší puklinovou propustností. Pro účely výpočtu byla uvaţována intenzita vsakování průměrnou hodnotou Kf = 1.10-5 m.s-1. Ovlivnění spodní vodou se nepředpokládá, HPV se udrţuje v úrovni 8m aţ 10m p.t.. V dalším stupni PD bude výpočet potřebného objemu retenčních nádrţí ještě zpřesněn, mj. i na základě výsledků vsakovacích zkoušek in-situ, které se doporučuje provést v předstihu - v místě uvaţovaného zaloţení retenčních nádrţí. Dešťová kanalizace – stoková síť Navrţená stoková síť bude odvodňovat hlavní příjezdovou komunikaci, a kompletní plochu výstavby v severní části obytného souboru - zóně A (tj. plochu komunikací v ulicích mezi RD, vč. přilehlých veřejných ploch a prostranství, dále 3 objekty viladomů a objekt tenisového klubu a přilehlých ploch pro sportovní aktivity. Součástí odvodňovaného povodí (RN1+RN2 – viz výše) je i zpevněná cyklostezka při severovýchodní aţ severozápadní hranici odvodňovaného území. Navrţena je větevná gravitační trubní síť odvádějící dešťové vody z popsaného území směrem severním, do nejniţšího místa povodí, odkud budou dešťové vody řízeně odváděny do stávající dešťové kanalizace DN1000, vedené dále areálem Avie. Vyrovnání objemové bilance přívalových dešťů a povoleného odtoku dešťových vod bude zajištěno realizací retenčně-vsakovacích nádrţí, rozmístěných na trubní síti. V rámci výstavby dešťové kanalizace zóny A se počítá s výstavbou všech čtyř retenčních nádrţí (RN1 aţ RN4 – viz popis výše), přičemţ k plnému vyuţití kapacity nádrţí RN3 a RN4 (a téţ stoky S vedené v hlavní příjezdové komunikaci) dojde aţ po dokončení výstavby jiţní zóny B. Dešťové vody z RD v zahradách (budoucích soukromých pozemků) budou řešeny primárně akumulací a zásakem v rámci těchto zahrad, pro odvod dešťových vod do veřejné dešťové kanalizace je uvaţováno pouze povolené mnoţství (maximálně 10 l/s/ha plochy zahrady). Stoky dešťové kanalizace budou vedeny převáţně ve vozovkách nových ulic mezi parcelami s RD, (resp. mezi obytnými budovami - v příjezdové komunikaci), s vyjímkou stoky B, která je vedena podél cyklostezky při severovýchodní a severní


111


straně území. Ve směrových a výškových lomech trasy potrubí a v přímém směru max. po 50m budou osasazeny revizní kanalizační šachty, zakryté v úrovni vozovky litinovými poklopy (tř. tatíţení D400) - provedení šachet se předpokládá ze standardních prfabrikovaných kanalizačních dílů. Potrubí stok dešťové kanalizace bude v provedení z korugovaných kanalizační trub z polypropylenu – PP UltraRIB 2, v dimenzi DN250 aţ DN400. Předpokládané dimenze a délky potrubí navrţených stok jsou uvedeny v následující tabulce: dimenze potrubí DN (mm)

délka (m)

250

115,04

300

245,13

400

136,58

250

31,23

250

78,60

300

56,90

250

42,95

300

43,09

250

203,71

(B3)

300

148,28

-areál tenis

250

65,66

300

248,34

B1.1

250

99,88

C1

B1.2

250

29,24

C3 (jen 1.část) 250

Stoka

A A1 A2

A3 B

B1

Stoka

dimenze délka (m) potrubí DN (mm)

B1.3

250

29,66

B1.4

250

16,83

250

49,75

B2

300

B2.1

250

50,0

(250)

(123,14)

250

39,18

300

88,71

400

115,24

250

58,30

C

42,15

7,31

Celková délka potrubí navrţených stok činí: 1289,90 m, v uvedených délkách nejsou zahrnuty délky retenčních nádrţí v trasách hlavních stok a propojovacích potrubí retenčních nádrţí. Retenční nádrţe budou tvořeny podzemními sestavami z plastových vsakovacích boxů, konstrukčně umoţňujících čištění. Zaloţení kaţdé z retenčních nádrţí bude na vyrovnané vodorovné pláni, v min. hloubce cca 3,0 aţ 3,5m pod okolním terénem, na štěrkové podkladní vrstvě. Sestavy budou chráněny geotextilií proti zanášení jemnými částicemi z okolního půdního prostředí a opatřeny ochranným štěrkovým obsypem. Součástí retenčních nádrţí bude rozváděcí a větrací potrubí, plastové revizní a rozdělovací šachty a ostatní systémový materiál. Rozměry retenčních nádrţí – viz výše Návrh retenčních nádrţí. Na odtoku z kaţdé retenční nádrţe bude regulační šachta s instalovaným LI-VI Praha, spol. s r.o.

112


regulátorem odtuku, zajišťujícm nepřekročení povoleného odtoku z výše poloţeného povodí. Pro odvodnění komunikací, budou při obrubnících vozovek osazeny prefabrikované uliční vpusti s litinovou mříţí, dešťové vody budou z vpustí odváděny do uličních stok přípojným potrubím PVC-KG DN200. Revizní šachty retenčních nádrţí RN3 a RN4, situované v chodníku promenády s dětským hřištěm (v zeleni mezi zahradami zóny A a zástavbou zóny B), budou rovněţ zakryty vtokovou mříţí, coţ umoţní odvodnění chodníku a okolních ploch (zatravněné plochy dělícího pásu budou mírně spádovány do sníţeného prostoru nad retenčními nádrţemi). Toto řešení zároveň zamezí případnému povrchovému odtoku dešťových vod do soukromých parcel s RD při severní straně a to i v případě dešťů intenzity vyšší neţ návrhové. Dešťová kanalizace – kanalizační přípojky a svody Kromě zmíněných přípojek od uličních vpustí budou do dešťové kanalizace napojeny gravitační přípojky z jednotlivých objektů (tenisového klubu, viladomů a bytových domů zóny A). Přípojky z objektů budou odvádět dešťové vody ze střech, teras, příjezdových ramp podzemních parkingů obytných domů a ostatních zpevněných ploch. Pro odvodnění sportovních ploch a chodníků u tenisového klubu se předpokládá zřízení liniových odvodňovacích ţlábků po obvodě sportovních ploch, s napojením přípojkami (DN100, resp. DN150) do stoky B (resp. B3 vedené v areálu tenisového klubu, odvádějící dešťové vody z kurtů společně s vodami se střechy tenisového klubu do stoky B). Objekty viladomů budou odvodněny přípojkami DN200 do stoky B1 v příjezdové komunikaci, (severní viladům), resp. do přípojné stoky B1.4 v obsluţné komunikaci mezi jiţněji situovanými viladomy. Přípojky pro obytné domy zóny B budou svedeny do stoky C vedené příjezdovou komunikací. Uvaţuje se cca 6 přípojek (dimenze DN200 aţ DN250) - pro odvod dešťových vod se střech objektů, a 3 přípojky DN100 - z odvodňovacích ţlábků v nejniţšch místech sjezdů (ramp) do podzemních parkingů. Počet přípojek odvodnění střech, jakoţ i jejich dimenze se upřesní v dalším stupni PD, zejména dle dispozičního návrhu vnitřní dešťové kanalizace, a dle návrhu systému odvodnění střech. Zde se uvaţuje odvodnění plochých střech s gravitačními odpady. V rámci výstavby zóny A se počítá s provedením pouze částí částí těchto přípojek – od napojení na uliční stoku v nezbytné délce za hranici výstavby komunikace, kde budou potrubí dočasně zaslepena. Zprovoznění přípojek (jejich prodlouţení k objektům a připojení na vnitřní dešťovou kanalizaci) proběhne následně, s výstavbou objektů zóny B. Obdobným způsobem bude provedena pouze část potrubí stoky C3 směrem k budoucí ubytovně, předpokládá se dimenze přípojky (stoky) DN250. Materiál potrubí přípojek dešťové kanalizace bude PVC-KG SN8, napojení bude přes odbočky (DN150 a DN200), v předstihu vysazené na potrubí dešťových stok, resp. do šachty na stoce (přípojky od dimenze DN250).


113


b) Jiţní část (zóna „B“) Bytové a polyfunkční domy

Pro zadrţení dešťové vody z povodí zde popisované jiţní zóny B (s uvaţovanou výstavbou polyfunkčních a bytových domů) je navrţena kubatura retenčních nádrţí RN3 a RN4. Řízený odtok dešťových vod z těchto nádrţí bude dále veden dešťovou kanalizací severní částí obytného souboru (zónou A). Z retenční nádrţe RN3 bude odváděn průtok max. 27,0l/s, do stoky B1, z retenční nádrţe RN4 průtok max. 42,5l/s do stoky A3, dešťové kanalizace zóny A. Dešťová kanalizace – stoková síť Navrţená stoková síť dešťové kanalizace bude odvodňovat objekty a venkovní plochy celého povodí jiţní zóny B, tj. plochu střech a teras bytových a polyfukčních objektů, sjezdů (ramp) do suterénních parkovišť budov, plochy komunikací, přilehlých veřejných ploch, travnatých ploch, vč. prostranství vnitrobloku a terénně upravené okolí budov s chodníky. Navrţená kanalizace bude odvádět dešťové vody z popsaného území do retenčních nádrţí RN3 a RN4 (resp. do stoky C) projektovaných v rámci dešťové kanalizace severní části Obytného souboru Letňany sever (zóny A) – viz návrh a popis v samostatné PD. Stoky dešťové kanalizace budou vedeny převáţně ve vozovkách nových ulic mezi bytovými a polyfunkčními domy. Ve směrových a výškových lomech trasy potrubí a v přímém směru max. po 50m budou osasazeny revizní kanalizační šachty, zakryté v úrovni vozovky litinovými poklopy (tř. tatíţení D400) - provedení šachet se předpokládá ze standardních prfabrikovaných kanalizačních dílů. Při obrubnících vozovek budou osazeny prefabrikované uliční vpusti s litinovou mříţí, dešťové vody budou z vpustí odváděny do uličních stok přípojným potrubím PVC-KG DN200. Potrubí stok dešťové kanalizace bude v provedení z korugovaných kanalizační trub z polypropylenu – PP Ultra-RIB 2, v dimenzi DN250 aţ DN400. Předpokládané dimenze a délky potrubí navrţených stok jsou uvedeny v následující tabulce: Stoka

D D1


délka (m)

300

93,94

400

155,19

300

101,17

Stoka

dimenze délka (m) potrubí DN (mm)

D2

250

29,22

C2

250

48,87

C3 (2.část)

250

22,49

Celková délka potrubí navrţených stok činí: 428,39 m. Dešťové přípojky a svody Kromě zmíněných přípojek od uličních vpustí budou do dešťové kanalizace napojeny garvitační přípojky z jednotlivých objektů, slouţící pro odvádění dešťové vody se střech, teras a ostatních zpevněných ploch objektů.


114


Pro odvodnění příjezdových ramp do podzemních parkingů se předpokládá zřízení příčných odvodňovacích ţlábků, s napojením přípojkami (DN100, resp. DN150) do uličních stok. Objekty obytných domů budou odvodněny přípojkami (svody) DN150, DN200 resp. DN250. Počet přípojek, jakoţ i jejich dimenze se upřesní v dalším stupni PD, zejména dle dispozičního návrhu vnitřní dešťové kanalizace, a dle návrhu systému odvodnění střech jednotlivých objektů. Zde se pro bytové a polyfunkční domy uvaţuje odvodnění plochých střech s gravitačními odpady. V rámci výstavby hlavní příjezdové komunikace do zóny A se počítá s provedením částí dešťových přípojek pro budoucí napojení svodů z z přilehlých objektů – od napojení na uliční stoku v nezbytné délce za hranici výstavby komunikace, kde budou potrubí dočasně zaslepena. Zprovoznění přípojek (jejich prodlouţení k objektům a připojení na vnitřní dešťovou kanalizaci) proběhne následně, s výstavbou objektů zóny B. Obdobným způsobem (ve 2 etapách) bude provedena stoka C3 směrem k budoucí ubytovně, předpokládá se dimenze přípojky (stoky) DN250. Materiál potrubí přípojek dešťové kanalizace bude PVC-KG SN8, napojení bude přes odbočky (DN150 a DN200), v předstihu vysazené na potrubí dešťových stok, resp. do šachty na stoce (přípojky od dimenze DN250).


115


B.III.3.

ODPADY

Při provozu obytného souboru budou vznikat odpady, které jsou podle vyhlášky MŢP č.381/2001, kterou se vydává Katalog odpadů ve znění vyhlášky č.503/2004 Sb., a stanoví další seznamy odpadů k zákonu č. 185/2001 Sb., ve znění zákona 188/2004 Sb. o odpadech, zařazeny jako: Katalogové číslo

Kategorie odpadu

Název druhu odpadu

20

-

KOMUNÁLNÍ ODPADY

20 01

-

Sloţky z odděleného sběru (kromě odpadů uvedených v podskupině 15 01)

20 01 21

N

Zářivky a jiný odpad obsahující rtuť

20 02

-

Odpady ze zahrad a parků

20 02 01

O

Biologicky rozloţitelný odpad

20 03

-

Ostatní komunální odpady

20 03 01

O

Směsný komunální odpad

20 03 03

O

Uliční smetky

Mnoţství směsného komunálního odpadu odpovídá předpokládanému počtu osob rodinných, bytových a polyfunkčních domech a je spočteno v souladu s vyhláškou Hlavního města Prahy. Odpad z provozoven sluţeb a restaurace bude stanoven na základě skutečné kapacity a druhu provozoven v dalším stupni projektové dokumentace. Počty osob jsou zrekapitulovány v následující tabulce. Část

počet osob


601 1014


307


1922

Velikost nádob na komunální odpad bude stanovena v projektové dokumentaci ke stavebnímu povolení. Menší nádoby budou v případě rodinných domů a viladomů. U bytových a polyfunkčních odmů se předpokládá umístění nádob o objemu 1 100 l.


116


Počet osob

Mnoţství litrů odpadu na 1/den

Mnoţství litrů odpadu na 1/týden

Dávka při výváţce 2x týdně

Počet nádob o objemu 360 l

Počet nádob o objemu 1 100 l

53 816

26 908

75

25

(4 l/osoba) 1 922

7 688

Tento odpad bude produkován přímo obyvateli domů, bytů a kanceláří a bude ukládán do nádob, jejichţ počet byl v tabulce specifikován. Předpokládá se rovněţ vyuţití nádob na separovaný (tříděný) odpad, které jsou městskou částí Praha 18 na stanovených místech instalovány. Dále bude, jak uvedeno, produkováno určité mnoţství dalších druhů odpadů, a to především z údrţby zeleně, komunikací a společných prostor (např.garáţí) ve správě bytového domu. Způsob manipulace s odpady a jejich ukládání bude podrobně uvedeno v projektové dokumentaci. Všechny odpady budou zneškodňovány na základě smluv s organizacemi, které mají povolení k likvidaci odpadů charakteru O, N. Smlouvy budou předloţeny při kolaudaci bytového domu. Odpady z výstavby Při výstavbě a stavebních úpravách budou dočasně vznikat odpady z pouţitých stavebních materiálů, z jejich obalů, kabely z elektroinstalací, umělé hmoty a podobně. Seznam odpadů dle jejich katalogových čísel, které mohou vznikat během realizace stavby, je uveden v následující tabulce. Dodavatel stavby musí mít v souladu se zákonem č.185/2001 Sb., o odpadech ve znění zákona 188/2004 Sb. a jeho prováděcích předpisů, především dle Katalogu odpadů vydaného vyhláškou č.381/2001 Sb. ve znění vyhlášky č.503/2004 Sb., a vyhláškou č.383/2001 Sb. ve znění vyhlášky č.41/2005 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady zajištěno odstranění všech odpadů a nebezpečné odpady musí odstraňovat oprávněná osoba dle zákona č.185/2001 Sb. ve znění vyhlášky č.7/2005 Sb., o odpadech. Povinností původce odpadů je kromě správného nakládání s odpady podle poţadavků zákona o odpadech a jeho prováděcích předpisů především jejich minimalizace. Podrobná specifikace druhů a mnoţství vznikajících odpadů bude moţná během realizace stavby. Ke kolaudaci stavby je nutno doloţit doklady o způsobu zneškodňování jednotlivých druhů odpadů vznikajících během realizace stavby. Vzhledem ke skutečnosti, ţe pro instalaci nové technologie budou nutně provedeny pouze drobné bourací a stavební práce a úpravy stávajících objektů, bude mnoţství stavebních odpadů rovněţ minimální. Přehled a kategorizace odpadů vznikajících při stavebních pracích:


117


Kód odpadu

Název druhu odpadu

Kategorie odpadu

15

-

ODPADNÍ OBALY; ABSORPČNÍ ČINIDLA, ČISTICÍ TKANINY, FILTRAČNÍ MATERIÁLY A OCHRANNÉ ODĚVY JINAK NEURČENÉ

15 01

-

Obaly

15 01 01

O

Papírové a lepenkové obaly

15 01 02

O

Plastové obaly

15 01 03

O

Dřevěné obaly

15 01 04

O

Kovové obaly

17

-

STAVEBNÍ A DEMOLIČNÍ ODPADY

17 01

-

Beton, cihly, tašky a keramika

17 01 01

O

Beton

17 01 02

O

Cihly

17 01 03

O

Tašky a keramické výrobky

17 01 07

O

Směsi nebo oddělené frakce betonu, cihel, tašek a keramických výrobků neuvedené pod číslem 17 01 06

17 02

-

Dřevo, sklo a plasty

17 02 01

O

Dřevo

17 02 02

O

Sklo

17 01 03

O

Plasty

17 02 04

N

Sklo, plasty a dřevo obsahující nebezpečné látky nebo nebezpečnými látkami znečištěné

17 03

-

Asfaltové směsi, dehet a výrobky z dehtu

17 03 02

O

Asfaltové směsi neuvedené pod číslem 17 03 01

17 04

-

Kovy (včetně jejich slitin)

17 04 01

O

Měď, bronz, mosaz

17 04 02

O

Hliník

17 04 05

O

Ţelezo a ocel

17 04 07

O

Směsné kovy


118


Kód odpadu

Kategorie odpadu

Název druhu odpadu

17 04 11

O

Kabely neuvedené pod 17 04 10

17 06

-

Izolační materiály

17 06 03

O

Izolační materiály neobsahující nebezpečné látky

17 09

-

Jiné stavební a demoliční odpady

17 09 03*

N

Jiné stavební a demoliční odpady obsahující nebezpečné látky

17 09 04

O

Směsné stavební a demoliční odpady neuvedené pod čísly 17 09 01, 17 09 02 a 17 09 03

20

KOMUNÁLNÍ ODPADY

20 03

Ostatní komunální odpady

20 03 01

Směsný komunální odpad

O

Provozovatel musí mít v souladu se zákonem č.185/2001 Sb., o odpadech a jeho prováděcích předpisů, především dle Katalogu odpadů vydaného vyhláškou č.381/2001 Sb. ve znění vyhlášky č.503/2004 Sb., a vyhláškou č.383/2001 Sb. ve znění vyhlášky č.41/2005 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady zajištěno odstranění všech odpadů a nebezpečné odpady musí odstraňovat oprávněná osoba dle zákona č.185/2001 Sb. ve znění vyhlášky č.7/2005 Sb., o odpadech. Povinností původce odpadů je kromě správného nakládání s odpady dle poţadavků zákona o odpadech a jeho prováděcích předpisů především jejich minimalizace. Jednotlivé druhy odpadů musí být tříděny jiţ v místě jejich vzniku a roztříděné ukládány na odpovídající místa dle charakteru odpadu. Shromaţďovací místa a prostředky musejí být označena v souladu s poţadavky vyhlášky.č. 383/2001 Sb. ve znění vyhlášky č.41/2005 Sb. Pro shromaţďování uvedených druhů odpadů je nutno zajistit dostatečný počet shromaţďovacích nádob tak, aby bylo zajištěno jejich vyhovující shromaţďování a zároveň zajištěno i třídění jednotlivých druhů odpadů. Původce odpadů je povinen především: a) odpady zařazovat podle druhů a kategorií, b) zajistit přednostní vyuţití odpadů, c) odpady, které sám nemůţe vyuţít nebo odstranit, převést do vlastnictví pouze osobě oprávněné k jejich převzetí, a to buď přímo nebo prostřednictvím k tomu zřízené právnické osoby, d) ověřovat nebezpečné vlastnosti odpadů a nakládat s nimi podle jejich skutečných vlastností, e) shromaţďovat odpady utříděné podle jednotlivých druhů a kategorií, f)

zabezpečit odpady před neţádoucím znehodnocením, odcizením nebo únikem,

g) vést průběţnou evidenci o odpadech a způsobech nakládání s nimi, ohlašovat odpady a zasílat příslušnému správnímu úřadu další údaje, tuto evidenci archivovat po dobu 5 let,


119


h) umoţnit kontrolním orgánům přístup do objektů, prostorů a zařízení a na vyţádání předloţit dokumentaci a poskytnout pravdivé a úplné informace související s nakládáním s odpady, i) vykonávat kontrolu vlivů nakládání s odpady na zdraví lidí a ţivotní prostředí v souladu s právními předpisy a plánem odpadového hospodářství, j)

platit poplatky za ukládání odpadů na skládky.

B.III.4.

OSTATNÍ VÝSTUPY

hluk a vibrace a) hluk Zdroji hluku v bytových domech jsou především technická zařízení zajišťující chod domu – jeho vytápění, větrání (případně chlazení) a provoz výtahů a garáţí. Projevuje se rovněţ hluk garáţových vrat a vlastních osobních automobilů, které zajíţdějí na jednotlivá parkovací místa na terénu a do podzemních garáţí. Veškerá technická zařízení jsou navrţena tak, aby jejich provoz splňoval platné hygienické limity, a to jak s ohledem na šíření hluku do exteriéru – k okolním obytným domům i chráněnému venkovnímu prostoru staveb vlastního bytového domu, tak i uvnitř objektu, kde se hluk šíří jak vlastní konstrukcí domu, tak i přenosem z prostor se zdroji hluku (kotelna VZT, garáţe) do chráněných vnitřních prostor (obytných místností). Hlukově se projevují rovněţ dopravní prostředky projíţdějící po okolních komunikacích – v našem případě se jedná zejména o provoz na frekventovaných komunikacích Beranových a Touţimská a dále na blízké ţelezniční trati. Zdroje hluku vyvolané posuzovaným záměrem a stávající hlukové zatíţení dané lokality byly podrobně popsány v akustické studii, která je v příloze tohoto oznámení. Nařízení vlády č. 148/2006 Sb. o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací stanovuje limity pro hluk na pracovištích a ve vnitřním a venkovním chráněném prostoru. Hluk z technických zařízení a obsluţné dopravy Hluk z technických zařízení v objektu (výměníkových stanic a VZT větrání garáţí) bude omezen převáţně na vnitřní nebytové prostory, v nichţ jsou tato zařízení umístěna. Šíření hluku do chráněných vnitřních i venkovních prostor je významně redukováno stavebními konstrukcemi domů a pouţitím zařízení s nízkými akustickými výkony, dále pak instalací tlumičů hluku na vzduchotechnická potrubí. Podrobný popis technického řešení těchto provozů je uveden v projektové dokumentaci. Vliv dopravy v okolí bytového domu byl vyčíslen v akustické studii. Hlukové pozadí je vytvářeno především hlukem z dopravy po okolních městských komunikacích. Z výsledků výpočtů akustické studie vyplývá, ţe zdroje hluku v bytových domech ani obsluţná doprava nezpůsobí překročení platných hygienických limitů v interiéru ani exteriéru.


120


Nejbliţšími chráněnými obytnými objekty (chráněným venkovním prostorem staveb) ve smyslu nařízení vlády č.148/2006 Sb. o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, jsou bytové domy jiţně od ulice Veselská Popis stávající hlukové situace v dané lokalitě je diskutován v kapitole D.I.3 – vliv na hlukovou situaci.

b) vibrace V rodinných, bytových ani polyfunkčních domech se zdroje vibrací nevyskytují, veškerá technická zařízení musí být v dobrém technickém stavu a uloţena tak, aby nemohlo dojít k přenosu hluku a případného chvění do konstrukce domu. Jedná se především o ventilátory pro větrání garáţí, vzduchotechnická a klimatizační zařízení a osobní výtahy.

B.III.5.

DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE

záření radioaktivní, elektromagnetické V obytném souboru „Letňany Sever“ nebudou instalována zařízení, která by byla zdroji radioaktivního nebo elektromagnetického záření, které by se mohlo projevovat v okolí.


121


ČÁST C. ÚDAJE O STAVU ŢIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ C.I.

VÝČET NEJZÁVAŢNĚJŠÍCH ENVIRONMENTÁLNÍCH DOTČENÉHO ÚZEMÍ

RIZIK

Řešené území se nachází na severovýchodním okraji městské části Praha Letňany, která v daném místě hraničí s městskou část Praha - Čakovice. Území se nachází v současně zastavěné i nezastavěné části obce. Ze severu je území ohraničené ochranným pásmem ţelezniční trati Praha – Všetaty – Turnov. Ze západu přiléhá k ploše řešeného území stávající výrobní areál, území určené územním plánem pro výrobu, skladování a distribuci (VS). Slouţí pro umístění výrobních zařízení všeho druhu, pro umístění průmyslové, zemědělské, stavební a řemeslné výroby, včetně skladů, skladovacích a distribučních ploch. Lokalita je v územně analytických podkladech oblastí určenou k obnově – brownfield, kde se očekává vývoj koncepce územního plánu. Dále sousedí ze západu s areálem objektu Green Park, který je funkční plochou nerušící výroby a sluţeb. Z východu je nezastavěná plocha. Na východní hranici s řešeným územím se předpokládá výstavba kanalizačního Letňanského sběrače a dopravního spojení komunikací Letňany – Čakovice, které je vedeno jako veřejně prospěšná stavba pod č. 87/DK/33 – Letňany. Z jihu vede stávající silniční komunikace – ulice Veselská. Na její úpravu probíhá stavební řízení. Je vedená jako stavba č.0093 TV Kbely – etapa 0008 Touţimská. Pozemky určené k zástavbě jsou mírně svaţité od jihovýchodu k severozápadu. Nejvyšší bod je na kótě 261.02 m.n.m. BpV, nejniţší bod umístěný severozápadním rohu je pak na kótě 254,44 m.n.m. BpV. Dotčené pozemky jsou převáţně vyuţívány k zemědělským účelům jako orná půda. Na pozemku č. 771 je cvičiště kynologického klubu a stojí zde jednopodlaţní stavba bez čísla popisného a evidenčního, slouţící jako klubovna kynologického klubu. Na parcelách 776/1 a 768/4 se nachází zahrádkářská osada. Dne 15.11.2010 byla na dotčenou lokalitu pod č.j.: MC18/6972/2010/OVÚR/Kl vydána ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ INFORMACE o podmínkách vyuţívání území a změn jeho vyuţití. Území hlavního města Prahy je rozděleno na polyfunkční území a monofunkční plochy. Funkční vyuţití území je dáno Územním plánem sídelního útvaru hl.m. Prahy, kde je pro severní část území vymezena funkce OB - čistě obytné s kódem míry vyuţití území C. Funkční plocha OB je obklopena ze tří stran funkčními plochami SO3 - slouţící oddechu, ZMK-zelení městskou a krajinnou, ZP-zelení parkovou a při východní straně urbanisticky významným dopravním spojením propojujícím Letňany a Čakovice, které je vedeno jako veřejně prospěšná stavba pod č.87/DK/33 – Letňany – komunikační propojení Veselská - V Sedlišti. V trase komunikace je počítáno s vedením cyklistické stezky. LI-VI Praha, spol. s r.o.

122


Rodinné domy a viladomy jsou umístěny v území vymezeném jako čistě obytné, které je označeno jako funkční plocha OB - C. Sportovní areál s tenisovým klubem je umístěn ve funkční ploše SO3 - částečně urbanizované rekreační plochy na pozemku vyuţívaném v dnešní době jako sportoviště. V ploše ZMK - zeleň městská a krajinná se uvaţuje s umístěním cyklostezky a hřiště. V jiţní části je stanoveno funkční vyuţití OV - D – všeobecně obytné s kódem míry vyuţití D. Na západě je pás řešené plochy s funkčním vyuţitím ZMK – zeleň městská a krajinná. Na jihu, mezi ulicí Veselskou a plochou OV, je pás IZ – izolační zeleň. K řešenému území bude náleţet na severovýchodě i část plochy ZMK. Okolí lokality navrhovaného záměru je území vyuţívané jiţním směrem převáţně k bydlení v nově stavěných i jiţ dříve realizovaných domech, a to jak ve vícepodlaţních panelových domech, tak i v rodinných domcích se zahradami. Lokalita navazuje na připravovanou výstavbu bytových domů „Rezidence Veselská“ (5 bytových domů o 5 - 6 NP s celkovým počtem 367 bytů) a dále pak na jiţ realizovanou skupinu dvou bytových domů Patria Letňany a na připravovanou výstavbu bytových domů Obytného souboru Beranových na pozemcích jiţně od řešeného území. Daná lokalita se nachází na severní části dosud nezastavěného území, kde přirozenou hranici tvoří na severu a severovýchodě ţelezniční trať a na západě pak rozsáhlý průmyslový areál AVIA Letňany, který v současnosti prochází rovněţ intenzívní rekonstrukcí. Schopnost dané lokality snést zátěţ výstavby navrţeného záměru bez narušení trvalé udrţitelnosti je nepochybná. Záměr způsobí jen nepatrné, spíše teoretické zhoršení stávajícího stavu (oblast hluku a znečištění ovzduší vyvolanou dopravou osobních automobilů). Přírodní zdroje se na lokalitě navrţené výstavby nenachází. Záměr není v bezprostředním kontaktu s územním systémem ekologické stability krajiny ani nijak neovlivňuje ţádné chráněné území nebo přírodní park. Z hlediska starých ekologických zátěţí nejsou známy ţádné informace vedoucí k předpokladu jejich existence. Z pohledu stávající únosnosti prostředí se nejedná o významně nadlimitně ovlivněnou lokalitu. Prakticky jediným ovlivňujícím faktorem je automobilová doprava po blízkých městských komunikacích – Veselské, Beranových a Touţimské. Původní rozsáhlé průmyslový areál, zejména blízká AVIE a vzdálenější Letov, jiţ z větší části neslouţí výrobním účelům, případně jsou tam provozovány převáţně výroby nerušícího charakteru, které nejsou významnějším zdrojem znečišťování ovzduší. C.I.1.

Ekosystém

Ekosystém je funkční soustava ţivých a neţivých sloţek ţivotního prostředí, jeţ jsou navzájem spojeny výměnou látek, tokem energie a předávání informací, a které se vzájemně ovlivňují a vyvíjejí v určitém prostoru a čase. Budoucí vyuţívání plochy představuje výstavbu bytových domů na ploše v minulosti vyuţívané k zemědělským účelům – orná půda.


123


V řešeném území se nenachází ţádné významné přírodní ekosystémy vyţadující ochranu. C.I.2.

Územní systém ekologické stability krajiny (ÚSES)

Územní systém ekologické stability (ÚSES) je chápán jako vzájemně propojená soustava přírodně blízkých ekosystémů, které udrţují přírodní rovnováhu. Je tvořen biocentry a biokoridory a interakčními prvky. V řešeném území ani v dosahu přímých vlivů připravovaného záměru se nenachází ţádný registrovaný prvek ÚSES. Nejbliţším prvkem ÚSES je lokální biocentrum L2-75 (jihozápadně od obchodního centra Tesco). Jiţně od ulice Čakovické se nachází lokální biocentrum L2-76. C.I.3.

Významné krajinné prvky (VKP)

Podle § 3, odst. 1 zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny je významný krajinný prvek definován jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny, utváří její typický vzhled nebo přispívá k udrţení její stability. Významnými krajinnými prvky jsou zejména lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. V řešeném území ani v jeho blízkém okolí se nenachází ţádný VKP. C.I.4.

Zvláště chráněná území (ZCHÚ)

Lokalita navrhované výstavby se nenachází na zvláště chráněném území ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. To znamená, ţe neleţí na území národního parku, chráněné krajinné oblasti, národní přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní rezervace, přírodní památky ani přechodně chráněné plochy. Na území stavby se nenachází loţiska nerostných surovin a stavba neleţí v chráněném loţiskovém území. V řešeném území se nenachází ţádné ZCHÚ. Severovýchodně od lokality se nachází Národní přírodní památka Letiště Letňany. NPP Letiště Letňany byla ustavena k 1. červnu 2005 vyhláškou Ministerstva ţivotního prostředí ČR č.184/2005 Sb. o vyhlášení Letiště Letňany a stanovení jejích bliţších ochranných podmínek. Předmětem ochrany je biotop a populace kriticky ohroţeného druhu sysla obecného na travnaté ploše letiště Letňany. Rozloha NPP činí 75,17 ha, nadmořská výška je v rozmezí 270 - 279 m n.m. Jedná se pravděpodobně o nejvýznamnější lokalitu, kde se vyskytuje v České republice ustupující druh - sysel obecný (Sphermophillus citellus). Zájmové území se nenachází ani v ochranném pásmu této národní přírodní památky. Letiště Letňany se nachází na okraji praţských čtvrtí Letňany a Kbely, mezi areálem výstaviště PVA, budovanou stanicí metra Letňany a vojenským letištěm Kbely.


124


Ve větší vzdálenosti od území pro výstavbu bytových domů se nacházejí přírodní památky – Satalická baţantnice (v Satalicích) a Cihelna v baţantnici (jiţně od vojenského letiště Praha - Kbely). C.I.5.

Území přírodních parků (PP)

Území vyhlášených přírodních parků, jimiţ se rozumí dle § 12, odst. 3 zákona č. 114/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů, území s významnými soustředěnými estetickými a přírodními hodnotami, které není zvláště jinak chráněno dle citovaného zákona, se v okolí pozemku pro navrhovanou výstavbu bytového domu nenachází. V řešeném území se nenachází ţádný přírodní park. C.I.6.

Evropsky významné lokality (EVL) a ptačí oblasti (PO) NATURA 2000

V zájmové lokalitě ani v jejím okolí se nenachází ţádné Evropsky významné lokality ani ptačí oblasti (systém Natura 2000), coţ je doloţeno vyjádřením Odboru ochrany prostředí Magistrátu hl.m. Prahy, které je uvedeno v příloze tohoto oznámení v části H. C.I.7.

Území historického, kulturního nebo archeologického významu

Z Územního plánu Prahy ani z výpisu katastru nemovitostí nebylo zjištěno, ţe by se v zájmové lokalitě nacházelo památkově chráněné území, nebo území jinak historicky, kulturně či archeologicky významné. Pozemky v k.ú. Letňany, určené pro výstavbu bytových domů, neleţí v památkově chráněném území. Jiná ochranná pásma a chráněná území nejsou stavbou výstavbou bytových objektů Obytného souboru Letňany Sever dotčena. Investor je povinen respektovat poţadavky památkové péče z hlediska archeologických výzkumů a nálezů (zákona č. 20/1978 Sb., o státní památkové péči ve znění zákona č. 242/92 Sb.). Zejména se jedná o povinnost stavebníka oznámit záměr stavby v území s archeologickými nálezy a umoţnit provedení záchranného výzkumu. Veškeré zemní práce a skrývku ornice bude nutné od jejich zahájení sledovat a dokumentovat. Mimo tyto práce bude nutné provést výzkum v případě, kdy budou skrývkou nebo jiným zásahem do terénu narušeny archeologické struktury. Realizací záměru nebudou archeologického významu dotčeny. C.I.8.

Území

historického,

kulturního

nebo

Území hustě zalidněná

Záměr stavby je situován v městské části Praze 18 - Letňanech, rozkládající se na severním okraji hlavního města Prahy. Letňany jsou praţské katastrální území, které je totoţné s územím městské části Praha 18, leţící v městském obvodě Praha 9. Do 31. prosince 2001 se městská část Praha 18 nazývala Praha-Letňany. LI-VI Praha, spol. s r.o.

125


Městská část Praha 18 vykonávala od 1. ledna 2002 rozšířenou působnost přenesené působnosti jen pro své vlastní území. S účinností od 1. listopadu 2007 byla městská část Praha-Čakovice (zahrnující kromě Čakovic i Třeboradice a Miškovice) přeřazena ze správního obvodu Praha 19 (Kbely) do správního obvodu Praha 18 (Letňany). Nový stav se tak opět přibliţuje tomu, jaký platil do roku 2001. V Letňanech je k trvalému pobytu přihlášeno cca 16 500 obyvatel, hustota obyvatelstva je přibliţně 2 600 obyvatel na km2. S pokračující výstavbou nových bytových domů se postupně počet obyvatel i jejich hustota zvyšuje, a to zejména v souvislosti s tím, jak dochází k zástavbě dosud volných pozemků. Zájmové území se nachází v katastrálním území Letňany a je na západě vymezeno areálem Avie Letňany, na severu a severovýchodě a východě ţelezniční tratí, která odděluje Letňany od Čakovic. Jiţně probíhá ulice Veselská, jejíţ zásadní rekonstrukce vytvoří z této komunikace významnou dopravní tepnu umoţňující napojení nově vznikajících obytných souborů na sever i na jih od ní, tedy i obytného Souboru Letňany Sever. V současnosti probíhá výstavba mimoúrovňové křiţovatky Veselská x Kbelská, připravuje se rekonstrukce úseku ulice Veselské směrem k ulici Touţimské (probíhá stavební řízení na stavbu č.0093 – TV Kbely, etapa 0008 – Touţimská). Dále na jih od Veselské ulice probíhá či je ve stádiu příprav výstavba Rezidence Veselská a dalších obytných domů různých investorů. Touto výstavbou dojde k postupnému propojení nové výstavby se stávající zástavbou východně podél ulice Beranových se zástavbou rodinnými domky v ulicích Chebská, Ašská a Klenečská severně od ulice Touţimské. Vzhledem k tomu, ţe dotčené pozemky pro výstavbu obytného souboru „Letňany Sever“ bezprostředně navazují na areál Avie, zmíníme zde stručně historii a vývoj tohoto areálu. Rozsáhlý areál AVIE Letňany byl zaloţen jiţ v roce 1919, kdy zde byla zahájena výroba a opravy letadel. V letech 1928/29 se Avia stala součástí koncernu Škoda. Ve 20. a 30. letech Avia vyráběla jak vojenské i civilní letouny vlastní konstrukce, tak i letouny licenční. Během druhé světové války Avia vyráběla německá letadla Arado a letecké motory Argus. Letecká výroba zde pokračovala aţ do roku 1963, kdy byla zahájena výroba automobilů. V roce 1968 začala výroba nákladních automobilů v licenci francouzské společnosti Renault-Saviem, které byly vyráběny aţ do roku 2000. Během této doby bylo vyrobeno 250 000 vozidel tohoto typu (řada A). V roce 1995 koupila automobilku jihokorejská firma Daewoo. Ta investovala do modernizace řady A a později i do nového automobilu řady D. V roce 2000 byl představen nový automobil řady D s celkovou hmotností od 6 do 9 tun (D60/90). V roce 2006 byla, zároveň s modernizací brzdové soustavy, rozšířena řada D na celkovou hmotnost do 12 tun (D120). V tomto roce došlo k další změně majitele Avie, koupila jí indická automobilka Ashok Leyland, došlo tak k přejmenování společnosti na Avia Ashok Leyland Motors. Tato firma v roce 2010 vstoupila na ruský trh a kromě centrály otevřela pod hlavičkou společnosti Avia Ashok Leyland RUS devět poboček v různých ruských městech Za hustě zalidněná lze v současnosti povaţovat především území vlastního sídliště Letňany, tvořeného panelovými domy. Tato zástavba se v širším okolí posuzované lokality vyskytuje pouze na západ od ulice Beranových


126


Lze konstatovat, ţe postupně dochází k významné zástavbě dosud volných pozemků v severní části Letňan a ţe tato zástavba plynule navazuje na zástavbu stávající a vyuţívá příznivých podmínek pro kvalitní bydlení v území nezatíţeném ve větší míře hlukem ani emisemi. Významná je z tohoto hlediska i dobrá dostupnost daného území městskou hromadnou dopravou, při čemţ k zásadnímu zlepšení došlo v květnu 2008 po zprovoznění úseku trasy C metra z Ládví do Letňan. Území zatěţovaná nad míru únosného zatíţení

C.I.9.

Z pohledu ochrany ţivotního prostředí lze značné části hlavního města Prahy označit za území zatěţované nad únosnou míru, a to zejména hlukem a emisemi z dopravy. Jedná se zejména o území v blízkosti hlavních komunikací s intenzívní automobilovou dopravou. Lokalita Letňan je okrajovou městskou částí, která díky své poloze a moţnosti vedení hlavních průjezdních frekventovaných komunikací mimo obytnou zástavbu patří k územím z hlediska ţivotního prostředí méně zatíţeným, navíc dobře provětrávaným. O tom svědčí i modelové výpočty znečištění prostředí v Praze prováděné firmou ATEM. Hluková zátěţ území je dána především dopravou po hlavních komunikacích, z nichţ v blízkosti posuzované lokality prochází pouze ulice Beranových a Veselská, jiţněji pak Touţimská. Projevuje se zde i hluk z ţelezniční dopravy z blízké ţelezniční trati, hygienické limity však hluk z této dopravy nepřekračuje . Záměr způsobí zanedbatelné zvýšení emisí v dané lokalitě emisemi z vyvolané osobní dopravy obyvatel nových bytových domů a částečně i z vytápění (v severní části), avšak jedná se o počty automobilů tak nízké, ţe se v daném území prakticky vůbec neprojeví. C.I.10.

Staré ekologické zátěţe

Vzhledem ke způsobu vyuţívání předmětných pozemků především pro zemědělskou činnost, zahrádkářskou kolonii a kynologický klub zde nejsou předpokládány staré ekologické zátěţe. V oblasti východně od areálu Avie v Čakovicích je prováděn monitoring znečištění podzemních vod z bývalých provozů areálu Avie.. Podzemní voda je znečištěná ve studních pouze nevýznamně (celkový obsah ClU do cca 10 mikrogram/l), nicméně není pouţitelná k pitným účelům. V zájmové oblasti se chystá realizace analýzy rizika, v rámci které bude muset být v daném území proveden průzkum znečištění, který podá aktuální informaci o stavu podzemní vody.

C.I.11.

Extrémní poměry v dotčeném území

Extrémní poměry v zájmové lokalitě nebyly zjištěny.


127


C.II

CHARAKTERISTIKA SOUČASNÉHO STAVU ŢIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ

Stavba nemá vliv na prvky ÚSES, ZCHÚ, PP, VKP ani systém Natura 2000. Ţádné limity území nejsou v rozporu s navrţenou stavbou. Záměr svým charakterem provozu nepřekračuje stávající povolené hladiny hluku ani imisní limity v řešené lokalitě. Stavba ostatní budovy neomezuje ve vyuţití a funkci. Provozem nebudou vznikat ţádné odpady, které by zvýšily mnoţství a druhy odpadů v dané lokalitě. Záměr neovlivní negativně ţivotní prostředí v daném území ani nepřispěje k jeho zhoršení.

C.II.1

Ovzduší a klima

1) Klima Zájmové území leţí v teplé klimatické oblasti T2 charakterizované dlouhým teplým a suchým létem. Přechodná období jsou velmi krátká s teplým aţ mírně teplým jarem a podzimem. Zima je krátká, mírně teplá a suchá aţ velmi suchá, s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky. Klimatické charakteristiky oblasti T2 Počet letních dnů Počet dnů s průměrnou teplotou 10 oC a více Počet mrazových dnů Počet ledových dnů Průměrná teplota v lednu Průměrná teplota v červenci Průměrná teplota v dubnu Průměrná teplota v říjnu Průměrný počet dnů se sráţkami 1 mm a více Sráţkový úhrn ve vegetačním období Sráţkový úhrn ve zimním období Počet dnů se sněhovou pokrývkou Počet dnů zamračených Počet dnů jasných


128

50 - 60 160 - 170 120 – 130 30 – 40 -3 aţ -5 °C 18 - 19 °C 7 – 8 °C ° 7–9 C 90-100 350 - 400 mm 200 - 300 mm 50 – 70 120 – 140 40 – 50


2) Kvalita ovzduší Vyhodnocení stávajícího imisního zatíţení v lokalitě: Místo s posuzovaným zdrojem se nachází na severovýchodním okraji Prahy v nadmořské výšce 254 aţ 261 m n.m. V posuzované lokalitě lze, s ohledem na její polohu, očekávat dobré ventilační poměry. Kvalita ovzduší je zde ovlivněna provozem na vzdálené komunikaci Teplické, provozem velkého nákupního centra Letňany a místním provozem na ulici Beranových a zejména Touţimské. Hlavní dopravní tahy a obchodní centrum, jsou však od posuzovaného místa v dostatečné vzdálenosti, a proto jejich vliv se zde projevuje v menší míře. O tom svědčí m.j. i výsledky modelového výpočtu ATEM. Po rekonstrukci ulice Veselské, která se stane jednou z významných komunikací v daném území, lze očekávat mírný nárůst imisních koncentrací. Meteorologická charakteristika území Z dat ČHMU byla převzata větrná růţice pro předmětnou lokalitu – Praha Letňany. Větrná růţice je rozpočtena do 120 směrů větru (po 3 stupních). Označení směrů větru se provádí po směru hodinových ručiček, přičemţ 0 stupňů je severní vítr, 90 stupňů východní vítr, 180 stupňů jiţní vítr, 270 stupňů západní vítr. Bezvětří (Calm) je rozpočteno do první třídy rychlosti směru větru. Větrná růţice pro danou lokalitu je na následujícím obrázku a přiloţené tabulce..


129


Celková větrná růţice 0,00

45,00 90,00 135,00

180,00

225,00

270,00

315,00

calm

suma

5,30

3,30

6,50

4,60

5,90

8,70

6,60

7,00

17,65

65,55

4,01

1,61

2,41

1,40

3,10

8,31

6,11

3,80

30,75

0,70

0,10

0,10

0,00

0,10

1,00

1,40

0,30

3,7

10,01

5,01

9,01

6,00

9,10

18,01

14,11

11,10

17,65 100,00

Z uvedených údajů je patrná převaha jihozápadních a západních větrů. Vyhodnocení stávajícího imisního zatíţení daného území Data jsou převzata z rozptylové studie společnosti Bucek s.r.o., která je v plném rozsahu uvedena v příloze tohoto oznámení. Tam čtenář nalezne rovněţ veškeré grafické výstupy. Vyhodnocení imisní situace bylo provedeno dvojím způsobem: a) na základě údajů z Atlasu ţivotního prostředí b) na základě dat Automatizovaného imisního monitoringu – AIM ad a) Vyhodnocení na základě údajů z Atlasu ţivotního prostředí K vyhodnocení stávající imisní zátěţe v lokalitě byly pouţity údaje z veřejně dostupného portálu: Atlas ţivotního prostředí v Praze, (http://www.premis.cz/atlaszp/) Zde byly pořízeny mapy s izoliniemi znečištění následujících znečišťujících látek: Průměrné roční koncentrace PM10 Průměrné roční koncentrace NO2 Průměrné roční koncentrace benzen Pro průměrné roční koncentrace BaP nejsou výsledky uvedeny. Modelový výpočet ATEM zpracovaný za rok 2008 hodnotí situaci v lokalitě následovně: Oxid dusičitý - NO2: Průměrné roční koncentrace NO2 jsou na úrovni do 18 µg/m3. Imisní limit je 40 µg/m3. Tedy stávající vypočtené hodnoty jsou na úrovni 45% imisního limitu. Četnost překročení maximálních hodinových koncentrací škodliviny NO2, tj. hodnoty 200 µg/m3, se v lokalitě pohybuje na úrovni 0,08 případů/rok. (IL 200 µg/m 3 je překračován po dobu cca 4,8 minut v roce). Povolená četnost překročení je 18 případů/rok, tj. i pro tuto imisní charakteristiku je imisní limit dodrţován.


130


Benzen: Průměrné roční koncentrace benzenu dosahují hodnot na úrovni do 0,36 µg/m3. Imisní limit je 5 µg/m3. Tedy pro škodlivinu benzen platí, ţe imisní limit je s dostatečnou rezervou dodrţován. Frakce prašného aerosolu PM10: Pro škodlivinu PM10 platí následující: Nejvyšší vypočtené průměrné roční koncentrace PM10 dle výpočtového modelu ATEM jsou na úrovni 20-25 µg/m3. Imisní limit je 40 µg/m3, tj. i zde je IL dodrţován. Pro škodlivinu BaP nejsou výsledky známy. ad b) Vyhodnocení imisního zatíţení na základě dat Automatizovaného imisního monitoringu - AIM: V předmětné lokalitě se nachází stanice AIM, jde o 4,4 km vzdálenou stanici automatizovaného imisního monitoringu AKOBA. Typ stanice je předměstská pozaďová s reprezentativností dat 0,5-4 km. Vzhledem k absenci dalších dat ji zpracovatel RS uvádí a povaţuje data za poměrně reprezentativní. Stanice je umístěna blíţe centru města Prahy, lze proto očekávat v posuzované lokalitě (Praha Letňany) niţší imisní zátěţ, neţ jaká byla naměřena na měřící stanici. stanice ČHMÚ AKOB umístění: data: reprezentativnost dat: typ měřícího programu: vzdálenost od záměru:

Praha 8 - Kobylisy za rok 2009 okrskové měřítko (0,5 - 4 km) automatizovaný měřící program cca 4,4 km

Umístění měřící stanice:


131


- oxid dusičitý (NO2) maximální hodinová koncentrace – 151,1 IL 200 µg/m3 četnost překročení IL - 0 MV19 (19. nejvyšší hodnota max. krátkodobé konc. v roce) – 90,9 µg/m3 průměrná roční koncentrace 24,3 µg/m3, IL 40 µg/m3 - částice (PM10) maximální denní koncentrace – 149,7 µg/m3, IL 50 µg/m3 četnost překročení max. denní konc. – 14 případů/rok povolená četnost překročení: 35 případů/rok MV36 (třicátá šestá nejvyšší hodnota denní koncentrace v roce) – 36,0 µg/m3 průměrná roční koncentrace 21,0 µg/m3, IL 40 µg/m3 - benzo(a)pyren (BaP) - benzen

– není měřen

– není měřen

Platné Imisní limity Imisní limity jsou stanoveny v nařízení vlády č. 597/2006 Sb., ze dne 12. prosince 2006 o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší. V následujících tabulkách jsou uvedeny relevantní limity z tohoto nařízení: A. Imisní limity vybraných znečišťujících látek

Znečišťující látka

Doba průměrování

Hodnota imisního limitu/maximální povolený počet jejího překročení za rok

Datum, do něhoţ musí být limit dosaţen

Oxid siřičitý

1 hodina

350 µg.m-3/24

-

Oxid siřičitý

24 hodin

125 µg.m-3/3

-

Suspendované částice PM10

24 hodin

50 µg.m-3/35

-

Suspendované částice PM10

1 rok

40 µg.m-3

-

Oxid uhelnatý

Maximální denní 8hodinový klouzavý průměr

10 mg.m

-3

-

Olovo

1 rok

0,5 µg.m


-3

132


Oxid dusičitý

1 hodina

200 µg.m-3/18

1. 1. 2010

Oxid dusičitý

1 rok

40 µg.m-3

1. 1. 2010

Benzen

1 rok

5 µg.m-3/35

1. 1. 2010

B. Meze tolerance oxidu dusičitého a benzenu



2006

Oxid dusičitý

1 hodina

40 µg.m

30 µg.m

20 µg.m

10 µg.m

Oxid dusičitý

1 rok

8 µg.m-3

6 µg.m-3

4 µg.m-3

2 µg.m-3

Benzen

1 rok

4 µg.m-3

3 µg.m-3

2 µg.m-3

1 µg.m-3

2007 -3

2008 -3

2009 -3

-3

C. Imisní limity vyhlášené pro ochranu ekosystémů a vegetace



Hodnota imisního limitu

Oxid siřičitý

Rok a zimní období (1. října - 31. března)

20 µg.m

Oxidy dusíku

1 rok

30 µg.m-3

C.II.2

-3

Voda

Hlavním tokem protékajícím Prahou je Vltava, ta je však od řešeného území značně vzdálena západním směrem. Dle Vyhlášky MZ č. 390/2004 Sb., o oblastech povodí ve znění pozdějších předpisů spadá posuzovaná lokalita do oblasti povodí Horní a střední Labe - Labe od Jizery po Vltavu. Lokalita spadá do dílčího povodí Mratinského potoka, tekoucího směrem na Čakovice (číslo hydrologického pořadí je 1-05-04-022). Délka toku: 15,22 km. Velikost povodí: 74,4 km2. Mratínský potok pramení v Ďáblicích severně od zámečku, v remízku uprostřed polí. Pokračuje po okraji Čakovic a Miškovic, kde se stáčí k severu a opouští území Prahy. V obci Mírovice se spojuje s Třeboradickým potokem a vytváří tak společně potok Mratínský. Červenomlýnský potok je v seriálu, společně s potokem Vinořským, jedinými potokem,vytékajícím ven z Prahy a ústícím do Labe. Zájmové území se hydrologicky nachází v povodí řeky Labe (číslo hydrologického povodí 1-05-04 Labe od Jizery po Vltavu). Jiţně od zájmového území se nachází povodí Vinořského potoka tekoucího směrem na Kbely v (číslo hydrologického pořadí je 1-05-04-022). Jiţně od sídliště Prosek se nachází oblast


133


dílčího povodí Rokytky, tekoucí do Vltavy (číslo hydrologického pořadí je 1-12-01034). V zájmovém území ani v jeho bezprostředním okolí se nevyskytují ţádné vodní toky. Do zájmového území projektované stavby nezasahují území chráněná ve smyslu vodohospodářském (chráněná oblast přirozené akumulace vod) podle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách v platném znění. Posuzovaná lokalita se nenalézá v chráněné oblasti přirozené akumulace vod, ani v ochranných pásmech zdrojů povrchových či podzemních vod. Z dalších vodotečí ve vzdálenějším severním okolí je to Červenomlýnský potok v Čakovicích, který po soutoku s Třeboradickým potokem v Mirovicích teče dále pod názvem Mratinský potok do Labe. Jihovýchodně od posuzovaného území se nachází Vinořský potok, který vytéká z nádrţe ve Kbelích, nedaleko kostela sv. Anny v blízkosti ulice Ţeleznobrodské a Ţacléřské, protéká přírodní rezervací Vinořský park a soustavou rybníků, spojuje se se Stěnickým potokem a ústí v obci Spořilov do Labe. Délka toku:12,98 km. Navrhovaný pozemek pro výstavbu obytného areálu neleţí v záplavové zóně. Zájmové území leţí mimo chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV). Půda

C.II.3

Navrhovaný záměr výstavby obytného souboru „Letňany Sever“ je situován na pozemky v Městské části Praha 18 - Letňany v katastrálním území Letňany. Podle výpisu z katastru nemovitostí je větší část předmětných pozemků zařazena jako orná půda a jsou součástí zemědělského půdního fondu, menší část pozemků je zařazena jako ostatní plocha, zastavěná plocha, manipulační plocha, ostatní komunikace a sportoviště. Celková plocha území pro posuzovaný záměr výstavby obytného souboru „Letňany Sever“ činí 181 044 m2. Záměrem jsou dotčeny pozemky uvedené v následujících tabulkách. a) Severní část – rodinné domy, viladomy a sportovní areál Číslo parcely Výměra (m2)

Druh pozemku

Ochrana/omezení

766/1

35 401

ovocný sad

ZPF

771

5 668

sportoviště a ostatní plocha

-

770

34

zastavěná plocha a nádvoří

-

773/1

5 251

orná půda

ZPF

796/1

2 566

ostatní komunikace

-

760/1

120 288

orná půda

ZPF


134


768/4

7 035

jiná plocha

-

768/5

6 845

jiná plocha

-

764/2

129

manipulační plocha

-

760/17

1 448

jiná plocha

věcné břemeno uţívání

838/1

5 858

ostatní komunikace

-

b) Jiţní část – bytové a polyfunkční domy 2

Číslo parcely Výměra (m )

Druh pozemku

Ochrana/omezení

760/1

120288

Orná půda

ZPF

768/4

7035

Ostatní plocha

-

768/5

6845

Ostatní plocha

-

Jak je patrno z výše uvedené tabulky, část pozemků určených pro realizaci záměru je součástí zemědělského půdního fondu a uskutečnění záměru investora tedy vyţaduje zábor orné půdy a vynětí ze ZPF. Podklad pro odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu pro posuzovaný záměr výstavby obytného souboru „Letňany Sever“ byl vypracován firmou K+K Průzkum, s.r.o., Ing. Marie čedíková, v o1/2011, a to v souladu se zákonem ČNR č. 334/1992 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu a jeho novely č. 231/1999 Sb., dále dle Vyhlášky MŢP ČR č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu a podle Metodického pokynu odboru ochrany lesa a půdy MŢP ČR ze dne 1.10.1996 k výše uvedenému zákonu. Tento podklad pro odnětí půdy ze ZPF obsahuje: 1. Návrh skrývky kulturních vrstev půdy a jejich vyuţití 2. Výpočet odvodů za odnětí zemědělské půdy ze ZPF 3. Vyhodnocení záborů ZPF Uvedené podklady byly vypracovány samostatně pro kaţdou část obytného souboru, tedy severní a jiţní. V dalším textu jsou údaje o záborech ZPF pro obě části posuzovaného obytného souboru podrobně uvedeny.


135


a) Severní část – rodinné domy, viladomy a sportovní centrum Trvalý zábor ZPF:

Číslo parcely

kultura

760/1

orná půda

766/1

ovocný sad

773/1

orná půda

Celkem

výměra v m2

trvalý zábor v m2

kód BPEJ

tř.ochrany ZPF

120288

67203

2.01.00

I

35401

35401

2.01.00

I

5251

5251

2.01.00

I

160940

107855

Zájmové území navazuje na zastavěné území obce. Není chráněným územím ani významným krajinným prvkem dle Zákona ČNR č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, není zde chráněné loţiskové území, není zde vyhlášeno PHO vodních zdrojů II. stupně. Záměr investora je v souladu se schváleným územním plánem. 1) NÁVRH SKRÝVKY KULTURNÍCH VRSTEV PŮDY A JEJICH VYUŢITÍ Návrh skrývky kulturních vrstev půdy byl stanoven na základě šetření v terénu spojeném se sondáţí pedologickou sondovací tyčí. V řešeném území bylo provedeno 8 sond. Půdní poměry V řešeném území je zemědělská půda zastoupena černozemí na spraši. Je to hluboká půda, středně těţká, s vysokou agronomickou hodnotou. Humózní horizont je tmavě hnědé barvy, jílovitohlinitého zrnitostního sloţení. Jeho mocnost se pohybuje od 35 do 55 cm. Zde přechází hnědookrovým přechodovým horizontem v matečný substrát – okrovou spraš. Z agronomického hlediska se půda v řešeném území řadí k nejkvalitnějším zemědělským půdám s třídou ochrany I: Parcela č. 760/1 je vyuţívána jako orná půda s výjimkou nejsevernější části, kde se nachází převrstené zeminy a naváţky. Tato plocha o výměře cca 7.260 m 2 je pro skrývku nevhodná. Na parcelách č. 766/1 a 773/1 je zahrádkářská kolonie. Zde je třeba před prováděním skrývky důkladně vyklidit stávající chatky, chodníčky i porosty, aby kulturní vrstva půdy nebyla znehodnocena. Sondy pedologického průzkumu: Číslo sondy S1

S2

mocnost v cm 0 – 40 40 – 55 55 – 70 0 – 45 45 – 55 55 – 70


popis půdního profilu tmavě hnědý humózní horizont jílovitohlinitý hnědookrový přechodový horizont jílovitohlinitý okrová spraš tmavě hnědý humózní horizont jílovitohlinitý hnědookrový přechodový horizont jílovitohlinitý okrová spraš

136


S3

S4

S5

S6

S7

S8

0 – 55 55 – 65 65 – 75 0 – 45 45– 55 55 – 80 0 – 35 35 – 50 50 – 80 0 – 40 40 – 55 55 – 75 0 – 50 50 – 90 90 – 95 0 – 70

tmavě hnědý humózní horizont jílovitohlinitý hnědookrový přechodový horizont jílovitohlinitý okrová spraš tmavě hnědý humózní horizont jílovitohlinitý hnědookrový přechodový horizont jílovitohlinitý okrová spraš tmavě hnědý humózní horizont jílovitohlinitý hnědookrový přechodový horizont jílovitohlinitý okrová spraš tmavě hnědý humózní horizont jílovitohlinitý hnědookrový přechodový horizont jílovitohlinitý okrová spraš tmavě hnědý humózní horizont jílovitohlinitý hnědookrový přechodový horizont jílovitohlinitý okrová spraš převrstvené zeminy, naváţky

Návrh skrývky kulturních vrstev půdy Na základě provedeného průzkumu navrhujeme na ploše trvalého záboru provést skrývku svrchního humózního horizontu - ornice o mocnosti 30 cm a níţe uloţeného humózního horizontu – podorničí o průměrné mocnosti 15 cm. Na severní části parcely č. 760, kde se nachází převrstvené zeminy a naváţky, skrývka prováděna nebude (cca 7.260 m2 ). Předběţná bilance ornice Trvalý zábor pro skrývku……………………………………...100.595 m2 Mocnost skrývky ornice………………………………………….30 cm Mocnost skrývky podorničí......................................................15 cm Mnoţství ornice…………….………………………………...30.179 m3 Mnoţství podorničí…………….……………………………..15.089 m3 Potřeba podorničí pro sadové úpravy……………..............15.089.m 3 Potřeba ornice pro sadové úpravy……………....................16.334.m3 Přebytek ornice…………….……………………………cca 13.845 m3 Návrh na vyuţití kulturních vrstev půdy Skryté podorničí a část ornice budou vyuţity pro ohumusování a sadové úpravy v rámci uvedené stavby. Přebytek ornice bude vyuţit dle „Dohody o vyuţití ornice“, kterou uzavře investor stavby s odběratelem ornice a předloţí orgánu ochrany ZPF. 2) VÝPOČET ODVODŮ ZA ODNĚTÍ ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY ZE ZPF Podle zákona ČNR č. 334/1992 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu a jeho novely č. 231/1999 Sb. je investor od odvodů osvobozen za stavby pro bydlení k tomuto účelu určené schváleným územním plánem.


137


Odvodu bude v daném případě podléhat pouze plocha sportovního centra, plocha cyklostezky a hřiště v ZMK. 3) VYHODNOCENÍ ZÁBORŮ ZPF Uvedenou stavbou dojde k trvalému záboru zemědělské půdy o výměře 107.855 m2. Z hlediska kvality se jedná o kvalitní zemědělskou půdu s třídou ochrany I. Jedná se však o lokalitu, která je schváleným územním plánem určena k uvedenému záměru. b) Jiţní část – bytové a polyfunkční domy Trvalý zábor ZPF: Číslo parcely

kultura

760/1

orná půda

výměra

trvalý zábor

v m2

v m2

120288

46091

Celkem

kód BPEJ

tř.ochrany ZPF

2.01.00

I

46091

Trvalý zábor ZPF: 46.091 m2 Trvalý zábor celkem (ZPF + ostatní plochy): 61.359 m

2

z toho - pro polyfunkční domy.............13.278 m2 - pro bytové domy.....................48.081 m2 Trvalý zábor celkem (ZPF + ostatní plochy): 61.359 m2 z toho - zastavěné plochy .................15.004 m2 - zpevněné plochy..................12.812 m2 - zeleň....................................33.543 m2 1) NÁVRH SKRÝVKY KULTURNÍCH VRSTEV PŮDY A JEJICH VYUŢITÍ Návrh skrývky kulturních vrstev půdy byl stanoven na základě šetření v terénu spojeném se sondáţí pedologickou sondovací tyčí. V řešeném území bylo provedeno 9 sond. Půdní poměry V řešeném území je zemědělská půda zastoupena černozemí na spraši. Je to hluboká půda, středně těţká, s vysokou agronomickou hodnotou. Humózní horizont je tmavě hnědé barvy, jílovitohlinitého zrnitostního sloţení. Jeho mocnost se pohybuje od 35 do 50 cm s výjimkou sondy S 3, kde je humózní horizont aţ 80 cm mocný. Zde přechází hnědookrovým přechodovým horizontem v matečný substrát – okrovou spraš. LI-VI Praha, spol. s r.o.

138


Sondy pedologického průzkumu: Číslo sondy

popis půdního profilu

mocnost v cm

S1

0 – 50

S2

50 – 70 70 – 95 0 – 40

S3

40 – 55 55 – 75 0 – 80

S4

80 – 90 90 – 100 0 – 40

S5

40 – 50 50 – 70 0 – 45

S6

45 – 60 60 – 75 0 – 45

S7

45 – 60 60 – 70 0 – 35

S8

35 – 45 45 – 70 0 – 40

S9

40 – 50 50 – 70 0 – 35 35 – 55 55 – 70

tmavě hnědý humózní horizont jílovitohlinitý hnědookrový přechodový horizont jílovitohlinitý okrová spraš tmavě hnědý humózní horizont jílovitohlinitý hnědookrový přechodový horizont jílovitohlinitý okrová spraš tmavě hnědý humózní horizont jílovitohlinitý hnědookrový přechodový horizont jílovitohlinitý okrová spraš tmavě hnědý humózní horizont jílovitohlinitý hnědookrový přechodový horizont jílovitohlinitý okrová spraš tmavě hnědý humózní horizont jílovitohlinitý hnědookrový přechodový horizont jílovitohlinitý okrová spraš tmavě hnědý humózní horizont jílovitohlinitý hnědookrový přechodový horizont jílovitohlinitý okrová spraš tmavě hnědý humózní horizont jílovitohlinitý hnědookrový přechodový horizont jílovitohlinitý okrová spraš tmavě hnědý humózní horizont jílovitohlinitý hnědookrový přechodový horizont jílovitohlinitý okrová spraš tmavě hnědý humózní horizont jílovitohlinitý hnědookrový přechodový horizont jílovitohlinitý okrová spraš

Návrh skrývky kulturních vrstev půdy Na základě provedeného průzkumu navrhujeme na ploše trvalého záboru provést skrývku svrchního humózního horizontu - ornice o mocnosti 30 cm a níţe uloţeného humózního horizontu – podorničí o průměrné mocnosti 15 cm.


139


Předběţná bilance ornice Trvalý zábor……………………………………....…………46.091 m2 Mocnost skrývky ornice………………………………………. 30 cm Mocnost skrývky podorničí.....................................................15 cm Mnoţství ornice…………….……………………………….13.827 m3 Mnoţství podorničí……….………………………………......6.914 m3 Potřeba podorničí pro sadové úpravy……………..............6.914 m 3 Potřeba ornice pro sadové úpravy……………...................8.180.m 3 Přebytek ornice…………….………………………….cca 5.647 m3 Návrh na vyuţití kulturních vrstev půdy Skryté podorničí a část ornice budou vyuţity pro ohumusování a sadové úpravy v rámci uvedené stavby. Přebytek ornice bude vyuţit dle „Dohody o vyuţití ornice“, kterou uzavře investor stavby s odběratelem ornice a předloţí orgánu ochrany ZPF. 2) VÝPOČET OVODŮ ZA ODNĚTÍ ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY ZE ZPF Podle zákona ČNR č. 334/1992 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu a jeho novely č. 231/1999 Sb. je investor od odvodů osvobozen za stavby pro bydlení k tomuto účelu určené schváleným územním plánem. Odvodu bude v daném případě podléhat pouze plocha trvalého záboru zemědělské půdy určená pro polyfunkční domy. Polyfunkční dům PD 3 a část polyfukčních domů PD 1 a PD 2 jsou umístěny na parcele 768/5 a 768/13, které jsou vedeny v KN jako ostatní plochy a nejsou předmětem odnětí ze ZPF. Odvod je proto vypočten jen za trvalý zábor pro polyfunkční domy umístěné na zemědělské půdě tj. v daném případě na parcele č. 760/1. Plocha podléhající odvodům je 7.214 m2. 3) VYHODNOCENÍ ZÁBORŮ ZPF Uvedenou stavbou dojde k trvalému záboru zemědělské půdy o výměře 46.091 m2. Z hlediska kvality se jedná o kvalitní zemědělskou půdu s třídou ochrany I. Jedná se však o lokalitu, která je schváleným územním plánem určena k uvedenému záměru. Z hlediska BPEJ se jedná o následující bonitu: 20100. Bonitovaná půdně ekologická jednotka (dále jen "BPEJ") je charakterizována klimatickým regionem, hlavní půdní jednotkou, sklonitostí a expozicí, skeletovitostí a hloubkou půdy, jeţ specifikují hlavní půdní a klimatické podmínky hodnoceného pozemku, přičemţ :


140


a) klimatický region zahrnuje území s přibliţně shodnými klimatickými podmínkami pro růst a vývoj zemědělských plodin, podle přílohy č. 1; je vyjádřen první číslicí pětimístného číselného kódu1) (dále jen "číselný kód"), b) hlavní půdní jednotka je účelovým seskupením půdních forem příbuzných vlastností, jeţ jsou určovány genetickým půdním typem, subtypem, půdotvorným substrátem, zrnitostí, hloubkou půdy, stupněm hydromorfismu, popřípadě výraznou sklonitostí nebo morfologií terénu a zúrodňovacím opatřením, podle přílohy č. 2; je vyjádřena druhou a třetí číslicí číselného kódu, c) sklonitost a expozice ke světovým stranám vystihuje utváření povrchu zemědělského pozemku, podle přílohy č. 3; je vyjádřena čtvrtou číslicí číselného kódu, která je výsledkem jejich kombinace, d) skeletovitost, jíţ se rozumí podíl obsahu štěrku a kamene v ornici k obsahu štěrku a kamene v spodině do 60 cm, a hloubka půdy, podle přílohy č. 4; je vyjádřena pátou číslicí číselného kódu, která je výsledkem jejich kombinace. Vysvětlivky k BPEJ dle vyhlášky MZe č.327/1998 Sb., kterou se stanoví charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ) a postup pro jejich vedení a aktualizaci (příloha č.2 – charakteristika hlavních půdních jednotek): 1. číslice = příslušnost ke klimatickému regionu 2 = klimatický region T2 teplý, mírně suchý, s průměrnou roční teplotou 8 – 90C, s průměrnými ročními sráţkami 500 – 600 mm, pravděpodobností suchých vegetačních období 20 – 30, s vláhovou jistotou 2 - 4 2. a 3. číslice určuje příslušnost k určité hlavní půdní jednotce 01 = černozemě (typické i karbonátové) na spraši; středně těţké; s převáţně příznivým vodním reţimem;

4. číslice stanovuje kombinace svažitosti a expozice ke světovým stranám číslice

svaţitost

expozice

0

0 – 30

Bez sklonu

1

3-7

0

Bez sklonu

2

3 - 70

Jih (JZ – JV)

4

70 - 120

Jih (JZ – JV)

5

70 - 120

Sever (SZ-SV)

6


0

7 - 12

0

Jih (JZ – JV)

141


5. číslice vyjadřuje kombinaci hloubky a skeletovitosti půdního profilu číslice

skeletovitost

hloubka *)

0

ţádná

hluboká

1

ţádná aţ slabá

hluboká aţ středně hluboká

4

středně skeletová

hluboká aţ středně hluboká

8

středně aţ silně skeletovitá

hluboká aţ mělká

*) vyjadřuje hloubku části půdního profilu omezené buď pevnou horninou nebo silnou skeletovitostí BPEJ jsou jednotně vedeny) v číselném a mapovém vyjádření v celostátní databázi BPEJ (dále jen "celostátní databáze"), která obsahuje informace o kvalitě půdy. Vedení celostátní databáze je zajišťováno Ministerstvem zemědělství prostřednictvím odborné organizace, která na vyţádání téţ poskytuje souhrnné informace o BPEJ a jejich účelových seskupeních, např. pro plošnou a kvalitativní ochranu půdy a vody, pro územní plánování, posuzování ekologické stability krajiny, vytváření ekonomických nástrojů v zemědělství a rozvoje regionů. Průměrnou mocnost orniční vrstvy je nutné stanovit průzkumem na místě. Investor je povinen postupovat podle příslušných ustanovení zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, v jeho novelizovaných zněních a zaplatit příslušný odvod za odnětí. Investor je povinen zajistit sejmutí, odvoz a příp. rozprostření skrytých kulturních vrstev na určeném místě v rámci nákladů stavby. S ohledem na daný rozsah skrývky je investor povinen zajistit vyuţití ornice pro zúrodnění zemědělských pozemků a dokladovat odběr skrytých kulturních vrstev půdy především zemědělskými podniky, zajišťujícími prvovýrobu s předchozím projednáním s příslušným orgánem. V případě depozice části objemu skrývky na vlastním staveništi je nutné postupovat v souladu s metodickým návodem MZVţ ČR č. 25/1982 z 1.6.1982, který pojednává o zabezpečení a ošetřování dočasných deponií kulturních vrstev půdy jak krátkodobých do 3 let, tak dlouhodobých nad 3 roky. Záměr je navrhován mimo dosah pozemků, určených k plnění funkcí lesa. Ochranné pásmo lesa v hodnotě 50 m je tedy dodrţeno. Upřesnění z hlediska odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu podle zákona ČNR č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona ČNR č. 10/1993 Sb. bylo dále provedeno v metodickém pokynu odboru ochrany lesa a půdy MŢP ČR ze dne 1.10.1996 čj. 00LP/1067/96. Hodnocení z hlediska třídy ochrany zemědělské půdy a stupně přednosti v ochraně. Třídy ochrany zemědělské půdy a soustava stupňů předností v ochraně byly vytvořeny v rámci bonifikace československých zemědělských půd a přípravy nového zákona o ochraně zemědělského půdního fondu jako účelové agregace bonitovaných půdně-ekologických jednotek pro potřeby dokonalejšího působení zejména zákona na ochranu zemědělské půdy.


142


Nové třídy ochrany a stupně přednosti v ochraně vycházejí z produkčních tříd hlavních zemědělských plodin, oceněných v cenách, přihlíţejících k úrovni cen světového trhu. Metodický postup vytváření nových tříd ochrany vychází z týchţ zásad jako dosavadní kategorizace, zaloţených na vyjádření ztráty produkce, která se odnětím půdy nenávratně ztrácí. Radonový průzkum Radon je inertní přírodní radioaktivní plyn nepostiţitelný lidskými smysly. Radon vznikající radioaktivním rozpadem izotopů uranu přítomného v minerálech je uvolňován ve formě tzv. emanací a můţe migrovat do objektů (zejména do jejich sklepních a přízemních částí). Radon se dále rozpadá na produkty rozpadu, coţ jsou izotopy polonia, olova a vizmutu, které jsou kovové povahy, jsou schopné vázat se na prachové částice v ovzduší a s nimi jsou vdechovány do plic. V plicích pak působí jako vnitřní zářiče, které mohou iniciovat karcinomy plic. Lidský organismus můţe být ovlivněn radonem pocházejícím ze tří hlavních zdrojů: z půdního vzduchu, z podzemní vody a ze stavebních materiálů. První dva zdroje úzce souvisejí s geologickým podloţím. Radonové riziko u geologického podloţí vyjadřuje míru nebezpečnosti vnikání radonu z hornin podloţí do budov. Závisí na 2 faktorech:. objemové aktivitě radonu v půdním vzduchu a na plynopropustnosti základové půdy. Je tedy kombinací měřením určených hodnot objemových aktivit radonu a plynopropustnosti základové půdy. Pro dotčené území byl v listopadu 2010 zpracován orientační plošný radonový průzkum – hodnocení základové půdy z hlediska pronikání radonu do objektu v rozsahu pro DÚR. Tento průzkum byl zpracován firmou ANTIRADON Příbram. Provedené odběry půdního vzduchu, vesměs do hloubky 80 cm, byly analyzovány na objemovou aktivitu radonu. Analýzou těchto vzorků byly zjištěny a stanoveny tyto hodnoty objemové aktivity radonu: Objemová aktivita radonu v odebraných vzorcích Minimální hodnota

5,7 kBq/m3

Maximální hodnota

60,8 kBq/m3

Aritmetický průměr

22,2 kBq/m

Medián

21,4 kBq/m3

Třetí kvartil (CA75)

30,9 kBq/m3

3

V rámci zkoumané stavební plochy je variabilita naměřených hodnot způsobena především lokálními změnami charakteru a propustnosti odběrového horizontu a dále svrchních horizontů geologického podloţí vůbec. Ze závěrů měření lze konstatovat, ţe na dotčených pozemcích lze stanovit STŘEDNÍ RADONOVÝ INDEX, nízký radonový index není lokálně vyloučen. Podrobný průzkum pro jednotlivé objekty bude proveden pro účely stavebního řízení.


143


Na základě naměřených hodnot bude určeno, zda spadá posuzovaná stavební plocha z hlediska pronikání radonu z podloţí do kategorie nízkého nebo středního radonového rizika. Radonový index pozemku podle vyhlášky Státního úřadu pro jadernou bezpečnost č.307/2002 Sb. byl stanoven podle hodnot uvedených v následující tabulce. Radonový index pozemku 1. nízké riziko 2. střední riziko 3. vysoké riziko

Objemová aktivita Propustnost prostředí nízká

222

Rn (kBq/m3)

Propustnost prostředí střední

30

20

30 - 100

20 - 70

100

70

Propustnost prostředí vysoká 10 10 – 30 30

Pokud bude zjištěno, ţe se bytové domy nacházejí v oblasti s nízkým radonovým rizikem nebudou nutná ţádná opatření proti pronikání půdního radonu do objektu. Pokud bude radonové riziko střední, budou navrţena a realizována potřebná opatření.

C.II.4

Horninové prostředí a přírodní zdroje

Geomorfologie Z geomorfologického hlediska dle oficiálního členění členění náleţí DOKP k oblasti Středočeská tabule (VIB) do celku Středolabská tabule (VIB-3) a podcelku Českobrodská tabule (VIB-3E), kde je situován do okrsku tohoto podcelku nazývaného Čakovická tabule (VIB-3E-b). Oblast

Celek

Podcelek

Středočeská tabule Středolabská (VIB) tabule (VIB-3)

Českobrodská tabule (VIB-3E)

Okrsek Čakovická tabule (VIB-3E-b)

Podcelek Podcelek Českobrodská tabule (VIB-3E) - Leţí v jiţní a jihozápadní části Středolabské tabule a tvoří plochou pahorkatinu se střední výškou 242,8 m nad mořem a středním sklonem 1º 52'. Je sloţená z křídových pískovců a slínovců, permských sedimentů, hornin proterozoika a podřadně téţ kutnohorského krystalinika. Českobrodská tabule představuje strukturně denudační reliéf v okrajové oblasti České tabule, sklánějící se mírně od jihu k severu a charakterizovaný rozsáhlými strukturně denudačními plošinami, strukturními hřbety a suky, svahovými údolími menších levých přítoků Labe, říčními terasami a tvary na sprašových pokryvech. Okrsek Čakovická tabule (VIB-3E-b) - Leţí ve střední části Českobrodské tabule. Je to plochá pahorkatina tvořená cenomanskými pískovci a LI-VI Praha, spol. s r.o.

144


spodnoturonskými písčitými spongility a slínovci. Čakovická tabule představuje k severovýchodu ukloněný reliéf rozsáhlých pleistocenních a staropleistocenních struktur denudačních plošin rozbrázděných na severovýchodě zpravidla nesouměrnými údolími svahových potoků, levých přítoků Labe. Místy se uplatňuje akumulační povrch na sprašových pokryvech a závějích. Čakovická tabule leţí v 2. aţ 3. výškovém stupni a její povrch je jen nepatrně zalesněný, pouze v západní a jiţní části jsou plochy dubových a borových porostů. Území, kam je záměr situován, představuje plochou tabuli pouze na severu ohraničenou mírným hřbítkem (terasou). HYDROGEOLOGICKÉ a INŢENÝRSKO-GEOLOGICKÉ POSOUZENÍ:

Orientační inţenýrsko-geologický průzkum provedla v listopadu 2010 zpracovatelka RNDr. Jitka Dvořáková (Brechtova 777, 149 00 Praha ). Podklad k vyhodnocení IHG poměrů, byl zapůjčen v archivu Geofondu Praha. Jedná se o výsledky průzkumných prací provedených v rámci sestavování geologických a inţenýrskogeologických map. Další archivní informace byly získány z dokumentace vrtů a sond z průzkumů pro výstavbu průmyslových objektů v blízkém okolí. Geologické poměry Z daného průzkumu vyplývá, ţe z geologického pohledu jsou všechny pozemky vhodné pro výstavbu rodinných i bytových domů. Danou lokalitu lze dle horninového podloţí rozdělit na 3 lokality, které jsou v průzkumu označené písmeny A, B a C. Oblast A Základové poměry této oblasti hodnotíme jako jednoduché. Zaloţení jednotlivých objektů, při předpokladu podzemního podlaţí většinou určeného na garáţe, bude v průměrné hloubce 2,50 m pod terénem. Pro zaloţení jednotlivých objektů je moţné vyuţití prvků plošného zakládání. Základová spára bude umístěna v eluviích pískovce s Rdt = 200 kPa. Oblast B Základové poměry v této oblasti jsou jednouché pro nenáročné konstrukce rodinných domků. Pro náročné konstrukce nesmí zatíţení překročit hodnotu únosnosti základové půdy. V předpokládané hloubce zaloţení jsou sprašové hlíny, hodnocené jako středně únosnou základovou půdu s Rdt = 100 kPa. Hladina podzemní vody nebude základy ovlivňovat, ale je třeba základy ochránit před vodou atmosférickou, která by mohla zeminy v přímém podzákladí negativně ovlivnit. Vzhledem k typu zemin, by základová spára, měla být odhalována za příznivého počasí. Před betonáţí je třeba základovou spáru urovnat a přehutnit. V ţádném případě není vhodné základovou spáru před betonáţí překrývat vrstvou štěrku. Pokud by při zakládání náročné konstrukce nevyhověla hodnota únosnosti základové půdy, doporučujeme uvaţovat o zaloţení hlubinném. Jednotlivé prvky (piloty) lze vetknout od průměrné hloubky 3,50 m pod terénem. Od této hloubky lze jiţ zastihnout pod vrstvou sprašových hlin eluvium pískovce aţ zvětralý pískovec s vyšší hodnotou únosnosti. LI-VI Praha, spol. s r.o.

145


Oblast C Jedná se o velmi malý úsek v jihozápadní aţ jiţní části, v místech, kde je uloţena pod vrstvou sprašových hlin fluviální terasa se zastoupením štěrků průměrné v úrovni mezi 2,90 aţ 3,30 m. Vzhledem k tomu, ţe se jedná o pohřbené historické koryto vodoteče, nemůţeme vyloučit, ţe voda při určitých výjimečných situacích můţe najít opětovnou cestu tímto korytem a negativně ovlivnit nadloţní vrstvu sprašových hlin. I kdyţ by nedošlo k přímému zavodnění a unášení mezimezerních jemných částic „f“, mohou být zeminy ovlivněny kapilárním vzlínáním, coţ u těchto zemin dosahuje 1,00 aţ 1,50 m. Při provlhčení, v zemině dochází k objemovým změnám, které se mohou projevit dosednutím celého základu, nebo jeho části. Pokud by bylo nezbytné v této části zakládat objekty, pak doporučujeme uvaţovat o plošném zaloţení na desce, a nebo vyuţít hlubinné zaloţení s vetknutím prvků do štěrků a zvětralého pískovce. Doporučujeme, aby převzetí jednotlivých základových spár objektů posoudil a povolení jejich zabetonování provedl odpovědný geolog. Hydrogeologické poměry Hydrogeologicky patří zájmové území k povodí Labe. Celá oblast je odvodňována místní nepojmenovanou vodotečí, protékající v severozápadním směru od zájmové lokality. Jak pokryvné útvary, tak i zvětralé skalní podloţí má průlinovou propustnost a podle horninového prostředí výskytu podzemních vod, které je podmiňujícím činitelem jejich chemismu a vydatnosti, lze v zájmovém území rozlišit vody skalního podkladu a vodu v kvartérních uloţeninách. Podzemní voda cenomanského pískovce se vyskytuje v převáţné části zájmové lokality. Úroveň hladina podzemní vody byla zaměřena v průměrné hloubce 8,0 – 10,0 m.Koeficient filtrace k , se pohybuje v rozmezí 1.10-4aţ -5 cm.s-1. Podle archivních výsledků rozborů se jedná o vodu s vyšší celkovou tvrdostí, pH má optimální hodnotu s přechodem na stranu alkalickou. převládají vápenaté kationty a uhličitanové anionty. S agresivních sloţek se uplatňuje pouze nízká síranová agresivita a střední uhličitá agresivita. Podzemní vody v turonských hornin – můţe zasahovat v jiţní hranici lokality. Hladina podzemní vody se pohybuje v průměrné hloubce 8,00 m pod terénem. Podmiňují ji málo propustné zvětraliny turonských hornin (jílovité hlíny aţ jíly). Koeficient filtrace k se pohybuje v mezích 1.10-5 aţ 1.10-6 cm.s-1. Pohyb vody v tomto prostředí je pomalý s malými přítoky. Podle archivních výsledků zkrácených rozborů se jedná o vodu s vyšší celkovou tvrdostí, pH je mírně alkalická. Z kationtů převládají sole vápenaté a z aniontů kyselé uhličitany. Z agresivních sloţek se uplatňuje nízká aţ střední síranová agresivita Podpovrchová voda kvartérních uloţenin nemá stálou hladinu, jedná se o přímé průsaky atmosférické vody, na kterých je přímo závislá. Mnoţství vsakované vody pak závisí na intenzitě a četností sráţek. Podpovrchová voda prostupuje průlinovým prostředím. Ve vrstvách sprašových hlin se prochází pomaleji s koeficientem propustnosti k = 1.10-6aţ -7 cm.s-1. a volně přechází do propustnějších deluviálních sedimentů aţ podloţních zvětralin výše uvedených hornin.


146


Geodynamické procesy V oblasti nejsou evidovány ţádné svahové pohyby, taktéţ dokumentována ţádná hlubinná těţba a s ní spojené vlivy poddolování.

není

Území není náchylné k sesuvným jevům. Stabilita svahů závisí nejen na smykových parametrech zeminy nebo horniny, úrovni hladiny podzemní vody a výšce svahu, ale u hornin především na orientaci a drsnosti puklinového systému.Před zahájením stavebních prací je nutné provést podrobný stabilitní výpočet. Členitost terénu a seismicita Terén dané lokality i jejího okolí je převáţně rovinatý bez větších terénních zlomů. Lokalitu záměru je moţno povaţovat z hlediska seizmického za stabilní. V území nedochází ani nebude docházet k vodní a větrné erozi V území záměru ani v širším okolí se nevyskytují ţádná stará důlní díla, poddolovaná území, sesuvy nebo sesuvná území. Nebyl zde prováděn ţádný významnější geofyzikální nebo geochemický průzkum. Surovinové zdroje V místě realizace záměru se nenacházejí loţiska nerostných surovin ani dobývací prostory, jejichţ vyuţití by mohlo být záměrem ztíţeno nebo znemoţněno.


147


C.II.5

Flóra řešené lokality

Pozemky pro navrhovanou výstavbu Obytného souboru „Letňany Sever“ jsou z větší části součástí zemědělského půdního fondu a jsou vyuţívány pro zemědělské účely. Průzkum flóry a fauny na dotčených pozemcích zpracovali specialisté firmy Ekologické poradenství - Ing. Pavel Kyzlík a Ing. Jana Maxová, a to se zahrnutím jarního i podzimního aspektu. Zpráva z provedených biologických průzkumů je v plném rozsahu uvedena v příloze tohoto oznámení. Samostatně byl proveden dendrologický průzkum včetrně plánu kácení dřevin. tento průzkum provedla firma Ateliér krajinné ekologie a krajinářské architektury Ing. Milada Svrčková a Ing. Josef Krause. Rovněţ tento průzkum je v plmném rozsahu uveden v příloze tohoto oznámení. Navrţená náhradní výsadba a sadové úpravy jsou popsány v části D.I.7 Vliv na flóru a ekosystémy a podrobně budou zpracovány v projektové dokumentaci. Na následujícím obrázku je pohled na současný stav pozemku pro navrhovanou výstavbu Obytného souboru „Letňany Sever“.

V dalším textu uvádíme hlavní údaje z obou provedených průzkumů.


148


a) Dendrologický průzkum Charakteristika území - Aktuální stav vegetace Převáţná plocha území určeného pro výstavbu je pole. Jeho západní okraj zhruba v polovině délky je lemován pásem dřevin cca 10 m širokým. Skladba je hodnotná především z ekologického hlediska – druhová skladba – svída krvavá, šípek, ptačí zob obecný, zimolez, hloh, bez černý, slivoň, jíva, ojediněle stromy s kmeny s obvodem do 80 cm – bříza, ořešák, osika. Jen dva stromy - ořešák a višeň skalní - mají obvod kmene cca 105 cm. Těsně za cestou, u plotu Avie, roste mohutný topol černý. Severní strana pozemku, navazující na tento pás dřevin, je oplocená a je součástí zahrádkářské kolonie. Blíţe průmyslovému areálu je část plochy porostlá převáţně jívou, šípkem, hlohem a svídou se solitérami topolů. Na volné ploše po zrušených zahrádkách jsou jednotlivě ořešáky. Stromy topolů mají obvody kmenů mezi 90 a 160 cm. Navazující zahrádkářská kolonie vyuţívá svou plochu především pro záhony. Ovocné stromy (jabloň, hrušeň, meruňka, švestka, broskev a ořešák) jsou zde řídce a jen ojediněle mají obvod kmene větší neţ 80 cm. V SZ rohu řešeného území je ovocný sad, který z převáţné části zůstane v obytném souboru zachován jako součást zelených ploch. Vzrostlé stromy, poměrně hodnotné, jsou v areálu cvičiště psů. Kolem hlavní budovy je trojice topolů s obvody kmenů 150 aţ 280 cm. Z toho dva jedinci jsou od země rozvětveni do několika kmenů a vytvářejí sadovnicky hodnotné solitéry. U objektu kotců pro psy je také řada vzrostlých stromů - cca12 ks – lípa, hrušeň, jabloň, ořešáky - s obvody kmenů cca 80 aţ 120 cm. Při východním okraji pozemku jsou v poli tři zelené ostrůvky. Nejsevernější z nich zasahuje z větší části mimo řešené území, ale mohutná mnohokmenná vrba (obvod jednotlivých kmenů je 60-80 cm) patrně zasahuje do zastavovaného území . Tato skupina roste v mokřadu. Prostřední ostrůvek je oplocená zahrádkářská kolonie s mladými ovocnými stromy. Střední plocha je ohraničena ţivým plotem a uvnitř je několik neovocných stromů – zerav, smrk, borovice černá. Jen borovice černá by odhadem splňovala podmínku pro povolení kácení. Jiţní ostrůvek je neudrţován. Je řídce porostlý nálety černého bezu, svídy a šípku. Plocha keřů je cca 3 600 m2. V dendrologickém průzkumu v příloze tohoto oznámení jsou uvedeny detailní tabulky a mapové přílohy s vyznačením všech zjištěných stromů a dále je na mapách vyznačeno, které z dřevin bude nutno z důvodů navrhované výstavby nutno kácet. Snahou investorů je v maximální moţné míře zachovat veškerou zeleň, která není v kolizi s navrhovanými objekty a zpevněnými plochami. Ze závěrů dendrologického průzkumu vyplývá, ţe navrhovanou stavbou je dotčeno celkem 42 ks stromů a 6 401 m2 keřů podléhajících povolení ke kácení. Dále bude dotčeno 248 kusů stromů a 65 m2 keřů nepodléhajících povolení ke kácení.


149


b) Biologické průzkumy - průzkum flóry Popis území Zájmová plocha se nachází v severovýchodní části Prahy v nadmořské výšce 260 m na rozvodí Vltavy (přes Rokytku) a Labe (přes Mratínský potok). Území leţí v teplé klimatické oblasti. Podle fytogeografického členění se jedná o Praţskou plošinu, podokres Jenštejnská tabule. Půdní typ je černozem modální a karbonátová ze spraší. Potenciální přirozená vegetace je černýšová dubohabřina. Vzhledem k více neţ tisíciletému osídlení a obhospodařování člověkem jsou jiţ všechny přírodní poměry zcela změněny. Situace je dále ovlivněna urbanizovanými a technizovanými areály (Avia Letňany), silniční a uliční dopravou, provozem frekventované ţeleznice (trať č.070) a provozem na letišti Letňany. Plocha přibliţně trojúhelníkového tvaru je na SV ohraničena bývalou ţelezniční vlečkou, na Z hranici tvoří oplocení stávajícího areálu a zbývající strana je v podstatě otevřena do zemědělsky obhospodařované krajiny. Ve východní části se nalézá vyuţívané kynologické cvičiště (Kynologický klub zaměstnanců Avia Praha 9), na které v severní části navazuje rozsáhlá nepřehledná zahrádkářská kolonie ZK Avia. Při JV hranici leţí další menší zahrádkářská kolonie ČZS ZO Letňany. V jiţní části je jakýsi remízek o velikosti asi 40 x 50 m, samovolně vzniklý a tvořený především keři, plevelnými společenstvy a z části zanášený různými odpadky. Skryt je vyuţíván narkomany (a to i v době provádění průzkumů). Při cestě u Z hranice se nachází zeleň v šířce 4-6 m a jsou zde známky obývání bezdomovci. Větší zahrádkářská kolonie Avia Letňany v severní části zájmové plochy obsahuje asi 200 jednotlivých zahrádek. Menší kolonie ČZS ZO Letňany v jihovýchodní části má asi 50 zahrádek. Obě jsou na místě přes 40 let, jsou trvale oploceny jako celek a uvnitř jsou jednotlivé zahrádky odděleny nebo i oploceny. Na větší kolonii ve východní části navazuje udrţované cvičiště pro psy (téţ oplocené), od něho pak na severovýchod, tj. ve směru k trati je větší neobhospodařovaná plocha pokrytá pleveli, i vysokými. V severní části kolonie je opuštěný sad ovocných dřevin. Jednotlivé stromy nejsou ošetřovány. Stáří stromů je asi 40 let a sortiment je jiţ nevyhovující. Ve střední části při SV straně je jakýsi letitý společný kompost či plocha pro organické odpadky s plochou asi 200 m2 a výškou aţ 2 m. Na ní jiţně navazuje téţ v oplocení plocha obsazená náletovými dřevinami a keři. V menší kolonii se nalézá asi 15 vzrostlých okrasných jehličnanů. Problematika zahrádkářských osad spočívá v tom, ţe asi polovina zahrádek jiţ není uţívána, některé jsou opuštěny i více let. Je zde nejrůznější oplocení, cestičky, chaty a přístřešky dřevěné i zděné, sklípky, skleníky, pařníky, fóliovníky, komposty, nádrţky na vodu, sudy, barely, kovové i plastové odpady. Opuštěné zahrádky jsou dnes jiţ často v dezolátním stavu, zarostlé pleveli. Za 40 let uţívání pesticidů, herbicidů, fungicidů, desikantů a dalších různých chemikálií pro hubení škůdců, průmyslových hnojiv, látek na údrţbu chatek, barev, laků, ředidel, rozpouštědel, izolačních hmot apod. nepochybně zůstávají v půdě rezidua. Protoţe byly uţívány komposty, je půdní struktura dobrá, ale přesto kontaminace zůstává. LI-VI Praha, spol. s r.o.

150


Uţitkové části zahrádek jsou vyuţívány k drobné produkci salátu, špenátu, polníčku, štěrbáku, zelí, mangoldu, květáku, brukve, kapusty, kadeřávku, brokolice, mrkve, petrţele, pastiňáku, ředkvičky, ředkve, řepy, celeru, čekanky, černého kořene, cibule, česneku, póru, rajčat, okurek, cukín, papriky, tykve, hrachu, fazolí, brambor, jahod atd. a to v nejširším sortimentu odrůd. Z uţitkových dřevin - keřů se zde vyskytují angešty, rybízy, maliníky, ostruţiníky, kdouloně, borůvky, mišpule, réva vinná a další, téţ v pestrém výběru odrůd. Dále je zde pěstováno mnoţství druhů léčivek, skalniček a druhů trav do trvalých trávníků. Z okrasných keřů a květin jsou zastoupeny muchovník, netvařec, dřišťál, sazaník, čimišník, ţanovec, dřín, svída, čilimník, trojpuk, hlošina, zlatice, zimolez, magnolie (šácholan), azalka, pivoňka, pustoryl, mochna, křídlatec, janovec, tavolník, pámelník, šeřík, kalina, břečťan, mahonie, škumpa, zimostráz, skalník, cesmína, leknín, růţe, tulipán, modřenec, narcis, podběl a řada dalších s tím, ţe sortiment není ustálený a kaţdoročně se mění. Předmětem a zájmem orgánu ochrany přírody pravděpodobně nebude měnící se druhová skladba flory a následně i fauny (např. navázaní škůdci) jednotlivých zahrádek. Protoţe je předpoklad určité vyšší potravní i hnízdní nabídky avifauny v těchto zahrádkářských koloniích, měly by jejich likvidace probíhat pouze v době vegetačního a hnízdního klidu, tedy od podzimu do předjaří. Odstranění staveb a zařízení s tříděním vzniklých odpadů bude velmi náročné a pracné. Flora zájmového území navrhované výstavby Území ve tvaru trojúhelníka je tvořeno z větší části obhospodařovanou ornou půdou, v době průzkumu zoranou. Vzhledem k tomu, ţe se jedná o zemědělskou půdu, nelze společenstva mimo okraje povaţovat za stabilní a trvalá, protoţe pravidelnou orbou, kultivací, hnojením a chemizací dochází k jejich narušení či likvidaci. Část dokladovaných druhů bylin tedy patří mezi jednoleté plevele. Víceleté a vytrvalé druhy bylin a dřevin se nacházejí pouze v okrajových lemech, ve dvou zahrádkářských koloniích, podél betonového plotu s areálem Avia a v obdélníkovém remízku. Na tyto lokality byl průzkum zaměřen. Konkrétní výsledky terénního šetření lze shrnout následovně: 1) Lem západní u panelového plotu Avia Byliny: bodlák obecný (Carduus acanthoides), bojínek luční (Phleum pratense), bolševník bršť (Heracleum sphondylium), heřmánek pravý (Matricaria chamomilla), heřmánkovec přímořský (Matricaria maritima), hluchavka bílá (Lamium album), hluchavka nachová (Lamium purpureum), hluchavka objímavá (Lamium amplexicaule), hvězdník roční (Stenactis annua), jílek vytrvalý (Lolium perenne), jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata), jitrocel větší (Plantago major), kerblík lesní (Anthriscus silvestris), knotovka bílá (Melandrium album), kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), kuklík městský (Geum urbanum), lebeda lesklá (Atriplex sagittata), lipnice roční (Poa annua), lipnice luční (Poa pratensis), locika kompasová (Lactuca serriola), měrnice černá (Ballota nigra), mléč zelinný (Sonchus oleraceus), ostruţiník jeţiník (Rubus caesius), ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius), pelyněk černobýl (Artemisia vulgaris), pcháč obecný (Cirsium vulgare), pcháč oset (Cirsium arvense), pýr plazivý (Agropyron repens), rmen rolní (Anthemis arvensis), řebříček obecný (Achillea millefolium), silenka nadmutá (Silene inflata), smetanka lékařská (Taraxacum officinale), srha říznačka (Dactylis glomerata), starček obecný (Senecio


151


vulgaris), svízel povázka (Galium mollugo), svízel přítula (Galium aparine), štětka lesní (Dipsacus silvester), třtina křovištní (Calamagrostis epigeios), vratič obecný (Tanacetum vulgare), zlatobýl obrovský (Solidago gigantea). Dřeviny: bez černý (Sambucus nigra), bříza bělokorá (Betula pendula), hloh jednosemenný (Crataegus monogyna), hrušeň obecná (Pyrus communis), hrušeň polnička (Pyrus pyraster), ořešák královský (Juglans regia), pámelník bílý (Symphoricarpos albus), ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare), růţe šípková (Rosa canina), slivoň sp. (Prunus sp.), svída krvavá (Cornus sanguinea), topol bílý (Populus alba), mohutný topol černý (Populus nigra) trojkmenný u panelového plotu, topol osika (Populus tremula), třešeň ptačí (Cerasus avium), vrba bílá (Salix alba), vrba jíva (Salix caprea). 2) Velká zahrádkářská kolonie Avia Byliny: bedrník obecný (Pimpinella saxifraga), bér zelený (Setaria viridis), bodlák obecný (Carduus acanthoides), bojínek luční (Phleum pratense), bolševník bršť (Heracleum sphondylium), bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria), divizna malokvětá (Verbascum thapsus), divizna velkokvětá (Verbascum densiflorum), heřmánek pravý (Matricaria chamomilla), heřmánkovec přímořský (Matricaria maritima), hluchavka bílá (Lamium album), hluchavka nachová (Lamium purpureum), jahodník obecný (Fragaria vesca), jetel luční (Trifolium pratense), jetel plazivý (Trifolium repens), jetel pochybný (Trifolium dubium), jílek vytrvalý (Lolium perenne), jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata), jitrocel větší (Plantago major), kakost luční (Geranium pratense), kakost smrdutý (Geranium robertianum), kerblík lesní (Anthriscus silvestris), knotovka bílá (Melandrium album), kokoška pastuší tobolka (Capsella bursa-pastoris), kontryhel obecný (Alchemilla vulgaris), kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), kostival lékařský (Symphytum officinale), křen selský (Arboracia rusticana), kuklík městský (Geum urbanum), laskavec ohnutý (Amaranthus retroflexus), lebeda hrálovitá (Atriplex latifolia), lebeda lesklá (Atriplex sagittata), lebeda rozkladitá (Atriplex patula), lipnice roční (Poa annua), lipnice luční (Poa pratensis), locika kompasová (Lactuca serriola), mléč zelinný (Sonchus oleraceus), mochna pětilístek (Potentilla reptans), mrkev obecná (Daucus carota), ostruţiník jeţiník (Rubus caesius), ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius), pampeliška podzimní (Leontodon autumnalis), pelyněk černobýl (Artemisia vulgaris), pcháč obecný (Cirsium vulgare), pcháč oset (Cirsium arvense), pomněnka rolní (Myosotis arvensis), pryskyřník plazivý (Ranunculus repens), ptačinec ţabinec (Stellaria media), pýr plazivý (Agropyron repens), rdesno ptačí (Polygonum aviculare), rmen rolní (Anthemis arvensis), řebříček obecný (Achillea millefolium), sedmikráska chudobka (Bellis perennis), smetanka lékařská (Taraxacum officinale), srha říznačka (Dactylis glomerata), starček obecný (Senecio vulgaris), svízel povázka (Galium mollugo), svízel přítula (Galium aparine), svlačec rolní (Convolvulus arvensis), štírovník růţkatý (Lotus corniculatus), šťovík kyselý (Rumex acetosa), šťovík tupolistý (Rumex obtusifolium), třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum), vikev plotní (Vicia sepium), vikev tenkolistá (Vicia tenuifolia), violka rolní (Viola arvensis), zemědým lékařský (Fumaria officinalis), zlatobýl obrovský (Solidago gigantea), zvonek řepkovitý (Campanula rapunculoides). Dřeviny: bez černý (Sambucus nigra), borovice lesní (Pinus silvestris), borovice kleč (Pinus mugo), bříza bělokorá (Betula pendula), douglaska tisolistá (Pseudotsuga menziesii), hloh jednosemenný (Crataegus monogyna), hlošina úzkolistá (Eleagnus LI-VI Praha, spol. s r.o.

152


angustifolia), hrušeň obecná (Pyrus communis), hrušeň polnička (Pyrus pyraster), jabloň domácí (Malus domestica), jabloň lesní (Malus silvestris), javor jasanolistý (Acer negundo), javor klen (Acer pseudoplatanus), javor mléč (Acer platanoides), líska obecná (Corylus avellana), ořešák královský (Juglans regia), ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare), smrk ztepilý (Picea abies), svída krvavá (Cornus sanguinea), šeřík obecný (Syringa vulgaris), švestka domácí (Prunus domestica), topol bílý (Populus alba) s obvodem 150 cm, topol černý (Populus nigra), topol osika (Populus tremula), třešeň ptačí (Cerasus avium), vrba bílá (Salix alba), vrba jíva (Salix caprea). Seznam rostlinných druhů nelze v obou zahrádkářských koloniích povaţovat za úplný, neboť kromě běţných rostlin se zde vyskytuje navíc celá řada zahradnických kultivarů, různých odrůd a pestrý sortiment druhů, které zahrádkáři pěstují na svých pozemích. Některé z těchto druhů jsou víceleté či trvalé (např. ovocné stromy), větší část je však jednoletá a je kaţdoročně vysévána a vysazována (např. zelenina). Vzhledem k předpokladu absence chráněných druhů rostlin na zahrádkáři pravidelně obdělávaných záhonech byl biologický průzkum zaměřen spíše mimo ně.

3) Malá zahrádkářská kolonie ČZS ZO Letňany Byliny: bér zelený (Setaria viridis), bojínek luční (Phleum pratense), bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria), heřmánek pravý (Matricaria chamomilla), heřmánkovec přímořský (Matricaria maritima), hluchavka bílá (Lamium album), hvězdník roční (Stenactis annua), jetel plazivý (Trifolium repens), jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata), jitrocel větší (Plantago major), kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), křen selský (Arboracia rusticana), kuklík městský (Geum urbanum), laskavec ohnutý (Amaranthus retroflexus), lebeda lesklá (Atriplex sagittata), lipnice roční (Poa annua), lipnice luční (Poa pratensis), locika kompasová (Lactuca serriola), mléč zelinný (Sonchus oleraceus), mochna pětilístek (Potentilla reptans), ostruţiník maliník (Rubus idaeus), pelyněk černobýl (Artemisia vulgaris), pcháč obecný (Cirsium vulgare), pcháč oset (Cirsium arvense), pryskyřník plazivý (Ranunculus repens), ptačinec ţabinec (Stellaria media), pýr plazivý (Agropyron repens), rdesno ptačí (Polygonum aviculare), rmen rolní (Anthemis arvensis), řebříček obecný (Achillea millefolium), smetanka lékařská (Taraxacum officinale), srha říznačka (Dactylis glomerata), starček obecný (Senecio vulgaris), svízel přítula (Galium aparine), svízel syřišťový (Galium verum), violka rolní (Viola arvensis). Dřeviny: bez černý (Sambucus nigra), borovice černá (Pinus nigra), hrušeň obecná (Pyrus communis), jabloň domácí (Malus domestica), jabloň lesní (Malus silvestris), jalovec (Juniperus) – zahradnické kultivary, javor dlanitolistý (Acer palmatum), modřín opadavý (Larix decidua), ořešák královský (Juglans regia), růţe šípková (Rosa canina), slivoň sp. (Prunus sp.), smrk pichlavý „stříbrný“ (Picea pungens), smrk ztepilý (Picea abies), svída krvavá (Cornus sanguinea), švestka domácí (Prunus domestica), zerav (Thuja) – zahradnické kultivary, zlatice (Forsythia intermedia). Vzrostlých dřevin jako modřín, smrky, borovice černá, jalovec a thuje je zde celkem 15 ks.


153


4) Remízek obdélníkový Byliny: bodlák obecný (Carduus acanthoides), bojínek luční (Phleum pratense), heřmánkovec přímořský (Matricaria maritima), hluchavka bílá (Lamium album), hvězdník roční (Stenactis annua), jestřábník lesní (Hieracium silvaticum), jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata), jitrocel větší (Plantago major), kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), kuklík městský (Geum urbanum), lebeda lesklá (Atriplex sagittata), lipnice roční (Poa annua), lipnice luční (Poa pratensis), mléč zelinný (Sonchus oleraceus), mrkev obecná (Daucus carota), ostruţiník jeţiník (Rubus caesius), ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius), pampeliška podzimní (Leontodon autumnalis), pelyněk černobýl (Artemisia vulgaris), pcháč obecný (Cirsium vulgare), pcháč oset (Cirsium arvense), plamének plotní (Clematis vitalba), pýr plazivý (Agropyron repens), rmen rolní (Anthemis arvensis), řebříček obecný (Achillea millefolium), smetanka lékařská (Taraxacum officinale), srha říznačka (Dactylis glomerata), svízel přítula (Galium aparine), štětka lesní (Dipsacus silvester). Dřeviny: bez černý (Sambucus nigra), bříza bělokorá (Betula pendula), hloh jednosemenný (Crataegus monogyna), javor babyka (Acer campestre), javor mléč (Acer platanoides), růţe šípková (Rosa canina), slivoň sp. (Prunus sp.), svída krvavá (Cornus sanguinea), topol černý (Populus nigra), topol osika (Populus tremula), třešeň ptačí (Cerasus avium). Závěr průzkumu flóry: Biologickým průzkumem nebyly zaznamenány ţádné zvláště chráněné druhy rostlin. Dle názoru zpracovatele dokumentace proto nebude nutno přijímat specifická opatření k ochraně takových druhů nebo společenstev s jejich výskyty. Průzkumy byly uskutečněny ve dvou osobách Podzimní průzkum ve dnech 24., 25., 27. a 29.října 2010, teplota 10°C, polojasno, Jarní průzkum ve vegetačním období proběhl ve dvou osobách 22. a 25.dubna 2011, polojasno aţ slunečno, 24°C, resp. 20°C.


154


Fauna řešené lokality

C.II.6

Průzkum fauny dokládá ochuzené stanoviště. Orientačním kvalitativním průzkumem byly zjištěny jen běţné druhy, vázané na otevřenou krajinu, agrocenózy, případně na blízkost sídel. Šetření bylo prováděno zaznamenáváním ţivých i mrtvých jedinců a zejména jejich pobytových stop. Sledování ţivých jedinců probíhalo vizuálně i akusticky. Pokud byly zaznamenány zvláště chráněné druhy, jsou v textu zvýrazněny podtrţením a § (§§§ - kriticky ohroţený druh, §§ - silně ohroţený druh, § - ohroţený druh ve smyslu Přílohy č. III vyhl. MŢP ČR č. 395/1992 Sb.) Byly dokladovány zejména následující druhy: savci – hraboš polní (Microtus arvalis), krtek obecný (Talpa europea), kuna skalní (Martes foina), lasice hranostaj (Mustela erminea), liška obecná (Vulpes vulpes), srnec obecný (Capreolus capreolus), zajíc polní (Lepus europaeus). Ve velké zahrádkářské kolonii se trvale vyskytují toulavé kočky v počtu asi 7 ks. ptáci - červenka obecná (Erithacus rubecula), baţant obecný (Phasianus colchicus), budníček menší (Phylloscopus collybita), drozd zpěvný (Turdus philomelos), havran polní (Corvus frugilegus), holub domácí městský (Columba livia domestica), holub hřivnáč (Columba palumbus), káně lesní (Buteo buteo), koroptev polní (Perdix perdix) - §, kos černý (Turdus merula), pěnice černohlavá (Sylvia atricapilla), pěnice pokřovní (Sylvia curruca), poštolka obecná (Falco tinnunculus), skřivan polní (Alauda arvensis), sojka obecná (Garrulus glandarius), straka obecná (Pica pica), sýkora koňadra (Parus major), sýkora modřinka (Parus caeruleus), vrabec domácí (Passer domesticus), ţluna zelená. plazi – výskyt plazů neprokázán, není předpokládán. hmyz - s ohledem na dobu provádění průzkumů byly zjištěny některé charakteristické, avšak běţné druhy vybraných skupin, např. 

brouci – kovařík černý (Athous niger), kovařík narudlý (Athous haemorrhoidalis), kozlíček topolový (Saperda carcharias), páteříček sněhový (Cantharis fusca), páteříček ţlutý (Rhagonycha fulva), slunéčko sedmitečné (Coccinella septempunctata), střevlíček obecný (Pterostichus mellanarius), střevlíček hnědý (Calathus fuscipes).



motýli – babočka admirál (Vanessa atalanta), babočka paví oko (Nymphalis io), bělásek zelný (Pieris brassicae), okáč strdivkový (Coenonympha arcania), okáč zední (Lasiommata megera), perleťovec menší (Issoria lathonia).



dvoukřídlí – bzučivka obecná (Calliphora vicina), bzučivka zlatá (Lucillia caesar), masařka obecná (Sarcophaga carnaria), moucha (Pyrelia vivida), muchnice březnová (Bibio marci), tiplice zelná (Tipula oleracea).



blanokřídlí - čmelák zemní (Bombus terrestris) - §, mravenec sp. (Lasius sp.), včela medonosná (Apis mellifera), vosa obecná (Paravespula vulgaris).



mnohonoţky – svinule šestipásá (Glomeris hexasticha).


155




ploštice – ruměnice pospolná (Pyrrhocoris apterus), vroubenka červená (Corizus hyoscyami), vroubenka smrdutá (Coreus marginatus)a jiné skupiny.

další bezobratlí – Z pavouků slíďák tlustonohý (Alopecosa cuneata) a skákavka pruhovaná (Salticus scenicus). Z máloštětinatců ţíţala obecná (Lumbricus terrestris). Z plţů ulity i jedinci hlemýţdě zahradního (Helix pomatia), páskovky keřové (Cepaea hortensis), ulity vlahovky narudlé (Monachoides incarnata). Do jednoho honu zcelená zemědělská půda byla po desítky let intenzivně obhospodařovaná. Přemíra průmyslových hnojiv a balastní látky a rezidua i zemědělská chemizace (pesticidy, herbicidy, fungicidy, desikanty aj.) způsobily značně sníţený počet edafonu, např. ţíţal. Ţíţala obecná (Lubricus terrestris) z kmenu krouţkovců podtřídy Oligochaeta má zcela zásadní význam pro udrţování půdní úrodnosti, tvorbu humusu a provětrávání půdy chodbičkami. V sondách na hloubku rýče byl zaznamenán výskyt ţíţal nízký. Přispělo k tomu téţ zhutnění podorničních vrstev mnohočetnými pojezdy těţké zemědělské techniky a dopravních prostředků. Obdobně podle malého výskytu dešťovek v chemicky zdrogované půdě lze usoudit i o omezené druhové početnosti a celkového výskytu ostatních ţivých půdních elementů. Omezený výskyt dešťovek zde sniţuje i potravní nabídku zpěvným ptákům, zvláště kosům a drozdům, ale i ptákům kurovitým. V zahradních koloniích je situace lepší. Zjištěná koroptev polní je ohroţený druh podle Přílohy č. III vyhl. MŢP ČR č. 395/1992 Sb. Koroptve se však vyskytují na širším území neţ je zájmová plocha a při zahájení stavebních prací se přesunou do okolí, kde je dostatek dalších moţností úkrytu, potravy či hnízdění. Zahájení stavební činnosti lze doporučit mimo hnízdní období. Koroptev a hnízdění: první snůška bývá koncem dubna, snůška vrcholí v polovině května. Doba sezení je 21 dní. Je-li první násada zničena, snáší obyčejně znovu koncem června nebo aţ července. Klid na hnízdišti by měl být duben – srpen. Zahájení stavební činnosti na ploše pravidelného pobytu a hnízdění by mělo být situováno do měsíců září – březen. Je předpoklad výskytu chráněných čmeláků na zájmové ploše, stejně jako v okolní krajině mimo zájmové území. Hnízda čmeláků při terénním průzkumu nebyla nalezena. Podle názoru zpracovatele dokumentace nebude nutno řešit ţádná zvláštní opatření k ochraně ţivočichů a jejich společenstev.


156


C.II.7

Krajina

Širší zájmové území je moţno pokládat za urbanizovanou zónu s významným podílem bydlení, jsou zde však i rozsáhlé plochy bývalých i současných průmyslových areálů (Letov, Avia) a rovněţ plochy zemědělsky vyuţívané orné půdy. Posouzení vlivu navrhovaného záměru na krajinný ráz ve smyslu znění §12 zákona č. 114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny bylo provedeno v samostatném odborném posudku, zpracovaném v rámci tohoto oznámení, Posudek je v plném rozsahu uveden v příloze. Hodnocení je zpracováno podle postupu hodnocení krajinného rázu autorů Bukáček, R. Matějka, P. 1997: Hodnocení krajinného rázu metodika. Správa Chráněných krajinných oblastí ČR (dnes AOPK ČR), Praha a navazující metodiky případového hodnocení autorů Vorel I., Bukáček R., Matějka P., Culek M., Sklenička P. 2004: Metodika posouzení vlivu navrhované stavby, činnosti nebo změny vyuţití území na krajinný ráz. Jeho shrnutí a závěry jsou uvedeny v kapitole D.I.8 Vliv na krajinu. V dalším textu jsou popsány základní charakteristiky krajiny dotčené posuzovaným záměrem. Krajinný ráz je utvářen přírodní, kulturní a historickou charakteristikou určitého místa či oblasti. Tyto základní charakteristiky jsou v krajině zastoupeny přítomností určitých charakteristických znaků přírodní, kulturní či historické povahy. Znaky při tom představují prvky a sloţky krajiny v určité konfiguraci a vzájemném vztahu a jsou nositeli estetické a přírodní hodnoty území. Charakteristika je zpracována tak, aby bylo moţné získat seznam charakteristických znaků krajinného rázu vymezeného území. Krajina, kam je záměr situován, je součástí Čakovické tabule. Záměr sám o sobě představuje zábor agrárně vyuţívaného pozemku obklopeného zahrádkářskou kolonií, komplexem průmyslových a obytných budov a z východu pak navazují opět agrární kultury. Záměr představuje rozsáhlejší výstavbu rodinných a bytových domů. Je situován do okraje urbanizovaného prostoru Letňan a Čakovic do prostoru stávajícího pole, v jehoţ okrajích jsou situovány zahrádkářské kolonie, lada a urbanizované plochy. Záměr navazuje na stávající zástavbu Letňan. Řešené území leţí v severovýchodní části území městské části Praha – Letňany. Území se nachází v současně zastavěné i nezastavěné části obce. Zástavba bude patrná pouze v bezprostředním okolí a jen výjimečně v několika průhledech ze zastavěného území ve Kbelech a Čakovicích. Dále se bude uplatňovat jako okraj zástavby města z okolní krajiny mezi Kbely a Miškovicemi. Dotčený krajinný prostor byl na základě těchto skutečností vymezen a zahrnuje zastavěné území Letňan, Čakovic a části Kbelů s volnými různě vyuţívanými prostory mezi těmito městskými částmi, letiště Letňany, parkové plochy mezi Letňanami a Kbely, zorněné plochy a lada se zelení, výstaviště a nákupní centrum a ţelezniční koridor. Vzhledem k charakteru a výšce uvedeného záměru představuje jím dotčený krajinný prostor území zastavěných částí sídel Letňany, Čakovice a Kbely a různě vyuţívané prostory mezi nimi. Hranice je vedena po komunikacích a zastavěných


157


částí, které vytváří pohledové i pocitové bariéry a umělé předěly v krajině. V tomto vymezeném prostoru se záměr bude uplatňovat změnou vyuţití území a tedy ovlivnění vztahů v krajině (zorněné plochy z volné krajiny v okolí města vytváří specifický charakter okraje města), dále pohledově z různých částí této příměstské krajiny v průhledech tím, ţe místy doplní pohledový horizont, pohledově se uplatní v místě změnou charakteru místa a tím ovlivní vztahy a měřítko krajiny, dále ovlivní svým charakterem stávající zeleň a fragment tradičního obrazu krajiny sídel v okrajích hlavního města Prahy, čím ovlivní přírodní, kulturní i historickou charakteristiku krajinného rázu. Situování záměru ve vztahu k územně plánovací dokumentaci Podle Územního plánu sídelního útvaru hl.m. Prahy je pro řešené území v severní části stanovená funkce OB – čistě obytné území s kódem míry vyuţití území D. V jiţní části je stanoveno funkční vyuţití OV – všeobecně obytné s kódem míry vyuţití D. Na západě je pás řešené plochy s funkčním vyuţitím ZMK – zeleň městská a krajinná. Na jihu, mezi ulicí Veselskou a plochou OV, je pás IZ – izolační zeleň. K řešenému území bude náleţet na severovýchodě i část plochy ZMK. Rodinné domy a viladomy se nachází v území vymezeném jako čistě obytné, které je označeno jako funkční plocha OB - C. Sportovní areál s tenisovým klubem je umístěn ve funkční ploše SO3 - částečně urbanizované rekreační plochy na pozemku vyuţívaném v dnešní době jako sportoviště. V ploše ZMK - zeleň městská a krajinná - se uvaţuje s umístěním cyklostezky a hřiště. V jiţní části je v území OB navrţená výstavba bytových domů, v území OV výstavba polyfunkčních domů. Plocha ZMK bude nově upravena výsadbou zeleně, cyklostezkou a prvky drobné parkové architektury. Průkaz splnění stanovených koeficientů byl podrobně proveden v kapitole B.II.1, zde je zrekapitulována závěrečná tabulka umoţňující porovnání stanovených koeficientů s projektovanými parametry zástavby. V příloze tohoto oznámení je vyjádření stavebního úřadu městské části Praha 18 o souladu navrhované stavby s platným územním plánem.


158


C.II.8

Ekosystémy

Kostrou ÚSES jsou ekologicky stabilnější krajinné segmenty, plnící funkci biocenter a biokoridorů. Biocentra slouţí pro uchování regionálního genofondu rostlinných i ţivočišných organismů, biokoridory zajišťují komunikaci mezi nimi, a umoţňují tak migraci a šíření společenstev do okolí s cílem udrţení rovnováhy. Vlastní zájmové lokalita se nedotýká bezprostředně ţádného z prvků ÚSES. Podrobněji je tato problematika diskutována v kapitole C.I. (C.I.2).


159


C.II.9

Obyvatelstvo

Funkční vyuţití území je dáno Územním plánem sídelního útvaru hl.m. Prahy, kde je pro severní část území vymezena funkce OB-čistě obytné s kódem míry vyuţití území C. Funkční plocha OB je obklopena ze tří stran funkčními plochami SO 3-slouţící oddechu, ZMK-zelení městskou a krajinnou, ZP-zelení parkovou a při východní straně urbanisticky významným dopravním spojením propojujícím Letňany a Čakovice, které je vedeno jako veřejně prospěšná stavba pod č.87/DK/33– Letňany–komunikační propojení Veselská-V Sedlišti. V trase komunikace je počítáno s vedením cyklistické stezky. Navrţená funkce je pro danou funkční plochu v souladu s platným ÚPn sídelního útvaru hl.m. Prahy, resp.s Vyhláškou č.32/1999 Sb Cílem investora je na předmětném pozemcích v k.ú.Letňany navrţení novostaveb rodinných, bytových a polyfunkčních domů, které by svým hmotovým členěním a architektonickým řešením, prostorovým a výškovým uspořádáním vhodně doplňovaly stávající zástavbu dané lokality a vhodně doplnily stávající i nově vznikající obytné objekty. Z urbanisticko – kompozičního hlediska tento pozemek vytváří jakýsi přechodový prostor mezi zástavbou rodinných domů severně od Touţimské ulice a výškových panelových domů západně od ulice Beranových. Kulturní památky V lokalitě bezprostředně dotčené záměrem nejsou známa ţádná archeologická naleziště ani se zde nenacházejí ţádné historické ani kulturní památky. V dalším textu uvádíme stručný popis této městské části s bohatou historií. První písemná zmínka o Letňanech pochází z roku 1307. Roku 1651 Letňany staly součástí vinořského panství, které bylo ve vlastnictví rodu Černínů z Chudenic. Od roku 1850 byly Letňany samostatnou obcí. Letňany se postupně rozrůstají na počátku 20. století, kdy se sem stěhují dělníci z vysočanských továren. Svůj charakter Letňany získávají v době první republiky se vznikem leteckých továren Letov (1921), Avia (1931), Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu (VZLÚ, 1927) a pobočky Aera a Pragy. S nimi byla zaloţena i dvě letiště. K další zásadní změně dochází v 70. a 80. letech 20. století, kdy bylo vybudováno sídliště na západní straně městské části. Na začátku devadesátých let k němu přibyla ještě panelová výstavba na Staré návsi, která nahradila dřívější centrum obce s usedlostí a rybníkem. Zbyl pouze park a klasicistní kaple sv. Kříţe z roku 1865, nejvýznamnější letňanská památka. Přelomovým rokem v soudobých dějinách Letňan je rok 1999, kdy byla postavena 1. etapa obchodního centra Letňany společností Tesco. Jeho součástí je i multikino s 12 kinosály s celkovou kapacitou téměř 3 tisíce míst a Aquacentrum Letňany Lagoon, plavecký bazén s fitness centrem. V září 2001 začala premiérová sezona nové hokejové haly SC Letňany postavené v areálu společnosti TESCO. V hale jsou dvě ledové plochy – evropského a kanadského rozměru, restaurace, obchodní plochy a posilovna.


160


V roce 2002 se Letňany staly správním obvodem – Prahou 18. Všechny úřední záleţitosti tedy mohou občané vyřídit doma ve své městské části. Po vystavění bytového projektu firmy Skanska tzv. Nového Proseka, které je na katastrálním území Letňan, mají Letňany přes 16 tisíc obyvatel. V květnu 2003 byl v Letňanech slavnostně zahájen provoz Centra aktivního ţivotního stylu Blue Orange. Poskytuje celou škálu sluţeb k aktivnímu a zdravému trávení volného času. Letňany mají také tenisovou halu, která je součástí víceúčelového sportovního centra. Praţský veletrţní areál (PVA), otevřený v září 1998, má velmi výhodnou polohu a hostí významné akce veletrţního světa. S tímto areálem sousedí Národní přírodní památka Letňanské letiště, která je největší rezervací sysla obecného v České republice. V květnu 2008 byla v Letňanech v blízkosti areálu PVA otevřena stanice prodlouţené trasy metra C Letňany, u níţ byl vybudován nový autobusový terminál a připravuje se řada investičních záměrů většího rozsahu. C.II.10

Jiné charakteristiky - Hluk

Vliv posuzovaného záměru na hlukové zatíţení dané lokality bylo posouzeno akustickou studií, která je v plném rozsahu uvedena v příloze tohoto oznámení a výsledky výpočtů jsou shrnuty v kapitole D.I.3. Akusticky se zde projevuje silniční, ţelezniční a letecká doprava. Silniční doprava v okolí záměru pro stav bez záměru pro léta 2009 a 2014 a se záměrem pro rok 2014 je popsána ve zprávě vypracované Úsekem dopravního inţenýrství Technické správy komunikací hlavního města Prahy. Ve zprávě jsou uvedeny obousměrné celodenní intenzity automobilové dopravy a MHD, podíly dopravy v noční době, průměrná rychlost a podíly těţkých nákladních aut (Dopravní intenzity jsou uvedeny v příloze akustické studie). Pro zjištění současné hlukové situace v posuzované lokalitě provedl zpracovatel akustické studie, firma Akustika Praha, dne 8.3.2011 na hranici záměru ve výškách 1,5 m a 3 m nad zemí jednohodinová měření hluku v celkem 3 měřících bodech. Změřené hodnoty hluku jsou uvedeny v následující tabulce, místa měření hluku jsou zakreslena na přiloţené mapě.

Místo MM1

Umístění mikrofonu 1,5 m

Doba měření

Změřená hodnota LA, T (dB)

Poznámka

48,4 dB

Pří průletu malých letadel

37,2 dB

Mezi průlety letadel

16,05 - 16,30 hod

MM2

1,5 m

16,05 - 16,30 hod

40,5 dB

Mezi průlety letadel

MM3

3,0 m

16,45 - 17,15 hod

64,5 dB

-


161


Situace s místy měření hluku Z výsledků měření vyplývá, ţe nejvíce zatíţeným bodem je v současnosti bod MM3 u křiţovatky ulic Veselské a Beranových. Tento bod však leţí zcela mimo pozemky pro navrhovanou zástavbu obytným souborem „Letňany Sever“ a slouţí pouze pro popis hlukové situace v širším okolí. V bodech MM1 a MM2, které leţí na západní hranici obytného souboru v blízkosti areálu Avie Letňany jsou hygienický limity dané nařízením vlády č.148/2006 Sb. splněny s rezervou. Z výsledků měření je patrný vliv letecké dopravy. Hluk ze ţelezniční dopravy se v daném území rovněţ neprojevuje hodnotami překračujícími přípustné limity, coţ je v akustické studii doloţeno. Ţelezniční trať prochází severovýchodně od dotčených pozemků, v zářezu a je od ploch pro rodinné domy a viladomy oddělena pásem izolační zeleně.


162


C.III. CELKOVÉ ZHODNOCENÍ KVALITY ŢIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ Z HLEDISKA JEHO ÚNOSNÉHO ZATÍŢENÍ Realizace záměru je situována do území, které podle územního plánu odpovídá posuzované aktivitě. Kvalita ţivotního prostředí odpovídá funkčnímu vyuţití území. Volba tohoto území pro stanovené funkční vyuţití odpovídá jeho charakteru, to znamená, ţe se nejedná o území přírodovědně cenné, respektive krajinářsky zajímavé. Vlastní lokalita není místem průmyslové zástavby – ta se vyskytuje západně, kde je situován rozsáhlý areál AVIE Letňany. Vlastní dotčené území je vyuţíváno převáţně pro zemědělské účely, je zde převáţně pole, dále zahrádkářská osada a kynologický klub. Podrobný popis jednotlivých sloţek ţivotního prostředí byl proveden v předchozím textu, v kapitolách C.I. a C.II. Předloţený záměr by svými dopady do jednotlivých sloţek ţivotního prostředí neměl výrazněji ovlivnit stávající parametry ţivotního prostředí u nejbliţších objektů okolní obytné zástavby. Vzhledem ke skutečnosti, ţe v blízkém okolí navrhovaných pozemků pro výstavbu obytného souboru „Letňany Sever“ s výjimkou rekonstruované ulice Veselské (ve větší vzdálenosti pak ulic Beranových a Touţimské) neprocházejí hlavní městské komunikace a ani se zde nevyskytují významnější zdroje hluku a emisí a ţe v této oblasti je poměrně vysoký podíl zeleně, lze dané území charakterizovat jako území s únosným zatíţením, vhodné pro výstavbu bytových domů.


163


ČÁST D.

KOMPLEXNÍ POPIS PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ NA ŢIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A ODHAD JEJICH VÝZNAMNOSTI

D.I.

CHARAKTERISTIKA PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ ZÁMĚRU NA OBYVATELSTVO A ŢIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A HODNOCENÍ JEJICH VELIKOSTI A VÝZNAMNOSTI

HLAVNÍ PROBLÉMOVÉ OKRUHY: Předmět hodnocení

Kapitola

Kategorie významnosti I.

II.

D.I.1.

Vlivy na obyvatelstvo

x

D.I.2.

Vlivy na ovzduší a klima

x

D.I.3.

Vliv na hlukovou situaci

x

D.I.4.

Vliv na povrchové a podzemní vody

x

D.I.5.

Vliv na půdu

x

D.I.6.

Vliv na horninové prostředí a nerostné zdroje

D.I.7.

Vliv na floru a faunu

D.I.7.

Vliv na ekosystémy

D.I.8.

Vliv na krajinu

D.I.9.

Vliv na hmotný majetek a kulturní památky

III.

x x x x x

Vysvětlivky: I.

- sloţka mimořádného významu, je proto třeba jí věnovat maximální pozornost

II.

- sloţka běţného významu, aplikace standardních postupů

III.

- sloţka v daném případě méně důleţitá, stačí rámcové hodnocení

Sloţky ţivotního prostředí jsou zařazeny do 3 kategorií podle charakteru záměru, lokality, do níţ má být záměr umístěn, a podle stavu ţivotního prostředí v okolí realizace záměru. Tabulka byla vyplněna po podrobném studiu dané problematiky. Ţádný z vlivů, nebyl zařazen do první kategorie významnosti; jako jeden z nejvýznamnějších vlivů je povaţován vliv na půdu, a to z důvodů velikosti dotčeného území a nutnosti vynětí části pozemků ze ZPF.


164


Záměrem investorů je výstavba obytného souboru „Letňany Sever“, tvořeného: v severní části 118 rodinnými domy, 3 viladomy a sportovním areálem s tenisovým klubem, v jiţní části 14 vícepodlaţními bytovými a 3 polyfunkčními domy, v nichţ budou umístěny kancelářské plochy, obchody, restaurace, provozovny sluţeb a rovněţ ubytovna. v areálu budou rozsáhlé plochy zeleně. Celková plocha území pro posuzovaný záměr výstavby obytného souboru „Letňany Sever“ činí 181 044 m2. Počty osob celkem pro celý obytný soubor „Letňany Sever“: Část

počet osob


601 1014


307


1922

Vzhledem k charakteru zástavby nelze ani s ohledem na větší rozsah dotčeného území předpokládat negativní ovlivnění sloţek ţivotního prostředí nad míru danou platnými předpisy. Nové rodinné domy, viladomy i bytové a polyfunkční domy se svým architektonickým řešením vhodně zařadí mezi stávající obytnou zástavbu. Urbanistické řešení vychází z celkového tvaru pozemků, z katastrálního dělení a hlavně rozdělení na funkční plochy dle platného územního plánu, které určuje i místa napojení nově navrhovaných komunikací na stávající komunikační síť. Pro vjezd do území bude nutno vybudovat dočasný vjezd z plánované komunikace I. třídy prodlouţení Nová Touţimská. Tato komunikace povede přes území s funkčním vyuţitím OV-D, OB-D a ZMK aţ k řešené ploše OB-C a SO3 na kterých je plánována výstavba. Plocha v jihozápadní části řešeného území je definovaná jako plocha všeobecně obytná a jsou v ní navrţeny polyfunkční domy PD1, PD2 a PD3 a čtyřpodlaţní bytový dům A4. Dům PD 1 je navrţen jako deskový čtyřpodlaţní objekt, který je propojen jednopodlaţní podnoţí s třípodlaţním objektem PD2 obchodu a sluţeb. Oba objekty mají společnou podzemní hromadnou garáţ s vjezdem ze severní strany. Výškově dominantním objektem je šestipodlaţní bodový dům ubytovny umístěný v nároţní poloze území u vjezdu do území z komunikace Veselská. Polyfunkční domy jsou od prostoru komunikace odděleny pásem izolační zeleně. Záměr je tedy situován do území určeného územním plánem pro obytnou zástavbu – a tuto funkci plní výstavbou kvalitních bytových jednotek a rozsáhlou doprovodnou zelení na volných plochách mezi objekty i po obvodu a v centrální části území.. Stanovené koeficient míry vyuţití území jsou splněny.


165


Záměr má pouze minimální vlivy na ovzduší (emise pouze z dopravy a vytápění rodinných domů a viladomů; vytápění bytových a polyfunkčních domů bude zajištěno dálkovým teplem), ostatní sloţky ţivotního prostředí nebudou záměrem významněji dotčeny. Výjimkou je vliv na půdu, protoţe převáţná část dotčených pozemků je součástí ZPF a bude poţádáno o jejich vynětí. Rodinné ani bytové domy nebudou zdrojem technologických odpadních vod ani odpadů (vyjma komunálního odpadu) ani zdrojem nadměrného hluku. Ovlivnění flóry bude dáno především nutností kácení části zeleně, která se na dotčených pozemcích vyskytuje, avšak snahou investorů i projektantů bylo kvalitní zeleň v maximální moţné míře zachovat a doplnit ji rozsáhlými sadovými úpravami a náhradní výsadbou. Posuzovaný záměr nebude mít negativní vliv na krajinný ráz - vzhledem k převaţující podlaţnosti jednotlivých objektů, která je niţší neţ navazující zástavba sídlišť v Letňanech, nelze očekávat vznik neţádoucí dominanty v území.

D.I.1.

VLIVY NA OBYVATELSTVO Zdravotní rizika, sociální a ekonomické důsledky

Výstavba – znečištění ovzduší a hluk Stavební a zemní práce při výstavbě bytových domů nejsou takového rozsahu, aby při moderním způsobu vedení prací, rozdělení výstavby na jednotlivé etapy a pouţití technicky vyspělých stavebních mechanizmů představovaly významný faktor zhoršení pohody obyvatel domů v blízkém okolí. Kaţdá stavba je nepochybně do určité míry rušícím prvkem, ale jedná se o dočasná omezení, jejichţ negativní vlivy je moţno vhodným způsobem minimalizovat. Případnou sekundární prašnost při zemních pracích lze technicky eliminovat. Pro minimalizaci negativních vlivů jsou formulována následující doporučení: dodavatel stavebních prací zajistí účinnou techniku pro čištění vozovek především v průběhu zemních prací; zásoby sypkých stavebních materiálů a ostatních potenciálních zdrojů prašnosti budou minimalizovány; v případě nepříznivých klimatických podmínek v období zemních prací bude prováděno skrápění příslušných stavebních ploch celý proces výstavby bude organizačně zajištěn tak, aby maximálně omezoval moţnost narušení faktorů pohody, a to zejména v nočních hodinách a ve dnech pracovního klidu. Stavební práce musí být prováděny převáţně v pracovních dnech v denní době od 7,00 do 21,00 hodin tak, aby byly splněny hlukové limity stanovené pro hluk z výstavby nařízením vlády č.148/2006 Sb. Na stavbě musí být pouţívány stavební mechanizmy a další zařízení splňující platné limity. V rámci zpracování tohoto oznámení byla zpracována hluková studie pro výpočet hluku z výstavby (je uvedena v příloze tohoto oznámení). Z výsledků výpočtu vyplývá, ţe hygienické limity pro hluk z výstavby budou splněny. Při výběru dodavatele musí být tyto podmínky závazné.


166


Provoz bytových domů Negativní vlivy související s posuzovaným záměrem se ve vztahu k ohroţení zdraví obyvatelstva mohou projevit v následujících oblastech: znečištění ovzduší hluk Posuzovaný záměr bude představovat zvýšení dopravy osobních automobilů obyvatel nových rodinných a bytových domů, a to především na ulici Veselské, do níţ bude obsluţná doprava z celého obytného souboru vedena. . Vzhledem k připravované zásadní rekonstrukci této komunikace a jejímu napojení na hlavní městské komunikace daného území (mimoúrovňová křiţovatka s ulicí Kbelskou, jejíţ realizace jiţ probíhá), napojení na D8 na západě a Touţimskou ulici na východě, bude komunikace Veselská dostatečně kapacitní na to, aby dopravu vyvolanou posuzovaným záměrem i záměry ostatních investorů, které se v okolí realizují nebo navrhují (Rezidence Veselská a další), absorbovala, aniţ by byla významněji zvýšena doprava na ostatních komunikacích v blízkosti obytné zástavby. Velmi dobrá dopravní obsluţnost městskou hromadnou dopravou autobusovými linkami s napojením na metro - stanice Letňany na prodlouţení trasy C dává předpoklad vyuţívání hromadné dopravy obyvateli obytného souboru. V docházkové vzdálenosti od plánované výstavby se nachází u křiţovatky ulic Veselská a Beranových autobusová zastávka Veselská pro linky č. 151, 158, 186 a 269. Všechny tyto linky mají některou zastávku nebo konečnou u stanice metra. Autobusy zastavují u těchto stanic metra: Letňany, Českomoravská, Vysočanská, Prosek, Stříţkov, Černý most a Nádraţí Holešovice. Další autobusová zastávka v docházkové vzdálenosti je v Čakovicích v ulici Ke stadionu kde zastavují linky 140, 151 a 158 rovněţ s napojením na metro. Další moţností je vyuţití vlakové dopravy z vlakového nádraţí Čakovice. V rámci výstavby nové komunikace u jiţní hranice pozemků bude v blízkosti zřízená nová zastávka autobusů. Nárůst emisí a hluku z dopravy bude tedy minimální a u okolní obytné zástavby se prakticky neprojeví, coţ bylo doloţeno i výpočty akustické a rozptylové studie. Objekty bytových a polyfunkčních domů v jiţní části areálu nebudou mít vlastní zdroje vytápění – budou napojeny na teplovod Praţské teplárenské, a.s., coţ rovněţ přispívá k minimalizaci jejich vlivů na ţivotní prostředí a zdraví obyvatel. Je moţné jednoznačně konstatovat, ţe nelze předpokládat ţádný nárůst rizika chronických zdravotních účinků emisí v důsledku realizace předkládaného záměru. Realizace předkládaného záměru nepředstavuje prakticky ţádné riziko pro lidské zdraví. Z hlediska vyhodnocení stávajícího a očekávaného stavu v zásadě nedojde k prokazatelnějším změnám z hlediska zdravotních rizik.


167


Závěr ve vztahu k vlivům na obyvatelstvo Na základě podkladů dostupných v době vypracování oznámení a při respektování navrţených opatření lze hodnotit vliv provozu bytových domů na okolní ţivotní prostředí jako málo významný. Zdravotní rizika pro obyvatele nejbliţších obytných domů jsou prakticky nulová. Vlivy provozu bytových domů Obytného souboru „Letňany Sever“ na ţivotní prostředí a obyvatelstvo prokazatelně nepřekračují platné limity, záměr nepředstavuje ohroţení zdraví obyvatel okolních domů. Kvalita ţivotního prostředí se v důsledku výstavby Obytného souboru „Letňany Sever“ zlepší, a to zejména rozsáhlou výsadbou zeleně a její kvalitní údrţbou. Faktory pohody obyvatel nebudou záměrem investora nikterak ovlivněny (s výjimkou časově omezeného období výstavby).

D.I.2.

VLIVY NA OVZDUŠÍ A KLIMA

Zdroje emisí z obsluţné dopravy celého areálu jsou popsány v kapitole B.III.1. Bytové a polyfunkční domy budou napojeny na dálkové teplo, nebudou tedy zdroji emisí z plynových kotelen. Zdroji emisí budou pouze plynové kotle v rodinných domech, viladomech a ve sportovním centru v severní části areálu. Emise produkované při jízdě automobilů byly spočteny programem MEFA 2002, viz kapitola B.III.1, s připočtením emisí ze studených startů. Výsledky výpočtů rozptylové studie (zpracované firmou Bucek s.r.o.), která je celá uvedena v příloze tohoto oznámení, jsou zrekapitulovány v následujícím textu. Hodnocení rozptylovou studií vychází z výpočtů znečištění ovzduší stávajícími i nově vzniklými zdroji metodikami uvedenými v oddílu Metodiky výpočtů. Je provedeno pro zásadní škodliviny z vytápění zemním plynem a z dopravy. Hodnocení je provedeno pro oxid dusičitý NO2 (vzniká postupně z oxidů dusíku NOx), jemné prachové částice PM10, benzen a benzo(a)pyren BaP. Znečištění ovzduší při provozu areálu Obytného souboru „Letňany Sever“ Referenční body Pro výpočet imisní charakteristiky bylo vytvořeno zájmové území se sítí uzlových bodů v počtu 6 552 s krokem 50 m (základní síť RB) a dále síť RB lemující komunikace. Síť uzlových referenčních bodů pro potřebu výpočtu rozptylové studie je vytvářena nezávisle na zeměpisných souřadnicích dané lokality. Jejím účelem je pokrýt dané zájmové území tak, aby matematická modelace zatíţení ovzduší dané lokality škodlivinami postihla v rámci zadaných dat co nejvěrněji reálný stav.


168


Rozsah a tvar území pokrytého sítí referenčních bodů stanovuje zpracovatel studie s ohledem na předpokládaný plošný rozsah hodnocených vlivů, obvykle ve tvaru jednoduchého geometrického obrazce libovolného tvaru. Krok jednotlivých referenčních bodů (jejich vzdálenost od sebe) je volen na základě obdobných poţadavků, můţe být v rámci jedné sítě různý (např. v oblasti předpokládaných vyšších koncentrací škodlivin je síť hustší). Číslování referenčních bodů se provádí tak, ţe jeden bod je zvolen za počátek („0“) a ostatní body se číslují čísly dle vzestupné aritmetické řady (1,2,....n). Způsob zvolení počátku i systém dalšího číslování referenčních bodů závisí na úsudku zpracovatele rozptylové studie, na úroveň výsledků studie nemá ţádný vliv. Obvykle je jako počátek volen bod nacházející se v levém spodním rohu sítě tak, aby při odečítání souřadnic nebylo nutno pouţívat záporných hodnot. Po vytvoření sítě referenčních bodů jsou jednotlivým referenčním bodům přiřazovány souřadnice x,y,z podle následujícího systému: x: vzdálenost referenčního bodu od zvoleného počátku na vodorovné ose v metrech y: vzdálenost referenčního bodu od zvoleného počátku na svislé ose v metrech z: nadmořská výška referenčního bodu v metrech (odečítá se z vrstevnicové mapy) Uvedené souřadnice pro jednotlivé referenční body tvoří jeden ze základních souborů vstupních dat nutných pro konstrukci rozptylové studie, neboť pro zvolené referenční body jsou počítány příslušné hodnoty znečištění. Ztotoţnění posléze vzniklého obrazu s reálem se provádí např. grafickou konstrukcí izolinií znečištění pro jednotlivé škodliviny v rozsahu zvolené sítě referenčních bodů a jejich překrytím s mapovým podkladem hodnoceného zájmového území. Dále byly zvoleny 2 referenční body RB1 a RB2 u nejbliţší obytné zástavby, u kterých byl posouzen imisní dopad pro jednotlivé varianty (výšku nad terénem uvaţujeme v dýchací zóně člověka, tj. 1,5 m nad úrovní terénu). Umístění těchto bodů je na přiloţeném obrázku


169


Výsledky výpočtu rozptylové studie Podrobně jsou výsledky výpočtů imisních koncentrací jednotlivých škodlivin v tabelární a grafické formě uvedeny v rozptylové studii. Zde uvádíme pouze shrnutí výsledků a závěry. a) Varianta č.1 – provoz obytného souboru (stacionární zdroje + doprava) Oxid dusičitý – NO2 Nejvyšší vypočtené maximální hodinové koncentrace znečišťující látky NO 2 z provozu obytného souboru, budou na úrovni do 5,01 µg/m3. Imisní limit je 200 µg/m3. Příspěvek zdroje ve fázi provozu k nejvyšším průměrným koncentracím téţe škodliviny pak bude na úrovni do 0,82 µg/m3.

ročním

koncentrace

*imisní limit [µg/m3]

nejvyšší příspěvky [µg/m3]

prům. rok

*40

0,82

max. hod

*200

5,01

Poznámka: *IL) platí pro imise ze souběhu všech zdrojů v lokalitě (platí i pro následující škodliviny) PM10 Příspěvek k nejvyšším průměrným ročním koncentracím škodliviny PM10 ve fázi provozu obytného souboru je na úrovni do 0,035 µg/m3, IL je 40 µg/m3. Nejvyšší průměrné denní koncentrace lze očekávat na úrovni do 1,4 µg/m3, IL je 50 µg/m3.


170


koncentrace



prům. rok

*40

0,035

nejvyšší denní

*50

1,39

Benzen Příspěvek zdroje ve fázi provozu k nejvyšším průměrným ročním koncentracím benzenu se pohybuje na úrovni do 0,21 µg/m3. IL je 5 µg/m3. Největší imisní zátěţ lze očekávat na parkovacích plochách v areálu a v okolí nejfrekventovanějších komunikací.

koncentrace



prům. rok

*5

0,21

Benzo(a)pyren Příspěvek provozu obytného souboru k nejvyšším průměrným ročním koncentracím BaP se pohybuje na úrovni do 0,048 ng/m3. IL je 1 ng/m3. Tak jako u benzenu lze nejvyšší vypočtené koncentrace očekávat v blízkosti frekventovaných komunikací a parkovacích ploch areálu.

koncentrace

*imisní limit [ng/m3]

nejvyšší příspěvky [ng/m3]

prům. rok

*1

0,048

b) Varianta č.2 – Fáze výstavby Provedení stavby se předpokládá ve 2 etapách, nejprve dojde k výstavbě komunikací + inţenýrských sítí, v druhé etapě budou realizovány samotné domy. Auta vyjíţdějící ze staveniště budou na zpevněné ploše před výjezdem mechanicky očištěna. Přilehlé veřejné komunikace budou pod stálou kontrolou vedení stavby a případné znečištění bude ihned odstraněno. Návrh přepravních tras V rámci výpočtu příspěvků z provozu TNV pro účely této rozptylové studie uvaţujeme v tuto chvíli dopravu betonu, stavební suti, výkopové zeminy apod. po následující trase: příjezd ulicí Veselská (ze směru ulice Tupolevova) a odjezd toutéţ ulicí. Předpokládáme pohyb max. 40 TNV/den.


171


Emise ve fázi výstavby lze rozdělit na primární a sekundární. Primárně budou vznikat emise z jednotlivých mechanismů podílející se na výstavbě. Emise z těchto zdrojů jsou dány především spotřebou nafty těchto mechanismů. Z obdobných staveb lze předpokládat, ţe roční spotřeba nafty u těchto mechanismů nebude vyšší neţ 36 000 litrů za rok. Přepočtené emise na 1 litr nafty jsou v následující tabulce:

Emise g/1litr nafty ; (benzo(a)pyren mg/1litr nafty) NOx

CO

PM10

benzen

benzo(a)pyren

44,70

18,546

4,466

0,172

0,066

Celkové roční emise jsou uvedeny v následující tabulce:

Emise kg/rok (benzo(a)pyren g/rok) NOx

CO

PM10

benzen

benzo(a)pyren

1609,2

667,6

160,7

6,19

2,37

U TZL však významnou roli hraje resuspenze znečišťujících látek (sekundární prašnost). Sekundární znečištění ovzduší vzniká vznosem znečišťujících látek jiţ usazených z dotčených ploch, včetně komunikací. Jedná se hlavně o pevné částice – prach. Plynné sorbované sloţky se uvolňují do ovzduší (při poklesu koncentrace v ovzduší) v zanedbatelné míře. Základní podmínkou vzniku resuspenze je prach o velikosti menší neţ 50 µm, který se reálně je schopný dostat do vznosu. Čím menší frakce prachu, tím je i menší pádová rychlost a doba setrvání v atmosféře. Dále pak resuspenze vzniká dvěma moţnými způsoby. Jednak vířením vzduchu od kol projíţdějících automobilů a jednak při vyšších rychlostech větru. V obou případech ale platí, ţe ke vznosu dojde za předpokladu, ţe prach bude suchý bez vody. Mnoţství emitovaného prachu závisí na mnoţství uvolňovatelné (nikoli pevně vázané sloţky) na ploše, na velikostním sloţení usazeného prachu, na jeho soudrţnosti a vlhkosti a na rychlosti větru. Výrazným faktorem, jak jiţ bylo řečeno, je vlhkost prachu. Při vlhkosti nad 35 % velikost emisí z usazeného prachu na skládkách se blíţí téměř nule. Imisní koncentrace pak dále závisí na vzdálenosti posuzovaného místa od zdroje, rychlosti větru a rozptylových podmínkách. Nejvyšších koncentrací sekundární prašnosti se tak dosahuje při vysokých rychlostech větru, tj. nad 15 m/s. Tyto stavy lze v místě výstavby očekávat cca po dobu 0,12 % doby trvání v roce a to pouze při západním směru větru. U stavební činnosti je rozsah vstupních faktorů takový, ţe výpočtové stanovení má znehodnocující chyby. Pro stanovení emisní vydatnosti stavby tak lze s jistými omezeními vyuţít výsledky měření v okolí prováděných staveb. V tomto konkrétním případě vyjděme z měření při bouracích pracích Brněnských kasáren na ulici Staňkova. Při těchto pracích byly dodrţovány následující podmínky: - v místech rozpojování materiálu bylo nakládáno pouze s vlhkým materiálem, veškeré práce byly prováděny při současném zkrápění bouraného materiálu.


172


veškeré mechanismy přijíţdějící a odjíţdějící ze stavby byly omývány WAP byl zajištěn pravidelný mokrý úklid dotčených příjezdových komunikací. Za těchto podmínek byly měřené emise v místě stavební činnosti následující: Místo měření/ pozice

Odběr

Imise

Průřez

Rychlost

Hmotn.

E. F.

(mg/m3

(m2)

(m/s)

tok (kg/h)

(kg/t)

Při provozu skrápění a čištění

0,11

0,00055

Při vypnutém skrápění a bez čištění

6,83

0,034

vzorek (mg)

Celkem

Objem (m3)

Podíl částic menší neţ 50 µm byl stanoven na úrovni 7 %. Potom hmotnostní toky částic menší neţ 50 µm při skrápění a čištění komunikací budou na úrovni 0,0077 kg/hod. Výsledky výpočtu znečištění při výstavbě obytného souboru „Letňany Sever“ Oxid dusičitý – NO2 Nejvyšší vypočtené maximální hodinové koncentrace znečišťující látky NO2 (příspěvky) ve fázi výstavby budou na úrovni do 10,62 µg/m3. Imisní limit je 200 µg/m3. Příspěvek zdroje ve fázi výstavby k nejvyšším průměrným koncentracím téţe škodliviny pak bude na úrovni do 0,34 µg/m3.

ročním

koncentrace



prům. rok

*40

0,34

max. hod

*200

10,62

PM10 Příspěvek k nejvyšším průměrným ročním koncentracím škodliviny PM10 vlivem výstavby obytného souboru Letňany je na úrovni do 0,47 µg/m3, IL je 40 µg/m3. Nejvyšší průměrné denní koncentrace PM10 vlivem výstavby lze očekávat na úrovni do 10,95 µg/m3, IL je 50 µg/m3.

koncentrace



prům. rok

*40

0,47

průměrné denní

*50

10,95


173


Benzen Příspěvek zdroje ve fázi výstavby se pohybuje na úrovni do 0,1 µg/m3. IL je 5 µg/m3. Největší imisní zátěţ lze očekávat přímo na staveništi.

koncentrace



prům rok

*5

0,1

Benzo(a)pyren Příspěvek zdroje ve fázi výstavby k průměrným ročním koncentracím BaP se pohybuje na úrovni do 0,021 ng/m 3. IL je 1 ng/m3. Tak jako u škodliviny benzen lze očekávat největší imisní zátěţ přímo na staveništi.

koncentrace

*imisní limit [ng/m3]

nejvyšší příspěvky [ng/m3]

prům rok

*1

0,021

c) Výsledky imisní zátěţe v okolí domů (okolní obytné zástavby) pro jednotlivé varianty: NO2 Ref.bod

RB1

Varianta

PM10

RB2

BaP

max. hod.

prum.rok

prum den

prum rok

prum rok

prum rok

[µg/m3]

[µg/m3]

[µg/m3]

[µg/m3]

[µg/m3]

[ng/m3]

1 – provoz

2,23

0,56

0,61

0,018

0,09

0,021

2 - výstavba

5,79

0,053

5,18

0,073

0,017

0,0038

benzen

BaP

NO2 Ref.bod

benzen

Varianta

PM10

max. hod.

prum.rok

prum den

prum rok

prum rok

prum rok

[µg/m3]

[µg/m3]

[µg/m3]

[µg/m3]

[µg/m3]

[ng/m3]

1 – provoz

1,28

0,25

0,27

0,005

0,028

0,0064

2 - výstavba

7,017

0,060

6,535

0,066

0,010

0,002

Tak jako z předchozí vyhodnocení, tak i tyto výsledky potvrzují fakt, ţe realizací záměru, tj. výstavbou a provozem obytného souboru „Letňany Sever“ nevznikne dodatečná významná imisní zátěţ v lokalitě. Příspěvky ze zdrojů jsou malé. To, zda v lokalitě budou či nebudou dodrţovány imisní limity, závisí především


174


na intenzitě dopravy na hlavních komunikacích, tj. na významných dopravních stavbách. Závěry rozptylové studie Na základě výsledků rozptylové studie lze vyhodnotit příspěvky následujícím způsobem: Maximální hodinový imisní příspěvek škodliviny NO2 z provozu obytného souboru Letňany bude na úrovni do 5,01 µg/m3, jde o necelé 2,6% imisního limitu. Při výstavbě záměru lze očekávat maximální hodinové koncentrace uvedené škodliviny na úrovni do 10,62 µg/m3, i tato hodnota je přijatelná a nebude mít významný negativní vliv na kvalitu ovzduší v lokalitě. Příspěvky zdroje k průměrným ročním koncentracím škodliviny jsou jak v rámci výstavby, tak provozu obytného souboru, téměř zanedbatelné. Jde o hodnoty na úrovni do 2% imisního limitu. Ani v rámci těchto dlouhodobých charakteristik nebude mít nový zdroj negativní dopad na kvalitu ovzduší v lokalitě. Nejvyšší vypočtený průměrný denní příspěvek škodliviny PM10 se v rámci běţného provozu pohybuje na úrovni cca do 1,39 µg/m 3, tedy na hodnotě dosahující 3% imisní limitu. Při výstavbě lze očekávat nejvyšší prům.denní příspěvek PM10 na úrovni do 10,95 µg/m 3. Příspěvek zdroje k průměrným ročním koncentracím škodliviny PM10 je tak jako u škodliviny NO2 téměř zanedbatelný pro obě varianty, tj. provoz obytného souboru i jeho výstavba. Příspěvek k průměrným ročním koncentracím škodliviny benzen se vlivem vyvolané dopravy při provozu obytného souboru pohybuje na úrovni 0,21 µg/m3. Příspěvky lze očekávat především v blízkosti dotčených komunikacích a parkovacích ploch. Ani při uvaţování stávající imisní zátěţe nezpůsobí provoz nového zdroje překročení platného imisního limitu v lokalitě. Stejně tak u škodliviny BaP, zde se nejvyšší průměrné roční příspěvky u VAR 1 pohybují na úrovni do 0,048 ng/m3. Taktéţ jde o málo významný příspěvek. Provoz obytného souboru a jeho výstavba bude představovat jen malý imisní příspěvek a ani v součtu s pozadím, tj. stávající imisní situací v lokalitě, nezpůsobí překročení platných imisních limitů. Příspěvky zdroje pro obě vypočítané varianty budou malé a imisní situaci v lokalitě provoz zdroje ovlivní minimálně. Z pohledu problematiky ovzduší a platné legislativy v oblasti ochrany ovzduší jde o málo významné příspěvky. Význačný zápach Výstavba ani provoz bytových domů nebudou zdrojem zápachu. Jiné vlivy Jiné vlivy stavby na ovzduší nejsou známy. Stavba nebude mít ţádný vliv na klima daného území.


175


VLIV NA HLUKOVOU SITUACI A EVENTUELNÍ FYZIKÁLNÍ A BIOLOGICKÉ CHARAKTERISTIKY

D.I.3.

DALŠÍ

Hluk, vibrace Stávající stav Současná hluková situace dané lokalitě je dána především hlukem z dopravy na nejbliţších frekventovaných komunikacích, kterými jsou ulice Veselská a Beranových a rovněţ Touţimská. Dále se zde projevuje hluk ze ţelezniční trati a z leteckého provozu. Určitým zdrojem hluku je rovněţ areál AVIE Letňany, tyto zdroje jsou však dostatečně tlumeny obvodovým pláštěm jednotlivých objektů, případně vzdáleností a vzájemným odstíněním budov. Z měření stávajícího hlukového pozadí, které bylo provedeno v rámci akustické studie, vyplývá, ţe v lokalitě pro navrhovanou zástavbu obytného souboru „Letňany Sever“ jsou v současnosti přípustné hygienické limity splněny. Nové zdroje hluku Nové dopravní zdroje hluku ze stacionárních zdrojů a dopravní obsluţnosti obytného souboru „Letňany Sever“ byly vyhodnoceny samostatnou akustickou studií. Stacionární zdroje hluku se v exteriéru bytových domů prakticky neprojevují, v konkrétním případe se jedná pouze o větrání garáţí bytových a polyfunkčních domů v jiţní části areálu. Vzduchotechnická zařízení jsou umístěna uvnitř objektů a jsou účinně tlumena, takţe je zabráněno pronikání hluku jak do vnitřních, tak i venkovních prostor domů. Akustická studie pro posuzovaný záměr je v příloze tohoto oznámení Vyhodnocení je provedeno v souladu s Nařízením vlády č. 148/2006 Sb. „O ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací". Dokladována je tzv. ekvivalentní hladina hluku v chráněném venkovním prostoru staveb, tj. v bodech situovaných 2 m před fasádou vlastních navrhovaných bytových objektů i u stávající a nově budované (připravované zástavby v okolí. S ohledem na charakter objektů je hodnocena denní i noční doba. Vstupy pro výpočet akustické studie byly předpokládané dopravní zátěţe vyvolané obsluţnou dopravou nového areálu. Vycházelo se z počtu parkovacích míst v podzemních garáţích a na povrchových stáních, z obrátkovosti a rozdělení dopravních proudů v čase i směrech výjezdu. Z výsledků akustické studie vyplývá, ţe hygienické limity dané nařízením vlády č.148/2006 Sb. pro hluk z dopravy budou v denní i noční době splněny. Samostatně byl proveden modelový akustický výpočet pro období výstavby. Rovněţ v tomto případy bylo konstatováno, ţe nedojde k překročení přípustných limitů, avšak pouze za předpokladu optimálního vedení stavby a pouţití mechanizmů v dobrém technickém stavu a opatřených předepsanými akustickými zákryty. Vyhodnocení výsledků výpočtu Podrobné tabulky výsledků a grafické výstupy jsou uvedeny v akustické studii v příloze tohoto oznámení. Shrnutí výsledků a závěry jsou v následujícím textu.


176


Hluk z provozu obytného souboru „Letňany Sever“ a) Hluk ze stacionárních zdrojů Obytného souboru Letňany Vzduchotechnická, chladicí a jiná hlučná zařízení budou umístěna na střechách. Rozmístění zdrojů je patrné z přílohy (akustické studie). V následující tabulce jsou uvedeny zadané hodnoty emise hluku a doby jejich vyuţití. Stacionární zdroje hluku Počet Doba vyuţití

Zdroj hluku

Budova

LAw (dB)

Chladicí jednotka

2

Den, noc

PD1, PD2

75 dB

Klimatizační jednotka

1

Den, noc

TK

75 dB

jednotek 1

Den, noc

TK

60 dB

Den, noc

A1-A4, B1-B4, C1, C2, D1, 60 dB D2, E1, E2

Vyústění VZT

Vyústění VZT

29

b) Silniční doprava Silniční doprava v okolí záměru pro stav bez záměru pro léta 2009 a 2014 a se záměrem pro rok 2014 je popsána ve zprávě vypracované Úsekem dopravního inţenýrství Technické správy komunikací hlavního města Prahy. Ve zprávě jsou uvedeny obousměrné celodenní intenzity automobilové dopravy a MHD, podíly dopravy v noční době, průměrná rychlost a podíly těţkých nákladních aut (viz přílohu akustické studie). Silniční doprava vyvolaná záměrem Pro variantu se záměrem byla v modelu uvaţována osobní a nákladní doprava vyvolaná záměrem. Dopravní napojení bude na ulici Veselskou. Pro jiţní část je uvaţováno s příjezdem nebo odjezdem 766 osobních vozidel pro bytové domy a 564 vozidel pro polyfunkční domy s 10 % podílem nákladní dopravy. Pro severní část je uvaţováno s příjezdem nebo odjezdem 530 osobních aut pro rodinné domy, 62 osobních aut pro viladomy a 224 osobních aut pro sportoviště. V noční době se předpokládá pohyb 5 % automobilů. Pro jednotlivé domy jsou počty stání a pohyb vozidel uvedeny v následujících tabulkách.


177


Intenzita dopravy vyvolaná záměrem – jiţní část

Objekt

Počet parkovacích stání v podzemních garáţích / na povrchu

Pohyb vozidel

PD1 + PD2

98/4

408

PD 3 ubytovna

34/5

156

A1

21/6

54

A2

21/6

54

A3

21/6

54

A4

22/0

44

B1, C1, B2, D1, D2

99/0

198

E1

42/6

96

B3, C2, B4

75/0

150

E2

48/10

116

Součet

524

1 330

Intenzita dopravy vyvolaná záměrem – severní část

Objekt

Počet parkovacích stání v podzemních garáţích / na povrchu

Pohyb vozidel

RD

118/147

530

Viladomy

24/7

62

Sportovní centrum

0/56

224

Součet

352

816

c) Ţelezniční doprava Intenzita dopravy na ţelezniční trati č. 070, která prochází v blízkosti severovýchodní části záměru, byla odvozena z platných jízdních řádů a počty nákladních vlaků byly převzaty z původní akustické studie Akustiky Praha z roku 2006. Dopravní ţelezniční zátěţ pro trať č. 070 Denní doba (6 – 22 hodin) Noční doba (22 – 6 hodin) Osobní vlaky

27

9

Spěšné vlaky, rychlíky

15

0

Nákladní vlaky

5

1


178


Výpočty hluku K výpočtům hluku byl pouţit software LimA 7812, verze 5 C. Pro výpočet hluku byly pouţity metodiky doporučené evropskou směrnicí č. 2002/49/EC týkající se hodnocení a řízení hluku v ţivotním prostředí (Directive of the European Parliament and of the Council of 25 June 2002 relating to the Assessment and Management of Environmental Noise). Šíření hluku ze stacionárních zdrojů je modelováno podle ČSN ISO 9613-1 a ČSN ISO 9613-2, šíření hluku ze silniční dopravy podle metodiky NMPB - Routes – 96 a z ţelezniční dopravy podle metodiky RMR2, v českém překladu uvedená na stránkách Ministerstva dopravy ČR jako Pokyny k výpočtu a měření hluku ze ţelezniční dopravy 1996. Při výpočtu hladin akustického tlaku je respektována sférická divergence, pohlcování zvuku při šíření ve vzduchu, pohlcování zvuku při šíření nad pohltivým povrchem, odrazy zvuku do zvoleného řádu a ohyb zvuku. Vypočteny byly hodnoty hluku ze stacionárních zdrojů, silniční a ţelezniční dopravy dopadající na fasády domů záměru. Vypočítané hodnoty ekvivalentních hladin akustického tlaku A byly zaokrouhleny na celá čísla, protoţe přesnost predikce nedosahuje řádu desetin decibelu. Body výpočtu jsou uvedeny v příloze 3. Vypočtené hodnoty pro hluk ze stacionárních zdrojů jsou uvedeny v příloze 1 a hodnoty pro hluk z dopravy v příloze 2 akustické studie. Pro názornost byly vypočteny hlukové mapy pro hluk ze stacionárních zdrojů pro výšky 4 m a 10 m nad terénem, viz přílohu 5. Dále byly vypočítány hlukové mapy pro součet silniční a ţelezniční dopravu bez záměru pro rok 2009 a 2014 a se záměrem pro výšku 4 m nad terénem, viz přílohu 6 akustické studie. Přípustné limity Nařízením vlády č.148/2006 Sb. o ochraně zdraví před účinky hluku a vibrací jsou stanoveny hygienické limity v chráněném venkovním prostoru staveb a chráněném venkovním prostoru (1) Hodnoty hluku, s výjimkou vysokoenergetického impulsního hluku tvořeného impulsy ve venkovním prostoru vznikajícími při střelbě z těţkých zbraní, při explozích výbušnin s hmotností nad 25 g ekvivalentní hmotnosti trinitrotoluenu a při sonickém třesku, se vyjadřují ekvivalentní hladinou akustického tlaku A LAeq,T. V denní době se stanoví pro 8 souvislých a na sebe navazujících nejhlučnějších hodin (LAeq,8h), v noční době pro nejhlučnější 1 hodinu (LAeq,1h). Pro hluk z dopravy na pozemních komunikacích, s výjimkou účelových komunikací, a dráhách, a pro hluk z leteckého provozu se ekvivalentní hladina akustického tlaku A LAeq,T stanoví pro celou denní (LAeq,16h) a celou noční dobu (LAeq,8h). (2) Vysoce impulsní hluk tvořený impulsy ve venkovním prostoru, vznikajícími při střelbě z lehkých zbraní, explozí výbušnin s hmotností pod 25 g ekvivalentní hmotnosti trinitrotoluenu a při vzájemném nárazu tuhých těles, se vyjadřuje ekvivalentní hladinou akustického tlaku A LAeq,T podle odstavce 1. (3) Vysokoenergetický impulsní hluk se vyjadřuje ekvivalentní hladinou akustického tlaku C LCeq,T a současně i průměrnou hladinou expozice zvuku C LCE jednotlivých impulsů. V denní době se stanoví pro 8 souvislých a na sebe


179


navazujících nejhlučnějších hodin (LCeq,8h), v noční době pro nejhlučnější hodinu (LCeq,1h). (4) Hygienický limit v ekvivalentní hladině akustického tlaku A, s výjimkou hluku z leteckého provozu a vysokoenergetického impulsního hluku, se stanoví součtem základní hladiny akustického tlaku A LAeq,T se rovná 50 dB a korekcí přihlíţejících ke druhu chráněného prostoru a denní a noční době podle přílohy č. 3 k tomuto nařízení. Pro vysoce impulsní hluk se přičte další korekce -12 dB. Obsahuje-li hluk tónové sloţky nebo má-li výrazně informační charakter, jako například řeč, přičte se další korekce -5 dB. (5) Hygienický limit v ekvivalentní hladině akustického tlaku C vysokoenergetického impulsního hluku se stanoví pro denní dobu LCeq,8h se rovná 83 dB, pro noční dobu LCeq,1h se rovná 40 dB. Ekvivalentní hladina akustického tlaku C LCeq,T se vypočte způsobem upraveným v příloze č. 3 k tomuto nařízení. (6) Hygienický limit v ekvivalentní hladině akustického tlaku A z leteckého provozu se vztahuje na charakteristický letový den a stanoví se pro celou denní dobu ekvivalentní hladinou akustického tlaku A LAeq,16h se rovná 60 dB a pro celou noční dobu ekvivalentní hladinou akustického tlaku A LAeq,8h se rovná 50 dB. (7) Hygienický limit v ekvivalentní hladině akustického tlaku A pro hluk ze stavební činnosti LAeq,s se stanoví tak, ţe se k hygienickému limitu v ekvivalentní hladině akustického tlaku A LAeq,T stanovenému podle odstavce 4 přičte korekce přihlíţející k posuzované době podle přílohy č. 3 k tomuto nařízení. Hygienický limit v ekvivalentní hladině akustického tlaku A LAeq,s se pro hluk ze stavební činnosti pro dobu mezi 7. a 21. hodinou pro dobu kratší neţ 14 hodin vypočte způsobem upraveným v příloze č. 3 k tomuto nařízení. Korekce pro stanovení hygienických limitů v chráněném venkovním prostoru podle přílohy č.3 k nařízení vlády č. 148/2006 Sb.: Část A Způsob vyuţití území

Korekce dB 1)

2)

3)

4)

Chráněné venkovní prostory staveb nemocnic a staveb lázní

-5

0

+5

+ 15

Chráněné venkovní prostory nemocnic a lázní

0

0

+5

+ 15

Chráněné venkovní prostory ostatních staveb a chráněné ostatní venkovní prostory

0

+5

+ 10

+ 20

Poznámky k tabulce: Pro noční dobu (22,00 – 06,00 hodin) se pouţije další korekce –10 dB s výjimkou hluku z ţelezniční dráhy, kde se pouţije korekce – 5 dB. 1)

Pouţije se pro hluk z veřejné produkce hudby, hluk z provozoven sluţeb a dalších zdrojů hluku, s výjimkou letišť, pozemních komunikací, nejde-li o účelové komunikace a dále s výjimkou drah, nejde-li o ţelezniční stanice zajišťující


180


vlakotvorné práce, zejména rozřaďování a sestavu nákladních vlaků, prohlídku vlaků a opravy vozů. 2)

Pouţije se pro hluk z dopravy na pozemních komunikacích, s výjimkou účelových komunikací, a drahách. 3)

Pouţije se pro hluk z dopravy na hlavních pozemních komunikacích v území, kde je hluk z dopravy na těchto komunikacích je převaţující nad hlukem z dopravy na ostatních komunikacích. Pouţije se pro hluk z dopravy na drahách v ochranném pásmu drah. 4)

Pouţije se v případě staré hlukové zátěţe z dopravy na pozemních komunikacích a drahách, kdy starou zátěţí se rozumí stav hlučnosti působený dopravou na pozemních komunikacích a drahách, který v chráněných venkovních prostorech vznikl do 31.12.2000. Tato korekce zůstane zachována i po poloţení nového povrchu vozovky, výměna kolejového svršku, případně rozšíření vozovek při zachování směrového nebo výškového vedení pozemní komunikace nebo dráhy, při které nesmí dojít ke zhoršení stávající hlučnosti v chráněném venkovním prostoru staveb a v chráněném venkovním prostoru a pro krátkodobé objízdné trasy. Přehled přípustných hladin akustického tlaku ve venkovním chráněném prostoru ze stacionárních zdrojů Nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku LAeq,T

Druh prostoru

Chráněné venkovní prostory ostatních staveb, chráněné ostatní venkovní prostory - denní doba

LAeq ,T.

= 50 dB

Chráněné ostatní venkovní prostory - noční doba

LAeq ,T.

= 50 dB

Chráněné venkovní prostory noční doba

LAeq ,T.

= 40 dB

ostatních staveb -

Přehled přípustných hladin akustického tlaku ve venkovním chráněném prostoru (z dopravy na hlavních pozemních komunikacích - I. a II. třídy) Nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku LAeq,T

Druh prostoru


LAeq ,T.

= 60 dB


LAeq ,T.

= 60 dB


LAeq ,T.

= 50 dB

ostatních staveb -

Při uvaţování korekce na „starou hlukovou zátěţ“:


181



LAeq ,T.

= 70 dB


LAeq ,T.

= 70 dB


LAeq ,T.

= 60 dB

ostatních staveb -

Pro hluk ze stavební činnosti platí dle NV č.148/2006 tyto limity: a) chráněný venkovní prostor staveb Nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku LAeq,s

Druh prostoru

chráněný venkovní prostor ostatních staveb v době 07,00 – 21,00 hodin ze stavební činnosti

LAeq s.

= 65 dB

chráněný venkovní prostor ostatních staveb v době od 06,00 do 07,00 hodin a od 21,00 do 22,00 ze stavební činnosti

LAeq s.

= 60 dB

chráněný venkovní prostor ostatních staveb v době od 22,00 do 06,00 hodin ze stavební činnosti

LAeq s.

= 45 dB

b) chráněný vnitřní prostor staveb Druh prostoru - chráněný vnitřní prostor staveb

Nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku LAeq,s

obytné místnosti v pracovních dnech v době 07,00 – 21,00 hodin ze stavební činnosti

LAeq s.

= 55 dB

obytné místnosti v pracovních dnech v době od 06,00 do 07,00 hodin a od 21,00 do 22,00 ze stavební činnosti

LAeq s.

= 40 dB

obytné místnosti v době od 22,00 do 06,00 hodin ze stavební činnosti

LAeq s.

= 30 dB

obytné místnosti ve dnech pracovního klidu a pracovního volna v době 06,00 – 22,00 hodin ze stavební činnosti

LAeq s.

= 40 dB

Chráněným venkovním prostorem podle definice ze zákona č.258/2000 Sb. v novelizovaném znění se rozumí nezastavěné pozemky, které jsou uţívány k rekreaci, sportu, léčení a výuce, s výjimkou prostor určených pro zemědělské účely, lesů a venkovních pracovišť.


182


Chráněným venkovním prostorem staveb se rozumí prostor do 2 m okolo bytových domů, rodinných domů, staveb pro školní a předškolní výchovu a pro zdravotní a sociální účely, jakoţ i funkčně obdobných staveb Závěry akustické studie Hluk ze stacionárních zdrojů Hluk šířený ze stacionárních zdrojů Obytného souboru Letňany nepřekročí v chráněném venkovním prostoru staveb limity LAeq = 50 dB v denní době a LAeq = 40 dB v noční době (viz vypočítané hodnoty hluku v tabulce v příloze 1 akustické studie). Hluk ze silniční dopravy Hluk šířený ze silniční dopravy po nových komunikacích záměru nepřekročí v chráněném venkovním prostoru staveb Obytného souboru Letňany limity LAeq = 55 dB v denní době a LAeq = 45 dB v noční době (viz vypočítané hodnoty hluku v tabulce v příloze 2 akustické studie). Celkový hluk šířený ze všech komunikací nepřekročí v chráněném venkovním prostoru staveb Obytného souboru Letňany limity LAeq = 60 dB v denní době a LAeq = 50 dB v noční době (viz vypočítané hodnoty hluku v tabulce v příloze 2 akustické studie). Hluk z železniční dopravy Hluk šířený z ţelezniční dopravy nepřekročí v chráněném venkovním prostoru staveb Obytného souboru Letňany limity LAeq = 55 dB v denní době a LAeq = 50 dB v noční době (viz vypočítané hodnoty hluku v tabulce v příloze 2 akustické studie). Hluk z výstavby bytových domů – ze stavební činnosti Staveniště na severozápadě sousedí s rozsáhlým průmyslovým areálem Avie Letňany, na severu a severovýchodě s ochranným pásmem dráhy Prahy – Turnov, na jihovýchodě se zemědělskou půdou, která bude v budoucnu oddělena výhledově plánovanou silniční spojkou. Na jihu budou ve vzdálenosti 130 m bytové domy (v současnosti jsou rozestavěné). Stavba obou etap záměru bude nejhlučnější ve fázích zemních prací a hrubé stavby, při nichţ budou pouţívány obvyklé stavební mechanismy, bliţší podrobnosti nejsou v tomto stupni dokumentace záměru známy. Ze zkušeností se stavbami tohoto charakteru a rozsahu lze usoudit, ţe dodrţení limitů hluku ze stavební činnosti je k výše uvedené kritické vzdálenosti staveniště od nejbliţšího chráněného venkovního prostoru staveb reálné. Podrobné modelové výpočty šíření hluku ze stavební činnosti vycházející z budoucího projektu ZOV budou součástí dalších stupňů dokumentace. Zdrojem hluku bude i nákladní obsluţná doprava staveniště, vedená po staveništních i veřejných komunikacích. Doprava bude nejhustší ve fázi zemních prací a výkopů. Celkově se počítá s objemem 62 500 m3 zeminy, která bude odvezena mimo staveniště, coţ s uvaţováním koeficientu nakypření 1,25 představuje 3 125 těţkých nákladních aut.


183


Zemní práce budou probíhat postupně podle rozdělení stavby na etapy a fáze. Podrobná dokumentace ZOV není v tomto stadiu přípravy stavby k disposici. Podle rozsahu stavby a jejího časového rozdělení předpokládáme, ţe v rámci jednoho pracovního dne můţe nastat nejvýše 50 oboustranných jízd denně, tedy v rámci denní doby od 7 do 21 hodin přibliţně 7 průjezdů za hodinu. Trasy staveništní dopravy po veřejných komunikacích zatím nejsou stanoveny, je však zřejmé, ţe se bude jednat o ulici Beranových nebo Veselskou. Výpočty vycházejícími z výhledových dopravních zátěţí těchto ulic bylo stanoveno, ţe staveništní doprava bude v okolí jmenovaných ulic představovat nárůst hluku v denní době o přibliţně 0,5 dB. Nárůsty hluku v řádu desetin decibelu jsou obecně povaţovány za prakticky nevýznamné. Další biologické a fyzikální charakteristiky V areálu obytného souboru nebude umístěn ţádný zdroj radioaktivního a elektromagnetického záření, který by se mohl projevovat v okolí. Jiné ekologické vlivy stavby, kromě jiţ popsaných, nejsou známy. Shrnutí vlivu výstavby a provozu stavby z hlediska hluku je uvedeno v následující tabulce. Ostatní vlivy stavby Typ ovlivnění

Vlivy

Odhad významnosti vlivu

Hluk při výstavbě

časově omezený

V době zemních prací významný vliv zejména na hlukovou situaci, v dalších etapách jiţ niţší hladiny hluku

Hluk při provozu

přímé, trvalé

minimální nepříznivý vliv, u nejbliţší stávající obytné zástavby se neprojeví nadlimitními hodnotami

D.I.4

VLIV NA POVRCHOVÉ A PODZEMNÍ VODY

Vliv na charakter odvodnění oblasti Výstavba obytného souboru „Letňany sever“ bude mít vliv na odvodnění oblasti vytvořením zástavby objekty, zpevněných ploch a komunikací. Vysoký podíl zeleně na rostlém terénu i zelených střechách podzemních umoţňuje vsakování značného podílu dešťových vod. Popis řešení odvodu dešťových vod ze střech bytových domů a zpevněných ploch byl podrobně popsán v kapitole B.III.2. Celkové odvodňované území (povodí dešťové kanalizace) prakticky pokrývá veškeré plochy zamýšlené výstavby Obytného souboru Letňany sever. Hranice povodí jsou definovány navrţenou cyklostezkou podél severovýchodní severní a severozápadní hranice území zamýšlené výstavby, podél jiţní strany pak veřejným chodníkem podél budoucího příkopu komunikace ulice Veselská – Nová Touţimská


184


(řešeným v rámci návrhu nové komunikace – viz projekt PUDIS a.s.), a dále - podél jihovýchodní strany zájmového území - chodníkem podél navrhované zástavby obytných budov zóny B (jiţní části Obytného souboru) a hranicí parcel investora, s uvaţovanou výstavbou 3 viladomů a tenisového klubu, které jsou součástí zóny A (severní části Obytného souboru Letňany sever). Koncepce odvodnění je řešena pro Obytný soubor jako celek, s uvaţovaným maximálním odtokem 10l/s/ha celkové plochy posuzovaného povodí. Celková posuzovaná (projektově řešená) plocha povodí činí cca 15,9166 ha, maximální povolený odtok (dle poţadavku Generelu odvodnění hl. m. Prahy) tedy činí 159,16 l/s. Dešťové vody zachycené a odváděné navrţenou dešťovou kanalizací budou postupně svedeny do nejniţšího místa povodí – do severního rohu zájmového území a dále budou řízeně odváděny do stávající dešťové kanalizace DN1000 v areálu Avie. Řešené celkové povodí je rozděleno dle konfigurace terénu a návrhu trubní sítě dešťové kanalizace celkem na 4 dílčí povodí (podpovodí), odpovídající rozmístění navrţených retenčních nádrţí (RN1 aţ RN4). Retenční nádrţe jsou navrţeny tak, aby vyrovnávaly objemovou bilanci dešťových vod (přiváděných navrţenou kanalizací) a povoleného odtoku z povodí. Retenční nádrţe zbudované v rámci navrhované dešťové kanalizace budou řešeny jako podzemní sestavy z plastových boxů, umoţňujících jednak primární vsakování a zároveň zadrţení potřebného vyrovnávacího objemu dešťových vod, povolené mnoţství bude z nádrţí zároveň řízeně vypouštěno do níţe poloţené trubní sítě. Řízení odtoku bude zajištěno regulačním prvkem (např. vírovým regulátorem) instalovaným v šachtě na výtoku kaţdé z nádrţí. Pro severní část povodí Obytného souboru (zónu A) jsou navrţeny dvě retenční nádrţe RN1 a RN2, pro jiţní část povodí (zónu B) jsou navrţeny rovněţ dvě retenční nádrţe RN3 a RN4. Umístění retenčních nádrţí je v zelených plochách mimo zástavby – viz výkres situace. Návrh retenčních nádrţí: Pro stanovení potřebných objemů retenčních nádrţí byl proveden předběţný výpočet odtokových poměrů z řešeného povodí (dílčích povodí RN1 aţ RN4) – dle ČSN 75 6101. Průtok trubní sítí (nátok do retenčních nádrţí) byl stanoven součtovou metodou s uvaţováním součinitele odtoku podle předpokládaného typu povrchu území pro realizaci stavby, při současném uvaţování návrhových sráţek s periodicitou výskytu p=0,2 (s pravděpodobnou četností výskytu 1 x za 5 let). Prázdnění nádrţe je uvaţováno vsakem ze dna nádrţe a současným řízeným odtokem v povoleném mnoţství. Problematika bude dále podrobně zpracována v projektové dokumentaci na základě výsledků inţenýrsko geologického a hydrogeologického průzkumu. Vliv na změny hydrologických charakteristik Při realizaci záměru nedojde k zásadním změnám hydrologických poměrů daného území, stavba se z tohoto hlediska významněji neprojeví.


185


Vlivy na podzemní vodu Záměr výstavby bytových domů nebude mít na podzemní vodu ţádný podstatný vliv. Vliv na jakost vody Potenciální ovlivnění kvality povrchových a podzemních vod můţe obecně nastat zejména v etapě výstavby, částečně i v rámci vlastního provozu. Vzhledem k omezeným stavebním pracím je riziko ovlivnění jakosti vody minimální. Vlastní provoz bytových domů nebude mít na kvalitu vody ţádný vliv. Jedinou moţností znečištění vod jsou úkapy ropných látek z motorových vozidel. Vzhledem k malé ploše komunikací a k provozu výhradně osobních vozidel je pravděpodobnost úniku ropných látek minimální. V případě menšího havarijního úniku bude provedena sanace vhodným sorbentem. Únik enormního mnoţství ropných látek, které by nebylo moţné zlikvidovat výše uvedenými prostředky, se nepředpokládá.

D.I.5

VLIV NA PŮDU

Vliv na rozsah a způsob užívání půdy Záměr bude mít vliv na rozsah a způsob uţívání půdy. Pozemky pro výstavbu bytových domů jsou z větší části ornou půdou s ochranou: zemědělský půdní fond. Menší část pozemků je zařazena jako „ostatní plocha“ s vyuţitím „ostatní komunikace“. U pozemků s ochranou ZPF byla zpracována ţádost o jejich vynětí. Jak bylo uvedeno v kapitole C.II.3, dojde v důsledku realizace posuzovaného záměru vystavby obytného souboru „Letňany Sever“ k těmto trvalým záborům zemědělské půdy: a) Trvalý zábor ZPF – severní část obytného souboru – rodinné domy, viladomy a sportovní centrum:

Číslo parcely

kultura

760/1

orná půda

766/1

ovocný sad

773/1

orná půda

Celkem


výměra v m2

trvalý zábor v m2

kód BPEJ

tř.ochrany ZPF

120288

67203

2.01.00

I

35401

35401

2.01.00

I

5251

5251

2.01.00

I

160940

107855

186


b) Trvalý zábor ZPF – jiţní část – bytové a polyfunkční domy: Číslo parcely

kultura

760/1

orná půda

výměra

trvalý zábor

v m2

v m2

120288

46091

Celkem

kód BPEJ

tř.ochrany ZPF

2.01.00

I

46091

Celkem při plném rozsahu realizace záměru dojde k celkovému záboru zemědělského půdního fondu (ZPF) o ploše 153 946 m2. Dle Územního plánu sídelního útvaru hl.m. Prahy je pro řešené území v severní části stanovená funkce OB – čistě obytné území s kódem míry vyuţití území D. V jiţní části je stanoveno funkční vyuţití OV – všeobecně obytné s kódem míry vyuţití D. Na západě je pás řešené plochy s funkčním vyuţitím ZMK – zeleň městská a krajinná. Na jihu, mezi ulicí Veselskou a plochou OV, je pás IZ – izolační zeleň. K řešenému území bude náleţet na severovýchodě i část plochy ZMK. Veškeré činnosti v rámci daného investičního záměru výstavby budou prováděny výhradně na pozemku ve vlastnictví investora v souladu s územním plánem města. Výstavba si nevyţádá vynětí půdy z PUPFL ani nezasahuje do ţádných chráněných území. Vliv na znečištění půdy - staré ekologické zátěže Vzhledem ke způsobu jeho uţívání stávajícího pozemku (dříve zemědělské vyuţití, v současnosti neobdělávaná plocha) se staré ekologické zátěţe vzniklé z činnosti na vlastních dotčených pozemcích nepředpokládají. Po výstavbě bytových domů a komunikací s ţivičným povrchem budou tato rizika prakticky vyloučena. Vliv na znečištění půdy při výstavbě a provozu obytného souboru Jak jiţ bylo uvedeno v předchozí kapitole D.I.4, k potencionálnímu znečistění půdy během stavebních prací a při následném provozu můţe dojít následkem náhodných úkapů ropných látek z motorových vozidel na parkovišti, komunikacích a zpevněných plochách. K minimalizaci tohoto vlivu přispěje to, ţe povrch ploch komunikací bude nepropustný. Během výstavby budou veškeré látky zabezpečeny tak, aby ke znečištění půdy nemohlo docházet. Za provozu bytových domů nebudou látky, které by mohly způsobit znečištění půdy, pouţívány.


187


Vliv na změnu místní topografie, vliv na stabilitu a erozi půdy Vlivem "zakrytí" ploch stavbami, zpevněnými povrchy a zatravněním a vegetačními sadovými úpravami zbývajících ploch je prakticky eroze půdy vlivem deště a větru znemoţněna. Erozi půdy při výstavbě bude zabráněno pouţitím vhodných typů stavebních technologií v souladu s návrhy, které budou specifikovány ve zprávě o výsledcích geologického průzkumu.

D.I.6

VLIV NA HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A NEROSTNÉ ZDROJE

Podle současných znalostí nemůţe záměr ovlivnit horninové prostředí lokality. Nejsou známy nerostné zdroje, které by mohly být zamýšlenou stavbou ohroţeny nebo ovlivněny. Do zájmové lokality nezasahuje ţádné chráněné loţiskové území. Změny hydrogeologických charakteristik Není předpoklad, ţe by stavba měla vliv na změnu hydrogeologických charakteristik dané lokality. Vliv na chráněné části přírody Stavba není v přímém kontaktu s ţádnou chráněnou částí přírody a vzhledem ke svému charakteru nemá na blízká ani vzdálená chráněná území výrazný negativní vliv. Vlivy v důsledku ukládání odpadů Vzhledem k charakteru odpadů – především komunální a tříděný odpad, předpokládanému mnoţství a předpokladu jejich likvidace oprávněnými firmami nevzniknou problémy s ukládáním odpadů. Svoz nebezpečných odpadů je organizován městskou částí Praha 18, případně mohou obyvatelé bytových domů vyuţít některý ze sběrných dvorů.


188


VLIV NA FLORU, FAUNU A EKOSYSTÉMY

D.I.7

Poškození a vyhubení rostlinných a živočišných druhů Podrobný biologický a dendrologický průzkum byl uveden v kapitole C.2.5. K vyhubení chráněných rostlinných a ţivočišných druhů v ţádném případě nedojde. Biologickým průzkumem nebyly zaznamenány ţádné zvláště chráněné druhy rostlin. Dle názoru zpracovatele dokumentace proto nebude nutno přijímat specifická opatření k ochraně takových druhů nebo společenstev s jejich výskyty. Vliv na flóru V dendrologickém průzkumu v příloze tohoto oznámení jsou uvedeny detailní tabulky a mapové přílohy s vyznačením všech zjištěných stromů a dále je na mapách vyznačeno, které z dřevin bude nutno z důvodů navrhované výstavby nutno kácet. Snahou investorů je v maximální moţné míře zachovat veškerou zeleň, která není v kolizi s navrhovanými objekty a zpevněnými plochami. Ze závěrů dendrologického průzkumu vyplývá, ţe navrhovanou stavbou je dotčeno celkem 42 ks stromů a 6 401 m2 keřů podléhajících povolení ke kácení. Ţádost o povolení kácení bude podána na OŢP MÚ Praha – Letňany a kácení bude provedeno v souladu se stanovenými podmínkami v povolení, a to mimo vegetační dobu a mimo dobu hnízdění. Dále bude dotčeno 248 kusů stromů a 65 m povolení ke kácení.

2

keřů nepodléhajících

Biologickým průzkumem nebyly zaznamenány ţádné zvláště chráněné druhy rostlin. Dle názoru zpracovatele dokumentace proto nebude nutno přijímat specifická opatření k ochraně takových druhů nebo společenstev s jejich výskyty.

Vliv na faunu Podrobný biologický průzkum zaměřený na faunu byl uveden v kapitole C.2.6 V tomto průzkumu se v závěru uvádí, ţe zemědělská půda zcelená do jednoho honu byla po desítky let (a dosud je) intenzivně zemědělsky obhospodařovaná. Přemíra průmyslových hnojiv a balastní látky a rezidua i zemědělská chemizace (pesticidy, herbicidy, fungicidy, desikanty aj.) způsobily značně sníţený počet edafonu, např. ţíţal. Ţíţala obecná (Lubricus terrestris) z kmenu krouţkovců podtřídy Oligochaeta má zcela zásadní význam pro udrţování půdní úrodnosti, tvorbu humusu a provětrávání půdy chodbičkami. V sondách na hloubku rýče byl zaznamenán výskyt ţíţal nízký. Přispělo k tomu téţ zhutnění podorničních vrstev mnohočetnými pojezdy těţké zemědělské techniky a dopravních prostředků. Obdobně podle malého výskytu dešťovek v chemicky zdrogované půdě lze usoudit i o omezené druhové početnosti a celkového výskytu ostatních ţivých půdních elementů. Omezený výskyt dešťovek zde sniţuje i potravní nabídku zpěvným ptákům, zvláště kosům a drozdům, ale i ptákům kurovitým. V zahradních koloniích je situace lepší. LI-VI Praha, spol. s r.o.

189


Zjištěná koroptev polní je ohroţený druh podle Přílohy č. III vyhl. MŢP ČR č. 395/1992 Sb. Koroptve se však vyskytují na širším území neţ je zájmová plocha a při zahájení stavebních prací se přesunou do okolí, kde je dostatek dalších moţností úkrytu, potravy či hnízdění. Zahájení stavební činnosti lze doporučit mimo hnízdní období. Koroptev a hnízdění: první snůška bývá koncem dubna, snůška vrcholí v polovině května. Doba sezení je 21 dní. Je-li první násada zničena, snáší obyčejně znovu koncem června nebo aţ července. Klid na hnízdišti by měl být duben – srpen. Zahájení stavební činnosti na ploše pravidelného pobytu a hnízdění by mělo být situováno do měsíců září – březen. Je předpoklad výskytu chráněných čmeláků na zájmové ploše, stejně jako v okolní krajině mimo zájmové území. Hnízda čmeláků při terénním průzkumu nebyla nalezena. Většina plochy (asi 2/3) tvoří obhospodařovaná zemědělská orná půda, která je téţ součástí myslivecké honitby. Podle sdělení myslivců se nepravidelně na této ploše někdy loví zajíci a občas se zde podle druhu kultury vyskytují i koroptve. Podle názoru zpracovatele dokumentace nebude nutno řešit ţádná zvláštní opatření k ochraně ţivočichů a jejich společenstev. Poškození ekosystémů Realizací stavby nedojde k poškození významných biotopů na vlastních dotčených pozemcích ani v jejich okolí. Realizací záměru investora nebude zasaţen ţádný evidovaný ekosystém, který má z hlediska ekologické stability krajiny nějakou hodnotu. Při provozu rodinných a bytových domů bude na ekosystém působit jak vlastní provoz (tj. pohyb obyvatel), tak práce spojené s údrţbou domů (úklidové práce a péče o zelené plochy a pod.). Ochrana dřevin při výstavbě a navrţené sadové úpravy Podrobně zpracovaný projekt sadových úprav bude součástí projektové dokumentace. Zde je uveden pouze stručný popis navrhovaného řešení úprav ploch zeleně. a) Severní část – rodinné domy, viladomy a sportovní centrum Veřejná zeleň je navrţená v rámci řešení obytné ulice. Je tvořená zatravněnými pásy podél plotů a zatravněnými zálivy pro návštěvnická parkovací stání. V zelených pásech je navrţena výsadba keřů i stromů s malou a střední korunou. V průběţném zeleném pásu při jiţním okraji území je počítáno s výsadbou stromů se střední korunou. Celkově je návrh zeleně v obytné ulici značně limitován vjezdy na jednotlivé pozemky a umístěním inţenýrských sítí. b) Jiţní část – bytové a polyfunkční domy Všechny nezastavěné a nezpevněné plochy budou zatravněny a následně osázeny vhodnou rostlinnou výsadbou. Druhová skladba bude podorbně řešena v dalším stupni projektové dokumentace v Projektu sadových úprav.


190


Pro dokumentaci umístění stavby byl zpracován návrh sadových úprav s ohledem na dodrţení územním plánem stanovených koeficientů zeleně pro řešené území. V území převaţuje zatravněná plocha na rostlém terénu, která bude doplněná výsadbou stromy se střední korunou a s velkou korunou. Místy budou stromy vytvářet aleje. V rozsáhlejších zatravněných plochách bude provedena výsadba keřů. Podél stěn domů budou zčásti vysázeny popínavé rostliny na rostlém terénu v pásu širokém 0,5 m. Na střechách hromadných garáţí bytových domů, které jsou pod terénem a jejich plocha je větší neţ zastavěná plocha domů, bude na vegetačním souvrství o mocnosti min. 0,3m osázena zeleň na střeše. Na střeše - terase polyfunkčního domu je navrţena zčásti zelená střecha doplněná o výsadbu stromů s malou korunou ve vegetačních nádobách. Návrh sadových úprav je patrný z výkresu Situace sadových úprav v příloze tohoto oznámení. Technologie úprav zeleně: Rostlý terén: Příprava půdy: Po terénních úpravách -20 cm bude rozprostřena ornice ve vrstvě min. 20 cm. Provede se plošná úprava terénu a mechanické obdělání půdy do drobtovité struktury a chemické odplevelení před zaloţením výsadeb. Trávník: Bude zaloţen výsevem v kvalitě parkového trávníku. Výsadba dřevin: Stromy budou vysazeny do jamek min. 1 m 3 s 50% výměnou půdy směsí kvalitní ornice a kompostní zeminy v poměru 3:1. Stromy budou vysazeny jako vzrostlé, obvodu kmene 16-18 cm, s nasazením koruny 250 cm, jehličnany výšky 250 cm, větvené od země. Budou ukotveny 3-mi kůly, jehličnany 1-ním kůlem. Plošné výsadby keřů budou provedeny do černého úhoru zabezpečeného mulčováním a chemickým ošetřením herbicidem po výsadbě, do jamek odpovídající velikosti s 50% výměnou půdy. Hustota středně vzrůstných keřů je 1-1,5 m, nízkých a plazivých keřů 4-5 ks/m2. Hustota keřů v ţivých plotech 3 ks/bm. Velikost středních keřů: 3-5 výhonů délky 70-100 cm, kontejnery 7,5 l. Po výsadbě se provede 30% zkrácení výhonů. Velikost nízkých a plazivých dřevin: min. 3 výhony 30-50 cm, kontejnery 2,5 l. Velikost jehličnatých keřů: výška/délka výhonů 30-50 cm, kontejnery 7,5 l. nebo s balem 20 cm. Zelené střechy: Na střechách bude uloţeno souvrství: drenáţní vrstva - drenáţní folie nebo Keramzit 10-15 cm filtrační vrstva - geotextilie vegetační substrát pro intenzivní zelené střechy 30-50 cm.


191


Celkově lze konstatovat, ţe z hlediska ochrany přírody - flóry, fauny a celých ekosystémů, nebude mít navrhovaný záměr prakticky ţádný negativní vliv na své okolí. Shrnutí vlivů je provedeno v následující tabulce. Vliv výstavby a provozu stavby na ekosystémy, jejich sloţky a funkce. Vlivy

Typ ovlivnění

Odhad významnosti vlivu

Emise z dopravy při výstavbě

Minimální, krátkodobé

minimální nepříznivý vliv, zmírňující opatření jsou dostupná, vhodné vedení dopravních tras

Prach a hluk při výstavbě

Minimální, krátkodobé

minimální nepříznivý vliv s ohledem na umístění záměru, zmírňující opatření jsou dostupná

Emise a hluk z dopravy v době provozu

Přímé, omezené, dlouhodobé

nepříznivý vliv malý – vyhodnoceno rozptylovou studií

Emise a hluk z dopravy v době provozu


nepříznivý vliv malý – vyhodnoceno rozptylovou studií

Emise z vytápění v době provozu


nepříznivý vliv malý – pouze RD, viladomy a sport. centrum v severní části, jiţní část napojena na CZT – vyhodnoceno rozptylovou studií

Ţádné

minimální nepříznivý vliv, nejsou pouţívány látky nebezpečné vodám, pouze v automobilech

Nepřímé, minimální

Vliv na flóru - kácení dřevin bude kompenzováno rozsáhlými sadovými úpravami a náhradní výsadbou; vliv na faunu je nevýznamný

Vliv na jakost povrchové vody Vliv na flóru a faunu v době provozu


192


D.I.8

VLIVY NA KRAJINU

Pro stanovení vlivu záměru byl, vzhledem k jeho rozsahu, v rámci oznámení EIA vypracován odborný posudek firmou Studio B&M, Bukáček&Miklová, posudek zpracoval Ing. Roman Bukáček v 05/2011. Tento posudek je v plném rozsahu včetně rozsáhlé fotodokumentace a mapových příloh uveden v příloze tohoto oznámení, zde uvádíme pouze jeho shrnutí a závěry. Zákon č.114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny stanoví v §12: „Krajinný ráz, kterým je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti, je ochráněn před činností sniţující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu, zejména umísťování a povolování staveb, mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonické měřítko a vztahy v krajině.“ Krajinný ráz závisí v prvé řadě na trvalých ekologických podmínkách a ekosystémových reţimech krajiny. V těchto rámcích je krajinný ráz dotvářen (krajiny přírodní) aţ vytvářen (krajiny antropicky přeměněné) lidskou činností a ţivotem lidí v nich. Krajinný ráz je tedy výsledkem lidské činnosti v určitých přírodních podmínkách. Krajinný ráz je vytvářen souborem typických přírodních a člověkem vytvářených znaků, které jsou lidmi vnímány a určitý prostor pro ně identifikují. Typické znaky krajinného rázu tedy vytváří obraz dané krajiny. Vliv posuzovaného záměru „Obytný soubor „Letňany Sever“ na estetické kvality území a krajinný ráz Pro kaţdou z charakteristik krajinného rázu (přírodní, kulturní, historická) v dotčeném prostoru (DoKP) je třeba specifikovat markantní znaky, které se nejsilněji uplatňují v krajinném rázu – je to prostá přítomnost objektů a jevů a jejich uplatnění: identifikovat důleţité rysy a znaky hodnocené krajiny, které ji definují, identifikovat důleţité znaky uplatňujících se sídel nebo jednoho sídla, identifikovat důleţité rysy prostorových vztahů a měřítka krajiny. Znaky přírodní charakteristiky mohou tkvět v přítomnosti, charakteru, struktuře a vizuálním projevu následujících prvků a jevů: reliéf, lesy, porostní pláště okrajů lesů, rozptýlená dřevinná zeleň, louky, mokřady, vodní toky, vodní nádrţe a jezera břehové porosty, vodní plochy. Přítomnost přírodních hodnot v dotčeném krajinném prostoru je téţ zpravidla indikována přítomností přírodních cenností, chráněných zákonem (rezervace, památky). Znaky kulturní a historické charakteristiky mohou tkvět v přítomnosti, charakteru, struktuře a vizuálním projevu následujících prvků a jevů: místa kulturněhistorického a duchovního významu, stavby a stavební soubory dokládající historický vývoj a vyuţití krajiny, struktura osídlení a urbanistická struktura sídel, obraz sídla, kulturně - historický význam zástavby, zapojení sídla do přírodního rámce. Přítomnost pozitivních hodnot v dotčeném krajinném prostoru je téţ indikována přítomností architektonických a památkových hodnot.


193


Estetické hodnoty krajiny jsou spoluvytvářeny prostorovými vztahy a uspořádáním krajinné scény (prostorová skladba a charakter prostorů, konfigurace a charakter prvků, rozlišitelnost) harmonií vztahů a měřítka. Znaky prostorových vztahů a uspořádání krajinné scény mohou tkvět v přítomnosti, charakteru, struktuře a vizuálním projevu následujících prvků a jevů: mozaika krajinných sloţek, plošná struktura krajiny, liniová struktura krajiny, bodová struktura krajiny, barevnost v krajinné scéně, kontrast hranic krajinných sloţek, geometrizace krajinných sloţek, horizonty a prostorové vymezení krajinné scény. Přítomnost pozitivních hodnot v dotčeném krajinném prostoru je téţ indikována přítomností některých specifických hodnot prostorového uspořádání krajiny (mozaika krajiny – rytmické střídání ploch, horizont). Znaky harmonických vztahů v krajině a harmonického měřítka jsou vyjádřeny zejména v souladu lidských činností v krajině, tedy v souladu znaků a jevů přírodní charakteristiky na jedné straně a kulturní a historické charakteristiky na straně druhé. Dále tkví v souladu měřítka celku a měřítka jednotlivých prvků, ve formách prostorů a v zastoupení přírodních a přírodě blízkých sloţek a prvků krajiny. Kaţdému znaku jsou dány vlastnosti, které definují jejich míru uplatnění – význam (zásadní, spoluurčující, doplňkový), projev (pozitivní, neutrální, negativní) a cennost (jedinečné, význačné, běţné) Významem rozumíme určitý podíl znaku nebo hodnoty v celkovém výrazu krajiny. Význam stanovujeme ve třech stupních podle následující stupnice: I.

Zásadní – dává vymezení oblasti nebo místa, odlišuje jej od okolních

II.

Spoluurčující - dává základní obsah vymezené oblasti či místu

III.

Doplňující – je nezanedbatelný, působí však jako doplňující prvek

Klasifikace pozitivních a negativních projevů1 znaků, které byly identifikovány v dotčeném krajinném prostoru (DoKP). Kaţdý identifikovaný znak, krom toho, ţe má určitý podíl na výrazu dané krajiny, se vyznačuje projevem. Projev můţe být pozitivní, tzn. ţe daná charakteristika působí v celkové krajinné scéně kladně, nebo negativní, příp. neutrální. Určení projevu je velmi důleţité pro následné vyhodnocení charakteristik. Negativní projev je stanovován těm znakům, které svou přítomností působí rušivě v celkové krajinné scéně, jsou z nějakého důvodu nepřijatelné, cizorodé, narušují dílčím způsobem harmonické vztahy a měřítko, stírají pozitivní vnímání částí krajiny apod. Klasifikace cennosti znaků, které byly identifikovány v dotčeném krajinném prostoru (DoKP). Identifikované znaky nemají z hlediska obdoby stejnou cennost. Některé z nich můţeme proto označit jako jedinečné, jiné jako význačné nebo běţné. Pozn.: Je zřejmé, ţe zásahy do jedinečných hodnot nebo jejich degradace budou povaţovány za konfliktnější neţ zásahy do znaků a hodnot, které takovou cennost nemají. Pro přehlednost hodnocení byl vytvořen výčet znaků všech tří charakteristik podílejících se na obou hodnotách krajinného rázu. Dále byly vyhodnoceny a zaznamenány do přiloţené tabulky znaky, které by mohly být realizací stavby ovlivněny a stanovena míra tohoto ovlivnění. Vlastnosti jednotlivých znaků jsou pak vyjádřeny dle následujícího klíče:


194


Význam: zásadní, spoluurčující, doplňující Projev: negativní (-), pozitivní (+), neutrální (0) Cennost: běţný, význačný, jedinečný Hodnotící tabulky DoKP jsou uvedeny v kapitole 8.2. posudku vlivu na krajinný ráz v příloze tohoto oznámení. Základním cílem ochrany krajinného rázu je zachování zákonem deklarovaných pozitivních hodnot. Pro kaţdý vymezený prostor jde o vyjádření: zda je zachována estetická hodnota krajinného rázu hodnoceného území zda je zachována přírodní hodnota krajinného rázu hodnoceného území zda je brán ohled na zachování významných krajinných prvků, zda je brán ohled na zachování zvláště chráněných území, zda je brán ohled na zachování kulturních dominant krajiny, zda je brán ohled na zachování harmonického měřítka krajiny zda je brán ohled na zachování harmonických vztahů v krajině zda není v rozporu s ochrannými podmínkami přírodního parku či památkové zóny a rezervace stanovenými vyhláškou Jednotlivé vlivy záměru na krajinný ráz jsou shrnuty v následujícím textu rozčleněném na body dle metodiky AOPK. Vliv záměru na Ochranné podmínky oblastí a míst krajinného rázu Prostor náleţí pod územní plán hlavního města Prahy, kde byly v rámci pořizování územně analytických podkladů (ÚAP) hlavního města Prahy vymezeny oblasti a místa krajinného rázu. Prostor dle těchto ÚAP leţí ve vymezené oblasti č. 21 - Letňanská pláň a 23 - Kbelská pláň. Záměr je situován do území oblasti Letňanská pláň, a vymezený DoKP zahrnuje část sousední oblasti Kbelská pláň. Hodnocení: Záměr není v kolizi se ţádnými zásadami ani ochrannými podmínkami v oblasti, neboť pro daný prostor stanoveny nejsou. Vliv záměru na pozitivní hodnoty krajinného rázu DoKP Hodnocení: Záměr je situován do okraje urbanizovaného prostoru Letňan a Čakovic do prostoru stávajícího pole, v jehoţ okrajích jsou v současné době z jedné strany zahrádkářské kolonie, ze strany druhé výrobní komplex s halovými objekty továrny AVIA. Uvnitř prostoru jsou drobná lada a drobná zástavba. Záměr představuje rozsahem velkou výstavbu rodinných a bytových domů, která jednoznačně ovlivní charakter okraje sídla. Realizace záměru můţe mít vliv na některé znaky, které vyváří estetickou a přírodní hodnotu krajinného rázu. Ta je však v místa značně potlačena stávající zástavbou, které se charakter nově navrhované nijak nevymyká.


195


Vliv záměru na identifikované znaky krajinného rázu Hodnocení: Srovnáme-li záměr s existujícími uvedenými vymezeného prostoru, pak dojdeme k závěru,:

znaky

krajinného

rázu

1. ţe dojde k mírnému vlivu na přírodní hodnotu krajinného rázu potlačením objektů přírodní povahy (mimolesní zeleň tvořící doprovázející polní cestu podél ohrady továrního komplexu Avia a v okraji stávajícího pole, lada se zelení a travinami v okraji plochy navazující na zahrádkářské kolonie, sady a zeleň zahrádek. 2. ţe k ovlivnění estetické hodnoty můţe dojít jen v případě, ţe budeme povaţovat ornou v okrajích sídla za objekt vytvářející estetickou hodnotu, ta je však značně poničena scelením do bloků a značnou geometrizací navazující agrární krajiny. 3. ţe vzhledem ke značnému potlačení harmonického měřítka i harmonických vztahů v krajině dojde realizací záměru k únosnému k umocnění tohoto faktu. K určité změně ve vztazích dojde díky odstranění zahrádkářské kolonie, která v sobě nese místo rekreačního charakteru. 4. ţe jsou respektovány kulturní dominanty, neboť záměr nenarušuje prostor uplatnění ţádné kulturní dominanty. 5. ţe jsou respektovány významné krajinné prvky, zvláště chráněná území. Na základě vyhodnocení znaků území a jejich vazeb a vztahů se ukazuje, ţe záměr neovlivní neúnosně stávající pozitivní hodnoty krajinného rázu tím, ţe potlačí uplatnění nebo je odstraní typické znaky jednotlivých charakteristik území. Hodnocení vlivu záměru na krajinný ráz vymezeného DoKP z pohledu ochrany pozitivních hodnot daného území Následující tabulka uvádí souhrnné vyhodnocení vlivu na uvedené hodnoty krajinného rázu ve smyslu §12 zákona č. 114/92 Sb. v úplném znění: Vliv na hodnoty krajinného rázu:

DoKP

zachování estetické hodnoty krajinného rázu

X

zachování přírodní hodnoty krajinného rázu

XX

zachování významných krajinných prvků

0

zachování zvláště chráněných území

0

zachování kulturních dominant krajiny

0

zachování harmonického měřítka krajiny

0


196


zachování harmonických vztahů v krajině

X

ohledu na území přírodních parků a památkových zón a rezervací jako prostorů zvýšené estetické a přírodní hodnoty krajinného rázu

0

Legenda vlivu: 0 - žádný, X – mírný, XX – únosný, XXX - na hranici únosnosti, XXXX - neúnosný

Hodnocení vlivu záměru na krajinný ráz z pohledu širších územních vztahů Záměr se projeví především v bezprostředním okolí. Z dálkových pohledů se téměř neuplatní, vyjma drobných několika průhledů ze zastavěného území Kbelů a Čakovic a jejich okrajů. V tomto případě dojde k pohledově nevýznamné změně posunutí „čela“ zástavby urbanizovaných prostorů Letňan a Čakovic. Vzhledem k převaţující podlaţnosti záměru, která je niţší neţ navazující zástavba sídlišť v Letňanech nelze očekávat vznik výrazné neţádoucí dominanty v území. Závěrečné stanovisko odborného posudku vlivu záměru na krajinný ráz Cílem práce bylo posouzení vlivu uvedeného záměru výstavby obytného souboru „Letňany Sever“ v místě stávajícího pole v okraj zástavby Letňan a Čakovic v k.ú. Letňany na krajinný ráz ve smyslu ustanovení §12 zákona č. 114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny. Za tímto účelem byl na základě analýzy vztahů v krajině a vizuálního uplatnění záměru v krajině vymezen dotčený krajinný prostor (DOKP), ve kterém lze předpokládat ovlivnění hodnot krajinného rázu a tento byl vyhodnocen z pohledu jeho širších územních vztahů. Prostor určený k výstavbě představuje v současné době převáţně ornou zorněnou do uceleného bloku, v jejíchţ okrajích je z jedné strany průmyslový areál Avia, ze strany druhé zahrádkářské kolonie s lady v okrajích s náletovými dřevinami. Jak ukazuje předcházející rozbor celého území vymezeného DoKP, neovlivní záměr v neúnosné míře ţádnou z charakteristik vytvářejících estetickou či přírodní hodnotu, nezasáhne do dominant krajiny ani nezmění v krajině harmonické vztahy a měřítko. Mírně bude ovlivněna přírodní hodnota krajinného rázu, která bude potlačena nově urbanizovaným územím. Z tohoto důvodu lze doporučit respektování stávající mimoletní zeleně, kdy kvalitní prostory se vzrostlými dřevinami budou zachovány a začleněny do zástavby. Záměr sám o sobě se uplatní díky zachování výšek jednotlivých hmot nepřesahujících výšku stávající zástavby pouze v daném místě a v v dílčích průhledech z okolních zastavěných prostorů. Z hlediska zachování hodnot krajinného rázu ve smyslu ustanovení §12 zákona č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny lze konstatovat, ţe realizací uvedeného záměru nedojde k neúnosnému sníţení hodnot krajinného rázu. Na základě uvedených skutečností lze konstatovat únosný vliv uvedeného záměru na krajinný ráz místa ve smyslu citovaného zákona.


197


Vlivy na rekreační využití krajiny Výstavba obytného souboru nebude mít významný vliv na rekreační vyuţití krajiny. Obyvatelé bytových domů mohou pro rekreaci vyuţívat blízké zelené plochy v širším okolí.

D.I.9

VLIVY NA HMOTNÝ MAJETEK A KULTURNÍ PAMÁTKY

Vliv na budovy, architektonické a archeologické památky a jiné lidské výtvory Výstavbou obytného souboru „Letňany Sever nebudou nepříznivě ovlivněny ţádné další budovy ani architektonické a archeologické památky nebo jiné lidské výtvory nacházející se v okolí. Pozemky určené pro navrhovaný záměr jsou vyuţívány převáţně pro zemědělské účely jako pole, v menší části pak jako zahrádkářská osada a kynologický klub – na pronajatých pozemcích. Ochrana případných archeologických nálezů bude zajištěna v souladu s § 22 (o náleţitostech provádění archeologických výzkumů) a 23 zákona č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči.

D.II.

KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA VLIVŮ ZÁMĚRU NA ŢIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Z HLEDISKA JEJICH VELIKOSTI A VÝZNAMNOSTI A MOŢNOSTI PŘESHRANIČNÍCH VLIVŮ

Vliv na dopravu Záměr spočívá ve výstavbě obytného souboru „Letňany Sever“ zahrnujícího výstavbu rodinných domů, viladomů, sportovního centra, bytových a polyfunkčních domů. Areál bude dopravně napojen na komplexně zrekonstruovanou kapacitní městskou komunikaci Veselskou, která svými parametry bude plně dostačující pro zajištění dopravní obsluţnosti posuzovaného areálu i okolních obytných domů (Rezidence Veselská a dalších), které na ni budou dopravně napojeny. Jedním z dúvodů probíhající rekonstrukce této komunikace je právě připravovaná bytová výstavba, která je plně v souladu s územním plánem města i strategií rozvoje Prahy, jak bylo v tomto oznámení opakovaně zdůtrazńováno. Pro obyvatele i návštěvníky bytových domů budou zřízena parkovací místa v počtu, který je v souladu s vyhláškou města Prahy. Lokalita je velmi dobře obsluhována městskou hromadnou dopravou s návazností na linky metra. Vyuţít lze i ţelezniční dopravu v blízké ţelezniční stanice, ţelezniční trať je součástí integrované dopravy systému ROPID. Počet jízd osobních automobilů byl stanoven na základě zkušeností z obdobné výstavby. V noční době lze očekávat maximálně 10 % jízd.


198


Z výsledků rozptylové studie a hlukové studie, které jsou uvedeny v příloze tohoto oznámení, je doloţeno, ţe tento počet jízd se v daném území na zatíţení komunikací významněji neprojeví a nebude představovat znatelný nárůst hladin hluku a imisí u obytné zástavby. Vliv navazujících souvisejících staveb a činností Realizace záměru nevyvolá ţádné související stavby s výjimkou vybudování přípojek inţenýrských sítí. Přednostně bude vybudována také obsluţná komunikace. Vliv na rozvoj navazující infrastruktury Stavba nebude mít ţádný zásadní vliv na rozvoj navazující infrastruktury. V rámci výstavby bytových domů obytného souboru Letňany Sever bude vybudována s předstihem nová obsluţná komunikace napojená na veselskou ulici.. Vliv na estetické kvality území Z urbanisticko – kompozičního hlediska navrţený pozemek vytváří vhodný doplněk ke stávající zástavbě a svými rozsáhlými plochami zeleně včetně výsadby stromů přispěje ke vzniku zajímavá místní dominanty. Vliv na rekreační vyuţití krajiny Nepředpokládá se ţádný významnější vliv na rekreační vyuţití krajiny. Biologické vlivy Stavba nebude mít ţádné vedlejší biologické vlivy na prostředí. Moţnost přeshraničních vlivů Vzhledem k poloze zájmové lokality a rozsahu záměru přeshraniční vlivy z hlediska dopadu na stav ţivotního prostředí nenastanou. Shrnutí vlivu výstavby a provozu stavby na strukturu a funkční vyuţití území je uvedeno v následující tabulce: Vlivy stavby na strukturu a funkční vyuţití území: Vlivy

Typ ovlivnění

Odhad významnosti vlivů

Pojezdy při výstavbě

přímé, krátkodobé

minimální nepříznivý vliv, zmírňující opatření jsou dostupná

Doprava při provozu

přímé

minimální nepříznivý obytnou zástavbu


199

vliv

na

stávající


D.III.

CHARAKTERISTIKA ENVIROMENTÁLNÍCH RIZIK MOŢNÝCH HAVÁRIÍCH A NESTANDARDNÍCH STAVECH

PŘI

Moţnosti vzniku havárií Obecně nelze moţnost vzniku havárií nebo nestandardních stavů nikdy zcela vyloučit, je však třeba stavbu řešit tak, aby byl negativní dopad těchto havárií minimalizován. Pro případ těchto událostí je vypracován havarijní plán, jehoţ dodrţení zajistí rychlou evakuaci osob a bude minimalizovat následky na zdraví i škody na majetku a ţivotním prostředí. Mezi havarijní a nestandardní stavy patří zejména tyto události: poţár, poruchy vodovodu a kanalizace, výpadky elektrického proudu, dopravní havárie, úniky ropných látek, teroristický útok, loupeţný útok, vloupání, vytopení vodou, zásah blesku, únik zemního plynu, porucha vzduchotechniky a chlazení a další. Vzhledem k charakteru stavby – rodinné, bytové domy a polyfunkční domy – je pravděpodobnost vzniku havarijních stavů minimální. Maximální snahou investora je takovýmto stavům předcházet. Dopady na okolí Při dodrţení běţných bezpečnostních opatření podle platných norem a předpisů je pravděpodobnost havárie a následné dopady na okolí velmi nízká. V areálu bytového domu nebudou pouţívány látky, které jsou dle platné legislativy zařazeny mezi nebezpečné látky.


200


D.IV.

CHARAKTERISTIKA OPATŘENÍ K PREVENCI, VYLOUČENÍ, SNÍŢENÍ, POPŘÍPADĚ KOMPENZACI NEPŘÍZNIVÝCH VLIVŮ NA ŢIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Územně plánovací opatření Dle stanoviska stavebního úřadu pro Prahu 18 – Letňany je uvaţovaná stavba Obytný soubor „Letňany Sever“ v Praze 18 – Letňanech v souladu s platnou územně plánovací dokumentací hlavního města Prahy. Technická opatření Opatření technického rázu bude muset být provedena celá řada, v předkládaném oznámení jsou stanoveny pouze rámcově, detailně budou rozpracována a řešena v projektu ke stavebnímu povolení a kolaudace. Technická opatření pro ochranu vod: Všechny mechanismy, které se budou pohybovat na staveništi, musí být v dokonalém technickém stavu, nezbytné bude je kontrolovat především z hlediska moţných úkapů ropných látek. Dodrţovat platný kanalizační řád města. Technická opatření pro ochranu půdy: Během výstavby omezit negativní vlivy způsobené pojezdy stavební techniky a provozem staveniště. Zabezpečit dobrý stav stavební techniky, mechanismy odstavovat na nepropustné ploše. Technická opatření pro ochranu ovzduší: Negativní vlivy při výstavbě minimalizovat vhodnou organizací práce, volbou technologie a maximálním zkrácením doby výstavby. Sníţit prašnost při výstavbě kropením a čištěním staveniště a komunikací v nejbliţším okolí (detailněji je tato problematika řešena v rozptylové studii a v kapitole D.I.2 Vlivy na ovzduší). Technická opatření na ochranu před hlukem: Během výstavby pouţívat techniku, která bude v dobrém stavu a bude splňovat poţadavky nařízení vlády č.9/2001 Sb. v platném novelizovaném znění Během provozu dodrţovat veškeré poţadavky nařízení vlády č.148/2006 Sb.


201


Ostatní opatření: Celý proces výstavby zajišťovat organizačně tak, aby maximálně omezoval moţnost narušení faktorů pohody, a to zejména v nočních hodinách a ve dnech pracovního klidu. Ke kolaudaci předloţit doklad o smluvním zajištění odvozu komunálního odpadu oprávněnou firmou. Preventivní opatření Elektroinstalace bude navrţena dle platných norem, hlavní vypínače elektrického proudu budou označeny bezpečnostními tabulkami . Ochrana proti účinkům statické a atmosférické elektřiny bude řešena uzemněním a hromosvodem. Stavební práce budou prováděny ve shodě se souvisejícími ČSN, předpisy a vyhláškami. Provádět pravidelné kontroly vodovodu, kanalizace, kotelny, vzduchotechniky a jiných technických zařízení. K objektům bude umoţněn příjezd poţárních vozidel, instalace automatického systému signalizace a samočinného hašení poţáru, součástí projektové dokumentace bude i technická zpráva poţární ochrany. Bezpečnost provozu (dopravy) bude zajištěna vhodným dopravním značením. Budou se provádět pravidelné revize elektrických zařízení dle platných norem. Následná opatření Následná opatření při případné havárii budou specifikována v příslušných havarijních řádech. S těmito řády budou seznámeni všichni obyvatelé domu.

D.V.

CHARAKTERISTIKA POUŢITÝCH METOD PROGNÓZOVÁNÍ A VÝCHOZÍCH PŘEDPOKLADŮ PŘI HODNOCENÍ VLIVŮ

Při hodnocení vlivu záměru Obytný soubor „Letňany Sever“ byly pouţity podklady vyjmenované v seznamu pouţitých podkladů tohoto Oznámení. Při hodnocení bylo pouţito standardních metod a dostupných vstupních informací. Pouţitá metodika je zmíněna v rámci příslušných odborných kapitol a u obsáhlejších zpráv v přílohách. Jednotlivé vlivy na ţivotní prostředí byly hodnoceny v porovnání s normovanými limity, které jsou obsaţeny v právních předpisech pro sloţky ţivotního prostředí. V oborech, u nichţ normované limity nejsou stanoveny, je předpokládaný dopad verbálně zhodnocen. Základním podkladem byl rozpracovaný projekt k územnímu řízení, vypracovaný generálním projektantem stavby - Stavební projekce architekt Mašek s.r.o. na uvedenou stavbu. Zdrojem informací pro vypracování oznámení byla i LI-VI Praha, spol. s r.o.

202


konzultace se zástupci projektové organizace, investora a veřejnoprávních orgánů i prohlídka místa stavby, měření hluku, rešerše a posudky. Právní normy: Zákon č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ţivotní prostředí ve znění zákona č.93/2004 Sb., 163/2006 Sb., č.186/2006 Sb., č.216/2007 Sb., č.128/2008 Sb., č.223/2009 Sb., č.227/2009 a č.436/2010 Sb.(úplné znění pod č.49/2010 Sb.) Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění zákonů č. 521/2002 Sb. č. 92/2004 Sb. a č. 186/2004 Sb., č.695/2004 Sb., č.180/2005 Sb., č.385/2005 Sb., č.444/2005 Sb. (úplné znění vyhlášeno zákonem č.472/2005 Sb.), v aktuálním znění. Nařízení vlády č.597/2006 Sb., o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší Vyhláška č. 12/2009 Sb., o stanovení postupu zjišťování, vykazování a ověřování mnoţství emisí skleníkových plynů a formuláře ţádosti o vydání povolení k emisím skleníkových plynů Vyhláška č.13/2009 Sb., o stanovení poţadavků na kvalitu paliv pro stacionární zdroje z hlediska ochrany ovzduší Nařízení vlády č. 351/2002 Sb., kterým se stanoví závazné emisní stropy pro některé látky znečišťující ovzduší a způsob přípravy a provádění emisních inventur a emisních projekcí, ve znění nařízení vlády č. 417/2003 Sb. Nařízení vlády č. 146/2007 Sb., o emisních limitech a dalších podmínkách provozování spalovacích stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší ve znění nařízení vlády č.476/2009 Sb. Nařízení vlády č. 615/2006 Sb., o stanovení emisních limitů a dalších podmínek provozování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší, ve znění nařízení vlády č.475/2009 Sb. Nařízení vlády č. 354/2002 Sb., kterým se stanoví emisní limity a další podmínky pro spalování odpadu, ve znění nařízení vlády č. 206/2006 Sb. Vyhláška č.12/2008 Sb. o stanovení postupu zjišťování, vykazování a ověřování mnoţství emisí skleníkových plynů a formuláře ţádosti o vydání povolení k emisím skleníkových plynů Vyhláška č.13/2008 Sb. o stanovení poţadavků na kvalitu paliv pro stacionární zdroje z hlediska ochrany ovzduší Vyhláška č.205/2009 Sb., o zjišťování emisí ze stacionárních zdrojů a provedení některých dalších ustanovení zákona o ovzduší Nařízení vlády č. 206/2006 Sb., kterým se stanoví emisní limity a další podmínky pro spalování odpadu, (mění nařízení vlády č. 354/2002 Sb.) Vyhláška č. 337/2010 Sb., o emisních limitech a dalších podmínkách provozu ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší emitujících a uţívajících těkavé organické látky a o způsobu nakládání s výrobky obsahujícími těkavé organické látky. Vyhláška MŢP č. 362/2006 Sb., o způsobu stanovení koncentrace pachových látek, přípustné limity ohroţování zápachem a způsob jejího zjišťování Vyhláška Ministerstva ţivotního prostředí č. 553/2002 Sb., kterou se stanoví LI-VI Praha, spol. s r.o.

203


hodnoty zvláštních imisních limitů znečišťujících látek, ústřední regulační řád a způsob jeho provozování včetně seznamu stacionárních zdrojů podléhajících regulaci, zásady pro vypracování a provozování krajských a místních regulačních řádů a způsob a rozsah zpřístupňování informací o úrovni znečištění ovzduší veřejnosti, ve znění vyhlášek č.42/2005 Sb. a 373/2009 Sb. Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákonů č. 254/2001 Sb. , č. 274/2001 Sb., č. 13/2002 Sb. , č. 76/2002 Sb.,č. 86/2002 Sb., č.120/2002 Sb., č.309/2002 Sb., č. 320/2002 Sb., č. 274/2003 Sb., č. 356/2003 Sb.,č. 167/2004 Sb., č. 326/2004 Sb. a č. 562/2004 Sb., č.125/2005 Sb., č.253/2005 Sb., č.381/2005 Sb., č.444/2005 Sb. (úplné znění vyhlášeno zákonem č. 471/2005 Sb.) ve znění zákonů č. 59/2006 Sb., č.74/2006 Sb., č.186/2006 Sb., č.189/2006 Sb., č.222/2006 Sb., č. 264/2006 Sb., č. 342/2006 Sb., č.110/2007 Sb., č.296/2007 Sb.., č.124/2008 Sb., č.130/2008 Sb., č.274/2008 Sb., č.41/2009 Sb., č.227/2009 Sb., č.281/2009 Sb. a č.301/2009 Sb. Nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Vyhláška č. 139/2009 Sb., o omezení nebezpečných chemických látek a nebezpečných chemických přípravků Vyhláška č. 540/2006 Sb., kterou se mění vyhláška č.221/2004 Sb., kterou se stanoví seznamy nebezpečných chemických látek a nebezpečných chemických přípravků, jejichţ uvádění na trh je zakázáno nebo jejichţ uvádění na trh, do oběhu nebo pouţívání je omezeno, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů (nabyl účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení ČR k EU v platnost), ve znění zákonů č.186/2004 Sb.,č.125/2005 Sb., a č.345/2005 Sb. (úplné znění vyhlášeno zákonem č.440/2008 Sb.) ve znění zákona č.227/2009 Sb., č.281/2009 Sb. a zákona č. 371/2009 Sb. Vyhláška č.232/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů týkajících se klasifikace, balení a označování nebezpečných chemických látek a chemických přípravků ve znění pozdějších předpisů vyhláška č.28/2007 Sb., č.389/2008 Sb. Vyhláška č.234/2004 Sb., o moţném pouţití alternativního nebo jiného odlišného názvu chemické látky v označení nebezpečného chemického přípravku a udělování výjimek na balení a označování nebezpečných chemických látek a chemických přípravků Vyhláška č.28/2007 Sb., kterou se mění vyhláška č. 232/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů, týkající se klasifikace, balení a označování nebezpečných chemických látek a chemických přípravků, ve znění vyhlášky č. 369/2005 Sb. Vyhláška č. 139/2009 Sb., o omezení nebezpečných chemických látek a nebezpečných chemických přípravků Vyhláška č. 219/2004 Sb., o zásadách správné laboratorní praxe, ve znění vyhlášky č.279/2005 Sb.


204


Vyhláška č. 450/2005 Sb., o náleţitostech nakládání se závadnými látkami a náleţitostech havarijního plánu, způsobu a rozsahu hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků Vyhláška č.139/2009 Sb., o omezení nebezpečných chemických látek a nebezpečných chemických přípravků Zákon č. 59/2006 Sb., o prevenci závaţných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky a o změně zákona č.258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů a č.320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů souvisejících s ukončením činnosti okresních úřadů, ve znění pozdějších předpisů (zákon o prevenci závaţných havárií) ve znění pozdějších předpisů č.362/2007 Sb., č. 227/2009 Sb., č. 281/2009 Sb. a č.488/2009 Sb. Zákon č.488/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 59/2006 Sb., o prevenci závaţných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky a o změně zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závaţných havárií), ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákonů č. 477/2001 Sb., č. 76/2002 Sb., č. 275/2002 Sb., č. 320/2002 Sb., č. 356/2003 Sb. (nabyl účinnosti s nabytím účinnosti zákona č. 356/2003 Sb.), č. 167/2004 Sb., č.188/2004 Sb., č. 317/2004 Sb. a č.7/2005 Sb. (úplné znění vyhlášeno zákonem č.106/2005 Sb.) ve znění zákona č. 444/2005 Sb., č. 186/2006 Sb., č.222/2006 Sb., č. 314/2006 Sb. a 154/2010 Sb. Vyhláška MŢP č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví katalog odpadů, seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů (Katalog odpadů) ve znění vyhlášky pozdějších předpisů č. 503/2004 Sb.,č.168/2007 Sb., a č.374/2008 Sb. Vyhláška č.41/2005 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva ţivotního prostředí č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady Vyhláška č.95/2006 Sb., kterou se stanoví seznam odpadů, na které se vztahuje postup podle § 55 odst. 2 zákona č. 185/2001 Sb. Zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a o omezení znečištění, o integrovaném registru znečišťování a změně některých zákonů (zákon o integrované inspekci), ve znění zákonů č. 521/2002 Sb., č. 437/2004 Sb., č.695/2004 Sb., č. 444/2005 Sb., č. 222/2006 Sb., úplné znění vyhlášeno pod č. 435/2006 Sb. Vyhláška č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu při provádění biologických expozičních testů a náleţitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli Nařízení vlády č. 9/2002 Sb., kterým se stanoví technické poţadavky na výrobky z hlediska emisí hluku, ve znění nařízení vlády č. 342/2003 Sb. a nařízení č. 198/2006 Sb. Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění


205


zákonů č. 477/2001 Sb., č. 76/2002 Sb., č. 275/2002 Sb., č. 320/2002 Sb., č. 356/2003 Sb. (nabyl účinnosti s nabytím účinnosti zákona č. 356/2003 Sb.), č. 167/2004 Sb., č.188/2004 Sb., č. 317/2004 Sb. a č.7/2005 Sb. (úplné znění vyhlášeno zákonem č.106/2005 Sb.) ve znění zákona č. 444/2005 Sb., č. 186/2006 Sb., č.222/2006 Sb., č. 314/2006 Sb. a 154/2010 Sb. Vyhláška MŢP č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví katalog odpadů, seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů (Katalog odpadů) ve znění vyhlášky pozdějších předpisů č. 503/2004 Sb.,č.168/2007 Sb., a č.374/2008 Sb. Vyhláška č.41/2005 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva ţivotního prostředí č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady Vyhláška č.95/2006 Sb., kterou se stanoví seznam odpadů, na které se vztahuje postup podle § 55 odst. 2 zákona č. 185/2001 Sb. Vyhláška Ministerstva ţivotního prostředí č.383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady ve znění vyhlášek č.41/2005 Sb., č.297/2005 Sb., č.353/2005 Sb. a č.61/2010 Sb. Vyhláška č.168/2007 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva ţivotního prostředí č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů (Katalog odpadů), ve znění vyhlášky č. 503/2004 Sb. Vyhláška č.95/2006 Sb., kterou se stanoví seznam odpadů, na které se vztahuje postup podle § 55 odst. 2 zákona č.185/2001 Sb. Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákonného opatření předsednictva ČNR č. 347/1992 Sb., zákonů č.289/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 3/1997 Sb., č.16/1997 Sb., č.123/1998 Sb., č. 161/1999 Sb., č. 238/1999 Sb., č. 132/2000 Sb., vyhlášky č.216/2001 Sb., zákonů č. 254/2001 Sb., č. 76/2002 Sb., č. 320/2002 Sb. , č. 100/2004 Sb., č. 168/2004 Sb. a č.218/2004 Sb. (úplné znění vyhlášeno zákonem č. 460/2004 Sb.) ve znění zákonů č.287/2005 Sb., č.444/2005 Sb., č.186/2006 Sb. a č.222/2006 Sb., č.96/2007 Sb., č.141/2007 Sb. a č. 349/2009 Sb. Vyhláška č.141/2007 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva ţivotního prostředí České republiky č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, ve znění vyhlášek č. 105/1997 Sb., č.200/1999 Sb., č. 85/2000 Sb., č. 190/2000 Sb., č.116/2004 Sb., č.381/2004 Sb., č.573/2004 Sb., č.574/2004 Sb., č.452/2005 Sb., č.175/2006 Sb., č.425/2006 Sb., č.96/2007 Sb., č.141/2007 Sb., a č. 267/2007 Sb. Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákonů č. 10/1993 Sb. a č.98/1999 Sb. (úplné znění zákon č. 231/1999 Sb.) , ve znění zákonů č. 76/2002 Sb., č. 320/2002 Sb.,č. 444/2005 Sb., č. 186/2006 Sb., č. 222/2006 Sb. Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákonů č.76/2002 Sb., č.320/2002 Sb., č.274/2003 Sb., č.20/2004 Sb.,


206


č.413/2005 Sb., č.444/2005 Sb., č.186/2006 Sb., č.222/2006 Sb., a č. 342/2006 Sb. Zákon č.150/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů Nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náleţitosti povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech (nabyl účinnosti dnem 1.března 2003 s výjimkou § 6 odst. 11, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2008), ve znění nařízení vlády č.229/2007 Sb. Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči ve znění zákona č.242/1992 Sb. Zákon č. 183/2006 Sb.,o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) Vyhláška č.137/1998 Sb., o obecných technických poţadavcích na výstavbu, ve znění vyhlášky č. 502/2006 Sb. Vyhláška č.398/2009 Sb., o obecných technických poţadavcích zabezpečujících bezbariérové uţívání staveb Vyhláška č.195/2007 Sb., kterou se stanoví rozsah stanovisek k politice územního rozvoje a územně plánovací dokumentaci, závazných stanovisek při ochraně zájmů chráněných zákonem č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů, a podmínky pro určení energetických zařízení Vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb Vyhláška č.500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti Vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných poţadavcích na vyuţití území Vyhláška č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a územního opatření Vyhláška č. 526/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona ve věcech stavebního řádu Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci Pouţitá literatura: Znečištění ovzduší a atmosférická depozice v datech Česká republika –2008, ČHMÚ Praha 2009 Územní plán hlavního města Prahy Metodika SYMOS 1997 (ČHMÚ), "Systém modelování stacionárních zdrojů" Sdělení odboru ochrany ovzduší MŢP č.36 – Emisní faktory pro motorová vozidla Webové stránky města Prahy, městských částí Letňany a Čakovice, ČHMÚ, MŢP a další Farkač J., Král D., Škorpík M. (2005): Černý a červený seznam ohroţených druhů České republiky: Bezobratlí. AOPK ČR. Praha Hudec, K., Šťastný, K. a kol. (2005): Fauna ČR. Ptáci – Aves 2/I, 2/II, Academia, Praha. LI-VI Praha, spol. s r.o.

207


Chytrý M., Kučera T., Kočí M. (2001):Katalog biotopů České republiky. AOPK ČR. Praha. Kubát K., Hrouda L., Chrtek J. jun., Kaplan Z., Kirschner J., Štěpánek J. eds. (2002): Klíč ke květeně ČR. Academia. Praha Procházka F. a kol. (2001): Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky (stav v roce 2000). Praha. Šťastný K., Bejček V., Hudec K. (2006):Atlas hnízdního rozšíření ptáků v ČR v letech 2001-03. Aventinum Praha. V následující tabulce jsou v souhrnu uvedeny konkrétní pouţité metody a základní údaje potřebné při hodnocení vlivů. Metody pouţité při hodnocení vlivů stavby: Vliv

Metoda hodnocení

Základní podklady

Imisní zatíţení z dopravy

Modelový výpočet, rozptylová studie

emisní faktory MEFA 2002, dopravní zátěţ

Hluk z provozu a dopravy

Měření, modelový výpočet

Podklady od projektanta a investora

Fauna

Místní šetření

Literární podklady

Flóra

Místní šetření

Literární podklady

Vliv na jakost vod

Bilanční výpočet splaškových odpadních vod

Mnoţství vypouštěných vod, znečištění odpadních vod

Vliv na půdu

Bilance

Podklady od projektanta a investora


208


D.VI.

CHARAKTERISTIKA NEDOSTATKŮ VE ZNALOSTECH A NEURČITOSTI, KTERÉ SE VYSKYTLY PŘI ZPRACOVÁNÍ DOKUMENTACE

Míra neurčitosti je dána vypovídací schopností podkladů, které jsou v dané fázi přípravy stavby k dispozici. Určení míry vlivu na jednotlivé sloţky ţivotního prostředí vychází ze znalostí odpovídajících příslušné fázi přípravy stavby. Zvýšení stupně objektivity je moţné dosáhnout uplatněním poznatků z výstavby a provozu obdobných investičních záměrů. Podklady pro zpracování oznámení záměru odpovídají stádiu projektových příprav, v němţ se oznámení předkládá. Zpřesňování podkladů proběhne v rámci dalších stupňů přípravné dokumentace k výstavbě. Lze však jednoznačně konstatovat, ţe v průběhu zpracování Oznámení se nevyskytly takové nedostatky ve znalostech a neurčitosti, které by významně sniţovaly vypovídací schopnost odhadu vlivů na ţivotní prostředí.


209


ČÁST E.

POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU

Popis navrţených variant řešení Varianta navrţená oběma investory a podrobně popisovaná v tomto oznámení, je výstavba obytného souboru „Letňany Sever“, tvořeného: v severní části, zvané téţ „zóna A“ - 118 rodinnými domy, 3 viladomy a sportovním areálem s tenisovým klubem, v jiţní části, zvané téţ „zóna B“ - 14 vícepodlaţními bytovými a 3 polyfunkčními domy, v nichţ budou umístěny kancelářské plochy, obchody, restaurace, provozovny sluţeb a rovněţ ubytovna. v areálu budou rozsáhlé plochy zeleně. Lokalitou zvolenou investorem je Městská část Praha 18 – Letňany. Podle Územního plánu sídelního útvaru hl.m. Prahy je pro řešené území v severní části stanovená funkce OB – čistě obytné území s kódem míry vyuţití území D. V jiţní části je stanoveno funkční vyuţití OV – všeobecně obytné s kódem míry vyuţití D. Na západě je pás řešené plochy s funkčním vyuţitím ZMK – zeleň městská a krajinná. Na jihu, mezi ulicí Veselskou a plochou OV, je pás IZ – izolační zeleň. K řešenému území bude náleţet na severovýchodě i část plochy ZMK. Rodinné domy a viladomy se nachází v území vymezeném jako čistě obytné, které je označeno jako funkční plocha OB - C. Sportovní areál s tenisovým klubem je umístěn ve funkční ploše SO3 - částečně urbanizované rekreační plochy na pozemku vyuţívaném v dnešní době jako sportoviště. V ploše ZMK - zeleň městská a krajinná - se uvaţuje s umístěním cyklostezky a hřiště. V jiţní části je v území OB navrţená výstavba bytových domů, v území OV výstavba polyfunkčních domů. Plocha ZMK bude nově upravena výsadbou zeleně, cyklostezkou a prvky drobné parkové architektury. Předmětné území je tedy určeno k zástavbě daného funkčního vyuţití. Rovněţ napojení pozemku na infrastrukturu města, včetně silniční sítě je bezproblémové, a to s ohledem na připravovanou rekonstrukci a zkapacitnění ulice Veselské. Oba investoři jsou majiteli dotčených pozemků a jejich záměrem je provést na nich výstavbu plně v souladu s platným územním plánem za dodrţení všech předepsaných koeficientů míry vyuţití území a dalších podmínek stanovených dotčenými úřady státní správy. Proto nebylo uvaţováno o jiných lokalitách. Další srovnávací varianty řešení by byly v tomto případě do značné míry formální. Uvaţované varianty v tomto oznámení jsou tedy pouze: 1.

Varianta A - bez realizace projektu – zachování stávajícího stavu (nulová varianta, varianta bez činnosti);

2.

Varianta B - realizace stavby podle záměru investorů v souladu s územním plánem a pouţitím všech opatření ke zmírnění negativních vlivů na jednotlivé sloţky ţivotního prostředí (aktivní, ekologicky optimální varianta).


210


1. Varianta A - bez činnosti (nulová varianta) Varianta bez činnosti znamená zachování současného stavu, to jest původně zemědělského pozemku, zahrádkářské osady a kynologického klubu na pronajatých pozemcích od investorů s tím, ţe okolní pozemky budou postupně zastavěny Na pozemcích jiţně od dotčené lokality je navrhována rovněţ bytová výstavba, takţe si lze jen těţko představit, ţe by tento pozemek zůstal delší dobu zachován v dnešním stavu jako enkláva mezi ostatní zástavbou. Zájem o vyuţití zahrádkářské kolonie značně opadl. Během posledních 7 let z původních 250 zahrádkářů zbyla jen polovina. Udrţování zahrádek je vzhledem ke klesajícímu zájmu velmi problematické a stávají se úkrytem pro bezdomovce a drogově závislé. 2. Varianta B – realizace stavby Pro realizaci stavby lze pouţít následující argumenty: V Praze existuje značná poptávka po pozemcích pro kvalitní bydlení v klidnějších lokalitách s dobrou dopravní obsluţností individuální a hromadnou dopravou. Daný pozemek tyto atributy splňuje. Prodlouţení trasy metra do Letňan významně zlepšílo dopravní obsluţnost dané lokality; stávající pozemky ve vlastnictví investorů popisovaného záměru jsou svou velikostí, tvarem a umístěním pro daný záměr vhodný; v okolí pozemků se vyskytují stávající inţenýrské sítě, na něţ je rodinné, bytové a polyfunkční domy moţno napojit; bytové a polyfunkční domy v jiţní části obytného souboru je moţno napojit na rozvod dálkového tepla Praţské teplárenské a.s. pozemky je moţno bez problémů napojit novou obsluţnou komunikací na ulici kapacitní městskou tepnu - ulici Veselskou. soulad s platným územním plánem. Na základě výše uvedených aspektů se varianta výstavby na dané lokalitě jeví jako vhodná pro realizaci hodnoceného záměru.


211


ČÁST F.

ZÁVĚR

Záměrem investorů (stavebníka) - Ing. Jana Dvořáka a Pavla Váni výstavba Obytného souboru „Letňany Sever“, v němţ je navrhována:

je

v severní části (zóna „A“) výstavba 118 rodinných domů, 3 viladomů a sportovního areálu s tenisovým klubem; v jiţní části (zóna „B“) výstavba 14 vícepodlaţních bytových a 3 polyfunkčních domů, v nichţ budou umístěny kancelářské plochy, obchody, restaurace, provozovny sluţeb a rovněţ ubytovna; výstavba 623 parkovacích stání v podzemních garáţích a 253 parkovacích stání na povrchu, celkem tedy bude vybudováno v celém areálu 876 parkovacích stání; výstavba zpevněných ploch v rámci areálu, vnitroareálových komunikací a výstavba vjezdu do obytného souboru s napojením na ulici Veselskou; zřízení chodníků a cyklostezky procházející areálem; Sadové úpravy v okolí bytových a polyfunkčních domů, plochy veřejné zeleně. Podle Územního plánu sídelního útvaru hl.m. Prahy je pro řešené území v severní části stanovená funkce OB – čistě obytné území s kódem míry vyuţití území D. V jiţní části je stanoveno funkční vyuţití OV – všeobecně obytné s kódem míry vyuţití D. Na západě je pás řešené plochy s funkčním vyuţitím ZMK – zeleň městská a krajinná. Na jihu, mezi ulicí Veselskou a plochou OV, je pás IZ – izolační zeleň. K řešenému území bude náleţet na severovýchodě i část plochy ZMK. Rodinné domy a viladomy se nachází v území vymezeném jako čistě obytné, které je označeno jako funkční plocha OB - C. Sportovní areál s tenisovým klubem je umístěn ve funkční ploše SO3 - částečně urbanizované rekreační plochy na pozemku vyuţívaném v dnešní době jako sportoviště. V ploše ZMK - zeleň městská a krajinná - se uvaţuje s umístěním cyklostezky a hřiště. V jiţní části je v území OB navrţená výstavba bytových domů, v území OV výstavba polyfunkčních domů. Plocha ZMK bude nově upravena výsadbou zeleně, cyklostezkou a prvky drobné parkové architektury. Předmětné území je tedy určeno k zástavbě daného funkčního vyuţití. Celková plocha území pro posuzovaný záměr výstavby obytného souboru „Letňany Sever“ činí 181 044 m2. Předpokládané počty osob pro obytný soubor „Letňany Sever“ Část

počet osob


1014


307



601

212

1922


Navrhované rodinné domy, viladomy, bytové a polyfunkční domy architektonicky vhodným způsobem doplní stávající i nově budovanou obytnou zástavbu. Navrhovaná zástavba s rezervou splňuje předepsané koeficienty míry vyuţití ploch, stanovené územním plánem. Podle přílohy č.1 k zákonu č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ţivotní prostředí a změně některých souvisejících zákonů, je záměr výstavby Obytný soubor „Letňany Sever“ zařazen do kategorie II, přílohy č.1 k citovanému zákonu (záměry vyţadující zjišťovací řízení). Záměr naplňuje dikci bodu 10.6 – Skladové nebo obchodní komplexy včetně nákupních středisek, o celkové výměře nad 3 000 m2 zastavěné plochy; parkoviště nebo garáţe s kapacitou nad 100 parkovacích stání v součtu pro celou stavbu. V tomto případě bude v garáţích a parkovištích u objektů zřízeno celkem 876 parkovacích stání. Příslušným orgánem k provedení zjišťovacího řízení je v tomto případě Magistrát hlavního města Prahy. Při zpracování oznámení podle zákona č. 100/2001 Sb. byly konkretizovány všechny charakteristiky a ukazatele vlivu záměru na ţivotní prostředí poţadované v příloze č.3 zákona č. 100/2001 Sb. Předloţené oznámení je zpracováno na úrovni stávajících podkladů, zejména projektové dokumentace záměru, legislativních předpisů a rešerše základních sloţek ţivotního prostředí. Na základě výše zpracovaného oznámení je patrné, ţe záměr bude mít nepatrný vliv na okolí, a to pouze z hlediska emisí a hluku z automobilové dopravy. Objekty budou napojeny na dálkové teplo a nebudou zdrojem emisí z vytápění. Záměr představuje zábor zemědělské půdy a pouze minimální zásah do stávající zeleně, která bude plně nahrazena novou výsadbou v rámci sadových úprav. Dotčenými územně správními celky jsou Městská část Praha 18 Letňany a Městská část Praha Čakovice. . Zpracovatel Oznámení záměru Obytný soubor „Letňany Sever“při svém hodnocení dospěl k závěru, ţe realizací této stavby nebude přírodní prostředí výrazně negativně ovlivněno a stavba bude z ekologického hlediska přijatelná. Stavba je v souladu s platnou územně plánovací dokumentací. Výstavbu obytného souboru lze tedy doporučit k realizaci. Podpis oprávněné osoby – zpracovatele oznámení:

............................................................ Ing. Jiří Blaţek, CSc.


213


ČÁST G.

VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU

Záměrem investorů a majitelů dotčených pozemků - Ing Jana Dvořáka a Pavla Váni je výstavba obytného souboru „Letňany Sever“ na dosud převáţně nazastavěných pozemcích o rozloze 181 044 m2 vyuţívaných pro zemědělské účely a pro zahrádkářskou kolonii a kynologický klub. Lokalitou zvolenou investory je Městská část Praha 18 – Letňany. Řešené území leţí v severovýchodní části území městské části Praha – Letňany. Území se nachází v současně zastavěné i nezastavěné části obce. Ze severu je území ohraničené ochranným pásmem ţelezniční trati Praha – Všetaty – Turnov. Ze západu přiléhá k ploše řešeného území stávající výrobní areál, území určené územním plánem pro výrobu, skladování a distribuci (VS). Slouţí pro umístění výrobních zařízení všeho druhu, pro umístění průmyslové, zemědělské, stavební a řemeslné výroby, včetně skladů, skladovacích a distribučních ploch. Lokalita je v územně analytických podkladech oblastí určenou k obnově – brownfield, kde se očekává vývoj koncepce územního plánu. Dále sousedí ze západu s areálem objektu Green Park, který je funkční plochou nerušící výroby a sluţeb. Z východu je nezastavěná plocha. Na východní hranici s řešeným územím se předpokládá výstavba kanalizačního Letňanského sběrače a dopravního spojení komunikací Letňany – Čakovice, které je vedeno jako veřejně prospěšná stavba pod č. 87/DK/33 – Letňany. Z jihu vede stávající silniční komunikace – ulice Veselská. Na její úpravu probíhá stavební řízení a tato komunikace se po rekonstrukci stane významnou dopravní tepnou, po níţ bude vedena doprava ze všech v současnosti stavěných nebo navrhovaných záměrů v blízkém okolí. Navrhovaná výstavba je v souladu s platným územním plánem. Dle Územního plánu sídelního útvaru hl.m. Prahy je pro řešené území v severní části stanovená funkce OB – čistě obytné území s kódem míry vyuţití území D. V jiţní části je stanoveno funkční vyuţití OV – všeobecně obytné s kódem míry vyuţití D. Na západě je pás řešené plochy s funkčním vyuţitím ZMK – zeleň městská a krajinná. Na jihu, mezi ulicí Veselskou a plochou OV, je pás IZ – izolační zeleň. K řešenému území bude náleţet na severovýchodě i část plochy ZMK. Záměrem jsou dotčeny Městská část Praha 18 - Letňany a Městská část Praha - Čakovice, která se nachází severně od dotčených pozemků, za ţelezniční tratí..


214


Název záměru: Obytný soubor „Letňany Sever“ Základní údaje o investorovi a oznamovateli stavby: Oznamovateli jsou fyzické osoby - vlastníci pozemků určených k výstavbě: Ing. Jan Dvořák Barrandovská 158/14 152 00 Praha 5 - Hlubočepy telefon: 604 294 167 e-mail: [email protected] a Pavel Váňa Louňovická 108 251 62 Mukařov-Ţernovka. telefon: 604 294 170 [email protected] Zpracovatel projektové dokumentace: Stavební projekce architekt Mašek s.r.o. Ohradní 26, 140 00 Praha 4 IČO : 264 96 119 DIČ: CZ26496119 Statutární zástupce a vedoucí projektu: Ing.arch. Petr Mašek - jednatel telefon:. 241 480 304, 603 251 184 e-mail: [email protected]


215


Zpracovatel oznámení: Ing. Jiří Blaţek, CSc. LI-VI Praha, spol. s r.o. Jana Ţelivského 8, 130 00 Praha 3 IČO: 411 89 027 DIČ:

CZ41189027

telefon: 222 580 933, 603 251 904 e-mail: [email protected]

Předkládané oznámení záměru o hodnocení vlivů na ţivotní prostředí Obytný soubor „Letňany Sever“ slouţí pro zjišťovací řízení a bylo vypracováno podle zákona č.100/2001 Sb. v platném znění, v rozsahu dle přílohy č.3. Podle přílohy č.1 k zákonu č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ţivotní prostředí a změně některých souvisejících zákonů, je záměr výstavby Obytného souboru „Letňany Sever“ zařazen do kategorie II, přílohy č.1 k citovanému zákonu (záměry vyţadující zjišťovací řízení). Záměr naplňuje dikci bodu 10.6 – Skladové nebo obchodní komplexy včetně nákupních středisek, o celkové výměře nad 3 000 m2 zastavěné plochy; parkoviště nebo garáţe s kapacitou nad 100 parkovacích stání v součtu pro celou stavbu. V tomto případě bude v garáţích a parkovištích u objektů zřízeno celkem 881 parkovacích stání, z toho 623 stání v podzemních garáţích a 258 stání na parkovištích u objektů. Kromě těchto parkovacích stání bude zřízeno ještě 30 stání v ploše ZMK (zeleň městská a krajinná) určených pro rekreační vyuţití těchto ploch. Pro stavby kategorie II je vyţadováno vypracování oznámení záměru o hodnocení vlivů na ţivotní prostředí v rozsahu daném přílohou č.3 citovaného zákona. Příslušným orgánem k provedení zjišťovacího řízení je v tomto případě Magistrát hlavního města Prahy.


216


Záměr představuje výstavbu Obytného souboru „Letňany Sever“, v němţ je navrhována: v severní části (zóna „A“) výstavba 118 rodinných domů, 3 viladomů a sportovního areálu s tenisovým klubem; v jiţní části (zóna „B“) výstavba 14 vícepodlaţních bytových a 3 polyfunkčních domů, v nichţ budou umístěny kancelářské plochy, obchody, restaurace, provozovny sluţeb a rovněţ ubytovna; výstavba 623 parkovacích stání v podzemních garáţích a 253 parkovacích stání na povrchu, celkem tedy bude vybudováno v celém areálu 876 parkovacích stání; výstavba zpevněných ploch v rámci areálu, vnitroareálových komunikací a výstavba vjezdu do obytného souboru s napojením na ulici Veselskou; zřízení chodníků a cyklostezky procházející areálem; Sadové úpravy v okolí bytových a polyfunkčních domů, plochy veřejné zeleně. Výstavba obytného souboru je navrţena převáţně na zemědělských pozemcích, u nichţ bude poţádáno o jejich vynětí ze zemědělského půdního fondu (ZPF). Stavba si vyţádá vykácení části dřevin a keřů na dotčených pozemcích s tím, ţe zájmem investorů je v maximální moţné míře zachovat stávající kvalitní zeleň zejména po obvodu staveniště a doplnit ji rozsáhlou výsadbou nových stromů a keřů na zelených plochách areálu. Z hlediska vlivů na ţivotní prostředí a zdraví obyvatel lze jednoznačně konstatovat, ţe záměr bude mít pouze minimální negativní vliv na své okolí, a to v důsledku emisí a hluku z obsluţné dopravy osobními automobily po nově vybudovaných komunikacích v obytném souboru a následně na rekonstruované ulici Veselské. Vyvolaná doprava nebude projíţdět ulicemi ve stávající obytné zástavbě. Celá jiţní část areálu, tj. všechny bytové a polyfunkční domy, bude napojena na centrální zdroj tepla a nebude zdrojem emisí do ovzduší. Plynovými nízkoemisními kotli budou vytápěny pouze rodinné domy, viladomy a sporotvní centrum v severní části, vzdálenější od stávající zástavby. Vliv vytápění a vyvolané dopravy byl posouzen v rozptylové a hlukové studii, vypracovaných v rámci zpracování tohoto oznámení. Obě studie se zabývaly i obdobím výstavby. Bylo konstatováno, výstavba ani provoz obytného souboru nepřekročí platné hygienické limity hluku a imisí - příspěvek těchto zdrojů ke stávajícímu znečištění ovzduší a hladin hluku je minimální. Pozemky pro navrhovanou výstavbu bezproblémové napojení na inţenýrské sítě.

obytného

souboru

umoţňují

Provozem rodinných a bytových domů budou vznikat kromě dešťových odpadních vod pouze splaškové vody ze sociálních zařízení. Vody budou svedeny do kanalizace a následně čištěny v městské ČOV. Součástí tohoto oznámení je i posudek vlivu záměru na krajinu a krajinný ráz.


217


Výstavba bytových domů nezpůsobí ţádné nenapravitelné škody okolní přírodě, nedojde ke znečištění půdy ani vody ani k ohroţení chráněných druhů rostlin a ţivočichů. Stromy, které zůstanou zachovány v blízkosti staveniště budou v průběhu stavby důsledně chráněny před poškozením. Z údajů uvedených v částech C a D tohoto oznámení je moţno zjistit všechny předpokládané vlivy navrhovaného provozu na okolí. Vyplývá z nich, ţe výstavba obytného souboru neovlivní ţivotní prostředí ve svém okolí nad míru povolenou platnými zákony a předpisy a ţe nedojde k ohroţení zdraví obyvatelstva. Při projednávání tohoto záměru vstoupili odpovědní pracovníci investorů, zpracovatelé oznámení o hodnocení vlivů na ţivotní prostředí a projektanti v jednání s veřejnoprávními orgány. Poţadavky těchto orgánů byly v oznámení zohledněny a v případě kladného ukončení zjišťovacího řízení budou zapracovány do projektové dokumentace daného záměru. Podle vyjádření Stavebního úřadu Prahy 18 je navrhovaná výstavba plně v souladu se schváleným územním plánem a navrhované vyuţití je plně v souladu s územně plánovací dokumentací. Závěrem tohoto netechnického shrnutí je moţno konstatovat, ţe zpracovatelé oznámení záměru Obytný soubor „Letňany Sever“ při svém hodnocení dospěli k závěru, ţe realizací této stavby nebude přírodní prostředí ani zdraví obyvatel výrazně negativně ovlivněno a stavba bude z ekologického hlediska přijatelná.

Navrhovanou stavbu lze doporučit k realizaci.


218


ČÁST H.

PŘÍLOHY

SEZNAM PŘÍLOH:

H.I.

Výkresy - širší vztahy, situace stavby

H.II.

Rozptylová studie

H.III.

Akustická studie

H.IV.

Biologické posudky - flora a fauna

H.V.

Dendrologické posouzení, kácení dřevin

H.VI.

Posudek vlivu na krajinný ráz

H.VII.

Vyjádření úřadu Městské části Praha 18 z hlediska územně plánovací dokumentace

H.VIII.

Vyjádření odboru ochrany prostředí Magistrátu hlavního města Prahy k NATURA 2000

H.IX.

Osvědčení odborné způsobilosti autorizované osoby

Seznam výkresů v příloze H.1: H.I.1

Situace širších vztahů

H.I.2

Celková situace zástavby obytného souboru „Letňany Sever“

H.I.3

Celková situace zástavby severní části (Zóna „A“) - rodinné domy, viladomy a sportovní centrum

H.I.4

Koordinační situace zástavby severní části

H.I.5

Celková situace zástavby jiţní části (Zóna „B“) - bytové a polyfunkční domy

H.I.6

Situace zástavby jiţní části - podlaţnost objektů, koeficienty podlaţích ploch

H.I.7

Situace zástavby jiţní části - doprava v klidu

Poznámka: přílohy jsou svázány z důvodů většího rozsahu v samostatném svazku


219


H.VII. Vyjádření Městské části Praha 18 z hlediska souladu s územním plánem Sdělení odboru výstavby a územního plánování z hlediska územního plánu bylo vydáno samostatně pro severní a pro jiţní část obytného souboru.


220



221



222



223



224


H.VIII. Vyjádření OOP Magistrátu k Natura 2000


225


H.IX. Osvědčení odborné způsobilosti autorizované osoby


226



227



228

LI-VI PRAHA spol. s r.o

Recommend Documents