léto se přiblížilo mílovými kroky a my Vám těsně před jeho nástupem nabízíme další čtení o novinkách z oblasti práva EU

PRAHA | BRNO | OSTRAVA | BRATISLAVA Česká a slovenská advokátní kancelář s mezinárodním dosahem

EU LEGAL NEWS Č E R V E N 2 0 11

(n e j e n ) v oblasti soutěže a regulace Vážení klienti a obchodní přátelé, léto se přiblížilo mílovými kroky a my Vám těsně před jeho nástupem nabízíme další čtení o novinkách z oblasti práva EU. Pravidelní čtenáři našeho čtvrtletníku vědí, že mám ve zvyku ve svém úvodníku upozornit nejen na zajímavé čtení, které jsme pro Vás s kolegy připravili, ale zároveň Vás seznámit i s novinkami, které se týkají našeho týmu, zabývajícího se evropským a soutěžním právem. I tentokráte mám to potěšení představit Vám nový přírůstek, nikoliv však personální, nýbrž knižní. Petr Bříza, advokát naší kanceláře a pravidelný autor tohoto periodika, vydal spolu se dvěma kolegy ze zahraničních univerzit obsáhlou monografii zabývající se aplikací práva EU (nejen) v České republice. Stručné představení knihy Vnitrostátní aplikace práva Evropské unie, která je čerstvě na pultech knihkupectví, naleznete dále v tomto čísle. Jsme rádi, že Petr své znalosti získané nejen prací na této knize využívá při své práci pro naše klienty. Nejen Petr Bříza, ale i další kolegové si také do tohoto čísla myslím vybrali velice zajímavé náměty. Můžete se tak dočíst o posledních judikatorních a legislativních tendencích ve vztahu k povinnosti poskytovatelů internetu blokovat nelegální stahování autorských děl, které Vám přiblíží Jaroslav Šuchman. Štěpán Štarha varuje s ohledem na březnový rozsudek Soudního dvora zaměstnavatele zaměstnanců pracujících ve více než jedné zemi před možným rozdvojením právního režimu pracovních smluv. Lenka Gachová Vám mezi jinými soutěžněprávními aktualitami přiblíží i nedávný rozsudek Nejvyššího správního soudu, podle něhož poskytování telekomunikačních služeb lze považovat za poskytování služeb obecného hospodářského významu, na něž nelze soutěžní právo aplikovat. Petr Solský popíše na pozadí zprávy Evropské komise problémy, kterým telefonní operátoři čelí ve vztahu k povinnosti uchovávat telekomunikační data. Konečně Aleš Roztočil se blíže podívá na modernizaci práva veřejných zakázek, kterou chystá Evropská komise.

OBSAH ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA: POUZE KOMISE JE OPRÁVNĚNA ROZHODNOUT, ŽE K PORUŠENÍ ČL. 101 ČI 102 SFEU NEDOŠLO |2| SOUDNÍ DVŮR EU: SMLOUVU SJEDNANOU V ROZPORU SE STANOVAMI NEPOSUZUJÍ VÝLUČNĚ SOUDY SÍDLA SPOLEČNOSTI |4| INTERNET A ZÁKLADNÍ PRÁVA: MÁ POSKYTOVATEL INTERNETOVÉHO PŘIPOJENÍ POVINNOST BLOKOVAT NEZÁKONNÉ STAHOVÁNÍ OBSAHU? |6| SOUDNÍ DVŮR EU: VÝKLAD PRAVIDEL PRO URČENÍ ROZHODNÉHO PRÁVA U PRACOVNÍCH SMLUV |8| AKTUÁLNÍ OTÁZKY IMPLEMENTACE SMĚRNICE O UCHOVÁVÁNÍ ÚDAJŮ Z ELEKTRONICKÝCH KOMUNIKACÍ | 10 | NEJVYŠŠÍ SPRÁVNÍ SOUD: NA PRODEJ DOBÍJECÍCH KUPÓNŮ OSKARTA NELZE SOUTĚŽNÍ PRÁVO APLIKOVAT

MODERNIZACE VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK: REVOLUCE NA OBZORU? | 13 | AKTUALITY ZE SVĚTA SOUTĚŽNÍHO PRÁVA | 15 | BOBEK, M., BŘÍZA, P., KOMÁREK, J.: VNITROSTÁTNÍ APLIKACE PRÁVA EVROPSKÉ UNIE

KONTAKTY

Přeji Vám příjemné čtení Evropských právních aktualit. Robert Nešpůrek, partner

Právnická firma roku v kategoriích: - Největší právnická firma v ČR - Telekomunikace a média

Klienty nejlépe hodnocená právnická kancelář v České republice

1. místo v počtu realizovaných fúzí a akvizic v České a Slovenské republice a ve střední a východní Evropě (2009)

| 11 |

1. místo v počtu realizovaných fúzí a akvizic v České republice a východní Evropě (2010)

1. místo mezi domácími právnickými firmami (2010)

| 17 |

ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA: POUZE KOMISE JE OPRÁVNĚNA ROZHODNOUT, ŽE K PORUŠENÍ ČL. 101 ČI 102 SFEU NEDOŠLO? ními právními předpisy.3 Čl. 5 Nařízení č.

Polska zrušily rozhodnutí polského

sudek k případu Tele 2 Polska, kterým

1/2003 pak v závěru stanoví, cit.: „pokud

soutěžního úřadu s odůvodněním, že

rozhodl o předběžné otázce podané

na základě informací, které mají k dis-

polský soutěžní úřad měl přijmout ro-

polským Nejvyšším soudem k výkladu

pozici, nejsou splněny podmínky zákazu,

zhodnutí, které by výslovně deklarova-

článku 5 nařízení č. 1/2003.2 Po pečlivé

mohou také rozhodnout, že není důvod

lo neexistenci protisoutěžního jednání

analýze dospěl Soudní dvůr k závěru, že

k jejich zásahu.“

společnosti Telekomunikacja ve smys-

V květnu 2011 vydal Soudní dvůr roz1

lu čl. 102 SFEU.

předmětné ustanovení je třeba vykládat tak, že národní soutěžní úřad nemůže

V předmětné věci se jednalo o případ,

přijmout rozhodnutí, kterým by deklaroval,

ve kterém polský soutěžní úřad (Prezes

Polský soutěžní úřad podal proti zrušujícím

že nedošlo k porušení unijních soutěžních

Urzędu Ochrony Konkurencji) ve smyslu

rozsudkům

pravidel obsažených v čl. 101 či 102

čl. 3 odst. 1 Nařízení č. 1/2003 zahájil

stížnost k Nejvyššímu soudu v Polsku,

Smlouvy o fungování Evropské unie (dále

řízení proti společnosti Telekomunikacja

který se následně rozhodl před rozhod-

jen „SFEU“).

Polska SA (dále jen „Telekomunikacja“)

nutím ve věci položit předběžné otázky

polských

soudů

kasační

pro podezření z porušení jak čl. 8 pol-

Soudnímu dvoru. Nejvyšší soud tak vznesl

Čl. 3 odst. 1 Nařízení č. 1/2003 ukládá

ského soutěžního zákona, tak i čl. 102

mj. otázku, zda má být čl. 5 Nařízení

národním soutěžním úřadům, resp. i vni-

SFEU. V závěru tohoto řízení však polský

č. 1/2003 vykládán tak, že v situaci, kdy

trostátním soudům aplikovat na případy,

soutěžní úřad dospěl k závěru, že jed-

v provedeném řízení národní soutěžní

kdy by jimi šetřené protisoutěžní jednání

nání společnosti Telekomunikacja, která

úřad shledá, že podnik neporušil zákaz

mohlo ovlivnit obchod mezi členskými

disponovala

postavením

zneužití dominantního postavení vyplýva-

státy, paralelně vedle norem národního

na trhu, nepředstavovalo zneužití tohoto

jící z čl. 102 SFEU, mu toto ustanovení

soutěžního práva i evropské soutěžní

postavení, a tudíž že posuzované jed-

neumožňuje přijmout rozhodnutí, deklaru-

právo. Například pokud národní soutěžní

nání ani polské soutěžní právo ani čl.

jící, že jednání neomezuje hospodářskou

úřad šetří zneužití dominantního posta-

102 SFEU neporušuje. Polský soutěžní

soutěž ve smyslu čl. 102 SFEU.

vení s možným nadnárodním přesahem,

úřad tedy vydal na základě národního

je povinen na toto jednání vedle zákazu

soutěžní práva rozhodnutí, kterým kon-

Soudní dvůr ve svém rozhodnutí nejprve

zneužití dominantního postavení zakot-

statoval, že jednání společnosti Tele-

zdůraznil, že čl. 3 odst. 1 Nařízení

veného ve vnitrostátním předpisu použít

komunikacja neomezilo hospodářskou

č. 1/2003 upravuje povinnost národních

rovněž čl. 102 SFEU (obdobně je tomu

soutěž, přičemž v kontextu čl. 102

soutěžních úřadů použít čl. 102 SFEU na

u

protisoutěžní

SFEU pouze uvedl, že rozhodnutí ve

zneužívající jednání podniku v dominant-

dohody). Za účelem aplikace čl. 101 a čl.

věci je bezpředmětné. Rozhodnutí pol-

ním postavení na trhu, které by mohlo

102 SFEU pak mohou národní soutěžní

ského soutěžního úřadu napadla žalobou

ovlivnit obchod mezi členskými státy.

úřady přijímat rozhodnutí, ve kterých mo-

společnost

zo.o.,

První část čl. 5 Nařízení č. 1/2003 pak

hou požadovat ukončení protiprávního

nyní Netia SA (na řízení nezúčastněný

podrobněji upravuje pravomoc národ-

jednání, nařizovat předběžná opatření,

soutěžitel, konkurent Telekomunikacja).

ních soutěžních úřadů, přičemž vymezuje

přijímat závazky a ukládat pokuty, penále

Polské soudy (nejdříve okresní, následně

možné způsoby rozhodnutí národních

nebo jiné sankce stanovené vnitrostát-

i odvolací) k žalobě společnosti Tele2

soutěžních úřadů (srov. shora). Pokud se

1 2 3

čl.

101

zakazujícího

dominantním

Tele2

Polska

sp.

Srov. rozsudek Soudního dvora č. C375/09 ze dne 3. 5. 2001 ve věci Tele 2 Polska. Srov. Nařízení Rady (ES) č. 1/2003 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy o založení Evropského společenství (nyní čl. 101 a 102 Smlouvy o fungování EU) (dále jen „Nařízení č. 1/2003“); uveřejněno v ÚV L1, 4. 1. 2003, s. 1. Srov. čl. 5 Nařízení č. 1/2003.

EU LEGAL NEWS

2

však národní soutěžní úřady domnívají, že

splněny podmínky pro použití tohoto

nejsou splněny podmínky zákazu posu-

článku a v návaznosti na tento přezkum

zovaného jednání ve smyslu čl. 102 SFEU,

jsou toho názoru, že ke zneužívajícímu

je podle Soudního dvora pravomoc národ-

jednání nedošlo, mohly přijmout rozhod-

ních soutěžních úřadů přijmout rozhodnutí

nutí, že uvedený článek nebyl porušen.

omezena, tj. mohou toliko rozhodnout, že

Soudní dvůr dále doplnil, že čl. 5 Nařízení

není důvod k jejich zásahu. Toto omezení

č. 1/2003 je podle čl. 288 SFEU přímo

pravomoci národních soutěžních úřadů

použitelný ve všech členských státech

je podpořeno vymezením rozhodovacích

EU, a proto brání použití národního

pravomocí Komise v případě, že nedošlo

práva, které by ukládalo národnímu

k porušení čl. 102 SFEU. Komise totiž

soutěžnímu

může podle čl. 10 Nařízení č. 1/2003

podle čl. 102 SFEU rozhodnutím, že

rozhodnutím deklarovat, že tento článek

k porušení uvedeného článku nedošlo.

úřadu

ukončit

řízení

není použitelný. Cílem tohoto ustanovení Nařízení č. 1/2003 je zaručit jednotné

Uvedený závěr Soudního dvora je výz-

uplatňování pravidel hospodářské soutěže

namný i pro činnost českého Úřadu pro

v členských státech, zejména v souvis-

ochranu hospodářské soutěže (dále jen

losti s novými druhy dohod a jednání,

„ÚOHS“). Rovněž ÚOHS má totiž podle

pro které není dosud ustálena judika-

Nařízení č. 1/2003 povinnost aplikovat čl.

tura a rozhodovací praxe. Pokud by bylo

101 a 102 SFEU na dohody narušující

národním soutěžním úřadům umožněno,

soutěž či zneužívající jednání, které mo-

aby přijímaly rozhodnutí konstatující, že

hou ovlivnit obchod mezi členskými státy

nedošlo k porušení čl. 102 SFEU, byl by

Evropské unie. Několik takových rozhod-

podle Soudního dvora zpochybněn sys-

nutí ÚOHS již od roku 2004 vydal, vždy se

tém spolupráce mezi Komisí a národními

však jednalo o případy, kdy deklaroval, že

soutěžními úřady, což by současně ve-

k

dlo k narušení pravomocí Komise, resp.

va došlo. V případě podobné situace,

ohrožení jednotné aplikace čl. 102 SFEU

jako byla ta řešená polským soutěžním

v rámci Evropské unie.

úřadem,

porušení

unijního

však

bude

soutěžního

ÚOHS

prá-

povinen

přihlížet k výše uvedeným závěrům, tj. Podle názoru Soudního dvora vyplývá

ve svém rozhodnutí nebude moci do bu-

jak ze znění a struktury Nařízení č.

doucna deklarovat, že k porušení čl. 101

1/2003, tak z cíle, který toto nařízení

a čl. 102 SFEU nedošlo, přestože porušení

sleduje,

může

těchto článků nezjistí. Tento závěr Soud-

deklarovat, že nebyl porušen čl. 102

ního dvora je významný rovněž z pohle-

SFEU, a to i v situaci, kdy je tento

du právní jistoty šetřených soutěžitelů.

článek aplikován v řízení vedeném

Připouští totiž, aby jednání s potenciálem

národním soutěžním úřadem. Soudní

ovlivnit obchod mezi členskými státy, které

dvůr tak k první otázce dospěl k závěru,

národní soutěžní úřad šetřil a u něhož

že čl. 5 Nařízení č. 1/2003 musí být vy-

neshledal důvody k zásahu, mohlo být

kládán v tom smyslu, že brání tomu, aby

později ze strany Komise vyhodnoceno

národní soutěžní úřady, pokud za účelem

jako porušení unijního soutěžního práva.

že

pouze

Komise

použití čl. 102 SFEU zkoumají, zda jsou

Lenka Gachová, seniorní právník

EU LEGAL NEWS

3

SOUDNÍ DVŮR EU: SMLOUVU SJEDNANOU V ROZPORU SE STANOVAMI NEPOSUZUJÍ VÝLUČNĚ SOUDY SÍDLA SPOLEČNOSTI Příspěvek se zabývá nejnovějším rozsud-

du dlužných částek, které se následně

BVG se stanovení výlučné příslušnosti

kem Soudního dvora, který by měl zabránit

domáhala u anglických soudů (konkrétně

německých soudů (jakožto země, kde má

často účelovému obcházení ujednání

u High Court of Justice), příslušných podle

BVG sídlo) domáhala na základě tvrzení,

o volbě soudu poukazem na skutečnost,

výše zmíněné jurisdikční doložky. BVG

že Smlouva není platná, jelikož BVG jed-

že smlouva byla uzavřena společností

nejenže nároky JPM odmítla, ale navíc

nala při jejím uzavírání ultra vires a usne-

v rozporu se stanovami, a proto její (ne)

sama zahájila řízení o neplatnost Smlouvy

sení jejích orgánů, která vedla k uzavření

platnost může na základě čl. 22 nařízení

u německých soudů (Landgericht Berlin).

Smlouvy, jsou proto neplatná. Pokud by argumentace BVG byla úspěšná, zna-

Brusel I posoudit pouze soud ve státě sídla společnosti, a to jurisdikční doložce

Litigační strategie BVG se dá jistě označit

menalo by to, že navzdory prorogační

navzdory.

za mazanou. BVG se snažila dostat

doložce ve prospěch anglických soudů

z jurisdikce anglických soudů, s níž sama

by platnost Smlouvy mohly (a musely)

Soudní dvůr EU („SDEU“ nebo „Soud“)

uzavřením jurisdikční doložky souhlasila.

posuzovat soudy německé, což by se

vynesl dne 12. května 2011 rozsudek,

Vycházela přitom z toho, že podle nařízení

jistě příliš neslučovalo s právní jistotou

1

jímž alespoň částečně posílil důvěru

Brusel I

(„Nařízení“) mají věci spada-

stran prorogační doložku sjednávajících.

v závaznost ujednání o volbě soudu, sjed-

jící do tzv. výlučné soudní příslušnosti

Německý soud však měl o správnosti

naných (nejen) v mezinárodním obchodě.

přednost i před ujednáními o volbě soudu

právní argumentace BVG jisté pochyby,

Skutkový stav věci Berliner Verkehrs-

(které upravuje čl. 23 Nařízení) a zároveň

a proto se obrátil s předběžnou otázkou na

betriebe (C-144/10) navíc nepředstavoval

u těchto věcí ani neplatí přísné pra-

SDEU.

scénář, který by byl v obchodních vztazích

vidlo litispendence podle čl. 27 Nařízení.

až tak neobvyklý.

I když tedy jinak čl. 27 zakazuje soudům

SDEU nejdříve připustil, že formulace

členských

řízení

čl. 22 odst. 2 není ve všech jazykových

Americká investiční banka JPMorgan

o věcech, ohledně nichž již bylo zahájeno

verzích jednotná. Podle některých ja-

Chase

svou

řízení u soudu jiného členského státu, ne-

zykových verzí má totiž soud, v jehož

(„JPM“)

frankfurtskou

uzavřela

pobočku

skrze

derivátový

států,

aby

vedly

ob-

platí to pro záležitosti spadající do výlučné

obvodu se nachází sídlo společnosti

chod („Smlouva“) s veřejnoprávní insti-

příslušnosti podle čl. 22 Nařízení. BVG se

nebo jiné právnické osoby nebo sdružení

tucí v podobě berlínského dopravního

v tomto směru konkrétně dovolávala čl. 22

právnických

podniku, konkrétně Berliner Verkehrsbe-

odst. 2, který stanoví, že:

výlučnou příslušnost pro „věci týkající se“

triebe, Anstalt des öffentlichen Rechts

nebo

fyzických

osob,

platnosti jejího založení, její nulity nebo

(„BVG“). Smlouva obsahovala ujednání

„Bez ohledu na bydliště mají výlučnou

jejího zrušení nebo platnosti usnesení

o soudní příslušnosti ve prospěch an-

příslušnost

jejichž

jejích orgánů. Naproti tomu jiné jazykové

glických soudů. BVG se podle Smlouvy

předmětem je platnost založení, nu-

verze (včetně české) takovou příslušnost

zavázala uhradit JPM v případě platební

lita nebo zrušení společností nebo jiných

stanoví pro případy, kdy je taková otázka

neschopnosti určitých třetích osob částky

právnických osob nebo sdružení právnic-

„předmětem“ řízení. Jak uvedl SDEU,

až do výše 220 milionů USD, za což jí JPM

kých nebo fyzických osob nebo platnost

druhá z uvedených formulací, na rozdíl od

poskytla odměnu ve výši 7,8 milionů USD.

usnesení jejich orgánů, soudy členského

první, naznačuje, že uvedené ustanovení

Jelikož podle tvrzení JPM tato platební ne-

státu, na jehož území má společnost,

se uplatní pouze na spor, ve kterém je

schopnost nastala, požádala BVG o úhra-

právnická osoba nebo sdružení sídlo.“

platnost založení společnosti nebo usne-

1 2

[...]

pro

řízení,

Nařízení Rady (ES) č. 44/2001 ze dne 22. prosince 2000 o soudní příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Zvl. vyd. Úř.věst. 19/04, s. 42). Srov. komentovaný judikát, body 26-27.

EU LEGAL NEWS

4

sení jejích orgánů uváděna jako primární

v posuzovaném případě jsou otázky plat-

Komentovaný judikát je podle našeho

žalobní důvod. A právě toto, restriktivní,

nosti, výkladu a vymahatelnosti smlouvy

názoru vítaným příspěvkem k posílení

znění se SDEU rozhodl preferovat.

jádrem a předmětem daného sporu.

právní jistoty při uzavírání jurisdikčních

2

Jakákoli otázka platnosti dřívějšího

doložek v obchodních smlouvách s mezi-

Pro svůj závěr nalezl několik přesvědčivých

rozhodnutí orgánů společnosti, která

národním prvkem, neboť zabraňuje tomu,

argumentů. Nejdříve s ohledem na svou

je jednou ze smluvních stran, uzavřít

aby primárně smluvní spor byl „vytažen“

předchozí judikaturu připomněl, že ustano-

Smlouvu musí být považována za ak-

z

vení o výlučné příslušnosti je nutno vyklá-

cesorickou. To platí podle SDEU pro

základě incidenčních, a často pouze

dat restriktivně, neboť představují výjimku

jakýkoliv spor smluvní povahy.5

účelových, námitek.

působnosti

jurisdikční

doložky

na

z obecného pravidla, že mezinárodní příslušnost podle Nařízení mají soudy stá-

Závěrem rozsudku se SDEU vypořádal

tu bydliště žalovaného. V daném případě

i s případným nesouladem svých závěrů

byla navíc sjednána prorogační doložka

s rozsudkem GAT (rozhodnutí ze dne

a restriktivní výklad čl. 22 odst. 2 je pro-

13. července 2006, C-4/03, Sb. rozh. s.

to „třeba přijmout tím spíše, [neboť] jím

I-6509), ve kterém rozhodl, že čl. 16 odst.

stanovené pravidlo pro určení příslušnosti

4 Bruselské úmluvy, což je ustanovení

je vylučující, takže jeho použití by zbavilo

v podstatě totožné s čl. 22 odst. 4 Nařízení,

smluvní strany veškeré autonomie při

se použije na veškeré spory, ve kterých je

volbě jiného soudu.“ 3

zpochybněna platnost patentu, bez ohledu na to, zda to bylo prostřednictvím žaloby

Jak SDEU příhodně uvedl, pokud by

nebo námitky, a přiznává tak výlučnou

veškeré spory týkající se usnesení orgánů

příslušnost soudům státu, ve kterém byl

společnosti musely spadat pod čl. 22 odst.

patent zapsán. Podle SDEU však nelze

2 Nařízení, znamenalo by to, že žaloby

tuto judikaturu rozšířit na spory, ve kterých

podané proti společnosti, nezávisle na

byla nastolena otázka platnosti usnesení

tom, zda by měly smluvní, deliktní či jinou

orgánů společnosti. Platnost patentu je

povahu, by téměř vždy mohly spadat do

nezbytným předpokladem zejména pro

příslušnosti soudů členského státu, ve

veškeré žaloby na porušení odpovída-

kterém má daná společnost sídlo. Stačilo

jících práv duševního vlastnictví, a proto je

by jen namítnout neplatnost usnesení

přiznání výlučné příslušnosti k rozhodování

svých orgánů, které vedlo k uzavření

o všech sporech, ve kterých je tato plat-

smlouvy.

4

nost napadena, soudům členského státu, na jehož území bylo požádáno o udělení

Navíc

účelem

stanovujících

nebo zápis tohoto patentu nebo kde byl

zajistit,

aby

tento patent udělen nebo zapsán, v zájmu

výlučně příslušné byly soudy jen tehdy,

řádného výkonu spravedlnosti, neboť

mají-li nejlepší předpoklady rozhodovat

tyto soudy mají nejlepší předpoklady

o sporech týkajících se dané materie, a to

o nich rozhodovat. Tak tomu však není

proto, že takové spory mají s uvedeným

v případě soudů, v jejichž obvodě má sídlo

členským státem zvláště úzký vztah

společnost, která je jednou ze stran sporu

(např. podle čl. 22 odst. 1 Nařízení budou

smluvní povahy a která se dovolává údaj-

o určení vlastnického práva k nemovitosti

né neplatnosti rozhodnutí svých vlastních

rozhodovat výlučně jen soudy státu místa

orgánů uzavřít smlouvu.6

výlučnou

pravidel

příslušnost

je

nemovitosti). Jak však SDEU zdůraznil,

3 4 5 6

Petr Bříza, advokát

Srov. komentovaný judikát, bod 32. Srov. komentovaný judikát, bod 34. Srov. komentovaný judikát, body 36-41. Srov. komentovaný judikát, body 45-46.

EU LEGAL NEWS

5

INTERNET A ZÁKLADNÍ PRÁVA: MÁ POSKYTOVATEL INTERNETOVÉHO PŘIPOJENÍ POVINNOST BLOKOVAT NEZÁKONNÉ STAHOVÁNÍ OBSAHU? Pokud se Soudní dvůr Evropské unie

ktra, jež nedávno doplnily více či méně

ního rozhodnutí. Není možné, aby ta-

přikloní k aktuálnímu stanovisku ge-

úspěšné „pirátské strany“. Organizace za-

kové rozhodnutí bylo vydáno ve vztahu

nerálního advokáta, nebude v EU možné

stupující autory, jako právě ta žalující ve

k neurčitému budoucímu porušování au-

požadovat po poskytovateli internetové

sporu před belgickým soudem – Sabam,

torských práv, tedy aniž by bylo nejprve

služby, aby filtrováním a následným blo-

mají naopak legitimní snahu vtáhnout do

zkoumáno, zda a jak došlo k porušení

kováním elektronické komunikace za-

boje za dodržování práv těch, které za-

práv z duševního vlastnictví. Ani soud

mezil porušování práv duševního vlast-

stupují, třetí osoby, které poskytují pro

na základě zákonného zmocnění tedy

nictví, ke kterému dochází prostřednictvím

nezákonné sdílení obsahu technickou

nemůže nařídit, aby poskytovatel zavedl

využívání jeho služby. Tím ale zřejmě

cestu – poskytovatele připojení. Belgická

vůči všem svým zákazníkům obecně,

evropský a celosvětový tlak na poskyto-

úprava duševního vlastnictví konkrétně

preventivně, výlučně na své náklady

vatele připojení ve vztahu k ochraně práv

umožňuje, aby soud v případě, kdy třetí

a bez časového omezení systém fil-

duševního vlastnictví nepoleví.

strana využívá prostředníka k porušování

trování všech příchozích i odchozích

práv,

prostředníkovi

elektronických sdělení přenášených

ve

přijmout opatření k zabránění takové-

prostřednictvím jeho služeb, zejména

Extend-

mu porušování. Belgický soud Sabamu

s využitím programů peer to peer, za

vyhověl,

Generální stanovisku 1

advokát ve

věci

Cruz

Villalón

Scarlet

nařídil

tomuto

Scar-

účelem identifikace pohybu elektron-

v odpovědi na předběžnou otázku bel-

let, aby blokovala odesílání a přijímání

ických souborů v jeho síti obsahujících

gického soudu neumožnil stanovit posky-

souborů obsahujících chráněná hudební

hudební, kinematografické nebo au-

tovateli internetového připojení obecnou

díla s využitím peer-to-peer programů,

diovizuální dílo, k němuž navrhovatel

odpovědnost za obsah elektronické ko-

k němuž nedal souhlas ten, komu svědčí

údajně vlastní práva, a následně zablo-

munikace probíhající v rámci jeho služby.

autorská práva k těmto dílům. Soudní

kovat jejich přenos buď při vyžádání,

Očekávaným rozhodnutím Soudního dvo-

dvůr byl dotázán, zda relevantní evropské

nebo při odeslání.

ra, která se málokdy v zásadních otázkách

směrnice2 ve spojení s Evropskou úmlu-

liší od stanovisek generálních advokátů,

vou o ochraně lidských práv a základních

Generální advokát opírá svou argumen-

vyvrcholí soudní anabáze, jež začala roz-

svobod, umožňují stanovení takové povin-

taci zejména o Listinu základních práv

sudkem belgického soudu v roce 2004,

nosti soudem členského státu.

Evropské unie, konkrétně o právo na res-

ed

navrhuje

Soudnímu

dvoru,

aby

a

nařídil

společnosti

a to v kontextu připravovaných (nejen)

pektování soukromého a rodinného života

evropských opatření k posílení boje proti

Odpovědí, kterou Soudnímu dvoru navrhu-

(článek 7 Listiny), právo na ochranu osob-

pirátství na internetu.

je generální advokát Cruz Villalón, by mělo

ních údajů (článek 8 Listiny), svobodu

být, že nikoli. Opatření spočívající v povin-

projevu a informací (článek 11 Listiny)

Sdílení obsahu prostřednictvím tzv. peer-

nosti obecné povahy, které má dlouhodobý

a obdobná práva obsažená v Evropské

to-peer softwaru je známým internetovým

či trvalý charakter, potenciálně s dopadem

úmluvě o ochraně lidských práv a základ-

fenoménem, který se, aspoň v Evropě,

na všechny poskytovatele připojení, není

ních svobod.

již promítl i do podoby politického spe-

možné stanovit prostřednictvím soud-

1 2

C-70/10 Scarlet Extended SA („Scarlet“) proti Société belge des auteurs compositeurs et éditeurs („Sabam“). Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES ze dne 22. května 2001 o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti; Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/48/ES ze dne 29. dubna 2004 o dodržování práv duševního vlastnictví; Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů; Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. června 2000 o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu (směrnice o elektronickém obchodu); Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (Směrnice o soukromí a elektronických komunikacích).

EU LEGAL NEWS

6

Je zřejmé, že povinnost poskytovatele

kace, kterou k nezákonnému stahování

jich páchání, a tedy s posilováním spolu-

připojení by v daném případě byla velmi

porušitelé užívají.

práce s prostředníky, jakými jsou posky-

rozsáhlá – absolutní odpovědnost za výsle-

tovatelé internetových služeb. Uvidíme

dek, přičemž by vlastně došlo k „privati-

Zůstává tedy otázkou, zda a jaká vypracu-

tedy, jak ona „spolupráce“ bude i ve světle

zaci“ právo vynucujících mechanizmů na

je Soudní dvůr vodítka ohledně podmínek,

výsledku komentovaného případu před

někoho, kdo poskytuje právem aprobova-

za jakých by bylo možné stanovit povin-

Soudním dvorem vypadat. V České repub-

nou službu, spolu s veškerými náklady

nost poskytovatele zasazovat se o „čistotu“

lice se otázka role poskytovatelů připojení

– ekonomickými i právními s takovým vy-

provozu na jeho optických kabelech. Trend

při ochraně práv duševního vlastnictví

nucováním spojenými. Takové opatření

v EU i v jednotlivých členských státech

před soud ani na program jednání parla-

by též bylo možné kritizovat z hlediska

je ale zřejmý, a to naopak k posilování

mentních komor dosud nedostala. O to

principu proporcionality, jelikož by nutilo

odpovědnosti poskytovatelů. Několik dní

více bude třeba sledovat evropskou úpra-

zavést preventivní filtraci veškerého ob-

před zveřejněním komentovaného stano-

vu, jak vzejde z očekávaného rozhodnutí

sahu putujícího mezi osobou, které posky-

viska vydala například nizozemská vláda

Soudního dvora a připravované legislativy.

tovatel zajišťuje internetové připojení,

prohlášení o záměru modernizace režimu

a neurčeným počtem adresátů nebo

ochrany práv k duševnímu vlastnictví,

odesílatelů, kdekoli se mohou nacházet.

která má, mimo jiné, zakázat stahování

V neposlední řadě by pak bylo v rozporu

z nezákonných zdrojů a zdůrazňuje právě

s platným sekundárním právem, když

roli

například směrnice o elektronickém ob-

v roce 2009 zavedla systém třikrát a dost

chodu3 uložení takové obecné povinnosti

umožňující vládní agentuře – po shledání

nepřipouští.

neústavnosti Ústavní radou až po soud-

poskytovatelů

internetu.

Francie

ním rozhodnutí – nařídit, aby poskytovaPodobnou situaci, jako nyní posuzuje

tel odpojil porušovatele od internetu. Ve

Soudní dvůr, řešil nedávno australský

Spojeném království od loňska platí Digi-

federální soud ve věci Roadshow Films

tal Economy Act, který umožní držitelům

Pty Ltd v iiNet Limited (No. 3), kde se

práv donutit poskytovatele připojení blo-

žalující strana domáhala na základě aus-

kovat uživatele porušující autorská práva.

tralského autorského zákona, aby posky-

Podobným směrem se ubírá i nová legis-

tovatel připojení nejprve upozornil zákaz-

lativa ve Španělsku a mediálně výrazný

níka na porušování autorských práv,

byl i případ irského poskytovatele Eircom,

následně suspendoval a případně do-

který v rámci mimosoudního vyrovnání

konce jednostranně ukončil poskytování

s několika významnými společnostmi jako

služby připojení. Při respektu ke specifické

první v Evropě přistoupil k filtrování inter-

situaci a právní úpravě je ale vhodné

netového provozu s cílem zabránit ilegál-

zdůraznit, že australský soud neargu-

nímu sdílení obsahu.

mentoval ústavními principy, ale pouhou skutečností že zákon nestanoví obecnou

Podobně jako připravovaná multilaterál-

povinnost chránit autorská práva jiného

ní mezinárodní smlouva proti padělání4

proti tomu, kdo je porušuje. Dále soud

i květnová Strategie práv duševního vlast-

rozlišil, že k porušování autorského práva

nictví5 Evropské komise měla počítat

nedochází použitím internetu, ale apli-

s bojem proti porušování práv v místě je-

3 4 5

Jaroslav Šuchman, seniorní právník

Článek 15 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. června 2000 o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu („směrnice o elektronickém obchodu“). Anti-Counterfeiting Trade Agreement (ACTA). http://europa.eu/rapid/pressReleasesAction.do?reference=IP/11/630&format=HTML&aged=0&language=EN&guiLanguage=en

EU LEGAL NEWS

7

SOUDNÍ DVŮR EU: VÝKLAD PRAVIDEL PRO URČENÍ ROZHODNÉHO PRÁVA U PRACOVNÍCH SMLUV Soudní dvůr Evropské unie („Soudní

určením rozhodného práva v případě,

bursku a zaměstnavatel neměl v Německu

dvůr“) se nedávno zabýval výkladem

že zaměstnanec vykonává práci ve více

sídlo ani žádné kanceláře. Pan Koelzsch

pravidel pro určení práva rozhodného

státech.

se účastnil i lucemburského sociálního

u

pracovních

smluv.

pojištění. V pracovní smlouvě si strany

Zaměstnavatel

a zaměstnanec se při volbě rozhodného

Podle

smlouvy

sjednaly, že smlouva se bude řídit lucem-

práva nemohou odchýlit od kogentních

zásadně řídí právem, které si smluvní

burským právem. V roce 2001 dostal pan

ustanovení práva, které by bylo použito

strany zvolí. Možnost zvolit si rozhodné

Koelzsch výpověď. Výpověď byla platně

v případě neexistence volby práva strana-

právo platí i v případě pracovních smluv.

učiněna podle lucemburského práva. Ne-

mi smlouvy. Právem, které by bylo použito

Nicméně, podle článku 6 Římské úm-

byla však platná podle práva německého,

při absenci volby práva, je primárně prá-

luvy nesmí být zaměstnanec v důsledku

jehož ochrany se pan Koelzsch rozhodl

vo místa obvyklého výkonu práce. Právo

volby rozhodného práva zbaven ochrany,

dovolávat, neboť jej považoval za právo

státu, ve kterém zaměstnanec obvykle

kterou mu poskytují kogentní, tj. smluvně

„místa obvyklého výkonu práce“. Výklad

vykonává svoji práci, se podle Soudního

nevyloučitelná, ustanovení práva, které by

tohoto pojmu a tím i určení práva jinak

dvora použije i v případě, že zaměstnanec

bylo použito v případě neexistence volby

rozhodného, jehož kogentní normy není

vykonává svou činnost ve více než jednom

práva stranami.2 Pokud si smluvní strany

možné volbou práva obejít, byl hlavním

smluvním státě, pokud je možné určit stát,

nezvolí rozhodné právo, řídí se pracovní

předmětem komentovaného rozsudku.

se kterým má práce podstatnou vazbu.

smlouva primárně právem země, v níž

Soudní dvůr vynesl 15. března 2011 roz-

Římské

úmluvy

se

zaměstnanec při plnění smlouvy obvykle

Přestože jako rozhodné bylo výslovně

vykonává svoji práci, a to i když je dočasně

sjednáno lucemburské právo, nemohla

3

sudek ve věci C-29/10 („Rozsudek Koel-

zaměstnán v jiné zemi.

Nevykonává-li

pana Koelzsche tato volba lucemburského

zsch“), v němž podal výklad Římské úm-

zaměstnanec obvykle svou práci v jediné

práva zbavit ochrany poskytované kogent-

luvy a v ní obsažených pravidel pro určení

zemi, řídí se pracovní smlouva právem

ními normami německého práva, pokud

rozhodného práva u pracovních smluv.

země, v níž se nachází provozovna,

by při absenci volby práva mělo být roz-

1

Problematika výběru rozhodného práva

u které je zaměstnán.

4

hodné německé právo. Soudní dvůr se

vzniká v právních vztazích s mezinárod-

proto zabýval otázkou, zda je v daném

ním prvkem. O právní vztah s mezinárod-

Pan Koelzsch byl řidičem nákladního

případě německé právo právem rozhod-

ním prvkem se jedná například, jde-li

automobilu

Německu

ným v případě absence volby práva

o pracovní smlouvu mezi zaměstnavatelem

a jeho zaměstnavatelem byla společnost

a zda tedy je skutečně nutné jeho kogent-

a zaměstnancem z různých států, nebo

s pobočkou v Lucembursku. Zaměstnavatel

ní normy respektovat.

o pracovní smlouvu, podle níž je místo

se zabýval mezinárodní dopravou květin

výkonu práce v zahraničí. Rozhodným

z Dánska do různých míst v Německu

Cílem výše citovaných ustanovení Římské

právem se pak rozumí právní řád státu,

a v dalších evropských státech. Náklad-

úmluvy je zajištění přiměřené ochrany

kterým se pracovní smlouva řídí. V Roz-

ní

garážovány

straně, kterou je nutné ze socioekono-

sudku Koelzsch se Soudní dvůr zabýval

v Německu, ale registrovány byly v Lucem-

mického hlediska považovat ve smluvním

1 2 3 4 5 6

s

automobily

bydlištěm

byly

sice

v

Úmluva o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy, otevřená k podpisu v Římě dne 19. června 1980 (Úř. věst. 1980, L 266, s. 1). Jde o tzv. materiální volbu práva, která spočívá v tom, že smluvní strany se při volbě práva nemohou odchýlit od kogentních norem právního řádu. Článek 6 odst. 2 písm. a) Římské úmluvy. Článek 6 odst. 2 písm. b) Římské úmluvy. V oblasti mezinárodního práva soukromého se takový odkaz nazývá hraniční určovatel. Hraničním určovatelem se přitom rozumí skutečnost, která rozhoduje o výběru rozhodného práva. V článku 6 odst. 2 písm. a) Římské úmluvy je touto skutečností místo (země), kde zaměstnanec obvykle vykonává svou práci. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I).

EU LEGAL NEWS

8

vztahu za slabší. Podle Soudního dvora je

je přeprava převážně uskutečňována, na

ve více než jednom státě. Zejména se

proto nutné ustanovení týkající se určení

jakých místech se provádí překládka zboží,

tento rozsudek dotýká společností podni-

rozhodného práva pro pracovní smlouvy

jakož i do jakého místa se zaměstnanec po

kajících v odvětví mezinárodní přepravy

vykládat tak, že zaručuje použití práva

uskutečnění svých služebních jízd vrací.

a jejich zaměstnanců. Může se ale

státu, v němž zaměstnanec vykonává

dotýkat i zaměstnanců jiných společností,

svou pracovní činnost, spíše než práva

Podle Soudního dvora v případě, kdy

kteří

státu sídla zaměstnavatele.

zaměstnanec

Odkaz

5

vykonává

svou

vykonávají

svou

práci

střídavě

činnost

v různých státech. Zaměstnavatelé, jejichž

ve více než jednom státě, je zemí, v níž

zaměstnanců se popisované rozhodnutí

na právní řád země, v níž

zaměstnanec obvykle vykonává svoji prá-

týká, by měli věnovat zvýšenou pozor-

zaměstnanec „obvykle vykonává svoji

ci, země, v níž nebo z níž zaměstnanec

nost tomu, jaké právo je rozhodné pro

práci“, musí být podle Soudního dvora vy-

s přihlédnutím ke všem okolnostem, které

pracovní smlouvy s jejich zaměstnanci

kládán široce. Oproti tomu odkaz na právní

charakterizují uvedenou činnost, plní pod-

a neměli by se spoléhat pouze na

řád země, v níž se nachází „provozovna,

statnou část svých povinností vůči své-

volbu

u které je zaměstnán“ by se měl použít

mu zaměstnavateli. Právo této země se

Zaměstnavatelé by si dále měli být vědomi

pouze v případě, že soud, který má ve

použije při absenci volby práva, kterým se

toho, že i v případě, že zaměstnanec

věci rozhodnout, není schopen určit zemi

má řídit pracovní smlouva. Dále se použijí

vykonává práci ve více zemích, bude se

práva

v

pracovní

smlouvě.

obvyklého výkonu práce. Právem země,

kogentní ustanovení práva této země,

soud snažit určit jako rozhodné právo

ve které zaměstnanec obvykle vykonává

která poskytují ochranu zaměstnanci,

země, z níž zaměstnanec obvykle práci

svoji práci, se pracovní smlouva řídí

i v případě, že si strany zvolily pro pra-

vykonává, spíše než aby použil právo

i v případě, že zaměstnanec vykonává

covní smlouvu jiné rozhodné právo.

sídla zaměstnavatele jako rozhodné.

svou činnost ve více než jednom státě, pokud je soud schopen určit stát, se

Uvedený výklad Soudního dvora je v sou-

kterým má práce podstatnou vazbu.

ladu s nařízením Řím I6, podle kterého se mají pracovní smlouvy v případě absence

S přihlédnutím k povaze práce v mezi-

volby práva řídit primárně právem státu,

národní dopravě je pro určení místa ob-

v němž nebo z něhož zaměstnanec ob-

vyklého výkonu práce nutné určit, ve

vykle vykoná svoji práci. Nařízení Řím Ise

kterém státě se nachází místo, ze kterého

použije pro pracovní smlouvy uzavřené od

zaměstnanec uskutečňuje své služební

17. prosince 2009 (včetně).

jízdy, dostává příkazy ke svým služebním jízdám a organizuje svoji práci, jakož

Tento rozsudek Soudního dvora je vý-

i místo, kde se nacházejí pracovní nástro-

znamný pro všechny zaměstnavatele,

je. Musí se rovněž ověřit do jakých míst

jejichž zaměstnanci vykonávají svou práci

Štěpán Štarha, koncipient

EU LEGAL NEWS

9

AKTUÁLNÍ OTÁZKY IMPLEMENTACE SMĚRNICE O UCHOVÁVÁNÍ ÚDAJŮ Z ELEKTRONICKÝCH KOMUNIKACÍ Článek se zabývá aktuálními problémy

č. 485/2005 Sb. Ve svém nálezu Ústavní

pro jednotlivé kategorie uchovávaných

při implementaci směrnice o uchovávání

soud

předmětných

lokalizačních a provozních údajů. Z pohle-

údajů vzniklých při poskytování elek-

ustanovení zákona s principy právního

du stáří požadovaných údajů ze strany

tronických služeb v rámci EU a jejím

státu a jejich nesoulad s požadavky na

orgánů činných v trestním řízení (dále jen

negativním dopadem na telekomunikační

omezení základního práva na soukromí

„OTČ”) je v průměru 70% požadovaných

operátory a poskytovatele služeb elek-

v podobě práva na informační sebeurčení

údajů mladší 3 měsíců a dalších 20%

tronických komunikací. Vychází přitom

ve smyslu čl. 10 odst. 3 a čl. 13 Listiny,

údajů „ve stáří“ mezi 3 a 6 měsíci. Pouze

z aktuálně uveřejněné zprávy Evropské

které plynou také z principu proporcio-

okolo

komise.

nality zásahu státu do soukromí občanů.

strany OTČ je tedy starší 6 měsíců. Za-

Obdobně v Německu a Rumunsku došlo

jímavou skutečností je, že pouze 1%

ke zrušení implementační legislativy této

vyžadovaných údajů ze strany OTČ mělo

směrnice ze strany ústavních soudů.

přeshraniční charakter. Zde tedy nadále

Evropská komise (dále jen „Komise“) dne 18. dubna 2011 zveřejnila zprávu o implementaci a aplikaci směrnice 2006/24/ES

konstatoval

kolizi

10%

požadovaných

údajů

ze

silně působí jako bariéra nutnost využití

o uchovávání údajů vytvářených nebo

Komise ve zprávě konstatuje, že směrnice

zpracovávaných v souvislosti s posky-

se stala účinným a užitečným nástrojem

továním veřejně dostupných služeb elek-

orgánů vymáhajících právo v členských

tronických komunikací nebo veřejných

státech EU (dále jen „ČS“). Na druhou

komunikačních sítí pro účely boje s trest-

stranu je její dopad limitní z důvodů pouze

Na základě výše uvedeného Komise

nou činností (dále jen „směrnice“). Zprávu

částečné harmonizace v určitých klíčových

konstatuje, že směrnice má v souča-

o implementaci a aplikaci tohoto poměrně

bodech. Jsou jimi chybějící unijní úprava

sné

podobě

kontroverzního

předpisu

náhrady nákladů poskytovatelů elektron-

pad

na

připravila Komise s velkým zpožděním

ických služeb vynaložených v souvislosti

jistotu poskytovatelů elektronických a tele-

oproti termínu stanovenému v čl. 14

s aplikací směrnice, kdy pouze ve dvou

komunikačních služeb, kteří působí ve

směrnice, kterým bylo 15. září 2010.

ČS (Finsko a Česká republika) stát plně

více ČS. Jedná se zejména o případy, kdy

hradí náklady vynaložené poskytovateli

poskytovatelé služeb mají svoji datovou

elektronických služeb z důvodů plnění

a IT základnu v jednom ČS a současně

povinností stanovených směrnicí. Rovněž

poskytují datové a telekomunikační služby

chybí společná definice závažné trestné

do jiného ČS. Nedostatečná harmonizace

činnosti, což způsobuje zásadní rozdíly

ve směrnici nadnárodním operátorům

v rozsahu implementace směrnice vzhle-

telekomunikačních a elektronických slu-

dem k rozdílným existujícím definicím

žeb působí vysoké dodatečné náklady na

v jednotlivých ČS.

vybavení hardwarem a softwarem, kdy

právního

Pro méně obeznámené s touto problematikou bychom rádi doplnili, že směrnice na evropské úrovni částečně harmonizuje povinnosti poskytovatelů služeb elektronických komunikací a telekomunikačních operátorů

při

uchovávání

provozních

a lokalizačních údajů o proběhlé elektronické komunikaci za účelem odhalování, vyšetřování a stíhání závažné trestné

Velké rozdíly mezi ČS existují také v sez-

činnosti. Definuje kategorie provozních

namu orgánů oprávněných k přístupu

a lokalizačních údajů, které mají být ucho-

k

vávány, stanoví základní pravidla o jejich

orgánů činných v trestním řízení 6 ČS

ochraně a možnostech přístupu orgánů

umožňuje přístup daňových a celních

činných v trestním řízení a stanoví limitní

orgánů a 3 ČS také přístup pohraniční

lhůty pro jejich uchovávání. V ČR se imple-

policie. Značné rozdíly při implementaci

mentace této směrnice stala předmětem

směrnice panují v délce lhůty, po kterou

přezkumu Ústavního soudu, který dne 22.

jsou poskytovatelé služeb povinni ucho-

března 2011 svým nálezem pod sp. zn.

vávat provozní a lokalizační údaje. Maxi-

Pl. ÚS 24/10 zrušil § 97 odst. 3 a odst. 4

mální lhůtu 2 let dle směrnice využilo Pol-

zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických

sko, 1,5 roku Litva a 10 ČS stanovilo lhůtu

komunikacích, a doprovodnou vyhlášku

na 1 rok. Řada ČS využívá rozdílné lhůty

uchovávaným

informacím.

Kromě

vzájemné právní pomoci ve věcech trestních mezi ČS při vyžadování údajů uchovávaných na základě směrnice.

velmi

limitovaný

předvídatelnost

a

doprávní

při současném stavu je nutné pro každý národní trh ČS připravit individuální technické řešení pro uchovávání provozních a lokalizačních údajů.

Petr Solský, seniorní právník EU LEGAL NEWS

10

NEJVYŠŠÍ SPRÁVNÍ SOUD: NA PRODEJ DOBÍJECÍCH KUPÓNŮ OSKARTA NELZE SOUTĚŽNÍ PRÁVO APLIKOVAT V březnu 2011 Nejvyšší správní soud (dále

možnost si tyto služby pořídit dvěma

využití určitého balíčku služeb svého

1

způsoby: na základě platby předem

operátora; stejně tak si přitom může zajis-

kasační stížnosti podané společností Vo-

prostřednictvím

karet

tit přístup k této službě např. dobitím přes

dafone Czech Republic, a.s. (dále jen

nebo na základě následného měsíčního

internet, bankomat apod.“ Distributoři tedy

„Vodafone“). Svým rozsudkem NSS vrátil

vyúčtování. Z hlediska zákazníka se

neprodávali vlastní produkt, se kterým

k dalšímu projednání Krajskému soudu

však jedná o stále stejnou službu. Z to-

by na trhu mohli soutěžit, ale z hlediska

v Brně již několik let trvající kauzu týka-

hoto důvodu dospěl NSS k závěru, že

ekonomického se jednalo o poskytování

jící se údajného porušení soutěžního

telekomunikační služby placené na

služby mobilnímu operátorovi, za což

práva určováním cen dobíjecích kupónů.

základě

jsou

distributorům náležela provize. NSS v této

NSS dospěl k závěru, že poskytování

totožné se službami poskytovanými na

souvislosti poukázal na rozsudek Soud-

telekomunikačních služeb, včetně dis-

základě následně placených programů

ního dvora ve věci T-Mobile Netherlands,3

tribuce dobíjecích kupónů, o nichž bylo

služeb.

ze kterého vyplývá, že dobíjecí kupón je

jen „NSS“) vyhověl svým rozsudkem

předplacených

předplacených

karet

třeba chápat jako předplacený balíček

vedeno správní řízení před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen

Za zásadní v daném případě považoval

telekomunikačních

„ÚOHS“),2 lze považovat za poskytování

NSS

prodejce kupónu nemusí být a obvykle

služeb obecného hospodářského výz-

kupónů, tj. zda lze prodej těchto kupónů

není

namu, na něž nelze soutěžní právo apliko-

považovat

služby.

vat.

veřejných telekomunikačních služeb či

posouzení za

povahy součást

dobíjecích poskytování

služeb,

poskytovatelem

přičemž

telekomunikační

nikoli. Podle NSS nejsou dobíjecí kupó-

Podle NSS má společnost Vodafone

NSS ve svém rozsudku předně zpochyb-

ny samostatnými produkty; produkty,

povinnost poskytovat telekomunikační

nil správnost vymezení relevantního trhu,

o které se jedná a které si koneční

služby svým zákazníkům za zveřejněné

kterého se šetřené jednání společnosti

spotřebitelé kupují, jsou totiž veřejně

ceny. Tato její povinnost vyplývá ze

Vodafone

dostupné

zákona o telekomunikacích4 a pověření.5

dotýkalo.

Podle

NSS

byl

telekomunikační

služby

v daném případě klíčový maloobchodní

společnosti Vodafone, přičemž dobíjecí

Společnost

trh, na kterém koneční spotřebitelé naku-

kupóny jsou pouze prostředkem platby

na

pují dobíjecí kupóny; koneční spotřebitelé

za tyto služby. Jak uvedl NSS, cit.: „Pop-

předmětné služby za transparentních

tak činí pouze za účelem využití služeb

távka po dobíjecích kupónech není fak-

a nediskriminačních podmínek a informo-

poskytovaných

společností

nabízet

Vodafone všem

je

svým

totiž

povin-

zákazníkům

Vodafone.

ticky poptávkou po dobíjecích kupónech,

vat zákazníky o přesné ceně nabízených

Nebylo přitom nezbytné zabývat se trhem

ale poptávka po službách stěžovatele [tj.

služeb.

dobíjecích

předplacenou

společnosti Vodafone], které je možné

službu Oskarta, jak učinil ve svých roz-

po dobití pomocí kupónu využívat. …

Dále se NSS ve svém rozsudku zabýval

hodnutích ÚOHS. Zákazníci totiž kupují

zákazník nekupuje dobíjecí kupón za

otázkou, zda lze telekomunikační služby

telekomunikační služby, přičemž mají

jiným účelem, než za účelem volání, resp.

poskytované společností Vodafone, vč.

1 2

3 4 5 6

kupónů

pro

Srov. rozsudek NSS č.j. 5 Afs 20/2010-353 ze dne 24. 3. 2011 ve věci Vodafone. Srov. rozhodnutí předsedy ÚOHS č.j. R 54/2002 ze dne 10. 5. 2004 ve věci Vodafone, kterým bylo změněno rozhodnutí ÚOHS č.j. S 105/02-1617/02-VOI ze dne 9.7.2002. ÚOHS, resp. předseda ÚOHS shledali porušení § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěž a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOHS“), neboť došlo k uzavření zakázané dohody o cenách, která vedla k narušení hospodářské soutěže na trhu dobíjecích kupónů Oskarta, a to tím, že společnost Vodafone v distributorských smlouvách zavázala distributory k dodržování pevné prodejní ceny kupónů stanovené ceníkem této společnosti. Srov. rozsudek Soudního dvora č. C-8/08 ze dne 4. 6. 2009 ve věci T-Mobile Netherlands and others, [2009] ECR I-4529. Srov. zákon č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o telekomunikacích“). Srov. Pověření pro společnost Český Mobil, a.s. ke zřizování a provozování veřejné mobilní telekomunikační sítě podle normy GSM a k poskytování mobilních telekomunikačních služeb, které příslušejí k této síti (dále jen „Pověření“). Srov. § 1 odst. 2 ZOHS.

EU LEGAL NEWS

11

distribuce dobíjecích kupónů, považovat

dobíjecích kupónů v plné konkurenci za

volání z veřejných telefonních automatů.

za

hospodářského

předem nestanovené a oznámené ceny

Dle dostupných informací jsou uvedená

významu, na něž by bylo možné apliko-

by pak podle NSS znemožnila posky-

rozhodnutí ÚOHS pravomocná, přičemž

vat vynětí z působnosti ZOHS.6 Toto

tování telekomunikační služby za pod-

z internetových stránek ÚOHS nevyplývá,

vynětí z působnosti ZOHS je však ap-

mínek stanovených zákonem o telekomu-

že by byla napadena žalobou. Je tedy

likovatelné toliko při splnění dvou kumu-

nikacích. Z tohoto důvodu NSS uzavřel,

otázkou, zda společnost ČESKÝ TELE-

lativních podmínek. Předně se musí jed-

že ZOHS nelze na dohody uzavřené mezi

COM, nyní Telefónica O2 Czech Repub-

nat o soutěžitele, který poskytuje služby

společností Vodafone a jejími distributory,

lic, využije tohoto nového právního názoru

obecného

služby

obecného

významu.

které obsahovaly závazek distributorů

NSS na danou problematiku k napadení

Druhou podmínkou je, že úplná aplikace

dodržovat pevné prodejní ceny dobíjecích

dřívějších rozhodnutí ÚOHS, kterými ji

soutěžních pravidel by tomuto soutěžiteli

kupónů dle ceníku společnosti Vodafone,

byla mj. uložena pokuta ve výši 6,5 milionů

zcela znemožnila činnost, v níž služba

aplikovat.

Kč.

obecného

hospodářského

hospodářského

významu

spočívá a jejíž plnění mu bylo uloženo.

Zajímavým se z mého pohledu jeví tento rozsudek v kontextu dalších rozhod-

NSS

dospěl

poskytování

přitom

k

závěru,

že

nutí ÚOHS, zejména např. rozhodnutí

telekomunikačních

ÚOHS a předsedy ÚOHS ve věci ČESKÝ

služeb společností Vodafone, vč. dis-

TELECOM,7 ve kterých bylo deklarová-

tribuce dobíjecích kupónů, o nichž

no porušení ZOHS uzavřením zakáza-

bylo vedeno správní řízení ÚOHS,

ných cenových dohod tím, že společnost

lze považovat za poskytování služeb

ČESKÝ TELECOM ve svých distributor-

obecného hospodářského významu.

ských smlouvách pro předplacené karty X

Společnost

poskyto-

uváděla maloobchodní ceny, za které byli

vala na základě zákona o telekomuni-

Vodafone

distributoři povinni tyto karty dále prodá-

kacích

které

vat konečným spotřebitelům. Předplacené

jsou službami obecného hospodářského

karty X jsou přitom obdobou dobíjecích

významu.

kupónů Oskarta využívaných však pro

7

telekomunikační

totiž

Distribuce

služby,

předplacených

Lenka Gachová, seniorní právník

Srov. rozhodnutí ÚOHS čj. S 168/02-2274/02-VOI ze dne 18. 10. 2002 ve věci ČESKÝ TELECOM a na něj navazující rozhodnutí předsedy ÚOHS čj. R 68/2002 ze dne 10. 11. 2003.

EU LEGAL NEWS

12

MODERNIZACE VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK: REVOLUCE NA OBZORU? Evropská unie chystá novou právní úpra-

veřejných zakázek, inovací, ekologické

a středních podniků k veřejným zakázkám

vu veřejných zakázek. Jaké jsou záměry

a sociální odpovědnosti podniků a v nepo-

prostřednictvím redukce administrativní

Komise a co na to říkají uživatelé těchto

slední řadě prevence protekcionářství

náročnosti zadávacího řízení a s ním spo-

předpisů?

a korupce v oblasti veřejných zakázek.

jených formalit. Zelená kniha dále zmiňuje

V

následujícím

příspěvku

otevření většího prostoru zadavatelům

shrnujeme podstatné trendy. Jak jsme informovali již v minulém čísle EU Legal News,

1

Z hlavních záměrů Komise lze zmínit např.

pro vyjednávání s uchazeči v rámci za-

odstranění tradičního členění veřejných

dávacího řízení. Zvláštní kapitolu pak

Evropská komise na

zakázek na stavební práce, dodávky

představuje zadávání zakázek v rámci

začátku roku 2011 zahájila veřejné kon-

a služby či úvahy o revizi seznamu

spolupráce veřejných orgánů (in-house

zultace k zamýšlené rozsáhlé revizi práva

služeb v příloze II B směrnice 2004/18/

procurement), zde se záměry Komise

veřejných zakázek.2 Záměry Komise jsou

ES, které v podstatě regulaci právem EU

týkají především upřesnění pravidel pro

podrobně popsány v rozsáhlém dokumen-

nepodléhají. Dále se zvažuje nové vy-

vynětí těchto zakázek z právní regu-

tu s názvem „Zelená kniha o modernizaci

mezení pojmu veřejný zadavatel s ohle-

lace, které jsou dosud stanoveny prak-

politiky EU v oblasti zadávání veřejných

dem na veřejnoprávní subjekty tak, aby

ticky pouze judikaturou Soudního dvora,

zakázek“.3 Vzhledem k tomu, že jde

byla posílena právní jistota ve vymezení

případně též rozšíření výjimky i na další

o další krok dlouhodobého snažení Komise

subjektů povinných postupovat v souladu

případy.

o vyhodnocení dosavadní právní úpravy

s právní úpravou veřejných zakázek. Zají-

veřejných zakázek4 a vzhledem k tomu,

mavé jsou rovněž úvahy Komise na téma,

Lhůta pro podání připomínek k Zelené

že paralelně probíhaly konzultace k elek-

zda stanovit v odůvodněných případech

knize uplynula 18. 4. 2011. Z hledis-

5

tronickému zadávání veřejných zakázek

výjimky ze zákazu použití kvalifikačních

ka

a k právní úpravě koncesí na služby,6 zdá

předpokladů jako hodnotících kritérií.7

především reakce zadavatelů, kterých se

se, že vtělení těchto přípravných prací do

dalšího

vývoje

jsou

směrodatné

právo veřejných zakázek týká nejvíce.

podoby konkrétního legislativního záměru

Podstatnou otázkou Zelené knihy je však

Těmi jsou, vedle států, především místní

lze očekávat poměrně brzy. Z těchto

zejména to, jak podrobná má být úpra-

samosprávy.

důvodů by bruselským dokumentům měla

va na úrovni práva EU, respektive zda

německých obcí uplatnila poměrně ro-

být věnována zvýšená pozornost.

je žádoucí její podstatné zjednodušení

zsáhlé stanovisko.8 V něm se vyslovila

a liberalizace. Konkrétně Komise zvažuje

pro uvolnění a zjednodušení regulace,

Klíčovými oblastmi zájmu Komise jsou:

zjednodušení postupů pro drobné zada-

především prostřednictvím zvýšení hod-

zjednodušení zadávacího řízení, pod-

vatele. Inspirativní jsou rovněž úvahy tý-

not pro nadlimitní zakázky na dvojná-

pora (jednotného) vnitřního trhu v oblasti

kající se zjednodušení přístupu malých

sobek, dále zrušení povinnosti předem

1 2 3 4 5 6 7 8

Zastřešující

organizace

EU Legal News, březen 2011, str. 19, dostupné na http://www.havelholasek.cz/images/stories/publikace/eu_legal_news_cz_2011_03.pdf. Stávající právní úprava je stanovena především ve směrnicích 2004/17/ES a 2004/18/ES. Dostupná na http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CELEX:DKEY=556316:EN:NOT. Předchozí dokumenty Komise k této problematice jsou dostupné na webových stránkách Komise http://ec.europa.eu/internal_market/publicprocurement/modernising_rules/evaluation/index_en.htm Zelená kniha o rozšířeném využití elektronického zadávání veřejných zakázek v EU, dostupné na: http://ec.europa.eu/internal_market/consultations/docs/2010/e-procurement/green-paper_cs.pdf Consultation on an EU initiative on Concessions, dostupné na http://ec.europa.eu/internal_market/consultations/2010/concessions_en.htm. Srov. k této otázce Roztočil, Aleš: Hodnocení kvality u zakázek na poradenské služby, in: Legal News, březen 2011, str. 7, dostupné na: http://www.havelholasek.cz/images/stories/publikace/legal_news_cz_2011_03.pdf. Die Bundesvereinigung der kommunalen Spitzenverbände, der Verband Kommunaler Unternehmen, dostupné na: http://www.dstgb-vis.de/home/aktuelles_news/aktuell/kommunale_spitzenverbaende_und_vku_geben_stellungnahme_zum_gruenbuch_der_eu_kommission_oeffentliches_ auftragswesen_ab/bv_vku_gruenbuch_modernisierung.pdf

EU LEGAL NEWS

13

oznámit hodnotící kritéria a jejich váhu,

veřejných zakázek. S ohledem na to

než zbytek kontinentu (snížení limitů,

stanovení výjimek pro zákaz zohlednění

britské samosprávy navrhují podstatné

zpřísňování administrativních požadavků

kvalifikace při hodnocení nabídek nebo

zvýšení limitů a omezení právní úpravy

na zadavatele a podniky, omezování

možnost omezení plnění veřejné za-

v

fakultativních postupů).

kázky

prostřednictvím

EU

na

transpozici

mezinárodních

subdodavatelů.

závazků v této oblasti s tím, že nad rámec

V podobném duchu je koncipováno stano-

těchto závazků by se legislativa měla týkat

visko svazu místních samospráv Anglie a

pouze úpravy nezbytné pro účinné prosa-

Walesu.9 Britské samosprávy provedly na

zení principů vyplývajících z primárního

místní úrovni rozsáhlé vyhodnocení právní

práva.

regulace veřejných zakázek a dospěly k závěru, že přeshraniční prvek je velmi

Závěrem můžeme konstatovat, že jak

marginální (pouze 1% municipalit někdy

Zelená kniha tak relevantní stanoviska

zadalo veřejnou zakázku zahraničnímu

uplatněná v rámci konzultace směřují

subjektu bez organizační složky ve Spo-

především směrem k omezení administra-

jeném království). S ohledem na to drtivá

tivní zátěže adresátů zakázkového práva,

většina zadavatelů považuje náklady

k větší volnosti pro zadavatele a k posílení

spojené s administrativní náročností

právní jistoty. Bohužel, poslední legisla-

zadávacího

za

tivní10 a judikatorní vývoj se v České

výrazně vyšší, než jsou zisky spo-

republice v podstatných aspektech

jené se zvýšenou konkurencí na trhu

zřejmě ubírá zcela opačným směrem

9 10

řízení

dle

směrnic

Aleš Roztočil, advokát

Local Goverment Group, dostupné na http://www.lga.gov.uk/lga/aio/18014002. Podrobná informace o chystané velké novele zákona o veřejných zakázkách srov. Šípová Barbora: Připravovaná novela zákona o veřejných zakázkách, in: Legal News, březen 2011, str. 4, dostupné na http://www.havelholasek.cz/images/stories/publikace/legal_news_cz_2011_03.pdf.

EU LEGAL NEWS

14

AKTUALITY ZE SVĚTA SOUTĚŽNÍHO PRÁVA

Stanovisko k

zákazu

generálního prodeje

přes

advokáta internet

by tento zákaz mohl těžit výhody plynoucí 3

ze zákonné/individuální výjimky.

uhelná napadá, uzavřely obě společnosti

(3. 3. 2011)1

na základě rozhodnutí ÚOHS z roku Polský soutěžní úřad uložil procesní

Generální advokát Mazák vydal stanovis-

vu, kterou nyní společnost Sokolovská

2006.5

pokuty (16. 3. 2011) ÚOHS

ko v rámci probíhajícího soudního řízení č.

zahájil

správní

společností

métique SAS v Président de l’Autorité de

poskytovateli mobilních telekomunikačních

Republic (30. 3. 2011)6

la Concurrence & Ministre de l’Économie,

služeb,

de l’Industrie et de l’Emploi. Společnost

cesní pokutu ve výši 130 mil. zlotých

ÚOHS zaslal společnosti Telefónica O2

Pierre Fabre je výrobcem různých druhů

(cca 33 mil. EUR) za obstrukční jednání

Czech Republic oznámení o zahájení

kosmetických přípravků a přípravků osob-

při neohlášeném místním šetření (tzv.

správního řízení ve věci možného zneužití

ní péče. Distribuční smlouvy splečnosti

dawn raid). Polský soutěžní úřad dospěl

dominantního postavení na trhu přístupu

Peirre Fabre pro značky Avéne, Klorane,

k

ke službám sítě internet prostřednictvím

Galénic a Durcray obsahovaly ustanovení,

úmyslně místní šetření zdržovala, když

závěru,

že

Polkomtel

společnost

O2

se

Polský soutěžní úřad uložil místnímu společnosti

Telefónica

řízení

C-439/09 ve věci Pierre Fabre Dermo-Cos-

Czech

pro-

Polkomtel

širokopásmových

technologií

ADSL.

7

podle veřejně dostupných injiž od roku 2008 neformálně

ze kterého vyplýval požadavek na prodej

během místního šetření úmyslně odmíta-

ÚOHS

těchto přípravků v kamenných obchodech

la poskytnout přístup na svůj pevný disk

formací

a současný zákaz všech forem prodeje

a poskytla pracovníkům úřadu pouze vy-

prověřoval, zda společnost Telefónica

prostřednictvím internetu. Generální ad-

brané dokumenty.

nezneužívá svého dominantního posta-

vokát Mazák ve svém stanovisku předně deklaroval, že obecný a absolutní zákaz prodeje přes internet v kontextu selek-

vení na trhu vysokorychlostního přístupu ÚOHS prošetří oblast dodávek uhlí (23. 3. 2011)

4

k Internetu ve formě tzv. stlačování marže nebo-li margin squeeze.8

tivního distribučního systému má za cíl narušit hospodářskou soutěž, tj. jedná

Společnost Sokolovská uhelná poda-

Evropská Komise zahájila formální

se o hard-core omezení. Takové ustano-

la k ÚOHS podnět k šetření cen uhlí,

šetření Deutsche Bahn (31. 3. 2011)9

vení pak nemůže těžit z výhod plynoucích

které má tato společnost dohodnuty

z obecné vertikální výjimky.2 Generální

v dlouhodobé smlouvě se společností

Evropská

advokát se nicméně domnívá, že je třeba

ČEZ. Podle tvrzení Sokolovské uhelné

v německém tisku, že její úředníci proved-

ověřit, zda tento obecný a absolutní zákaz

mají jiné hnědouhelné společnosti dohod-

li

prodeje přes internet je přiměřeným a zda

nuty příznivější ceny. Dlouhodobou smlou-

Bahn AG a některých jejích dceřiných

v

Komise

budovách

potvrdila

společnosti

zprávy Deutsche

1

Srov. http://curia.europa.eu/jurisp/cgi-bin/form.pl?lang=cs&alljur=alljur&jurcdj=jurcdj&jurtpi=jurtpi&jurtfp=jurtfp&numaff=C-439/09&nomusuel=&docnodecision=docnodecision&allcommjo=allcommjo&affint=affint&affclose=affclose&alldocrec=alldocrec&docdecision=docdecision&docor=docor&docav=docav&docsom=docsom&docinf=docinf&alldocnorec=alldocnorec&docnoor=docnoor&docppoag=docppoag&radtypeord=on&newform=newform&docj=docj&docop=docop&docnoj=docnoj&typeord=ALL&domaine=&mots=&resmax=100&Submit=Rechercher. 2 Srov. Nařízením Evropské komise (EU) č. 330/2010 o použití čl. 101 odst. 3 Smlouvy na kategorie vertikálních dohod a jednání ve vzájemné shodě; uveřejněno v ÚV L 102, 23. 4. 2010, s. 1. 3 Srov. čl. 101 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“). 4 Srov. http://www.compet.cz/hospodarska-soutez/aktuality-z-hospodarske-souteze/urad-proveri-oblast-dodavek-uhli/. 5 Srov. rozhodnutí ÚOHS č.j. S 273/06-21087/06/610 ze dne 30. 11. 2006 ve věci ČEZ. 6 Srov. http://www.compet.cz/hospodarska-soutez/aktuality-z-hospodarske-souteze/uohs-potvrzuje-zahajeni-spravniho-rizeni-s-telefonicou-o2/. 7 Srov. např. http://www.patria.cz/Zpravodajstvi/1682126/uohs-prosetruje-chovani-spolecnosti-telefonica-02-v-oblasti-vysokorychlostniho-internetu.html. 8 Srov. body 80 a násl. Sdělení Komise – Pokyny k prioritám Komise v oblasti prosazování práva při používání článku 82 Smlouvy o ES (nyní čl. 102 SFEU) na zneužívající chování dominantních podniků vylučující ostatní soutěžitele; ÚV C45, 24. 2. 2009, s. 7. 9 Srov. http://europa.eu/rapid/pressReleasesAction.do?reference=MEMO/11/208&format=HTML&aged=0&language=EN&guiLanguage=en.

EU LEGAL NEWS

15

společností neohlášená místní šetření.

kartel, který trval tři roky. Pokutované

neuzavření nových písemných kupních

Komise podezírá společnost Deutsche

společnosti se měly domlouvat na stabili-

smluv objektivně ospravedlnitelný důvod

Bahn AG z porušení pravidel zakazujících

zaci svých tržních pozic a na cenách na

k přerušení dodávek, tj. může se podle

zneužití dominantního postavení.

trhu pracích prostředků pro domácnosti

názoru NSS jednat o nepřiměřený krok

v 8 zemích EU. Jednomu z účastníků

naplňující znaky zneužití dominantního

nad

kartelu, společnosti Henkel, která jako

postavení.

zrušením zákona o významné tržní síle

první poskytla Evropské komisi informace

7. 4. 2011)10

o kartelu, nebyla uložena žádná pokuta

Zahájena

veřejná

diskuse

díky aplikaci leniency programu. Pokuta

Pokuta

Českým

(21. 4. 2011)

drahám

potvrzena

13

ÚOHS zahájil veřejnou diskusi k návrhu

zbývajícím dvěma společnostem byla dále

zrušení zákona o významné tržní síle č.

snížena o 10 %, a to na základě aplikace

Krajský soud v Brně potvrdil pokutu ve výši

395/2000 Sb., a související změně zákona

procedury narovnání, tj. uznání zjištěných

254 milionů korun uloženou společnosti

č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské

skutečností a právní kvalifikace prove-

České dráhy ze strany ÚOHS před dvěma

soutěže a o změně některých zákonů, ve

dené ze strany Komise.

lety za zneužití jejího dominantního posta-

znění pozdějších předpisů a změně záko-

vení v oblasti nákladní dopravy, a to for-

na č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění

Nejvyšší správní soud opětovně zrušil

mou diskriminace a odmítání obchodovat.

pozdějších předpisů. Navrhovaná úprava

rozsudek Krajského soudu v Brně ve

Soudce David Raus k danému rozhodnutí

vychází z ideového zadání, jež vzešlo po

věci Česká rafinérská (13. 4. 2011)12

uvedl, že soud sice našel v postupu ÚOHS

projednání několika variant řešení stávajícího

stavu

podpořené

ekonomickou

určité procesní chyby, ty však neměly vliv NSS ve svém rozsudku ve věci Česká

analýzou a závěrem NERVu. Nový kon-

rafinérská

cept regulace vztahů, které doposud řeší

soudu v Brně čj. 62 Ca 2/2008 – 241

zrušil

rozsudek

platný a účinný zákon o významné tržní

ze dne 20. 10. 2009 a vrátil mu případ

síle, vychází z toho, že existuje určité eko-

k dalšímu řízení. Stěžovatelem byl Úřad pro

nomické postavení subjektů soutěžících

ochranu hospodářské soutěže, který svým

na relevantním trhu, které sice nevykazuje

druhostupňovým rozhodnutím vyslovil, že

znaky monopolního či dominantního po-

společnost Česká rafinérská zneužila do-

stavení, ale s ohledem na jejich velikost na

minantní postavení na trhu petrochemic-

daném trhu může významně ovlivnit jed-

kých surovin tím, že v rámci vyjednávání

nání a chování dalších subjektů, a to jak

o podmínkách dodávek těchto surovin

pozitivně, tak i negativně. V návrhu je zce-

v roce 2002 bez objektivně ospravedlnitel-

la opuštěn koncept ekonomické závislosti.

ného důvodu přerušila na dobu cca 39 hod.

Návrh předpokládá též stanovení deklara-

dodávky svému dlouhodobému odběrateli

torního výčtu možných porušení zákona.

– Chemopetrolu. NSS mj. konstatoval, že

na zákonnost rozhodnutí.

Krajského

krajský soud nesprávně vymezil relevantní Evropská komise pokutovala výrobce pracích prostředků (13. 4. 2011)

11

trh, když pouze odkázal na učebnicovou literaturu, aniž by jej sám konkrétně vymezil. Dále uvedl, že v případě, že obě

Evropská komise pokutovala společnosti

smluvní strany projevovaly vůli pokračovat

Procter & Gamble a Unilever celkovou

v dodavatelsko odběratelském vztahu,

pokutou ve výši 315,2 milionů Eur za

nemusí být vypovězení smluv a následné

10 11 12 13

Srov. http://www.compet.cz/hospodarska-soutez/aktuality-z-hospodarske-souteze/verejna-diskuse-k-navrhu-zruseni-zakona-o-vyznamne-trzni-sile/. Srov. http://europa.eu/rapid/pressReleasesAction.do?reference=IP/11/473&format=HTML&aged=0&language=EN&guiLanguage=en. Rozsudek Nejvyššího správního soudu č.j. 5 Afs 21/2010 – 295 ze dne 13. 4. 2011 ve věci Česká rafinérská; http://www.nssoud.cz/files/SOUDNI_VYKON/2010/0021_5Afs_10_20110513122412_prevedeno.pdf. Srov. http://ekonomika.idnes.cz/ceske-drahy-dostaly-pokutu-ctvrt-miliardy-za-zneuziti-dominance-phr-/ekoakcie.aspx?c=A110421_122842_ekoakcie_jan; http://zpravy.e15.cz/byznys/doprava-a-logistika/soud-potvrdil-ctvrtmiliardovou-pokutu-pro-ceske-drahy.

EU LEGAL NEWS

16

BOBEK, M., BŘÍZA, P., KOMÁREK, J.: VNITROSTÁTNÍ APLIKACE PRÁVA EVROPSKÉ UNIE Tento příspěvek stručně představuje no-

porálního působení či problémy plynoucí

právníky přínosná i díky tomu, že při jejím

vou knihu o právu EU, jež vychází v těchto

z vícejazyčnosti unijních předpisů při jejich

psaní mohli využít své zkušenosti sbírané

dnech v nakladatelství C.H. Beck a jejímž

aplikaci českými orgány.

z různých pozic na různých pracovištích, ať již to bylo na Ústavním soudu,

spoluautorem je Petr Bříza, advokát naší advokátní kanceláře.

Publikace klade důraz na svou praktickou

Nejvyšším správním soudu, na Ministerst-

využitelnost, proto je teoretický výklad

vu spravedlnosti či v advokacii, stejně jako

Cílem knihy Vnitrostátní aplikace práva

demonstrován na konkrétních případech

při své přednáškové činnosti soudcům,

Evropské unie je provést praktikující

z judikatury Soudního dvora či Tribunálu

advokátům, koncipientům či podnikovým

právníky nástrahami používání práva EU

EU, jakož i na jiných praktických příkladech.

právníkům.

a poskytnout jim takové informace, aby

Pozornost přitom není věnována jen unijní

byli schopni argumentačně využít unijní

perspektivě, tj. právu EU a jeho výkladu

právo při řešení různorodých právních

v podání unijních institucí, ale i aplikační

problémů, kterým v praxi čelí. Podrobně

praxi českých soudů, která je sedm let po

jsou rozebírány nejen základní aplikační

vstupu ČR do EU již poměrně bohatá. Po-

principy, jako je přednost, přímý účinek či

drobnost a šíři pojednání představované

souladný výklad, ale i promítnutí unijního

publikace lze ukázat na tom, že autoři

práva do národních procesních pravidel

citují zhruba 500 rozhodnutí či stanovisek

v rámci principu vnitrostátní procesní au-

unijních institucí, bezmála 200 rozhod-

tonomie či odpovědnost státu za škodu

nutí českých soudů (od prvoinstančních

způsobenou porušením práva EU. Stranou

až po nálezy Ústavního soudu) a řadu

nezůstává ani ústavní zakotvení práva EU

rozsudků soudů jiných členských států

v českém právním řádu, otázky jeho tem-

EU. Autoři věří, že kniha bude pro české

EU LEGAL NEWS

17

PRAHA | BRNO | OSTRAVA | BRATISLAVA Česká a slovenská advokátní kancelář s mezinárodním dosahem

EU LEGAL NEWS Č E R V E N 2 0 11

(n e j e n ) v oblasti soutěže a regulace Advokátní kancelář Havel, Holásek & Partners se sídlem v Praze a s pobočkami v Brně, Ostravě a Bratislavě je s více než 130 právníky, několika desítkami studentů právnických fakult a celkem více než 300 spolupracovníky největší česko-slovenskou právnickou firmou. Kancelář v současné době poskytuje služby zhruba 500 klientům, z toho více než 30 společnostem patřícím do Czech TOP 100 a cca 70 společnostem patřícím do Fortune 500. Kancelář se v letech 2009 a 2010 v oficiální české soutěži Právnická firma roku umístila mezi třemi nejúspěšnějšími právnickými firmami v České republice; podle počtu titulů dokonce na prvním místě. Agentura DealWatch ve své studii pro rok 2009 zařadila advokátní kancelář Havel, Holásek & Partners na první místo podle počtu realizovaných transakcí v oblasti fúzí a akvizic nejen v České republice, ale i na Slovensku a dále i v rámci celé střední a východní Evropy. Kancelář dále získala ocenění ILO Client Choice Awards 2010 udělované mezinárodní ratingovou agenturou International Law Office (ILO), čímž se stala klienty nejlépe hodnocenou právnickou firmou v České republice. Právníci kanceláře jsou pravidelně uváděni mezi vedoucími či doporučovanými specialisty renomovanými mezinárodními ratingovými publikacemi jako jsou PLC Cross-border, European Legal 500, Chambers Global Guide, European Legal Experts, Global Law Experts a IFLR 1000; tyto publikace uvádějí kancelář jako jednu z nejlepších právních firem pro transakce realizované v České republice v oblasti fúzí a akvizic, obchodního práva a práva obchodních společností, bankovního a finančního práva, práva kapitálových trhů, konkurzu a vyrovnání, stavebního práva, práva nemovitostí, pracovního práva a řešení sporů. Kancelář je členem prestižní mezinárodní sítě právnických firem State Capital Group, která sdružuje 140 advokátních kanceláří s více než 10 000 právníky po celém světě. Člen prestižní mezinárodní sítě právnických firem State Capital Group

Týn 1049/3, 110 00 Praha 1 Česká republika Tel.: +420 224 895 950 Fax: +420 224 895 980

Zámecká 20 702 00 Ostrava Česká republika Tel.: +420 596 110 300 Fax: +420 596 110 420

Hilleho 1843/6 602 00 Brno Česká republika Tel.: +420 545 423 420 Fax: +420 545 423 421

Apollo Business Center II, blok H Mlynské Nivy 49 821 09 Bratislava Slovenská republika Tel.: +421 232 113 900 Fax: +421 232 113 901

www.havelholasek.cz

V případě Vašeho zájmu o bližší informace, kontaktujte prosím přímo Roberta Nešpůrka ([email protected]), Jaroslava Šuchmana ([email protected]) nebo Lenku Gachovou ([email protected]). Evropské právní aktuality připravuje advokátní kancelář Havel, Holásek & Partners zpravidla čtvrtletně nebo podle aktuální situace. Evropské právní aktuality přináší aktuální informace z oblasti práva EU a české legislativy mající k právu EU bezprostřední vztah, které mohou být zajímavé pro české i zahraniční subjekty podnikající v České republice. Účelem tohoto dokumentu a informací v něm obsažených je informovat obecně o vybraných významných legislativních změnách a vývoji judikatury, nikoliv podat jejich vyčerpávající právní rozbor. Přestože přípravě tohoto dokumentu byla věnována maximální pozornost a péče, advokátní kancelář Havel, Holásek & Partners doporučuje si před přijetím jakýchkoliv rozhodnutí na základě informací v tomto dokumentu vyžádat detailnější právní konzultaci. © 2011 Havel, Holásek & Partners s.r.o. Všechna práva vyhrazena.