P Ř Í LO H A L I S T Ů L A N Š K R O U N S K A č í s l o 1 3 / X
Při samostatném prodeji cena 15 Kč
LÉTO Historie lanškrounské radnice a zámku
Dnešní obřadní síň na zámku v Lanškrouně, 40. léta 20. století Foto: Suchomel
A k t u a l i t y : h t t p : / / w w w. l a n s k r o u n . e u , a r c h i v : h t t p : / / w w w. l a n s k r o u n s ko. co m
KALENDÁŘ AKCÍ V REGIONU NA II. POLOLETÍ ROKU 2010 2. 7. ve 20.00 KULTURNÍ LÉTO NA FARNÍ ZAHRADĚ – zahajovací koncert (restaurace U Pastýře, tel. 734 467 619) Petr VONDRÁČEK a skupina Lokomotiva, doprovodná akce: nápoje míchané profesionálním barmanem. Vstupné: 80,- Kč. 2. 7. - 4. 7. X. Čermenský motosraz (Dolní Čermná) Program: pátek - příjezd a zabydlení, kapela QUIZ; sobota - soutěže, ve 13.00 hod. vyjížďka, kapela PETROWAR, striptýz,... !!!Půllitr s sebou!!! Kontakt:
[email protected]; www.cermensky-motosraz.ic.cz 3. 7. ve 14.00 HLAVNÍ ZÁMECKÁ OSLAVA - zahájení 4. roku provozu (Nový zámek u Lanškrouna) Airsoft tým 1.SGT-LA s partnerem S.P.A.S. z Koburku předvedou bojové ukázky, návštěvníci si budou moci vyzkoušet airsoftové zbraně. Výcvik čistokrevných boxerů ukáží členové chovatelské stanice HANY BOX. Hasiči z Lanškrouna předvedou vyprošťování a další ukázky své práce i zásahové vozidlo. K poslechu zahraje živá hudba. Občerstvení a grilování zajištěno. Vstupné: dospělí: 20,- Kč, děti 10,- Kč. 9. 7. ve 20.00 KULTURNÍ LÉTO NA FARNÍ ZAHRADĚ Ivan HLAS – KONCERT Uslyšíte: Aranka umí hula hop, Malagelo, Na kolena. Dop rovodná akce: ke každému hlavnímu jídlu pivo zdarma. Vstupné: 80,- Kč. 10. 7. Zelený pohár – hasičská soutěž (Hřiště TJ Sokol v Dolním Třešňovci) Finále O pohár starosty města Lanškrouna. 16. 7. ve 20.00 KULTURNÍ LÉTO NA FARNÍ ZAHRADĚ Hudci z Kyjova – cimbálovka Doprovodná akce: degustace značkového vína Kovacs. Vstupné: 50,- Kč. 23. 7. ve 20.00 KULTURNÍ LÉTO NA FARNÍ ZAHRADĚ MEZCLA – největší latinský orchestr v České republice. Skupina je mixem hudebníků národností z Latinské Ameriky. Hvězdou je vynikající zpěvačka TANDA původem z Kuby. Doprovází Halinu Pawlovskou v pořadu Mamba show. V programu musica latina a salsa. Doprovodná akce: nápoje míchané profesionálním barmanem. Vstupné: 80,- Kč. 24. 7. Šermířská klání (Nový zámek u Lanškrouna) Šermířská skupina BALESTRA a RYTÍŘI KRÁLE JANA předvedou ukázky šermířských soubojů. Šermířské HRY a SOUTĚŽE pro děti a další program. Stánky... 30. 7. ve 20.00 KULTURNÍ LÉTO NA FARNÍ ZAHRADĚ WRGHA POWU orchestra –velice osobitý orchestr zaměřený na interpretaci vlastní autorské tvorby na pomezí žánrů. Skladby jsou komponované pod vlivem současné hudby, jazzu a filmové hudby. Doprovodná akce: drůbeží hody pátek – neděle. Vstupné: 50,- Kč. 30. 7. - 1. 8. 24. ročník cyklistického etapového závodu juniorů s mezinárodní účastí s názvem „Regionem Orlicka“ (Lanškroun) Závodů se účastní závodníci kategorie juniorů a nejlepší z kategorie kadetů. Pořadatel SKP Duha FORT Lanškroun pozval i závodníky ze sousedních států. Na startu se sejde asi 90 sportovců. Pro závodníky jsou připraveny: Kapely: Snaeffel, Dvacet Facek, Stejšn, O5 a Radeček, Xindl X, Olga Lounová s kapelou, Bulldock. Vstupenky budou při festivalu na místě ze 150,- Kč, v předprodeji v kavárně na Zámečku a v lanškrounském Infocentru za 100,- Kč. Letošní ročník bude propagovat Rádio Černá Hora. 6. 8. ve 20.00 KULTURNÍ LÉTO NA FARNÍ ZAHRADĚ Polský folklorní večer, doprovodná akce: celý den polská kuchyně s polským kuchařem. Vstup volný
13. 8. ve 20.00 KULTURNÍ LÉTO NA FARNÍ ZAHRADĚ Honza KALOUSEK – písničky, které znáte a jak je neznáte. Mimo jiné uslyšíte: Čas sluhů, Usínám, Chodím ulicí nebo Hvězdy se mění. Vstupné: 80,- Kč. 14. 8. COUNTRY na Zámečku (Nový Zámek u Lanškrouna) Kapely Ponny Expres, Náhoda, Doklobouku, FRANTIŠEK NEDVĚD s kapelou, Bleskový Jack, aukce rukodělných výrobků… Program bude upřesněn. 20. 8. ve 20.00 KULTURNÍ LÉTO NA FARNÍ ZAHRADĚ Otázky VÁCLAVA MORAVCE – speciál, I.Z. DANCE STUDIO Ivety Zahradníkové, doprovodná akce: italská kuchyně, jídla připraví šéfkuchař GIGI. Vstupné: 50,- Kč. 21. 8. KNOFLÍKIÁDA (Nový zámek u Lanškrouna) Zábavná akce pro všechny děti na konci prázdnin, soutěže o pěkné ceny, POKUS O REKORD, bublinová show, AUKCE rukodělných výrobků a věcí věnovaných známými osobnostmi, výrobci a sponzory. Jako patroni akce vystoupí kapela Ramayana, šermířská skupina Medieval, westernové dovednosti předvede skupina Bleskového Jacka, vystoupí také rockový zpěvák Michal Holas. Moderátoři S. Celý, Savana, J. Hurych, jednotlivá vystoupení a vyhlašování umístění v soutěžích budou oddělovat vystoupení lanškrounských mažoretek a roztleskávaček. 21. 8. odpoledne POHLAĎ A POMOZ! - charitativní akce na podporu psího útulku Caniscentrum Dolní Třešňovec -restaurace U Pastýře 27. 8. ve 20.00 KULTURNÍ LÉTO NA FARNÍ ZAHRADĚ PATROLA ŠLAPETO – populární staropražská kapela věnující se interpretaci nejslavnějších hospodských písní minulých století a převážně části repertoáru génia české písničky Karla Hašlera. Doprovodná akce: nápoje míchané profesionální barmanem. Vstupné: 80,- Kč. 3. 9. ve 20.00 KULTURNÍ LÉTO NA FARNÍ ZAHRADĚ Country a folkový večer se Zdeňkem, Oldou a Eliškou. Vstup volný. 3. 9. - 5. 9. Závody do vrchu – LAUDON 2010 Mistrovství střední Evropy v závodech automobilů do vrchu. 4. 9. Lanškrounský pohár Soutěž v požárním útoku zařazená do Velké ceny Orlickoústecka. 4. 9. - 10. 10. SUDETY KOLEM NÁS A V NÁS Výstava Lanškrounského fotoklubu + Práce žáků ZŠ speciální Lanškroun a Základní školy speciální Dzierzoniów (Městské muzeum Lanškroun) 10. 9. - 11. 9. 42. ročník LANŠKROUNSKÉ KOPY – největší turistický pochod Pardubického kraje. Turistické, cyklo a in-line trasy od 5 km do 110 km + MĚSTSKÉ SLAVNOSTI 12. 9. Pouť na Mariánské hoře 18. 9. MYSTICKÁ NOC (Nový zámek u Lanškrouna) Vystoupí šermíři skupiny BALESTRA, lukostřelba, házení do terče, soutěže pro děti, aukce, živá hudba, předvádění nástrojů práva útrpného, možná přijde i kouzelník a na závěr se připravuje zajímavá ohnivá podívaná. 16. 10. Výstava: Pavel Popelka – fotografie – inspirace folklorem i přírodou (Městské muzeum Lanškroun) 4. 12. Mikulášský výlet s nadílkou a občerstvením (Lanškroun – Nepomuky) Pořádá KČT Lanškroun. 4. 12. – polovina ledna 2011 Výstava: Betlémy, lidová a umělecká tvorba z regionu Lanškrounska a Dolního Saska, Adventní trhy, Živý betlém (Městské muzeum Lanškroun) 27. 12. Vánoční zpívání koled na Mariánské hoře, v 10.00 odchod od Dělnického domu. Pořádá KČT Lanškroun.
INFOCENTRUM LANŠKROUN
Pro letní sezónu ve spolupráci s Infocentrem Lanškroun, které zastupuje turistická informační centra Pardubického kraje v Radě Asociace TIC ČR, vydala DSVČ (Destinační společnost Východní Čechy) sadu informačních materiálů Zaostřeno na…, z nichž pro letní přílohu LL vyjímáme rozhledny do 30 km vzdušnou čarou od Lanškrouna a naučné stezky a muzea do 20 km od města Lanškrouna. Miloš Krejčí
ul. B. Němcové 124 563 01 Lanškroun +420 465 320 007
[email protected] www.lanskroun.eu Infocentrum Lanškroun z rozhodnutí Rady města Lanškroun najdete od června 2010 v boční ulici B. Němcové, vycházející ze severozápadního horního rohu náměstí J. M. Marků hned za Českou spořitelnou. Přivítá Vás větší prostor s množstvím informačních turistických a prezentačních materiálů o městě Lanškrouně (oficiální internetové stránky: www.lanskroun.eu), regionu Lanškrounsko, turistické oblasti Orlické hory a Podorlicko (www.orlickehory-cz.info) a turistického regionu Východní Čechy (www.vychodnicechy.info).
Strana 2
Vážení čtenáři, ani jubilejní desátý ročník Listů Lanškrounska nemění své zvyklosti a přináší Vám přílohu Léto. Tradičně jsme zůstali také u tématu historie, i když tentokrát se naše pozornost upnula ke stavbám světským - městské radnici a zámku. Vnímáme tuto přílohu jako příspěvek Listů k oslavám 725 let od první písemné zmínky o městu Lanškroun. Zajímavé informace a historické obrazové materiály o obou významných stavbách dokumentující jejich spletitou historii Vám určitě přinesou celou řadu nových poznatků. Děkuji na tomto místě oběma autorkám textů – Marii Borkovcové, Kateřině Kokešové i celému městskému muzeu za vstřícnost, se kterou se zapojily do přípravy přílohy. Vážení čtenáři, přeji Vám za celý redakční tým příjemné letní dny a těším se s Vámi nashledanou na konci července u dvojčísla 14 a 15. František Teichmann, šéfredaktor
LÉTO NA LANŠKROUNSKU
NAUČNÉ STEZKY V ŠIROKÉM OKOLÍ
49°59’8“N 16°24’22“E; 355 m n.m. info: +420 465 526 773, 605 580 099 – tábořiště
Lanškrounské rybníky
Tuto přírodní NS připravili KČT Horal a Region Orlicko – Třebovsko. Seznámíte se na ní s přírodními a historickými zajímavostmi tohoto překrásného údolí. Na stanovištích můžete poznat např. geologickou minulost, záplavové louky, opukové skály i místní historii.
PŘÍR; 8x IP; Znač.; 2 okruhy: 1,2/5,5 km; „H“1,2 km; i cyklo; P 0,1 km; O Vstup: Lanškroun, Obora Motz, rekreační areál Dlouhý rybník 49°55’18.25“N 16°34’51.27“E; 380 m n.m., info: IC Lanškroun +420 465 320 007
NS vede přírodním parkem Lanškrounské rybníky, které byly zařazené do soustavy Natura 2000. Stezka je nenáročná a povede Vás i po povalových chodnících a přes lávky. Můžete se tu seznámit s ochranou ekosystému a jeho historií, s geologií tohoto území. Poznáte řadu vodních a mokřadních rostlin i živočichů.
Údolí Moravské Sázavy PŘÍR; 6x IP; Znač.; 5,6 km; „H“; i cyklo; in-line; P 0,1 km; I Vstup: Bus Albrechtice-konec; Výprachtice-Koburk, pila 49°54’45.08“N 16°36’47.3“E; 386 m n.m., info: Lanškroun, +420 465 320 007
Údolím Sejfů PŘÍR; 8x IP;Znač.; 4 km; P 0,2 km; ll/O Vstup: 100 m před koncem Ústí n.O. směr Letohrad (k lesu) 49°58’42.6“N 16°24’2.3“E; 352 m n.m., info: Ústí nad Orlicí +420 465 514 111
NS Vás provede unikátním přírodním bohatstvím na okraji města. Nejzajímavější je návštěva v jarních měsících, kdy tu na několika hektarech kvete bledule jarní a mnoho dalších rostlin. Stezku můžete projít od 1. k 8. zastavení a zpět nebo jako okružní od 1. k 8. zastavení, potom asi 800 m dolů přes louku a potok na 2. zastavení.
Úzké údolí Moravské Sázavy svírá horní tok řeky v délce více než deseti kilometrů. Seznámíte se tu s historií, geologií, botanikou a zoologií území i se životem v bystřině. Připraveno je tu pro Vás ohniště, děti zláká krátká prospektorská štola v lomu. Nezapomeňte si narýžovat české granáty!
Wolkerovo údolí
Údolím Skuhrovského potoka - smyslová NS
NS v městském parku Vás seznámí se zajímavými zástupci fauny a flóry. Údolí s rozlohou 12 hektarů představuje komplex vlhkých a sušších svahových luk a mokřadů. Najdete tu rybník i dětské hřiště.
PŘÍR; 15x IP; Znač.; 8 km; i cyklo; P 0,1 km; I/O Vstup: tenisové kurty a fotbalové hřiště v obci Rybník 49°53’36.27“N 16°28’4.64“E; 395 m n.m. info: Česká Třebová +420 465 500 211; ČSOP 725 734 871
Tato unikátní NS v údolí Skuhrovského potoka stoupá k přírodní rezervaci Třebovské stěny. Poznáte na ní místní faunu i flóru a můžete si tu vyzkoušet svoje vnímání pomocí smyslů (poslech hlasů lesa, hledání stop, vůně lesa, ochutnání pramenité vody, pohmat lesních hmot). Stezka má tři varianty tras o různé délce od 3,5 do 8 km.
PŘÍR; 4x IP; Znač.; 1 km; „H“; i cyklo; P 0,1 km; O Vstup: Ústí n. O., Wolkerovo údolí u rybníka, 49°58’13.8“N 16°24’6.46“E; 325 m n.m. info: IC Ústí nad Orlicí, +420 465 514 111
Rohová - přírodní rezervace PŘÍR; 6x IP;Znač.; 7km; P 0,3 km; ll, Vstup: Dlouhá Loučka 49°44’42.67“N 16°34’43.75“E; 573 m n.m., info: Moravská Třebová, +420 461 313 502
Rezervace chrání rozsáhlé přirozené květnaté bučiny a suťové porosty. Vyskytuje se tu řada chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů. NS Vás seznámí s místní geologií a hydrologií, rostlinstvem, živočišstvem, s důlní těžbou na Hřebči i historií Hřebečska.
Boršovský les PŘÍR; 9x IP; Znač.; 4 km; P 0,1 km; ll Vstup: Mor. Třebová – Boršov u hájovny / Hřebeč – U tety 49°44’29.99“N 16°35’51.07“E; 430 m n.m. info: Mor. Třebová, +420 461 313 502
Stezka rodinného typu vede lesní krajinou. Cestou Vás budou provázet informační zastávky s komiksovým doprovodem plným veselých příhod dětí, lesních živočichů a tajemných bytostí. Tento výlet se může stát nejen magickou procházkou, ale i setkáním s kouzly lesa.
Aktivní turistika na Orlicko - Třebovsku
Hřebečsko
PŘÍR+MĚST. ; 13x IP; Znač.; 40 km; „H“; i cyklo; in-line; P 0,1 km; I Vstup: Choceň - park Peliny; Letohrad - u ČOV; Č.Třebová - pod náměstím; Ústí n.Orl. - Aquapark, 49°58’48.77“N 16°23’27.72“E; 325 m n.m. info: IC Ústí nad Orlicí, +420 465 514 111
PŘÍR; 8x IP; Znač.; 6 km; P 0,1 km; ll Vstup: Hřebeč, U tety, 49°44’49.63“N 16°34’30.12“E; 570 m n.m. info: Moravská Třebová, +420 461 313 502
Region Orlicko-Třebovsko dokončil v roce 2009 unikátní síť cyklostezek údolím řek Tichá Orlice a Třebovka. Stezka má tvar písmene Y a spojuje města Choceň, Letohrad, Česká Třebová a Ústí nad Orlicí. Na zastaveních poznáte to nejzajímavější z přírody a historie tohoto regionu.
Na NS objevíte pozoruhodné stopy lidského snažení o získávání nerostných surovin. Díky otiskům života třetihorního moře můžete nahlédnout do dění v časech dávno minulých. Blízká i dávná historie se tu nabízí v podobě krajiny i staveb.
Okolo staré Oustí
Nedošínský háj
Altán U tety
NS nás povede po žluté turistické značce okolo staré Oustí, právě těmi místy, která už jsou téměř zapomenutá. Na jednotlivých zastaveních poznáte dávnou historii míst jako bylo U tří kaprů, U loučení a další. Stezka končí na Andrlově chlumu, kde se můžeme ještě na celé Oustí podívat z rozhledny.
PŘÍR; 11x IP; Znač.; 2 km; „H“; i cyklo; P 1 km; O Vstup: Litomyšl- Nedošín, 49°52’57.69“N 16°15’52.71“E; 324 m n.m. info: Litomyšl, +420 461 612 161 Nenáročná okružní NS prochází hájem Nedošín, výletním místem známým z Jiráskovy Filosofské historie. Háj najdete na kraji lesa nad rybníkem Velký Kosíř západně od Litomyšle (červeně značená turistická cesta). Seznámíte se s místní botanikou, zoologií a lesnictvím.
Přírodní geologické a vodní muzeum
VYSVĚTLIVKY:
PŘÍR+MĚST.; 6x IP; Znač.; 5 km; P 0,1 km ll Vstup: Ústí nad Orlicí, autobusové nádraží, 49°58’32.47“N 16°23’43.21“E; 340 m n.m. info: IC Ústí nad Orlicí, +420 465 514 111
PŘÍR+MĚST. ;15x IP; Znač.; 80 km; i cyklo; P 0,1 km; ll Vstup: Ústí n.O.- nádraží ČD; Sopotnice OÚ; D.Dobrouč – benzinka 49°58’16.32“N 16°22’42.35“E; 329 m n.m., info: Ústí nad Orlicí, +420 465 514 111
Muzeum tvoří systém unikátních přírodních lokalit na Orlicko - Třebovsku. Na informačních tabulích najdete názorné texty a schémata. Popisují skalní útvary, horninové zlomy, prameny nebo vyhlídková místa. Trasu můžete rozdělit do více kratších okruhů.
Údolím Cakle PŘÍR; 8x IP; Znač.; 4 km; P 0,1 km; O Vstup: Turistické tábořiště v Cakli v Ústí nad Orlicí
Strana 3
PŘÍR MĚST. ?x IP ll O Znač. ? km „H“ i cyklo in-line P km info:
přírodní NS městská NS počet informačních panelů jednosměrná NS okružní NS vyznačená trasa délka vhodné pro vozíčkáře vhodné pro cykloturisty vhodné pro in-line bruslaře vzdálenost od parkoviště informace poskytne
Nedošínský háj
LÉTO NA LANŠKROUNSKU
LANŠKROUNSKÁ RADNICE – renesanční paráda odvážných měšťanů
Fotokopie kresby náměstí z roku 1850, 1906, V. Pernikarz Je to plné dopisů, ale na poštu se to nevejde, dalo by se v hádance říct o lanškrounské radnici. Většina místních asi ještě ví, že je postavena ve slohu renesančním, ale co si budeme namlouvat. Pojem renesance bývá mlhavý i pro absolventy středoškolské výuky historie, a tak nebude na škodu se letmo podívat na dobu, ve které stavba vznikala. Náboženství ve sporu, umění v rozkvětu Evropa konce 16. století je prostor zmítaný konfliktem mezi protestanty a katolíky, jednotlivé státy a území se dělí podle konfese. Roku 1555 byl totiž uzavřen augšpurský mír, který stanovil zásadu „cuius regio, eius religio“, tedy čí vláda, toho náboženství. V Praze roku 1582 udeřil mor, na Hradě vládne Rudolf II., který pendluje mezi Vídní a Prahou, aby o rok později přesunul na Hradčany své sídlo. Papež Řehoř XIII. vyhlásil opravu kalendáře, zavedly ho hned všechny katolické země, protestantské postupně a pravoslavná církev opravu nepřijala. Angličané se vypravují do Číny a zkoušejí severovýchodní cestu, zatímco tamější dynastie Ming zavedla daňovou reformu. A to vše v roce 1582, kdy byla radnice na náměstí v Lanškrouně dostavěna. Do Čech se zpožděním tak jednoho sta let (jako vždy) doráží styl zvaný renesance. Vznikal v Itálii a kromě kostelů se v něm začínají realizovat rozsáhlé stavby palácového typu, stavby tzv. světského charakteru, protože renesance je spojena se zájmem o humanitu a potřeby člověka. Gotickou zbožnost prostorů nahrazují provzdušněné arkády, sloupoví, ve kterých má člověk cítit uvolnění duše i těla, klenby se používaly i v přízemních prostorách a lodžiích. Renesanční umění objevilo estetiku lidského těla, které bylo středověkou
Strana 4
doktrínou považováno za semeniště hříchu; vracelo se k harmonii tělesné a duševní, kdy duch byl vzděláván a tělo obdivováno. Turistická odbočka: za kolébku renesance je považována italská Florencie a v ní za všechny nelze nezmínit sochu Davida, u které můžete strávit hodiny. Sílu výrazu ji vtiskl všestranný Michelangelo, který je typickým zástupcem renesančního umění. Italské architektonické vzory byly většinou pro Čechy nedostižné, na stavby bylo potřeba velkého množství finančních prostředků, nezbytných k uskutečnění velkorysých projektů. Dalším rozdílem bylo klima - v podmínkách slunné Itálie jsou otevřené, vysoké, vzdušné prostory v letním parnu osvěžující, ne tak v českých zemích, kde tentýž styl působí tísnivěji a stavebníci se více drželi zavedených stavebních zvyklostí. S novým slohem v Čechách vypomáhají italští kameníci a stavitelé, kteří přicházejí po 30. letech 16. století, a vzpomínky na jejich krajanskou kolonii v sobě dodnes nese Praha v malostranské uličce Vlašská. Vlach bylo původně označení pro cizince vůbec, posléze jím byli označováni Italové, nám dodnes zůstalo ve spojení vlašský ořech nebo vlašský salát. Náš slovník zas italština v těchto dobách obohatila o slova bambitka a bandita – inu, temperament se nezapře. Lanškrounská radnice se začíná stavět Co platilo ve středověku, renesance mění. Dříve se stavěly hrady, ale s nástupem palných zbraní ztratily své vojenské výhody a šlechtickým sídlem se stává zámek. Šlechtici bývali válečníky, teď se mění na politiky a podnikatele. Začala se budovat komfortní sídla doplněná zahradami, v nejbližším okolí jsou výstavními renesančními kusy zámky v Moravské Třebové nebo Litomyšli. Většina z českých renesančních zámků
je určena pro letní pobyt (Královský letohrádek v Praze), rozsáhlé paláce ve městech sloužily zase k bydlení v zimě. A protože doba přeje rozvoji měst, ta přestavují své brány, vznikají měšťanské domy a samozřejmě radnice. Jedna ze zatím nepotvrzených teorií praví, že se vznikem lanškrounské radnice úzce souvisí dostavba litomyšlského zámku. Jeho hlavní císařští stavitelé bratři (?) Aostalliové se po dostavbě roku 1581 vracejí do Itálie, ale o jejich pomocnících, polírech Giovannim a Niccolovi a kameníku Giovanni Battistovi, zprávy nemáme. Je víc než pravděpodobné, že to byli právě oni, kdo pomáhali s návrhem a stavbou radnice v témže roce, k čemuž ukazuje naprosto netypický znak – chodba nad podestou hlavního schodiště. Pokud se vypravíte vyřizovat něco na městský úřad, všimněte si snižujícího se klenutého stropu nad schody tak, že v mezipatře máte pocit, že by si basketbalista odřel hlavu. Stejné prostory jsou v litomyšlském zámku, pouze s tím rozdílem, že v mezipatře chodba pokračuje a spojuje sály. Radnice v Lanškrouně ale nemá žádné prostory, které by v patrech nava vyklého prvku dalším argumentem pro přítomnost pomocných stavitelů kopírujících originální myšlenku, kterou již jednou při stavbě používali. Každá stavba něco stojí Tak veliký projekt jako výstavba radnice byl ovšem finančně náročný. Městská správa se stavbou zadlužila a purkmistr požádal o finanční pomoc majitele panství, pod které Lanškroun spadal. Tím byl v té době Vratislav z Pernštejna, zvaný Nádherný. Pernštejnové byli jedním z nejstarších českých a moravských rodů a v polovině šestnáctého století byl jejich majetek třikrát větší než rožmberské dominium. Vratislav byl nejúspěšnější ze tří bratrů, politicky zdatný a uplatnil se na dvoře krále
Maxmiliána. Vzal si za ženu donu Marii Manrique de Lara, poloviční Španělku, dámu z doprovodu Maxmiliánovy manželky, královny Marie. Manželský svazek posléze stvrdil zplozením dvaceti dětí a mimo jiné pro Marii roku 1573 postavil nedaleko Litomyšle renesanční lovecký zámek. Automobilistický tip: Pokud jezdíte mezi Litomyšlí a Svitavami, jistě jste nepřehlédli odbočku k vesničce se zvláštním názvem Mendryka. Na tomto místě stojí dnes již přestavěný zámeček a jméno sídla pochází z českých úst, která si po svém poradila s neotřele znějícím španělským příjmením Manrique Pernštejnovy ženy. Vratislav se jako majitel města projevil štědře: českým pergamenem z roku 1581 povolil Lanškrounu výhradní prodej soli pro město a panství a výtěžkem z tohoto prodeje byly umořeny obecní dluhy. Jeho syn Jan o dva roky později rozšířil výsadu i na čepování vína. Erby a nápisy skrývají otázky Budova radnice je typickou ukázkou české renesance Zdobí ji „psaníčka“ mající připomínat masivní italské bosované kameny a této kresbě se říká sgrafita, což je označení pro techniku kresby vyškrabávané do omítky. Budova má z pohledu italské architektury netypické zastřešení dvou sedlových střech s úžlabím, ale v českých poměrech je toto řešení charakteristické. Dvojice štítů je zdobena výrazně plasticky členěnou atikou. Má zdobené portály, její půdorys je obdélníkový, radnice je dvoupatrová stavba a hranolová věž vestavěná do jihovýchodního nároží má pater pět. K původnímu vzhledu se po rekonstrukci v 90. letech navrátila i okna, ve kterých jsou jednotlivé dílky skla spojené olovem – větší skleněné díly nebyli schopni vyrobit. V přízemí radnice je mázhauz s hřebínkovou klenbou, v patře sál
LÉTO NA LANŠKROUNSKU
s klenbou klášterní (místnost, kde dnes zasedá městská rada). Prostor tzv. mázhauzu, česky řečeno velké síně, vznikal jako důsledek přesunu bydlení do prvního patra, kde přízemí bylo určeno pro obchod nebo místo pro řemeslo. V případě lanškrounské radnice třeba právě pro prodej soli. Prostory ulice, blízkost sklepa jako skladovacích prostor a dvora sloužícího třeba k průjezdu, to vše vede k tomu, že přízemí domu funguje jako spojnice a veřejný prostor – většina měšťanských domů s právem vaření a čepování piva k tomu již od středověku používala právě přízemí. Za povšimnutí stojí radniční zdobené portály nesoucí nápisy a erby. Severovýchodní portál je zdobený čtyřmi erby a diamantovou rustikou. Slovo rustikální slyšíte v názvu správně – znamená totiž použití zdiva z neotesaných nebo hrubě opracovaných kamenů, které připomínají selské zdivo. Zdůrazněná spára mezi kameny umocňuje dojem, že zdivo je mohutné. První erb vlevo patří Vratislavovi z Pernštejna, černá zubří hlava na zlatém poli. O erbu Pernštejnů existuje legenda, podle které praotec rodu uhlíř Věňava zkrotil zubra, který mu páchal škodu na majetku, a odvedl ho do Brna, kde právě pobýval král. Ten odměnil uhlíře panstvím a za erbovní znamení mu přiřkl zubra s houžví v chřípí, za které byl přiveden. Vedle Pernštejnova znaku je umístěn erb jeho manželky Marie Manrique de Lara, polcený štít s levým čtvrceným polem štítu. Toto složité uspořádání je typické pro španělskou heraldiku, neboť ve
Španělsku je běžné užívání jmen otce i matky. Jednotlivá pole na štítu pak odpovídají znakům náležejícím dědovi z matčiny strany, z otcovy strany a babičkám. Erbovní vývod do čtyř předků byl ve středověkém Španělsku podmínkou pro přiznání šlechtictví bez titulu. Další znak nebyl nikdy určen, a proto na sobě nenese žádné barvy. Čtvrtá v pořadí je zlatá královská koruna na červeném poli jako městský znak Lanškrouna. Staročeský nápis švabachem vtesaný do kamene je verš žalmu 127: Nebudeliť pán vzdělávati domu, nadarmoť pracovali jsou, kteříž vzdělávají jej. Nebudeliť pán ostříhati města, nadarmoť bdí kdož ostříhá. (Nestaví-li dům Hospodin, nadarmo se namáhají stavitelé. Nestřeží-li město Hospodin, nadarmo bdí strážný.) Jihozápadní portál nese erby tři. První vlevo je opět Pernštejnův, vedle něj lanškrounský znak a třetí patří Janu Absolonovi z Ledské, hejtmanu lanškrounského panství. V černostříbrném poli má buvolí rohy zdobené račími klepety, rohy jsou zde symbolem síly a plodnosti, a proto se vyskytují na erbech v páru. Jméno jednoho z prvních potomků rodu – Absolon – natolik zdomácnělo, že se „všichni potom až do vymření Absolony jmenovali“. Nad portálem je vytesán znak Lichtenštejnů, který přibyl na radnici teprve po převzetí Lanškrouna do jejich poddanství. Cesta do jejich rukou od Pernštejnů nebyla tak přímá. Vratislavův syn Jan s majetkem příliš zacházet neuměl a značně zadlužený prodal panství Adamu Hrzánovi z Harasova, který v té době patřil k 15 nejbohatším šlechticům v Čechách.
Hřebínková křížová klenba v interiéru radnice, 1996, foto J. Straková
Slavnostní výzdoba radnice vítá císaře Františka Josefa I. u příležitosti konání manévrů rakousko-uherské armády, 1894, foto R. Brunner – Dvořák Ale historie se opakovala. Jeho syn Zdeslav vedl v Praze poněkud nákladný život, a když se po Bílé hoře proměnily politické podmínky
(Zdeslav se totiž přidal k odboji proti Ferdinandovi II.), byl nucen, „aby ušel nebezpečí ztráty majetku a hrdla, prodati panství císařskému
Jihozápadní portál - zleva: erb Pernštejnů, lanškrounský znak, erb Jana Absolona z Ledské. Nad portálem je vytesán znak Lichtenštejnů. Foto: K. Kokešová
Strana 5
LÉTO NA LANŠKROUNSKU
Severovýchodní portál nese čtyři erby - zleva - Vratislav z Pernštejna, Marie Manrique de Lara, erb neznámý a městský znak Lanškrouna. Foto: K. Kokešová místodržícímu českému a předsedovi konfiskační komise, knížeti Liechtensteinu za 183 000 kop grošů.“ Panství mělo v tu dobu nejnižší cenu odhadní 300 000 kop. Portál pro nás ale uchystal ještě jedno malé pátrání. Nese pod znaky nápis: Z přísloví Ssalo (kameník tím zkracuje označení Šalamounových, který je považován za autora biblické knihy Přísloví): Oči tvé nechať na pravé věci hledí a víčka očí tvých ať předcházejí kročeje tvé. Spravuj stezky nohami tvými a všechny cesty tvé stále činěny budou. Nevychyluj se na pravo ani na levo, odvrať nohu svou od zlého. Nebo cesty, kteréž na pravo jsou, zná Pán Bůh. Převráceny pak jsou ty, kteréž jsou na levo. On přímu činiti bude běhy tvé, stezky tvé v pokoji povede. (Přísloví 4,2527, ekumenický překlad: Tvé oči ať hledí rovně, zpříma před sebe se dívej. Sleduj stopy svých nohou, všechny tvé cesty ať jsou pevné. Napravo ani nalevo se neuchyluj, odvrať od zlého svou nohu.) Tyto verše můžete vyhledat v Bibli ve čtvrté kapitole Přísloví. Ale dohledáte se jen půlky zmíněného nápisu. Kam se ztratil zbytek? Máme totiž konec šestnáctého století a mezi lety 1579-1588 vychází Bible kralická, první samostatný překlad z původních biblických jazyků. Ten, kdo vybral text k nápisu, měl k dispozici jeden z dřívějších překladů, ve kterém text pokračuje slovy „neboť Bůh zná cesty po pravici, ale (cesty) po levici jsou křivé; nechť učiní tvé stezky přímé a řídí tvoje kroky v pokoji.“ Poznámku o tom, že pasáž textu byla dřív bohatší o další tři verše, najdete dnes již jen v komentovaných výkladech Písma. Další osudy radnice Město v rukou Lichtenštejnů zažilo okleštění svých práv. Po bitvě na Bílé hoře se totiž nový majitel Karel z Lichtenštejna jasně postavil na stranu císaře a katolíků a totéž žádal i od svých poddaných. Aby přijali katolickou víru. Do té doby nábožensky
Strana 6
Detail věže radnice, 1985 tolerantní město a jeho obyvatelé museli naplnit nařízení panovníka, „aby se buď s ním sjednotili ve víře, anebo opustili Lanškroun.“ Roku 1622 kníže Karel např. odepřel lanškrounským právo svobodné volby zástupců na radnici, posléze odňal i právo na vaření piva a prodej vína. Radnice přetrpěla v 17. století požár i Švédy, v roce 1660 byl opraven zvon, hodiny a umístěno odbíjecí zařízení. Důkladná oprava budovu čekala v roce 1792 u příležitosti povýšení Lanškrouna na svobodné město. V roce 1801 byla k radnici přistavěna klasicistní strážnice pro místní důstojnický klub ostrostřelců, později sloužila později jako učebna pro rozšířenou školu. Při přestavbách ve druhé polovině 19. století získala budova šindelovou střechu a jednoduchý trojúhelníkový empírový štít. Radnici využíval okresní soud a krátce i okresní úřad. Do první poloviny dvacátého století prošla radnice řadou oprav, ale její stav se celkově zhoršoval. O její rekonstrukci se rozhodlo na začátku 80. let a odhadované nákla-
Rekonstrukce radnice, 17. 6. 1994, foto J. Straková dy se vyšplhaly v té době na částku převyšující 15 mil. Po dokončení v roce 1996 byly víc jak dvojnásobné, město Lanškroun zaplatilo ze svých prostředků 34,6 milionů. Jako by se historie vracela na začátek. Vzhledem ke katastrofálnímu stavu budovy v porevolučních časech bylo zásadní, že se zástupci města rozhodli rekonstrukci dokončit.
Ještě štěstí, že nedošlo na slova tehdejšího nejmenovaného zastupitele, který při projednávání navrhoval, že nejlepší by bylo radnici zbořit, protože se ji stejně nepodaří opravit. Dnes by Lanškrounu jeho turisticky lákavý renesanční skvost chyběl. Kateřina Kokešová Zvláštní poděkování Danielu Tomešovi za biblickou výpomoc.
LÉTO NA LANŠKROUNSKU
ZÁMEK V LANŠKROUNĚ spojení moci církevní a světské Klášter kanovníků sv. Augustina Zámek v Lanškrouně je dvoukřídlá budova s hladkými fasádami, v nichž jsou zvýrazněny zachovalé gotické a renesanční architektonické články. Jeho historický a architektonický vývoj souvisí s působením kanovníků řádu sv. Augustina. Litomyšlský biskup Petr řečený Jelito založil v Lanškrouně klášter umístěný před dolní městskou branou, při něm byl postaven kostel zasvěcený Panně Marii, sv. Mikuláši a sv. Kateřině. Místo nebylo vybráno šťastně, trpělo záplavami. Se svolením litomyšlského biskupa začali augustiniáni budovat nový konvent v sousedství farního kostela sv. Václava (tehdy zasvěcený Panně Marii) při městských hradbách, v místě osmi vyhořelých domů. Přesídlení bylo potvrzeno papežem Bonifácem IX. 1. června 1393. Starý klášter na předměstí byl věnován městskému špitálu. Dne 28. května 1421 měl být klášter vypálen a kanovníci odešli do Olomouce. Archeologický průzkum prováděný v těchto místech v roce 1940 o něm poskytl základní představu. Jednalo se o typickou klášterní kvadraturu zaujímající téměř celé dnešní náměstí A. Jiráska. Do nádvoří se křídla budovy otevírala gotickou křížovou chodbou. Ve východním křídle kláštera byla goticky zaklenuta kapitulní síň. Tento pozoruhodný prostor obsahuje křížová pole žebrové klenby. Ve vrcholu klenebních polí nacházíme ploché svorníky a také svorník s křížem ve štítku. Západní stěna je prolomena dvěma vysokými lomenými okny, která jsou provedena jako dvojskla s rastrem s biblickými motivy, vytvořenými z barevných skel do olova. Sousední prostor je dnes svatební síň. Žebra zde mají opět profil hrušky a sbíhají se do konzol. Nacházíme zde kamenné torzo gotického šnekového schodiště. Po čas husitských válek se světští držitelé panství střídali. V roce 1433 získal Lanškroun nejvyšší mincmistr Království českého Vilém Kostka z Postupic, v jeho rodě zůstalo město až do roku 1507. Stavení kláštera zůstalo pusté několik let, v druhé polovině 15. století bylo upraveno tak, aby zde mohla vrchnost a především úředníci pobývat. Jako zámek je budova někdejšího kláštera uvedena roku 1507 v první závěti Viléma z Pernštejna. Tehdy přechází panství sňatkem dcer Jana Kostky z Postupic se syny Viléma z Pernštejna, Janem a Vojtěchem na rod Pernštejnů. Kostkové z Postupic a Perštejnové poskytli městečku četné výsady a práva: výroční trhy, vybírání mýta u městských bran, poplatky z masných
Strana 7
krámů, právo odúmrtí, týdenní trhy, právo vařit pivo a prodávat je na celém panství atd. Renesanční přestavba Adamem Hrzánem z Harasova Roku 1588 prodali Jan a Maxmilián z Pernštejna panství Adamu Hrzánovi st. z Harasova za 45 300 kop grošů českých. Ve smlouvě se hovoří, že zámek je „na díle od kamene a na díle ode dřeva podle starodávného způsobu vystavěn, v něm pokojů nemálo a při něm na příkopě štěpnice. “ U zámku byl dvůr. Počátkem 17. století přestavěl Adam Hrzán dosti významně zámek a umístil nad vstupním portálem s průjezdem znak svůj i manželky Anny ze Sulevic s letopočtem 1601. Je zajímavé, že před několika lety byly objeveny a restaurovány v patře sakristie přilehlého kostela sv. Václava renesanční nástěnné malby s erby těchto majitelů panství a v boční zdi okna s ostěním otevřená do prostoru kostela. Z této přestavby zámku pocházejí i zachovalá okenní a dveřní renesanční ostění. Zámek v rukách Lichtenštejnů Adam Hrzán z Harasova omezoval práva poddaných. Dokonce nechal uvěznit několik měšťanů v zámku. Roku 1622 prodává Zdeslav z Harasova panství Karlu, knížeti z Lichtenštejna. V roce 1643 obsadili Lanškroun Švédové a opevnili se v zámku. Jim je také přičítán požár města 9. července 1645, jemuž padl za oběť zámek, okolní domy a farní kostel sv. Václava. Dále nacházíme koncem 17. století zmínku,
Dobová kresba zámku a kostela po požáru v roce 1645 že se na zámku ubytovali řeholníci z Olomouce, protože se fara teprve staví. V roce 1698 byla také zahájena stavba Nového zámku nedaleko Rudoltic. O prostorách uvnitř lanškrounského zámku nejvíce vypovídají první inventáře zařízení z roku 1712, kde jsou uvedeny tyto místnosti: po-
koje - knížecí, hejtmanův, výběrčího, purkrabího - a úřední kvelb. Roku 1732 se uvádí ještě úřední kancelář, byt hejtmanův, rentmistrův, knížecí vinný sklep, hlídač zámku, kastelánův byt, v roce 1772 přibývá v inventáři ještě lesní úřad, kuchyně, hospodářský kvelb a hlídač v zámecké věži. Z roku 1808 pochází údaj, že
Náměstí A. Jiráska, 2005, foto J. Straková
LÉTO NA LANŠKROUNSKU
Zleva: Svorník klenby v kapitulní síni kláštera kanovníků sv. Augustiána, 40. léta 20. století, foto Suchomel; historický kachel nalezený v roce 1941; portál ve sklepních prostorách zámku, 80. léta 20. století; náměstí A. Jiráska, vstupní brána do zámku, 30. léta 20. století.
Barokní přístavba zámku - pohled do stálé expozice o historii města Lanškrouna a okolí v městském muzeu.
Klášterní areál se zakreslením výzkumu v roce 1940
Průčelí zámku bez omítky, 40. léta 20. století, foto Suchomel
Strana 8
v zámku jsou pouze úřednické byty a jaké bylo vybavení. Zámek byl podsklepen, některé prostory zasypány či zazděny,podlahy z prken, cihelná dlažba, rákosové a záklopové stropy a kamna. Roku 1849 byla pronajata přední část zámku pro potřeby okresního úřadu. Alois, kníže z Lichtenštejna přislíbil městu Lanškroun, že mu odprodá část zámku na zřízení školní budovy pro hlavní školu. Roku 1860 na jaře nechala městská rada část objektu zbořit a na parcele zbudovat školu. Dnešní náměstí A. Jiráska je někdejší zámecká zahrada. V roce 1881 byly u vstupu do zámeckého nádvoří a na něm vysazeny dva červené buky na počest svátku korunního prince Rudolfa. Město Lanškroun - vlastník zámku Po první světové válce byl zámecký objekt pro velkostatek zátěží. Město Lanškroun projevilo o budovu vážný zájem. Od roku 1928 je město Lanškroun vlastníkem bývalého knížecího zámku. Jsou zde přestěhovány některé úřadovny
a městské muzeum a archiv. Koncem 30. let 20. století došlo k zahájení stavebních oprav zámku a taktéž proběhl rozsáhlý archeologický průzkum v letech 1940-1941, prováděný archeology z Berlína a Vratislavi, lankrounským stavitelem Diettrichem a správcem muzea p.Jaschenským. Komise se snažila doložit pravdivost pověsti Václava Hájka z Libočan o existenci germánského kmene Hermundurů, který měl osídlit tuto krajinu v 6.století n.l. Byly nalezeny kosterní pozůstatky osadníků Lanškrouna ze zrušeného hřbitova, šperky a další doprovodný archeologický materiál z poloviny 13.století. Pátralo se také po tajné podzemní chodbě, avšak nalezena nebyla. Na fotografiích z 30. let 20. století se vyskytuje portál hlavní budovy zámku s bosáží, s výraznými skarpy, šikmými zpevňujícími opěráky po obou jeho stranách (při další rekonstrukci by bylo vhodné je doplnit). Po roce 1945 objekt zámku chátral. Byly vypracovány návrhy na restaurování objektu, vystavění železobetonového schodiště z přízemí až na půdu, také
LÉTO NA LANŠKROUNSKU
mezi 1. a 2. patrem a do sklepa, které byly dokončeny v roce 1962. Bývalá kaple byla upravena v letech 1970-71 na obřadní síň. V letech 1983-1985 upravována bývalá konírna, odstraněny garáže mezi konírnou a kostelem sv. Václava. Současná úprava zámku Počátkem 90. let byla opravena barokní přístavba zámku, sídlo muzea, a vybudovány nové stálé expozice vztahující se k historii města Lanškroun a okolí a zrestaurovány četné sbírky. Další rekonstrukce interiérů zámku proběhla v roce 1995, kdy byl upraven zámecký sál, ve kterém bylo vybudováno pódium, balkon, dále kanceláře, obložení schodiště, v půdních prostorách šatny pro herce a také vzduchotechnika, vytápění, zdravotní technika, elektroinstalace a vybavení nábytkem. Bohužel tehdy potřebná devítimilionová finanční částka musela být z úsporných důvodů zkrácena o dva miliony a to se odrazilo poté v některých úsporných opatřeních. V průběhu 90. let 20. století byla střecha zámku osazena novou krytinou - bonským šindelem, plášť dostal novou fasádu včetně sanačních omítek. Dochází také k vydláždění obou zámeckých nádvoří a jejich úpravě, k provedení omítek bývalé konírny, která pochází pravděpo-
dobně z doby po požáru z roku 1645 (tehdy stáje, původně s bytem písaře). Od roku 1996 slouží jako výstavní plocha muzea a učebny. Později v letech 2002 a 2007 je zpřístupněno její podkroví vybudováním nového železobetonového schodiště a instalací nových stálých expozic – Pamětní síně hudebního skladatele a dirigenta Jindřicha Pravečka a Kabinetu mincí, medailí a sochařských prací akademického sochaře Zdeňka Kolářského. Dosavadní střecha je provizorní, je zapotřebí ji nahradit novou pálenou krytinou. Poslední úprava uvedla zámek do optimálního stavu z hlediska využití. Důstojné místo svatební síně, společenský sál a expozice městského muzea poskytují návštěvníkům příjemné prostředí.Vzhledem však k rozsáhlým kulturním aktivitám institucí, spolků, mládeže a jiných subjektů je nutné vybudovat v našem městě další stánek, což se snad podaří přestavbou Společenského domu. Gotická městská hradba, dosahující tloušťky asi 200 cm, se dochovala v severovýchodním ohybu okraje městského jádra, pokračuje částečně v obvodové zdi konírny a dále jižně a také v objektu bývalé kovárny. Hradby povolil vystavět městu
Průčelí zámku bez omítky, 50. léta 20. století,
Zdivo zámku, původně kláštera - zadního nádvoří, 40. léta 20. století, foto Suchomel
Zámecký areál před rekonstrukcí, 1990 Archeologický průzkum před zámkem, 1940, foto Suchomel
Zámek, zadní nádvoří, 70. léta 20. století
Strana 9
císař Karl IV. v roce 1356, brány byly zbourány v roce 1791. Zámek a pověsti (nebo fakta?) Zámek je opředen řadou pověstí: Název města Lanškroun („zemská koruna“) je vysvětlován v historické pověsti o Hermundurech a jejich korunovaném králi Panylovi, který zde dal založit hrad, aby v něm mohl uchovávat královskou korunu. Ta patřila nejen králi, ale celé zemi. Hermundurové ze švábské země spolu s Čechy osídlili naše území. Traduje se také, že byl na zámku otráven po požití vlčího masa, které mu nabídl kníže Pernštejn, Michael Weisse, kazatel a autor zpěvníku Českých bratří.
Ta nejznámější pověst vypráví, že ze Zámeckého vrchu vedla dříve podzemní chodba až do Lanškrouna pod starý zámek. Za třicetileté války se tam prý skrývaly lanškrounské rodiny. Také se k zámku váže pověst o zlém správci Riederovi, zástupci vrchnosti na panství. Objevoval se jako duch. Lidé jej viděli jezdit v ohnivém kočáře, objevoval se v okolí zámku a kostele sv. Václava. Houpal se na zámeckých topolech a svítil očima. Marie Borkovcová Foto na titulce: Kapitulní síň kláštera kanovníků sv. Augustina v Lanškrouně, dnes obřadní síň zámku, 40. léta 20. století, foto Suchomel.
LÉTO NA LANŠKROUNSKU
ROZHLEDNY do 30 km od Lanškrouna (vzdušnou čarou) O tom, že Česká republika je rozhlednám zaslíbená, svědčí i 10 rozhleden v blízkém okolí Lanškrouna.
LÁZEK 7 km GPS: 49°55´33”N 16°42´19”E, 714 m n. m. Vstup: VII .-VIII . Út-Ne 9-19 hod., IX.-XI. o víkendech 10-19 hod. P 0,1 km, občerstvení, www.mesto-lanskroun.cz +420 777 576 911 - rozhledna +420 465 320 007 - TIC Lanškroun
Východně od Lanškrouna se nachází nejvyšší bod Zábřežské vrchoviny Lázek. Před 1. svět. válkou tu stávala dřevěná vyhlídková věž. V r. 1933 místo ní postavili zděnou Reichlovu chatu s 20 m vysokou dřevěnou rozhlednou. Z kryté vyhlídkové plošiny, na kterou vede 87 schodů, se otevírá kruhový pohled na Orlické hory, Jeseníky a Českomoravskou vysočinu.
STRÁŽNÝ VRCH na Hřebečském hřbetu 14 km GPS: 49°47‘12”N, 16°34‘51”E, 610 m n.m. Vstup: celoročně volný P 2,7 km, www.hrebecskedulnistezky.cz +420 461 313 502 - TIC Moravská Třebová
Rozhledna je vysoká 17 m, nahoru na vyhlídku se stoupá po 67 schodech. Postavena byla v r. 2010. Má podobu těžní věže, symbolizuje výztuže hornické štoly. Je součástí širšího projektu tzv. Hřebečských důlních stezek. Stezky o celkové délce 70 km Vás zavedou k několika bývalým dolům s těžbou lupku, mají celkem 28 naučných zastavení, 8 výchozích stanovišť, 6 odpočívadel, vyhlídkovou věž na Strážném vrchu, vyhlídkovou plošinu Nad doly a turistické altánky Na Mladějovském vrchu a U vysílače. Patří k nim i nová geologická expozice na zámku v Moravské Třebové.
DOBŘE UKRYTÁ ROZHLEDNA JÁRY CIMRMANA 30 km GPS: 49°38´50”N 16°30´44”E, 476 m n. m. Vstup: celoročně volný P 1 km, www.brezova.cz +420 461 521 331 - TIC Březová nad Svit. +420 461 521 280 - MÚ Březová nad Svit.
Největší Čech a nedoceněný génius Jára Cimrman má svou rozhlednu, jejímž kmotrem je Zdeněk Svěrák. Je dobře ukrytá a dá se k ní vyrazit po naučné stezce Údolím řeky Svitavy od žel. st. Dlouhá u Březové nad Svitavou nebo z náměstí v Březové nad Svitavou. Rozhledna má velmi bytelnou dřevěnou konstrukci o výšce 20 m a z vyhlídkové plošiny ve výšce 15 m se nabízí překvapivý rozhled.
KOZLOVSKÝ KOPEC 14 km GPS: 49°52´53”N 16°25´32”E, 601 m n. m. Vstup: VII.-VII. denně 10-18 hod. V.-VI. a IX.-X. víkendy a svátky 10-18 hod. P 0,2 km, restaurace www.ctrebova.cz/okoli_cz.php4#foto +420 465 511 011 - chata M. Švabinského +420 602 144 116 - KČT Česká Třebová
Od r. 1929 stála na tomto místě 29 m vysoká triangulační věž sloužící zároveň jako rozhledna. Poblíž byla vybudována turistická chata Maxe Švabinského. O 10 let později byla věž zničena bleskem, chata je v provozu dodnes. V r. 2001 byla postavena 55 m vysoká kovová komunikační věž s vyhlídkovou plošinou ve výšce 33 m. Za pěkného počasí můžete dohlédnout až na Krkonoše, Orlické hory, Jeseníky a Králický Sněžník, ale i města Česká Třebová a Litomyšl.
ANDRLŮV CHLUM 18 km GPS: 49°57´36”N 16°22´18”E, 559 m n. m. Vstup: celoročně 10-21 hod. P 0,1 km, restaurace, www.andrluvchlum.php5.cz +420 465 525 270 - chata Hvězda +420 465 514 111 - TIC Ústí nad Orlicí
Na tomto vrcholu stojí už třetí rozhledna. První - dřevěná - byla postavena v r. 1905 podle projektu
Strana 10
stavitele Hernycha, po 13 letech vyhořela. Později byla vystavěna chata KČT a provizorní dřevěná věž, která zanikla v 60. letech. Současná rozhledna je z r. 1996, měří 52 m a slouží jako telekomunikační věž. Po vyšlápnutí 183 schodů se dostanete na vyhlídkovou plošinu, kde se Vám naskytne nevšední kruhový výhled nejen na město Ústí nad Orlicí, ale i na široké okolí od Krkonoš přes Orlické hory, Jeseníky až po Železné hory.
Tyršova rozhledna ROZÁLKA 22 km GPS: 50°5´6”N 16°27´26”E, 470 m n. m. Vstup: 15.6.-15.9. denně 10-17 hod. 1.5.-15.6./16.9.-30.10. víkendy 10-17 hod. P 0,2 km, občerstvení www.zamberk.cz +420 465 612 946 - TIC Žamberk
Na Kapelském vrchu na okraji města Žamberk vyrostla v r. 1932 dřevěná rozhledna s kamennou podezdívkou a dvěma vyhlídkovými plošinami. Měří 20 m a je známá pod jménem Rozálka. Vzhled ve tvaru husitské hlásky byl ovlivněn starší rozhlednou Hýlačka stojící u Tábora. Z hlavního ochozu v 16 m se otevírá kruhový výhled na Orlické hory, Králický Sněžník i Krkonoše.
SUCHÝ VRCH 16 km GPS: 50°3´8”N 16°41´22”E, 995 m n. m. Vstup: VI.-VII. denně 9-18 hod. mimo sezónu o víkendech 10-17 hod. P 0,1 km, občerstvení, www.suchyvrch.com +420 465 618 508 +420 465 641 371 - TIC Jablonné n. Orlicí
Tato unikátní 33 m vysoká betonová stavba (původně vodárenská věž) vznikla v r. 1932 v sousedství Kramářovy turistické chaty na Suchém vrchu. Její tvar připomíná hřib. Rozhledna má dvě vyhlídkové plošiny. Z vyhlídky je možné pozorovat polské Soví hory, masív Králického Sněžníku, Jeseníky, rozhlednu Lázek, ale i Krkonoše.
TROJMORSKI WIERCH - KLEPÁČ 30 km GPS: 50°09´29”N 16°47´25”E, 1.143 m n. m. Vstup: celoročně volný P 4 km +420 464 620 730 - TIC Dolní Morava
Na hranicích mezi Českou republikou a Polskem na hoře Klepáč, která se nachází v masivu Králického Sněžníku, vyrostla v r. 2009 dřevěná rozhledna. A to na místě, kterému se říká „střecha Evropy“, a které patří ke geograficky nejzajímavějším v celé republice. Najdete tu rozvodí hned tří evropských moří - Černého, Baltského a Severního moře. Z rozhledny máte překrásný výhled na celý masiv Kralického Sněžníku, Jeseníky, Orlické hory i Krkonoše.
KŘÍŽOVÁ HORA 17 km GPS: 50°2´16”N 16°45´26”E, 735 m n. m. Vstup: IV. a X. o víkendech 13-15 hod., V.-VI. a IX. o víkendech 10-17 hod., VII.-VII. denně 10-17 hod. P 0,1 km, občerstvení, www.cervenavoda.cz +420 731 151 952
Křížová hora nad obcí Červená Voda byla významným poutním místem. V r. 2007 tu byla postavena 25 m vysoká rozhledna, pod kterou byl z kamenné dlažby vyobrazen základ původního dřevěného kostela. Rozhledna je vyrobena z železobetonu, vnější plášť tvoří palubky. Je z ní překrásný výhled na Králický Sněžník, Praděd v Jeseníkách a Suchý vrch.
VRCH VAL 22 km GPS: 50°4´23”N 16°48´32”E, 789 m n. m. Vstup: celoročně volný 0,1 km, www.kraliky.cz +420 465 631 117 - TIC Králíky +420 465 323 150 - TIC Evropský dům
Východně od města Králíky byla na vrchu Val zpřístupněna kovová telekomunikační věž vysoká 34 m s vyhlídkovou plošinou ve výšce 22 m. Z ní je překrásný výhled na blízký klášter Hedeč, Orlické hory, masív Králického Sněžníku, Jeseníky, vrch Jeřáb nebo Suchý vrch.
LÉTO NA LANŠKROUNSKU
LETNÍ KŘÍŽOVKA LISTŮ LANŠKROUNSKA Vážení čtenáři, pro letní pohodu jsme pro vás připravili oblíbenou křížovku. Pokud se budete chtít zúčastnit losování o ceny věnované rodinnou firmou TG TISK, pošlete nám tajenku do konce prázdnin na adresu: Redakce Listů Lanškrounska, 5. května 1010, 563 01 Lanškroun (popř. vhoďte přímo do schránky na budově TG TISKu) nebo na e-mail:
[email protected]. Jména výherců se dozvíte v 17. čísle, které vyjde 10. září. Redakce LL Státní katalog prací
Znak
Solmi- Kopec PotĜeby zaþní u Sázav. kovbojĤ slabika údolí (obr.)
27
Žena sedláka
9
„Kakaový král“
Ruce (hud.)
Uznání
Doktor
Protiklad
Humanit. organ.
Slavnostní SPZ Trnavy
Harmonicky
2
ýást chodidla NáĜadí (krátce)
Jen tak tak
29
StČrka
VolnČ (v hudbČ)
C
19
Mravenec (angl.) Planetka
Nemo Narození
28 Ženské jméno Srub
14
Hudeb. Znaþka skladatel auta (italský)
24
ýeský housl. virtuóz Bytí
Ach Kleknutí
4
ýeská Ĝeka
Klub angaž. nestran. Antoušek
I tímto zpĤsobem ýást místnosti
Sinalá (krátce)
Japon. platidlo
Hliník
15 VeterináĜ
Nár. divad. (obr.)
Olovo
Hoch Býv. lan. továrna (náĜeþ.) (hovor.)
ýeský spisov.
8
Rázem
Tady Had
Evropan
Ženské jméno Muž. jméno
SPZ Praha mČsto
18
Škraloup (náĜeþ.)
I toto
17 Jezevþík
Modla
Šelmy Výsl. výher na dostizích
PĜemety Jednotka napČtí Provaz
Inspekce
PĜedlož.
Jm. psa
Folková skupina Tázací SPZ Choroba zájmeno Ostrava stromĤ Zákop
Kabát
5
UmČlý pergamen Souhlas
ZĤstávat
TČlocviþ. prvek
Javor
Bývalá policejní složka
Astat
7
Karetní hláška Motocykl
ýást obliþeje
Je (angl.)
ýernidlo Noþní pták
1 Tmel
6
(krátce)
Novotvar
10
Solmizaþ. slabika LživČ namluvit
21
ýást Ostravy
Obyv. Litvy
PĜedložka
TištČný
26
Alou
Lanš. prodejna (obr.)
Mít sen
Opak záporu
Zvuk budíku Zájmeno
Vþelí produkt (obr.)
Iljušin
Rozsudek
Jenom (náĜeþ.)
Zájmeno ukazov.
Lyceum
Tropické stromy
3
Americký úĜad kosmon. (obr.)
MoĜský pták Korýš
13
Pohyb vzduchem
Citosl. zimy
Vozík
SPZ Tachov
Spojené král.
Nabídka ProutČná jídel nádoba Srknutí
MravovČdec
Popravþí Opak velká
Odchází
ýást tČla
20
Ale (angl.)
OpČt
Hematit
Divadel. závČs
Spojka
Kus
Klérus
Univ. Znaþka Ozdoba Karlova žvýkaþek Otec
16
UsmíĜení
Povinnost Držba pĤdy
Pár Niob
25
Útok
Souhl. metanu
SpĜátelit (se)
Maliþkost (zastar.)
RozpouštČt se
Os. zájm.
Pamlsek
Stavebnice Krtek
Inic. jména Pavlova
12
Neodborník Jenžto
VjíždČní (mn.)
22
Cizopasníci
Je neklidný, toþí (se)
Zdraví rukou
Býv. SPZ okr. Lanš.
30
Jedn. délky (obr.)
11
Miliampér
Žaludeþ. léky
23 Tyran * (obr.) = napsat obrácenČ
PomĤcka: ANT, IGRAF, FATKA, KIT, OTÁPEK, KOA, IO
Tajenka:
1
2
3
Strana 11
4
5
6
7
8
9 10
11 12 13 14 15 16 17 18
19
20 21 22 23 24
25 26 27 28 29 30
LÉTO NA LANŠKROUNSKU
LÉTO, příloha LISTŮ LANŠKROUNSKA (vydává za podpory MÚ v Lanškrouně TG TISK s.r.o.) Adresa: 5. května 1010, 563 01 Lanškroun, tel.: 465322270, 605206635, fax: 465322271. E-mail:
[email protected]; listy.mesto-lanskroun.cz, www.lanskrounsko.com a www.lanskroun.net. Šéfredaktor Mgr. František Teichmann, redakceRNDr. Lada Sitová. Foto: soukromé archivy autorů
