Lesy západního Skotska

Lesy západního Skotska Borek Nejezchleb V rámci Projektu mobility Leonardo da Vinci pro pracovníky v odborném vzdělávání a přípravě (VETPRO) se podařilo několika zaměstnancům Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně zúčastnit stáţe u státních lesů ve Skotsku. Za podporu a realizaci tohoto projektu patří dík Ing. Jaroslavu Martínkovi, CSc., řediteli Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny a Nicku Purdymu, „řediteli“ oblasti lesů West Agryll (Forestry Commission Scotland, West Agryll Forest District). Posláním státních lesů Skotska (Forestry Commission Scotland) je rozšiřovat a ochraňovat lesy a zvyšovat jejich hodnotu pro společnost a ţivotní prostředí. Lesy jsou řízeny ministerstvem ţivotního prostředí. Toto ministerstvo je garantem produkce surového dříví a současně zajišťuje rozvoj ţivotního prostředí a zvyšování atraktivity území pro cestovní ruch, který je jedním z nejvýznamnějších zdrojů příjmů pro skotské obyvatelstvo. Pro vyváţené plnění uvedených činností nepostačují zdroje z prodeje surového dříví a rozpočet je dotován ze státních zdrojů. Od minulosti k současnosti Skotsko, zvláště pak jeho západní část, bylo osídleno trvale jiţ od pravěku. Příhodné přírodní podmínky pro celoroční pastvu v kombinaci s rybolovem poskytovaly obţivu pro nepočetné obyvatelstvo. V průběhu staletí byly původní lesy „spotřebovány“ a intenzivní pastva neumoţnila jejich přirozenou obnovu. Tato dlouhodobá exploatace přírodních zdrojů v kombinaci se společensko-ekonomickými změnami nastolila otázku, jak ekologickou i ekonomickou hodnotu tomuto území navrátit. Jiţ na počátku dvacátého století se ukázalo, ţe příjmy z pastvy ovcí a skotu nemohou konkurovat příjmům z průmyslové výroby a z prodeje zboţí. Nemovité majetky ve Skotsku rychle ztrácely svoji cenu a někteří z vlastníků pozemků se rozhodli pro zalesnění, v kterém viděli zhodnocení svých pozemků a novou formu podnikání. V řadě případů však vlastníci neunesli dlouhou dobu návratnosti vynaloţených investic a zalesněné pozemky byli nuceni prodat. Mezi kupujícími byl i stát, který si uvědomoval strategický význam dřeva v případě válečného konfliktu. Zkušenosti z první a zvláště pak druhé světové války potvrdily, ţe bez dřeva není moţno těţit nerostné suroviny ani realizovat další průmyslovou výrobu. Mezinárodní politické napětí v padesátých letech označované jako „studená válka“ bylo důvodem k dalšímu zalesňování skotských „pustin“, aţ do rozsahu stanoveného v obraných strategiích státu. Přirozené lesy Specifické podmínky na západním pobřeţí Skotska (vysoké sráţky a teplota vzduchu bez výrazných výkyvů v letním a zimním období) daly vznik specifickým lesním společenstvům

označovaným jako deštné lesy mírného pásma. Půdy jsou zpravidla velmi mělké (chybí mrazové zvětrávání i dostatek tepla pro rozvoj edafonu). Na prudkých svazích a vyvýšeninách převládají rankery, na ostatních plochách rašelinové půdy s vrstvou rašeliny aţ přes jeden metr. Půdy jsou chudé na ţiviny, coţ v kombinaci s trvalým zamokřením a silnými větry limituje růstové podmínky. Z původních dřevin převládají dub (Quercus petrea), jasan (Fraxinus excelsior) borovice (Pinus sylvestris) a jeřáb (Sorbus aucuparia), na rašelinách bříza (Betula pendula, Betula pubescens). Keřové porosty tvoří líska (Corylus avellana). V bylinném patru se výrazně uplatňuje hasivka (Pteridium aquiliium), která svým hnědočerveným zbavením v podzimním období spoluvytváří typickou tvář skotské krajiny. Lesní plánování Základním dokumentem pro strategické plánování je The Scotish Forestry Strategy. Tento dokument je vypracován Ministerstvem pro ţivotní prostředí a rozvoj venkova a je postaven na ekonomickém, sociálním a environmentálním základě. Pro státní lesy je závazný. V praxi to znamená, ţe státní lesy rozpracovaly strategii skotských lesů do dokumentu nazvaného Směrnice strategického plánování. Na základě této směrnice zpracovávají zaměstnanci oblastí lesní hospodářské plány (na 10 let) pro jednotlivé lesní celky (blocks). Soukromé lesy jsou motivovány k obdobnému chování státní podporou. Vlastníci soukromých lesů mají svobodnou volbu; buď podpoří státní strategii a získají tak dotace na hospodaření v lesích, nebo si zvolí vlastní strategii, pochopitelně jiţ bez dotací. Hospodaření v lesích Lesnatost Skotska je 17 %. Státní lesy spravují 35 % lesů. Hospodářské lesy jsou nejčastěji stejnověké porosty smrku sitky (Picea sitchensis). Tato introdukovná dřevina dosahuje i na chudých stanovištích mimořádný výškový i tloušťkový přírůst. Obnovní doba je 40 let. Zalesňuje se výsadbou dvouletých sazenic v počtu 2 500 ks/ha. Pro zalesňování je vhodné celé zimní a jarní období. Na silně zamokřených půdách se provádí mechanizovaná příprava půdy formou „kopečků“ pro následnou ruční výsadbu. Ţádné další pěstební práce ani výchova porostů se neprovádí. Stabilitu proti bořivému větru zajišťuje porost jako celek vzájemnou oporou korun. Pěstební postupy ve smrkových porostech reprezentované známou Bohdaneckého probírkou se v místních podmínkách míjí účinkem, neboť stromy nejsou schopny v trvale zamokřených rašelinných půdách vytvořit hlubší a mohutnější kořenový systém. Přes rozdílné názory zájmových skupin na vzhled a vyuţití krajiny bylo dosaţeno určité shody. Výsledkem této shody je, ţe nedochází k dalšímu rozšiřování lesů a lesy jsou orientovány na intenzivní produkci dříví pouze tam, kde krajina není součástí jiných hodnot. Naopak v oblastech, které jsou významné pro rekreaci, cestovní ruch nebo byly zahrnuty do kategorie „přírodní a historické národní dědictví“ jsou realizovány na státní náklady rozsáhlé programy pro udrţení a zlepšení těchto specifických funkcí lesů a významných ekosystémů.

Obnova porostů s produkčním posláním je realizována ve většině případů holosečí na ploše o velikosti aţ několik desítek hektarů. Cílem těchto postupů je nejen vysoká produktivita práce, ale i sníţené riziko následných škod větrem, neboť porostních stěn připadajících na obnovovanou plochu není mnoho. Převaţující těţební technologií je sortimentní technologie (harvestor+vyváţecí souprava). V lanovkových terénech je vyuţívána stromová technologie s výrobou hotových sortimentů harvestorem na lokalitě „vývozní místo“ po vyklizení stromů z porostu. Lesní lanovky jsou často konstruovány jako nástavby na pásová rypadla. Krátkým pojezdem i rotací kabiny s ramenem rypadla, na němţ je umístěn lanovkový stoţár, je dosaţeno většího prostoru pro ukládání vytěţeného dříví pro následné operace. Lţíce rypadla je vyuţívána pro předvýrobní a povýrobní úpravu pracoviště a pro oporu stoţáru. Pro zlepšení únosnosti půdy jsou těţební stroje opatřeny vţdy kolopásy a vyváţecí linky jsou zpevňovány roštem z větví. Přibliţně 50 % dříví určeného k těţbě je prodáváno „nastojato“, zbývající část na lokalitě OM, přičemţ 10 % těţeného dříví je určeno na lokální trh. Věřím, ţe Foresty Commision Scotland přispěje i v budoucnosti k vytvoření ekonomických příleţitostí postavených na dlouholetých tradicích, vycházejících z izolovaného vývoje skotské kultury, a aplikaci nejmodernějších přístupů v oblasti energetiky, logistiky, průmyslu a cestovního ruchu. Ing. Borek Nejezchleb MZLU v Brně, ŠLP Křtiny [email protected]

Obr. 1 Zbytky po osídlení pastevců jsou nejen důkazem změny životního stylu a jiného využití krajiny, ale i významnou kulturní památkou, o kterou je nutno pečovat.

Obr. 1.1 Přebytek povrchové vody a rašelina limitují možnosti využití pozemků pro lesní hospodářství.

Obr. 2 Listnaté porosty blízké svým druhovým zastoupením i prostorovým uspořádáním původním lesům se vyskytují na 6 % plochy lesů.

Obr. 3 Hojný epifytický růst rostlin umožňuje trvalá vysoká vzdušná vlhkost.

Obr. 4 Otočný stožár na rypadle opatřeném navijákem umožňuje v krátkých svazích vyklizování bez nosného lana. Rypadlo s nástavbou (stožár, 3 bubny na lana) je možno použít jako lanovku s nosným lanem.

Obr. 5 Další informace je možno získat na těchto stránkách.

Obr. 6 Mapa kontinentality s vyznačením popisované oblasti West Agryll