Mendelova univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta
Lesní mateřská školka Bakalářská práce
Příloha: samostatná výkresová část
Brno 2014
Martin Salák
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Lesní mateřská školka vypracoval sám a uvedl jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje bakalářská práce byla zveřejněna souladu s ustanovením § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s vyhláškou rektora Mendelovy univerzity o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů se vznikem díla dle řádné kalkulace.
V Brně dne………..………..…………….
Podpis studenta…………………………..
Poděkování Velmi děkuji své mamince za to, že mi umožnila studium na vysoké škole. Dále chci poděkovat doc. Dr. Ing. Zdeňce Havířové za odbornou konzultaci a celkové vedení bakalářské práce. A nakonec bych chtěl poděkovat Markétce Tiché za podporu a pomoc během práce na této bakalářské práci.
Abstrakt: Autor: Martin Salák Název práce: Lesní mateřská školka
V této práci je návrh dřevostavby, která bude sloužit jako zázemí lesní mateřské škole, čemuž odpovídá funkční uspořádání a rozměry budovy. Objekt je navržen podle současné platné legislativy vztahující se na budovy mateřských škol. Pro návrh tohoto objektu byly upřednostněny přírodní stavební materiály. Hlavní textová část obsahuje popis přírodních stavebních materiálů, skladeb stěn a stropu, konstrukci základů a střechy a kalkulaci objektu dle platné normy. Výkresová část obsahuje základní výkresy včetně 3D vizualizace.
Klíčová slova: lesní mateřská škola, dřevostavba, přírodní materiály, dřevo
Abstract: Autor: Martin Salák Název práce: Forest kindergarten
In this work is design wooden house, which will serve as the background of the forest kindergarten, which corresponds to the functional layout and dimensions of the building. The building is designed in accordance with current legislativ relativ to the building of kindergartens. For the design of this building, were given to natural building materials. The main text contains a description of natural building materials, wall and ceiling tracks, construction of foundations and roof and also calculation of the object according to the applicable standards. Drawing section contains basic drawings including 3D visualization.
Keywords: forest kindergarten, wooden building, natural materials, wood
OBSAH 1 ÚVOD ............................................................................................. 8 2 CÍL PRÁCE ................................................................................... 9 3 METODIKA ................................................................................ 10 4 SOUČASNÝ STAV ŘEŠENÉ PROBLEMATIKY .................. 12 4.1
Lesní mateřské školy ................................................................................ 12
4.1.1
Myšlenka lesní mateřské školy ........................................................... 12
4.1.2
Vývoj lesních mateřských škol v České republice ............................. 12
4.1.3
Legislativa pro lesní mateřské školy ................................................... 12
4.1.4
Zázemí lesní mateřské školy ............................................................... 13
4.2
Legislativa pro stavbu objektu ................................................................ 13
4.2.1
Vyhláška č. 410/2005 Sb. ................................................................... 14
4.2.2
Vyhláška č. 137/1998 Sb. ................................................................... 14
4.3
Konstrukční systémy dřevostaveb ........................................................... 15
4.4
Rámové stavby .......................................................................................... 16
4.4.1
Nosné stěny ......................................................................................... 16
4.4.2
Deskové materiály .............................................................................. 16
4.4.3
Skladba stěny ...................................................................................... 17
4.4.4
Neprůvzdušnost a difuzní odpor ......................................................... 17
4.4.5
Vnější povrch obvodové stěny ............................................................ 17
4.5
Masivní stavby........................................................................................... 17
4.6
Přírodní stavební materiály ..................................................................... 19
4.6.1
Dřevo masivní ..................................................................................... 19
4.6.2
Dřevo aglomerované ........................................................................... 19
4.6.3
Sláma .................................................................................................. 20
4.7
Konstrukční detaily stavby ...................................................................... 21
4.7.1
Nosníková dřevěná konstrukce z I-nosníků ........................................ 21
4.7.2
Zakládání na izolované základové desce ............................................ 21
4.7.3
Střecha jako příhradový vazník .......................................................... 21
5 VLASTNÍ NÁVRH OBJEKTU ................................................. 22 5.1
Skladby stěn a stropu ............................................................................... 22
5.2
Základy ...................................................................................................... 23
5.3
Střešní konstrukce .................................................................................... 25
5.4
Technické vybavení budovy ..................................................................... 27
5.5
Kalkulace ceny objektu ............................................................................ 27
5.6
Varianta mobilní stavby ........................................................................... 29
6 DISKUSE...................................................................................... 31 7 ZÁVĚR ......................................................................................... 33 8 SUMMARY .................................................................................. 34 9 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ....................................... 35
1
ÚVOD Vývoj klasických státních mateřských škol po roce 1989 není v České republice
příliš veliký. Problémem se však v současné době stává jejich nedostatečná kapacita. A právě změna politického režimu po roce 1989 a snaha o vytvoření volných míst v mateřských školách vedla ke vzniku soukromých mateřských škol, které před rokem 1989 neexistovaly, jelikož provozování soukromé mateřské školy je druh podnikání. Soukromých mateřských škol je několik druhů, přičemž hlavním rozdílem mezi nimi bývá jejich zaměření. Pro pracovníky velkých firem bývá ideální podniková mateřská škola, která většinou sídlí právě v budově firmy a rodiče mají své děti blízko, pod případným dohledem. Podobnou formu mateřských škol nabízejí i různé univerzity, jedná se pak o takzvané univerzitní školky. Další mateřské školy se odlišují svými náboženskými postoji, například církevní mateřské školy, nebo waldorfské mateřské školy. Myšlenka lesní mateřské školy není založena na náboženských hodnotách, ale spíše na myšlence, že les se může stát dětem plnohodnotným hřištěm a pobyt v něm zdravotně méně závadným, než pobyt v uzavřených místnostech. Zatímco ve většině mateřských škol děti tráví hodně času uvnitř a ven chodí pouze na pár hodin, v lesní mateřské škole je tomu právě naopak a děti tráví uvnitř v budově pouze pár hodin. Těmto účelům by tedy měl podléhat i návrh objektu, který by mateřská škola využívala pro své potřeby, tedy většinou pro odpolední čas vyhrazený pro klidný odpočinek nebo spánek. Z těchto důvodů využívají lesní mateřské školy pro spánek nebo odpočinek dětí různé mobilní přístřešky, například jurty. Ty ovšem z pohledu českých hygienických norem nesplňují potřebná kritéria, která by tyto budovy měly splňovat. Absence vhodných pobytových prostor, které by lesní mateřská škola mohla využívat pro spaní a odpočinek dětí, je jedním z důvodů, proč lesní mateřské školy nejsou v České republice dosud legislativně schváleny, ačkoli v zemích jako jsou Švédsko, Norsko, Finsko, Německo, Rakousko nebo Japonsko, jsou zákonem povoleny a fungují již několik let.
8
2
CÍL PRÁCE Cílem této bakalářské práce je navrhnout vhodný objekt, který by sloužil jako
zázemí pro lesní mateřskou školu. Objekt bude řešen jako dřevostavba a s ohledem k myšlence lesních mateřských škol, tedy výchovného zařízení, kde děti tráví většinu času v přírodě, bude tento objekt postaven převážně z přírodních stavebních materiálů. Návrh objektu bude vycházet nejen z potřeb samotné lesní mateřské školy, ale i z příslušných zákonů, vyhlášek a norem, podle nichž se stavba, sloužící k účelům mateřské školy, řídí. V práci budou popsány přírodní stavební materiály, které se při stavbě použijí. Stejně tak budou popsány skladby nosných i nenosných stěn a stropů. Práce bude obsahovat i výpočet orientační ceny objektu. Výsledkem práce by měla být vhodná stavba pro účely lesní mateřské školy, kterou by si mohli budoucí, ale i stávající provozovatelé lesních mateřských škol nechat postavit.
9
3
METODIKA I. Shromáždění materiálů k tématu Jako první krok při tvorbě této práce, bylo zapotřebí nastudovat danou
problematiku. Jednalo se o nastudování literatury vztahující se k problematice dřevostaveb, ale i problematiku vztahující se k lesním mateřským školám. Pro návrh budovy pro lesní mateřskou školu bylo zapotřebí nastudovat potřebnou legislativu, které návrh budovy podléhá.
II. Zvolení konstrukčního a materiálového řešení V návaznosti na nastudovanou literaturu bylo zvoleno vhodné konstrukční a materiálové řešení budovy. Pří výběru byla zohledněna celková myšlenka lesních mateřských škol, s důrazem na samotné potřeby lesní mateřské školy a na filozofii tohoto výchovného směru.
III. Korekce zvoleného řešení dle limitujících podmínek Zvolené konstrukční a materiálové řešení budovy bylo následně upraveno tak, aby splňovalo platnou legislativu, zejména vyhlášku č. 410/2005 Sb., a také vyhlášku 137/1998 Sb. ve znění vyhlášky č. 502/2006 Sb. Současně byly provedeny drobné korekce, aby celkový návrh splňoval konstrukční pravidla dřevostaveb.
IV. Vyhodnocení vybraného řešení Výsledné řešení celého projektu bylo porovnáno s původní představou autora projektu a se zadáním bakalářské práce.
V. Vypracování projektové dokumentace a textové části Podle výsledného řešení projektu byla vypracována projektová dokumentace tak, aby odpovídala vyhlášce č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb ve znění vyhlášky č. 62/2013 Sb. Jednotlivé výkresy byly vytvořeny v programu Autodesk AutoCad 2012. K projektové dokumentaci byla přiložena i 3D vizualizace objektu, která byla vytvořena v programu SketchUp 2014.
10
Na závěr byla vytvořena textová část celé práce, která zahrnuje i kalkulaci ceny objektu dle ČSN 73 4055 – Výpočet obestavěného prostoru pozemních stavebních objektů.
Obr. 2: Metodika práce
11
4
SOUČASNÝ STAV ŘEŠENÉ PROBLEMATIKY
4.1 Lesní mateřské školy 4.1.1
Myšlenka lesní mateřské školy
Pojem lesní mateřská škola se objevuje v polovině 20. století ve skandinávských zemích, kde je pobyt v přírodě samozřejmou součástí výchovy. Základní myšlenkou lesní mateřské školy je, že většina programů probíhá venku za každého počasí v prostředí přírody. Mezi další znaky lesní mateřské školy může patřit například snaha o rozvoj jemné a hrubé motoriky prostřednictvím rozmanitých podnětů a možností pohybu v přírodě, prožití rytmu změn ročních období a přírodních jevů nebo podpora smyslového vnímání přímou zkušeností. Zásadou v lesních mateřských školách je menší počet dětí na pedagoga, než je tomu v klasických mateřských školách. Optimální počet je patnáct až dvacet dětí doprovázených vždy nejméně dvěma dospělými. (Vošahlíková, 2010) 4.1.2
Vývoj lesních mateřských škol v České republice
Zatímco v zahraničí je tato forma předškolního zařízení státem schválena a finančně podporovaná, v České republice se teprve seznamujeme s možnostmi tohoto druhu předškolní péče. První soukromé lesní mateřské školy v České republice začínají vznikat po roce 2007. Jsou jimi například Zelená školka, Dětský klub Šárynka, Klub v Pejškové, Lesní školka Taras, Lesní klub Cestička, Dětský klub V lese. (Oprchalová, 2011) 4.1.3
Legislativa pro lesní mateřské školy
Základní právní rámec pro činnost mateřské školy stanovuje školský zákon, tedy zákon č. 561/2004 Sb. a další právní předpisy, mezi kterými je jednou z nejdůležitějších vyhláška č. 410/2005 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých, která mimo jiné stanovuje minimální hygienické požadavky na prostorové podmínky. Lesní mateřské školy však pro svoje potřeby využívají objekty, které tyto minimální požadavky nemají, což vede k nesplnění základní právních předpisů, a proto nemohou čerpat od státu příspěvky na provoz a na pedagogické pracovníky. Z toho důvodu provoz lesních mateřských škol vzniká jako živnost nebo nezisková činnost a musí být finančně soběstačný. (Vošahlíková, 2010) 12
4.1.4
Zázemí lesní mateřské školy
V péči o děti hraje zázemí lesní mateřské školy spíše vedlejší roli, je využíváno pro odpočinek dětí, uskladnění pomůcek, případně poskytuje nouzový přístřešek. Může jím být srub, maringotka, jurta či tepee. Z výše uvedených legislativních požadavků je zřejmé, že lesní mateřské školy disponující minimálním či žádným zázemím současné zákonné hygienické podmínky nesplňují. (Vošahlíková, 2010)
4.2 Legislativa pro stavbu objektu Při návrhu objektu sloužícímu pro účely lesní mateřské školy je třeba řídit se příslušnými zákony, vyhláškami a normami souvisejícími s daným návrhem. Těmi nejdůležitějšími jsou následující: •
Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu ve znění novely zákona č. 350/2012 Sb., který upravuje cíle a úkoly územního plánování, podmínky pro výstavbu, povolování staveb a jejich změn, podmínky pro projektovou činnost a provádění staveb, obecné požadavky na výstavbu a další
•
Vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, se změnami podle vyhlášky 20/2012 Sb., která stanovuje technické požadavky na stavby, které náleží do působnosti obecných stavebních úřadů
•
Vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb ve znění vyhlášky č. 62/2013 Sb, která předepisuje obsah a podobu projektové dokumentace pro ohlášení stavby, pro stavební řízení, pro provádění stavby a pro dokumentaci skutečného provedení stavby
•
Vyhláška č. 410/2005 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělání dětí a mladistvých, která stanovuje hygienické požadavky na prostorové podmínky, vybavení, provoz, osvětlení, vytápění, mikroklimatické podmínky, zásobování vodou a úklid mateřských škol
•
Vyhláška 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu ve znění vyhlášky č. 502/2006 Sb, která stanovuje základní požadavky na územně technické řešení staveb a na účelové a stavebně technické řešení staveb, které náleží do působnosti obecných stavebních úřadů a orgánů obce. 13
Z pohledu mateřských škol je důležitý § 59, který je určen pro stavby škol, předškolních, školských a tělovýchovných zařízení •
ČSN 73 0802 a ČSN 73 0810 v souladu s § 23 vyhlášky 23/2008 Sb., které stanovují požární bezpečnost staveb nevýrobních objektů
•
Další české technické normy dle zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů
•
Nařízení vlády č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky ve znění nařízení vlády č. 312/2005 Sb.
•
Nařízení vlády č. 190/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na výrobky označované CE
4.2.1
Vyhláška č. 410/2005 Sb.
Vyhláška č. 410/2005 Sb. o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých, stanovuje hygienické požadavky na prostorové podmínky, vybavení, provoz, osvětlení, mikroklimatické podmínky, zásobování vodou a úklid mateřských škol. Mezi základní předpisy pro mateřskou školu patří: •
Na jedno dítě musí plocha denní místnosti užívané jako herna a ložnice činit nejméně 4 m2, plocha na 1 lehátko nebo lůžko pro spánek musí činit nejméně 1,7 m2 na 1 dítě.
•
Zařízení pro výchovu a vzdělání musí být vybaveno šatnami. Pro jednoho žáka musí být zajištěna podlahová plocha 0,25 m2.
•
V zařízení pro výchovu a vzdělání dětí předškolního věku musí být záchody a umývárny přístupné ze šatny a denní místnosti dětí, nedělí se podle pohlaví a musí být osvětleny a větrány.
•
Na 5 dětí musí být zřízena jedna dětská mísa a umyvadlo. Umyvadlo se umisťuje zpravidla ve výši 50 cm, dětská mísa zpravidla ve výši 40 cm.
4.2.2
Vyhláška č. 137/1998 Sb.
Vyhláška č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, ve znění vyhlášky č. 502/2006 Sb., stanovuje základní požadavky na územně technické řešení staveb a na účelové a stavebně technické řešení staveb, které náleží do působnosti 14
obecných stavebních úřadů a orgánů obcí. Dle§ 59 této vyhlášky platí pro mateřské školy následující ustanovení: •
Nejmenší světlá výška u mateřských škol je 3000 mm.
•
V budově každého předškolního zařízení musí být zřízeny šatny žáků. Prostory šaten musí být osvětlené a větrané. Odkládání oděvu pedagogických a nepedagogických pracovníků se musí řešit odděleně od šaten žáků.
•
U centrálních šaten žáků musí být šířka kóje u jednostranně umístěných věšáků nejméně 1500 mm.
•
Záchody a umývárna pedagogických a nepedagogických pracovníků nesmí být přístupné ze šatny a denních místností dětí.
4.3 Konstrukční systémy dřevostaveb Základními typy dřevěných staveb jsou: •
Srubové stavby
•
Hrázděné stavby
•
Balloon-Frame, Platform-Frame
•
Rámové stavby
•
Skeletové stavby
•
Stavby z masivního dřeva Tradiční systémy srubových a hrázděných staveb, stejně tak jako v anglosaských
zemích prováděné konstrukční systémy Ballon-Frame a Platform-Frame, ztrácejí v dnešní době na významu a vyskytují se již spíše v jednotlivých regionech. (Kolb 2008)
V současné době jsou převážně používány tyto konstrukční systémy: •
Rámové stavby
•
Skeletové stavby
•
Stavby z masivního dřeva Tyto systémy se odlišují svou konstrukcí i vzhledem. (Kolb 2008)
15
4.4 Rámové stavby Jedná se konstrukční systém dřevostaveb, jejichž nosná konstrukce je tvořena dřevěnou kostrou z řeziva opláštěnou deskovými materiály, které pomáhají dřevěné konstrukci přenášet zatížení. Název rámová dřevostavba poukazuje na konstrukci, ve které jsou jednotlivé dřevěné přířezy sestavovány do základního nosného obdélníkového rámu. (Havířová 2005)
Dalšími společnými znaky dřevěných rámových staveb jsou: •
Jednoduchý konstrukční systém
•
Opakující se detaily
•
Celkové vyztužení oplášťováním
•
Spoje kontaktními styky a mechanickými spojovacími prostředky
•
Konstrukce oboustranně obložená
•
Krátká doba výstavby, přičemž jsou možné různé stupně předvýroby (Kolb 2008)
4.4.1
Nosné stěny
Nosné stěny jsou tvořeny svislými stojkami, které jsou umístěny v pravidelných osových vzdálenostech. Stojky jsou spojeny s dolním a horním vodorovným pásem na tupý sraz pomocí hřebíků, čímž je vytvořen dřevěný rám. V nosné stěně jsou stojky navrženy jako tlačené prvky. Jelikož však mají stojky malý průřez, je třeba zajistit jejich stabilitu proti vybočení. To se provádí pomocí opláštění deskovými materiály. (Havířová 2005)
4.4.2
Deskové materiály
Deskové materiály, sloužící k prostorovému ztužení celé budovy, musí být takové materiály, které splňují statické požadavky pro přenos zatížení. Těmito materiály mohou být desky na bázi dřeva určené pro stavební účely (dřevotřískové desky, OSB desky), sádrovláknité desky, popřípadě cementopískové desky. Tyto materiály vždy musí mít potřebné mechanické vlastnosti. (Havířová 2005)
16
4.4.3
Skladba stěny
Skladba stěny se provádí podle tepelně technických požadavků na plášť budovy, dále pak podle požadavků na vnitřní vrstvu pláště a na vnější skladbu stěny. Volba správné skladby stěny je dána užitím budovy, stavebně fyzikálními a energetickými požadavky a nároky na kvalitu stěnové konstrukce. (Kolb 2008)
4.4.4
Neprůvzdušnost a difuzní odpor
Difuzní odpor parobrzdy musí být navržen s ohledem k venkovním vrstvám stěny. Pro běžné skladby stěnové konstrukce rámové stavby se používá parobrzda s malým, avšak konstrukci přizpůsobeným difuzním odporem, tedy jako vrstva, která reguluje pohyb vodní páry z interiéru směrem do exteriéru. Pro neprůvzdušnost a vrstvu s difuzním odporem lze použít fóliové materiály nebo také deskové materiály. U napojení na stropy, střechy, otvory pro okna a dveře a ostatní konstrukční otvory se musí deskové materiály, sloužící jako parobrzda, doplnit fóliemi nebo jinými způsoby těsnění. (Kolb 2008)
4.4.5
Vnější povrch obvodové stěny
Vnější povrch obvodové stěny musí být chráněn proti povětrnostním podmínkám, zejména dešti a slunečnímu záření. Pro tuto ochranu je možné použít obložení obvodové stěny deskovými materiály s úpravou podle pokynů výrobce nebo vodorovné dřevěné obložení. Při použití obkladu je nutno provést společně s obkladem i odvětrávanou dutinu vytvořenou pomocí kontralatí upevněných k stojkám rámu. Odvětrávaná mezera má za úkol odvádět pronikající vlhkost ze stěny. (Havířová 2005)
4.5 Masivní stavby Tradiční srubové stavby by se sice daly do této kapitoly zahrnout, ovšem již v kapitole konstrukční systémy dřevostaveb tvořily svoji vlastní skupinu dřevostaveb, a proto do této kapitoly nespadají. Masivní dřevostavby se začaly objevovat v posledních letech díky možnosti průmyslové výroby velkoplošných dílců. Plošné dílce tvoří zároveň nosnou i pohledovou stěnovou funkci a používají se na stěny, stropy i střechy. Tyto konstrukční dílce jsou většinou z masivního dřeva, které je lepené, příčně lepené, nebo spojované 17
hmoždinkami či hřebíky. Méně často jsou pak tyto dílce aglomerovanými materiály na bázi dřeva, tedy například OSB deskami nebo dřevotřískovými deskami. (Kolb 2008)
Charakteristickými znaky masivních dřevostaveb jsou: •
Dílce obsahují vždy nosné jádro, tvořené z masivního dřeva nebo z desek na bázi dřeva, které je vždy uzavřeno
•
Podíl masivního dřeva je nejméně 50 %
•
Nosný systém masivních dřevostaveb je tvořen velkorozměrovými plošnými dílci nebo konstrukčními prvky malého formátu
•
Stavby účinně přenášejí vysoké zatížení
•
Vyztužení stavby je provedeno plošnou nosnou konstrukcí
•
Příčně nebo křížově slepené systémy mají vysokou rozměrovou stabilitu (Kolb 2008)
Obr. 1: Přehled systémů stěny masivní dřevostavby (Kolb, 2008, s. 114) 2.194-Křížově slepené řezivo 2.195-Spojované kolíky z jednotlivých vrstev, vrstvené z řeziva 2.196-Spojované hřebíky z jednotlivých vrstev, vrstvené z řeziva
18
4.6 Přírodní stavební materiály Přírodní stavební materiály jsou hmoty zpravidla rostlinného nebo živočišného původu. Dobrou vlastností přírodních materiálů je jejich příznivý vliv na lidské smysly a na zdravé životní prostředí. Další vlastnosti přírodních materiálů mohou být: •
Schopnost regulace vlhkosti vzduchu uvnitř budovy
•
Charakteristická vůně, která působí příjemně na lidské vědomí
•
Dotyk nebo vizuální kontakt navozuje příjemné pocity
•
Používáním materiálů se zdravotní nezávadností se dá předejít mnohým chorobám a alergiím (Chybík 2009)
4.6.1
Dřevo masivní
Dřevo je obnovitelná surovina, která má nižší hmotnost než většina ostatních stavebních materiálů, což ulehčuje dopravu a manipulaci se dřevem. Mezi často zmiňované nedostatky dřeva patří hořlavost, degradace vlhkem a povětrnostními vlivy nebo působení dřevokazných škůdců. Těmto nedostatkům lze však předejít vhodným konstrukčním řešením. (Hudec a kol. 2013)
4.6.2
Dřevo aglomerované
Tyto materiály jsou vyrobeny rozdělením dřeva na menší části (tříska, vlákno, štěpka atd.) a následným spojením pomocí teploty, tlaku či lepidla do deskového materiálu. (Hudec a kol. 2013) Tyto plošné deskové materiály, vyjma vrstveného dřeva, patří k základním materiálům pro nosné vrstvy plášťů stěn, stropů a střech. Mezi tyto materiály patří například: •
Desky OSB vyráběné z dlouhých, štíhlých třísek. Pro nosné konstrukce se používají desky technické třídy OSB/3, případně OSB/4, desky nižší třídy OSB/2 se používají u doplňkových součástí konstrukce. (Straka 2013)
•
Vláknité desky jsou vyráběny slisováním rozvlákněné dřevní hmoty smíchané s lepidlem a aditivy. Desky se podle hustoty rozdělují na tvrdé, polotvrdé a měkké. Pro nosné účely se používají desky tvrdé, jejichž hustota je přibližně 800 až 900 kg/m3. (Straka 2013) 19
•
Sádrovláknité desky jsou vyráběny ze sádry, do níž jsou přimíchána vlákna z rozvlákněného dřeva recyklovaného papíru. Tyto desky jsou nehořlavé. Jejich obvyklé využití je v interiéru, kde se používají na opláštění obvodových stěn a příček. Oproti sádrokartonu mají vyšší únosnost, lepší akustiku a jsou tvrdší než sádrokarton. (Hudec a kol. 2013)
4.6.3
Sláma
Využívání slámy ve stavebnictví je spíše alternativním přístupem, ačkoli z historického hlediska se používá jako izolace nebo nosný prvek staveb již od 19. století. (Minke 2009) Sláma jako izolace se používá ve formě lisovaných balíků, a to ve dvou základních rozměrech, klasických malých, jehož rozměry jsou 32 až 35 x 50 x 50 cm až 120 cm, a velkých balíků (Jumbo), jehož rozměry jsou 90 x 125 x 250 cm a mohou vážit až 400kg. (Minke 2009) Součinitel tepelné vodivosti při objemové hmotnosti slaměného balíku 90kg/m3 se pohybuje v rozmezí λ=0,052-0,08 W/(m*K).Toto rozmezí závisí na orientaci stébel ke stěně
budovy.
Při
orientaci
stébel
podél
stěny
je
výpočtová
hodnota
λ=0,052W/(m*K). Při orientaci stébel kolmo ke stěně je λ=0,08 W/(m*K). (Hudec a kol. 2013) Z pohledu organických a biologických škůdců a plísní není riziko při používání slámy vysoké. Napadení slámy hlodavci je rozšířený předsudek, jelikož celulóza, která je základním stavebním prvkem slámy, může být strávena pouze skotem nebo termity, kteří mají schopnost enzymatického štěpení celulózy. Neomítnutá sláma může sloužit hlodavcům pouze jako tepelná izolace nebo zdroj potravy v podobě zbytku zrní, avšak oběma případům lze předcházet použitím pletiva nebo ochranné mřížky a používat balíky slámy pouze z dobře vymlácené slámy. (Hudec a kol. 2013) Měřením bylo zjištěno, že slaměná izolace do relativní vlhkosti 90 % netlí a do relativní vlhkosti 80 % nemůže dojít k růstu biologických organismů ani plísní. (Hudec a kol. 2013)
20
4.7 Konstrukční detaily stavby Pro návrh objektu lesní mateřské školy bylo použito několik konstrukčních detailů, které budou přiblíženy v této části. 4.7.1
Nosníková dřevěná konstrukce z I-nosníků
I-nosníky jsou nosné hranoly, mezi kterými je vlepena stojina z desky OSB nebo tvrdé dřevovláknité desky. Použitím I-nosníku pro dřevěnou konstrukci vzniká lehká konstrukce, která umožňuje provést levněji izolaci v celém profilu stěny. (Hudec a kol. 2013) 4.7.2
Zakládání na izolované základové desce
Základ z izolované základové desky tvoří železobetonová deska o tloušťce 200-300 mm, pod kterou je umístěna tepelná izolace. Jako izolace se využívá granulované pěnové sklo nebo extrudovaný polystyren, které jsou nenasákavé a musí mít vysokou nosnost, protože na této izolaci leží celá stavba. Řešení izolace pod základovou desku tímto způsobem, umožňuje dokonalý přechod do svislé izolace stěn, jelikož se nemusí stavět základové pasy. Stavba stavěná tímto způsobem je založena v nezámrzné hloubce a ochrana základové desky proti promrzání je řešena izolací z boku této desky. Jako izolační clona se využívají desky z extrudovaného polystyrenu. Stavba je odvodněna po obvodu drenáží, která případnou srážkovou vodu odvádí pryč. (Hudec a kol. 2013)
4.7.3
Střecha jako příhradový vazník
Střešní nosná konstrukce je řešena jako příhradový vazník se styčníkovými deskami. Styčníkové desky mají prolisované trny o tloušťce 1-2,5 mm. Příhradové vazníky jsou strojně vyráběny a na stavbu se dodává celá střecha jako stavebnice. Celková výstavba dle této technologie je tedy velmi rychlá. Díky strojní výrobě a minimální spotřebě dřeva lze dosahovat úspory 10-40 % nákladů. Další výhodou příhradového vazníku se styčníkovými deskami je nízká hmotnost, což při zohlednění dimenzování základů může vést k dalším úsporám. (MITEK INDUSTRIES, spol. s r.o.)
21
5
VLASTNÍ NÁVRH OBJEKTU Základním východiskem při návrhu objektu byly požadavky na účelnost objektu
z pohledu jeho využití jako zázemí pro lesní mateřskou školu. Dalším východiskem bylo splnění platné legislativy pro stavby mateřských škol. Stavba byla navržena převážně z přírodních stavebních materiálů, což nejlépe vystihuje samotnou myšlenku lesní mateřské školy, tedy výchovného zařízení kde děti tráví většinu času venku v přírodě. Celý návrh je podrobněji popsán v následujících kapitolách a ve výkresové dokumentaci projektu.
5.1 Skladby stěn a stropu V konstrukci objektu se objevují čtyři druhy stěn, a to obvodová nosná stěna, nosná stěna, stěnová příčka a stěna na věšáky na ručníky. Řešení stropu je nad celým půdorysem stejné. Obvodová nosná stěna je tvořena svislými I-nosníky, které jsou zespodu přes vyrovnávací betonovou mazaninu přichyceny k železobetonové desce a shora jsou jednotlivé nosníky k sobě svázány do věnce z dřevěných fošen. Pravidelná osová vzdálenost I-nosníku je 900 mm. Tato osová vzdálenost je zvolena podle izolace, kterou jsou slaměné balíky v rozměru 32 x 36 x 90 cm (výška x šířka x délka). Detailní skladba obvodové nosné stěny je znázorněna ve výkresové dokumentaci ve výkrese číslo 05.
Obr. 3 Obvodová nosná stěna (vlastní tvorba)
Obr. 4 Nosná stěna (vlastní tvorba)
I-nosník je z interiérové strany opláštěn OSB/3 deskou, na kterou navazuje instalační předstěna s dřevovláknitou izolací. Povrchová vrstva z interiéru je tvořena sádrovláknitou deskou v tloušťce 12 mm, takže stěna může být z pohledu ČSN 73 0802, v souladu s § 23 vyhlášky 23/2008 Sb. zařazena mezi konstrukční části DP2, které dle ČSN 73 0810 v požadované době požární odolnosti nezvyšují intenzitu požáru. 22
Nosná stěna je tvořena rámem z hranolů masivního dřeva opláštěného OSB/3 deskou, jehož povrchovou vrstvu tvoří sádrovláknitá deska. Uvnitř rámu je dřevovláknitá izolace. Tloušťka nosné stěny je 150 mm. Detailní skladba nosné stěny je znázorněna ve výkresové dokumentaci ve výkrese č. 06. Stěnová příčka je tvořena rámem z hranolů masivního dřeva s izolací jako vyplní rámu. Z obou stran je příčka opláštěná sádrovláknitou deskou. Tloušťka stěnové příčky je 100 mm. Detailní skladba stěnové příčky je znázorněna ve výkresové dokumentaci ve výkrese č. 07. Stěna na věšáky na ručníky je speciální stěnou, která je pevně ukotvena přes podkladní beton k železobetonové desce. Je umístěna v místnosti, která slouží jako WC pro děti a slouží pouze k pověšení ručníků dětí. Je tvořena cementotřískovou deskou s povrchovou úpravou. Stropní konstrukce je zároveň součástí střešní konstrukce, protože je tvořena příhradovým vazníkem, na kterém jsou zespodu připevněny latě. Latě jsou zespodu opláštěné sádrovláknitou deskou a shora je na nich položena izolace ze slaměných balíků. Slaměné balíky jsou shora chráněny pojistnou difuzní fólií.
5.2 Základy Základy pro stavbu objektu byly zvoleny jako železobetonová deska, která je umístěna na granulátu pěnového skla. Tento způsob řešení základů je poměrně novým a stále i drahým řešením. Založení stavby na pěnoskle je pro stavbu mateřské školy výhodné díky celkově níže položeným základům oproti jiným způsobům zakládání stavby bez podsklepeného prostoru. V dnešní době se vzhledem k cenové náročnosti zakládají na pěnoskle spíše domy, které se snaží dosáhnout nízkoenergetického či pasivního standardu. Celkový koncept založení stavby na pěnoskle byl převzat z internetových stránek organizace Centrum pasivního domu. V návrhu je rostlý terén oddělen separační geotextílií od drenážní vrstvy, na které jsou ve dvou vrstvách na sobě položené a hutněné vrstvy pěnoskla. Shora jsou vrstvy pěnoskla chráněny opět separační geotextílií, na které je položena ochranná betonová mazanina. Na ni je uložena nosná železobetonová deska. Po obvodu základů je umístěna drenážní trubka, která odvádí vlhkost z drenážní vrstvy. Železobetonová deska je po obvodu izolována extrudovaným polystyrenem proti jejímu promrzání, který je z boku chráněn omítkou a shora plechovou krytinou. 23
Realizace základové konstrukce s použitím pěnového skla se skládá z šesti z pěti kroků: •
vyhotovení výkopu
•
uložení geotextilii – do výkopu se uloží geotextilii (o hmotnosti 150 g/m2) tak, aby přesahovala výkop alespoň o 1 m a aby se mohl násyp na krajích dostatečně překrýt
•
násyp a rozhrnutí granulátu
•
zhutnění – vysypané pěnosklo se zhutní na dostatečně zhutní, dle hodnot daných výrobcem
•
zhutněné pěnosklo se na krajích překryje volnými konci geotextílií a dále se přes celou vrstvu položí polyethylenová fólie, zabraňující protečení cementového mléka do zhutněného pěnoskla
Celkový návrh základů je patrný na obrázku č. 5 a dále pak ve výkresové dokumentaci ve výkrese č. 09.
Obr. 5 Řešení základů objektu Podlaha v interiéru je tvořena anhydritovým potěrem, s integrovaným podlahovým vytápěním. Nášlapná vrstva je zvolena dle ČSN 730540-2, která stanovuje požadované hodnoty poklesu dotykové teploty podlah v denní místnosti dětí. V místnosti číslo 09, tedy herní a spací místnosti dětí, je za nášlapnou vrstvu zvolen koberec, který dle této normy splňuju teplotní kritéria pro herní místnosti dětí. V ostatních místnostech budovy je jako nášlapná vrstva umístěn materiál Marmoleum FRESCO o tloušťce 2,5 mm. 24
5.3 Střešní konstrukce Konstrukce střechy byla zvolena jako příhradový vazník se styčníkovými deskami. Rozměry jednotlivých hranolů, z kterých je složen příhradový nosník, je 120 x 60 mm. Příhradový vazník je předem strojně vyroben a jednotlivé spoje jsou řešeny pomocí styčníkových plechů o tloušťce 1,5 mm. Střecha z vazníků je na stavbu dodána jako stavebnice a následně je na místě složena. Příklad spoje je uveden na obrázku číslo 6.
Obr. 6 Okapový spoj (http://www.mitek.cz/Literatura/) Jako střešní konstrukce pultové střechy nad objektem lesní mateřské školy byla vybrána konstrukce od firmy Mitek s názvem typ 920, která je provedena nad celým půdorysem budovy. Tento typ konstrukce je proveden ve dvou délkách, a to v délce 8250 mm nad užší částí budovy, tedy nad místností, která slouží jako herní a spací místnost pro děti a v délce 11850 mm nad širší částí budovy. Jednotlivé délky jsou měřeny od konce krokví. Typ střechy č. 920 od firmy Mitek je znázorněn na obrázku číslo 7.
Obr. 7 Pultová střešní konstrukce – typ 920 od firmy Mitek (http://www.mitek.cz/Literatura/) 25
Jako krytí pultové střechy byla vybrána zinkové plechová krytina od firmy Rhenzink. Jednotlivá napojení plechových pásů jsou pomocí dvojité stojaté drážky. Výška dvojité stojaté drážky je 23 mm a výrobce udává, že je tento spoj bezpečný proti dešti bez potřeby dalších dodatečných opatření, jako je například pojistná hydroizolace pod střešní krytinu. Ukázka dvojité stojaté drážky je na obrázku číslo 8.
Obr. 8 Dvojitá stojatá drážka, konstrukce střechy dle firmy Rheinzink (http://www.rheinzink.cz/fileadmin/inhalt/bilder/ebooks/20367105345139f6666 85d3/index_en.html) Konstrukční krytí hřebene pultové střechy je řešeno dle systému od firmy Rheinzink, který lze dobře použít při zvolení střešní konstrukce jako příhradového nosníku. Řešení krytí hřebene vychází z konstrukce na obrázku číslo 9.
Obr. 9 Detail krytí hřebene pultové střechy dle firmy Rheinzink (http://stavbaweb.dumabyt.cz/Reference-dodavatelu/Bytovy-dum-v-Zabehlicich.html)
Okapové krytí střechy vychází taktéž z konstrukčních detailů firmy Rheinzink a je přiloženo ve výkresové dokumentaci - výkres č. 10. 26
5.4 Technické vybavení budovy Pro vytápění celé budovy bylo zvoleno podlahové vytápění, které má vlastní elektrický kotel pro ohřev vody. Kotel je umístěn v místnosti s označením 02, tedy v technické místnosti budovy. V této místností se dále ještě nachází druhý elektrický kotel pro ohřev užitkové vody, která je rozvedená ve stěnách do místností s označením 03, 06, 07 a 08. Dle Vyhlášky č. 410/2005 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělání dětí a mladistvých, je nutné mít v budově jednu úklidovou místnost s výlevkou. Tomuto účelu slouží místnost s označením 07.
5.5 Kalkulace ceny objektu Kalkulace ceny objektu byla provedena dle platné normy ČSN 73 4055, která udává způsob měření a výpočtu obestavěného prostoru pozemních stavebních objektů. Cena za 1 m3 obestavěného prostoru byla zvolena 5585 Kč. Tato cena vychází z cenových ukazatelů ve stavebnictví pro rok 2014 dle českých stavebních standardů. Cena 5585 Kč platí pro budovy občanské výstavby, a jelikož budovy pro výuku a výchovu nemají pro rok 2014 zadanou cenu za 1 m3 pro stavby ze dřeva, byla budova občanské výstavby zvolena jako nejblíže podobná. Na obrázku číslo 10 jsou řezné obrysy budovy s rozměry, podle nichž se počítá obestavěný prostor. Rozměry jsou vypočítány dle normy ČSN 73 4055. Pro výpočet budova byla rozdělena na dvě části, rozměrově odlišné. Rozměry první části jsou na obrázku číslo 10 vlevo, délka této části je 12,2 m. Délka druhé větší části je 6,3 m. S= plocha, V= objem.
Obr. 10 Řezy budovy s rozměry pro výpočet obestavěného prostoru (vlastní tvorba) 27
Výpočet základů dle normy ČSN 73 4055 je dán skutečnou kubaturou nosných základových konstrukcí, s horní rovinou v úrovni izolace, což v tomto případě tvoří nosná železobetonová deska s ochrannou betonovou mazaninou. Výsledky jsou zaokrouhleny na tři desetinná místa.
S11= 280 * 8060
V11= 2,257 * 12,2
S11= 2256800 mm2 = 2,257 m2
V11= 27,535 m3
S21= 280 * 11500
V21= 3,22 * 6,3
S21= 3220000 mm2 = 3,22 m2
V21= 20,286 m3
Výpočet spodní části objektu dle normy ČSN 73 4055 je dán skutečnou kubaturou počítanou od izolace v podlaze po úroveň horního povrchu nosné stropní konstrukce, což je v tomto případě hydroizolace. Výsledky jsou zaokrouhleny na tři desetinná místa.
S12= 3480 * 8060
V12= 28,049 * 12,2
S12= 28,049 m2
V12= 342,198 m3
S22= 3480 * 11500
V22= 40,02 * 6,3
S22= 40,02 m2
V22= 252,126 m3
Výpočet střechy objektu dle normy ČSN 73 4055 je dán úrovní horního povrchu nosné stropní konstrukce a vnějšími plochami střechy. Pro zjednodušení výpočtu se nepočítá s přesahem střechy oproti hraně obvodové nosné stěny. Odchylka tímto vzniklá je v celkovém výpočtu nepatrná. Zaokrouhleno na tři desetinná místa.
S13= 260 * 8060 + 1250 * 8060 / 2 S13= 5,038 m
V13= 28,049 * 12,2
2
V13= 61,464 m3
S23= 260 * 11500 + 1250 * 11500 / 2
V23= 7,188 * 6,3
S23= 7,188 m2
V23= 45,284 m3
28
Výpočet ceny objektu se stanoví sečtením všech objemů dohromady a vynásobením tohoto objemu cenou obestavěného prostoru, která je pro rok 2014 pro budovy občanské výstavby 5585 Kč. C= cena objektu, Vc= celkový objem. Výsledek je zaokrouhlen na celá čísla tedy na celé koruny.
C= (V11+ V21+ V12+ V22+ V13+ V23) * 5585 C= 4 182 567 Kč
Celková cena objektu je tedy 4 182 567 Kč, avšak v této ceně není zahrnuta cena podkladní vrstvy pod železobetonovou deskou, protože norma ČSN 73 4055 se zakládáním na pěnoskle nepočítá. Z tohoto důvodu a také z důvodu, že není dána cena pro stavby sloužící pro výchovu a vzdělaní, je cena objektu neúplná a tedy pouze orientační.
5.6 Varianta mobilní stavby Při posouzení stavby byla řešena i otázka, zda by stavba mohla sloužit jako mobilní budova, což může být výhodné vzhledem k možnosti přesunu stavby na pozemek, který více vyhovuje myšlence lesní mateřské školy, tedy na pozemek, který má ve svém okolí lepší přírodní prostředí. Varianta této stavby je však vzhledem k navrženému řešení lesní mateřské školy v této práci nepříliš vhodným řešením. Rozměry navržené lesní mateřské školy odpovídají minimálním požadavkům na mateřské školy dle platné legislativy a tím vznikla budova, která má velké rozměry na to, aby mohla být lehce přesouvána. Dalším problémem při variantě mobilní stavby je navržená skladba stěnových konstrukcí, především obvodových nosných stěn, které jsou navrženy jako dřevěný rám s vloženou slámovou izolací. Pokud by stavba měla být přesunuta, musela by se, pravděpodobně, vzhledem k velkým rozměrům, rozdělit na dvě menší části, které by byly přesunuty zvlášť. Tím by ovšem došlo k narušení stěnových konstrukcí, což by vedlo k znehodnocení celé stavby. Dalším problémem jsou základy stavby, kdy stavba je položena na jednolité železobetonové desce, která je položena na pěnoskle. Železobetonová deska by se musela také rozdělit na dvě části a pěnosklo opětovně vykopat a převézt a vzniklá díra po základech budovy zasypat.
29
Z výše uvedeného je patrné, že pokud by stavba sloužila i jako mobilní budova, bylo by to finančně velmi náročné a ohrožovalo by to funkčnost budovy. Pokud by však byl od zadavatele požadavek na mobilní lesní mateřskou školu, muselo by se již při navrhování s touto možností počítat a tím pádem zvolit vhodnou konstrukci stěn, stropů, střechy a základů. Vhodnou variantou je masivní dřevostavba, tedy stavba z plošných dílců masivního dřeva. I v tomto případě by se stavba při přesunu rozdělila na dvě části, místnost pro spaní dětí a zbytek budovy, ovšem s tímto řešením by se počítalo již při návrhu budovy a byla by vhodně zvolena konstrukční skladba stěn tak, aby se obě části daly oddělit a opět spojit a nedocházelo tím k narušení statiky budovy ani funkčních vlastností stěn, stropů a střechy. V případě mobilní lesní mateřské školy jsou varianty pro zakládání stavby buď uložení stavby na patkách nebo zemních vrutech. Tímto způsobem může vzniknout stavba, která by splňovala požadavek na mobilní lesní mateřskou školu, ovšem zadavatel si musí předem spočítat, zda je tato varianta pro něho výhodnější oproti pevně postavené stavbě v ideální lokalitě, odkud není potřeba stavbu již dále přemisťovat.
30
6
DISKUSE I když uvedené řešení návrhu lesní mateřské školy vychází z myšlenky lesních
mateřských škol, tedy využívat les jako plnohodnotné hřiště a trávit v něm většinu času, lesním mateřským školám nemusí zcela vyhovovat. Z tohoto pohledu je totiž budova lesní mateřské školy spíše druhořadá, protože slouží dětem pouze jako zázemí pro odpočinutí a spánek, případně jako nouzový přístřešek při velmi špatném počasí. Současná legislativa ovšem nerozlišuje mezi potřebami normální mateřské školy, kde děti jsou převážnou část dne uvnitř budovy, a potřebami lesní mateřské školy. Z toho důvodu musí budova pro účely lesní mateřské školy splňovat stejnou legislativu jako budova normální mateřské školy. Tento požadavek je ovšem pro lesní mateřské školy dosti nevýhodný, protože to pro ně znamená počáteční investici okolo 4,5-5 miliónů korun za objekt, který budou při své činnosti využívat spíše minimálně. Malá skupina dětí, která tvoří třídu lesní mateřské školy, se dvěma až třemi učiteli, jsou totiž téměř nezávislí na jakýchkoli jiných potřebách, než které jim nabízí lesní prostředí. V létě přespávají děti v lese, na louce nebo pod nouzovým přístřeškem, pouze v chladnějším počasí využívají vytápěné prostory budovy, která jim slouží jako zázemí. Právě tyto minimální potřeby na funkčnost budovy, sloužící jako zázemí lesní mateřské školy, jsou důvodem, proč lesní mateřské školy využívají pro tyto účely spíše jurty, stany a různé sruby, které však nesplňují předepsanou legislativu pro budovy mateřských škol. To je jedním z hlavních důvodů, proč lesní mateřské školy nevznikají jako oficiální mateřské školy, ale místo toho úředně spadají mezi lesní kluby a neziskové organizace. Většina provozovatelů lesních mateřských škol si totiž nemůže dovolit investici okolo pěti miliónů korun na rozjezd lesní mateřské školy, což přestavuje finanční závazek na několik desítek let dopředu, a to za předpokladu, že bude mateřská škola stále prosperovat a bude mít dostatek dětí. Z těchto důvodů bude i do budoucna návrh budovy pro účely lesní mateřské školy variantou, kterou zvolí naprosté minimum provozovatelů školek. Možností je změna legislativy pro lesní mateřské školy tak, aby odpovídala jejich potřebám. Touto úpravou by mohly vznikat budovy menší, jednodušší a pro lesní mateřské školy finančně přijatelnější oproti modelové budově lesní mateřské školy uvedené v tomto návrhu.
31
Stavba je navržena s ohledem k myšlence lesních mateřských škol z přírodních materiálů. Využití I-nosníků pro obvodové stěny je výhodné z důvodu velké tloušťky slaměné izolace. Použití příhradových vazníků se styčníkovými deskami pro konstrukci střechy je výhodné díky jednoduchosti celé konstrukce, rychlosti výstavby a možnosti nechat si příhradové vazníky předem vyrobit a na samotné stavbě je pouze složit jako stavebnici. Založení stavby na pěnoskle je celkem drahá varianta zakládání stavby a pokud by zadavatel vyžadoval stlačení ceny za stavbu, pak by bylo pravděpodobně nejlepší zvolit jiný druh základů, který by byl levnější. Velkou nevýhodou platné legislativy je nemožnost použití hliněných omítek, které se funkčně dobře kombinují se slaměnou izolací. Při použití hliněných omítek je nosná stěna zařazena mezi stěny DP3, a tedy neodpovídá požadované normě, která stanovuje pro obvodové stěny mateřských škol minimálně DP2. Hliněné omítky mnohem lépe odpovídají celkové myšlence lesní mateřské školy jako přírodní stavby a pro zadavatele by určitě byly mnohem bližší než sádrovláknité desky, které jsou použity u modelového návrhu lesní mateřské školy v této práci. Celkově navržená budova je příliš velká, příliš drahá a nemohou zde všude být použity požadované přírodní stavební materiály, které by nejvíce vystihovaly myšlenku stavby i samotnou myšlenku lesních mateřských škol.
32
7
ZÁVĚR Výsledná modelová stavba v této práci, sloužící lesní mateřské škole jako zázemí,
odpovídá platné legislativě. Splněním platné legislativy je ovšem návrh stavby značně limitován a výsledná stavba je z pohledu lesních mateřských škol příliš velká a příliš drahá. Platná legislativa rovněž limituje výběr materiálů při návrhu skladem stěn a stropů, čímž se musí pozměnit řešení, které by nejvíce odpovídalo myšlence lesní mateřské školy, tedy větší využití přírodních stavebních materiálů. Výsledná modelová budova je tedy sice navržena přímo pro účely lesní mateřské školy, avšak nutností postavit stavbu dle platné legislativy, se stavba pro zadavatele velice prodraží a může přestavovat velkou až zbytečnou investici. To je důvodem proč většina lesních mateřských škol vzniká jako nezisková organizace a jako zázemí těmto neoficiálním mateřským školám slouží pouze jurta, srub či obyčejný nouzový přístřešek. Pokud se nezmění legislativa v České republice, nemají provozovatelé lesních mateřských škol fungujících jako nezisková organizace, důvod pro výstavbu objektů, díky kterým by lesní mateřské školy mohli být oficiálně považovány za plnohodnotné mateřské školy.
33
8
SUMMARY The resulting model building in this work, serving as a forest kindergarten facility,
complies with current legislation. However by meeting the applicable legislation is considerably limited by the structural design and construction resulting from the perspective of forest kindergarten too big and too expensive. Existing legislation also limits the choice of material for the stock walls and ceilings, which must modify the solution that would be most consistent with the notion forest kindergarten, a greater use of natural building materials. The resulting model building although it is designed specifically for the purpose of forest kindergarten but also by the need to construct the building according to current legislation, may to be for the authority for building very expensive and can hold up to unnecessary investment. This is the reason why most forest kindergartens formed as a nonprofit organization and as background of these unofficial forest kindergarten, serve only yurt, cabin or common emergency shelter. If there will be no change of legislation in the Czech Republic, operators of forest kindergartens, operating as a nonprofit organization, will have not the reason for the construction of buildings, which would put the forest kindergarten in the way, that they could be officially considered a full-fledged kindergarten.
34
9
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY
HAVÍŘOVÁ, Z. Dům ze dřeva. 1. vyd. Brno: ERA Group, 2005. 99 s. ISBN 80-7366008-3.
HUDEC, M. -- JOHANISOVÁ, B. -- MANSBART, T. Pasivní domy z přírodních materiálů. 1. vyd. Praha: Grada, 2013. 175 s. ISBN 978-80-247-4243-4.
CHYBÍK, J. Přírodní stavební materiály. 1. vyd. Praha: Grada, 2009. 268 s. ISBN 97880-247-2532-1.
KOLB, J. Dřevostavby. Systémy nosných konstrukcí, obvodové pláště. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2008. 320 s. ISBN 978-80-247-2275-7.
MINKE, G. Stavby ze slámy. 1. vyd. Ostrava: HEL, 2009. 143 s. ISBN: 978-80-8616731-2.
MITEK INDUSTRIES, spol. s r.o. [online] 2013 [cit. 2013-12-27]. Dostupné na World Wide Web:
. STRAKA, B. Konstrukce šikmých střech. 1. vyd. Praha: Grada, 2013. 230 s. ISBN 97880-247-4205-2.
OPRCHALOVÁ, B. 2011. Výchovný koncept lesních mateřských škol jako předpoklad plnohodnotného rozvoje dětí. Bakalářská práce. Brno: Masarykova univerzita v Brně, Pedagogická fakulta. 46 s.
VOŠAHLÍKOVÁ, T. Ekoškolky a lesní mateřské školy. 1. vyd. Ministerstvo životního prostředí, 2010. 74 s. ISBN: 978-80-7212-537-1.
LEGISLATIVA: •
Česká republika. Vyhláška o dokumentaci staveb. In: 499/2006. 2006. 35
•
Česká republika. Vyhláška o technických požadavcích na stavby. In: 268/2009. 2009.
•
Česká republika. Vyhláška o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělání dětí a mladistvých. In: 410/2005. 2005.
•
Česká republika. Vyhláška o obecných technických požadavcích na výstavbu. In: 137/1998. 1998.
•
Česká republika. Vyhláška o technických podmínkách požární ochrany staveb. In: 23/2008. 2008.
•
Česká republika. Nařízení vlády č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky. In: 163/2002. 2002.
•
Česká republika. Nařízení vlády č. 190/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na výrobky. In: 190/2002. 2002..
•
ČSN 73 0802. Požární bezpečnost staveb – Nevýrobní objekty. Český normalizační institut, 2000.
•
ČSN 73 0810. Požární bezpečnost staveb – Společná ustanovení. Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, 2009.
•
ČSN 73 4055. Výpočet obestavěného prostoru pozemních stavebních objektů. Úřad pro normalizaci a měření, 1962.
•
Cenové ukazatele ve stavebnictví [online] 2014. Dostupné na World Wide Web: < http://www.stavebnistandardy.cz/doc/ceny/thu_2014.html>.
36
