Lenka Strnadová, POUZE PODKLADOVÝ MATERIÁL pro kurz MPT2, prosím necitovat. NENÍ URČENO K PUBLIKACI ČI DISTRIBUCI!!!

Lenka Strnadová, POUZE PODKLADOVÝ MATERIÁL pro kurz MPT2, prosím necitovat. NENÍ URČENO K PUBLIKACI ČI DISTRIBUCI!!!

CENTRUM A PERIFERIE, ŠTĚPNÉ LINIE - ROKKAN

CLEAVAGES -

Rokkan navazuje na Maxe Webera – politický systém jako hierarchicky strukturovaná organizace zaměřená na uchování řádu v rámci vymezené geografické oblasti, monopol legitimní fyzické moci

-

konflikty, kterými procházely evropské společnosti v posledních čtyřech stoletích, působily zásadním způsobem na vznik štěpících linií ve společnosti – cleavages o V kritických bodech dějin (reformace, národní revoluce, průmyslová revoluce, mezinárodní revoluce) zlomové body (“critical junctures”)

-

vytváření společenských štěpení

Štěpení přímým produktem dvou revolucí - národní a průmyslové o ve dvou dimenzích – teritoriální a funkční

-

čtyři nejdůležitější o Národní revoluce - centrum versus periferie (teritoriální dimenze)

církev versus stát (funkcionální dimenze)

o Průmyslová revoluce - město versus venkov (teritoriální dimenze)

zaměstnavatelé versus dělníci (funkcionální dimenze)

o Reformace - zasáhla do výstavby teritoriálních států v západní Evropě o Mezinárodní (bolševická) revoluce - postavila socialisty proti komunistům

VZTAH CENTRUM – PERIFERIE -

Vymezení vztahu teritoria a politiky

-

3 základní okruhy vztahů, které určují geografické hranice mezi skupinami – ekonomická, kulturní, vojensko–administrativní centra

-

Konflikt ohledně vymezení hranic reflektuje opozice mezi různými skupinami kontrolujícími různé typy zdrojů uvnitř každého teritoria

1


o Ekonomické zdroje kontrolovala v evropském vývoji zejména vrstva obchodního a průmyslového měšťanstva o kulturní komunikaci určovaly vzdělané elity církví, škol a univerzit o vojensko-administrativní hranice (pohyb osob) skupiny velkých šlechtických pozemkových vlastníků a vojensko-administrativního úřednického aparátu -

tři různé druhy územních center o ekonomická o kulturní o vojensko-administrativní

-

místa setkávání elit - koncentrováno rozhodování o zdrojích, vytvářeny různé symbolické znaky moci a vlivu

-

centra kontrolují komunikační kanály uvnitř daného systému o soustřeďují terciární a kvartérní sektory ekonomiky, zprostředkovávající služby a informace o V některých typech center může být silná i sekundární sféra

-

ekonomickou sféru průmyslové výroby

všechny tři druhy center umístěny v jednom místě - monocefalické struktuře center

-

ekonomická, vojensko-politická a kulturní centra nepřekrývala polycefalické struktuře center

CENTRUM -

privilegované místo

-

setkávají se klíčoví držitelé zdrojů

-

prostor pro dohadování, uzavírání smluv, rozhodování

-

ceremonie uchovávající identitu – památníky

-

monocentrická vs polycentrická struktura

-

vysoká koncentrace osob zaměstnaných terciární sféře

-

zprostředkování informací a řízení vzdálenějších oblastí

-

kontrola a usměrňování toku informací – Deutsch

2


-

centru závislé na zdrojích s ostatních oblastí – regiony – každý svým způsobem závislý na centru – hlavní centrum a jemu podřízená centra hierarchický systém

PERIFERIE -

podřízena autoritě centra

-

od centra vzdálena, ale jím řízena

-

horizontální rozměr perifernosti – geografie

-

vertikální rozměr – soubor osob majících jen malý vliv na skupiny v centru a na jejich rozhodování – politicko – ekonomicko - kulturní o vzdálenost, odlišnost, závislost (3D) o často dobyté území o ekonomická zaostalost

jedna komodita

o nemají vlastní kulturní instituce posilující místní identitu -

malý vliv na určování svých vlastních potřeb

-

vztah závislosti nemusí nutně obnášet zaostalost periferie – existence asymetrických vztahů mezi centrem a periferií

-

Periferie kontroluje přinejlepším své vlastní zdroje, je izolována od ostatních regionů s výjimkou centrálního a přispívá pouze málo k celkovému toku komunikace uvnitř daného území

MODEL SEMIPERIFERIE - PETER EVANS -

viz Říchová

CLEAVAGE CENTRUM – PERIFERIE -

vychází ze sporu dominantního centra a podřízené kultury v provincii nebo na periferii, která se cítí etnicky, jazykově nebo jinak ohrožena

3


-

Proti domnělému či skutečnému tlaku z centra se mobilizuje potlačovaná periferní skupina o prosadit nějakou míru autonomie či dokonce nezávislosti o Charakter sporu různý - od snahy legálně prosadit své požadavky na půdě existujících institucí až po použití násilných metod

-

podmínky Pro vznik organizované národní rezistence o Podmínka 1: existence jasně ohraničené a silné kontrakultury uvnitř určitého teritoria o Podmínka 2: silný kulturní a ekonomický vliv na periferii z externích center mimo území státu a naopak relativně malý vliv státního centra o Podmínka 3: minimální ekonomická závislost na politické metropoli

MODEL PROCESU VLIVU CENTRA NA PERIFERII -

vymezení podmínek, za nichž se formovalo centrum

-

rozvoj politické struktury centra, politické identity, moderní národní politické instituce

-

progresivní pronikání centra do periferie o pomalu a postupně

-

progresivní reorganizace periferie – není pouze pasivním objektem vlivu centra

-

politický rozvoj periferie – prostřednictvím tradičních institucí – uchovávání podílu těchto institucí na následných změnách

-

tři základní formy periferizace o vojenským dobytím a administrativním podřízením o ekonomickou závislostí o kulturním podřízením

-

ne všechny periferie musely nutně být vůči „svému” centru ve všech třech formách závislosti

-

možná celá řada kombinací těchto tří vztahů podřízenosti vůči centru

-

Periferní postavení nemá jen územní rozměr 4


-

Rokkan - teritoriálním rozměru periferiality - horizontální dimenze periferiality o periferie určité vyznačitelné území kontrolované z centra

-

Rokkan - vertikální rozměr periferiality - z obyvatel o prostor jako síť nejrůznějších vztahů a vazeb, v nichž centrum se skládá z podstatných rozhodujících aktérů (decision-makers), zatímco periferie se skládá spíše s pouhých pasivních participantů na těchto rozhodnutích o nabízí periferie svým obyvatelům daleko méně příležitostí než centrum

-

periferie vůči centru ve stavu vzdálenosti (distance), odlišnosti (difference) a konečně závislosti (dependence)

KONCEPTUÁLNÍ MAPA EVROPY -

otázka diferenciace Evropy a jejích regionů na centra a periferie

-

sledování společensko-politických konsekvencí, k nimž toto rozdělení v historicko-politickém vývoji Evropy vedlo

-

důležitost území, územní struktury a vytváření různých typů hranic, která oddělují jednotlivá teritoria stejně tak, jako vytváření různých strategií, jak tyto hranice překonávat

-

Každé území dáno geograficky, členstvím osob o odpovídá dvojí rozměr hranic

sociální hranice členství a územní hranice •

-

vymezují rovněž mocenskou kontrolu

evropský vývoj také jako na vývoj teritoriální struktury, vývoj hranic a jejich kontroly ve třech základních dimenzích o

vojensko-administrativní

o Ekonomické o Kulturní -

V rámci každé z těchto dimenzí o sadu technik překračování hranic (boundary-transcending technologies) 5


o protivné síly udržování hranic (boundary-maintaining counterforces)

Tabulka 1: Techniky překračování hranic a organizace udržování hranic Typ

Čím jsou

Médium

překračovány

Technologické

Organizace

inovace

prostředků

hranice

proti překračování

Ekonomické

Produkty,

Barter,

Zlepšení

Posilování

hranice

služby

výměna,

produkce,

kontroly importu,

peníze

zrychlení

zlepšování

dopravy

průmyslového potenciálu, technologické inovace

Kulturní

Informace,

Orální

Zlepšení

Posílení

hranice

kódy

vztahy,

v reprodukční

cenzury,

piktogramy, technice (tisk, písemnosti

fotografie),

budování jiných prostředků

urychlení šíření socializace, růst

Vojensko administrativní

Osoby

informací (TV,

investic do

rozhlas)

vlastní kultury

Fyzické

Zlepšení

Posílení

donucení

zbraňového

obranných

vybavení;

složek;

urychlení

kontramobilizace

mobilizace

(vojenská i

hranice

politická)

6


Zpracováno podle Rokkan 1987b: 23.

-

Rokkan se pokusil ukázat, že zatímco na západě i východě Evropy bylo přece jen snadnější zformovat koherentní státní celky, v centrální oblasti docházelo k unifikaci později a obtížněji, neboť tam byla větší koncentrace soupeřících center o Konceptuální mapa Evropy o mnohdy více než problematické - Rokkan nezahrnul v podstatě do této své „mapy” dvě významná východní impéria (ruské a osmanské) a zejména nebyl v rámci svého zjednodušujícího modelu schopen zapracovat vliv pravoslaví a islámu

-

cílem Rokkanových studií - vytvořit komplexní konceptuální model evropského politického vývoje - model Evropy o období od středověku až po 20. století a - podobně jako konceptuální mapa Evropy - se vztahoval pouze k vývoji v západní a části střední Evropy o sleduje evropský vývoj ve třech základních dimenzích

ekonomické, teritoriální a kulturní

o periodizuje evropský politický vývoj do sedmi základních stupňů

Stupně 0-III vymezují základní proměnné tohoto vývoje •

Stupeň 0 - s obdobím raného středověku o V ekonomické oblasti šlo o rozdíly v převažující agrární struktuře, v územní dimenzi o stupeň začlenění do německé Římské říše a v kulturní oblasti o etnický základ populací jednotlivých území

•

Stupeň I - vrcholného středověku - rozrůznil Evropu ekonomicky na základě rozdílné struktury městské sítě a její rozdílné síly o V teritoriální dimenzi došlo k rozrůznění v rámci geopolitického postavení evropských zemí

7


vzhledem k centrálnímu městskému pásu (viz níže) o V kulturní oblasti přinesl vrcholný středověk rozdíly v etnické a jazykové skladbě jednotlivých území, která mohla být buď homogenní, nebo heterogenní •

Stupeň II mezi lety 1500-1700 o V ekonomické dimenzi přinesla tato etapa průnik kapitalistické ekonomiky do Evropy a různá území se vydala rozdílnými cestami vývoje, které závisely na schopnosti přizpůsobit své ekonomiky kapitalistickému modelu o V teritoriální dimenzi došlo k rozrůznění podle míry unifikace a kontroly periferií ze strany center a konečně v kulturní dimenzi došlo k rozrůznění na základě míry nacionalizace místní kultury, což souviselo s úspěchem či neúspěchem reformace na tom kterém území

•

stupeň III modelu Evropy 1648-1789 o projevil pouze v teritoriální dimenzi a diferencoval Evropu na ty státní celky, kde přežily v nějaké podobě tradiční zastupitelské instituce (například Anglie) a na státy, které přešly k modelu absolutistické vlády (Rusko, Habsburské země, Dánsko atd.)

Další dva stupně proměnné, které vznikly souběhem a vzájemným ovlivňováním procesů národní a průmyslové revoluce od konce 18. století až do 20. let 20. Století •

Stupeň IV - období intenzivního budování národa o V ekonomické dimenzi se projevuje diferenciací v podílu urbánních a rurálních ekonomických zdrojů

8


o v teritoriální dimenzi v konfliktu mezi snahou o další centralizaci a unifikaci a proti tomu bojující snahou o liberalizaci či územní secesi o V kulturní dimenzi pak jde o soupeření centrálních a periferních zdrojů etnické a jazykové mobilizace (viz např. „národní obrození” malých evropských národů proti snaze ruského, rakouského či osmanského centralismu) •

Stupeň V obdobím urbanizace, sekularizace a industrializace druhé poloviny 19. století a počátku 20. Století o v ekonomické dimenzi rozdíly v rychlosti a intenzitě průmyslového růstu v různých oblastech Evropy o V teritoriální dimenzi pak různé podoby konfliktu mezi imperialistickými snahami a snahami o dosažení míru v Evropě a ve světě o v kulturní dimenzi různost v podobě vztahů mezi státem a církví

Poslední dva stupně (VI. a VII.) již podle Rokkana plynou z variací výše naznačených proměnných a ukazují, jak se podle variant předchozího vývoje utvářela v tom kterém případě institucionální politická struktura •

Stupeň VI - strukturace politických institucionálních alternativ o rozšiřování volebního práva a změn podoby volebního systému; frekvencí a podob politickospolečenských krizí a podoby stran a stranických systémů

•

Konečně stupeň VII - vytváření politických vazeb (alignments) širokých mas obyvatel v závislosti na politických institucích vzniklých na stupni VI o různé podoby politické participace, utvářejí se postoje různých společenských skupin k systému 9


(podpora, uznání, či naopak odmítnutí systému) a dochází k navázání různých skupin voličů na „své” politické strany -

Konceptuální mapa Evropy - modely zobecnit a zahrnout vztahy centrum-periferie jednotlivých zemí do širšího teritoriálního systému Evropy, který by zohlednil etnické reálie, geoekonomický a geopolitický kontext o začal svůj výzkum analýzou migračních vln, které v době od mladší doby železné až po práh vrcholného středověku zalidňovaly teritoria Evropy

keltská expanse na západ od 6. století před naším letopočtem

dlouhá série expanzí římského impéria

mnohočetné invaze germánských kmenů proti oslabené Římské říši v průběhu 4. a 5. století našeho letopočtu

-

vlna arabské expanze v 8. Století

série nájezdů a územní expanze Vikingů

přesun slovanských a ugrofinských kmenů směrem na západ

vlna pronikání Němců na východ od 12. Století

Tyto vlny expanzí, teritoriálních změn, etnického pronikání a míšení vedly k usazení různých etnických a jazykových skupin na území západní Evropy

-

hrubé geoetnické rozlišení - výsledkem schématická „mapa” Evropy z doby před vrcholným středověkem o kombinovala geografickou polohu západoevropských makroregionů na ose západ-východ s jejich geohistorickou lokací v souvislosti s historickou příslušností k antickému Římskému impériu kombinovanou s geografickou osou sever-jih

Rokkanova geografická mapa Evropy z doby před vrcholným středověkem Atlantická

Pobřežní

Centrální

periferie

roviny

roviny a alpská území území

10

Vnitrozemská


Za hranicemi

Východní

vlivu Římské

Norové

říše

Švédové

Islanďané

Finové Baltské kmeny

Dánové Faeřané

Prusové

Západní Norové

Poláci, Litevci

Keltové

Moravané, Češi

(Skotové, Irové) Severní území

Keltové

Anglové,

Germánské

Římské říše

(Walesané,

Sasové,

kmeny

Cornwallci,

Frísové, Jutové; (Burgundové,

Bretonci)

západní

Sasové,

Frankové/ Galo- Alamani, Románi

Maďaři Bavorští osadníci Tyrolané

východní Frankové, Durynkové, Bavoři) Rétové

Středomořská

Baskové

Okcitánci

Lombarďané

Slovinci

Katalánci

Italové

Chorvaté

Korsičané

Sardové

Srbové

Kastilané

Sicilané

území

Portugalci

Zdroj: Rokkan 1987a: 53.

11


-

Prvotní fáze utváření nového modelu vztahů mezi centry a periferiemi v Evropě souvisela s postupným úpadkem významu a vlivu Římského impéria o Pád Západořímské říše - zůstala však síť měst, jednotící prvek křesťanského náboženství a rovněž (byť ve velmi omezené míře) tradice komunikace na dlouhé vzdálenosti prostřednictvím písma

-

Nová strukturace center a periferií ve středověké Evropě výsledkem procesů feudalizace, vernakularizace (ve smyslu ustálení jazyka do písemné spisovné - podoby) a budování státu (state-building) o úspěšnější na periférii bývalé Římské říše, zatímco součásti někdejšího jádra (např. území dnešní Itálie) zůstávala dlouhodobě rozdrobena

Jádro někdejší západní Říše římské bylo složeno z relativně husté sítě měst propojené dobrými komunikacemi sloužícími jako obchodní spojnice •

Rokkan o této síti hovoří jako o městském pásu (city belt)

•

sloužil jako určité centrum vlivu katolického náboženství

•

Hustá síť měst znemožňovala takřka a priori dominancí jednoho výrazného centra a s výjimkou mnohdy spíše formální jednoty v rámci Svaté říše římské národa německého neexistovala centrální politická struktura, která by toto teritorium ovládala

mimo tento městský pás bylo daleko jednodušší vytvořit jedno centrum, které slučovalo administrativně-vojenské, ekonomické i kulturní funkce

k nejrannějším úspěšným pokusům o vybudování státu s jasným centrem v dříve periferních oblastech (Anglie, Francie, Skandinávie, později a s většími obtížemi danými reconquistou Španělsko)

-

až ke svému makromodelu konceptuální mapy Evropy

12


o Kombinace migrací, procesů utváření center, kulturní standardizace a proměn hranic - k vytvoření poměrně unikátní struktury evropských států

kombinovala malé i velké státy, centralizované a decentralizované útvary

Základní rozdíly podmínek vytváření politické struktury novověké Evropy shrnul Rokkan do své konceptuální mapy Evropy 16.-18. Století •

Osa západ-východ slouží zároveň k rozrůznění ekonomických zdrojů jednotlivých státotvorných center o na západě již v této fázi existovala vysoce monetarizovaná ekonomika o na východě převažovaly agrární ekonomické struktury

•

Osa sever-jih - podmínky pro rychlost kulturní integrace o Na protestantském severu došlo k rychlému vymezení a uzavření hranic o katolický jih stále disponoval nadstátní a tím pádem přeshraniční institucí církve

-

Rokkan na základě konceptuální mapy demonstroval základní asymetrii evropské geopolitické struktury o v existenci politicky fragmentovaného městského pásu s rozvinutým obchodním ruchem od Středozemního moře směrem na sever o Na západ od tohoto pásu existovala silná síť měst, zatímco směrem na východ tato síť slábla a tato území byla ovládána silnými vojenskými centry vnitrozemských impérií

rozdíl mezi přímořskými velmocemi Anglií a Francií na jedné straně a Habsburskou monarchií, Pruskem a Ruskem na straně druhé

13


o Osa západ-východ vymezuje v rámci konceptuální mapy podmínky budování státu (state-building) o osa sever-jih podmínky budování národa (nation-building)

reformaci za první hlavní krok vedoucí k definování moderních národů

Protestanti prolomili nadstátní strukturu katolické církve a spojili církevní správu se světskou byrokracií do modelu, který kombinoval církev, státní strukturu a národ

v katolické Evropě se církev nikdy takovouto nositelkou procesů utváření národa nestala

-

na severu Evropy probíhaly procesy vytváření státu a národa souběžně o požadavky na teritoriální kontrolu narážely na odpor skupin se separátní etnickou identitou (Angličané versus keltské národy, Dánové versus Norové a Islanďané, Švédové versus Finové)

-

Dvě základní osy o Z- V

Určující pro stanovení podmínek státotvorného procesu

o S–J

Vymezení podmínek procesu národotvorného – kuturní, odlišné identity

-

následovníci Rokkana- Gellner, Hobsbawm, Hroch, Strmiska

14

Lenka Strnadová, POUZE PODKLADOVÝ MATERIÁL pro kurz MPT2, prosím necitovat. NENÍ URČENO K PUBLIKACI ČI DISTRIBUCI!!!

Recommend Documents