:!'. -v.*¿'i.."";3K'''ií;*'»"f.>.
y .^•••'?-.-'!;;-í--- >v. ieéfta
W3S
./ ^„,-
,:-/ i-r
:' pr@ kaliíMB'stl
0ÍSii
wmF®jné @íázky JUÍV íví^^^'iü':! íi íí; '.••~i-: ••.::!-.•
; '
•2^-üi ^/leipiaiií 35 i i , leiMttiiwá Clsla i i fse
•V ::-.,!.rj: ;- vvr
Z obsahu
Mladí lidé'S© divaji na svét
Fií Nejedly
aa vesriici Popiüacní a sociální pfesuiiY -na jragedie z války zrozené
¥KratochvílovY Prameny
Josef Tráger Bohumil Polan
Síudentské demonslrace umoznily pohled do dase éásii studeaUM mládeze. Po pHvratu se vétM éási studentstva klonila k socialislickym stranám. Dnes lomii tak nenú Suédéí o tom volby v jednotUvóch ¡(íkuUních spolcích. Svédci o tom i posledni studenlxké demonslrace. Socíalistické §,trani¡ by se mély ptát, }ak se io síalo, ze se studentstvo, které se pfed leíy klonilú k socialisiick^m stranám, odklání od sociaiisiickych- stran a pnklání se k stranám pravicoviirn. Oslaíné nejde jen o mládez studentskou. Uréity nezújern socialislickijch stran na studentstvu bylo by mazno konec koncú pochopit, ne ovéem schvalovat. Ale socíalistické strany nedovedou získat ani délp-iiické mládeze tolik, kolik by získat moMy a mély. 0^oéeí organisované mládeze v socialistickych stra'"' nách iieni üinérny celkovému poétu prlslusnlkü. Socíalistické strany Irpi jakousi apriorni vírou, íe mládez je pokroková a ze tak dfíve éi pozdéji spoji svü'j ósud s osudem socialistickych stran. Tentó názor o apriorni pokrokovosti mládeze, studentské i nestiidentské, jest bludem, ktery se zfetelné ukázal pfi poslednich siudeídskych demonslracích, bludem, na ktery socíalistické strany doplácejí a doplácet budou, nep&idoLi-lí lepe nez dosud k mládeíi. Podívefte se na' EUnku! Má kolem sebe mládei, mládez dosti poceinou a aldivni, Podivejie se, jak si agrárnici viímají své mládeze, jak cela prvni gafnltura agrárníkü üyrukuje, kdyz rná agrárni mládei spé porady. Naproíí íomu socialislichá mládez zná nékteré své politiky jenom z fotografii a z letmpch zdravic, které se po nékolika slovech konéi omtuvou, ée X. Y. jest volán neodkladné nékam jinam. Jsou pravicovi polilikové, kteH maji velmi íivy styk s ¡mládeéi. kdezto SQúialisiické strany se domnivaji, íe staéi, pfenechá-U se cela véc sekretariátu, ktery zañdi potfebné. Sekreíariály si pak pleíou problém mládeze se snahóu .0 ovgnnísaci poslusné mládeze, která by véHla vsemu, co se ji k véfení predkládá. Socialisticii poUiikové maji détí, ule jen zñdka je vidiie v organisacísh mládeze. Socialislické strany si prosté nevüirñáji mládeíe 'tak, jako by to bylo potfebi. Leviee si iii nevMmá, co déla. pravice a proioze je pravice éi?)^mém, zñstámji soctaUsíé vzadu. V-'Ú".
''"•^"
„.
^
A 90
-,• C4f
• Autprita ci s¥oboda? ftfasaryá'
howofi s
LmdwSgem
- ^ Jednáte s lidmi dnes Jinak, ptal Jsem se, nez V dobé svého püsobeni vic teoretíekého? A. vi date ted' Jiné lidi? , »V politice Je znalost lidí naprosto nezbyt- ' ná; hlavné vüdci musí védét, s kym jednají, musí si vybírat správné podvudce a pfidélovat Jim úkoly podle Jejich povahy. Mluvil Jsem o vyznamu lásky k bliznímu- v politice; V praxi to znamená znát lidi a sebe, poméry Jednoílivcü i cí^Iku — j a k müzeme bliznimii pomáhat, neznáme-li lidi, nemáme-H zkusenosti, uejsme-iJ obratni? Znal Jsem velmi- dobrého cioyeka,, ktery se hodné napsal o poza* davku filanthropie, ale nepfisel na to, ze jeho dobry ^známy,-. s.kterym.'se velmi casto stj'kal, umírá skoro filady. Humánní politika vyza-' ,duje také: mít trpélivost, protoze ve vefejném • zivoté demokratické republiky Je mnoho hlav,> a z nich, prece jich víc dobfe myslí. Opravdová tolerance^ Je ctností demokracie. Dfiv jsem casto' fíkával: nelhat a nekrást; ted' k tomu pfipojuju tfeti: mit kuráz! Ve Vídni, na '' Josefském náméstí, Je na bráné nápis: Justitia reg^orum fundamentum! Vídeñáci to pfekládajir Just regnet's'aufs Fundamentl Ale ' áádnému desti se nepodafilo spláchnout tuto správnou .formulku!« Smáli Jsme se, a Já Jsem zacal o tom, Jak do vede najít lid!, ktefi ttiu zprostfedkuji pravé mínéní lidü. »V tona musím spoléhat' sám ^ a sebe., Pozoruju .lidi vsude a pozoruju, co se deje;, a slysim, co o tom fíkaji Jini. Noviny, ty Btu denné,* nejdülezitéjsi listy stran. Dostávám • denné zprávy ministrü a nejrozmanitéjgích úfadü, vyslancé a konsulíi,,a z toho ze vseh-o si délám svüj úsudek o situaci doma i v ciziné.« — Cetl jsem vase moto: „Pravda vitézi!". To je nadéje, vira. Je také devise pro to,- Jak jednat s lidmi? ., - . • x>Já mam. Jen jedno |>sáyid!<>.:-;:,l3yí k sv^m blizraím upfimny. Staré.í'6sIov||^||j?ápÍ£n: Mundus vult decipi, ergo ne'.éécÉiSturUí
IPg-axs 17. leéna
m3S
Vli^S
i&'sí pf® ktsiítSS'itB wetBJtfé oiázky ffclázi l a f i f á r i l f Ctwrtel ® CeioriÉü pfeiplatié 35 i t jeiittiiwá fiísía U tSO Z obsahu
O nedostatku kapiiálu
Idea tiskového prava ,
FraniSsels Fajie
Jaroslav Nebesáf
Trfzeñ draYych dusí Jan Snobr
Ma vlnách SFIO Jiri Stoh
Mladi se dí¥aií na divadlo E. F. Burian
Vecernik Prava lidu si otiskl z Venkova odstavec o tom, ze je lesní dfevní bohatstvi zemé z velké cásti postáínéno, ale zastavíli jsme se pfed postátnénim pfírodního bohatstvi pod zemí. Uhelná loiiska jsou vycerpatelná, tlm vice zálezi státu na tom, aby se nepromarnila. Kdyby se zalozila pro akcionáfe uhelnych spolecnosti náhradová kníha, jako ji má pozemková reforma, podle niz by se náhrada za posíáínéné doly rozvrhla na dlouhá desitileti pfi nepatrném zúrokování, vyplynul by z postátnénych dolü znaény pfebytek pro boj proti nezaméstnaností. Venkov upozorñuje na to, ze dvé Petschkovy uhelné spolecnosti získaly stábílisacnimí bílancemí a dañowou reformou pfes pul miliardy Kcl Senátor Vrany p e dale ve Venkové postavíl proti postupa kladenskych tézafú v nékolika cláncích, v níchz navrhl mimo jiné i postátnéni dolü. Venkov jeété neni agrárni strana a proto by bylo pfedcasné fikat, ze agrárni strana je pro postátnéni dolü. Ale tyto clánky o zestátnéni dolü a mnohé jiné, pozadujicí státni zásahy do soukromého podnikáni, jsou pñznaéné. Socialisté obou smérü maji v svych programech socialisaci dolü, k niz je postátnéni prvym krokem. A kdy se doctete v socialistickém iisku, ze socíalistické strany na pozadavku trvají, íe se o jeho uskuteénéni zasazuji a ze vykonaly k tomu néjaké pfipravy? Kdyí dojde k velkému nestéstí na dolech, jako bylo na pfíklad na dolé Nelson, vyskyíl se v íiskn socialistickém poíadavek postátnéni dolü, ale jen jako heslo, které nezavazuje, nikoli jako propracovany program, A tak jsme byli svédky toho, íe u dobé, kdy by bylo vefejné mínéní s postátnénim dolü souhlasílo, provedly se jenom nékteré zmény horního zákona, do néhoí jako hrozba vsunuta moznost vnucené správy na doly a rozéifena moznost dülni ínspekce. ¿e v té dobé nedoslo k postátnéni dolü, Ize sí vysvétlit tim, ze tu nebyl pfesny plan a program. Po pfevratu byla pfi minísterstvu vefejnych praci zfízena komise pro socialisaci, ale patrné v ni méli velké slovo téíafí, nebof v pfihodné dobé se vysledek jeji práce nedal pouzit.
.. Lidé sice'nepfestali tvrdit, ze fád ve spolecnosti exi' stuje priroícné nebo 2e pro spolecnost platí, ale ti, kdoz maji moc a jimz dosavadní uspofádání spolecnosti svédci, dobfe vedi, ze se jakékoli rozdélení moci, poslusnosti, autority, práce a pozitkü musí provádét a udrzovat velmi slozitymi duchovními a násilnymi prostfedky. Vira v nemoinost dlouhého trvání nepfirozenych nebo nesprávnych odchylek od domnélého Rádu je pfilis , mala a jest jen útéchou lidi slabych nebo vypomocí lidi mimofádné klidnych nefku-H pohodlnych. Jednim z, pro' stfedku, jimií se zabezpecuje i kritisuje skutecny spolecensky fád, je tisk. Tisk je ovsem také soucástkou daného fádu spolecen' ského. Jest jeho vyrazem a produktem. Novináfi a spisovatelé vymyslili rceni, ze je tisk sedmou velmocí. Vskutku jeho vliv na spolecnost je omezeny tak, jako je omezen vliv cásti na celek a vliv produktu na púvodce. Jeho tvofivé a uchovávající púsobeni na celek je regulováno právním fádem, ío jest jinou slozkou téhoz celku, která je právé tak vytvorem i tvurcem. Vse spolu souvisí ve spolecnosti. Mezi tiskem, právním fádem a spolecnosti je vzájemné napétí, soudélné i bojovné. Je otázkou teoretikü státovédeckych a politickych vyjádfit tyto vztahy néjakou obecnou ideou. Pfed nékolika lety upozornil Jaroslav Stránsky (ve Védecké rocence právnické fakulty Masarykovy uní' versity, Vil, 1928, strana 187) na to, ze tiskové pravo postrada dosud ideové orientace, ze nema regulativní ideje úcelové. Tím patrné myslil, ze si tiskové pravo dosud nezodpovédélo otázku, k ceiñu tisk vlastné jest, o jakou spolecenskou hodnotu bézí ve vécech tiskovych, jejíz ochrana a podpora má byt tiskovym práyem ustá'" lena. Stránsky vytyká také, ze dosud nebyla funkce novin v soudobém zivoté jednotlivce a národa ani eti¿ky zhodnocena ani sociologicky urcena. Spatfuje pak ideu tiskového prava — to jest úcel a smysl tisku — v p r a v divosti vefejného mínéní. Právní fád teto pravdivosti vefejného mínéní propüjcuje svou ochranou a podpo' rou hodnotu právního statku. Myslenky Stránského pfe' jímá a dale rozvádí i Hrabánek v nedávno vyslém spisu Soustava ceskoslovenského prava tiskového (nákladem Orbisu). Tu podrobnéji a soustavnéji probírá i prO' stfedky, jimiz má byt pravdivost vefejného mínéní zabezpecena právné. Upozornili jsme na Hrabánkñv spis a na jeho právnické a literární pfednosti uz v minuléta
;\H£^úr
Sí'u
•.';.•:&}
'rii'ySS
¥IS^3
kaiiiii'iii I m ^r©i%|if© oiézky i'.jsiiS,-!! íiaJáf 3l.<5íií «ñ'ftnS o e^ist-sihíí SifKS;;:,v;>-S ii5 Kt, ¡iJllotlNa t l s l a ii8 fSC
z obsahu ^ Soclalism a Inieligence Bohmsiaw Komtník
loman hrfinného srdce A, M. Pisa
Dva projevy z posledni doby o vyznamu inteligence V lidské spolecnosti vybízejí znovu k vyjasnéní teto véci. Pfedseda sociálné demokratické strany poslanec ie hezké. to je ceské? Hampl prohlásil na schúzi zastupitelstva Délnické aka^méo Ocadlik demie' o poméru strany k inteligenci: »Socialism, jehoz smyslem jest pronikavá analysa soucasnych fádü a boj Smích BúwéiakYch dramañkü • Petr Denk za lepsí uspofádání vécí, cítí instinktivné, jak düle^itá funkce v tomto zapase nálezí inteligenci, zejména té, která má odborné vzdélání.« Socialism podle'poslance Hampla vi dobfe, ze jeste stále nema dost odbomíkü, zejména hospodáfskych. Politiéti lidovci spHMiU váleény pokfik. Na nátlak S tímto vyrokem projevil nesouhlas Alfred Fuchs bezvércü byly pro odsttmény kfíze z reálky v Pardubicích. Kraj pr^ fe ph&áiaou néíMnou katolickó V Lidovych Hstech na sklonku mínulého rocníku. Katoa proto pry odstranéní kfiiü je v pfimém rozporu se licky vzdélanostní ideal se lisí pry od socialistifikého lásadami demokracie. A za nékolik dni potom novy právé v tom, ze jim není ideálem inteligenta odborník. kfik. V obci Suchovrsicich u Üpíce koupili kaiolicí Naopak pry vsecka bída soudobého intelektuálního zi' kfíze a zádalí, aby byly povéseny ve tñdách. Správce skoly prohlásil, ze se musí otázat uéítelského sboru vota je v tom, ze jednostranní odborníci mluví jménem a ten rozhodl, ze kfíze se nevyvésí, proioze by i jiné inteligence. Nfkdo pry mñze byt ve své véci velmi nábozenské spoleénosti zádaly vyvéseni svych od- dobrym odborníkem a jeho obecná inteligence mñze byt znakü, na pfíklad Volná myélenka by zádala za vyvé- pfi tom prñmérná a podprümérná. Jakou zivotní mouíeni macesky s nápisem: »nábozenství je opiem drost, ptá se s posméchem Fuchs, mñzete ocekávat od lidstva
Vfdélecná práce Sen a pokles natally
r
/
'
Frantisek
Fdjfr
r Prazm M. února
Vil-4
19aS
iimi p r o kisiias'fííi a wm¥®¡Bté oíázky Uvíhjí!¿í ííjiáíí ¿ís-sjSsí ittvji^t « C e l i f i f i i i p f i i p l a t i i 38 ifi, ¡Biiitlivi filsla i í « i
z obsahu £ Q ^ rakouského faslsmu Vrány n a d VYchodem
Fríis Josef Kopta
Bmgel
pfed rokem ukoncili domobrana a kfestanstí sociálové Marxism a pravo pozvolny proces zfasisování, ktery zacali v bfeznu 1933 Radim Flousika násilnym uchopením veskeré moci, nebrzdéné zádnou ústavou. ^ a c h k ñ v ficliY román Zatykáním v masách, konfiskacemi jméní, zbavováBohumil Pidan *í|ím státního obcanství, vyjimecnymi zákony a skvélymi Politika V némeckém filmu plesy se slaví v Rakousku toto vyrocí. Jdra Broi Nad Rakipuskem lezí temno diktatury. Jen velmi dobfí znalci zemé si uciní pfedstavu o jeho vnitropolitic' kém stavu. Tato neproniknutelnost je silou rezimu; tím je dülezitéjsí pro celou Evropu prohlédnoup ty poméry, Státni záslupce séfredaklorem vsech novin! Zni ío neboC z nich mohou vzniknout opét nejstrasnéjsí podivné a pfece je to pravda, Chcete se snad dovédét, jak bude oddluzena nase samospráva? Musite zmatky. Vládní rezim oznacuje za svou zásadu neodvisíost Rapockat, az bude vládní návrh zákona o finanéním hospodáfslvi územni samosprávy rozdán tiskem ve kouska; to je zásada mezinárodné pfijatá a viada tvrdí, snémovné. O návrhu se sice viada usnesla v své ze je k jejímu zacáiování potfebi, aby byly lidové vrstvy schüzi, konané dne 4. února, avk^ soucasné se usnesla, ze obsah osnovy je povazováll za lajny ve zbaveny obcansky4j)ráv. Ve skutecnosti vsak byla pfesmyslu § 18 zákona, éíslo 140¡3^t. Státni zastupilelství vázná vétsina Raki^fe4.j)¿jszniku Tfetí físe pro ra' lo oznámilo vsem novinám s upozornénim, ze listy, kouskou neodvisíost. Právé v onéch dnech, kdy uzavfela které by zákazu uvefejnéní nedbaly, budou konfís- kfesCanskosociálné velkonémecká viada celní unii s N é ' kovány. fc O zásadách zmínéné osnovy referoval v schüzi meckem, zádalo rakouské délnické hnutí, aby byla ne' ^ykonného vyboru agrárni strany ministr vnitra dr utralita zemé zarucena mezinárodné. Mínéní vétsiny Úerny a jeho referát otiskl Venkov v nedéli 3. února. rakouského obyvatelstva o anslusu se nezménilo. Ra' Pro pfetisknuti mínistrovych informad byla v útery zabavena Národni politika, nebof vysla jiz po usne- kousky lid neohrozuje rakouské neodvislosti. seni vlády a po sdéleni siátniho zastupiíelství. Jenomze rakouská neodvisíost ztrácí pozvolna pro ra' Pfípad, íe áfady upozorñují noviny, co se nesmí kousky lid svüj vyznam; neboC lid ztratil svá prava, je avefejnit, není ojedinély. Dne 5. února byl tisk upo- jich zbaven víc nez pfed rokem 1848. Zda je pak kdo zornén na zprávy o protiplynové obrané a 6. února zbaven práv v neodvislém Rakousku nebo v Tfetí físi na zpüsob referování o trestnych éínech. Také CTK — to je skoro jedno. Délníku nemüze nikdo vzít vice, nékdy upozorñuje tisk, I kdyí je nutno uznati, íe posledni dva pfípady ponévadz jiz nic nema. Siroké vrstvy pracujicích Raku' jsou V zájmu vefejném, pfece jen prvni pfípad je sanu pro obranu takové neodvislosti, jako je dnesni, ne' kfiklavy. Sanace samosprávnych financí dotyká se hnou prstem. vSech poplatnikü a ti maji pravo védét, co se pro né Jestlize vsak kdo lid Cffivobodí, vrátí-Ii jim kdo jejich chystá. Dr Jaroslav Stránsky vybudoval duchaplnou ideo- pravo sebeurcení a ucíní'li je kdo z obéanü desaté tfídy logii o pravdivosti vefejného mínéní. Tisk podle ného svobodnymi obcany moderního právního státu, pak se mábyti svobodny ve vüli k pravdé a pééi o ni. Kaidy jisté stanou nejjistéjsí a nezlomxiou ochranou skufecné má mít moznost púsobit k pravdivosti vefejného mínéní. Tim odüvúéAuje vyznam tiskové opravy a rakouské neodvislosti. Jesté vice: vnitfné svobodné Rakousko, v némí po' éasopísü k uvefejnéní úfedních vyhlááek. f ovinnost tránsky ovsem nevidi nepravdivost jen ve zprávé vládnou zásady právního státu, se stane nejdüleáitejsím ny b r í i ve zprávé zamlé ene. nástrojem v boji o svobodu némeckého lidu vübec. Na'" Stránsky-poslanec ovéem nevyvpdil düsledkñ z toho, co jako védec napsal, B neMufil ve snémovné cisticky fasismus nemüze byt porazen a pfemozen fapfi projednáváni tiskové ñovély 1934^, která nafizuje sismem konkurencním; Ize jej porazit jediné obnovenou uvefejnéní projevü vlády, anii skytá moznost pouka- demokracií, jediné svobodnymi lidmi. zu na nepravdivost nebo tendencnost projevu, a která Ale právé svobodní lidé jsou dnes v Rakousku za' pfipousli zákaz uvefejnéní o jednáni nebo obsahu spisu vlády éi jejiho komitétu, kdyí se na tom hnáfii do illegality. Nejsilnéjsí rakouská strana, sociální usnesly, ackoli se tim mñze pravda zamléovat. demokracie, jediná skutecná záruka rakouské neodvislo' Ustanoveni o nuceném uvefejnéní, projevu vlády sti, stojí v boji proti diktatufe, v boji za nejjednodussí ;
W Praxe
SS: w ^ e r a §999
¥II«S
Jisi p r o kulias'ní a w®fejɧé oiázky f f c l á i í J i i i t d r i l l eifriel « Celere'Cii píeiflatií 35 m, jedaitliwá lisia I i tm Z obsahu Vefejné m t o é n i u M a s a r y k a ^ Zdenek Nmdly ' PoMedy do soudobé vesnice ' - . Ladiskv St0hlik ^ v a r o k y v e l i k é Izi ' ^ . W Frantisek Schoner Mladi se dí¥a|í n a rozMas . - . Milmlav
Havel
Je to éfastná náhoda, ze oslavy 85. nar^zenin presidenta republiky T. G. Majsaryka spadaji ,do jednoho údobi s 15. vyroélm ústavní listíny republiky éeskoslovenské, pro níí dne 18. fíjna 1918 ve WasMñglomké deMlarüei dál ideovnií náplñ. V teto památné a vyznamué' proklamaci se pravi: •i^Naérlneme jen hlavni zásady ástavy éeskoslovenského národa. Koneéné rozhodnutí o ústmé samé nálezí zákonité zvolendm zástupcüm 'o'svo'Bmtného a sjednoeeného národa: 1, Ceskoslovensky stát bude republikou. 2. Fe siálé snaze o pokrok zaruéi úplnou svobodu svédomi, náboíenstvi a védy, literatury a uméni, ' wa, tisku a prava shromaéifovaciho a petiéniho. S. Cirkev bude odloMetta od státu. 4. NaSe demokracie bude spoéivaíi na víeobecném právu Masovacim. . 5. 2eny budou postaveny politicky, sociálné'a kulturné na roheñ muíám. 6. Prava mensiny budou chránéna púmérnym zastoupením; národni menáiny budou- .poíívati r&vn^ch práv. . ; 7. Viada bude mili formu patlairíentárni a bude uznávati zásadu iniciativy a reférenda. 8. Stálé vújsko náhrazeno bude milicl. 9. Ceskoslovensky národ provede dalekosáhlé sociální a húspodáfské reformy; velkostatky budou vyvlasinény pro domáci kolonisaci; vósady Slechticá budott zmietty. i--; ÍO. Národ náé pfevezme svou éást pteiváleéi siátniho dluhu rakousko-uherského; váleéné poneeháme tém, kdo do nich zabfedli. 11. Fe své zahraniéni politice pñjme éeskoslovenskg národ plnoa ¿ást odpovédnosti za reorgantsaci 'ñ^chodni Emopy. Pñjimá cele demokmticky a sú.0álm princip národnosini a. souMasi s naukou, ¿^ veSkeré úmluwy a smlouvy malí hiyti uzavifány oteüfené a npHmné bez tajné díplomacie. 12: Naée ústava postará se -o áéinnou, rozumaou a sprmedli&otí vládu, Mera vglouéí ¡akékoUv zvláátní v^sady a znemoíní tfldnl zákon&dárstift.^ . . -' Porovnám'e-li tyto hlavni zásady budouói úsíavy s ústavou uskuteénénou dne M. inora Í92Ú a § tím,
m
Duch a cln BokmaSaw Momimik Lezi pfed námi nova kníáka o Masarykovi od Emila Ludwiga, nadepsaná Ducti a cin. Vydává Ji k •* pétaoámdesátym narozeninám presidentovyni nakladatelstvi Cin. Má dvé lástir Z Jejich dvou set sedesáti stran Je prvních padesát sedm Ludwigovym portretem T. G. Masaryka, dalsi cást Jsou jeho hovory s presidentem. "Povolme,: plnou svobodu skeptické otázce: Müze nám nova knizka o Masarykovi povédét néco nového? A müáe Masaryk, ktery tak rád odk^zuje ke svym starSím pracim, ze J i i V nich vsecko fekl, müze tato osobnost tak dovrsená, tak vlastnim úsilim vypracovaná v koneény útvar, naJít néco Jesté nefeceného, aeyysloveného? Pfistupme ke knize s témito otázkami a Medejme odpovéd'. Ludwigovy rozmluvy s Masarykem se konaly v únoru roku 1933 na lánském zámku. ftecí hovoru byla néméina. President prohlédl Jejich némecké znení püvodni i cesky p f e k k d , a Jak pravi Ludwig, máloco zménil, ale mnohé pfidal. Naposled proSel Masaryk celou knihu po svém uzdraveni v listopádu 1934. Ludwig Je znám Jako spisovatel fady zivotopisü, z nichz Je snad nejlepli ten, kter^ véno; val Vilémovi II. Pro |eho pojetí je pozorühodné, í e Je mmMasaryk protéjgkem Mussoíiniho, muz S V ^ Í M ! protéjgkem muze m o d .
Stavi Je protr'-SsÉibé i télesnym zjevera: taiñ krátká zavalitá postava s kvadrátickoii'. Icbkou, sirokych, tézkych rysü, fidkych gest, zde stihiy vysoky.muz, kostnaly, dlouholeBy, fivych^ posunkü. Tam typ Jizni, patheticky, cymchf, tvrdy, bez humoru, zde- typ seversky, .Bepatheticky, dobrotiv^, nábozensky, milovnik hümoru. Jejich. vzá|emn^ protiklad Je tím ostfejsi, l e maji mnoho spolecnélio, v svéna pñvodu, téáké cestí k vzdélání, ten i onen byl y miádí na éas uéitelem a kováíem. V ííéeni Masarykova 2ivotniho béhu nás ovSem Ludwig sotva müze pfekvapit. V prvnf kapitole o Masarykové mládi podtrhuje silné Jeho..proletáfstvi. Nepfijimá tedy hlediska Nejedého,. .podle Jehol Mmi by bylo tíeba píi-
I^#f»@
/^/S .:!v^V-'í^'
®iázky
..:.,..
Z obsahu Deset bodú k nadrealismu , ^ Jindfick Chalutiecky 'Mcnaíra a m e t o d a v© dv©« r o m é n e c h ' Bohumil Pojan '''^feímbol n o v é h o Turecka ^ ' . ArtuS Cerne Mti MasarYk K. J.
Loni se uyrojila hojnost návrhñ aa zménu ústavy a pfetvofeni zákonodárného i vládniho sysíéfnu. Nékolik návrhü pfícházelo se zrusenim dne§mho señala a jeho pfebudováním v h o s p o d á r s k o u komo ru. Podrobilí jsme tyto návrhy kritice^ a odmítali jsme zejména siavovskou komoru, to jé hospodáfsky parlament, z düvodu navrhovanéhó nedemokratického slozeni (élenové neméli byti voleni, nybrz jmenovdni nebo vysiláni organisacemi), jakoz i pro navrhovcmou kompetenci. Uvádéli jsme, íe není iádnych otázek cisté hospodáfskych, nybrz íe otázky jsou hospodáfsko-politícké a tak dale. Dúkazovali sme, ze jde o tvofenl jednotné obecné vüle, pokud Me vzniknout jen kompromisem a v jednom sboru, ktery musí sporná hlediska rozhodnout. Diskuse o hospodáfském parlamenté úplné utíchly. Zato se vynofily návrhy nové, jez se tentokrát vyslovlly pro tale zvany presidentsky rezim. U pfileíitosti patnáctého vyrocí ústavní lístiny vysla fada clánkü, V níchz bylo poukazováno na praksi, ktérá se za patnáct let vyvinula a která z kofene vyvrátila uéeni o systému brzd a protivah, spatfovaném v dvoukomorovém systému, veta presideniové, ústavnlm soudu a tuhosli nasi ústavy. Zvlásté Emil Sobóla vyvrátil cetné omyly, jeí byly do uvedenych instituci vkládány. Zákon o üstavnim sondé je délán tak, íe se tentó soud vlastné k pfezkoumáváni ústavnosti obyéejnych zákonü nedostane. Zákony pak platí, i kdyz jsou protiústavní. Ostatné nyni se véci upravuji nafizenlm podle zmocñovaciho zákona; nafizeni ani ústavní soud pfezkoumávat nem&íe. .Zákonodárce, ktery dává zmocnéni vládé, neni brzdou a protívahou, nybrz spíse podaécovaielem nafizovaci moci vykonné. • Také profesor dr Weyr, jeden z Mavnich spolupracqvníkü na ústavní listiné, v élánku Patnáct let nasi ústavy, pise, ze budeme musit slevit z püvodntch zásad a podotyká, íe takové slevy jsou vétéinou proveditelné v rámci ústavní lístiny a bez vyslovné jeji zmény a íe by se ntohly tykat obecného zesílení vykonné níoci proti moci iákonodárné. 'Tím smérem prfj. jiz plujeme následkerrf známé soüstavy zmocüodáiii- üláÜy parlamentem. Parlament, kiery sé chce stafát o.nsechno sám a váechno sém rozhodovati, ne-
Cesta I i l i i i f Itéiii lispiiálstii . Kwéimaiaw
tifiwna
Hlavni smysl veskerého snazeni lidstva na poli hospodáfském Je,boj proti chudobé a nedostatku a pro izrust bíahobyíu vsech. V pfedchozíchstoletídh, a preváznou mérou Jesté nyni sáaáilo se a snazí se lidstvo dosíci tohoto hospodáfského cíle na základé zfizeni soukromého kapitálu. Nejvétsi soucasnou vyjimkou z tohoto systému Je nyni hospodáfství SSSR, budované na zásadé kapitálu nesoukromého. Hospodáfsky systém soukromokapitalisticky zálezi v myslenkách liberalismu á individualismu. Je to systém, ktery vyuzitim snahy po individuálnim prospéchu a tak zvanou souhrou pfirozenych hospodáfskych sil má samocinné udrzovat rovnováhu mezi vyrobou a spotfebou, pomocí -regulátoru cenového a proudéní vyrobnich sil do nejvynosnéjsích oblasti a pomocí regulátoru úrokového a takto vésti lidstvo k rostoucímu biahobytu. Nynéjsi veliká svétová krise hospodáf ská ukázala váak V plném svétle nedostatky a funkcní neschopnost tohoto systému. Bida a hlad po zivotních potfebách na Jedné strané a obrovské fady nezaméstnanych továren i lidí na strané druhé Jsou düsledkem teto neschopnosti i dükazemí nehospodárnosti tohoto systému. : Mnoho se nyni mluví a pise o krisi a zániku kapiíalismu. Jak tomu rozumét? Pfedevsim. Je tfeba rozlisovat kapitalism státni a soukromy. NaJisto se dnes nezdá byt v krisi hospodáfsky systém státnékapitalisticky v Sovétském svazu. PraydépodobnéJsi Je, ze tentó systém, i kdyz má také-své nesnáze podobajici se détskym nemocem, stoji teprve na 'prahu svého vyvoje a má pfed sebou veliké pole dosud nevyuzitych moznosti urychlenéhoVzrüstu biahobytu vsech, ktefí- Jsou do tohoto systému vclenéni, Prakticky, bude ovsem jeho budoucnost záviset na vyvoji politickych pomerft, organisacních schopnostech kolektivních a düsledném provádéni plánovitého hospodáfství. O trvalé a vázné krisi Ize vsak'právem mluvit u hospodáfského systému soukromokapitalistického. Tu jsou vskutku neklamné pfízna^y stafeckosti. Avsak ani tu» chceme-li myslif
F r i x e zm. Mmxaa
mSS
^7 c
I Vvchizi liatiit iirab« ítvrte:.
CdisFiCil ifeáplaíii 38 i i . ¡ t i i i f l l i i ilsla i f « i Z obsahu
O kasórenské mluvé nemeclcYch voiákñ Eugen Rippi Lidé V© vYSia¥bé Vádav Behounek ^ o n m d ñ v lozchod P Búhuslav Kúutmk Sodologickf sMzzár Jindnch Kohn
Dne 20. bfezna se otrávil v byté své matky v Praze dvaatficetilety operaéní elév chirurgické kliniky profesora Schloffera pfi némecké universiíé dr Josef Gach. Na lístku, ktery pfed smrti napsal, oznámil, ze »Wenzel a Schloffer vehnali ho do smrti^, Wenzel byl prvním asisíentem kliniky profesora Schloffera. Dr Gach pracoval na klinice sedm a pul roku bezplatné a ucházel se nyni o misto sekundáfe. Ponévadí byl íid a sm^slenl socialistíckého, postavili se vsiehni lékafi s asisíentem Wenzlem v éele proti némn, Gach mél nepfijemnosti 8 bytem na klinice a Stoanice vyvrcholily tim, íe mu bylo oznámeno, aby z kliniky vübec odesel. Jak listy sdélnji, til asisteníi Mide, Mtefí se chtéli na klinice udríet, musell se dát mokftit'.' Ponévadí jde zfejmé o teror a patrné i o jiné trestné éíny podle zákona na ochranu republiky, ujala se pfipadu policie a zavedla trestní vyéetfováni. Tim ovéem neni a nemüíe byt véc skonéena. Üfady, vládu i vefejnost musí zajímat poméry na némecké université vübec, nebof pfípad dra Gacha je jenom odleskem poméru, jaké trvají na teto univerdté. Je jeété v dobré paméii, íe profesofi némecké universiíy áli za posluehaéi teto universiíy, vyseifovanómi pro delikty podle zákona na ochranu republiky, do véznice na Pankrác, aby jim umoinili zkouiky. Tentó kuriosni pfípad- vyvolal y tisku odpor a ministerstvo ikphtpí zkomky zrusilo. Tallé jiny pfípad osvétluje ducha teto universiíy. Na universitu mél byt pñjdt profesor Hans Kelsen, právník svétového jména, ktery jsa püvodu íidovského, musii po hakenkreazlerském pfevratu v Némecku aprchnoui do ciziny, O pHjeti se jedná dlouhou dobu, ale nemüíe k nema dojit, jeito se profesorskyj sbor stavi proti tomu. Jíí tyto dva pfípady svédéi o tom, jaky duch vládae na némecké université. Je to ideologíe rasismu, údkQukaná ze sousedni Tfetí fiée. Je tfeba se jen podivai do rüznych u&ebnic, v níchz pfevládá neplatné pMvo rakouské a némecké, aby bylo patrno, jak je dám&kfaiicki) n repnblikénsUy féá mnohym Méoj-cüm •cizi. Némecká universita némá téméf 'védeckéhú do-
^M'^ .
Pfes poYlnnou sYndikalisaci k rizenému liospodolst¥Í
Zéemék
Fieríimger
Podnikatelské kruhy odjakziva vyfiitaly, ze státni správa Je do znacné míry zbytecnou pfitlzi volného hospodáfství; fomu by se d^'chalo volnéji bez stáínich zásahü. Vyroba zbavena vysokych dan! a povinnosíí dodrzovat pracovni podmínky by neznala krisi. Nicraéné svétová hospodáfská tiseñ, jez vznikla ve Spojenych státech, klasické zemi volného podnikáni, názorné ukazuje, ze volné hospodáfství nezbyíné poífebuje usmérnéní, nepfedstavitelného bez silné státni autority. Proto Je také jiz dnes v e t a ! mnoho prümyslníké, ktefí se bezradné tázi, Jak dlouho Ize pokracovat ve vyckávaci politice. Oni vedi, ze jsme stále Jesté na iikmé pióse a ze prúmysl nemñze sám zdolat orgaaisacní úkoly, Jez mu dává novy vyvoj svétového hospodáfství. Proto se domyslejí, ze jen státni autorita a skutecná vüle fesit dnesni problémy nás mohou vyvést z bludisté. Vsude proto uzrává myslenka povinné syndikalisace. Jd® o problém naoko veími prosty, ve skutecnosti vsak nesmí rné slozity. Cást prümyslu zajisté pracuje dosud se ziskem a neni valné na^pnépa své konkurenei; proto by nerada vidéla, kdyby se s ni méla délit o odbytisté. Nova v^Fobní odvétyí vznikají ovsem postupné s novymi potfebami. V téchto odvétvich se volná soutéi jesté nemohla skodlivé projevit. Ale kde urcity prümysl dosáhi pfirozenych hranic produkcnich a vycerpal moznosti dalsiho rozmachu, tam .Je vlastné jii dnes kartelisován, nebo jsou tam ji§ zralé podmínky pro kartelisaci, Svobodná soutéz, která Je Jedníiii z podstatn:;^eh rysft hospodáfského liberalismu, je tam jii vylou«eaa. Kartelové zákonodársívi proslo Jiá dlouhj'ni v^vojem. Zeiména Spojéné státy S. A. ucinily v tomto oboru zttüémé zkiiSeností za b#valych presidentü Roosevelta a Tafia. Tehda ovsem zákonodárné sbory byly ke kartelúm odmitavé a snazily:ae;Vlemi pro»stfédky znemoínit kartelové dohody. Slo tu o velttii pfísné • protikartelové zákony, aebof politika kar-' telé, sledujíei pfedevsim omezení spotfeby a vySsi ceny, ukázala se velmi skoiliyo» a nebezpecnou. Tyto kartelové zákony se pozdéji ukázaly nedosta-
k
.2
WM-8
r pmxm m. aubma mm
Msi/i^rm. kmiimrmi ffclftzl l a l i t i r i l f eiYrtel e CeleisCii píeiplalMd S5 MC, lediefilifA iísia le Z obsahu
O Vinohradské divadlo
m
SIoYens^o píed Yolboml Jmsmi
Dwmfák
Josef Trager
NóbozensM a svétská kultara ^
"Siny vesnickt román Diktétor doma
Lidmila
Koutnikovd
Bohumil Polan Marie Majerová
Reforma vysokych skol. Profesor dr. Englis pfednesl ve Vsehrdu a otiskl v 'Národohospodáfském obzoru (XL., 3) pfednásku o reformé právnického studia. Praví, i e se mnoho zménilo od püvodni úpravy právnického studia. Úprava se opirá o metodicky historismus, ktery pohltí polovinu studia. Historické poznáváni vsak neni primárni, nybrz sekundárni. Historicky -oddíl stu'"« je tfeba zkrátiti pe prospéch oboru státovédeckého na dva semestry a studium historické je tfeba pfetvofiti na studium pfipravné, jez by v sobé zahrnovalg stránku metodickou a historickou, a to jak pro pravo tak pro hospodáfství. Rostoucí látka siátovedecká vedla v ciziné k rozUépeni právnickych fakult na fakulty právnické pro vzdéláni judiciální a na fakulty státovédecké. Pro maly stát se toto rozdéleni nehodí. Englié.soudi, ze by se snad doporucovalo zfídit V Praze zvlástní a samostatnou vysokou skoiu státnich ved, kde by se vsechny pfednásky a seminare konaly soucasné v né~ kterém svétovém jazyku. Englis se obirá atézkoix' studia státovédeckého se zfetelem k spojeni studia domácího prava s právem mezináróúnim a studiem poiitickym; obsirné se zabyvá otázkou státnich zkousek. Dovozuje, ze by doktorát nemél byt podminkou praktického povoláni (advokacíe), nybrz vefejnym,osvédcenim prim.árm üédecké: zpüsohilosti. Pro praksi maji stacit siáini zícousky.: V pfednáékách by méla b^t vycerpána cela
Mocenské zápoleni, na které se pfipravuji vsechny politické strany a jez se uz blizí bodu varu tím Jistéjl, cím vice se hádá, kdy ze volby vlastné budoü, vhání i stále neklidné Slpvensko do neklidu Jesté vétsiho, nebof tentokrát vice nez kdy Jindy zálezi Jak pravici,' v niz jsou sdruzeny strana l'udová a národná, tak stranám demokratickym, vlastné koalicnim, na tom, aby z téchto voleb nevysly oslabené. P r a vice se stále dovolává .lidUj Jeho souhlasu a pfání po autonomii, strany demokratické také právem ukazuji na to, ze tyto hlasy neJsou projevem lidové vüle, ale Jen zboznym pfáním téch, kdo po Slovensku s témito hesly uz celou fadu rokü pobíhají a kdo Je zejména. rozsévají v dobé, kdy druhé strany usilovné zápasi s hospodáfskou krisi a s politickymi poméry, které maji vétsí sklon k rozkladu nez k opaku. Mluví se o »buntoseni v opozicnej krcme«, kam si l'udáci zasedli v dobé, kdy právé je tfeba, aby i mezinárodní forum slyselo o kladné spolupráci pro stát, jednoté a pevné odhodlanosti brániti republiky i proti tém, kdo pronásejí nedemokratická hesla a domnivaji se, ze pfisla uz jejich doba. Proto není divu,- ze Slovenskd je mnohem neklidné j si nez tomu bylo v dobách minulych, nebof oposicni strany -autonomistické v agitaci 'neustaly a vlastné ji uz püldruhého roku-vedou velice houzevnaté. Eudáci vyuzili sedmdesátky Andreje Hlinky k tomu, aby ro^mnozili^ své fady. Zacali tedy uz roku 1934 hned v lednu s pfehlídkami pfíslusnikü, tábory a schüzemi domnívajíce se, ze volby budou vypsány na podzim a ze tedy vítézstvi mají jisté.^ Hlinka sám, ackoliv se i operaci musil podrobit, sebral vsechny sily. Nejen v nedéli, i v tydnu byl nékolikráte na schüzi a skutecné pouáil kaádé *pfílezitosti k tomu, aby své strané po~ mohl. Z voleb vsak sello. Vsechny útoky novináfské i fecnické vyznély naplano. Trumfy byly vybity, penize spotfebovány a novych neni, Nastává ochaMost a pozvolny rozklad. E-udácké schüze Jsou bez nadseni. Vefejné projevy nemají ohlasu. Zato se mnoáí kri-
W Praxe
2S.
dmbma
WII-®
más
iisi pr@ kmiimrmi a wefejmé-miázkw f f e l i z i l a i i f i r ü t itwrtek m C e l i r e i i í pfeiplatié 3S M, feinetüYá eisla U l'SO Z obsahu
Dva rokY od ¥razdY Mame studentskY román?
A. B. Tichy
Etokratické fenuti FrantíSek
Fa^tr
Bylo uvedeno v zivot iniciativou inz. Josefa Horáka, Jenz yydal koncem roku 1933 spisek P C o cMéji sodalisté Etokracii na «kofen krise, tvofí dnes spolek R. N. Fousíka a k sifeni svych myslenek vydává kniznici Vefejné svédomi. Jeho program Je haznacen Mlii¥i s© o p f e k l a d e c h V 1. svazku (Horák, Etokracie — fád dobra), Eisner- Vokrovd-Majerovd základy objasñuje 2. svazek Bád mravní a hospodáfsky od profesora ceské techniky Viktora Felbra. Etokratické hnutí vzniklo protikladem ke Minuly tyden se skonciio zasedáni obou sné- hnutí, které roku 1920 podnitil kolümbijsky moven. Byl jiz také vyhlásen dekret presi- profesor Howard Scott, totiz k technokracii. denta republiky o rozpusténí snémoven a oce- Americká technokracie zfejmé opomijela ve kává se jen vypsánl voleb do obou snémoven své metodé právní, politicky a eticky prvek a do zemskych a okresnich zastupitelstev. spolecenského zivota, omezovala se na popis Snémovny se rozcházeji o pul roku dfíve, technickych moznosti dnesni a pfistí spolecnonezli vyprselo funkcní ohdobí zvolenych zá- sti, ale feseni nenavrhovala leda snad, ze svym stupcú. Viada v dnesním slozeni (az na zménu názvem naznacovala, ze by méla byt viada V osobé ministra obchodu) fungovala od listo- odevzdána inzenyrüm. Ucené integrály a pádu 1932. Vykonala znacny kus práce, ze- kfivky technokratü snad krásné dokazuji, ze % jména pfihlízíme-li k tézké situaci hospodáf- byehom se mohli mít dobfe, ale úzkostné se vyhybaji otázce kapitalistickych hranic techské i politické. V té dobé dély se v okolních státech pfe- niky. Jak pf ekonat právé ony m.orální (právní, vraty, které se odrázely v nasich pomérech. politické a mravní) pfekázky bránicí tomu, Pñ vsech tézkostech vyfesila viada tézky pro- aby se technické moznosti biahobytu staly skublém nové úpravy ceskoslovenské mény. Byla tecnosti pro vsechno obyvatelstvo, technokraopusténa zhoubná deflace a provedena deval- cie nefíká. Nase etokracie má mnoho spolecvace mény, jejíz dobré úcinky se jiz znatelné ného s technokracii, nejen inzenyráky püvod. projevuji. Skodlivé snizováni zaméstnanec- Je Jisto, ze dnesním úpadkem spolecnosti Je kych platü préstalo a od 1. dubna 1935 se také a dükladné vinna i nemravnost a nesvér^ vraci vefejnym. zaméstnancüm 30% srázek domitost lidí. Etokracie niá pravdu, volá-li po s platü a pensi podle vládniho nafizeni cislo spoluvládé rozumu a srdce, chce-li, aby lidské 252133. Také neudrzitelny zákaz pfijimání no- srdce uvedlo pofádek do svétového zmatku. vych sil byl odvolán a v nékterych oborech byl Budiz, ale neubránime se dojmu, ze tuto zásadu udélalo etokratické hnutí suchou cestou. systemisouan^ stav dokonce rozsifen. V napjaté dobé vlády^ lojneného kfíze v Né- Mravní horlivost, která ciní etiku zákonem mecku sáhla viada k vyjmnecnym zákonüm: spoleénosti, by snad byla vásnivéjsí a na soo rozpousténi a zastavovani cinnosti politic- ciální r^alitu, která ji rozhofcuje, dorázela by kych stran, o omezení tiskové svobody a tak útocnéji a hlavné pfesnéji. Volat Jen po mravdale. Rikali jsme hned, ze téchto zákonü ne- nosti vübec, po lidském srdci Je ponékud stubylo tfeba, nebof proti vystfelküm by se vy- deny intelektualism, ktery prosté z fady logickycii moznosti, vyznacenych abstraktnimi postacilo se zákony dfívéjSimi. DMezitym. mezníkem ve vyvoji parlament- Jmy (»technika«, »etika«, »politika« a tak ního iivota bylo schváleni a prodlouzeni zmoc- dale) vyzdvihuje Jednu jako smérodatnou. »Na otázku: fád liberalisticky, socialisticky, ñovaciho zákona, podle liéhoi müée viada Vdclav Bihoumk
''J iPpaxm 9. kwéima
'.
i,I.J-
• •rj:ii:^ú tiU^
maS
¥ii» m
'mi ps"® kuHurnl wefeíaé oiázky
* ' y¿;/r;:??Éx Í^ ^ í i i i f i i i i p f s i i l a i i l 38 I i , ¡ e i i i l l i f i iisia i i « I _,
Z obsahy
MasafykovY hovorY s Karlem Óapkem Koutníkovd-Koutník Touha po neznámém Marie Majerová ^Mová energie b á s n i c M Miios Hldvka l'novimw, tYPu literární MiikY Bfetislav Mencdk
Volební aguace je v plném proudu. Nékteré politické strany zakoupily k úéelüm agiíaénim zvláSf upravená aula se zesílovacím zafízením a tlampaéí, s nimiz jezdí po vesnicích a reprodukují na desky nahrané feéi pfedákü stran a kandidátü, jakoi i hudebni vloiky. Volíéstvo je zaplavováno leíáky a broiurami v takovém poétu, íe pfekvapuje obétavost stranikú, ktefí tak stédfe pamatovali na volební fondy chudych politickych stran. Také listy politickych stran se tuzi. Strana venkovského tídu zemédélského projevuje ai' nápadnou starost o vefejné zaméstnance, jimí se snazí vyloíii pojitost vefejnéXsluiby s püdou a vyhody zájmového ^Wnorganisovánl. Pódala také vydávat líst pro hraniéáfe, ktefí si nedovedou vysvétlit jeji benevolenci k Henleinovi; on pfece nazóvá volby plebíscitem — pro koho? Ani na chudé pérlel'áfe tato váestranná strana nezapomíná. Národni sjednoceni, které bylo zpeéeténo ve vile dra Kramáfe, mélo starost o název do voleb. Bóval¿ poslanec Nájemník, zvoleny na listinu Ligy proti vázanym Ustinám, jení v parlamenté zñstal divokt¡m, hlásil se jménem Národniho sjednoceni úfednickozfizenecké strany o iitul, na kteró má pfednostni pravo. Üstfedni volebnt komise ponechala titul Národni sjednoceni obéma stranám, aby nebylo muéennikü. O umísíéni na kandidátních lisíinách zufil V kartelu zlatostfibrném zoufalú boj. Peí minui pfed skonceaim Ihúty pfihnál se zmocnénec s listinou, která nebyla u nékterych kandidátü áol&íena souMasem s kandidaturoa. Strana národni demokratická se na listinách úplné ztrácí. Je z nich patrno, íe Hkvidovala tak dükladné, ze se jií nevzpamatuje. JeMé V posledni chvlli utíkaji stafi národni demokraté, na pfíklad tajemnlk hostinsk^ch Petrovickó, k ¿ivnostniküm. I odjinud se Mási úték národnich demokratü jako protest proti slou^.eni s Ligou Sifibrného. Oslava 1. maje, která hela bóti agitaci pro národni sjednoceni, teto skupiné jen uikodila. Jejich íprüvod, v^kfiky, faéistické pozdravg podaly pádnó • dñkm o tom, íe celé hnutí je jen ubohou kopii Mtle'irovského Némecka. Jinak zlatoslfibrné sjednoceni \Metituje nákladü a mM potiátény papir do vSech
¥ídeñskY soud Wáeíaw
SS^amií
•Vídeñská poiicie zatkia 3. února 1934 jedenadvacet v^dcñ republikánského Ochranného svazu, obranné ofganisáce rakouskych délEÍkú proti zmilitarisovanym svazúm domobrany, po zuby ozbrojenym. Teprve kdyz bylo zaíceno téchto Jedenadvacet muzú, doslo k vládnímu puci, Jejz se délnictvo mamé snazilo odrazit 12. února a ve dnech následujících. Téchto jedenadvacet muzü, obzalovanych v dubnu 1935 z viastizrady, se téchto bojú neúcasíniio; yííézové V rakouské obcanské válce se vsak chtéli pomstít a provedii svou pomstu s vralednou obfadností, s jakou kdysi popravovala inkvisice Svaté stoiice. Vysetfování éienú Ochranného svazu se skonéilo V cervnu roku 1934; devét mésicú trvalo, nel doilo k procesu: tak dnes vypadá právní stát Bakousko! Soud pomsty, pfed nims se hájiío Jedenadvacet muza, byla tak zvaná porota; aie diktátorské zákonodárstvi udélalo kruté násíroje vlády z porot, jimi se dfíve fíkalo lidové soudy. Tentó soud dovolii proto vypovidaí jen tém svédkám, jimiz si byl jist nebo jimz aspoñ dfivéfoval. Zejména tu byl svidek, Korbel, vládní spicl, b:^val^ 61en Ochranného svazu, Jení své druhy zradil a pfitéáoval jim. Ale od prvního vysetfováni se stal opatrnéjsí; snazil se oslabovat své vypovédi a cinil se tak, ze i spiclové zacali pochyhovat o stálosti vlády. Ale v tomto procesu nesmíme vidét Jen a jen zrádce; také Jiny svédek se tu objevil, státni návladni ho dal pfivést z trestnicé, a tak stál trestanec Bergmann, proletáf Bergmann v trestáneck^y-ch satech pfed soudci, mél odpovidat n a jeiich otázky, aby pfitíiil obzalovanym. Pevné a chiadné fekl délnlk Bergmann do tváfe soudcüm, dnes mocn^m, ze ani Vézeni ve Steinu nedokázaio, aby zménil své smyslení; Se odmítá jakkoli vypovídat, Jakkoli pfitézovat soudruhüm. Pak tu byli Jesté sami obzalovaní; muzné a Midng znovu a znovu prohlasovali, ze toíiko pfipravovaii "óbranu ústavy, a ze •— nikoli oni poruiili üstaVu. V soudní síni se nesmélo mluvit o- rusitelich rakouské republikánské ústavy, o celé právné ústavní síránce veci se nesmélo ani ipetnout. Hlavni 'úkcl soudu , íkvél v tom, aby umléel kazdé slovo, které by panstvu mohicí b^t nepfíiemné. Proto nesmél bfi vyslychán ani vMce sociálních demokratü, volenf starosta Vídné, Karéi Selíz, aby vypovídal o programu a ciJech své strany a ovsem také repubükánského Ochranného Svazu. VIe, co viada chíéla" inít pravdou, bylo V tomlii podivuhodném soudnim iiceni velmi snadno dokáasáno. Z Jedenadvaceti obzalovan:ych bylo dvacet mulü odso«zeno celkem na 130 let téikého zaláfe; oba hlayuí obSalovaní, dústojníci Eifler a Low, dostali Jeden 18 let a druh^ 15. K tomu Je tfeba zaznamenat: asi-y tu dobu, kdy bylo skonfteno vyletfování proti Eifleroyi, tedy v éervnu roku 19S4, dala si viada pfivésf tohoto vadee. Ochranného svazu z vézeni na
¥il' 11
iisi pro iínHurts! a werejné oiáziíy íffclázi l a f i f irelf i l i r t t l « Celtr.teif p f e i i i a l i i 3S U, ¡eiietlifi Císla M tBi Z obsahu Polilka bez mleligence
; Bohmlav Koutník Básaik nortalgi© - Sergéj Jeseliiii Frantisek LukáS £FYrostlo n a spálenisli Jdra Broz Taienl profi -reaséistfí J&sef Trager
^ -
Ppaáf k néioda . Fmaimmk
Fa^tr
Filosofií národni sebevrazdy byly nazvány asi pfed étyficeti leíy ideje a sméry pfináseJící novy ruch do naseh© zivota, ktery uz hrozil zatuchnout y obinezeném provincialismii. Dnes tyá cerviv^ duch reakce a obskurantismu ohlodává nejMubsí kofeny národniho zivota: Jasnoe mysl, duchovní podnikavost a esteticlíou vnímavost, tyto podmínky národni t??ofivosti, která na konec rozhoduje 'o zivoté národü. A to se deje v dobés kdy se existéiicni i Po snémovnkh volbách Jeday volhy — totiz sné- podmínky haSeho náxoda natrvalo zhprsily. ^•movnt — jsou » námi. Pristí nedéli se jesté volt do Moznosti hospodáfské expanse do ciziny se zeml{ych & o^rgsnkh zauupitelstev a hudou provede^ pro nás stále ztencuji, národni hospodáfství ny obecní VQ^jy v Bme. OisUm, ze nejvétsi poz&most chudne, prümysl hyne nebo se stéhuje, skoro osm set tisíe nezaméstnanych znamená» ze se hyla vénována volhám snémovním. Podle jejich vysied^ asi pétina vseho obyvatelstva iitusi vselijak \ü se jmenuje, vUd& a. pn^zuje se zastoupení ve mi' movních vyborecKv pfedkeinictvu snémoven a u\ dáh. protíoukat. Hyautí se projevuje uz populacné: Z\rátkfi tu jde o fozdSeni zakpnodárné, vládní a \on' V Cechách cinil pfirozeny pfebytek uz roku trolni moci ve státe, cettmi se pn\lÁdá nejvétsi dülezi^ 1930 jen 5 na tisíe obyvatelü, roku 1934 klesl tost. asi na %2; úpadek je zdráová» jea tim, ze se Volehní \ampú,n cslk'sm \ráí,\á nenahyh zhesilé for' také. úmrtnost sníáila (zvlásté kojenecká). OsfetnéCechy' uz zá'áfly m'ésíce, kdy vice os'ob \j'^y> jn\é js'me hyli svM\y pH nékterych mlbách pfed' chozich. K tomu nemálo píispéla wmíüm 1{oalÍcnich zeitiféló'neá se narodilo (v prosinci 1932 a stran o vzájemném neútoceni, \terá se'"b ceV{u zdclw V ledna 1983). Prorokovat Geskoslovensku, ze sestou'^í.na uro ven dneSniho Bulharska nebo vávala. Boj hyl veden oposici proti \oalici a naopa\. Je pochopitslno, ze de'nio\r&tic\é strany soustredily Recka,. Je laoáno, ale hrát na tragiekou strunu • úto\ na hnutí fasistic\á, Xppirujicí ha\en\reuzlers\é nebuíteme. Je néjaky' bod, o ktery byehom Hemec\o a fasistic\ou Italii. Zlatostñhrné sjeáríOceni moMi opfít páku optimismu? ckrlilo do ulic celé stohy potiMéného papíru, jejick tis\o' V budoutínosfi budou asi jen ctyfi fózhoduviny foznásely placené sily po domech. Tato skupina. jíci národy: Anglie, Severní Amerika, Sovét\terá svymi sprostymi nálep\ami pocala znecistovat sky svaz a Ciña. Chceme-li obstát, musime uz Préiii, snaztla se vsemozné opatriti si do voleb néjtí\ého nyni pfipravovat novou oríentaci svého zivota, mucermi\a; nepodarih se ji to. Kyznar a V^\o, \teñ a to duchovniho áivota, nebof to Je nutné uz méli byti aydm nástrojem, se v zrcadle lírgíín&h lé\af' tedP a bez ohíedu na praátické otázky hosposkych zpráv u\¿zali v jiné pravas. (íáfske-politické soüstavy. Jisto je,, 'áe se pouPfi volbáck rúzhoduji hlasy — cisla, \terá jsou zá-- íiou kvantitou neudráíme. Pokroky ScxV-étského Oérem preddiozi agitace. liejsc'vy & nemohou byti jesté svazu; dokazuji, ze dnes müie .b^t'..,|ii?direíiena üplná, nebov s\rutinia vyz&ÓMjí délli ddby a na zbyti^y industtíalisace velmi rycMe. 0^?s«Mstvci, se budou pri\azovat mandáty y íí. a ve IIL s\rutiiti'a-. které j'eSté- vcera- zite- Mvdtem stfedoy^^he" zemédélstvi, osvojí si snadno zrucnost nutnou Ale i V teto prozatimní chvtíi jsou vygled}{y poucne. '"' Pfsáevsím ph\vapil silny vzr&st poctu hlasu politic- pfi zmechanisované vfrobé" prümysl'bvé á 'po kych zivnostrúhu; Ize jej cóste'&aé vysvétUti tim, ie js,; neyelkéidobé i smysl pro stroje. Pacifikace a volili národni demokraté z fíjíd: ziynostenskych, \téri iad'Ui^f^Alisace Asie by yelmi pomohla stárnesovMlasi se Stnbrného a Ki^Jifo'úym sjednocerAm. tt^'^ÍP.-'í''-^;}t''., Ki to znamená také konec velké Ta\é pfekvapil znacny poceplilmu, oüepzá^nyeh pro ~ • ^ ^ ^ ! %'.'r.íí•?.:•••:-'; .frtmyslu, lila-^
W Praz» «. émrwna maS
¥iS' m
iisi pro iíuiiurni m VBfejné oiáziíy ffcbiil l a i d t i r i l t etfrfel • Selereiií pfeiplatpá 3S m, jedMeflIffi Cisia Ki 1*50 Z obsahu Storosti sotétské ktilifeY Vdclav Behounek
ioTf svazek Meiedléhodil^o^tasarykovi
O poYiniiYcli ¥Ytiscích lozhodniíio ^,
' Bohmalaw
Mmuinik
•Vláda, s kterou jsme se nedávno rozloucili, uskutecnila ve své posledni schüzi 28. kvétna 1935 néco, cím se velmi zaslouzila o národni Frantisek Fajfr kulturu: schválila vládní nafizeni, podle i;inocñovacího zákona o povinnych vytiscích a ¿áMBJm kmha IjAo-wa P Bohumil Polan provádécí narízení k nému. To znamená, ze se sedmnáct let po prevratu dostalo nové zákonité úpravy povinym vytisküm, Jez se az d o sud zakládaly n a starém rakouském zákoné o tisku ze 17. prosince roku 1862. Po Vúlbách — do práce. Volby do obou snémoven Stafi cíenáfi Cinu si vzpomenou, ze jsme a do zemskych a okresnich zastupitelstev jsou hotovy. Viada, která v dosavadním sloíeni stran neméla méli o povinnych vytiscích élánek Jana vélMny, pódala demisi. Byla jmenována nova. Je to Snobra. jiz v-prvém rocníku a müj ve tfetím byvalá koalice, rozéífená zatlm o politické zivnost- rocníku. Bylo tam vylozeno, ze j d e o vytisky, niky; pozdéji pfistoupi snad i ludáci. Henlein se které maji byt z nákladu kazdé publikace nabidl k spolupráci. Ceskoslovenské strany, ochotné tvofit vládní vétéina, jsou samy dosti silné a nebu- zdarma odvádény státním knihovnám. Podou jednat o Henleinovych pozadavcích. Nicneipá- mocí téchto vytisku mélo byt zajisténo uchorodovci ztratili po snémovnlch volbách elán. Jiz pfi vání veskeré :*nasí literární produkce a n a rozdélováni mandátü ve 11. skrutiníu se ukázal ráezi nich spocivá tez soupis teto produkce, sestavonimi rozkol. Lígisté vefejné písí, ze byli sv^mi spq- vany v prazské universitni knihovné. Tyto jenci pfipravení o dva mandáty. V celkn proiredeny byly zemskymi a okresními volbami jen mensí ko- knizní sbírky a tentó soupis Jsou véci, o jenklury ve smyélenl obéanstva. Nové zvolené sné- jichá kulturním vyznamu a nezbytnosti nemovny se sejdou k ustavujícim schñzím a prvni je- musí snad byt feci. ^'ch dñlezitott prací bude, aby se své moci, kterou Pfed pfevratem byly povinné vytisky právé Ibami získaly, vzdaly ve prospéch 'vlády. Bude to- tak dualistické jako celé staré mocnáfství. tiz nutno prodlouíít zmocAovací zákony, jeí koncem Z Pfedlitavska se odvádély tfi do Vídné, a to éervna vyprsi. Pravomoci vlády k vydáváni nafizeni pfedsednictvu ministerské rady, minísterstvu s moci zákona je tfeba vzhledem k dneSní mimofádné dobé, jakoz i k íomu, íe snémovny odejdou na vnitra a dvorní knihovné, ctvrty se rozdéloval delsi prázdniny. Mimo to tfeba poéitati se silnéjél na jednotlivé ústfední knihovny a jejich oboposici. Kloféé plaiduje pro úzky koaliéni vybor, vody, tedy do Prahy z Cech, do studijní, Instituci státnich tajemnikñ, obsazeni nékterych re- knihovny ze Slezská. Ze Zalitavska se odvásorte odborniky, pro spojeni minisíerstev zeleznic a dély ctyfi do Pesti národnímu museu, akadepoét V ministersívo dopravy a pro hospodáfsky mii, statistickému'úfadu a ^tátnímu, návladsbor. Jisto je, íe nové vláda méla by bjjti utvofena M základé pracovního programu misto dlouhého nictvi. Jestlize tedy Cech m.él svou literaturu jednáni. Lze jiz dnes fiel, ze jednáni ve vládé a sné- V Praze nebo Mora van v Olomouéi, S^ovák ji movnách nebudou ani tak snadná jako dosud, kdy mél az V Pesti. socialisté $ agrárníky pfece jen se p mnohych vécech Po pfevratu byl tentó rakousko-uhersky stav dohodli. Zivnostnici jsou pfilié stavovsky zaloíeni. pfedélán na ceskoslovensky fadou prozatímPrümyslaická strana bude mimo koalici a tale nezbude súcialistickym stranám nez pfevzíti oMiajobu nich nafizeni. Ministerské presidium a vnitro iájmü üi^rqbttích vrstev misto nich. Eozsífení Icoalipe V Praze podédily j e po vídeñskych. pfedchüd- • samo o sobé znamená ztííeni jednáni. Tésme se aspéñ cích, vytisk dvorní knihovny pfidélen zem2 toho, íe demokraticky rezim je zajisién a ze nebez- skym úfadüm, zemské knihovny züstaly pfi Peéi silné opesice bude nutit strany vládní vétsiny , skromném opatfení püvodné provinciálním, k práci. •.'', Jan $ rabanek ze Slovenska dostala tfi vytisky bratislavská
• J. B. Capek
Z ceské sociologie o nórodtf
W
¥ Praxe
«©. c e r r » a
1935
wss-m
iisi pr® kmiimFmi a wemjmé miázk^ ffciiáií l i i i f i r i l f t l i r f i l m C e l i i i t i l pfüplaiié 3S iC. ¡üiitliiá fiísla iC tSi Z obsahu Inieligence aa ztracené vafté Bghuslav Koutník
Üméní abstraktní
*' ,
Jindfich^ Chatupecky Thomas M a n n i ¡osef a b r a t f i j e h o I Helena Mdífovd Sofé t s k é r o m é a Y Bfetislav Mencdk President republiky svolal obé nové zvolené snémovny k zasedáni na den 18. éervna. Nové zvolení poslanci a senátofi slozi do rukou pfedsedy vlády slib; pak budou provedeny volby pfedseda a mísiopfedsedü. Koneéné bude podána zpráva o cinnosti Slálého vijfboru, ktery, kdyz snémouna nezasedá, vykonáffá jeji funkci. Byly mu pfedloieny ke schváleni smlouvy se sovétském Ruskem. Cs. soc. dem. konali ¡ií prvni schüzi poslaneckého klubu své strany. Po poslanci TomáSkoví, ktery je nyni senátorem, stal se pfedsedou klubu dr. Meissner, ¡ednaíelem Klein. Vsneseno, íe na misto Stívina misiopfedsedou poslanecké snémovny bude kandídován dr. Markovié. Vláda pfednese v obou snémovnách svoje prohlání. Nebude nijak sensaénl. Staronová vláda bude ¡sokrácovat v tom, co stará vláda zaéala. Bude se staraí o potlránl nezaméstnaností a vübec odsirañováni hospodáfské krise. Pracovni program pfedprázdninovy bude celkem chudy. Prodlouíí se íermínované zákony, zejména zákony zmocñovaci. Tu ovéem by bylo tfeba provésíi zmény. Není logické, aby nafizeni vydaná podle mocñovacího zákona bylo mazno zruMt nebo zménil jenom kvalifikovanou véiSiítóu, kdyz zákon sám müze b^tl ménéa nebo zruéen vétsinou prostou. — Pad odejde parlament na prázdniny, aby se vráíil k projednáváni státního rozpoétu na pfistí rok. Do té doby bude moíno pripravil nékteré naléhavé osnovy. Také V zahraniéni politice se nezahálí. Po pakíu se Sovétském svazem sjednáno nékolik smluv s tímto státem. PfedevSim obchodni smlouva a nmluva o autorské ochrané. K ratifikaei paita o vzájemné pomoci odjel do Moskvy zahraniéni ministr dr BeneS. vúznam teto oficiálni návMévy daleko pfekroéil ramee návstévb diplomatické. Tfi dni politickych rozhovorñ se Stalinem, Litvinovem, Kaüninem, Molotovem a jinómi osobnostmi mély ráz pfátelsky. Smlouvy doscmadni budou doplnény úmluvou kulturni, jeí má dopímti dosavmdnt styky intelektuálmt. ¿novu oíivujl také snahy po obnovení myélenky síú~ vanské.
É
Spálené knlha, zakázané vfstava '• ' Josef Hora V* prazské Unitarii pfipravili nasi studenti vystavku, která mohía byt nesmírné poucná pro mnohého nasince. Mohla, ale nebyla, protoze prazské póliceJ ni feditelství s ohledem na vefejny klid a na udrzení korektnich stykü se . sousednim státem pofádání vystavky zakázalo. Tfetí físe by se na nás rozzlobila, kdyby ceské oci shlédly plné stoly knih, v Némecku zakázanych. Byla to totiz vystavka spálenych knih ~ V Némecku spálenych knih. Je docela mozno, ze némecké vyslanectví V Praze by bylo protestovalo proti pofádání vystavky. Uz Jednou musily z Mánesa zmizet po takovém protestu nékteré karikatury hakenkreuzlerskych pohlavárñ. Némci si velmi potrpí na korektnost. A my také. Zakazuje se u nás vse, co by mohlo uraziíi Hitlera, hned pfedem. Ale proc by se méli Némci z Tfetí físe rozcilovat nad vystavou, na niz se mélo ukazovat Jen to, co oni sami s velkou pychou provedii? Zákazy knih byly po Hitlerove pfevratu provázeny vefejnym, okázalym Jejich pálením na>j hranicích, jez hofely na berlínsk^'ch ulicích. Patfí k samé podstaté nacistické ideólogie. Zádnf hakenkreuzler se nestydí za" tyto ohné. Naopak, Je Jeho povinností, je kusem Jeho vlastenectví nicit vsechny knihy, v nichz- se hlásá pacifismus, denaokracie, socialismus, marxismus, humanita.'Nechces-li císt ttitlerüv Mein Kampf, nebo nedostane-li se ti do ruky, poucís se o duchu Tfetí físe nejlépe negativné. Vezmi deset knih, v Némecku zakázanych, a ideólogie némieckého rasismu ti bude "brzy,,j asna. Sefad' ty zakázané knihy vedie sebe '— a bude ti jesté jasnéjsí. Nasi studenti'se chtéli onou vystavou pfiéinit o to jasno, ale nepovedlo se Jim. Musime udrzovat se sousednim státem korektni styky. Co je nám 'Cechüm do povahopisu hákového kfíze? Staciz nám, ze hitlerovstina se zazírá do nasi nic nez národni burzoasie. Myslime-li vázné na zákaz vystavy spálenych knih, Jenz je aktem opatrnosti nasi poli-
'/••'az@ S. cerwence
¥íi^ m
f93S
Imi p r o iíuiiisrisí ái:' wetejité oiézlíy %y^?nA
í;ii?::-i •iíMli^í ?:íVih,u
U-'j^jreCií p f e i p i a t i é 35 Mi, jeáietliwi Cisla M t s t Z obsahy
I logionáli mohmi mluvit o áacipaálismu Jaroslav Kratochvti
legionófská léta Jaroslava Holka Marie Majerovd
pTfelí rola doma Josef Kopta
Temno zavalilo Prahu Vdclav Hostiny
Ve dnech 4. az 7. éervence koná se v Praze Il¡. vielegionáfsky sjezd. Na rozdil od pracovních sjezdü Ceskoslovenské obce legionáfské, které se konají V urcitych Ihñtách v Mavnich méstech nékteré zemé republiky, nejsou manifestaéní sjezdy legionáfské omezeny-,^n na ólenstvo jedné, byt' nejvétsi legionáfské organmace a konaji se vzdy v Praze, Na pracovních sjezdech se fesi vnitfni otázky organisaéní a taktické, vSelegionáfské sjezdy jsou pak jen manifestaéni. V uvedenych dnech sjedou se do Prahy legionáfi ze vsech krajú republiky — bez rozdílu organisaéní a politické pfísluSnosti — aby pfed vefejností byli I iivúm dokladem veliké mySlenky a programu, které I vedly k osvobození éeskoslovenského národa z pfedlouhé poroby, ke zfizeni samostatného státu a jeho zafazení do spolecnosti ostatních státñ a národü. Vefejnost si musí znovu a znovu pfipomlnat, ze svobodu a státni samostatnost nám nikdo nedal darem, nybrz íe jsme si ji usilovnou prací a obétmi vybojovali. To je skuteénost nesmírné dülezitá, nebof z ni vyplyvá, ze jsme za samostatnost státu sami odpovédni a íe ji musime hájit. Sejdou se tu po letech v Mstorickych krojích rustí, iialsti a francouzSti legionáfi, jak bojovali na rüznych frontách pod vñdcem Masarykem za stejnou myslenka, Mladsi generace, která válku svétovou neprozila, nedovede si pfedstavit, jaké mravní sily bylo tfeba, aby se pfekonaly vsechny pfekáíky, které se ozbro¡enému odboji stavély v cestu. Nás národ byl v ciziné neznám^. Bylo tfeba nékolikaleté usilovné práce Propagaéni, kterou vedli Masaryk, Benes, Stefánik, Sychrava a éetní jini naSi krajané, usazeni v ciziné. Bylo také tfeba hodné propagaéni a tnformaéni práce V zajateck¿ch táborech, roztrousenyeh po nékolika rozleMóch státech. Myslenka osvobození národa V lidu íila, ale bylo ji tfeba vtéliti v cin. A tu se ukázala prava dbse národa. Lidé uíyrani válecnymi útfapami s nadéji na odpocinek od bojñ ai do konce války si uvédomili, íe nadesla osudová chvíle — tect anebo nikdy. Obétovali pohodlí, rodinné vztahy a fadili se pod pmpory bojovnikü prbíi dáv-
Zac manifeslují legionáfi Wáclaw
Cháb
Ceskoslqvenská'obec legionáfská svolává na letosni rok po tfetí legionáfe k manifesíacnímu sjezdu do Prahy. Dva sjezdy dosavadní pfekvapily vefejnost pfedevsim pocetnosü. Nase vefejnost, hlavné prazská, zije po léta pod sugescí bulvárniho tisku protihradniho, a jeho informace, opakované po mésice a po léta, se na konec stávají pro ni skoro pravdou. V legionáfskych vécech má tentó tisk po léta jednu pisnicku: legionáfi uz dávno odesli ze své organisace, organisuji se za Radolou Gajdou, za Rudolfem. Medkem, za Antonínem Pavlem, protoze nemají nic spolecného s hradní, socialistickou, polobolsevickou, delegátskou, ulejváckoo a tak dale Obci. Stokrát jsme tyto véci za ta léta ctli v novinách Stfíbrného. Tisickrát v novinách nebozky strany národné demokratické. I agrárni Vecer si casto právé v teto otázce poírpél na informaci nepfesnou, zato vsak stoprocentné pravicovou, nez na demokratickou pravdu. Proto bylo prvním pfekvapením legionáfskych sjezdñ to, jak na staré vojáky nasich revolucnich armad malo púsobilo soustavné zrádcování, vylucování z národa, pomlouváni, upírání samého charakteru revolucního vojáka. Byvaly to pfece kampané, které trvaly po léta. Mély vydatnou podpord v nékolika politickych stranách, které nemohou tuto legionáfskou organisaci ani vidét, snad uz proío, ze jejich vüdcové za války délali jinou politiku, hez nádeník, studení, chalupník nebo femeslnik, ktery vza¡ pusku a sel proti Rakousku. Druh^m neméné silnym dojraem byvá poclivy demokratism tohoto hnuti. Obihá pfece po republice voják, ktery b#val v legiich populárni a jehoz fecníci dnes, jako pfed dvéma a péti lety slibují legionáfñm, pñjdou-li za ním, ze z nich udélá pány republiky. Tentó voják získal v poslednich volbách nékolik desítek tisíe lidí. Malo Jich není. Ale legiónáfü je* mezi nimi sotva sto. Legionáfi nic nedají na geiierálskou politiku, i kdyz Jim ta politika chce slibovat, ze jim dá vsechno, co Jim demokracie nedala: pfedevsim chleba hladovymj Mají rozum. Vidéli diktaturu na Sibifi. Jeji slávu a jeji konec. Poucili se z toho. Jsou demokraty ne proto, ze prostfedí Je demokratické a ze nikdy nic jiného na svété nevidéli. Jsou demokraty právé proto, ze vidéli faáisra dávno pfed tim.
¥!!• m
Pfm*» 1M. énrwemem 199S
mrflimi'^Fm ^
kmiimFmi a werejmé. miázk^
.1 l a f i f i r i l f ftvrtsl • Seiereiei p f e i p l a t ü 3S i i , Isáeetllwí Éísla i i l-BI '
Z obsalu
i
' PerspekíivY a prohfY a g r ó t í í pblffikY Vdclav Kovdf Socialism a Mesfanství Lidmila Koutnikovd Prri vYstorf a k éemu m n e pflvedlY Jindnch Chalupecky Opuitési Kondelici Vdclav Hostiny
Legionáhky sjezd u\ázal velmi jasné, ze veli\á vétsina leponáfü se hlási pod jiné prapory, nez pod jakymi by je rada vidéla nase burzoasie, malomésváci a cást vyso\é byrokracie, z\rát\a vsiehni, \do své úzce osobnt cíle zastiraji praporem V nároánich barvách. Legionáfi masovou úcastí na svém sjezdé áokdzali, ze nezapominají: osvobození národa zpod ciz,tho panství bylo, bys i nemalou, pfece toli\o cásti programu jeiich odboje. T^ezapominaji, ze vidina osvohozené vlasti, za \terou sli znovu do zá\opü, byla vidinou státu spravedlivého sociálné i hospodáfsky. Do\ázdli vsdli vice. Do\ázali, ze, srovnávajíce tentó svüj iáeál s dnesním stavem CSR., jsou odhoSáni zan dale hoMovat az do úplnéko jeho vydobytí. V^Mali se z\rát\a ja\o P ¿ d r demo\ratic\é fronty v CSR. Bylo by tfeba, aby tato manifestace prohudila vsechny der
ProblémY fizeného hospodéísíYÍ JarmsSaw
Coeháñek
Syndikátní organisace. S,tala stí heslem dne. Ústfední svaz prümyslníkü se vyslovil pro syndikalisaci, ústredna obchodních komor prohlásila, íe' komóry stojí na zásadním stanovisku, íe za jistych okolnosti je nutny zásah státu do soukroiného hospodáfství a ministerská rada projednala minuly tyden syndikalisaci mlynü a brynzy. Tyto skutecnosti jsou jenom vysledkem dlúuholetého praktického i teoretíekého úsili zjednat jisty pofádek V kapitalistické vyrobé, dospét k jisté jeji organisaci, zachránít, co se jesté zachránit dá a zjednat také jisté pfedpokiady pro nástup nového hospodáfského rozmachu. Toto úsilí bylo spolecné vyrobcum i délnictvu, tfebaíe ovsem kaídá strana vycháaela zc zcela jinych predpokladü a docházela také k jiny m koncüm. Prümysl chtél mít regulovanou vyrobu a ovsem regulované ceny, chtél se zbavit outsiderü v pfítomnosti i v budoucnosti, chtél dokonale vyuíít uí dnesních vyrobnich zaíízení, kdezto délnictvo vidélo v syndikátech moznost regulovanych raczd, stabilisované pracovni pfíleíitosti, moznost vlivu na chod továren, rozhodování o cisté hospodáfskych otázkách a vliv na tvofení cen. Uí roku 1933 (v fíjnu a v listopádu) otiskl jsem spolu s Jaromírem Hlaváckem v Cinu serii clánkfi, kde jsme navrhovalí zrízení nucenych > syndikátu pro celou hospodáfskou oblast s nucenym zastoupenim délnictva, s delnickymi komorami, s nejvysií hospodáfskou radou v cele a se státni bankou. Naseho návrhu si vsimla odborná literatura (Verunác), ale ve strané sociálnédemokratické nenalezl ohlasu. Rozhodující cinitelé nedosli k jednotnému úsudku, majíce protichüdná mínéní. Je to skoda, nikoliv pro autory, nybrz pro délnické hnutí, které si .nechalo vzít iniciativu a ruky a dnes dodatecné se snazí Zajistit si v syndikátech spolurozhodování
Syndi\át a \anel2ijeme v ovsdusí syndikátu a syndikalisace a proto v kruzích neinformovanych mohou 'vzniknout snadno prílis veliké pfedstavy o cené téchto organisaci a o jejich hospodáfském dosahu. Proto budil ihned uvedeno, íe ^aríel a syndik&t je jtdno a totéz, tfebaíe se íu a tam uíívalo slovo *8yndikát« V uísím smyslu pro oznacení spolecné prodejní kanceláfe kartelu. Uvedomíme-li si totoínost téchto pojmü' a vz|pmeneme-lí houíevnaíého protikartelového aápasu, postfeHneme ihned nebespccí takovéto organisace. Kartel (syndikát) kon' tingentuje vyrobu, urcuje, kdo a kolik smí vyrábét. Rayonuje odbyt, protoze koídému urcí, kde a komu má :prodávat. Stanoví üdbytové podmínky pro obchodníky, urcuje ceny pro spotfebítele a má'Ii rozhodující vliv na vyrobu, je konsument vydán kartelu na pospas a müíe mu vzdorovat jenom tím, íe pfejde ke konsumu zcela jiného zboaí. Kartel zhodnócuje dosavadní vyrobni zafizení, vykupuje své konkurenty, racíonalisuje vyrobu, pietiási vyrobu z jednoho kartelového podniku do druhého, nezdá-li se vyroba v onom podniku dosti rcr.tabilní. a tak dale. Moc kartelu nad vyrobou, odbytera a konsumem zpüsobuje, íe pfi vzestupné tendenci cenové kartel rychle íene ceny nahoru, kdezto pfi ccnovcm pokiesu cen
Si •^ W Pmxm f. mrpma mss .••/.vi
'
¥Si' m
»
físi pt® kiiiigstiti f f e l á i i l a i i f iriUf etwr^ir.-:.; ci CeieraCü pfeipiatMi 35 M, ieüetliwá filsla U rse Z obsahu tifíl naalé monograie 2oaa ¥ kttltiae AmerikY
Bohumil Polan
- BedUch Engels Jmrmslaw Gmiis (K" cíyficátému vyroéi Engelsovy srarti)
Dne 6. srpna 1895 dosel.do Stuttgartu z Londyna lelegram: »penerál vcera vecer v 10.30 klidné zesnul«. 'Z© Yzdélenélio svéta Téraiío slovy oznaraoval Eduard Bernstein Karlu A. M. Pisa Kautekému a ostatním pf átelñm velikou ztrátu, kterou utrpélo mezinárodní délnické hnutí ümrtím jednoho Ano a ne o sodalsmu ze svych nejznamenitéjsích vüdcñ. Nebof »generál« Bohmlav Koutník byl mladsi z obou zakladatelü védeckého socialismu, Bedfich Engels. Jméno Bedficha Engelse je v hisíorii nerozlucne spjato se jménem Marxovym. Déjiny znají malo pfikladñ tak dokonalého pfátelství a spolupráce, jako je dlouholety svazek obou zakladatelü marxismu. CtyVyty\alo se nasim spísovatelüm, ze si malo vstmaji ficet let pracovali tito dva muzové spolu na vytvofení velikého systému kritiky spolecnosti a socíalisoucasnosti, ze se ji vyhybaji, uti\ajtce do hermeticky stické teorie a na ideovém vyzbrojení a politickém uzüvfenych mistnosú svych bytu. Loni na podzim se vedení prvních mezinárodních organisaci délnick* tfídy, Svazu komunistü, I. Internacionály a némecké u\ázalo, ze tyto vyt\y byly ceí^m liché. Ces\oslovensociální demokracie, jez se stala základním kamenem Internacionály druhé. Cíyficet let se denné radili i\y spisovatel zije ve své dobe a se svym národem, nao vsech teoretickych i praktickych, filosofickych, náprosto mu není Ihostejno, \am lod' jeho státu sméfuje rodohospodáfskych i politickych otázkách délnickénebo \am b)) ji ^do chtél zavléci. ^ije velmi intensivne ho hnutí; jejich následovnici mohou byt vdécni náhodé, která Je v emigraci na desetiletí místné rozdése svym lidem a politic\y cítí téméf ta\ ja\o \ulturné. lila, takze byli nuceni si dopisovat a zanechat po sobé korespondenci, která Je nevycerpatelnou stud^yiárodné democratice a ligistic?^^ faSism, jenz hrozil nicí poznání vsech téchto oborü. Je z ni Jasné vidét, Züchvátit ja\o divy pozar veliky \omplex nasich lesu. ze marxistická teorie byla uz pfi svém vzniku dílem . byl odvrácen a utlumen pfedevsim pohotovosti cesko- kolekíivnim nejen v tom sirsim smyslu, ze se v ni zrcadlily zkusenosti osudñ a bojü celych déjinnych f.\ovens\ych spisovatelü, ?(ten nece\ali ja\o v l
Jéza Novotny
? •' '-Z
'•¡rmx® ÍS« m^prna f93S
¥li * 17
I imi pro kiiiinmi Mí ^ veFBjifé oiézky IfclAzI l a i i f irMhf etwrtel m CeltirsCii pfeiplatPfi.SS KC, liiietliwfi i i s ü ifi fiO
2 obsahu Jugoslavieskuiecné¥Ídéiié o Mstoiickfch lomulacích Ántoaia Kopai (Pñvodní dopis) Jaroslav Kratochvíl ' , Ve Splitu 25. éervence 1935. f Zalaanictí debut Buritípova D 35 '>• V nasi republice víme o Jugoslavii jenom to, co '^ ' - Josef,Trager. nám CTK o tamních pomérech povi. Síálého zpravodaje nema v Jugoslavii zádny cesky list. Qcitnou-li se »Tñ drobné posffeliY o Yelkévéci pfece V nasem tisku néjaké zprávy, pak Jsou to jen W Pavel Eisner reporíáze o casovych událosíech nebo komentáfe zpráv ve smyslu oficiálni politiky spojenecké. NaZboznost a bezboznost • kopitalismu -^ proti tomu tisk anglicky a francouzsky má a sodalismu Bohmlav Koutmi •o pomérech svétovy v Jugoslavii áoustavné objektivní infor-
I
Obílm. monopol nám nadélil denmlurované obílí, Méli jsme v té punéose uí denalurovany líh a dena(urovajiy cukr. Nevzpirá se ve vas cit pro pofádek a smysl pro pfirozené véci? Obilní monopol pry znamená organisaci, pokus o fád ve vyrobé. Müzete véfií v úspéch loho fádu, zaéiná-li takhle niéivé a nesmyslné? Mñze Sí socialista pfichvalovat obilní monopol a jeho dílo? Zajisté, socialism nei^i nic jiného, nez velká snaha a touha po organisaci v^roby a spotfeby. Proto ovéem nemohou jeété socialisté souMasit skaédou organisaci vyroby. ¿elezáfsky kartel jest t§ké organisace vyroby a odbytu. Socialisté nemají mak düvodu s touto organisaci souMasit. Cukrovarnicky kartel jest také organisace vyroby. Ale — jak dnes véci vypadají -^ je ío organisace, která nesleduje nic jiného, ne¿ zajiéíéní prospéchu cukrovarü, cukrovarníkü a bank, v jejicM koncernu cukrovary jsou. Obilní monopol zajiéfuje sedláküm slusnou mzdu za^ jejich práci. S tím bylo by mozno souMasit, Ale véc dopada tak, ze prospéch zemédélce jest vykupován neprospéchem ostatních, také malych lidí, také chudákñ. Zbude-U obili z minuté sklizné, bude se denaturovat. Úesky: niéit. Pfi tom jesí nesmírné poéet lidi, ktefí by potfeboüali nékolik kilo dobré éeské mouky. Denaturované obili pro éesky dobytek Dude. Dobrá éeská mouka'— která by mohla bót — pro éeské chudákg nebude. Obilní monopol jest znameni sily agrárni strany. Sociální organisaci vsak neni. Pokud lidé búdou mit hlad, pokud lidé nebudou mít cMéb a mouku, zatím eo dobré éeské obili se denaturnje proto, aby se mpMo dávati jen dobytku, nelze tvdo organisaci povdiovati za sociální. Pokud se obili nebude sit proto, aby lidé se mohli dosyla nqjisti, pokud se na jedné strané bude mluviti ^ ntidürodukci, zatím na strané druhé lidé mnoho véci by potfebovali, ale nemohou je mít,.protoíe netnají si je moznost opatfit, züsiane kazdá organisace organisaci nesociální, organisaci, s kterou se v podstaté socíalistické nemohou smífit. F. Hosiinó.
mace a Jeho zpravodajové si pozorné vsímaji i hnutí oposicního, chodí na opósicní schñze a podobné. Üstavni pfevrat z ledna 1929 byl náfti lícen Jako Jediné vychodisko ze zmatku a politické rózbáranosti V Jugoslavii. Oposice tvrdí, ze stfilení ve skupstiné bylo zaranzováno vojenskou klikou bélehradskou. Nema dnes smyslu se pfít o dúvodeeh vzniku událostl. Vice nás musí zajímat, Jaké skody diktatura natropila a jak mozno iyto následky odklidit. Jihoslovansky král Álexandr padl v fíjnu rukou vrahá v Marseille. Musita byt ucinéna nova opatfeni. Se zménou rezimu se vsude na svéíé méni také politické poméry, zpravidla k lepsímu. Dává se rozsáhlá amnestie, politické svobody. Tehdejsí ministersky pfedseda Jevtic se vsak z historie nicemu nenaucil,, Drzel stary rezim a Jesté se snazil Jej utuzit. Sest leí , nebylo v Jugoslavii svobody tisku, svobody sfiromazd'ováni a svobody slova. Tisk mohl pfináset Jen úfední zprávy a kulturni zprávy, »shromazd'ovat« se mohli jenom dva lidé. Jihoslovansky lid mél vzdy velky zájem o. otázky politické. Nemohl-li o politickych vécech mli?vit ani éist a nemohl-li se shromaád'dyat, hledal' náhradu. Shromazd'oval se hromadné v kostelích, na poutich a na procesích. Nazyvají-li dnes Srbové Precany (smysl tohoto slova dale vyloáím) klérikály, nemají pravdu. Dnes za zménénych poméru zejí chrámy prázdnotou. Nástrojem Jevticova rezimu byl volební zákon, kter^ zavedl vefejné volební pravo, libovMi v pfipoústéni kandidátek a moznost, ze nékde platilo 3000 hlasü vice nez Jinde 15.000 hlasú. S tímto voíebním fádem se slo do voleb dne 5Í kvétna letosñího roku. Jevtic ovsem dostal vétsinu, ale dlouho se neudrzel. Voleb se sice nemoMí zúcastnit soclalist|^ a Jesté jiné strany, ale oposice pfece Jen musila b^ti pfipusténa. Pfes to, ze nebylo pfíznivych podmínek pro agitaci, nebof nedávno z internace propusténí oposicníci se Jesté nemoMi dobfe rozhlédnout, pfes to, ze nebylo mozno agitovat v tisku a na schüzích, oposicni kandidátka dostala 1,100.000 hlasü. Tó pfi poctu volicü (v Jugoslavii ieny nemají dosud volebniho prava) vseobecné pfekvapilo. Tim vice, ze se voliío vefejné a bylo tudí2 potfebi kuráze pfihlásit se k oposici. Zdéáení zpñsobilo, ze se pro oposici vyslovilo 300.000 Srbá (sedlákñ). "
WPraxe
S9. mrpma
193S
¥11 ^m
^^^ Iisi pr@ kulias'Bil a v®fejné oiázky IfCbAzi l a i i f irpbf Ctirtel 9 CelrreCii pfeJplatii 31 U, jeiietlifá fifsla MC rso f
.
.
;.
Z. obsahu
Imperialism ¥ kapesním''vYdání ...5 Búhuslav Koutník I r i s e stylu a Tyrazu v íiiidb^ .„ PaufA. Pisk Lod b e z k a p i t á n a Auna Behdovd X.
GmndoTa monografie o E. f, ErbenoYi Ludvík
Tálenícek
Hospodáíslví ¥ diklataréch •
'
FramtSiek
Faiir
Mohlo by se fíci, ze se diktaturám dafi vic politika nez hospodárstvi a demokraciím vice hospodáfství nez politika, ale neúprosná morálka obcanská zádá, abychom véfili v politickou i hospodáfskou úspésnost toho rezimu, pro ktery jsme se rozhodli. Demokracie je tedy úspésnou cestou politiky i hospodáfství, diktatura vede k politickému i hospodáf skému úpadku. Je to jasné a rozdéluje to svét na dobry a zly, ale pro nás socialisty ÍÓ není tak jednoduché. Je ovsem tézko fíci, jak má Socialista myslit o téchto vécech. Nezachová se ani socialistüm, coz Je právé ta pptiz. Je dnes tolik motivü a ohledú, které mají vliv na posuzováni správnosti socialistíckého fnyslení a tak malo dohody o základních principech socialismu, ze je opravdu nevdécné pfihlásit se k socialismu. Pfijímaje toto risiko, aie pfi tom ochoten ustoupit moudrosti a zkusenosti lidí V téch vécech lepe. zpravenych, soudil bych, < ze vychodiskem a zásadou socialisty je Socia'lism, nikoli néco jiného, tedy ani antithese diktatura ci demokracie. Socialista nemusí véfit, ze je politická i hospodáfská úspésnqst inherentní demokracií a ze diktatura znaínená vsestranny úpadek nebo naopak. Socialista je tfetí V teto hfe: jeho problematikou není politická ústava, nybrz spolecenská; nikoli státoprávní zfizeni, nybrí reální slozeni spolecnosti. S tohoto hlediska není jeho antithesí protiklad demokracie a "diktatury, nybrz kapitalismu a socialismu.
V pfedchozích ctrnácti dnech kromé otázky habeéské vénována byla vétsí pozornosi sjezdu Komunistícké internacionály v Moskvé a otázce drahoty zivotních potreb. Reci, které byly pronáseny nedávno na sjezdu V Moskvé, z nichz vysvltá urcity obrat V poméru k socialistickym stranám, k demokracii a národnostním mensinám, nebyly nijak jasné. Dialektika — at' chténá ci osvojená — zatemñovala pravy smysl projevü, na jejichz jasnosti zálezelo, na pfíklad projevu Dimitrovova. Ponévadz nikdo nepfelozil feci do jazyka vsem, a zejména délníküm srozumitelného, jsme nuceni spokojit se celkovym dojmem z pfeóienych projevü. A tentó dojem je: není valného rozdílu mezi jednotnou frontou a lidovou frontón, které mají byti prostfedkem k sjednoceni délníku pod komandem komunistü. I kdyz by bylo nerozumné zváti komunisty hned do vlády, Mnebo od nich ocekávat ustup Reální spolecenskou ústavou je dnes kapido vlády, jisto je, ze obrat v nazírání na situaci nastati musí. Püjde nyni o to, jak se talism; teprve V druhé fadé se tato spolecné projeví. Jiz dnes je vidét, ze socialisté za- ¿fízení rozchází v diktaturu, Qbecné nazyvaujmou stanoviskp vyckávaci. Poskytnou ko- -nou (s jakousi licencí) fasismem, né'bo v burmunistüm cas, aby svym vplicüm vylozili, co zoasni demokracií. Protoze krise a. dosavadní vedlo Komunistickou internacionálu k zméné deprese je poruchou reální spolecenské ústanázorü a jak oni si pfedstavuji dalsi postup vy, trpí oba rezimy stejnymi potízemi, které u nás.jBudou 'pfezirat doznivajici manévry, mohou místní podmínky zvétsovat a to nezákteré by mély lid másti a vyckají, jak komu- visie na lOTmé rezimu. Pfi tomto,chorobném zákla
'!^ WPFase « . sáfí
mSS
¥11-ÍB
Imi ps"^ kali&srBtl m wefejsié oiáasky ffelAif/lafdf i f i l f UMÍÍ'ÍÚ -- Sslei-eéMí pfeáplatii 35 tt, ¡siiitiiwi iisla i f rse ' Z obsahu
Cesta Hendrika d© Man» k lío'véniu refonniamu
BohaÜ a chmdl v politice Meñki román ffidni bol w zemédéktvi
Jaroslav Cechdéek Bohuslav Koutnik Karel Skdba Frantisek Fajfr
Prohlásil-li jeden agrárni pfedák po volbách, ze fasisty pfehnojili, zdá se, ze tentó klasicki} vyrok platí tím spíse o henleinovclch, ktefí mohou agrárníküm dékovat za ío, ze se mohli zúcastnit volebniho boje a dostat svoje záslupce do snémoven. Roku 1933 byl schválen zákon o rozpousténi politickych stran, ktery je namífen proti stranám protidemokratickym a protistátním. Proti •^enleinovcüm se ho nepouzilo, ac bylo obecné ^:námo, íe tato strana pfevzala pfíslmníky roz' pusténé strany hakenkreuzlerské a zastavené ' némeckonacionální. Rikám-li, ze zákona nebylo pouzito, neslevuji niceho se stañoviska, ze tentó zákon nemél byti vübec vydán, ponévadz umoiñuje libovüli a visí jako Damoklüv meé i nad stranami, které jej odhlasovaly. Konstatuji prosté skutecny stav. Agrárni strana, která hieda neustále nové kombinace pro rüzné pfílezitosti a nechává si nékolik zelizek u ohni, si patrné neuvédomuje, ze svym posiupem dopustila se neloyality vüci ostatním stranám koalicním a vydala stát vnitfnimu neklidu, ktery 'bude miti ohlas i V zahranicí. Henlein, jak známo, svolal veliky tábor lidu do Boru u Ceské Lipy, kde hrozil zostfenim oposice, a aby své hrozbé dodal váhy, pozval nsskoñémecké dopisovatele z Prahy do severnich .Cech, kde jim chce ukazovat bidu ve znémceném územi. Nelze fíci, ze by ve znémceném územi bídy nebylo. Bída tam-je, ale trpí ji Némci i Cesi. Ridaopsem není jenom zjev severocesky. Je « nás, w krajích cisté cesk^ch i slovemkych a
Kultumi spolupráce se SovétY Wáeiaw Bélsmunek
'
Konecné to bylo vefejné povédéno i se sovétské strany: ze éesky jazzband v hotelu Metropol nijak nedostacuje, aby dal sovétskému posluehaéi pfedstavu o ceskoslovenské hudbé. Platí .to zároveñ o vsech ostatních oborech kulturni práce. Ve 190. cisle Izvéstiji si udéla! m'alou pfehlidku tohoto Dmitrij Bucharcev, ktery procestovai naái republiku od západoceskych lázni az po Vysoké Tatty a vSude se pf esvédcil o nejzivéjSim zájmu nasich lidi o Sovétsky svaz. Na teto oeste také nabyl pouceni o potfebé seznámit sovétské národy s bohatou a zajimavou kultufoü Ceskoslovenska, s jeho literaturou, starobylym uménim, architekturou a malífstvim. Mélo by pry dojít k organisaci vyménnych zájezdü divadel-^ nich a hudebnich. Déjepisci by naSli práci v prazskych historickych a literárnich archivech. Nesmí se pry zapominat, ze Praha zaujímá vyzriamné misto v déjináeh ruské komunistícké strany. V praáskych archivech je spousta materiálu, ktery by mohl byti historiküm ruské re-' voluce uzitecny. Bucharcey nzavirá svou staf deyisou: zesilit, upevnit a systematicky rúzvíjet intelektuálni svazek s Ceskoslovenskem! Zatím co tato stfedoevropská zemé se snazi poznat SSSR po vSech stránkách, Rusové a ostatni sovétské národy vedi o Geskoslovensku velmi raálo. Dosud v§ak na to byly vyslovovány stesky á stiánosti toíiko & ceské strany, kde se pfes t o i dáie snazí prohloubit kulturni styky se Sovéty. Ve stejné dobé jako élánek izvéstiji a proto nezávisle na ném vyslovii Josef Jíópta v úvodníku Lidovych novin pfáni, aby kulturni vybor naM snémovny se jednou zacal zajímat o kulturni styky se Sovétskym svazem, které jsou stále jeSté v údobi improvisace nebo pouli:^ch plánú a bez nichz dlio politického a hospodáfského , sbüáeni bude neúplné! Tyz den jsem V Právu lidu poukázal, jak jsme z kulturni ustraSenosti ietos propásii moznost uvidéti v Praze Vachtangovovo divadlo a zahodili pfileáitost ukázat vyménou v SSSR éesky herecky soubor. Zároveñ jseni poukázal na pasivnost kulturni bilance na strané sovétské. V programu sovétského
ZS. san 1935
'eiereCii píeiplateé 35 U, Itieetliwfi Cisla i£ l'SO
ffclázi l a i i f i r e l f Mmi:
Z obsahu Éizené ci plánoviié hospodáfství? "*
Prazsky festival Mirkm
Ocadlik
Zdenek Fisrlingef
f Zóvér Koptovy legionáfské trilogle
Prazsky festival Mezinárodní spolecnosti pro soudobou hudbu se tedy zdafil, ackoliv
Bohumil Polan byl V svém organisacním údobi sabotován jako máloktery z podniku tohoto druhu. Jeho
Mezmárodní stadeníské sfeady Eñse filosofie
byla doopravdy zamotána, nejen záMiroslav Bidias historie sahem Karlovych Varü, kde püvodné mél byt
Lidmila
Koutnikovd
Dva rüzné svéty. Ministr sociálni péce inz. llecas mél V sociálnépolitic\ém, vyboru poslanecké snémovny vy\lad 0 hospodárské k^isi a nezaméstnanosti. Ces\oslovens\o, re\l, má jen 70% vyroby proti ro\u 1928. Koncem srpna 193S jsme méli 556.000 neumísténych uchazecü o práci. Ani zaméstnanym se nevede dohre. Podle statisti\ Ústrední sociální pojútovny je v prvních tfech mzdovych tñdách, to je se mzdou nejvyse 14 Kc denné, pres 5 3 % vsech pojisténcíX. Ro\u 1930 bylo V nejvyssích trech tñdách 24% pojisténcü, v roce 1935 jen 14% pojisténcü. Proti ro\u 1929 pol^lesly mzdy v roce 1934 prümérné o 18%. V roce 1934 ubylo na mzdách zawistnancá proti ro\u 1929 pét a pul miliardy Kc. Ministerstvo sociální péce se snazilo tentó po\les zastavit vydáním nañzení o nevypovéditelnosti \ole\tivnich smluv, narízení, í'imz se omezuje strojová vyroba ve s\láfství a nahrazuje se prací rucní. 'hlañzením, ze bez svolent úfadü nesmí byti podni\ zastaven, hylo ochránéno pred propusténím 29.000 zaméstnancü. Je potfeba rozmnozit moznost vydél\u vefejnymi investicními pracemi, \teré j,^ou naléhavé a byly b^i rentahilní a podporou stavehního ruchu. J^utnost z\rácení vyplyvá primo z technic\ého rozvoje a nahrazování lids\é práce stroji. Zanéstnavatelé by méli potinné hlásit uprázdnéná ci nova mista 1 pfijmouti pn\ázané sily. Cifry o po\lesu düchodü a v düsledku toho, \onsumu: Spotfeba tukü pol^lesla téméf o 20%, piva rovnéz, cu\ru o 10%, uhlí otojjného o 19%, zápale\ 0 38%, vynos dáv\y ze zábav o 25%. Jen zvysení ceny chicha znamená u ctyfclenné rodiny rocné zdrazení o 150 Kc. T^ecasüv vyl^ad byl dolozen ctsly, \terá se ni\do nepo\usil vyvrátit. Lidé se mají spatné, opa\oval, je tfeba jim ' dáti práci a vydéle\, aby mohli \upovat. yiepodnikají-li souhomnici, musí podnií(at vefejné svaz\y. V te'ze dobé, \dy Tuecas burcoval parlament, bylo otisténo '"memorándum universitního profesora a guvernéra J^árodní han'ky dra Englise, \teré dal Ietos v \vétnu pfeásedovi vlády, 1 V «efiz vládé radí, ja\ sí má v budoucnosti pocínat. Englis se doty\á téméf vsech vec% o nichz -mluvil Tuecas; je vsa\ vel\y rozdil v tom, ja\ on na jdéci pohlízí. Pfedevsim vial vel\é státni dluhy a diví.se. ja\ mohlo dojíti \ odciñovaní^ sráze\ z platü, \dyz deflace (zhodnocování zlata •—• íieneaj se neodcinila. Soudi, ze úvér je f>nf)ustny jen na zbrojeni a investice, jez musí byti plné rentahilní, to je ta\ové, které pfinásejí vlastní úhradu. Ac se hrozí novych neuhrazenych vydajü, naznacuje, ze bude nékde tfeba novych sanad
festival konán, a jimiz byl sest tydnü pfed udanym termínem odfeknut, alé , i zásahy prazskymi, které také zpüsobily jedno odfeknutí. Akta tohoto festivalu nebudou asi úplná, protoze vétsinou rozhodující jednáni byla ústní intervencí, takze z nich se sotva sezná, kde vézela hlavni prazská sabotázní sila. Alois Haba, jehoz organisaéní schopnost a osobnostní prüraznost festivalem triumfovala, je takovy fanatik budoucnosti, z e m u nestojí za to, aby se ohlízel do minulosti a aby upozornil na to, kde véci vázly. Domnívá se optimistickyv. ze falesní proroci, ktefí prorokovali pfazskému festivalu fiasko, si po druhé dají pozor, a tésí se jen z vysledku, jímz se pfed cizinou nej dokonalej i répresentovala skladatelsky i reprodukcné nase hudba, Praha i stát.' Festival mél tedy vsestranny úspéch k úzasu nejen mnoha pfítomnych cizincú, ale i nás — n e j e n skeptikü, ale i nejvétsích optimistü., Znanaenal opravdovy konsensus modernich ceskych lidí. Poznalo se to na obecenstvu, v némz se ukázala evropsfcá elita, která po stránce vnímavosti, gentlemanstvi a kázné nema sobé rovného. Letosni festival byl tfiñácty pódnik tohoto druhu. Spolecnost, jez jej pofádá, vznikla V dobé nejvétsi touhy po modernfch uméleckych vybojích. Bylo to po válce a podnét vy§el od skladatelü vídeñskych, vychovanych Schónbergem a Schrekerem. Ofganisacné byl V celo spolecnosti postaven Anglican, profesor musikologíe na cambridgeské université fedvard Dent, autor pronikavych síudii z údobi, V némz vyrüstal a rostí veliky a vrcholny typ klasické hudby. Dent byl a je i vysloveny hudcbni pedagog, teoretik, jenz vychoval fadu pozoruhodnych anglickych hudébních talentü skladatel-
mm m. fíina
m3S
¥M-2f
reiMf pfeiplalei 31 U, Jeiietilfi iisla m rse
• Spolecnost národü ' a'¥efeiné minéni
' ' Z ©bsahu Poucem ¥cas o Masarykovi Bfetislav Mencdk Gusiaw miatmr - ' .^ Habéis zemé obvméná z barbarsM VelikoBt historickycli bkamzikü ize zjistit teprve 6a'm Artus Cemik sovym ©(tetupem. A tak by snad toylo pfecl6asiio tvrdit, ze jsme prozívali v Zenevé Mstorické chvíle v téch. %ttBká emigranfta se vraci daech, kdy se rozhodovalo o postupu Spolefinoatl národü. Marie Svarcovd v konfliktu italsko-habeáském. Maáaá, ze byly historiCtéjáí, neí sami dmes tuáíme, moMá, 2e z nich nic, hi£vot a dilo Martina Andersena Nexo storického nev22aikne. 2ádnym zpüsobem to vSak nebyly váední. Spoleónost národü ukázala svou é^istenr Vojtech Skaldkchvíle 6ní schopnost a svou uateénost právé v dobé, ¿dy se Válka V Habesi. Jiz delsi dobu dopravovala Italie Suezs\ym prúplavem^ do svych africkych \olonií Somalska a Erytreie vojsko, válecny material a zásoby potravin. Konfliktem u Vd-Ualu, kde hranice nejsou presné vymezeny, zabyval se rozhodcí vybor; \dyz zjistil, ze vina byla na obou stranách. rmla lulie nové düvody. Véci se zabyvala Rada Spolecnosti národü a pa\ plenum Spolecnosti. Dne 2. fijna promluvil Mussolini v Rimé do rozhlastí reí. která nenechávala ni\oho na pochyhách, ze je to vyzva \ vál^ ce. S\utecné u\é dne 3. fijna nastoupila italská vojsko. ctyfmi proudy pochod do Habese. ^ Italie i Habes jsou cleny Spolecnosti národü. Hahes, k^erá fcemá armády ani dobfe vycvicené, ani nálezité vyzbrojené, ~vtikala se od pocátku pod ochranu Spolecnosti národü. Jelikoz^ pfi takové ochrané hraje nejdülezitéjsi otázku, kdo je útocníkem, stáhla Hahes svoje vojs\o 30 ^rn od hranic. Tu pak,^ dojde'li ke srázkám, je hned hezpecné zjevno, kdo zacal útocit. Ostatné Italie jiz se ani nesnazila, aspoñ materiálné. útok popírat. Vyslala nad Aduu eskadru bombardovacich letüdel, jimz velel zet Mussoliniho, a byli v nich také oba jeho synové jako letci. Válka Italie s Hahesí má nezvy\ly ráz. Bez formálniho vy pvvézeni války a pferuseni diplomatickych stykü pociná nepráteluvi. Zvlástnost je ta\é v tom, ze Anglie, \terá má zájmy V Africe i ve Stfedozemnim mori, je naprosto podrohné informovéna o síle válecnych opatfeni italskych. Vojski i material projizdéla Suezskym prüplavem, jeito jinak by musela objizdét celou Afriku. Anglie má ve Spolecnosti suezského prüplavu vMinu a\cii. Spolecnost vybirá za prüjezd poplate\ z hlavy (z cestujictho) i z dopravovaného zbozí. íádni vy zvédaci V zádné válce nezjisti lepe stav nepfátelské armády^ .n\o^ zVtzenci Spolecnosti suezského prüplavu. S tim souvisi neáávná zpráva, ze se ztratily ave italské divise. Jialodény ^yly V Janové a neprojely ani Gibraltarem, ani Suezem. Uká' «alo se, ze byíy, t;yIodény v Trtjjoís^u. Otázkou je pyní. co podni\ne Spolecnost národü. Cíe' nové Spolecnosti národü. mezi nimiz vznikne spor, nesméfi íe k valce uchyliti dríve, dokud nepredlozili véc hud' fizeni rczhodcimu nebo Radé \ pfezkoumání — a nez uplynou tri Víésice od rozsudku rozhodckh nebo od chvíle, k^y Rada ukoncila svá setfent a vydala doporucení, tykajici se feseni sporu. 16. Úlánek Ümluvy o Spolecnosti národü pak stanoví, ze uchylt'U se clensky stát k válce, aniz pfedtim odevzdal spor
vübec poohybovalo, ie pfeáije nynéjáí komplikovanou mezinároctoí situaci. Bez pfemrlStésaého c^timismu lze dnes ríci, ¿e ji pfezije a ze vyjde dobre z teto veliké zkouÉiky. »Co mne nezabije, to ¡ame posili«, tata Nietz** scheova slova se právé dnes osvédéuji na tonevské mezinárodní instituci. Po velkych pqrááíkách, Jeá utrpéia Spoleénost národü za svého dosavaidniho trvání — jmentsjme jen nezdar odzbrojovací konference, naprosté fi' asko konference hospodárské, projev bezmoci v konfiiktu eínsko-Japonském — zdá, se, ze to, co mélo b:^t iwsiední rajnou, naopak vzkfísilo k nové energii iimdleny organism Spoleénosti.
Ale jak vübec mohlo dojít k situaci, v ní2 bylo-poehy,-j bováno o existenci Spoleénosti národü? Jisté pfiedevSun proto, áe Spoleénost sama podceñovala své áivotnl sily, nesnaaia se probojovat si své mezinárodní misto, :spokojovala se éasto úlohou >toho, jeji políékujI«. Jeji pakt jí dává velmi Siroká prava a érní z Mezinárodníiio úfadü práce pouh^ jeji anex; srovnejme vSak, co udélal. zé svého úfadu Albert Thomas, jeji bylo vSude vidét a slySet, jená váude osobné zasaJioval, a jak slabé a chab^ vedie ného vypadal organism, j^iá mél by-t ústíedíim a duSí mezinárodního politického 2ivota po válce. Sjr Eric Drummond, prvni generální sekretáf Spoleénosti; byl yfbonxf organisátor a bez jakjchkoll pf©dbé¿n^c!U vzorü stvoíil V 2enevé úíQdnl aparát, jediny svého dxuhu. Ale ohybéla mu prübojnost politická a jeho kon-j cepcí bylo vyfizovat pokud moíno vsechny nepííjeinné otázky toez Spole&K^tl. Jen tak moMy véci dqspét aS, tak dajeko. áé se uvaáovalo o direktoiriu étyf západnícli velmocí, které by müno 2enevu bylo rozhodovalo o o8udu .avéta. Mezinárodní ufad práce áárlivé 'brápií* svou, kompetenci a hledél ji, pokud moáno, rozáifovat; Spo'^, leénost národü pasivné pfihMela k tomu, jak Jednou, Rim, po druhé Berlüi, Londyn nebo Pafíá jednají pfes jeji hlavu o vécech, o aichá méla jednat vyhradnf onat NecMéli byehom nic fíci proti byrokratickém.u apa-. rátu Spoleénosti; kdo jej vidí fxmgovat ablízka, pozoruje, 4e mu Sir Bric vdechl nejlepSí tradice e,nglického Civil Service. Üfedníci Spoleénosti národü jsou znamenité placeni, ale taiké znamenlté pracuji; na.se vysoká byrokracie nesaese s niimi srovnání ani co do Kiialostí. a roííhledu, ani co do v^konnosti. Ale to, co m.Slo byt jen. prostfedkem, stalo se v álenevé úéelem. Cely duch Spoleénosti se zbyrokratisoval nmohem dfíve, neali se kdo moM nadit u tak mladého organismu. S éisíé.bj'-
WPrage
^S.
fíina
WSS^22
mSS
iisi ^Fm--iímiimFmi fieliázi l a l i t druhf etirtel m CeleroCü píeiplataé 35 Hí. ieinstiiwí efsla M t59 Z obsahu
Éecií pacifisté
,,'' ' Frantisek Fajfr
Socialisté a YelkosialkY • Kan! M&wf
Mésta, rikalo se nám ve skolách, byla Jiz znémcena, avsak venkov, malé, chüdé chaPetr Denk loupky ceské si udrzely nejen 'zvyky svych •odpora vfvozu nebo investice? ' predkü, ale i Jazyk; cesky národ vlastné vysel Zdenek Fierlinger z venkova. Vskutku také nejen ceská fec a mrav, ale i Pravda o bou proti Tallchovi gesta rukou a chüze ták casto prozrazuje nás Auna Bendová selsky püvod. Podivejme se na diplómaty. Co to dalo práce, nez se mnozi pánové naucili Jak se slusi a patfí »chodit po parketách«! Jestlize jsme celli Lockartúv Üstup ze slávy, znovu si Eurá na chudé! Kqncem ro^u, 192.4 hyl vyhlásen ta\ pripomináme, j a k jsme tézce zacínali, Jak zvany restri\cní zá\on, podle néhoz bylo propusténo nám vrzaly boty a Jak Jsme se hojné potili, deset procent vefejnych zaméstnancü s odhytnym nebokdyz Jsme se méli setkat s nasi starou rodovou slechtou: délej co délej, pofád jsme byli, treba s penst. Slo vétsinou o mladsi za'(ne,stnance, takze od' hytné.ani pense nebyly vyso\é Aby vsa\ tito zamest- jiz obyvatelé naést, syny podélkárü, tézce prananci pñlis nezhohath, posta-ral se ^ 17 a 18 o \rácenicujicích na láirech slechticú. pmsi. Ten\rát ovsem vedlejsí prvjem nebo druhou pensi Jsme z vétsí miíry sedláci a j e pfirozeno, ze * méli jenom vyssí zamhinancí, tcí\ze v zá\oné se stano-také se k pude priklánime. Vidéli jste viée záVilo, ze pense se krátí teprve, kdyz jiny vydélecny pfv riti tváf Prazana, nez kdyz vám müze fíci, ze Jem pfeyysoval trojnásobek. poslednich a\tivnich pozit\umá tady kus zahrádky? Celou knihu o ctverci P aspan polovina odpocivnych pozit\ü musila züstat. püdy napsal Karel Capek, a zé Je to mésfan a Ha tyto mladé pensiszy si vzpomnél Zü\on cislo 204 Jaky! , ' z ro\u 1932 a vzal jim penst tfeba celou, pfevysoval-li Vedeni také hlasem starého ceského pudú jiny vydélecny pfijem 36 000 Kc rocné. Vládní nafize- brali si zbytkové statky v pozemkové reformé ni z ro\u 1933 pa\ sniiilo hrantct vydélecného pfijmu i nasi socialisté, záci ucení vyslého z m.ést, vüdna 24.000 Kc rocné, ta\ze restnngovani pensisié vy cové proletariátu. (Ostatné dávno jiz není mizeli. pravda, ze proletariát Je J e n v méstéch, dnesCelé úsporné nafizeni z ro\a 1933 chtélo postihnout ka Je ho právé na venkové vétsina,, lidi nezavydélecny pfijem. Jahjnile mél né\do pfes 6300 Kc méstnanych, ktefí neifaají, kam hlavu slozit!) ''ocvi a druhj manzel rovnéz. jiz se héfe obéma 40 Vedeni starym ceskym, a fekl bych prananebo 50% cinovného. To znamená u stfedos\olá\a cionálním pudem, zakupováli se a 'zakupují i (ucitele) V Praze 2.400 Kc rocné. Sráz\y jsou dnes ta-vüdci, nácelníci i podnácelníci socialistictí na kové. ze u ucitele s hruhym platem 1.750 Kc mésicné•ceské ci slovenské püdé. Nebylo a iféní tfeba, pfipadá 499 Kc (slovy ctyfistadevadesátdevét) na aby vsecko pohltila jen partaj agrárni nebo lidová! Vsecko má byt podle politického klíce,, Syli zavedeni: úfednicti a>prafesorsti aspiranti a ucihosi, nejen mista v úfadech a v Hypotecní Jlstí praktikanti. s platem; 27.0 az 660 Kc mésicné. bance! Podle spravedlnosti, pánové, abychom: Tento^^í|t dostanou vsa]{.a¿po£át\em pátého mésice; züsíali dobrym! pfáteli! 'n mésice pracuji zadarma a za. ctvrty mésic se plati Neprohlízeli jsme zádné archy na Státním pozadu. Po patnácti mésicích zvysuje se pfidavek o 420pozemkovém úfadé, nelezli jsíne do áádnych "z 900 Kc mésicné. Stane4i se aspirant ce\atelem, do' knih majetkovych, presto vífaé, ze pocet zbyt^flne ajuturum, \teré ciní v prvé polovine ce\atehké kovych statkü, které byly pijciéleny cleáüm so^ohy 10.200 ai 17.400 Kc rocné. v druhé polovine cialistickych stran, nebyl ti^..TOiiimální. Néí í-400 4117.400 Kc. ; ktefi snád zkrachovali,_.,iimwii celkem snad
DétskY rozMas v Sovétském svazu
WPrmxm F» Hmimpaém
Í99e
ffctiázf latif^ i r i b f í t f r t e l ® Selerefiíi pfeipiateé 35'16, jeiüfliwí Cisla I i l'SI Z obsahu
Z emigraniské poesie
' •
• A. M. Pisa Dvé knihy Egona Hostov'ského Bohumil "Polan ravda o boji proti Talichovi
reformu :a¥íiicketi 5 studia Jan
Hfai ánelr
Ponevadí vsechny ankety profesorskych sboru právnickych fakult o reformé právnickych studií nevedly k cíli,. vypracovalo ministerstvo skolství referentsky návrh zákona, ktery jií Ocadlik — Isa Krejcí — Bendová rozeslalo k pfipomínkám. ¥tméiia Vfchodm a Západu Hlavni zásady navrhované reformy jsou tyto: historické Jindfich Honzl studium zkrátilo by se ze tfi semestrü na dva. Církevní pravo, které je dosud samostatnym a zkusebním pfedmétem, zafadilo by se jako soucást do studia historickoprávního, Jcam patfí. Novym povinnym predmétem by byl úvod do studia ved právních jako metodika právní hospodáfská. Mezinárodní pravo K re}{onstru\ci vlády. Úmrti pfedsedy poslanec\é by bylo povinnym a zkusebním pfedmétem. mémovny Bradáce postavilo politické strany pfed otázDosavadní systém tfí státnich zkousek by zñstal. K provo' ku, \do bude jeho nástupcem. Agrárnici prosté prohlázování advokacie by stacily tyto zkousky a nebylo by tfeba sili, ze podle néjakého k}xce je to jejich 'drzava a hledali doktorátu. \andidáta. V tisku se jich vyrojila cela fada. Pojednou vsakbylavefejnost pfekvapena usnesenim pfedsednictva Od základu by se zménily pfedpisy pro nabytí doktorátu agrárni strany, podle néhoz bylo jednomyslné usneseno, práv. Mimo slozeni vsech státnich zkousek vyzadovala by se ahy na pfedsedu poslanecké snémovny byl k<^ndidován disertacní práce a zkouska z právní filosofie a jednoho pfed' dosavadni pfedseda vlády Malypetr (ktery jiz byl pfed' métu, ktery by volil kandidát. Rigorosa by odpadla a doktorát sedou snémovny), a aby ostatnim k'^o^'^íf^^'^ stranám byl by hodností védeckou. bylo sdéleno. ze pfedsednictvo navrhuje presidentoví Takto navrhovaná reforma není nikterak radikáiní. Nepfiknpuhliky, ahy pfedsedou vlády jrhenoval dosavadního hlízí se k novym velkym úsekñm právním, které by jako ministra zemédéktuí dra Hodzu a ministrem zemédéh povinné pfedméty mély byti zavedeny. Na pfíklad pravo prastvi dra Zadinu. covni, státnézaméstnanecké, pojisCovací, prava imateriální (autorské, známkové a patentní). K usneseni agrárnikü doslo ve stfédu dopoledne a S reformou právnického studia raéia by se reformovat také odpoledne napsal nár.'Soc. Telegraf: Hodza pfedsedou stfední skola, která ke studiu na vysoké skole pfipravuje. vlády, Malypetr pfedsedou snémovny a Zadina mi' nistrem zemédélstvi. To hylo v titulcich a cinilo to Také pfístup ke studiu na vysokych skolách by mél byt r e formován. V nékolika státech je mozno, aby za fádného podojem, ze ministfi byli jiz presidentem republiky jmesluchace vysoké skoly byla pfipusténa osoba, která sice nema nováni. Ve zprávé vsak se mluuilo jen o usneseni pfedmaturity, ale védeckymi .pracemi müze prokázat, íe muze, sé sednictva agrárni strany. Zpruvw pfinesl pak i ostatni zdarem sledovat pfednásky. ^i¿k a t^ké rozhlas. Návrh nevyvolal dosud valné diskuse. Jak se dalo ocekávat, Ve ctvrtek ^^ ohradily proti zpüsobu, jak agrárnici postupovali. nékteré k<^a.licm. listy,' prohlásily, ze véc raá'li byti zrusen pfedmét, ktery se zkousí a jsou s ním spojeny taxy, vystoupili jiz profesofi, ktefí mají podíl, na téchto nela byti pfedem sjednána s ostatnimi k^alicními stra'Wmí a pak teprve sd^élen návrh presidentü republiky- taxách, proti zrusení církevního prava jako zkusebního pfedPostup ag-rá'íniku hyl netakticky a zpüsohil také od' métu. Prof. dr Turecek z Karlovy umVersity uvádél v Národni yad, k^ery hy hyl jinak f"ít7'w nenastal. Üstavnim politice ze dne 27. fijna, ze v úmluvé s Vatikánem se nase cinitelem, ktery jediné je povolán k tomu, aby jmeru)vláda zavázala, ze se pficiní, ze co nejdfíve pfizpusobí zákony. val a propouhél, ministr y, je president republiky. Tentó cinitel mél' hyir'-tirvni informován o zamyslené re^dw- republiky modu vivendi (Turecek fíká konkordátem). Uvádí' dale, ze úmluvy mají byti zachovávány a ze je na poyázenou, struí{ci vlády. '\ I ?(dyz v dobé, k^^y tyto fádky píseme, jmenováci ze prvym krokem zákonodárcovym na smluvním poli konkordátu má byti odstranéní oboru církevního prava na es. právdekrety vydány nebyly. nepochyhujeme o tom. ie na ^•avrzích nehude niceho ménéno. Agrárnici hudou: ppj nickfch fakultách.
-•Fax0 SS^ limi&paém
t93S
I f c l i z i l a i d f i r i l f etirtel 9 Celereeií pfeiplatiá 35 M, iedietlifA Cfsla 86 l°5S Z obsahu Lev N i k o l a j e v i c Tolstol Vdclav Cháb
Luéwik
JeStl
Letosni Tyden némecké knihy, pofádany ve velkéra méfítku v celém Némecku od 27. fijna do 3. 11.stopadu, byl pofádán hlaviié proto, aby byl zastaven velky pokles némecké knizní produkce, patrny hlavMarie Majerová né za posledni dva roky. K tomuto Tydnu némecké knihy byl vydán plakát, na némz je vyobrazena kniPro¿ s o c i a l i s m z á d á i e d n o i n o u s k o i u Milo Koldf ha a mee, jakoz i nápis: Kníha je meé ducha, aby bylo dosazeno co mozná nejvétsího propa^acního úciíjku. Situace némecké knizní produkce se rok od roku Zména ve vládé byla provedena tak, jak horsí a proto byl knizní obchod pojat do zákona o ¡sme pfedvídali. Netakticky a netaktní postup físské kulturni komofe, ktery obsahuje mnozstvi naagrárnikü zavinil jen zdrzení ve jmenováni rízení, jimiz má byt pomozeno pokleslé knizní ,propfedsedy vlády o tyden a ministra zemédélstvi dukci jak na vnitfním trhu, tak i na írzích zahranlco dva tydny. Dostali lekci z koaliéni loyality a ních. Jednim z nejznáméjsich téchto opatfeni je pfislusného respekiování ústavniho cinitelé. nafizeni o tom, ze se cizi literatura a casopisy nePfedseda vlády dr. Hodza nezahajoval pod- .sméjí vysíavovati ve vykladnich skfíních a ze sraéjí zimní zasedáni snémoven obvyklym proje- byt prodávány jen na vyslovné pfáni kupujicího a vem, ale mél projev k novináfüm a rozhovor nesméjí byt nabizeny. s redaktorem Tempsu. V projevu k novináfüm Dalsíra opaífením bylo rozhodnutí, provedené v kzdüraznil potfebu dohody mezi prümyslem a dohodé s ministerstvera propagandy, které stanoví zemédélstvím, mluvil o potfebé podporováni pro némecké knihy na zahranicních trzich dumpinvefejnych i soukromych investicních praci, pfi gové ceny, nizsí o 25 procent nez v Némecku, je?, jsou cerní dal dütku byrokracii, která práce tyto vyvozcüm nahrazovány ve formé vyvoznich prémii. , zdrzuje, a dal lekci nasim nicneznárodovcúm Proti tomuto opatfeni se vsak oslfe postavili knihz vlastenectvi. V rozhovoni s redaktorem kupci svycarstí, ktefí byli nadto podepfeni svycarTempsa, ktery se dotkl clánkú, jez stavély po- skou vládou, jakoí i knihkupci rakoustí, ktefí jsou litiku dra Hodzi proti politice dra Benese, dr sdruzeni v organisaci Bórsenverein deuíscher BuchHodza uvedl: »Cs. vláda bude neochvéjné po- handler, která sdruzuje kromé knihkupcü físskonékracovati v teto politice se vsemi opravdu mi- meckych také asi dvacet procent knihkupcü ze zemi mmilovnymi státy na linii, kterou nacrtl a mimo Némecko, a to z Rakouská, Svycar.ska, P.olska, Iderou jiz po léta vede ministr dr Benes.« Mad'arska a také Ceskoslovenska. Jinou akci, vyvolanou pro ozivení vyvozu némecVe éturtek hyl rozdán tiskem ve snémovné ké knihy, je zalození Vyvozní spolectsosti némeckych návrh státního rozpoétu na rok 1936. Rozpocet knihkupcü, která jako prvou svou práci dala pro]e V rovnováze. Ministr financi dr Trapl ve vést statistické setfeni o tom, jaky je vlastné pokles svém exposé vykládal, jak bude reseña otáz- vyvozu némecké knihy za posledni léta. Pfi tbmto ka zadluzení státu, totii snizením úrokové mí- setfeni bylo zjisíéno, ie pokles ciní u nékterych na¡V; ohlásil pak novou úpravu dañé rentové, kladatelú 30 az 80 procent. Bude také zfízen cennovelisaci zákona o stabilisacnich bilancich, surní sbor, ktery bude censurovati knihy, které jsou jakoz i zménu u pfedpisouání pfím^ch daní (na dué léta misto na rok). Vsech invesiic má urceny pro vyvoz, tak aby neobsahovaly nic, co by Hti provedeno. v cástce 3 miliardy Kó. Rozpo- se mohlo dotknout jinych národü a státü. Má byti cet provázeji dvé nové spotfebni dañé, a to z uéinéno vSe, aby se zabránilo zákazüm némeck:^ch kyseiiny octom a z pfípravkú pro kypfení té- knih V ciziné, protoie, jak se pravi, »|edin^ zákm
Nové cestY ú v é m i "Páté u h l i
' JaroHav Nebesáf
¿ir
I ,.. r^i
'.i^í
m^^ '• rrm
to
ffelizi l a i i f i r i l f eifrtel • egüfifii-pfiiplatié 31 I i , ledielllfi Císla EC t§l Z obsahu Filmo¥á censura -• aepfítel dobrého Slmu Jaroslav
Broz
Tedmi^tó kniika 'pro áéñ ve SSSH ' '• ftír Dea* Saldovi LoulkY a délnici'bozi:
•Lidé roslou ke kultufe WáeBaw Bé^oimek
Na západé podceñovany lija E r e n b u r g síává se dnes v sovétech neJctenéjSím a u t o r e m i pfi názo^ové spornosti svych novych knih a pfes j e - . í, ' , Otokar^ Fischer jich umélecky nedostatek a formáhií nehotovost. Pfiéinu toho jsem uz povédél, kdyz jsem n a jare ' ¥f znam John Dos Passose v m&demim V Cinu psai o Erenburgovi jako autoru Dne druamerickém romané j . j . ^f^^^^ hého a jako o spisovaíeli, jehoz hiavnim tématem se sta!a vystavba lidskych d¡así. Nebudu to opakovat. Tézi mi dokládá jiz ctvrté vydán! Dne druhého, nedávny Juzovského vyrok, ze- viádSíátnt rozpocet na rok ^^^^ ^y^ snémovné pfedlozen eem sovétskych myslí se dneska sta! E r e n b u r g ktos zvlásté pozdé. V tisku vyskytly se hlasy, ze jej namlsto básnika Selvinského a dale zivy ohlas nové knihy Jednim dechem (Ne perevodja dynehude mozno do konce roku v obou snémovnách prO' c h a n i j a ) , k t e r á ted' vy&la t a k é v ceském Pí&kové jednat a ze se bude muset odhlasovat jen rozpoctové pfekladu v sovétské knihovné Odeonu. E r e n b u r g provisorium. Hapsal jsem jiz 27. fíjna, ze fádny rozse tady znova vraci hlavné k mladym lidem, pocet ke veas projednat — a jak- Véci, k^eré s rozpock jejlGh. dneSním citüm, o néz se déií zbytky tem souvisi jen nepfimo, mohou se projednat v od' s t a r é lidské psychiky, starého chování a jednáni, hornych vyborech, k^eré mohou jednat soucasné s vys psychologickymi düsledky revoluénich, hospoborem rozpoctovym, jeito v ^azde'm vyboru jsou jini dáf sko-sociálních poméru zemé. Tentó proces je ^ clenové. h l u b i i neá by se zdálo, A E r e n b u r g — i kdyá se MyÜenk& P^^ na úrodnou püdu. Soucasné s vy- jej nezmocñuje v celé jeho §ifi a podstaté — a!eharem rozpoctovym zasedaji i jiné odbomé vyhory a spoñ Jej naznaéuje. » jedná se v nich o politickych prohlémech souvisícich V Sovétském svazu zaéala rústi nova spole-< s jednotlivymi rozpoctovymi k<^pitolami. censká trida pracujicích, bez tradic, s viiií, ovláDobrá myslenka se vsak zvrhla — pro nedostatek danou politicky z jediného centra a s jedinym relie styku mezi parlamentem a vládou. Pfedpokiadem zfetelem. P o k u d byia a je takto z a m é s t n á n a a zdaru mého námétu bylo. ahy zasedáni odhomych vy- vyéerpávána hospodáfskymi starosími, gtechnicboru hylo rozvrzeno a zejména ahy hylo zahránéno kymi a spoleéenskymi úkoiy, nezdá se na venek hromadéní projevü ministrü v urcitém dni. Stalo se slozitou, je §edivá svym vnéjsím vzezfením a nevsak, <^o se státi nemélo. 'Hékolik vyhorü koi^d schüze zajimavá jednotlivymi osudy svych pí'ísluSnlkü. tyz den a stal se pfípad, ze jednoho dne mluvilo sest V pfesvédceni o teto uniformní skuteénosti za•ministrü ve vybor ech. nikl pfed lety v SSSR psychologicky r o m á n a Hezhytná puhlicita byla do nemoznosti zkompliko- byl i teoreticky odmítnut. Nebof literatura sovana, ^iovináfi hyli zaplaveni stohy papiru. ktery ne' vétské inteligence (poputcické a pozdéji spojemohli veas zpracovat a rozsah listü nestacil ani na dü' necké) se nezajimala o psychoiogii nového 61oleiité projevy ministrü. véka. Méla zprvu véén;;^ a nedofe§eny problém Myslenka délhy práce nesmi tim byti pohfhena, svého p o m é r u k revoluci a pozdéji pfijáia za své heslo zobrazovat v uméni pétiletki|. Dala se ji nebov pfi velkych osnovách unifikacnich (novém oh' s t r h n o u t k obdivu technickych úkoiü a divü,canském zákoné a podobné) bude ji nezhytné tfeba. Letos mélo provedeni myslenky i zvlástni vyznam m o h u t n o s t i vystavby, a zobrázovaia nové lidi, psychologicky. Mladí poslanci. zvoleni v \vétnu. nc t a k zvané h r d i n y pétiletky,- údernlky, v r o m a n tickém osvétleni, staticky. Na konec t u zb'ylo méli do podzimu pfílezitost zúcastniti se praci parla' mentp, a neméli B^Í ji ani \dyhy rozpocet projednával holé schepaa sovétského élov^ka. Vyspélé délnicjsnom. vybor rozpoctovy. Rozdéknim práce do vseeh od' ké vrstvy proío brzy zaéaly volat po literátufe '
I
WPeáxe f». pnalmee
mSS
¥11" S@
Sisi p r ® kuliuB'ns m vefe¡Bté oiézky lychÉzi kaidí druhf «tirlek e Celoroí*! písdRlatii 3S U, iednotiivá eisla U fSil Z obsahu
_..
Sddova tailia krétkfd i próz Eomáa o pfedeMe k gvetove válce Bohumil Polan Fotograie a ¡yriko , Lubomír Linhart Báie a sfailecnost soMch lidí ^ ^' Marie Majerová ladostnó hodlnka nád knlhoii Marie MaÍ©ro¥é Josef Strnadel
Socialism a zloclnnosl FramilSek
FaJiF
Historicky je zajímavé, ze ío byla také trestnéprávní otázka, jei dala mladému Marxovi dost siln^ popud k vypracování jeho socíalistické teorie (miním debaíy na rynském snému o zákonü proti krádezim dfíví roku 1842, o nichz psal Marx do Rheinische Zeitung). Soustavné vsak Marx ani Engels nezpracovali stanovisko socialismu k otázce kriminality. Az vlivem lombrosovského sméru v ktiminologii zacali se i socialisté zabyvaí vice touto otázkou. Anthropologicky smér, zahájeny Lombrosem, snaiil se totiá redukovat zloéinnost na uréité rysf fysiblogické a cinil tak zloéinnost nezávislou na sociálnim Lidé a déjinné chvíle republiky. Dne 21. listopádu a ekonomickém zfizeni spolecnosti. To ovsem znaoznámil president Masaryk pfedsedovi vlády dru Hod' menalo popfení základní íhese socialismu, a proto zovi iXmysl vzdáti se úfadu presidentského, jakmile obsahem skoro vsech sociaÜsíickych studií o krimihudou ucinéna opatfeni, která s tim souvisí, to je, jak' nalité pfed válkou je ponejvíce vyvraceni lombrosovmile se koalice dohodne o spolecném k<^ndidátu. ského sméru. Po válce nova politická situace, v niz < V nékolika dnech se ko^epfijeti. Tisk sám o pficinách nesmél psát. ale Tiskovy sméru byly ni pfed válkou cástecné uskutecnéoy (na oahor predsednictva vlády dodal Ceskoslovenské tiskové pfíklad podmínéné odsouzeni, zvlástní trestní soudl^mcelári a tim také rozhksu J^omentáf Venkova, jimz nictvi pro mladistvé, odstranéní nebo zmírnéni trestu hí dan nesprávny vyklad o pomérech v koalici a o pO' smrti, práce ve véznicích a podobné). «wení pfedsedy vlády. Dr Hod^a si nepotfehoval ové3. .Trestní pravo Je v rukách ífidni kapitaiistické
iisi pro ifuiiurní a vefejné oiázify Rocník VIII 1936 Rídila Marie M a j e r o v á s r e d a k c n i m kruhem
1936 Cin • Praha
Obsah Verse Bart lija: Barcelónsky motiv Blaiek Karel: Novináf Brügel Fritz: Únorová balada Hora Josef: Zasnény vlak Hrubin Frantikek: O tora délení Kadlec Svatopluk: Zemi hacina Václav: Dichtung ohne Wahrheit . — Máchovská variace — Némecko 1936 — Volkische Beobachtung Malífová Helena: Don Quijote
.
402 410 56 74 394 8 . 210 298 274 98 146
Mencák Bfelislav: Máchovská variace 1936 . Nechvátal Frantisek: Lesní délnlk — Noclehárna — Ozáfené okno — Poesie Noha Jan: Pisen Pekárek Václav: Noc na Kladné Soryl Emil: Optimisticky román Taufer Jiri: Lístek do Spanél Tomicek Bohuslav: De profundis Volné podle Dyka
. 189 307 172 386 18 82 194 238 338 162 428
Clánky
Bart lija: Boris Pasternak 40 Baxton Francis: Spanélsky ohlas v CSR . . . 305 Behounek Václav: Politicky neklid v sovétské literátufe 193 Bidias Miroslav: Manzelství pranyfované zákony 202 Bloch Henryk: K zivotní otázce státni opery . . 200 Brügel Fritz: Dvaapadesát hofkych balad . . . 390 — Nova probiematika sovétské literatury . . . 83 — P r a c o v n i pfevrat 5 Burian E. F.: Hudebnost K. H. Máchy . . . . 2 2 9 Capek J. B.: O básnictví doby husitské . . . . 281 Cemik Artus: Jak spojit s marxismem filmové vyjadfovací uméni 22 — Malé básnické kofisti 67 — Nedostizny pfíklad Básnictví 179 — Nové püvodni verse 263 — Poznáváme jádro jihoslovanstvi 294 — Rusky námét anglickymi brylemi . . . 88 (126) — U ctyf sousedú SSSR 245 — Ütocník má pfednost? 307 Ccheidze K. A.: O národech severa SSSR . . . 38 Dancová Zlata: Elo Sándor: Zákonodárci . . . 422 Denk Petr: Gorkij o détské literátufe . . . . 344 — Pedagogická báseñ 102 — Vladimír Majakovskij v détské poesii . . . 405 Dolezal Jaromir: O Bedfichu Hlavácovi . . . 356 — Trojjazycny pamflet proticesky z Varsavy . 310 Dvofák Josef: Kongres slovenskych spisovatelü a autonomista 167 — Novy slovensky román 357 — Zas po jedné sezoné Slovenského národniho divadla 212 Eisner Pavel: Dante vivo a rartvy Komensky . . 180 — Noviny a národ 131 Fajfr Frcuitisek: André Gide o Sovétském svazu . 401 — Bauerüv integrální socialism 273 — Edvard Benes — rozum v cinnosti . . . . 1 — Hospodáfství s plánem nebo bez plánu? . . 81 — Hovory s T. G. Masarykem 177 — K Fischerové filosofií kvality 129 — Ne jen osla-vy 65 Fierlinger Zdenek: Od komunismu k hospodáfské demokracií 49 Fraenkl Pavel: Básník a spolecnost 135 Guth Jaroslav: ¿ivotopis diktátora 6 Guth Jifí: Oldenüv Hítler 233 — Knizka o Marxovi-revolucionáfi 321 Guth-Kokoschka: Nad novou Hnédou knihou . . 267 Havel Miloslav: Hieda se rozhlasov.v námét . . 151 — Rozhlasové experimenty v roce 1935 . . . 23 Hora Josef: Hlas princezny Lyoleji . . . . . 116 Chalupecky Jindfich: Improvisace nebo metoda 40 — K spolecenskému postavení moderního uméni 104 — O Uméleckoprüravslovou skoiu 55 — Slovo o situaci nadrealismu u nás . . . . 2 1 7 Cháb Václav: Hanéná léta 337 — Nebrann:/ lid 358 — Vychova pfed Verdunem 293
Chlapcová-Gjorgjevicová Julka: Srbsky sociálni román 343 Jehl Ludvík: Jediné vychodisko, druhá románová trilogie Josefa Kopty 228 — Vystava Sirény a jejiho kraje 58 Jirkü Gusti: Détské kresby v Sovétském svazu . 391 — Prosté véci 265 — Sest nedél hostem Gestapo 215 Kautsky Oldfich: Evropa ucí Asii 311 — Rasismus orientu 385 Kautsky Oto: Divadlo p r o lid 211 Koláf Mila: Ne úpadek mravü — ale anarchie . 308 Koutník Bohuslav: Dva knihovnické sborniky . 137 — Kompromis, ktery nekomproraituje . . . . 17 — Kfest'anství nekfest'anské 35 — Literatura a 28. fijen 353 — Nad Sirénou 9 — Novy Masaryk 408 — O Rádlovi a socialismu 86 — Objednávka individuální a sociální . . . . 241 — Postavy a osudy 161 — Socialisticky svétovy názor v ceské filosofií 289 — Vavfin spravedlivému 152 Legendy o marxismu (Jiri Stolz, Frantisek Fajfr) 369 Lipca Bohdan: Rus? Rusín? Ukrajinec? . . . 97 Majerová Marie: Cesty Sovétskym svazem . . . 26 — Ceská Alenka v zemi divü 406 — Dobrodruznost emigrantská 184 — Obraz zivé sopky spanélské 297 — Slovenska pfihláska do svétové kulturni tvofivosti 197 Malífová Helena: Traven a jeho dílo 214 Mencák Bfetislav: Sovétská literatura p r o déti na nové koleji 134 Naurátil Josef: Masarykova Otázka sociální . . 249 — Poctívy intelektuál a — Masaryk 75 Nebesáf Jaroslav: Nase druhá devalvace v rámci hospodáfského déní svétového 341 — Nesnáze spofení 359 — Úspory a tesaurace 373 Nováková Milena: Román o národni revoluci . 348 Novy Karel: Prazské vecerniky 182 Olden Rudolf: Hitlerovy plány 181 Olympiada a nase jednostrannost 258 Pachia Jan: Osmdesátka Sigmunda Freuda . . 145 Pálenicek Ludvík: Ucitelé o sovétské vychové . 164 — 2erotínská monografie 346 Patocka Jan: Titanism 99 Pekárek Václav: Marxistická kritika o Otakaru Bfezinovi 326 — Marxovo a Engelsovo hodnocení Balzaca . . 417 Pojezdny J. K.: Polsky román proticesky . . . 257 Polan Bohumil: Gapkova satirická utopie . . . 101 — Josef Hora v roce Máchové 199 — Nové vydání Kratochvílovy Vesnice . . . 375 — Novy cesky romanopisec 323 — Román o ztracené generací 42 — Román Tfi feky od Vladislava Vancury . . 275
V
Pomn. Bohumil: Z pfínosu püvodni prózy . . . 424 — Zensky román A. M. Tilschové 84 Pospiáilová Anna: Estetická funkce, norma a hodnota jako sociálni fakty 389 — Literatura hieda radost 89 Pfikryl Vladimír: Ceskoslovenska nekultura 1936 209 — Lékafské knihy 404 — Penize anebo zivot! 262 —- Sebevrazda Bohuslava Brouka 165 Roraánové seriály a soubory (Václav Tichi), A. Hujerová) 149 Sládek Václav: Fair play 133 Stolz Jifí: Némecké délnické hnulí v emigraci . 24 Strnadel Josef: Boj o Masaryküv poslanecky mandál v roce 1907 328 — K pfekladu Eugena Onégina od Josefa Hory . 420 — Literatura podle hesla: K lidu niz . . . . 231 — Nad versi Frantiska Halase 403 — Nové knízky ceské lyriky 372 — Posledni povídka Bozeny Bencsüvé . . . . 392 - - Povídky vsedního dne 148 — T e d nebo nikdy 361 —- Trilogie Zelezny kruh 260 Set Anlonín a Dvofák Josef: Z Jugoslavie . . . 282 Tardu Vladimír: Husserlüv zák u nás . . . . 324 Teige Karel: Skola — nebo Akademie uzitych uméni? 72
Tichy Vítézslav: Ani labuf ani Luna — Do Máchova roku — Dvé knihy básnické estetiky — O milkováni, lásce a zradé — Pfíspévky k Máchovu jubileu — Sovovy zpévy dneskü a zítfkü -7- Závér Máchova roku Úvodníky: Hostiny Václav Hrabánek Jan . . . 1 7 , 33, 49, 65, 81, 113, Inlentus 145, 101, 177, 193, 209, 257, 273, 289, 321, 337, 353, 369, 385, 401. Sládek Václav Vefejné knihovny zpytuji svédomi (Ladislav Reznícek, Jeden skalní knihovnik, Bohuslav Koutnik) Weil Jifí: John Dos Passos a problémy sovétské literatury ~— John Dos Passos a sovétská literatura . . . — John Dos Passos a sovélsti ctenáfi . . . . — Tolstoj a Gorkij Winter Gustav: Dvé slé rodin — Co se stalo ve Francii — Nezaméstnanost v literátufe — Pierre Laval — Prava individuální a kolektivní Zieris Karel F.: Amerika vidéná zespodu . . .
264 33 20 292 168 327 388 225 97 129 305 417 241 339 52 3 120 246 113 225 2 69 277 279
FeuilletonY Eisner Pavel: Alotria ladicü pian — Cebo potfebi a jak do toho — Fejton, národni paslorek — Kursiva stavovská — O idealismu — Plánicka versus Pantheon 80:0 — Poznejte svou vlast — Skarohlíd o kritice — Vzpoura zen — Z mého herbáfe — Zdolárae némcinu? — Zemé klícü
44 235 12 330 154 170 268 362 . 393 107 252 219
Fuchs Rudolf: Otázka chroustü Koutnik Bohuslav: Délej, co chces — Svár citu a rozumu Lacina Václav: Bratr, utopistická povídka ladéní optimistického — Povídky z tisíce a jedné kapsy Novy Karel: Hrst citátü z Venkova. Nejdfíve néco z domova Polan Bohumil: Kouzlo h a p p y endu Sonka: Mala autobiografie tuláka a básnika . . Zeromski Stefan: Vojáci
185 345 376 285 319 27 140 123 428
Zprávy a poznámkY (AktualÜY' citátY' divadlo, film, rozhlas, vYtvarniclvi) A co ceny raésta P r a h y ? (Bohumil Polan) . . . 394 Anonymní Heine (Vítézslav Tichy) 124 Autorka Sirény 66 Básník a Bafa (P. E„ Ktk) 371 (Ktk) 394 Besedy spisovatelü se ctenáfi (EL) 172 Blok socialistickych spisovatelü Ceskoslovenska (M. M.) 45 Cyklus o marxismu (F. F.) 91 Cesky film na lepsích cestách (Jara Broz) . . 59 Cestina konversacní (Oldfich Bárta) 316 Cím dál tím hüf (Ktk) 109 Déjiny na jevisti D 37 (Erich Paulus) . . . . 332 Délník o stédrosti (Josef Pojar) 411 Demokratická dramalurgie? (Erich Paulus) . . 237 Dnesni stadium svétové hospodáfské krise (Jifí V. Martin) 46 Dopis o paragrafu 144 (Julka Chlapcová) . . . 1 4 1 Doslov k aféfe (Bohuslav Koutník) 410 Druhy svazek Kvartu (ST) 238 Duch reakce (Ktk) 300 Dva mladí raalífi (J. Ch.) . . . . . . . . 187 Emigranti (Ktk) 253 Film jako mluvnická zvlástnost (A. C.) . . . . 378 Filmová censura . . . a jak se komu líbí (R.) . . 109 Filmová censura se hájí (Jaroslav Broz) . . . 92 Habsburk a »Serbiaken« (M. N.) 286 Henleinova strana v krisi (V. H.) 205 Chceme zit! (Josef Strnadel) 411 Interview s deviti kanáry (V. Hostiny) . . . 171 J. D. n-eboli pfípad kriticky (Pavel Eisner) . . 331 Jak:^ je nás tisk (EL) 108
Vi
Jaroslav Kratochvíl uvádí knihu Vesnice . . . 354 K metodám pravice (Ktk) 395 K stachanovskému hnuti (Ktk) 30 K starostem a metodám pravice (V. P.) . . . 412 K zájezdu presidenta Benese na Moravu (E. Soryl) 236 Katolická revue Novy národ (Oldfich Bárta) . 237 Kde je zacátek viny? (M. M.) 172 Kdo je odpovédny? (E. Paulus) 254 Literární politika (E. F.) 316 Mají prazské vecerniky ideu? (—bán—) . . . 141 Maly pokus (Ktk) 300 T. G. Masarykovi (R.) 71 Menschen auf der Flucht 178 Mést'ák v pfestrojení (V. W..^ 155 Mezinárodní sjezd volnych myslitelü (Ktk) . . 125 Mládez potfebuje míru, mír potfebuje mládeze (O. W. Kubinsky) 89 Mladi se sjednocuji (es) 412 Muz, jenz neposlechl Masaryka (v. v.) . . . . 28 Na i'ozloucenou (Marie Majerová, Frantisek Fajfr, Bohuslav Koutník) 427 Na shledanou (Nakladatelstvi Cin) 427 Nacionalism a kosmopolitism (J.) 427 s>Napravo« s Henleinem? (Václav Hostiny) . , 378 Národni listy (Ktk) 364 Nemocenská pojist'ovna a jedna pojisüovna (V. G.) 142 Nezbytná pfipomínka k presidentské volbé (L. J.) 50 Nova doba némeckého aktivismu? (Erich Paulus) 296
Novináfská kapitola (V. H.) O kulturni pravici a levici (M. M.) O Svobodné skole politickych nauk (B. Koutnik) Obchod s dietetikou (V. P.) Po presidentské volbé (Jan Hrabánek) . . . . Podnikáni vefejné a soukromé (V. Hostini'i) . . Pohled na mezinárodní fotografii v Praze (E. S. Hokes) Politická proroctví (Ktk) Poznámka k véci Honzlové (Cesimír Jefábek) . Proti bolsevickému nebeznecí (Ktk) Pfíbéh jako z pohádky (L. J.) Pfihlásil se casopis (Ktk) Prúmvsl a Bolzano (V. H.) Ragazüv ohlas (Ktk) Redaktorka Cinu Revue zasílané redakci Cinu (E. L.) Rosenbergova literární cistka (L. J.) . . . . Rozlicné agrárnické mínéní o státnich cenách (Bohumil Polan) Situace slovenské cinohrv (Josef Dvofák) . . Skunina ekonomistü v ceské sociální demokracii (Frantisek Faifr) Sleoá bohyné (Erich Paulus) Smutny hlas z Ju.Qoslavie (J. N.) Solidarita, spolek zasvéceny pomoci
155 59 378 186 13 285 109 124 92 349 30 45 171 13 395 156 29 394 298 299 236 222 46
Sovétsky tisk s hlediska národnostního (Hja Golub) Svobodná skola politickych nauk (B. Koutnik) . Saldüv zápisník (EL) Sedesát let Akademického domu (EL) . . . . Snanelské kostelv (Ktk) Soanélsko, Snanélsko, Spanélsko (es) . . . . Spanélsky puc a kudy na néj (—er—) . . . . Spanel.stí marxiste a anarchisté pfed revoluci (A. H.) Tradice (Ktk) Tfi drobné poznámky k branné vychové (Emil - Skácel) Ukfizované déjepisectví (m. b.) V tábofe volnych myslitelü (Ktk) Ve véci Národniho divadla Ven z bvrokratickvch okovü! (F. F.) . . . . Vsiehni Ciñané (Ktk) Vüdcové a vedení (V. H.) Vychova k brannosti (dr Miloslav Sefrna) . . Vysoké skoly (V. H.) Vystava Sirény na Kladné (K) (Vik) Vzdejle se zaméstnání (F. F.) Z prazskvch vystav (J. Ch.) Z revuí doslvch redakci Cinu (EL) Zpovéd' V. I. Némirovice Dancenka (V. Hostiny)
14 348 124 186 300 364 253 186 243 123 29 331 59 315 378 45 220 108 46 59 315 125 221 331
Knihy a c a s o p i s y Alice G. Masarykova (A. Hujerová) 77 Almanach Kmene (R) 429 Aymé Marcel: Ulice hez iména (M. M.) . . . . 189 Azuela Mariano: Demetrio (M. M.) 189 Bednáf Jaroslav: Cervená zemé (EL) . . . . 317 Bonn H a n u s : Tolik krajin (es) 428 Brügel Fritz: Gedichte aus Europa 429 Bfezinova Modlitba vecerní (—le—) . . . . 173 Calvin, kardinál a refnrmátor (es) 380 Carlisleová: 2ena (A. C.) 126 Co císt? (vbk) 126 Co se chystá? 189 Cosifi B.: Pokosené pole (st—) 61 Crabités P i e r r e : Benes, státník stfední Evropv (F. F.) .28 CasoDÍsy nám poslané (EL) 60, 158 Ctyfi knízky drobnvch próz (Josef Strnadel) . 301 Darwin L e o n a r d : Co ie to eugenika 157 Délnictvo a rozhlas (M. M.) 380 Détské k n i h y letos 413 Dlouhán Frantisek: Láska dávného jara (L. Jehl) 317 Dlouhán F , : Na bludnych cestách (st—) . . . 1 5 7 Dolezel Karel: Hodnota es. koruny a co s lím souvisí (F. F.) 287 Druce G.: V srdci-EvroDv (Frantisek Benes) . . 428 Duhamel G.: Zahrada selem (Vilém Tichy) . . 3 1 8 Elül Mirek: Mésta na pobfpzí (sí—) 14 Enclis Karel: Re.eulierte W^irtschaft (F. F.) . . 93 Falkner William: Svatvne a . 5.) 1.^7 Fischl Viktor:: Hebrej.ské melodie (es) . . . . 428 Frank B r u n o : Boje o Polnou (Vilém Tichy) . . 318 Freud: O sobé i psychoanalvse (V. P.) . . . . 380 Giono J e a n : Zelené mládí (M. M.) 158 Grmela J a n : Nikdo neunikne (A. C.) . . . . 157 Gudmundsson Kristmann: Jitro zivota (B. Mencák) 396 — Modré Dobfezí (M. M.) 189 Habfina B a i m u n d : Bfezina a Nietzsche (J. O.) . 174 Harding T e x : Ztraceni (L. J.) 157 Hefman Miroslav: Maxim Gorkij (EL) . . . . 303 Hilton J a m e s : S Bohem, pane profe.sore! (M. M.) 2.54 Hnedá síf 157 Hník F. M.: Pohnutkv dobrocinnosti a kfest'anství (V. Machotka) 379 Hoetzel J i f í : Ceskoslovenské správní pravo. Cást vseobecná 156 Hoch Karel: Alois Rasín, jeho zivot a dílo (A. C.) 157 Horeéka Frantisek: Dan z lásky (J. O.) . . . . 174 Hort Desider: Sociologie státu (F. F.) . . . . 302 Honton Claude: Julián Grand hloudí (J. S.) . . 1 5 7 Cháb Václav: Karel Havlícek Borovsky (Ktk) . 316
Charlotte Masaryk (J. B. C.) 77 Chmelaf Josef: Polská mensina v CSR (L. Jehl) 188 Chystá se püvodni próza (M. M.) 332 litis Hugo: Rasa ve vedé a politice (m. b.) . . 13 J a n d í k : Masaryk na Valassku (Frantisek Benes) 316 Janko-Siebenschein: Pfírucní slovník némeckocesky (M. M.) 301 Jefábek Cestmír: Cesta pozemská (Rajmund Habfina) 30 Johannsen Karl: Gestapo v Praze (F. F.) . . . 286 Kaiser A. L.: Boi o Habes 157 Kapoun Karel: Závraf (es) 428 Kes.sel Josenh: Belladonna (A. C.) 318 KiDling R u d y a r d : Písné muzü (m. b.) . . . . ti Klimecky inpr. dr Vladimír: Strukturální zmény V hosDodáfství svétovém i ceskoslovenskem (F. F.) 93 Knihy dobré náladv (M. M.) 157 Knihy doslé redakci 94, 158, 174, 189, 223, 239, 255, 303. 318, 365, 381, 397, 413, 429 Knihy na prázdniny (M. M.) 270, 287 Knihy nro déti 397 Kocin N.: Dévcata od Volhy (es) 397 Kohn .Tindfich: Asimilace a véky (Ktk) . . . 429 Kostolny Andrei: Slovenské matky (es) . . . 380 Kozmínová Amalie: Olenina láska (M. M.) . . . 62 Krásná vvdání Máie (M. M.) . 173 Leonov Leonid: Cesta na Oceán (vbk) . . . . 413 Literatura jednoho roku na Ostravsku (es) • . 380 Ludwie Emil: Duch a cin v Americe (R.) . . . 189 Lutherüv odkaz (es) 380 Macek Josef: Cesta z krise 125 Marczyñski Antoni: Zítra (st—) 61 Mayer. Horna a Sourek: Nové sméry v obchodni politice (F. F.) 93 Meisth'k Karel: A neuvod' nás (A. C.) . . . . 3 1 7 Mezinárodní anglictina (A. E.) 302 Miljnkov Pavel Nikolajevic: Masaryk a Benes (M. Z.) 286 Milne A. G.: Enslish of everyday life (M. M.) . 302 Miada sovétská Ivrika (EL) '. .' 302 Moravec E.: Válecné moznosti v Evropé a taíení V Habesi (F. F.) 157 Moudrv Karel: Rasa a národ ve svétle zidovské otázkv (mbs) 173 Müj boi. Hitler o sobé a svych cílech. Zpracoval dr. Fr. Bauer. (Ktk) 429 Musil Alois: Pod Himalaiemi (—z—) . . . . 3 1 7 Muspratte E r i c : Plízil jsem se Evror»ou (J. S.) . 157 Nazval Vítézslav: P r a h a s prsty desté (es) . . . 428 Nielsen Fritz Walter: Kniha v plamenech (EL) . 188
VTT
Nové obzory (—le—) 270 Nové pfeklady z ELK (M.M.) 395 Novinkv sezony 13 Novorocní knizní dary 427 Novozilov N. F . : Vvvoj ctecích metod v car.ském Rusku a V SSSR (—le-^) 302 Novy Karel: Na Tábofe 1420 (ST) 317 O Kamilu Kroftovi (Frantisek Benes) . . . . 365 Ostrovskij: Jak se kalila ocel (vbk) 269 Palacky Frantisek: Déjiny národü ceského (M. M.) 381 Palivec Viktor: Rasové hnuti dnesního Ncmecka (L. J.) 157 Palkovsky B.: Za sovét.skou civilisaci . . . . 1 5 6 Papousek Jaroslav: Kronika ceskoslovenské svétové politiky za rok 1935 (F. Benes) . . . 2 8 6 Paustovskii: Kolchida (vbk) 270 Pavlová Milada: Déjinv Maffie (M. M.) . . . . 3 8 1 Poe.sie od Ostravice (Josef Strnadel) . . . . 396 Polácek Karel: Michelup a motocykl (M. M.) . . 254 Postavy a dílo (~le~-) 269 Priestley J. B.: Andélská ulicka (vbk) . . . . 158 Pfíhoda Václav: Praxe skolského méfeni (-le-) 302 Pfírucní slovník némecko-6esky (M. M.) . . . 381 Pul roku ELK (M. M.) 187 Pu.skin A.: Poltava (T—y) 61 Roth Josef: Antikrist (EL) 380 Sahula J i f í : Husitsky tribun (st-—) 157 Sedlácková Jozka: Historie podivného nákupu knih pro Svobodnou skoiu politickych nauk V Praze (Ktk) 413Sesitek nfekladü (M. M.) 302 Sexuologická literatura (V. P.) 286 Scbeinoflugová Olga: Balada z Karlína (Artemis Hujerová) 317 — Kouzelná obálka (es) 428 Siebenschein Hugo: Kratochvilné pfekládání (M. M.) 301 Skofepa Miloslav: Ideólogie ucitelského povoláni (—le—) 302 Sláma J a n : Konec rakousko-uherského státního dluhu (F. F.) 287
Slovník jazyka ceského (M. M.) 381 Sméja F r a n : Pletky (J. O.) 174 Sobolev Leonid: Generální oprava (vbk) . . . 413 Sonka: Meine slovakische Fibel (A. Cernik) . . 317 Sorokin: Sociologické nauky nfítomnosti (F. F.) 125 SSSR propaRuje (Vladimír Pfikryl) 412 Stachanov.ské hnutí (es) 380 Stehlík Ladislav: Zpévem k zemi (es) . . . . 4 2 8 Stibralová J a r k a : Ostrovy st'astného mládí (M. M.) 62 Studentské casooisy (EL) 93 Suchanov Pantélejmov: Ru.sky podle sovétskych metod (M. M.) '. . 381 — Ucebnik russkovo jazvka (M. M.) 302 Svoboda Ludvík: Filosofie ve SSSR (Václav Pekárek) 333 Salda F. X.: Macha snivec i bufic (ST) . . . . 302 Sapirová Eva: T. G. Masaryk (Leonid Stambulcek) 76 Seba J a n : Rusko a Mala dohoda v politice svétové (Ktk) 397 Skorpil F e r d i n a n d : Dobré jitro (C) 31 Solochov: Azurová step (J. S.) 157 Sturm-Osvald: Dr Edvard Benes 189 Tésnohlídek Rudolf: Demanová (M. M.) . . . 254 Trávnícek Frantisek: Správná ceská vyslovnost (M. M.) 301 Tryb Antonín: Císaf chudvch (Tichy) . . . . 30 Urban A. J.: Mésto, zvané Hollywood (A. C.) . . 77 Valja Jifí: Nohama v bláté (es) 428 Veda a zivot (M. M.) 381 Vrba .Fan: Kvetoucí hlozí (st—) 29 Werfel F r a n z : Velká otázka (EL) 380 Winter Zikmund: Mi.str Kampanus (M. M.) . . 381 Younk Gordon: Bojovná krev (L.J.) . . . . 157 Zatloukal .laroslav: Tváf v rousce ticha (J. O.) . 173 Zernatto Quido: Zivot na ruby (Vilém Tic.hij) . 318 Zguriska Zuzka: Obrázky z Kopanic a Zenich s masinou (M. M.) 254 Znova Svejk (M. M.; 188 Zivot (M. M.) 381
^10
^i
iisi pro kuStutní
a juné veíejné
-
.4U
I
oiázky
Rocník X 1938 Rídil Bohumil Pfikryl s redakcnim kruhem
1938 Cln • Praha
^í-'.
i*-
-• -
Obsah Verse Cüvrny Lumír: Tularka . . . . 134 Dyk Viktor: Dumka novobydáov280 Sxíá
Sindeláf Karel: VerSe s s í s 168 312 Tundra: Prosinee . . . . . . Vokáó Karel: Z domo viny . . . 123
Clánky Bergviannová M.: Nad románem naseho mládí Burian E. F.: Naáe kulturni tradice Capek Karel: Matka Doberer Kurt: Jak se vypovídají války Fajfr Frantisek: Zena stateíSná . Goldstücker Eduard: Za Otakarem FiSGherem Chalupecky Jindfich: O umélecké tvofivosti — Poesie programní Joklová A. M.: Détské knihy od Brazilie k Sovétskému svazu . — Román o Basiliu Knoxovi . ; Kopta Josef: Drama proáité a n a psané — Slovo o zemi ruské eili sovétské 145, 163, — Veliká pfíprava — Za hvézdou Kosina Jan: Descartova linie . . Kotrly Josef (Pafíz): Ctení o Prancouzích Ktátochvil Jaroslav: Leg-ionáfská tradice v éeskoslovenské literátufe Masaryk T. G.: Pangermanism a v^chodní otázka MdtouSek Miloslav: Mezinárodní lékafská pomoc demokratickému gpanélsku —^ Ospalí demokraté Navrátil Josef: Demokracie zvitézí — Do nového áivota bez éerného rámeéku •— Jde o svétovy náaor! . . . . • ^ Je Hitler nesmrteln;^? . . . . — Krise inteligence . . . . ,
— Masarykova Otázka sociální — Nejlepái oslava — Politika védou a uméním . 71 — Soutéá kulturního národa — Vítézové 35" — Vzdéláni nás zachrání . . . — Zae bojovat? 197 Nebesáf Jaroslav: Pro novou, pro51 duktivnéjSí práci Novák Jakub: NaSe krátké viny a cizineck:^^ ruch 88 Nováková Milena: K Sedesátce 246 Zdeñka Nejedlého 53 — Nova obrana éeského jazyka. — Sbomik k V o d á k o v ^ seámdesátinám 6 23 — Spisovatele a brannost s t á t u . — T. G. Masaryk ve vzpomínkách spolüpl'acovnikóv^^h . . . . 65 Novotny Józa (New York): Ceskoslovensko v Americe . . . 180 Pilecky Václav: s-Modemí* kolo113 niálni politika 1 Pñkryl Bohumil: Historie se ne292 konéí, ale zaéíná — Podivuhodná historie Eduarda Rady 170 — Podivuhodná obrana Eduarda Rady 134 Roberts 8. H.: Filosofie nacionálního socialismu 233, 248, 263, 131 Schlesinger Rudolf: Diplomat hájl svou zemi Strnad Karel: Ceskoslovensko-né40 mecké kulturni styky . . . . 150 — >Cistota národa* a Ceská kultu119 ra — Dnegní charakter ée.ské kultury 225 — Masarykova Nova Evropa . . 129 — Následník trünu 152 .— Nové vvdJSní Masarykovy Své276 tové revoiuce « . . . . . » 104
177 3 213 257 305 295 81 243 25 101 118 70 184 262 200 202 241 37 55 280 86 §3 289 310 2?0 103 211
— Ti.skovy m í r s Tfeti fíáí . . » — Úctu k n á i o d u ! •— Volicüm i k a n d i d á t ü m ! . . . Btrnadel Josef: K n i h a p r o dnesek i ijro zítfek — R o m á n o vynálezci podi vinovi — Tfi p r a z s k é r o m á n y . . . . $imsa Jaroslav: O vüdcovství T. G. Masaryka Bkrach Vasil: M a s a r y k a Anglie . .— H l a v y vzhüru, bozi bojovnici . Ules J.: Cesta R y n — D u n a j . . . •— Henleinovo u l t i m á t u m . . . .— H o s p o d á f s k é následky anSlusu . .— J a p o u s k á velikost ci velikáástvi?
21 273 4 83 165 215 49 17 228 218 138 97 56
— Kdo pfijde po R a k o u s k u ? . n ~ P á t é vyroéí — P r a v d a vítézí! — Stalin éi T r o c k i j ? — Volby v e Spojenych s t á t e c h . Vokrová-Ambrosová Libuée (Londynj: Anglie a Óeskoslovensko . — Cerveny kfíá mládeái . . . — M a s a r y k ü v lid nastoupil . . . — Mobilisujme t a k é duchovné! . — Poslání — P r o t i vnitfnimu nepfiteli . , — (Londyn) Ted' je éas! . . . Wünsch Otakar: Kováci a zelezniCáfi u k á z a l i cestu Zenkl Petr: Mésto P r a h a a cizinecky ruch , , ,
a? 75 161 116 279 151 98 193 186 209 115 167 258 67
FeuilletonY Fibich Karel: M a s a r y k mezi s v y m i vojáky n a U k r a j i n é . . John Jaromir: Definice . , , -— H a n b a pfirozenosti . . . •— N a k l a d a t e l s k á d o c e n t u r a •— O zpupnosti a jiném . . . .— Rádi byehom védéli, co je t o plaglát •— Slovanstvo s p a t n é bali . .
195 99
Jokloiiá A. M.: Podivny oblek B a silia Knoxe a seda m y s . .
147
Mésil Ondfej:
Dvojí pouceni .
.
51 307 83 211 35
67
Nováková Milena: Pohledy zpet a kupfedu 19 Pileck^ Václav: Naturalisace snek t , útoéiáté milionáfü a s t a v e b ni r u c h ve Svycarsku . . . . 179 — O b r a a a j a z y k a ceského p r o t i zlobivym jeho brusicüm . . . 291 Rygl J, B.: J a k si M a s a r y k z a t a n cil 52 Slahy Jiri: Tfetí fíáe v Sudetech . 243 Strnad-Karel: Válka svétü . . . 259 Svoboda Jan: Andélé m í r u . . , 275
Liieratura Aldinciton Richard: Nebe samo (LVA) Bakardziev G. N.: Cech v B u l h a r sku (L)
60 91
Bar Zdenek: P e t r B e z r u í ( R N ) . 189 Barbusse ílenri: Silenství l á s k y (Bros) 125 Básnick;^ kalendáf let 1 9 1 8 - 1 9 3 8 fRoben Konccny] (ST) . , . 285 Ben",,^ Vojta: Na.se marninka (Josef . Pojar) 281 Bencsová Bozcna: Ver.se (SL) . . Bok Petr: Váemu na vzdoiy (ST) , Bonn Hann.s: Dalcky hlas (Ed. G.) Bronétejn Mn,tvé.j: píñbéh p r v k u helium (V. P.)
172 28S 221 189
Broniman L.: N a vrcholu s v é t a (V. P.) 269 BuHnek-Dlotihán: Rodice a cetba mládeáe (V. PI.) n Burcs Miloslav: Zemi krásnou (Chai.) 94 Carrell Alexis: Clovék, tvor neznám y .(BROS) H o Capek Josef: Uméni pfírodních n á i'odü (Chai.) . . . . . . . 205 Cerní/ Váfckiv: Es3j o básnickém b a r o k u (L) • 108 Ceské balady sociální [Rudolf Illovy) (si) 124 Ceské písné kram'?..fské [Robert S-^^tana a Bedfich VáclavekJ
(ST>
n
X
Ceskoslovenska fotografié 1938 [Frantisek OupickyJ (V. P.) . Dokoupil Jan: H y m n y (si) . . . Bilis Havelock: Pohlavní psychologie ( M V A )
Krle.za 93 124 92
Famira Emanuel: Co je s jeviStém (M. R.) 78 Feininger Andreas: Lidé pfed a p a r á t e m (V. P.) 287 Fraenkl Pavel: O t o k a r Bfezina (RN) 188 Frey Jaroslav: L i t e r á r n í místopis zemé Ceské a Moravskoslezské ( J . O.) 204 du Gard Roger Martin: Rodina T h i baultü (LVA) 29 Gide André: P a s t o r á l n í symfonie (Bros) 91 Glabazñová Marie: Korálov]^ vénec (Chai.) 205 Gurian L. G.: N o v i n á f s k á k n i h o v n a A r n a Laxirina ( m v a ) . . . . 61 Habfina Rajmunll: Sasanky (J. Oámera) 268 Hampl Frantisek: Mezi berounskymi branami (SL) 141 Hlaváéek Václav: B a n k y kouzla z ba ve né ( P V A ) Hlávka Miles: Vzduch Pafíze (si) . Houghton Claude: J s e m J o n a t h a n Scrivener ( S L ) Hora Ota: g v é d s k o vola (L) . . Hostáñ Jan: V zemi E s k y m á k ü (LVA) Hsün Lu: Vfava (MVA) . . . . Hynie Josef: Sexuální áivot a jeho n e d o s t a t k y (MVA) . . . . Jaffe Bernard: Pfední hlídky védy (V. P.) Jirásek Josef: S o v é t s k á l i t e r a t u r a r u s k á 1917—1936 (L) . . . . John Jaromir: Rajsk;/ ostrov (K. S.) Joklová A. M.: Basilius Knox ( D E ) Kapoun Karel: Závrat' (Chai.) . . Kolbenheycr E. O.: A m o r dei (Bros) Kopta Josef: Pfívoz pod ofecliy (ST) . . • — Véény p r a m e n (SL) . . . . Kriebl Zdenek: 200 c h r y s a n t é m (J. Osmera)
252 123 285 156 43 124 92 189 107 319 319 27 60 300 286 268
(si)
Miroslav:
Vybor
z ^'ásni
\;
. 124
L á s k a a s m r t [Frantisek Halas oVladimír Holán] (Chai.) . . . L a u r e á t i Nobelovy ceny (VAV) . . Lehmannová Rosamonda: Ve víru (LVA) Literatura na vystavé Horácka ve Velkém MezifíCí ( J . O.) . . . Majerová Marie: Dcery zemé ( D E ) — P l a n é milování ( D E ) . . . . Malífová Helena: D e s e t ¿ivotü (LVA) Mann Heinrich: Mládí k r á l e Jindficha C t v r t é h o ( E d . G.) . . . — Pfijde den ( M V A ) Maurois André: Historie Anglie (Bros) Mikolaj Jozef: A k o to s najna bolo (V. H.) M o n u m e n t y a k v é t i n y [Miloé Jirkoj (si) Morávek Jan: Srdce n a z á m e k ( S L ) N a á e m a m i n k y [Frantiéek Halas] (BROS) . . . . . . . . Obrtel Vít: Kstice B e r e n i k y ( A D E ) Od pefinky do ákoly [B. C. Weilová, JD. A. Thom, Nadézda Munková] (LVA) O n á s V Anglii [ T h e Czechoslovak B r o a d s h e e t s ] (LVA) . . . . Pernica Bohuslav: Rok na moravs k é m H o r á c k u ( J . O.) . . , . Podivuhodné o d k l a d y E d u a r d a R a dy (B. P.) Podivuhodné konce o b r a n y E d u a r da R a d y (B. P.) Pochod p a d e s á t i tisícü 107, P r o s t f e n y stül (M. R.) . . . . Pleva Josef V.: K a p k a vody ( D E ) Pfíhoda Václav: Védecká p f í p r a v a ucitelstva ( m v a ) Rektorisová Klemeniina: Bezrucova básnická fec ( E L ) . . . Renn Ludvík: 2ivot nelze p o p r a vit (V. P.) Riccoboni Giovanni: Cech v Italii (L) Rilke Rainer Maria: Slavení (Chai.) Rintelen: Cerny vetfelec (V. P.) . RuMnstein Leo: Cesta S a m u r a j ü (I^-vOS)
270 156 109 220 58 58 27 269 108 93 13 124 11 172 253
29 220 253 91 156 156 78 319 77 8 43 91 78 221 13
Seifert Jaroslav: Oshi dni (si) . . 8haw G. B.: N e b e s k ^ football (VPA) Sitone Ignazio: Ghléb d o m o v a (Bros) . . . .' Sinclair Üpton: N o p a s a r a n (BROS) Skála Dobr&slav: Lidé bez z á m é s t ftání ( J . O á m e r a ) Slezsko Bezrudovi ( E L ) . . . . Sfñolák Vladimír: Céch mezi P r a n couisi (L)
SOjková Vera: (LVA)
124 204 93 13 238 11 91
Bloüdéní v kruhu 125
Spiika Bfetislav: Torzo ( J . O s m e fa) Spiika Zdeúék: Tfi paví p e r a ( J . Oámera) S t a t i s t í c k á r o é e n k a Ceskoslovenské republiky (mva) . . . . Synek Éifíii: S v é t j a k y j e (V. P.) Sach Vladimír: Z l a t y disk (Chai.) . Bimek R. F.: B á s n í k O t a k a r P a tón ( R N ) Bip Ladislav: S m r t n a louce (Chai.) BiSkov Vjaóeslav: Záludná feka áivotá (SL) Tilschová A. M.: U m c ^ r é h o kohout a (LVA) . , . , , . . ,
2GS 2G8 60 220 205 189 94 220 8
Trnka Bohumil: Cech me2;i Ang-li¿ a n y (L) Trnka Bohumil a Marchant Fr. P.: The English Visitor in CzechoslovaKia (L) Tropp Václav: Soudruzi (V. P e t r o vá) Uméni n a Slovensku [Karel Sourek] (Chai.) Uméni v Ceskos]oven.sku pro cizince Lí.Ionuments oí A r t in Czechoslovakiaj (MVA) . . . . Václavek Bedfich: Tvorbou k r e a lité (L) Vilaplana Antonio Ruiz: Pfíseáné potvrzuji (SL) Votockoiiá-Lauermannová O.: K a roiina Svétlá (LVA) . . . . Vrba Jan: Eludiste ( D E ) . . . . Vrchlicky Jaroslav: Selské b a l a d y (adv.) Vi^alpole Huyh: Modlitba z a s y n a (LVA) Watcrs Cristopher P.: P o v í d k a o s t a r é m námofníkovi (TR) . . Weil Jiri: M o s k v a — h r a n i c e (LVA) Wolkrovd Zdena: Jifí W o l k e r ve v z p o m í n k á c h své m a t k y (L) , , Zich Otakar: O tj^iech básnickych (RN)
91
91 173 77
109 107 205 141 172 300 44 92 93 141 189
Masaryldana A n k e t a Lidovych novift . . . . Bli2 k M a s a r y k o v i , D e k l a d a pfíklad ( L V A ) . . . . Heslo M a s a r y k HóVory s T. G. M a s a r y k e m m a «farsky a óínsky J a k éte P r a h a M a s a r y k o v a díla? . M a S a r y k a Svehla ( J . S.) . . . M a s a r y k myslitel (V. H.) . . . T. G. M a s a r y k ve v z p o m í n k á c h lék a f ü (dr M. M.)
298 298 44 299 44 30 3Í7 299 30
Néjiedly Zdenek: T. G. M a s a r y k (-^a—) 299 Kéttieck^' vybor ze spisü T. G. M a saryka 14 Némeck;;^ ¿ivotopis T. G. M a s a r y ka 14 NeViditelné spojeni (VKg.) . . . 315 Kov;^ president republiky dr E m i l Üácha . ,298
Odkazu p r e s i d e n t a Osvoboditele . O M a s a r y k ü v obraz ve skolách (z2) P o m n í k p r e s i d e n t a Osvoboditele v Teplicích-ganové Pfehled v y s t a v M a s a r y k o v a díla . P f e k l a d y z M a s a r y k a do angliétiny S M a s a r y k e m a Beneáem 1918— 1938 (LVA) Socha T. G. M a s a i ' y k a n a filosofické fakulté K a r l o v y university V Praze Spisy T. G. M a s a r y k a v nov;^ch vydáních Bimsa Jaroslav: Zboánost a vira T. G. M a s a r y k a (—a—) • . . . Ü s t a v T. G. M a s a r y k a Vydání Capkovych Hovorü s T. G. M a s a r y k e m pro m l á d e ¿ . , ,
300 317 30 61 14 61 298 29 299 300 13
PoznámkY Ceskoslovensko pfed naSím svédomírn a pfed historii (—ka) . . Evropské hlasy Jaroslav Durych, duch sporny a paradoxní... (J. N.) . . . . Jini nás pfipravili o nmohé, o rozum se pñpravujeme sami (-y-) Mladi vpfed! (FR) . . . . . .
Nechod'te do Rigy! (—fr—) Odpovéd* (B. P.) . . . . , « O pogromech . . . . u i Otázka (—ka) . . . k i Polsko a SSSR (FR) Poifebujeme kulturni rozvoj svobodé (—y—) 7. listopad (-be-) . . , ^ ,
283 267 312 283 252
B S , t » t i
313 265 268 283 297
ve 297 i , 251
LisiY cienáfü Branci zacali s Masarykem (J. Z.) Kdo pomáhá Henleinovi? (S. H.) Kolik je nás? (Ctenáfka) . . . Mélnicky vysilaé (Legionáf z pohraniéí) NaSe úcast na svétové vystavé v New Yorku (Ing. Z. M.) . . .
126 15S 126 126 126
Proti útisku a nátlaku sudetonémecké strany 158 Sovétslcy lid a Ceskoslovensko (F. J. épála, Uzhorod) . . . 221 Vsímejme si vice kulturních nepfátel uvnitf republiky! (Karnel) 158
Eullurni zprávy z celého svéta 15, 31, 47, 63, 79, 95, 111, 127, 143, 159, 175, 191, 207, 223, 239, 255, 271, 288, 304, 320
Knihy doslé redakci 14, 30, 46, 62, 94, 110, 142, 174, 190, 206, 222, 23S, 254, 303
Z nakladatelstvi Cin !Í5t 174
