LEGISLATIVNÍ PROSTŘEDÍ PRO PRÁCI ŠKOLNÍ KNIHOVNY (KNIHOVNICKÉHO A INFORMAČNÍHO CENTRA ŠKOLY) Jana Nejezchlebová, Moravská zemská knihovna v Brně Úvod Informační gramotnost je nezbytný předpoklad pro rozvoj osobnosti 21. století .Výsledky mezinárodního výzkumu funkční gramotnosti dospělých (SIALS) potvrzují značný deficit v této oblasti u naší současné dospělé populace, což je výzva pro celý stávající vzdělávací systém a pochopitelně i pro všechny typy knihoven a jejich činnost. Školní knihovny se musí především zaměřit na zajištění informační gramotnosti žáků a studentů, to znamená vytvářet u nich dovednosti a návyky pracovat s informacemi, podporovat potřebu získávat a vyhledávat informace, ale také je učit informace kriticky hodnotit, zpracovat a využívat ve studiu i při vlastním sebevzdělávání. To vše v návaznosti na výukový program školy a v úzké spolupráci s pedagogickým sborem. Aby mohla knihovna zmíněné úkoly plnit, či lépe k jejich naplňování podněcovat a vytvářet potřebné podmínky, je třeba mít legislativu, která umožní potřebné materiální a personální zajištění práce školní knihovny ve smyslu rozsahu a kvality činnosti knihovnického a informačního centra školy. Všechny typy školních knihoven v ČR (stav za rok 1999) Počet knihoven Knihovní Uživatelé Výpůjčky jednotky celkem knihoven celkem 5 165 15, 695 524 1, 520 172 3, 378 654 I. Legislativa, dokumenty v oblasti vzdělávání Základem jsou zákony určující a vymezující přístup k informacím v České republice. 1.1 Listina základních práv a svobod 1) v §17 říká:
102
(1) Svoboda projevu a právo na informace jsou zaručeny (2) Každý má právo vyjadřovat své názory slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jiným způsobem, jakož i svobodně vyhledávat, přijímat a rozšiřovat ideje a informace bez ohledu na hranice státu… (s.17) 1.2 Práva dítěte legislativně zajišťuje Úmluva o právech dítěte 2), která v §17 dává také důraz na přístup dítěte k informacím státy, které jsou smluvní stranou úmluvy uznávají důležitou funkci hromadných sdělovacích prostředků a zabezpečují dítěti přístup k informacím a materiálům z různých národních a mezinárodních zdrojů …(s.502) 1.3 Zákon č.106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím 3) znamená usnadnění možnosti získat zveřejněné informace jak v klasické tištěné formě, tak elektronicky. Jak často budou informace žádány v knihovnách občany, nebude záviset pouze na schopnostech marketingu informovat o těchto službách, ale také na připravenosti občanů, jejich potřebách, požadavcích a dovednostech informace vyhledávat a dále s nimi pracovat, využívat je, tedy na informační gramotnosti.To velmi úzce souvisí se způsobem výuky na všech typech škol, na systematické činnosti knihovnických a informačních center škol. Dokumenty mezinárodní i české určující směr vývoje vzdělávání. 1.4 Memorandum o celoživotním učení 4), dokument zpracovaný Evropskou komisí (listopad 2000) zabývající se celoživotním vzdělávání, kontinuitou formálního i neformálního vzdělávání, včetně učení z praxe (informální vzdělávání), tedy učení bez ohledu na životní etapu, místo, čas a formu vzdělávání. 1.5 Koncepce státní informační politiky ve vzdělávání.5) Dokument zpracovaný v březnu 2000 MŠMT ČR byl schválen v dubnu 2000. Koncepce si klade za cíl specifikovat další postup České republiky při zajišťování informační gramotnosti všech občanů tak, aby se mohli stát konkurenceschopnými v nové společnosti 21. století. Koncepce se přednostně věnuje dvěma základním okruhům: 1. Zajištění informační infrastruktury vzdělávání, tj. zpřístupnění informačních a komunikačních technologií všem, kteří procházejí vzdělávací soustavou, ať již na jejím začátku, nebo v průběhu dalšího a celoživotního vzdělávání. 2. Vytvoření rámce, který umožní integrovat ICT do vzdělávacích kurikulí na všech stupních – pro zajištění zvyšování informační gramotnosti, při-
103
čemž současně tento rámec musí poskytnout prostor pro využití možností ICT pro zkvalitnění vzdělávacího procesu v komplexně pojatém využití ICT pro zvyšování funkční gramotnosti občanů ČR. …Detailnější informace jsou pak uvedeny v Příloze 5: Akční plán realizace SIP: SIP ve vzdělávání – Informační gramotnost konkretizuje opatření na SIP ve vzdělávání k informační gramotnosti včetně potřebného zabezpečení knihoven jako součásti vzdělávacího systému pro informační gramotnost. 1.6 Státní informační a komunikační politika. 6) Vláda ČR na svém zasedání usnesením č. 265 ze dne 24. března 2004 schválila Státní informační a komunikační politiku. Jedná se o strategický dokument vlády v oblasti rozvoje informační společnosti do roku 2006, který reflektuje úzkou provázanost informační společnosti a telekomunikací a vytváří tak společný rámec. Hlavním východiskem při tvorbě dokumentu byl Akční plán EU eEurope 2005, který je součástí tzv. Lisabonské strategie v oblasti informační společnosti. Státní informační a komunikační politika má 4 prioritní oblasti: 1. Dostupné a bezpečné komunikační služby. 2. Informační vzdělanost. 3. Moderní veřejné služby on-line. 4. Dynamické prostředí pro elektronické podnikání. Pro knihovny, zejména veřejné a školní, je především zajímavá kapitola Informační vzdělanost. Cílem vlády v této oblasti je rozšíření základní počítačové gramotnosti během čtyř let alespoň na polovinu naší populace. Základním nástrojem je nejen program Národní počítačové gramotnosti, ale zejména systematická podpora informační vzdělanosti na všech stupních škol. Prioritou vlády je rozšiřování ICT ve školství, jež je součástí Státní informační politiky ve vzdělávání. Vhodné využívání technologií ve výuce se projeví schopností žáků zvládnout učivo za kratší čas a lepší schopností zpracování informací. Za základní článek celého systému celoživotního vzdělávání považuje stát školy, které musí poskytovat základy informační gramotnosti všem svým absolventům. Kromě toho chce vláda využít vzdělávací potenciál škol i k šíření informační gramotnosti mezi dospělou částí populace. Knihovny mají zajistit rovný přístup k tradičním i elektronickým informačním zdrojům. Důležitý je také rozvoj regionálních struktur celoživotního vzdělávání a učení. Získávání nových znalostí a dovedností se stalo nezbytností, která podmiňuje nejen individuální rozvoj a kultivaci osobnosti, ale také rozvoj
104
ekonomiky a zaměstnanosti. Každý kraj má proto také svou strategii v rozvoji vzdělávání. Zpracování rámcových vzdělávacích programů 7) představuje zásadní změnu v kurikulární politice MŠMT. Programy zajišťují srovnatelnou úroveň získávaného vzdělání a získaných kvalifikací ve vazbě na dosahované stupně vzdělávání. Školám jsou přitom současně poskytnuta jasná pravidla respektující jejich autonomii při tvorbě vlastních školních vzdělávacích programů. II. Zřizování školních knihoven Prioritní pro zřizování a činnost knihoven bude školský zákon. Důležité bude, zda se podaří zajistit kvalitní zpracování a přijetí materiálu, který nahradí dlouhá léta již nevyhovující a s přijetím nového zákona neplatnou Instrukci o školních knihovnách z roku 1979. 2.1 Návrh zákona o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) 8) se zmiňuje o školních knihovnách pouze rámcově v části věnované školským účelovým zařízením: Školská účelová zařízení podle účelu, k němuž byla zřízena, napomáhají školám a školským zařízením při jejich činnosti, zajišťují materiálně technické služby, poradenské, informační nebo ekonomicko-administrativní služby, poskytují odborné, studijně pracovní, knihovnické a informační služby pro žáky, studenty, popřípadě zaměstnance, zajišťují praktické vyučování a výchovu mimo vyučování nebo vytvářejí podmínky pro praktické vyučování žáků a jejich zájmovou činnost. V navrhovaném zákoně jsou nově zahrnuty zásady, na kterých je vzdělávání jako veřejná služba založeno, a obecné cíle vzdělávání, v nichž je důraz kladen zejména na rozvoj tzv. klíčových dovedností osobnosti, výchově k respektování lidských práv, toleranci, svobodě, uvědomění si národní identity i evropské a celosvětové sounáležitosti, rozvíjení znalostí o specifických rysech kultury, historie, jazyka národnostních menšin, porozumění přírodním, společenským a dalším vztahům tak, aby osobnost jedince měla možnost se harmonicky rozvíjet. 2.2 Pro plánování informačních center ve školách, tedy školních knihoven vybavených moderními technickými prostředky, se zcela jinými, rozšířenými funkcemi vydalo UNESCO mezinárodní doporučení pro plánování informačních center škol, 9) kde je podrobně rozpracováno, jak mají být tato pracoviště zajištěna materiálně, personálně a jaké mají poskytovat služby.
105
2.3 Doporučení pro veřejné knihovny vychází a rozpracovává zejména Manifest UNESCO o veřejných knihovnách 1994. 10) Jako základní činnosti jsou zde uváděny úkoly knihoven na podporu celoživotního všeobecného vzdělávání, umožňování svobodného přístupu k zaznamenaným vědomostem a myšlenkám lidstva. Jedná se o mezinárodní strategický dokument, od jehož zveřejnění se odvíjí úvahy o stavu a vývoji veřejných knihoven ve světě (Sekce veřejných knihoven International Federation of Library Associations and Institutions vydává normy i doporučující materiály pro veřejné knihovny). Veřejná knihovna je charakterizována jako místní informační středisko, které poskytuje služby všem bez rozdílu, posiluje čtenářství od raného dětství, podporuje všechny stupně školského vzdělávání, spolupracuje se školami a jejich knihovnami Každá škola by měla mít vlastní knihovnu opírající se o veřejnou knihovnu či jinou organizaci. Ať už bude organizace jakákoli, veřejná knihovna poskytuje pomoc jak jednotlivým učitelům, tak dětem. … (s. 27) 4.20 Víceúčelová knihovna. Každá škola potřebuje vlastní knihovnu. Praktické zkušenosti nicméně ukazují, že dobré plánování a řízení umožní tuto úlohu plnit i veřejné knihovně umístěné ve stejné budově , aniž by tím byly zasaženy její služby určené širší veřejnosti. Od tohoto spojení nelze očekávat významné finanční úspory, ale prospěch v oblasti služeb (s. 50). III. Organizace a činnost školní knihovny Školní knihovny nemají odpovídající dokument, určující jejich začlenění do systému školy, do národního systému knihoven, vymezující jejich organizaci, podmínky, odborné standardy činnosti, ale také materiální, technické a personální zázemí. Ve své práci vycházejí z knihovního zákona a základních mezinárodních směrnic pro práci školních knihoven. 3.1 Zákon č. 257 Sb. ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon). 11) V rámci národního systému, tak jak jej uvádí knihovní zákon jsou školní knihovny součástí skupiny d) specializované knihovny. Evidence školních knihoven je zatím problematická a přistoupilo na ni jen malé procento škol. Požadavky knihovního zákona řeší zapojením do systému MS, službami pro externí uživatele za vymezených podmínek – prezenční využívání odborných materiálů, absenční půjčování bývalým studentům a pedagogům, za úplatu tisk a kopírování materiálů.
106
Výhodou evidence stejně jako pro ostatní typy knihoven je nejen možnost využívat MS, „dosáhnout“ na granty MK ČR a další účelově určené dotace ze státního rozpočtu, ale zejména pro školní knihovny velmi důležitá skutečnost (otázka stále se opakujících sporů a nepochopení), že knihovní fond nemusí registrovaná knihovna evidovat podle zákona 563/1991Sb., o účetnictví. Pro kvalitní práci školních knihoven je nezbytné respektování ustanovení knihovního zákona a jeho prováděcí vyhlášky č.88 /2002Sb. o MS, evidenci a revizi KF. 3.2 Zcela jednoznačně vymezuje poslání školních knihoven Manifest UNESCO o školních knihovnách 12) a na něj navazující a rozpracovávající podrobně jeho ustanovení. 3.3 Směrnice IFLA a UNESCO pro školní knihovny 13) Připomeneme si stručně úkoly školní knihovny (knihovnického a informačního centra školy), které vycházejí z mezinárodních doporučení a Manifestu UNESCO . S moderními metodami výuky musí nezbytně souviset i změna v práci školní knihovny, která se transformuje v knihovnické a informační centrum školy s těmito úkoly: − spojit dílčí knihovny ve škole tak, aby z kvalitního fondu jedné knihovny mohly být poskytovány služby celému společenství školy, − zajistit maximální přístupnost knihovny, − hlavní důraz (v souladu se zaměřením a možnostmi školy) klást na prezenční výpůjční služby, − vytvořit z knihovny místo pro tvořivou aktivní práci žáků i učitelů s informacemi a literaturou v klasické i elektronické formě, − získat pro práci a záměry knihovny co největší podporu ředitelství a pedagogického sboru , s nímž je třeba spolupracovat v oblasti akvizice a využívání literatury a ostatních dokumentů a tím integrovat knihovnu do celého vyučovacího procesu školy, − podporovat potřebu a učit jak (!!!) s informacemi pracovat, vést k alternativnímu přístupu ke knize, − praktickou systematickou činností vytvářet u žáků (i učitelů) dovednosti a návyky − v práci s informacemi. 3.4 Programové vyhlásenie IASL o školských knižniciach. 14) Programové prohlášení International Association of School Librarianship (Mezinárodní asociace školského knihovnictví) považuje školní
107
knihovnu za centrum plnění vzdělávacích cílů a úloh školy. Školní knihovna působí jako živý nástroj vyučovacího procesu, je součástí celkového kurikula školy. Její cíle vyjadřují 4 funkce: informační, vzdělávací, kulturní a volnočasová. IV. Informační gramotnost Informační výchova zařazená do Přehledu volitelných předmětů v roce 1996 (byl to úspěch i když naplnění v praxi neodpovídalo představám) v současné škole nestačí. Nelze informační výchovu ponechat na bázi dobrovolnosti. Popírá se tím vlastně i její smysl jako metody, způsobu práce se studenty. Informační výchova se má stát nedílnou součástí vzdělávání od základní školy a tedy zapojit všechny žáky (není to nadstandard pouze pro nejvnímavější). Lze předpokládat, že na základě nového Školského zákona i mezinárodních dokumentů a doporučení vzniknou konkrétní dokumenty závazné pro praxi českých škol. 4.1 Koncepce rozvoje knihoven v České republice 2004 – 2010. 15) Koncepce podporuje spolupráci knihoven a škol při výuce informační gramotnosti. Viz bod 14. Vytvořit podmínky pro zajištění informační výchovy uživatelů ke zvýšení jejich funkční gramotnosti a tím i schopnosti efektivně vyhledávat a využívat informační zdroje. Zahrnout informační výchovu (informační gramotnost) do výuky základních a středních škol. Využít knihovny pro školení základní počítačové a informační gramotnosti občanů. 4.2 Deklarace zásad a Akční plán Světového summitu o informační společnosti 16) 10. − 12.12.2003 − zásadní vědecký a technický pokrok, se vzděláním, znalostmi, informacemi a komunikací. Vize informační společnosti, informace ve veřejném vlastnictví, volný přístup k informacím, přístupové body i knihovny. 4.3 Pražská deklarace 17). Závěrečná zpráva setkání Information Literacy Meeting of Experts, které se konalo pod záštitou UNESCO v Praze ve dnech 20. – 23. září 2003 a věnovalo se otázkám informační gramotnosti, nazvaná Pražská deklarace, formuluje informační gramotnost jako klíčovou podmínku schopnosti každého jedince účastnit se aktivně života v informační společnosti 21. století. Deklarace vyzývá vlády všech zemí, aby se této problematice intenzivně věnovaly. Očekává se, že Deklarace bude oficiálně přijata UNESCO a stane se dokumentem, který bude výchozí pro
108
přípravu národních programů zvyšování informační gramotnosti. V roce 2005 se bude na toto téma konat mezinárodní konference. V. Knihovny v moderním světě (mezinárodní dokumenty o knihovnách) Školní knihovny mohou čerpat inspiraci a argumentačně pro svou práci využívat další mezinárodní dokumenty věnované rozvoji knihovnictví, které zcela samozřejmě zahrnují školní knihovny, jejich práci i kooperaci s ostatními, především veřejnými knihovnami, do poslání a úkolů moderních knihoven, počítají s nimi jako se součástí rozvoje vzdělávacích institucí podporujících celoživotní vzdělávání občanů. 5.1 Poslání a úkoly knihoven v současné společnosti vstupující do 21. století, do století informací a globalizace plně vyjadřuje Zpráva o Zelené knize o úloze knihoven v moderním světě (Green Paper on the role of libraries in the modern world) výboru Evropského parlamentu pro kulturu, mládež, výchovu a média přijatá Evropským parlamentem 28. října 1998. 18) K. vzhledem k tomu, že knihovny ve školách a ostatních vzdělávacích institucích poskytují podporu vzdělávání jako stále důležitějšímu prvku uvnitř svých vlastních společenství. Je třeba vzít v úvahu, že školy používají vyučovací metody založené na samostatném vyhledávání poznatků studenty, tyto metody jsou též charakteristické pro stále se rozšiřující oblast vzdělávání dospělých, takže knihovny poskytují také mimořádně důležité podpůrné služby při celoživotním vzdělávání … (s. 13–14). 5.2 Kodaňská deklarace (The Copenhagen Declaration). 19) Ve dnech 14. a 15. října 1999 se setkali vedoucí politikové a tvůrci informační politiky z 21. Evropských zemí, aby zhodnotili podstatnou úlohu veřejných knihoven při utváření informační společnosti. Z deklarace, kterou přijali vyplývá, že veřejné knihovny mají strategickou příležitost ovlivnit růst kvality života a demokratických možností občanů informační společnosti tím, že zajišťují svobodný a rovnoprávný přístup k vysoce kvalitním informacím, díky svému rozšíření po celé Evropě poskytují efektivní infrastrukturu pro celoživotní vzdělávání a snadný přístup k obsahu informačních sítí. Podporují také studenty na všech úrovních vzdělávání. Podtržena je mimo jiné také nutnost usilovat o dlouhodobou kooperaci a partnerství s jinými sbírkovými institucemi a o jejich propojení s občanskou výchovou a vzděláváním.
109
VI. Také pro školní knihovny platí ČSN 20) Současně je třeba, aby se práce knihovníka (učitele pověřeného vedením knihovny) řídila platnými standardy a doporučeními využívanými v knihovnické práci ostatních knihoven (veřejných, vysokoškolských, odborných). Umožní se tak sdílené využívání zdrojů a kooperativní získávání dokumentů a informací, využívání souborných katalogů, meziknihovních informačních služeb. Studenti tak budou také lépe připraveni na práci v dalších informačních institucích. A také Statistické výkaznictví činnosti knihoven 21) České statistické výkaznictví v knihovnách a informačních institucích vychází z mezinárodní normy knihovnické statistiky (ČSN ISO 2789). Školní knihovny uvádí statistické výsledky své činnosti i podmínek, v nichž pracují ve Výkazu o školní knihovně 1x za 3 roky. Poprvé školní knihovny (ne všechny!) tento výkaz zpracovaly poprvé v roce 1997 za rok 1996, budeme mít možnost začít srovnávat, posuzovat situaci nejen stavu knihovního fondu a činnosti knihoven, ale i jejich personální, technické a materiální zázemí. Závěr Školní knihovna je součástí školy a jako taková vychází ve své činnosti ze základních dokumentů vztahujících se na vzdělávání a české školství i specificky těch, které jsou zaměřené na konkrétní školu, jejíž je součástí. Platí však pro ni i knihovnické zákony, doporučení, strategie i standardy knihovnických činností, ČSN v oblasti knihovnictví a vědeckých informací. Pokud není školní knihovna (informační centrum školy) evidovaná dle Knihovního zákona, není pro ni tento legislativní dokument závazný, přesto pro rozvoj knihovny i kvalitu její činnosti je důležitá znalost a využívání odborných doporučení a standardů. Nový školský zákon a následná prováděcí nařízení (vyhlášky) jistě zahrnou i samostatné doporučení vztahující se na práci informačních center škol. Velmi důležitá bude aktivita odborníků, Klubu školních knihoven a samotných knihovníků školních knihoven, aby byl přijat dokument, který bude v souladu s Manifestem UNESCO pro školní knihovny i se současnými světovými trendy ve vzdělávání (celoživotní vzdělávání, informační gramotnost). Literatura 1. Listina základních práv a svobod. In: Sb.zákonů, č.2/1993, částka 1, s. 17-23. 2. Úmluva o právech dítěte. In: Sb.zákonů, č.104/1991, částka 22, s. 502-512. 3. Zákon o svobodném přístupu k informacím ze dne 11.května 1999. In: Sb.zákonů, č.106/1999, částka 39, s. 2578-2582. (Účinnost od 1. ledna 2000). 4. Memorandum o celoživotním učení. /online/ Dostupný z: URL: http://www. nvf.cz/memorandum/index.htm
110
5. Koncepce státní informační politiky ve vzdělávání. /online/ Dostupný z: URL: http://www.msmt.cz/_DOMEK/?CAI=2412 6. Státní informační a komunikační politika. /online/ Dostupný z:URL:http://www. mcr.cz/scripts/detail.php?id=275 7. Rámcové programy. /online/ Dostupny z: URL:http://www.vuppraha.cz/ index.php?op=sections 8. Návrh školského zákona./online/ Dostupný z: URL:http://www.msmt.cz/_ DOMEK/Default.asp?ARI=102670 9. Mezinárodní doporučení UNESCO pro plánování informačních center škol. Materiál UNESCO: Guidelines for Planning and Organization of School Library Centres, Paris: UNESCO,1979. 10. Manifest UNESCO o veřejných knihovnách 1994. In:Doporučení pro veřejné knihovny. Praha: Sekce veřejných knihoven IFLA, 1995, s.94-97. /online/ Dostupný z: URL:http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=04_mezinarodni_ doporuceni.htm 11. Zákon č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon). /online/ Dostupný z: URL: http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/01_LegPod/01_index.htm 12. Manifest UNESCO a IFLA o školních knihovnách. In: Čtenář, 51, č.9, 1999, s. 261. /online/ Dostupný z: URL: http://www.unesco.org./webworld/public 13. Směrnice IFLA a UNESCO pro školní knihovny. Překlad Jan Vrzáček. 1. Vyd. Brno: MZK, 2003. 36 s. ISBN 80-7051-152-4 14. Deklarace o školních knihovnách. Programové vyhlasenie IASL o školských knižniciach. /online/ Dostupný z: URL: http:www.infolib.sk/index/podstranka. php? id=1 15. Koncepce rozvoje knihoven pro rok 2005 – 2010. /online/ Dostupný z: URL: http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_deklarace.htm 16. Deklarace zásad a Akční plán Světového summitu o informační společnosti. /online/ Dostupný z: URL: http://www.ikaros.cz/Clanek.asp?ID=200402006. Angl. verze http://www.ifla.org/III/wsis2605.html 17. Dombrovská, Michaela, Landová, Hana: Pražská deklarace a její vliv na činnost školních knihoven. In: Informační gramotnost 2. Brno : MZK, 2004, s. 44 – 51. ISBN 80-7051-155-9 18. Zpráva o Zelené knize o úloze knihoven v moderním světě. In: Knihovny současnosti 99: Sborník ze 7. Konference, konané ve dnech 14.-16.září 1999 v Seči u Chrudimi, Brno : SDRUK, 1999, s.11-28. 19. Kodaňská deklarace./online/ Dostupný z:URL:http://knihovnam.nkp. cz/sekce.php3?page=04_mezinarodni_doporuceni.htm 20. Čadilová, Kateřina. Zpráva o stavu české knihovnické normalizace. Seznam platných ČSN z oblasti knihovnictví a informačních věd. In: Čtenář, roč. 50, 1998, č. 4, s. 101 – 104. 21. Úplné znění zákona č.89/1995 Sb., o státní statistické službě. /online/ Dostupný z:URL:http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/O_nas
111
