ČLÁNKY. Jaký byl... Ročník PK prosince 2008 Číslo 6

15. prosince 2008

Ročník PK14

Číslo 6.

ČLÁNKY Jaký byl... Končí rok zakončený osmičkou. Deset let je v životě člověka dlouhý časový úsek. Historie našeho národa je značně poznamenána událostmi, často přelomovými, které se mnohdy staly v letech zakončených osmičkou. Mnozí naši občané, sokoly nevyjímaje, proto léta zakončená osmičkou sledují s očekáváním určitých změn. Doufajíce při tom, zvláště v dobách politicky relativně klidných, především ve změny, které by jim přinesly určité zlepšení životní úrovně, případně i životního stylu, které nemohou z různých důvodů ovlivnit vlastním přičiněním. Zdá se tedy, pokud mohu tento rok pozorovat těsně před jeho koncem, že se rok 2008 z tohoto pohledu relativně ničím významným v historii našeho státu nezapíše. Pokud na nás ve větší míře dolehnou důsledky světové hospodářské krize, tak tomu bude nejdříve v roce následujícím. Podívejme se však, jakým způsobem se rok 2008 zapíše do historie Sokola. Tento rok neměl Sokol ve svém dlouhodobém programu žádné větší události. Nebyl ani sjezd, ani všesokolský slet, události, které jsou v Sokole někdy vnímány jako určité předěly. A to i v případě, když ničím význačným do sokolské historie nepřispějí. Zde si neodpustím svůj již mnohokrát vyslovený názor, že od těchto sjezdů, zavedených až v po listopadu obnoveném Sokole, lze těžko něco převratného očekávat, protože jde většinou jen o jakýsi pokus ukázat, že Sokol existuje a cosi užitečného činí, což většina národa prostřednictvím sjezdu vůbec nezpozoruje. Je to i díky tomu, že Sokolu média nevěnují vlastně žádnou pozornost. Připomínám, že Sokol před komunistickým pučem v roce 1948 měl jako vrcholný orgán pouze výbor, fungující prakticky stejným způsobem jako výbor dnešní. Pouze jednou

za určené období zvolil své předsednictvo, což se děje i dnes právě v době sjezdu – ale není to sjezd, ale výbor, kdo ho volí. Pokud v minulosti dozrála potřeba určitých zásadních změn v programu i organizaci, byl k tomu svoláván stanovami předepsaný sjezd valný. Takových změn pravděpodobně dnes potřeba není, a proto valné sjezdy asi nejsou, byly ze stanov vyjmuty. Vracím se tedy k letošnímu roku, kde byly význačnějšími událostmi jednak účast několika sokolských reprezentantů na olympijských hrách (hodnocení výsledků mi nepřísluší), uspořádání několika župních sletů (většinou však ne pod tímto názvem) a především pak velká aktivita nejen v centru, ale i na župách při oslavách 90. výročí vzniku republiky. Z těch župních sletů nutno jmenovat především velmi úspěšný Slet pod Ještědem, zorganizovaný župou Ještědskou, u kterého je třeba ocenit především organizační zabezpečení, neboť počet cvičenců se blížil polovině počtu účastníků minulého sletu strahovského. Ten však byl zabezpečován nesrovnatelně větším aparátem, než jaký může poskytnout kterákoliv župa, a spotřeboval mnohonásobně více finančních prostředků. Konečně několik slov k celostátním oslavám 90. výročí vzniku ČSR. Neměli bychom být skromní a nehlásit se k tomu, že podnět k těmto oslavám na celostátní úrovni přišel od naší župy a jmenovitě od jejího starosty br. Luboše Novotného, a to již na jaře minulého roku. Musíme však přiznat skutečnost, že jsme uvítali, že většinu organizačního zabezpečení následně převzaly útvary a aparát ústředí. V rozsahu, který se podařilo uskutečnit, by byly asi tyto záležitosti nad naše síly. Zásluhu na tomto spojení má především místostarosta župy br. Karel Šplíchal, který naše představy přenesl do předsednictva ČOS a byl zároveň tímto orgánem

VZLET - VĚSTNÍK SOKOLSKÉ ŽUPY JANA PODLIPNÉHO

pověřen koordinací všech akcí. Přes některé drobné výtky celé události nutno říci, že všechny události s oslavami spojené byly velmi dobře hodnoceny nejen sokolskou ale i mimosokolskou veřejností. Zvláště byla oceněna úroveň konference „Podíl Sokola na obnovení české státnosti“ (na programu se značně podílel br. Mach), líbil se i program vystoupení nazvaného „Takoví jsme dnes“ v nové hale Sparty v Praze Vysočanech, výstava Sokolčlověk v Michnově paláci i doprovodná vystoupení sokolských kulturních souborů.

Shrnuto, naše župa zpracovala návrh celého programu oslav, který byl vlastně beze zbytku přijat, podílela se na oslavách bohatou aktivní účastí svých členů (čtyři sokolské soubory, tělovýchovné skladby a vystoupení sportovců na Gala) organizačně i programově zajistila konferenci v Senátu a uspořádala ve spolupráci s župou Barákovou neobyčejně úspěšný tematický zájezd po stopách Sokola na Křivoklátsku. V tomto smyslu jistě splnila své poslání. Vl. Šilhán

Z oslav 90. výročí vzniku republiky Možné závěry proběhnuvší konference V prostorách Valdštejnského paláce, sídla Senátu Parlamentu České republiky, proběhla konference zaměřená k úloze Sokola při vzniku Československa. Jednání se zúčastnil i předseda Senátu MUDr. Přemysl Sobotka. Ve vystoupeních se především promítaly zasvěcené historické pohledy na tuto problematiku, ale shrnutí učiněno nebylo. Z toho důvodu - a po vyslechnutí příspěvků i mimo tuto konferenci, se nabízejí tyto závěry: Vystoupení prokázala neměnnost platné myšlenky, že založením Sokola byla vytvořena jedna z prvotních podmínek vzniku Československého státu. Hlavní síla působnosti Sokola spočívala v organickém propojení tělocvičných jednot na život v obcích, aktivní účastí jeho členů na veřejném životě. Způsob organizovanosti, dlouhodobé výchovné principy, vysoká motivace členů, účinný vzdělávací systém aplikující i poznatky ze zahraničí vytvořily předpoklad k tomu, že se Sokol stal významným partnerem předválečného státu v jeho výchovné, vzdělávací i zdravotní funkci. To, že sokolská organizace byla jednou z nejdůležitějších opor Československého státu a jeho demokratického politického systému, se plně prokázalo právě jejím útlakem a likvidací, a to jak v době okupace, tak i v letech následujících, a také

přinesla v těchto dobách vlastně ze všech spolků největší oběti. Přerušený kontinuální vývoj Sokola, přes jeho skryté, téměř nepřetržité fungování v jiných společenských strukturách v nedávné minulosti, se nyní projevuje především ve složitosti jeho širšího zapojování do veřejného života i do nově vzniklých hospodářských struktur. Současné poslání Sokola, resp. České obce sokolské, se odvíjí od jeho možností uspokojovat především pohybové potřeby občanů prostřednictvím tělocvičných jednot, ve kterých tito občané mají i možnost vlastní tvorby programu a správy spolkového majetku v rámci demokratických pravidel. Přetrvávající principy organizace, vzdělávací cíle a ideové zakotvení Sokola vytvářejí předpoklad k tomu, aby právě v dnešní době byl Sokol, spolu s dalšími historicky opodstatněnými organizacemi, nositelem moderně formulovaného národního programu v oblasti určité očisty a aktivace veřejného života. Konference otevřela některé nové pohledy na sokolskou historii, naznačila směr dalšího bádání, zejména s ohledem na potřeby formulace reálných a obecně přijatelných programových záměrů i politických cílů v současnosti. Luboš Novotný

Kam směřuje vývoj vrcholového sportu Zájem veřejnosti se v r. 2008 soustředil na olympijské hry. Sportovci na nich dosáhli vrcholné výkony s řadou světových rekordů. Naši reprezentanti obstáli čestně v soutěži s nejlepšími závodníky světa, jejichž výkony jsou vystupňovány až na nejzazší míru lidských možností. Do nadšeného ohlasu se však také vloudila střízlivá úvaha, která si kladla otázku, je-li tento trend ve vrcholovém sportu tou nejlepší cestou, kterou by se měl ubírat, aby splnil své důležité poslání – přispět ke zdravému způsobu života, k tělesné i duševní vyspělosti. Současný vrcholový sport je úzce spjat s řadou negativních jevů. Vrcholoví sportovci vytvářejí zvláštní skupinu lidí, jejichž výkony jsou obdivuhodné, ale bez vlivu na propagaci širší aktivní účasti na sportovním zápolení. Negativně je vnímáno zejména úzké spojení vrcholového VZLET č. 6 / 2008

sportu s profesionálními a komerčními zájmy. Pod tlakem těchto zájmů se neustále zvyšuje intenzita tréninku, často nad únosnou míru bez ohledu na věk a zdraví. Účinnost a intenzita tréninku vyvolává potřebu štábu trenérů, zdravotníků, psychologů, manažerů. Mimořádné požadavky, kladené na vrcholové sportovce a na činnost s jejich výcvikem související, vytvářejí situaci, ve které sport nejen vrcholové, ale běžně dosažitelné úrovně ztrácí pro mladé na atraktivitě. Uvedeme-li jako příklad sportovní gymnastiku, zjistíme, že vrcholoví gymnasté, ve snaze po maximální obtížnosti a originalitě, zařazují do svých sestav cviky, u nichž není tak důležitá krása pohybu a vzájemné vazby, ale hlavním jejich cílem je vyvolat úžas nad vysoce riskantními, nebezpečnými prvky. Sestava s takovými prvky už ztrácí povahu sportovního výkonu a stává se 2


spíše vzrušujícím artistickým vystoupením. Nad tímto vývojem se pozastavil již vynikající sovětský gymnasta Vitalij Sčerbo, který získal na olympijských hrách v Barceloně 6 zlatých medailí. Na otázku: jaký je podle jeho názoru možný další vývoj mužské gymnastiky, odpověděl:„Gymnastika jako sport je podle mého názoru už na hranicích současných možností, vymýšlet další cviky je dost náročné, není mnoho rezerv a také současné nářadí už nedovoluje mnoho variant. Proto je pravděpodobné, že se půjde na precisní provedení a jen sporadicky se objeví nějaký nový cvik, spíše jen prvek. Mohu se mýlit, ale mám dojem, že na deset, možná i více let tento vývoj postačí, protože některé cviky, které předvádíme třeba na hrazdě či na bradlech, už hraničí s artistikou, což není právě ten ideální směr, kterým by se měla sportovní gymnastika mužů i žen ubírat.“ (časopis Sport report, roč. 1994). Hlas tak vynikajícího, zkušeného reprezentanta má bezesporu mimořádnou váhu. Bylo by záslužné jasně definovat přípustnou skladbu sestav, protože volba riskantních, nebezpečných prvků je bezbřehá a vymyká se povaze sportovního soutěžení, ve kterém by extrémní stupeň nebezpečí neměl být rozhodujícím hodnotícím měřítkem. V každém sportovním odvětví se stupňují výkony nad únosnou míru. Sportovci toho dosahují neobyčejně tvrdým tréninkem a někteří dokonce pomocí zakázaných podpůrných prostředků. Přispívají tak k tomu, že přestávají být vzorem a vyvolávají spíše nechuť u mladých nadějných sportovců a rozpaky či nesouhlas věrných stoupenců blahodárného působení sportu na tělesné i psychické zdraví. Ke kritickému hlasu gymnasty Vitalije Ščerba připojujeme hlas daleko starší, upozorňující na

možnost neblahého vývoje sportovního soutě-žení v kterémkoliv odvětví sportu. Je to hlas osobnosti, jejíž význam v tělovýchově daleko předčil svou dobu, hlas Dr. Miroslava Tyrše, který před 150 lety předvídal, na jaké scestí by mohlo dospět rodící se sportovní hnutí, kdyby byl dán zcela volný průchod zvyšující se výkonnosti. K této otázce citujeme ve zkráceném znění pasáž, obsaženou v publikaci: „Dr. Miroslav Tyrš a jeho místo v dějinách české pedagogiky“, vydanou Státním pedagogickým nakladatelstvím v r. 1989. Autory této publikace jsou doc. PaeDr Ladislav Reitmayer a doc. PhDr. Vlastimil Pařízek. Podle Dr. Miroslava Tyrše „by sportovní discipliny“ měly být v tělovýchovném hnutí jen doplňkovými činnostmi a neměly by nahrazovat nebo oslabovat hlavní obsah tělocvičné soustavy. Tyrš totiž kromě kladů, které s sebou pěstování sportů přináší, postřehl i nebezpečí, jež může vyplynout z přemrštěné touhy po prvenství. Byl proto pro stálý, postupný a všestranný výcvik, nechtěl však, aby se rekordů dosahovalo za každou cenu, bez ohledu na zdraví sportovců. Vývoj od Tyršových dob prokázal, že jeho připomínka neztratila nic na platnosti. Čím je systém usilující o maximální výkonnost sportovců dokonalejší, tím naléhavější je požadavek udržet tento systém v rovnováze s významem sportu jakožto prostředku, přispívajícího k zdravému způsobu života. Bylo by proto záslužné přistoupit co nejdříve k řešení tohoto úkolu. Řešení by se měla ujmout skupina odborníků z širokého okruhu oborů, která by se zabývala nejen problematikou sportovního soutěžení, ale i možnostmi ovlivnit tu část veřejnosti, jejíž postoj ke sportu je omezen jen na zájem o dosažené výkony nebo dokonce na příležitost popustit uzdu agresivním projevům. Luděk Jirsák

Lidé a příroda Sledujeme-li poznatky vědců o uspořádání života v přírodě, nenalézáme vhodná slova, kterými bychom vyjádřili svůj úžas nad důmyslným systémem, který z dlouhodobého hlediska zachovává rozmanitost rostlinných a živočišných druhů a udržuje podmínky nutné pro jejich existenci. Podle dosavadních výzkumů se život na zemi vyvíjí miliardy let, vývoj člověka řadí vědci až do čtvrtohor, které trvají zatím 2-3 miliony let. Vyspělá forma – člověk moudrý (homo sapiens) se objevil asi před 40 až 30 tisíci let. I když existence člověka trvá ve srovnání s délkou života na zemi nepatrný okamžik, jeho zásahy do přírody a celkového vzhledu krajiny jsou dalekosáhlé. Některé z nich je nutné považovat s hlediska lidských potřeb za užitečné a prospěšné, jiné za neúčelné a pro přírodu škodlivé. Tyto skutečnosti upozorňují na to, že by člověk měl se zvýšenou pečlivostí zvažovat důsledky svých zásahů do krajiny. Měl by si uvědomit, že 3

příroda může být nadále nevyčerpatelným prostředím pro existenci života jen tehdy, bude-li v ní zachována rozmanitost rostlinných a živočišných druhů a k jejich existenci potřebná rovnováha životních podmínek. Pokud lidé setrvají v sobeckém prosazování osobních či skupinových zájmů a nenajdou-li účinný způsob, jak zabránit nepřizpůsobivým jedincům či skupinám v jejich destruktivní činnosti, nevyhnou se nebezpečnému konfliktu s neúprosnými zákonitostmi, kterými se život v přírodě řídí po miliardy let. Stěží lze pochybovat o tom, jaké důsledky tohoto konfliktu postihnou lidstvo, které vstoupilo do života přírody jako nový druh a svou činností se nedokázalo v dostatečné míře přizpůsobit pravěkým zákonitostem, na nichž je veškerý život v přírodě závislý. Luděk Jirsák VZLET č. 6 / 2008


O potřebách člověka Pokračujeme v přetisku myšlenek nestora čs. sportu a tělovýchovy br. Jaroslava Kozlíka z jeho publikace, nazvané Co jsem poznal. Všichni tvorové na naší životodárné planetě se rodí, vyvíjejí, plodí potomstvo a umírají. Jejich životní cyklus probíhá zákonitě na bázi jejich biologických potřeb. Životní cyklus člověka je ve svém biologickém základu obdobný s tou odlišností, že je ve svém individuálním vývoji navíc stále intenzivněji podněcován potřebami duševními, které usměrňují a zušlechťují jeho elementární potřeby tělesné. Duševní potřeby plynou z osobitých kvalit člověka, z jeho schopností cítit, myslet, tvořit. Jsouce vybaveni a obdařeni citem, rozumem a vůlí, existují mezi námi velké rozdíly v potenciálu sil těchto lidských kvalit, v jejich proporčnosti i v síle potřeby žít – žít úspěšně a spokojeně. Vývoj a vývojový strop těchto duševních hodnot a potřeb jsou závislé na zděděných dispozicích, na životním prostředí, na výchově. Pod pojmem potřeba chápu všechno to, co slouží k individuálnímu a sociálnímu životu člověka, co mu umožňuje existenci, plodný a spokojený kulturní život, to je např. pevné zdraví, slušné bydlení, racionální výživu, osobní svobodu – možnost se plně rozvinout a realizovat. Osobní potřeby jsou základem, na kterém se jako nadstavba vrší potřeby společenské, vyplývající ze soužití. Ty spadají do kategorie potřeb duchovních a sociálních, např. vzdělání, přátelství, láska, spolupráce atd. Obě skupiny potřeb se vzájemně podmiňují a doplňují. Za optimálního uspokojování umožňují člověku činorodý a smysluplný život. Je v lidské podstatě, že člověk uspokojuje své potřeby instinktivně a uvědoměle. Chce-li žít, musí je uspokojovat. Míra uvědomělého uspokojování je závislá na osobnosti člověka, na jeho vzdělání a morálce. Vyspělý člověk bývá skromný ve svých vegetativních potřebách a zvyklostech a naopak na sebe náročný ve sféře duchovní a sociální. Hledejme proto uspokojení nikoli v neživých věcech, ve hmotných statcích, ale v živých meziosobních a mezilidských vztazích, v rozumovém a citovém prožívání, ve vzdělávání, v kultuře, v umění, ve společenském nasazení a uplatnění. Nestaňme se otrokem věcí! Věci mají sloužit nám a ne my věcem. Zdá se, že čím jsou potřeby, věci méně přirozené a nutné, např. věci módní, tím více stoupá touha po nich, a to zejména u mladých lidí. A co je ještě horší, že ona přemrštěná touha vyvrací rovnováhu lidí. Moje maminka říkávala: „Nekupuj věci nutné, ale jen ty, bez nichž se neobejdeš!“ Hledejme a nalézejme správné proporce mezi hodnotami věcí a hodnotami duchovními a sociálními. Varujme se falešné iluze, že v hojnosti, v nastřádaném majetku je štěstí. J. Steinbeck: „Nic nepovede k horšímu uspokojování, než hojnost.“ Hromadění statků plyne často z vnitřní nespokojenosti, z vnitřní nevyspělosti, z citového strádání. T. G. Masaryk: „Zdraví těla a ducha je zabezpečeno střídmostí a mravností. Rozumný člověk ví, kdy má dost. Ví, že jednou z příčin onemocnění je přesycení, přesycení čímkoli, VZLET č. 6 / 2008

jakoukoli jednostranností.“ K životní spokojenosti nevede hojnost věcí, ale skromnost, odříkání nadbytku a to na straně jedné, a na straně druhé nasazení člověka pro dobro a pokrok. Budeme-li se „sytit“ jen věcmi, požitky a jimi se přesycovat, nedostaneme se daleko, špatně dopadneme. K dobru, k lidskosti vede cesta dlážděná střídmostí, odříkáním, obětováním a až sebeobětováním. Odříkáním a nasazením překonáváme pohodlnost, malost, průměrnost, překonáváme pouhé bezkrevné bytí a žití. Nasazením nejenže zachraňujeme, ale i přetváříme věci a svět kolem. A to je smysl života. Říká se, že nejlepší učitelkou je bída, že by bylo na světě lépe, kdyby všichni lidé zažili, anebo alespoň zkusili bídu, hlad, strádání. Pravděpodobně bychom si pak jinak vážili mnohého, byli bychom skromnější, ohleduplnější, lidštější. Uspokojování základních potřeb je otázkou výchovy v nadbytku, návyku střídmosti, získaného v dětství. Ten jako celoživotní stereotyp určuje a usměrňuje potřeby člověka i v dospělosti a ve stáří. Děti si navykají na dobrou nebo špatnou životosprávu, která je pak provází až do smrti a jejíž trvanlivost je závislá na jejich mravním fondu. Duchovní potřeby jsou dány zděděnými dispozicemi, talentem dětí, silou vrozené zvídavosti i v méně příznivých podmínkách jejich života. Potřeby mravní jsou maximálně závislé na mravní výchově dítěte, na kvalitě a síle sociálního prostředí, v němž si dítě osvojuje principy soužití, smysl pro vše krásné a ušlechtilé. Podle vrstvení potřeb zpochybňuji však tezi, že čím méně potřeb, tím více klidu a spokojenosti, neboť ve společenském životě nám jde opravdu o minimalizaci potřeb materiálních a maximalizaci potřeb duchovních a mravních, jejichž uspokojování obohacuje a zušlechťuje člověka.

O životních konfliktech Konflikty jsou školou života toho účastníka, který je schopen se z kontroverzního aktu učit. Jsou vděčnou příležitostí k sebepoznávání, jsou testem argumentů, trpělivosti, tolerance, gentlemanství. Konflikty, které prožíváme, jsou dvojího druhu: konflikty s vlastním já, sám se sebou, označované jako vnitřní. Vznikají z rozporu mezi bytím a vědomím člověka, z rozporu mezi jeho vědomím a nevědomím a konečně z rozporu mezi uspokojováním jeho potřeb fyziologických a psychických. Druhým výskytem jsou rozpory vnější, vznikající mezi lidmi. Dochází k nim mezi jednotlivci, mezi skupinami lidí i mezi velkými společenskými komunitami. Konflikt mezi bytím a vědomím vyplývá z poznání, že se náš život utváří a vyvíjí. Jeho podstata tkví v naší vitalitě, v tom, kolik sami za sebe vložíme do života. K rozporu dochází za nesouladu mezi tím, co by mohlo být a mělo a co fakticky není. Když prostě vlastním nepřičiněním nedosahujeme úrovně, na kterou máme. Konflikt mezi vědomím a nevědomím tkví v neuvědomování si, jak poměrně málo víme proti 4


tomu, co nevíme. Tkví v nedostatečné informovanosti a v neuvědomování si faktu, že čím je vědomí obsáhlejší a hlubší, tím můžeme být k sobě, a nejen k sobě, obezřetnější a tolerantnější. A konečně třetí druh vnitřních konfliktů vzniká z tělesné potřeby. Projevuje se střetáváním toho, co si „tělo žádá“ a toho, co je individuálně a sociálně zdravé a prospěšné. Jde při tom a nerovný boj, v němž vědomí často podléhá instinktu těla, kdy je člověk zmítán pramenem vášní a nenasyceností. Tehdy člověk slabý preferuje a živí ty potřeby, které ukojí tělo bez ohledu na duchovní příkazy, na morální normy a zvyklosti. Na rozdíl od tří kategorií vnitřních rozporů je výskyt vnějších konfliktů tak pestrý a bezbřehý, že si netroufám jej nějak utřídit, zpřehlednit. Vnější konflikty převážně mezi lidmi jsou přirozeným důsledkem rozporů mezi nimi. Rodí se z plurality jejich názorů, postojů a činů, z plurality jejich myšlení a způsobu jednání. Společenské soužití přináší spoustu nejrůznějších situací a problémů, které se nás těsněji nebo volněji dotýkají a mnohé z nich nás přímo vybízejí k účasti, k osobnímu jednání a projednání. Úspěšné jednání tkví ve znalosti sebe samého, svého temperamentu, své schopnosti ovládnout se. Chce to, abychom byli při jednání rozvážní, na sebe přísní, v projevu skromní, abychom si byli vědomi, že „Vhodně volené slovo je nepřemožitelnou zbraní.“ Naše projednávání budiž prozíravé, věcné a slušné. Úspěch jednání je však také významně závislý na protějšku. Proto je důležité být vnímavý, s prozíravostí reagovat na projevy partnera. Nikdy se pohrdavě neprojevovat nad jakýmkoli návrhem, názorem, neboť „Nikdo nemůže být tak velký, aby mohl postrádat rad a návrhů druhých.“ Partner často reaguje jinak, než jak předpokládáme. Příkazem je, snažit se ho pochopit, vžít se do jeho situace. Nevnímat ho předpojatě. Reagovat na jeho stanovisko citlivě a pružně. Uvědomovat si, že jednáním poznáváme a připravujeme se na správné a úspěšné jednání, na vyřešení rozporu. Jednání má být zásadové, to je takové, které se vyhýbá kompromisu v zásadních věcech. Ustupujeme však tehdy, když „oběť za cíl nestojí“. Jsou situace, kdy nutno otevřeně říci, za čím stojím a proč, a to i za cenu osobních nepříjemností. Proti špatné věci se stavíme s plnou vahou svého já a společenské odpovědnosti. Své stanovisko obhajujeme z aspektu obecné prospěšnosti. Obhajujeme je věcnými argumenty, nikoli chytristikou, mocenským postavením, drzými lokty. D. Kolářová: „Má-li člověk něco dokázat, je třeba neuhýbat, netočit se na štyráku.“ I zdravé sebeprosazování vyžaduje slušnost, plnění povinností, odhodlání postavit se za dobrou věc proti špatné. Uznávat vlastní chybu, nevnucovat druhým své názory a postoje, které čpí snahou ovládnout druhé.

Neustupujme však stranou, neschovávejme se „ve skrytu slušnosti“. Jednejme prozíravě, vědomi si možných alternativních postupů a výsledků. Uvědomujme si, že vlídnost a zdvořilost neubírají na hodnotě našich názorů a návrhů, že nezlehčují naši autoritu. Nevyplácí se však naivní důvěřivost, když víme, že všeho se dá zneužít. „Upřímná tvář a sdělná ústa přivádějí často do nesnází.“ Výskyt a řešení rozporů, konfliktů je svědectvím aktivního života, pozitivních lidských aktivit, ve kterém získáváme nebo ztrácíme sebevědomí a sebedůvěru podle toho, jak pozitivně nebo negativně se vidíme, cítíme. Konflikty jsou školou života. V nich objevujeme svou slabost nebo sílu. Nezřídka nám pomáhají objevit nové způsoby řešení problémů. Jaroslav Kozlík

I takový byl letošní 28. říjen Jiří Růžička vtipně píše v MF DNES o „těch trikolórou pomalovaných, kteří se při výhře svého klubu radují a skandují: Kdo neskáče, není Čech a mávají do rytmu českými vlajkami, protože je to den slavného vítězství jejich milovaných borců...“. A píše o jiném nedávném dnu, kdy byly pražské ulice svátečně klidné a tiché a osamělý chodec si kladl otázku, proč tak málokomu, s výjimkou úřadů a škol, nestojí 28. říjen za to, aby vyvěsil alespoň malou vlaječku. I já jsem šla v ten samý den naším městem a pozorovala jsem fasády domů. Sem tam, a to také jen z oken škol, policie a jedné (!) budovy městského úřadu visely z oken díky podzimní nepohodě lehce zplihlé státní vlajky. Skoro smutně připomínaly, že před devadesáti lety vznikl společný stát Čechů a Slováků. Na prstech jedné ruky jsem spočítala, kde jsem viděla třeba jen papírové vlaječky zapíchnuté v květinovém truhlíku... A odpolední setkání občanů na Masarykově náměstí v našem dvanáctitisícovém městě? Něco kolem dvoustovky občanů, včetně čtyřiadvacetičlenné čestné stráže skautů, sokolů a baráčníků, dechové hudby ZUŠ, jednoho představitele města a hosta z čsl. obce legionářské, vzpomněli na slavný den naší historie. Přes očividný nezájem spoluobčanů bylo setkání zásluhou organizátorů důstojné. Jsou jiné důvody než ty, že jsme k podobným oslavám lhostejní a pohodlní? Proč nejsme ochotní si vlajku koupit – třeba jen tu papírovou - a při státních svátcích ji vyvěsit? Stydíme se snad za svoji zem a její symboly? Když nedáme příklad my, jak se budou chovat naše děti a vnoučata? Budou jen, jak píše Jiří Růžička, skákat hop, hop, hop... Jar. Tůmová, vzdělavatelka Sokola Říčany

Každý, komu o něco jde, musí aspoň občas jednat nepopulárně. Mnohem snazší je odpadnout, než věcem čelit, i když třeba neúspěšně. Nereagujme z pozic minulosti, nemanipulujme se skutečností. Neříkejme polopravdy, ani to, čemu sami nevěříme. 5

VZLET č. 6 / 2008


Z našich jednot Mažoretky z Vysočan propagují Sokol Dne 21. listopadu večer se v Obecním domě ve Smetanově síni konal Společenský večer pro zaměstnance ÚMČ Praha 10 za účasti vedení městské části. Na začátku společenského večera předvedly své vystoupení Pražské mažoretky z T.J. Sokol Vysočany. Poté promluvil starosta Mgr. Vladislav Lipovský. Pak následovalo druhé vystoupení pražských mažoretek. Obě vystoupení sklidila velký potlesk publika. Společenský večer pak pokračoval dalším programem (hudba, předtančení, hosté, tombola a diskotéka) a skončil téměř hodinu po půlnoci. Během večera také zazpívala zpěvačka Marcela Holanová. Celý večer uváděl herec, televizní a rozhlasový moderátor Vlasta Korec. Ivo Antušek ml.

Ukázky z vystoupení vysočanských mažoretek

Opět vítězství dětí T.J.Sokol Libuš V sobotu 22.11.2008 se v T.J. Sokol Libeň uskutečnil celopražský míčový trojboj pořádaný Pražským sdružením Sportu pro všechny a Pražskými župami ČOS. Soutěžilo se ve 3 kategoriích: rodiče s dětmi, předškolní děti a nejmladší žactvo (ročník 2001) v disciplínách kop na branku, hod na branku a střelba na koš. V kategorii družstev chlapců naši kluci ve složení Tomáš Bízek, Milan Houser, Jan Kuneš a Martin Vlk zvítězili; v kategorii chlapců získal Tomáš 2. místo, Milan 3. místo a Martin 7. místo (ze 44). V kategorii družstev dívek vybojovala naše děvčata ve složení Kamila Fortinová, Anna Kuželková, Míša Ritterová, a Jana Staňková 3. místo; v kategorii dívek pak Jana s Míšou obsadily 4. místo (ze 41). Za naši tělocvičnou jednotu Sokol Libuš závodili i rodiče s dětmi - Eliška Biláková a Josef Staněk s maminkami, David Bízek a Petr Müller s tatínky - jako smíšené družstvo získali krásné 4. místo (z 10); Müllerovi si navíc odnesli stříbrnou medaili za nejlepší pár rodič + dítě (z 83). Děkujeme všem soutěžícím za úspěšnou reprezentaci. Mgr. Jana Vlková, cvičitelka předškolních dětí

Soutěžící děti Sokola Libuš

VZLET č. 6 / 2008

6


Akademie v Libni 2008 Poslední listopadovou sobotu proběhla v libeňské sokolovně již tradiční sokolská akademie. Tato akademie probíhala v rámci akcí k 90. výročí vzniku Československa. Na škodu byla kolize se zasedáním Výboru ČOS, takže se jí za ústředí zúčastnili pouze zástupci náčelnictva, náčelnice sestra Lenka Kocmichová a náčelník bratr Vrána. Potěšující bylo velké zastoupení dětí a mládeže v jednotlivých vystoupeních. Ukázky byly velmi

pestré, od pódiových skladeb, aerobiku, cvičení na nářadí, akrobacie až po taneční vystoupení latinskoamerických tanců a ukázky nového směru ropeskipping. Těchto vystoupení bylo 14. Poslední patnácté bylo netradiční a vzalo si za cíl připomenout úlohu Sokola při vzniku Československa. Vzorem pro živé obrazy byly sletové scény, provázející všesokolské slety v předválečných letech. Byl to skutečně zdařilý závěr celé akademie. Ota Mach

Ukázky z programu akademie - poslední 2 záběry jsou z živých obrazů

7

VZLET č. 6 / 2008


Župní vzdělavatelé a 90.výročí vzniku ČSR Členové naší župy se účastnili, často v kroji různých akcí, pořádaných k 90. výročí ČSR Sokolem i jinými celostátními organizacemi. Z těch nejzajímavějších připomeňme: - vernisáž výstavy „Čsl.legie v Rusku1914–1920 “ v tereziánském křídle pražského hradu dne10.10, - vernisáž výstavy „Sokol republice“ 17.10. v aule TD, která byla doplněna o panely připravené Sokolem Mnichov a filmem amerického účastníka o čs.historii. - 11.10. v Michnově paláci „Vějíř sokolských písní“, kde účinkovali Vycpálkovci a pěvecký sbor Gaudium z naší župy. - 12.10. slavnostní koncert v Obecním domě, který pořádala Konfederace politických vězňů - 18.10. v Michnově paláci „Kytice sokolských souborů“, za aktivní účasti souboru Dolina z Vršovic

- 18.10. v hale Sparty ve Vysočanech sokolský pořad „Takoví jsme dnes“; v gymnastických vystoupeních zde vystoupili representanti S.Vršovice a závěrečnou hymnu zazpíval sbor Gaudium. - 19.10. se uskutečnil dobře organizovaný výlet župy Jana Podlipného po stopách vzniku Sokola - 27.10. v Heroldových sadech u pamětní desky se uskutečnila vzpomínka na 90 let ČSR, kterou pořádaly MČ Prahy 10, legionáři a Svaz bojovníků za svobodu. - 28.10.slavnost u Mařatkova pomníku legionářů Pod Slovany. - 28.10. slavnostní shromáždění v Pantheonu Národního muzea - 29.10. se uskutečnilo slavnostní shromáždění na Hradčanském náměstí, které pořádalo Masarykovo demokratické hnutí; krátký proslov zde pronesl br. RNDr. Otakar Mach CSc ze Sokola Prosek

Vzpomínka na br. Švehlu Dnešní číslo časopisu Vzlet je v úvodu věnované jednomu z hlavních „tvůrců“ samostatného Československa, nadšenému Sokolu a několikanásobnému premiéru prvorepublikové československé vlády, Antonínu Švehlovi. Br. Švehla, zakladatel a dlouholetý starosta Sokola Hostivař, nejbližší spolupracovník T. G. Masaryka, je řazen k „pěti mužům 28. října“, t.j. mužům domácího odboje, kteří proklamovali vyhlášení naší samostatnosti. Prosincové dny jsou však také připomínkou předčasného úmrtí bratra Švehly. Stalo se tak 12. prosince 1933. V den 75. výročí této smutné události uspořádala Společnost Antonína Švehly pietní shromáždění u jeho hrobu na hostivařském hřbitově. Shromáždění se účastnili a u hrobu i promluvili ve velmi nevlídném podzimním počasí mj. současný ministr zemědělství Petr Gandalovič, doc. Eva Broklová, a za Sokol též starosta Sokola Hostivař br. ing. Luděk Barták a vzdělavatelka Sokola Říčany-

Československo – země neznámá, správné odpovědi na otázky Byli jsme potěšeni, že na naši soutěž došla řada odpovědí. Některé otázky byly těžší, asi jste se ve škole o tom neučili, ale přesto jste prokázali snahu přesvědčit se, jak to bylo, a najít správnou odpověď. Dále jsou uvedeny správné odpovědi. U některých otázek je více správných možností. Chybovalo se v otázce 5, a potom v otázce 15. Jedním z prvních zákonů Československé republiky byl zákon o referendu, o všeobecném lidovém hlasování jako výraz demokracie. Zákon o znárodnění byl vyhlášen až v roce 1945.

Radošovice sestra Jaroslava Tůmová. Ta vzpomněla a ocenila významnou pomoc Antonína Švehly i při založení říčanské sokolské jednoty. Ve většině projevů se mluvilo o velkém významu Sokola v životě br. Švehly a tak celá vzpomínka byla cennou propagací našeho spolku v přítomnosti význačných představitelů politického života V. Šilhán Ministr Petr Gandalovič při projevu

Prezident Beneš „nesokoloval“, byl členem Sokola a významně se zajímal o sokolskou problematiku. Vzdělavatel ČOS br. Krejčí je autorem publikace Sokolství Dr. Edvarda Beneše, která vznikla z jeho rozhovorů s prezidentem Benešem. Správné odpovědi: 1b, 2c, 3a, 4a, 5b, 6c, 7a, 8a, 9a, 10b, 11 Čechy, Morava, Slezsko, Slovensko, Podkarpatská Rus, 12a, 13b, 14a, 15a, 16 Češi, Slováci, Němci, Poláci, Rusíni, Maďaři, 17b,c, 18b, 19a, 20c, 21a, 22c, 23b, 24a,b, 25b, 26a, 27c, 28c, 29a, 30a, 31a, 32c, 33a, 34 a,b,c, 35b, 36b, 37b, 38a. Otakar Mach

Výsledky souutěže budou vyhlášeny v příštím čísle časopisu Vzlet. VZLET č. 6 / 2008

8


Rovnovážná cvičení - prevence plochonoží a vadného držení těla Pokračování z minulého čísla VZLETU.

XV. cvik Balancování na měkké podložce ve stoji na jedné noze. Cvičíme ve vzpřímené poloze s lehce staženým bříškem a hýžděmi, koleny lehce vytočenými zevně, s rameny rozloženými do šířky a hlavou v prodloužení páteře. Cvik provádíme také se zavřenýma očima. V těchto rovnovážných polohách vydržíme co nejdéle a několikrát opakujeme. !!! Držte páteř protaženou do délky.

XVI. cvik

Správná velikost míče pro předškolní děti do výšky postavy 145 cm průměr míče 45 cm, do výšky 155 cm průměr 55 cm, do výšky 175 cm průměr 65 cm. Míč by měl být dostatečně nafouknutý, aby při sedu nezměnil váhou těla svůj kulatý tvar. Správný sed na míči posadíme se na střed míče, kyčle a kolena ve stejné výši, nebo kyčle o něco výše, chodidla položená celou plochou na podložce. Hlava v prodloužení páteře, ramena rozložená do šířky, pánev lehce překlopená dopředu. Kolena jsou od sebe vzdálená na šířku ramen, chodidla v prodloužení stehen. Poznámka: Na míči by však dítě mělo sedět jen několik minut, aby při dlouhodobé aktivaci svalstva trupu nedocházelo k jeho únavě a následně k uvolněnému, ohnutému sedu.

Balancování ve stoji na špičkách. !!! Držte páteř protaženou do délky, prsty nohou tlačte do podložky. Neprohýbejte se v bedrech, držte zpevněné bříško. Pravidelně dýchejte.

Nácvik správného sedu Cvičení je zaměřeno na aktivaci a relaxaci zádového svalstva.

XVII. cvik Posadíme se do tureckého sedu, sedíme vzpřímeně, hlava v ose páteře, paže v zapažení, dlaně opřené o podložku, prsty směřují dozadu od těla, díváme se před sebe. Při opření celých dlaní o podložku je možný lehký náklon trupu dozadu. V této poloze vydržíme sedět asi 10 vteřin, můžeme ji využít při sledování televize. Poté se uvolníme a trup i hlavu předkloníme. !!! Nestahujte lopatky k sobě. Chyby: zvedání ramen, předsun hlavy.

provedení výchozí poloha

Sed na balónu Vynikající pomůckou v prevenci a kompenzaci vadného držení těla je balanční míč. Jeho výhodou je, že umožňuje dynamický sed. Přitom se aktivují svaly trupu a zejména hluboké svaly, zodpovědné za stabilizaci páteře. Při využití míče bychom měli dodržovat následující zásady: 9

Autoři: Hana Fárová, RNDr. Vira Filipová, MUDr. Jana Kratěnová Foto: MUDr. Kristýna Šejglicová Vydal Státní zdravotní ústav, Šrobárova 48, Praha 10 1. vydání 2003

Cvičitel seniorů Poslání cvičitele této věkové kategorie je velmi rozdílné od jiných typů cvičitelů. Pokud se cvičitel zaměří jen na tělesná cvičení, byť prováděná metodicky správně, zanedbává nejméně polovinu toho co by měl dělat. Složitost tohoto působení spočívá v tom, že tato věková kategorie má vlivem fysiologických změn v organizmu, ale především životními zkušenostmi vlastně již jiné cíle svých potřeb. Zde již vůbec nejde o to zvítězit nad soupeřem nebo vytvořit sportovní výkon, kterému by se ostatní obdivovali. Nyní je hlavním soupeřem každý sám sobě. Cvičitel se stává jak vedoucím, tak hlavně rádcem v i otázkách zdravotních i duševních. Tělesný pohyb je sice významným prostředkem, ale není to všechno. Významné jsou otázky změn stravovacích návyků, denního režimu, nabývá na důležitosti problém spánku. Mnozí mají psychické problémy s pamětí a zejména s vlastními postoji k dalšímu životu. V určitém slova smyslu je důležitější při vedení cvičebních hodin věnovat pozornost duševním návykům nežli samotným technikám cvičení. Myšlenky, představy a emoce, které při cvičení VZLET č. 6 / 2008


navodíme jsou stejně důležité, ne-li důležitější, nežli fyziologická odezva organizmu na zátěž. Toto tvrzení má samozřejmě chybu, neboť obě složky se v každé vteřině vzájemně podmiňují a je jen otázka, která složka má větší spouštěcí účinek. Jde o to, že atmosféra při cvičení, spoko-jenost s kolektivem, důvěra v cvičitele, radost ze setkávání je naprosto rovnocenným zdravotním cílem jako zlepšení kondice. Při vysvětlování účinku správně prováděných tělesných cvičení, nemůže cvičitel zapomínat na vysvětlení funkce vědomí a podvědomí. Měl by procvičovat i některé techniky duševních cvičení jako např. vizualizace, meditace. Přímo se nabízejí některá cvičení z jógy při řízeném dýchání a jeho technik, přímivá cvičení a zejména při vědomém uvolňování svalového napětí. V současné době již skoro není cvičitele, který by zapomínal na nutnost protahování svalových skupin před výkonem i po výkonu, ale málo se bere na vědomí, že vědomé uvolnění svalů je náročnější nežli jejich tzv. posilování. Toto uvolňování má ohromné zdravotní účinky a to nejen jako druh rehabilitace fyzické stránky člověka, ale především jako druh duševního cvičení, posilování koncentrace, zbavování se duševní úzkosti ad. Neboť např. pokud navozujeme „pocit tepla“ či vědomě „vstupujeme do vlastního prstu“ nejenom přestáváme myslet na

7. - 9.1.

Cvičitelé jógy III. tř. 1 konzultace - Ústřední škola ČOS Praha 9.1. Pražská cvičitelská hodina - První pomoc v praxi, právo v cvičitelské praxi, Praha 10. - 11.1. Cvičitelsko vzdělavatelský seminář Praha 15. - 17.1. Školení SV I.tř .,5. konzultace - Ústřední škola ČOS Praha 6 - Veleslavín 16. - 18.1. Školení cvičitelů rytmické gymnastiky III. tř., 2. konzultace - Ústřední škola ČOS Praha 16. - 18.1. Školení základní část pro cvičitele III. tř. -Ústřední škola ČOS Praha 23. - 25.1. Školení cvičitelů aerobiku II. tř., 4. konzultace - Ústřední škola ČOS Praha 23.- 25.1.Školení cvičitelů zdravotní TV II. tř., 4 konzultace

to, co nás tíží, ale vlastně také cvičíme a m.j. i prokrvujeme příslušnou oblast těla. Z výše uvedeného, je patrné, že cvičitel seniorů, pokud chce být dobrý, musí zvážit poměr předávaných informací tak, aby sice na jedné straně splnil očekávání určité tělesné zátěže v cvičební jednotce a na druhé straně vytvořil předpoklady k tomu, že cvičenec byť s menším zatížením, bude mít větší prožitek. Také jde o to, že kriteria kvality v těchto cvičeních nejsou vůbec v množství kyseliny mléčné ve svalech, ale v příjemných myšlenkách mozku. Proto třeba: Hrajte si s dýcháním 1) V klidu se, ne příliš, nadechněte nosem zadržte dech na asi šest dob, vydechněte, počkejte dvě doby a ještě jednou silně vydechněte. 2) Stejné cvičení jako předchozí, ale místo druhého vydechnutí, nahlas počítejte od jedné do.. 3) Úzký stoj rozkročný, chodidla rovnoběžně; skrčit připažmo vpřed, spojte dlaně pod bradou; nosem se nadechujte na 5 – 7 dob a současně zvedejte jen lokty do upažení vzhůru s mírným záklonem hlavy; výdrž na dvě doby a ve stejném rytmu zpět s výdechem ústy - ovšem tak, že se předloktí, po celé délce před tělem, na konci pohybu dotkne. Luděk Šobul

- Ústřední škola ČOS Praha Přebor ČOS TGJ (TeamGym Junior) Praha, TD 25.1. Seminář TGJ Praha, TD 5. - 7.2. Školení SV I.tř., 6.konzultace - Ústřední škola ČOS Praha 6 - Veleslavín 13.2. Pražská cvičitelká hodina Praha 14.2. Doškolovací seminář rozhodčích SG Praha, TD 14. 2. Karneval pro děti, Praha, Sokol Vršovice 14.2 Seminář župních vedoucích Praha, TD 15.2. Akademie aneb co vše umí všestrannost Praha, T.J. Sokol Vršovice 15.2. Doškolovací seminář rozhodčích atletiky Praha, TD 21.2. Seminář Zdr. TV Praha, TD 26. - 28.2. Školení SV I. tř. 7.konzultace - Ústřední škola ČOS Praha 6 - Veleslavín

24.1.

Pozvánka na tradiční vzpomínku na tragické úmrtí Jana Palacha V lednu tomu bude již 40 let, co se na protest vůči okupaci našeho státu armádami t.zv. Varšavské dohody upálil student Filozofické fakulty University Karlovy v Praze

Jan Palach Vzpomínka na tuto smutnou událost se koná jako každoročně u hrobu Jana Palacha na Olšanských hřbitovech tentokrát netradičně v pátek 16. ledna 2009 ve 14 hod Na programu: zapálení svíček, krátké slovo a zpěv několika písní, které provede sbor Besharmonie, vedený sbormistrem Liborem Sládk.em. VZLET č. 6 / 2008

10


Na pomoc ekonomům jednot Nabídka č. 1 Pod pojmem finanční poradenství si většina lidí představí bohaté majitele, spekulanty, kožená křesla, doutník a sklenku whisky. Ovšem poradenství více potřebují lidé, kteří své peníze dnes a denně těžce vydělávají v zaměstnání či v podnikání a potřebují zabezpečit sebe, svoji rodinu i své finance. V rozvinuté části Evropy má svého finančního poradce cca 60% obyvatelstva. Vážené sestry, vážení bratři, bude mi potěšením pomoci Vám nebo komukoliv ve Vašem okolí při přípravě a realizaci malých i velkých finančních cílů. Finanční trh v české republice je již stabilizovaný, a tak nehrozí zásadní nebezpečí při výběru jakékoliv finanční služby, je-li poskytována slušnou společností. Podvodníci však zkoušejí nové a nové triky. Díky své několikaleté praxi a informačnímu i analytickému zázemí mohu pomoci při výběru jakékoli finanční služby, ať již informací o kvalitě společnosti nebo výhodách a nevýhodách služby. Všichni víme, že reklama někdy trochu lže nebo zamlčuje důležité okolnosti. Hlavní a oceňovanou službou je sestavení komplexního finančního plánu pro situace každodenního života, jako je např. spoření, obrana proti znehodnocení úspor inflací, důchodové zajištění, ochrana majetku, života či zdraví. Jedním z nejtěžších finančních kroků je příprava a realizace bydlení, dnes nejčastěji pomocí hypotéky nebo stavebního spoření. Jako velký partner řady finančních institucí mám k dispozici slevy nebo jiné výhody, např. úrokové sazby hypoték mých klientů se pohybuji o 0,2% níže než je běžné na trhu, což i po krátké době znamená významné úspory ve splátkách. Avšak uzavření stavebního spoření, penzijního připojištění, hypotéčního úvěru, spoření na spořícím účtu či investování do výnosných aktiv nebo nemovitostí není cílem, ale jsou to jen nástroje na splnění našich osobních cílů. Tuto zajímavou práci nevykonávám sám, pracuje pro mne a mé klienty několik výborných znalců nejtěžších trhů – především pojištění, hypoték a investování. Základem mé spolupráce s předními finančními domy v české republice je neustálý tok pravdivých a otevřených informací, na základě čehož je možné vybrat nejvhodnější řešení a využít jich ke prospěchu klientů. Více jak 150 různých služeb je poskytováno ve spolupráci se známými finančními skupinami působících v České republice: Česká spořitelna, Komerční banka, ČSOB, AVIVA, AXA, AEGON,Hypotéční banka, ING , GE Money bank, LBBW, Raiffeisen Banka, Slávia pojišťovna,Unicredit bank, Volksbank, Wüstenrot, Ale také v České republice nepříliš známými světovými giganty: HSBC. Sal. Oppenheim 11

Stávající finanční bouře je zatěžkávající zkouškou a žádný z mých klientů není zaskočen nebo ohrožen touto bouří, naopak řada klientů jí využívá ke svému profitu. I z výsledků mých složených zkoušek potřebných k oficiální licenci ČNB vyšlo, že jsem spíše racionální typ a nepoužívám na své klienty různé prodejní triky ani nátlakové metody, naopak snažím se, nad rámec povinností daných zákonem, aby mí klienti rozuměli základům financí a mohli si sami spolehlivě řídit své peníze. Bude mi potěšením pomoci Ing. Aleš Müller, hospodář župy Jana Podlipného 732 455 911, [email protected] I KDYŽ OSUD DOBŘE VEDE TVÉ ZÁLEŽITOSTI, CHOP SE SVÉ PĚNĚŽENKY SÁM. PLAUTUS – římský dramatik, 251 – 184 l. př.n.l. Nabídka č. 2 Vážené sestry a bratři. Kromě činnosti v oblasti ekonomiky a účetnictví se již delší dobu zabývám finančním poradenstvím. Zastupuji společnost Kapitol, jejímiž partnery jsou Kooperativa a.s. a Česká spořitelna. Ráda bych Vám nabídla své služby, a to především v oblasti pojištění majetku, zaměstnaneckých programů a individuální nabídky pro všechny členy Vašich TJ (viz přiložená nabídka). V oblasti pojištění majetku mají mnohé TJ zastaralé smlouvy, kde hodnota, na který je majetek pojištěn neodpovídá současným cenám nebo platí příliš mnoho díky zastaralým sazebníkům. V Kapitolu máme možnosti tzv.“pojištění na míru“a vzhledem k zajímavým slevám, které můžeme klientům poskytovat se většinou dostáváme na větší pojistné částky za menší cenu, než byla dosud placena. Další často nevyužívanou oblastí je příspěvek zaměstnavatele na penzijní nebo životní pojištění, který poskytuje výhodu pro zaměstnance i zaměstnavatele. Dostane-li například zaměstnanec (týká se i dohod o provedení práce a dohod o činnosti) příspěvek 1.000 Kč měsíčně místo valorizace nebo odměn, je pro něj tato částka osvobozena od daně i sociálního a zdravotního pojištění, dostane ji tudíž celou. U zaměstnavatele platí obdobný princip - ušetří 35% za odvody. K tomu nabízím všem členům TJ kompletní servis - bezplatné finanční poradenství s vazbou na daňovou optimalizaci, audit současných smluv, dále pojištění majetku, dětí, životní a investiční pojištění, zhodnocení volných prostředků, úrazové pojištění, stavební spoření apod. Všichni členové ČOS a jejich rodinní příslušníci obdrží slevy na pojištění domů, domácností a rekreačních objektů ve výši 15-25%, u havarijního pojištění 24%, u povinného ručení přenesení bonusu na 2. a 3. automobil v rodině z existujícího pojištění, a to i od jiné pojišťovny. S pozdravem Ing.Zuzana Kordačová hospodářka župy Podbělohorské Tel.603945569 VZLET č. 6 / 2008

NA POMOC CVIČITELŮM VZLET - VĚSTNÍK SOKOLSKÉ ŽUPY JANA PODLIPNÉHO

ZRCADLO éUPY Krátce z listopadového výboru konaného dne 10. 11. 2008 Zasedání výboru zahájil a dále řídil jednatel br. Sixta Zvoleny komise: - mandátová: ses. Břízová, br. Čížkovský, br. Pešta - návrhová: br. Materna, ses. Viktorinová, br. Mach - ověřovatelé zápisu: br. Fišer, ses. Čakrtová Zapisovatelem zvolen br. Šilhán Byly předány župní medaile : zlaté (ses. Dekastellová, ses. Kocmichová), stříbrná: br. Chlumský, br. Sixta a ses. Peštová) a bronzová (sestry Hanušová, Mathauserová, Puchnarová, Strnadová a Stodolová a folklorní soubor Dolina) Župa Barákova zaslala poděkování všem členům naší župy, kteří se aktivně zúčastnili Sokolského dne v Brandýse. Pamětní listy na tuto událost byly předány zástupcům těch jednot, které se aktivně na úspěchu tohoto dne podíleli. Kontrolu usnesení z minulého výboru provedl br. jednatel Sixta Br. starosta Novotný krátkým projevem doplnil zprávu, kterou vypracoval předem a která byla s ostatními materiály zaslána na jednoty. Zabýval se v něm mj. problematikou starších cvičenců. Zprávu o současném stavu členské základny přednesl br. Šilhán. Konstatoval zlepšení příspěvkové morálky i nárůst členské základny v některých jednotách. O práci náčelnictev v minulém období, tj. od minulého zasedání župního výboru informoval župní náčelník br. Čížkovský (s naší účastí, většinou úspěšnou, se uskutečnilo několik závodů v sokolské všestrannosti, zálesácký závod zdatnosti, ve velkém počtu jsme se účastnili Sokolského dne v Brandýse n. Labem i župního sletu v Liberci, uskutečnilo se několik letních táborů, sokolských setkání a dalších akcí). Br. Čížkovský poděkoval všem cvičitelům a náčelníkům za vedení těchto akcí a br. župnímu starostovi za zdárný průběh oslav k 90. výročí vzniku republiky. Zprávu doplnila náčelnice ses. Fischerová (upřesnila statistiky v počtu cvičenců na jednotlivých akcích). Činnost odboru sportů zhodnotil br. Kačmařík. Konstatoval , že se župní odbor sportů sešel v r. 2008 třikrát. Byl odsouhlasen klíč na rozdělení dotací a návrh na nejlepší trenéry. Zprávu o činnosti vzdělavatelského sboru přednesla župní vzdělavatelka ses. Viktorinová. Od posledního zasedání výboru se župní vzdělavatelský sbor sešel 5x, Informovala o účasti na vzpomínkových akcích i na akcích k 90. výročí vzniku repub-

liky. Stále však jsou jednoty, které nemají vzdělavatele a ty se tedy neúčastní schůzí sboru. Hospodář br. Müller - přednesl zprávu o hospodaření do konce října a návrh rozpočtu na r. 2009. - přednesl návrh na zřízení župního havarijního fondu formou půjčky pro nepředvídatelné události, - přednesl návrh na změnu rozdělení dotací a příspěvků na TVZ; navrhl obojí poměru 50% podle členstva a 50% podle majetku, - poděkoval ses. Kočové za vzorné vedení účetnictví. Župní výbor následně schválil zřízení župního havarijního fondu podle návrhu br. Müllera, ale odložil schválení návrhu br. Müllera na změnu klíče v rozdělení dotací a příspěvků na jarní zasedání výboru. Zprávu župní stavební komise přednesl její předseda br. Viktorin. Ustavující schůze se konala dne 9.1.2008. Komise se sešla 7x. Br. Viktorin vyzývá jednoty, aby vyslaly své zástupce ve vlastním zájmu do komise. Schůze se uskutečňují v době mezi 18 a 20. hodinou. Dále br. Viktorin vyzývá, aby jednoty nahlásily zhodnocení svých majetků od r. 2000 z důvodu pojištění. Zprávu kontrolní komise přednesl br. Fišera. Komise za období od 1.4. do 31. 10 nezjistila žádné nesrovnalosti. Různé: Br. Šplíchal zhodnotil oslavy výročí vzniku republiky, pořádané ČOS a označil je za velmi dobré. Ses. Čakrtová navrhla postoupit ČOS návrh na udělení zlaté medaile br Šplíchalovi. Byl přijat protinávrh k udělení stříbrné medaile ČOS (17 pro, 1 proti, 6 vyslanců se hlasování zdrželo) Starosta br.Novotný navrhuje udělit stříbrnou župní plaketu zastupitelstvu Prahy 2 za péči o tělesnou výchovu a sport. Protinávrh br. Pilouse udělit zlatou medaili. Protinávrh byl přijat. Bude udělena zlatá medaile (16 hlasů pro, 4 proti, 6 se zdrželo) Br Šilhán navrhl postoupit ČOS návrh na udělení stříbrné medaile starostovi br. Novotnému. Ten však návrh odmítl. Ses. Kočová vysvětlila, proč Sokol Libuš vrátila dotaci na stavební úpravy fasády sokolovny. Na závěr zasedání přečetl vedoucí návrhové komise br. Materna usnesení, které bylo schváleno všemi přítomnými členy s právem hlasovacím.

Předsednictvo Sokolské župy Jana Podlipného a redakční rada časopisu VZLET přejí všem čtenářům časopisu VZLET a všem členům jednot v župě sdružených příjemné prožití vánočních svátků a mnoho zdraví, spokojenosti a úspěchů v sokolské práci v nastávajícím roce 2009 VZLET č. 6 / 2008

12

ČLÁNKY. Jaký byl... Ročník PK prosince 2008 Číslo 6

Recommend Documents