VYUŽITÍ METOD ANALÝZY RIZIK V PRAXI U OBJEKTŮ POŠKOZENÝCH POŽÁREM A ŽIVELNOU POHROMOU. USING RISK ANALYSIS METHODS IN PRACTICE FOR BUILDINGS AND FACILITIES DAMAGED BY FIRE OR NATURAL CALAMITIES. Karel Kubečka1, Silvie Dobiášová2 Abstract Příspěvek seznamuje s alternativním způsobem stanovení výše škody na stavbách v důsledku vad, poruch a havárií konstrukcí, jako s detailem zasažené infrastruktury řešené z globálního pohledu v návaznosti na ochranu obyvatel zasažené oblasti. Pracuje s časově nezávislou cenou konstrukce nebo objektu a následně škody na stavební konstrukci a pomocí metod analýzy rizik tuto cenu redukuje v závislosti na technickém stavu konstrukcí na vlastní škodu a zhodnocení objektu, stavby nebo konstrukce. Tento příspěvek je druhou částí pojednání o praktickém využití analýzy rizik v globálním pojetí ochrany území a obyvatelstva a následné analýze škody a její výše pro vyčíslení. Přímo navazuje na první část [5] publikovanou v časopise Spektrum 1/2009 – str. 61. This paper deals with an alternative method used to estimate damage to buildings or facilities in consequence of failures, defects or structure accidents. A detail of the affected infrastructure is viewed in the global context where attention is paid to protection of people living there. The method is based on the damage to and price of the structure/building where such price does not depend on time. This paper is the second part of the discourse dealing with the practical use of risk analyses for global protection of territories and people and analysis of damage and correction costs. This paper is directly related to the first part [5] which was published in the Spektrum journal, 1/2009 – p. 61. Klíčová slova Riziková analýza, škoda na stavební konstrukci, vyčíslení škody, znalecká a expertní činnost, cena stavebních prací, ocenění škody, hodnota Keywords Risk analysis, damage to building structures, calculation of damage costs, sworn expert and specialist activities, cost of building works, assessment of damage, value. 1
Doc. Ing. Karel Kubečka, Ph.D., VŠB-Technická univerzita Ostrava, Fakulta stavební, L. Podéště 1875, 708 33 Ostrava-Poruba, tel: +420 596 991 343, e-mail:
[email protected] 2 Ing. Silvie Dobiášová, VŠB-Technická univerzita Ostrava, Fakulta stavební, L. Podéště 1875, 708 33 Ostrava-Poruba, externí doktorand katedry konstrukcí, tel: +420 775 252 542, e-mail:
[email protected]
1 ÚVOD V první části příspěvku pojednávající o analýze rizik u stavebních objektů zasažených a poškozených požárem a živelnou pohromou byly uvedeny základní teoretické předpoklady hodnocení rizika a jejich analýza včetně uvedení užívaného názvosloví. V toto pokračování [5] jsou čtenáři seznámeni s praktickým použitím analýzy rizika v oblasti hodnocení škod a vad na objektech poškozených požáry a živelnou pohromou užívanou jako alternativní metody pro stanovení výše škody v soudním inženýrství. Některé z expertních a znaleckých posudků ve kterých je nutno stanovit výši škody na objektech poškozených požáry a živelnou pohromou jsou velmi dobře „řešitelné“ metodami rizikové analýzy a to jak metodou pracující se stejnými, tedy konstantními váhami posuzovaných faktorů (UMRA), tak metodou pracující s nestejnými, tedy proměnnými váhami posuzovaných faktorů (FMEA). Pro tyto případy jednotlivého řešení dílčích částí objektu metodou pracující se stejnými, tedy konstantními váhami posuzovaných faktorů (UMRA), případně vybraných konstrukcí je možno namísto vytvoření Matice rizikové analýzy, tak jak byla uvedena - vztah (1), vytvořit řádkovou nebo sloupcovou matici, tedy použít vektorů. 2
Příklady řešení
M Sv
c1,1 c2,1 ≡ (ci ,k ) = c 3,1 c m,1
c1, 2 c2 , 2 c3, 2 c m, 2
c1,3 c 2, 3 c3, 3 cm ,3
c1,n c2 ,n c3,n c m, n
(1)
V tomto případě je definován zápis pomocí řádkové matice pro určitý segment - vztah (2) (segment 1) sestávající z n zdrojů nebezpečí. Sg1 ≡ (c1 c2 c3 cn ) (2) Segmentem může být konečný celek (ucelený soubor) konstrukcí se shodnou mírou závažnosti na následných poruchách, to je hodnocená část objektu a zdrojem nebezpečí pak jednotlivé dílčí části konstrukce. Matici (1) pak jsme schopni lépe sestavit pro jeden hodnocený objekt, kdy počet segmentů odpovídá počtu expertů. Zdroje nebezpečí pak jsou dány jednotlivými částmi konstrukce. 2.1 Analytické vyhodnocení Vyhodnocení pak provedeme jak pro řádkové matice (2), čímž obdržíme údaje o individuálním vnímání nebezpečí, tak pro celou matici MSv (1). Pro experta číslo 1 je podle vtahu ___
Pc k =
∑ Sv ij
E ijk
(Svmax + Svmin ) ⋅ nactE ,k
(3)
individuální součinitel vnímání nebezpečí vypočítán z prvního řádku matice (1), tedy z řádkové matice podle vtahu (2), pro druhého experta ze druhého řádku a m-tý expert z mtého řádku matice MSv (1).
Současně z celé matice MSv (1) obdržíme údaje kompletního expertního týmu Pct dle vztahu (4) a násl., to znamená například hodnocení souboru objektů ze zvoleného hlediska (dle zvolených zdrojů nebezpečí). ___
∑ Sv
E ijk
Pct =
ijk
(4)
E Svmax ⋅ N act
E N act = ∑ nact ,k
Přičemž:
(5)
k
Pokud expert [5] provede analýzu pro několik srovnatelných projektů (například několik shodných objektů), je možno pro daného experta sestavit pořadí projektů (objektů) a stanovit tak v případě hodnocení stávajících objektů pořadí podle zachovalosti, náročnosti opravy, nebo statického či tavebně technického stavu. Budeme-li spolu s technickým stavem hodnotit také další (například vnější) vlivy, bude pravděpodobně nutno jednotlivé segmenty váhovat, tedy zohlednit váhu jejich vlivů v porovnání s ostatními kritérii. Dostáváme se tak do oblasti vícekriteriální analýzy s proměnnými váhami jednotlivých faktorů. Optimální je vyhodnocení týmu expertů pro hodnocené projekty (objekty), čímž dostaneme podstatně objektivnější hodnocení a tedy i pořadí dle zvolených segmentů a aspektů. Větší tým expertů eliminuje subjektivní náhled jednotlivých členů expertního týmu, který hodnocení provádí. Výsledkem je míra opotřebení nebo míra znehodnocení živelnou událostí, tedy hodnota charakterizující aktuální stav objektu k datu prohlídky. Samozřejmě že pokud se vychází ze subjektivního hodnocení, je tato hodnota zatížena chybou, které z tohoto titulu vzniká. Podle míry znehodnocení stanovené na základě provedené rizikové analýzy je možno sestavit pořadí objektů podle stavebně technického a statického stavu a tím optimalizovat omezené finanční prostředky pro co možná nejvyšší počet objektů. 2.2 Pravděpodobnostní vyhodnocení Pro vyhodnocení můžeme použít alternativní metodu spočívající ve vytvoření histogramů, tedy uřčení pravděpodobnosti výskytu jednotlivých stupňů hodnocení určitých zdrojů. Z jednotlivých zdrojů (sloupcových matic) nebezpečí by byly vytvořeny histogramy a vhodnou matematickou operací - například jejich součinem pak určen výsledný histogram reprezentující každý z hodnocených objektů. Hodnocení objektu vychází z porovnání výsledků, to je z celkového histogramu. Tento histogram je výsledkem (například) vynásobení histogramu tvořeného stupněm závažnosti a četností výskytu hodnot Sv pro jednotlivé zdroje nebezpečí. Výsledný histogram stohu lze pak obecně popsat symbolickým zápisem jako: H ST = f (H ZD1; H ZD 2 ; H ZD 3 ⋅ ⋅ ⋅ H ZDN ) (6) N
H ST = ∏ H ZDN
(7)
ZD =1
HST = histogram stohu HZDN = histogram n-tého zdroje nebezpečí v daném stohu Pro uvedený stoh s deseti zdroji nebezpečí bude výsledný histogram: N
10
ZD =1
ZD =1
H ST 7 = ∏ H ZDN = ∏ H ZD1...10 = H ZD1 ⋅ H ZD 2 ⋅ H ZD 3 ⋅ ⋅ ⋅ H ZD10
(8)
Pořadí objektů lze pak určit pro zvolenou pravděpodobnost. Tak jako v prvém případě je stanoveno pořadí objektů tak i toto pravděpodobnostní vyhodnocení poskytuje možnost sestavit pořadí a to pro různé kvantity (v tomto případě zvolený kvantit 90%; 95% a 99%) z těchto výsledných histogramů. Jak se ukázalo, tak toto vyhodnocení je velmi citlivé na hodnocen expertů i rozdělení tohoto hodnocení. Zatímco při vyhodnocení pomocí prostředků klasické rizikové analýzy podle vztahu (4) obdržíme pro například hodnocení experta s hodnotami (1; 2; 3) a nebo (2; 2; 2), případě (3; 2; 1) naprosto shodný výsledek, tak při pravděpodobnostním vyhodnocení se histogramy těchto hodnocení vzájemně liší. Tato odlišnost je pak zřejmá u kvantilů „na konci“ histogramu a v těchto oblastech (90%; 95% a 99%) obdržíme odlišná pořadí objektů. 2.3 Srovnání metod Srovnáním obou metod je možno dojít k závěru, že: • Obě metody (jak klasický, tak pravděpodobnostní přístup) jsou využitelné v této oblasti expertního a znaleckého hodnocení objektů a jeho konstrukcí zasažených požárem nebo živelnou událostí. • Pravděpodobnostní přístup zohledňuje rozdělení hodnocení, a proto lépe vystihuje expertem stanovené hodnocení tím, že je respektuje ve výsledném kvantitu a tedy jej promítá do pořadí objektů. • Z uvedeného důvodu lze dovodit domněnku, že význam pravděpodobnostního přístupu bude umocněn vyšším vzorkem dat, tedy jednak množstvím zdrojů nebezpečí, tak dostatečným počtem expertů. Proto bude vhodnější použití pravděpodobnostního přístupu na rozsáhlejších komplexech staveb (konstrukcí). 2.4 Víceparametrická hodnocení Uvedená metoda UMRA pracuje lineárně s parametry stejných vah. Hodnocení provedené touto metodou je v pořádku za předpokladu, že hodnotíme kritéria stejné závažnosti, tedy že jednotlivé segmenty poskytují vzájemně vyváženou informaci o zdroji nebezpečí. Není-li tomu tak, nehodnotíme-li spolu segmenty se stejnou váhou, obdržíme výsledek neodpovídající skutečnosti. Konstatování lze vysvětlit na příkladu hodnocení stavu konstrukce. Hodnotíme-li betonovou stěnu suterénu, konstatujeme její stav zvoleným hodnocením (například) „0“ ÷ „3“. Hodnocení „3“ je ze statického pohledu alarmující stav. Provedeme-li současně totéž hodnocení pro stav omítky této stěny rovněž stupnicí „0“ ÷ „3“ dostaneme pro hodnocení „3“ zcela degradovanou omítku. Stav zcela degradované omítky však není ze statického pohledu zajímavý ani jinak alarmující, oproti stejně hodnocenému stavu nosné konstrukce zdi. Protože nás zajímá konstrukce objektu pro rozhodnutí z hlediska stavebně technického (statického) stavu jako celku a tedy ve vztahu bezpečnosti a životnosti, dle vztahu (3) bychom obdrželi tato hodnocení: Omítka 1 Stěna 3 ___
Pc k = Stěna Omítka
3 1
∑ Sv
E ijk
ij
E Sv max ⋅ nact ,k
=
___ 1+ 3 = 0, 66 3⋅2
___
∑ Sv
E ijk
___ 3 +1 0 , 66 = E 3⋅ 2 Sv max ⋅ nact ,k Výsledek hodnocení u obou příkladů je shodný, ačkoli stav omítky se nijak nepodílí na statické způsobilosti stěny. Proto, pokud nás zajímá jen jakási specifická vlastnost konstrukce, pak tato metoda je dostačující. Ovšem pro celkový pohled na konstrukci je nutné zohlednit váhu, kterou přispívá daný segment svou váhou k celkovému výslednému vnímání nebezpečí. Tedy je nutný další parametr, tzv. váhování kritéria, které odliší podíl (důležitost) hodnocených segmentů na celkovém hodnocení (výsledku). Tímto víceparametrickým hodnocením docílíme přesnějšího zobrazení několika faktorů současně s různou váhou závažnosti následků nebo četnosti realizace nebezpečí. Nejjednodušším způsobem lineárního váhování segmentů a tedy určení závažnosti nebezpečí je vyjádření rizika segmentu pomocí indexu priority rizika [1] RPN [Risk priority numer]. (9) RPN = Sv ⋅ Lk ⋅ Dt Sv = [severity] – závažnost nebezpečí (stupeň závažnosti nebezpečí) Lk = [likelihood] – pravděpodobná možnost realizace nebezpečí Dt = [detection] – zjistitelnost nebezpečí, případně poruchy Použitelnost této metody je dále závislá na odpovědném definování stupnice veličin indexu RPN. Je doporučeno [1] pohybovat se v rozmezí 1 ÷ 3, maximálně 1 ÷ 10 a to shodně pro všechny kritéria hodnocení. Stejně tak dobře lze index priority rizika RPN definovat pomocí dalších rozšiřujících veličin, například: RPN = Sv ⋅ Lk ⋅ Dt ⋅ Fr ⋅ Vn.... ⋅ Qu ⋅ Fc (10) Fr = [fear] – intenzita znepokojení Vn = [vulnerability] - zranitelnost Qu = [quotient] – podíl (podíl významu veličiny) Fc = [force] – význam (určení vážnosti podílu na vzniku nebezpečí) Tímto způsobem dle vztahu (10) lze s pomocí víceparametrického hodnocení odlišit riziko plynoucí z porušení konstrukce stěna – omítka jako celku tak, jak je uvedeno výše. Pro případ dobré kvality omítky a špatné kvality betonové zdi je riziko poruchy RPN = Sv ⋅ Lk ⋅ Dt ⋅ Fr ⋅ Vn ⋅ Qu ⋅ Fc = 6 ⋅ 6 ⋅ 2 ⋅ 6 ⋅ 5 ⋅ 6 ⋅ 6 = 77760 pro stěnu: a pro omítku: RPN = Sv ⋅ Lk ⋅ Dt ⋅ Fr ⋅ Vn ⋅ Qu ⋅ Fc = 1⋅ 2 ⋅1 ⋅ 2 ⋅ 2 ⋅1 ⋅ 2 = 16 Pro případ dobré špatné omítky a dobré kvality betonové zdi je riziko poruchy pro stěnu: RPN = Sv ⋅ Lk ⋅ Dt ⋅ Fr ⋅ Vn ⋅ Qu ⋅ Fc = 2 ⋅ 3 ⋅ 3 ⋅ 2 ⋅ 2 ⋅ 6 ⋅ 6 = 2592 a pro omítku: RPN = Sv ⋅ Lk ⋅ Dt ⋅ Fr ⋅ Vn ⋅ Qu ⋅ Fc = 2 ⋅ 1 ⋅ 1 ⋅ 2 ⋅ 2 ⋅ 2 ⋅ 2 = 32
Pc k =
ij
=
Hodnocení Sv
Lk
Dt
Fr
Vn
Qu
Fc
body
Žádné
Žádná
Zcela zřejmé
Žádná
Žádná
Žádný
1
Nepodstatné
Nepodstatná
Jednoduše zjistitelné
Nepodstatná
Nepodstatná
Nepodstatný
2
Nezanedbatelné
Nezanedbatelná
zjistitelné
Nezanedbatelná
Nezanedbatelná
Nezanedbatelný
3
Reálné
Reálná
Obtížně zjistitelné
Reálná
Reálná
Reálný
4
Vysoké
Vysoká
Těžce zjistitelné
Vysoká
Vysoká
Vysoký
5
Velmi vysoké
Velmi vysoká
nezjistitelné
Velmi vysoká
Velmi vysoká
Velmi vysoký
6
Tabulka 1: Příklad stupnice jednotlivých členů hodnocení indexu RPN Z pohledu na konstrukci jako celek vyplývá, že vliv stavu omítek na celkové riziko poruchy v porovnání se stavem vlastní nosné betonové konstrukce je nesrovnatelný a pohybuje se
v rozmezí 0,02% až 1,23%. Je skutečností, že stav omítek nemá prakticky žádný význam při hodnocení stavu konstrukce z pohledu statiky k určení stavebně technického a statického stavu objektu. Vyhodnocení můžeme dále realizovat například metodou FMEA [Failure Mode and Effect Analysis] nebo uvedenou pravděpodobnostní metodou PDPV. 3 Stanovení výše škody V návaznosti na vyhodnocení rizika je zpravidla na expertu a zejména pak na znalci požadováno vyjádření ve finančních prostředcích, tedy penězích. V oblasti oceňování staveb nebo pojišťovnictví se pracuje s tzv. časovou cenou, to je cenou po „amortizaci“. Zohledňuje se opotřebení konstrukcí, její stav v čase posouzení. Na rozdíl od ocenění stavby nemá tato veličina (výše škody – vyčíslení finanční náhrady za škodu) nic společného s „časovou cenou“, tedy cenou vztaženou k době (délce) existence stavby, objektu nebo konstrukce. Časová cena pracuje s životností objektu (stavby nebo konstrukce) a dobou její existence, tedy se stářím. V případě stanovení škody na stavbě nebo stavební konstrukci tento postup pomocí ceny závislé na čase je nevhodný. V důsledku požáru vznikla na posuzovaném objektu škoda. Úkolem je vyčíslení výše škody. Podle občanského práva [6] je škoda chápána jako újma způsobená v majetkové oblasti poškozeného, kterou lze objektivně vyjádřit v penězích. Dělí se na škodu skutečnou a na ušlý majetkový prospěch. Platí zásada, že škoda se má hradit uvedením v předešlý stav (například opravou poškozené věci) a teprve, není-li to možné nebo účelné, v penězích. Při určení výše škody se vychází z ceny, jakou měla věc v době poškození. V trestním právu výše škody způsobené trestným činem nebo přečinem spoluurčuje stupeň nebezpečnosti činu pro společnost. 3.1 Metodika vyčíslení škody Metodika vyčíslení škody je možná pouze v cenách skutečných. Skutečná cena je cenou „obvyklou“ a ta je stanovena na podkladě stavebního položkového rozpočtu, nejčastěji dle ceníků ÚRS3. Tato cena souvisí s nabídkovou cenou (ta by se měla pohybovat v rozmezí zhruba ± 20%), cena nabídková se na podkladě smlouvy stává cenou smluvní. Tržní cena je pak cena odvozená od ceny odhadní, tržní cena může být nižší nebo vyšší než odhadní cena a na tuto tržní cenu má vliv mnoho technických a ekonomických faktorů. Důležitou součástí odhadní i tržní ceny je amortizace4, tedy snížení ceny v důsledku stáří nebo také navýšení ceny v důsledku sanace, rekonstrukce nebo opravy. 3.2 Cena – výše škody Cena z ekonomického pohledu [7] je peněžní vyjádření hodnoty zboží, ekonomická kategorie zbožní výroby. Zprostředkované vyjádření vytváří možnost kvantitativní neshodnosti (odchýlení ceny od hodnoty) a kvalitativní rozpornosti (věc nemá hodnotu, ale může nabýt formy zboží, například cena neobdělávané půdy) mezi velikostí hodnoty a ceny. Rozeznáváme též ceny pevné, které stanoví a mění nějaké úřední orgány, ceny limitní, buď jako ceny maximální, minimální, anebo směrné, ceny vo1né (též smluvní), tvořené dohodou mezi dodavateli a odběrateli.
3
ÚRS PRAHA, a.s. vznikl v roce 1992 jako nástupnická organizace Ústavu racionalizace ve stavebnictví. Základní činností firmy jsou služby v oblasti oceňování stavební produkce. Dále vytváří analýzy vývoje a prognózy ve stavebnictví, v regionálním rozvoji a bytové problematice pro státní i soukromý sektor. Centrála firmy je v Praze, pobočky jsou v Brně, Hradci Králové, Ostravě, Plzni a českých Budějovicích 4 Nástroj, jímž se vyjadřuje snížení hodnoty určitého prostředku, v našem případě stavby.
V případě stavby pak můžeme mluvit o tržní ceně (cena obvyklá v daném místě), nabídkové ceně, smluvní ceně, skutečné ceně, odhadní ceně a podobně. Výši škody je možno (a nutno) stanovit jen jako skutečnou cenu (nikoli tedy cenu tržní nebo odhadní). V současné době není k dispozici ani relevantní nástroj, který by stanovil jakési zhodnocení z titulu opravy novým materiálem. Částečně je tato redukce možná u škody, kdy dojde k likvidaci ucelené části stavby, tak jak je tomu v posuzovaném případě, kdy došlo k likvidaci celého krovu z titulu požáru. Pro redukci je možno použít odhadu a nezbytně pak znalost stavu před vznikem škody, a nebo přibližného lineárního řešení jak je uvedeno níže. 3.3 Zohlednění opotřebení konstrukce Vyjdeme ze stupnice závažnosti nebezpečí (rizika) a tuto tabulku [5] můžeme modifikovat rozšířením hodnot Sv tak, že například Svmax = 8. Také v tomto případě platí, že stupnici lze jakkoli libovolně rozšířit nebo naopak zúžit, avšak tak, aby byla pro experta srozumitelná a jednoduše aplikovatelná. Nejjednodušší je použití lineární funkce, která v závislosti na hodnotách stupně závažnosti bude schopna redukovat finanční hodnotu Ci, což znamená že pro Sv = 0 musí být Ci na úrovni 100% a pro zvolenou Svmax = 8 bude Ci na úrovni 0,00% (tedy konstrukce je bezcenná). Samozřejmě je na matematickém vyjádření, aby pro zvolenou Svmax = 8 byla Ci na úrovni záporné hodnoty, což může představovat například náklady na odstranění sutin konstrukce po samovolné destrukci. Hodnocení stavu konstrukce bezvadný stav výborný stav nová zachovalá poškozená nutná oprava havarijní, určená k demolici nebezpečí samovolné destrukce
Charakteristika stavu konstrukce a opotřebení konstrukce konstrukce byla v blízké minulosti5 provedená v bezvadném stavu konstrukce je ve výborném stavu bez známek jakéhokoli podstatného opotřebení nová konstrukce nebo konstrukce udržovaná (s prováděnou údržbou) zachovalá konstrukce s viditelnými projevy stárnutí, avšak plnící svou funkci konstrukce se zjevnými stopami poškození, opravitelná, vyžadující zvýšenou údržbu konstrukce vyžadující nutně v krátkém horizontu6 radikální zásah (opravu) ekonomicky zdůvodnitelná oprava, nutná generální oprava jakákoli oprava je ekonomicky nezdůvodnitelná, konstrukci je nutno odstranit konstrukce ohrožuje okolí samovolnou destrukcí při sebemenším impulsu
Stupeň závažnosti Sv 0 1 2 3 4 5 6 7 8
Tabulka 2: Stupnice závažnosti opotřebení Funkci budeme definovat jako rovnici přímky určené dvěma body v ortogonálním souřadném systému a to počátečním bodem A[0;1] a bodem B[8;0]. Výsledná rovnice přímky pro Svmax = 8 a s podmínkou, že pro Sv = 0 musí být Ci na úrovni 100 % a pro zvolenou Svmax = 8 bude Ci na úrovni 0,00 % je: x + 8y − 8 = 0 (11) 8− x y= = 1 − 0,125 ⋅ x (12) 8 Tímto způsobem získáme proměnnou, která může redukovat v závislosti na výsledku rizikové analýzy konstrukce výslednou cenu části objektu (stavby). 5
Za blízkou minulost je možno s ohledem na životnost konstrukce a vysokou záruční dobu v současnosti používaných materiálů považovat období do 5% plánované životnosti konstrukce (pro 50 let je to 2,5 roku). 6 V horizontu týdny – maximálně měsíc
Posoudíme-li tento objekt (Obrázek 1) z pozice znalosti věci před požárem a budeme-li schopni určit buďto stupeň závažnosti Sv (Tabulka 2) a nebo dokonce provést podrobnější analýzu, budeme schopni redukovat výši stanovené škody, což v tomto případě (zničení celé konstrukce dřevěného krovu v havarijním stavu) je zcela jistě správné.
Obrázek 1: Posuzovaný objekt zničený úmyslně založeným požárem-detail 8− x 1 = 1 − 0,125 ⋅ x = 1 − ⋅ 6 = 0,25 8 8 Škoda způsobená požárem je tímto způsobem omezena na 25% původně stanovené škody jako náhrady za konstrukci novou. Pro Sv = 6 (Tabulka 2) je:
y=
3.4 Aplikace rizikové analýzy na stanovení škody na objektech Pro stanovení škody u vybraných staveb u kterých došlo sice k celkovému zničení konstrukce, ale tato konstrukce byla ve stavu „nulové“ ceny, nebo ve srovnání s pořizovacími cenami ve výši ceny „zanedbatelné“, můžeme velmi jednoduše aplikovat některou z metod rizikové analýzy. Pro tuto aplikaci volíme metodu UMRA a aplikace bude vytvořena na platformě znaleckého zkoumání. Předpokladem takovéhoto postupu je především jistá nezanedbatelná hladina znalostí o předmětném objektu a samozřejmě dostatečná úroveň znalostí vyšetřované problematiky [3], [4]. PODĚKOVÁNÍ Tento výsledek byl získán za finančního přispění MŠMT ČR, projekt 1M6840770001, v rámci činnosti výzkumného centra CIDEAS. LITERATURA [1] TICHÝ M:, Ovládání rizika, analýza a management, Beckova edice ekonomie, C.H.Beck v Praze 2006, první vydání, ISBN: 80-7179-415-5. [2] KUBEČKA, K., Rizika staveb, příčiny vzniku poruch, důsledky poruch a způsob hodnocení, VŠB-TU Ostrava, vědecké publikace Fakulty stavební, Edice Doktorské
[3]
[4]
disertační, habilitační a inaugurační spisy, ISSN: 1213-7456, ISBN: 978-80-248-18009, Ostrava 2009. KUBEČKA, K. Administrativní a společenské aspekty znalecké činnosti. XVI. konference absolventů studia technického znalectví s mezinárodní účastí 26. 27.1. 2007 v Brně. Sborník příspěvků XVI. Konference a CD. ISBN: 978-80-7204491-7. KUBEČKA, K., Riziková analýza jako alternativní rozhodovací metoda ve znalecké praxi. XVII. Mezinárodní vědecká konference soudního inženýrství Brno, 25.– 26.1.2008. Sborník příspěvků XVII. Konference a CD. ISBN, 978-80-7204-491-7.
[5]
KUBEČKA, K., Využití metod analýzy rizik u objektů poškozených požárem a živelnou pohromou. Časopis Spektrum, ročník 9, číslo 1/2009, ISSN 1211-6920, recenzovaný časopis vydává Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství a Fakulty bezpečnostního inženýrství VŠB-TUO, strana 61-64.
[6] [7]
http://encyklopedie.seznam.cz/heslo/100524-skoda http://encyklopedie.seznam.cz/heslo/31757-cena
