KULICH
... s vůní jehličí , skořice , vanilky a lehkým přídechem antidepresiv
1
Hádej, kdo je pod stromeckem! ˇ Více obrázku° na str. 3.
Trh, trh, trh, trh! Malý Honzík nadšeně cupoval balicí papír velké krabice. Trh, trh, trh, trh! Postupně se začal objevovat velký červený nápis Malý chemik. Trh, trh, trh, trh! “Pane Bože, kdo mu to dal?” zeptala se zděšeně hochova matka. “Přece Ježíšek mami, kdo jiný?” podivil se její syn. “Ježíšek je blbec” ozval se otec rodiny od napůl vypité medoviny - dárku, který mu prý udělal největší radost od doby, co ve dvanácti letech dostal nedopatřením matčino spodní prádlo. Malé dítě to naštěstí neslyšelo, místo toho začalo k maminčinu zděšení otvírat podezřelou krabici. “Děda Franta měl pravdu! Ježíšek opravdu může splnit každé přání!” prohlásilo nadšeně. “No jo, táta. To byl vždycky grant. O patnáctinách mi řekl, že když budu chtít, tak si od něj můžu půjčovat kondomy” prohlásil jeho tatínek, mocným lokem dožahnul medovinu a odebral se směrem k lednici. “S tvým otcem si to ještě vyřídím.” oznámila mu jeho polovička a přestala kontrolovat svého syna, který se právě probíral obsahem svého dárku. “To určitě! Tatíček přežil i sovětské jaderné testování někde u Kyjeva” ozvalo se z kuchyně. Dítě zatím začalo jevit zájem o neobvyklý červený sliz. Matka se mu ho pokusila vzít, ale chlapec se s ním schoval pod stromeček, kde mohl k dalším pokusům využívat sladké želé pochybné existence, které tatínek jednoho dne přinesl od strýčka vietnamce. “Tak řekneš na to konečně něco?” začala maminka vyčítat. “Nekecej a dojdi mi pro pivo!” bylo její žádosti vyhověno. Na to se vyzvaná otočila a s pláčem odběhla do koupelny. Malý hošík mezitím namíchal ve zkumavce podezřelou zelenou směs. “Tati, ono to nic nedělá.” postěžoval si. Otec se k němu došoural s lahví vodky v ruce. “Hele, zkus tohle.” a podal synkovi zapalovač s vonnou svíčku od pratety Xenie….. Televizní zprávy druhého dne: Jako každý rok i letos v mnoha domácnostech vzplanul nekontrolovaný oheň, prosíme proto děti, aby drželi své rodiče pod dozorem a neskladovali u sebe v bytě chemický odpad. Dokonce i nevinně vypadající situace mohou mít strašlivé následky... Matěj Konvalinka
SOUBOJ O POPULARITU: SANTA VS. JEŽÍŠEK
Ze statistik a průzkumů jasně vyplývá, že Santova popularita ve světě raketově roste. Už i děti ve Venezuele si na plantáži při sklizni koky povídají o tom, co by chtěly najít v punčoše zavěšené na krbové římse. Stejně tak v Mongolsku. Tam loni nadělil Santa Claus mladým pastevcům gramotnost, aby jim letos mohl dát naučnou knihu „fauna a flóra naší stepi“. Tomuto trendu „posantění“ zatím nepodlehly jen dvě země světa. Je to Rusko a Česká republika. Santa, který si na své popularitě velmi zakládá, se proto rozhodl, že se věcem podívá na zoubek. Jako první jel do Ruska, aby si to vyřídil s Dědou Mrázem. Zde však narazil na VELKÝ problém. Děda se při jedné divoké pitce vysokých politických hodnostářů spřátelil s Putinem, který vytvořil speciální skupinu (ÚOMD – útvar pro ochranu Dědy Mráze), složenou převážně z bývalých členů KGB, která teď sibiřského kmeta sledovala takřka na každém kroku. A tak si Santa řekl, že o přízeň těch pijanů vodky stejně nestojí, a vydal se do České kotliny. Zde se Ježíšek netěšil zdaleka tak velké podpory prezidenta, s jakou se mistr Claus setkal v Rusku. Ten minulý neměl rád nikoho kromě sebe a ten současný si se svým dárkonošem žádné silnější citové pouto také nevypěstoval. A po nedávných hovorech z Lán měl Ježíšek pocit, že ten slovník spisovné češtiny, co mu nadělil loni k vánocům, ani neotevřel… Santa se tedy chopil příležitosti a vypracoval ďábelský plán, který mu měl získat srdce Čechů. Musí svého soka potupit! Pak v něj Češi ztratí důvěru. Mezi mnohými nápady vynikal jeden – veřejně vyzvat Ježíška na souboj. A tak také učinil. Mariin syn po krátkém váhání přijal a hned stanovili termín a místo konání – 3. ledna (aby oba soupeři stihli po vánocích vydechnout) a jako kolbiště poslouží O2 aréna. Ta je již skoro vyprodaná a to se ještě neví, jak se ti dva vlastně utkají. Santa navrhoval šermířský souboj, ale konečné rozhodnutí nechal na Ježíškovi. A podle posledních zpráv to vypadá, že ten se přiklání k řeckořímskému zápasu. Od vyhlášení tohoto klání už několikrát kvůli extrémní navštěvovanosti spadly servery sázkařských kanceláří – množství sázek překonává světové rekordy. Většina Čechů (jako správní vlastenci) sází na Ježíškovo vítězství, a to i přesto, že uznávaní bookmakeři se spíše přiklánějí k opačnému výsledku, poukazujíce na Santovu tělesnou stavbu a také na to, že ho trénuje Gunnar Peterson, osobní trenér Sylvestera Stallona. Ale třeba nás Ježíšek překvapí. Přeci jen, má vlivného otce… Vojta Süsser
Smutné Vánoce
Na Štědrej večer nedám ti dárek. Jsem totiž dispečer letovýho provozu a mam službu.
ˇ
NETRADICNÍ VÁNOCE Šel jsem vynést odpadky, třeba zbytek z kosatky, kterou jsme nedojedli.
obrázek: Matěj Konvalinka
Nekolik špatných ˇ 2 básní...
Sedí děcko pod stromečkem, rozbaluje baskytaru. Bude jeho novým miláčkem? Hm, moc se mu nelíbila. Hanka Pinkasová
ˇ Hádej, kdo je pod stromeckem!
3
3
2
4
5
6
Odpovědi najdete na zadní stránce
3
6
obrázek: Hanka Pinkasová
ˇ ˇ se ješteˇ cvicit ˇ nebude ˇ V telocvicne Studenti gymnázia se již těšili do tělocvičny, ale její rekonstrukce se zkomplikovala. Rekonstrukce poškoze-
ných částí tělocvičny je sice v podstatě hotová, i materiál na nová sociálních zařízení (sprchy, toalety …) je již dodán. Dokončeny byly i obklady vnitřních stěn tělocvičny, jen došlo ke změně použitého materiálu, spodní desky obkladu stěn jsou dřevěné. Další změnou v rekonstrukci poškozených prostor je použitý materiál na zárubně dveří, které budou kovové, takže by měly být pevnější a odolnější vůči poškození. Další úpravy byly zpočátku závislé už jen na vyschnutí betonu, aby se na něj mohla položit nová kvalitní podlaha. Bohužel ale byla v tělocvičně objevena další závada, která pravděpodobně prodlouží rekonstrukci. Za tento problém je zodpovědná firma, která tělocvičnu postavila. Závada byla už reklamována a měla být opravena vzhledem k pětileté záruce, ale firma se školou nekomunikuje, a proto nikdo neví, na jak dlouho se opravy tělocvičny prodlouží. Z tohoto důvodu nemůže být ani dokončena oprava podlahy firmou Sportovní podlahy Zlín, protože stavba lešení na rekonstrukci stropu by novou podlahu poškodila. Studenti, ale i učitelé jsou momentálně velice zklamaní, ale všichni pevně věříme, že už brzy bude tělocvična v provozu a tělesná výchova a sportovní kroužky budou fungovat tak, jako dřív!!! Matěj Konvalinka a Petr Kubát
RANDOM OKÉNKO
Vánoční výzdoba třikrát jinak....
Druhý Jeníkuv výlet za kulturou …aneb lepší o Vánocích nenajdete
Všichni máme rádi Vánoce, někdo více, někdo méně, někdo si zpívá koledy už v dubnu (zdravím Matěje Konvalinku) a někdo o Vánocích nechce slyšet, dokud konečně nenastanou. Někdo se nejvíce těší na čas strávený s rodinou, někdo na dárky a jiný zase na cukroví a bramborový salát. Já však patřím do skupiny lidí, kteří si užívají hlavně vánoční filmy a ty neskutečně otřepané koledy, které vás pronásledují na každém kroku. Právě proto jsem se rozhodl vám představit 3 nejlepší Vánoční filmy, z mého pohledu, samozřejmě.
1.Láska nebeská (Love Actually)
Romantická komedie z roku 2003 se odehrává v oblasti předvánočního Londýna a vypráví několik příběhů o lásce, smutku a pošetilosti. Film má svůj osobitý humor a dokáže vás rozbrečet, pokud teda máte emoce (tentokráte zdravím Vojtěcha Suessera). Film je plný hvězd jako například Hugh Grant, Keira Knightley, Bill Nighty, Liam Neeson, Colin Firth a mnoho dalších.
Hodnocení ČSFD: 86%
2. Ukradené vánoce (The Nightmare before Christmas) )
Animovaný muzikál natočený roku 1993 vnikl podle předlohy povídky Tima Burtona. Hlavním protagonistou filmu je smutný kostlivec Jack Skellington, který jakožto nekorunovaný vládce Halloweeenského městečka unese Santu Clause a udělá Vánoce po svém.
Hodnocení ČSFD: 85% 3. Život je krásný (It‘s a Wonderful Life) )
Americký film z roku 46 začíná v předvečer Štědrého dne, kdy zoufalý George Bailey chce spáchat sebevraždu. Naštěstí se nebeské síly rozhodnou zasáhnout a pošlou za ním svého zástupce Clarence.
Hodnocení ČSFD: 86% Jeník Sadil
5
ZÁPACH
V naší škole se v nedávné době stala vskutku neobvyklá událost. Mnozí dokonce tvrdí, že jde o zločin srovnatelný s vraždou nebo incestem. Vy byste už jistě rádi věděli, co že se to vlastně stalo, pro lepší pochopení vám však raději převyprávím celý příběh. V pondělí 24. 11. se všem žákům třídy tercie podařilo dostavit se do našeho vzdělávacího ústavu v daném čase, tj. před 8:05. Při příchodu do třídy je přes nos praštila velmi výrazná vůně. Co vůně! Já bych se ji nebál nazývat smradem. Studenti mu však nevěnovali zvýšenou pozornost. Přeci jen, když je vám třináct let, máte úplně jiné starosti, než pídit se po zdroji nelibé vůně ve vaší učebně. A o první hodině navíc pravidelně navštěvují projektovou pracovnu, takže pronikavému zápachu unikli. I o druhé se vyhnuli neutěšenému ovzduší, byli v učebně chemie, kde jim svižné tempo paní Janouškové nedovolilo myslet na nic jiného, než na tu spoustu vzorců na tabuli. Až o třetí hodině do jim přidělené místnosti zavítal vyučující. Leč byla to jen paní profesorka Blahnová, uvyklá čichat podivné výpary v biologické laboratoři. A ta jim navíc pouze z chodby oznámila, že se jdou do kvinty dívat na film o rodině černých medvědů. Ta pravá katastrofa však přišla až v 11:02, kdy do učebny rázným krokem vstoupil profesor Papáč. Vstoupil a přimhouřeným očima se rozhlédl po třídě, hledaje někoho, koho by pro nekázeň mohl vyzkoušet. Už se chtěl obořit na žáka Břečku, který rychle dožvýkával poslední kus svačiny, když v tom to ucítil! Bylo to nepopsatelné! Bylo to omračující! Profesorův zcela zmatený mozek vysílal rozporuplné signály. V jednu chvíli se o něj pokoušely mrákoty a začala se mu podlamovat kolena, on však s vypětím všech sil tomuto nenadálému přívalu slabosti odolal. Chvíli dokonce nemohl mluvit, jeho obličej byl totiž stažen do prapodivné grimasy, která byla téměř totožná s tou, která zkřivila tvář Robertu F. Scottovi, když zjistil, že na jižní pól nedorazil první. „Co to je?“, hlesl kantor, když křeč v jeho obličeji povolila. „To tu smrdí už vod rána!“ odpověděl mu Břečka, který už stačil dožvýkat chleba se salámem. Pedagog byl zcela zmaten. Normálně, když ho něco rozladilo, se ihned našel viník. Nyní tu však nebyl nikdo, o kom by se dalo s jistotou tvrdit, že je zdrojem onoho zápachu. Rozmrzelý učitel tedy použil svůj vytříbený čich, aby odhalil epicentrum toho odéru. To se mu skutečně po chvíli podařilo. „Vám tady smrdí tabule!“ oznámil šokovaným studentům. „No bodejť by ne, když služba nikdy před mazánim nevypere houbu!“ vzkřikla Heřmanová, která již delší dobu projevovala nespokojenost s pracovními výsledky služby. S tímto vysvětlením se však pan Papáč nemohl smířit, a proto pokračoval v očichávání inkriminované tabule. Po chvíli zjistil, že puch nevychází z tabule, nýbrž z mezery mezi ní a zdí. Na to, aby pokračoval ve vyšetřování tak zapeklitého případu sám, si profesor netroufal, a proto poslal službu pro člověka, který se tabulím věnuje skoro celý život. „Tak co s tou tabulí máte?“ otázal se hned ve dveřích školník. V zápětí se však chytil za hrdlo, zachrčel, zesinal, zavrávoral a padl pod umyvadlo. Několik žáků se hned seběhlo a začalo s kříšením. Správce školy naštěstí padl na strategicky výhodném místě, a proto mohl být dán velmi rychle pod proud studené vody, která mu v mžiku vrátila barvu do tváří. Po chvíli zas nabyl ztracenou rovnováhu a byl schopen se postavit. „To je horší než chcíplá kočka v kabinetu fyziky. A to vzpomínka na ni bude mne a Honzu (Jana Kovala – pozn. red.) strašit až do smrti.“ prohlásil po chvíli. Pak se už více nezdržoval a dal se do rozebírání tabule. Po chvíli se mu to skutečně podařilo a pak společně s Jirkou (při rozebírání tak pana Papáče oslovoval) nahlédli dovnitř. Školník po chvíli vytáhl tajemný, do kapesníku zabalený předmět. Přizval profesora a dali se do identifikace. Za chvíli vynesli verdikt. „Je to olomoucký syreček!“ Po odhalení zdroje zápachu se dal pan profesor do odhalování viníka. Vyřešení tohoto případu totiž pojal jako otázku osobní cti. Dosud se mu to však nepodařilo. K syrečku se nikdo nepřihlásil, ke kapesníku jakbysmet a žádný hlen či jiný biologický materiál na něm učitel ani po podrobném prozkoumání také nenašel, takže musel oželet i testy DNA. Jediné, co zatím vydedukoval, je to, že zapáchající mléčný výrobek hodil pachatel za tabuli zřejmě již v pátek 21. 11. v odpoledních hodinách. A proto prosíme všechny, kteří se tou dobou nacházeli v budově školy, aby se zamysleli: „Neviděli jste zde někoho s olomouckým syrečkem?“. Jakákoli informace je vítána a může pomoci k dopadení pachatele, kvůli kterému nemůže pan Papáč v posledních dnech spát. Kvůli ochraně osobních údajů studentů školy a dobré pověsti v článku zmíněných osob musela být některá vlastní jména zcenzurována a části textu byly dokonce odstraněny. Vojtěch Süsser
ˇ ˇ Den otevrených dverí
Sešel se rok s rokem, podali si ruce a šli dál. Ha ha. Dobrej pokus o vtip. Takže co jsem tím chtěla říct. Po novém roce na většině škol začíná období přijímacích zkoušek. A není tomu jinak ani na našem gymnáziu a obchodní akademii, takže logicky v prvních čtyřech měsících školního roku máme šanci nalákat ostatní, aby také studovali tady. U nás se již tradičně koná každý poslední čtvrtek v listopadu Den otevřených dveří. Je to úkol nejen pro učitele, ale i pro jimi pověřené žáky, udělat škole dobrou reklamu. Minimálně tak dobrou, jako jsou teleshoppingy s Horstem Fuchsem (kdo ho nezná, jako by nežil). Studuju tady už pátým rokem a ještě se mi nestalo, že bych měla ráda čtvrtek. Prostě čtvrtek je nadobro zaklet špatnými předměty a odpoledkami a myslím, že všichni si přejeme mít ten pocit, kdy vám odpadnou ty nejhorší předměty a můžete jít domů v tolik hodin, v kolik jste naposledy chodili ze školy v první třídě. To by byla první výhoda. Další je, že pokud jste oblíbenci nějakého učitele a on vás poprosí o výpomoc, můžete přípravami na tento den jednoduše zabít hodinu (a třetí výhoda, že pak za odměnu dostanete čokoládu). Ale abyste neřekli, že jste se nic nedozvěděli kromě toho, že nemám ráda čtvrtky a že Horst Fuchs je fakt třída, tak na závěr pár faktů. DOD vyšel letos na čtvrtek 27. listopadu, začínal v 13:00 a skončil plus mínus autobus v 17:00. Školou provázely nové zájemce již známé tváře profesorů či profesorek. Ve většině učeben a laboratoří se mohli dozvědět něco o nejzajímavějších výukách (cizí jazyky; informatika a psaní všemi deseti; biologická, chemická a fyzikální laboratoř; fiktivní firma; výtvarná výchova a keramika) a ke konci je čekal pokec s panem Doubravou nebo s panem Šimečkem st. o základních informacích o škole a také o přijímacím řízení. Na viděnou u dalšího převelice zajímavého článku. Tak zdárek párek! Hanka Pinkasová
Príchute vánocního Mnichova ˇ ˇ V adventním čase, ve čtvrtek 4. 12., mělo několik desítek studentů gymnázia možnost navštívit vánočně vyzdobený Mnichov. Ani velmi brzké vstávání nás neodradilo od takového zážitku. Od školy jsme museli vyrazit již ve 3:30, abychom na místo dorazili v přívětivý čas a všechno si mohli v klidu prohlédnout. Během cesty k nám nastoupila průvodkyně, která nás celý den zásobovala drahocennými informacemi. První zastávka v Mnichově byla v BMW Welt – v překladu „Svět BMW“. Zde naše zraky ohromila auta a motorky nejen německé značky BMW, ale také anglické MINI a další. Někteří studenti si dokonce mohli vyzkoušet zdejší simulátory. Po tomto zážitku už autobus zamířil do centra Mnichova. Jako první přišla na řadu prohlídka města, navštívili jsme chrám Panny Marie a také novou Rezidenci. Po prohlídce už nezbývalo nic jiného než zamířit na Mariánské náměstí, kde se konaly vánoční trhy. Zde jsme konečně mohli nasávat adventní atmosféru a naladit se na blížící se vánoční svátky. Na trzích byly k vidění různé vánoční ozdoby, adventní věnce, ale také třeba ručně dělaná mýdla nebo svíčky. Všude vonělo svařené víno, palačinky a čaje rozmanitých příchutí. Kolem páté hodiny už jsme se shromáždili u autobusu spokojeně jsme se vydali na cestu domů. Návrat byl sice v pozdních večerních hodinách, ale všichni jsme byli plni nových zážitků, moc se nám návštěva Mnichova líbila, těšíme se na další zajímavé výlety a děkujeme všem, kteří návštěvu Mnichova zorganizovali. Eva Bartošová
Sportovkyně, dívka, po které zatoužil už nejeden jinoch, nyní sedí proti mně. Z jakého důvodu jsem se s ní sešel? A kdo je ta spanilá? To jsou jistě otázky, které vám nyní probíhají hlavou (pokud ne, tak nejste z gymplu)… Vlastně ani já nevím, proč tu teď sedím, dostal jsem prostě úkol a ten splním. A ta spanilá dívka se jmenuje…Lada Pešková.
J:Nuže, zdravím tě Lado, řekni nám, za jakým účelem s tebou vlastně dělám rozhovor? L: Ahoj, tak doufám, že myslíme to samé, když budeme mluvit o mé účasti na republikové finále na odznaku všestrannosti olympijský vítězů? J:Prosím objasni nám pojem ‘‘Odznak všestrannosti olympijských vítězů‘‘. L:Tak je to projekt známých českých olympijských vítězů Romana Šebrleho a Roberta Změlíka, kteří se snaží studenty podpořit ve sportu a vést je ke všestrannosti. J:Wow, takže je klidně možné, že teď mluvím s budoucí sportovní hvězdou…je tohle případně tvůj první rozhovor, abych se mohl někdy chlubit před svými, dětmi, že jsem měl s tebou tvůj první rozhovor? L:Myslím, že to, že by se ze mě stala další olympijská vítězka v desetiboji možné není! Možná ostatní moje soupeřky, které se sportu věnují skoro každý den, a jejich umístění na republikové finále bylo o něco lepší, nežli to moje! J:A jaké bylo vlastně tvé umístění? L: No, v okresním a krajském kole jsem byla první, a proto jsem postoupila ''na republiku" kde jsem nakonec skončila 17. J:A nepřemýšlela jsi někdy o sportovní kariéře? L: Ano, přemýšlela, ještě když jsem hrála závodně basket. Ale když jsem přestala hrát, tak i moje sny o sportovní kariéře skončily… J: A není to škoda? Nechtěla bys zkusit se ujmout v jiném sportu? L: Škoda to rozhodně je. Né že bych byla nějaký výjimečný talent, ale rozhodně mi to strašně chybí! Sportuju tak průběžně, někdy udělám něco pro sebe sama, a nebo si zahraju s děvčaty ve středu florbal. Ale jinak to nevidím nijak nadějně ani s jiným sportem. J: A chtěla bys ještě něco vzkázat našim čtenářům? L: Já nevím jestli jsem úplně ten správný člověk, který by jim měl radit, když jsem to takhle ukončila, ale určitě ať jen tak s něčím neskončí a jdou si za tím, i přes překážky které budou všude a vždycky! J: Tak jo, Lado mockrát ti děkuji za celou redakci kulicha, že jsi měla odvahu se se mnou sejít a udělala sis čas. Tak zase někdy příště u nějakého dalšího rozhovoru na viděnou! L: To já děkuju! Třeba budu celebritou! (opravdu hodně hlasitý smích) Ahoj Péťo! Petr Kubát
8
Zuzka Štemberková byla ještě donedávna členkou sedlčanského kanoistického oddílu. Pak ale přišel zlom. Do svých řad ji pozvala Pražská Sparta. A Sparta – to je sen každé mladé kanoistky…
Jaké byly tvé pocity, když ses dozvěděla, že tě chce Sparta? Byla jsem neuvěřitelně šťastná. Doufala jsem v to už nějakou dobu, ale zároveň jsem si uvědomovala, že to bude přinášet i obtíže. V čem se liší trénink na Spartě od toho v Sedlčanech? Je o něco fyzicky náročnější a intenzivnější. Každý trenér má jinou techniku… Jak často máš trénink a jak se ti daří skloubit ho se školou? Trénink mám 6x týdně (v sobotu 2x). Zatím to je v pohodě, uvidím, jak to půjde dál, ale doufám, že nebudu muset měnit školu! (Zděšený pohled) Jak vycházíš s ostatními lidmi na Spartě? Skvěle! Jezdí se ti na Vltavě lépe než na nádrži? Jo. Jak to vypadá s tvou olympijskou kariérou? O žádné takové kariéře nevím… (smích) V republice je hodně holek, co jsou lepší než já, tak si myslím, že do Ria, ani Tokia rozhodně nepojedu (úsměv) Máš nějaké speciální stravování? Nemusíš se nějak omezovat? Nemám. Vůbec se neomezuju, možná spíš naopak… (Smích) Tak to na tvém útlém těle není vůbec vidět. I ty lichotníku! (Lehké zardění) A nakonec: Nezávidí ti tví bývalí kolegové ze sedlčanského oddílu, nebo nejsou na tebe dokonce našňupnutí za to, že si je opustila? Nevím, myslím, nebo spíš doufám, že ne. Ať se ti leskne pádlo i nadále ve spartských vodách! Vojta Süsser
Šifra: 10/5/26/9/19/5/11 14/5/5/24/9/19/20/ 21/10/5 !!!!!
9
Test
Pekelná návšteva ˇ
K Vánocům kromě cukroví, salátu a dárků neodmys- Ani na studenty G a SOŠE nezapomněli čerti. litelně patří také trocha depresrivní nálady. Možná vás Pekelná návštěva proletěla školou a s politováním teď napadá, jak jste na tom vy a deprese. Pomocníkem vám musíme touto cestou oznámit, že několik studentů skončilo v pytli a posléze v pekle. Smutní k orientaci i k zamyšlení vám může být test CES-D... zůstali jen jejich spolužáci, učitelé nikoliv, neb se konečně dočkali a učí už jen samé hodné žáky. Podívejte se na následující seznam otázek, které se vztahují k prožitkům, náladám nebo obtížím v miTak ať vám to vydrží, a neskončíte v pytli příště nulém týdnu. Každou z nich zodpovězte pomocí třeba VY!!! hodnoty 0-3: 0 = vůbec ne nebo velmi zřídka (méně než jeden den v týdnu) 1 = občas (jeden až dva dny v týdnu); 2 = příležitostně, ale ne příliš dlouho (tři až čtyři dny v týdnu); 3 = většinou nebo pořád (pět a více dnů během posledního týdne) 1. Trápily mě věci, které mě obvykle netrápí. 2. Neměl/a jsem vůbec chuť na jídlo, nechtělo se mi jíst. 3. Měl/a jsem pocit, že bych nemohl/a zahnat těžkou náladu, ani kdyby mi v tom někdo pomáhal. 4. Měl/a jsem pocit, že nejsem tak dobrý/á, jako druzí lidé. 5. Měl/a jsem potíže soustředit se na to, co jsem dělal/a. 6. Cítil/a jsem se stísněný/á. 7. Cítil/a jsem, že vše, co jsem dělal/a, jsem dělal/a s námahou. 8. Při pohledu do budoucna jsem se cítil/a zcela bezmocně a beznadějně. 9. Myslel/a jsem na to, že můj život byl omylem. 10. Měl/a jsem strach. 11. Můj spánek byl nepokojný. 12. Byl/a jsem nešťastná. 13. Napovídal/a jsem toho méně než obvykle. 14. Cítil/a jsem se osaměle. 15. Lidé kolem mě se mi zdáli méně přátelští. 16. Neměl/a jsem takovou radost ze života, jakou obvykle mívám. 17. Měl/a jsem chvíle, kdy jsem plakal/a. 18. Byl/a jsem smutný/á. 19. Cítil/a jsem, že mě lidé nemají rádi. 20. Nemohl/a jsem se rozhodnout, co dělat, a tak jsem skoro nic nedělal/a. Nyní sečtěte čísla u všech otázek. Zjištěná hodnota ukazuje úroveň vašich depresivních obtíží v posledním týdnu. Součet 0–9 10 – 15 16 – 24 25 – 60
úroveň depresivních obtíží bez deprese mírně depresivní středně depresivní výrazně depresivní
10
Původně jsem chtěl učitele vyzpovídat velice, ale velice důkladně. Zeptat se na otázky, na které si normální smrtelníci ani v duchu netroufají. Už se blíží Vánoce, tak jsem to pojal opravdu neokázale a troufale, pokládal jsem otázky opravdu na tělo. A dost odpovědí byly opravdové bomby. Inu, posuďtě sami. 1) Jak si představujete Ježíška? (Postava) 2) Jaký jste kdy dostali nejlepší dárek k Vánocům? 3) Byli jstě někdy donuceni (situací) jít řezat stromeček do lesa, nebo lovit kapra, a posatvit se na temnou stranu zákona? 4) Jaký dárek si přejete letos? 5) Když zabíjíte kapra, není vám ho líto? 6) Preferujete vanilkové rohlíčky, nebo linecká kolečka? Radomila Prokůpková 1) Bělovlasého staříka menší postavy v bílé bavlněné košili dlouhé až ke kotníkům, s milým výrazem ve tváři a modrýma očima. 2) Moje vlastní děti. 3) Zatím ne. Této dramatické situace jsem byla dosud ušetřena. 4) Věříte, že žádný. No, možná nějaký parfémek, rýč na zahrádku... 5) Ze stánku si kapra odnáším již zabitého v igelitce za příplatek 20 Kč. Na proces ukončení kaprova života se nedívám. Raději pozoruji ruch kolem stánku a přemýšlím, co mám za úkol ještě koupit. 6) Jednoznačně vedou vanilkové rohlíčky. Musí se okamžitě rozplynout na jazyku (jsem někde četla v chytré knížce). To je to pravé „ořechové“ i ořechové cukroví pro mě. Ačkoliv jejich ruční tvarování do hezkého úhledného tvaru je pracné. Tradice je tradice. Nepoužívám formičky, vykrajovátka a jiná moderní tvořítka. Lenka Lichtenbergová 1) Představy se mi v průběhu dětství měnily, ale dnes už mám představu zcela jasnou – unavená žena s plnou skříní dárků pro celou širokou rodinu a s 15 druhy vánočního cukroví. 2) Pamatuji si, že jsem měla velikou radost z hračky, která byla populární, ale zároveň byla za totality nedostupná, říkalo se jí monchichi „ mončičák“, znali jsme ji pouze ze západních katalogů a koupit se asi dala jenom v tuzexu. (pozn. red.) 3) Nikdy jsem se do také situace nedostala, protože stromečky nám rostou na zahradě a kapra máme z vlastního rybníku. 4) Přeji si, aby Ježíšek udělal všem radost a napadají mě jen věci spíše duchovní než hmotné a zároveň nechci být patetická a sklouznout k frázím, tak bych považovala tuto otázku za zodpovězenou. Díky! 5) Většinou mám na zabíjení lidi, ale když je to nevyhnutelné, lítost se dostavuje, v duchu se kaprovi a všem jeho příbuzným omlouvám a před zásahem ho celého obalím hadrem a zavírám oči! 6) Odpovědí vás asi zklamu, preferuji špaldové hvězdičky s javorovým sirupem a jáhlové kuličky s mandlemi a sušenými meruňkami. Eva Blahnová 1) Ježíšek není "postava", vidět je jenom jako světýlko (-a). 2) Každé vánoce jsem dostala nějaký úžasný dárek, každý dárek pod stromečkem je nejlepší. 3) Ano. 4) Stromek do stropu. 5) Není. 6) Jednoznačně rohlíčky. Chtěl bych poděkovat všem učitelům za ochotu, čas a odpovědi. Možná se vám, čtenářům, zdá, že v anketě poněkud chybí ta "bomba". Ale ona tam je, zcela zřetelná. Nikdo nedal hlas pro linecká kolečka. Pro linecká kolečka! Pro to nejlepšejší a nejchutnější cukroví na světě! Domča Sosnovec s přispěním Vojty Süssera
Výsledky „Hádej, kdo je pod stromečkem“: 1) Hanka Pinkasová, 2) Eva Blahnová, 3) Drahomíra Grinová, 4) Lenka Lichtenbergová, 5)Blanka Hrochová, 6) Matěj Konvalinka Řešení šifry: Ježíšek neexistuje!
<
Naše díky patří opět společnosti „Pro lepší svět“, která i tentokráte vydání našeho časopisu sponzorovala a také panu Matoušovi, který by vám chtěl vzkázat pár slov...
Celá redakce Kulicha vám preje
veselé Vánoce! Redakce: Vojtěch Süsser, Matěj Konvalinka, Hana Pinkasová, Marie Svobodová, Zuzana Štemberková, Tereza Trojanová, Petr Kubát, Anna Stárková, Eva Bartošová, Jan Sadil, Dominik Sosnovec - kvinta 2014 Vydání: prosinec 2014 22. ročník Cena: 20 Kč
