Kronikářkou jsem byla jmenována na 3. schůzi Rady města Svobody nad Úpou, která se konala 10. prosince roku 2014

1. ÚVOD Kronikářkou jsem byla jmenována na 3. schůzi Rady města Svobody nad Úpou, která se konala 10. prosince roku 2014. Významným kronikářem ve Svobodě byl pan František Koudelka, který psal kroniku do roku 1973. Se svou činností však musel vzhledem k politické situaci přestat. Po něm se kronikářské práce chopil pan Karel Hynek a následovně i paní Hana Marčíková. Jelikož ale kronikářská činnost ve Svobodě byla ukončena kolem roku 1989, byla jsem pověřena zpracovat nezaznamenaných 25 let v rámci retrospektivního zápisu, a pak už konkrétně postihnout rok 2015. Jak jsem již zmiňovala, mým předchůdcem, který mapoval poválečný život ve Svobodě, byl pan František Koudelka, který přišel po II. světové válce do pohraničí na tzv. umístěnku. V Maršově posléze pracoval jako ředitel školy a zapojoval se do kulturního života obce. Byl členem ochotnického místního spolku a taktéž se zajímal o historii regionu, což mu posléze přineslo ovoce pro jeho kronikářskou práci. Právě jeho kronika mi byla velkou inspirací a ráda bych na jeho práci navázala. Moje kronika není psaná ručně. Po uvážení a konzultaci s paní tajemnicí Ing. Ivanou Balcarovou jsme se dohodly, že kronika bude mít elektronickou podobu. Jelikož mám bratra, který je vzdělán v oboru grafiky, požádala jsem ho o spolupráci. Právě jeho zkušenosti a schopnosti s různými programy nám umožnily vnést do elektronické kroniky nádech historické typografie a grafologie. Doufám tedy, že i odpůrci moderních technologií a počítačů se spokojí s elektronickou podobou, ocení ji a dají mně i mé kronice šanci.

SLOVY KRONIKÁŘE Je mi velkou ctí být pověřena tak velkým a náročným úkolem jako je napsat kroniku města Svobody nad Úpou. Je to patrně jedno z „povolání či profesí“, ke kterému se člověk jen tak nedostane. Mně se to však podařilo a doufám, že veškeré mnou probádané, nasbírané a použité informace, poslouží mnoha dalším lidem a generacím. Jmenuji se Lucie Hrušovská a jsem narozena 24.6. 1992 v Trutnově. Veškeré moje příbuzenstvo však má kořeny ve Svobodě nad Úpou nebo se nějakým způsobem se Svobodou pojí. Já sama jsem pěkný kousek svého dětství prožila ve Svobodě, takže jsem poctěna úkolem vytvořit paměti právě pro tuto obec. Roku 2014 jsem vystudovala obor Literární dokumentaristika a teorie čtenářství na Univerzitě v Hradci Králové. Posléze jsem nějaký čas pracovala v pekárně v Trutnově a ve svobodském podniku KVK PARABIT. Vedle toho jsem ve volném čase pracovala na této kronice. Tato práce byla poměrně náročná, jelikož poslední kronika byla napsána v roce 1989. Pokusila jsem se tedy retrospektivně zmapovat posledních pětadvacet let, kdy kronika psána nebyla.

1

Veškeré informace, se kterými jsem pracovala, pocházejí z materiálů a pramenů různého původu. Největší spektrum informací však pochází z trutnovského okresního archivu, kam jsem docházela, abych mohla studovat archiválie za posledních pětadvacet let. Zmíněné zdroje, jakožto noviny, písemnosti z úřadu či osobního fondu rodilých občanů, informace od pamětníků, historiků aj. budou postupně zmiňovány v kronice a budou na ně případně vedeny další odkazy. Co se samotné retrospektivy týče, pokusila jsem se z předchozích pětadvaceti let vybrat nejdůležitější události, které se týkají města nebo které nějak výrazně přispěly k rozvoji samotného města apod. Pokud jde o rok 2015, pokusila jsem se vytvořit svůj model, dle kterého by se mi nejlépe psalo. Rozdělila jsem proto rok 2015 na několik kapitol, které jsou tematicky vymezeny. V jednotlivých kapitolách jsem se snažila postihnout vždy důležité momenty pro rok 2015. Některé přidružené kapitoly, které nesouvisí konkrétně s rokem 2015, jsem zvolila, protože mi z obsahového hlediska přišly velmi zajímavé. Obrázky a fotografie jsem se rozhodla uvádět do textu, ne na konec. Co událost, to obrázek, který je opatřen titulkem. Dostalo se mi do rukou neskutečné množství obrázků a fotografií, avšak vybrala jsem z nich vždy jen několik, dle mého názoru, těch nejpovedenějších a s největší vypovídající hodnotou. V některých případech jsem uváděla odkazy na webové stránky, kde je možné jich získat ještě mnohem více. V kronice jsou zmiňovány osoby, které mi při mé práci byly nápomocny. Uváděla jsem jejich jména, a stejně tak stránky nebo odkazy, ze kterých jsem případně čerpala. Všem těmto lidem, kteří se mnou vedli emailovou korespondenci nebo mi osobně předávali svoje paměti a zážitky, bych ráda nyní velmi poděkovala a mohu jen doufat, že jsem na nikoho nezapomněla…

2

2. RETROSPEKTIVA V této části bych ráda obecně pojednala o událostech po roce 1989. Jak jsem se již zmiňovala ve svém úvodním slovu, mým prvním úkolem bylo postihnout léta 1990-2014. V těchto letech kronika psána nebyla. A abych nezačala přímo rokem 2015, musela jsem alespoň stručně pojednat o událostech, které tomuto roku předcházely. V první řadě bych se ráda pokusila nastínit, mnohým možná spíše připomenout, situaci kolem roku 1989. Na neštěstích Velké války (1.světové války) a následných nespravedlností poválečného uspořádání vyrostly v Evropě dvě krvežíznivé, ideologicky nesmiřitelné totalitní doktríny, které měly zásadně ovlivnit životy milionů lidí v celém 20.století i dnes. V období mezi 1. a 2. světovou válkou vznikl komunistický Sovětský svaz založený na ideologii třídního boje a nacistické Německo, založené na rasových zákonech. Dvě ideologie, které byly schopné zabíjet a krást na základě svých proticivilizačních zákonů. Nově vzniklá Československá republika byl jediný ostrůvek demokracie a svobody v Evropě v meziválečném období. Svobodu našemu národu nejprve vzali nacisti v roce 1939 a po ozbrojeném převratu v roce 1948 komunisti, vedení poradci ze SSSR. Od této doby ovládla Československo totalita. Období, jež používalo nejbrutálnějších metod stalinismu počínaje vytvářením koncentračních táborů pro politické odpůrce až vrcholící samotnými justičními vraždami. Období, které já znám jen z vyprávění učitelů, kteří rozšiřovali mé obzory jak na základní škole, gymnáziu, tak i vysoké škole, z odborné a naučné literatury či vyprávění mých dědečků a babiček nebo jiných pamětníků. Pro spoustu dalších však období, ve kterém nebyli šťastní a museli přežívat až do převratu roku 1989. Pro jiné zase období, které by chtěli vrátit zpátky. Podrobněji se o tom však zmiňoval ve své kronice pan František Koudelka. S rokem 1989 a Sametovou revolucí však přišel konec totalitního režimu u nás a v celém komunistickém bloku a rychlému rozvoji demokracie a tržní ekonomiky. Dovolím si tedy nahlédnout do poslední kroniky města Svoboda nad Úpou, od záznamů z ní se odrazit a pokračovat volně ve výčtu nejdůležitějších stěžejních informací až do roku 2015.

3

3. POPIS OBCE První doložený záznam o Svobodě nad Úpou je z roku 1546, kdy císař Ferdinand I. povýšil Svobodu na městys a udělil jí všechny výsady horních měst včetně erbu. Za dob třicetileté války přišel úpadek dolování a hornická činnost pak definitivně skončila koncem 18. století. Důležitým pokrokem byla významná výstavba železnice v 19. století, dále pak textilní a papírenská výroba, o které se budu postupně v celé kronice rozepisovat dále. Svoboda nad Úpou od doby svého vzniku prošla velkou řadou proměn a také velkým vývojem. Dochovala se však velká škála staveb s historickou architekturou, která bude obyvatelům už napořád připomínat pohnuté osudy města a doby přívětivé i ty méně příjemné. Pokud procházíme podlouhlým náměstím, spatříme několik barokních a klasicistních domů. Důležitou připomínkou baroka je pak barokní kostel sv. Jana Nepomuckého, dále sousoší Panny Marie, svatého Floriána a Antonína na náměstí, o kterých více pojednám v následujících kapitolách. Svoboda nad Úpou je město, které se nachází v okrese Trutnov v Královéhradeckém kraji. Jedná se o horské město ve východní části Krkonoš v údolí Úpy a Janského potoka na úbočí Rýchorského hřbetu. Sousední města jsou Horní Maršov, Janské Lázně a Mladé Buky. Města, která se pak nacházejí v blízkosti Svobody nad Úpou, jsou např. Malá Úpa, Pec pod Sněžkou, Trutnov, Žacléř, Rudník, Vrchlabí, Hostinné ad. Nadmořská výška je 516 m.n.m. Počet obyvatel dle Statistického českého úřadu je 1998 obyvatel (údaj z 31.10. 2012). Podrobnější údaje o obyvatelstvu v roce 2015 však nalezneme v následujících kapitolách. Celkový výměra je 775 ha (7.750.000 m2). Komunikačním spojem je železniční trať 045, která vede ze Svobody nad Úpou do Trutnova, kde nalezneme další navazující tratě. Dráha se nachází v jižní části města a od roku 1997 je provozována společností Viamont. Vedle vlakového nádraží nalezneme i nádraží autobusové, sloužící jako nácestní stanice jak regionálních, tak dálkových linek. Ve Svobodě nad Úpou se nachází nespočetně mnoho zajímavých míst, které oplývají turisty. Jako většina městeček má i Svoboda nad Úpou svého praktického lékaře, zubaře, kadeřnictví, lékárnu cukrárnu, hospodu, školu, školku, poštu, Sokolovnu, policii, knihovnu, hotely, obchody s textilem, domácími potřebami, elektronikou, potravinami atd. Nalezneme zde i několik velkých podniků, které mají ve městě dlouholetou tradici. O nich bych se ale ráda rozepsala později. Ze Svobody je to všude kousek, a tak, co se týče turistiky v přírodě, lze v okolí spatřit opravdu kouzelná místa, ze kterých se až tají dech. O tom ale zase v kapitole o turistice. Na náměstí Svornosti se nachází radnice. První zmínka o svobodské radnici pochází z roku 1654. V tomto roce říšský hrabě Weiher udělil městečku výčepní právo s místem vykonávání právě v budově radnice. V minulosti totiž radnice představovala víceúčelový dům, kde fungoval výčep, úřadovala tam vrchnost, působil tam městský soud a v útulku bylo útočiště pro unavené pocestné.

4

Radnice dvakrát vyhořela a prošla též velkými proměnami. V roce 1869 byla dřevěná radnice zbourána a byla postavena nová zděná jednopatrová radnice.

Z historie

Radniční věž

Znak města

Znak města na radnici

Dále bych ráda věnovala pár slov znaku města. Městský znak je jedním z reprezentačních symbolů města. Většinou je jedná o jednoduché grafické zpracování, které může obsahovat více částí nebo také pouze část jednu. Nejčastěji jde však o vyobrazení nějakých předmětů, mnohdy i výjevů. Znak Svobody nad Úpou je vertikálně dělen na dvě větší části, z nichž na pravé polovině pak najdeme jeden výjev a na straně levé, které je ještě horizontálně rozdělena, najdeme dva předměty. Nyní tedy konkrétně k výjevům a předmětům, které na znaku můžeme spatřit. V pravé

5

části najdeme část těla černého orla se zlatým zobákem, drápy a červeným jazykem. Nalevo v horní čtvrtině se nachází černé hornické kladívko se zlatou násadou, které je zkřížené doprava navrch hornickým mlátkem černé barvy se zlatou násadou. Spodní čtvrtina nalevo je zelené barvy a nachází se v ní zlaté paroží o čtyřech špicích na každém parohu. Pozadí za jednotlivými výjevy a předměty se pak sestává ze tří barev. Pravá strana za orlem je zlaté barvy, v pravé horná části je pozadí červené a za parožím pak můžeme vidět zelený podklad.

Grafické zpracování znaku města

Erb na fasádě radnice

4. VEŘEJNÝ, KULTURNÍ A POLITICKÝ ŽIVOT V ROCE 2015 V další kapitole bych ráda pojednala o veřejných kulturních akcích, které se uskutečnily ve Svobodě nad Úpou v roce 2015. Dále uvedu informace, které se týkají radnice a její činnosti. 18. prosince 2014 vznikly nové vyhlášky pro obec, který vyšly v platnost k 1.1. 2015. Konkrétně se jedná o obecně závaznou vyhlášku č. 1/2014 o stanovení systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů a nakládání se stavebním odpadem a o vyhlášku č. 2/2014 o místním poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů. Začátkem ledna probíhala jako každý rok Tříkrálová charitativní sbírka. Děti ze základní školy spolu se svými učiteli chodily po Svobodě a do tří pokladniček vybíraly příspěvek na zahraniční a národní humanitární pomoc. Sbírka byla pořádána oblastní charitou Trutnov. Výtěžek činil celkově 161 185 Kč. Oproti minulému roku se letošní příspěvek značně zvýšil. Co se týče Svobody nad Úpou, iniciátorky této akce byly paní Zina Rutarová, Dagmar Rolencová a Lucie Ševčíková, které s žáky základní školy vybraly mezi městským obyvatelstvem 13 523 Kč. 14.1. se uskutečnila schůze Rady města Svoboda nad Úpou. Program tvořilo 15 bodů. 1.

Investiční akce města pro rok 2015 - příprava harmonogramu jednotlivých

6

akcí 2.

Oprava usnesení č. RM/31/3/2014 na základě námitky Ing. Jiránka

3.

Přijaté usnesení ohledně vzduchotechnického zařízení v restauraci na stadionu

4.

Žádost o instalaci zrcadla pro výjezd z parkování u domu čp. 192 na Sluneční stráni

5.

Žádost o pronájem části pozemku p.p.č. 500/2 v k.ú. Svoboda nad Úpou dle zveřejněného záměru města

6.

Žádost o koupi části pozemku p.p.č. 64/2 v k.ú. Maršov II dle zveřejněného záměru města

7.

Žádost o prodej pozemku číslo II 532 v lokalitě B2 vymezeného dle ÚP pro výstavbu RD

8. 9. 10.

Žádost o vydání prohlášení vlastníka sousedního pozemku Žádost o prodej částí pozemků p.p.č. 236/8 a 238, oba v k.ú. Maršov I Žádost Ing. Petra Junka o mimořádnou odměnu za poradenství ohledně úspěšné změny dodavatele plynu pro DPS

11.

Ples města - schválení pravidel pro jeho uspořádání

12.

Dohoda o uznání závazku se splátkovým kalendářem

13.

Žádost o bezúplatný převod parcely p.p.č. 102/1 v k.ú. Maršov I

14.

Vyjádření ke stavbě "Levostranný přítok Úpy v Maršov I" pro Správu KRNAP

15.

Lokalita kolem bývalé svíčkárny

4.2. proběhla schůze Rady města, která měla na programu několik věcí, jež bych ráda uvedla níže.

7

Zasedání Rady města 4.2.

V měsíci únoru byla oficiálně uveřejněna informace o knize o Svobodě nad Úpou, která by se měla chystat v následujících letech. Dle slov pana radního Mgr. Petra Týfy ve Svobodském fóru, „…by kniha měla obsahovat souhrn všech doložených informací o vzniku a vývoji města. Čtenář by se měl dozvědět něco o reáliích, geologii, floře a fauně, o významných osobnostech a událostech.“ Prostudovat veškeré prameny bude nelehký úkol, jelikož dostupné informace nebudou jen v jazyce českém, ale i v jazyce německém. Jelikož jsou osudy a události obce spjaty s mnoha rody, panstvími apod., bude potřeba navštívit i okresní archiv v Zámrsku či Trutnově. O dalším vývoji této záležitosti se zmíním na dalších stránkách kroniky. Důležitou kulturní a společenskou událostí, která proběhla v únoru, byl již 5. reprezentativní ples města Svobody nad Úpou. Ples se konal v pátek třináctého února a byl doprovázen skupinou Kontakt z Tanvaldu v Jizerských horách. Tato úspěšná kapela působí již od roku 1976. O skvělou zábavu se postarali nejen vynikající hudebníci, ale i mažoretky a i břišní tanečnice vedené paní I. Vinichuk. V neposlední řadě se představila i skupina trutnovských maminek MAMATEAM. Nemohl samozřejmě chybět ani samotný vládce hor Krakonoš, který za znělky z Krkonošských pohádek důležitě obešel celý sál. A co je samozřejmě nedílnou součástí každého plesu? Samozřejmě je to tombola. Lístek v tombole stál 10 Kč a losovalo se dohromady o 300 hodnotných cen. Připraveno bylo celkem 4300 losů a pro šťastlivce byly připraveny krásné ceny. Ples proběhl tradičně v hotelu Prom.

8

Ples 2015

25.2. proběhla již 7. schůze Rady města Svobody nad Úpou. Zahájena byla v 18 hodin panem starostou Ing. Špetlou. Čtyři hlavní představitelé rady (Ing. J. Špetla, Mgr. P. Hynek, Mgr. P. Týfa a Ing. J. Chmelař) jednali na schůzi o jedenadvaceti bodech. Zápisem byla tradičně pověřena paní tajemnice Ing. Balcarová. Jednotlivými body programu byly:

9

Program Rady města 25. 2.

Čtvrtá schůze Rady města v roce 2015 proběhla 18. března. Body jejího programu pro připomenutí nalezneme zde.

Program Rady města k 18.3.

V měsíci dubnu proběhly hned tři schůze Rady města, jejichž programy jsou uvedeny níže. První dubnová schůze rady se uskutečnila 8. 4. Druhá schůze pak proběhla dne 15. 4. Na jejím programu byla pouze jedna důležitá záležitost. Poslední dubnová schůze Rady města se pak uskutečnila dne 29. 4.

10

Program Rady města 8.4.


11


30.4. proběhlo pálení čarodějnic na Muchomůrce. Tato akce, jak můžu sama posoudit, se opět velmi vydařila. Okolí Muchomůrky je jak zrozené pro akce takového typu. Sešlo se zde spoustu dětí a dospělých, kteří se společně pobavili u příjemné hudby, kterou připravil pan DJ Olin Kysela. Společně pak zapálili čarodějnici na hranici a v neposlední řadě prošli tajemnou a strašidelnou

12

stezku odvahy, kterou realizovali pořadatelé s maminkami-pomocnicemi. Průvod začínal tradičně od školy ve Svobodě a postupoval skrze město, směrem na Lesnickou školu, a posléze k samotné Muchomůrce. V rámci soutěže byl započat čarodějnický tanec, kterého se účastnila jedna dospělá čarodějnice. Ta, díky své strašidelné masce, vyhrála za dospělé. Dále pak soutěžily dětičky

jak

o

nejlepší

masku,

tak

o

nejhezčí

lampion.

Rozdány byly hodnotné ceny a nakonec i špekáčky, které si rodiče s dětmi mohli opéct.

Čarodějnice na Muchomůrce

V květnu se také hovořilo o vydání nové protihlukové vyhlášky. Ta by měla uceleně pojednat o době denního a nočního klidu a o činnostech, které se v rámci klidu nesmí vykonávat. Schválení konečné verze proběhlo následovně 17. června, o čemž se rozepíši později. Návrh vyhlášky, který byl předložen radě města, byl otištěn ve SF v červnovém vydání. V květnu se členové Rady města sešli na schůzi dne 20. 5.

13


Na tomto zasedání bylo také probíráno využití budovy kina. Pod vedením architekta pana Ing. Karla Bařinky a jeho týmu, byl vypracován dokument s názvem Studie využití budovy č.p. 473 (bývalé kino) ve Svobodě nad Úpou. Dovolila bych si ocitovat krátký výtah z tohoto dokumentu, který pojednává o možnostech využití městského kina.

„Objekt bývalého kina je vzhledem ke své poloze ve vazbě

14

na budovu městského úřadu předurčen pro využití jako občanská vybavenost, a nejlépe potom pro veřejné služby s využitím vazby na prostory úřadu. Ačkoliv nebyl k dispozici podrobný stavebně-statický průzkum budovy, lze konstatovat, že celkový stav budovy je relativně uspokojivý a odpovídá stáří budovy. Rozsah zásahů do nosných konstrukcí lze v tuto chvíli pouze odhadovat, s velkou pravděpodobností bude nutné realizovat stropní konstrukci nad sálem a novou konstrukci krovu. Hmotové řešení budovy směrem do náměstí doporučujeme zachovat, navrhujeme obnovit původní charakter oken a výkladců v přízemí. K drobnějším úpravám potom by mohlo dojít směrem do dvora, zbouráním přístavby se schodištěm, probouráním otvorů pro okna do multifunkčního sálu, a případnou přístavbou výtahu u sousední budovy radnice (dle varianty využití). Výtah by byl využíván jak objektem bývalého kina, tak radnicí. Z hlediska funkčního využití doporučujeme ponechat přízemí pro komerční účely, jako ordinace lékařů, lékárna, příp. jako výdejní místo pošty. Ve druhém patře navržen multifunkční sál propojený se sousední budovou radnice a občerstvením. V podkroví lze umístit 1-3 bytové jednotky, bude však nutná nová konstrukce krovu. Suterén lze využít pouze za předpokladu zvýšení světlé výšky těchto prostor, např. jako výstavní sály. Tyto prostory mohou být dispozičně propojeny se sousedním budovou radnice. Ve dvoře navrhujeme nové uspořádání parkovacích ploch se zvýšením celkové kapacity. Ponechání garáží na toto řešení nemá významnější vliv.“ Pro zajímavost bych také představila jednoduché funkční schéma této budovy s možnostmi jejího využití.

15

Funkční schéma budovy kina

17.5. se Sultánky zúčastnily Bellytery soutěže v Lounech. Ačkoliv cesta byla dlouhá a náročná, stihla se děvčata seznámit s ostatními soutěžícími a sžít se s prostředím závodů. Mladší sultánky i sultánky starší Raks zde dosáhly perfektních výsledků, když obsadily 2. místo. Duo, ve kterém vystupovala Kateřina Bartoňová a Denisa Celbová, si vytančilo krásné 1. místo. Za sόlistky pak vystoupila Marie Krejčová, která se zasloužila o 3. místo a Kateřina Bartoňová, která získala stříbro. 29. května proběhl na Muchomůrce dětský den. Byl to pohádkový dětský den, při němž se děti mohly setkat s velkou škálou pohádkových postav, jako jsou např. Ferda Mravenec, Křemílek a Vochomůrka, Víla Amálka a další. Pro děti byl připraven jak sportovní program, tak i program umělecký, při němž děti vyráběly papírové růže v rámci výtvarné dílny. Nemohl chybět ani samotný vládce hor Krakonoš, který provázel děti mnoha disciplínami a dohlížel na samotný chod a průběh akce. K dispozici byly i malé obchůdky, kde si děti mohly zakoupit dárečky a suvenýry. Rámec akce byl i vzdělávací. Vystoupili totiž policisté, kteří předvedli policejní výbavu a svá auta, ale také vynikající číslo s psovodem. Po nich nastoupili také hasiči a myslivci, kteří opět zábavnou a vzdělávací formou přispěli k bohatému programu. Vybral si zde zkrátka každý. V Krakonošově zahrádce nechyběly ani koníci, na kterých se ti nejmenší mohli povozit. Celá akce byla

16

doprovázena hudbou, o kterou se postaral pan Oldřich Kysela. V tentýž den probíhal též na Muchomůrce maraton, kterého se zúčastnila spousta dětí i dospělých.

Dětský den

10. 6. proběhla schůze Rady města. Po ní následovala další 17. 6. Co bylo náplní jednání na těchto schůzích, bych ráda představila níže.

17


18


V červnu byly vydány nové turistické produkty ve formě brožur a map, které vznikly v souvislosti s projektem Vlastivědné putování. Cílem vydání těchto nových brožur bylo v první řadě zvýšení zájmu o turistiku v okolí a regionu. Nové brožury byly navrhnuty tak, aby si každý jedinec nebo každá cílová skupina mohla vybrat z široké škály turistických stezek. Brožury byly vydány jak v jazyce českém, tak v jazyce polském a zájemci si je mohli opatřit zdarma v místním Informačním centru.

Regionální brožura

19

V březnu se opět projednávalo vydání nové publikace o Svobodě nad Úpou, která byla zastupitelstvem na konci roku 2014 jednoznačně schválena. Na zasedání Zastupitelstva města se debatovalo o finanční stránce tohoto projektu a obsahu smluv s jednotlivými členy týmu odborníků, který má realizaci knihy na starosti. Předpokládaný rozsah celé publikace je 312 stran a celkové vyčíslené náklady jsou okolo 1,2 milionů korun. Jelikož se jedná o rozsáhlé dílo, bude realizováno v průběhu tří let. V roce 2015 bude vyčleněna částka 150 tisíc korun, v následujícím roce 2016 se vyčlení 219 tisíc korun a v roce 2017 to bude 180 tisíc korun. Speciální činnosti a samotný tisk publikace bude soutěžen samostatně. Na dubnovém zasedání Zastupitelstva nebyl návrh na znění smluv s jednotlivými členy realizačního týmu Mgr. Reila schválen a byl zadán úkol k jejich přepracování. V červnu 17.6. se na 5. veřejném zasedání Zastupitelstva města opět tento bod projednával. Zasedání se účastnil i ředitel archivu pan Mgr. Reil, který všem vysvětlil a popsal postupy při bádání, které by musely být zvolené v rámci tohoto projektu. Odkázal se zde na řadu institucí, jak v Čechách, tak i např. v Rakousku, ze kterých by bylo třeba čerpat. Dále pohovořil také o finanční stránce věci. Odmítl srovnání finanční náročnosti obdobné publikace vydané městem Úpicí s knihou o Svobodě nad Úpou.

Úpice byla vždy českým městem, a proto není třeba

překládat staré německé texty, což čeká odborníky v původně německé Svobodě. Poté se uskutečnila debata, kde bylo vznášeno mnoho dotazů na pana Mgr. Reila z řad přísedících. Sám pan Mgr. Reil poté vyjádřil svůj osobní vztah k městu a obavy z toho, zda se vůbec zastupitelé rozhodnou a využijí jedinečnou příležitost existence takového týmu odborníků, kteří mají za sebou několik publikací a bývalých německých obcích (Janské Lázně, Černý Důl, Jívka, …) Potom všem následovalo tajné hlasování, kde jednotliví zastupitelé přistupovali k urně a vkládali do ní své vyplněné hlasovací lístky. V celé věci pro hlasovalo 7 zastupitelů, proti 0 zastupitelů a 5 zastupitelů se zdrželo, a tím návrh usnesení nebyl tedy opět přijat. Poté se rozpoutala další diskuse z řad občanů, kteří nebyli s výsledky spokojeni. Bylo jim odpovězeno na jejich dotazy a přislíbeno, že věc publikace o Svobodě nad Úpou bude jedním z dalších bodů na stávajícím veřejném zasedání. První červencový měsíc se uskutečnila schůze Rady města. Body jednání nalezneme níže.

20

1.7. program Rady města

8.7. se Rada města sešla na dalším jednání, na jehož programu byly 4 body.


Červenec byl schůzemi Rady města opravdu nabitý, jelikož po posledním zmíněném jednání následovaly ještě další čtyři. Program jednání uvedu níže.


21



22


Jinak tomu nebylo ani v srpnu, kdy proběhly čtyři schůze Rady města. Co bylo předmětem jednání členů rady na těchto schůzích, si můžeme připomenout níže.





23

Již druhý rok se děti mohly rozloučit s prázdninami v koňském sedle. Jezdecký tým ve svém areálu TJ Krakonoš Trutnov připravil vskutku bohatý program pro ty nejmenší ze Svobody nad Úpou. Děti si mohly vyzkoušet chůzi na chůdách, skok v pytli, jízdu s papírovým koníkem skrze parkúr, jízdu na ponících apod. K dispozici bylo i bohaté občerstvení. Nechyběly ani kreativní výtvarné dílny. Vedle soutěže v parkúru se konala i soutěž v malování, kdy děti měly namalovat svůj nejkrásnější zážitek z prázdnin. Děti i jejich rodiče si to zkrátka zase užili a těší se už na další setkání nadcházející rok.

Rozloučení s prázdninami

Během tohoto roku byla sepsána petice, pod kterou se podepsalo několik set obyvatel města. Petice směřovala proti nadměrnému hluku ve městě a jejím cílem bylo zavedení a zabezpečení veřejného pořádku ve Svobodě. 16. září byla na zasedání zastupitelstva následovně schválena vyhláška se všemi jejími úpravami. Vyhláška č.2/2015 se nazývá „Vyhláška o zabezpečení veřejného pořádku omezením hluku“ a týká se záležitosti vymezení nočního klidu, který platí od dvaadvacáté hodiny večerní do šesté hodiny ranní. Dále se týká omezení nočních činností, které jsou v jistých určitých dnech zakázané.

o Jedná se o činnosti konkrétně provozované o nedělích, státních svátcích, státem uznaných dnech pracovního klidu, sobotách v době od 6-ti do 8-mi a od 20-ti do 22-ti hod v době nočního klidu.

o

Vedle toho byly vymezeny činnosti, o které se i vzhledem k této vyhlášce nejedná. Těmi

byly údržba komunikací a veřejného prostranství, údržba veřejně prospěšných zařízení a činnosti spojené s odklízením sněhu. Vyhláška vešla v platnost 1. října a za její nedodržování byly určeny sankce, které bude třeba za její porušení zaplatit.

24

Začátkem září se členové Rady města sešli opět na schůzi, která byla stanovena na šestou večerní hodinu. Předmětem jednání bylo:


12. září si občané Svobody, ale i okolních měst, mohli zpestřit podzimní odpoledne na 2. svobodské burze. Každý, kdo se chtěl zúčastnit, musel jakožto zápisné přinést sladký nebo slaný závin či jiné lahodné pochoutky. Burza probíhala dva dny a sešlo se na ní spoustu lidí, stejně jako tomu bylo na burze první.

25

Burza ve Svobodě

Dne 15. 9. proběhla schůze Rady města. Ta však byla po pětačtyřiceti minutách přerušena a pokračovala ve večerních hodinách druhého dne v hotelu Prom. Předmětem jednání bylo několik záležitostí zmíněných níže.


V září byl pro seniory v hotelu Prom připraven speciální vzdělávací informační a naučný program s názvem „Nedáme se“. Téma tohoto projektu je zajisté jedním z nejdiskutabilnějších témat této doby, jelikož se jedná o podvodné nákupní akce tzv. „šmejdů“, kteří se různými způsoby snaží dostat z lidí peníze. Jejich cílovou skupinou je zejména věková kategorie starších lidí, zejména seniorů. Za použití lživých informací prodejců si senioři drahé produkty nakonec většinou koupí s následující velkou finanční ztrátou. O tomto problému jsem poměrně podrobně pojednala ve své bakalářské práci, a tudíž jsem seznámena s tím, o jaké zlo jde. Proto jsem ráda, že existují projekty, kde se najdou lidé, kteří chtějí svoje zkušenosti a informace předat ostatním, aby je chránili před zmíněnými „šmejdy“. Cílem tohoto projektu bylo seznámit seniory s těmito podvodnými akcemi, naučit je v takovýchto situacích adekvátně a správně reagovat a naučit je říkat striktně a rázně NE. A jak jinak si lze představit takovouto krizovou situaci než na demonstrativním příkladu. O to se postarali herci z Divadla Jesličky, policista Jan Čížkovský a psycholožka Romana Mazalová, která je právě spoluautorkou dokumentu o Šmejdech, o kterých jsem se zmiňovala. Ti se snažili vytvořit virtuální prodejní akci, kde „na jedničku“ ztvárnili šmejdy a jejich manipulativní a přesvědčovací metody.

26

Tento projekt byl podpořen Královéhradeckým krajem a Ministerstvem vnitra ČR, a to v rámci programu „Prevence a kriminality“. Diváci a posluchači byli z tohoto projektu nadšeni a byl pro ně velkým přínosem.

„Nedáme se“

Z oblasti kulturního dění bych ráda zmínila akci, která proběhla 18. září. Jednalo se o divadelní představení svobodského divadelního souboru Divadlo S.N.Ú., které představilo svou novou divadelní hru s názvem Hotel Kotel. Tato divadelní hra, která vznikla pod rukama paní knihovnice Pavlíny Tůmové, se setkala, stejně jako hry předchozí, s velkým úspěchem. Žánr hry se nesl v duchu detektivního dramatu a díky perfektním hereckým výkonům samotných herců a dynamičnosti příběhu, se vskutku nápaditou zápletkou, pobavil přeplněný sál. Sokolovna pojme ve svých prostorách cca 300 návštěvníků, co se míst na sezení týče. Díky nevídané účasti však muselo mnoho lidí postát, to ale určitě nikomu nevadilo, protože představení za to opravdu stálo. Postavy byly vytvořeny vskutku bravurně. Jazyk, charaktery a oblečení jednotlivých postav dovedly hru k dokonalosti. Tentokráte byla hra doplněna i o taneční vystoupení, které bylo též velmi zábavné. Během vystoupení jsme si udělali tři krátké přestávky, kdy jsme mohli zhlédnout fotografie ze staré Svobody nad Úpou, které byly rozprostřené okolo celého hlediště. Fotografie byly doplněné řadou doprovodných komentářů pana Antonína Tichého, který také celou tuto sbírku opatřil. Několikráte po představení mě pak napadlo, jaká je škoda, že tato představení se nerealizují častěji, protože jsem byla tou divadelní atmosférou a semknutím tamních obyvatel opravdu očarována. Po rozhovorech s paní knihovnicí a jednou z hereček tohoto souboru jsem pochopila, jak to mají amatérští herci, kteří divadlo mají pouze jako koníček, těžké. Dle jejich slov není vůbec snadné domluvit se tak, aby byli všichni přítomni na každé zkoušce. Jsem tedy, zajisté i jako spousta dalších, velmi potěšena, že alespoň jednou za rok a přesně jeden den před zahájením Rudolfových slavností, je možné zhlédnout tak zábavné divadelní představení, které, jak řekl sám pan starosta, „odvede obyčejné lidi od starostí všedních dní“. O vzniku a osudech tohoto divadelního souboru jsem již pojednala v retrospektivě v roce 2013. Znovu bych ale ráda jen připomněla, že divadelní soubor se začal scházet v červnu 2012 a za jeho realizací stály paní Pavlína Tůmová, paní Mgr. Zina Rutarová a později i Bc. Jana Trejbalová.

27

„Hotel Kotel“ divadelní představení

A nyní k nejvýznamnější kulturní události města Svobody nad Úpou, a to Rudolfovým slavnostem. V roce 2015 se Rudolfovy slavnosti konaly v sobotu 19.9. Jako každý rok začaly slavnosti řemeslným trhem a pokračovaly bohatým programem pro děti, ale i dospělé. Na slavnosti se letos dostavilo mnoho stánkařů, kteří prodávali všelico možné, od svých produktů, keramiky, dřevěných výrobků, domácích potřeb, až po občerstvení. A vybrat si zde mohl opravdu každý. Rozmanitost jednotlivých stánků byla vskutku perfektní. Z města Žacléře bylo bezplatně zapůjčeno 18 stánků pro řemeslníky. Pro ty nejmenší byl od desáté ranní hodiny připraven bohatý program, kdy vystoupili šermíři, kejklíři a žongléři. Velmi kreativní sbírku připravil řezbář, jehož dílo bylo ke zhlédnutí na samotné radnici. Tradičně následoval příjezd Rudolfa II. s jeho družinou a následovně vystoupení dětí svobodské školy a také vystoupení žáků z polských Kowar. Odpoledne navodila svým zpěvem perfektní atmosféru paní Helena Hamplová. Snad nejkrásnějším vystoupením pro děti bylo vystoupení dvou medvědů Huga a Báry, kteří předvedli výborné kousky a pobavili tak celé publikum. V odpoledních hodinách si mnozí mohli připomenout hity od skupiny Katapult, se kterými se představila kapela Michala Šindeláře. Hudbu z jiného soudku, z muzikálu Pomáda, a perfektní kostýmy představili pan Jarek Šimek a Petra Pudová. V průběhu všech těchto vystoupení se náměstím procházely desítky a desítky lidí, které se zastavovaly u stánků a nakupovaly nebo se bavily za pití dobrého piva a burčáčku. Nechyběly ani poníci, střelba z luku, hod sekerou a výstava dravých ptáků. Ve večerních hodinách už se začali všichni shromažďovat u pόdia a netrpělivě čekali na vystoupení hvězdy celého programu, zpěvačky Lenny. Vystoupení Lenny sponzorovala firma KVK Parabit ze Svobody nad Úpou. Lenny roztancovala dospělé i děti a ty nejmenší dokonce ukolíbala svým skvostným zpěvem ke spánku. Co by to ale bylo za slavnosti, kdyby na nich nevystoupila v samém závěru kapela Koneckonců. Ta hrála až do jedné ranní hodiny a setkala se opět s velkým „aplausem“. Stejně tak, jak diváci čekali na vystoupení zpěvačky Lenny, čekali také na ohnivou show, která byla za tmavého večera též ohromující. O financování celé akce se postaralo město Svoboda nad Úpou. Stejně, tak jako v předchozích letech, bych i nyní ráda zmínila jména pana Jiřího Pavuka, který spolu se svou družinou je pro Rudolfovy slavnosti prostě neodmyslitelný.

28

Rudolfovy slavnosti 2015

Poslední schůze Rady města v měsíci září byla stanovena na 23. 9. v 18:00. Na programu bylo dvanáct následujících bodů.

29


Taktéž v říjnu proběhla ve městě velmi úspěšná kulturní akce s názvem „Zdobení dýní“. Na školním hřišti ve Svobodě nad Úpou se sešlo hodně dětí, ale i dospělých. Každý si zde mohl vydlabat dýni dle svých představ. Dýně byly zajištěny Základní školou ve Svobodě nad Úpou. Každá soutěž má samozřejmě vždy svého vítěze. Ten i tady byl náležitě odměněn. Vydlabány byly desítky krásných dýni, z nichž část si někteří odnesli domů, a část zdobila trávníček před budovou Městského úřadu. A výtvory to byly vskutku nápadité. Vedle toho si děti mohly ve výtvarné dílničce vyrobit další výrobky spjaté s halloweenským časem. Sama hodnotím tento projekt jako velmi zdařilý, jelikož se jedná o další aktivitu, která dokáže semknout jak děti, tak i dospělé v rámci celé Svobody.

Dlabání dýní

V říjnu se uskutečnila jediná schůze Rady města 14.10. Co bylo předmětem jednání, bych ráda uvedla níže.

30


V listopadu se pak konala hned tři jednání Rady města, která byla stanovena na data 4.11., 10.11. a 25.11. O čem členové jednali tentokrát, se můžeme podívat níže.

31



Předposlední schůze Rady města se konala 25. listopadu.

32


Poslední schůze Rady města proběhla 9.12. Program bych ráda uvedla níže.


Zastupitelstvo města, které se sešlo 16.12. 2015 na 8. veřejném zasedání, mělo na programu několik bodů k jednání. Jedním z nich bylo i schválení rozpočtu na rok 2016. Program uvedu posléze na posledních stránkách této kapitoly. O aktivitách a událostech v předvánočním čase jsem se povětšinou zmiňovala v kapitole týkající se školy, protože zpravidla šlo právě o děti, které přispívaly k vytvoření vánoční atmosféry, ať už šlo o zdobení vánočního stromku nebo o zpívání koled apod.

33

Na co jsem se ale nejvíce těšila, bylo samotné rozsvěcení vánočního stromku, tentokráte na Pietteho náměstí. Dle mého názoru to byl opravdu velmi dobrý nápad realizovat tuto akci právě v parčíku na Rýchorském sídlišti, protože prostory jsou zde opravdu perfektní a zasazení stromečku a výstavba betlému do zvelebeného parčíku byl opravdu dobrý „tah na branku“. V porovnání se stromkem, který se tradičně rozsvěcí na Náměstí Svornosti, byl letošní stromek sice menší, avšak ozdoby, které vytvořily děti ze školy, dovedly stromek ve výsledku k dokonalosti. Všichni přítomní si událost na Pietteho náměstí opravdu užili. Každý stánek tam měl své místo, stejně tak jako betlém ze dřeva a konečně samotný vánoční stromek. Stánkaři opět nabízeli celou škálu svých výrobků a parčíkem se linula vůně svařáčku a trdelníku. Všechny zúčastněné během celé akce nakonec překvapila velká zima a potěšily vznášející se sněhové vločky. Zakončení proběhlo zpíváním vánočních koled, které se dětem opět velmi povedlo.

Rozsvěcení vánočního stromečku na Pietteho náměstí

I nás zima po hodině a půl vyhnala, spousta ostatních ale zůstala a pokračovala v potkávání svých známých a blízkých ještě dlouho potom. Že jsou ve Svobodě nad Úpou některé obyvatelky velmi činorodé a šikovné, jsem se mohla přesvědčit při zhlédnutí fotografií na webu pana Pavla Křivky, které bych si dovolila vypůjčit a představit čtenářům kroniky. A jelikož tyto fotografie souvisí s předvánočním časem, pojďme se na ně společně podívat.

34

Paní Dana Kubcová a její vánoční výrobky

Paní Miluše Horáčková a její výrobky

Během vánočního času jsem se dostala i do sousedních měst, kde jsem se mohla kochat nádhernou vánoční výzdobou. Pro zajímavost bych uvedla nějaké obrázky z okolních městeček, abychom si připomenuli Vánoce v roce 2015. Začala bych asi vánočním stromkem právě na Pietteho náměstí a výzdobou ve Svobodě nad Úpou. Během vánočního času, když člověk prochází městem a vidí, jak mají lidé nazdobené domy, ozdobené stromečky a okrasné keře před domem, tak se mu až tají dech.

Stromek na Pietteho náměstí

35

Stromek na náměstí Svornosti

Stromek na Rýchorském sídlišti

Výzdoba v ulici 5. května

Dále jsem se jedné noci měla možnost podívat do Janských Lázní. I zde měli vskutku velkolepou výzdobu.

36

Vánoční výzdoba Janské Lázně

Dále moje cesta pokračovala přes Horní Maršov do Pece pod Sněžkou. A právě v Horním Maršově jsem spatřila stromeček, který u mě pro tu chvíli zvítězil. Stejně tak mě upoutala barevná výzdoba okolo hlavní silnice.

Vánoční stromek a hlavní silnice Horní Maršov

37

Úplně nejkrásnější stromek v roce 2015 jsem však následovně při své noční projížďce objevila v Peci pod Sněžkou.

Vánoční stromek Pec pod Sněžkou

Cestou zpátky jsem chtěla jet po staré silnici přes Mladé Buky, protože tam předchozí rok stál patrně největší vánoční stromek v okolí. I v roce 2015 se Mladé Buky mohly pyšnit největším a velmi pěkným vánočním stromkem.

Vánoční stromek Mladé Buky

38

Struktura městských orgánů V této části bych se ráda zmínila o platných orgánech obce. Základním orgánem ve Svobodě nad Úpou je Zastupitelstvo města, které město samostatně spravuje. Toto zastupitelstvo je voleno na čtyřleté funkční období a počet členů je vždy určen podle velikosti obce. V případě Svobody nad Úpou se jedná o 15 členů. Počet členů musí být lichý, a to právě kvůli hlasování. Těchto 15 členů zastupitelstva bylo zvoleno tedy pro roky 2014-2018. Ve Svobodě nad Úpou působí jako členové zastupitelstva: pan Mgr. Jan Hainiš, Ing. Jan Hanuš, Miroslav Hedvičák, Mgr. Petr Hynek, Ing. Jaroslav Chmelař, Ing. Václav Jiránek, Jiří Pilný, Mgr. Zdeněk Rolenec, Robert Roudný, Mgr. Zina Ottová, Martin Šesták, Ing. Jiří Špetla, Mgr. Petr Týfa, Bc. Martin Vlášek a Milan Zelinský. Těchto 15 členů je zastoupeno také ve volebních stranách ve městě. Pro Svobodu nad Úpou to je 6 volebních stran, které bych ráda představila níže. Volební strany: 1 - Sdružení nezávislých kandidátů - Pro kulturu a mládež 2 - Sdružení nezávislých kandidátů - OBČANÉ SVOBODY a ods 3 - Sdružení nezávislých kandidátů - SDRUŽENÍ PRO ROZVOJ KULTURY A SPORTU 4 - Sdružení nezávislých kandidátů - Maršováci a Svoboďáci 5 - Sdružení nezávislých kandidátů - Sdružení pro lepší Svobodu nad Úpou 6 - Sdružení nezávislých kandidátů - Nová Svoboda V další tabulce je zobrazeno, kdo je jakým členem z těchto šesti zmiňovaných volebních stran.

39

Členové Zastupitelstva města a volební strany

V roce 2015 se konalo šest veřejných zasedání Zastupitelstva města ve Svobodě. První ustavující zasedání proběhlo 4. února, další 16. dubna, třetí pak 17. června, čtvrté 16. září, předposlední 18. listopadu a poslední 16. prosince. Pro zajímavost bych ráda uvedla předměty jednání na jednotlivých šesti zasedáních zastupitelstva.

Zasedání Zastupitelstva města 4.2.

40

Zasedání Zastupitelstva města 16. 4.

41


42



43

Zasedání Zastupitelstva města 16.12.

Městská rada je obecně orgán, který je volený zastupiteli města či obce. Každý zvolený radní se posléze zaobírá jednotlivou oblastí. Součástí Rady města je vždy zpravidla i starosta a jeho zástupci. Ve Svobodě nad Úpou se nachází 5 radních, kterými jsou pan starosta Ing. Špetla, dále pan místostarosta Mgr. Petr Hynek, pan Ing. Václav Jiránek, Mgr. Petr Týfa a Ing. Jaroslav Chmelař. Celkově však rozhodnutí Rady města podléhají schválení samotného zastupitelstva. V roce 2015 proběhlo celkem 28 schůzí Rady města, z nichž některé byly rozděleny i do dvou dnů, a to zejména z důvodu přerušení. Některá jednání skýtala obsáhlejší program jednotlivých bodů k jednání, některá naopak obsahovala pouze jeden předmět pro diskusi a řešení. Veškeré programy z jednání Rady města jsou zmíněny v části politický a veřejný život ve Svobodě nad Úpou, a to chronologicky v konkrétních měsících, jak šly za sebou. V hierarchii pod Radu města spadají tzv. městské komise. Ty jsou svou činností odpovědné Radě města a předkládají jí své náměty a návrhy. Rada je ve výsledném řešení a jednání nakonec schvaluje. Ve Svobodě nad Úpou nalezneme tři takové komise. Jsou jimi komise pro občanské záležitosti, komise kulturní a v neposlední řadě komise stavební. Do komise jsou vždy voleni členové pro čtyřleté období. Nynější předsedkyně první komise, o které se zmíním, je paní Mgr. Zina Rutarová, která spolu s dalšími dvanácti členkami působí v Komisi pro občanské záležitosti, a to od roku 2014. Komise byly tedy voleny na období 20142018. Dalšími členkami komise jsou dámy Bohunka Bartoňová, Věra Fingerhutová, Blanka Glossová, Martina Holubová, Jitka Miškovská, Marie Moravcová, Irena Musilová, Jaroslava Piklová, Dagmar Slaninová, Libuše Vostrovská a Jana Hryzlíková. Dne 12.11.2014 byl dle rozhodnutí Rady města Sbor pro občanské záležitosti změněn na Komisi pro občanské záležitosti, zkratkou KPOZ. Dle informací od předsedkyně paní Mgr. Ziny Rutarové se členky scházejí dvakrát do roka, jednají o své činnosti a rozdělují si oslavence, které následně navštěvují.

44

V rámci této komise působí taktéž plesový výbor, jehož členkami jsou Z. Ottová, D. Slaninová, M. Holubová, J. Miškovská a B. Bartoňová, které spolu s tajemnicí Ivanou Balcarovou zajišťují veškerou organizaci týkající se této události. V každém městě nebo obci proběhne za celý rok řada společenských událostí, které je třeba zorganizovat, naplánovat a zrealizovat. Právě proto byl ve Svobodě nad Úpou zřízen Sbor pro občanské záležitosti, který se právě vedením těchto společenských událostí a občanských obřadů zabývá. Vezmeme to od začátku. Pod tyto společenské a občanské záležitosti patří vítání občánků, což je velmi pěkná společenská událost, kdy jsou novorozená miminka vítána jako noví občané města nebo obce, dále vítání žáků do prvního ročníku základní školy, což je též opět velmi pěkná slavnostní událost. Během ní jsou dětičky zpravidla před školou vítáni do vzdělávacího střediska, kam budou chodit dalších devět následujících let. Další společenskou záležitostí je rozloučení s dětmi, které vychází základní školu a chystají se na střední školy nebo učiliště. O této záležitosti jsem pojednala i v jedné z kapitol této kroniky, kde jsem uvedla i velmi pěkné obrázky s panem starostou, paní tajemnicí a žáky deváté třídy. Vedle toho se Sbor pro občanské záležitosti zabývá také událostí, kdy děti z mateřské školy odcházejí do první třídy na základní školu. Občanskou záležitostí, která je jednou z aktivit této komise, je také blahopřání na zlatých či diamantových svatbách a v neposlední řadě blahopřání jubilantům obce starších sedmdesáti let, kterým se blahopřeje každých pět let, a dále jubilantům starším 85 let, kterým se pak přeje každý rok. V tomto roce se členky sešly na schůzi, která se konala 15.4.2015. Na schůzi se probírala zejména záležitost vítání občánků a dále věc blahopřání oslavencům. Narůst jubilantů v roce 2015 rapidně narostl, což dělá samozřejmě radnici i ostatním občanům velkou radost. Hovořím o tom ale z toho důvodu, protože už v dubnu, kdy se konala tato schůze, bylo oslavenců 99, a proto si členky tyto oslavence rozdělily, aby mohly všem řádně poblahopřát a obdarovat je drobným dárkem. Posledním bodem schůze bylo jednání o kritickém emailu anonymního autora na ples města, který se každoročně pořádá. O plese města v roce 2015 jsem se též zmínila v kapitole politický a veřejný život ve Svobodě nad Úpou, kde jsem přiložila několik pěkných fotografií. Druhou komisí, kterou bych ráda zmínila je Komise stavební. Jejím předsedou v roce 2015 byl pan Ing. Václav Jiránek. Ten v komisi působí spolu se čtyřmi dalšími členy, paní Ing. Věrou Javůrkovou, panem Ing. arch. Romanem Žateckým, panem Jiřím Vlčkem a v neposlední řadě panem Mg. Petrem Hynkem. Tato komise má funkci iniciativní a poradní a jejím úkolem je připravovat doporučující stanoviska anebo už finální závěrečná usnesení o všem, co souvisí se stavebním zákonem. Během roku 2015 komise jednala mnohokrát o stavebních povoleních, výstavbě nových domů, přestavbách apod. Poslední komisí působící ve Svobodě je Komise kulturní. Předsedou této komise v roce 2015 byl pan Bohuslav Krčmář a dalšími členy pak paní Špetlová Michaela, Krausová Zuzana, Imrišková Helena a Hynková Kateřina.

45

Kulturní komise je iniciativním a poradním orgánem rady Svobody nad Úpou v oblasti kultury a volného času. Tato komise v rámci svých aktivit usiluje o celkový rozvoj kulturního dění, vzdělávání a zachování kulturních tradic města. Vedle toho se podílí na vytváření prostoru pro setkávání občanů všech věkových kategorií. V rámci této komise se řešily v roce 2015 zejména Rudolfovy slavnosti, o kterých jsem se podrobně rozepsala v této kapitole o několik stránek výše. Kulturní komise se ale podílela ještě na řadě dalších významných kulturních akcí, zejména pak na akcích pro děti, které jsou také v dostatečné míře zaznamenány v kapitolách kroniky.

5. HOSPODAŘENÍ OBCE V další kapitole bych ráda zmínila finanční stránku Svobody nad Úpou. Uvedu několik tabulek, které se týkají rozpočtu. 17.12. roku 2014 zastupitelstvo schválilo rozpočet na rok 2015. Příjmy byly rozděleny na daňové, nedaňové a kapitálové. Celkové příjmy pak byly vyčísleny na částku 29 503 000 Kč. Výdaje, do nichž patří průmyslová a ostatní odvětví, služby pro obyvatelstvo, sociální věci a politika zaměstnanosti, bezpečnost státu a právní ochrana, všeobecná veřejná správa a služby a v neposlední řadě výdaje investičního charakteru, byly dohromady vyčísleny na částku 30 001 000 Kč. Rozdíly příjmů a výdajů tak činily 498 000 Kč.

Rozpočet na rok 2015

Takto tedy vypadal rozpočet po jeho schválení v prosinci roku 2014. Jak tomu ale reálně bylo v roce 2015, bych se ráda pokusila alespoň stručně naznačit níže, kde uvedu konkrétní čísla, co se výdajů a příjmů v roce 2015 týče. …………………………………………………………………………………………………………………………………………………….. Dále bych se ráda zmínila o dotačních programech, které byly ve Svobodě v souladu s novelou schváleny. Byly jimi: A, Zásady a pravidla Města Svobody nad Úpou pro poskytování finančních příspěvků z rozpočtu města na sportovní a kulturní aktivity v roce 2015.

46

B, Zásady a pravidla Města Svobody nad Úpou pro poskytování finančních příspěvků z rozpočtu města na sociální služby a aktivity v roce 2015. …………………………………………………………………………………………………………………………………………………… V prvních měsících roku 2015 se čím dál tím více na zasedáních jednalo o Pečovatelském domě ve Svobodě. Nejvíce se jednalo o ekonomické stránce této instituce. Město dlouhodobě poskytovalo organizaci finanční prostředky v hodnotě dvou milionů korun. Po zkoumání finanční podpory a dotací v předchozích letech bylo zjištěno, že z této částky jsou hrazeny 3 hlavní oblasti organizace. Kupříkladu v roce 2013, dle výroční zprávy, byla pro oblast pečovatelské služby vyhrazena částka 905 000 Kč. Pro oblast stravování to bylo 652 000 Kč a na náklady spojené s budovou a nájemním bydlením 580 000 Kč. Protože tato částka představovala pro město velkou finanční zátěž, byly vypracována odborná analýza hospodaření DPS, kde z jednou z hlavních změn bylo např. navýšení nájemného z 43 Kč na 55 Kč. V oblasti stravování dle různých přezkoumání bylo zjištěno, že v pečovatelském domě se stravuje pouze 29 lidí, kteří jsou obyvateli DPS a ostatní jsou strávníci z řad obyvatel města. Na základě toho bylo rozhodnuto, že nejracionálnějším řešením by bylo spojení školní jídelny s jídelnou pro nájemníky DPS, s tím, že by byla zachována v DPS pouze výdejna jídel. Nejsložitější šetření proběhlo v oblasti samotné pečovatelské služby. Tam se zohledňovalo zejména to, zda se vyplatí poskytovat pečovatelskou službu okolním obcím. …………………………………………………………………………………………………………………………………………….. Nyní bych se tedy ráda vrátila k rozpočtu v roce 2015 a veškerým materiálům, dodatkům a úpravám, které s ním souvisí. Celkově bylo vyhotoveno pět rozpočtových materiálů, které pojednávaly o výdajích a příjmech v roce 2015. Z toho čtyři dokumenty se vztahovaly přímo k výdajům a příjmům a jeden zbylý dokument byl ve formě dodatku k rozpočtovému opatření číslo jedna. 1. rozpočtové opatření bylo vyhotoveno paní tajemnicí Ing. Ivanou Balcarovou dne 21.4. 2015 poté, co bylo schváleno na 4. veřejném zasedání Zastupitelstva města Svobody nad Úpou dne 15.4. 2015. Tabulku s konkrétními čísly bych ráda uvedla níže.

Rozpočtové opatření č.1/2015

Dodatek k rozpočtovému opatření č.1/2015 vyhotovila paní tajemnice stejného dne 21.4. Dodatek se vztahoval ke dvěma záležitostem, které nebyly předmětem prvního rozpočtového opatření.

47

Dodatek č.1

Druhé rozpočtové opatření bylo zpracováno paní Ing. Ivanou Balcarovou dne 22.6. 2015 poté, co bylo přijato 10. června roku 2015 a následovně na 5. veřejném zasedání Zastupitelstva města schváleno dne 17.6. 2015.


Třetí rozpočtové opatření v řadě bylo zpracováno paní tajemnicí ke dni 21.9. 2015 poté, co bylo na 6. veřejném zasedání Zastupitelstva města, které se konalo 16.9. 2015, schváleno.


Poslední rozpočtové opatření, a též také patrně nejobsáhlejší, bylo vyhotoveno paní tajemnicí 17.12. roku 2015. Toto poslední rozpočtové opatření bylo předtím schváleno na 8. veřejném zasedání, které se uskutečnilo 16.12. 2015. Tabulku s celkovými příjmy a výdaji bych ráda opět uvedla níže.


48

Tolik tedy k rozpočtu na rok 2015. V posledním měsíci v roce 2015 se ještě jednalo o rozpočtu pro rok 2016. Ten byl schválen na zasedání Zastupitelstva města 16.12. roku 2015. Konkrétní údaje bych ráda představila v tabulce níže.

Rozpočet na rok 2016

6. VÝZNAMNÉ PODNIKY VE SVOBODĚ NAD ÚPOU V této kapitole bych se ráda zmínila o větších významných společnostech, které mají ve Svobodě nad Úpou dlouho tradici a jsou nedílnou součástí obchodní sféry města.

Krkonošské obálky V první řadě bych ráda zmínila společnost Krkonošské obálky s.r.o., jež jsou nástupnickou organizací výrobního závodu Krkonošských papíren Hostinné, dále pak KRPA ENVELOPE Hostinné, který se zabývá výrobou a prodejem poštovních obálek.

Z memoárů

Krkonošské obálky dnes

Obchodní ředitel pan Ing. Vladislav Nosek mě uvedl do širších souvislostí ohledně osudů společnosti, a tak bych ráda parafrázovala informace, které mi poskytl. Roku 2012 byla společnost KRPA ENVELOPE a.s. Hostinné prodána nadnárodní evropské skupině zabývající se výrobou a prodejem poštovních obálek. Skupina s názvem TOMPLA byla posléze přejmenována na PRINTEOS. Sídlo této nadnárodní evropské skupiny se nachází ve Španělském království. Prodej španělským majitelům byl velmi dobrý nápad, jelikož se tak podnik dostal do sítě předních výrobních a prodejních společností, které jsou důležité na trzích západní a střední Evropy. Nový majitelé reorganizovali z části výrobní sortiment a propojili podnik se sesterskou

49

společností v sousedním Polsku, což vedlo k navýšení prodeje a výroby asi o 15 procent v porovnání například s rokem 2012. Co se týče stavebních změn, v podniku vznikly nové kancelářské prostory a také byly provedeny stavební úpravy kvůli přesunu části výroby z Hostinného. Nyní krátce o samotných technologiích. Každým rokem probíhá renovace a inovace strojního vybavení, a to včetně podpůrných a doplňkových zařízení. Ohledně personálního faktoru bych ráda zmínila, že zaměstnanci jsou jazykově vybaveni, aby mohli komunikovat v mezinárodní společnosti. Ve výrobě pak probíhá nové zavádění osvědčených pracovních postupů, a tím stoupá i úroveň pracovních schopností zaměstnanců. Podnik díky svému růstu začal spolupracovat s řadou evropských korporací a nadnárodních společností a otevřel si tak dveře i na nových zahraničních trzích. V uplynulém roce pak došlo k datovému propojení s mateřskou společností přes implementovaný informační systém. Dříve fungoval v podniku třísměnný provoz. Výroba se ale vrátila k původnímu modelu a jede opět v nepřetržitém provozu. Ráda bych zmínila alespoň několik zajímavých číselných údajů, které mi poskytl obchodní ředitel společnosti: 

měsíčně je vyprodukováno přibližně 50-70 milionů poštovních obálek



na domácím trhu se prodává cca 40 procent výrobků



vlastní export byl rozšířen a nyní se vyváží až 40 procent produktů



prodej přes mateřskou prodejní síť přibyl (cca 20 procent)



co se týče zaměstnanců, společnost aktuálně zaměstnává přibližně kolem 90 pracovníků



v roce 2015 bylo prodáno celkem 780 milionů obálek, což dle slov pana Ing. Vladimíra Noska, představuje spotřebu celé České republiky



evropská spotřeba poštovních obálek poklesla za posledních 10 let z 90 miliard na aktuálních 60 miliard ročně

Společnost je závislá nejvíce na importu, avšak velkou část prodeje tvoří i export, který v těchto dnech sahá na Slovensko, Německo, do zemí Beneluxu, Skandinávie, Rakouska, Francie a Itálie. Několik slov bych také ráda věnovala samotnému sortimentu podniku. Formáty obálek jsou C6, DL,C5, C65. Nalezneme je jak v bílém provedení, tak i potištěné buď flexo tiskem nebo ofsetem. Naopak pak obálky, které mají netypické rozměry, jsou vyráběny a prodávány v kooperaci se sesterskou společností v Polsku. Všechny druhy a vůbec veškerý sortiment obálek je podrobněji uveden na stránkách podniku. (www.krkonosske-obalky.cz)

50

Obálky

Ráda bych zmínila důležitá jména v čele této společnosti. Jsou jimi Piotr Lewandowski – generální ředitel, Renata Maciejewska – ředitelka nákupu a logistiky, Bc. Iva Dresslerová – finanční ředitelka, Ing. Vladislav Nosek – obchodní ředitel, Jaromír Šifta – výrobní ředitel. Závěrem obchodní zástupce pan Ing. Vladislav Nosek zmínil několik slov ohledně úpadku obálkového průmyslu, a to je věc, o které bych ráda něco napsala také. S postupem doby, vývojem elektronických komunikací, internetu, sociálních sítí apod. zájem o ručně psaný projev, dopisy a tedy i obálky velmi klesá. Je to vlastně logické, jelikož nyní už jsou možnosti opravdu velké, ale nejdůležitější je, že samotná forma výměny informací v dnešní době je rychlejší a pohodlnější. Obálky se samozřejmě vyrábějí a vyrábět budou, protože pro úřední sféru jsou prostě nepostradatelné. Avšak už podle samotných čísel je jasné, že jejich produkce se velmi snížila. Tolik o společnosti Krkonošské obálky s.r.o. ve Svobodě nad Úpou.

KVK Parabit a.s. Druhým velkým podnikem ve Svobodě nad Úpou, který má dlouhodobou tradici ve městě, je KVK Parabit a.s. neboli bývalá Dehtochema. O tomto podniku jsem se několikráte zmiňovala v části retrospektivy, takže nebudu zabíhat do úplných podrobností. Ráda bych však alespoň v kostce nastínila, proč právě podnik specializující se na výrobu asfaltových pásů, je tak významný pro město. Podnik KVK Parabit a.s., který se nachází kousek od autobusového nádraží ve Svobodě, je součástí společnosti KVK Holding a.s. a je největším výrobcem asfaltových pásů na území České republiky. Velkou část svých produktů též vyváží do zahraničí jako na Slovensko, do Maďarska, Německa nebo na polský trh. Vedle asfaltových pásů podnik nabízí i velkou škálu dalších stavebních prvků, jako jsou suché asfaltové směsi, pěnové polystyrény, šindele apod. Podnik má tři závody, z nichž první se nachází právě ve Svobodě nad Úpou a navazuje na závody KRPA DEHTOCHEMA, druhý závod je pak v Rychnově nad Kněžnou, který navazuje na BITUMEN PAČ a.s., třetí pobočka se pak nachází v Hroznětíně.

51

Zmínky o podniku se pojí s dávnou historií, konkrétně s rokem 1889, kdy zde byla vyráběna kožitá lepenka. Ve dvacátých letech zde pak byla vybudována výrobna střešních krytin. Osudy podniku jsou opravdu zajímavé, protože podnik měl několik majitelů, několikrát byl rekonstruován, renovován a v padesátých letech i znárodněn.

Z historie

Důležitý letopočet je však rok 1965, kdy byl zrušen s.p. Dehtochema, který byl začleněn do Krkonošských papíren. Důležitým rokem byl pak také rok 1992, kdy byl závod kompletně rekonstruován a předán do rukou nového majitele. Podnik začínal ze začátku s několika druhy hydroizolačních pásů, posléze ale nastal velký rozmach a v současné době se už může chlubit desítkami izolačních pásů různých modifikací. Základní segmentace výrobků je pak dělena na 4 druhy. Jsou jimi pásy klasické, modifikované, speciální a samolepící. Dnes však mezi nejkvalitnější patří pásy modifikované, které tvoří téměř 70 procent veškeré výroby.

Pohled z hlavní silnice

Do roku 2010 byl závod součástí KRKONOŠSKÝCH PAPÍREN Hostinné. Od roku 2013 se společnost KVK PARABIT, a.s. stala součástí společnosti KVK Holding a.s. Tolik tedy o historii a osudech společnosti. Nyní bych ráda zmínila několik důležitých informací o činnosti podniku v roce 2015, které mi poskytl ředitel podniku pan Miroslav Konečný.

52

Co se týče produkce výrobků v roce 2015, výroba modifikovaných pásů narostla v m2 o 2,9 procent, speciálních pásů pak o 4,4 procenta, oxidovaných pásů o 1 procento. Výroba lehkých pásů, narostla o 4,6 procent. Firma investovala v roce 2015 do oprav či modernizace strojů. Investovala například do automatiky k mísiči SBS a asfaltu, dále do okruhu chladícího vodu, zásobníku pásu a chladící věže. KVK Parabit a.s. má velmi mnoho odběratelů, ať už jde o soukromníky nebo stavební firmy. Proto se pořádá během roku spousta akcí, kde jsou prezentovány výrobky, ale kde je také prostor pro proškolování, poradenství apod. V roce 2015 proběhlo celkem 45 takových akcí, z nichž 20 jich proběhlo ve stavebninách. Dovolila bych si uvést něco málo z číselných údajů, které jsou zajisté zajímavé. Tyto akce navštívilo celkem 1023 návštěvníků, získáno na nich bylo celkem 627 emailových kontaktů a vystaveno bylo dohromady 588 certifikátů. Firma také začala vydávat svůj časopis s názvem P.A.R.A.B.I.T. Journal, ve kterém je vždy pojednáno něco o problematice izolačních pásů, ale jsou zde také aktuality a novinky, které souvisí s firmou jako takovou. Ráda bych zmínila několik staveb, kam byl v minulém roce pravidelně dovážen materiál z podniku KVK Parabit. Mezi tyto referenční stavby patří např. Rezidence Košík-Slunečný vršek Praha.

Rezidence Košík Další referenční stavbou je tzv. Crystal v Praze Želivského.

Stavba Crystal

53

Třetí významnou stavbou v uplynulém roce byl Polyfunkční dům v Praze Radlického.

Polyfunkční dům-Radlického Podnik KVK Parabit má velmi pěkně řešené webové stránky, na kterých jsou dostupné veškeré informace pro zájemce. Tyto stránky v roce 2015 navštívilo 92 695 návštěvníků. Zájem o izolační pásy samozřejmě roste a klesá s měnícím se obdobím, kdy se staví hodně a kdy se pak staví méně nebo vůbec. Dle zajímavých údajů to lze demonstrovat též na návštěvnosti webových stránek, kdy v srpnu byl nárůst návštěvnosti o 110 procent, v září o 56 procent a v říjnu pak o 89 procent.

7. TURISTIKA A CESTOVNÍ RUCH VE SVOBODĚ Turistika Větší část mého povídání by měla zajisté patřit i turistice, která je právě pro Svobodu nad Úpou velmi důležitá. Turistika jako taková spočívá v krátkodobém cestování a poznávání prostředí, krajiny, památek, zvyků a lidí. Svoboda nabízí desítky a desítky takových míst, na které se turisté vrací a vracet zajisté i budou. Jak jsem již naznačila ze Svobody je to kousek už jakýmkoliv směrem na další zajímavá místa v okolí. Ráda bych v této části jmenovala, podle mě, ta nejzajímavější turistická místa, která by určitě neměla ujít žádnému vášnivému turistovi. Nápomocná mi byla i brožura Svoboda nad Úpou - Vlastivědné putování, o které jsem se zmiňovala již v předchozích kapitolách. Tato velmi povedená malá knížečka seznamuje čtenáře se zajímavými a svým způsobem i významnými místy přímo ve Svobodě nebo v okolních městech. Já bych její záběr ráda ještě posléze rozšířila a nabídla několik dalších míst v okolí Svobody nebo okolních sousedních městech, které jsou pro turisty už jen, co by kamenem dohodil.

54

Vlastivědné putování

Spousta lidí upřednostňuje primárně pěší turistiku, kdy se nejdříve např. autobusem nebo vlakem dopraví do města, ze kterého se pak vydají pěšky na svoji plánovanou cestu poznání. Druhým způsobem, který je velmi často využíván, je ubytování v nějakém lokálním pěkném penzionu či hotelu, odkud se pak turisté každý den vydávají všemi různými směry a poznávají krásy okolní přírody a památky. O místech ve Svobodě, kde je možné se ubytovat a být na dosah všem zajímavým turistickým oblastem, se ale zmíním až v části o cestovním ruchu. Svoboda nad Úpou je jedním z hlavních výchozích výletních míst mnoha turistických tras a cest po Krkonoších. Pešky, ale i na kole, se turisté mohou už za krátký čas dostat na vrch Muchomůrky, do blízkých Janských Lázní, odtud pak lanovkou nebo pěšky na Černou horu nebo přímo ze Svobody „po svých“ na Rýchory, kde se nachází chráněný bukový prales. Všechna tato místa jsou na dosah Svobody nad Úpou a každý rok se po nich vydají tisíce turistů. Muchomůrka se stala velmi oblíbeným turistickým místem na cestě do Janských Lázní. V roce 2015 se zde pořádaly různé akce, které vždy přilákaly velké množství lidí, jak místních, tak lidí ze sousedních měst. Muchomůrka je velmi oblíbeným turistickým místem právě proto, že se pyšní opravdu pěkným výhledem a nádhernou krajinou. Dalším velmi důležitým rekreačním místem je rozsáhlá naučná stezka Via Piette, která byla v předchozích letech zvelebována, opravována a dnes slouží jako velmi „atraktivní“ turistická stezka. V okolí se nachází cyklostezky s možností zapůjčení horských kol a koloběžek. Z nádraží nebo centra města to není ani daleko do lyžařského areálu Duncan, o kterém se též rozpovídám více v kapitole o cestovním ruchu. Dále okolí Svobody nad Úpou nabízí upravované běžecké tratě a v zimě i skibus, který městem projíždí a přiblíží tak sportovce k místu, kam se chtějí dostat. Nejprve tedy k samotné brožuře. Ta představuje několik míst z historie i současnosti, které mají pro Svobodu a okolní města zvláštní význam. O mnohých z nich je pojednáno uvnitř kroniky. Na jedné stránce se vždy píše o jednom místě jak v českém jazyce, tak v jazyce polském. K brožuře patří i mapa, na které jsou jednotlivá místa označena číslem, což je perfektní pro orientaci a představivost, jak jsou ta místa daleko od sebe vzdálená. V brožuře najdeme například povídání o staré radnici, Měšťanském domě, lékárně, domě č. p. 507, bývalé tiskárně, Mariánském sousoší,

55

ocelovém mostě, soše sv. Jana Nepomuckého, kostele sv. Jana Nepomuckého, Pietteho náměstí, místě zvaném Pohádkové Krkonoše, kostele sv. Josefa, lesním hřbitově, Kornerově pomníku, lomu s jeskyní, vápence, Muchomůrce, Krakonošově Muchomůrce, Duncanu-Dobývky, staré cestě do Janských Lázní, vyhlídce z Janského vrchu, Fylitové skále, Medvědí jeskyni a Slunečné stráni.

Mapa k Vlastivědnému putování

Ráda bych zmínila několik vybraných míst, která mohou být turistickým cílem při putování turistů. Je to v první řadě samotná radnice. Její osudy sahají do dávné minulosti. Nachází se na náměstí Svornosti, kterým turisté mohou projít, když například chtějí navštívit Muchomůrku nebo pokud se chtějí dostat po staré cestě do Janských Lázní. Další památka, kterou nalezneme ve Svobodě je Mariánské sousoší, o kterém se více rozepíši v kapitole památky. Stejně tak důležitá je socha sv. Jana Nepomuckého, kterou svého času vzala voda. Následovně byla pak znovu postavena, o čemž se dozvíme opět v kapitole památek stejně jako o kostele sv. Jana Nepomuckého, sv. Josefa, Kornerově pomníku a lesním hřbitově. Pro příznivce čistého „naturalismu“ bych určitě doporučila lom s jeskyní, který se nachází v Maršově I. a mnohdy je jen těžko k nalezení, o čemž jsem se sama uplynulý rok mohla přesvědčit. Za zmínku též stojí vyhlídka na Janském vrchu, která naskýtá opravdu nádherný výhled na široké okolí. Fylitová skála je jeden z přírodních úkazů, který by mohl zájemce o geologii, skály a jejich metamorfózy opravdu potěšit. Medvědí jeskyně je pak další místo, které je unikátní tím, že zde byly jako na jediném místě v Krkonoších nalezeny pozůstatky medvěda jeskynního. Pokud však s sebou na své výlety a túry berete Vaše ratolesti, určitě byste ocenili Pohádkové Krkonoše v Peci pod Sněžkou, což je expozice nejrůznějších pohádkových postav v Krkonoších. Ale nemohla bych zapomenout na Krakonošovu Muchomůrku, která byla vytvořena v roce 2014 a od svého vzniku slaví opravdu velké úspěchy. Přesunula se sem řada aktivit a událostí týkajících se Svobody a je to opravdu kouzelné místo, které by určitě každý nadšený turista měl navštívit. Pěkný výlet lze podniknout též po trase vedoucí ze Svobody nebo Maršova I. na Rýchory, kde se člověku ze všech různých stran naskýtá přenádherný pohled na přírodu a panoramata, ze kterých se až člověku tají dech. Ze Svobody lze jít Růženinou cestou až na Sluneční stráň a dále na Kraví vrch, kde už následuje posléze stoupání na Rýchorský hřeben. Jelikož bych ale mohla těchto tras jmenovat na desítky, doporučila bych všem raději navštívit informační centrum, které ve městě funguje a kde se zájemci o turistiku dozvědí vše potřebné. V neposlední řadě bych však doporučila trasu vedoucí ze Svobody přes Muchomůrku až do

56

Janských Lázní, kde se člověk pak může vydat na Zlatou vyhlídku, Hoffmanovy Boudy nebo na Černou horu. Krkonoše nabízí vskutku široký výběr všech různých turistických stezek. Tímto krátkým povídáním jsem však chtěla zdůraznit, že Svoboda nad Úpou je důležitým rozcestníkem na cestě poznávání do velkolepé náruče Krkonoš a že příležitostí, jak využít svůj volný čas, je opravdu nespočetně mnoho.

Panorama Krkonoš

Cestovní ruch V této kapitole bych se ráda zmínila o cestovním ruchu ve Svobodě nad Úpou. Ve velké míře jsem se už o turismu zmínila v kapitole Turismus, viz výše. Nyní bych však ráda pojednala o službách ve městě, které jsou zde k dispozici. V kapitole turismu jsem se odkazovala zejména na brožuru Vlastivědné putování, která nabízela zajímavá a atraktivní místa pro turisty. Vedle toho jsem ale také uváděla, že je velmi pohodlné se v malebném městečku na několik dní ubytovat a pak podnikat výlety na nádherná místa do Krkonoš. Ve Svobodě nad Úpou se nachází spousta možností ubytování, kde návštěvníci najdou různé zajímavé služby a aktivity, kterými mohou se svými nejbližšími trávit volný čas. V první řadě bych se asi chtěla zmínit o hotelu Prom na Rýchorském sídlišti. Hotel má dlouholetou tradici a díky své neustálé modernizaci poskytuje návštěvníkům i stále nové služby, které mohou zkvalitnit volně trávený čas. Jelikož se hotel nachází na velmi dobře situovaném místě, je právě on velmi často volen jako ubytovací zařízení, jelikož je na trase do Janských Lázní, ale i na trase do Pece pod Sněžkou, Horní Malé Úpy apod. Z hotelu to je pak už, co by kamenem dohodil, na ta nejspanilejší místa v Krkonoších, o kterých jsem se zmiňovala právě v kapitole turismu.

57

V létě je možné vydat se z hotelu všemi různými směry pěšky, na kole nebo autem a vydat se na výlet do Krkonoš. Kousek je to pak na Černou horu, odkud se lze, už po několika značených turistických stezkách, vydat na okolní sousední hory nebo na její samotný vrcholek. Daleko to není ani na Sněžku, kam lze od roku 2015 jet kabinkovou lanovkou, a nebo si nejvyšší horu České republiky lze vyšlápnout pěkně pěšky. Pak už jen dva kroky a člověk se nachází u našich polských sousedů, kteří mají také, co se cestovního ruchu týče, hodně co nabídnout. V zimě je pro návštěvníky velmi oblíbené lyžařské středisko Duncan, které se nachází asi 2 kilometry od hotelu Prom směrem na Janské Lázně. Během let toto středisko též zažilo velkou modernizaci. Nyní je možno využít hlavní vlek se dvěma sjezdovkami a zdarma otevřenou slalomovou tratí s časomírou. Dále lze využít sjezdovku „U lesa", kde se nachází krásně široký a upravený svah s velmi mírným sklonem. Odpočinout si pak lyžaři mohou ve skibaru, který nyní nabízí velmi útulné a čisté prostředí pro relaxaci nad šálkem teplého čaje a talířem dobrého jídla. V roce 2015 proběhlo na Duncaně spoustu závodů a soutěží, kterých se zúčastnili jak ti nejmenší, tak „dospěláci“.

Duncan Zpátky k Černé hoře. Zde najdou vyžití turisté jak v letním čase, tak v čase zimním. V zimě je zde obrovská možnost výběru z velkého množství aktivit. Z vrcholu Černé hory (1.299 m.n.m) se můžete vydat dolů po několika perfektně upravených sjezdovkách, anebo můžete zažít příjemný den se svojí rodinou na sáňkařské dráze, která je dlouhá celých 3, 5 km a je sjízdná i ve večerních hodinách. Nahoru se lze dostat kabinkovou lanovkou, anebo tradičně „po svých“ po vyznačených stezkách. V roce 2015 počasí příliš nepřálo, takže kolem Vánoc se příliš lyžovat ani sáňkovat nedalo. S příchodem Nového roku však byli horalové potěšeni sněhovou nadílkou a lyžuje se zde a sáňkuje od rána do večera.

Černá hora

58

Další sjezdovka, která se nachází nedaleko Svobody nad Úpou, je v sousedních Mladých Bukách. Nalezneme zde v zimě krásně upravené svahy pro lyžaře a snowboardisty a v létě perfektní bobovou dráhu, která si za dobu svého „života“ získala už obrovskou přízeň u stovek lidí. V uplynulém roce měl k dispozici areál 7 lanovek a vleků. Okolo Vánoc byla sjezdovka ještě podporována umělým sněhem. Po vánocích v roce 2015 však přišla sněhová nadílka a svah je nyní, v únoru roku 2016, opět plný lyžařů.

Skiareál Mladé Buky

Ze Svobody nad Úpou to pak není daleko ani do Pece nebo na Pomezní Boudy. Zde je z hlavní silnice vidět také spousta upravovaných svahů a sjezdovek, které v zimním období oplývají sportovci. Dále bych ráda jmenovala několik dalších penzionů nebo hotelů, kam lze na cestách za poznáním zavítat. Je to například Penzion Riegel, Poláček, Lucinka, U Školy, Alexandra, Rudolfův Dvůr, BM penzion, Ubytování u Davidových, Privát u Vrkoušů, Ubytování Jiří Chmelík, Villa Jana, Family Havel, Apartmán Král, Apartmán Svoboda nad Úpou, Penzion Měšťanský dům, Apartmán Slunečnice a spousta dalších. V těchto a spoustě dalších skládají ročně hlavy stovky turistů, kteří se pak díky velké spokojenosti a zájmu rádi znovu vrací. Ve Svobodě se pak nachází dvě informační centra. Prvním je Městské informační centrum na náměstí Svornosti. Druhé se nazývá Regionální informační centrum a nachází se na Rýchorském sídlišti. Tato centra denně poskytují zájemcům informace o možnosti ubytování a rekreace na místech přímo ve Svobodě nebo v okolních městech.

59

Informační centrum

8. PROMĚNY MĚSTA V následující kapitole bych ráda uvedla výraznější proměny města a doplnila je o obrázky. Co se událostí kolem školy ve Svobodě týče, ráda bych připomenula modernizaci školní jídelny, která probíhala během letních prázdnin. Během té byla nakoupena tři nová zařízení, která zároveň byla napojena na nové rozvody plynu, vody a elektřiny. Renovace také proběhla u výdejního okénka, které bylo rozšířeno. Tyto všechny práce byly zafinancovány městem Svoboda nad Úpou. Od 1.9. poté byla zavedena nová cena obědů. Byla stanovena na 56 Kč a platila jak pro žáky, tak pro zaměstnance, ale i občany města, kteří se rozhodli stravovat ve zdejší školní jídelně. I tento rok bych se ráda zmínila o parčíku na Pietteho náměstí. Ten je neustále městem zvelebován a modernizován, což je patrné například na výstavbě nových laviček s opěradly, dále instalaci tzv. „retrolampy“, která činí park stylovým a moderním, a v neposlední řadě vysazením smrku. Ten je sice zatím maličký, ale již tento rok byl ozdoben a rozsvěcen na tradiční předvánoční akci, a to Rozsvěcení vánočního stromku na Pietteho náměstí. Začátkem listopadu zde bylo vysázeno několik dalších stromků. Dle mého názoru bylo zbudování tohoto parčíku opravdu dobrý nápad, jelikož místo je velmi dobře situováno a je to i blízko všem občanům z Rýchorského sídliště. Vysazení těchto stromků bylo financováno Nadací ČEZ, která poskytla částku kolem 180 tisíc korun. Toto příjemné prostředí tak ocení nejen maminky s dětmi, které si zde mohou jít posedět, ale i pejskaři, kteří konečně nemusí chodit na procházky se svými mazlíčky pouze kolem paneláků nebo k lesíku nad sídlištěm. O akci Rozsvěcení vánočního stromečku na Pietteho náměstí se zmíním o pár řádek níže.

60

Pietteho náměstí

Na webu pana Pavla Křivky jsem narazila na velmi pěkné obrázky, které se týkaly prací ve Svobodě v letních měsících. Jednalo se o revitalizaci zeleně na nábřeží Úpy, dále vybudování laviček a chodníku.

61

Chodníček na nábřeží Úpy, lavičky

Vedle toho byly ve Svobodě též podniknuty dokončovací práce na zdi u hřbitova a opraveny byly schody, které vedou na Sluneční stráň.

Schody vedoucí na Sluneční stráň

Zeď u hřbitova

V říjnu se mladí hasiči podíleli na úklidu hřbitova v Dolním Maršově. Dále také vysadili nový strom namísto staré lípy, která byla polámána silným větrem. To vše v rámci projektu 72 hodin. Projekt 72 hodin se v roce 2015 konal v České republice již po čtvrté. Ráda bych se nyní o něm alespoň několika slovy ráda zmínila. 3 dny, tedy 72 hodin, se na území celé České republiky schází dobrovolníci, kteří dělají prospěšné aktivity pro svá města. Tento rok to byly dny 8.- 11. října. Každý rok má projekt své motto, kterého se dobrovolníci snaží držet. Tento rok to bylo motto: „ Zasaď strom třeba se starostou...“ Cílem a hlavní myšlenkou právě tohoto projektu v tomto roce mělo být utužování vztahů jednotlivých zúčastněných oddílů s radnicí a samotným starostou. Oddíl mladých hasičů se této akce tedy chopil, dle mého úsudku, velice dobře a my se můžeme těšit na nadcházející rok a s ním i na nové motto, které bude pro všechny dobrovolníky připraveno.

62

Projekt 72 hodin ve Svobodě nad Úpou

9. POČASÍ V další části bych se ráda několika slovy zmínila o počasí v uplynulém roce 2015 ve Svobodě nad Úpou a jejím okolí. Pro zajímavost bych ráda uvedla několik grafů, na kterých je vyznačeno, jaké byly teploty a teplotní výkyvy v jednotlivých měsících během celého roku. Musím však podotknout, že tyto grafy zaznamenávají průměr teplot v celé České republice. Dále bych se ráda zmínila o počasí v Krkonoších v chladných i teplých měsících.

63

64

65

Dle grafů, ale i předpovědi na minulý rok, byly leden a únor nejchladnějšími měsíci. V lednu napadalo mnoho sněhu ve výšinách, ale i v nížinách, a v Krkonoších se díky minusovým teplotám a

66

mrazům sníh udržel na svazích a kopcích poměrně dlouho, takže sportovní nadšenci byli rádi, že mohli konečně po Vánocích na blátě oprášit lyže, snowboardy, běžky a vydat se na hory. V březnu bylo v horských oblastech nejvíce sněhu z celého roku. Hned potom ale přišla tradiční březnová obleva, která ohlašuje většinou brzký příchod jara. Duben nabídnul vskutku aprílové počasí, jak můžeme vidět na grafu. Nízké teploty střídaly vysoké teploty a většina dubnových dní se neobešla bez deště, který právě v podhorských oblastech představuje vždy velké riziko, jelikož se vylévají potoky a řeky ze svých koryt. Ve Svobodě nad Úpou se však rok 2015 obešel zcela bez jakýchkoliv komplikací. Květnové měsíce už hlásily jak pozvolným růstem vegetace, tak i počasím, že se blíží teplé letní dny. I v podhorských oblastech už připomínala květnová odpoledne teplé prázdninové večery. V červnu se poprvé objevily velmi horké a dusné dny, které posléze vystřídaly vydatné srážky. Oba prázdninové měsíce byly pro některé díky horkému počasí až nesnesitelné. Vedro a dusno, které bylo od ranních hodin a přetrvávalo až do pozdních večerních hodin, připomínalo počasí a podnebí jako u moře. Nejvyšší teploty byly naměřeny právě v červenci. Jak vždy lidé chtějí, ať už zimu vystřídá léto, tak v uplynulém roce si přáli, aby už ukrutná vedra vystřídal chladný sychravý podzim. Že bylo léto ve Svobodě opravdu horoucí, se můžeme přesvědčit i na obrázcích pana Pavla Křivky, který ve svém Svobodském občasníku poukázal na vysychající řečiště a potoky ve Svobodě nad Úpou.

Úpa pod mostem na křižovatce vedoucí do Janských Lázní

Vysychající potok

Černohorský potok, který byl v roce 2013 při povodních zkázou pro Svobodu, byl v létě v uplynulém roce téměř vyschlý.

67

Černohorský potok

V září začaly teploty postupně klesat, což je nejvíce právě cítit v podhorských oblastech. Pro turistiku v krásných Krkonoších to však začaly být velmi přívětivé dny. V říjnu se počasí náhle změnilo a letní bundy musely být nahrazeny teplejšími kabáty, jelikož v ranních hodinách byly velké mrazy. Podzim byl ale uplynulý rok opravdu nádherný. V říjnu i listopadu barevné listí malovalo krajinu kolem Svobody nad Úpou a jejího okolí a slunečných podzimních dnů bylo vskutku mnoho. Poslední měsíc v roce 2015 nikoho příliš nepotěšil, jelikož se všichni těšili na „vánoce na sněhu“ plné zimních radovánek. Vánoce byly již několikátý rok v řadě „na blátě“ a změna přišla až s úplným koncem roku a začátkem roku 2016, když se konečně teploty dostaly pod nulu, začalo sněžit, a v podhorských oblastech byla konečně pořádná „Krakonošova zima“. A jak to vypadalo 23.12. roku 2015 ve Svobodě nad Úpou, bych ráda připomenula na fotografiích pana Pavla Křivky. Mnozí jen těžko uvěří, že se jedná opravdu o obrázky pořízené na okolních svazích a v přírodě právě v jeden den před Štědrým dnem.

Duncan 23.12. 2015

68

Černá hora 23.12. 2015

10. PAMÁTKY VE SVOBODĚ Ráda bych pár řádek v kronice věnovala i posvěceným a svěceným místům ve Svobodě nad Úpou. Část toho zmínil již dřívější kronikář pan Koudelka ve své kronice před rokem 1990. Ráda bych na to navázala a pojednala alespoň o některých takových místech ve městě. Některá místa se ve Svobodě stále nacházejí, některá však už zanikla. A ráda bych také poděkovala panu Antonínu Tichému, který mi poskytl spoustu informací do této problematiky. Pro mnohé se jedná možná o místa zapomenutá, někdo je obejde a ani jim nevěnuje svůj pohled, pro jiné se však jedná o velmi důležitou část naší historii, protože všechno, co kdysi vzniklo, bylo postaveno a vybudováno, mělo nějaký důvod a pojí se s tím určitá legenda. Začala bych patrně nejznámější památkou, sousoším Panny Marie se svatým Floriánem a svatým Antonínem, které se nachází na náměstí pod lipami. Sousoší má neznámého autora a první zmínka o něm byla zaznamenána ve farní kronice v roce 1837 farářem Pohleym.

Sousoší na náměstí Svornosti

Další sochou ve městě je socha svatého Jana Nepomuckého na mostě přes řeku Úpu. Osudy této sochy byly také velmi dramatické, a tudíž pro historii zajímavé. Roku 1897 při ničivé povodni byl

69

zničen most i socha svatého Jana Nepomuckého. Díky úsilí a iniciativě děkana Fuchse byla na mostě později vytvořena nová kamenná socha.

Socha sv. Jana Nepomuckého

V polovině 19. století byl na stejném místě vztyčen kříž z pískovce, který zhotovil kameník Josef Kühn z Pecky. Vytesán na něm je nápis „Na kříži zemřel za nás Pán / v Ježíši sama jest spása / kdo svého učitele následuje / bude spasen." Nyní je kříž umístěn v areálu hřbitova.

Kříž v areálu hřbitova

Druhý podobný kříž, na kterém byl vytesán letopočet 1836, byl u kostela, kde stávala i hrobka Františka Schröttera, která nesla podobu kapličky z roku 1859.

Kříž u kostela

Pokud se vydáte do Janských Lázní a minete cestou podnik Japio, narazíte na sousoší Korunování Panny Marie, které je, dle mého názoru, docela nevkusně vtěsnáno na zdi objektu a zasloužilo by si důstojnější umístění.

70

Korunování Panny Marieu u Japia

Roku 1896 nechal vystavět Stephan Ettrich na Kravím vrchu kamenný kříž, který je oplocený železnou mříží. U tohoto místa nalezneme nápis: „Kde víra, tam láska, kde láska, tam spokojenost, kde spokojenost, tam požehnání, kde požehnání, tam Bůh, kde Bůh - žádná nemoc." Další významnou památku nalezneme na lesním hřbitově nad Rýchorským sídlištěm. Je jím pomník, který nám připomíná romantického básníka německého původu, pana Theodora Kornera, který bojoval proti napoleonskému útlaku a zemřel ve věku dvaadvaceti let.

Pomník Theodora Kornera

Na protějším kopci nalezneme altánek známý svým specifickým názvem Muchomůrka. Místo bylo původně nazváno Princeznino zátiší. Tato památka zde stojí na počest princezny Almy ThurnTaxisové, které se tam jednoho dne procházela.

71

Muchomůrka

Smutné vzpomínky vyvolává pomníček na břehu řeky Úpy na Rýchorském sídlišti. Ten zde by položen jako vzpomínka na pět domů, které byly roku 1897 při strašlivé povodni zničeny a kde zemřelo 17 lidí.

Pomník obětem povodní

Renovovaný pomník

Dále bych se ráda zmínila o pamětní desce známého a velmi významného člověka ze Svobody nad Úpou, Prospera Piette-Rivage, jehož důležitý přínos pro město Vám zajisté nemusím připomínat, protože jsme se s ním už setkali několikráte v této kronice.

Pamětní deska Prospera Piette-Rivage

72

Dále bych se ráda zmínila o dvou kostelech, které nalezneme ve Svobodě. Jedná se o kostel svatého Josefa v Dolním Maršově a poté o kostel Jana Nepomuckého ve Svobodě. Začala bych tedy kostelíčkem sv. Josefa v Dolním Maršově. Základní kámen byl postaven v roce 1927. Na projektu stavby kostela pracoval místní stavitel pan Franz Fimell, který dokázal díky své preciznosti za rok stavbu dokončit. Podněty a plány o stavbě se projednávaly však už v roce 1896. Kvůli velké povodni v roce 1897 musel však být plán odložen. Poté začala první světová válka, proto se začalo stavět až v roce 1927. Za kostelem se nachází hřbitov, na kterém je pohřbena jedna z nejvýznamnějších osob z historii Svobody, a to Prosper Piette-Rivage.

Kostel sv. Josefa

Historie svobodského kostela sahá až na konec 16. stol. Roku 1584 ve Svobodě nad Úpou fungoval kostelíček sv. Adalberta. Ten náležel i k Mladým Bukům, avšak pro jeho malé prostory se už tenkrát uvažovalo o rekonstrukci. Až roku 1777 tomu tak bylo učiněno a kostelíček byl přestavěn na větší kostel, který byl zasvěcen sv. Janu Nepomuckému. Roku 1836 byla přistavěna pětatřicet metrů vysoká kamenná věž. V kostele se nacházely celkem tři zvony, z nichž každý jeden byl opatřen letopočtem (1669, 1750, 1770). Tyto zvony byly však během 1. světové války odvezeny a použity pro válečné účely. Nové zvony z dílny Oktáva Wintera byly vysvěceny roku 1921 a při slavnostní události byly vyzdviženy do věže kostela. Ke kostelu přiléhal také hřbitov s márnicí, který byl však roku 1888 zrušen a přemístěn na úbočí Kraví hory. K této farnosti patřily ještě Janské Lázně, Hertvíkovice, Kalná Voda, Sejfy, Bystřice a Sklenářovice. Současné dva zvony byly vysvěceny roku 1994.

Kostel Jana Nepomuckého

73

11. POHLEDNICE Dále bych ráda poskytla několik obrázků pohlednic, které mají dle mého názoru v těchto dnech už velkou hodnotu. Zajisté mi mnozí dají za pravdu, že v této době už posílání pohledů tak „nefrčí“ jako tomu bylo dříve. Já si ještě sama pamatuji, že jako malá jsem na každém výletě či dovolené pohledy kupovala a posílala a nedávno dokonce při generálním úklidu mé skříně jsem našla opravdu pěkné kousky. Nyní je doba tak vyspělá a neustále jde kupředu, že neznám upřímně kolem sebe nikoho, kdo by psal ručně dopisy nebo posílal příbuzným či přátelům pohlednice s věnováním. Jediný příklad, který mě napadá, jsou asi pohlednice s květinami a s věnováním, které dostávám každý rok k narozeninám od svých prarodičů, což se za ta léta stalo velmi symbolickou pěknou tradicí. Dle mého názoru si ale spíše turisti kupují tyto obrázky jako vzpomínku na výlet do města, ve kterém byli. Takže pohlednice se stávají suvenýrem. To je ale zase jeden z mých subjektivních názorů. Mnozí mi třeba za pravdu nedají, protože pohlednice posílají a pak sbírají apod. Každopádně jsem narazila na velmi pěkné staré pohlednice ze Svobody nad Úpou. Ráda bych alespoň některé představila níže. Začala bych asi pohlednicí nejnovější. Jedná se o pohlednici, která je velmi legračního charakteru. V tomto případě jde možná až o černý humor jakožto reakci na ničivé povodně v červnu roku 2013. Na pohlednici se nachází náměstí Svornosti v celé své kráse, komentáře občanů, cedule a groteskní figurky dávají pohlednici, dle mého názoru, velmi zábavný nádech, takže si každý určitě najde v pohlednici to své. Je pravda, že je to diametrální rozdíl od snímků, na které jsem narazila, tím myslím kupříkladu pohlednice černobílé z doby válečné a poválečné. Nyní tedy už pojďme k samotné pohlednici.

74

Novější pohlednice ze Svobody nad Úpou

Na internetu jsem se dostala k velmi pěkné webové stránce, na kterou jsem narazila prakticky náhodou. Webové stránky se nazývají staretrutnovsko.cz. Odkaz poskytnu níže, a ukrývají desítky starých pohlednic z různých měst. Bohužel pohlednice nejsou opatřeny komentáři. Jedním z velmi krásných starých kousků je pohlednice s věnováním z roku 1899s textem v německém jazyce.

Pohlednice z roku 1899

75

Další velmi pěknou pohlednicí je pohlednice hlavní ulice ve Svobodě vedoucí na náměstí, avšak za dob Sudet, kdy ve Svobodě nad Úpou převažovalo velké množství německých občanů.

Pohlednice z doby Sudet

Další pohlednice, kterou jsem vybrala, je ještě starší a nabízí také pohled na hlavní ulici vedoucí na náměstí. Pohlednice nese název Pozdrav ze Svobody nad Úpou. Fotografie je z roku 1899 jak můžete sami vidět.

76

Gruss aus Freiheit

A na další pohlednice jsou k vidění Riesengebirge, což jsou v překladu z německého jazyka Krkonoše. Uprostřed pohlednice se nám naskýtá pohled na Černou horu. Obrázek je pořízen a vyfocen na Kravím vrchu.

Riesengebirge

77

A abych nepředstavovala pouze fotografie domů a přírodních artefaktů, ráda bych zde také představila pohlednici, na které jsou pracovníci ze Svobody i Janských Lázní z tehdejší zotavovny. Pohlednice je pořízena roku 1933.

Pohlednice 1933

Další pěkné pohlednice naleznete na webových stránkách http://www.staretrutnovsko.cz/svoboda-nad-upou-pohlednice.php a další zajímavé obrázky a postřehy pak také na webových stránkách pana Antonína Tichého, který samotným pohlednicím a obrázkům dává svým komentářem, vedle historického zasazení, vždy široký rozměr a potenciál.

(http://www.freiheit.cz/2-freiheit---je-hezky-cesky-Svoboda-nad-Upou/507-jotenkrat-to-bejvaly-zimy.html)

12. ŠKOLA A JEJÍ AKTIVITY V ROCE 2015 V další části bych se ráda dostala k činnosti svobodské školy v roce 2015. Již druhým rokem se škola ve Svobodě nad Úpou zúčastnila celorepublikové literární soutěže „Zlatá tužka“. Účastnili se jak žáci 9. třídy, tak žáci 6. třídy. 12.2. proběhl ve škole hudební program s názvem „Objev svůj rytmus“. V tomto programu se kombinují prvky Drum Circle, Health Rhythms, Body Percussion a Artefiletiky. Jedná se o prvky rytmických a hudebních her, které podporují nejpřirozenější sebevyjádření člověka. V kolektivu se tedy u člověka projevuje svobodné vyjádření, velká míra spolupráce a v závěru vzniká společné dílo jedinců v reálném čase. Každé z dětí obdrží jeden hudební nástroj, nástroj vytvoří rytmus a posléze vzniká píseň.

78

2.3. byly uspořádány lyžařské závody na Duncaně. Nejlepší závodníci postoupili do meziškolského kola a utkali se pak s protihráči v závodech na Duncanu 4.3. 20.3. žáci pozorovali zatmění Slunce. Samotné zatmění bylo doprovázeno teoretickým výkladem ze strany učitelů.

Zatmění slunce

8. dubna žáci navštívili Klicperovo divadlo, kde zhlédli muzikál o životě jedné z nejslavnějších hereček naší historie Marilyn Monroe. Představení bylo vtipné, naučné a trvalo necelé dvě hodiny.

Marilyn Monroe

14.4. se uskutečnil projekt „Pomoc přírodě“, v rámci něhož žáci pod Rýchorami vyhrabávali travní porosty. Naučili se mnoho o chráněných rostlinách a pod vedením pana Bílka si též mohli zahrát zábavnou hru s přírodovědnou tematikou. Dalším zajímavým projektem byl projekt, který probíhá ve spolupráci s knihovnou. Jednalo se o „Výzvu 56“, což je tzv. výzva směřována na posilování čtenářské gramotnosti, rozvoj čtenářství a učení se cizím jazykům. Škola zažádala o 850 tisíc korun, které by měly být použity na čtenářské dílny, výuku 40 žáků v zahraničí a v neposlední řadě na vzdělávání učitelů v cizích jazycích. 5.5. navštívili žáci představení „Kytice“ v Klicperově divadle. Zhlédnuto bylo 6 tradičních balad Kytice, kde se v každé jedné objevila jiná herečka. Představení bylo doprovázeno zpěvem a recitací, sklidilo na jedné straně velký úspěch a na straně druhé i negativní kritiku, jelikož se jedná o velmi vážné a rozporuplné téma.

79

6.5. se žáci školy zúčastnili „Poháru rozhlasu 2015“. Jednalo se o závody a soutěže, kde se mohli utkat žáci všech trutnovských škol. Žáci svobodské školy získali několik ocenění a skvěle reprezentovali školu ve všech různých disciplínách. Dalším velmi zajímavým projektem, kterého se škola účastnila, byl projekt zvaný „Po stopách Boženy Němcové“. V rámci projektu se děti dozvěděly spoustu informací o životě a díle Boženy Němcové a projekt zakončily výletem do Ratibořic. Každý rok má projekt jinou tematiku. V roce 2016 touto tematikou bude tvorba a život Karla Čapka.

„Po stopách Boženy Němcové“

Důležitým dnem pro každého žáka svobodské školy je „Mezinárodní den dětí“, a to jak z hlediska výuky, protože ta je zrušena, tak z hlediska zábavy, jelikož je vždy připraven velmi bohatý program, stejně jako i v roce 2015. Děti měly možnost pracovat s keramickou hlínou, zasoutěžit si a plnit různé úkoly na stadionu.

Mezinárodní den dětí

Zajímavou exkurzí bylo navštívení SOŠ a SOU Volanovská, kde se děti mohly seznámit se všemi různými obory, které škola nabízí. Děti si mohly vyzkoušet i práci s různým nářadím a materiálem. Dále poznaly instalatérskou a truhlářskou dílnu a mohly si vyzkoušet míchat nealkoholické koktejly. Velký obdiv sklidila však cukrářská dílna, kde děti mohly ochutnat i cukrářské výrobky.

80

V květnu proběhlo na radnici jednání o jedné z nových investičních akcí města. Jednalo se o venkovní školní učebnu, jejíž stavba byla plánována na měsíc červen a v červnu také začala. Hlavní myšlenka tohoto projektu je seznámit žáky v rámci výuky s okolní přírodou. Venkovní učebna tak bude druhou specializovanou učebnou ve škole. Jednou takovou je už přírodovědná učebna, kde se žáci starají o různá zvířata a pozorují jejich chování. V rámci tohoto projektu měla vzniknout „naučná stezka“, která měla navazovat na již předešlý projekt „Živá příroda ve škole“.

Venkovní učebna

8.6. byla ukončena hra „Cesta za pirátským pokladem“, která se týkala žáčků 3. třídy. Děti se při tomto projektu učily mnoha zajímavým činnostem, plnily různé úkoly související s výukou čtení, učily se pirátský jazyk a nakonec podnikly cestu za truhlou s pokladem do městské knihovny, kde samotný poklad představovaly nové knížky. V červnu škola zažádala o evropské peníze v projektu „Výzva 56“. Žádost o dotaci byla schválena a 11.6. přišla oficiální zpráva z MŠMT o získání 850 000 Kč. Škola hodlá tyto peníze vložit do čtenářských dílen, které budou sloužit žákům od 4. do 9. třídy. Dále bude zakoupeno přibližně 300 naučných knih. Část peněz by také měla připadnout na zahraniční jazykové kurzy pro učitele. V poslední řadě peníze budou také využity na poznávací zájezdy cca pro 40 žáků svobodské školy, a to v poměru 20 žáků, kteří se vydají na zahraniční zájezd, kde budou „pilovat“ anglický jazyk a 20 žáků, kteří budou rozvíjet své znalosti v jazyce německém.

81

Ráda bych se v rámci kroniky zmínila o adopci chlapce Austina Loba, který pochází z Indie. Děti ze školy si s ním dopisují a právě díky příspěvkům svobodské školy může tento mladík navštěvovat svou školu v Indii. Každý rok se vybírají peníze v rámci různých akcí, které jsou posléze posílány do Indie. Částka, kterou svobodská škola každoročně posílá, je 5000 Kč. V červnových dnech žáci školy obdrželi další dopis od kamaráda Austina a těšili se na další.

Austin Loba z Indie

Další velmi pěknou aktivitou, které se zúčastnily děti z místní školy, je háčkování deček, které jsou posílány opuštěným dětem, sirotkům a dětem nemocným chorobou AIDS do jižní Afriky. Z několika desítek uháčkovaných čtverců, se kterými dětem pomáhaly jejich maminky nebo babičky, bylo uháčkováno 7 dek, které byly následovně odeslány dětem do Afriky. Tyto problémy se týkají každého z nás a je velmi pěkné, že právě svobodská škola je nápomocna, za což všem zúčastněným patří velký dík.

Projekt „Háčkování čtverců“

Jak jsem už několikráte zmiňovala, děti ze základní školy se účastní různých aktivit a projektů pro město, ale nejen pro něj. Proto v tomto roce „deváťáci“, kteří končili studium na základní škole, podnikli návštěvu za panem starostou na radnici. Tam si převzali drobné dárky jako projev

82

vděčnosti za jejich aktivity. Vedle toho byl také připraven nealkoholický přípitek. Jak můžeme vidět z fotografií, sešlost proběhla se všemi jejími náležitostmi opravdu ve velkém stylu.

Poděkování pana starosty

O Rudolfových slavnostech jsem se zmiňovala už v jiné části kroniky. Nyní bych však ráda vyzdvihla podíl školy na tvorbě programu v rámci slavností. Jako každý rok byly prodávány na slavnostech výrobky z keramiky, které děti vytvořily. Celkově se prodala keramika za 4141 Kč. Nebyla to však jediná aktivita dětí na těchto slavnostech. Vedle toho totiž spousta žáků ukázala svůj talent na pόdiu, ať už šlo o tancování nebo zpívání. Pro připomenutí bych ráda uvedla několik obrázků níže.

83

Účast dětí na Rudolfových slavnostech

13. října se konal přebor škol ve velmi populární hře piškvorky. Z žáků svobodské školy se účastnilo 11 soutěžících, kteří se v tabulce umístili takto. 1. Petra Fickerová 2. Věra Marie Klozová 3. Petra Horváthová 4. Karolína Píchová 5. Stella Marie Králová Těchto pět slečen mělo vskutku dobré výsledky, a tak postoupily do okresního finále, které se konalo v Malých Svatoňovicích. Ráda bych se alespoň několika slovy zmínila o této hře. Dle popisu na webových stránkách projektu jsou PišQworky soutěž, které se účastní žáci osmých a devátých tříd, kteří dokážou logicky uvažovat, taktizovat a spolupracovat takovým způsobem, aby zdárně dovedli svůj tým až do finále. Minulý rok se této soutěže zúčastnilo 33 studentů ze škol z celé České republiky. Pořadatelem této soutěže je Student Cyber Games, což je tým, který se pokouší v rámci těchto her rozvíjet dovednosti dětí. Na tomto projektu se tento tým sestává přibližně z 50 členů, kteří sami samotnou soutěží prošli.

Přebor v „PišQworkách“

84

15. října se konal poznávací a vzdělávací zájezd žáků do Anglie. Dvacet dětí tak dostalo výjimečnou šanci vydat se do této země, poznat její krásy a ještě si ověřit své jazykové dovednosti. Doprovod jim dělal pan učitel Krtička a paní učitelka Klomínská. Cestování proběhlo autobusovou dopravou skrze Německo, Belgii, Francii až do přístavu Calais. V Anglii žáci navštívili město Haistings, kde mohli zhlédnout mnoho památek a poznat příjemné anglicky mluvící občany a dva učitele, kteří jednotlivé skupiny pár hodin denně vyučovali. Poté se vydali všichni společně do Londýna, kde mohli zhlédnout např. Tower, Tower Bridge, London Eye, Millenium Bridge, Buckinghamský palác, Trafalgar square, Piccadilly circus, královskou jízdárnu a mnoho dalších. Výlet přinesl spoustu krásných zážitků a zajisté i nadmíru nových jazykových zkušeností a dovedností.

Poznávací výlet do Anglie

V kapitole o veřejných a kulturních akcích jsem se zmiňovala o akci „Dlabání dýní“ na školním hřišti. Stejného dne 27.10., kdy probíhala tato zmiňovaná akce, probíhal také halloweenský den, na kterém děti předvedly své nápadité masky. Rodiče si s maskami svých ratolestí opravdu vyhráli a mnohá malá strašidýlka děsila i dospělé. Absolutním vítězem tohoto setkání v maskách se stal Martin Brát.

85

Halloweenské odpoledne

3.11. proběhlo v Sokolovně představení loutkového divadla pro žáky základní školy. Zástupkyně paní Ema Kopecká, loutkářka pocházejících z rodu zakladatele českého loutkářství Matěje Kopeckého, představila dětem několik marionet, kterými pobavila děti první stupně ZŠ. Celé představení bylo doprovázeno pěknou hudbou a žonglováním, které taktéž děti velmi oslnilo. V samotném závěru si děti mohly vyzkoušet vodit loutky a vžít se tak na chvíli do role samotných loutkářů. Na 5. listopad se děti velmi těšily. Měly totiž volno v rámci ředitelského dne. Učitelé však doma nebyli. Byl pro ně připraven kurz první pomoci, který inicioval pan Václav Vrbenský. Učitelé, ale i zaměstnanci Městského úřadu, si tak mohli oživit základy první pomoci jakožto masáž srdce a umělé dýchání. Dle mého názoru jsou tyto projekty velmi důležité, protože i když člověk během svého života podstoupí těchto lekcí několik, vždycky by si měl svoje zkušenosti a znalosti osvěžit a znovu vyzkoušet. Jeden totiž nikdy neví, kdy právě zrovna on bude moci někomu jinému zachránit život. Na předchozích stránkách jsem se zmiňovala o turnaji v piškvorkách a skvělých výsledcích, které vedly k postupu do dalšího kola. To se konalo 6. listopadu v Malých Svatoňovicích, kam vyrazil tým pěti děvčat v doprovodu pana ředitele Mgr. Jana Hainiše. Zástupkyně svobodské školy se dostaly do semifinále, tam ale narazily na těžkou konkurenci, a to pětici z Malých Svatoňovic, která je v konečném souboji porazila. První tři příčky tedy děvčata neobsadila, avšak nezoufala, jelikož si vedla zase o něco lépe než posledně. Žáci svobodské školy každý rok pravidelně navštěvují Klicperovo divadlo. Tentokrát 18. listopadu se vydali do Hradce Králové, aby zhlédli komediální představení s názvem „Škola pro ženy“. Ve hře vystupovala spousta herců, které už žáci z předchozích představení znali, a ti opět nezklamali a naplnili jejich očekávání. Po divadle se žáci vydali do nákupního a zábavného centra Futura, kde si v rámci rozchodu mohli projít obchůdky a pobavit se. O tom, že v roce 2015 probíhalo rozsvícení vánočního stromku poprvé na Pietteho náměstí, jsem se zmiňovala již v předchozích kapitolách kroniky. V rámci této akce žáčci svobodské školy vyráběli ozdoby na stromeček a podíleli se na výzdobě náměstí. Dolní patra stromečku zdobily děti a se samou špicí pomáhal pan Kaňka. Na zdobení náměstíčka se přišel podívat i pan starosta a zástupkyně kulturní komise. Děti tak dokonale navodily v parčíku vánoční atmosféru a výzdoba byla vskutku nádherná, o čemž jsme se mohli všichni přesvědčit.

86

Zdobení vánočního stromku na Pietteho náměstí

Koncem listopadu 29.11. se několik žáků svobodské školy vydalo na pětidenní poznávací zájezd do Německa do města Bad-Kohlgrub. Tam měli možnost poznat rodilé mluvčí a zdokonalit se tak v německém jazyce. Žáci ze svobodské školy jeli spolu s žáky z obchodní akademie z Janských Lázní a žáky z Teplic, které po cestě přibrali. Formace byla doplněna ještě panem průvodcem, který se postaral o odborný výklad na místech, která žáci navštívili. Zajímavé byly také hodiny německého jazyka s místní paní učitelkou. Žáci byli ubytováni v hotelu s bazénem a navštívili např. města Mnichov a Regensburg, dále lyžařské středisko Ga-PA, mnišský klášter a zámek Neuschwanstein. Z Německa si žáci odvezli opravdu velmi pěkné zážitky. Tyto vzdělávací a poznávací zájezdy jsou hrazeny z projektu „Výzva 56“, o které jsem se již zmiňovala na předchozích stránkách. Nyní bych ráda připojila několik pěkných fotografií z toho zájezdu.

87

Kulturně-vzdělávací zájezd do Německa

Informace, kterou jsem se dozvěděla z webových stránek Základní školy ve Svobodě nad Úpou, mě upřímně zahřála u srdce. Žáci školy dostali do opatrovnictví ježka, kterého přinesli zaměstnanci KRNAPu. Ježek kvůli své nízké hmotnosti by v přírodě nepřežil, a proto byl předán do rukou školy, kde se o něj žáci starají. Při předání proběhla i menší prezentace, kdy se žáci dozvěděli něco o tomto živočichovi a o tom, jak se o něj starat. Tato záležitost mě velmi potěšila. Děti se totiž tímto způsobem naučí mnoha novým věcem, ale primárně si vytvoří vztah ke zvířatům, která nejsou úplně obvyklými domácími mazlíčky.

Školáci a jejich nový kamarád

Na prosinec se děti patrně těší nejvíce z celého roku. Probíhá totiž tradiční Mikulášská nadílka, přípravy na Vánoce, různé vánoční aktivity a samozřejmě chodí tolik očekávaný Ježíšek, kterého se děti nemohou celý rok dočkat. Nejprve tedy několik obrázků k Mikulášské nadílce, která se konala 4.12. v mateřské škole.

88

Mikulášská nadílka

Předvánoční čas si všichni ve Svobodě náramně užívali a zejména pak děti, které vytvořily příjemnou vánoční atmosféru 9.12. na náměstí Svornosti, když tam zazpívaly několik vánočních tradičních koled. Připojily se tak k akci „Česko zpívá koledy“, která probíhá po celé České republice.

„Česko zpívá koledy“

14. 12. se pak děti podívaly do Alzeheimer centra, kam svým zpěvem přišly potěšit i pacienty tohoto centra. Za těmito událostmi stála paní učitelka Lucie Ševčíková. Děti svobodské školy toho stihly v prosinci opravdu hodně. 16.12. se několik žáků školy vydalo do polských Kowar, do školy, s níž Svoboda nad Úpou již několik let úzce spolupracuje. Děti se

89

podívali na Městský úřad, dále do muzea, do samotné školy a jejích vedlejších budov, kde funguje logopedie, terapie, pedagogicko-psychologická poradna a v neposlední řadě zdravotní sestra. Svobodští žáci připravili pro své polské přátele vánoční výtvarnou dílnu, kde si všichni mohli vyrobit různé ozdoby. Večer pak proběhla hodinka polských pohádek a zpívání koled. Jako poděkování vyrobili svobodští žáci andělíčky, které předali dětem z kowarské školy.

Návštěva školy v Kowarech

O tom, že Svoboda má opravdu nadané děti, které umí nádherně zpívat, se mohli mnozí přesvědčit v kostele ve Svobodě nad Úpou, kde paní Mgr. Rolencová a Mgr. Ševčíková připravily spolu s dětmi večer plný krásných vánočních koled. Na této akci bylo vybráno 5912 Kč, které budou využity pro adoptivního synka Austina, o kterém jsem se zmiňovala na předchozích listech kroniky.

Zpívání koled v kostele

90

13. ŠKOLA A JEJÍ HISTORICKÉ POJETÍ Obsahově se sice držím roku 2015, který je pro mě prioritní, ale ráda bych také připojila nějaké fotografie z let dřívějších. Na webu pana Antonína Tichého, o kterém jsem se už několikrát zmiňovala, jsem narazila na velmi pěkný článek s názvem „ Budiž pochváleno léto“. Článek byl napsán zkraje léta, po skončení školy, a tak pan Tichý přidal několik slov pro žáky současné doby a dále připomněl žáky ze Svobody o několik desítek let zpátky. Dovolila bych si tedy použít několik obrázků, které pan Tichý posbíral a připojil k nim krátký komentář. Je důležité nezapomínat na historii a právě skrze takové obrázky je možné si ji připomenout a srovnat třeba tyto staré snímky se snímky pořízenými vyspělými technologiemi v dnešní době. První fotografií, která mě zaujala, je soubor dívek na sokolovském sletu pořádaném ve Svobodě nad Úpou roku 1947. Pro mě jsou takovéto snímky velmi vzácné, protože mi dovolují poznat něco, co jsem sice sama nezažila, ale zato dosti často slýchávala z vyprávění mých rodičů a prarodičů. Osvěžím Vám tedy některým Vaše drahocenné vzpomínky.

Sokolovský slet ve Svobodě 1947

Další obrázek, který jsem si dovolila vybrat, je obrázek z pracovního vyučování před maršovskou školou z let 1945. Tato fotografie mi vyčarovala opravdu úsměv na tváři, protože mi připomněla pracovní vyučování nebo laboratorní práce v mých „telecích letech“. Jak má dítě poslouchat jen teorii a nepřetržitě si pětačtyřicet minut dělat poznámky do zápisníku či sešitu, když se nevydrží koncentrovat déle než přibližně 20 minut, což je vědecky dokázané. Pokud však jde o pracovní vyučování, různé experimenty, praktické názorné ukázky apod., tak to prostě vždycky muselo bavit každého. Proto tato milá fotografie dětí svobodských rodáků a jejich soustředěná pozornost na pana profesora.

91

Pracovní vyučování Maršov 1945

Poslední obrázek, který bych pro zpestření a připomenutí historie ráda použila, je snímek pana náčelníka Čeňka Skrbka, který je v obležení mladých hasičů. Opět jedna velmi milá úsměvná fotografie, kdy se polovina pózujících hrdě a pyšně usmívá do objektivu, protože byla určitě velká čest setkat se s panem náčelníkem a vyfotit se s ním, a druhá polovina patrně budila zájem o něco ještě více zajímavého.

Mladí hasiči s panem náčelníkem Skrbkem 1987

Doufám, že takovéto obrázky nikoho neurazí, ba naopak, jen málo z nás má totiž doma obrázky z těchto dávných let. Určitě je příjemné poznat svoje známé, kamarády nebo příbuzné a věřím, že spoustě z Vás to vyčaruje úsměv na tváři, tak jako mně.

92

14. SPORTOVNÍ UDÁLOSTI A SOUTĚŽE Samostatnou kapitolu bych chtěla věnovat sportu a sportovním aktivitám jak dětí, tak dospělých. Co se týče sportovních výkonů a akcí s nimi spojených, tak bych ráda zmínila badmintonový turnaj, který se uskutečnil 10. ledna ve Svobodě nad Úpou.

Za ženy zabojovaly pouze čtyři

odvážné nadané ženy, a to Bartoňová B., Stránská L., Balcarová I. a v neposlední řadě Slaninová D. Každá z žen si tedy zahrála tři zápasy. Mužů se dostavilo značně více. Z 15 přihlášených mužů se jich nakonec dostavilo 12. Ti se utkali celkem na osmadvaceti zápasech. Konečné pořadí pak vypadalo následovně.

1. David BERÁNEK 2. Zdeněk ROLENEC 3. Martin PTÁČEK 4. Matyáš ROLENEC 5. Jiří SLANINA 6. Matyáš HONZÍK 7. František BALCAR 8. Václav VRBENSKÝ ml. 9. Karel STRÁNSKÝ 10. Martin ŠESTÁK 11. David ZOUHAR 12. Vojtěch HONZÍK Co se týče sportovních událostí, ráda bych zmínila nohejbalový turnaj, který se uskutečnil 21. února ve svobodské sportovní hale. Dohromady se sešla 4 družstva a každý si zahrál s každým. V následující tabulce se můžete podívat na žebříček nohejbalistů.

Výsledky: 1. místo Jiří Karlík - Karel Hendrych 2. místo Zdeněk Rolenec - Filip Rolenec 3. místo Karel Stránský - Tomáš Zálabský 4. místo Eda Tůma - Marek Tůma 26. června se konal první turnaj v nohejbale na Rýchorském sídlišti. Jednalo se vůbec o první takovýto turnaj na tomto hřišti. Turnaj se vyvedl a nechybělo ani výborné občerstvení v podobě pivečka a grilovaných klobásek. Celkem se utkalo 5 družstev, které se na žebříčku pak umístilo takto. 1. místo

tým „Šeda“

2.místo

tým „Karlík“

3.místo

Tým „Aqua“

4.místo

Tým „Pekař“

5.místo

Tým „Starosta“

93

Dále bych se ráda zmínila o aktivitách břišních tanečnic ve Svobodě. 6. června se děvčata vydala do Rtyně v Podkrkonoší, kde excelovala a vytančila si 1. místo. Po absolvování těchto náročných závodů si Sultánky dopřály parádní odpočinek v rámci výletu do Pece pod Sněžkou, při které se pěkně pobavily, prošly se na Sněžku a při večerním ohníčku si opekly buřty.

Soutěž Sultánek

Nejstarší děvčata orientálních tanečnic se 24. července zúčastnila soutěže Let´s dance v Praze. Se svojí trenérkou paní Irynou Viničuk podnikla dlouhou cestu do Prahy. Po vystoupení jednoho dua a tří sol netrpělivě všichni čekali na výsledky. Nakonec si děvčata odvezla krásné třetí místo. Vedle sboru dobrovolných hasičů dospělých také fungují mladí svobodští hasiči, kteří i v uplynulém roce slavili několik úspěchů. Na domácí půdě starší hasiči obsadili ve štafetě 1. místo, v požárním útoku si pak vysloužili místo 2. Mladší hasiči v obou disciplínách získali bronz. V okresním kole získaly hasičky dorostenky 3. místo. Nejzajímavějšími závody však byly pro děti noční závody, na kterých, sice v oslabeném týmu, ale přeci, získaly 3. místo.

94

Mladí hasiči

Hasiči se během celého roku účastní vše různých soutěží a akcí, kde uplatňují svoje zkušenosti, nabírají nové a povětšinou si z nich odvážejí velmi pěkné ceny. Jinak tomu nebylo ani celé léto a i nastávající měsíce, kdy jak starší, tak i mladší hasiči závodili na několika soutěžích. Družstvo starších si na hasičských závodech v Libňatově vysloužilo první místo, mladší hasiči se statečně drželi motta „důležité je zúčastnit se“ a odvezlo si ze závodů alespoň nové obohacující zkušenosti a příjemné zážitky. Závodilo se nejen v týmech, ale i ve dvojicích, kde starší slavili také úspěch a tentokráte si vysloužili bronz. Dovolila bych si zmínit jména závodníků z těchto hasičských řad. Byli jimi: Petra Horváthová, Alla Kalyn, Martin Höhne, Milda Bernhard, Janička Reháková, David Kalyn, Marek Bělík a Matyáš Kornfeld.

Mladí hasiči na soutěžích

Další informace o sportovních událostech dětí jsou zmíněny i v předchozí kapitole Škola a její aktivity.

95

15. DŮLEŽITÉ ORGANIZACE A SPOKY VE SVOBODĚ Spolek rybářů V této části bych se ráda zmínila o důležitých spolcích či organizacích ve Svobodě nad Úpou a o jejich činnosti v uplynulém roce. Důležitým spolkem je spolek rybářů MO ČRS Horní Maršov, jehož součástí jsou jak rybáři ze Svobody, tak rybáři z Horního Maršova. O spolku rybářů jsem se již několikráte zmiňovala v retrospektivě. Odkazovala jsem se zejména na soutěže rybářů na Albeřickém rybníku, jejich výroční setkání, schůze apod. Nyní bych ráda napsala něco málo o historii tohoto spolku, dále pak o roce 2015, kde se zaměřím na akce pojící se se samotnými rybáři a jejich prací či koníčkem. Přesné datum vzniku této organizace není k dohledání, a tak se vymezují léta 1945/1946. Organizace v té době vznikla z iniciativy pana poštmistra Novotného a ještě několika dalších občanů ze Svobody nad Úpou. Do roku vzniku organizace nebylo možné vytvořit organizaci jen ve Svobodě nebo jen v Maršově, a proto se zájemci o rybolov spojili a v budově původně určené pro hospodářské účely vytvořili pstruhovou líheň. V šedesátých letech ve výboru pracovali jako předseda pan Skuček, dále pak pánové Tomáš, Stárek, Hofer, Kučer a Horáček. Ti pracovali na vybudování onoho Albeřického rybníka. V těchto letech organizace čítala něco kolem 20 členů a pomalu se začala rozrůstat.(až na 40 členů) To vše pod vedením územního svazu v Hradci Králové. Po panu Skučkovi se předsedou stal pan Kopecký, který byl posléze vystřídán panem Kaňkou. Z původních 20 členů se organizace rozrostla až na 270 členů. Z dalších důležitých osob bych ráda vyzdvihla jméno pana Géce, který získal díky své píli a organizačním schopnostem finanční podporu do pokladny tohoto spolku. Vedle toho bych ráda připomenula i pana Osrmana, který se jako „učitel“ podílel na výchově nových rybářských nadšenců, ale také zajistil mateční ryby do líhně. Po převratu, stejně tak jako kdekoliv jinde, i zde došlo k výměně některých členů, a tak se jednatelem stal pan Matějovic. Od Krkonošských papíren pak organizace zakoupila vodárnu s prameništi a menší vodárnou, která se nachází v Dolním Maršově. V této vodárně je nyní odchov sivena a pstruha duhového, pstruha obecného a prodej vánočního kapra. Po vystavění rybníka v Albeřicích organizace koupila okolní pozemky, prostranství a rybník samotný. Dále byl zakoupen také vůz Dacia 1300 pickap, kterým se členové dopravují na služební cesty, jezdí s ním na výlovy, rybářské akce a vozí s ním krmivo. Nyní už ale k roku 2015. Rybářský spolek má vlastní webové stránky, kde nalezneme důležité informace, co se dění kolem rybářů týče. Od roku 2014 vychází každý rok zpravodaj, ve kterém jsou uvedeny plány a cíle pro nadcházející rok. Rybářská organizace, jako každá jiná, shání

96

finanční prostředky do své pokladny, za které pak opravuje, spravuje, modernizuje apod. Po červnových povodních v roce 2013 potřebovali rybáři zapracovat na opravení hráze. Částka, kterou rybáři potřebovali do své pokladny získat, se pohybovala kolem jednoho milionu korun. Jak to vypadalo s hrází v roce 2015, se zmíním později… Od roku 2011 se také konaly rybářské plesy, se kterými mělo pár členů spolku vždy velké starosti. Celkem proběhly čtyři takové plesy. V roce 2015 se však výbor MO rozhodl ples neorganizovat. V roce 2015, v souvislosti se změnou v občanském zákoníku, pozměnila organizace svůj název, a to na Český rybářský svaz, z. s., místní organizace Horní Maršov. V průběhu každého roku se vytváří zarybňovací plán na nadcházející období. Ten byl v roce 2015 díky hospodáři panu Romanu Bruknerovi splněn a na rybník v Lysečinách bylo dodáno přes více jak tunu mírového kapra. V roce 2016 by mělo být dodáno podobné množství ve dvou várkách, poprvé zkraje jara a posléze někdy v srpnu před konáním velkých závodů. Na stránkách se dozvíte mnoho informací ohledně povolenek, množství odchycených ryb, změně výlovu apod. Tím bych ale nerada čtenáře kroniky zahlcovala, jelikož tyto informace lze získat podrobně v přesném znění právě na webových stránkách rybářů. Také v rybářských řadách najdeme spoustu mladých rybářů, kteří se aktivně tomuto tichému sportu věnují. Ti se v rámci rybářského kroužku schází vždy jednou týdně na Základní škole ve Svobodě nad Úpou. Za pěkného přejícího počasí se pak potkávají i na rybníce v Lysečinách. Kroužek vede pan Radek Slováček, o kterém bude řeč i později. Jako kronikářka jsem se pokusila proniknout do dění tohoto spolku, a tak jsem oslovila předsedu pana Petra Skalského, který mi pověděl o činnosti rybářů a celkově o jejich působení v roce 2015.

Rybáři se schází jako výbor MO vždy každý první čtvrtek v měsíci, zpravidla na pstruží líhni v Horním Maršově. Ráda bych nyní uvedla jména rybářů, o které se jedná. Jsou jimi předseda pan Ing. Petr Skalský, místopředseda Rudolf Hofer, jednatel Jiří Láš, ekonom RnDr. Ivo Šubrt, hospodář Roman Brukner, pokladník Ladislav Leško, pomocný hospodář Reinhold Schmidt, brigádní referent Petr Ambroži a v neposlední řadě pan Radek Slováček, který se stará o práci s mládeží. Na schůzi se většinou scházejí v zastoupení kolem 85 procent. Tolik ke každoměsíčním schůzím, Vedle toho se pak každý rok koná velká výroční členská schůze. Ta roku 2015 proběhla v hotelu Prom dne 21.3. Účastnilo se ji přibližně 90 členů. Celkově se rybáři soutěží v okolních městech a obcích příliš nezúčastňují, když tedy nepočítáme soutěže konané pro mládež. Taková soutěž proběhla 5. září 2015 na rybníku v Lysečinách. Tyto závody mají již dlouholetou tradici a konají se vždy jednu z prvních sobot v září na rybníce v Lysečinách pod záštitou místní rybářské organizace v Horním Maršově. Na startu se sešlo kolem dvaceti závodníků a nutno podotknout, že nešlo jen o místní rybáře, nýbrž i rybáře z Trutnova, a dokonce i z Hradce Králové. V takovéto soutěži se loví na body a jednotlivé body pak představují vždy centimetry ulovených ryb. Nejlépe se umístila právě rybářka z Hradce Králové Anet Petružálková, která získala neskutečných 356 bodů. Druhé místo

97

si vysloužil Michal Slováček s 279 body a třetí pak Vojtěch Tam s 271 body. Ti se stříbrnou a bronzovou medailí udělali tedy radost místnímu spolku . Týden na to se i dospělí rybáři snažili dokázat, že množstvím svých úlovků překonají výsledky mladých rybářů. Sešlo se 29 soutěžících, kteří si vylosovali místa na březích rybníka a mohli se pustit do lovu. Opět zde nenašli zastoupení pouze rybáři místní, ale i rybáři z České Skalice a Semil. Soutěž v lovu trvala od osmé hodiny ranní do půl druhé odpoledne a bylo vyloveno mnoho ryb o celkové délce 2553 cm. První místo si vysloužil pan Radek Švanda s 553 body, druhé a třetí místo pak pánové Pavel Bašák a Witold Szimanski s 440 a 233 body. Všichni zúčastnění byli opět náležitě odměněni. Nemohla bych zapomenout na paní Danu Smolíkovou, která se mohla pyšnit svým největším úlovkem, a to amurem o délce 68 cm.

Vyhlášení vítězů

Dále bych se ráda zmínila o prodeji ryb, kterého se rybáři každoročně zúčastňují. Největší poptávka po kaprech je patrně na Vánoce, kdy rybáři prodávají ryby jak ve Svobodě nad Úpou, tak v Horním Maršově. Obvykle se prodej realizuje v objemu cca 1000 až 1200 kg ryb. Prodávají se ale ryby už koupené, jelikož ve studených vodách rybníka v Dolních Lysečinách by, dle slov pana předsedy Ing. Petra Skalského, kapříci jen těžko dorostli. Druhou věcí je, že místní rybník je také primárně určen ke sportovnímu rybolovu. Co se týče rozpočtu pro rok 2015, ale i rozpočtu celkově, tak se rybáři snaží vycházet s peněžní částkou 200 tisíc korun. Pstruzi, kteří jsou dostupní ke koupi ve Svobodě nad Úpou a okolí, jsou přímo z líhně pstruhů z bývalé vodárny ve Svobodě, do níž se každoročně investuje mnoho peněz. Dále se samozřejmě peníze vynaloží na nákup krmiva pro ryby a v posledních letech i na nákup jiker, které se používají místo vlastních matečních ryb. Další peníze jsou samozřejmě utráceny za samotný provoz a energie. V roce 2015 neproběhly žádné povodně nebo živelné katastrofy, které by nějak zasáhly rozpočet rybářského spolku. Jediné, co bude nutno v roce 2016 opravit, je hráz, na kterou je nutno zajistit stavební povolení a také vypracovat projekt na opravu.

98

V poslední řadě se pan předseda zmínil o plánu realizace vlastní stavby pro rybářské účely, na kterou bude potřeba velký finanční obnos. S tím však rybářský spolek počítá, a proto se pokouší šetřit na ostatním majetku, což je nezbytně nutné, pokud má být někdy tento plán zrealizován.

Hasiči ve Svobodě nad Úpou Dalším důležitým spolkem ve Svobodě nad Úpou jsou hasiči. Ti každý rok podnikají desítky výjezdů, při kterých hasí požáry a zachraňují lidské životy. Nejprve bych ráda napsala něco málo o historii, dále o činnosti hasičů v roce 2015 a poté bych se přesunula k výčtu zásahů, které hasiči podnikli v roce 2015. Historie hasičů sahá až do daleké minulosti. Rok, od kterého hasiči slaví výročí, je rok 1868. V roce 2008 slavili například hasiči kulaté 140 výročí od založení sboru. V rámci tohoto výročí byla zrekonstruována cisterna CAS 24, která na počest nejdéle sloužícího člena dostala i jeho jméno, a to jméno Čenda. Vedle toho byl vyroben také prapor, který osobně předával tehdejš í starosta pan Milan Oravec. Práce hasiče byla v historii pro mnohé hasiče jak morální povinností, tak mužskou ctí, jak se píše na webových stránkách hasičského sboru. Tam nalezneme také převzaté informace z článku pana Antonína Tichého z jeho webové stránky. Stejně tak tomu je i dnes, což je patrné ze zájmu jak mužů, tak žen o toto povolání. Zachraňovat lidské životy a pomáhat bližnímu svému je totiž patrně to nejkrásnější, nejdůležitější, ale i nejnebezpečnější povolání vůbec. Nyní bych si dovolila připojit pár historických fotografií.

Legitimace z daleké historie

99

Ruční kočárová stříkačka

Nyní bych ráda uvedla obrázky hasičského praporu. Prapor na jedné straně nese název sboru a rok založení a na straně druhé krásné motto: „Bližnímu ku pomoci, vlasti ku prospěchu.“

Prapor hasičského sboru

Nyní tedy k roku 2015. SDH je jednou z hlavních složek města, která funguje za finanční podpory samotného města. Hasiči ze Svobody zasahují jak při požárech, tak při živelných pohromách a rizikových událostech, a to na žádost města i občanů Svobody nad Úpou. Nevyjíždějí ale pouze do Svobody, nýbrž i do sousedních měst a obcí, kde spolupracují s dalšími hasiči. V současné době má hasičský sbor 12 členů, kteří podstupují pravidelná školení a stále více se zdokonalují. Kurzy, které hasiči navštěvují, jsou například kurz strojnický, radio stanice, motorové pily, práce ve výškách, kurz první pomoci a kurz s použitím dýchací techniky. Vybavení SDH a nové technologie, které byly pořízeny, jsem již zmiňovala v části retrospektivy. V dnešních dnech je obecně vybavení SDH na podobné úrovni jako vybavení hasičů z okolních větších měst a obcí. Všechna školení, která každoročně probíhají, jsou vedená sdružením hasičů. Jedná se o školení velitelů, strojníků, preventistů atd. Některá školení, pod která spadá např. práce s motorovými pilami, se školí na lesnickém učilišti. Školení na dýchací techniku je u HZS (hasičské záchranné služby), kam musí hasiči pak každý rok jednou na výcvik.

100

Co se týče pravidelných schůzek hasičů, výjezdová jednotka se schází vždy první sobotu v měsíci. Pomáhají tam i děvčata, která byla proškolena paní Lucií Berchovou, o které povyprávím později. Další schůze se pak pořádají podle potřeby a nutnosti. Paní Lucie svolává ženy a velitel jednotky pan Bartoníček pak muže. Výjezdová jednotka má garáž v Aralu u pana Machače. Děti a ženy se schází v hotelu Prom. Dovolila bych si vložit tabulku se členy výjezdové jednotky, kde nalezneme jak jména hasičů, tak jejich post a zkratky, které označují výkon práce, který hasič může provádět.

Členové SDH

O hasičském sboru jsme si něco málo pověděli a nyní bych se ráda zmínila o těch nejdůležitějších hasičských akcích, při kterých hasiči zasahovali v roce 2015.

3. března zasahovali svobodští hasiči v Úpské ulici, v areálu bývalých Krkonošských papíren při úniku nebezpečné látky. V 17:02 byl vyhlášen poplach kvůli úniku nebezpečné mastné látky do řeky Úpy u výtoku náhonu. 5 hasičů města provedlo nejprve průzkum a poté společně s hasiči z HSM rozložili nornou stěnu. Poté byl odborníky proveden výzkum a odebrání vzorku chemikálie a následně hledání příčiny úniku této chemikálie. Po šetření bylo zjištěno, že se jedná o olej, při jehož dolévání do turbíny patrně došlo k přelití. Chemikálie byla ale označena za ekologickou a tudíž byla norná stěna vyjmuta a hasiči se mohli vrátit zpět na svou základnu do Svobody.

101

Několik dnů na to 11. března byl krátce před druhou hodinou odpolední vyhlášen poplach, jehož příčinou byl požár chalupy v Horní Malé Úpě. 3 hasiči města se dostavili na místo, kde hasili požár a poté se podíleli na úklidových pracích. Na svou základnu se vrátili kolem osmé hodiny večerní. 10. dubna podnikli hasiči výjezd spolu s dalšími jednotkami HZS KHK PS Trutnov, JSDH Horní Staré Město, JSDH Mladé Buky a JSDH Hajnice do Dolního Starého Města-Nových Dvorů k požáru kůlny a zemědělských budov. Na hasičské akci se podílelo 6 členů jednotky SDH, kteří se nakonec spolu s ostatními vypořádali s požárem a uchránili tak majetek v šíři až 3 milionů korun. 4. června pak proběhlo taktické hasičské cvičení v Alzheimerově domě ve Svobodě nad Úpou. V rámci taktického cvičení bylo nutno vyprostit ve třetím patře, kde hořelo, osoby postižené požárem a evakuovat zbylé osoby z hořícího centra. Podotkla jsem tedy několik výjezdů, kterých se hasiči aktivně zúčastnili. Vedle těchto výjezdů se hasiči téměř každý měsíc potýkají i s tzv. technickou pomocí, což znamená např. odklízení spadlých stromů, odčerpávání vody, úklid po dopravních nehodách, odstranění vosí nebo sršní báně apod. Existuje také spousta případů, kdy jsou hasiči k případu zavoláni, a následně kvůli velké účasti dalších hasičských jednotek nebo vyřešení vzniklé situace, odvoláni.

Dále bych se ráda zmínila o organizačních prvcích hasičů a mladých hasičů, dále o dotacích a soutěžích, kterých se v roce 2015 zúčastnili. Hasiči se účastní pravidelně okrskové soutěže, která spočívá v připravenosti jednotky. Jednotlivé sbory v okrese jsou rozděleny na okrsky. JSDH má č. 9. V roce 2015 tato soutěž proběhla u hotelu Prom. Při soutěži byla čerpána voda z potoka pomocí plovacího čerpadla. Použita byla dvoumetrová bariera jako překážka, která vše značně ztěžovala. Každé družstvo muselo plnit rozkazy, které dával velitel soutěže, kterým byl pan Jan Bartoníček. V požárním útoku s vodou a ve štafetě dvojic tu závodily i děti. Po této soutěži pak začínají pohárové soutěže, které jsou dohromady pro muže, ženy i děti. V červnu proběhlo okresní kolo a hra Plamen. Ta navazuje ještě na krajské kolo. O prázdninách pak proběhlo tzv. republikové kolo. V uplynulém roce se hasiči v Trutnově zúčastnili Mistrovství České republiky v požárním sportu mužů, žen a dobrovolných i profesionálních hasičů. Tam se svobodské osazenstvo staralo také o občerstvení a o dopravu vody pro požární útoky. Závodí tedy obecně spíše děti, a to mladší žáci, starší žáci a dorost. Ve Svobodě nad Úpou funguje též kroužek mladých hasičů, který vede paní Lucie Berchová. Aktuálně kroužek navštěvují zejména děvčata, ale pomalu přibývají i chlapci. Co se týče financování aktivit hasičů, tak dříve hasiči získávali finanční prostředky svou účastí na různých akcích ve městě. Od jmenování pana Ing. Jiřího Špetly starostou, dostávají hasiči každý rok 30 000 Kč. Tím je většinou pokryta však pouze doprava.

102

Před třemi roky dostali hasiči dotaci v rámci EU na kladinu, základnu a bariéru. Dále pak na lezeckou techniku a na projektovou dokumentaci pro výstavbu nové zbrojnice. Jak jsem již uvedla, mladé hasiče vede paní Lucie Berchová. Ta je vedla i dříve, a to v letech 1984-1989. Posléze se ale odstěhovala, a když se vrátila, začala mladé hasiče v roce 1999 s pomocí Viléma Kaňky a Miroslavem Bahníkem vést znovu. Děti mají schůzky 1x týdně v pondělí. Schůzky jsou ale i o letních prázdninách a před závody "Plamen" se pořádají i 2-3x do týdne. Od června do září jsou skoro každou sobotu, někdy i v neděli, závody. Děti mají celoroční činnost „plamen“, v rámci níž jsou i dvoje závody. Jedny na podzim, kdy jde o závod požární všestrannosti, kde je běh dle kategorie 3.5 km a střelba ze vzduchovky, topografické značky, azimut, grafické značky, šplh, zdravověda a hasicí prostředky. Na jaře to je pak běh 4x60 metrů s překážkami, štafeta CTIF, útok CTIF, požární útok s vodou, štafeta jednotlivců a dvojboj. Děti mají desetimetrové hadice a dorost má hadice dvakrát tak dlouhé, dvacet metrů stejně jako dospělí a dorostenky mají 2 "B" a dorostenci stejně jako muži 3"B". Kvůli bezpečnosti musí být na všech útocích přetlakový ventil nastavený u dětí na 3 atmosféry a u dospělých a dorostu na 9 atmosfér. Vedle toho děti plní různé okruhy, zúčastňují se brigád, výletů, závodů požární ochrany, šedesátkování, uzlovky, hasičských táborů a v neposlední řadě letní školy instruktorů. Děti v rámci kroužku platí pouze pojištění, které mají všichni členové povinné. To činí 100 Kč. Cílem všech těchto činorodých aktivit je děti zaměstnat, naučit je kolektivní práci, naučit je, jak moc je důležité se spolehnout jeden na druhého, jak pomoci druhým, ošetřit zraněné apod.

16. DŮLEŽITÉ INSTITUCE VE MĚSTĚ Česká lesnická akademie V této části bych ráda na několika řádcích pojednala o ČLA. Ta má své hlavní centrální působiště Trutnově a pobočku ve Svobodě nad Úpou. Jelikož má škola obecně dlouholetou tradici a je významnou kulturně vzdělávací složkou města Svobody, je na místě, alespoň okrajově, o ni pohovořit. Abych ale úvod nevěnovala hned informacím z dnešní doby, vrátila bych se ráda kousek do minulosti a zmínila důležitá historická fakta, která nesmějí být opomenuta. Státní vyšší lesnická škola byla slavnostně otevřena 15. 10. 1945. Této skutečnosti však předcházela řada dalších věcí. Nejprve samotná lesnická škola vznikla v Bělé pod Bezdězem, a to roku 1855. Z dvouleté školy se v devadesátých letech 19.stol. stal tříletý vyšší lesnický ústav. Roku 1904 byla škola pro nedostatek prostor přemístěna do Zákup, kde pak byla ve dvacátých letech 20.století reorganizována na lesnickou školu. S touto studijní reformou byla instituce roku 1945 přestěhována právě do Trutnova, kde stojí dodnes. Po otevření školy nastoupilo do prvních ročníků 87 studentů. O lesnickou školu v tehdejších Zákupech mělo zájem několik dalších měst, avšak město Trutnov nabídkou svých prostor a přírodních prostranství nabízelo v té době nejvíce.

103

V letech 1945-1950 škola podléhala Ministerstvu školství a osvěty v Praze, v letech 1951- 1956 Ministerstvu lesů a dřevařského průmyslu, dále 1957-1961 Ministerstvu zemědělství a lesního hospodářství, které bylo spravováno stejnojmenným odborem KNV, v letech 1961—1990 podléhala Ministerstvu školství a k 1. 9. roku 1990, po nabytí správní subjektivity, podléhala a stále podléhá Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy ČR v Praze. Škola je spravována Školským úřadem v Trutnově. O reformách, co se týče oborů a typů škol, se zájemci mohou mnohé dočíst na velmi pěkných webových stránkách České lesnické akademie. http://www.clatrutnov.cz/ Budova školy u lesního parku v Trutnově, tak jak ji známe dnes, byla slavnostně otevřena roku 1893. V té době měla status obecné německé chlapecké reálky a měšťanské školy. Po první světové válce byl ve škole založen i ortopedický ústav, kde se pacienti učili znovu chodit. Kvůli velkému zájmu a tedy i převýšené kapacitě žáků byla vystavěna ve dvacátých letech 20. století další dvě patra, kde byly později zřízeny i menší školní lázně. Roku 2008 byly sloučeny obě instituce jak v Trutnově, tak ve Svobodě. Vznikla tzv. Česká lesnická akademie-střední škola a vyšší odborná škola. Takže zde nalezneme Vyšší odbornou školu s tříletým vzděláváním, dále možnost dálkového studia Střední lesnické školy a v neposlední řadě střední lesnickou školu, jakožto čtyřletý obor zakončený maturitní zkouškou. Nyní však k samotným střediskům ČLA. ČLA se sestává z centrální budovy České lesnické

akademie Trutnov - střední školy a vyšší odborné školy se sídlem v Trutnově, která se nachází v ulici Lesnická poblíž lesoparku. Druhé středisko se nachází ve Svobodě nad Úpou. Česká lesnická

akademie Trutnov - střední škola a vyšší odborná škola ve Svobodě nad Úpou se nachází v Horské ulici č.p. 134. A v neposlední řadě bych ráda zmínila středisko Školní polesí, které se nachází nedaleko centra Trutnova, a to na adrese K Bělidlu 478.

ČLA Trutnov-hlavní budova

Školní polesí-Trutnov Horní Staré Město

Nyní bych tedy ráda zmínila něco málo z historie ČLA ve Svobodě nad Úpou. Historie, která se k budově školy ve Svobodě vztahuje, je plná zajímavých momentů. Také následovná modernizace celého objektu je určitě úctyhodná, a proto si myslím, že tak důležitou budovu je třeba vyzdvihnout a pojednat o ní.

104

Z memoárů

Nově vystavěná budova 1899

Obecně první zmínky o učňovské lesnické škole v okrese Trutnov sahají až k roku 1948, kdy ve Špindlerově Mlýně fungovalo tzv. Středisko pracujícího dorostu. Žáci tam byli vyučováni, dle jednoduchých osnov, lesnickými praktikanty o základních věcech týkajících se lesnictví a dřevotěžby. Roku 1961 byla škola přemístěna do Svobody nad Úpou, konkrétně do objektu tehdejší bývalé ozdravovny. Tím mohla být zvýšena i kapacita studentů. V tomto roce se též konala výstavba dřevěných dílen, které měly sloužit pro praxi učňům. Rok na to byla škola přejmenována na Lesní odborné učiliště Svoboda nad Úpou. O samotné historii budovy toho bylo napsáno mnohé taktéž ve svobodské kronice věnované konci 19.století. Původně byla budova dřevěná a sloužila jako penzion. Tomu tak bylo v roce 1830. Penzion posléze vyhořel a nynější podobu dostal až v letech 1899, kdy jej nový majitel pan Eisner začal kompletně renovovat. Až do roku 1945 sloužila budova pro různé účely. Do roku 1818 sloužila Spolku veteránů, poté byla na rok osídlena vojenskou jednotkou legionářů z Francie, roku 1919 se stala sídlem firmy na výrobu mýdla s jelenem a od roku 1942 sloužila budova jako lazaret pro nemocné lidi s TBC nebo raněné německé vojáky. Po konci války a osvobození byla budova převzata Ústřední národní pojišťovnou se sídlem v Praze, která zde zřídila ozdravovnu ROH, jež zde fungovala až do roku 1952. Tohoto roku byla budova předána národnímu podniku Texlen. V této době zde bydlelo 120 řádových sester, které posléze emigrovaly do Švýcarska. V letech 19561961 byla budova neobydlená a chátrala. Teprve roku 1961 sem bylo přemístěno ono lesnické učiliště, o kterém jsem se zmiňovala na začátku svého povídání o ČLA ve Svobodě.

105

Osudy lesnické školy v Svobodě

Od sedmdesátých let byla budova posléze už jen modernizována. Výsledek, který vidíme dnes, je jen těžko srovnatelný s tím, jak vypadala budova před desítkami let. To si lze připomenout i na přiložených fotografiích. V letech 1977-1979 probíhala výstavba garáží na pořízené stroje pro školu. Roku 1994 pak proběhla kompletní modernizace učeben, kanceláří, střechy, dále plynofikace a budování odpadní kanalizace. V létě roku 1995 byla započata I. etapa výstavby, která radikálně pozměnila celou architekturu školy. Spočívala ve vybudování opěrné zdi za institucí a radikální celkové přeměně jídelny. Po dokončení této etapy se započala etapa II., kdy byla vystavěna dvě další patra, za účelem vybudování více volných prostor. V konečné třetí etapě přišla patrně nejradikálnější změna, a to zbourání celého pravého křídla budovy, kde bylo posléze vystavěno pět nových pater. Všechny tyto tři etapy a dokončovací práce na nich byly zakončeny v roce 1997, a to za částku, která se vyšplhala téměř na 90 milionů korun.

Garáže u lesnického učiliště

Kompletní modernizace školy

106

Nová podoba ČLA

Tolik asi o historii a osudech této budovy v předchozích letech. Nyní je na čase zmínit aktivity, které souvisí s ČLA v roce 2015. Pan ředitel Mgr. Jan Korbelář mě zasvětil do chodu a činnosti instituce a jejích jednotlivých středisek. Studenti, kteří studují na ČLA se přemisťují z Trutnova do Svobody nebo na Školní polesí apod. Záleží na tom, jaké mají předměty, specializace nebo zda mají zrovna teoretickou či praktickou část výuky. Jelikož veškeré aktivity, vzdělávací a poznávací projekty aj. se týkají všech studentů ČLA, bylo by asi nemyslitelné veškerou tuto činnost za rok 2015 komplexně postihnout. Proto jsem vybrala pouze několik informací, které souvisí s mladší historií a rokem 2015 a týkají se přímo střediska ve Svobodě nad Úpou. Pan ředitel mi daroval almanach, který byl vydán v roce 2015 při příležitosti oslav 70. výročí ČLA. Almanach má kolem 200 stran psaného textu a obsahuje mnoho zajímavých informací, které se pojí se začátky, historií, činností, aktivitami ČLA a s osobami s ní spjatými. V almanachu se také nachází až na sto různých fotografií a obrázků, které nám přibližují osoby, které na škole působily nebo činnosti, kterých se škola účastnila. Ráda bych zmínila v krátkosti důležité momenty z roku 2015. Dovolila bych si tyto informace uvést ve formě obrázku přímo z almanachu.

107

Důležité momenty v roce 2014-2015

Pro ČLA, stejně jako pro jiné vzdělávací instituce, je důležitá spolupráce se zahraničními školami. Žáci si tak mohou vyzkoušet svoje jazykové znalosti a zdokonalit se. Vedle toho se mohou dozvědět a naučit spoustu nových a zajímavých věcí z jejich oboru od někoho, kdo žije v jiné zemi, kde jsou jiné klimatické podmínky, jiné technologie, prostředí apod. Ráda bych tedy uvedla několik takovýchto výletů, které se uskutečnily v letech 2014 a 2015.

Cesty za poznáním v roce 2014 a 2015

Na ČLA působí dohromady desítky učitelů. Každé středisko má však svou kantorskou sestavu, kterou bych ráda uvedla níže.

108

Učitelé a vychovatelé ve Svobodě

Co se ČLA týče, hlavní specializací byla a je výuka moderních nových technologií v lesním hospodářství. Škola je vybavena těmi nejmodernějšími a nejkvalifikovanějšími aparáty a také úzce spolupracuje s českými i zahraničními školami. V neposlední řadě bych ráda připomenula 70. výročí ČLA. Oslavy proběhly ve dnech 26. a 27. 6. 2015 na ČLA v Trutnově a ve Svobodě nad Úpou. Program oslav výročí byl opravdu bohatý a těšily se z něj stovky lidí. Vše započalo projevem pana ředitele Mgr. Jana Korbeláře na podiu za ČLA v Trutnově. Následovalo odhalení sochy sv. Huberta

109

v nově rekonstruovaném přízemí trutnovské budovy ČLA. Sochu vytvořili žáci hořické sochařské školy. V pravé poledne už následovalo řazení absolventů dle ročníků a slavností defilé. Potom pan ředitel přešel k předávání pamětních medailí a pamětních listů absolventům školy. V odpoledních hodinách nastal čas pro zábavu a za hudebního doprovodu se mohli absolventi a návštěvníci pobavit v areálu ČLA. Dále následovala exkurze na školní polesí a příjemný zábavný večer ve středisku č. 2 ve Svobodě nad Úpou. Oslavy samozřejmě byly doprovázeny též tematickým doprovodným programem. V rámci něj byla k dispozici pistolová střelnice, dále byla ke zhlédnutí přehlídka sokolnického kroužku a mysliveckých vábičů a v neposlední řadě vystoupili trubači, kteří navodili tu pravou „lesnickou“ atmosféru.

Program oslav 70. výročí ČLA

110

Socha vytvořená žáky z hořické sochařské školy

Ředitel školy pan Mgr. Jan Korbelář

Absolventi a návštěva na ČLA

Knihovna Ráda bych věnovala také pár vět městské knihovně, která se nachází v budově radnice. Svobodskou knihovnicí je paní Pavlína Tůmová, která pokračuje ve stopách své maminky. V části retrospektivy jsem se již několikrát o knihovně zmiňovala. Nyní bych ráda shrnula činnost knihovny v roce 2015, popovídala něco málo o akcích, které knihovna pořádá, zmínila důležitá čísla pro rok 2015 a v neposlední řadě povyprávěla o kroužku Knihomol, který ve městě už pár let funguje.

111

Domnívám se, že knihovna je velmi důležitým místem každého města nebo obce. Jakožto informativně-vzdělávací instituce je velmi důležitým atributem jak pro děti, tak pro dospělé. Vedle toho může být také místem setkávaní. Ochotná paní knihovnice může také zájemcům pomoci s technickými věcmi na počítači nebo s tiskem materiálů na tiskárně. Celý rok probíhá ve všech knihovnách na území České republiky celá řada akcí. Nejinak je tomu i v knihovně ve Svobodě nad Úpou. V lednu probíhala akce Lovci perel. Jedná se o soutěž pro děti do 15 let. Od ledna do listopadu si mladí čtenáři mohli vypůjčit knihu odznačenou jako perlorodka a díky tomu získali perly, které mohli sbírat. Museli tedy v první řadě přečíst danou knihu a také vyplnit dotazník, který se soustředil na vybranou knihu. Nejdůležitější pro čtenáře a stejně tak i pro knihovnu je určitě měsíc březen, který je označován jako měsíc čtenářů. Během března je vyhodnocován a odměněn vždy rodič čtenář a jeho děti. Během celého března si také mohli uchazeči vyzkoušet tzv. vědomostní testy, z nichž ti nejlepší získali poukaz na nákup knížek. Posilování čtenářské gramotnosti díky zábavným programům neprobíhá ve Svobodě pouze u dětí a mladší generace, nýbrž i u seniorů. Druhým rokem totiž probíhal v knihovně kurz pro seniory, při kterém se starší generace mohla naučit práci s počítačem. Toto školení pak probíhalo v knihovně opakovaně jednou za dva týdny.

Kurz pro seniory v knihovně

Na začátku dubna se uskutečnila další Noc s Andersenem, což je akce na podporu čtenářství u dětí. Do knihovny se přišlo pobavit a přespat 14 dětí. V cukrárně paní Aleny Uxové pak byly zdarma dětem podávány nápoje, to vše při čtení večerního příběhu.

112

Noc s Andersenem

V roce 2015 proběhla v knihovně i přednáška specialistky paní Zdeny Kasákové. Téma přednášky byla čínská medicína. Velmi pěknou akcí pořádanou v knihovně bylo pasování prvňáčků na čtenáře, které se zúčastnilo mnoho dětí. Významným spolkem ve Svobodě je sdružení Knihomol. Knihomol je kroužek, který funguje již 7 let ve Svobodě nad Úpou. O kroužek je velký zájem, avšak nejsou dostatečně velké prostory, aby ho mohli navštěvovat všichni zájemci. V kroužku byly uplynulý rok chlapci i děvčata od 5. do 7. třídy. Kapacita kroužku je asi 7-8 dětí. Děti v rámci kroužku dělají různé aktivity. Velmi důležitou činností je donáška knih starším osobám a nepohyblivým čtenářům. V rámci kroužku se s dětmi hrají literární hry. Děti se seznamují s nově vydanými knihami a literaturou všeobecně. Dále se děti podílejí na výzdobě výlohy a akcích v knihovně. Uplynulý rok v literární soutěži o dokončení románu spisovatelky Martiny Bittnerové vyhrály děti s touto paní spisovatelkou dokonce zdarma besedu. V rámci kroužku začaly být nově pořádány výlety. Každý rok je poté pořádána akce, kdy je uspořádán výlet pro děti do nějaké oblasti, která souvisí s českými významnými autory. Tento rok to byla akce Knihomol v Ratibořicích, při které se děti mohly dozvědět informace o spisovatelce Boženě Němcové a jejím díle Babička. Vedle toho podnikly i příjemnou procházku po Ratibořicích.

Výlet do Ratibořic

113

Ve dnech 5.10.-11.10. probíhala v celé České republice soutěž „Týden knihoven“, které se účastnila i svobodská knihovna. Jednalo se o devatenáctý ročník soutěže, kterou vyhlašuje pravidelně Svaz knihovníků a informačních pracovníků (SKIP). Sama paní knihovnice uspořádala v knihovně přednášku s názvem „Sestavte si rodokmen“, která se setkala s velkým úspěchem. Při sestavování svého rodokmenu se paní Tůmová dostala až do roku 1670, což je vskutku úctyhodné. V roce 2016 se paní knihovnice plánuje vydat i do okolních knihoven, aby se s ostatními podělila o informace ohledně sestavování svého rodokmenu a poradila jim, jak na to. Nyní bych se ráda přesunula k některým zajímavým číselným údajům. 

Počet vypůjčených jednotek v roce 2015 bylo 23 759.



Do knihovny zavítalo v uplynulém roce 6021 návštěvníků.



Fond knihovny byl v roce 2015 doplněn o 638 přírůstků.



Naopak vyřazeno bylo 357 jednotek.



Co se týče počtu evidovaných čtenářů, narážíme zde na menší problém, jelikož v některých rodinách je používána pouze jedna průkazka, na níž navštěvují knihovnu ostatní členové rodiny. Počet evidovaných čtenářů v roce 2015 byl tedy 396, avšak reálně to bylo něco kolem 1000.



Co se týče srovnání těchto údajů s rokem 2014, stavy jsou téměř vyrovnané.



Knihovna má nyní 21 500 knih a odebírá stabilně 18 druhů časopisů.

 

V minulém roce bylo vyřízeno 174 požadavků MVS, které byly jak obdržené, tak zaslané. Dále v roce 2015 proběhlo 14 besed s MŠ a ZŠ.

V roce 2015 knihovna přešla na program MARC21, který byl zakoupen z dotace VISK. Díky programu je katalogizováno podle pravidel RDA. Dotace byla obdržena, jelikož svobodská knihovna je jednou ze tří knihoven v okresu, které přispívají svými záznamy do tzv. Souborného katalogu České republiky. Závěrem bych chtěla říci, že činnost knihovny v roce 2015 byla opravdu bohatá a akce se setkaly s velkým úspěchem.

Dům pečovatelské služby V následující části bych se ráda pár slovy zmínila o DPS ve Svobodě nad Úpou. Oslovila jsem stávajícího ředitele DPS pana Ing. Petra Kučeru a položila jsem mu několik otázek, které se týkaly uplynulého roku 2015. V první řadě mě zajímaly změny, které nastaly v DPS v roce 2015. Jedna z těch nejdůležitějších změn se týkala výdeje stravy. V září roku 2015 se přestalo vařit v kuchyni v DPS a jídlo začalo být dováženo ze školní jídelny ve Svobodě. V DPS zůstal pouze výdejní pult, kde jsou jídla rozdělována a posléze vydávána strávníkům. Dle slov pana ředitele, k této změně doposud nebyly vzneseny nějaké výrazné výhrady.

114

Druhá změna, ke které předchozí rok došlo, byla personální. Od října probíhalo výběrové řízení na nového ředitele DPS. Novým ředitelem se stal pan Ing. Petr Kučera z Horního Maršova, který dočasně zastupuje paní Ing. Zuzanu Škarkovou, která je na mateřské dovolené. Zásadní reforma a změna v DPS je však plánována na rok 2016, kdy bude vyměněn starý výtah. Podle šetření, co se týká bezpečnosti a platných norem, bylo zjištěno, že výtah je nevyhovující a bude ho třeba kompletně vyměnit. Nyní je už vysoutěžen dodavatel a s výměnou je počítáno na květen roku 2016. Co se týče reformy poplatků pro obyvatele DPS, došlo v uplynulém roce k mírnému navýšení. Dle slov pana ředitele a zaměstnanců se však nedostavila z řad obyvatel žádná negativní kritika na tuto reformu. Pan ředitel také sám uvedl, že ve srovnání s okolními zařízeními si DPS ve Svobodě stojí v rámci poplatků a standardů velmi dobře. Jedna z dalších mých otázek na pana ředitele se týkala údajů o obyvatelích DPS. 

V DPS je 52 bytů.



Z toho 16 pro dvojice.



V současné době se nachází v DPS 57 obyvatel (údaj z 4.3. 2016).



Páry je obsazeno 5 bytů.



Některým obyvatelům je poskytována odborná péče, ale většina obyvatel je soběstačná



terénní péče je poskytována v obcích Janské Lázně, Horní Maršov, Mladé Buky a Svoboda nad Úpou.



Spolu s těmito obcemi se celkem jedná o 103 klientů.



Počet nájemníků v DPS a klientů v terénu se dlouhodobě téměř nemění a je na současných počtech, v rozpětí do deseti klientů.

Dům pečovatelské služby je velmi důležitým zařízením ve Svobodě nad Úpou. Prvotřídní péče o klienty a přátelský přístup zaměstnanců k obyvatelům DPS je hlavní prioritou nového pana ředitele.

17. OBYVATELSTVO Jednou z částí každé kroniky jsou také evidenční údaje. Ty jsou povětšinou zpravovány matrikářkou onoho města ke konkrétnímu datu daného roku. Pro Svobodu nad Úpou se o tyto záležitosti postarala matrikářka paní Jana Hryzlíková, která na základě statistiky a informace zaznamenala tyto údaje do velmi přehledných tabulek a grafů. Paní matrikářka tyto údaje zpracovala ke dni 15. září roku 2015. Občané, kteří se přistěhovali

58

Občané, kteří se odstěhovali

42

Narozené děti

14

Počet úmrtí

12

115

Pro představu a srovnání počtu lidí, kteří se přistěhovali a odstěhovali do města, slouží graf, viz níže.

Druhá tabulka obsahuje údaje zpracované ke dni 18. září a jsou v ní obsaženy informace o počtu obyvatel dle věkového složení. Třetí tabulka obsahuje údaje zpracované ke dni 23. září a obsahuje informace též o počtu lidí, kteří jsou tentokráte rozděleni do dvou kategorií, a to kategorie děti a dospělí, kteří se ještě dále vymezují na muže a ženy. V této tabulce nalezneme věkový průměr, který se za posledních 5 let značně diferencuje, což je patrné z toho, že za poslední roky se věkový průměr zvýšil o 3 roky. Celkový počet obyvatel ke dni 15.9.2015

1954

Paní Hryzlíková mi byla velmi nápomocna, co se týče informací, které jsem potřebovala pro svou práci. Zajímaly mě veškeré věci týkající se obyvatelstva jak pro rok 2015, tak pro roky předchozí. V grafech a tabulkách jsou vidět v jednotlivých problematikách patrné rozdíly. V první řadě jsem se zajímala o počty sňatků a rozvodů v roce 2015 a letech předchozích. Paní Hryzlíková mi poskytla graf, který sahá až do roku 1994 a lze z něj vyčíst, v jakých letech bylo uzavřeno nejvíce manželství a naopak, kdy se nejvíce lidí rozvedlo.

116

Srovnání sňatků a rozvodů v předchozích letech

Konkrétně v roce 2015 rozvodů bylo oproti předchozím létům velmi málo. Dále bych ráda uvedla graf, ve kterém je srovnání počtu úmrtí a narození od roku 1987 až do roku 2015. Na grafu je krásně viditelné, že nejvíce dětí se narodilo v roce 2007. Předchozí uplynulý rok 2015 byl ale také velmi silný ve srovnání s dalšími roky. Co se narozených dětí týče, stojí si dle grafu na čtvrtém místě. Neradostnou informací je, že v roce 2010 nás opustilo nejvíce lidí, zato v kupříkladu v roce 2015 byla úmrtnost ve městě nejmenší.

117

Srovnávací graf počtu narozených a zesnulých osob v předchozích letech

V neposlední řadě bych ráda uvedla nejfrekventovanější jména a příjmení ve Svobodě nad Úpou, která byla paní matrikářkou Janou Hryzlíkovou získána z jejího počítačového programu k 10. únoru roku 2016. Z příjmení se jedná o jména: Horák, Horáková

Stránský, Stránská Vlček, Vlčková Nyní uvedu tabulku, kde jsou napsána příjmení a jejich zastoupení ve Svobodě nad Úpou.

Horák Stránský Stránská Vlček Horáková Vlčková

11 10 10 9 8 8

Co se křestních jmen týče, zmínila bych ráda v další tabulce několik vybraných jmen, které jsou nejfrekventovanější ve Svobodě nad Úpou. Jiří Jan Petr Jana Eva

67 65 56 52 44

118

Jaroslav Marie Pavel

41 39 37

Jsem velmi potěšena, že jsem od paní matrikářky získala tyto informace, jelikož si myslím, že právě takovéto údaje jsou velmi zajímavé. S postupujícím časem a ohlédnutím se, si ještě mnozí z nás rádi zavzpomínají na to, kolik lidí právě těchto jmen ve Svobodě znali.

18. OBCHOD A RESTAURAČNÍ PRŮMYSL VE SVOBODĚ NAD ÚPOU V následující části bych ráda zmínila restaurace a obchody ve Svobodě nad Úpou. Ráda bych pro zajímavost uvedla i informace o službách, které ve městě fungovaly v nedaleké historii. Informace mi poskytl můj dědeček a taťka, kteří ve Svobodě celý svůj život žili a pamatují si tehdejší tvář Svobody a její proměny. Nejprve bych začala restauracemi a hospodami, které se nachází ve městě nyní. První restaurace se nachází v penzionu Helena nedaleko autobusového a vlakového nádraží. Hned vedle nalezneme klub a bar zvaný Deprese, kde se pořádá i řada svobodských akcí, o kterých jsem se zmiňovala na stránkách kroniky. Vedle toho tu jsou o víkendech pořádány diskotéky. Třetí menší objekt, kde je možné se ve Svobodě občerstvit, je „Restaurace na stadionu“, která se nachází za řekou u městského sportovního stadionu. Velmi pěknou restaurací je také restaurace v penzionu Měšťanský dům, který je velmi oblíbeným ubytovacím střediskem, zejména pro turisty a rekreanty.

Měšťanský dům

Bowling club je další místo, kde mohou svobodští občané, ale i turisté, strávit příjemný čas.

Bowling club

119

Na náměstí Svornosti se nachází hospoda Nároďák. Ta prošla za minulá léta velkými proměnami. Dříve byla proslulou restaurací, kde fungovala vynikající jídelna, nyní funguje už pouze jako pivnice. Další hospoda se nachází až na Rýchorském sídlišti. V komplexu Rýchorka nalezneme tzv. pivnici Akvárko, kde se potkává spousta přátel a známých z Rýchorského sídliště. Poslední restaurací ve městě je penzion a restaurace U Karla IV., kterou najdeme kousek za Rýchorským sídlištěm. Vedle těchto restaurací a pivnic nalezneme samozřejmě ve Svobodě celou řadu dalších podobných služeb. Většinou jsou však tyto restaurace provozovány v rámci menších penzionů nebo hotelů a fungují převážně pouze pro ubytované hosty. Dále bych se ráda zmínila o obchodních službách ve městě. V této oblasti Svoboda patrně prodělala největší proměny vůbec, jelikož dříve se zde nacházely opravdu služby všeho druhu. Nyní už nalezneme ve Svobodě pouze základní služby a spousta výloh na náměstí je prázdná a nevyužitá. Začala bych opět od autobusového terminálu ve Svobodě. Naproti nádraží se nachází zahradnictví a květinářství. Není však jedinou takovou službou ve Svobodě. Další květinářství paní Dubské je v Tyršově ulici vedoucí do Dolního Maršova. Na rohu ulice 5. května se nachází obchod Zelenina, který ve městě funguje již léta. Naproti němu je obchod s drogerií. V ulici 5. května funguje také prodejna ENAPO, která je vedle obchodu Rýchorka druhou největší samoobsluhou ve městě. Během několika předchozích let si zde také obchody vybudovali přistěhovalí občané z Asie, kteří zde provozují dva krámky Potraviny-Večerka. Na náměstí Svornosti řadu let funguje také kadeřnictví. Dále zde najdeme také malý kamenný obchod SATHOFMAN ELEKTRO. Menším podnikem je také vinárna u pana Kašpara.

Elektro

Sportovní potřeby lze zakoupit v Informačním centru na náměstí, kde nalezneme Sport Krkonoše. V ulici Tyršova se nachází Cukrárna paní Uxové, která funguje ve Svobodě přibližně tři roky.

120

Cukrárna paní Uxové

Po cestě na Rýchorské sídliště lze spatřit velkoobchod JIP, který se nachází v prostorách bývalých papíren. Na Rýchorském sídlišti pak nalezneme druhý obchod JIP, který však slouží jako samoobsluha pro obyvatele Dolního Maršova. V druhém Infocentru na Rýchorském sídlišti si lze zakoupit upomínkové předměty a dárky. O samotných informačních centrech jsem se podrobněji zmiňovala v kapitole Cestovního ruchu. V krátkosti jsem tedy představila restaurační zařízení a obchodní služby, které fungovaly v roce 2015 a nyní bych ráda vzpomenula restaurace a obchody, které se ve Svobodě nacházeli před revolucí a krátce po ní. Jak jsem se dozvěděla od svého dědečka, ale i mnohých dalších, tak se ve Svobodě po převratu vyskytovalo spoustu menších obchodů s různým sortimentem. Největší rozmach byl však zaznamenán patrně při privatizaci, o které jsem se zmiňovala v retrospektivě. Po převratu se totiž začalo vyskytovat spoustu soukromých podnikatelů, kteří zkoušeli budovat malé obchody. Některé podnikatelské záměry se vyvedly, avšak většina obchodů a soukromníků se svou podnikatelskou činností skončila. Na ulici 5. května se nacházelo hračkářství a papírnictví, elektro, textil, galanterie, čistírna, prádelna, obchod s porcelánem, železářství, sklenářství aj. Na náměstí Svornosti fungoval též OPBH (Okresní podnik bytového hospodářství), pro které pracoval truhlář pan Hůla. Dále se zde nacházelo holičství pana Lasíka, cukrárna paní Peterové a dokonce dva řezníci. Tam, kde stojí dnes samoobsluha Enapo, i předtím fungovala prodejna s potravinami. Na Rýchorském sídlišti byla koncem sedmdesátých let zřízena maloprodejna Rýchorka, která posléze měnila své majitele. Dnes se tam nachází již zmiňovaný JIP. V komplexu Rýchorky dříve krátkou dobu fungoval i bowling, několik let pak restaurace Rýchorka a posléze dokonce i sál, který patřil městu a kde se mohly pořádat různé společenské nebo sportovní akce. Nyní se tam nachází minigolf. Také velmi známý hotel Prom nebyl vždy ubytovacím zařízením. V minulosti se zde nacházely jesle a školka.

121

Květinářství paní Dubské fungovalo dříve jako městská kovárna a kavárna Calimero v ulici 5. května, která je dnes také zavřená, dříve sloužila jako prodejna oděvů paní Ježkové. Třetí řezník (Řeznictví paní Studené) dokonce svého času působil naproti papírnám Piette. V poslední řadě bych zmínila Lékárnu U černého orla, která byla situována v centru Svobody. Ta však byla nedávno přesunuta do budovy, kde se nachází ordinace paní MUDr. Jarmily Oravcové a zubařky MUDr. Vladimíry Skrbkové.

122

Kronikářkou jsem byla jmenována na 3. schůzi Rady města Svobody nad Úpou, která se konala 10. prosince roku 2014

Recommend Documents