KRONIKA 2008 ÚVOD 8. února vyprší pětiletý mandát prezidenta Václava Klause

2008

2

KRONIKA 2008 ÚVOD Jako vždy stojíme i na prahu nového roku 2008 jako před nepopsanou stránkou školní písanky, do které události dvanácti měsíců vepíší to, co nás čeká, a až poslední den prosince 2008 teprve udělá za všemi událostmi tečku. Na začátku roku nového bude čas ohlédnout se a zhodnotit, co starý rok přinesl a zda v něm bylo více dobrého či zlého. Něco však už víme na jeho začátku. Jako občané České republiky budeme 8. února 2008 netrpělivě čekat, koho poslanci Parlamentu a Senátu zvolí na příštích pět let do čela našeho státu, neboť v roce 2008 vyprší pětiletý mandát prezidenta Václava Klause. V říjnu tohoto roku bude pak na občanech, jak 17. a 18. 10. 2008 zamíchají politikům kartami při volbách do krajských zastupitelstev a v některých částech republiky rozhodnou také o nových senátorech. A ještě něco víme. Celé generace se ve škole učily, že astronomické jaro začíná 21. března. Tak toto datum už neplatí. Přestupná léta, jako je rok letošní, kde stojí černé na bílém, že poslední pátek v únoru bude až 29. 2., způsobila, že jaro začíná už 20. března. Podle výpočtů vědců přijde jaro 21. března až v roce 2100 (ale o tom my se už nepřesvědčíme). Také tušíme, že když na začátku nového roku 2008 psali v Mladé frontě DNES, že ,, přijde revoluce v platech učitelů“, čímž chce ministr školství (Ondřej Liška ze Strany zelených) přilákat do školství více mladých učitelů a o platu prý nebude rozhodovat délka praxe, nýbrž to, že dobře učí…(šéf odborářů sice ministerstvu fandí, ale prý to nebude tak jednoduché…). A tak učitelé už předem vědí, že v té revoluci moc krve nepoteče. A ještě většina lidí tuší, že 30 korunové poplatky ve zdravotnictví navržené ve vládních reformách premiéra Mirka Topolánka ministrem Tomášem Julínkem (ODS) stěží projdou, protože většina národa je proti a lidé ,,údajně“ nevědí, za co platí, ale vědí, že zdravotnictví bylo vždy bezplatné - a basta!

Pokud se týká nás v Moravskoslezském kraji, chtějí lidé čistší vzduch. Doktor Radim Šrám z pražské Akademie věd, který se řadu let zabývá vlivem znečištěného ovzduší na lidské zdraví, tvrdí, že když se na začátku 90. let minulého století začalo zkoumat ovzduší v Teplicích v severních Čechách, bylo tam v ovzduší třikrát méně benzo(a)pyrenu, než je dnes v některých částech Ostravy. Od té doby se však situace na Teplicku výrazně zlepšila (na čtvrtinu hodnot), kdežto na Ostravsku se zhoršuje. Doktor R. Šrám o tom ví své, když říká: ,,Ovzduší na Ostravsku je z ekologického hlediska mezinárodní problém.“ Proto se u nás chystá podobný projekt. Na pozadí těchto problémů se ty petřvaldské zdají takřka zanedbatelné. Město jede svým pravidelným tempem, zastupitelstvo pod vedením starosty Ing. Václava Holečka pracuje bez hádek a politikaření, vzniklé problémy se řeší bez zbytečného otálení a na vzhledu města je to vidět. Jako v celé republice i v Petřvaldě trápí lidi kriminalita a projevy vandalismu či nekázeň řidičů na silnicích.

3

--------------Rok 2008 neoplývá významnými jubilei, avšak je zde několik událostí, o kterých je třeba se zmínit.  V červenci 2008 vzpomenou věřící zdejší farnosti, že od vysvěcení římsko – katolického kostela svatého Jindřicha uplynulo 170 let.  Od založení dolu Albrecht, od roku 1925 zvaného Hedvika, uplynulo 135 let.  Klub českých turistů existuje v Petřvaldě od roku 1888 – slaví tedy 120 let svého trvání.  Kutací činnost zahájil v Petřvaldě majitel zdejšího panství hrabě Jindřich Larisch – Mönnich v roce 1830. Po 178 letech bylo dobývání černého uhlí v Petřvaldě ukončeno r. 1998. Letos je tomu už 10 let, co se v Petřvaldě nefědruje. ---------------

A protože se čas ani na chvíli nezastaví, je třeba pustit se do vylíčení událostí, jak je přinesl rok 2008.

6. leden Novoročním koncertům přišlo už hudbymilovné petřvaldské publikum na chuť a dlouho před Vánocemi panují jen dohady o tom, jaký program posluchačům město Petřvald prostřednictvím SKS zajistí (a nesmíme zapomenout, že při ceně jedné vstupenky 30,- Kč také sponzoruje). Letošní koncert připadl na neděli 6. ledna 2008, tedy na svátek Tří králů. Do kostela sv. Jindřicha pozvalo Středisko kulturních služeb Petřvald uměleckou agenturu S. P. Soprán artist-manager. Umělci vystupovali ve třech - Sylva Pivovarčíková (soprán), David Papala (kytara) a Petr Škarohlíd (varhany a klavír). Ve vánočně vyzdobeném kostele, který voněl jehličím a kadidlem, zněly duchovní i světské skladby světových autorů (Brixiho, Carulliho, Cimarossy, Händla, Faureho, J. Gounoda, jehož Ave Maria se publiku zřejmě líbilo nejvíce, pastorely a koledy, z nichž Tichá noc Franze Grubera zní o každých Vánocích ve všech světových jazycích. Na programu byly i skladby současných českých skladatelů (Ukolébavka B. Bakaly, Ave Maria brněnského skladatele P. Treglera nebo Glos duši polského autora A. Adama). Zazněla také oblíbená latinská koleda neznámého autora Adeste fideles. Zpěvačka paní Sylva Pivovarčíková se své role zhostila na výbornou nejen jako majitelka krásného sametového sopránu, který v akusticky perfektním prostoru našeho kostela skvěle vynikl, nýbrž i coby moderátorka, která v této roli nachodila docela slušný počet kroků při přecházení z „koncertního jeviště“ před oltářem, z kostela ven a po schodech vzhůru na kůr (neboli kruchtu), to když zpívala za doprovodu varhan. Také kytarista D. Papala svým výkonem potvrdil, že jeho nástroj zažívá v současné době nevídanou renesanci. Jeho struny navodily vedle mohutného zvuku varhan komorní a citlivou atmosféru. A tak se střídaly nástroje a krásný hlas ve skvěle sestaveném programu a lidem bylo krásně a svátečně. Proto milovníci těchto koncertů doufají, že tato novoroční tradice bude v příštích letech pokračovat a úroveň účinkujících uspokojí i velmi náročné posluchače.

4

7. leden Je po svátcích. Doma už leccos chybí, nákupy nás neminou. Bude třeba skočit i pro něco do drogerie, proto se dnes vydáme do domu číslo 1, který znají všichni Petřvalďané podle té jedničky. Velký dům nedaleko Ostravské ulice, z níž se odbočuje na ulici Šenovskou, je majetkem města. V jeho přízemí se nacházejí firmy- čalounictví a Dřevohobby, kdysi zde bylo také knihkupectví, fotoateliér v rodinném domě přilepeném k jedničce (ten se sem nedávno vrátil), také se zde někdy nakupovaly boty a donedávna navštěvovali zákazníci také prodejnu Drogerie – papír Leona. První a druhé poschodí jedničky tvoří bytovky. Dokud kolem „ jedničky“ projížděla tramvaj (lokálka) z Ostravy do Karviné (to bylo v letech 1909 - 1967), jezdilo se „na Hedviku“, což byla zastávka pár desítek metrů od zmíněného domu, pojmenovaná podle nedaleké šachty. Ale abychom nezapomněli na ten nákup…! Nový nápis hlásá, že vstupujeme do Drogerie MAREK. Ale takovou drogerii jsme našli přece v Orlové 1… Snad nám to vysvětlí pan inženýr Ivo Marek: „Od 1. ledna 2008 jsem přebral obchod Drogerie – papír Leona. Tento obchod se nachází na křižovatce dvou ulic (Ostravská a odbočující Šenovská). S novým názvem Drogerie Marek se rozšířil i sortiment o barvy, laky, drogerii, papír, kosmetiku, chemii a galanterii. Bude tedy se vším, co jsme byli zvyklí ve větší drogerii hledat pro potřebu domácností i domků, a vše bude možno nakoupit na jednom místě.“ Zeptáme se ještě na sortiment barev a nátěrové hmoty. „Obchod se v průběhu ledna a února letošního roku postupně vybavuje a zásobuje tak, aby již před sezonou mohl být silný zejména v nabídce barev – na střechy, fasády, auta a vlastně na cokoliv včetně speciálních barev v malých i velkých baleních. Naši zkušení pracovníci určitě zákazníkům výborně a odborně poradí. Firma v Orlové míchá a tónuje nátěrové hmoty na auta, fasády aj. Totéž ve vhodné formě připravuje i do Petřvaldu pro stavebníky i pro firmy (třeba odstíny RAL). Do konce měsíce ledna letošního roku by mohl být hotov i nový štít, který by upoutával motoristy projíždějící po hlavní komunikaci. U Drogerie Marek mají možnost pohodlně zaparkovat.“ Informace podnikatele Ing. I. Marka jistě potěší i občany Petřvaldu.

8. - 13. leden Petřvaldští chovatelé zpěvných harckých kanárů byli opět úspěšní, a to na 72. MMS (Mezinárodní mistrovské soutěži) ve zpěvu harckých kanárů. Utkali se s chovateli Slovenské republiky v Čáslavi 8.- 13. ledna 2008. Naši základní organizaci Petřvald reprezentovali chovatelé Ladislav Svoboda, Rudolf Scholz, Helmut Jaroš a Milada Scholzová. Celkem soutěžilo 51 kolekcí - 39 kolekcí z ČR a 12 kolekcí ze Slovenska. Chovatelé si museli účast na MMS vybojovat v místní nebo okresní soutěži, kde museli získat 330 bodů. Na 5. místě se v Čáslavi umístil Ladislav Svoboda s 355,5 body z 360 možných, na 7. místě s 353 body Rudolf Scholz, na 11. místě Helmut Jaroš s 346 body a Milada Scholzová s počtem bodů 327 obsadila 30. místo.

5

V soutěži tříčlenných družstvech (9 z ČR a 2 ze SR) zvítězilo družstvo z Petřvaldu ve složení Ladislav Svoboda, Rudolf Scholz a Helmut Jaroš. A tak putovní pohár, který naši chovatelé získali i v loňském mistrovství, zůstal zase doma.

11. leden V pátek 11. ledna 2008 proběhlo školní kolo klavírních soutěží v Základní umělecké škole v Petřvaldě, jehož se aktivně zúčastnilo 11 žákyň z klavírních tříd Jany Bajgarové, Ivany Matušů a Šárky Podobové. Za svou píli a snahu si žákyně odnesly diplomy s následujícím umístěním: Alexandra Babczynská Vendula Běhunčíková Kateřina Gavlasová Kristýna Lorenčičová Kristýna Kalinová Jana Kozlovská Dominika Lorenčičová Markéta Hlavatá Petra Karkošková Kateřina Kalinová Kateřina Slavíková

1. místo 1. místo 3. místo 2. místo 2. místo 3. místo 1. místo 2. místo 1. místo 2. místo 3. místo

Jménem Základní umělecké škola poblahopřála a poděkovala soutěžícím za pěkné výkony a do budoucna popřála mnoho dalších úspěchů a radost z hudby předsedkyně poroty Šárka Podobová.

15. leden 15. ledna 2008 se konala v Domově důchodců Březiny v Petřvaldě oslava stých narozenin paní

Anežky Paszové.

6

Narodila se 15. 1. 1908 v Horním Těrlicku a byla vychovávána v rodině, ve které vyrůstalo spolu s ní deset dětí. Sama na svůj život v rodině vzpomínala slovy: „Pocházím z rodiny, ve které bylo dětí jako smetí.“ Jaký recept na dlouhý život prozradila paní Anežka četným gratulantům? „Hodně pracovat a střídmě jíst a pít,“ odpověděla zcela prostě stoletá oslavenkyně. Kromě dárků a kytiček, kterými ji návštěvy zahrnuly, vyslechla mnoho srdečných přání dobrého zdraví a radosti z každého dne, který prožije mezi svými nejmilejšími.

18. leden Zápis do prvních tříd základní školy v Petřvaldě se konal v pátek 18. ledna 2008. Týkal se obou škol, které mají společné vedení- ZŠ na ulici Školní a ZŠ Masarykovy. Důležité údaje o počtu dětí, které by měly začít po prázdninách plnit povinnou školní docházku, sdělil ředitel školy Mgr. Rudolf Torž: K zápisu přišlo 67 dětí, to znamená, že by měly být otevřeny tři třídy. Jejich třídními učitelkami budou Mgr. Šárka Planková, Mgr.Věra Winklerová a Mgr. Iva Šárová. Poté, co si učitelky budoucích prvňáčků udělaly při krátkém rozhovoru představu, jak jsou jejich svěřenci připraveni na svou novou roli, provedl je i jejich rodiče p. ředitel R. Torž po škole, která se stane od září jejich druhým domovem.

4. – 9. únor Ve dnech 4. – 9. 2. 2008 se v krásném prostředí Horní Bečvy uskutečnil další z lyžařských kurzů, které organizuje pro své žáky ZŠ Petřvald. Žáci byli ubytováni v hotelu Mesit, který disponuje nejen luxusními dvoulůžkovými pokoji, ale také tělocvičnou, bazénem, posilovnou, saunou a dalšími prostory pro sportovní vyžití. Organizátorkou a instruktorkou lyžování byla Mgr. Petra Kynclová. Kurzu se zúčastnilo 23 žáků, 12 chlapců a 11 dívek. I přes zhoršené sněhové podmínky se lyžovalo celý týden, nejdříve na sjezdovce Kubiška, v druhé polovině týdne na sjezdovce Rališovka. I když skoro polovina žáků stála na lyžích poprvé, všichni se v průběhu týdne naučili alespoň základním lyžařským dovednostem a v závěru lyžařského kurzu už byli všichni schopni bezpečně sjet svah. Poslední den kurzu se konaly závody ve slalomu a v hadím slalomu. Vítězem se stal Michal Koběrský ze VII.A.

7

5. únor Neexistuje společnost, ve které by se lidé nedopouštěli nejrůznějších přestupků, trestných činů či zločinů. Po roce 1989, kdy se naše poměry z totalitních začaly měnit na demokratické, vysvětlovali si mnozí lidé pojem svoboda jako - všechno je dovoleno, protože my jsme svobodní občané, máme svá práva (o povinnostech občana mnozí vůbec neuvažovali), proto si nyní budeme dělat, co se nám zachce. Denně se i po dvaceti letech dovídáme ze sdělovacích prostředků, k jakým prohřeškům dochází na našich cestách, kde pro nerespektování pravidel silničního provozu dochází denně ke kolizím a zbytečným ztrátám na životech, zlobíme se, když slyšíme, jak se krade v malém i ve velkém a velmi často se nenajde viník, který by pykal za své lumpárny či zločiny,… -------------Samozřejmě chceme také vědět, zda město, ve kterém žijeme, je pro nás bezpečné. Dovídáme se o tom na zasedáních zastupitelstva města od představitelů obvodního oddělení Policie České republiky v Petřvaldě nebo z drobných zpráv o bezpečnostní situaci zveřejněných v Petřvaldských novinách. Řadu věcí se sice dozvíme z agentury JPP (Jedna paní povídala), ale tyto zprávy jsou bez záruky. Takže konkrétně. Je krátce po začátku nového roku 2008. Co máme z první ruky od našich policistů - předně: Kdo? Co? Kde? Komu? Proč? Jak? Kdy? - a snad i to, zda se policistům podařilo zjistit odpovědi na tyto otázky. 4. ledna 2008 ležel podezřelý v době kolem 14.30 hodin v silně podnapilém stavu na ul. Školní, nebyl schopen chůze, budil veřejné pohoršení a vzhledem k povětrnostním podmínkám ohrožoval své zdraví. Situace tak trochu úsměvná, ale ne pro policisty ve službě. Majetková trestná činnost se v poslední době rozmáhá, drzost pachatelů nezná mezí a může se dotýkat každého z nás. Dne 25. ledna 2008 dopoledne vnikl pachatel na poměrně frekventovaném místě, jakým je oplocené parkoviště u ZŠ na ulici Školní, do zaparkovaného vozidla. Rozbil sklo a chystal se odcizit autorádio. Byl však vyrušen. Přesto za tuto krátkou dobu stihl potrhat potah sedadla, poškodit autorádio, a připočteme- li rozbité sklo, způsobit majitelce škodu ve výši 8.500,-Kč. Neustálý boj s „borci“, usedajícími za volant svých „závodních strojů“ posíleni alkoholem, připomíná policistům boj s větrnými mlýny. Jen za leden byli přistiženi v Petřvaldě tři takoví hrdinové při řízení motorového vozidla s množstvím alkoholu více než 1 promile v dechu. A jeden z nich (J. M.) dne 7. ledna 2008 v době kolem 23. hodiny řídil svůj Ford Escort po ulici Závodní dokonce s hladinou alkoholu v dechu v hodnotě 2,05 promile. Problém v našem městě působí také „bezdomovci“, tzv. „šroťáci“, „zlatokopové“, či jak je ještě nazýváme. Pohybují se volně po Petřvaldě se svými vozíčky, vstupují na zahrádky a odnášejí vše, co lze výhodně zpeněžit ve sběrných surovinách. Obzvlášť nepříjemné, ale hlavně nebezpečné je, pokud si přivlastní kanalizační poklopy z veřejných komunikací. Nejde ani tak o způsobenou škodu. Nechce se ani domyslet, jak by dopadl pantáta vracející se se svým „nákupem“ z místního hostince a ta díra bez poklopu se mu neuhne! Nebo nedejbože, kdyby něčí plechový miláček zahučel jedním kolem do odkrytého kanálu! Přesto se najdou v policejní službě i světlé případy. Tak například ta radost při zadržení pachatele „ při činu“. F. G. dne 9. ledna 2008 v době kolem 20:45 hodin postával na zastávce autobusu na ulici Ostravské. Dlouhou chvíli si krátil tím, že občas popošel k blízkému stánku PNS, kde ve skleněné vitríně udělal otvor, kterým postupně vytahoval časopisy. Poté se zase vracel na zastávku. Zakročujícím policistům tvrdil, že neví, co po něm chtějí. A to přesto, že časopisy měl nachystány na zastávce a část pod bundou, čímž majiteli způsobil škodu 1.500,- Kč. Ze 4. na 5. únor 2008 navštívil neznámý pachatel rodinný domek na ulici Na Pořadí. Majitel zrovna nebyl doma a neměl tedy možnost uctít ho jako hosta. Pachatel využil situace, vyrazil všechny dveře, které byly zamčeny, v domě se najedl, napil a patrně i vyspal. Poté si v domě pořídil nové oblečení a zánovní jízdní kolo a z místa odešel, aniž by majitele odškodnil nebo mu alespoň poděkoval. Padouch, který se tohoto jednání dopustil, byl zřejmě cca 170 cm vysoký. Na místě činu zanechal značně umouněné šusťákové kalhoty, kdysi modré barvy, a světlou šedozelenou blůzu. Občané právě v těchto dnech sledují kampaň, jejímž cílem je získat nové policisty. Jednak si přejí, aby v ulicích bylo vidět více policistů a jejich pocit bezpečí se zvýšil, jednak v policii dochází ke generační obměně. Jeden policista petřvaldského obvodního oddělení si klade otázku: „Čím bych vás tak mohl nalákat...? Snad pozměněným dialogem z nejmenované oblíbené české pohádky: A vážně se u té policie nic

8

nedělá?“ „Co bys tam chtěl dělat? - to je samá přehlídka, paráda a hlavně PENÍZE!“ ,,No, tak snadné to zase není,“ myslí si onen policista, ,,ale nějaká pozitiva by se snad našla jako odměna za to, že budete „pomáhat a chránit“ své spoluobčany.“

7. únor Technické muzeum v Petřvaldě klade návštěvníkům otázku: Slepice nebo vejce? Dobře fungující obchodní a živnostenská síť náležela (a bezpochyby náleží i dnes) k velmi důležitým životním funkcím jak velkoměsta, tak města či městečka. Na vesnicích se jednalo jen o pár jednotlivých krámků, v menších městech to již bylo několik desítek nejrůznějších koloniálů a obchůdků a ve velkých městech se počítalo ve stovkách - od malých prodejen a provozoven až po velké prosklené paláce s početným personálem, rozmanitým sortimentem zboží a služeb zákazníkům. Ovšem dobré zboží se neprodává samo. Společně se vznikem obchodu se objevují také první formy reklamy. Vývoj reklamy je s vývojem obchodu neodmyslitelně spjat. Jak se píše v knize Moderní reklama z roku 1906: „Reklama byla, jest a bude. Ona jest nejmocnější pákou obchodu, neboť není uměním zboží vyrobiti, ale uměním je prodati, doporučiti je. Reklama je alfou i omegou obchodu. Ona byla po všechny časy a bude, pokud lidstvo nezahyne.“ Ne vždy byla reklama přijímána tak jako dnes. V minulosti si musela razit dlouhou a obtížnou cestu, neboť „…křik a vychvalování vlastního peří patřilo podle obecného mínění dlouhou dobu snad tak akorát na jarmark nebo výroční trh, ale kazilo pověst solidního podniku“. Vlivem všeobecné modernizace, která od druhé poloviny 18. století zasáhla většinu zemí v Evropě, se situace změnila a reklama získávala rychle na významu. V podobě nejrůznějších inzerátů, plakátů, prospektů, upoutávek a vývěsních štítů si razila cestu k zákazníkům.

Výstava „Slepice nebo vejce? Reklama nebo výrobek“ představuje reklamu a reklamované výrobky v různých podobách. Výstava je uspořádána ze sbírek Muzea Těšínska, Muzea Beskyd Frýdek-Místek a Slezského zemského muzea v Opavě a ze sbírek soukromých sběratelů Henryka Wawreczky a Petra Juřáka a Okrašlovacího spolku Klánovice. Archivní dokumenty pocházejí ze sbírek Zemského archivu v Opavě a reklamní prospekty a tištěná reklama z dobových časopisů a novin Muzejní knihovny Silesia Muzea Těšínska. Technické muzeum v Petřvaldě srdečně zve na nově otevřenou výstavu Slepice nebo vejce? Reklama nebo výrobek, která trvá od 7. února 2008 do 31. října 2008.

Plesy, bály, karnevaly 2008 23. leden -

Tradiční karnevalový rej uspořádala v kulturním domě mateřská škola. Přišli rodiče, babičky i dědečkové, tetičky a strejdové, kamarádi. Dlouho před dnem D byla školka krásně karnevalově vyzdobena, povídání o maskách, o tom, čím je všem známý kamarád Hopsalín v sále překvapí, jak si s rodiči zatančí,… nebralo konce.

9

A všechno dopadlo podle představ dětí. Spokojeni byli i organizátoři karnevalu - členové rodičovského sdružení.

26. leden -

To se konal Květinový bál, tradiční školní ples pořádaný Sdružením rodičů při ZŠ na ul. Školní. Kromě pěkného programu a dobré hudby je třeba ocenit bohatou tombolu, na které se podíleli petřvaldští podnikatelé z řad rodičů současných, ale i bývalých žáků školy, kteří zůstali jejími přáteli. V řadě sponzorů nechybělo ani město Petřvald a Bohumín.

31. leden -

Mateřská škola na Nové dědině není počtem nijak velká, zato je nápaditá a vlastně praktická. V prostorách školy uspořádala netradiční bál - PYŽAMOVÝ KARNEVAL. Vstup pouze v pyžamu! - hlásala pozvánka. A tak děti nevycházely z údivu: O překvapení nebyla nouze školnice Jana v košili pouze! Učitelky v pyžamku růžovém na děti působily radostným údivem. Dětský smích, tanec a veselí rozléhal se všude, celá škola pyžamovým bálem žila, přátelská atmosféra až do konce byla.

2. únor -

V restauraci Sokol uspořádal Břetislav Hečko, současný provozovatel restaurace, 1. retro ples v Petřvaldě. Hosté, kterých se sešlo asi 140, vrátili čas stylem svých oděvů do 70. let 20. století. Úderem 20. hodiny zazněla „Píseň práce“ a poté ples vtipně zahájil bývalý reportér Rádia Helax Jirka Basta. Použil staré slogany a připomněl léta komunistického režimu. Skupina Duo Wega spustila dobovou hudbu - hity Michala Davida, objevil se Jiří Schelinger - revival, nestárnoucí Kamelie (ty byly skutečné!), které přiznaly, že do Petřvaldu přijely moc rády. A zábava pokračovala až do rána - na programu byla tombola, Bábušky z Havířova (mažoretky pokročilejšího věku s báječným smyslem pro humor), žonglérská ohňová show, vyhodnocení soutěže o nejlepší dobový účes a oblečení a výborný zabijačkový guláš, který ocenili po tanečním maratonu všichni.

16. únor -

Ostře sledovaný jako už každý rok byl 15. reprezentační ples města Petřvaldu. Kdo trochu pozapomněl, že vstupenky je třeba zakoupit v předstihu, měl smůlu. Sledovaný termín byl 16. únor. Navštívilo jej 240 hostů. Konal se tradičně v slavnostně vyzdobeném Kulturním domě města. K tanci i poslechu byla připravena hudební skupina LADY M, jejíž taktovku třímal pan Ladislav Bubík. Jedním z trháků plesu byl prodej cukrářských výrobků paní Karly Pětrošové z Orlové. Mnoho návštěvníků se radovalo z krásných cen, které se vyhrávaly díky těm správným vstupenkám. Jako vždy štědře přispěli ke zdaru plesu petřvaldští podnikatelé a četné firmy. Aby byli ve výhodě ti, kteří často zapomínají důležité termíny, vědí už od konce března 2008, že 16. městský ples bude 14. února 2009.

10

22. únor

- Každoročně se v Domově Březiny koná tradiční ples, na kterém se schází pravidelně ve velkém počtu senioři žijící v Domově, jejich rodinní příslušníci a zaměstnanci zařízení. Tento rok se ples uskutečnil 22. února 2008 a nesl se v duchu mysliveckém. Nechyběla stylová výzdoba, jelení guláš, klasická polonéza, kterou senioři zatančili v tradičních mysliveckých kostýmech, a bohatá tombola, na kterou se těší každý účastník plesu. Tombola byla tento rok obzvlášť bohatá díky sponzorům, kteří se takto do plesu zapojili. K poslechu a tanci hrál pan Ryška, který se na domovském plese neobjevil poprvé.

27. únor

- Jak se na chvíli stát motýlkem, princeznou, drakem, rytířem, čarodějnicí nebo jinou pohádkovou postavou? To předvedly na svém karnevalu děti ze Školní družiny při ZŠ Školní ve středu 27. února 2008. Karneval začal přestavením masek a pokračoval ve veselém rytmu. Nejprve dvojice tančily srdíčkovou mazurku, pak se soutěžilo v tanci s nafukovacími balónky a veselo bylo při metlovém tanci. Spolu se svými vychovatelkami a hosty, panem ředitelem Mgr. R. Toržem a paní zástupkyní Ing. Z. Kozlovskou, strávily děti hezké odpoledne.

Jak se v Petřvaldě provozuje ekologická likvidace autovraků Slovo ekologie se dnes skloňuje ve všech pádech. Co to však znamená v praxi? Pro odpověď zajdeme za panem Tomášem Kožuchem, který v Petřvaldě nedávno začal podnikat v oboru ekologická likvidace autovraků - autovrakoviště. Co ho k tomuto podnikání vedlo? Po maturitě na střední průmyslové škole začal podnikat v různých odvětvích, ale žádné z nich ho nějak zvlášť neoslovilo. Právě v té době se seznámil s lidmi, kteří se zabývali ekologickou likvidací autovraků. To jej zaujalo. Pochopil, že tento obor má budoucnost, že může přinést výhody jemu osobně, ale i společnosti. ,,Ekologicky likvidovat staré autovraky přináší velkou úlevu zejména přírodě. Vzhledem k tomu, že všichni lidé negativně do přírody zasahují, ohrožují naši planetu Zemi, a proto je naší povinností tato škodlivá rizika eliminovat,“ tvrdí T. Kožuch. Zmíněný obor provozuje T. Kožuch s kolegou již osm let. Do této činnosti vložili mnoho práce, úsilí i finančních prostředků, ale jde jim především o to, aby se k dané problematice postavili co nejzodpovědněji,

11

aby jejich služeb využívalo co nejvíce zákazníků, čímž by se omezilo vytváření černých skládek v okolí měst a obcí, a nepojízdná auta (autovraky) by nezabírala na parkovištích místa k parkování.

Jak vypadá v praxi taková činnost? Jde o ekologickou likvidaci vysloužilých vozidel. Ta se rozebírají na náhradní díly, separují na odpad, který se dále třídí. Občan bezplatně zavolá na tel. č. 800 101 154, chce-li využít těchto služeb. Po domluvě s klientem firma přijede, autovrak bezplatně odveze do firmy a bezplatně jej zlikviduje. Toto telefonní číslo slouží pouze klientům, kteří si přejí zlikvidovat autovrak ekologicky. Firma má i jiná telefonní čísla, která mohou občané využívat pro další poskytované služby (např. technicky způsobilé vozidlo může firma zařadit do komisního prodeje, autobazaru, autozastavárny či zprostředkovat odtah vozidla). V současné době poskytují tuto činnost tři zaměstnanci. Firma pana Kožucha se nachází na Ostravské ulici č. 1836 za čerpací stanicí BENZINA směrem na Karvinou.

16. únor V sobotu 16. února 2008 vcházejí do obřadní síně městského úřadu mladí rodiče, v náručí děťátko. Přišli sem, aby jejich dítě přivítali do života nejen jeho příbuzní, nýbrž i rodina občanská, zastoupená představiteli města a členy Sboru pro občanské záležitosti v Petřvaldě. Všichni radostně vítají nového Petřvalďánka, jenž obohatil život těch dvou, kteří mu život dali, utvořili tak rodinu a současně vzali na sebe odpovědnost za to, jaký člověk z tohoto dnes bezmocného tvorečka vyroste. A tak před námi leží ve vyřezávané kolébce chlapeček – Jeníček, Jenda či Honza – občanským jménem

Jan Jedlinský

Ani neví, že je prvním Petřvalďánkem narozeným v roce 2008. Teď mu krásně hrají a zpívají a duchu přemýšlejí o tom, čím vším jsou nám v životě děti… Bez jejich záře, drahých jmen byl by náš domov smutný jen. Kdo usedal by na náš klín, zaplašil z očí stesk a stín?

12

Život by míjel rychle nás jak studený a cizí hlas. A my můžeme přát nejen prvnímu děťátku, ale i všem ostatním v životě hodně zdraví, milující a moudré rodiče a hodně dobrých lidí kolem sebe.

18. únor Petřvalďané nemají důvod starat se jako kdysi v Praze náš slavný básník Jan Neruda - Kam s ním? Samozřejmě že ne se slamníkem (na něm už dnes těžko někdo spí), nýbrž – Kam s komunálním odpadem? Firma DEPOS, která pro naše město zajišťuje svoz a zneškodnění komunálního odpadu, vykonává tuto činnost spolehlivě pátek svátek. V roce 2007 odvezl DEPOS z Petřvaldu 4007 tun odpadu. Z toho: směsný komunální odpad (z popelnic) objemný odpad (ze sběrného dvora, úklidu města, černých skládek) pneumatiky stavební a demoliční odpad (ze sběrného dvoru) zemina a kamení (při činnosti města) biologicky rozložitelný odpad vyřazené elektrozařízení nebezpečné odpady (např. plechovky od barev, motorové oleje) papírové a lepenkové obaly skleněné obaly plastové obaly

2040 tun 810 tun 16 tun 461 tun 25 tun 560 tun 1,2 tuny 5,2 tuny 27,7 tun 42,3 tun 18,2 tun

Proti roku 2006 se celková evidovaná produkce odpadů snížila téměř o 500 tun, a to především ve skupině stavebního a demoličního odpadu. Množství směsného komunálního odpadu z popelnic je na stejné úrovni a biologicky rozložitelný odpad vzrostl o 200 tun. Z rozpočtu města byla na svoz a zneškodnění komunálního odpadu vynaložena finanční částka 6 568 058 Kč, z toho uhradili občané částku 3 178 215 Kč. Cena za svoz komunálního odpadu byla proti loňskému roku o 300 000 Kč vyšší. Obalová společnost EKO-KOM a.s. uhradila městu v roce 2007 za sebrané a vykázané množství vytříděného odpadu (papírové, plastové a skleněné obaly) 115 081 Kč. Sběrný dvůr využili občané 7 883x a odevzdali zde: 440 tun objemného odpadu, 450 tun stavebního odpadu, 95 tun biologicky rozložitelného odpadu, 10 tun plastových a skleněných obalů, 10 tun pneumatik a 5 tun nebezpečného odpadu.

27. únor K 9. jednání se sešli členové zastupitelstva v kulturním domě 27. února 2008. ZM vyhlásilo záměr směny pozemku ve vlastnictví města Petřvaldu za pozemek ve vlastnictví ARBOR MORAVIA s.r.o. ZM rozhodlo  uzavřít smlouvu s Tělovýchovnou jednotou Petřvald o poskytnutí neinvestiční dotace ve výši 105.000,- Kč;  poskytnutí neinvestiční dotace ve výši 180 000,- Kč Tenisovému klubu Petřvald. Dotace bude účelově vázána na zajištění pracovního místa pro 2 správce a uklízečku sportovního areálu.

13

ZM vzalo na vědomí  zprávu o činnosti jednotky Sboru dobrovolných hasičů Petřvald za rok 2007;  závěrečnou zprávu ústřední inventarizační komise k inventarizaci majetku a závazků města Petřvald a zřízených příspěvkových organizací v roce 2007;  informace starosty města a místostarostky.

13. březen Před 10 lety, 2. března 1998, došlo v našem městě k významné události, která se bolestně dotkla mnoha petřvaldských rodin. Hlavně těch, v nichž se nacházeli horníci pracující na posledním činném petřvaldském dole, Dole Julius Fučík. Dlouho před touto událostí se na šachtě, v rodinných kruzích horníků a samozřejmě také u piva v petřvaldských hospodách o tom hovořilo, a ne vždy klidně. Vždyť téma hovorů také klidné nebylo. Šlo o ukončení těžby uhlí na Dole Julius Fučík. Přestože na tuto situaci byli zainteresovaní lidé připravováni, dotkla se tvrdých chlapů velmi citlivě. Když pak v den D, 2. března roku 1998, zazněla v Petřvaldě ohlušující rána v důsledku odstřelu těžní skipové věže Dolu Julius Fučík, závodu 1, znamenalo to definitivní ukončení významné lidské činnosti, která vyvedla místní komunitu ze zaostalé zemědělské výroby do prosperující společnosti, neboť zásluhou hornické činnosti se stala obec Petřvald městem. A není hanba, když se v očích těch, kterým dávala šachta celá léta živobytí, zaleskly slzy. Ve 13 hodin 37 minut vyjel z dolu poslední vůz uhlí vytěžený v petřvaldské pánvi. “Skončila etapa jedné šachty, ale nekončí etapa hornictví“, řekl gen. ředitel OKD Ivan Dzida. Připomenul historii těžby uhlí v Petřvaldě, která se datuje od roku 1835. Za tuto dobu bylo postupně otevřeno 6 dolů – Žofie, Evžen, Hedvika, Václav, Ludvík a Pokrok. V nich vytěžili horníci 210 milionů tun uhlí, nejvíce v roce 1963 – přes 4,2 mil. tun. Generální ředitel poděkoval všem současným i minulým havířům za těžbu a vždy nebezpečnou práci, zmínil se o četných obětech, které si tvrdý boj s přírodou vyžádal. 2. března 1998, kdy definitivně skončila těžba uhlí v Petřvaldě, ztratilo naše město přívlastek ,,hornické“ město Petřvald. Život však jde dál a záleží na každém z nás, jaké přívlastky v budoucnu ponese. ---------------

Je 2. března 2008. Od této události uplynulo již 10 let a Klub přátel Hornického muzea v Ostravě, pobočka Petřvald, nechce tuto událost jen tak přejít. Vždyť jeho členové jsou vesměs bývalí horníci petřvaldských šachet. A tak Klub připravil při této příležitosti ve spolupráci s městem Petřvald a mateřskou organizací Klubu přátel Hornického muzea v Ostravě „Vzpomínkové setkání,“ které se konalo 13. března 2008 v Kulturním domě v Petřvaldě.

Přes 200 účastníků se sešlo, aby zavzpomínali na doby, kdy jejich druhým domovem byla šachta, na které se denně vítali pozdravem Zdař Bůh!, aby vzpomněli na kamarády, kteří opustili nejen svou šachtu, ale i tento

14

svět, ale aby se také vzájemně svěřili bývalým kamarádům, jak se za posledních 10 let změnil jejich život. Přítomní vyjádřili spokojenost s konanou akcí a poděkovali organizátorům za její přípravu. Poděkování patřilo zejména panu Stanislavu Žákovi a jeho ženě Jindřišce, Ing. Zdeňku Dombrovskému, panu Karlu Budinovi a všem ostatním, kteří svou pomocí k setkání přispěli. Poděkování se dostalo také členům Klubu důchodců na Březinách, kteří upekli pro účastníky setkání koláče, a provozovateli kulturního domu panu Josefu Judasovi za havířské občerstvení - chléb se sádlem, škvarky a cibulí. Za město Petřvald se setkání zúčastnila místostarostka Jarmila Skálová, která od předsedy pobočky KPHM Stanislava Žáka převzala dárek městu Petřvald - krásně vyřezávaný kylof, který k 10. výročí ukončení těžby v Petřvaldě vyřezal pan Tibor Racko.

15. březen Čtyřikrát ročně zve Sbor pro občanské záležitosti (SPOZ) při MěÚ v Petřvaldě jubilanty svého města do obřadní síně, aby své životní jubileum oslavili nejen se svými nejbližšími, nýbrž i s představiteli města. V r. 2008 usednou v obřadní síni jubilanti narození v roce 1928 - 1923 - 1918 - 1913 a třeba i 1908, když budeme mít to štěstí. (Pokusíme se vmísit mezi dnešní jubilanty a zažít s nimi jejich slavnostní pocity a radost, kterou uprostřed svých nejbližších a představitelů města prožívají při dobrém zdraví ve svých 80 nebo 85 požehnaných letech. Jen ta hudba a krásný zpěv nám bude chybět…) Poprvé v r. 2008 vcházejí do obřadní síně jubilanti těchto ročníků narození v lednu, únoru a březnu. Jak už se stalo tradicí, i oni přicházejí v doprovodu svých dětí, vnuků a pravnuků. Je sobota 15. března 2008. Jménem představitelů města a petřvaldských občanů je vítá Ivo Tvrdoň, člen Zastupitelstva města Petřvaldu, Mgr. Šárka Němcová, rovněž zastupitelka, a Ilona Karkošková, členka SPOZ. Po vzájemném představení přednese pan Ivo Tvrdoň slavnostní proslov. Na závěr oficiální části je připraven přípitek, přání zdraví a štěstí jsou stvrzena šampaňským a sborovým „Živjo!“ na počest jubilantů. Neoficiální část začala verši, písněmi a prózou o jaru. Vždyť tato sobota byla stejně krásná jako v Karafiátových Broučcích: „A bylo jaro. Všechno, všechno kvetlo, a ty včely tolik bzučely, a ta tráva byla taková veliká, a ta rosa jako granáty, a ti ptáčci tolik zpívali, a ti cvrčci - ale ti se něco nacvrčeli!“ A protože se naši jubilanti a jejich doprovod nedostanou tak často do obřadní síně, chtěli členové SPOZ ukázat našim seniorům, co vše se během roku v obřadní síni odehrává. Role průvodkyně „rokem SPOZ“ se ujala Ilona Karkošková. Nahlédnout můžete i vy, čtenáři petřvaldské kroniky. Obřadní síň MěÚ v Petřvaldě je svědkem mnoha radostných chvil v životě našich občanů. Aby tyto chvíle byly krásné, radostné a důstojné, garantuje SPOZ. Dovolte, abychom vám dnešní „pracovní tým“ představili: matrikářka - paní Ivana Tomková; oddávající - dnes Ivo Tvrdoň (v tomto volebním období vykonávají tuto funkci ještě Ing. Václav Holeček, starosta, Jarmila Skálová, místostarostka, a Mgr. Šárka Němcová, čl. ZM); hudebníci - paní Mgr. Regina Bednaříková (varhany), Soňa Jungová (zpěv), Oldřich Zemánek (housle); recitace - Petra Hrušovská; foto - Pavel Římánek. Kdo myslíte, že se z našich občanů dostane do naší obřadní síně nejdříve? No přece ti nejmenší, malí Petřvalďánci, ti, co přišli na svět, aby ho učinili lepším. Vítám tě na svět, děťátko milé, tátova pýcho a mámino štěstí. Po nich přicházejí ti, kteří vyrostli z dětských botiček a po prázdninách se z nich stanou prvňáčci základní školy. A když uplyne 9 let školní docházky, zasednou v obřadní síni ti nejlepší z nich. A už zní svatební pochod! Přicházejí snoubenci naplnění láskou a s dobrými úmysly společně vytvořit nejkrásnější místo na světě - svůj domov. Zůstane-li jejich cesta společná půl století, oslaví v obřadní síni svou zlatou, případně diamantovou svatbu.

15

Ty nejsi, jak jsi bývala, a vidíš, děvče, mě to těší. Vždyť kdysi také bývali jiní než já mí dědci Češi. Jsem rád, že zraješ, moje milá, a já že stárnu vedle tebe. Dnes už je dávno tomu jinak a jiné než dřív je už nebe. Však ať si někdo vzpomene snad nám říci, že už nejsme mladí ne, ne, to nesmí nám předhazovat nikdo… My se máme rádi. No a už jsme v reálu - obřadní síň patří petřvaldským jubilantům. 15. března 2008 to byli: paní Marie Martinková pan Oldřich Dzika pan Zdeněk Šlachta paní Zdenka Jobánková pan Jaromír Volný paní Josefa Kaniová paní Vlasta Vicherková paní Anna Fritzová

80 let 80 80 80 80 85 80 80

Rozdáme dárky, ještě popřejeme, společně si zazpíváme a musíme se rozloučit. Ještě jubilant pan Zdeněk Šlachta by chtěl za všechny jubilanty všem účinkujícím poděkovat. Milé zakončení, vážení jubilanti - tak za 5 let na shledanou!

Zleva: A. Fritzová, V. Vicherková, J. Kaniová, J. Volný

Zleva: Z. Jobánková, Z. Šlachta, O. Dzika, M. Martinková

17. březen V pondělí 17. března 2008 zahrála v koncertním sále ZUŠ japonská klavíristka Yukiko Sawa. Kde se v Petřvaldě vzala japonská klavíristka? Tuto záhadu má na svědomí petřvaldský občan a hudební skladatel pan Leon Juřica, od něhož přišla ZUŠ v Petřvaldě tato nabídka. Paní Sawa přijela v doprovodu svého managera pana Josefa Melnara a pana Leona Juřici. V ZUŠ už na ni čekaly místostarostka paní J. Skálová, zástupkyně ředitele ZŠ a ZUŠ paní Ing. Z. Kozlovská, vedoucí učitelka ZUŠ B. Ryšánková a přeplněný koncertní sál posluchačů. Paní Yukiko Sawa se narodila v Tokiu, kde vystudovala hru na klavír na Hudební akademii Musashino. V období 1988 - 1990 studovala jako stipendistka československé vlády na pražské hudební fakultě AMU ve třídě profesora Josefa Páleníčka. V tomto období se také začala učit český jazyk. V současnosti vystupuje sólově i v komorních souborech především s repertoárem českých a japonských skladatelů. Je aktivní členkou Japonsko - české společnosti a Tokijských společností Bohuslava Martinů a Leoše Janáčka. V Japonsku patří k předním propagátorům české hudby a kultury vůbec. Je spoluautorkou překladu libreta k Janáčkově opeře Káťa Kabanová. Yukiko Sawa koncertovala v řadě měst České republiky. Vystoupila i v rozhlasových a televizních pořadech. U nás natočila CD s Janáčkovou hudbou. V říjnu 2004 uspořádala v Tokiu recitál k 150. výročí narození Leoše Janáčka, kde hrála Janáčkovy klavírní skladby, které tvoří páteř všech jejích dosavadních programů. K významným akcím roku 2005 patřilo koncertní turné po moravských městech pod názvem „Jablúčko a sakura.“. Do výčtu řady měst, ve kterých Yukiko Sawa koncertovala, se nyní řadí i město Petřvald. V úvodu odpoledního setkání vystoupili před hostem z daleké země i žáci ZUŠ. Tréma Ž. Hozové, V. Cífkové, M. Bednaříkové a P. Karkoškové byla značná. Nic nezmohlo ani uklidňování paní učitelky Jany Bajgarové, která je doprovázela na klavír. Všechny to ale zvládly na výbornou.

16

Než usedla ke klavíru paní Yukiko, popřála posluchačům dobrý den a příjemný poslech, přičemž své přání doprovázela úklonami, které našinec vidí jen ve filmu. Poté zahrála skladby F. Chopina, Yasuziho Kyiose, A. Dvořáka a L. Janáčka. Na závěr jejího vystoupení, které moderovala paní Blanka Ryšánková, zazněla skladba Josefa Suka Píseň lásky. Japonský host sklidil v Petřvaldě obrovské ovace a květinové dary. Následovalo podepisování plakátů i s věnováním, focení s umělkyní na památku a dlouhé stisky rukou s větou: „Však se možná ještě někdy setkáme.“

22. březen Po půlstoletí společné cesty životem vedly kroky manželů

Miroslava a Jiřiny Süssenbeckových 22. března 2008 znovu do obřadní síně Městského úřadu v Petřvaldě, kde si řekli poprvé své „ano“. Jistě to bylo dobré rozhodnutí, vždyť ve dvou se bolest dělí a radost násobí. Ten den je jako „zlaté manžele“ doprovázely nejen jejich děti, Miroslav a Jana s partnery, ale i vnoučata, nebližší příbuzní a přátelé, aby si společně s nimi připomněli jejich slib věrnosti, který si 6. 4. 1958 dali a jejž již 50 let věrně dodržují. Stejně jako tehdy prožívali i v tento den dojetí, radost a sváteční pocit, kterým naplnili celý prostor obřadní síně. Příjemnou atmosféru vytvořilo také vystoupení zpěvačky Soni Jungové za hudebního doprovodu Olgy Šmídové. Celá obřadní síň popřála zlaté dvojici mnoho dalších společných dnů prožitých ve zdraví, lásce, spokojenosti a štěstí.

17

27. březen Den učitelů se konal v našem městě 27. 3. 2008. Na televarietní program byli pozváni do kulturního domu pedagogové, správní zaměstnanci, ale i důchodci, kteří těmito zaměstnáními prošli. Setkání se zúčastnilo 129 osob, osm přijelo z družebních polských měst Strumień a Jasienica. V úvodu všechny přítomné přivítala kulturní referentka města Lucie Skrzyžalová, která se snažila práci učitelů a správních zaměstnanců vyjádřit v číslech:

,,V Petřvaldě je 704 dětí, které navštěvují mateřskou nebo základní školu. Váš počet, kteří ve školství aktivně pracujete, je 90. Pedagogických pracovníků je 54, z čehož vyplývá, že každý učitel má v průměru na starosti 13 dětí. Denně se uvaří 600 obědů. Úklidová plocha škol a školek je dohromady 5 806 m2, což znamená, že s kýblem a hadrem je to opravdová štreka. Kdybych měla počítat, kolik se vypotřebuje vody, papíru, barev do tiskáren, kříd apod., byli bychom tady do rána, proto už dál pokračovat nebudu. Za to všechno Vám řeknu jen DĚKUJEME.“ Slova se poté ujala ředitelka mateřské školy paní Jiřina Budíková a ředitel ZŠ a ZUŠ Školní 246 Mgr. Rudolf Torž. Oba poděkovali svým pracovníkům, ale zároveň vyzdvihli dobrou spolupráci se zřizovatelem škol městem Petřvald. K slavnostnímu přípitku byl vyzván i starosta města Ing. Václav Holeček, místostarostka Jarmila Skálová a předseda komise výchovy a vzdělávání, kultury, sportu a sociálního zabezpečení Petr Přeček. Starosta města kromě jiného vyzdvihl náročnou práci učitele a popřál všem přítomným mnoho pohody, zdraví a pevné nervy v jejich nelehké práci.

28. březen Pátou petřvaldskou pohádkovou Noc s Andersenem prožily děti na konci března v naší knihovně společně s dalšími 22 046 dětmi z celé republiky. S pohádkami se nocovalo v knihovnách veřejných, soukromých i školních, v družinách i na středních školách, v dětských domovech, muzeích i klubech. Všechny nocležníky spojovala elektronická konference Andersen i noční chat dětí. Společné soutěže letos pro děti připravila nakladatelství Fragment, ComputerPress a nakladatelství Albatros. I naše děti soutěžily a pokusily se najít správné odpovědi. Letos se k nocování přidal i úctyhodný počet slovenských knihoven a škol, pro ně připravilo společnou soutěž a knižní dary nakladatelství Slovart.

18

Do mediální kampaně se zapojil i Slovenský rozhlas - Rádio Slovensko a Regína a po celý den a noc vysílaly speciální andersenovské vstupy. Na 297 místech dorazil za spícími dětmi i sám pan Andersen.

Dostaneme dotace od státu? Koncem března 2008 si majitelé rodinných domků přečetli ve všech novinách zprávu o tom, že ministr životního prostředí Martin Bursík (Strana zelených) podepsal směrnici, která umožnila ,,pro fyzické osoby otevřít dotační program v rámci Státního programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie,“ že tím podpora výměny starých kotlů na uhlí za moderní vytápění je nyní otevřena i pro domácnosti. Snad z této úřednické hatmatilky měl občan vlastnící rodinný dům vyrozumět, že by mohl od státu něco dostat, kdyby si do svého domu pořídil něco modernějšího na vytápění, co by bylo také ekologičtější. Jenže občan vlastnící rodinný dům v Petřvaldě od státu nikdy nic nedostal, uhlím už dávno mnohý netopí, protože má plyn nebo elektrické vytápění, proto zbystřil pozornost, v mnohých případech mávl nevěřícně rukou a o štědrosti shora si myslel nadále své. Dále v novinách (i Petřvaldských č. 4/2008) psali, že: ,,Státní fond životního prostředí umožnil domácnostem požádat o investiční podporu instalace kotle na vytápění s využitím biomasy, solárních systémů pro ohřev užitkové vody či pro přitápění a také pro instalaci tepelných čerpadel.“ ,,Finanční podpora u kotlů na biomasu a solárních panelů může dosáhnout až 50% investičních nákladů, u tepelných čerpadel až 30% nákladů. Maximální výše podpory může být 50 000 Kč u kotlů na biomasu a solárních systémů na ohřev vody, u tepelných čerpadel a solárních systémů pro přitápění může dotace dosáhnout až 60 000 Kč.“ ,,Nemovitosti musí však splňovat některé technické normy, například limity na zateplení. Podmínkou získání dotace je tedy i provedení energetického auditu bytu či domu.“ Svitla-li Petřvalďanovi jiskřička naděje na nějakou úlevu, do níž by nemusel investovat jen ze své vlastní kapsy, určitě brzy zhasla a majitel rodinného domku dodnes přemýšlí, co tím úředním jazykem chtěl básník (Bursík) národu sdělit?! A tak se v Petřvaldě hlavně zatepluje, poněvadž to majiteli nikdo už nevezme, a pochopí –li, jak se dostat k nějaké finanční částce, bude to možná zázrak, ale i ty se dějí… ---------------Přibližně ve stejnou dobu, kdy občané čile diskutovali o státních dotacích ministra Bursíka, oznámilo město Petřvald ve svých novinách (Petřvaldských) informaci o svozu biologicko - rozložitelného odpadu. Z našeho domácího tisku se občan dozví, že: Počátkem měsíce května bude zahájen v zástavbě rodinných domů svoz biologicko - rozložitelného odpadu. Ke shromažďování tohoto odpadu jsou určeny černé pytle, které občané obdrží před zahájením svozu. V případě, že občanům jeden pytel nestačí, mohou tento odpad dát i do jiných dostatečně pevných pytlů nebo si černé pytle dokoupit. První svoz bude uskutečněn 5. a 6. 5. 2008.

Četnost odvozu: od 5. 5. 2008 do 31. 10. 2008 1 x týdně v pondělí a úterý

19

Do kategorie biologicko - rozložitelného komunálního odpadu patří: zahradní a kuchyňský odpad, např. tráva, listí, padané ovoce, zbytky jídel, vyjma zbytků živočišného původu. Do pytlů na svoz biologicko - rozložitelného odpadu nepatří: větve z masivních ořezů stromů, uhynulá zvířata a živočišné zbytky z domácích zvířat. Biologicko - rozložitelný odpad lze odložit i do sběrného dvora a u zástaveb s vícepodlažními nájemními domy lze využít hnědé kontejnery označené “BIO“. Podrobný kalendář svozu naleznete ve svozovém kalendáři, který je zveřejňován na vývěsních tabulích města, v Petřvaldských novinách a na internetových stránkách www.petrvald.info. Aktivním přístupem je možno přispět ke zlepšení životního prostředí a také snížit celkové výdaje na nakládání s komunálními odpady, jelikož za uložení biologicko - rozložitelného odpadu na kompostárnu se neplatí zákonné odvody 500,- Kč za 1 tunu nevytříděného komunálního odpadu uloženého na skládku. Bližší informace - MěÚ na tel. č. … ---------------To, co občan nepochopí, když mu něco vzkazuje stát, je mu zcela jasné, co – kdy – jak a proč pro něj chystá jeho město. Nemusí se s nikým radit a do svého plánu zahradních prací si nanejvýš napíše svůj harmonogram sečení zahrady, protože když to píšou Petřvaldské noviny, musí to přece fungovat! Ještě že nám takové věci nenařizuje nějaký ministr!

5. duben Na Březinách pod bývalou základní školou byl dokončen sportovní areál, z kterého mají radost mladí i dospělí příznivci pohybu. Aby nově zřízené sportoviště bylo odhlučněno od obytné zástavby nedalekých finských domků a volná plocha využita k zlepšení životního prostředí a jeho estetizaci, byl podle návrhu odborníka připraven terén tak, aby v této lokalitě vznikl další pěkný kout v našem městě. Při přípravě plochy bylo vybráno a odvezeno několik tun převážně stavebního odpadu a kamenů, vytrhány a odvezeny pařezy po vykácených stromech. V lokalitě bylo vysázeno celkem 70 keřů svídy bílé a 35 ks stromů v druhovém složení: lípa, javor, dub, myrabolán, ginko. Finanční náklady na úpravu životního prostředí kolem sportovního areálu stály městskou pokladnu 200 000 Kč. Společnost Arcelor Mittal Ostrava přispěla městu Petřvald na tuto výsadbu částkou 72 000 Kč. 5. dubna 2008 byla úprava svahu dokončena, stromy a keře zasazeny – důvod k spokojenosti pro každého slušného člověka. Je však čas pozastavit se nad vandalstvím, které bohužel postihlo i tuto čerstvou výsadbu. Výsadba keřů ve spodní lokalitě byla již několikrát vyrvána i s kořeny a keře odhozeny z původního místa. Jenom díky pozornosti pracovnice odboru výstavby a životního prostředí Ing. V. Křítkové, která pravidelně výsadbu kontroluje a vytrhané keře sází zpět na místo, zůstává zeleň pod ulicí Okrajovou zatím neporušená. Bohužel i to je zpráva o naší době.

Petřvalďané a životní prostředí Přestože se od roku 1989 mnohé v životě naší země změnilo k lepšímu, nemohou být obyvatelé Moravskoslezského kraje spokojeni s životním prostředím, které stále trpí znečištěním. K tomuto

20

problému si přizveme odborníka - Ing. Radomíra Štěrbu, petřvaldského občana, vedoucího oddělení ochrany ovzduší České inspekce životního prostředí Oblastního inspektorátu v Ostravě, který externě vyučuje na Ostravské univerzitě Základy ochrany ovzduší a odpadového hospodářství. Otázka, kterou mu položíme, zní: Jak je zatíženo naše město znečištěným ovzduším? ,,Severovýchodní oblast Moravskoslezského kraje, a tudíž i naše město, je významně zatíženo znečištěným ovzduším, a to zejména polétavým prachem (včetně těžkých kovů) a polyaromatickými uhlovodíky (benzo(a)pyren, aj.). Původcem tohoto znečištění je průmyslová výroba, silniční doprava, lokální topeniště, plošné stavby, rekultivace a v nemalé míře také dálkový přenos. Současný vysoký stupeň znečištění ovzduší ve Slezsku je pozůstatkem historického vývoje v 19. a 20. století, vedoucího k rozsáhlé koncentrovanosti těžkého hutního průmyslu do pánve s dostatkem kvalitního kamenného černého uhlí jak na straně moravské, tak v oblasti Dolního Polska. V současné době se 100% veškeré výroby koksu, vysokopecního aglomerátu i surového železa v celé České republice zpracovává právě v našem kraji, a to se všemi negativními důsledky způsobujícími neustálé znečišťování životního prostředí. Studie, zabývající se podílem jednotlivých zdrojů znečištění ovzduší na Ostravsku, prokázaly, že hlavními původci emisí polyaromatických uhlovodíků jsou technologie na výrobu koksu a proces nedokonalého spalování pevných paliv a odpadů v domácích topeništích. Emise polétavého prachu, vč. těžkých kovů , nejvíce produkují zařízení na výrobu aglomerátu (spékání železné rudy), výroba železa a oceli a také opět lokální topeniště na tuhá paliva. Kvalita ovzduší se od roku 1989 výrazně zlepšila. Tento příznivý stav byl důsledkem celé řady opatření, která byla v průmyslu realizována na základě nově přijaté legislativy k ochraně ovzduší v roce 1991. Výstavba nových moderních filtrů, odlučovačů, ale i modernizace řady technologií byla dokončena koncem devadesátých let. V roce 1999 byly emise tuhých znečišťujících látek emitujících průmyslem na Ostravsku desetkrát (!) nižší než před rokem 1994. Od roku 1999 do roku 2003 došlo opět k pozvolnému nárůstu množství emisí a nyní má emisní bilance z průmyslu stagnující charakter. Problematika znečištěného ovzduší však není pouze fenoménem Ostravska. Imisní limity (to, co dýcháme) jsou překračovány zejména pro prašné znečištění, kterým v roce 2006 bylo negativně ovlivněno 62% celkové populace v ČR. Vysokým koncentracím benzo(a)pyrenu bylo vystaveno na 69% veškeré populace. Do oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší již dnes spadá na 30% území České republiky, kde však žije 60% obyvatel. Vzhledem k blížícímu se konci zimní topné sezony (je polovina března 2008) si dovolím více se zaměřit na problematiku lokálních topenišť na tuhá paliva (vytápění rodinných a obytných domů). Emise z těchto zdrojů znečišťování ovzduší jsou bohužel rozhodující právě v tzv. dýchací zóně. Důkazem toho je, že necítíme emise např. z ArcelorMittal Ostrava, a.s., avšak intenzívně nás obtěžují a v podstatě bezpochybně „otravují“ husté dýmy linoucí se z nízkých komínů od nejbližších sousedů. Nemusíme zavírat okna kvůli emisím z průmyslu, ale zcela jistě je zavřeme v podvečer, kdy někdo v našem okolí intenzívně „zatopí“ v kotli na tuhá paliva, přestože má rovněž ekologické plynové topení. Samostatnou kapitolu také tvoří pálení shrabané trávy a listí na zahrádkách, i když je můžeme bezplatně odvézt do našeho sběrného dvora, nebo v sezoně využít černé pytle na bioodpad. To jsou oblasti, které jsme schopni bezprostředně ovlivnit sami svým chováním a ne se pouze alibisticky vymlouvat jen na „velké“ znečišťovatele.“ Tak to jsou slova odborníka, na která bohužel nechtějí slyšet i někteří petřvaldští občané, kteří ve svém žebříčku hodnot mají úspory za topení výše než své zdraví.

9. duben Ve středu 9. dubna 2008 měli Petřvalďané možnost poprvé v novém volebním období 2006 - 2010 zkontrolovat své zastupitele, zjistit, jak si coby komunální politici v této funkci vedou a zda jejich rozhodnutí občanům a městu svědčí. Člověk - občan by si měl říct: „Tak a teď hrrr na ně a podíváme se jim na zoubky! Žádné pomlouvání a mudrování u piva, tady všechno z očí do očí! Nás je i s miminy 7000 a vás 15! No tak to před bojem spočítáme: Z 15 zastupitelů tady máme 12 a z celkového počtu 7000 Petřvalďanů můžeme omluvit děti školou (ne)povinné a nachlazené seniory - to máme (celých) 6!“ Nic nepomohlo starostovi města Ing. Václavu Holečkovi vyhlížet z oken restaurace KD do sluncem zalitého Petřvaldu. Nepřišla už ani noha… Skóre zůstalo 12 : 6 = 12 členů zastupitelstva + 6 občanů. Starostovi nezbylo, než aby setkání 6 občanů se zastupiteli zahájil, „Bo poněvač“, jak by řekl jeden můj děda, „jak v dubnu sviti slunko, sum ludě v Pětvoldě v zogrodě“. Na takový argument je těžko co dodat. Tak vám to aspoň já porozprávím, co se tam dělo.

21

Ten počet 12 u předsednického stolu pořád neseděl. Vždyť je jich tam 13! Hned to bylo jasné, když tomu třináctému dal pan starosta na začátku slovo. No ano, vždyť to je major Šeda od policie. Ale starosta jej oslovil: Pane komisaři! Vše se vysvětlilo vzápětí. Podle nového zákona o policii se označení hodnosti policistů odlišuje od hodností u armády. Proto je teď pan Šeda komisař – a basta. Pan komisař měl charakterizovat bezpečnostní situaci v Petřvaldě. Jak už zjistili Petřvalďané sami, problémem je PENNY - ne že bychom tam nedostali, co potřebujeme. Ale PENNY si oblíbili někteří „lidé“, po jejichž návštěvě mizí zboží, ale v pokladně peněz nepřibývá. Přibývá však „zákazníků“, kteří přijíždějí nejen z Petřvaldu, ale také „z ciziny“ (z Orlové, Ostravy,…), kteří se tímto povoláním, ze kterého asi těžko budou brát důchod, živí. Občany Petřvaldu, zvláště majitele rodinných domků, označil pan komisař za přátelské a velmi důvěřivé, neboť nechávají často potencionálním návštěvníkům otevřené brány. Ve své důvěřivosti a poctivosti si neumějí totiž představit, že by vešli k sousedovi a přemístili nějaký jeho na dvoře nebo v garáži volně ležící předmět a bez pozdravu a poděkování odešli. Ale i takových návštěvníků se po našem městě potlouká a ti této důvěřivosti využijí i v pravé poledne, natož v noci! Takové zkušenosti by nás měly nabádat, abychom zapomněli na rčení: Co tě nepálí, nehas. Naopak - všímat si i toho, co nás sice momentálně nepálí, ale než se nadějeme, dopadne jeho důsledek i na nás. A propos, a nač máme u sebe ten mobil? Často sdělujeme větší pitomosti, než je podezřelý člověk v sousedově zahradě! Policie, jak sdělil pan komisař, chce pod vedením nového okresního policejního rady plk. Ing. M. Hrinka, Ph.Dr., preferovat preventivní, ne represivní stránku své práce. Má se projevit v užší spolupráci se školami, občany, při zajišťování bezpečnosti silničního provozu a při prevenci krádeží a široké škály trestných činů. Dobrá zpráva, která od komisaře zazněla, je objasněnost každého druhého trestného činu v lokalitě Petřvaldu. Rovněž to, že ve středy od 16 do 18 hod. mohou přijít občané do sídla policie v Petřvaldě na Ostravské ulici se svými náměty či připomínkami - bude to takový Den otevřených dveří. Také rozdělení Petřvaldu na 4 úseky, v nichž každý má určeného policistu, může přispět u občanů k větší důvěře v toho svého policistu, jak to vidíme ve filmech pro pamětníky z doby první republiky. Kromě otázek vyslechl komisař Šeda i pochvalu za články v rubrice… Z deníčku policisty, vycházející v Petřvaldských novinách, které čtenáři čtou s velkým zájmem. Koho by nechala chladným bezpečnost občana ve městě, které je jeho domovem?! Dalším bodem programu bylo to, co je nejen ve státě, městě či té nejmenší obci, nýbrž i v každé domácnosti až na prvním místě - ano, ať chceme, nebo nechceme, jsou to peníze, kolem nichž se svět točí. Stejně jako každý z nás doma, musí uvažovat i město, jak sestavit rozpočet na celý rok - kolik máme v pokladně od loňského roku, co je třeba urgentně každý měsíc zaplatit, co z toho zbytku můžeme pořídit, aniž bychom se zadlužili nebo (nedej bože!) zruinovali?! Starosta předkládá přítomným, jak vypadá závěrečný účet města Petřvaldu za rok 2007: Především je třeba říct, že rozpočet na rok 2007 byl koncipován jako nevyrovnaný: Příjmy 61 537 tis. Kč Výdaje 73 081 tis. Kč V průběhu roku byl rozpočet posílen o 14 843 tis. Kč. Skutečné příjmy za rok 2007 činily (včetně přijatých dotací ze státního rozpočtu na školství a výkon státní správy, na vytvoření pracovních míst na veřejně prospěšné práce, na výstavbu 2. etapy sportovního areálu, na školení dobrovolných hasičů a na projektovou dokumentaci odkanalizování města) 78 414 tis. Kč a výdaje 78 815 tis. Kč. O tom, že zastupitelstvo zachází s penězi občanů zodpovědně a hospodárně, svědčí stav na bankovních účtech k 31. 12. 2007: Základní běžný účet 2,954.334,Fond rezerv a rozvoje 597.735,Sociální fond 268.323,Depozitní účet 2.500,Stejně rozvážně je sestaven rozpočet na rok 2008. Starosta sdělil, nač budou finanční prostředky použity: - na údržbu a opravy silnic 2 576 tis. - na provoz veř. silniční dopravy 4 170 - na předškolní zařízení 2 315 - na základní školy 9 202 - na knihovnickou činnost 1 210 - na zájmovou činnost v kultuře 2 885 - na sport. zaříz. v majetku obce 1 495 - bytové hospodářství 6 241 - veřejné osvětlení 4 334 - komunální služby, územní rozvoj 7 582 - vzhled obce, veřejná zeleň 1 961 - na činnost místní správy 12 962 (platy zaměstnanců, soc. a zdrav. pojištění, knihy, tisk, voda, plyn, pohonné hmoty,…) A bylo by toho ještě mnoho, co vše město k svému chodu potřebuje. Na řadě jsou dotazy občanů.

22

Dotazy: Jak pokračuje výstavba rychlostní silnice R 67? Starosta: V současné době jde o problematiku vedení rychlostní silnice R 67 v úsecích ul. Orlovská (II/ 475) přes severovýchodní obchvat města Havířova a dále směr Těrlicko a Třanovice. Další trasa na město Rychvald a Bohumín je nestabilizovaná, důvodem je především průtah městem Rychvald se zásahem do přírodní rezervace, významných krajinných prvků a s průtahem rozdělujícím nevhodně městskou zástavbu. O Petřvaldu se prozatím nehovoří. Dotaz: Proč se zastavila výstavba domů nad SKS? Starosta: Podle sdělení investora vznikl problém s financováním. Čeká se na úvěr. Koncem května by měla stavba pokračovat. Dotaz: Které stavby nebo opravy a úpravy jsou zařazeny do rozpočtu 2008? Starosta: - přeložka autobusové zastávky na Podlesí (nachází se na soukromém pozemku); - rozšíření veřejného osvětlení; - projekt odkanalizování; - projekt výstavby nad kult. domem, výstavba nové radnice a náměstí v této lokalitě – současná budova MěÚ nevyhovuje předpisům - nemá bezbariérový přístup, ztěžuje občanům vyřízení jejich záležitostí, přístup do obřadní síně při svatbách či jubilejních obřadech omezuje starší občany a tělesně postižené; - po výstavbě nové radnice by byla stará budova použita pro potřeby Policie ČR, která by se tak ocitla v centru města. Dotaz: Uvažuje se o zřízení městské policie? Starosta: Z finančních důvodů ne. Je třeba spolupracovat s místním OO Policie ČR. Nemělo by smysl zřídit městskou policii o dvou členech. Na vyšší počet strážníků není v rozpočtu města dostatek prostředků, jak na zřízení, tak na provoz. Problémy s bezpečností na cestách často způsobí řidiči svou nekázní. Je možné uvažovat o zřízení radarových skříní (řidič by nevěděl, ve které skříni se radar nachází. Byl by tak nucen celý úsek projet povolenou rychlostí, pokud by ovšem nechtěl porušit předpis.) Tak to vypadalo v KD ve středu 9. 4. 2008.

24. duben V přátelském polském městě Strumień se konala 24. 4. 2008 slavnostní vernisáž. Svá díla zde vystavoval karvinský malíř, grafik, pedagog a člen Unie výtvarných umělců Mgr. Vladimír Oslizlok. Proč se karvinský umělec objevuje v kronice města Petřvaldu? Důvody jsou přinejmenším dva - jednak skutečnost, že umělec má blízký vztah k Petřvaldu, kde mnoho let působil na šachtě (konkrétně na Dole J. Fučík) v propagačním oddělení, jednak témata jeho děl, která právě v tomto ,,petřvaldském období“vytvořil a na kterých zachytil horníka při jeho těžké práci v prostředí, které málokdo důvěrně zná, patří do Petřvaldu stejně jako těžká mechanika, kterou umělec z hloubi dolu vynesl prostřednictvím svých obrazů na světlo boží. Tematicky je výstava rozdělena do tří okruhů: 1. Horníci 2. Technika v dole 3. Současná tvorba Z díla petrovického rodáka Vladimíra Oslizloka je ve Strumieni vystaveno 36 maleb. Mgr. V. Oslizlok ukončil Střední uměleckoprůmyslovou školu v Uherském Hradišti a poté 14 let pracoval v reklamním a propagačním oddělení Ostravsko - karvinských dolů. Aby lépe poznal práci horníka, sfáral častokrát za ním do dolu a detailně se s tímto prostředím seznamoval. Jeho práce se neustále zdokonalovaly. Znalecky se často o Oslizlokových obrazech vyjadřoval národní umělec Vilém Wünsche, který se s autorem občas setkával. K Petřvaldu a jeho šachtám poutaly malíře i osobní vztahy. Sám říká, že toto město mělo ráz velké havířské rodiny, kde nebyla nouze o svérázný humor. Důkazem může být i řada kreslených vtipů, které malíř na havířské téma nakreslil. V roce 1972 ukončil univerzitní studia v Olomouci a stal se malířem - pedagogem. Dva roky pracoval v Městském domě kultury v Karviné, kde vybudoval výstavní Mánesovu síň a vytvořil pro ni dlouhodobou koncepci. Pak odešel vyučovat na střední školy - Gymnázium v Karviné, Střední průmyslovou školu stavební v Ostravě a před odchodem do důchodu vyučoval na Gymnáziu v Orlové. Mnohokrát vystavoval nejen

23

v naší republice, ale i za hranicemi. I dnes se však malíř ve svém oboru neustále zdokonaluje a jeho momentální tvorba tkví především v abstrakci, která má podle něj mnoho podob. A tak se ve spřáteleném polském městě na vernisáži malíře Mgr. Vladimíra Oslizloka zviditelnilo i naše město.

3. květen Kostel svatého Jindřicha patří mezi nejstarší zděné stavby v Petřvaldě. Je to stavba, kterou nelze ve městě přehlédnout. Přesto před takovými 60 lety připadalo školákům, kteří odcházeli po vyučování z Masarykovy školy, že se kostelní věž vypíná na kopci v části zvané Stará dědina do obrovské výše. Také jej bylo vidět ze všech stran. Dnes se zdá, jako by se čím dál víc na kopci krčil jako starý člověk. Ale je to zřejmě tím, že kaštany, tvořící od hlavní cesty krásnou alej až ke kostelu, vyrostly a jejich košaté koruny zakrývají od jara do podzimu celou tu krásu. Ale vraťme se na chvíli do minulosti, kdy na kopci ještě nic nestálo. 3. května 1835 byl na tomto místě položen a posvěcen základní kámen k našemu kostelu. Kdo se zasloužil o tento bohulibý čin?

1838 - 2008 Farní katolický kostel sv. Jindřicha v Petřvaldě

„Od roku 1820 byl hrabě Jindřich Larisch-Mönnich majitelem panství petřvaldského, jehož Larischové nabyli v roce 1792. Chtěje odměniti petřvaldské občany, své to poddané, za jejich pilnost, oddanost a zbožnost, odhodlal se v roce 1835 postavit jim na svém pozemku nový zděný chrám - a to svým nákladem. Patronem byl kostelu určen samým zakladatelem sv. Jindřich, jehož jméno mu bylo dáno na křtu svatém. Byl i patronem vhodným, neboť sv. Jindřich je spojen i s dějinami naší vlasti. Svěcení základního kamene vykonal dne 3. května 1835 děkan Vincenc Misera, farář šenovský. V tomto roce bylo veliké sucho a hlad. Farníci petřvaldští ukázali se při stavbě velice ochotnými. Obstarali si veškerý dovoz stavebního kamene a denně vypomáhalo 20 - 30 občanů zdarma“ (zapsáno v roce 1938 při vzpomínce na stoleté výročí posvěcení farního kostela sv. Jindřicha). Denně pracovalo 20 zedníků, takže ještě téhož roku v září bylo zdivo hotovo. V příštím roce byla dostavěna věž a dokončeny ostatní části stavby. Po zřízení oltářů a úpravě vnitřku byl nový kostel dne 15. července 1838 generálním vikářem Pavlem Prutkem benedikován a konaly se v něm první bohoslužby za velké účasti farníků a věřících z širokého okolí.

Petřvaldský odpust Jeho konání se začalo odvíjet po výstavbě kapliček křížové cesty na dnešní ulici K Muzeu od 16. července 1843. Uvedený den před velkými službami Božími a svatou zpovědí petřvaldských farníků vešel ve známost petřvaldský odpust. Byl pořádán každoročně v měsíci červenci u příležitosti svátku sv. Jindřicha, jenž se stal patronem petřvaldského kostela. Petřvaldský odpust se stal již ve

24

svých počátcích významnou společenskou událostí, konal se vždy za masivní účasti občanů ze širokého okolí a v tisku mu byla věnována pravidelná pozornost. Letos, v roce 2008, uplynulo 170 let od okamžiku, kdy kostel sv. Jindřicha začal sloužit petřvaldským věřícím.

13. květen Na 23. schůzi Rady města Petřvaldu se podíváme 13. května – bude se tam hodně mluvit a rozhodovat o penězích z městského rozpočtu. RM schválila rozpočtové opatření:  na výsadbu zeleně kolem sportovního areálu ve výši 60 tis. Kč;  na převod daně z příjmů právnických osob za obec za rok 2007 ve výši 447 tis. Kč. RM rozhodla o uzavření smluv o budoucích smlouvách o zřízení věcných břemen vedení vodovodní přípojky a kanalizačního řadu. RM rozhodla  vyslovit předběžný souhlas pro Green Gas DPB, a.s., Paskov k záměru těžby zemního plynu na kat. území Petřvald u Karviné;  přijetí účelových dotací a uzavření smlouvy o poskytnutí dotace z rozpočtu Moravskoslezského kraje, a to:  investiční dotace s účelovým určením pro organizaci Základní škola a Základní umělecká škola Petřvald, Školní 246, přísp. org., ve výši 38.943,- Kč;  neinvestiční dotace s účelovým určením pro organizaci Základní škola a Základní umělecká škola Petřvald, Školní 246, přísp. org., ve výši 3.634,-Kč.  poskytnutí neinvestiční dotace ve výši 5.000,- Kč Tenisovému klubu Petřvald, o.s., na organizační zabezpečení Turnaje tří měst (Bohumín, Rychvald, Petřvald), který se konal 24. 5. 2008;  odložit realizaci opravy ulice Topolová, čímž se snižuje cena zakázky schválené usnesením č. 22/97 ze dne 17. 4. 2008 o 570 437,10 Kč vč. DPH. RM souhlasí s instalací technického zařízení pošty – poštovní schránky a odkladné schránky na pozemku parc. č. 2063, k.ú. Petřvald u Karviné. Na závěr svého jednání vzala rada města na vědomí  výkaz o plnění rozpočtu k 30. 4. 2008;  informaci o státní a veřejnoprávní kontrole, předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (Školský zákon), která proběhla ve dnech 12. až 14. března 2008 v Základní a Základní umělecké škole Petřvald;  informace starosty města, místostarostky a tajemnice MěÚ.

16. květen V pátek 16. května 2008 ožilo kolem 14. hodiny nezvyklým ruchem prostranství pod finskými domky na Březinách. V krásném, klidném prostředí, obklopeném ze dvou stran zelení, vyrostl během krátké doby moderní sportovní areál, k jehož slavnostnímu otevření se právě sjíždějí pozvaní hosté. Než však začne program, vraťme se o několik let zpátky. V dubnu 2002 rozhodli členové Zastupitelstva města Petřvaldu využít krásného místa k postavení moderního víceúčelového sportovního areálu pro děti, mládež a občany Petřvaldu a okolí. V červnu 2002 byly zmíněné pozemky zakoupeny a „papírové práce“ pokračovaly - zastavovací studie, zadání projektu pro územní řízení a stavební povolení. Vzhledem k objemu financí celé stavby byla výstavba rozdělena na dvě etapy. V I. etapě, která byla zahájena v červnu 2006, se budovaly inženýrské sítě - plyn, voda, kanalizace, elektro, komunikace, oplocení, skatepark, víceúčelové hřiště a sociální budova. Tato etapa, jejímž hlavním dodavatelem byla firma STASPO z Ostravy a jejíž investiční náklady činily 24 mil. Kč, byla ukončena v listopadu 2006. V únoru následujícího roku pokračovala II. etapa stavbou haly, čtyř antukových tenisových kurtů, budovy skladu nářadí a dokončením oplocení. Vzhledem k pokročilé době (práce skončily v říjnu 2007) bylo

25

dohodnuto, že do konce května 2008 budou ukončeny terénní práce a položena antuka. Dodavatelem této etapy byla ostravská firma SPORTING. Investiční náklady dosáhly 19,5 mil. Kč, celkové náklady 44 mil. Kč. Rozpočet města však takovou investicí nedisponoval. Bylo třeba obrátit se na MF ČR o dotaci. Přestože se na zajištění financování a poté na realizaci podílelo více osob, má velké zásluhy na získání této dotace poslanec Parlamentu ČR Alfréd Michalík. Státní dotace činila 30 mil. Kč. Zbývající část byla investována z rozpočtu města. Je však nejvyšší čas připojit se k pozvaným hostům, které se právě chystá oslovit starosta města Petřvaldu Ing. Václav Holeček. Na hřišti se shromáždili představitelé města Petřvaldu, zástupci škol, společenských a sportovních organizací, jsou zde starostové okolních měst, hosté z družebních polských měst, Strumieně a Jasienice, dodavatelé a subdodavatelé, pozvání přijal i poslanec A. Michalík s chotí. Všichni jsou srdečně vítáni petřvaldským starostou, který vzápětí pozve na plochu hřiště děti z tanečního souboru Petřvaldské srdce, se kterými připravila vystoupení jejich vedoucí Lucie Skrzyžalová. Malé petřvaldské mažoretky v bílomodrých kostýmech, starší dívky v rytmu disko v černozeleném a sestava dívek v bílých kalhotách a tyrkysových košilích jako by chtěly přítomným dokázat, že do sportovního areálu najde petřvaldská mládež cestu. Zdravice polských přátel a blahopřání Petřvalďanům k vybudování tak krásného a prospěšného díla je zakončena předáním kytice a tří míčů pro nadšené petřvaldské sportovce. Přestřižení pásky a tím i symbolického zahájení provozu se ujímají starosta Holeček a poslanec A. Michalík.

Následuje prohlídka areálu - venkovní hřiště pro různé druhy sportu si návštěvníci už prohlédli, obdivují krásné tenisové kurty a halu s automaticky otvíranou střechou a umělým trávníkem, procházejí správní budovou s prostorami pro sklad, šatnami pro muže a ženy, sál, ve kterém stojí tenisový stůl, nechybí sociální zázemí pro cvičence a bufet. Mnozí se zastaví u ceníku pro rok 2008: Tenis  hala: zimní sezona: letní sezona:  antuk. kurty: perman. vstup. Členský klubový příspěvek: Skříňka:

250 Kč/ hod. 80 Kč/ hod./s osvětlením 150 Kč 80 Kč/ hod. 700 Kč/10 hod. 800 Kč 100 Kč

Trošku zklamáni jsou chlapci, kteří už předem zjistili, že jejich koníček, skoky na speciálně konstruovaných kolech, není možné z bezpečnostních důvodů v areálu provozovat. Podle slov starosty mohou však využít hřiště vedle bývalé březinské školy.

Největší sportovní stavba v historii Petřvaldu stojí. Nabízí sportovní vyžití svým obyvatelům i sportovcům okolních měst pro relaxaci i upevnění zdraví. Je na nás, jak těchto možností využijeme.

26

22. květen Přestože senioři si užívají zaslouženého odpočinku a klidnějšího života, než tomu bylo v dobách aktivního zaměstnání, neberou ten klid doslova. Na jaře je sice zaměstná zahrádka, ale je to také doba, kdy je na světě krásně, a to je čas někam vyrazit. A protože ve společnosti přátel, s kterými jsme v práci prožili mnoho dobrého i horšího, bude dobře i na nějakém výletě, není problém se zas jednou mezi ně přihlásit. A tak když Klub důchodců PS a ÚK závodu Fučík oznámil svůj plán, bylo v autobuse hned obsazeno. 22. května 2008 vyrazili výletníci po trase hrad Helfštýn - Hranice - Teplice nad Bečvou. Na Helfštýně se od průvodkyně dověděli o historii hradu loupeživých rytířů, který byl založen koncem 13. století a ve 14. stol. přestavěn na gotickou pevnost. Je to hrad, který má nejdelší hradební zdi v České republice. Mnoho let se na Helfštýně každý rok koná tzv. HEFAISTON, mezinárodní setkání uměleckých kovářů, kteří za účasti a velkého zájmu diváků vyrábějí nejrůznější předměty ze železa či stříbra - nářadí, plastiky, zámky, kování, šperky, zbraně,… Porota, tvořená z mezinárodních odborníků, pak jejich díla vyhodnotí a ocení a mnoho z jejich kumštu zůstane na hradě, kde jejich práce budou obdivovat tisíce návštěvníků. Po ukončení prohlídky hradu zamířil autobus do Hranic, kde si návštěvníci prohlédli starobylé náměstíčko s malými obchůdky, a po dobrém obědě pokračovali autobusem do lázní Teplice nad Bečvou. Individuální prohlídka klidného lázeňského areálu a okolí mnohé vylákala také k návštěvě Zbrašovských aragonitových jeskyní, některé k posezení na lavičce v lázeňském parku, neboť počasí k odpočinku na sluníčku přímo vybízelo. A jede se domů, kde se zase bude dlouho na krásně prožitý den vzpomínat. A na mnohé čeká ještě za tři týdny společná dovolená na Horní Bečvě v hotelu Kahan. Od 14. 6. do 21. 6. 2008 tam stráví bezstarostný týden 41 důchodců. Užijí si procházek v krásném prostředí Beskyd, k dispozici budou mít bazén, tělocvičnu, kulečník, masáže a mohou si zajít i do nedaleké solné jeskyně. Pokud pojede na dovolenou i Jirka Pěgřímek, mají zajištěno společné zpívání a poslech hezkých skladeb, které na svou harmoniku zahraje. A tak při loučení je slyšet i díky za péči, kterou věnuje klub svým členům. Předseda klubu pan L. Broda měl pádný důvod k spokojenému úsměvu.

Co zjistil průzkum veřejného mínění o našem kraji Představa o našem kraji před více než 20 lety byla jednoznačně negativní: je to ocelové srdce naší republiky, nejprůmyslovější kraj s doly, hutěmi, koksovnami, železárnami, chemickým průmyslem ( Ostrava, Karviná, Bohumín, Třinec, Orlová, Petřvald). V Kopřivnici je automobilka, v Ostravě a Nošovicích se vyrábí pivo. Co zjistil průzkum veřejného mínění o životě obyvatel v Moravskoslezském kraji v roce 2008: Moravskoslezský kraj nejsou jen doly a hutě, ale hlavně hory a příroda. Tak nejčastěji odpovídali obyvatelé Moravy a Slezska ve výzkumu veřejného mínění, jehož výsledky zveřejnil kraj nedávno. Zatímco v roce 2006 si pětina obyvatel s krajem spojovala zejména uhlí, doly a hutě, dnes jsou na prvních místech v odpovědích hory či příroda, které uvádí 13,2 procenta lidí. „Doly sice ve vnímání lidí zůstaly, ale výrazně se oslabily pojmy jako nezaměstnanost a nedostatek práce," řekl náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje pro ekonomický rozvoj Pavel Drobil. Naprostá většina lidí, celkem 87,4 procenta z 1000 dotázaných, uvedla, že je se životem v regionu spokojena. Největší spokojenost přitom panuje s přírodou, blízkostí a dostupností hor a růstem zaměstnanosti. „Ve srovnání s rokem 2006 výrazně klesla nespokojenost obyvatel. Před dvěma lety více než pětina lidí říkala, že se v kraji žije špatně. Letos je nespokojených 12,6 procenta obyvatel. Jsou to lidé, kteří za problém označují hlavně stav ovzduší, přetrvávající lokální nezaměstnanost a nízké příjmy," doplnil náměstek. Změny k lepšímu jsou podle něj výsledkem faktického zlepšení stavu věcí i důsledkem komunikačních aktivit kraje. „Za velmi významný osobně považuji fakt, že čtvrtina vlastních obyvatel regionu by na pomyslném žebříčku obliby svůj kraj zařadila na první místo mezi všemi kraji v České republice. To je od roku 2006 nárůst o 11,6 procenta. Současně se 46 procent lidí domnívá, že je Moravskoslezský kraj nejlepším místem pro život. Před dvěma lety byla takový názor ochotna vyslovit jen zhruba třetina našich spoluobčanů," zhodnotil P. Drobil. Současně, jak upozornil, roste i zájem zahraničních turistů o kraj. Podle dat Českého statistického úřadu zaznamenal Moravskoslezský kraj v roce 2007 největší příliv zahraničních turistů mezi všemi regiony v ČR, a to v podobě nárůstu o 17 procent. Letos je kraj připraven na čerpání prostředků z EU, což podle Drobila znovu zvýší šance na jeho ekonomický růst.

27

1. červen Svůj svátek slavily petřvaldské děti v neděli 1. června. Za krásného slunečného odpoledne nejdříve ožil les podél Okalové ulice pohádkovými bytostmi, které tam na děti číhaly. Každé dítě, které se na pohádkovou stezku vydalo, dostalo za splněný úkol záznam do kartičky s podpisem klauna, piráta, myšky, včelky Máji nebo báby bylinářky. Za hodnotu, kterou při plnění úkolů získal, si pak každý vybral dárek. Z lesa se všichni vydali do Sokolovny, kde už na ně čekali koníčci pana školníka Martina Grafa, kteří povozili děti po okolí. A poněvadž už dětem řádně vyhládlo, vrhly se na grilované párky a hned zase za zábavou. Kouzelník zaujal svými triky hlavně kluky, holky zvědavě pokukovaly po stánku s barvami a katalogy. Dověděly se, že tam na ně čeká facepainting, což si ti, kteří se učí angličtinu, hravě přeložili, že face = obličej a paint = malovat.Tak to tu ještě nebylo! ,,Huraaa, holky, dáme se vymalovat!?“ A za chvíli nebyly téměř k poznání. Co ještě vyzkoušet skákací hrad ? A ještě na ně čekalo vystoupení tanečního souboru Petřvaldské srdce, další zábava a soutěže, které letos dětem připravily členky Českého svazu žen, tělovýchovná organizace Sokol, Středisko kulturních služeb, městská knihovna a Jednotka sboru dobrovolných hasičů Petřvald. Velký dětský den v Petřvaldě se vydařil.

7. – 8. červen Stalo se již tradicí, že na začátku měsíce června společně s polskými přáteli ze Strumieně slavíme jejich svátek, který se jmenuje Staromiejska wiosna. V letošním roce tomu nebylo jinak. V sobotu 7. června se zúčastnil slavnostního otevření a zahájení oslav starosta našeho města Ing. V. Holeček, který v úvodu spolu se strumieńskou starostkou Annou Grygierek pozdravil všechny přítomné občany a hosty města Strumień a popřál jim pěkné prožití oslav. Na pódium vystoupil pěvecký sbor Lutnia, který byl založen roku 1918 a v letošním roce slaví 90 let svého trvání. Program na náměstí pokračoval až do večera. Následující den přijeli Petřvalďané s Petřvaldským srdcem, tanečním souborem pod vedením kulturní pracovnice Lucie Skrzyžalové. Děvčata tančila s chutí, odměnou jim byl bouřlivý potlesk, ale jak už to v Strumieni bývá, dalo se do deště, který po chvíli přešel v pořádný liják. Děvčata tančila na krytém jevišti, takže jim to nevadilo. Ale také obecenstvu připravili organizátoři, poučeni vrtkavostí tamějšího počasí, baldachýn, pod kterým Strumieńští v suchu a se zájmem mohli sledovat nejen naše tanečnice, ale také muzikál Jáchym aneb cesta kolem světa, který přijely předvést dívky z devátých tříd ZŠ Školní se svými režisérkami, Mgr. Z. Wasilovou a Mgr. Lucií Kučerovou. Takže konec dobrý, všechno dobré a jelo se domů s pocitem, že úkol reprezentovat město Petřvald byl splněn.

18. červen Středa 18. června 2008. Je krásný, horký den. Ideální čas vyrazit k vodě. Přesto je parkoviště u Kulturního domu v Petřvaldě obsazeno desítkami aut. Další pěšáci ještě míří před 17. hodinou do sálu. Osazenstvo tvoří většinou rodiče s menšími dětmi a prarodiče. Vzhledem k roční době (blížící se konec školního roku) se dá odhadnout, že půjde o vystoupení dětí nebo školáků. Když se na jevišti objeví paní Blanka Ryšánková, je vše jasné. Na konci školního roku se Základní umělecká škola B. Kulínského již tradičně přestěhuje do největšího sálu ve městě, aby mohlo vystoupit co nejvíce jejích žáků a přijít co nejvíce rodičů a fandů těch, kteří svůj volný čas věnují některému z uměleckých směrů, které škola nabízí. Letos však má ZUŠka o důvod více předvést co nejvíce ze své práce. Jak říká v úvodu moderátorka a vedoucí učitelka paní Blanka Ryšánková: „Letošní školní rok je pro

28

naši školu výjimečný ze dvou důvodů – hudební školství v Petřvaldě slaví 75 let. Druhým důvodem je změna zřizovatele a přechod činnosti ZUŠ pod ZŠ Petřvald, Školní 246. Od 1. ledna 2008, kdy k této změně došlo, je také našim ředitelem Mgr. Rudolf Torž.“ Pan ředitel Torž poté ve své zdravici vyzvedl práci ZUŠ jako součást výchovně vzdělávací soustavy, přinášející žákům i jejich posluchačům a divákům hudbou, tancem a divadlem hluboké citové prožitky, které kultivují jejich vztah k lidem a okolnímu světu. „Že o tento typ školy je zájem, potvrzuje 75. výročí jejího trvání,“ zakončil svou zdravici Mgr. R. Torž a popřál přítomným v sále příjemný poslech. A program může začít. Byl krásný, pestrý a jako vždy, když vystupují žáci ZUŠ, dlouhý. Po koncertu si na jeho délku posteskla i paní Ryšánková. Avšak rodiče, babičky a dědečkové nejsou z těch, kteří by si zrovna na něco takového stěžovali. Mají radost ze všeho, co se jejich nejmilejší v té škole všechno naučili a jak jim to na tom jevišti sluší! A tak pozorně sledovali, jak pěvecký sbor Petřvaldský skřivánek pod vedením Šárky Podobové a za klavírního doprovodu Jany Bajgarové s chutí zpívá lidové písně, které umějí všichni dříve narození, ale naší mládeži jsou zcela neznámé (Kdybys měla, má panenko, sto ovec... jo, kdyby ta panenka měla ve spořitelně sto tisíc!, to by byl aktuální hit, ale co s ovcemi?). Ale zazněly i současné písně pro děti, španělská píseň a děti si přitom do taktu tleskaly, cinkaly, chřestily a obecenstvo pomáhalo. Děti z tanečního oddělení si zase krásně na jevišti pohrály – měly k tomu Zlatou bránu, Letadlo, Vláček i Sedmikrásku – a jak se všechny jejich taneční hry jmenovaly. A těch, co zahráli na klavír, kytary, podélné i příčné flétny sóla, dua, tria i kvarteta, se člověk málem nedopočítal.

V průběhu programu připomněla moderátorka velmi talentované absolventy školy, kteří si umění zvolili za své povolání a pokračovali ve studiu na některé z uměleckých škol – Kateřina Banasinská, Olga Šmídová, Šárka Šafářová, Adéla Kvochová, Petra Glacová, Vladimíra Podhorná. Někteří absolventi dosud studují – Rudolf Medňanský, sourozenci Ladislav a Alena Šmídovi. A tři absolventky petřvaldské ZUŠky se na místo činu po ukončení konzervatoře vrátily a nyní vychovávají další petřvaldské talenty v roli jejich učitelek – Ivana Babczynská, Šárka Podobová a Pavla Kozlová. Hosty koncertu byli také bývalí žáci školy – Stanislav Kvoch (úspěšně dokončil I. i II. stupeň hry na kytaru u paní uč. Pavly Kozlové a v r. 2004 byl přijat na dálkové studium Lidové konzervatoře v Ostravě – obor kytara. S kytarou by se nechtěl rozloučit. Jednou by chtěl také učit.) a Naděžda Bulawová (začala hrát na zobcovou, později na příčnou flétnu ve třídě paní Blanky Ryšánkové. Pak přišly i jiné zájmy, ale semínko, které ZUŠ zasela, znovu začalo dávat o sobě vědět. Také ona se ocitla na Lidové konzervatoři, kde hraje nejen sólově, ale také v duu se Stanislavem Kvochem. V současné době je posluchačkou Ostravské univerzity. Ve volném čase se věnuje hře na klavír a zpěvu. Je členkou vysokoškolského pěveckého sboru Ostravské univerzity). K významnému jubileu ZUŠ B. Kulínského popřál škole starosta Petřvaldu Ing. Václav Holeček učenlivé žáky a trpělivé učitele. Tečku za 75. výročím založení školy udělala hudební skupina Pohoda, jejíž instrumentální úroveň, výborný výkon zpěvačky Žanety Hozové a zajímavý repertoár posluchači náležitě ocenili. Skupina pracuje pod vedením učitele ZUŠ pana Romana Pluty. Koncert k 75. výročí hudebního školství v Petřvaldě se vydařil a občané Petřvaldu si mohou jen přát, aby mělo hudební školství v našem městě nadále své místo.

29

---------------

Pro školní rok 2008/ 2009 nabízí ZUŠ Petřvald žákům ke studiu hudební obory se zaměřením na tyto nástroje:  hra na klavír  hra na zobcovou flétnu a příčnou flétnu  hra na kytaru  hra na el. klávesové nástroje  hra na akordeon  pěvecká hlasová výchova a sborový zpěv Do tanečního oboru mohou rodiče přihlásit své dítě již od 5 let.

21. červen Všechny děti školou povinné a studenti středních škol se už těší na dva měsíce letních prázdnin. Mají to za pár. Konec června pro petřvaldské jubilanty znamená jejich třetí setkání v obřadní síni městského úřadu s představiteli města u příležitosti jejich jubilea. Jsou představeni starostovi města Ing. Václavu Holečkovi, který ve svém proslovu zabrousí i do doby jejich mládí. Snad si také zavzpomínají na školní léta, která jim z dnešního pohledu jubilanta připadají jako ráj na zemi. Takový ráj za několik dní budou prožívat jejich vnuci či pravnuci, aniž budou vědět, že jednou budou na školu, do které se jim teď tak často nechce, vzpomínat jako dnes jejich dědečkové či pradědečkové a babičky či prababičky. A tady je máme: pan Otakar Kochan pan Vladislav Mikula paní Ludmila Valová paní Leopoldina Pěgřimočová

80 let 85 let 80 let 80 let

A aby vzpomínky na bezstarostné dětství byly ještě živější, přicházejí mladí hudebníci ze Základní umělecké školy B. Kulínského, aby předvedli na své nástroje, co se za další školní rok nového naučili. Paní Olga Šmídová, která dnes zaujala místo u varhan, doprovází krásný soprán Soni Jungové, při kterém mají jubilanti možnost přilákat některé vzpomínky z dob svého mládí. Je toho dost, co prožili za oněch 80 nebo 85 let. Že se s nimi vždy život nemazlil, o tom svědčí prošedivělé vlasy a hluboké vrásky v tvářích. V očích však září světýlka spokojenosti z pěkné sváteční atmosféry, kterou jim členové Sboru pro občanské záležitosti společně s dětmi připravili a přítomnost jejich nejbližších. Tak teď hlavně to zdraví, které jim všichni ze srdce přejí.

Zleva: L. Pěgřimočová, V. Mikula, L. Valová, O. Kochan

26. červen Od roku 1998 se žáci všech petřvaldských škol těšili na předposlední pátek školního roku, protože v ten den je čekal Běh Terryho Foxe. Ten kromě jiného znamenal, že prázdniny jsou do týdne tady. Na prostranství Sokolovny se přihrnuli pěšky, na kolech, kolečkových bruslích, ale také na koních nebo

30

ponících, někteří vedli na vodítku svého psa, jiní za ruku mladšího sourozence. Sokolovna už v 8 hodin žila hudbou, na své vystoupení se připravovaly mažoretky, kluci na kolech, na kterých skákali po nejrůznějších hambálkách, jindy se předvedly tanečnice. Pro zájemce z řad menších dětí byl připraven kočár tažený koníky pana školníka Martina Grafa ze Základní školy Školní. Zatímco třídní učitelé a učitelky odevzdávali v pavilónu peníze do průhledné skleněné pokladny a vyzvedávali pro své žáky sponzorské dary, které za svůj humanitární příspěvek od nich obdrželi, užívali si žáci už předprázdninové svobody na travnatém hřišti Sokolovny, pustili se do fotbalu nebo jen tak pobíhali. Když se ozvala známá znělka z muzikálu Jesus Christ Superstar, všichni zpozorněli, neboť věděli, že se blíží start Běhu Terryho Foxe. Trasa, kterou museli projít, projet či zaklusat na koni, měřila 3250 m. Všichni už znali příběh mladého Kanaďana, kterého zkosila zákeřná nemoc, rakovina. A na počest Terryho Foxe a na podporu boje s rakovinou stála petřvaldská mládež 10 let na startu této humanitární akce. Od roku 1998 až do roku 2007 posílal Petřvald nemalé příspěvky petřvaldských žáků, učitelů, správních zaměstnanců škol, ale i občanů Nadaci Terryho Foxe. Tak se v praxi všichni učili solidaritě s potřebnými. Za 10 let přispělo naše město na výzkum rakoviny 198.339,- Kč. Když byl celostátně Běh Terryho Foxe ukončen, objevila se nová, dobrovolná humanitární akce - BĚH NADĚJE. I této akce se petřvaldské školy účastní, trasa pochodu je také stejná a finanční prostředky, které se při této humanitární akci vyberou, slouží zase těm, kteří to potřebují. Letos se BĚH NADĚJE konal 26. 6. 2008 a účastníci odeslali na příslušné konto 2.554,- Kč.

Co si vyžádá obnova Moravskoslezského kraje Do obnovy kraje, který těžkým průmyslem v dobách budování ,,lepších zítřků“ zamořil ovzduší a zdevastoval krajinu, je třeba investovat spoustu lidské práce, nápadů, ale rovněž finančních prostředků. Státní pokladna na všechno nestačí. Něco se však přece daří. Balík peněz, který v Moravskoslezském kraji investovaly zahraniční firmy, už přesáhl 70 miliard korun. Více než dvě třetiny z této částky vynaložili investoři v posledních čtyřech letech. Vyplývá to z údajů, které aktuálně eviduje agentura pro podporu investic – Czech Invest. „Díky investicím vzniklo v regionu bezmála 20 tisíc trvalých pracovních míst. Tím se jednak zmírnily dopady útlumu průmyslu, kterým náš kraj prošel v polovině 90. let, jednak se změnila struktura ekonomiky. Nejprve se rozvinuly nové výrobní společnosti, nyní přicházejí developeři (vývojoví projektanti),“ uvedl náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje pro ekonomický rozvoj Pavel Drobil. Krajská Agentura pro regionální rozvoj (ARR), která o investory pečuje, jen v loňském roce poskytla služby 43 investorům ze 16 zemí s působností v 19 různých odvětvích. Přibližně dvěma stovkám investorů, kteří už v regionu sídlí, se ARR dále věnovala v rámci služby, která je má v regionu udržet a případně motivovat, aby zde vynakládali další peníze. „Podstatný je rovněž obraz vývoje nezaměstnanosti, na němž je snad nejlépe vidět, že ožil tradiční průmysl a přibylo nové podnikání, včetně hi-tech oborů,“ upozornil náměstek hejtmana. Míra nezaměstnanosti klesla v Moravskoslezském kraji z 15,7 procenta v roce 2004 na loňských 9,6 procenta. V první čtvrtině tohoto roku se dostala dokonce pod hranici devíti procent. To znamená, jak potvrdil také Úřad práce v Ostravě, že v regionu je o 40 tisíc nezaměstnaných méně než před čtyřmi lety. „Teď chceme udržet zájem investorů, podpořit příchod developerů a dosáhnout posílení cestovního ruchu,“ uvedl náměstek krajského hejtmana P. Drobil. Nové investice by kraj podle hejtmanova náměstka rád nasměroval zejména na Karvinsko a Bruntálsko, kde dosud míra nezaměstnanosti převyšuje krajský průměr.

12. – 13. červenec Jako každý rok je se jménem Jindřich spojeno konání petřvaldského odpustu. Tentokrát padl tento termín na víkend 12. a 13. července, neboť svatý Jindřich, patron petřvaldského kostela, měl svátek v úterý 15. července. V sobotu i v neděli se nejen omladina, ale celé rodiny vydávají, kdysi většinou pěšky, dnes obvykle nasednou do auta, k hřišti TJ HEPO, kolem kterého jsou rozestaveny prodejní stánky a kolotoče. Úspěch a spokojenost petřvaldského odpustu závisí hlavně na počasí. To letos splnilo představy Petřvalďanů jen z části – v sobotu se počasí ještě drželo, i slunce vytvářelo svými paprsky příjemnou sváteční atmosféru, ale k večeru se zatáhlo, dalo se do deště, což je povel pro návštěvníky odpustu, aby spěchali domů nebo někam pod střechu. Nejvíce se na počasí naštvou mladí Petřvalďané, protože ti ožijí teprve večer, kdy rodiče a prarodiče mají dávno po večerce.

31

Ani neděle 13. 7. nebyla jiná. Slunečno a k večeru bouřka. Sílu větru nevydržel letitý strom na ulici Březinské, který se pod náporem vichru rozlomil napůl. Spadl na soukromý majetek a způsobil i věcnou škodu. Pohotový zásah starosty města Ing. V. Holečka, který téměř okamžitě zorganizoval pomoc ve spolupráci s petřvaldskými dobrovolnými hasiči a profesionálními hasiči z Karviné, zabránil, aby živel napáchal větší škody. I v takový svátek se Petřvalďané přesvědčili, že pojem a funkce ,,starosta“ jedno jsou a pocházejí od slovesa ,,starat se.“

23. červenec Na 26. schůzi Rady města Petřvaldu RM schválila rozpočtové opatření č. 6/08:  na vícepráce při prodloužení vodovodního řadu pro bytové domy ve výši 51 tis. Kč;  na poskytnutí neinvestičního příspěvku 39 tis. Kč Základní škole a Základní umělecké škole Petřvald, Školní 246;  na poskytnutí investičního příspěvku 4 tis. Kč Základní škole a Základní umělecké škole Petřvald, Školní 246;  na zpracování žádosti o dotaci na projekt „Modernizace a stavební úpravy odborných učeben a zavedení moderních výukových metod ZŠ Školní“ (48 tis. Kč);  na zajištění prodejců – řemeslníků na petřvaldské pouti (12 tis. Kč). RM rozhodla  zvýšení nájemného pro rok 2009 o 16,7%, 25,5% pro standardní byty a o 30,1% pro byty se sníženou kvalitou;  zaslání výzvy k podání cenové nabídky na činnosti spojené s žádostí o dotaci na akci „Oprava chodníků včetně výměny kabelů VO u sil. I/59, k.ú. Petřvald u Karviné“ těmto firmám: TEDEAS, s.r.o, Třinec; TECHNOEXPORT, Praha; RAVEN EU Advisory, a.s., Brno, QUANTUM CZ s.r.o., Ostrava;  zaslání výzvy k podání cenové nabídky na činnosti spojené s žádostí o dotaci na akci „Odkanalizování města Petřvaldu“ těmto firmám: TEDEAS, s.r.o, Třinec; TECHNOEXPORT, Praha; RAVEN EU Advisory, a.s., Brno; QUANTUM CZ s.r.o., Ostrava;  nevyhovět žádosti občana Petřvaldu o udělení studijního stipendia na jeho studium ve Švédsku na Linköping University. RM vyhlásila záměr pronájmu nebytových prostor v domě čp.1615 na ulici Březinské a v domě čp. 1504 na ul. Závodní. RM vzala na vědomí výkaz o plnění rozpočtu k 31. 6. 2008. (Informaci z jednání rady je možno doplnit čerstvou zprávou o údržbě místních komunikací a nákladech za ni. V letošním roce provedla opravy místních komunikací firma STRABAG, a.s., na ulici Lejskově a Družstevní. Za tyto opravy zaplatilo město 1, 200.000,- Kč. Zaměstnanci Střediska údržby prováděli menší vysprávky ulic po celém katastru města Petřvaldu studeným asfaltem, reciklinem a teplou obalenou drtí. Tato drobná údržba (materiál + mzdy) si vyžádala náklady ve výši 350 tis. Kč.)

32

Co čeká občany žijící v bytech v majetku města Od ledna 2009 zaplatí občané žijící v bytech v majetku města za nájmy z bytů v Petřvaldě v průměru o čtvrtinu více. Rada města Petřvaldu na své 58. schůzi dne 24. 8. 2006 rozhodla o přistoupení města Petřvald k jednostrannému zvyšování nájemného dle § 3 Zákona 107/2006 Sb. I ve třetím roce přechodného čtyřletého období může město Petřvald rozhodnout, kolik procent bude činit přírůstek měsíčního nájemného, nejvíce však do výše maximálního přírůstku stanoveného Ministerstvem pro místní rozvoj, který činí 16,7 % a 25,5 % pro standardní byty (dříve byty II. kategorie) a pro byty se sníženou kvalitou 30,1 %. Na návrh finančního odboru rada města přistoupila k jednostrannému zvýšení nájemného o maximální přírůstek s datem účinnosti od 1. 1. 2009. Za městský byt první kategorie o rozloze 58,67 m2 nájemného 1034,35 o 172.73 Kč více, celkem 1207,08 Kč.

(1+2) zaplatí nájemník místo současné ceny

Za standardní byt (II. kategorie) o rozloze 51,01 m2 (1+2) zaplatí nájemník místo současných 777,90 Kč více o 198.36 Kč, celkem 976,26 Kč. U bytu se sníženou kvalitou (1+2) a rozloze 52,05 m2 se zvedne nájem ze současných 664,67 o 200,06 Kč na cílovou částku 864,73 Kč. Regulace platí ve městě pro všechny městské byty. Těch je v současné době 106 (bez bytů v Domě s pečovatelskou službou). Zvyšování se nedotkne bytů zvláštního určení a mezi ty se počítají byty s pečovatelskou službou.

10. srpen Dne 10. srpna 2008 oslavila v Domově důchodců na Březinách své 100. narozeniny paní

Helena Mrázková.

Narodila 10. 8. 1908 v Životicích, kde také prožila své mládí. Když jí bylo 10 let, v roce 1918, zemřel jí tatínek a od té doby vyrůstala jen s maminkou a pěti sourozenci. Byla to krušná doba pro celou rodinu. ,,Mnohdy ani nebylo co dát do úst,“ vzpomíná na těžké časy paní Mrázková. V roce 1932 se provdala a vychovala spolu s manželem dvě děti, dceru a syna. Syna pochovala, když mu bylo 60 let. Prožila dvě světové války. Zejména ve druhé světové válce zažila spolu s rodinou těžké chvíle. V roce 1960 ovdověla. Paní Helena Mrázková byla ve svém životě vždy skromná a pracovitá. Již 15 let je imobilní. Od roku 2004 žije v Domově důchodců Březiny v Petřvaldě a zde také 10. srpna 2008 oslavila své sté narozeniny. Při této mimořádné události přišla jubilantce popřát za město Petřvald hodně zdraví a spokojenosti v petřvaldském Domově důchodců místostarostka paní Jarmila Skálová a členka sboru pro občanské záležitosti Mgr. Šárka Němcová. Dcera stoleté paní Mrázkové, paní Anna Kolejná, poděkovala vedení Domova důchodců i celému personálu za odbornou péči, kterou její maminku každodenně zahrnují.

33

Hornické kolonie v Petřvaldě a jejich současný stav Pokusíme se vrátit do doby, kdy malou zemědělskou obec Petřvald čekají velké změny, které ovlivní dosavadní způsob života jejích obyvatel. Je konec 19. století. Lidé, aniž to kdy věděli, chodí po kameni, který hoří, hřeje a co to všechno ještě způsobí…? Ale nepředbíhejme událostem. Koncem 18. století patřilo petřvaldské panství rodu Larisch - Mönnich. Zdálo se, že se obyvatelé této lokality nadále budou zabývat zemědělstvím. Když však v roce 1820 převzal panství Jindřich Larisch - Mönnich, orientoval se na zakládání průmyslových podniků (v Karviné založil sklárnu, pivovar, chemickou továrnu). Potřeba energetických zdrojů jej přivedla na myšlenku hledat na svých pozemcích v Petřvaldě uhlí, jak to viděl v nedaleké Slezské Ostravě. A zde jsme u začátků objevu černého uhlí v oblasti Březin, nedaleko hranice s Rychvaldem a Porubou. Uhlí bylo dost a sloje se nacházely těsně pod povrchem země. My se však nemíníme zabývat počátky těžby uhlí. Chtěli bychom se podívat na kolonie, které v Petřvaldě v souvislosti s rozvojem těžby kolem šachet rostly jako houby po dešti. A nakonec nahlédneme do současnosti a podíváme se, co se s tehdejšími koloniemi stalo. S objevem uhlí na katastru Petřvaldu a později s příchodem pracovníků pro jeho dolování vznikla potřeba budoucí horníky a jejich rodiny někde ubytovat. Aby si důlní podniky zajistily stabilní pracovní kádry, které by si mohly vyškolit k obsluze nové techniky, začaly stavět hornické a úřednické byty. Byt v hornické kolonii se tak stal pro mladou rodinu ideální životní představou. Kolonie vznikaly v blízkosti dolů a zahájení jejich výstavby zpravidla souviselo s obdobím zřizování příslušného důlního závodu. Jáma Jindřich nezůstala v zajišťování bytů pozadu, a tak se v roce 1866 začalo s výstavbou hornické kolonie nazvané Jindřichova, ve které bylo třicet čtyři domů , každý se čtyřmi byty. U závodu Albrecht se stavěla hornická kolonie dolu Evžen v roce 1872 - 1873, která měla jedenáct domů. V roce 1879 pokračovala výstavba tří domů hornické kolonie Bedřich a v roce 1902 ukončil důl Evžen výstavbu hornické kolonie Marianka. Poslední kolonie vznikla v roce 1914 u závodu Habsburk. Nájemné bytů v hornické kolonii bylo cenově nižší než v soukromém domě a nezanedbatelný byl také přínos přilehlé zahrádky. Místa, ve kterých hornické osady vznikaly, byla většinou vázána na pozemky, které již daná společnost vlastnila. Protože horníci chodili do práce většinou pěšky, stavěly společnosti hornické kolonie co nejblíže důlních závodů, také proto, že pracovní doba trvala 12 hodin. Do roku 1929 vzniklo na území Petřvaldu dalších šest hornických kolonií, z nichž se mnohé již nezachovaly v původní podobě. Jiné představují pouze torzo. Připomeňme si proto názvy alespoň některých z nich: byly to například kolonie Pokrok, Jindřichova, Úřednická, Bernatíkova (po r. 1945 Holubova), Kaslerova, U závodu Hedvika, Na Zaryjích, Marianka, Rohlova nebo kolonie s názvem U elektrické dráhy (Pod doktorem) a další. (O jednotlivých koloniích se dočteme v publikaci Hornické kolonie karvinského okresu, kterou vydal Klub přátel Hornického muzea v Ostravě v roce 2007.) Z publikace vyjímáme (text upravila kronikářka Ilona Karkošková): Holubova kolonie – původně nesla jméno po majiteli pozemku jako Bernatíkova a po její výstavbě se stala největší z hornických kolonií dolu Hedvika. Leží v jižní části petřvaldského katastru Nová dědina (odtud též používaný název kolonie Nová dědina). Po ukončení výstavby čítala 66 domů odlišného stáří, neboť její výstavba probíhala od roku 1875 až do roku 1924. Po demolici objektů, především části Vysoké, se v osadě nachází jen 30 domů. Dělnická kolonie dolu Pokrok – po ukončení výstavby byla pojmenována SKADAR. Název vznikl podle domů postavených v jihorakouském stavebním stylu. Kolonie patřila k nejvkusněji postaveným, vybaveným a udržovaným dělnickým koloniím v revíru. Tato kolonie leží u východního okraje seřaďovacího nádraží důlního závodu Pokrok a 500 m od těžní jámy. Bylo zde postaveno 50 domů, z nichž 41 bylo jednoposchoďových. Po rozsáhlé demolici zůstalo v osadě jen 30 domů, které čeká podobný osud. Úřednická kolonie dolu Pokrok – nachází se na Klimšově ulici, která vede od důlního závodu Fučík 1 k bývalé zastávce elektrické dráhy se jménem Pokrok (tato tramvaj jezdila na trase Ostrava – Karviná). Jádro obytné osady tvoří jednoposchoďové domy po pravé straně komunikace, po levé straně se nacházejí domy přízemní. V kolonii je 22 obytných domů s 66 byty. 17 domů je postaveno v blízkosti šachty, 12 z nich je jednoposchoďových. Ostatní domy jsou rozptýleny mezi domy soukromých majitelů. Kolonie U jámy Hedvika – je situována u severozápadního okraje šachty ve vzdálenosti asi 150 m od ohlubně těžní jámy. Na východě leží mezi báňskou dráhou vedoucí z Petřvaldu do Doubravy a mezi silnicí z Petřvaldu do Michálkovic na severu. Na jihozápadě byla ohraničena haldou. Kolonie byla

34

postavena pro báňské techniky dolu Hedvika v letech 1884 - 1894 a tvořily ji 4 domy. V současné době plní svou původní funkci jen jeden dům, ostatní byty byly již určeny k demolici. Kolonie Pěkníkova na Zaryjích – byla rovněž známá jako úřednická, ale byla určena jak horníkům, tak i báňským úředníkům. První část výstavby začala v roce 1902 a první 4 domy byly osídleny horníky dolu Albrecht. Ve druhé fázi výstavby se již začaly stavět domy s vyšším bytovým standardem, které byly přidělovány báňským dozorcům dolu Albrecht. Kolonie leží 450 m severovýchodně od těžní jámy Dolu Fučík 2, a to severně od komunikace vedoucí z Petřvaldu do Michálkovic. Báňskou dráhou je osada rozdělena na část jižní s pěti domy a na část severní se sedmi domy. Osady na Zaryjích se silně dotkly důlní vlivy, ale jako celek zůstala zachována. Kolonie Kaslerova – nacházela se bezprostředně v blízkosti jámy Hedvika. Ze severozápadu a severovýchodu byla ohraničena haldami a z jihovýchodu hlavní komunikaci z Ostravy do Karviné. Kolonie byla pojmenována po Josefu Kaslerovi (čp. 207), majiteli hostince, který se nacházel v těsné blízkosti jmenované kolonie. S ohledem na značné poklesy terénu a rekonstrukci Ostravské ulice došlo po roce 1965 k úplné demolici hornické osady. Kolonie Rohlova – se nachází asi 250 m jihovýchodně od Holubovy osady. V současné době je částí Holubovy osady. Byla vybudována v letech 1901-1902 a po jejím dokončení zde stálo 7 domů. Obytné objekty byly značně ovlivněny důlní činností a v současnosti se v této lokalitě nachází 5 domů. Kolonie Guňkova – nachází se na Závodní ulici asi 350 m východně od Havláskovy kapličky. Vznikla v letech 1897 -1904 a původně měla 6 domů. V současné době se nacházejí v osadě 4 domy. Kolonie Peking – na ulici Domkářské u bývalého Kocurova hostince se nachází těsné uskupení 11 domků a v záznamech se dovídáme, že tato osada byla pojmenována Peking. Byla budována bytovým družstvem za pomoci Báňské a hutní společnosti kolem roku 1918 a jako celek zůstala zachována. Původní pojmenování osady Peking upadlo však v zapomenutí. Kolonie Volného – byla postavena na pozemku domkáře Josefa Volného okolo roku 1924 a tvořily ji 3 domy. Nacházely se na ulici Josefa Holuba, která směřovala od Holubovy osady ke kolonii Pod doktorem. V roce 2007 byl obydlen jeden dům. Kolonie Pod doktorem – se nacházela ve vzdálenosti asi 200 m od bývalé zastávky místní dráhy nazvané Pokrok a 300m severovýchodně od Holubovy osady. Byla postavena v letech 1891 - 1892 a tvořily ji tři domy. Tato malá osada byla vystavena značnému důlnímu vlivu, a tak došlo v roce 1993 k demolici 2 domů. V osadě se nachází již jen jeden dům, který je rovněž určen k demolici. Kolonie Marianka – byla pojmenována po manželce hraběte Evžena Larische Marianne (rozené Deymové). Leží asi 150 m jižně od jámy Evžen mezi báňskou dráhou z Petřvaldu do Doubravy na severu a hlavní komunikací z Ostravy do Karviné na straně jižní, a to v jejich samotné blízkosti. Byla stavěna v letech 1902 - 1907 a její původní vzhled byl zachován. Kolonii tvoří 18 domů (12 dělnických, 4 úřednické a 2 společné). Kolonie Jindřichova – leží asi 175 m západně od bývalého dolu Evžen po obou stranách ulice Rychvaldské. Byla postavena v letech 1866 - 1869 v těsné blízkosti bývalé těžní jámy Jindřich, po které byla tato hornická osada pojmenována. V kolonii se nacházelo 34 domů, z toho 26 dělnických, 5 úřednických a 3 domy společné. Kolonie Fejnerova – leží na rozhraní Rychvaldské a Porubské ulice a osadu tvoří 4 přízemní domy o 4 bytech. Její stavba byla započata v roce 1902 a pro naléhavou potřebu bytů byla již v roce 1903 kolaudována. Kolonie Bedřichova - pojmenování osady vzniklo podle jámy Bedřich, ve které bylo v roce 1835 nalezeno uhlí. Tato malá osada byla postavena v roce 1879 na Panském poli a čítala původně 5 domů, které však nezůstaly zachovány. Domy stály u lesa za nynějším minisídlištěm v Březinské ulici. Lidově se tomuto místu říkalo Na Fydrichu. Kolonie Parys (Evženova) - stála na Březinách nedaleko bývalého dolu Evžen a byla pojmenována na počest pařížské revoluce z roku 1871. Byla postavena v letech 1873 - 1874 a její bytový standard nedosahoval úrovně tehdejších hornických osad. Měla 11 domů, 5 domů dělnických, 4 domy úřednické a dva domy společné.

35

16. srpen V poslední době si občané většiny zemí stále více uvědomují, jak často je i v běžném životě zapotřebí služeb a pomoci hasičů, ať profesionálních, či dobrovolných. Nejde jen o časté letní požáry z horka, kdy hoří lesy, stohy slámy, ve kterých si bez dozoru hrají děti, ale také o časté letní bouře či podzimní lijáky, při kterých nejde jen o vysoké ztráty majetkové, ale, což je nejtragičtější, jde často o životy lidí. Ani tam, kde lidé jsou ohroženi vosami nebo nebezpečnými látkami, které zůstanou na silnicích při nejrůznějších dopravních haváriích, se neobejdeme bez této záchranné složky. Tam, kde jde o profesionální hasiče, je péče o fyzickou i odbornou zdatnost mužstva samozřejmou součástí pracovního procesu. Ale ani dobrovolníci v obcích a městech nesmějí zanedbávat tuto část své přípravy. A proto, aby si svou fyzickou zdatnost mohli změřit, konají sbory dobrovolných hasičů každý rok soutěže v požárním sportu za účasti několika jednotek. V sobotu 16. 8. 2008 pořádala jednotka Sboru dobrovolných hasičů (SDH) Petřvald Mezinárodní hasičskou soutěž za účasti pěti jednotek SDH. Hosty tentokrát byli členové stráže z Jasienice. Soutěže se zúčastnilo 50 členů SDH a polští přátelé z Jasienice si vedli velice dobře. Vítězem soutěže se stalo družstvo Lutyně – Střed a petřvaldská jednotka SDH se umístila ve střední části tabulky. Jasieničtí hasiči předvedli ukázku polského způsobu soutěžení, který je trochu odlišný od pravidel, jimiž se řídí naši hasiči. Počasí soutěži sice moc nepřálo, ale přátelská atmosféra a spokojenost všech zúčastněných i hostů vynahradily úsilí, které petřvaldští hasiči při organizaci soutěže rádi a ochotně vynaložili. Už nyní se těší na další sportovní soutěže, tentokrát v září v polském městě Jasienica.

20. srpen 27. schůze Rady města Petřvaldu se konala 20. srpna 2008. RM schválila rozpočtové opatření č. 7/08:  na poskytnutí investičního příspěvku 39 tis. Kč Základní škole a Základní umělecké škole Petřvald, které bude hrazeno z investiční dotace od kraje;  a na poskytnutí neinvestičního příspěvku ve výši 4 tis. Kč Základní škole a Základní umělecké škole, které bude hrazeno z neinvestiční dotace přijaté od kraje;  na terénní úpravy ploch po likvidaci tenisových kurtů (25 tis. Kč);  na úpravu pozemků kolem sportovního areálu (233 tis. Kč);  na údržbu veřejné zeleně (165 tis. Kč). RM schválila rozbor hospodaření Základní školy, Základní umělecké školy Petřvald a Mateřské školy Petřvald 2. května za I. pololetí 2008. RM rozhodla  poskytnout Základní škole a Základní umělecké škole Petřvald investiční příspěvek 38. 943,- Kč a neinvestiční příspěvek 3.634,- Kč;  uzavřít smlouvu o pronájmu nebytového prostoru – garáže v bytovém domě na ulici Březinské;  na základě doporučení bytové komise o uzavření nájemní smlouvy na uvolněnou byt. jednotku velikosti 1+1 na ul. Březinské;  ukončení nájmu nebytových prostor - garáže na ul. Březinské;  neuzavřít smlouvu o poskytnutí finančního daru Nadačnímu fondu „Dítě a ovzduší“;

36

 uzavření smlouvy o právu provést stavbu kanalizace na pozemcích č. (viz zápis) v Petřvaldě mezi Českou republikou – Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, Praha 2, vlastníkem ideální 1/5 pozemků a městem Petřvald, při splnění podmínek uvedených v předloženém návrhu;  uzavření dodatku ke smlouvě o dílo na zajištění „Opravy místních komunikací na k.ú. Petřvaldu, ul. Lejskova a Družstevní“ týkající se zvýšení ceny díla za vícepráce cena bez DPH 132 796,50 Kč, DPH 19% 25 231,33 Kč, cena celkem včetně DPH 158 028,00 Kč;  uzavření dodatku ke smlouvě o dílo na zajištění „Výstavby inženýrských sítí pro bytové domy v Petřvaldě. RM vyhlásila záměr pronájmu nebytových prostor v 1.p.p. domu v Petřvaldě, na ulici Březinské. RM vzala na vědomí výkaz o plnění rozpočtu k 31. 7. 2008.

24. srpen V neděli 24. srpna 2008 se za ideálního počasí v Petřvaldě konaly dva významné cyklistické závody. Jejich organizátorem byl jako vždy cyklistický klub FESO Petřvald - Březiny v čele s hlavní postavou petřvaldské cyklistiky Silvestrem Matasem, předsedou organizačního výboru této sportovní akce. Závod „O cenu města Petřvald“ vstoupil letos do svého už XVI. ročníku. Poprvé se konal v roce 1993 a na listině vítězů se z líhně petřvaldské cyklistiky objevili v r. 2000 odchovanec FESO Lukáš Pavlech a v r. 2007 Petr Swaczyna. Druhým závodem, který se závodníkům 24. 8. 2008 do celkového hodnocení započítával, byl „Český pohár juniorů, kadetů, žáků starších, žen, juniorek, kadetek a žákyň.“ Do Petřvaldu se tedy sjela pestrá paleta závodníků z celé České republiky, ale také ze Slovenska, Polska a Ruska. Obvyklá trasa závodu musela být letos upravena z důvodu silničních prací na Ostravské ulici (Ostrava Karviná). Start a cíl závodu byl proto od petřvaldské spořitelny přeložen k hasičské zbrojnici na Březinách, přičemž zázemí závodníků tvořila klubovna FESO Petřvald a přilehlý venkovní prostor, ve kterém organizátoři zajistili cyklistům, jejich doprovodu i divákům kvalitní a pestré občerstvení i odpočinek. Od hasičské zbrojnice vyrazili závodníci v určených intervalech na trasu vedoucí na křižovatku v Rychvaldě – odtud směr Orlová (Zátiší) - Orlová - Lutyně (Ke Studánce) - od kruhového objezdu u benzinové stanice Shell do Orlové 3 (Horník) - a zpět na Březiny. Jeden okruh měřil 10 km a jednotlivé kategorie jej musely absolvovat: muži 10 kol - junioři 8 - kadeti, juniorky a ženy 5 kol - žáci starší a kadetky 3 a žákyně mladší 2 kola.

Výsledky závodu vyhlásil předseda organizačního výboru Silvestr Matas, odměny vítězům předala místostarostka Petřvaldu Jarmila Skálová. Snad jedinou vadou na kráse tohoto výborně připraveného cyklistického závodu byl malý zájem mládeže a občanů našeho města. Poděkování za bezchybný průběh mezinárodní akce patří celému organizačnímu výboru v čele s panem Silvestrem Matasem, městu Petřvald a věrným sponzorům, bez nichž by nebylo možné tak velkou sportovní akci v Petřvaldě uspořádat, a petřvaldským a rychvaldským dobrovolným hasičům za zajišťování bezpečnosti závodníků po celé trase. Umístění závodníků v jednotlivých kategoriích Žáci mladší 1. Koten Jan 2. Mrzyk Jan 3. Rýpar Jakub 4. Fierla Jan

FESO Petřvald LKS Pszczyna (Polsko) Sigma Hranice CK FESO Petřvald

37

Žáci starší 1. Baška Erik 2. Vývoda Jakub 3. Března Jan 7. Šenkýř Lumír

CK Dobňany (Slovensko) Sigma Hranice Kooperativa SG Jablonec n. Nisou CK FESO Petřvald

Kadeti 1. Ohřal Adam 2. Stěpanov Anton 3. Vokoč Petr 19. Fierla Ondřej

Favorit Brno Grimex Moskva (Rusko) Dukla Praha CK FESO

Junioři 1. Toporischev Maxim 2. Danačík Tomáš 3. Azarenov Maxim

Grimex Moskva (Rusko) Windor´s Příbram Grimex Moskva (Rusko)

Muži 1. Čer Tomáš 2. Heinrich Lukáš 3. Blahut Radek 4. Swaczyna Petr

Veloservis Team Znojmo (odchovanec CK FESO) Forman Cycling Team TMK Ostrava CK FESO Petřvald

Žákyně 1. Uhrová Kateřina 2. Rezková Aneta 3. Mrůzková Lucie

Slezan F –M Bike 2000 Sundance Opava

Kadetky 1. Jaklová Lenka 2. Sikorová Michaela

SK Jiří team Ostrava TŽ Třinec

Juniorky 1. Slámová Gabriela 2. Kadlecová Monika 3. Novozamská Pavla

Dukla Brno CK Lysá pod Makytou Favorit Brno

Ženy 1. Ščučková Jiřina 2. Kočí Lucie 3. Babuňková Andrea

Silný team Uničov Slavia Praha Slezan F – M

27. srpen V kulturním domě začalo v 15.30 zasedání zastupitelstva města. ZM schválilo zprávu o plnění rozpočtu města Petřvaldu za I. pololetí 2008. ZM vyhlásilo záměr prodeje části pozemku parc. č. 4298/1 v k. ú. Petřvald u Karviné. ZM vzalo na vědomí podání žádosti o dotaci z operačního programu Prioritní osa 3 – Rozvoj měst, Oblast podpory 3.2. – Subregionální centra, Zaměření výzvy: Školství a volnočasové aktivity, ROP Moravskoslezsko na projekt „Modernizace a stavební úpravy odborných učeben a implementace moderních výukových metod ZŠ Petřvald“. ZM vyčlenilo finanční prostředky ve výši 3 230 001,51 Kč vč. DPH určené k financování uvedeného projektu. ZM souhlasilo s financováním projektu prostřednictvím rozpočtových opatření, a to až do doby ukončení realizace projektu.

38

ZM rozhodlo  o převodu části obchodního podílu ve společnosti Koordinátor ODIS s. r. o. , Ostrava, statutárnímu městu Ostrava;  o uzavření smlouvy o převodu obchodního podílu se statutárním městem Ostrava a.s. Moravskoslezským krajem. ZM vzalo na vědomí informace starosty města, místostarostky a tajemnice MěÚ.

30. srpen V sobotu 30. 8. 2008 se uskutečnil již 5. ročník mezinárodního karetního turnaje Taroky Petřvald 2008 v tělocvičně sokolovny. Poprvé byl tento turnaj zařazen do celoroční soutěže – Tarokové ligy Moravy, čemuž odpovídá i zvýšený zájem ze strany hráčů. Letošního turnaje se zúčastnilo 80 hráčů, z toho 28 ze spřátelených polských středisek. Mezi hrajícími byly i dvě ženy. Na každého hráče čekalo pět hodin hry, o přestávkách vydatné pohoštění, na závěr vyhlášení výsledků a předání cen dle pořadí. Nikdo neodešel s prázdnou. O ceny se ve značné míře postarali sponzoři – město Petřvald, bonbonárna Park Lane Confectionery, Cyklo Šeda, Optika Jirůšková, restaurace Sokol a Challenger, Hotel Harmony Ova, pekárna Rychvald, Total Ova a mnoho dalších drobnějších sponzorů.

1. září Přátelské vztahy, které uzavřela dvě polská města - Strumieň a Jasienica - a náš Petřvald, nejsou jen slova na papíru. Tentokrát bude řeč o sportu. Když 16. května letošního roku otvíral Petřvald slavnostně nový sportovní areál na Březinách, nechyběli mezi pozvanými hosty zástupci spřátelených polských měst. Podívali se, pochválili, přinesli kytice i dárky jako počinek pro sportovní činnost českých přátel. Neuplynulo půl roku a můžeme se radovat z toho, že přátelské vztahy nejsou jednostranné. Nyní se má čím pochválit Jasienica - také Jasieničtí postavili pro svou mládež a své milovníky sportu sportovně - rekreační objekt, který za účasti občanů, mládeže a svých poslanců 1. září 2008 slavnostně otvírají. Nechybějí zástupci spřáteleného města Petřvaldu - přítomen je petřvaldský starosta Ing. Václav Holeček i místostarostka Jarmila Skálová a ředitel petřvaldské školy Mgr. Rudolf Torž. Po uvítání všech přítomných starostou města Jasienice Mgr. Ing. Januszem Pierzynou je vyzván místní katolický kněz, aby sportovní objekt posvětil. Ke gratulantům se připojují i petřvaldští představitelé, a tak, jak by to mělo mezi přáteli být, přejí, aby toto dílo sloužilo k fyzickému rozvoji dětí a mládeže, k upevnění zdraví a přineslo mnoho krásných sportovních zážitků.

Stavba jasienického areálu byla zahájena 5. 4. 2007. Část peněz na stavbu město Jasienica získalo z Ministerstva sportu (cca 1,5 mil. Kč) a zbývající částku (do výše cca 10,5 mil. Kč) zaplatilo město ze svého rozpočtu. Vznikl pěkný sportovně-rekreační objekt, ve kterém se nachází hřiště o rozměrech 25 x 40 m s umělým trávníkem, univerzální hřiště s umělým povrchem o rozměrech 22 x 34 m, kolem hřiště běžecký ovál s trojdráhou a kratší dráha pro běh na 100 m, rovněž s umělým povrchem.

39

5. – 7. září Začátek 19. století znamenal pro nevelkou zemědělskou obec Petřvald velké změny. Souvisely s převzetím rozsáhlého majetku rodu Larisch – Mönnich jedním z dědiců, Jindřichem Larisch – Mönnichem. Do majetku Larischů patřil také Petřvald. Nový majitel karvinského panství se pokusil na svých petřvaldských pozemcích hledat uhlí. Jeho záměr se zdařil a od té doby směřoval vývoj Petřvaldu k hornictví. Tento vývoj od zemědělské obce k ,,hornickému městu Petřvald“ trval do 2. března 1998, kdy hodinu a půl po poledni byl vytěžen poslední vozík černého uhlí v Petřvaldě na Dole Fučík. Přestože Petřvald již není ,,hornické město,“ jsou zde tradice, jsou zde hornické rodiny a ti, kteří v petřvaldských dolech pracovali dlouhé roky. Z těchto důvodů je správné nezapomínat, jak se ubíral život v Petřvaldě v době, kdy hlavní obživu poskytovala velké části jeho obyvatel těžba uhlí. Také proto se delegace města Petřvaldu účastnila setkání hornických měst a obcí v Mostě. 12. setkání hornických měst a obcí zajišťovalo statutární město Most v čele s primátorem Ing. Vlastimilem Vozkou. Konalo se ve dnech 5. až 7. září 2008 a generálními sponzory byly Severočeské doly, a.s., Mostecká uhelná, a.s., a Czech Coal Group. Předcházelo mu 11. setkání, které se konalo v Horním Slavkově, a 13. setkání se bude konat v Jihlavě v roce 2009. Letošního setkání se na základě rozhodnutí městského úřadu zúčastnila i delegace města Petřvaldu ve složení - Karel Budín, Stanislav Žák, Ing. Pavel Křístek a prof. Jiří Grygárek, CSc. První tři jsou bývalými dlouholetými technickými pracovníky dolů v karvinské části OKR, čtvrtý pak bývalým pracovníkem našich rudných dolů v jesenické oblasti a pedagog na Vysoké škole báňské v Ostravě. Při této příležitosti předali členové delegace vedení města Most a vybraným hornickým spolkům upomínkové předměty, které věnoval Městský úřad v Petřvaldě a Klub přátel Hornického muzea OKD. Setkání bylo zahájeno v pátek 5. září 2008 slavnostním večerem v Městském divadle v Mostě. Těžiště oslav bylo v sobotu 6. září. Začaly přijetím zástupců delegací primátorem města Most a pokračovaly průvodem účastníků z našich hornických měst a hostů ze Slovenska, Maďarska a Německa ke kostelu Nanebevzetí Panny Marie, kde pak probíhal vlastní ceremoniál. Kostel byl v roce 1975 pomocí unikátní technologie přesunut o 841 m na současné místo, aby se uvolnily zásoby uhlí, které byly tímto objektem vázány. Součástí ceremoniálu bylo i uvázání stuh na prapory jednotlivých delegací, samozřejmě i na prapor města Petřvaldu. Odpoledne se naše delegace zúčastnila na hradě Hněvíně předávání cen Českého permona. Jednou z těchto cen byl poctěn i Ing. Miroslav Fojtík, ředitel Hornického muzea OKD v Ostravě. Následovalo uctění památky obětem důlního neštěstí na dole Jupiter na místním hřbitově, ke kterému došlo v roce 1902. Další akcí, které se petřvaldská delegace zúčastnila, byl Skok přes kůži. Vedl jej jako „slavné a neomylné prezidium“ profesor Pavel Prokop z Vysoké školy báňské v Ostravě. Alternativně probíhaly odpoledne další kulturní akce, např. vystoupení skupiny Rangers, zpěvačky Lenky Filipové či Ewy Farné s kapelou. V neděli 7. září se věnovala petřvaldská delegace spolu s ostatními návštěvě Podkrušnohorského technického muzea, které se nachází v prostorách bývalého dolu v Kopistech. Při této příležitosti zde primátor města Most odhalil základní kámen nově vznikajícího Geoparku. Delegace splnila základní úkol, kterým byla pověřena: dobře reprezentovat naše město Petřvald, získat nové poznatky o činnosti jiných hornických měst u nás i v zahraničí a seznámit účastníky slavností se skutečností, že i my jsme v našem městě vykonali pro hornictví a hornické tradice kus poctivé práce.

40

Doba permanentních předvolebních kampaní Občas se nám, občanům, zdá, že žijeme v době permanentních předvolebních kampaní. Že sotva skončily jedny, máme tu další volby. Tak nám ubíhá čas při práci a starostech, politikům při předvolebních kampaních. Jaké to máme zase volby před sebou? Tentokrát se chystáme na volby do zastupitelstev krajů. Starosta města Petřvaldu Ing. Václav Holeček nám v Petřvaldských novinách podle § 27 zákona č. 130/20000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, oznamuje: 1. Volby do Zastupitelstva Moravskoslezského kraje se uskuteční dne 17. 10. 2008 od 14.00 hodin do 22.00 hodin a dne 18. 10. 2008 od 8.00 hodin do 14.00 hodin. 2. Místem konání voleb ve volebním okrsku č. 1 je volební místnost Mateřská škola, 2. května 1654, Petřvald pro voliče bydlící v domech s těmito čísly popisnými: ---------ve volebním okrsku č. 2 je volební místnost Mateřská škola, 2. května 1654, Petřvald pro voliče bydlící v domech s těmito čísly popisnými: ---------ve volebním okrsku č. 3 je volební místnost Středisko kulturních služeb, Petřvald pro voliče bydlící v domech s těmito čísly popisnými: ----------ve volebním okrsku č. 4 je volební místnost Středisko kulturních služeb, Petřvald pro voliče, bydlící v domech s těmito čísly popisnými: ----------ve volebním okrsku č. 5 je volební místnost Základní škola Masarykova, Petřvald pro voliče bydlící v domech s těmito čísly popisnými: ---------ve volebním okrsku č. 6 je volební místnost Dům s pečovatelskou službou, Ráčkova 1735, Petřvald pro voliče bydlící v domech s těmito čísly popisnými: ---------3. Voliči bude umožněno hlasování poté, když prokáže svou totožnost a státní občanství České republiky platným občanským průkazem nebo platným cestovním pasem České republiky. 4. Každému voliči budou dodány 3 dny přede dnem voleb hlasovací lístky. Ve dnech voleb může volič obdržet hlasovací lístky i ve volební místnosti. V Petřvaldě dne 12. 8. 2008

Ing. Václav Holeček, v.r. starosta města

Tak, všechno víme, kdy a kam máme jít podle místa bydliště a čísla domu, jen koho si po těch neustálých hádkách a slibech vybrat a zakroužkovat? No, do října snad budeme moudřejší !?

19. září Petřvaldské zahrady v létě hýří barvami, bohatstvím nejrůznějších odrůd květin – radost pohledět. Snad jen přílišná skromnost žen brání, aby se svými zahrádkami pochlubily i před veřejností a jen tyto důvody zapříčinily, že do letošní soutěže ,,Rozkvetlé město“ se přihlásilo pouze 6 nejodvážnějších. 19. 9. 2008 vyhlásila komise výsledky letošního ročníku. U všech přihlášených byla provedena fotodokumentace, která byla podkladem pro hodnotící komisi.

41

Výsledky soutěže jsou následující: 1. místo obsadila a finanční odměnu 3.000 Kč získala paní Emilie Orszuliková, Vodárenská čp. 760 2. místo a finanční odměna 2.000 Kč patří paní Jiřině Čapčové, Kovalčíkova čp. 778 3. místo a finanční odměnu 1.000 Kč získala paní Jaroslava Pastrňáková, Hnědá čp. 671 Fotodokumentace zahrádek letošních vítězek soutěže byla vystavena ve vývěsní skřínce u městského úřadu.

1. místo

2. místo

3. místo

20. září Dne 20. září 2008 připadl Sboru pro občanské záležitosti radostný a zcela mimořádný úkol - nestává se často, že by manželský svazek vydržel ve shodě a ve zdraví šedesát let. Tato vzácná událost potkala manžele

Milana a Libuši Kreuzingerovy Do obřadní síně města Petřvaldu si přišli připomenout svůj svatební den v roce 1948, od něhož uplynulo již 60 let, a oni dnes slaví svou diamantovou svatbu. Nestáli zde dva mladí, nezkušení lidé, plní očekávání, jak naloží se svými city, představami, sny a životními plány, jak tomu bylo před 60 lety. Stáli zde dva vážení občané, kteří během šedesáti let prožitých ve společném svazku prošli tvrdou a nesmlouvavou školou, školou života. Manželé Kreuzingerovi vychovali dvě dcery a do rodiny s radostí přivítali vnoučata - Ivanu, Lenku a Naďu. K nim posléze i pravnoučátka Barunku, Adélku, Kubíka a Madlenku. Ti všichni se radují, jak to mamince a tatínkovi, dědečkovi a babičce, pradědečkovi a prababičce spolu sluší. Však jim také všichni přejí, aby jim ve zdraví, štěstí, klidu a spokojenosti bylo dopřáno ještě mnoho společných let .

42

--------------Po nádherných horkých dnech první poloviny září došlo k prudkému ochlazení a taková byla i sobota 20. září 2008 – vlezlá zima, studený déšť, listopad by se nemusel stydět. V obřadní síni Městského úřadu v Petřvaldě naopak teplo, atmosféra, jak se sluší a patří, jsou-li očekáváni milí hosté. V sobotu 20. 9. jich bylo devět a rodinný doprovod více než hojný, což členům Sboru pro občanské záležitosti vždy zvedne náladu. A může se začít. Všichni jubilanti se už zapsali do Pamětní knihy města Petřvaldu a zaujali svá místa. Dnes slaví své jubileum: paní Anna Chrástecká paní Božena Latušinská pan Václav Šmejdíř pan Ing. Jaroslav Havlásek paní Věra Mazgajová pan Milan Kreuzinger paní Jarmila Ondruchová pan Miroslav Surůvka paní Květuše Vitalová

80 let 85 80 80 85 85 80 80 80

Hostitelkami jsou dnes tři ženy - místostarostka Jarmila Skálová, členka SPOZ Ilona Karkošková a matrikářka Ivana Tomková. V oficiální části, v níž si obřadní síň vyslechne slavnostní proslov paní místostarostky, chvilkami přerušovaný verši, které s chutí recituje Ilona Karkošková, a krásným sopránem zpěvačky Soni Jungové, jsou tváře hostů zamyšlené. Jubilanti probírají v duchu, co jim život za 80 či 85 let přinesl. Jejich děti a vnuci mají zase jedinečnou příležitost se také v dnešní uspěchané době trochu pozastavit a zamyslet nad tím, že i jejich babička a dědeček byli mladí a šťastní jako oni dnes, ale že se jim nevyhýbaly ani dny plné smutku a bolesti. Dnes už však vědí, že je třeba se radovat z každého dne, třeba by nepatřil mezi ty nejslunnější.

Zleva: K. Vitalová, M. Surůvka, J. Ondruchová, M. Kreuzinger

V. Mazgajová,Ing. J. Havlásek, V. Šmejdíř, B. Latušinská, A. Chrástecká

A na takové si jubilanti se svými hostitelkami připili šampaňským a rodinný doprovod zanotoval svým nejmilejším Živjo!, aby to slyšelo hlavně to zdraví! Vyloudit na tvářích hostů úsměv se snad podařilo Drahušce a Helence slezskými a pětvaldskými lidovými písněmi, které děvčata zazpívala za klavírního doprovodu své maminky Olgy Šmídové a houslisty pana Oldřicha Zemánka. Úsměvu napomohly i verše Fran Směji v podání Ilony Karkoškové.

43

Ani tentokrát neodcházeli petřvaldští jubilanti s prázdnou - kromě přání pevného zdraví, štěstí, spokojenosti a poděkování za celoživotní práci si odnášeli kytičku a keramickou pozornost z dílny pana Dalibora Ustohala, dárek města Petřvaldu. Na závěr proběhlo společné fotografování jubilantů, které jim připomene příjemné chvíle strávené v obřadní síni a společný obrázek bude jako vždy zařazen do kroniky města, aby posloužil budoucím generacím jako žánrový obrázek naší doby, začátku 3. tisíciletí.

30. září 30. září 2008 odchází do důchodu vedoucí vychovatelka Školní družiny při Základní škole na ul. Školní, paní Věra Ožanová. V roce 1969 nastoupila jako vychovatelka na Základní devítiletou školu s dětským domovem v Orlové 1 na Lazecké ulici 201. Zde byla velmi pozitivně hodnocena. V práci byla pečlivá, snažila se dosahovat co nejlepších výsledků, měla vždy velmi pěkný vztah k dětem. V kolektivu byla oblíbená pro své klidné, přímé a otevřené jednání. Od roku 1976 nastoupila jako vychovatelka na Základní devítiletou školu v Petřvaldě a od 1. 9. 1977 byla pověřena vedením Školní družiny při ZŠ v Petřvaldě. Na svou práci vychovatelky ŠD se vždy svědomitě připravovala a dosahovala velmi dobrých výchovných výsledků. Zapojovala se do akcí pořádaných školou, vyráběla s dětmi dárky k různým rodinným svátkům, připravovala výstavky, besídky, kulturní vystoupení… Kromě náročné práce vedoucí vychovatelky školní družiny zastávala v některých letech příležitostně i funkci učitelky. Milé paní vychovatelce Věrce a milé a sympatické kolegyni poděkovaly děti, těžko se loučili kolegové a od všech si vyslechla přání zdraví a spokojenosti, osobní pohody, přání životního optimismu, který vždy bohatě rozdávala druhým, a radost z vnoučat. Za dlouholetou práci s petřvaldskými dětmi poděkovali paní Věře Ožanové i představitelé města Petřvaldu. A na takové si jubilanti se svými hostitelkami připili šampaňským a rodinný doprovod zanotoval svým nejmilejším Živjo!, aby to slyšelo hlavně to zdraví! Vyloudit na tvářích hostů úsměv se snad podařilo Drahušce a Helence slezskými a pětvaldskými lidovými písněmi, které děvčata zazpívala za klavírního doprovodu své maminky Olgy Šmídové a houslisty pana Oldřicha Zemánka. Úsměvu napomohly i verše Fran Směji v podání Ilony Karkoškové. Ani tentokrát neodcházeli petřvaldští jubilanti s prázdnou - kromě přání pevného zdraví, štěstí, spokojenosti a poděkování za celoživotní práci si odnášeli kytičku a keramickou pozornost z dílny pana Dalibora Ustohala, dárek města Petřvaldu. Na závěr proběhlo společné fotografování jubilantů, které jim připomene příjemné chvíle strávené v obřadní síni a společný obrázek bude jako vždy zařazen do kroniky města, aby posloužil budoucím generacím jako žánrový obrázek naší doby, začátku 3. tisíciletí.

3. říjen Začátek října patří v Petřvaldě jubilantům, kteří v daném roce oslaví své 70. a 75. narozeniny. Letos naplnily petřvaldský kulturní dům ročníky 1933 a 1938. Setkání s čerstvými sedmdesátníky a pětasedmdesátníky se stalo krásnou tradicí, o kterou pečuje Sbor pro občanské záležitosti města Petřvaldu. Při ní mají představitelé města příležitost poblahopřát jubilantům, poděkovat jim za všechno, co v životě vykonali pro spokojený a šťastný život svých nejbližších, na svém pracovišti, pro své město a tím vším pro svou vlast, neboť spokojená rodina a spokojená společnost – to je záruka každého spokojeného státu. Však už 3. října 2008 na své jubilanty čekají starosta města Ing. Václav Holeček a místostarostka Jarmila Skálová.

44

Po Händlově fanfáře na počest jubilantů nechala přítomné nahlédnout do plyšového alba vzpomínek prózou i verši Ilona Karkošková. Neboť jak praví básník: „Vzpomínky však nevyblednou, všechno první je jen jednou, na to každý vzpomíná si rád.“ A byly to vzpomínky spojené s dobou, která přinesla do bezstarostného dětství a mládí dnešních jubilantů mnoho úsměvného, příjemného a šťastného přesto, že pro jejich rodiče nastávala těžká doba, kdy svět postihla hospodářská krize, v sousedním Německu se k moci dostával fašismus a do života většiny obyvatel naší planety zasáhla druhá světová válka. Dožili se však ve zdraví konce 20. století a s novou nadějí vstoupili do 3. tisíciletí. Co všechno se za tu dobu změnilo! Ale nyní je čas na gratulace, poděkování a přípitky, přání zdraví, štěstí, osobní i rodinné pohody a spokojeného života v našem městě. To vše jim od srdce popřáli představitelé města, pan starosta Ing. Václav Holeček a místostarostka paní Jarmila Skálová.

--------------U hlavního vchodu do sálu to skutečně vypadá, jako bychom se vrátili o desítky let zpátky - děvuchy jak malované oblékly slezské kroje, halenky s nadýchanými rukávy a dlouhé sukně se bělají a šustí při každém pohybu, černé sametové živůtky zdůrazňují vosí pasy a žluté, červené a zelené stuhy zdobící krásně vyčesané a do copu spletené vlasy ladně splývají děvuchám po zádech. Mládencům sluší černé hornické kabátce a černé kalhoty - inu, připomenou nám, že to byl černý hořící kámen, který způsobil tu ohromnou změnu, když do původně chudé zemědělské krajiny přinesl lidem živobytí - práci těžkou a nebezpečnou, která však tento region těžbou černého zlata zcela proměnila. Ale i při této těžké a nebezpečné práci se lidé uměli bavit, zpívat a tančit, a nejen mladí. Mezi nimi se to hemží i těmi nejmenšími, děvčátky v modrobílých dlouhých sukních a bílých halenkách. I malé parádnice mají ve vlasech pestré stuhy, aby se svým vystrojeným tanečníkům líbily.

A což teprve, když dvojice ruku v ruce, s hrdě vztyčenými hlavami, s úsměvem a písní na rtech zaujmou svá místa na parketu kulturního domu! Ten se promění jako v pohádce - tu v hornickou hospodu, do které mladí havíři spěchají v sobotu po šichtě se svými milými za tancem a zábavou, tu v přírodu, ve které si starší i ti malí zahráli třeba na „zlatou bránu“. A tak i bez kulis předvádějí řemeslníky při práci, práce kovářů jim jde od ruky, na řadu přijde oblíbený tanec „šaroš“, u kterého dokázali vydržet v kole i dvě hodiny, při tanci neúnavně zpívali lidové písně, současně nezapomínali laškovat s děvčaty, sami sobě se vysmívat, když spustili „Idě haviř cestum, lata se mu kivje…“ Svou živelnou zábavou nakazili i starší ročníky tanečnic, které by si taky daly říct a taneček s švarným synkem neodmítly – ale co naplat, když je tu tolik šumných děvuch a každá si toho svého pořádně hlídá? A chlapci se předvádějí. Posadí děvuchu na židli a teď se , lidičky, dívejte na ty jejich svaly… dívka létá po celém „zolu“ na židli jako pírko, sukně jí vlaje, tváří se, že se na chlapce zlobí, ale věřte jí, když je středem pozornosti a mládež se baví. Pustit pěknou holku z kola? Ani náhodou! Mládež zpívá, do rytmu se ozývá dupot mužských holínek a výskání děvuch, tleskání tanečníků,

45

ale i spontánní potlesk jubilantů a jejich rodinného doprovodu. Je na nich vidět, jakou mají radost z krásné podívané na mládí, které se zabývá minulostí našich předků, aby jejich písně a tance neupadly v zapomnění. Na tvářích jubilantů se usadil spokojený a shovívavý úsměv – „Taky jsme byli mladí!“ Radostnou sváteční náladu připravily letošním petřvaldským jubilantům národopisné soubory Olšina a Olšinka z Orlové za doprovodu cimbálové muziky Olšinka. Národopisný soubor Olšina tvoří 30 tanečníků a zpěváků ve věku 15 - 50 let. Soubor vznikl v r. 1987 a ve svém repertoáru zpracovává tance, písně a zvyky celého Těšínského Slezska, především však mateřského města Orlové. O 5 let mladší je dětský národopisný soubor Olšinka (1992), který působí při ZŠ K. Dvořáčka v Orlové - Lutyni. Tančí v něm asi 30 dětí ve věku 5 – 15 let. Za dobu svého působení předvedly soubory slezské lidové tradice po celé České republice a nezapomínají seznámit s nimi ani diváky v Evropě. Oba soubory jsou doma garantem městských národopisných slavností „Orlovské léto“, na něž zvou jako hosta soubor některého českého či zahraničního regionu.

17. - 18. říjen Volby do zastupitelstev krajů konané dne 17. – 18. 10. 2008 Výsledky hlasování za územní celky Kraj: Moravskoslezský kraj Okres: Karviná Obec: Petřvald Okrsky celkem zpr.

v%

6

100.00

6

Voliči Vydané Volební Odevzdané Platné v obálky účast obálky hlasy seznamu v% 5 651 2 220 39.29 2 218 2 196

Strana číslo název 1 Komunistická str. Čech a Moravy 12 Křesť. demokr. unie – Čs.str.lid. 18 Strana zelených 19 Moravané 24 Osobnosti kraje 27 Národní strana 31 Nejen hasiči a živn. pro kraj 32 Strana zdravého rozumu 33 Sdruž. pro rep. – Republ. str. Čsl. 37 SDŽ – Strana důstojného života 42 Volte pr. blok – www.cibulka.net 44 Demokracie 47 Občanská demokratická strana 48 Česká strana sociálně demokratická 53 Děln. strana – zrušení popl. ve zdr.

Platné hlasy celkem 475 74 28 16 35 9 2 5 1 9 6 5 441 1 059 31

% platných hlasů 99.01

v% 21.63 3.36 1.27 0.72 1.59 0.40 0.09 0.22 0.04 0.40 0.27 0.22 20.08 48.22 1.41

Tak to máme za sebou. A je rozhodnuto (našinec by řekl: ,,A je vymalováno!“). Minulé volby do krajských zastupitelstev v roce 2004 vyjádřeno řečí barev skončily vítězstvím modré - ta pokryla svou modří celou republiku. Řečeno slovy politiků - bylo to vítězství ODS (Občanské demokratické strany). Ta zvítězila ve všech krajích. Pro někoho důvod k radosti, pro někoho k vzteku, s většinou to nehne. Topolánek se raduje, Paroubek se vzteká. V letošním roce se karta obrátila. Volby do krajských zastupitelstev v roce 2008 vyjádřeno řečí barev připomínaly oranžové tsunami, při kterém se oranžová rozlévá po celé republice, jen malý ostrůvek modré cudně pokrývá Prahu. Řečeno slovy politiků – bylo to vítězství ČSSD (České strany sociálně demokratické). Pro někoho důvod k radosti, pro někoho k vzteku, s většinou to nehne. Paroubek se raduje, Topolánek říká o své prohře: ,,Ta facka přišla ve správný čas.“

46

25. říjen Zlatá svatba manželů

Jarmily a Jiřího Blagových se konala v obřadní síni našeho města 25. října 2008 , na den stejně, jak tomu bylo poprvé před 50 lety – 25. října 1958, kdy si před svědky Jarmila s Jiřím dali slib manželské lásky a věrnosti. Dnes, po 50 letech stojí před oddávající, místostarostkou Jarmilou Skálovou, a s čistým svědomím mohou prohlásit před svědky, svými dětmi, vnuky a pravnuky, že svůj slib splnili. Den tohoto výročí je významnou událostí i pro celou rodinu a příkladem pro děti i vnuky. Sklízejí ovoce svého životního díla ve zdraví a spokojenosti uprostřed milovaných a milujících. S úsměvem mohou přijímat přání zdraví, štěstí a spokojenosti do dalších společných let.

29. říjen Nahlédneme do jednací místnosti Kulturního domu města, kde se dnes koná 13. zasedání Zastupitelstva města Petřvaldu. ZM schválilo rozpočtové opatření č. 10/08 na platy a pojištění zaměstnanců z úřadu práce, kteří vykonávají veřejně prospěšné práce v našem městě, ve výši 557 tis. Kč. Bude hrazeno z přijaté dotace ze státního rozpočtu. ZM rozhodlo  o úplatném nabytí pozemku parc. č. 941/2 formou kupní smlouvy uzavřené s vlastníkem pozemku;  o bezúplatném nabytí pozemku parc. č. 5515, formou darovací smlouvy uzavřené s vlastníkem pozemku;  o úplatném převodu pozemku parc. č. 4298/3 formou kupní smlouvy za smluvní cenu 3.000,- Kč;  o úplatném nabytí podílů na pozemku parc. č. 1264/1 za cenu stanovenou znaleckým posudkem;  realizovat úplatný převod pozemku parc. č. 2278/47. V kupní smlouvě bude ustanovení o pětiletém předkupním právu;  o úplatném nabytí pozemků parc. č. 6139/2, č. 6247/2, č. 6247/3 a č. 6248/6 formou kupní smlouvy uzavřené s vlastníky pozemků za smluvní cenu ve výši 111.500,- Kč. ZM rozhodlo nepořizovat na základě stanoviska úřadu územního plánování (odbor výstavby MěÚ Orlová) změnu územního plánu města Petřvaldu. ZM vzalo na vědomí informace starosty města, místostarostky a tajemnice MěÚ.

47

30. říjen Od r. 1992 se v Petřvaldě na Nové dědině nachází soukromá střední škola – Moravskoslezská obchodní akademie. Jejím zakladatelem a provozovatelem je Mgr. Jiří Salva. Navštívíme jeho školu a položíme mu několik otázek. Pane řediteli, představte nám prosím Vaši školu. Předně si dovolím vyjádřit radost ze skutečnosti, že redakční rada Petřvaldských novin po delší době vytvořila prostor pro informování občanů města o vzdělávací instituci, která na jejich teritoriu existuje od 1. září 1992, tedy více než 16 let. I když jsem si vědom, že vložit do těchto několika řádků atmosféru školy, a o tu se jedná především, je úkol nesplnitelný, pokusím se vytvořit jakési balíčky vůní školy s neskromným přáním, aby ten, kdo již tento rozhovor číst započal, jej dočetl do konce. Moravskoslezská obchodní akademie je soukromou střední odbornou školou ekonomického zaměření zařazenou od svého vzniku do školského rejstříku. Poskytuje střední vzdělání s maturitní zkouškou. Absolventi školy - rodina absolventů školy má již 228 členů - se na trhu práce uplatňují zejména v povoláních zaměřených na výkon ekonomických, obchodně podnikatelských, administrativních a organizačních činností v podnicích všech právních forem a ostatních organizacích včetně veřejnosprávních a finančních institucí. Škola připravuje své studenty rovněž ke studiu na vysokých školách. V mnohých případech studenti využívají bezplatných konzultací k individuální přípravě k přijímacím zkouškám na tyto školy. Ze všech dostupných informací je zřejmá úspěšnost absolventů školy na trhu práce a v přijímacích řízeních ke studiu na VŠ. Není zvláštností, že ke studiu na VŠ bývá přijato 100 % studentů přihlášených, přičemž procento absolventů hlásících se ke studiu na VŠ je s ohledem na druh naší školy (škola odborná) vysoké – v letošním roce to bylo 74 % absolventů. Škola svými rozměry – prostředím a počtem studentů – patří mezi malé střední školy. Má v každém ročníku jednu třídu, přičemž průměrný počet studentů ve třídě je 18 . Navíc se třídy pro výuku některých předmětů dělí do skupin. Komorní rozměr školy vytváří ve spojení s lidským i odborným profilem aprobovaných učitelů předpoklad účinné ochrany studentů před působením negativních jevů vyplývajících mj. z anonymity studentů na velkých školách. Od svého počátku se škola důsledně ubírá cestou individuálního přístupu ke svým studentům. Jaký je hlavní cíl pedagogů Vaší školy? Naším hlavním cílem je vybavit studenta kompetencemi nezbytnými pro uplatnění v životě a celoživotním učení. Známe požadavky zaměstnavatelů. Ve vzdělávacím programu proto klademe důraz na zběhlost v cizích jazycích (angličtina, němčina), rozvoj komunikačních schopností, ekonomického myšlení a zběhlost v používání výpočetní techniky. Získané kompetence pak umožňují zvládat obecné nároky jakéhokoli pracovního uplatnění a usnadňují uplatnění absolventů školy na trhu práce. Účinnost výuky podporujeme moderními didaktickými prostředky včetně prostředků podporujících on line vzdělávání s využitím internetu odkudkoliv. V popředí našeho úsilí jsou rovněž všechny aspekty výchovy. Jakým vzdělávacím programem se řídíte? Vzdělávací program tohoto školního roku nese označení Merkur II. Je mezičlánkem mezi již léty a praxí prověřeným vzdělávacím programem Merkur I a vzdělávacím programem, v současné době námi učiteli připravovaným, který vychází z obligatorního, celorepublikově platného Rámcového vzdělávacího programu pro obor Obchodní akademie. Ponese označení Merkur III. Jestliže všechny vyučovací předměty rozdělím tradičně do dvou skupin – všeobecně vzdělávací a odborné – pak podíl vyučovacích hodin všeobecně vzdělávacích předmětů činí 68%, předmětů odborných 32%. V první skupině je prioritou výuka angličtiny a němčiny (31% celého fondu vyučovací doby), ve druhé skupině jsou profilujícími předměty ekonomika, účetnictví, písemná a elektronická komunikace a informační technologie. Využíváte při výuce i jiné projekty? Jestliže ano, můžete nám je přiblížit? Pro označení fází vývoje lidské společnosti historici používali pojmů jako „doba kamenná“, „doba bronzová“… Používám minulého času, protože si nejsem jistý, zda tato označení ještě platí. Být historikem, směle bych dnešní dobu označil pojmem „doba projektová“. Zvláštní doba… Dovolím si stručně uvést alespoň jeden konkrétní příklad, jeden konkrétní malý povzdech. Operační program „Vzdělávání pro konkurenceschopnost“ – honosný název, honosné cíle, honosné finanční prostředky (jen v našem kraji 2,1 miliardy korun do roku 2015). V souladu s názvem programu přicházíme s nápadem zvýšit konkurenceschopnost našich absolventů na evropském pracovním trhu – poskytnout jim (a nejen jim)

48

dokonalou přípravu na získání mezinárodně uznávaného certifikátu počítačové gramotnosti a tento certifikát získat. Mnoho hodin strávených přípravou projektu (mj. značné nároky na formální stránku projektů – a to se musím značně krotit, abych nepoužil mnohem výstižnějšího označení), jednáním s partnery atd. Ve finální části přípravy projektu přichází úřední doporučení – tento projekt nemá šanci na přijetí. Dodnes jsem důvody doporučení nepochopil. Informace po uzavření první výzvy v našem kraji: zájem o evropské peníze obrovský, předloženo 261 projektů, přijato 66 (asi 25 %), dotace 263 miliónů korun. Nevzdáváme se… Zmíním raději naší praxí ověřenou iniciativu – studenti 3. ročníku se opětovně zapojili do studijního programu nadace Junior Achievement, programu Aplikované ekonomie. Založili studentskou společnost „Podnikaví lidé“ (zřejmě v souladu s dnešním trendem vývoje mateřského jazyka pojmenovanou jako „Business people“), zvolili si předměty podnikání - vybrané služby studentům školy, zajišťování propagačních akcí pro firmy, pomoc podnikatelům při sestavování jejich daňových přiznání, organizace školního plesu - a podnikají v reálném čase s reálnými penězi. Osvědčená dobrá cesta v přípravě na život. Pokud má budoucí student zájem o studium na Vaší škole, lze s Vámi domluvit individuální schůzku a spolu s rodiči navštívit Vaši školu? Naprosto samozřejmá praxe. Kromě toho máme tzv. „Dny otevřených dveří“ – jsou to pondělky vždy od 14.30 do 17.30 h. V prosinci je to 8. 12., v lednu 12. 1. a v únoru 2. 2. Osobní návštěva školy je nenahraditelná. Umožňuje poznat její prostředí a vybavenost, její sympatické učitele a snad si i odnést trošku její již zmíněné atmosféry. Máte v poslední době výsledky hodné vystavení ve „výkladní skříni“ školy? Ona imaginární „výkladní skříň“ školy netrpěla nikdy prázdnotou. Je skutečně nelehké vybrat z těch mnohých aktivit ty nejbarevnější, nejcennější, oku i sluchu lahodící. V tomto okamžiku bych do výkladu umístil zřejmě sponzorování Bernešky havajské, stálé obyvatelky ZOO Ostrava, iniciativu studentů při pořádání Petřvaldských dušiček, výsledky maturitních zkoušek 2008 a už zmíněné výsledky přijímacího řízení ke studiu na VŠ. Na marketingově nepřehlédnutelné místo výkladní skříně bych postavil opakované úspěchy studentů školy v celorepublikové soutěži tříd středních škol v psaní na klávesnici (v přepočteném umístění na 19. místě ze 100 škol ČR) a vítězství studenta dnes již 2. ročníku Jiřího Šebesty v celorepublikové soutěži studentů středních škol v psaní na klávesnici. A také mezilidské vztahy ve škole. Ve „výkladní skříni“ máme i aktuální nabídku občanům města Petřvaldu. Vnímáme potřebu současného profesního světa ve zvládnutí klávesnicové gramotnosti, a proto nabízíme výuku psaní na klávesnici zájemcům všech věkových skupin, zejména žákům ZŠ. Další nabídky jsou ve fázi příprav. Závěrem si dovoluji poděkovat všem občanům Petřvaldu, kteří již vnímají Moravskoslezskou obchodní akademii, tuto malou školu s velkým srdcem, jako školu domácí.

----------------Jako praktický doklad toho, co bylo řečeno panem ředitelem Salvou o životě a aktivitách jeho školy, nechť poslouží tento text, který můžeme nazvat

Petřvaldské dušičky „Tak na shledanou za rok o tomto čase!“ Tímto závěrečným pozdravem studenti Moravskoslezské obchodní akademie nepřímo slíbili početnému davu malých i velkých účastníků lampiónového průvodu konaného 1. listopadu 2007 opakování této akce. A protože se sliby mají plnit nejen o Vánocích, dostala se akce s novým názvem „Petřvaldské dušičky“ do tradičně pestrého kalendáře aktivit MSOA i pro školní rok 2008/09.

49

Studenti 4. ročníku vytvořili a do mateřských škol předali pestré pozvánky k účasti na akci, tentokrát konané s ohledem na kalendář ve čtvrtek 30. října 2008. Pozvány byly nejen děti mateřských škol, ale také zástupci vedení města a novináři krajských vydání celostátních deníků i televize. Čtvrtek 30. října – od rána mají napilno hasiči, záchranáři, pracovníci rozvodných závodů, dopraváci a mnozí další. Středeční varování meteorologů před silným větrem na severní Moravě se tentokrát bohužel naplňuje beze zbytku. A že by vítr byl spojencem světel svíček se rozhodně říci nedá. K němu se každoročně studenti obracejí s pozváním na školních „Drakiádách“ – nutno říci, že ne vždy tato pozvání přijme. Start letošního lampiónového průvodu je stanoven na 18. hodinu z parkoviště před nákupním střediskem. V časovém předstihu se na daném místě scházejí malé čarodějnice, kouzelníci, princezny a další představitelé pohádkových bytostí v doprovodu svých rodičů, studenti a učitelé MSOA i pozvaní novináři. Nechybí ani starosta města s manželkou. Redaktor televize pořizuje první záběry účastníků a rozhovor s ředitelem MSOA. Ještě letmý pohled na dav účastníků a hlavní pořadatel akce student Vojtěch Vajda dává pokyn k pochodu. Na jeho trase čekají čtyři zastavení . Zastavení první – opuštěný památník prezidenta republiky T. G. Masaryka. Ředitel MSOA vítá přítomné, krátce připomíná 90. výročí vzniku samostatného československého státu a historickou úlohu TGM. Poté studenti Tereza Pechová a Vojtěch Vajda pokládají k památníku TGM bílou chryzantému a zapalují červenou svíci. Zastavení druhé – prostor před kulturním domem – slušně nasvícený prostor pro vyhodnocení tří nejoriginálnějších převleků malých účastníků průvodu. Skutečně těžká volba pro hodnotící komisi studentů. Vítězí kouzelný kouzelník, čarovná čarodějnice a něžná princezna. Zastavení třetí – louka pod ulicí Školní. Pro přítomné novináře zřejmě nejvýznamnější místo Petřvaldských dušiček 2008. Zde má 34 studentů školy vytvořit živý světelný obraz jednoho ze symbolů naší státnosti – české státní vlajky, ostatní studenti společně s malými dětmi pak tento obraz zarámovat do srdce tvořeného barevnými světýlky lampiónů. Zastavení čtvrté – tmavý prostor před restaurací Sokol. Tady jsou hlavními hráči děti a tma. Odvážně se všechny postupně vydávají na „Stezku odvahy“. Mnohokrát je tma narušena jejich výkřiky, nicméně všechny děti přicházejí do cíle bez psychické a snad i jiné újmy jako vítězové od Tobruku. V cíli na ně čekají sladké odměny a účastnické listy pro každého z nich. Tak takové byly Petřvaldské dušičky 2008.

1. listopad Půl století a 5 let uplynulo od slavnostní chvíle, kdy na společnou cestu životem vykročili 24. října 1953 Jiřina Štefanová a Miroslav Trombik.

50

Dnes, v sobotu 1. 11. 2008, znovu vyhledali obřadní síň Městského úřadu v Petřvaldě a společně s doprovodem těch, kteří v průběhu 55 let vytvořili jejich zásluhou široké společenství rodinných příslušníků, jsou vítáni členy Sboru pro občanské záležitosti jako manželé

Jiřina a Miroslav Trombikovi, kteří přišli oslavit svou smaragdovou svatbu. Vychovali dvě děti, dceru Miroslavu a syna Pavla, a nyní se těší ze čtyř vnoučat, Pavla, Petra, Tomáše a Michalky. Ti všichni a ostatní blízcí doprovázeli oslavence dne 1. listopadu 2008 do obřadní síně Městského úřadu v Petřvaldě, kde je přivítal Ivo Tvrdoň, člen Zastupitelstva města Petřvaldu. Smaragd je vzácný drahokam, ať jim svítí na další cestě životem.

11. listopad V novodobé České republice je datum 11. listopadu věnováno vzpomínce na oběti válečných konfliktů. Tento památný den byl nazván Den veteránů a u nás poprvé připomenut pietním aktem, uskutečněným v Národním památníku v Praze na Vítkově v roce 2001, a také v celé České republice si občané a vojáci připomněli tyto oběti. I v našem městě pravidelně 11. 11. v 11 hodin uctí vedení města v tento významný den památku obětí položením kytice živých květů k památníku padlých v 1. světové válce, který stojí pod petřvaldským hřbitovem. Tak tomu bylo i v letošním roce. Z historie víme, že dne 11. listopadu 1918 v 11.01 hodin podepsal maršál Foche v železničním vagónu v Compiégne na řece Marně příměří s poraženým Německem císaře Viléma. Tímto příměřím bylo v konečném důsledku rozhodnuto o ukončení 1. světové války – největší a nejstrašnější války, jakou kdy lidstvo poznalo. Na paměť obětem války se toto datum stalo v demokratických zemích Evropy, v USA a Kanadě „Dnem veteránů“.

27. listopad Těsně po revoluci 1989 se v našem státě pustilo do podnikání mnoho odvážlivců, kteří samozřejmě neměli s podnikáním žádné zkušenosti (odkud by je také brali?!). Mnozí začali podnikat v domě , ve kterém bydleli, obchůdku nebo firmě musely ustoupit obývané místnosti či garáž (řeč je o drobnějších podnikatelích a řemeslnících). Také v Petřvaldě tak začínala řada podnikatelů. Dá se říct, že začátky byly krušné. Lidé se snažili, aby se v nových poměrech udrželi, třebaže se jim do cesty stavělo mnoho překážek. Je sice pravda, že ne všichni vydrželi nové kapitalistické podmínky a poměry, ale po dvaceti letech můžeme konstatovat, že počet podnikatelů v Petřvaldě vzrůstá, už se nepodniká jen v rodinných domcích, pronajímají se větší prostory nebo se pro podnikání stavějí zcela nové objekty. Lidé si zvykli pracovat a plánovat svou práci sami a vytvářet pracovní místa i druhým. To však neznamená, že jde vše samo sebou a že problémy nejsou. 27. listopadu 2008 se konalo setkání s podnikateli, jehož se zúčastnilo přes 40 podnikatelů, kteří provozují své firmy na území našeho města. Setkání byli přítomni také členové rady města, státní správu zastupovala tajemnice MěÚ JUDr. Hana Kotová. Setkání zahájil starosta města Ing. V. Holeček, který přivítal všechny přítomné a naznačil jeho cíl. Protože nejsou všichni, kteří v našem městě podnikají, rodilí Petřvalďané, zhlédli na úvod DVD o historii města, ve

51

kterém se rozhodli založit svou firmu a podnikat. Dokument Hornické město Petřvald byl natočen u příležitosti 700. výročí vzniku obce Petřvald. Poté jednání začalo. Jednotliví podnikatelé a majitelé firem se představovali a sdělovali, jakém oboru v Petřvaldě podnikají a jaké problémy jsou spojeny s jejich činností. Směrem k vedení města a k radě padaly náměty na vylepšení situace a návrhy řešení některých, pro ně velmi palčivých problémů. Co nejvíce trápí naše podnikatele? Kriminalita, která se pro ně stává noční můrou. Neustále jsou ohrožováni zloději, kteří chtějí profitovat na pilných a pracovitých, zatímco oni se chtějí mít dobře bez práce. A tak jsou takřka na denním (nebo nočním pořádku) krádeže nebo vloupání do jejich obchodů nebo firem. Tito lidé jim mnohdy působí nemalé finanční ztráty na majetku. Podnikatelé požadovali zejména větší důraz na práci Policie ČR a její zvýšený dohled nad městem. V závěru společného setkání starosta města poděkoval petřvaldským podnikatelům za sponzorské dary, které věnují městu nebo jednotlivým organizacím, vysvětlil jim problémy, které naopak trápí zastupitele v našem městě - ať už se jedná o odkanalizování města, stavbu nad SKS, která sice zdárně začala v r. 2007, avšak už celý rok 2008 stojí a kromě hlídače se na ní nic nepohne. Podal jim také informace o záměru výstavby nové městské radnice. Obě strany se shodly na tom, že podobná setkání budou opakovat.

Stavba bytových domů – Prostřední dvůr Podle projektu schváleného zastupitelstvem města v roce 2006 nastala konečně doba, aby se na vhodném místě, které patří městu, začaly stavět domy s moderními byty pro obyvatele Petřvaldu nebo pro ty, kteří by se rádi do Petřvaldu nastěhovali, protože by to pro ně bylo příjemné místo k životu. O této eventualitě se diskutovalo již v prvních zastupitelstvech po revoluci 1989. Jenže doba stavebního boomu nechala na sebe ještě dlouho čekat. Bylo třeba nejdříve dát do pořádku vodovodní řad, neboť se každou chvíli v Petřvaldě kopalo a všude po ulicích tekla voda. Dalším problémem bylo neustálé vypínání proudu - také rozvod elektřiny byl starý a poruchový. A pak – podzimy a zimy – tolik zplodin, které z procházky po Petřvaldě lidem učinily exkurzi po předpeklí, ve kterém z každého komína vychází jiný čpavý dým a chudinky molekuly kyslíku před ním utíkají, co jim síly stačí, zatímco lidé před tím zamořením nemají kam utéct. Už v době hluboké totality občanský výbor na Parcelaci (dnes bychom řekli sdružení občanů, kteří kromě jiného poukazovali na tyto nedostatky), tedy tito občané v čele s Ing. Josefem Tomicou žádali tehdejší vedení města, aby uvažovalo o zavedení plynu v této lokalitě. Zástavba rodinných domků na Parcelaci, která začala v 50. letech, byla totiž velmi hustá a topení v zimních měsících znamenalo pro tuto část Petřvaldu pohromu. Do ovzduší stoupal ze stovek komínů dým ze všeho, čím majitelé topili v nejrůznějších typech kotlů: černé uhlí, dříví, koks (to v lepším případě), ale také piliny, hnědé uhlí, bída (kaly z černého uhlí) a vůbec všechno, co se v domě či mimo něj našlo k likvidaci. Za nízkého tlaku se skoro nedalo dýchat a čerstvě napadaný sníh vydržel bílý jen několik hodin, po pár dnech už to byla malířská paleta s nejrůznějšími odstíny šedi. Pokud se však týká plynu, zůstalo u slov. Naštěstí jedním z hlavních priorit nových zastupitelstev po ,,sametové revoluci“ v čele se starostou Ing. Holečkem bylo postupné zavedení plynu ve městě a radikální zkvalitnění životního prostředí. A nyní máme rok 2008, je zde firma, která by měla zájem v Petřvaldě postavit bytové domy, máme vhodné místo, plány, které se líbí, a lidé chtějí bydlet. Je čas dát se do práce. Nad budovou Střediska kulturních služeb se již v roce 2007 začalo kopat, připravovaly se inženýrské sítě, lidé sledovali, jak se hloubí základy, betonuje se a kolem staveniště rostou další hromady stavebního materiálu. Ale co to? Koncem roku pracovní ruch slábl a slábl, až ustal zcela. Hned se městem rozlétaly zprávy, že firma zkrachovala, majetek je rozkraden,…Když se nic nedělo ani na začátku roku 2008 a na staveništi se objevoval jen hlídač, málokdo věřil, že na rozestavěné ploše byty vyrostou. Tak co se vlastně děje? Zbude pod kostelem jen rozkopaná stavební parcela a jeden hlídač stavební firmy jako přívažek? Koncem listopadu 2008 přinesly Petřvaldské noviny zprávu, která měla občany uklidnit a vnést jasno do vzniklého problému:

52

,,Stavba bytů v projektu pod názvem Petřvald - Prostřední dvůr Ostravská stavební firma Poel, spol. s r.o., se dostala do problémů, a to z těch důvodů, že se jí nepodařilo získat úvěr, i když jej měla přislíbený. Přesto se starosta města Ing. V. Holeček snaží spolu se zástupci firmy celou situaci řešit. V závěru letošního roku by mělo padnout rozhodnutí o celém dalším postupu této stavby. Město Petřvald má velký zájem na realizaci celé stavby. Z rozpočtu města se totiž zaplatilo na výstavbu inženýrských sítí (prodloužení vodovodního řadu a řadu splaškové a dešťové kanalizace) téměř 2,5 milionu korun.“ Musíme tedy trpělivě čekat, jakým směrem se věci budou dál ubírat.

5. prosinec Okresní ředitelství Policie ČR Karviná pozvalo starostu města Ing. Václava Holečka 5.12.2008 do Městského domu kultury v Karviné na slavnostní vyhlášení těchto kategorií: Policista roku, Objev roku, Čin roku, Nejlepší praxe. V úvodu vystoupil ředitel plk. Ing. Martin Hrinko, PhDr., který vyzdvihl pracovní nasazení „svých“ policistů. Tímto způsobem jim chtěl poděkovat a ocenit jejich práci. Řekl: „Na policisty jsou kladeny vysoké nároky, poněvadž současná doba vyžaduje policisty spolehlivé, samostatné, odpovědné, s vysokým morálním kreditem. Realita vytíženosti policistů a jejich nasazení se plně zaslouží uznání a poděkování za celoroční práci. Tomuto zatížení jsou vedle policistů vystavováni i jejich nejbližší, kterým náleží nemalý dík za jich trpělivost a toleranci. Do teritoria Okresního ředitelství Policie ČR Karviná spadá rozlehlé území rozdělené na 12 částí jednotlivých obvodních oddělení. Na těchto územích policisté dohlížejí na veřejný pořádek a bezpečnost občanů žijících v jednotlivých lokalitách. V jejich čele stojíte vy jako představitelé místní samosprávy“. Za město Petřvald by vyznamenán policista Obvodního oddělení Policie ČR Radislav Durczok. Samozřejmě že jedním z prvních gratulantů byl petřvaldský starosta.

53

10. prosinec Na 14. zasedání Zastupitelstva města Petřvaldu 10. prosince 2008 ZM schválilo rozpočet města Petřvaldu na rok 2009. ZM vzalo na vědomí rozpis rozpočtu města Petřvaldu na rok 2009. ZM schválilo  limit mzdových prostředků na rok 2009;  rozpočtový výhled města Petřvaldu na rok 2010 – 2011. ZM vydalo  obecně závaznou vyhlášku č. 1/2008 o místních poplatcích, kterou se mění OZV č. 3/2003;  obecně závaznou vyhlášku č. 2/2008 k zabezpečení systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů a nakládání se stavebním odpadem, kterou se mění příloha č. 1 k OZV č. 1/2007. ZM rozhodlo  o úplatném nabytí pozemku parc. č. 5648 – ostatní plocha o výměře 186 m2 v k.ú. Petřvald u Karviné formou kupní smlouvy uzavřené s vlastníkem pozemku;  o úplatném nabytí pozemku parc. č. 4810 o výměře 5m2 v k.ú. Petřvald u Karviné formou kupní smlouvy uzavřené s vlastníkem pozemku Severomoravskými vodovody a kanalizacemi Ostrava, a.s. ZM vzalo na vědomí  zprávu o činnosti jednotky Sboru dobrovolných hasičů Petřvald za rok 2008;  termíny konání schůzí rady města a zastupitelstva města v roce 2009; Rada města: 22. 1.; 19. 2.; 19. 3.; 16. 4.; 14. 5.; 11. 6.; 9. 7.; 20. 8.; 17. 9.; 15. 10.; 12. 11.; 10. 12. Zastupitelstvo města: 4. 3,; 29. 4.; 24. 6.; 2.9.; 21. 10.; 16. 12.  informace starosty města, místostarostky a tajemnice MěÚ. Zastupitelé města na svém 14. zasedání 10. 12. 2208 schválili také rozpočet města Petřvaldu na rok 2009. Rozpočet byl zpracován v souladu se zákonem o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů a rozpočtovou skladbou platnou od 1. 1. 2009. Při zpracování rozpočtu se vycházelo ze schváleného rozpočtového výhledu města Petřvaldu na rok 2009, ze zákona o rozpočtovém určení daní, z vyhlášky o podílu jednotlivých obcí na stanovených procentních částech celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty a daní z příjmů a z odhadu daňových příjmů obcí na rok 2009. Rozpočet je v souladu s platnou metodikou koncipován jako nevyrovnaný. V příjmové části je sestaven v objemu 70 457 tis. Kč, ve výdajové části v objemu 75 202 tis. Kč. K dokrytí výdajů jsou použity prostředky z fondu rezerv a rozvoje a prostředky získané odprodejem podílových listů. Výdaje rozpočtu města Petřvaldu v roce 2009 Odvětvové třídění – paragraf 1014 Ozdravování hospodářských zvířat 2212 Silnice 2219 Ostatní záležitosti pozemních komunikací 2221 Provoz veřejné silniční dopravy 2321 Odvádění a čištění odpadních vod a nakládání s kaly 3111 Předškolní zařízení 3113 Základní školy 3314 Činnosti knihovnické 3319 Ostatní záležitosti kultury 3349 Ostatní záležitosti sdělovacích prostředků 3392 Zájmová činnost v kultuře 3399 Ostatní záležitosti kultury, církví a sděl. prostředků 3412 Sportovní zařízení v majetku obce 3419 Ostatní tělovýchovná činnost

v tis. Kč 200 3 328 1 188 3 990 2 549 2 014 10 598 1 271 20 258 2 416 589 418 400

54

3421 Využití volného času dětí a mládeže 3429 Ostatní zájmová činnost a rekreace 3599 Ostatní činnost ve zdravotnictví 3612 Bytové hospodářství 3631 Veřejné osvětlení 3632 Pohřebnictví 3639 Komunální služby 3722 Sběr a svoz komunálních odpadů 3729 Ostatní nakládání s odpady 3745 Péče o vzhled obcí a veřejnou zeleň 4351 Osob. asistence, pečovatel.služba a podpora sam. bydl. 4359 Ostat. služby a činnosti v oblasti sociál. péče 5512 Požární ochrana – dobrovolná část 6112 Zastupitelstva obcí 6171 Činnost místní správy 6310 Obecné výdaje z finančních operací 6330 Převody vlastním fondům v rozpočtech územní úrovně 6402 Finanční vypořádání minulých let Výdaje celkem (včetně konsolidačních položek) Konsolidace výdajů (- § 6330) VÝDAJE CELKEM po konsolidaci

4 65 5 5 655 4 482 351 7 600 8 000 50 1 943 1 202 127 294 1 848 14 264 45 530 28 75 732 530 75 202

15. prosinec Každý rok odměňuje město občany, kteří bezplatně odevzdávají nejvzácnější tekutinu na světě – svou vlastní krev – aby byla připravena pro ty, kteří ji nutně potřebují pro záchranu svého života. Dne 27. listopadu 2008 rada města schválila poskytnutí finančního daru ve výši 1.000,- Kč těmto občanům našeho města: Martinu Cholevíkovi, Milanu Vrbovi, Pavlu Bužkovi, Olze Molinové, Karolu Vaškovi, Petru Dohnalovi, Václavu Večerkovi a Josefu Masarovičovi. 15. prosince 2008 je přijala na radnici místostarostka J. Skálová, která jim osobně předala finanční dar a poděkovala za jejich lidem prospěšnou aktivitu.

17. -18. prosinec Petřvaldští chovatelé harckých kanárů si na všech soutěžích vedou velmi dobře a odevšad přivážejí palmy vítězství. Ve dnech 17. - 18. prosince 2008 se konaly dvě soutěže ve zpěvu harckých kanárů, a to místní a okresní. Pořádala je ZO ČSCH ZK Petřvald. Přihlásilo se 7 členů s 33 kolekcemi kanárů. Soutěže se konaly v Kulturním domě v Petřvaldě. Místní soutěž se pořádala již posedmadvacáté, okresní soutěž podvacáté. Členové ZO ČSCH ZK Petřvald chtějí upoutat a vzbudit zájem o chov zpěvných kanárů především v řadách mládeže. Snaží se upevnit vzájemné přátelské vztahy mezi jednotlivými chovateli a jejich příznivci a porovnávat výsledky chovatelské práce jednotlivých vystavovatelů zpěvných kanárů. Také chtějí zájemcům umožnit nákup kvalitních kanárů pro chov.

55

Jak dopadly jednotlivé soutěže? Místní soutěž 2008 1. Ladislav Svoboda 1. Rudolf Scholz 2. Milada Scholzová 3. Helmut Jaroš 4. Josef Ličman 5. Josef Křiváček 6. Břetislav Křížka

360 bodů - plný počet 360 bodů - plný počet 359 bodů 351 bodů 344 bodů 342 bodů 253 bodů

5 chovatelů získalo limit pro 73. Mezinárodní mistrovskou soutěž v Táboře: 5. - 11. 1. 2009. Okresní soutěž 2008 1. Ladislav Svoboda 2. Helmut Jaroš 3. Rudolf Scholz 4. Milada Scholzová 5. Josef Ličman 6. Josef Křiváček 7. Břetislav Křížka

357 bodů 356 bodů 350 bodů 262 bodů 277 bodů 88 bodů 83 bodů

Jen 3 chovatelé udělali limit pro 73. Mezinárodní mistrovskou soutěž v Táboře. Výsledky byly velmi dobré. Smůla provázela soutěžící první den, kdy tlak vzduchu byl špatný a bylo teplé počasí. To mohlo ovlivnit některé výsledky. 18. prosince 2008 v 17.30 hodin byly předány vítězům poháry, předvedeny vítězné kolekce obou soutěží. Předvádění kanárů byli přítomni občané z Petřvaldu a chovatelé z jiných organizací (z Třince, Ostravy, z polské Wodzislawi). Petřvaldské potěšila účast místostarostky paní J. Skálové. Limit 330 bodů pro účast na 73. MMS v Táboře splnilo 6 členů ZO ČSCH ZK Petřvald. Pět soutěžících se mistrovství v Táboře zúčastní: Rudolf Scholz, Ladislav Svoboda, Milada Scholzová, Josef Ličman a Josef Křiváček.

19. prosinec 19. prosince 2008 usedlo v obřadní síni města Petřvaldu osm policistů, kteří pracují na OO Policie ČR Petřvald. Těchto osm policistů bylo vyznamenáno medailí Za věrnost. Medaile vyznamenaným osobně předal okresní ředitel Policie ČR Karviná plk. Ing. Martin Hrinko, Ph.Dr. K blahopřání se připojili starosta města Petřvaldu Ing. V. Holeček, místostarostka J. Skálová, tajemnice MěÚ JUDr. H. Kotová, Ing. O. Pencek a V. Pěršalová (členové Rady města Petřvaldu). Medaili Za věrnost získali policisté, kteří u Policie ČR pracují více než 10 let. Vyznamenáni byli policisté OO P ČR Petřvald: nprp. Radislav Durczok nprp. Petr Dombrovský prap. Petr Vojnar prap. Pavel Slavík prap. Martin Procházka prap. Martin Gončar prap. Martin Miksa

56

pprap. René Knapík Vedení města byl při této příležitosti představen nový zástupce vedoucího OO PČR v Petřvaldě - komisař Bc. Jaroslav Suchý.

20. prosinec Členové Sboru pro občanské záležitosti jsou dnes trochu nervózní. Jsou očekáváni „vánoční jubilanti“, kterýmžto obřadem končí činnost SPOZu v roce 2008. Je sobota 20. prosince a čtvrtá adventní neděle klepe na dveře. Vánoce jsou tady a členové SPOZu se jako vždy snaží, aby se petřvaldským jubilantům v obřadní síni líbilo. Nahlédneme–li do obřadní síně objektivem aparátu fotografa pana Pavla Římánka, vidíme, že rodinní příslušníci jubilantů se už usadili, jubilanti přistupují ke stolu a zapisují se do Pamětní knihy města Petřvaldu. Dnes je to 6:1 ve prospěch žen. Úsměvy na tvářích hostů svědčí o dobré náladě, což je dobré znamení. Hudba dohrála. Do obřadní síně vstupují hostitelé: petřvaldský starosta Ing. Václav Holeček, místostarostka Jarmila Skálová a členka SPOZu Ilona Karkošková. Matrikářka paní Ivana Tomková je představuje jubilantům a poté jsou jubilanti představováni starostovi města. Ve svém slavnostním proslovu vzpomene na dobu, která ovlivnila život jubilantů. Jak to bývá v životě každého člověka, přinesla dobré i zlé. Všechna životní úskalí však naši jubilanti se ctí a ve zdraví přestáli a oslavili letos své významné životní jubileum. To je důvod připít jim na zdraví. Kdopak to dnes oslavuje? pan Miloslav Pavelek paní Hilda Ligocká paní Štěpánka Paláčková paní Anna Kulová paní Božena Matušková paní Marie Bydlinská paní Kristina Pěgřímová

80 let 90 85 80 85 85 80

Zleva sedící: :M. Pavelek, H. Ligocká, Š. Paláčková, A. Kulová, B. Matušková, M. Bydlinská, K. Pěgřímová Zleva stojící: I. Tomková, I. Karkošková, J. Skálová, P. Hrušovská, Ing. V. Holeček

57

A už jsou tu malí gratulanti. Ale ne! Vždyť to jsou zvířátka, která sem zabloudila z lesa. Nejdříve postaví pěkný domeček a může začít pohádka o budce a jejích obyvatelích, kterou s dětmi z Mateřské školy na Nové dědině nacvičily jejich paní učitelky, D. Sikorová a M. Stoklasová. Jako každá pohádka skončil i příběh zvířátek šťastně, a tak zazvonil zvonec a pohádce byl konec. A protože slavíme v předstihu s jubilanty a jejich rodinnými příslušníky Vánoce, je třeba využít hosty v obřadní síni, aby se zapojili aktivně do programu. Zpěvníčky jsou připraveny a celá obřadní síň se s chutí pustí do zpívání - Nesem vám noviny, Veselé vánoční hody, Pásli ovce Valaši,… zní krásně obřadní síní. Ještě dárečky, kytička, přání zdraví, štěstí, spokojenosti a krásných Vánoc, připravit úsměv pro společnou fotografii… a „nového léta vinšujem, dobrého zdraví vám přejem - v roce 2009!“ -----------------Na závěr obřadu oznámila místostarostka Jarmila Skálová přítomným, že to bylo poslední vystoupení paní Ilony Karkoškové, která od roku 1990 po dobu čtyř volebních období svého členství v Zastupitelstvu města Petřvaldu vykonávala slavnostní obřady v obřadní síni Městského úřadu v Petřvaldě (vítání občánků, svatby, jubilejní svatby), uváděla pořady pro jubilanty sedmdesátníky a pětasedmdesátníky v Kulturním domě města. Když v roce 1996 přišla tajemnice MěÚ JUDr. Hana Kotová s myšlenkou zvát do obřadní síně také jubilanty, kteří dosáhli v daném roce věku 80 – 85 – 90 – 95 let, reagovala na tento nápad Ilona Karkošková vytvořením scénáře také pro tento nový obřad, který byl schválen, a 8. června 1996 usedli v obřadní síni první jubilanti a jejich rodinní příslušníci. Všechny dojala slavnostní a dojemná atmosféra tohoto obřadu - přítomnost představitelů města, krásný hudební a pěvecký doprovod, recitace působivých veršů a také aktivní účast samotných jubilantů a ostatních hostů při zpěvu lidových písní či v prosinci vánočních koled. Všichni oceňovali péči a zájem města a SPOZu o nejstarší občany. Dodnes se tyto obřady konají čtyřikrát do roka – v březnu, v červnu, v září a v prosinci. Ilona Karkošková si je pojmenovala podle ročních dob: zimní jubilanti jarní jubilanti podzimní jubilanti vánoční jubilanti. Scénář každého obřadu je jiný, roční doby zde hrají důležitou roli a u každého obřadu vystupují jiní hosté – jednou se představí Petřvaldský skřivánek, pěvecký sbor ZUŠky, jindy děti z některé petřvaldské mateřské školy či dětští sólisté na hudební nástroje, jindy sestaví program sourozenci Šmídovi s maminkou Olgou u varhan a samozřejmě hudebníci a zpěvačky SPOZu jsou kdykoli schopni vytvořit láskyplně připravený pestrý program, do kterého Ilona Karkošková vloží ve své moderátorské roli spoustu veršů. Spokojený úsměv, slzy dojetí jubilantů a jejich nejbližších jsou největší odměnou všem, kteří se na těchto obřadech podílejí. Místostarostka J. Skálová se při loučení s jubilanty 20. prosince 2008 v obřadní síni rozloučila i s Ilonou Karkoškovou slovy: ,,Paní Ilona Karkošková od roku 1990 provázela slovem, písní, veršem, ale i dobrou náladou slavnostní obřady v naší obřadní síni. Tak jako v životě něco začíná, tak i vždy něco končí. Toto osobní rozhodnutí paní I. Karkoškové musíme respektovat. Dovolte mi z pozice předsedkyně SPOZu poděkovat paní Iloně za její zodpovědný přístup a dlouholetou aktivní činnost ve Sboru pro občanské záležitosti našeho města a popřát jí za nás všechny pevné zdraví a neutuchající životní optimismus. “

58

Jak hodnotily společenské a zájmové organizace rok 2008 Jednotka sboru dobrovolných hasičů Petřvald Členové jednotky SDH Petřvald zasahovali v roce 2008 u dvou požárů, a to v měsíci květnu u požáru řadové garáže a v červenci u požáru střechy v areálu bývalého Dolu J. Fučík. V jednom případě vyjeli k likvidaci spadlého stromu. Jednotka i v letošním roce vyjížděla k likvidaci bodavého hmyzu - a to celkem 23krát. 11 členů jednotky SDH Petřvald v roce 2008 odpracovalo 1111 brigádnických hodin - převážně na údržbě požární techniky, výstroje a výzbroje. Připravili požární vozy na technickou prohlídku, podíleli se na zajišťování bezpečnosti tří cyklistických závodů, zajišťovali preventivní požární hlídky při pořádání kulturních a společenských akcí ve městě. V květnu zorganizovali okrskovou soutěž v požárním sportu, v rámci spolupráce s polskými městy se v červnu zúčastnili soutěže v požárním sportu v Jasienici. V srpnu připravili soutěž v požárním sportu v Petřvaldě za účasti 5 družstev. Soutěže se zúčastnilo i družstvo z Jasienice. Členové jednotky SDH Petřvald pravidelně docházeli na odbornou přípravu do hasičské zbrojnice. Velitel jednotky a velitel družstva byl na dvoudenní cyklické odborné přípravě určené pro velitele jednotek SDH v Ústřední hasičské škole v Jánských Koupelích. ---------------

Ohlédnutí za rokem 2008 nabízí MĚSTSKÁ KNIHOVNA v Petřvaldě Pro knihovnice to byl trochu hektičtější rok, protože v létě se prováděla revize knih. A to je vždy čas, kdy je celá knihovna vzhůru nohama, každá kniha se musí vzít do ruky, zkontrolovat, orazítkovat, odsouhlasit s papírovými podklady a nyní už i s PC programem. Kupy knih se přeznačovaly, stěhovaly do skladu, aby se uvolnilo místo v půjčovně a další stovky se opravovaly, přelepovaly a balily. Díky šikovným pomocnicím však šla práce od ruky a vše se stihlo v prázdninovém termínu. Knihovna má ke konci roku k dispozici 23 248 svazků knih, z toho je celá čtvrtina – přes 6 000 - určena dětem. Dříve děti více četly pohádky a příběhy. Dnes je celá třetina vypůjčených dětských knížek z oblasti naučné. Děti méně čtou a i v knihovně je podstatně více zajímají informace získané přes internet. Z celkového počtu 634 čtenářů je 166 dětských. V průměru navštívil čtenář knihovnu v r. 2008 téměř 9 krát a přečetl za tu dobu 74 knížek a časopisů. V r. 2008 knihovna zapůjčila 46 282 dokumentů, navštívilo ji 5 447 čtenářů, služeb kopírky využilo téměř tisíc klientů a služeb internetu přes 1 700 čtenářů a návštěvníků. V tomto počtu nejsou zahrnuti návštěvníci dalších akcí (přednášky, besedy a soutěže pro děti i pro dospělé). Z nejpodařenějších akcí roku je možno jmenovat jarní Noc s Andersenem, podzimní Drakiádu a průvod „Broučků“ nebo nově založený „Klub maminek“. V plánu práce knihovny nechybí spolupráce s žáky základních škol a škol mateřských, pro které se připravují tematické besedy (za rok více než 1 100 návštěvníků). V knihovně se uskutečnil cyklus výstav havířovské výtvarné skupiny KVAŠ, který bude pokračovat i v roce 2009. V tomto roce nakoupila knihovna o něco méně knih – 1 165 kusů (ceny výrazně stouply). V rámci nabídky se vybíraly z naučných titulů především knihy čtivé a zajímavé. Co se týče beletrie, začala knihovna využívat nabídky obchodu Levné knihy, kde je možno koupit takové tituly za přijatelnou cenu. Loni tak přibylo do knihovny okolo 80 románů, dětských knížek a leporel pro nejmenší čtenáře a jejich cena oproti nové knize ani ne pětinová. Knihovna pravidelně zapůjčuje z Regionální knihovny Karviná výměnné soubory knih (jedná se o knihy, které se kupují v rámci bývalého okresu do společného fondu) a nakupuje nebo dostává darem více než 100 titulů zábavných i naučných časopisů (o zvířatech, cestování, sportu, módě, PC časopisy pro dospělé i děti, časopisy pro domácí kutily). Knihy jsou stále dražší a pro mnohé se jejich kupování stává trošku luxusem. Proto se knihovna snaží, aby uspokojila požadavky většiny čtenářů. ---------------

KPHMO - pobočka Petřvald Svůj účet uzavírá asi takto: Rok 2008 všem členům utekl velmi rychle. Práce se řídila plánem, který byl sestaven na konci roku 2007 a tvořily jej zájmy, přání a znalosti všech členů. Samozřejmě i tento plán měl své 13. komnaty. Členové se sešli 10 krát na členských schůzích, z nichž každá měla svůj specifický program. Svůj význam zde sehrává také vzájemné přátelství a kolegialita všech zúčastněných. Co se povedlo, pamatují si všichni. Předseda

59

výboru pobočky Stanislav Žák se pokusil pojmenovat ty méně úspěšné stránky reality: ,,Stárneme! Jsme při všech projevech tohoto procesu stále pohodlnější. Co proti tomu můžeme udělat? Každý máme své bezprostřední okolí, děti, vnuky, známé. Se svým věkem nemůžeme svést úspěšný boj, ale někteří z výše uvedených by určitě zvládli pokračování našeho snažení k udržení tradic a povědomí o hornickém řemesle i po vyprchání našich sil či elánu. Prosím Vás, udělejte, co považujete za správné, určitě to nebude nadarmo!“ Druhým úkolem, který se nedaří zvládat, je častý výkyv účasti na všech aktivitách pobočky, ale co je na pováženou, téměř nulová účast na činnosti zbývajících částí práce. Je to ke škodě celého klubu. Předseda říká, že to není myšleno jako kritika či výtka, je však třeba se nad těmito slovy zamyslet. Co nemůže pobočka při své práci přehlédnout, jsou instituce a jednotlivci, bez kterých by činnost klubu byla těžší, ba přímo nemožná. ,,V prvé řadě,“ konstatuje S. Žák, ,,musím uvést město Petřvald a konkrétně místostarostku paní J. Skálovou, která i nad rámec svých pracovních povinností pomáhá vytvářet ty nejlepší podmínky pro úspěšný chod naší pobočky. Dále je třeba jmenovat zastřešující mateřskou organizaci KPHMO v Ostravě, její výbor, vedení Hornického muzea i jeho jednotlivé pracovníky (např. p. Sirového, Nadaci Landek, OKD a.s., všechny sponzory, společenské organizace jako např. zástupce TJ Petřvald – HEPO, pracovníky KD v Petřvaldě a všechny ostatní, kteří nám jsou nakloněni. Děkujeme, zůstaňte našimi příznivci. Díky!“ Na závěr hodnotícího setkání členů Klubu přátel Hornického muzea Ostrava, pobočky Petřvald, poděkoval předseda členům za podporu a do nového roku 2009 popřál hodně spokojenosti, zdraví a pohody a vyjádřil důvěru v další spolupráci. ---------------

Cyklistický klub FESO Petřvald Pro předsedu cyklistického klubu FESO Petřvald Silvestra Matase muselo být velkým zadostiučiněním připravovat takovou hodnotící zprávu pro výroční členskou schůzi klubu. Možná začínala větou: ,,V roce 2008 se stal klub FESO vítězem Moravskoslezského poháru mládeže.“ V sezoně 2008 klub FESO organizačně uspořádal dva závody Okresní pohárové soutěže a závod „O cenu města Petřvald“, který byl opět po roční přestávce zařazen Českým svazem cyklistiky do série závodů Českého poháru mládeže. Organizaci závodu „O cenu města Petřvald“ provázely obrovské problémy z důvodu nedokončené rekonstrukce hlavní silnice přes Petřvald a kruhového objezdu v Michálkovicích, a to i přes ujištění silničářů, že bude vše v termínu dokončeno. V posledním týdnu před konáním závodu bylo nutno zajistit náhradní trasu. Přes tyto potíže proběhl závod bez problémů. Kromě již tradičních zahraničních účastníků z Polska a Slovenska se závodu zúčastnili velmi úspěšně i závodníci z Ruska. Vítěz kategorie juniorů Maxim Toporischev se o tři týdny později stal juniorským mistrem světa! Po výkonnostní stránce klub s úzkým kádrem závodníků (2 žáci mladší, 2 žáci starší, 2 kadeti a 5 mužů) zvítězil v Okresní pohárové soutěži: Jan Koten Lumír Šenkýř Ondřej Fierla

zvítězil „ „

v žácích mladších v žácích starších v kadetech

Petr Swaczyna Jan Fierla Lumír Šenkýř Kryštof Břuzka Ondřej Fierla

2. místo 3. místo 2. místo 5. místo 2. místo

v soutěži mužů v mladších žácích v starších žácích v starších žácích v kadetech

V kategoriích dospělých obsadil: 4. místo 6. místo

Petr Swaczyna Jan Fierla st.

v kategorii mužů v kategorii masters

V sérii závodů Českého poháru se klub z ekonomických důvodů zúčastnil jen několika vybraných závodů včetně Mistrovství ČR mládeže v Lanškrouně a mužů v Jindřichově Hradci. V celkovém pořadí obsadil 20. místo Lumír Šenkýř v žácích starších, 27. místo Ondřej Fierla v kadetech a 46. místo Petr Swaczyna v kategorii mužů.

60

Na Mistrovství ČR obsadil Lumír Šenkýř 14. místo v časovce jednotlivců a 22. místo v silničním závodě v žácích starších, Ondřej Fierla v kadetech obsadil 32. místo v časovce jednotlivců a 41. místo v silničním závodě. Na Mistrovství ČR mužů patřil Petr Swaczyna k nejaktivnějším závodníkům ve 120 členném pelotonu. Byl téměř ve všech únicích kromě posledního, rozhodujícího - 20 km před cílem. Závod dokončil po 220 km v hlavním pelotonu na 42. místě. Mimo tento „neúspěch“ však dosáhl několika pozoruhodných umístění v závodě „Okolo Vysokých Tater“ na 240 km obsadil 11. místo, přičemž zvítězil v kategorii do 23 let!, a to při účasti téměř 300 závodníků včetně několika desítek profesionálů. V cyklistickém maratonu „Král Šumavy“ v Klatovech na 260 km obsadil 7. místo mezi 350 závodníky. V závodě Českého poháru mužů v Kyjově rovněž dojel na 7. místě. Druhým nejúspěšnějším závodníkem sezony se stal Jan Koten v kategorii žáků mladších. Zvítězil v Okresní pohárové soutěži - Moravskoslezském poháru mládeže, 3. místo obsadil v závodě ČR v Brně, 2. místo v polské Studzionce. Závodníci klubu FESO výborně reprezentovali v r. 2008 svůj klub i město Petřvald. V hodnotící zprávě nezapomněl S. Matas poděkovat za projevenou přízeň a ekonomickou podporu všem sponzorům a městu Petřvald, zvláštního poděkování se dostalo dobrovolným hasičům Petřvaldu, Rychvaldu a příslušníkům dopravní policie ČR KS Ostrava za pomoc při organizování závodů.

Moravskoslezský pohár mládeže 2008, na stupni nejvyšším: J. Koten, L. Šenkýř, O. Fierla

---------------

Některá čísla z matriky za rok 2008 v porovnání s rokem 2007 r. 2007 30 Do pamětní knihy města bylo zapsáno naroz. dětí 27 V obřadní síni MěÚ bylo uzavřeno sňatků 4 V kostele bylo uzavřeno sňatků Zlaté svatby (50 let) v obřadní síni MěÚ 5 Smaragdové svatby (55 let) v obřadní síni MěÚ Diamantové svatby (60 let) v obřadní síni MěÚ Přijetí jubilantů(80, 85, 90 a 95 let) v obř.síni MěÚ 21 Jubilanti (80, 85, 90 a 95 let) navštíveni doma 62 57 Na území města zemřelo občanů 1 079 Ověřených fotokopií 1 219 Ověřených podpisů 26 Vydané druhopisy matričních dokladů 3 Změna příjmení po rozvodu 1 Vysvědčení o práv. způsobilosti k uzavření manželství v cizině 5 Rozhodnutí o povolení změny jména a příjmení 11 Zápis o určení otcovství 1 Zápis do zvláštní matriky Brno 55 Přijaté žádosti o vydání osvědčení o státním občanství ČR 1 152 Přijaté žádosti o vydání občanského průkazu

r. 2008 41 14 1 2 1 1 28 63 64 735 1 547 27 1 1 1 10 1 47 937

61

----------------

Pohyb obyvatel ve městě Petřvald v roce 2008 Přihlášeno občanů

Narozeno občanů

muži

ženy

celkem

muži

ženy

celkem muži

ženy

celkem

I/4

23

25

48

9

9

18

32

34

66

II/4

19

30

49

10

8

18

29

38

67

III/4

21

37

58

13

8

21

34

45

79

IV/4

37

40

77

10

12

22

47

52

99

Celkem

100

132

232

42

37

79

142

169

311

Rok 2008

Přírůstek celkem

Odhlášeno občanů

Zemřelo občanů

Úbytek celkem

muži

ženy

celkem

muži Ženy

celkem

muži ženy

celkem

I/4

36

35

71

15

19

34

51

54

105

II/4

19

23

42

17

15

32

36

38

74

III/4

11

10

21

14

21

35

25

31

56

IV/4

18

19

37

11

22

33

29

41

70

Celkem

84

87

171

57

77

134

141

164

305

Rok 2008

K 1. lednu 2009 má město Petřvald 7 091 občanů.

ZÁVĚR Tak jsme po dvanácti měsících nebo třech stech šedesáti šesti dnech doklopýtali ke konci roku 2008. Jaký vlastně byl? Pro někoho z nás krásný, úspěšný a šťastný, na nějž bude rád vzpomínat, pro jiného příšerný, smolný a nemožný, na který bude sice také vzpomínat, ale spíše jako na zlý sen. Jenže tak může hodnotit uplynulý rok jedinec, ne celá společnost. Avšak ani ta nebude souhlasit se vším, neboť úhel pohledu velké množiny lidí na stejnou věc bude málokdy stejný. Ale aspoň se o to pokusíme. V roce 2008 vládne v České republice koalice ODS, KDU- ČSL a Strana zelených v čele s premiérem Mirkem Topolánkem (ODS). Hned první dny nového roku vláda ohlásila přijetí reformního batohu s povánoční nadílkou:  zavádí se patnáctiprocentní daň ze superhrubé mzdy fyzických osob  omezují se výplaty sociálních dávek  zavádějí se regulační poplatky ve zdravotnictví Dalo se čekat, že za to vláda nesklidí žádnou slávu. Než se lidé vzpamatovali po vánočním volnu a znovu se psychicky připravili na dopady životní reality, byl tu únor a všichni žili volbou prezidenta. V únoru 2008 vypršel prezidentu Václavu Klausovi jeho pětiletý prezidentský mandát. Mezi nejvážnější prezidentské kandidáty navržené politickými stranami patřili Václav Klaus (navržený ODS) a Jan Švejnar, americký profesor, liberální ekonom, do kampaně vstoupil jako nezávislý politik (kandidát ČSSD).

62

Kandidaturu KSČM přijala europoslankyně Jana Bobošíková, avšak těsně před volbou se kandidatury vzdala. Průzkum deníku Mladá fronta DNES těsně před volbami signalizoval: Klaus 53%, Jan Švejnar 47%. Mladší chtěli jistotu, starší změnu. Ale tak jednoduché to nebylo. 8. února 2008 začal boj o Hrad. Podívaná u obrazovek statisíců televizorů byla plná dramatických zvratů, urážek, nedůstojných politických handlů, předváděly se ,,politické mravy“, před kterými by maminky měly dětem zakrývat oči i uši! Zahraniční média nazvala třídenní předvádění se politiků ,,cirkus, fiasko, prohra.“ Celý první den volby se hlasovalo o hlasování - tajném či veřejném. Pokud by se politici podívali za hranice, zjistili by, že nepřímá (parlamentní) veřejná volba prezidenta je v Evropě unikát. Nakonec veřejná volba porazila tajnou. Intriky na Hradě i v zákulisí pokračovaly, lobbisté měli plné ruce práce, tři politici skončili v nemocnici. Jedním z mála, kdo při tomto bizarním divadle udržel nervy na uzdě, byl ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, který přiznal, že se těšil na volbu prezidenta, protože má rád Naše furianty, jen jej mrzí to obsazení – samí ochotníci z Horní Dolní. Předseda Senátu Přemysl Sobotka se obrátil na občany se slovy: ,,Omlouvám se všem občanům, že to musí poslouchat.“ Dramatická volba skončila nakonec vítězstvím Václava Klause, který má před sebou druhé volební období v letech 2008 - 2013. Lidé bez ohledu na politické sympatie odcházeli z té podívané od obrazovek znechucení. V roce 2008 volili prezidenta také ve Spojených státech amerických a v Rusku. V Americe poprvé dějinách zvítězil Afroameričan Barack Obama, v Rusku vystřídal Vladimíra Putina Dmitrij Medveděv. V březnu se tržní ekonomika zadrhla – v Americe vypukla nejdříve finanční krize, po Americe následoval Island. Česko je pořád klidné. V květnu si však lidé v novinách přečetli titulek na přední straně Mladé fronty: ,,Česku se daří. Ale už ne tolik.“ Růst ekonomiky se zpomalil, přesto je třikrát rychlejší než v Německu. Tuzemská ekonomika posílila oproti loňskému prvnímu čtvrtletí o 5,4%. Za posledních 10 let se Česká republika přiblížila vyspělé Evropě o pořádný kus. V roce 1998 byla naše životní úroveň zhruba na 70 procentech průměru 27 zemí Evropské unie.V roce 2008 se už zvedá k 82 procentům. Jenže v květnu už ekonomové upozorňovali, že se tento růst zpomaluje. Mzdy se v r. 2008 zvýšily o 1 545 Kč, hrubá mzda stoupla o 7,8% na 21 277 korun. V Moravskoslezském kraji nebyl tento vzestup tak prudký, umístil se na šestém místě ze 14 krajů. Lákavého zboží je všude plno, ze všech stran se nabízejí ,,výhodné půjčky,“ vše jde zařídit snadno a rychle, není třeba shánět ani ručitele, a tak jsou mnozí přesvědčeni, že na dluhy neprší. Investuje se do bydlení, odívání (to by nebylo tak špatné), ale také do zábavy, zájezdů a zahraničních dovolených, vánočních dárků a jiných zbytných věcí. Jenže krize, ta mrška, se nezastaví a už si hledá oběť ve východní Evropě. Výrazně zpomaluje stavební a automobilový průmysl, průmysl sklářský, také na šachtách hrozí propouštění z práce. Jak čas běžel, bylo stále zřejmější, že osud koaliční vlády visí na nitce, spolehnutí není už ani na koaliční poslance. V červnu oznámil premiér Topolánek, že hrozí pád vlády. Přišlo však léto, s ním prázdniny, lidé zapomněli na politiky a jejich hádky a užívali dovolené. Kdo v srpnu nikam nevyrazil, zapnul si televizor a levně se dostal do Číny, kde se 8. srpna 2008 v Pekingu rozhořel oheň XXIX. letních olympijských her. Byly to největší, nejdražší (stály 40 miliard dolarů), nejzamlženější (pokud se smogu týká) a nejstřeženější hry v historii. Nejvíce šancí na zlato měla Čína a USA. Přišel 21. srpen 2008 – 40. výročí sovětské okupace, kdy vojska Varšavské smlouvy obsadila v r. 1968 Československo. Slavit není co, ale vzpomínky zůstaly – třeba na to, jak si sovětský tank našel cestu i do Petřvaldu, vyhledal si stanoviště na Parcelaci, na křižovatce dnešní Panelové a Nejedlého ulice se zastavil, z tanku se vynořil hrdinný šikmooký voják s nabitým samopalem a bedlivě sledoval… co? To nevěděl nikdo, ani ten chudák se samopalem. Zato lidé věděli, že je třeba zásobit se potravinami. Tak to přece bylo vždy, když cizí vojska vtrhla do země. Samoobsluha na Parcelaci, která s tím málem, jímž zásobovala celé Parcelace a finské domky na Březinách, vystačila v normálním životě taktak, nevystačila 21. srpna 1968 ani dvě hodiny. Než to došlo těm pomalejším, prodejna byla prázdná jako před malováním. Vzpomínat? Nevzpomínat? Raději nikdy nezapomenout! ! ! Zato 1. září 2008 vzpomínalo mnoho lidí. V kanadském Torontu se na cestu do Česka připravoval Tomáš Baťa - legenda, jedna z nejvýraznějších postav moderních českých dějin, příklad velkého podnikatele. Smrt ho zastihla uprostřed těchto příprav. Bylo mu 93 let. ,,Velmi jsem si ho vážil,“ řekl prezident Václav Klaus.

63

Už zase kampaň? Před sebou máme krajské a v některých obvodech senátní volby (17. – 18. října). Slibovalo se v nich požehnaně – vyšší důchody, vyšší platy, školky pro všechny děti, dětské přídavky a rodičovský příspěvek, lepší silnice,… A na co lidé obzvlášť rádi slyšeli – zrušení regulačních poplatků ve zdravotnictví. S tímto programem v krajských volbách ČSSD drtivě porazila pravicovou ODS, ovládla tak 13 krajů a ve druhém kole senátních voleb získala 23 ze 27 křesel. Premiér a předseda ODS Mirek Topolánek označil porážku své strany za facku. Novinářům řekl: ,,Ta facka přišla ve správný čas. Pokud ji ODS správně pochopí, pak ty volby vůbec nejsou prohrané.“ Vzápětí se 22. října opozice v čele s předsedou ČSSD Jiřím Paroubkem pokusila podruhé svrhnout Topolánkovu vládu. Nezdařilo se. Opozice neměla potřebných 101 hlasů. Společně s ČSSD hlasovali pro svržení vlády poslanci KSČM. Politická situace byla nestabilní, plná zvratů, což nedávalo klidně spát Topolánkově vládě zvláště proto, že od 1. ledna 2009 měla Česká republika předsedat Evropské unii. Je 28. říjen 2008. Česká republika slaví státní svátek - 90. výročí samostatnosti Československa. Ministryně obrany Vlasta Parkanová (KDU – ČSL) přiznává, že zpočátku jí při myšlence uspořádat při této příležitosti vojenskou přehlídku zamrazilo v zádech. Vrchnímu veliteli ozbrojených sil, prezidentu Václavu Klausovi, při pozvání na přehlídku řekla: ,,Jsem si jista, že armáda má co ukázat.“ A tak začala v Praze první velká vojenská přehlídka po revoluci 1989. Naposledy se konala 9. května 1985 na Letenské pláni. --------------Po 23 letech pochoduje po Evropské ulici 2400 vojáků a projíždí 200 kusů bojové techniky. Tisíce diváků navštívily osobně tuto podívanou, statisíce ji sledovaly u obrazovek. V čele nesou praporečníci historické legionářské a prvorepublikové standarty nevyčíslitelné hodnoty, které Češi skrývali za druhé světové války před nacisty a které se jen mimořádně vynášejí ven z depozitářů. Za nimi pochoduje Čestná stráž Armády České republiky, Hradní stráž, brigáda rychlého nasazení, 102. průzkumný prapor, 7. mechanizovaná brigáda, 31. brigáda radiační, chemické a biologické ochrany, 13. dělostřelecká brigáda a další. Kromě elitních armádních jednotek a záchranných praporů se defilé účastní i vybrané policejní jednotky, záchranné armádní prapory a hasiči, jejichž prioritou není válka, nýbrž pomoc lidem při živelních katastrofách. Skvělý scénář narušilo jen deštivé a velmi chladné počasí. Jednu z hlavních atrakcí, stíhačky Gripen, diváci jen slyšeli, avšak kvůli nízkým mrakům neviděli. Vojenská přehlídka byla krátká a svižná, diváci lemující chodníky Evropské ulice i ti, kteří přehlídku sledovali z oken a balkónů přilehlých domů, nešetřili potleskem. Po dlouhé době nešlo o demonstraci moci, ale o celonárodní slavnost, kdy daňoví poplatníci mají možnost i právo vědět, jak se s jejich penězi nakládá. Přehlídku Armády České republiky sledoval z tribuny i její vrchní velitel prezident Václav Klaus. Po dlouhé době lidé cítili hrdost na svou armádu a ostatní ozbrojené složky. --------------V polovině listopadu převzala levice poprvé v krajích (kromě Prahy) vedení. Republika se zbarvila do oranžova, vítězné barvy ČSSD. Lidovci ztratili jižní Moravu, zelení všechno. V Moravskoslezském kraji vystřídal Evžena Tošenovského (ODS) po osmi letech na postu hejtmana Jaroslav Palas (ČSSD), exministr zemědělství Paroubkovy vlády. Vysvětlil, proč se sociální demokraté nakonec rozhodli pro spolupráci s KSČM: ,,Voliči rozhodně nechtěli naše spojení s ODS. To by bylo horší než koalice s komunisty. Nejsilnější by byla trojkoalice ČSSD, KSČM a KDU – ČSL, ale tu lidovci odmítli.“ V 65 členném zastupitelstvu levice získala pohodlnou většinu 42 hlasů. Sliby ČSSD v krajských volbách zabraly. Kvůli finanční krizi je však strana chce ,,upravit“. Hlavní ekonom společnosti PATRIA David Marek varoval: „Program založený na množství štědrých sociálních slibů není ekonomicky udržitelný.“ Odpověď předsedy ČSSD J. Paroubka zněla: ,,Naší prioritou není splácet dluhy státu.“ Rok 2008, který nebyl vůbec jednoduchý a už vůbec ne klidný, se pomalu blížil ke svému konci. Lidé se začali připravovat na Vánoce. A přestože se jejich zvyky v době finanční krize měnily v tom smyslu, že při nákupech byli opatrnější, že zjistili, že relativně bezstarostné časy, které v posledních osmi letech v Čechách panovaly, plus překotný růst ekonomiky a minimální nezaměstnanost končí, a měli by tedy počítat s dopady krize, které zasáhnou naše hospodářství zřejmě v příštím roce, podlehli nákupní horečce. Tržby rostly,

64

rekordy však nepadaly, lidé si už zvykli nakupovat přes internet a prodejci si pochvalovali, že oproti loňsku, krize nekrize, zaznamenal tento způsob prodeje padesátiprocentní nárůst. Po propouštění v automobilovém průmyslu přišel na řadu ostravský hutní gigant ARCELOR MITTAL (dříve Nová huť Klementa Gottwalda) a také na mnohých šachtách na Karvinsku vládla nejistota, zda bude práce po Novém roce. Známý sociolog Ivo Možný se vyjádřil k současné společnosti (Mladá fronta DNES, 30. 12. 2008): ,,Pozítří začne rok, v němž oslavíme dvacáté výročí svobody. Tučná léta nám končí. Jak jsme se za tu dobu změnili? Neumíme se mít dobře jinak, než že konzumujeme. Jako jedni z mála v Evropě nemáme zkušenost s dlouhodobou nezaměstnaností. A nejen to. Budeme muset vyřešit i problémy se stárnoucí populací. Žijeme v době, která až nápadně připomíná chvíle před pádem antického Říma. Poslední dvacetiletí byl ten nejšťastnější čas, jaký jsme kdy poznali a jaký kdy asi poznáme. Ohrožují nás však nejméně tři zásadní problémy, na které jsme si zadělali právě v těch šťastných dvaceti letech: nenaučili jsme se politice a správě věcí veřejných, rodíme příliš málo dětí a máme pocit, že máme na něco nárok.“ Co říká o zadlužení ,,Nemůže trvat, že utrácíme víc, než vyděláme! Státní dluh přece nemůže růst donekonečna. My dnes platíme jenom na úrocích víc, než kolik máme plánovaný deficit na příští rok. Takže my už si půjčujeme na splátky! Když si jako domácnost půjčujete na to, abyste splatili aspoň splátky, tak to jste prostě na dně. Nejsem ekonom, ale vím, že když si půjčujete na úroky, tak víte, že jednoho dne vám už nikdo nepůjčí.“ ---------------

Tak takhle asi vypadal v České republice rok 2008. ---------------

Tak to abychom se raději podívali do Petřvaldu, jak si tam v roce 2008 vedli zvolení zastupitelé města a jak se žilo občanům. V době hospodářské krize, o které současné mladší generace nemají vlastně jasnou představu, co to pro podniky, rodiny a celý stát znamená, leží veškerá tíha na generaci střední a starší, která si uvědomuje, že její hlavní starostí je vést domácí hospodaření bez většího zadlužení pro případ ztráty zaměstnání. Samozřejmě že také mnohé petřvaldské rodiny postihla nejen v roce 2008 ztráta zaměstnání. V roce 2006, kdy o krizi ještě nebylo potuchy, bylo v Petřvaldě k 31. 1. 2007 celkem 637 nezaměstnaných, z toho 318 mužů a 319 žen. Na počátku roku 2008 vypadají k 31. 1. 2008 čísla o nezaměstnanosti takto – 506 nezaměstnaných 258 mužů a 248 žen. Přichází krizový rok 2008, na jehož počátku vykazuje stav uchazečů o zaměstnání s trvalým bydlištěm v Petřvaldě k 31. 1. 2009 tato čísla – 459 občanů bez práce, z toho 227 mužů a 232 ženy. A protože hospodaření města sledují občané ještě bedlivěji než hospodaření státu, neboť jeho výsledky vidí dennodenně na každém kroku, mohou Petřvalďané na rozdíl od některých státních podniků či některých měst klidně spát. ,, Jako bývalá členka Zastupitelstva města Petřvaldu jsem po dobu čtyř volebních období( 1990- 2006) měla možnost sledovat, jak se tvořil program pro celé volební období, jak se do rozpočtu každého roku zvažovaly finance, které do městské pokladny přitečou, a výdaje, na které toto množství musí vystačit, aby se město nezadlužilo. Mohu dosvědčit, že to byla práce ze strany vedení města, v jehož čele od prvních svobodných voleb stojí starosta Ing. Václav Holeček, ze strany finanční komise a všech

65

zastupitelů vždy zodpovědná vůči občanům, kteří si je zvolili a kterým dali důvěru nakládat s majetkem města.“ (Ilona Karkošková, kronikářka) Prostřednictvím Petřvaldských novin a na každoročních setkáních občanů se zastupiteli se s hospodařením města měli možnost seznámit i Petřvalďané:  s údaji o plnění rozpočtu příjmů a vydání  s hospodářskou činností města  s tvorbou a použitím fondu rezerv a rozvoje  s tvorbou a použitím sociálního fondu. Dozvěděli se o hospodaření příspěvkových organizací zřízených městem a vyúčtování vztahů k státnímu rozpočtu, ostatním rozpočtům a k hospodaření dalších osob. O tom všem hovoří Závěrečný účet města Petřvaldu za rok 2008 (viz příloha str....).

Ostatně můžeme nahlédnout, co se povedlo a do čeho město také investovalo v roce 2008:  Výměna dřevěných oken a balkónových dveří za plastové v I. a II. NP domu čp. 1 na ul. Šenovské v Petřvaldě

–

314 tis. Kč

 Oprava ÚT v bytě č. 11 domu čp. 1 na ul. Šenovské v Petřvaldě

– 114 tis. Kč

 Oprava balkónů včetně výměny dlažby domu čp. 1 na ul. Šenovské v Petřvaldě

–

 Výměna elektrorozvodů v domě čp. 1614 na ul. Březinské v Petřvaldě

– 237 tis. Kč

105 tis. Kč

 Rekonstrukce a digitalizace společných antén v domech čp. 1611-1615 na ul. Březinské v Petřvaldě –

81 tis. Kč

 Výměna vodovodních přípojek v bytech domů čp. 1611-1615 na ul. Březinské v Petřvaldě –

332 tis. Kč

 Výměna garážových vrat a opravy sjezdů v domech čp. 1611-1615 na ul. Březinské v Petřvaldě –

332 tis. Kč

 Oprava částí místních komunikací ul. Družstevní, Lejskova a opravy překopů

– 1.162 tis. Kč

 Přeložení zastávky Trias na ul. Šumbarské

– 1.033 tis. Kč

 Úprava terénu svahovkami včetně výsadby skalničkami nad obřadní síní hřbitova –

53 tis. Kč

 Rozšíření veřejného osvětlení na ul. Na Návrší – 199 tis. Kč, a V Olšině

58 tis. Kč

–

Očím občanů neunikne, jak se město stará o majetek jemu svěřený – školy, kulturní dům, budova SKS (Středisko kulturních služeb) a knihovna, bytové domy, hřbitov a komunikace, kterých je v Petřvaldě vzhledem k jeho rozloze požehnaně. Že město získává na kráse, na tom mají velkou zásluhu sami Petřvalďané. Během posledních 20 let dostala většina rodinných domů nové fasády, po krupobití v srpnu 2000, které zničilo většinu eternitových střech, pokryli majitelé své domy novými krytinami, jež dodaly domům lepší vzhled. V poslední době se vyměňují starší dřevěná okna za plastová či eurookna, na mnoha domech se pořizuje zateplení. Také procházka finskými domky na Březinách působí zvláště na jaře, v létě i na podzim potěšení z pohledu na krásně opravená a vkusně přestavěná obydlí, která v žádném případě původní dřevěné finské domky nepřipomínají. Důvodem této změny k lepšímu je změna majitele. Majitel, který pouze vybírá nájem a neinvestuje, neprovádí pravidelné opravy, v případě březinských finských domků to bylo nebo dosud je ono OKD (Ostravsko - karvinské doly), ničí sám svůj majetek. Na opravených ,,finských“ domcích na první pohled člověk pozná, který dům už má soukromého majitele a který ještě patří OKD. Ještě zavést plyn a dojem by byl dokonalý i v zimě… Že i pro dnešního moderního člověka je Petřvald zajímavé a pěkné místo k životu, o tom svědčí velké množství nově postavených či rozestavěných rodinných domků v místech, kde léta rostla jen tráva nebo půda

66

ležela ladem. Nejen Petřvalďané, ale i noví obyvatelé oceňují praktickou polohu města v této aglomeraci. Důležité je pro většinu občanů dopravní spojení do zaměstnání v okolních městech a studentů a učňů do středních škol – do Havířova je spojení autobusem č. 3, do Ostravy linkou č. 30 nebo linkami ČSAD Karviné a Orlové, z Březin zamíříme přes Rychvald do Bohumína. Netypická městská zástavba, která skýtá mnoho zeleně v zahradách rodinných nebo finských domků, v udržovaných koloniích a na plochách, o které pečuje město, jednak větší plochy polí a lesů, které se odjakživa na katastru města nacházely, jsou důvodem, že současný člověk má příležitost vyjít si na procházku a je v přírodě, kterou je Petřvald obklopen. Navíc jsou ve městě a okolí značené cyklostezky, hojně využívané cyklisty. Také život rodin se oproti minulosti hodně změnil - léto tráví mnoho rodin na zahradě, odkud hlavně o prázdninách voní grilované maso, zní hudba, zpěv, hovor a smích, v mnoha zahradách si majitelé vybudovali zahradní bazény. A tak už zahrady neslouží jen k pěstování brambor a zeleniny- tu si člověk ostatně levně koupí v jakémkoli marketu nebo mu zeleninu a ovoce přivezou prodejci až k vrátkům – nýbrž staly se během několika let svými květinami, okrasnými keři, pohodlným posezením, případně bazénem součástí příjemného bydlení Petřvalďanů. Důvod k spokojenosti poskytují občanům Petřvaldu také služby firmy DEPOS. Tato firma zajišťuje pravidelný odvoz odpadků na katastru města. A z čeho mají občané obzvlášť radost, je pravidelný odvoz posečené trávy a biologických odpadů v černých plastových pytlích od jara do podzimu. Ubylo tak čmoudu ze spalované vlhké trávy, který se léta vinul vždy na podzim nad petřvaldskými zahradami. Ubylo i černých skládek, což však neznamená, že mezi námi nejsou tací, kteří rádi pro svou pohodlnost zapomenou, že sběrný dvůr na Ostravské ulici slouží občanům celý rok téměř denně, a pod rouškou tmy si své občanské povinnosti ulehčují na náklady města. Vůbec jim není hanba ,,zdobit“ petřvaldská zákoutí svým harampádím. A propos, když už jsme na Ostravské silnici, která dělí Petřvald na dvě části, je třeba se zmínit, že úpravou vodorovného značení se zvýšila bezpečnost chodců hlavně v centru města a zbrzdila v některých částech ty z řidičů, kteří si myslí, že frekventovaná silnice z Ostravy do Karviné je pro zvýšení jejich adrenalinu vhodná závodní dráha. Co však obtěžuje v centru téměř každého slušného člověka, jsou hlučné a alkoholem posilněné skupiny sociálně nepřizpůsobivých občanů, které prostor pro nákupní vozíky PENNY MARKETU magicky přitahuje, takže si tam zřídili svůj Hyde Park. Třebaže na jejich názory pronášené ztěžklými jazyky nikdo není zvědavý, vydrží okupovat toto místo hlavně v teplých dnech od jara až do zimy. Kontrola ze strany policistů platí na tyto živly jen krátkodobě. A tak nájezdy zlodějů a zlodějíčků se znovu a znovu vrhají na regály a zkoušejí ,,štěstí“, jak pronést kolem pokladny bez zaplacení flašku nějakého životabudiče, než by znovu ke své hrůze vystřízlivěli. Podaří-li se policistům chytit pachatele při činu, mají odvoz na záchytku pod ochranou policie zaručen. Výčet přestupků a trestných činů bychom mohli rozšířit o vandalismus, jehož následky působí škody, kvůli kterým je opět třeba sáhnout hlouběji do městské pokladny. Jako by ti, kteří svévolně ničí , co mělo sloužit a činit jejich město krásnějším, nevěděli, že za tyto finance se mohlo pořídit něco užitečného. A mohli bychom tento smutný výčet lidských špatností doplnit o krádeže a vloupání do bytů, rodinných domů a motorových vozidel, přepadení pod vlivem drog či odjezdy od benzinových čerpadel s plnou nádrží bez zaplacení, čímž se práce pumpařů stává rizikovým zaměstnáním. Prostě policisté se určitě nikdy nebudou nudit. Tak si myslím, že ten Petřvald při tom hodnocení letošního roku dopadl vlastně bezvadně. --------------Ale abychom neskončili líčení roku 2008 úplně pesimisticky… (samozřejmě kromě našeho města!). Věříte, že bylo v tomto roce i něco, nač by si málokdo (kromě chronických škarohlídů!) mohl postěžovat? Ano, muselo to však být něco, do čeho nemohli vrtat naši politici (hlavně ti úplně nahoře!). Nebudu dlouho napínat – bylo to počasí.

67

Konec roku 2007 nebyl, pokud se zimního počasí týká, nijak dramatický a po Novém roce 2008 zima jako by ustupovala a pomalu a bez boje uvolňovala tlačícímu se jarnímu počasí místo, které jí ještě právem náleželo. Od poloviny ledna se po ranních mrazících pravidelně objevovalo slunce a idyla jara byla úplná. Konec února se s námi už tolik nemazlil, vítr sílil a meteorologové varovali, že se z Německa blíží vichřice, která zasáhne naše území. V sobotu 1. března vítr zesílil, prudký déšť bičoval okna, ohýbal stromy, lámal větve a strhával střešní tašky. Orkán, který se z toho povichru vyklubal, dostal něžné jméno Emma. V západních a východních Čechách natropila Emma mnohem větší škody než na ostatním území. V neděli 2. března vystoupil na 1. programu České televize premiér Topolánek, který se právě vrátil ze státní návštěvy Spojených států a Kanady. Oznámil, jaké škody napáchal v České republice orkán Emma. Z jednoho milionu občanů, kteří zůstali bez proudu, zbývá v neděli 2. března osmdesát tisíc domácností, kde je třeba elektrické vedení opravit a stav nouze likvidovat. Byla to za těchto povětrnostních podmínek heroická práce hasičů a elektrikářů, aby lidem co nejdříve přivedli do jejich domovů světlo a teplo. I Petřvald zasáhla vichřice, ale ne s tak vážnými následky jako v Čechách. A tak si majitelé rodinných domů pochvalovali, že tuto zimu neměli žádnou práci s odklízením sněhu z příjezdových cest a chodníků, a město ušetřilo za úklid petřvaldských komunikací. Velikonoce přišly letos mimořádně brzy. Zelený čtvrtek připadl na 20. března. Někdo spočítal, že tak brzy jako letos, byly Velikonoce před 87 lety a že další budou tak časně až v roce 2099. Počasí bylo pěkné, Neděle velikonoční hýřila slunečními paprsky radost pohledět, k večeru však nastal obrat, s deštěm přišlo ochlazení, na Velikonoční pondělí se přidaly sněhové vločky a do večera bylo všude bílo. Koledníků bylo v takovém počasí vidět málo. Jinak se však jaro vydařilo k spokojenosti všech. Od druhé dekády května panovalo nádherné počasí. Některé dny se svými teplotami přes 25°C blížily letním. Zato léto se moc nesnažilo – teploty podprůměrné, počasí větrné, nadprůměrně deštivé, s mnoha bouřkami. Když si však léto chtělo občas výletníky, rekreanty, žáky a studenty na prázdninách usmířit a udělat si u nich oko, třeba 2. nebo 22. července, kdy přišla vedra přes 30 či 36 stupňů, to se hned ve všech sdělovacích prostředcích vychloubalo, že se socha sv. Václava ( i s koněm) pod Národním muzeem v Praze zahřála na 46 stupňů! (To asi, aby na koně nikdo nelezl!). V polovině srpna opět jako na podzim. Bylo to nějaké „rozmarné léto“. Před zahájením školního roku 2008/2009 se počasí umoudřilo a snažilo se ukázat školákům přívětivější prázdninovou tvář, jako by nevědělo, že u dětí školou povinných to prohrálo na celé čáře. Domů přineslo léto své mamince vysvědčení od dětí takové, že by od něj nikdo nevzal kůrku chleba – z hlavního předmětu Organizace letních prázdnin 4 (minus!) a z chování 2. stupeň za 45 nemluvených dnů! Chvilku léto sekalo dobrotu. Ale ta příjemná chvilka na konci prázdnin netrvala dlouho, protože už v pátek 12. září se začalo ochlazovat, v sobotu studený podzimní vítr dával o sobě vědět, a když slunce zašlo za mraky, pěkně se vyřádil na těch, kteří ze setrvačnosti vyrazili v neděli 14. září na cestu jen tak nalehko s krátkými rukávy doufajíce, že léto ještě nezapomnělo na své pracovní povinnosti. Ale chyba lávky! Ráno bylo jen 6 stupňů a někde dokonce nula. Byla to předzvěst z Lysé hory, kde ve čtvrtek 18. září napadly 4 centimetry prvního sněhu - o měsíc dříve, než tomu v Beskydech obvykle bývá. Do Nového roku 2009 se zima neprojevovala nijak dramaticky kromě obvyklých inverzí, které přicházejí v našem kraji pravidelně a trápí obyvatele ostravsko - karvinské aglomerace už léta. Říkali, ti, kteří za čisté prostředí odpovídají a jsou za to placeni, že prý to bude v roce 2012 lepší. Snad se o tom čtenáři kroniky dočtou v roce 2025.

Touto kapitolou o počasí uzavíráme kroniku města Petřvaldu za rok 2008. Neporučili jsme větru ani dešti, ale kdyby šlo v našem státě všechno alespoň tak jako počasí v letošním roce, byli bychom nejspokojenější obyvatelé Evropské unie a v podstatě bychom si neměli nač stěžovat.

68

Příloha 1. Údaje o plnění rozpočtu příjmů za rok 2008 Druhové členění – položka Tř. 1 Daňové příjmy celkem 1111 Daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti 1112 Daň z příjmů fyzických osob ze samost. činnosti 1113 Daň z příjmů fyzických osob z kapitál. výnosů 1121 Daň z příjmů právnických osob 1122 Daň z příjmů právnických osob za obce 1211 Daň z přidané hodnoty 1335 Poplatkyza odnětí pozemků plnění funkci lesa 1337 Poplatek za likvidaci komunálního odpadu 1341 Poplatek ze psů 1343 Poplatek za užívání veřejného prostranství 1344 Poplatek ze vstupného 1347 Poplatek za provozovaný hrací přístroj 1351 Odvod výtěžku z provozování loterií 1361 Správní poplatky 1511 Daň z nemovitostí Tř. 2 Nedaňové příjmy celkem 2111 Příjmy z poskytování služeb 2112 Příjmy z prodeje zboží 2119 Ostatní příjmy z vlastní činnosti 2131 Příjmy z pronájmu pozemků 2132 Příjmy z pronájmu ostatních nemovitostí 2133 Příjmy z pronájmu movitých věcí 2141 Příjmy z úroků 2142 Příjmy z podílu na zisku a dividend 2210 Přijaté sankční platby 2310 Příjmy z prodeje krátkodob. a drob. majetku 2321 Přijaté neinvestiční dary 2322 Přijaté pojistné náhrady 2324 Přijaté nekapitálové příspěvky a náhrady 2329 Ostatní nedaňové příjmy 2343 Příjmy z úhrad dobývacího prostoru 2460 Splátky půjček Tř. 3 Kapitálové příjmy celkem 3111 Příjmy z prodeje pozemků 3202 Příjmy z prodeje majetkových podílů Tř. 4 Přijaté transfery celkem 4111 Neinv. přij. transfery z všeobec. poklad. správy 4112 Neinvestiční přijaté transfery ze stát. rozpočtu 4116 Ostatní neinv. přijaté transfery ze stát. rozpočtu 4122 Nein. přijaté transfery od krajů 4131 Převody z vlast. fondů hospodářské činnosti 4133 Převody z vlast. rezervních fondů 4134 Převody z rozpočtových účtů 4139 Ostatní převody z vlastních fondů 4222 Investiční přijaté transfery od krajů Příjmy celkem (včetně konsolidačních položek) Konsolidace příjmů (- pol. 4133,4134,4139) PŘÍJMY CELKEM po konsolidaci

Schválený rozpočet 58 040 10 165 995 490 15 030 24 460 3 250 230 20 600 200 600 2 000 7 167 4 100 150 2 596 20 46 35 9 6 150 55 2 799 2 131 148 520 68 006 520 67 486

Upravený rozpočet 58 487 10 165 995 490 15 030 447 24 460 3 250 230 20 600 200 600 2 000 7 229 4 162 150 2 596 20 46 35 9 6 150 55 3 505 120 2 131 543 4 520 187 69 221 520 68 701

Skutečnost 59 634 11 236 1 929 942 16 329 447 21 162 6 3 009 242 26 5 767 410 1 120 2 004 8 337 4 745 5 10 168 2 652 30 146 41 73 5 3 154 48 42 149 66 130 103 27 91 300 120 2 131 542 4 9 2 834 85 262 359 39 159 401 88 456 70 945

69

2. Údaje o plnění rozpočtu výdajů za rok 2008 Odvětvové třídění – paragraf 1014 Ozdravování hospodářských zvířat 2212 Silnice 2219 Ostatní záležitosti pozemních komunikací 2221 Provoz veřejné silniční dopravy 2223 Bezpečnost silničního provozu 2229 Ostatní záležitosti v silniční dopravě 2310 Pitná voda 2321 Odvádění a čištění odpad. vod a nakládání s kaly 3111 Předškolní zařízení 3113 Základní školy 3314 Činnosti knihovnické 3315 Činnosti muzeí a galerií 3319 Ostatní záležitosti kultury 3326 Pořízení, zachování a obnova hodnot hist. povědomí 3349 Ostatní záležitosti sdělovacích prostředků 3392 Zájmová činnost v kultuře 3399 Ostatní záležitosti kultury, církví a sděl. prostředků 3412 Sportovní zařízení v majetku obce 3419 Ostatní tělovýchovná činnost 3421 Využití volného času dětí a mládeže 3429 Ostatní zájmová činnost a rekreace 3599 Ostatní činnost ve zdravotnictví 3612 Bytové hospodářství 3631 Veřejné osvětlení 3632 Pohřebnictví 3639 Komunální služby a územní rozvoj 3721 Sběr a svoz nebezpečných odpadů 3722 Sběr a svoz komunálních odpadů 3729 Ostatní nakládání s odpady 3745 Péče o vzhled obcí a veřejnou zeleň 4351 Osob. asistence, pečovatel.služba a podp. sam. bydl. 4359 Ostat. služby a činnosti v oblasti sociál. péče 5511 Požární ochrana – profesionální část 5512 Požární ochrana – dobrovolná část 6112 Zastupitelstva obcí 6115 Volby do zastupitelstev územ. samosprávných celků 6171 Činnost místní správy 6310 Obecné výdaje z finančních operací 6330 Převody vlastním fondům územní úrovně 6399 Ostatní finanční operace 6402 Finanční vypořádání z minulých let Výdaje celkem (včetně konsolidačních položek) Konsolidace výdajů (- § 6330) VÝDAJE CELKEM po konsolidaci

Schválený rozpočet 270 2 576 858 4 170 40 165 667 2 315 9 202 1 210 35 210 2 885 311 1 495 160 6 241 4 334 381 7 582 20 7 450 50 1 961 1 189 127 252 1 852 12 962 45 520 71 535 520 71 015

Upravený rozpočet 270 2 382 858 4 705 40 165 107 1 040 2 375 8 861 1 243 10 37 6 286 2 885 323 1 516 365 2 65 4 6 050 4 334 381 8 316 20 7 450 50 2 444 1 201 142 10 262 1 852 120 15 053 45 520 447 272 76 514 520 75 994

Skutečnost 49 1 655 555 4 627 21 119 106 268 2 335 8 741 1 077 10 28 6 286 2 271 242 1 311 304 2 65 4 5 667 3 393 317 7 374 6 844 42 2 432 1 001 82 10 179 1 692 92 13 707 42 88 456 447 271 156 130 88 456 67 674

3. Údaje o financování v roce 2008 Položka 8115 Změna stavu prostředků na bankovních účtech 8127 Odprodej podílových listů Financování celkem

Schválený rozpočet 1 000 2 529 3 529

Upravený rozpočet 3 264 4 029 7 293

Skutečnost - 3 271 - 3 271

70

4. Hospodářská činnost města Město Petřvald má povolenu hospodářskou činnost, která byla prováděna na úseku kopírovacích prací a poskytování tělovýchovných služeb, a skončila ziskem 9 tis. Kč.

5. Tvorba a použití fondu rezerv a rozvoje v roce 2008 Tvorba Počáteční stav k 1. 1. 2008 Převod zůstatku finančních prostředků na běžném účtě Úroky

598 2 954 16

Použití § 2221 – přeložka autobusové zastávky § 2310 – prodloužení vodovodního řadu pro bytové domy § 2321 – prodloužení kanalizace pro bytové domy § 3113 – zpracování žádosti o dotaci – modernizace učeben § 3319 – výdaje spojené s vedením kroniky § 3399 – zajištění prodejců – Petřvaldská pouť § 3412 – výstavba sport. areálu, pohoštění při zahájení § 3419 – dotace tělovýchovným organizacím § 3421 – výměna písku v pískovištích § 3599 – dotace zdravot. neziskovým organizacím § 3745 – výsadba zeleně a úprava ploch kolem sport. areálu – terénní úpravy ploch po likvidaci tenis. kurtů – údržba veřejné zeleně § 4359 – dotace organizacím poskytujícím sociál. služby § 5511 – dotace Hasičskému záchrannému sboru MSK § 5512 – dotace Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska § 6171 – poplatky za bankovní operace – programové vybavení § 6402 – vratka nevyčerpané účelové dotace z roku 2007

535 106 268 48 1 11 1 005 205 2 4 293 25 165 15 10 10 1 131 272

Konečný stav k 31. 12. 2008

462

6. Tvorba a použití sociálního fondu v roce 2008 Tvorba Počáteční stav k 1. 1. 2008 Jednotný příděl Splátky půjček

268 529 66

Použití Příspěvek na rodinnou a dětskou rekreaci, zájezd Příspěvek na stravování zaměstnanců Odměny a dary při životních a pracovních jubileích Příspěvek na penzijní připojištění Půjčky Konečný stav k 31. 12. 2008

46 275 10 84 60 388

7. Hospodaření příspěvkových organizací zřízených městem Město Petřvald je zřizovatelem dvou příspěvkových organizací: Mateřská škola 2. května 1654 Petřvald a Základní škola a Základní umělecká škola Školní 246 Petřvald. Mateřské škole 2. května 1654 Petřvald byl poskytnut neinvestiční příspěvek na provoz ve výši 960 tis. Kč, tato příspěvková organizace ukončila své hospodaření ziskem 0,4 tis. Kč.

71

Základní škole a Základní umělecké škole Školní 246 Petřvald byl poskytnut neinvestiční příspěvek na provoz ve výši 4 796 tis. Kč a investiční příspěvek ve výši 39 tis. Kč, tato příspěvková organizace ukončila své hospodaření ziskem 14 tis. Kč.

8. Členství města v dobrovolných svazcích obcí, zájmových sdruženích právnických osob a občanských sdruženích Město Petřvald je členem Svazku měst a obcí okresu Karviná, kterému byl poskytnut členský příspěvek ve výši 31 tis. Kč, členem Svazu měst a obcí ČR, kterému byl poskytnut členský příspěvek ve výši 18 tis. Kč, a členem občanského sdružení Památková komora, kterému byl poskytnut členský příspěvek ve výši 1 tis. Kč. Knihovna města je členem občanského sdružení Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR, kterému byl poskytnut členský příspěvek ve výši 1 tis. Kč.

9. Vyúčtování finančních vztahů ke státnímu rozpočtu a ostatním rozpočtům a k hospodaření dalších osob Přijaté dotace podléhající finančnímu vypořádání ÚZ 98193

Pol. 4111

Účel Volby do zastupitelstev krajů

Přijato 120.000,--

Vyčerpáno 91.805,40

Nevyčerpané finanční prostředky ve výši 28.194,60 Kč byly vráceny dne 30. 1. 2009. Ostatní přijaté dotace ÚZ

13101 13229 13234 201 201

Pol. 4112 4112 4116 4116 4116 4122 4222

Účel Příspěvek na výkon státní správy Příspěvek na školství Aktivní politika zaměstnanosti Aktivní politika zaměstnanosti Aktivní politika zaměstnanosti Základní škola a ZUŠ Petřvald Základní škola a ZUŠ Petřvald

Výše dotace 1,149.800,-980.855,-79.513,-347.846,-114.680,-3.634,-38.943,--

Skutečnost 1,149.800,-980.855,-79.513,-347.846,-114.680,-3.634,-38.943,--

Poskytnuté dotace Občanských sdružením, ostatní příspěvkové organizaci, jinému veřejnému rozpočtu, obecně prospěšné společnosti a neziskovým organizacím bylo poskytnuto 28 dotací ve výši 422 tis. Kč. Poskytnuté dotace byly řádně vyúčtovány. Finanční prostředky byly použity na účel, na který byly poskytnuty. Údaje v bodech 1 až 6 jsou uvedeny v tis. Kč, údaje v bodě 9 jsou uvedeny v Kč.

72

OBSAH – r. 2008 DATUM

OBSAH

ÚVOD

STRANA 2-3

LEDEN 6. 1. 7. 1. 8.-13. 1. 11. 1. 15. 1. 18. 1.

Novoroční koncert Nová drogerie na Hedvice Další úspěch chovatelů harckých kanárů Školní kolo klavírních soutěží v ZUŠ Paní Anežka Paszová slaví 100 let Zápis do 1. tříd

3 4 4-5 5 5-6 6

Lyžařský kurz na Bečvě Je Petřvald bezpečné město? Slepice nebo vejce? Plesy, bály, karnevaly 2008 Jak se v Petřvaldě provozuje ekologická likvidace autovraků První Petřvalďánek r. 2008 Kam s komunálním odpadem 9. jednání zastupitelstva

6 7-8 8 8-10 10-11 11-12 12 12-13

Před 10 lety skončilo dolování v Petřvaldě Jarní jubilanti v obřadní síni Japonská klavíristka v Petřvaldě Zlatá svatba manželů Süssenbeckových Den učitelů Pátá Noc s Andersenem Dostaneme dotace od státu?

13-14 14-15 15-16 16 17 17-18 18-19

Sportovní areál dokončen Petřvalďané a životní prostředí Občané kontrolují své zastupitele Slavnostní vernisáž ve Strumieni

19 19-20 10-22 22-23

V roce 1835 byl položen základní kámen kostela sv. Jindřicha 23. schůze Rady města Petřvaldu Slavnostní otevření moderního sportovního areálu Výletníci Klubu důchodců PS a ÚK závodu Fučík na Helfštýně Co zjistil průzkum veřejného mínění o našem kraji

23-24 24 24-25 26 26

Děti mají svátek Strumińští slaví svůj svátek 75 let hudebního školství v Petřvaldě Obřadní síň zadána pro jubilanty Nová humanitární akce – Běh naděje Co si vyžádá obnova Moravskoslezského kraje

27 27 27-29 29 29-30 30

ÚNOR 4.-9.2. 5. 2. 7. 2.

18. 2. 27. 2.

BŘEZEN 13. 3. 15. 3. 17. 3. 22. 3. 27. 3. 28. 3.

DUBEN 5. 4. 9. 4. 24. 4.

KVĚTEN 3. 5. 13. 5. 16. 5. 22. 5.

ČERVEN 1. 6. 7.-8.6. 18. 6. 21. 6. 26. 6.

73

ČERVENEC 12.-13.7. 23. 7.

Jak vichřice ukončila petřvaldských odpust 26. schůze rady města Co čeká občany žijící v bytech v majetku města

30-31 31 32

100. narozeniny slaví paní Helena Mrázková Hornické kolonie v Petřvaldě a jejich současný stav Mezinárodní hasičská soutěž 27. schůze rady města FESO organizátorem dvou významných cyklistických závodů O čem rozhodovalo zastupitelstvo 5. ročník mezinárodního karetního turnaje TAROKY Petřvald 2008

32 33-34 35 35-36 36-37 37-38 38

Také Jasieničtí postavili sportovní areál Delegace města Petřvaldu na 12. setkání hornických měst a obcí v Mostě Doba permanentních předvolebních kampaní Rozkvetlé město 2008 Diamantová svatba Milana a Libuše Kreuzingerových Jubilanti v dešti Do důchodu odchází vedoucí vychovatelka Školní družiny při ZŠ Školní paní Věra Ožanová

38 39

Ročníky 1933 a 1938 slaví jubileum Volby do zastupitelstev krajů Zlatá svatba manželů Blagových O čem jednalo zastupitelstvo na svém 13. zasedání Návštěva v Moravskoslezské obchodní akademii Petřvaldské dušičky

43-45 45 46 46 47-48 48-49

SRPEN 10. 8. 16. 8. 20. 8. 24. 8. 27. 8. 30. 8.

ZÁŘÍ 1. 9. 5.-7.9. 19. 9. 20. 9. 30. 9.

40 40-41 41 42-43 43

ŘÍJEN 3. 10. 17.-18.10. 25. 10. 29. 10. 30. 10.

LISTOPAD 1. 11. 11. 11. 27. 11.

Smaragdová svatba manželů Trombíkových Den veteránů Co nejvíce trápí petřvaldské podnikatele Stavba bytových domů – Prostřední dvůr

49-50 50 50-51 51-52

PROSINEC 5. 12. 10. 12. 15. 12. 17.-18.12.

19. 12.

Ocenění petřvaldského policisty Rozpočet města na rok 2009 projednali zastupitelé na 14. zasedání Město si váží dárců krve Chovatelé harckých kanárů si vedou velmi dobře Osm policistů vyznamenáno medailí Za věrnost S jubilanty se loučí autorka scénáře obřadu Ilona Karkošková Jak hodnotily společenské a zájmové organizace rok 2008 - Jednotka sboru dobrovolných hasičů Petřvald - Městská knihovna Petřvald - Klub přátel Hornického muzea Ostrava, pobočka Petřvald - Cyklistický klub FESO Petřvald Některá čísla z matriky za rok 2008 Pohyb obyvatel ve městě Petřvald v roce 2008

ZÁVĚR Příloha

52 53-54 54 54-55 55-56 56-57 58 58 58 58-59 59-60 60 61 61-67

Závěrečný účet města Petřvaldu za rok 2008

68-71

74