Krok za krokem směrem k aktivnímu občanství a k reintegraci na trh práce (STAR)

Krok za krokem směrem k aktivnímu občanství a k reintegraci na trh práce (STAR)

Tento projekt byl založen za podpory Evropské komise. V této brožuře jsou uvedeny pouze závěry 1 jejích autorů a Komise nenese odpovědnost za následné využívání zde uvedených informací.

www.starllp.eu

Partneři projektu SPOLUPRÁCOU PRE LEPŠIU BUDÚCNOST – koordinátor Velky Meder, Slovak Republic Telefon: +421 31 555 1343 www.ozbuducnost.sk E-mail: [email protected]

Napra Forgó Non-Profit Ltd., Érd, Hungary Telefon: +3623 520 683 www.napra-forgo.hu E-mail: [email protected]

Leno Consulting Nailloux, France Telefon: +33(0)562169858 www.leno.fr E-mail: [email protected]

Ibis acam Bildungs GmbH, Austria Vienna, Austria Telefon: +4317188686451 www.ibisacam.at E-mail: [email protected]

IZAP - Sdružení pro integraci zdravých a postižených dětí a mládeže "Chceme žít s vámi“ Zlín, Česká republika Telefon : +420 577 434 602 www.slunecnicezlin.cz E-mail: [email protected]

2

www.starllp.eu

Obsah

Úvod

4

1. Několik slov o projektu a spolupráci partnerů

5

2. Charakteristika pracovního trhu a situace osob se zdravotním postižením v regionech jednotlivých partnerů 6 2.1 2.2 2.3 2.4 2.5

Charakteristika okresu Dunajská Streda Charakteristika regionu Érd Charakteristika regionu Midi-Pyrénées Charakteristika Vídně Charakteristika Zlínského kraje

3. Dobrá praxe v partnerských zemích 3.1 Slovensko: DUNATEX a.s., Dunajská Streda 3.2 Maďarsko: Napra Forgo Non-profit Ltd., Érd 3.3 Francie: Institut Charles de Menditte (ESAT) pomáhající k zařazení do pracovního procesu 3.4 Rakousko: WienWork a restaurace Michl’s 3.5 Česká republika: IZAP – Slunečnice, Zlín

6 9 12 15 18 21 21 23 24 26 28

4. Souhrn informací získaných na základě dotazníků - závěry a doporučení 29

3

www.starllp.eu

Vážení čtenáři! Pokud jde o začlenění na trh práce, ve všech zúčastněných zemích musí lidé se zdravotním postižením čelit skutečné diskriminaci. Z nepříznivé situace, ve které se nacházejí zdravotně postižení lidé toužící po zaměstnání, lze vyvodit, že jsou tito lidé znevýhodněni především dalšími faktory souvisejícími s jejich handicapem (sem patří nízká úroveň vzdělání, nedostatečná nebo nepřiměřená kvalifikace, nedostatek dovedností, dlouhodobá nezaměstnanost, nízká sebedůvěra nebo předsudky zaměstnavatelů). Z toho důvodu je nezbytně nutné posílit u těchto lidí schopnost (re)integrace na trhu práce a pomoci jim k výkonu práce v souladu s jejich zdravotním postižením, a to zejména prostřednictvím zintenzivnění spolupráce mezi jednotlivými aktéry na trhu práce, zvyšování povědomí zaměstnavatelů o možnostech uplatnění aktivní politiky trhu práce, motivování zdravotně postižených osob k aktivnímu občanství a zajištění možností celoživotního vzdělávání a následného zaměstnání. Mimo to je velmi důležité poskytovat nové informace a odborné poradenství týkající se pracovní rehabilitace a zajistit klientům individuální přístup. Projekt STAR chce využít dobré zkušenosti partnerských zemí v oblasti zvyšování zaměstnatelnosti osob se zdravotním postižením, udržování těchto osob aktivně zapojených na trhu práce a přesvědčování zaměstnavatelů o výhodnosti zaměstnávání této cílové skupiny. Jedním z výsledků našeho projektu je tato publikace. Na základě našich zjištění a po uplatnění osvědčených postupů převzatých od jednotlivých partnerů bychom chtěli uvést, v čem byl tento projekt pro osoby se zdravotním postižením přínosný, a seznámit Vás se zlepšením situace těchto osob na trhu práce.

Tým spolupracující na projektu Krok za krokem směrem k aktivnímu občanství a k reintegraci na trh práce (STAR)

4

www.starllp.eu

1. Několik slov o projektu a spolupráci partnerů V rámci předloženého projektu jsme chtěli dosáhnout zvýšení zaměstnatelnosti postižených osob, přičemž bylo naším cílem poskytnout těmto lidem podporu pro jejich osobní rozvoj a umožnit jim celoživotně se vzdělávat. Mimo to jsme chtěli zúročit získané mezinárodní zkušenosti a využít inovativní modely vzdělávání a zaměstnávání lidí se zdravotním postižením. Naším cílem bylo vzájemně si vyměnit naše poznatky týkající se aktivní politiky trhu práce (pracovní rehabilitace, vzdělávání a zvýšení zaměstnanosti), dobré praxe a (re)integrace. Smyslem našeho průzkumu založeného na bázi dotazníků bylo identifikovat omezení a potřeby v oblasti pracovní rehabilitace a odborného poradenství a také zjistit, jaké postoje zaujímají hlavní aktéři na trhu práce, pokud jde o zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Cílem bylo přispět k efektivnějšímu rozvoji lidských zdrojů v souladu s potřebami trhu práce tak, aby se zvýšily šance lidí se zdravotním postižením na získání zaměstnání. Díky aktivnímu zapojení primární cílové skupiny do projektových aktivit zaměřených na zvýšení jejich všeobecného a právního povědomí (včetně evropské problematiky) došlo ke zlepšení schopnosti komunikace těchto osob a také k potlačení jejich osobních bariér, posílení jejich sebevědomí a zvýšení jejich motivace k aktivnímu občanství a celoživotnímu vzdělávání, následkem čehož se lépe zařadí na trh práce. Spolupráce se zaměstnavateli a dalšími aktéry na trhu práce (TP) při dotazníkovém průzkumu a informativní seminář nám usnadní pozitivně ovlivnit pohled zaměstnavatelů na zaměstnávání osob se zdravotním postižením a zlepšit vyváženost nabídky a poptávky na TP. Výsledné produkty tohoto projektu, kterými jsou webové stránky, brožura, leták a DVD, poslouží jako komplexní zdroj zásadních informací určených pro cílové skupiny, které tak získají možnost těžit z předchozích zkušeností. Koordinátorem tohoto projektu je tým občanského sdružení Spoluprácou pre lepšiu budúcnost – Veľký Meder (Slovensko). Jako partneři se projektu zúčastnili: Napra Forgó Rehabilitation Non-profit Ltd., (Maďarsko), LENO CONSULTING (Francie), ibis acam Bildungs GmbH (Rakousko) a IZAP – sdružení pro integraci zdravých a postižených dětí a mládeže "Chceme žít s Vámi" (Česká republika).

5

www.starllp.eu

2. Charakteristika pracovního trhu a situace osob se zdravotním postižením v regionech jednotlivých partnerů 2.1 Charakteristika okresu Dunajská Streda Okres Dunajská Streda se nachází v Trnavském kraji v jihozápadní části Slovenska. Výhodná geografická poloha tohoto okresu nabízí skvělou příležitost pro mezinárodní spolupráci. Přibližně 76% tohoto území tvoří zemědělská půda. Z hlediska hydrologických podmínek se jedná o region, který je bohatý na vodní zdroje a léčivé termální prameny. Pokud jde o průmysl, patří okres Dunajská Streda k těm méně rozvinutým slovenským okresům. Nicméně zde i přes to hrají důležitou roli obchod, automobilový průmysl a další průmyslová výroba a turismus. Z hlediska průmyslové výroby je zde zastoupeno také těžké a lehké strojírenství. Mezi největší poklady regionu patří geotermální prameny, které poskytují příležitost k vytvoření lepších služeb v oblasti cestovního ruchu. Další výhodou tohoto regionu jsou průmyslové zóny. Hlavním smyslem těchto průmyslových zón je nabídnout prostor pro postavení výrobních hal, skladů a logistických center, který by přilákal investory vytvářející nová pracovní místa. Zásadním přínosem je také vodní elektrárna Gabčíkovo, která představuje zdroj elektrické energie a je napojena na vodní cesty evropských toků a světových moří. V současné době stále pociťujeme dopad celosvětové finanční a hospodářské krize, která má pořád značný negativní vliv na zaměstnanost. O určité stabilizaci ekonomiky a mírném oživení trhu práce vypovídá snížení míry nezaměstnanosti, ke kterému došlo od března roku 2013. Míra nezaměstnanosti dosáhla v okrese Dunajská Streda k 31. prosinci 2014 10,34% (7419 uchazečů o zaměstnání), což je však stále méně než celorepubliková nezaměstnanost 12,29% ve stejném období.

6

www.starllp.eu

V roce 2013 čítala ekonomicky aktivní populace v okrese Dunajská Streda 63 177 osob. Pokud jde o zaměstnanost ve firmách s 20 a více zaměstnanci, ta v roce 2013 v okrese Dunajská Streda zaznamenala oproti roku 2012 pokles. V roce 2013 bylo v tomto okrese zaměstnáno v průměru 17 565 zaměstnanců. K 31. prosinci 2013 byl v okrese Dunajská Streda průměrný měsíční plat 690 EUR, zatímco v rámci celého Slovenska činila průměrná mzda 824 EUR. (Zdroj: Výroční zpráva OLSAF Dunajská Streda 2013).

Situace uchazečů o zaměstnání z řad OZP na trhu práce V regionu postupně dochází k vytvoření struktury uchazečů o zaměstnání. Důsledkem je například to, že uchazeči z řad osob se znevýhodněním (dlouhodobě nezaměstnaní uchazeči, uchazeči s nízkým vzděláním, uchazeči starší 50 let a lidé se zdravotním postižením) zůstávají zařazeni v registru úřadů práce delší dobu. Jednou z trvalých charakteristik tohoto regionu je kritická situace v oblasti zaměstnávání znevýhodněné populace, a to včetně osob se zdravotním postižením. V našem okrese je více než 40% uchazečů o pracovní místo nezaměstnáno déle než 12 měsíců. Významnou část této skupiny tvoří postižení lidé starší 40 let, kteří mají jen základní nebo středoškolské vzdělání bez maturity. Navzdory možnosti pobírat invalidní důchod při zaměstnání ukazují statistiky na nízké zastoupení pracujících osob se zdravotním postižením a naopak na vysoký podíl nezaměstnaných OZP v produktivním věku. Jednou z možností úspěšného zařazení těchto osob na TP je vytvoření pracovních příležitostí v chráněných dílnách (kde tvoří OZP alespoň 50% zaměstnanců) nebo v rámci chráněných pracovních míst. Zřizování chráněných dílen

7

www.starllp.eu

a chráněných pracovišť je podporováno státem, který zároveň poskytuje příspěvek na úhradu provozních nákladů chráněných dílen a chráněných pracovišť, příspěvek na pokrytí cestovních výdajů zaměstnanců, příspěvek na udržení občanů se zdravotním postižením v pracovním procesu, podporu na provozování samostatně výdělečné činnosti osob se zdravotním postižením a příspěvek na výdaje spojené s pracovní činností (asistent). V okrese Dunajská Streda momentálně funguje 131 chráněných dílen a pracovišť (kde je zaměstnáno celkem 197 zaměstnanců se zdravotním postižením) působících v následujících oblastech: stravování, prodej, reklama, administrativní služby, poradenství, textilní výroba a turistický ruch. V těchto chráněných dílnách pracují osoby se zdravotním postižením především na následujících pozicích: prodavač/ka, úředník/úřednice, švadlena/krejčí, kosmetička, stylistka, grafik/grafička, dělník/dělnice v různých průmyslových závodech, uklízeč/ka, pokojská a pracovník ostrahy.

8

www.starllp.eu

2.2 Charakteristika regionu Érd Město Érd a jeho správní území jsou situovány v oblasti středního Maďarska. Město Érd je součástí aglomeračního pásma Budapešti, hlavního města Maďarska. Tato centrální poloha má značný vliv na situaci na trhu práce, protože v okolí hlavního města nebo v přilehlých oblastech provozuje své podniky obrovské množství firem.

Do správní oblasti regionu Érd spadá sedm měst (Érd, Diósd, Tárnok, Sóskút, Pusztazámor, Törökbálint and Százhalombatta). Protože je Érd největší osídlenou oblastí budapešťského kraje a aglomeračního pásma, získalo toto město v roce 2006 status krajského města. Město zabírá plochu 60,54 km², přičemž je hustota jeho zalidnění 1 040,9 obyvatel na km². Počet obyvatel od minulého století rychlým tempem roste. V období mezi lety 1990 a 2009 se množství obyvatel zvýšilo téměř o 150% a tato rostoucí tendence bude podle všeho nadále pokračovat. Podle údajů Centrálního statistického úřadu (2011) žilo v regionu Érd 120 990 obyvatel a v celém Budapešťském kraji 1 217 000 obyvatel, z čehož bylo 46% ekonomicky aktivních. Samotné město Érd čítalo 63 294 obyvatel (dle CSÚ, 2014), z nichž bylo 43 383 lidí v produktivním věku. V Érdu je provozováno více než 5 200 ekonomických organizací, přičemž 2 000 z nich jsou soukromé podniky. Tyto soukromé firmy provozují svou činnost ve formě malých nebo středně velkých podniků zabývajících se průmyslovou výrobou, službami a obchodem. V současnosti ve městě sídlí řada obchodních řetězců a rozrostl se také průmyslový park. Významné průmyslové závody lze nalézt také v průmyslových parcích okolních měst.

9

www.starllp.eu

Poloha regionu Érd, který je situován v blízkosti hlavního města, pomohla zmírnit dopad hospodářské krize. Zatímco má míra nezaměstnanosti v tomto regionu klesající tendenci, očekáváme, že bude pracovní trh odrážet změny ekonomických podmínek. Zaměstnanost v samotném městě Érd je nízká, ale téměř 2/3 populace dojíždí za prací do ostatních měst, především do Budapešti. V Budapešťském kraji bylo v roce 2014 (2. čtvrtletí) 6,7% nezaměstnaných, což znamená pokles o 2,9% oproti stejnému období v roce 2013. Průměrný plat v Budapešťském kraji byl dle údajů CSO v roce 2014 (leden až říjen) 234 400 Ft (cca 780 EUR).

Situace uchazečů o zaměstnání z řad OZP na trhu práce Nejzranitelnějšími uchazeči o zaměstnání jsou v tomto regionu lidé se zdravotním postižením, mladí absolventi, lidé starší 50 let a dlouhodobě nezaměstnaní. Z celkového počtu zaměstnaných lidí tvoří osoby se zdravotním postižením pouhých 3,7%, přičemž mezi uchazeči o zaměstnání registrovanými na úřadech práce zabírají tito lidé 21,3% celkového počtu. Počet evidovaných uchazečů o zaměstnání se zdravotním postižením byl v Budapešťském kraji 1 443 z celkem 37 977 registrovaných uchazečů o zaměstnání. Ve městě Érd to pak bylo 396 z 1552 evidovaných uchazečů (CSO, říjen 2013). Ačkoliv pohlaví dle statistik nehraje žádnou podstatnou roli, o něco větší podíl nezaměstnaných tvoří ženy. Osoby se zdravotním postižením/handicapovaní lidé jsou na trhu práce znevýhodněni hned v několika směrech. Většina z nich je staršího věku a vzhledem ke svým zdravotním problémům a době potřebné na rehabilitaci ztratili tito lidé spoustu let, kdy by jinak mohli nabírat pracovní zkušenosti. Mimo to jsou tito lidé znevýhodnění také svým omezeným okruhem dovedností, díky čemuž jsou schopní splnit jen některé pracovní požadavky, takže jsou jejich šance na nalezení zaměstnání poměrně nízké. Dále musejí čelit mnoha problémům spojeným s jejich nízkou úrovní vzdělání, ovládáním zastaralých profesí nebo s nedostatkem jazykových a počítačových dovedností. Krom toho mají také sníženou pohyblivost a jsou méně

10

www.starllp.eu

ochotní učit se novým věcem. Přestože mohou mít někteří z nich rozsáhlé pracovní zkušenosti a adekvátní vzdělání, jejich znalosti mohou být zastaralé. Přestože vláda v posledních letech zavedla různá opatření, jejichž smyslem je podpořit obnovení zaměstnanosti a snížit počet evidovaných uchazečů o zaměstnání, nezaměstnanost osob se zdravotním postižením je stále velmi vysoká. Zmíněná státní opatření se na jedné straně snaží motivovat zaměstnavatele k zaměstnávání lidí se zdravotním postižením a na straně druhé zavádí na trh práce novou politiku spojenou se speciální odbornou podporou, která zahrnuje národní a EU projekty jako jsou TÁMOP, 4M Program a další alternativní služby, jejichž úkolem je zvýšit pracovní schopnost osob se zdravotním postižením, aby se mohly lépe začlenit na trhu práce. Pokud jde o konkrétní opatření, nabízí stát zaměstnavatelům při zaměstnání osob se zdravotním postižením kompletní osvobození od daně a příspěvek na pracovní rehabilitaci a na základě výběrového řízení také příspěvek na mzdy a pomoc při přizpůsobení pracovního prostředí. Náklady zaměstnavatele a zaměstnávání osob se zdravotním postižením usnadňují také výhody plynoucí z průkazu pro invalidy a úleva na dani. Mimo to nabízí stát podporu chráněných dílen a chráněných pracovních míst, přičemž je však hlavní důraz kladen na reintegraci lidí se zdravotním postižením na volný trh práce. V regionu Érd funguje několik chráněných dílen, které pracují v následujících oborech: logistika, administrativa, zahradnické práce, tiskařství, služby, archivace dokumentů. V těchto chráněných dílnách zastávají osoby se změněnou pracovní schopností následující profese: pomocné práce v rámci logistiky a zahradnických služeb, kancelářské práce, zapisovatel(ka), uklízeči(ky), operátor(ka) call centra a telemarketing.

11

www.starllp.eu

2.3 Charakteristika regionu Midi-Pyrénées Region Midi-Pyrénées se nachází v jihozápadě Francie, v blízkosti pohoří Pyreneje, Středozemního moře a Atlantického oceánu. Tento region je rozdělen na 8 správních celků s hlavním městem Toulouse.

V několika posledních letech zaznamenal region Midi-Pyrénées přírůstek obyvatel, který výrazně převyšuje celostátní průměr. Tento silný vývoj lze vysvětlit velkou imigrací populace. Každoročně se do tohoto regionu nastěhuje kolem 20 000 nových obyvatel, z nichž většinu tvoří vysokoškolští studenti nebo mladí lidé, kteří jsou přitahováni ekonomickými možnostmi tohoto regionu. Nejdůležitějším ekonomickým sektorem regionu jsou "služby", které zastávají více než 77% hrubého domácího produktu. Vysoká atraktivita našeho regionu plyne také z vesmírného a leteckého průmyslu (sídlí zde mezinárodní společnosti, jako je např. Airbus) a ze silné vědecké a univerzitní základny. Pravdou je, že při 120 000 studentech, kteří se zde vzdělávali v roce 2013, se náš region může pochlubit statusem druhého univerzitního města Francie, hned po Paříži. Pokud jde o hospodářství v regionu Midi-Pyrénées, důležité postavení zastává také stavebnictví. Největšími slabinami hospodářské situace v regionu Midi Pyrénées jsou omezená ekonomická rozmanitost a koncentrace pracovních sil v oblasti Haute Garonne a v Toulouse. V regionu Midi-Pyrénées je zaměstnáno 72% populace, což je o něco vyšší množství než je francouzský průměr. U mužů je zde vyšší procento zaměstnatelnosti než u žen. Od začátku hospodářské krize v roce 2008 se míra nezaměstnanosti zvýšila téměř o 3%, přičemž se v roce 2014 dostala na 10,4%. Nyní je v regionu Midi Pyrénées přibližně 153 400 uchazečů o zaměstnání.

12

www.starllp.eu

Situace uchazečů o zaměstnání z řad OZP na trhu práce Mezi uchazeči o zaměstnání patří i znevýhodněné podskupiny, pro které je hledání práce obtížnější. V regionu Midi Pyrénées tvoří tyto znevýhodněné skupiny lidé s nízkou úrovní kvalifikace, osoby starší padesáti let a mladí lidé bez pracovních zkušeností. Další znevýhodněnou skupinou uchazečů o zaměstnání jsou lidé se zdravotním postižením. Ve skutečnosti je míra nezaměstnanosti osob se zdravotním postižením dvakrát větší (23%) než celkový průměr a zároveň i nejvyšší v celé Francii. Mimo to mají lidé se zdravotním postižením méně příznivé podmínky pro získání zaměstnání. Obecně platí, že mají uchazeči o zaměstnání z řad zdravotně postižených nižší kvalifikaci a pokud získají práci, zastávají pozici, která vyžaduje jen nízké pracovní schopnosti (pouze 6% z nich je vedoucími pracovníky). Dalším důležitým aspektem je vysoký věk zdravotně postižených uchazečů; v regionu MidiPyrénées se počet zdravotně postižených uchazečů o zaměstnání starších 50 let vyšplhal na 43%, což je dvojnásobné množství než v rámci celé skupiny uchazečů o zaměstnání. Mezi nevýhody zdravotně postižených uchazečů o zaměstnání patří ve srovnání s celou skupinou uchazečů také déle trvající evidence na "úřadu práce". To znamená, že jim hledání práce trvá delší dobu; konkrétně v našem regionu je 55% zdravotně postižených uchazečů registrováno na "úřadu práce" déle než jeden rok. Všechny tyto rozdíly mezi celkovou skupinou uchazečů o zaměstnání a podskupinou osob se zdravotním postižením ukazují, že se tato skupina při hledání práce nachází v nepříznivé a diskriminující situaci. Jedná se o důkaz, který ospravedlňuje podpůrnou politiku a další nástroje, jejichž smyslem je zlepšit právě situaci zdravotně postižených lidí.

13

www.starllp.eu

Prvním nástrojem přispívajícím k integraci těchto lidí na pracovní trh je legislativní podpora. Jsou zde různé zákony, které se snaží vytvořit výhodnou situaci pro osoby se zdravotním postižením. Sem patří například stanovení minimálního počtu zdravotně postižených zaměstnanců, poskytování různých výhod zaměstnavatelům a podpůrná asistence pro osoby se zdravotním postižením. Tyto zákony jsou podporovány různými organizacemi a dalšími nástroji a fondy. Jedním z výše uvedených nástrojů zaměřených na integraci zdravotně postižených uchazečů o zaměstnání jsou tzv. "Adaptační firmy" (ve kterých nejméně 80% zaměstnanců tvoří osoby se zdravotním postižením) nebo "Instituce pomáhající se zařazením do pracovního procesu", které nabízejí cílové skupině odbornou i zdravotně-sociální podporu. V regionu Midi-Pyrénées je provozováno 5 211 asistenčních pracovních institucí a 36 adaptačních firem. Stát podporuje nejen tyto instituce, ale také normální společnosti najímající zdravotně postižené lidi, kterým nabízí různé výhody například v podobě finančního příspěvku na každého zdravotně postiženého zaměstnance nebo proplacení nákladů na adaptaci pracovního prostředí. Mimo to také prostřednictvím různých organizací (Cap emploi, Agefiph...) poskytuje asistenční podporu a vedení osobám se zdravotním postižením.

14

www.starllp.eu

2.4 Charakteristika Vídně

Vídeň je nejen hlavním městem federace, ale také jedním z devíti federativních států Rakouska. Celková plocha 41 487 ha, kterou Vídeň zabírá, je rozdělena na 23 správních celků. Vídeň je stále se rozrůstajícím městem. V letech 2001 až 2011 zde došlo k nárůstu populace o 160 000 lidí. Toto navýšení představuje přibližně 10% celkového množství obyvatel, přičemž tento rostoucí trend nadále pokračuje. V současné době žije ve Vídni 1 794 770 obyvatel (leden 2015). Vídeň je hospodářským centrem Rakouska, které se po pádu železné opony stalo ekonomickým centrem také pro východní sousedy Rakouska. V roce 2009 čítal hrubý regionální domácí produkt Vídně kolem 72 miliard EUR, což je přibližně čtvrtina rakouského hrubého domácího produktu. Mimo to stojí Vídeň také ve vedení rakouské produktivity; její hrubý regionální domácí produkt na zaměstnaného obyvatele je kolem 75 000 EUR, což je o 16% více než celorakouský průměr. V souladu s ekonomickou strukturou evropských metropolí je zaměstnanost ve Vídni ve srovnání se zbytkem Rakouska mnohem silněji soustředěna do terciárního sektoru, kam patří veřejný sektor, obchod, doprava a ekonomické služby, které jsou z hlediska zaměstnanosti ve Vídni obzvláště důležité. Zhruba 86% všech pracovních sil je ve Vídni zaměstnáno v oblasti služeb. V průběhu posledních let se Vídeň změnila v moderní vzdělanou společnost fungující na základě poskytování různých služeb. Vysoká dostupnost kvalifikované pracovní síly, rozsáhlá vědecká základna a nadprůměrná pracovní produktivita jsou některé z výhod, které staví Vídeň do pozice hlavního obchodního uzlu. V době hospodářské krize si toto obchodní centrum v srdci Evropy udrželo vysoký stupeň ekonomické stability a sociální soudržnosti.

15

www.starllp.eu

Mimo lidského kapitálu, produktivity a mezinárodní orientace je dalším zásadním faktorem určujícím konkurenceschopnost tohoto regionu také kvalita života obyvatel. Ta se vztahuje nejen na kulturní a rekreační zařízení a služby, ale také aspekty jako jsou bezpečnost, životní prostředí a infrastruktura. Ve všech zmíněných oblastech dosahuje Vídeň těch nejlepších výsledků. Na základě toho vyhodnotila poradenská agentura Mercer Vídeň již potřetí v řadě jako město s nejvyšší kvalitou života na světě. V roce 2013 dosahoval ve Vídni aritmetický roční platový průměr 31 330 Euro (zdroj: STATISTIK AUSTRIA, Lohnsteuerdaten - Sozialstatistische Auswertungen. Zpracováno 22. 12. 2014). V roce 2014 bylo ve Vídni v evidenci nezaměstnaných registrováno 104 404 osob. Oproti předchozímu roku to znamená zvýšení o 15,7% nebo-li o 14 174 osob. 14 204 z celkového počtu nezaměstnaných tvořily osoby, které jsou při získávání práce zdravotně znevýhodněné. Oproti předchozímu roku došlo u této skupiny k nárůstu o 2 756 osob, což znamená zvýšení o 24,1%. V prosinci 2014 bylo v tomto regionu k dispozici 2 788 pracovních míst. To vzhledem k předchozímu roku znamená snížení o 6,8%. Na sklonku roku 2014 byl potenciál pracovní síly ve Vídni přibližně 890 000, přičemž se z většiny jednalo o závislou pracovní činnost.

Situace uchazečů o zaměstnání z řad OZP na trhu práce Mezi nejvíce znevýhodněné skupiny uchazečů o zaměstnání patří ve Vídni dlouhodobě nezaměstnaní uchazeči s nízkou úrovní vzdělání a přistěhovaleckou minulostí, uchazeči starší 50 let a lidé se zdravotním postižením. Hlavním problémem při integraci lidí se zdravotním postižením do pracovního procesu je najít tu správnou osobu se zdravotním postižením, která by měla odpovídající kvalifikaci pro volné pracovní místo. Tato skupina se totiž často potýká s hned několika nevýhodami, jako jsou nízké vzdělání, nedostatečná nebo neadekvátní kvalifikace, nedostatek dovedností, dlouhodobá nezaměstnanost,

16

www.starllp.eu

zdravotní problémy a předsudky zaměstnavatelů. V některých případech mají také nedostatečnou kvalifikaci v rámci pracovního profilu. Z toho důvodu je nutné posílit jejich schopnost (re)integrace a začlenění se na pracovní trh a pomoci jim najít práci odpovídající jejich zdravotnímu postižení. Představitelé firem mají vůči lidem se zdravotním postižením často předsudky. Proto je nutné informovat podniky o možnostech a výhodách zaměstnávání osob se zdravotním postižením a zvýšit povědomí o problému zaměstnávání této cílové skupiny. Ve Vídni k tomuto účelu slouží různé druhy aktivní politiky trhu práce podporované vládou a také různé zaměstnavatelské služby: • • • • •

• •

Integrační odborné vzdělávání a odborná asistence pro mladé znevýhodněné lidi. Projekty na zvýšení zaměstnatelnosti (pro dlouhodobě nezaměstnané lidi se zdravotním postižením). Společnosti zaměřující se na integraci do pracovního procesu “Youth at Work”, “WienWork”, atd. Osobní asistence pro lidi se zdravotním postižením. Projekty zaměřené získání kvalifikace (zohledňující požadavky trhu práce). Pracovní asistence pro zdravotně postižené osoby a podniky, které je zaměstnávají (podpora "úřadu práce"). Fit2Work: organizace, jejímž smyslem je pomoci předcházet zdravotním problémům (fyzickým i psychickým) zaměstnanců nebo krátkodobě nezaměstnaných, aby si udrželi příslušná pracovní místa.

17

www.starllp.eu

2.5 Charakteristika Zlínského kraje

Zlínský kraj se nachází na východě České republiky. Východní okraj Zlínského kraje tvoří hranici se Slovenskou republikou. Svou rozlohou 3 963 km2 je čtvrtým nejmenším krajem v České republice. Z celkové výměry kraje zaujímá téměř 50% zemědělská půda a 40% lesní půda.

V současné době zde žije asi 600 tisíc obyvatel, hustota zalidnění je 151 obyvatel/km2, což významně převyšuje republikový průměr. V kraji nenajdeme žádné město s více než 100 tisíci obyvateli. Vývoj věkového složení obyvatel je charakterizován zvyšujícím se podílem obyvatel v poproduktivním věku. Přesto je věková struktura z ekonomického hlediska stále příznivá, neboť počet mladých lidí převyšuje počet důchodců, což oblasti poskytuje dostatek pracovních sil pro rozvoj v nejbližších letech. Základem české ekonomiky jsou průmysl a služby, které činí 60 %. V zemědělství pracuje méně než 5 % produktivního obyvatelstva, zatímco průmysl v Česku zaměstnává téměř 38% ekonomicky aktivních obyvatel. Velký význam, zvláště pro export, má automobilový průmysl. Největším výrobcem automobilů je společnost Škoda Auto. Celkově vytváří průmysl 35 % hrubého produktu českého hospodářství. Zlínský region byl v minulosti označován za ekonomicky velmi silnou oblast především díky kožedělnému a obuvnickému průmyslu. Stabilitu narušila porevoluční privatizace a restrukturalizace průmyslu. Negativní roli sehrála také špatná dopravní obslužnost území a odtržení od Slovenska, s nímž fungovaly významné obchodní vztahy. Důsledkem je současná podprůměrná tvorba hrubého domácího produktu. Mezi přední průmyslové podniky patří obzvláště závody chemické a gumárenské (Barum, Fatra). Významný je i průmysl elektrotechnický a textilní. Zlínský kraj je oblíbenou turistickou oblastí, jeho atraktivita vyplývá z množství přírodních, kulturních a historických památek.

18

www.starllp.eu

Zaměstnanost v sektorech národního hospodářství ve Zlínském kraji v roce 2010 činila: v primárním sektoru 5% obyvatel, v sekundárním 45% a v terciálním 50%. Míra ekonomické aktivity obyvatel ve Zlínském kraji byla k 1. 1. 2012 56,7%. Celkově lze sledovat v letech 2010-2013 mírný a stálý pokles míry nezaměstnanosti ve Zlínském kraji. V lednu 2010 byla míra nezaměstnanosti 11,64 %, v listopadu 2013 pak 7,67%. Počet evidovaných uchazečů o zaměstnání ve Zlínském kraji v letech 2010-2013 byl kolísavý, pohyboval se v rozmezí 26 – 36 tis. V letních obdobích dochází ke snížení míry nezaměstnanosti především díky sezónním pracím. K datu 30. 9. 2013 se nejvíce uchazečů o zaměstnání nachází ve věkové skupině 20-24 let a 55-59 let, nejméně je ve skupině do 19 let a nad 60 let. Nejrychleji zaměstnání našli uchazeči, kteří byli v registraci 9-12 měsíců. Nejhůře získali zaměstnání uchazeči, kteří byli v evidenci do 3 měsíců a kteří byli v evidenci déle než 24 měsíců. Dle vzdělanostní struktury bylo nejvíce uchazečů se středním odborným vzděláním a to 43%.

Situace uchazečů o zaměstnání z řad OZP na trhu práce V České republice do skupiny ohrožených na trhu práce patří mladí lidé do 30let, starší lidé ve věku 41-50 let, ženy, lidé bez kvalifikace, romské etnikum a osoby se zdravotním postižením. V České republice byl k 30. 6. 2013 podíl osob se zdravotním postižením (OZP) na celkovém počtu uchazečů o zaměstnání 11,4%. Ve Zlínském kraji byl ke stejnému datu podíl OZP na celkovém počtu uchazečů o zaměstnání 13,4 %. V České republice je povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním postižením. Tuto povinnost má každý zaměstnavatel, který zaměstnává více než 25 zaměstnanců v pracovním poměru. V České republice je v oblasti zaměstnávání osob vytvořen

19

www.starllp.eu

podpůrný systém s názvem aktivní politika zaměstnanosti. Mezi nástroje aktivní politiky zaměstnanosti patří rekvalifikace, investiční pobídky, veřejně prospěšné práce, společensky účelná pracovní místa, příspěvek na zapracování, příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program. Další možností podpory pro OZP je pracovní rehabilitace, příprava k práci a podporované zaměstnávání. Ve Zlínském kraji byly nejčastějšími nabízenými profesemi pro OZP pracovníci ostrahy a bezpečnostních agentur, uklízeči, prodavači a montážní dělníci výrobků. V roce 2012 bylo zřízeno 51 chráněných pracovních míst a umístěno celkem 67 uchazečů se ZP (to i formou přeobsazení dříve vzniklých míst). 629 osob bylo podpořeno formou příspěvku na provoz chráněných míst. Otázkou zaměstnávání OZP se v České republice zabývají organizace státního i nestátního charakteru. Mezi tyto instituce patří především úřady práce, zaměstnavatelé a neziskové organizace. Úřady práce vedou evidenci osob se ZP, poskytují těmto osobám poradenské služby, pracovní rehabilitaci, finančně podporují vytváření nových pracovních míst, chráněných pracovních míst a provoz chráněných pracovních dílen. Úřady práce poskytují dotace jak pro zaměstnavatele, tak i pro neziskové organizace. Zaměstnavatel, který zaměstná OZP, získá společenský, sociální a finanční přínos. Neziskové organizace se zaměřují na vytváření nových pracovních míst a poskytují odborné sociální poradenství. Vývoj zaměstnanosti a nezaměstnanosti u OZP se odvíjí od typu zdravotního postižení a to ovlivňuje ochotu zaměstnavatele vytvářet pro tyto osoby nové pracovní příležitosti.

20

www.starllp.eu

3. Dobrá praxe v partnerských zemích 3.1 Slovensko: DUNATEX a.s., Dunajská Streda Tato akciová společnost byla v Bratislavě založena jako výrobní závod již v sedmdesátých letech minulého století. 1. ledna 1991 zahájila tato firma svou činnost v Dunajské Stredě jako výrobní družstvo s 320 členy. V roce 1998 pak v důsledku legislativních změn a zvyšující se poptávky po pracovních místech ztratila společnost svou povahu výrobního závodu pro zdravotně postižené. 9. listopadu 2005 se z původního výrobního družstva stala akciová společnost. Ve srovnání s původním vysokým množstvím zaměstnanců (300 - 350) se po roce 1990 počet zde zaměstnaných osob neustále snižoval. Tento pokles byl částečně způsoben hospodářskou krizí po roce 2008. Za posledních 5 let se společnosti podařilo zajistit pracovní místa pro 130 osob. V současnosti jsou zde 3 šicí dílny, 1 dílna, kde probíhá kontrola kvality a balení, a 1 krejčovská dílna. Podařilo se nám vytvořit a udržet chráněná pracovní místa v chráněné dílně, kde počínaje 1. listopadem pracuje celkem 29 zaměstnanců v průměrném věku 45 let. Z celkového množství zaměstnanců v chráněné dílně je 15 zdravotně postižených, u kterých se rozsah jejich zdravotního postižení pohybuje v rozmezí 45% - 71%. V této chráněné dílně jsou zavedeny podmínky, které odpovídají specifickým požadavkům těchto osob, přičemž sem patří např. zkrácená šestihodinová nebo čtyřhodinová pracovní doba. Čtvrtletně dostáváme od Ministerstva práce, sociálních věcí a rodiny finanční příspěvek na pokrytí provozních nákladů chráněné dílny. Na základě vlastních praktických zkušeností můžeme konstatovat, že získání adekvátní

21

www.starllp.eu

pracovní síly z řad zdravotně postižených lidí není vůbec jednoduché. Potenciální kandidáti buď nesplňují požadovaná kritéria, nebo se nechtějí zapojit do pracovního procesu. Zjistili jsme, že ve většině případů se nejedná ani tak o překážky způsobené jejich zdravotním postižením jako spíše o nedostatečný zájem o práci. Řešením by na Slovensku mohla být podpora vzdělávání těchto osob, provázání odborného vzdělávání s potřebami trhu práce a posílení praktických dovedností a zkušeností absolventů škol.

3.2 Maďarsko: Napra Forgo Non-profit Ltd., Érd Společnost Napra Forgó byla založena v roce 2000 jako nezisková organizace nabízející veřejné služby a provozovaná soukromými osobami a nadací. Hlavním posláním této společnosti je pracovní rehabilitace a integrace osob se zdravotním postižením na trh práce. Tento proces ucelené rehabilitace je prováděn různými způsoby, které společně vytvářejí inovativní a komplexní model podporující integraci na pracovní trh, který vzhledem k jeho několika-úrovňové povaze nazýváme "Napra Forgó’s Integration Levels". Zdravotně postižení uchazeči o zaměstnání si mohou zvolit, zda chtějí postupně absolvovat všechny kroky nebo si chtějí vybrat jen ty, které jsou pro ně nejvhodnější. Mezi nejdůležitější kroky patří: nábor, individuální služby na trhu práce, poradenství, školení, zařazení do pracovního týmu (získání pracovních

22

www.starllp.eu

zkušeností), zprostředkování integrované práce a konečně, zařazení na volný trh práce. Smyslem společnosti je implementace v rámci vlastních aktivit, které spadají do obchodního sektoru, služeb zaměřených na trh práce, oblasti výzkumu a inovací a odborného školení. Společnost zaměstnává kolem 150 lidí, z nichž více než 50% průběžně tvoří lidé se zdravotním postižením. Mimo to vlastní společnost šest akreditovaných pracovišť v různých částech země, kde zdravotně postižení zaměstnanci pracují v "Napra Forgó pracovních týmech", které představují inovativní způsob pracovní rehabilitace založený na fungování v rámci komunity. Tyto pracovní týmy jsou alternativou k pracovním organizacím, přičemž nabízejí schopnost pružně reagovat na měnící se potřeby trhu práce. A to je důvod, proč se firma dokázala udržet i během hospodářské krize a za poslední rok mohla téměř ztrojnásobit počet svých zaměstnanců. Členové pracovních týmů provádějí společně různé úkoly (např. balení, telemarketing nebo zaznamenávání dat) zadané různými společnostmi. Protože pracují mezi běžnými zaměstnanci, setkávají se s reálnými očekáváními a jsou motivováni ke spolupráci se svými kolegy. Výhodou práce v týmu je kompenzace a potlačení (často přechodně) individuálních nedostatků a slabin. Práce v týmu se vždy vyvíjí a jeho členové postupují v procesu rehabilitace v závislosti na tom, jak se zvyšuje jejich efektivita a sílí jejich sebejistota. Společnosti neustále hledají nové příležitosti, v rámci kterých by mohly realizovat své cíle na vysoké profesionální úrovni. Základními aspekty naší odborné práce je zaměření na výzkum a vývoj. Naše zkušenosti ukazují, že klíčovou podmínkou pro úspěšnou integraci na volný trh práce je výborná znalost reálných podmínek tržního hospodářství.

23

www.starllp.eu

3.3 Francie: Institut Charles de Menditte pomáhající k zařazení do pracovního procesu (ESAT) ESAT jsou instituce, které zajišťují zdravotně postiženým lidem pracovní zkušenosti a lékařskou a sociální péči za účelem umožnit těmto lidem vykonávat určité profese v chráněném prostředí. Instituce ESAT nejsou společnosti, ale spíše struktury, které poskytují zaměstnancům se zdravotním postižením současně odborná školení, zdravotně-sociální pomoc a vzdělávací podporu. Klienty těchto institucí jsou zdravotně postižení zaměstnanci, kterým jejich znevýhodnění neumožňuje pracovat v normálních firmách nebo na adaptovaných pracovních místech. Zdravotně postižení zaměstnanci nemají v rámci ESAT běžné pracovní smlouvy. S danou institucí podepisují smlouvu o pracovní a zdravotněsociální podpoře, kde jsou jasně definována práva a povinnosti každé ze stran. Ty zahrnují: profesní aktivity a poskytování zdravotně-sociální a vzdělávací podpory. Tuto smlouvu nelze vypovědět. Nicméně, pokud chování zaměstnance vážně ohrožuje zdraví a bezpečnost ostatních, může ředitel ESAT rozhodnout, že bude v rámci preventivního opatření zaměstnanec ze struktury dočasně vyloučen. Všichni zdravotně postižení zaměstnanci instituce ESAT dostávají plat ve výši 55% až 110% minimální hodinové sazby v rámci uzákoněných 35 pracovních hodin týdně. Tato garantovaná odměna je vyplácena přímo institucí ESAT. Instituce "Charles de Menditte" je jednou z těchto institucí poskytujících pracovní a zdravotně-sociální podporu. Od svého založení v roce 1975 si vybudovala pověst společnosti, která se dokáže přizpůsobit ostatním službám a potřebám klientů. Aktivity instituce ESAT Charles Menditte se zaměřují na následující oblasti: • Výsadba a údržba zeleně. •

Prádelní služby.

24

www.starllp.eu

•

Výroba cementových prefabrikátů.

Tato instituce se stará přibližně o 105 zdravotně postižených zaměstnanců s lehkým nebo středně těžkým mentálním postižením. Tito lidé se nejprve učí vykonávat danou profesi a po tomto školení jsou začleněni do pracovního týmu, kde jsou vždy pod dohledem instruktora. Pracovníci se zdravotním postižením jsou vždy doprovázeni osobou zodpovědnou za jejich zdravotní a sociální péči; neustálé sledování jejich potřeb pokračuje dokonce i po tom, co opustí asociaci, protože je nutné posoudit, jak se jim daří v rámci jejich integrace.

3.4 Vídeň: WienWork a restaurace Michl’s Organizace WienWork je jednou z 8 rakouských společností/sociálně zaměřených firem, jejichž smyslem je integrace znevýhodněných osob. WienWork je nezisková sociální firma založená v roce 1981. Akcionáři této firmy jsou Volkshilfe Vienna (Vídeňská organizace na pomoc lidem) a KOBV (Organizace na pomoc obětem války a handicapovaným lidem z oblasti Vídně, Dolního Rakouska a Burgenlandska). Veřejnými sponzory jsou pak Ministerstvo sociálních věcí, Vyrovnávací daňový fond (ATF), Rakouský úřad "Služby trhu práce" (AMS) (poznámka: obdoba českých Úřadů práce), Spolkový úřad pro sociální záležitosti (Bundessozialamt) a Vídeňský sociální fond (FSW).

25

www.starllp.eu

WienWork má přibližně 600 zaměstnanců. Z toho je 190 dospělých osob s mentálním a senzorickým postižením, 161 učňů s poruchou schopnosti vzdělávání, 44 dlouhodobě nezaměstnaných osob a 200 lidí je personál bez jakéhokoliv postižení. Poměr zaměstnanců se zdravotním postižením je 61%. Kavárna a restaurace Michl’s je sociálně-ekonomickou organizací, jejímž cílem je umožnit dlouhodobě nezaměstnaným a lidem se zdravotním postižením opět se zařadit na trh práce. Restaurace Michl's je projektem organizace WienWork, který byl spuštěn před 10 lety a díky svému úspěchu může pokračovat i nadále. V restauraci pracuje 44 zaměstnanců a 25 učňů. Tito lidé pracují v kuchyni jako kuchaři a jako číšníci mají na starosti také catering. Mimo to zde mají lidé se zdravotním postižením stejný status jako ostatní zaměstnanci (pevný plat a dovolená). Cílem tohoto projektu je poskytnout dlouhodobě nezaměstnaným a zdravotně postiženým lidem pracovní zkušenosti a připravit je ke vstupu na volný trh práce. Tyto lidi mají na starosti dva sociální pracovníci, kteří jim pomáhají najít si práci, která odpovídá jejich reálným možnostem a potřebám. Tito sociální pracovníci se řídí individuálními specifickými potřebami. Například mladí lidé potřebují získat více pracovních zkušeností, zatímco lidé starší 50 let se učí novým dovednostem, které by jim umožnily uplatnit se na trhu práce. V této společnosti mohou pracovat maximálně 6 měsíců. Po uplynutí této lhůty by měli být přijati do jiné společnosti nebo se opět stanou nezaměstnanými. Úspěšnost integrace na trh práce se po absolvování těchto 6 měsíců pohybuje kolem 40 - 50%. Firma Michl's je financována Vídeňskou službou trhu práce. Přesto má restaurace určitý minimální zisk a pomáhá svým zaměstnancům najít skutečné zaměstnání na trhu práce.

26

www.starllp.eu

3.5 Česká republika: Občanské sdružení IZAP Občanské sdružení IZAP poskytuje lidem s lehkým až středně těžkým mentálním postižením sociální službu Centrum denních služeb. Do této služby přicházejí lidé s ukončenou školní docházkou z praktických a speciálních škol.

Zde se uživatelé služby nejprve všeobecně dovzdělávají a učí se samostatnosti a soběstačnosti. O vzdělávání musí mít zájem, jsou motivováni k vytyčení svých cílů v rámci individuálního plánování. V organizaci na vzdělávání klademe důraz u všech zaměstnanců i uživatelů. Uživatel sociální služby – Centra denních služeb si během několika let (u každého je doba individuální) projde nácvikem pracovních činností v 10 tréninkových dílnách. Zaměření těchto pracovních činností závisí na individuálních schopnostech. Ve vytvořeném programu Pyramida (který vznikl u nás díky úspěšnému evropskému projektu), se tito lidé pravidelně hodnotí, následně se zjišťuje úroveň pracovních dovedností a schopností, úroveň sociální komunikace a sociálních schopností. Následně po získání určitých dovedností a praxe je zaměstnán na částečný úvazek v tréninkových dílnách Slunečnice. Během získávání pracovních dovedností v tréninkových dílnách jsou zaměstnanci se znevýhodněním motivováni k dalšímu postupu a to k přechodu na volný trh práce. Aby tento velký krok zvládli, docházejí při zaměstnání ve Slunečnici s trenérem do místních gastronomických podniků na praxi. Jakmile zaměstnanec ovládá pracovní činnosti a je soběstačný, je motivován k hledání pracovního uplatnění na volném trhu práce, což je také hlavním cílem organizace „zaměstnat osoby se znevýhodněním na volném trhu práce“.

27

www.starllp.eu

Cílem naší práce je zajistit mladým lidem s mentálním postižením co nejjednodušší přechod ze školy do běžného života, přičemž je hlavní důraz kladen na pracovní integraci, vzdělání a volnočasové aktivity. Organizaci se doposud podařilo zaměstnat v soukromých firmách 14 osob se znevýhodněním.

28

www.starllp.eu

4. Souhrn informací získaných na základě dotazníků - závěry a doporučení Partneři projektu provedli mezinárodní průzkum založený na dotaznících, které vyplnilo celkem 126 zdravotně postižených uchazečů o zaměstnání a 96 společností v 5 partnerských zemích. Naším cílem bylo identifikovat omezení a požadavky osob se zdravotním postižením a zaměstnavatelů. Po provedení analýzy výsledků vyvodili partneři níže uvedené závěry a navrhli různá doporučení, která by měla vést ke zlepšení situace zdravotně postižených lidí. Výsledky získané na základě dotazníků vyplněných osobami se zdravotním postižením:  Z průzkumu vyplynulo, že lidé se zdravotním postižením mají ve srovnání se zdravými uchazeči o zaměstnání obvykle nižší úroveň vzdělání. Většina dotazovaných měla základní nebo středoškolské vzdělání.  Uchazeči o zaměstnání z řad handicapovaných lidí stráví hledáním zaměstnání mnohem více času než "normální" uchazeči o práci.  Většina lidí se zdravotním postižením dává přednost zaměstnání na volném trhu práce. Výjimku tvoří pouze Česká republika, kde respondenti preferují hledání zaměstnání v rámci chráněného trhu práce.  Přibližně 60% dotazovaných si myslí, že jim jejich postižení snižuje šance na pracovní uplatnění, a to především z důvodu předsudků, negativních stereotypů a nedostatku empatie firem. Přesto se pouze 30% účastníků průzkumu domnívá, že se při hledání zaměstnání osobně setkali s diskriminací.  Téměř všichni dotazovaní z řad zdravotně postižených lidí projevili zájem o dodatečné vzdělávání ve svém volném čase (více než 90%). Vysoký podíl lidí, kteří se dále vzdělávat nechtěli, byl pouze v Maďarsku (35%).  Zdravotně postižení uchazeči o zaměstnání využívají při hledání práce různé nástroje, z nichž jsou nejčastější internet a služby pro nezaměstnané. Zdravotně postižení uchazeči o zaměstnání mají pocit, že jsou o svých pracovních možnostech informováni dobře nebo dostatečně.  Na otázku, jakým způsobem by bylo možné zvýšit jejich šance na integraci, v rámci trhu práce uváděli zdravotně postižení uchazeči, že je třeba zvýšit povědomí o tom, co jejich postižení obnáší; zvýšit jejich kvalifikovanost; poskytnout jim osobnější podporu; a také vytvořit flexibilnější pracovní podmínky jako jsou pružná pracovní doba, práce na částečný úvazek nebo přizpůsobení pracoviště jejich potřebám.

29

www.starllp.eu

Výsledky získané na základě dotazníků vyplněných zaměstnavateli: Dotazované firmy najímají zdravotně postižený personál především ze tří důvodů: protože pro ně mají vhodné pracovní pozice, protože je k tomu nutí zákonná povinnost a z důvodu finanční podpory. Mezi důvody, proč podniky tyto osoby nezaměstnávají, patří především nedostatek vhodné práce nebo celkový nedostatek práce. Nicméně, v některých zemích byla zmiňována také vyšší nemocnost této skupiny uchazečů o zaměstnání.  S dovednostmi zdravotně postižených zaměstnanců jsou společnosti spokojené nebo středně spokojené. Přesto však nabízejí těmto lidem zejména pracovní místa, kde stačí jen nízká kvalifikace - tedy místa pro nekvalifikované nebo pozice pomocné pracovní síly.  Úroveň zavádění speciálních strategií, které by usnadnily spolupráci s osobami se zdravotním postižením, se v jednotlivých zemích velmi liší (od velmi vysoké v Rakousku po velmi nízkou na Slovensku a v Maďarsku). V každém případě je vždy co zlepšovat.  Obecně platí, že je spolupráce s ostatními aktéry na trhu práce nedostatečná, což se týká především vzdělávacích organizací. Nejvyužívanější institucí, se kterou firmy spolupracují, jsou úřady práce.  Polovina dotazovaných společností je toho názoru, že mají o zaměstnávání osob se zdravotním postižením dostatek informací. Nicméně se také domnívají, že dostatečně nevyužívají výhody všech dostupných nástrojů aktivní politiky na trhu práce.  Při otázce, jakým způsobem by bylo možné zvýšit šance zdravotně postižených uchazečů o zaměstnání, se většina společností zaměřila na zlepšení spolupráce s dalšími aktéry na trhu práce a na zvýšení informovanosti o zdravotně postižených lidech; dále by mělo dojít ke zvýšení kvalifikovanosti osob se zdravotním postižením, ke snížení poplatků a zvýšení daňových úlev při zaměstnávání zdravotně postižených osob a také ke zlepšení informovanosti a poradenských služeb pro zdravotně postižené uchazeče. S ohledem na výše uvedená fakta navrhli partneři několik doporučení týkajících se jednotlivých skupin, které jsou tvořeny: lidmi se zdravotním postižením, zaměstnavateli, zaměstnavatelskými službami, pracovními poradci, zákonodárci a obecným veřejným sektorem. Tato doporučení lze utřídit do pěti následujících okruhů:  Zlepšení kvalifikovanosti a sebejistoty osob se zdravotním postižením 

30

www.starllp.eu



Potlačení diskriminujících stereotypů a zvýšení informovanosti o zdravotně postižených lidech  Podpora (re)integrace zdravotně postižených lidí na trh práce  Upřednostňování pozitivních pobídek před trestáním  Vytvoření komplexní politiky, která by zohledňovala všechny uvedené aspekty Zlepšení kvalifikovanosti a sebejistoty osob se zdravotním postižením Je nezbytně nutné zlepšit kvalifikaci, dovednosti a kompetence zdravotně postižených osob tak, aby odpovídaly potřebám trhu práce a specifickým požadavkům společností tak, aby byla sladěna nabídka-poptávka v rámci regionálního trhu práce. Aby bylo možné přijmout toto opatření, musí se do celého procesu zapojit různí aktéři na trhu práce. Prvním krokem je dostupnost vzdělání/školení. Aby to fungovalo v praxi, je třeba, aby vzdělávací/školicí organizace přizpůsobily svou nabídku cílové skupině, zvýšily dostupnost vzdělání a přizpůsobily časové plány, vybavení a materiály potřebám této skupiny. Současně by měly firmy přijmout koncept celoživotního vzdělávání a zřídit vzdělávací programy pro zdravotně postižené zaměstnance, ve kterých by mohla tato skupina zdokonalovat své dovednosti v souladu s potřebami konkrétní společnosti. Kromě toho by měly společnosti jmenovat trenéra či jiný druh poradenské služby, který by zdravotně postižené zaměstnance vedl a poskytl jim podporu s ohledem na jejich speciální potřeby. Dále je třeba posílit sebedůvěru a sebejistotu zdravotně postižených osob, což lze provést především jejich aktivním zapojením v různých oblastech; především pak poskytováním vhodných poradenských služeb a zaváděním příslušných vzdělávacích aktivit (např. osobní trénink založený na behaviorálně-kognitivní terapii). Potlačení diskriminujících stereotypů a zvýšení informovanosti o zdravotně postižených lidech Partneři věří, že aby bylo možné čelit diskriminujícím stereotypům vůči lidem se zdravotním postižením, je třeba přijmout komplexní program vztahující se k různým kontextům a aplikovat jej v rámci společností, vzdělávacích organizací nebo úřadů práce tak, aby došlo k posílení empatie. V rámci jednotlivých firem je možné vytvořit vzdělávací programy, jako jsou školení a workshopy orientované na zaměstnavatele a zaměstnance, kteří by získali dostatek informací posilujících empatický přístup. Dobrým nápadem je také vytvoření partnerských svazků mezi zaměstnavateli a asociacemi na podporu zdravotně postižených osob.

31

www.starllp.eu

Mimo to je nutné upravit proces náboru zdravotně postižených osob tak, aby byl zakončen získáním pracovního místa. Je třeba, aby se společnosti zapojily do reálné integrace zdravotně postižených zaměstnanců ve svých pracovních týmech. Úřady práce a další instituce by měly poskytovat různé školicí nástroje, jejichž smyslem by bylo zvýšit pochopení zaměstnavatelů a kolegů pro zvláštní potřeby osob se zdravotním postižením. Obecně vzato je nutné zvýšit povědomí veřejnosti o diskriminaci zdravotně postižených lidí a zavést politiku, která by zmírňovala množství předsudků a nedorozumění. Velmi důležité je, aby došlo ke zvýšení informovanosti o OZP, a to především na základě posílení pozice nevládních organizací a agentur podporovaného zaměstnávání (ve srovnání se službami poskytovanými státem by došlo k zavedení smluvního poradenství a vzdělávacích služeb a využití pozitivního vlivu informovanosti na proces reintegrace OZP v rámci trhu práce). Podpora (re)integrace zdravotně postižených lidí na trh práce V tomto ohledu je třeba řešit nedostatečnou koordinaci mezi společnostmi, úřady fungujícími v rámci trhu práce a školicími institucemi, aby došlo k vzájemnému souladu jejich činností. Hlavním důvodem je naléhavá potřeba dosáhnout souladu nabídky a poptávky trhu práce. Je třeba, aby úřady práce nabídly zdravotně postiženým uchazečům o zaměstnání lepší podporu a trénink tak, aby jejich výsledné dovednosti odpovídaly požadavkům společností a současně i potřebám postižených. Dále je nezbytné zapracovat na asistenčních a poradenských službách nabízených zdravotně postiženým uchazečům o zaměstnání, přičemž je třeba brát v úvahu charakteristické vlastnosti této skupiny: nízká kvalifikovanost, vyšší věk a delší doba strávená hledáním práce. Aby bylo možné zajistit osobám se zdravotním postižením efektivní pomoc, musí úřady práce navrhnout speciální systémy a příslušné nástroje a zajistit personál, který by disponoval dostatkem empatie. Mimo to je nutné vyvinout strategie pro integraci zdravotně postižených lidí do chodu společností, při které jim budou pomáhat pracovní asistenti. Například v Rakousku hraje přiřazení pracovních asistentů v integraci osob se zdravotním postižením nebo znevýhodněním zásadní roli, přičemž jsou zde podporovány společnosti, které zaměstnávají nebo chtějí zaměstnávat zdravotně postižené. Firmy potřebují více informací nejen o možnostech zaměstnávání zdravotně postižených osob, ale i o možnostech spolupráce s různými institucemi a o všech podmínkách aktivní politiky zaměstnanosti. Krom toho je nutné usnadnit zaměstnavatelům využívat výhody spojené se zaměstnáváním zdravotně postižených lidí. V některých případech jsou společnosti obeznámeny s různými nástroji aktivní politiky zaměstnanosti, ale není jim zcela jasné, jak je využívat. Aby bylo možné těmto

32

www.starllp.eu

situacím předcházet, je třeba posílit význam organizací, které jednotlivým společnostem poskytnou poradenství v rámci celého procesu; například francouzská organizace Agefiph nebo Neba v Rakousku. Tato opatření by měly firmy vnímat jako investice a ne jako zátěž. Systém chráněného trhu práce pro osoby se zdravotním postižením je vcelku rozvinutý; avšak je nutné nastolit podobnou situaci také na volném trhu práce, kde by měly vzniknout pracovní pozice přiměřené pro cílovou skupinu. Z toho důvodu je třeba zvýšit povědomí o zdravotně postižených uchazečích na volném trhu práce, díky čemuž by na ně bylo nahlíženo s větší dávkou empatie a bylo by možné zajistit jim větší pracovní podporu. Jedním ze způsobů, jak zvýšit informovanost o těchto lidech na volném trhu práce je organizovat pro osoby se zdravotním postižením umísťovací akce nebo stáže (po kterých by následovala reálná pracovní příležitost). Tímto způsobem by zdravotně postižení uchazeči o zaměstnání měli šanci prokázat své pracovní schopnosti, postoj k práci, způsobilost atd. Současně by si dané společnosti mohly vyzkoušet, jak vypadá zaměstnávání zdravotně postižených v praxi a zbavit se diskriminujících stereotypů týkajících se zdravotně postižených osob. S tímto typem kontaktu by mohly pomáhat chráněné společnosti a další podobné struktury jako je např. Napra Forgó. Nejdůležitější je vyvíjet inovativní a alternativní formy zaměstnávání, které by uspokojily potřeby zdravotně postižených lidí (např. práce na částečný úvazek, práce na dálku, pružná pracovní doba), a podporovat umístění této cílové skupiny na trhu práce. Upřednostňování pozitivních pobídek před trestáním Z legislativního a politického hlediska je nezbytné soustředit úsilí na vytvoření aktivních a pozitivních opatření, jejichž smyslem bude pomoci firmám přizpůsobit pracoviště nebo upravit pravit pracovní dobu, namísto negativních pobídek v podobě vyšších daní a poplatků. Vláda by rovněž měla poskytnout společnostem zaměstnávajícím zdravotně postižené osoby daňové úlevy a současně by je měla dostatečně informovat o možnostech náhradního plnění. V zásadě je třeba zlepšit informovanost o možnostech zaměstnávání osob se zdravotním postižením, o možnostech spolupráce s různými institucemi a o aktivních opatřeních na trhu práce. Mimo to by měl stát také odebírat více výrobků a služeb sociálně orientovaných firem, chráněných dílen a družstevních společností zaměstnávajících osoby se zdravotním postižením. Tím by došlo k posílení systémů tohoto druhu. Výsledky průzkumu ukazují, že zdravotně postižení uchazeči o zaměstnání požadují větší flexibilitu v oblasti pracovní doby, přizpůsobení pracovního prostředí jejich znevýhodnění atd. Současné zákony se soustředí především na povinnost firem

33

www.starllp.eu

zaměstnávat minimální počet zdravotně postižených osob, zatímco by se měly zaměřit spíše na zlepšení podmínek pro tento typ zaměstnanců, na vytvoření atmosféry umožňující skutečnou integraci a přizpůsobení pracovních míst potřebám postižených. Přestože partneři došli k názoru, že by měly být zachovány minimální daně a pokuty za nesplnění povinnosti zaměstnávat osoby se zdravotním postižením, je však nutné, aby byly tyto negativní postihy omezeny a místo nich došlo k představení nových nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti. Podstatou je změnit pohled na přijímání zdravotně postižených zaměstnanců, kteří by neměli představovat zátěž, ale měli by být vnímáni z hlediska své produktivity a celkové sociální odpovědnosti. Vytvoření komplexní politiky, která by zohledňovala všechny uvedené aspekty Zákonodárci by měli věnovat této skupině občanů zvláštní pozornost především při navrhování nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti (informačně-poradenské služby, zprostředkovatelské agentury, konzultace, školení, podpora při vytváření a zachovávání pracovních míst apod.) tak, aby podpořili přípravu a integraci těchto osob na trh práce. Lidé se zdravotním postižením musí mít zajištěnu podporu na různých úrovních (úřady práce, nevládní organizace, oddělení lidských zdrojů v jednotlivých firmách..). Zdravotně postižení uchazeči o zaměstnání by měli být o své situaci informováni lépe než ostatní, aby mohli překonávat svá omezení; díky vlastní informovanosti lépe pochopí danou situaci, snáze se vyrovnají s problémy a získají lepší představu o svých potřebách. Zdravotně postižení lidé musejí sehrát v procesu svého zařazení na trh práce klíčovou roli. Politika zaměřená na zdravotně postižené uchazeče o zaměstnání musí být logická a soudržná v čase, v prostoru a mezi jednotlivými aktéry. To znamená, že je třeba nahradit individuální řešení komplexní politikou. Do této politiky je nutné zapojit vzdělávání, školení a zaměstnavatelské služby, přičemž je třeba propojit všechny aktéry, kterých se tento proces týká (sdružení na podporu zdravotně postižených, vzdělávací instituce, firmy, úřady práce...). Především je třeba posílit spolupráci mezi zaměstnavateli, zdravotně postiženými uchazeči o zaměstnání a vzdělávacími institucemi tak, aby mezi všemi aktéry probíhal reálný dialog, jehož výsledkem by bylo zaměstnání cílové skupiny. Na mezinárodní úrovni je nezbytné vzájemně sdílet osvědčené postupy a učit se na této úrovni spolupracovat s využitím inovativních přístupů ke vzdělávání a zaměstnávání cílové skupiny.

34

www.starllp.eu

35

www.starllp.eu

Tento projekt byl založen za podpory Evropské komise. V této brožuře jsou uvedeny pouze závěry jejích autorů a Komise nenese odpovědnost za následné využívání zde uvedených informací.

36

www.starllp.eu