Obec Žimutice leží asi 7 km jihovýchodně od Týna nad Vltavou na silnici II/147. Všemyslicemi protéká Židova strouha přes Žimutický rybník. Správní území obce se skládá ze 7 katastrálních území: Krakovčice, Sobětice u Žimutic, Smilovice u Týna nad Vltavou, Pořežany, Třitim, Tuchonice a Žimutice. Z HISTORIE • první písemná zmínka je z r. 1261, kdy je zmíněna existence kostela sv. Martina a fary; • podle archeologických výzkumů však byla tato lokalita osídlena mnohem dříve, v období neolitu: 5000–4000 let před naším letopočtem; • v roce 1318 je zmiňován první šlechtic používající predikát ze Žimutic, Jindřich, přibližně v tomto období můžeme předpokládat ve vsi vznik vladyckého sídla; • po vymření rodu ze Žimutic r. 1412 zdědili državu jejich příbuzní páni z Kraselova; • v roce 1508 prodali Kraselovští žimutický majetek Janu Čabelickému ze Soutic, ves se stala součástí panství Týn nad Vltavou; • po roce 1648 získal Žimutice gubernátor třeboňského panství Jan z Eckersdorfu; • v roce 1676 získali Žimutice Schwarzenberkové a připojili je k třeboňskému majetku; • k majetku Schwarzenberků náležely Žimutice až do reformy státní správy v roce 1850, kdy byly přičleněny do nově vzniklého okresu Týn nad Vltavou jako osada obce Bečice; • v roce 1924 se obec osamostatnila; • v roce 1976 se Žimutice staly střediskovou obcí s 15 osadami; • po roce 1989 se některé osady osamostatnily. LAND USE [ha]
SOUČASNOST Krakovčice, Sobětice u Žimutic, Smilovice u Týna nad Vltavou, Pořežany, Třitim, Tuchonice, Žimutice
katastrální území
výměra
27
81,5
3173
[ha]
počet obyvatel
175,5
939
1527
595
[k 31.12.2015]
průměrný věk
41,4
[k 31.12.2015]
nadmořská výška
388,5 34,5 orná půda zahrady a sady trvalé travní porosty lesní pozemky vodní plochy zastavěné plochy ostatní
443
[m n. m.]
Územní plán obce Žimutice 19.07.2000 Změna č. 1 28.10.2003 Změna č. 2 08.09.2004 Změna č. 3 20.10.2010 Změna č. 4 12.04.2012
platný územní plán [datum nabytí účinnosti]
stav pozemkových úprav
nezahájeny
VÝVOJ POČTU OBYVATEL OBCE 1 500 1 000
2014
2012
2010
2008
2006
2004
2002
2000
1998
1996
1994
1992
1990
1988
1986
1984
1982
1980
1978
1976
1974
1972
500
I. TŘÍDA OCHRANY ZPF
MZCHÚ, NATURA, PŘÍRODNÍ PARK
I
+
CHOPAV
HŘBITOV +
+
KOUPALIŠTĚ I
ZRANITELNÁ OBLAST
VÍCEÚČELOVÉ HŘIŠTĚ
+
I
DĚTSKÉ HŘIŠTĚ I
ZÁPLAVOVÉ ÚZEMÍ
LÉKAŘSKÉ ZAŘÍZENÍ
I
+
OBCHOD +
LOŽISKO NEROST. SUROVIN
KNIHOVNA I
I
POŠTA +
SESUVNÉ NEBO PODDOL. ÚZEMÍ
ŠKOLKA +
I
ŠKOLA +
STARÁ EKOLOG. ZÁTĚŽ
PLYNOFIKACE +
+
ČOV
KANALIZACE I
I
VODOVOD +
VYHODNOCENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH zastavitelné plochy
celková rozloha
využito
[m2]
[m2]
plochy bydlení
počet staveb
147 744
15 549
3
plochy občanského vybavení
0
0
0
plochy rekreace
0
0
0
25 922
0
0
plochy výroby
SOUHRNNÁ SWOT ANALÝZA OBCE
•
• • •
kvalitní zemědělské půdy v I. a II. třídě ochrany přítomnost vodních ploch absence sesuvných a poddolovaných území a činných dobývacích prostorů záplavové území neohrožuje zastavěné území obce rozlehlý lesní komplex v jižní části správního území kvalitní klidné bydlení v obci s venkovským charakterem dostačující občanské vybavení v obci malá míra nezaměstnanosti v území absence velkých areálů zemědělské výroby
• •
vybudování ČOV realizace KPÚ
• • • • •
•
• • • •
•
správní území obce netvoří souvislý celek z katastrálních území (vznik při osamostatnění Modré Hůrky, H. Kněžeklad a Čenkova u Bechyně) chátrající areál hospodářského dvora na severovýchodě Žimutic velké bloky orné půdy chybějící cestní síť v krajině malá možnost krátkodobé rekreace
narušení cenného urbanismu, některých sídel s dochovanými kulturními hodnotami nevhodnou výstavbou
URBANISMUS OBCE, SÍDELNÍ A OTEVŘENÁ KRAJINA Vesnice Krakovčice je drobné sídlo složené z rozptýlených usedlostí kolem velkého centrálního veřejného prostoru. Usedlosti jsou pravidelného čtvercového půdorysu, několik usedlostí je typu vierkant. Drobné dostavby a přístavby na usedlostech v průběhu 20. století téměř nenarušili centrální rozlehlý prostor návsi. Nejzásadnější změna urbanismu přišla v 2.
pol. 20. století, kdy došlo k výstavbě areálu zemědělské výroby v jihozápadní části Krakovčic. Následně také byla ve vazbě na meandry pravého přítoku Židovy strouhy zřízena malá vodní nádrž s chatovou osadou. Krajina v okolí je intenzivně hospodářsky využívána. Dříve traťová plužina byla v 2. pol. 20. století zcelena do velkých bloků orné půdy, avšak z části byla zachována historická cestní síť. V katastru Krakovčic téměř chybí veškerá krajinná zeleň. Na severu katastru zasahují lesní pozemky velkého lesního komplexu mezi Krakovčicemi a Klečaty. Po západním kraji katastru se vine Židova strouha, která na sebe váže nivu s dřevinnými a keřovými porosty.
KULTURNÍ Hkr-1
urbanistická
nezastavěný veřejný prostor uvnitř sídla s rybníčkem a vzrostlou zelení
Hkr-2
architekt.
vierkant čp. 5
PŘÍRODNÍ Hkr-3
VKP ze zákona
niva pravého přítoku Židovy strouhy
není
Záměry ze ZÚR: není
URBANISMUS OBCE, SÍDELNÍ A OTEVŘENÁ KRAJINA Pořežany mají kompaktní sídlo čtvercového tvaru tvořeno volně rozptýlenými dvorcovými usedlostmi větších měřítek. Z centrálního prostoru se rozbíhá několik komunikací, ze kterých se větví další místní komunikace spojující jednotlivé nemovitosti. Hlavní komunikační tah nevede přímo přes obec, ale je veden západní stranou sídla, což je výhodné pro klidné bydlení v centrální části sídla. Většina usedlostí zůstala bez rušivých stavebních úprav, které hojně probíhali v 2. pol. 20. století. Z této doby je v severní části sídla vybudován areál zemědělské výroby, který je v současnosti z části využit pro expozici muzea historických vozidel a staré zemědělské techniky. V lokalitě Brožinky je v současnosti několik usedlostí, které byly vybudovány po odvodnění bývalé rybniční soustavy. Sídlo je lemováno drobnými remízky a liniovou zelení a tak je zajištěn měkký přechod sídla do plužiny. Krajina je intenzivně zemědělsky využívána. Dříve nepravá traťová plužina je zcelena do velkých bloků orné půdy. Původní cestní síť se nedochovala, ale v současnosti je nahrazena jinou, která plně vyhovuje současnému stylu hospodaření. Západ katastru navazuje na lesní komplex nad Hněvkovickou přehradou. Krajinná zeleň je v katastru zastoupena velice sporadicky, členitý remízek se nachází pouze severně od Pořežan, kde se v lokalitě Brožinky ještě v 1. pol. 19. století nacházela větší rybniční soustava.
KULTURNÍ Hpo-1
architekt.
NKP venkovská usedlost čp. 12
Hpo-2
architekt.
NKP venkovská usedlost čp. 35
Hpo-3
architekt.
NKP venkovská usedlost čp. 38
Hpo-4
historická
NKP mohylník Na prostřední – V zahrádkách
Hpo-5
urbanistická
centrální nezastavěný veřejný prostor s kapličkou a vzrostlou zelení
Hpo-6
architekt.
boží muka východně od sídla při polní cestě na Modrou Hůrku
Hpo-7
historická
pomník padlým
PŘÍRODNÍ Hpo-8
členitý remízek severně od obce
Hpo-9
liniová zeleň na přechodu sídla a plužiny
CIVILIZAČNÍ Hpo-10
Zpo-1
Muzeum historických vozidel a staré zemědělské techniky
z ÚP
Vybudování vedení VN
Záměry ze ZÚR: Ee 33 - vybudování el. Úsek Ee33/1 Úsek Ee33/2 Ee 31 - vybudování el.
vedení ZVN 440 kV Kočín – Mírovka elektrická stanice Kočín – Hartmanice Hartmanice – Nedvědice vedení VVN 110 kV Kočín – Veselí nad Lužnicí
URBANISMUS OBCE, SÍDELNÍ A OTEVŘENÁ KRAJINA Vesnice Smilovice je složena z pravidelných uzavřených dvorcových usedlostí, avšak ve volné urbanistické formě. Centrální prostor s malou návsí je náhodně obestavěn venkovskými usedlostmi. Usedlosti v severní a jižní části jsou těsněji semknuty k sobě, na rozdíl od západního křídla Smilovic, které se více rozvolňuje podél polní cesty směrem do Týna nad Vltavou. Až do poloviny 20. století bylo sídlo téměř nezměněno. V 70. a 80. letech byly zaváděny stavební úpravy na usedlostech, které z části potřeli venkovský charakter sídla. Před některá průčelí zemědělských dvorců byly v té době dostaveny novodobé tvary rodinných domů nebo byly štukové dekory štítů nahrazeny břízolitovou škrábanou omítkou. Areál zemědělské výroby vznikl v závěru 2. pol. 20 století v dostatečné vzdálenosti severně od sídla, takže obec není tolik obtěžována hlukem prachem a zvýšenou nákladní dopravou. Sídlo má poměrně kvalitní sídlení zeleň, měkký přechod sídla do krajiny je zajišťován pomocí záhumenicových sadů a zahrad. Z dříve traťové plužiny se nedochovalo ani rozložení jednotlivých tratí, ani cestní síť. V okolí Smilovic se nachází několik remízů, z nichž pouze jeden – na jihozápadě katastru – patří do správního území Žimutic. Liniová zeleň je nejvýznamnější při cestní propojce severně na silnici II/159 a dále při levostranném přítoku Židovy strouhy, jejíž niva zasahuje nejsevernější cíp katastru.
KULTURNÍ Hsm-1
urbanistická
centrální prostor s návesní kapličkou a vzrostlou zelení
Hsm-2
urbanistická
samota čp. 49 Židova Strouha
PŘÍRODNÍ Hsm-3
VKP ze zákona
niva Židovy strouhy
Hsm-4
remíz v jihozápadní části katastru
Hsm-5
liniová zeleň při propojce na silnici II/159 severně od Smilovic
Hsm-6
remízek s rybníčkem v západní části sídla
Hsm-7
břehové porosty levobřežního přítoku Židovy strouhy v severní části katastru
není
Záměry ze ZÚR: není
URBANISMUS OBCE, SÍDELNÍ A OTEVŘENÁ KRAJINA Vesnice Sobětice má velice specifickou urbanistickou formu. Nejedná se vyloženě o návesní typ sídla, protože nemovitosti jsou zde uspořádány do písmene L, po západní a severní straně veřejného prostoru, ale základní forma návesní vesnice je v tomto sídle patrná. Sídlo bylo ušetřeno od zásadní rušivé výstavby z 2. pol. 20. století v podobě přestaveb venkovských dvorců a výstavby velkého areálu zemědělské výroby. Tudíž se v sídle můžeme i v současnosti setkat s dochovanou venkovskou architekturou rozlehlých blatských dvorců se zdobným štukovým dekorem. Za rybniční kaskádou západně od sídla je několik dvorců v lokalitě Dubové Mlýny. Vesnice má velice kvalitní systém sídelní zeleně se vzrostlými stromy, který se napojuje na břehové porosty Dvorského rybníku a liniovou zeleň kolem silnice procházející Soběticemi. Krajinná matrice v katastru Sobětic je orná půda. Díky rybniční kaskádě na drobném vodním toku ústící do Židovy strouhy jsou v území přítomny i remízky a ostatní liniová zeleň ve vazbě na břehové porosty rybníků. V okolí sídla a vodních ploch jsou trvalé travní porosty, což je velice výhodné pro ekologickou stabilitu krajiny, půdoochrannou funkci krajiny a hydrologické poměry v krajině. Dříve traťová plužina i cestní síť se ztratila pod intenzifikací zemědělské výroby a většími lány orné půdy.
KULTURNÍ Hsb-1
urbanistická
rozlehlý návesní prostor s parterem venkovských usedlostí
Hsb-2
architekt.
boží muka před čp. 5
Hsb-3
urbanistická
samoty Dubové mlýny
PŘÍRODNÍ Hsb-4
VKP ze zákona
rybniční kaskáda na prvním pravém přítoku Židovy strouhy
Hsb-5
izolační zeleň kolem budovy zemědělské výroby na severu obce
Hsb-6
alej při silnici III/1477
Zsb-1
z ÚP
Vybudování vedení VN
Záměry ze ZÚR: Ee 33 - vybudování el. vedení ZVN 440 kV Kočín – Mírovka
Úsek Ee33/1 - elektrická stanice Kočín – Hartmanice Úsek Ee33/2 - Hartmanice – Nedvědice RBK 4028 - regionální biokoridor Jahodiní – Horní Bukovsko (nahrazuje RBK 369)
URBANISMUS OBCE, SÍDELNÍ A OTEVŘENÁ KRAJINA Sídlo Třitim je v základu malá urbanistická forma ulicovky, která si svou historickou formu zachovala až do současnosti. Sídlo je tvořeno v jižní části velkými uzavřenými dvorci se štítovou orientací, stejně tak na severu jsou dvě velké zemědělské usedlosti. Ve středu sídla (po severní straně komunikace) jsou menší usedlosti a chalupy okapově orientované. Období 2. pol. 20. století urbanistickou formu sídla také moc nepozměnilo. Nedošlo k vybudování areálu zemědělské výroby a dostavby na stávajících usedlostech nenarušily venkovský ráz sídla Třitim. Severní krajinný prostor v katastru Třitimi je lemován velkými lesními komplexy na severu a jihu. Plužina mezi těmito lesními pozemky je intenzivně zemědělsky využívána a dříve traťová plužina je zcelena do větších bloků orné půdy, pouze se základní cestní sítí. Jih katastru je převážně lesnatý.
KULTURNÍ Htr-1
historická
NKP mohylník Nad mlynářů polem
Htr-2
historická
NKP mohylník v lesní trati Na homoli
Htr-3
historická
NKP mohylník v lese Děkanství
Htr-4
urbanistická
veřejný prostor s kapličkou, pomníkem padlých a vzrostlou zelení
Htr-5
urbanistická
kamenné zídky s parterem venkovských usedlostí při silnici III/10566
Htr-6
urbanistická
samota Kozlovák čp. 16
PŘÍRODNÍ Htr-7
VKP registrovaný
vstavačová louka pod Hněvkovickým lesem
Htr-8
břehové porosty při pravém přítoku Hořejškovského potoka
Htr-9
břehové porosty řeky Vltavy
není
Záměry ze ZÚR: D18/2 - Vltavská vodní cesta, záměr splavnění Vltavy pro lodě do 300t, 45m délky a šířky 6m -- úsek Hněvkovice nad Vltavou – Týn nad Vltavou NBK60 - Štěchovice - Hlubocká obora RBC764 - U Bočků
URBANISMUS OBCE, SÍDELNÍ A OTEVŘENÁ KRAJINA Hromadná ves složená z rozptýlených dvorcových usedlostí je situována podél komunikace III/10570. Ve střední části sídla je veřejný prostor s kapličkou, rybníčkem a autobusovou zastávkou. Urbanismus obce nebyl v minulosti tolik narušen aditivní výstavbou rodinných domů v 2. pol. 20. století. Sídlo bylo také ušetřeno vybudování areálu zemědělské výroba a
tak obec působí jako celek klidným venkovským dojmem. Zeleň v sídle je zastoupena zejména vzrostlými dřevinami v zahradách a sadech jednotlivých usedlostí. Krajina v okolí je využívána zemědělským způsobem, kdy sever tvoří větší bloky orné půdy a jih pastviny a výběhy pro koně. Plužina, dříve traťová, se nedochovala, chybí i cestní síť. Krajinná zeleň se v katastru vyskytuje ve vazbě na kaskádu malých vodních nádrží na bezejmenném potoce jižně od sídla. Celá jižní část je v područí rozsáhlého lesního komplexu.
KULTURNÍ Htu-1
architekt.
NKP kaple sv. Jana Nepomuckého v centrální části Tuchonic
Htu-2
historická
NKP mohylník Na spáleným
Htu-3
historická
NKP mohylník Pláně – U Budáčka
Htu-4
historická
NKP mohylník U šraňků
urbanistická
veřejný prostor s kapličkou, pomníkem padlých a vzrostlou zelení v centrální části Tuchonic
Htu-5
PŘÍRODNÍ Htu-6
VKP ze zákona
rybniční kaskáda s břehovými porosty na drobném vodním toku jižně od sídla
Htu-7
VKP ze zákona
Kamenný rybník
Htu-8
liniová zeleň podél komunikace III/10570 z Tuchonic do Pořežan
Záměry ze ZÚR: Ee 33 - vybudování el. Úsek Ee33/1 Úsek Ee33/2 Ee 31 - vybudování el. RBC765 – Němčice RBK 4030 - regionální
vedení ZVN 440 kV Kočín – Mírovka elektrická stanice Kočín – Hartmanice Hartmanice – Nedvědice vedení VVN 110 kV Kočín – Veselí nad Lužnicí biokoridor Horní Bukovsko – Němčice
URBANISMUS OBCE, SÍDELNÍ A OTEVŘENÁ KRAJINA Žimutice byly v historii, jak dokládají mapy stabilního katastru z roku 1828, tvořeny velkým zemědělským statkem vedle kostela a jižně od něj se rozkládalo několik statků po březích Žimutického rybníka. Po průmyslové revoluci v průběhu 19. století došlo k postupnému zahušťování sídla a rozpínání Žimutic více jižním směrem. Od poloviny 20. století pak dostal stavební rozvoj v Žimuticích rychlý spád a došlo k blokové výstavbě rodinných domků v jižní části sídla a k četným přestavbám na původních usedlostech. Jelikož je sídlo Žimutice úzce spojeno s břehy rybníku Žimutický, vyskytuje se sídlení zeleň zejména ve vazbě na tuto vodní plochu. Severovýchodně se nachází staré sídlo Hrušov tvořeno několika dvorcovými usedlostmi. Dále severovýchodním směrem pak se rozkládá bývalý panský dvůr Korákov. Krajina v okolí Žimutic je intenzivně zemědělsky využívána. Z dříve traťové a z části úsekové plužiny zbyly jen náznaky jednotlivých tratí se základní cestní sítí. Jižní část katastru je ovlivňována tokem Židova strouha a systémem vodních nadrží, které jsou na ní vybudovány. Severní část katastru zasahuje velký komplex lesních pozemků. Větší bloky orné půdy rozděluje několik remízů rozmístěných po Žimutickém katastru.
KULTURNÍ Hži-1
architekt.
NKP kostel sv. Martina a kaple sv. Jana Nepomuckého v Žimuticích
Hži-2
historická
NKP mohylník v lese Remíz
Hži-3
urbanistická
návesní prostor s pomníkem, vzrostlou zelení a parterem veřejných budov v Žimuticích
Hži-4
urbanistická
prostor kolem kostela sv. Martina se vzrostlou zelení v Žimuticích
Hži-5
urbanistická
veřejné prostranství před budovou obecního úřadu, pošty a restaurace v severní části Žimutic
Hži-6
urbanistická
samota čp. 15
Hži-7
urbanistická
semknutá urbanistická forma dvorců v lokalitě Hrušov
Hži-8
urbanistická
hospodářský dvůr Korákov
Hži-9
urbanistická
Korákovská hájovna čp. 6
historická
hřbitov severně od Žimutic
Hži-10
PŘÍRODNÍ Hži-11
VKP ze zákona
niva Židovy strouhy s dřevinnými porosty
Hži-12
VKP ze zákona
Žimutický rybník
Hži-13
VKP ze zákona
rybník Mnichovec a Farský rybník
Hži-14 Hži-15
remíz severně nad Hrušovem památný strom
Korákovské duby letní
není
Záměry ze ZÚR: D37/1, úsek Bečice - Žimutice, východní obchvat obcí Ee 33 - vybudování el. vedení ZVN 440 kV Kočín – Mírovka Úsek Ee33/1 - elektrická stanice Kočín – Hartmanice Úsek Ee33/2 - Hartmanice – Nedvědice RBC774 - Jahodiní RBK 4028 - regionální biokoridor Jahodiní - Horní Bukovsko
PROBLÉMY k.ú. Krakovčice PROBLÉMY Pkr-1
ÚP, KPÚ
Pkr-2
ÚP
Pkr-3
ÚP
Pkr-4
ÚP
Velké půdní celky bez krajinné zeleně Absence izolační zeleně u chátrajícího přístřešku pro seno Nevzhledný objekt veřejné infrastruktury v centrálním veřejném prostoru sídla V platné ÚPD není zajištěna návaznost LBK 4 z ÚP Bečice
prověřit vhodnost rozčlenění půdních bloků krajinnou zelení prověřit možnost vymezení izolační zeleně prověřit možnost vymezení vhodné plochy jinde, nebo prověřit možnost vybudování podzemního objektu prověřit vymezení ÚSES
k.ú. Pořežany PROBLÉMY Ppo-1
ÚS
Nevzhledný centrální prostor sídla - velké množství asfaltových ploch Rozvojové plochy pro bydlení narušují původní urbanistický charakter sídla zastavitelné plochy jsou vymezeny tak, že doplňují mezery v původní rozvolněné zástavbě Absence izolační zeleně u zemědělského areálu Splaškové vody nejsou čištěny v centrální ČOV
Ppo-2
ÚP
Ppo-3
ÚP
Ppo-4
ÚP
Ppo-5
ÚP, KPÚ
Ppo-6
Nelze řešit Chátrající stavení v centrální části sídla v ÚP
prověřit vhodnost
prověřit možnost převymezení zastavitelných ploch
prověřit možnost vymezení izolační zeleně prověřit možnost vymezení ČOV prověřit vhodnost rozčlenění půdních bloků krajinnou zelení
Velké půdní celky bez krajinné zeleně
k.ú. Smilovice u Týna nad Vltavou PROBLÉMY Psm-1
ÚP
Splašková voda není čištěna v centrální ČOV
Psm-2
Není problém ÚPD
Turistická značka vede nevhodně po silnici II/159
Psm-3
ÚP, KPÚ
Velké půdní bloky bez krajinné zeleně
prověřit možnost vymezení ČOV
prověřit možnost vymezení izolační zeleně
k.ú. Sobětice u Žimutic PROBLÉMY Psb-1
ÚP
Chátrající zemědělský objekt na severu sídla
prověřit možnost vymezení izolační zeleně
Psb-2
ÚP, KPÚ
Velké půdní celky bez krajinné zeleně
prověřit vhodnost rozčlenění půdních bloků krajinnou zelení
Psb-3
ÚP
Splaškové vody nejsou čištěny v centrální ČOV
prověřit možnost vymezení ČOV
k.ú. Třitim PROBLÉMY Ptr-1
ÚP
Absence zákonné ochrany urbanistické hodnoty sídla
prověřit vhodnost nastavení regulativů tak, aby nedošlo k poškození hodnoty
Ptr-2
Není problém ÚPD
Špatný stav architektonicky cenné stavby – čp. 29
Ptr-3
ÚP
Lokální biokoridor nenavazuje na biocentrum
prověřit vymezení ÚSES
k.ú. Tuchonice PROBLÉMY Ptu-1
ÚP
Lokální biokoridor Hrby (ÚPO Modrá Hůrka) nenavazuje
Ptu-2
Není problém ÚPD
Chátrající mlýn
Ptu-3
ÚP
Splaškové vody nejsou čištěny v centrální ČOV
prověřit možnost vymezení ČOV
Ptu-4
ÚP, KPÚ
Velké půdní celky bez krajinné zeleně
prověřit vhodnost rozčlenění půdních bloků krajinnou zelení
prověřit vymezení ÚSES
k.ú. Žimutice PROBLÉMY Pži-1
V PRVKÚK řešeno, v ÚP chybí
Splaškové vody nejsou čištěny v centrální ČOV
prověřit vhodnost vymezení ČOV v ÚP
Pži-2
ÚP, KPÚ
Velké půdní celky bez krajinné zeleně
prověřit vhodnost rozčlenění půdních bloků krajinnou zelení
Pži-3
Není problém ÚPD
Přílišná roztroušenost sídla, kdy některé místní části nenavazují na centrální část
Pži-4
Není problém ÚPD
Chátrající velkostatek v centrální části sídla
Pži-5
ÚP
Nesoulad ÚSES ze ZÚR a ÚP
prověřit vymezení ÚSES
