KRAJSKÝ PROGRAM SNIŽOVÁNÍ EMISÍ TUHÝCH ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK, OXIDU SIŘIČITÉHO A OXIDŮ DUSÍKU ÚSTECKÉHO KRAJE

KRAJSKÝ PROGRAM SNIŽOVÁNÍ EMISÍ TUHÝCH ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK, OXIDU SIŘIČITÉHO A OXIDŮ DUSÍKU ÚSTECKÉHO KRAJE PŘÍLOHA 2 ZÁKLADNÍ INFORMACE O SOUVISEJÍCÍCH DOKUMENTECH A PROGRAMECH

zákazník

stupeň zakázkové číslo číslo dokumentu revize datum autor

Ústecký kraj Velká Hradební 3118/48 Ústí nad Labem STUDIE 4832-900-2 4832-000-2/2-KP-03 0 Březen 2004 Ing. Miroslav Mareš

Tebodin Czech Republic, s.r.o.

Prvního pluku 20/224 186 59 Praha 8

telefon 251 038 253 telefax 251 038 219 e-mail [email protected]

2KP03_základní informace.doc/3778

4832-000-2/2-KP-03 revize 0 Březen 2004 strana 2 z 39

Krajský program snižování emisí tuhých znečišťujících látek, oxidu siřičitého a oxidů důsíku Ústeckého kraje

autorizace zpracoval: Ing. Michaela Jiroudková Mgr. Dana Klepalová Mgr. Martin Zoch

Praha, březen 2004 2KP03_základní informace.doc/3778

schválil: Ing. Miroslav Mareš



Obsah

strana

1 1.1 1.2

Vztah ke koncepčním dokumentům Koncepce odpadového hospodářství Ústeckého kraje Program rozvoje Ústeckého kraje

2

Vztah ke Státnímu programu podpory úspor energie a obnovitelných zdrojů pro rok 2003 14 Část A – Program Ministerstva průmyslu a obchodu 14 Část B – Program Ministerstvo životního prostředí 18 Část C – Program Ministerstva zemědělství 21 Část D – Program Ministerstva pro místní rozvoj 22 Část E – Program Ministerstva vnitra 23 Část F – Program Ministerstva obrany 23 Část G – Program Ministerstva zdravotnictví 24 Část H – Program Ministerstva kultury 24 Část I – Program Ministerstva spravedlnosti 24 Část J – Program Ministerstva dopravy a spojů 24 Část K – Program Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy 26

2.1 2.2 2.3 2.4 2.5 2.6 2.7 2.8 2.9 2.10 2.11 3

3.1 3.2

3.3

3.4

3.5

3.6 3.7

3.8 3.9

5 5 9

Požadavky dokumentů Úmluvy EHK/OSN o dálkovém přenosu znečišťování ovzduší překračujícím hranice států především Protokolu k omezení acidifikace, eutrofizace a tvorby přízemního ozónu a přehled možností jejich splnění na území kraje 27 Ženevská úmluva – Úmluva o dálkovém znečišťování ovzduší překračujícím hranice států (1979) 27 Ženevský protokol - Protokol k Úmluvě z roku 1979 o dálkovém znečišťování ovzduší překračujícím hranice států o dlouhodobém financování Programu spolupráce při monitorování a vyhodnocování dálkového šíření látek znečišťujících ovzduší v Evropě (EMEP) 28 Helsinský protokol - Protokol k Úmluvě z roku 1979 o dálkovém znečišťování ovzduší překračujícím hranice států o snížení emisí síry nebo jejich přenosů přes hranice států nejméně o 30 %. 29 Sofijský protokol - Protokol k Úmluvě z roku 1979 o dálkovém znečišťování ovzduší překračujícím hranice států o regulaci emisí oxidů dusíku nebo jejich přenosů přes hranice států. 29 Ženevský protokol - Protokol k Úmluvě z roku 1979 o dálkovém znečišťování ovzduší překračujícím hranice států o regulaci emisí těkavých organických sloučenin (VOC) nebo jejich přenosů přes hranice států. 30 Protokol z Oslo - Protokol k Úmluvě z roku 1979 o dálkovém znečišťování ovzduší překračujícím hranice států o dalším snížení emisí síry 32 Göteborgský protokol - Protokol k Úmluvě z roku 1979 o dálkovém znečišťování ovzduší překračujícím hranice států o omezení acidifikace, eutrofizace a zatížení přízemním ozónem 34 Aarhuská úmluva o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí 34 Rámcová úmluva OSN o změně klimatu 36




3.10 3.11 3.12

Kjótský protokol 36 Vídeňská úmluva o ochraně ozónové vrstvy 37 Montrealský protokol o látkách poškozujících ozónovou vrstvu - Protokol k Vídeňské úmluvě o ochraně ozónové vrstvy 39




1 1.1

Vztah ke koncepčním dokumentům Koncepce odpadového hospodářství Ústeckého kraje Jediným dosud schváleným koncepčním materiálem na úrovni Ústeckého kraje, který má určitý vztah ke zpracovávané KSEI a ÚEK Ústeckého kraje, je Krajská koncepce odpadového hospodá řství. Tuto Koncepci zpracovala Regionální rozvojová agentura, a.s. Budovatelů 2830, 434 37 Most (nyní Regionální rozvojová agentura Ústeckého kraje, a.s.). Koncepce byla projednána a schválena v červnu 2002 a měla by se stát výchozím podkladem pro přípravu a zpracování Plánu odpadového hospodářství Ústeckého kraje. Z hlediska zpracovávané ÚEK Ústeckého kraje by měla přijatá Krajská koncepce poskytnout údaje o energetickém potenciálu druhotných energetických zdrojů. Konkrétně se jedná především o využití spalitelné složky tuhého komunálního odpadu a bioplynu. Z výše uvedeného dokumentu byly proto převzaty dostupné údaje o produkci TKO, rozmístění a kapacitách stávajících skládek TKO na území Ústeckého kraje a strategické cíle a návrhy Opatření k jejich prosazení, které mohou mít určitou vazbu na Energetickou koncepci Ústeckého kraje. Analytická část Krajské koncepce odpadového hospodářství přináší přehled krajské produkce TKO a jeho zneškodňování, ale nerozděluje ji na spalitelný a nespalitelný odpad. Celkově se o využití spalitelné složky TKO jako energetické suroviny zmiňuje pouze velmi okrajově. V tomto smyslu není pojednána ani potenciální možnost energetického využití bioplynu. Dále tedy uvádíme pouze převzaté údaje o produkci TKO, zařízení na jeho zneškodňování a jejich kapacity. V roce 1999 bylo evidováno 458 565,2 t směsného komunálního odpadu. Za komunální odpad se považuje veškerý odpad vznikající na území obce při činnosti fyzických osob. Zahrnuje ovšem i odpad vznikající při čištění veřejných komunikací a prostranství a odpad z údržby veřejné zeleně. Na celkovém množství vznikajících odpadů se komunální odpad podílí necelým jedním procentem. Nejvýznamnější složkou komunálního odpadu je směsný komunální odpad (cca 64 %), který tvoří domovní odpad, objemný odpad a odpad ze živnostenské činnosti (odpad z dílen, obchodů, hotelů, škol, úřadů, sociálních zařízení a ostatní odpad z nemocnic). Nejrozšířenějším způsobem zneškodňování odpadů v Ústeckém kraji je skládkování. Dle provedené analýzy jsou v současné době počty skládek stabilní a jejich kapacita převyšuje současné potřeby kraje. Přehled provozovaných skládek v Ústeckém kraji Lokalita

Katastr

Sk.

Provozovatel

Celková

Předpokládaná Poznámka

kapacita

životnost

3

(tis. m )

Rožany

Šluknov

SIII

ESOMO s.r.o.

650

2002*

Orlík IV

Borek

SIII

TS Děčín a.s.

170

2002*


*2. kazeta, plánuje se výstavba 3. a 4. kazety *souběžně ve výstavbě kazeta č. 2



Lokalita

Katastr

Sk.

Provozovatel

Celková

Předpokládaná Poznámka

kapacita

životnost

(tis. m3)

Modlany II

Modlany

SIII

ESOMO a.s.

2100

2012

Střimice

Střimice

SII

TSm Most

neuvedeno

neuvedeno

Tušimice

Březno

SIII

Skládka Tušimice. a.s.

553*

2034

*Kazeta B pro TKO a

Vrskmaň

Nové Sedlo

SIII

Podnik služeb Jirkov

2005

biologicky rozložitelný odpad Kazeta C4

České Hamry

České Hamry

SIII

Služby města 74 Vejprty

2002*

*Výstavba

Úpohlavy

Čížkovice

SIII

SONO s.r.o.

2045

CSO II

Štětí

SIII

Frantsschach 300 Pulp & Paper a.s.

2007

Dubí hora

Úštěk

SIII

Město Úštěk

27

2004

Vrbička

Vrbička

SIII

Skládka Vrbička s r.o.

179

2010

PLUS 300*

2. etapy dosud nezahájena *Volná kapacita části B

Slouží pro mikroregion Úštěcko

spol.

Pozn. Skupina SII a III - skládka ostatního odpadu (ne nebezpečného)

V Ústeckém kraji není v současné době žádná velkokapacitní spalovna TKO a pro nejbližší období se výstavba takové spalovny nepřipravuje (viz kap. 6.2.2. Spalovny odpadů, analytická část Krajské koncepce odpadového hospodářství). V kapitole 15. Krajské koncepce odpadového hospodářství nazvané Návrh Opatření k prosazení strategických cílů KOH je komunálnímu odpadu věnována kapitola 15.3.1. Již v prvním odstavci je uvedeno (citace): Ústecký kraj bude podporovat přípravu a realizaci efektivních spaloven komunálního odpadu (s kapacitou 150 – 200 kt/rok) ve svém správním území až na základě schváleného Programu odpadového hospodářství Ústeckého kraje. Do té doby může podpořit přípravu takových spaloven pouze za předpokladu, že: 1. Investorem i provozovatelem bude soukromý subjekt, který nebude požadovat spoluúčast orgánů Ústeckého kraje ani jako spoluinvestora či spoluprovozovatele 2. Ekologické podmínky provozu budou odpovídat všem požadavkům směrnic a norem EU (vč. reálně připravovaných) 3. Bude vyřešena současná veškerá logistika sběru, svozu a třídění odpadů, vč. dopadu související dopravy na životní prostředí.(konec citace)




Kapitola 15.9. Spalování nebezpečných odpadů uvádí (citace): a) Ústecký kraj bude prostřednictvím svých nástrojů daných platnou legislativou podporovat rozvoj významných zpracovatelů nebezpečných odpadů v regionu (např. spalování pneumatik v cementárně společnosti Lafarge Cement Čížkovice, spalovna Ústí n/L., Trmice, Most, apod.). b) Ústecký kraj bude prostřednictvím svých nástrojů daných platnou legislativou podporovat rozvoj aktivit vedoucích k výrobě a uplatnění alternativních druhů paliv na bázi vybraných odpadů (konec citace). O využití odpadu jako druhotné nebo energetické suroviny pojednává kapitola 15.10. Ostatní. V odstavci a) je uvedeno (citace): Ústecký kraj bude prostřednictvím svých nástrojů daných platnou legislativou podporovat využití a rozvoj současných nadregionálně významných zpracovatelů odpadů, kteří využívají odpad jako druhotnou nebo energetickou surovinu (konec citace). Jako příklad podporovaného energetického využití je v seznamu opět uvedeno pouze spalování starých pneumatik a dalších přesně specifikovaných druhů odpadů v cementárně společnosti Lafarge Cement, a.s. Čížkovice. Dále uvádíme přehled vybraných projektových záměrů k podpoře Opatření v rámci návrhu Krajské koncepce odpadového hospodářství, které se týkají energetického využití odpadů, případně opatření ke snížení emisí: Spalovna

Most; MO

instalace spalovny s kapacitou 8 Magistrát

nebezpečných

tun/hod a zajištěným odbytem

odpadů

tepla

Instalace filtrů pro

Teplice; TP

snížení emisí tuhého úletu

záchyt tuhých emisí

36 500 tis. €

města Most

Glaverbel

10/2002 – 12/2003

6 000 tis. €

neupřesněno

4 900 tis. €

2001 – 2003

300 tis. €

09/2002 –

Teplice

ze sklářských agregátů Likvidace kalů z BIČ Litvínov – Záluží; MO

trvalé řešení při odstraňování

Chemopetrol

čistírenských kalů z odpadních

a.s.

vod formou jejich předsušení, solidifikací (příměs Chezacarbu) a spálením v podnikové teplárně Zařízení pro využití

skládka

využití skládkového plynu jako

Sdružení

skládkového plynu

Úpohlavy; LT

alternativního zdroje energie

SONO

kogenerací, vč. využití

Čížkovice

11/2004

zbytkového tepla Řízená skládka

Jirkov, k.ú.

komunálního

Vysoká Pec,

zajištění odstranění

Podnik služeb

komunálních odpadů v regionu,

Jirkov, s.r.o.

odpadu – kazeta 5 a Kundratice u

jejich dotřídění, využití

6

Chom.,

využitelných složek,

výsypka

kompostování, využití bioplynu

VČSA; CV


800 tis. €

2002 – 2015



Náhrada fosilních

Libědice; CV

snížení produkce popelovin a

Obec Libědice

5 700 tis. €

2001 – 2002

200 tis. €

2002 – 2003

87 500 tis. €

2003 - 2005

snížení plynných emisí

paliv při vytápění obcí v regionu Libědice- Vilémov Komplexní řešení

Třebívlice,

Vyřešení minimalizace nákladů

sdružení

svozu, třídění,

Čížkovice,

na likvidaci TKO v malých

INTEGRO,

využití a likvidace

Děčany,

obcích cestou využití spalitelné

obec Třebívlice

komunálního

Chotiměř,

složky

odpadu

Sulejovice,

v mikroregionu

Třebenice,

INTEGRO

Velemín, Vlastislav Libčeves, Slatina; LT

Program výroby

Litvínov, k.ú.

Výroba bioetanolu pro využití

N&S&N

bioetanolu

Růžodol; MO

v motorových palivech

Consultants

v kombinaci s využitím energie

s.r.o. Most

získané zpracováním tříděných komunálních odpadů




1.2

Program rozvoje Ústeckého kraje Aktualizace Programů rozvoje jednotlivých krajů v ČR byla iniciována Ministerstvem pro místní rozvoj na jaře 2001. Záměrem této iniciativy bylo usnadnit nově vzniklým krajským samosprávám přijmout a případně přeformulovat rozvojové dokumenty jednotlivých krajů, které vznikaly v průběhu roku 2000, tedy ještě před vznikem krajských orgánů. Ve srovnání s předchozími pracemi nebyla pro aktualizaci dopředu stanovena specifická metodika ani tato aktualizace neměla (kromě výše uvedeného) nějaký specifický cíl. Obecně lze říci, že smyslem aktualizace je pomoci krajům (samosprávám, jejich výborům a úředníkům) při jejich budoucím rozvoji. V následujícím přehledu jsou zmíněny jednotlivé projekty ze zásobníku PRUK z oblasti revitalizace a ochrany životního prostředí a rozvoje infrastruktury. Tyto projekty mají přímou návaznost na stav emisí a imisí znečišťujících látek v ovzduší. Název projektu

Investor

Lokalizace

Investice

(okres)

Připraveno

Realizace

Aktualizace 2001

2001 - 2004

vydání stavebního povolení

st

Přeložka silnice 1/7 KřimovHora Sv.Šebestiána

Ředitelství silnic a dálnic

Chomutov

Jihozápadní obchvat Chomutov I/17

Ředitelství silnic a dálnic ČR

Chomutov

ne

v realizaci

Obchvat sídelního útvaru Chomutov-Jirkov, jihovýchod

Město ChomutovJirkov

Chomutov

ne

územně plánovací dokumentace

Rychlostní komunikace Praha – SRN, I/7, úsek Chomutov – Hora sv. Šebestiána

Ředitelství silnic a dálnic a.s

Chomutov

ano

obj. 204 Estakáda - v realizaci, příprava území -dokončena, přeložka silnice 1/7 Chomutov – Křimov I.etapa vydání územního rozhodnutí (před vydáním stavebního povolení)

Dopravní napojení prům. zón Krokova ul. a Staré Město Město

Děčín

Děčín


468 mil. Kč

14,93 mil. Kč

ano

ano

2001 – 2002



Název projektu

Investor

Lokalizace

Investice

(okres)

Připraveno

Realizace

Aktualizace 2001

podána žádost o územní rozhodnutí

st

Západní komunikace Litoměřice

Město Litoměřice

Litoměřice

224 mil Kč

ano

2003 - 2005

Dokončení obchvatu města s napojením na dálnici D8

SIV Liberec

Litoměřice

150 mil. Kč

ano

2000 – 2006

Komunikační napojení silnice I/27 a průmyslové zóny „PONS“

Statutární město Most

Most

80 mil. Kč

ano

Páteřní komunikace Vtelenské sady

Město Most

Most

30 mil. Kč

ne

2001 - 2004

podána žádost o stavební povolení 10/2001

Komunikační propojení Teplice, Pražská - Panoráma

Město Teplice

Teplice

30 mil. Kč

ne

2001 - 2002

projektový záměr

Trolejbusová trať Střekov

Město Ústí nad Labem

Ústí nad Labem

154 mil. Kč

ano

2001 - 2003

Dopravní opatření pro zkapacitnění komunikace Přístavní I/30

Město Ústí n.L. ŘSD

Ústí nad Labem

200 mil. Kč

ano

2002 - 2004

vydání územního rozhodnutí, připravuje se dokumentace ke stavebnímu povolení

Snížení znečištění vzduchu způsobené MHD v Ústí nad Labem částečným nahrazením autobusů trolejbusy


Ústí nad Labem

187 mil. Kč

ano

2003 - 2004

podána žádost o dotaci na MŽP z národního programu Phare 2003

Plynofikace Vejprty – České Hamry

Město Vejprty

Chomutov

44 mil. Kč

ne

2002 - 2006

projektový záměr - zahrnuto v energetickém dokumentu města

Centrální zásobování teplem

Město Chomutov

Chomutov


ano

problémy s vlastnickými vztahy, projekt je pozastaven

energetický dokument města, územně plánovací dokumentace



Název projektu

Investor

Lokalizace

Investice

(okres)

Připraveno

Realizace

Aktualizace 2001

st

Náhrada fosilních paliv při vytápění obcí v regionu Libědice- Vilémov

Obec Libědice

Chomutov

189 mil. Kč

ano

2001 - 2002

zpracován projekt, zajištění dodavatele dle podmínek stanovených zákonem, připravena žádost na územní rozhodnutí

Plynofikace Lužný, Černýš

Obec Perštejn

Chomutov

4 mil. Kč

ano

2002 - 2003

projektový záměr

Diverzifikace centrálního zdroje tepla, Krásná Lípa

Město Krásná Lípa

Děčín

10,5 mil. Kč

ano

2001 - 2002


Křešice – plynofikace

Město Děčín

Děčín

15,35 mil. Kč

Vybudování středotlakých plynovodů v obcích Sdružení obcí povodí říčky Bystrá

Sdružení obcí povodí říčky Bystrá

Děčín

59,93 mil. Kč

ano

2001 – 2004

Plynofikace města – středotlaký rozvod zemního plynu IV. Ve Velkém Šenově

Město Velký Šenov

Děčín

6 mil. Kč

ne

6/2002 10/2002

Ekologická výroba tepla biokotelna Rybniště

Obec Rybniště

Děčín

23 mil. Kč

ano

2001 - 2004

před realizací, obdrženo 80 % dotace ze SFŽP

Plynofikace a kanalizace lokality ul. Staňkovická

Město Žatec

Louny

12 mil. Kč

ano

2003 - 2005

projektový záměr

Plynofikace a kanalizace ul. Chomutovské a obce Záhoří

Město Žatec

Louny

18 mil. Kč

ano

2003 - 2006

projektový záměr

Plynofikace obce Radičeves

Město Žatec

Louny

5 mil. Kč

ano

2001 - 2002

vydání územního rozhodnutí

Plynofikace a odkanalizování výrobní zóny Lubenec – Jeliní

Obec Lubenec

Louny

11 mil. Kč

ano

2002 - 2004

rozpracovaná studie proveditelnosti

Plynofikace obce Bezděkov

Město Žatec

Louny

11 mil. Kč

ano

2003 - 2005

projektový záměr


2002 - 2005 vydání stavebního povolení; v r.2001 realizována 1.část II.etapy a 1.část III.etapy



Název projektu

Investor

Lokalizace

Investice

(okres)

Připraveno

Realizace

Aktualizace 2001

st

Plynofikace části mikroregionu Bytiny - Perucko

Obec Peruc (+obcesmlouva)

Louny

33,5 mil. Kč

ano

2001 – 2002

v červnu 2001 byla zahájena výstavba I. etapy plynofikace, která bude dokončena 30.7.2002; II. etapazpracovává se projekt, je vydáno územní rozhodnutí, je podána žádost o vydání stavebního povolení

Plynofikace Krásný Dvůr + Chrášťany

Obec Krásný Dvůr

Louny

9,8 mil. Kč

ano

2001 – 2002

vydáno územní rozhodnutí, v této době se zpracovává a projednává projektová dokumentace ke stavebnímu řízení

Plynofikace obcí Hrdly a Dolánky

město Bohušovice n.O., obec Dolánky

Litoměřice

10,98 mil. Kč

ano

2001 – 2003

Plynofikace obce Hrdly - investor , investice 5,58 mil. Kč, vydáno stavební povolení; Plynofikace obce Dolánky investor obec Dolánky, investice 5,40 mil. Kč, vydáno stavební povolení

Plynofikace Křešic, Zahořan, Třeboutic a Nučnic II. etapa

Obec Křešice

Litoměřice

7,6 mil. Kč

ano

2001

Plynofikace Labského údolí – Litoměřicko,

Obec Kamýk

Litoměřice

23 mil. Kč

ano

2001 - 2003


Plynofikace obce Drahobuz

Obec Drahobuz

Litoměřice

5,8 mil. Kč

ano

2000 - 2003


Plynofikace kulturního domu

Obec Žalhostice

Litoměřice

0,38 mil. Kč

ano

2001


Program obnovy sídel Koštov a Újezd vč. napojení na CZT

Městský úřad Trmice

Ústí nad Labem

4 mil. Kč

ne

2002 - 2004

projektový záměr

Plynofikace labského údolí II


Ústí nad Labem

130 mil. Kč

ano

2001 - 2004

hotova dokumentace k územnímu řízení, připravuje se dokumentace ke stavebnímu povolení, podána žádost na ISPA




Název projektu

Investor

Lokalizace

Investice

(okres)

Snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší v Euroregionu Labe



Ústí nad Labem

Připraveno

Realizace

Aktualizace 2001

2001

projektový záměr

st

0,9 mil. Kč

ne



2

Vztah ke Státnímu programu podpory úspor energie a obnovitelných zdrojů pro rok 2003 Státní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů pro rok 2003 (dále jen Státní program) je členěn do 11 částí, v nichž jsou představeny programy jednotlivých ministerstev. Hlavní zásady programů budou uvedeny v souladu s členěním Státního programu.

2.1

Část A – Program Ministerstva průmyslu a obchodu Část A Státního programu je vyhlašována k naplňování Národního programu hospodárného nakládání s energií a využívání jejích obnovitelných a druhotných zdrojů. Zároveň stanoví pravidla ve smyslu NV č. 63/2002 Sb., o pravidlech pro poskytování dotací ze státního rozpočtu na podporu hospodárného nakládání s energií a využívání jejích obnovitelných a druhotných zdrojů. Program Ministerstva průmyslu a obchodu (dále jen Program) je členěn do 4 kapitol: I. Podpora zpracování územních energetických koncepcí a energetických auditů II. Výrobní a rozvodná zařízení energie III. Podpora opatření ke zvýšení účinnosti užití energie IV. Poradenství, vzdělávání a propagace k hospodárnému užití energie s vlivem na zlepšení životního prostředí Předmět a účely poskytování podpory, žádosti o poskytnutí dotace včetně termínů na rok 2003, projednání žádostí, čerpání dotace a vyhodnocení plnění podmínek, definitivní přiznání dotace a další společná ustanovení ošetřují články 4 – 9 Programu. Článek 10 se zabývá konkrétními podporami a jejich kritérii v rámci jednotlivých výše uvedených kapitol. PODPORY A JEJICH KRITÉRIA I.

Podpora zpracování územních energetických koncepcí a energetických auditů

I.1 Územní energetické koncepce Příjemce: města a obce ČR resp. jejich svazky s počtem obyvatel min. 5 000. Právní úprava: NV č. 195/2001 Sb., kterým se stanoví podrobnosti obsahu územní energetické koncepce Výše dotace*: až 50 % celkových nákladů, max. 500 tis. Kč Pozn: * Výše dotace je vždy uvedena na 1 akci

I.2 Energetické audity budov a energetických zařízení Příjemce: fyzická nebo právnická osoba příp. jejich sdružení, příspěvkové organizace s trvalým sídlem v ČR Právní úprava: vyhláška MPO č. 291/2001 Sb., kterou se stanoví podrobnosti účinnosti užití energie při spotřebě tepla v budovách Výše dotace: až 30% celkových nákladů, max. 500 tis. Kč




II.

Výrobní a rozvodná zařízení energie

II.1

Zvýšení účinnosti užití energie ve výrobních a rozvodných zařízeních energie

II.1.1

Komplexní modernizace zásobování sídlištního celku současně ve zdrojové a distribuční části při použití některého z vyjmenovaných opatření Rekonstrukce zdrojové části s použitím technologie čistého uhlí Rozvoj spotřebitelské oblasti v soustavě CZT s využitím tepla získaného realizací komplexní modernizace zásobování sídlištního celku energií a realizací energeticky úsporných opatření u konečného spotřebitele jako zdroje pro rozšíření oblasti zásobování o minimálně 15 % Optimalizace zásobování sídlištního celku energií decentralizovaným způsobem s prokazatelnou úsporou energie minimálně 30 % a odpovídajícím snížením zátěže životního prostředí. Rekonstrukce zdroje tepla z důvodů změny paliva nebo způsobu spalování se snížením spotřeby paliva minimálně o 15 %. Pokud energetický audit neprokáže vhodnější řešení, bude použito zařízení pro kombinovanou výrobu elektrické energie a tepla. Technická opatření v distribuční části s použitím některých z uvedených opatření při minimální úspoře 15 % tepla dodávaného ze zdroje do sítě.

II.1.2 II.1.3

II.1.4

II.1.5

II.1.6

Výše dotace: II.2 II.2.1 II.2.2 II.2.3 II.2.4

II.2.5

Kombinovaná výroba elektrické energie a tepla Kombinovaná výroba tepla a elektřiny v zařízení na využití biomasy Kombinovaná výroba tepla, elektřiny a chladu (trigenerace) Kombinovaný zdroj s palivovým článkem Instalace nového nebo rekonstrukce stávajícího zdroje tepla v kombinaci s a) kogenerační jednotkou s pístovým motorem a tepelnými výměníky, b) parním kotlem a soustrojím s parní protitlakovou nebo odběrovou turbinou, c) soustrojím s plynovou a parní turbinou s kotlem pro paroplynový cyklus. Instalace zařízení a výrobu elektrické energie ve výtopně, jejíž kotle mají parametry páry vyšší než je potřebné pro teplonosnou látku dodávanou ze zdroje.

Výše dotace: II.3 II.3.1

II.3.2

až 15 % celkových investičních nákladů na úsporná opatření, max. 3 mil. Kč

až 15 % celkových investičních nákladů na instalaci zařízení, max. 3 mil. Kč

Vyšší využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie Instalace souboru zařízení pro využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie jako jediného zdroje tepelné a elektrické energie potřebné ke krytí energetické spotřeby obce, resp. obytného celku. Výstavba, obnova nebo rekonstrukce zařízení na využívání obnovitelných a druhotných zdrojů energie. Požadovaná doba návratnosti vložených finančních prostředků je max. do poloviny životnosti zařízení, přičemž jsou stanoveny další omezující podmínky týkající se využití obnovitelných zdrojů

Výše dotace:





II.4 Projekty vedoucí ke snižování emisí skleníkových plynů Podporované projekty musejí vést k takovému zvýšení účinnosti ve výrobních a rozvodných zařízeních energie, které odpovídají předepsanému snížení emisí skleníkových plynů. Výše dotace:

bude stanovena dle výše ročního snížení emisí skleníkových plynů a doby životnosti navržených opatření, max. 3 mil. Kč

II.5

Pilotní projekty využití moderních technologií ve výrobních a rozvodných zařízeních energie Realizace pilotního projektu využívajícího progresivní světové technologie získávání vyšších procent energetického potenciálu primárních i druhotných energetických surovin a související ochranou ŽP s cílem jejich vyzkoušení a provozního ověření v podmínkách České republiky. Výše dotace:

max. 3 mil. Kč

III.

Podpora opatření ke zvýšení účinnosti užití energie

III.1 III.1.1

Komplexní opatření ke snížení energetické náročnosti - energetického hospodářství, budov a provozního nebo výrobního zařízení průmyslových podniků – rozděleno na realizace a) a b)

Výše dotace:

III.1.2 III.1.3 III.1.4

III.1.5

akce typu ad a) až 15 % celkových nákladů na úsporná opatření, max. 3 mil. Kč akce typu ad b) až 40 % celkových nákladů na úsporná opatření, max. 1 mil. Kč

- energetického hospodářství a budov veřejného sektoru – rozděleno na akce typu a), b) a c) Technická opatření ke snížení měrného instalovaného příkonu osvětlovací soustavy s úsporou energie min. 25 % Výstavba nebo modernizace bytového domu s výslednou měrnou spotřebou tepelné energie pro vytápění za otopné období min. o 35 % menší než stanovuje vyhláška č. 291/2001 Sb. s průměrnou velikostí 1 b.j. max. 220 m3. Výstavba zařízení pro potřeby školství, zdravotnictví, sociálních služeb a veřejné správy v oblastech postižených živelnou pohromou, s výslednou měrnou spotřebou tepelné energie pro vytápění min. o 20 % nižší než stanovuje vyhláška č. 291/2001 Sb.

Výše dotace:


III.2 Projekty financované z úspor energie Cílem je podpora zavádění energetických služeb (Energy Performance Contracting – EPC). Komplexní energetické služby obsahují realizaci energeticky úsporných opatření podnikem energetických služeb (Energy Saving Company – ESCO) v zařízeních pro potřeby školství, zdravotnictví, sociálních služeb a ve výrobních a rozvodných zařízeních energie pro zajištění vytápění sídlištních celků. Náklady podniku ESCO jsou hrazeny pouze z prokázané úspory výdajů na energii. Vybraný podnik ESCO musí působit na území ČR. Výše dotace*:

až 15 % na úhradu části nákladů za poskytnuté energetické služby, max. 3 mil. Kč

Pozn. * Dotace může být poskytnuta pouze vlastníkovi zařízení 2KP03_základní informace.doc/3778



III.3

Vývoj a využívání moderních technologií a materiálů pro opatření ke zvýšení účinnosti užití energie Podpora je zaměřena na dokončení a ověření systémů s jejich komponentů pro energeticky úsporná opatření a využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie, včetně recyklace odpadových materiálů. Výše dotace:

až 30 % celkových nákladů, max. 3 mil. Kč

Podmínka poskytnutí dotace: výstup na úrovni ověřovací série, realizace pilotního projektu nebo technických předpisů pro zavedení příslušných postupů a systémů v praxi do 18 měsíců od oznámení rozhodnutí hodnotitelské komise o výběru. III.4 Projekty zvyšování energetické účinnosti vedoucí je snižování emisí skleníkových plynů Cílem je realizace souborů opatření vedoucí k takovému zvýšení účinnosti užití energie, které zajistí odpovídající snížení emise skleníkových plynů. Součástí všech projektů může být instalace nových zařízení na využívání obnovitelných a druhotných zdrojů pro zajištění potřebného množství energie. Výše dotace:

IV.

bude stanovena podle výše ročního snížení emisí skleníkových plynů a doby životnosti navržených opatření, max. 3 mil. Kč

Poradenství, vzdělávání a propagace k hospodárnému užití energie s vlivem na zlepšení ŽP

IV.1 Poradenství Cílem je zajišťování bezplatné poradenské služby pro veřejnost. Energetičtí poradci se sdružují v Energetických konzultačních a informačních střediscích (EKIS), případně v Městských energetických poradenských střediscích (MEPS). Středisko musí tvořit min. 3 poradci. Značka EKIS je chráněna ochrannou známkou a její používání je podmíněno souhlasem ČEA. Výše dotace:

hodinová sazba 300,- Kč za konzultační hodinu střediska, max. 120 tis. Kč/rok a středisko na výkon poradenské činnosti v síti EKIS ČEA

IV.2 Krajské energetické agentury Podpora zřizování místně působících Krajských energetických agentur (KEA) na úrovni kraje. Vznik KEA je podmíněn souhlasem příslušné krajské samosprávy a schéma jejího financování je záležitostí rozhodnutí na regionální úrovni. Značka KEA je chráněna ochrannou známkou a její používání je podmíněno souhlasem ČEA. Výše dotace:

IV.3

až 40 % prokazatelných nákladů, max. 500 tis. Kč na 1 KEA. Nelze použít na pořízení hmotného majetku

Vzdělávání a propagace

Výše dotace:

60 % celkových nákladů na realizaci vzdělávací akce.




IV.4 Zpracování produktů k podpoře poradenství, vzdělávání a propagace Podpora na zpracování příruček a informačních materiálů, videoprezentací, televizních a rozhlasových pořadů, tvorbu a rozvoj informačních databázových a výpočetních systémů. Pokud je produkt dílem podle zákona č. 121/2000 Sb., autorský zákon, příjemce dotace postupuje vyhlašovateli veškerá autorská práva související s užitím a šířením produktu, a to po celou dobu ochrany autorského práva bez teritoriálního omezení, v rozsahu podle potřeb vyhlašovatele. až 100 % nákladů na činnosti přímo spojené se zpracováním produktu, max. 500 tis. Kč na 1 produkt. Dotace nesmí být použita na propagaci firemních výrobků, technologií a zájmů.

Výše dotace:

Program Ministerstva průmyslu a obchodu má 3 přílohy. Příloha č. 1 Seznam kontaktních adres EKIS ČEA Příloha č. 2 Kodex KEA Příloha č.3 Metodika stanovení celkových redukcí emisí skleníkových plynů dosažených během doby životnosti realizovaných opatření

2.2

Část B – Program Ministerstvo životního prostředí Realizace Státního programu je zabezpečena poskytováním finančních prostředků ze Státního fondu životního prostředí (SFŽP) na programy vyhlášené Přílohami Směrnice MŽP. SFŽP podporuje pouze projekty zaměřené na využití obnovitelných zdrojů energie na území ČR. Základní typy podporovaných opatření A.

Podpora investičních projektů na využívání obnovitelných zdrojů energie

1.A

Investiční podpora environmentálně šetrných způsobů vytápění a ohřevu TUV pro byty a rodinné domy pro fyzické osoby Program poskytuje možnost zvýhodnění žadatelů, kteří instalují solární systém nebo kotel na biomasu v objektu nahrazujícím objekt prokazatelně zničený povodní v srpnu 2002. 1.A.a Kotle na biomasu 1.A.b Solární systémy na celoroční ohřev užitkové vody 1.A.c Solární systémy na přitápění a na celoroční ohřev užitkové vody Podmínky přidělení dotace: - Dokončená akce; max. do 9 měsíců od uvedení do trvalého provozu - Splnění stanovených kritérií 2.A.

Investiční podpora environmentálně šetrných způsobů zásobování energií v obcích a částech obcí Možnosti přidělení dotace: - Výstavba nových systémů (centrálních i decentrálních nebo jejich kombinace) využívající obnovitelné zdroje nebo přechod stávajících systémů využívajících fosilní paliva na obnovitelné zdroje. - Výstavba výrobny paliva u decentrálních zdrojů 2KP03_základní informace.doc/3778



3.A.

Investiční podpora environmentálně šetrných způsobů vytápění a ohřevu TUV ve školství, zdravotnictví, objektech sociální péče a v účelových zařízeních neziskového sektoru Podmínky přidělení dotace: - Náhrada (i částečná) vytápění vč. ohřevu TUV zařízeními na využívání obnovitelných zdrojů energie nebo zavedení těchto zařízení v nově budovaných objektech - Splnění podmínek osnovy energetického auditu - Splnění platných standardů pro tepelnou izolaci budov - Školská zařízení: doložení stanoviska zřizovatele o perspektivě Investiční podpora vytápění tepelnými čerpadly v obytných budovách, vč. rodinných domů pro fyzické osoby Podmínky poskytnutí podpory: - Lokální tepelná čerpadla pro vytápění jednoho nebo malé skupiny objektů, popř. v kombinaci s jiným zdrojem pro fyzické osoby - Dokončená akce; max. do 9 měsíců od uvedení do trvalého provozu - Splnění kritérií uvedených v osnově energetického auditu - Objekty s instalovanými tepelnými čerpadly s podporou Fondu musejí splňovat platné standardy tepelné ochrany budov 4.A.

5.A. Investiční podpora výstavby malých vodních elektráren (do 10 MW instal. výkonu) Podmínky poskytnutí podpory: - Splnění kritérií uvedených v osnově energetického auditu 6.A. Investiční podpora výstavby větrných elektráren (vztahuje se na všechny subjekty) Podmínky poskytnutí podpory: - Splnění kritérií uvedených v osnově energetického auditu 7.A.

Investiční podpora výstavby zařízení pro společnou výrobu elektrické energie a tepla z biomasy a z bioplynu Podmínky poskytnutí podpory: - Splnění kritérií uvedených v osnově energetického auditu - Přednostní podpora projektů v lokalitách, kde cílevědomé pěstování energetických rostlin bude řešit obecné problémy zemědělství v marginálních podmínkách a výstavba zdroje vyřeší zásobování teplem v oblasti mimo ekonomický dosah jiných zdrojů 8.A.

Investiční podpora environmentálně šetrných způsobů vytápění a ohřevu TUV v účelových zařízeních Podmínky poskytnutí podpory: - Splnění kritérií uvedených v osnově energetického auditu, popř. platných standardů pro tepelnou izolaci budov




9.A. Investiční podpora environmentálně šetrné výroby elektrické energie ze sluneční energie Instalace fotovoltaických zařízení připojených k síti o výkonech do 2 kWp pro domácnosti, do 20 kWp pro ostatní žadatele. Podmínky poskytnutí podpory: - Splnění kritérií uvedených v osnově energetického auditu 10.A. Slunce do škol Instalace fotovoltaických nebo fototermických zařízení malých výkonů ve školských zařízeních pro demonstrační účely 11.A.

Obnova nebo rekonstrukce zařízení na využívání obnovitelných zdrojů energie v území postiženém povodněmi Pouze pro území postižená povodněmi v srpnu 2002, kde byl vyhlášen nouzový stav. B.

Podpora vybraných neinvestičních projektů v oblasti využívání obnovitelných zdrojů energie

1.B.

Podpora vzdělávání, propagace, osvěty a poradenství v rámci celostátní strategické kampaně na podporu využívání obnovitelných zdrojů energie Podmínky poskytnutí podpory: - prokázání odborné úrovně zpracovatelů propagačních materiálů,popř. pořadatele akce a použitelnosti materiálů resp. aktivit pro stanovené cíle - prokázání vynaložených nákladů akce a doložení počtu účastníků, resp. oslovených členů cílových skupin dané akce. 2.B. Podpora vydávání knižních publikací Podmínky poskytnutí podpory: - prokázání odpovídající odbornosti pro daný typ činnosti, popř. možnost přístupu k potřebnému technickému vybavení - prokázání použitelnosti publikací pro stanovené cíle Pozn. Všechny podpory budou poskytovány v závislosti na dostupnosti finančních prostředků v SFŽP. Kapitoly II a III. Programu popisují postup SFŽP při vyřizování žádostí o podporu a vymezují typy žadatelů. Kapitola IV - Přímé finanční podpory a jejich podíl. Formy přímé finanční podpory: - příspěvek - půjčka - kombinovaný příspěvek a půjčka Souběh podpory ze SFŽP a ze zahraničí je možný. Projekt v oblasti obnovitelných zdrojů energie a úspor energie lze předložit jako projekt společné implementace (Joint Implementation). To umožňuje vstup zahraničního partnera (investora) do realizace projektu. Projekty společné implementace řeší samostatný metodický pokyn.




Kapitola V – Nepřímé finanční podpory Příspěvek na částečnou úhradu úroků z úvěru Souběh podpory ze SFŽP a státního rozpočtu Podmínka: max. výše celkové podpory nepřesáhne určenou výši přímé podpory ze SFŽP. Žadatel musí splnit kritéria všech poskytovatelů podpory. Při realizaci více akcí jedním subjektem lze na každou z těchto akcí poskytnout prostředky bez výše uvedených omezení.

2.3

Část C – Program Ministerstva zemědělství Cílem resortního programu MZe je realizace koncepce programu na podporu úspor energií a využití obnovitelných zdrojů energií pro sektor zemědělské prvovýroby, jeho produkčních i mimoprodukčních funkcí a zemědělského výzkumu a vzdělávání. PODPŮRNÉ PROGRAMY 1. Podpůrné programy přímé podpory do zemědělství Všechny podpůrné programy obsahují konkrétní údaje o cíli a účelu programu, specifikují předmět podpory, subjekt, formu a rozsah podpory, potřebu finančních zdrojů a podmínky realizace. Hlavními účely podpůrných programů je - nepotravinářské využití zemědělské produkce, - restrukturalizace finálního využití zemědělské produkce 1.1 1.1.1 1.1.2

Programy na podporu mimoprodukčních funkcí zemědělství Změna struktury zemědělské výroby založením porostů rychle rostoucích dřevin Podpora využívání bioetanolu jako alternativního paliva

1.2 Programy na podporu uvádění půdy do klidu Hlavní účel: restrukturalizace finálního využití zemědělské produkce. 1.2.1 Podpora výroby metylesteru řepkového oleje a následné výroby směsného paliva – bionafty s podporou jejího uplatnění na tuzemském trhu 1.2.2 Podpora pěstování bylin pro energetické využití 1.3 Programy na podporu vědy a výzkumu V oblasti výzkumu resortu MZe se v současnosti zpracovává několik výzkumných úkolů v rámci „Výzkumných programů 2000 – 2004“. Pro další období je připraven „Program výzkumu MZe 2003 – 2007“. 1.4 Programy na podporu poradenství, osvěty a vzdělání Program souvisí s činností poradenských pracovišť. Šíření poznatků, informací a propagačních materiálů je zajištěno prostřednictvím poradců sítě MZe. 1.5

Pilotní projekt pro ověření uplatnění bioetanolu v autobusové dopravě




2. Podpůrné programy nepřímé podpory v zemědělství Poskytování podpor prostřednictvím Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu, a.s. 2.1 Program ZEMĚDĚLEC Cíl: v rámci podpor pro investiční rozvoj perspektivních zemědělců umožnit pořízení investic pro realizaci obnovitelných zdrojů energií a úspory energetických zdrojů. 2.2 Program PROVOZ Cíl: V rámci krátkodobých podpor řešení sezónních výkyvů financování provozních výdajů pro rozvoj perspektivních zemědělců umožnit pořízení základních vstupů pro realizaci obnovitelných zdrojů energií a úspor energií.

2.4

Část D – Program Ministerstva pro místní rozvoj I.

Program obnovy venkova

1. Integrované projekty venkovských mikroregionů Použití dotace: vypracování projektů pro využití obnovitelných zdrojů Výše dotace: max. 70 % rozpočtových nákladů Realizace projektů se předpokládá v rámci programu SAPARD 2. Projekty k rozvoji infrastruktury Účel dotace: splácení části úroků z úvěru Výše dotace: max. do výše 70 % předp. roční splátky II. Programy státní podpory bytové výstavby a oprav bytového fondu Všechny nově vyhlašované programy MMR stanoví nutnost dodržování vyhlášky MPO č. 201/2001 (stanovení závazné měrné spotřeby tepla pro nové stavby a změny dokončených staveb financovaných z veřejných prostředků. U rekonstrukcí je povinnost doložit energetický audit, u nové výstavby se požaduje energetický průkaz budovy). Program regenerace panelových sídlišť Možnost financování: - přestavba sídlištních kotelen na ušlechtilá paliva a využívání obnovitelných zdrojů energie v sídlištních kotelnách - související projektové práce III. Program Státního fondu rozvoje bydlení (SFRB) PANEL Cíl: usnadnění financování komplexních oprav bytových domů postavených panelovou technologií včetně zlepšení tepelně technických vlastností. Nástroje podpory: - státní úroková dotace - bankovní záruka na úvěr - odborně technická pomoc




Opatření, na něž lze uplatnit žádost o podporu: - zateplení neprůsvitného obvodového pláště - repase otvorových vnějších výplní, výměna vnitřního skla (zlepšení tepelně technických vlastností) - náhrada vnějších otvorových výplní tepelně technicky dokonalejšími - opravy a zateplení střech vč. nástaveb - zasklení lodžií a balkónů - zateplení vybraných vnitřních konstrukcí - zkvalitnění ústřední regulace otopné soustavy - instalace ventilů na otopná tělesa a vytvoření podmínek pro instalace termostatických hlavic - modernizace otopné soustavy vč. využití obnovitelných zdrojů energie spojená s výměnou rozvodů, příp. otopných těles - měření spotřeby tepla na vytápění, spotřeby TUV a spotřeby studené vody.

2.5

Část E – Program Ministerstva vnitra Hlavní úkoly vytýčené resortním programem Ministerstva vnitra: - realizace energetických auditů dle zákona č. 406/2002 Sb., o hospodaření energií v objektech v působnosti resortu MV, které povinnosti zpracování auditů podléhají - realizace opatření k dosažení úspor vyplývající se závěrů energetických auditů

2.6

Část F – Program Ministerstva obrany Cílem resortního programu MO je snížení energetické náročnosti resortní infrastruktury, úspora energetických surovin a snížení zátěže životního prostředí. Cíle jsou rozděleny na: - energetické a ekonomické cíle (snížení ztrát v rozvodech, snížení celkové spotřeby tepelné energie, snížení provozních nákladů) - environmentální cíle (snížení celkového objemu emisí, kvalitativní změna složení emisí) Dosažení vytýčených cílů bude zajištěno realizací technických, ekonomických a organizačních opatření. Technická opatření - snižování tepla v rozvodech a připojovacích sítích - modernizace tepelných zdrojů spojená se snížením jejich emisí - zlepšení tepelně technických vlastností objektů - regulace topných systémů a jejich automatizací. Ekonomická opatření - financování akcí investiční povahy – prostředky státního rozpočtu - financování z fondu EU ISPA v rámci projektu Modernizace tepelného hospodářství Armády ČR. Pro vojenské objekty budou zpracovány energetické audity resortními auditory MO.




2.7

Část G – Program Ministerstva zdravotnictví Podpory jsou poskytovány v rámci programu „Rozvoj a obnova materiálně-technické základny resortu“, podprogramu „Racionalizace spotřeby paliv a energií“: Podpora může být poskytnuta na vypracování energetických auditů (max. 40 % nákladů na zpracování auditu) a instalaci měření spotřeby a inovace regulačních systémů (max. 25 % nákladů) Další typy podprogramů, které budou podporovány: - komplexní rekonstrukce a modernizace vytápění - výstavba kolektorů a energorozvodů - rekonstrukce a modernizace objektů - zateplení vnějšího/obvodového pláště budovy - rekonstrukce energeticky náročných provozů.

2.8

Část H – Program Ministerstva kultury Resortní program ministerstva kultury chce naplňovat Státní program realizací následujících aktivit: 1. Provádění energetických auditů v objektech přímo řízených MK 2. Modernizace otopných soustav ve smyslu závěrů energetických auditů s důrazem na zavádění moderních prvků měření a regulace 3. Modernizace světelných soustav v objektech, kde je zřizovatelem MK 4. Zavádění využívání obnovitelných zdrojů energie na základě výstupů energetických auditů a splnění ekonomických kritérií (tepelná čerpadla, kogenerační jednotky). Vzhledem ke specifičnosti provozu resortu kultury nemá rozhodu jící význam. 5. Kvalifikace pracovníků v oblasti energetického hospodářství

2.9

Část I – Program Ministerstva spravedlnosti Cíle resortního programu ministerstva spravedlnosti se důsledně opírají o plnění příslušných ustanovení zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií. Pasportizace energetického hospodářství byla provedena v listopadu 2001. Opatření podporovaná v resortním programu - Opatření na zvýšení účinnosti užití energie - zpracování energetických auditů. - Regulace topných systémů a jejich automatizace - Zlepšení tepelně technických vlastností objektů - Instalace nové elektroinstalace a osvětlení - Zavádění využívání obnovitelných zdrojů na základě výstupů energetických auditů

2.10

Část J – Program Ministerstva dopravy a spojů Program ministerstva dopravy a spojů je členěn do 4 kapitol: 1. Zhodnocení současného stavu 2. Identifikace problémů 3. Nabídka podpory projektů 4. Ekonomická úvaha 2KP03_základní informace.doc/3778



1. Zhodnocení současného stavu Současný stav v resortu je podán formou tabulek a grafů. Tabulky uvádějí spotřebu energie v resortu dopravy v letech 1990 – 2001 (zřetelně stoupající trend), strukturu spotřeby energie jednotlivými druhy dopravy (v %) ve stejném období a přehledy měrné energie jednotlivých druhů osobní a nákladní dopravy. Koláčovým grafem je znázorněna struktura spotřeby energie v roce 2001. Přehled uplatňovaných opatření ke snížení zátěže životního prostředí 1. Vývoj a zavádění dopravních prostředků silniční, železniční, vodní a letecké dopravy odpovídající standardům stanoveným příslušnými mezinárodními orgány v oblasti vlivu na životní prostředí a bezpečnost 2. Postupný přesun části objemů osobní a nákladní přepravy v silniční a letecké dopravě na dopravu železniční, kombinovanou či vodní 3. Rozvoj nemotorizovaných druhů dopravy budováním příslušné infrastruktury 4. Upřednostňování veřejné osobní dopravy 5. Zlepšení organizace a regulace silniční dopravy 6. Rozvoj alternativních druhů pohonů vozidel. 2.

Identifikace problémů

Individuální automobilová doprava (IAD) Výrazný rozvoj vede k nárůstu dopravních výkonů a tím ke zvýšení spotřeby neobnovitelných zdrojů ve formě pohonných hmot. Obdobná je situace v silniční nákladní dopravě. V rámci úspor energie by měla být snaha přesunout část výkonů z IAD na veřejnou dopravu. Železniční doprava Snižování dopravních výkonů v osobní přepravě a tím snižování spotřebované energie v souvislosti se zvyšování cen jízdného. Z hlediska úspor energií v dopravě by byl žádoucí přesun dopravních výkonů části silniční nákladní dopravy na železniční a kombinovanou. Žádoucí opatření v osobní přepravě: - zejména na delší cestovní úseky přesunout část dopravních výkonů IAD na železniční dopravu, - podpořit větší využívání železniční dopravy v aglomeracích Letecká doprava Úspor energií lze dosáhnout modernizací strojového parku a zvyšováním vytíženosti linek. Vodní doprava Z hlediska spotřeby energie zanedbatelná. Možností celkové úspory energie v resortu je přesun části silniční nákladní dopravy na dopravu lodní v rámci kombinované přepravy (doprava po Labi do Německa a zpět).




3. Nabídka podpory programů Priority: - využití bionafty (realizováno v rámci OLEO programu) - elektrifikace veřejné hromadné dopravy (ČD, a.s., Městské dopravní podniky) - preference hromadné dopravy zejména na území větších městských aglomerací Další opatření podpořená dotacemi MD: - energeticky úsporné provozování budov a jejich vybavení - dopravní infrastruktura - organizace dopravy - spotřeba pohonných hmot - obnovitelné a alternativní zdroje energie - poradenství, vzdělávání a propagace k hospodárnému užití energie v resortu dopravy a spojů s důrazem na zlepšení životního prostředí

2.11

Část K – Program Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy Podprogramy zaměřené na oblast energetiky byly vytvořeny v rámci informačního systému programu reprodukce majetku (ISPROFIN). Tyto podprogramy řeší zejména snížení energetické náročnosti staveb (škol a školských zařízení) a racionalizaci spotřeby paliv a energií. V rámci reorganizace státní správy a samosprávy přešly školy a školská zařízení do působnosti krajů, včetně zabezpečení programového financování, ve kterém jsou podprogramy v oblasti energetiky zařazeny.




3

Požadavky dokumentů Úmluvy EHK/OSN o dálkovém přenosu znečišťování ovzduší překračujícím hranice států především Protokolu k omezení acidifikace, eutrofizace a tvorby přízemního ozónu a přehled možností jejich splnění na území kraje Základní a nejdůležitější principy významných mezinárodních úmluv a souvisejících protokolů z oblasti ochrany životního prostředí, které se vztahují ke zpracovávaným koncepcím

3.1

Ženevská úmluva – Úmluva o dálkovém znečišťování ovzduší překračujícím hranice států (1979) Cíl: Chránit člověka a jeho životní prostředí před znečišťováním ovzduší, omezit a pokud možno postupně snížit a předcházet znečišťování ovzduší včetně dálkového přenosu znečištění přes hranice států. (čl. 2) Metody dosažení cíle: Prostřednictvím výměny informací, konzultací, výzkumu a monitorování vypracovat bez zbytečného prodlení politiky a strategie, které budou sloužit jako prostředky v boji proti vypouštění látek znečišťujících ovzduší, přičemž se zohlední úsilí již vyvinuté na národní a mezinárodní úrovni.(čl. 3) Výměna informací: Vyměňovat si a v rámci možností aktualizovat informace o svých politikách, vědeckých aktivitách a technických opatřeních směřujících k boji proti vypouštění znečišťujících látek, které mohou mít nepříznivé účinky, do ovzduší a tím přispívat k omezení znečištění ovzduší včetně jeho dálkového přenosu přes hranice států. (čl. 4) Smluvní strany si budou v ve společném zájmu vyměňovat tyto informace: a) emisní data v dohodnutém období počínaje oxidem siřičitým v síti odsouhlasených rozměrů; nebo přenosy dohodnutých látek znečišťujících ovzduší počínaje SO2 přes národní hranice na dohodnutou vzdálenost a v dohodnutém časovém období; b) hlavní změny v národních politikách a všeobecném vývoji průmyslu a jejich potenciální dopady, u nichž je pravděpodobné, že by mohly způsobit významné změny v dálkovém přenosu znečištění ovzduší překračující hranice státu; c) řídící a regulační technologie pro snížení znečišťování ovzduší relevantní pro dálkový přeshraniční přenos znečištění; d) projektové náklady na řízení emisí sloučenin síry a jiných hlavních znečišťujících látek v národním měřítku; e) meteorologická a fyzikálně-chemická data týkající se procesů během přenosu; f) fyzikálně-chemické a biologické údaje vztahující se k účinkům dálkového přenosu znečištění ovzduší a rozsahu škod, které lze připisovat dálkovému přenosu znečištění. g) Současná Úmluva neobsahuje pravidlo odpovědnosti státu za škody. h) národní, podregionální a regionální politiky a strategie řízení a regulace sloučenin síry a dalších hlavních látek znečišťujících ovzduší.(čl.8) Konzultace: Konzultace se budou konat na vyžádání v počátečním stádiu mezi smluvními stranami, které jsou skutečně ovlivněny nebo vystaveny působení značného rizika dálkového přenosu znečištění ovzduší a smluvními stranami, v nichž významný příspěvek k dálkovému přeshraničnímu přenosu i dle legislativy tohoto státu vzniká nebo by mohl vznikat v souvislosti s probíhajícími nebo očekávanými činnostmi. (čl.5)




Řízení kvality ovzduší Smluvní strany se zavazují vyvinout nejlepší politiky a strategie včetně systémů řízení kvality ovzduší, jejichž součástí budou regulační opatření, která budou v souladu s vyváženým vývojem, zvláště využíváním nejlepších dostupných technologií, které jsou ekonomicky přijatelné a nízko- nebo bezodpadových technologií. Věda a výzkum Smluvní strany v souladu se svými potřebami zahájí a budou spolupracovat na výzkumu a/nebo vývoji: a) stávajících a navržených technologií vedoucích k omezování emisí sloučenin síry a jiných hlavních znečišťujících látek, včetně technické a ekonomické dosažitelnosti a dopadů na životní prostředí; b) přístrojového vybavení a dalších technik pro monitorování a měření míry emisí a imisních koncentrací znečišťujících látek v ovzduší; c) vylepšených modelů pro lepší pochopení přeshraničního dálkového přenosu znečišťujících látek; d) účinků sloučenin síry a dalších hlavních znečišťujících látek na lidské zdraví a životní prostředí včetně zemědělství, lesnictví, materiály, vodní a jiné přirozené ekosystémy a viditelnost s možností budoucího stanovení vědeckého základu pro vztah mezi dávkou a účinkem navrženého pro ochranu životního prostředí; e) ekonomického, sociálního a ekologického hodnocení alternativních opat ření pro dosažení cílů v oblasti životního prostředí včetně snížení dálkového přehraničního přenosu znečištění ovzduší; f) vzdělávacích a školících programů týkajících se ekologických aspektů znečišťování sloučeninami síry a jinými hlavními látkami znečišťujícími ovzduší. Program spolupráce při monitorování a vyhodnocování dálkového šíření látek znečišťujících ovzduší v Evropě (EMEP) Smluvní strany vyjádřily plnou podporu rozvoji a provozování tohoto společného systému a pokud možno využívání srovnatelných a standardizovaných postupů monitorování a výměně dat.

3.2

Ženevský protokol - Protokol k Úmluvě z roku 1979 o dálkovém znečišťování ovzduší překračujícím hranice států o dlouhodobém financování Programu spolupráce při monitorování a vyhodnocování dálkového šíření látek znečišťujících ovzduší v Evropě (EMEP) Podepsán v Ženevě v roce 1984, vstoupil v platnost v roce 1988. Členem protokolu je 33 zemí ECE (Ekonomické komise Spojených národů pro Evropu) a Evropská společenství. Jedná s o nástroj pro mezinárodní sdílení nákladů na program monitorování, který tvoří páteřní systém zkoumání a hodnocení znečištění ovzduší v Evropě z pohledu dohod o snižování emisí. EMEP má tři hlavní složky: 1) sběr emisních dat pro SO2, NOx, VOC a další látky znečišťující ovzduší; 2) měření kvality ovzduší a srážek; 3) modelování atmosférického rozptylu. V současnosti se na programu podílí asi 100 monitorovacích stanic v 24 zemích ECE. Povinný příspěvek pro bývalé Československo činil 1,54 % z nákladů na financování EMEP.




3.3

Helsinský protokol - Protokol k Úmluvě z roku 1979 o dálkovém znečišťování ovzduší překračujícím hranice států o snížení emisí síry nebo jejich přenosů přes hranice států nejméně o 30 %. Podepsán v Helsinkách v roce 1985, vstoupil v platnost v roce 1987. K Protokolu se připojilo 20 zemí ECE. Cíl: Snížení produkce hlavních látek znečišťujících ovzduší. Základní ustanovení: Snížit co nejdříve, ale nejpozději do roku 1993, národní roční produkce emisí síry nebo jejich přeshraničních přenosy nejméně o 30 %, přičemž se za základ výpočtů snížení budou brát hodnoty z roku 1980. Zpracovat v rámci dané Úmluvy co nejdříve, nejpozději však do roku 1993 národní programy, politiky a strategie, které budou sloužit jako prostředky pro snížení emisí síry nebo jejich přeshraničních přenosů nejméně o 30 % a o postupu při dosahování tohoto cíle informovat Výkonný orgán.

3.4

Sofijský protokol - Protokol k Úmluvě z roku 1979 o dálkovém znečišťování ovzduší překračujícím hranice států o regulaci emisí oxidů dusíku nebo jejich přenosů přes hranice států. Přijat v Sofii v roce 1988, vstoupil v platnost v únoru 1991. 19 z 26 signatářů již Protokol ratifikovalo. Cíl: Zmrazit (jako první krok) emise oxidů dusíku nebo jejich přeshraniční přenosy. Základní povinnosti: První krok: Přijmout účinná opatření na řízení a/nebo snížení národních ročních emisí oxidů dusíku nebo jejich přeshraničních přenosů tak, aby nejpozději do 31. prosince 1994 nepřekračovaly národní roční emise oxidů dusíku nebo jejich přeshraniční přenosy v kalendářním roce 1987 nebo v kterémkoli předchozím roce specifikovaném při podpisu nebo připojení se k Protokolu za předpokladu, že pokud Strana tento rok specifikuje a uvede národní průměrné roční přeshraniční přenosy nebo národní průměrné roční emise oxidů dusíku za období od 1. ledna 1987 do 1. ledna 1996, tyto nepřesáhnou přeshraniční přenosy nebo národní emise za kalendářní rok 1987. Nejpozději do dvou let po vstoupení Protokolu v platnost: 1) uplatňovat národní emisní limity na velké nové zdroje znečišťování a/nebo kategorie zdrojů a na zásadně upravené stacionární zdroje v kategorii hlavních zdrojů na základě nejlepších dostupných a ekonomicky přijatelných technologiích; 2) uplatňovat národní emisní normy na nové mobilní zdroje ve všech kategoriích hlavních zdrojů na základě nejlepších dostupných a ekonomicky přijatelných technologií; 3) zavést opatření na řízení a regulaci znečištění pro hlavní existující stacionární zdroje, přičemž se zohlední charakteristiky závodu, jeho stáří, stupeň využití a potřeba vyhnout se nevhodným přerušením provozu. Druhý krok: zahájit nejpozději do 6 měsíců od data vstoupení Protokolu v platnost jednání o dalších krocích vedoucích ke snížení národních ročních emisí oxidů dusíku nebo jejich přeshraničních přenosů při zohlednění nejlepšího dostupného vědeckého a technologického vývoje a mezinárodně přijatých kritických zátěží. 2KP03_základní informace.doc/3778



Spolupracovat na stanovení: i. kritických zátěží; ii. snížení národních ročních emisí oxidů dusíku nebo jejich přeshraničních přenosů, aby se dosáhlo dohodnutých cílů vycházejících k kritických zátěží iii. opatření a časového plánu dosažení těchto snížení s datem zahájení nejpozději 1. ledna 1996. Výměna technologie V souladu s národní legislativou usnadnit výměnu technologie vedoucí ke snižování emisí oxidů dusíku, zvláště podporou: a) obchodní výměny dostupné technologie; b) přímých průmyslových kontaktů a spolupráce včetně joint ventures; c) výměnu informací a zkušeností d) poskytování technické pomoci. Další povinnosti: Vytvářet vhodné podmínky usnadňováním kontaktů a spolupráce mezi příslušnými organizacemi a jednotlivci v soukromém a veřejném sektoru, kteří jsou schopni poskytnout technologie, projekty a inženýrské služby, zařízení nebo finanční prostředky. Nejdéle 6 měsíců po vstoupení Protokolu v platnost zahájit zvažování postupů na vytvoření příznivých podmínek pro výměnu technologií na snižování emisí oxidů dusíku. Nejpozději do dvou let po vstoupení Protokolu v platnost zpřístupnit v dostatečné míře bezolovnaté palivo, minimálně podél hlavních mezinárodních tranzitních tras a podpořit provoz vozidel vybavených katalyzátory. Snažit se prostřednictvím národních výzkumných programů identifikovat a kvantifikovat účinky emisí oxidů dusíku na lidskou populaci, rostliny a živočichy, vody, půdu a materiály, přičemž se bude uvažovat dopad oxidů dusíku z jiných zdrojů než atmosférické depozice. Stanovit zeměpisné rozšíření citlivých oblastí. Vyvinout měření a modelové výpočty včetně harmonizované metodiky pro výpočet emisí, aby se kvantifikoval dálkový přenos oxidů dusíku a zaznamenávat vývoj vylepšených a nových technologií. Vyvinout na základě kritických zátěží metody zapracování vědeckých, technických a ekonomických údajů, aby se stanovila odpovídající strategie řízení. Vypracovat bez zbytečného prodlení národní programy, politiky a strategie vedoucí k realizaci tohoto Protokolu, které budou sloužit jako prostředky řízení a snižování emisí oxidů dusíku a jejich přeshraničních přenosů.

3.5

Ženevský protokol - Protokol k Úmluvě z roku 1979 o dálkovém znečišťování ovzduší překračujícím hranice států o regulaci emisí těkavých organických sloučenin (VOC) nebo jejich přenosů přes hranice států. Podepsán v Ženevě v roce 1991. Protokol dosud podepsalo 22 zemí a Evropská společenství. Protokol nabízí smluvním stranám flexibilitu, což je naprosto novým rysem u tohoto typu mezinárodních dohod. Nejsou zde pouze možnosti pro výběr výchozího roku, ale také pro definování jednotlivých oblastí v rámci dané země, na něž se bude povinnost snižování emisí VOC vztahovat. Existuje rovněž možnost zmrazení místo snížení emisí VOC v zemích s velmi nízkými celkovými emisemi. 2KP03_základní informace.doc/3778



Základní povinnosti: Řídit a snižovat národní roční emise VOC nebo jejich přeshraniční přenosy některým z následujících způsobů, které se specifikují při podpisu: a) Jako první krok přijmout účinná opatření ke snižování národních ročních emisí VOC alespoň o 30 % do roku 1999, přičemž se za základ budou považovat hodnoty z roku 1988 nebo jakákoli jiná roční úroveň z období 1984 až 1990 specifikovaná při podpisu Protokolu. b) Kde byly národní roční emise VOC v roce 1988 nižší než 500 000 tun a 20kg/obyvatele a 5 t/ km2 bude co nejdříve a jako první krok přijetí účinných opatření k zajištění, aby nejméně a nejpozději do roku 1999 národní roční emise VOC nepřekročily úrovně roku 1988. Další povinnosti: Nejpozději do dvou let od data vstoupení Protokolu v platnost uplatnit příslušné národní a mezinárodní emisní standardy na nové stacionární zdroje na základě nejlepších dostupných a ekonomicky dosažitelných technologií (viz Příloha II) uplatnit národní nebo mezinárodní opatření na výrobky, které obsahují rozpouštědla a podporovat používání výrobků s nízkým nebo žádným obsahem VOC včetně označování výrobků s uvedením konkrétního obsahu VOC (viz Příloha II) uplatnit příslušné národní nebo mezinárodní emisní standardy na nové mobilní zdroje na základě BAT, které jsou ekonomicky dosažitelné (viz Příloha III) posílit účast veřejnosti na programech řízení emisí Nejpozději do pěti let od data vstoupení Protokolu v platnost v oblastech, kde jsou překračovány národní nebo mezinárodní standardy pro troposférický ozón nebo kde vznikají nebo se očekávají přeshraniční přenosy : uplatnit BAT, které jsou ekonomicky dosažitelné na stávající stacionární zdroje v kategorii hlavních zdrojů (viz Příloha II) uplatnit techniky snižování emisí VOC z činností souvisejících s distribucí benzínu a tankování vozidel a snížit těkavost benzínu (viz Příloha II a III). Doporučení: přiřadit nejvyšší prioritu snižování a řízení emisí látek s nejvyšším potenciálem tvorby fotochemického ozónu - POCP (Photochemical Ozone Creation Potential) přijmout příslušné kroky k zajištění, že toxické a karcinogenní VOC a ty, které poškozují stratosférickou ozónovou vrstvu nejsou nahrazovány jinými VOC Druhý krok: nejpozději do 6 měsíců od data vstoupení Protokolu v platnost zahájit jednání o dalších krocích vedoucích ke snížení národních ročních emisí VVOC. V tomto smyslu spolupracovat, aby se získaly/stanovily: podrobnější informace o jednotlivých VOC a jejich POCP kritické úrovně fotochemických oxidantů snížení národních ročních emisí nebo přeshraničních přenosů VOC a z nich druhotně vznikajících fotochemických oxidantů strategie řízení, jako jsou ekonomické nástroje k dosažení celkové efektivnosti nákladů opatření a harmonogram dosažení snížení počínaje nejpozději 1. lednem 2000 Vypracovat bez zbytečného prodlení národní programy, politiky a strategie vedoucí k realizaci tohoto Protokolu, které budou sloužit jako prostředky řízení a snižování emisí VOC a jejich přeshraničních přenosů. 2KP03_základní informace.doc/3778



Výměna technologie V souladu s národní legislativou usnadnit výměnu technologie vedoucí ke snižování emisí VOC, zvláště podporou: a) obchodní výměny dostupné technologie; b) přímých průmyslových kontaktů a spolupráce včetně společného podnikání (joint ventures); c) výměnu informací a zkušeností d) poskytování technické pomoci. Opatření vyžadovaná tímto Protokolem nezprošťují smluvní strany povinnosti přijmout opatření ke snížení celkových plynných emisí, které mohou významně přispět ke změně klimatu, k tvorbě troposférického přízemního ozónu nebo poškozování stratosférického ozónu nebo toxických či karcinogenních emisí. Součástí Protokolu jsou Přílohy I – IV, z nichž Příloha I je závazná, Přílohy II, II a IV doporučené. Příloha I – Stanovené oblasti řízení troposférického ozónu (TOMA) Příloha II – Regulační opatření pro emise VOC ze stacionárních zdrojů Příloha II – Regulační opatření pro emise VOC ze silničních motorových vozidel Příloha IV – Klasifikace VOC vycházející z jejich potenciálu tvorby fotochemického ozónu (POCP) Prohlášení České republiky: „Vláda České republiky prohlašuje, že bude používat za základ pro svá snížení ročních emisí VOC úrovně roku 1990 v souladu s článkem 2, odstavcem 2(a) tohoto Protokolu.“

3.6

Protokol z Oslo - Protokol k Úmluvě z roku 1979 o dálkovém znečišťování ovzduší překračujícím hranice států o dalším snížení emisí síry Podepsán v Oslo roku 1994. Základní povinnosti: Řídit a snižovat emise síry s cílem chránit lidské zdraví a životní prostředí před nepříznivými vlivy, zvláště okyselováním, a zajistit pokud možno bez nadměrných vyvolaných nákladů, že depozice oxidovaných sloučenin síry v dlouhodobém výhledu nepřekročí kritické zátěže pro síru uvedené v Příloze I jako kritické depozice síry v souladu se současným stavem vědeckého poznání. První krok: při nejmenším snížit nebo udržet na stejné úrovni roční emise síry v souladu s časovým rámcem a úrovněmi uvedenými v Příloze II. Využít nejúčinnějších opatření ke snížení emisí síry příslušné vzhledem ke konkrétním okolnostem v nových a stávajících zdrojích, což mimo jiné zahrnuje: opatření ke zvýšení účinnosti opatření k využití obnovitelné energie opatření ke snížení obsahu síry v konkrétních palivech a k podpoře využívání paliv s nízkým obsahem síry včetně kombinovaného využití paliv s vysokým, nízkým a žádným obsahem síry opatření k využívání nejlepších dostupných regulačních technologií, které nevyvolají nadměrné náklady.




Další povinnosti: Nejpozději do 1. července 2004 uplatnit pokud možno bez nadměrných vyvolaných nákladů emisní limity alespoň tak přísné, jako limity uvedené v Příloze V v těch velkých stávajících stacionárních spalovacích zdrojích, jejichž tepelný příkon přesahuje 500 MWth. Přitom se zohlední zbývající životnost zařízení vypočtená od data vstoupení Protokolu v platnost, nebo se uplatní ekvivalentní emisní omezení nebo jiná vhodná opatření za předpokladu, že se jimi dosáhne emisních stropů pro síru specifikovaných v Příloze II a následně se dále přiblíží ke kritickým zátěžím uvedeným v Příloze I. Nejpozději do 1. července 2004 uplatnit emisní limity nebo emisní omezení u těch velkých stávajících stacionárních spalovacích zdrojů, jejichž tepelný příkon leží mezi 50 a 500 MWth (vodítkem je Příloha V). Nejpozději do dvou let od data vstoupení Protokolu v platnost uplatnit národní standardy pro obsah síry v benzínu alespoň tak přísné, jak uvádí Příloha V. Přijmout národní strategie, politiky a programy nejpozději do šesti měsíců od data vstoupení Protokolu v platnost; Přijmout a uplatňovat národní opatření k řízení a snižování emisí síry. Shromažďovat a uchovávat informace o skutečných úrovních emisí síry, imisí a depozic oxidovaných sloučenin síry a dalších sloučenin způsobujících acidifikaci a o jejich účincích. Smluvní strany se mohou rozhodnout zda dvě nebo více stran budou společně realizovat povinnosti dané v Příloze II (Emisní stropy pro síru a procentuální snížení emisí) Výměna technologií V souladu s národní legislativou usnadnit výměnu technologie včetně technologií zvyšujících energetickou účinnost, využívajících obnovitelné energie a zpracování paliv s nízkým obsahem síry, aby se snížily emise síry, zvláště podporou: a) obchodní výměny dostupné technologie; b) přímých průmyslových kontaktů a spolupráce včetně joint ventures; c) výměny informací a zkušeností d) poskytování technické pomoci. Přílohy Protokolu Příloha I – Kritické depozice síry Příloha II – Emisní stropy pro síru a procentuální snížení emisí Uvedené emisní úrovně z let 1980 a 1990 a procento snížení emisí jsou pouze pro informativní účely. Emisní úrovně Emisní stropy* Procento snížení emisí kt SO2/rok kt SO2/rok (výchozí rok 1980) 1980 1990 2000 2005 2010 2000 2005 2010 _______________________________________________________________________________ Česká republika 2257 1876 1128 902 623 50 60 72 * Pokud v určitém roce před rokem 2005 některá země zjistí, že vlivem zvlášť tuhé zimy, zvlášť suchého léta a/nebo nepředvídané krátkodobé ztráty kapacity v systému dodávky energie na domácí půdě nebo v sousední zemi nemůže splnit své povinnosti uvedené v této Příloze, může je splnit zprůměrováním svých národních ročních emisí síry za daný rok, předchozí rok a rok následující za předpokladu, že emisní úroveň v žádném jednotlivém roce není vyšší než 20% emisního stropu pro síru.




3.7

Göteborgský protokol - Protokol k Úmluvě z roku 1979 o dálkovém znečišťování ovzduší překračujícím hranice států o omezení acidifikace, eutrofizace a zatížení přízemním ozónem Podepsán v Göteborgu 1. prosince 1999. Protokol dosud nevstoupil v platnost Cílový emisní limit pro SO2 4044 kt Cílové snížení emisí v období 1990 – 2010 75 % Pozn.: Porovnání se směrnicí EU o národních emisních stropech č. 2001/81/EC Cílový emisní limit pro SO2 3850 kt Cílové snížení emisí v období 1990 – 2010 76 % Cílový emisní limit pro NOx 6648 kt Cílové snížení emisí v období 1990 – 2010 50 % Pozn. Porovnání se směrnicí EU o národních emisních stropech č. 2001/81/EC Cílový emisní limit pro NOx 6519 kt Cílové snížení emisí v období 1990 – 2010 51 %

3.8

Aarhuská úmluva o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí Připravena Hospodářskou komisí OSN pro Evropu, schválena 4. celoevropskou konferencí ministrů životního prostředí v Aarhusu v roce 1998. Vstoupil v platnost 30.10.2001. Vytváří zákonné podmínky pro přístup veřejnosti k informacím o životním prostředí a pro její aktivní účast na rozhodování o životním prostředí. Přístup k environmentálním informacím: Poskytnutí informace Orgány veřejné správy na žádost zpřístupní tyto informace veřejnosti v rámci vnitrostátní legislativy, včetně kopií existující dokumentace obsahující nebo zahrnující tyto informace, v případech,kdy o ně bylo požádáno a) aniž by musel být uveden důvod nebo prokázán zájem či nárok; b) v požadované formě, pokud z hlediska orgánu veřejné správy není rozumné poskytnout požadovanou informaci v jiné formě nebo je tato již veřejně dostupná v jiné formě. Informace budou zpřístupněny nejpozději do 1 měsíce po podání žádosti, pokud rozsah a složitost informace neodůvodňuje prodloužení této lhůty až na 2 měsíce. Zamítnutí informace Žádost může být zamítnuta, pokud a) orgán veřejné správy požadované informace nemá, b) žádost je zjevně bezdůvodná, formulovaná příliš obecně, nebo c) týká se nedokončených materiálů nebo interních sdělení orgánů veřejné správy, umožňuje-li výjimku vnitrostátní legislativa nebo obvyklá praxe, přičemž se bere v úvahu zájem veřejnosti, v jejíž prospěch je informace poskytována. Žádost lze zamítnout, pokud by poskytnutí informace nepříznivě ovlivnilo: a) důvěrný ráz řízení či postupů orgánů veřejné správy v případech, kdy vnitrostátní právo stanoví tento důvěrný ráz 2KP03_základní informace.doc/3778



b) c) d)

mezinárodní vztahy, bezpečnost státu nebo veřejnou bezpečnost průběh soudního řízení obchodní a průmyslové tajemství a průmyslové informace v případech, kdy je toto tajemství chráněno zákony na ochranu legitimních ekonomických zájmů. V tomto rámci budou sděleny údaje o emisích, které jsou relevantní pro ochranu životního prostředí. e) práva duševního vlastnictví f) ochranu osobních údajů anebo souborů údajů týkajících se fyzických osob v případech, kdy tyto osoby nedaly souhlas k poskytnutí těchto informací veřejnosti, pokud tuto ochranu stanoví vnitrostátní právo g) zájmy třetí strany, která poskytla požadovanou informaci, aniž měla či mohla mít právně stanovenou povinnost ji poskytnout, a v případech, kdy tato třetí strana nedala k uvolnění dotyčného materiálu souhlas, nebo h) životní prostředí, kterého se informace týká, jako jsou místa chovu nebo rozmnožování vzácných druhů. Zamítnutí bude v písemné formě, byla-li žádost podána písemně nebo pokud to žadatel požaduje. V zamítnutí budou uvedeny důvody a informace o opravných prostředcích. Účast veřejnosti na tvorbě plánů programů a politik týkajících se životního prostředí Smluvní strany přijmou příslušné předpisy pro účast veřejnosti při přípravě plánů a programů, které se týkají životního prostředí, a to v transparentním a spravedlivém rámci, zajišťujícím poskytování nezbytných informací veřejnosti. Příslušné orgány veřejné správy určí ty skupiny veřejnosti, které se mohou účastnit, přičemž budou brány v úvahu cíle této úmluvy. Smluvní strany budou usilovat o to, aby veřejnosti byla poskytnuta v přiměřeném rozsahu příležitost pro její účast při tvorbě politik týkajících se životního prostředí. Účast veřejnosti bude zajištěna v počátečním stadiu rozhodování, kdy jsou ještě všechny možnosti výběru a alternativ otevřeny a kdy účast veřejnosti může být účinná. Výsledek účasti veřejnosti bude v rozhodování brán povinně v úvahu K Aarhuské úmluvě byly podepsány následující protokoly: Protokol o těžkých kovech (1998) Cílem je omezit emise těžkých kovů, které se podílejí na dálkovém přenosu škodlivin v atmosféře a u nichž se předpokládá, že působí nepříznivě na lidské zdraví (kadmium, olovo, rtuť). Protokol a organických znečišťujících látkách přetrvávajících v prostředí (1998) Cílem je omezovat, snižovat nebo zastavit vypouštění organických toxických znečišťujících látek, přetrvávajících v prostředí. Protokoly dosud nevstoupily v platnost. Dále byla přijata Celoevropská strategie postupného vyřazení olovnatého benzínu, která předpokládá, že do roku 2005 se ve státech, které ji přijaly, zcela přestane používat olovnatý benzín.




3.9

Rámcová úmluva OSN o změně klimatu Přijata v červnu 1992 v Rio de Janeiru, vstoupila v platnost 21.3.1994. Dodnes ji ratifikovalo nebo k ní přistoupilo 181 států včetně České republiky. Cíl úmluvy: Dosáhnout stabilizace koncentrací skleníkových plynů v atmosféře na úrovni, která by umožnila předejít nebezpečným důsledkům interakce lidstva a klimatického systému. Této úrovně by mělo být dosaženo v takovém časovém úseku, který umožní ekosystémům přizpůsobit se přirozenou cestou změně klimatu, přičemž by nebyla ohrožena produkce potravin a ekonomický rozvoj by mohl pokračovat trvale udržitelným způsobem. Základní principy: Princip mezigenerační odpovědnosti: Strany úmluvy by měly chránit klimatický systém ve prospěch současných a budoucích generací lidstva. Princip společné, byť rozdílné odpovědnosti, a odlišného postavení a schopnosti států: Strany vyspělých zemí by měly zaujmout vedoucí postavení v boji proti změně klimatu a akceptovat z ní plynoucí negativní důsledky. Také by se měly vzít na vědomí zvláštní potřeby rozvojových zemí, které jsou změnami klimatu nejvíce ohroženy. Princip předběžné opatrnosti: Tam, kde existuje hrozba vážné nevratné škody, by neměl nedostatek úplné vědecké jistoty sloužit jako důvod odkladu příslušných opatření. Právo na trvale udržitelný rozvoj: Strany by měly podporovat trvale udržitelný rozvoj, neboť je základem opatření proti změně klimatu. Vzájemná kooperace. Strany by měly dosahovat cílů úmluvy společným úsilím a kooperací. Povinnosti stran úmluvy: inventarizovat své emise i propady skleníkových plynů a uvádět i jejich zdroje a absorbéry vyvíjet aktivity a opatření vedoucí ke zmírnění klimatické změny podporovat vývoj a využití technologií vedoucích ke snížení emisí podporovat vědecký výzkum, výměnu informací a osvětu vzájemně spolupracovat Rámcová úmluva nestanoví žádná konkrétní povinná omezení emisí skleníkových plynů ani termíny. Dodatek I Země dodatku (včetně České republiky) se zavazují, že budou omezovat své antropogenní emise a chránit a rozšiřovat absorbéry a rezervoáry skleníkových plynů v rámci Národní strategie. Výsledky budou sdělovány Sekretariátu Rámcové úmluvy v Národních sděleních.

3.10

Kjótský protokol Podepsán v Kjóto v prosinci1997. Aby vstoupil v platnost, muselo by jej ratifikovat alespoň 55 zemí včetně tolika států Dodatku I, aby jejich podíl na momentálních emisích činil nejméně 5%. Cíl: snížení emisí oxidu uhličitého, metanu, oxidu dusného, fluorovaných uhlovodíků a hexafluoridu síry do období let 2008 – 2012 v průmyslových zemích Dodatku I o konkrétní stanovené procento. Emise se plynů se budou přepočítávat na ekvivalent CO2. 2KP03_základní informace.doc/3778



Souhrnné snížení světových emisí by mělo po splnění závazků Kjótského protokolu činit 5,2%. Snížení emisí: Česká republika EU

8% 8% *

Evropská Unie bude regulovat svoje emise společně. Pouze v případě, že by se do zadání jako celek nevešla, bude každý stát zodpovídat sám za sebe. Dosažení cíle: Ke zjednodušení dosažení cílů byly přijaty tzv. flexibilní mechanismy: -

-

-

Společně zaváděná opatření: Jedná se o spolupráci mezi dvěma státy různé hospodářské úrovně, kdy v jednom státě jsou náklady na redukci emisí nižší. Předpokládá se, že ekonomicky silnější státy budou investovat a pomáhat omezovat emise v ekonomicky slabších zemích a za to budou dostávat kredity, díky kterým by investující stát mohl splnit vlastní emisní závazky. Obchodování s emisemi: V případě, že nějaký stát nejenže splní limity Kjótského protokolu, ale navíc bude mít stále určitou rezervu, může takto uspořené emise prodat jinému státu, který by tak rovněž dosáhl nebo se přiblížil vlastnímu limitu. Podobný princip fakticky funguje mezi státy EU, které budou již od začátku počítat emise všech členských států dohromady. Mechanismus čistého rozvoje: Státy Dodatku I by měly mít možnost v rozvojových zemích financovat projekty, které by přispívaly ke snižování emisí, čímž by zároveň plnily vlastní závazek.

Rozšiřování propadů (odbourávání uhlíkového dílu) – využití schopnosti pohlcovat uhlík z atmosféry. Jde hlavně o lesy, ale i ostatní biomasu, půdu nebo oceány. Jednotlivé státy mohou odbourávat svůj uhlíkový díl vysazováním nových lesů nebo vhodným hospodařením se zemědělskou půdou. Využití propadů musí být přesně kvantifikováno.

3.11

Vídeňská úmluva o ochraně ozónové vrstvy Podepsána 1985, vstoupila v platnost 22.9.1988, posílena Montrealským protokolem podepsaným 16.9.1987. Montrealský protokol byl později doplněn dodatky: Londýnským (1990, vstoupil v platnost 10.8.1992), Kodaňským (1992, vstoupil v platnost 14.6.1994), Montrealským (1997, vstoupil v platnost 10.11.1999) a dodatkem z Beijingu(1999, vstoupil v platnost 25.2.2002). Všeobecné povinnosti: přijmout příslušná opatření k ochraně lidského zdraví a životního prostředí před negativními účinky, které jsou, nebo by mohly být výsledkem lidských činností, které pozměňují nebo by mohly pozměnit ozónovou vrstvu; spolupracovat na systematickém sledování, výzkumu a výměně informací, aby se lépe pochopilo a zhodnotilo působení lidských činností na ozónovou vrstvu a dopady změn ozónové vrstvy na lidské zdraví a životní prostředí;




-

-

přijmout příslušná legislativní a administrativní opatření a spolupracovat na harmonizaci příslušných politik, které by vedly k regulaci, omezení, snížení nebo předcházení takovým lidským činnostem, které mají nebo by mohly mít nepříznivý vliv plynoucí ze změn nebo možných změn ozónové vrstvy; spolupracovat na formulaci dohodnutých opatření, postupů a norem pro implementaci této Úmluvy s ohledem na protokoly a dodatky; spolupracovat s pověřenými mezinárodními orgány na implementaci Úmluvy, protokolů a dodatků;

Výzkum a systematická sledování Výzkum a systematická sledování se budou týkat: fyzikálních a chemických procesů, které mohou ovlivnit ozónovou vrstvu lidského zdraví a dalších biologických účinků souvisejících se změnami ozónové vrstvy, zvláště těch, které vznikají ze změn v ultrafialové části slunečního záření a mají biologické účinky (UV-B) klimatických účinků pocházejících ze změn ozónové vrstvy účinků pocházejících ze změn ozónové vrstvy a jakékoli následné změny v UV-B záření nebo přírodních a syntetických materiálech užitečných lidstvu látek, postupů a činností, které mohou ovlivnit ozónovou vrstvu a jejich kumulativních účinků alternativních látek a technologií související sociálně-ekonomické problematiky (viz Příloha I a II) Spolupráce na poli legislativy, vědy a techniky Podpora výměny vědeckých, technických, sociálně-ekonomických, obchodních a právních informací relevantním k této Úmluvě. Spolupráce prostřednictvím: usnadnění získání alternativních technologií poskytování informací o alternativních technologiích a zařízení a dodání speciálních manuálů a návodů k nim dodání nezbytného zařízení a vybavení pro výzkum a systematická sledování příslušné zaškolení vědeckého a technického personálu. Příloha I Výzkum a systematická sledování Látky přírodního nebo antropogenního původu, o nichž se předpokládá, že mají potenciál měnit chemické nebo fyzikální vlastnosti ozónové vrstvy: Uhlíkaté látky Oxid uhelnatý (CO), oxid uhličitý (CO2), metan (CH4), uhlovodíky neobsahující metan. Dusíkaté látky Oxid dusný (N2O), oxidy dusíku (NOx) Chlorované látky Plně halogenované alkany, částečně halogenované alkany Bromované látky Plně halogenované alkany Vodíkaté látky Vodík (H2), voda (H2O) 2KP03_základní informace.doc/3778



3.12

Montrealský protokol o látkách poškozujících ozónovou vrstvu - Protokol k Vídeňské úmluvě o ochraně ozónové vrstvy Přijat v roce 1988, vstoupil v platnost 1.1.1989. Regulační opatření Zaručit, že pro dvanáctiměsíční období počínaje prvním dnem sedmého měsíce následujícího po datu vstoupení tohoto Protokolu v platnost a v každém následujícím dvanáctiměsíčním období, vypočtená úroveň spotřeby regulovaných látek Skupiny I Přílohy A nepřesáhne vypočtenou hodnotu spotřeby v roce 1986. Do konce stejného období každá strana produkující jednu nebo více těchto látek zaručí, že vypočtené úrovně produkce těchto látek nepřekročí vypočtenou úroveň produkce roku 1986pokud se tato úroveň nezvedla o více než 10% úrovně 1986. Tento nárůst může být povolen pouze do té míry, aby uspokojil domácí potřeby stran dle čl. 5 a pro účely průmyslové racionalizace mezi stranami. Zaručit, že pro dvanáctiměsíční období počínaje prvním dnem třicátého sedmého měsíce následujícího po datu vstoupení tohoto Protokolu v platnost a v každém následujícím dvanáctiměsíčním období, vypočtená úroveň spotřeby regulovaných látek Skupiny II Přílohy A nepřesáhne vypočtenou hodnotu spotřeby v roce 1986. Do konce stejného období každá strana produkující jednu nebo více těchto látek zaručí, že vypočtené úrovně produkce těchto látek nepřekročí vypočtenou úroveň produkce roku 1986pokud se tato úroveň nezvedla o více než 10% úrovně 1986. Tento nárůst může být povolen pouze do té míry, aby uspokojil domácí potřeby stran dle čl. 5 a pro účely průmyslové racionalizace mezi stranami. Zajistit, že v období 1. červenec 1993 až 30. červen 1994 a každé následující dvanáctiměsíční období vypočtená úroveň spotřeby regulovaných látek Skupiny I Přílohy A nepřesáhne ročně 80% vypočtené hodnoty spotřeby v roce 1986. Zajistit, že v období 1.červenec 1998 až 30. červen 1999 a v každém následujícím dvanáctiměsíčním období vypočtená úroveň spotřeby regulovaných látek Skupiny I Přílohy A nepřesáhne ročně 50% vypočtené úrovně spotřeby v roce 1986. Každá strana, jejíž vypočtená úroveň produkce regulované látky Skupiny I Přílohy A byla v roce 1986 nižší než 25 kt, může pro účely racionalizace přesunout na nebo obdržet od jakékoli strany produkci přesahující limity uvedené v odstavci 1, 3 a 4 za předpokladu, že celkové kombinované vypočtené úrovně produkce dotčených stran nepřesáhnou produkční limity uvedené v tomto článku. O každém přesunu bude je nutno uvědomit sekretariát.


KRAJSKÝ PROGRAM SNIŽOVÁNÍ EMISÍ TUHÝCH ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK, OXIDU SIŘIČITÉHO A OXIDŮ DUSÍKU ÚSTECKÉHO KRAJE

Recommend Documents