KRAJSKÝ PROGRAM SNIŽOVÁNÍ EMISÍ TUHÝCH ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK, OXIDU SIŘIČITÉHO A OXIDŮ DUSÍKU ÚSTECKÉHO KRAJE

KRAJSKÝ PROGRAM SNIŽOVÁNÍ EMISÍ TUHÝCH ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK, OXIDU SIŘIČITÉHO A OXIDŮ DUSÍKU ÚSTECKÉHO KRAJE

zákazník

stupeň zakázkové číslo číslo dokumentu revize datum autor

Ústecký kraj Velká Hradební 3118/48 Ústí nad Labem STUDIE 4832-900-2 4832-000-2/2-KP-01 0 Březen 2004 Ing. Miroslav Mareš

Tebodin Czech Republic, s.r.o.

Prvního pluku 20/224 186 59 Praha 8

telefon 251 038 253 telefax 251 038 219 e-mail [email protected]

2KP01.doc/os.číslo

4832-000-2/2-KP-01 revize 0 Březen 2004 strana 2

Krajský program snižování emisí tuhých znečišťujících látek, oxidu siřičitého a oxidů dusíku Ústeckého kraje

autorizace zpracoval: Ing. Václav Červenka Ing. Karel Fuka Ing. Michaela Jiroudková Mgr. Dana Klepalová Ing. Tomáš Krásný Ing. Miroslav Mareš Doc. Ing. Roman Povýšil CSc. Mgr. Radomír Smetana Ing. Milan Svoboda Ing. Martin Vejr Ing. Pavel Zinburg Mgr. Martin Zoch

Praha, březen 2004 2KP01.doc/3778

schválil: Ing. Miroslav Mareš



Obsah

strana

A.

Název programu, jeho základní cíle a souvislosti

B. B.1 B.2 B.3 B.3.1 B.3.2

Výchozí situace – obraz emisní situace 9 Úvod 9 SWOT – analýza 13 Makroemisní část 15 Emise Ústeckého kraje (REZZO1-REZZO4) 18 Porovnání měrných emisí hlavních znečišťujících látek ze zdrojů REZZO1 – REZZO4 s průměrem České republiky – rok 2001 19 Porovnání podílu jednotlivých skupin zdrojů znečišťování na celkových emisích Ústeckého kraje s podílem těchto skupin na celkových emisích na republikové úrovni [%] – rok 2001 19 Porovnání podílu jednotlivých skupin zdrojů znečišťování na celkových emisích Ústeckého kraje s podílem těchto skupin na celkových emisích na republikové úrovni [%] – rok 2001 22 Stanovení prioritních problémů 25 Mikroemisní část 29 Seznam všech zdrojů podléhajících regulačnímu režimu IPPC 29 Seznam zvláště velkých spalovacích zdrojů znečišťování 36 Seznam dalších významných stacionárních zdrojů znečišťování (REZZO 1 a REZZO 2) 38 Struktura zdrojů v kategorii REZZO 3 38 Doprava 41 Silniční doprava 41 Doprava po vodních tocích 48 Železniční doprava 49 Energetika 52 Potenciál obnovitelných zdrojů energie 61 Současné využívání obnovitelných zdrojů energie v Ústeckém kraji 62 Potenciál a podmínky pro využití obnovitelných zdrojů energie 65 Shrnující tabulka využitelnosti potenciálu obnovitelných zdrojů energie v Ústeckém kraji 93 Odhad potenciálu úspor 93 Další významné zdroje znečišťování 100 Zemědělské zdroje znečišťování ovzduší 100 Dálkové přenosy znečišťujících látek 109

B.3.3

B.3.4

B.3.5 B.4 B.4.1 B.4.2 B.4.3 B.4.4 B.5 B.5.1 B.5.2 B.5.3 B.6 B.6.1 B.6.2 B.6.3 B.6.4 B.6.5 B.7 B.7.1 B.7.2

7

C. C.1 C.2

Vztah k Národnímu programu snižování emisí 114 Aktualizace Programu 114 Východiska pro řešení vyplývající z Národního programu snižování emisí České republiky 115

D.

Vztah k územní energetické koncepci

2KP01.doc/3778

117



E.

Vztah k dalším koncepčním dokumentům

F.

Vztah ke Státnímu programu podpory úspor energie a obnovitelných zdrojů pro rok 2003 123

G.

Vztah ke krajskému programu ke zlepšení kvality ovzduší

123

H.

Obecné zásady strategie programu

123

I. I.1 I.1.1 I.1.2 I.2 I.2.1

Kvalita ovzduší Monitorování kvality ovzduší Stanice pro sledování kvality ovzduší Přehled metod měření imisí Vývoj kvality ovzduší Imisní limity pro látky znečišťující venkovní ovzduší platné v České republice od roku 2002 Imisní limity pro látky znečišťující venkovní ovzduší platné do roku 2002 (podle Opatření FVŽP, 1991) Výsledky monitorování kvality ovzduší Výsledky modelových výpočtů kvality ovzduší Vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší Shrnutí Vývoj emisí základních znečišťujících látek

124 124 124 128 129

I.2.2 I.2.3 I.3 I.4 I.5 I.6

117

129 131 132 138 139 142 142

J.

Požadavky dokumentů Úmluvy EHK/OSN o dálkovém znečišťování ovzduší překračujícím hranice států především Protokolu k omezení acidifikace, eutrofizace a tvorby přízemního ozonu a přehled možností jejich splnění na území kraje 144

K. K.1

Hodnocení dosažitelnosti emisních stropů stanovených regionu v roce 2010 Porovnání doporučených hodnot emisních stropů pro Ústecký kraj s aktuálními krajskými emisemi v letech 1999, 2000 a 2001 Odhad trendů Formulace scénářů Územní rozvoj Přístup ke zpracování identifikace rozvojových území obcí Kvantifikace očekávaného přírůstku produkce emisí vlivem územního rozvoje kraje Energetika Vliv realizace úsporných opatření v oblasti výroby, distribuce a spotřeby energie Vliv předpokládaného využití potenciálu obnovitelných zdrojů energie Vliv rozsahu provozu zvlášť velkých zdrojů znečišťování Vliv změny palivové základny Souhrn jednotlivých relevantních vlivů energetických systémů na emisní situaci v roce 2010 v Ústeckém kraji Průmysl Zemědělství Doprava

K.2 K.2.1 K.3 K.3.1 K.3.2 K.4 K.4.1 K.4.2 K.4.3 K.4.4 K.4.5 K.5 K.6 K.7 2KP01.doc/3778

145 145 145 145 147 147 156 158 158 159 160 168 170 171 173 173



K.7.1 K.7.2 K.7.3 K.7.4 K.8 K.9 K.9.1 K.9.2 K.9.3 K.9.4 K.9.5 K.10 K.11

Úvod Scénáře budoucího vývoje Emisní faktory Roční emise Projekty výstavby a obnovy rychlostních silnic a silnic I. třídy Celková kvantifikace změn produkce emisí Scénář nízký Scénář referenční Scénář vysoký Scénář intenzifikace Souhrn Porovnání odhadu trendů s doporučenými emisními stropy dle NV č. 351/2002 Sb. Shrnutí

L.

Rozbor stavu a hodnocení plnění emisních limitů a ostatních limitních hodnot a dalších podmínek provozování zdrojů znečišťování ovzduší na území kraje 195

M.

Podpůrné aktivity pro omezování emisí na území kraje

205

N. N.1 N.1.1 N.1.2 N.1.3 N.1.4 N.1.5 N.1.6 N.2 N.3 N.3.1 N.3.2

Základní nástroje programu snižování emisí Nástroje Programu Normativní nástroje Ekonomické nástroje Organizační nástroje Institucionální nástroje Informační nástroje Dobrovolné nástroje Scénář nástrojů a opatření Konkretizace nástrojů a opatření scénáře NO.1 Územní plánování a územní rozhodování NO.2 Povolení k umisťování staveb, povolení staveb, povolení k uvedení do zkušebního i trvalého provozu a povolení ke změnám staveb zvláště velkých, velkých a středních stacionárních zdrojů znečišťování NO.3 Integrované povolení k výstavbě zvlášť velkého stacionárního zdroje znečišťování NO.4 Povolení k záměrům na zavedení nových výrob a technologií s dopadem na ovzduší u zvlášť velkých, velkých a středních stacionárních zdrojů znečišťování NO.5 Integrované povolení k stávajícímu zvlášť velkému stacionárnímu zdroji znečišťování NO.6 Povolení ke změnám používaných paliv, surovin nebo druhů odpadů a ke změnám využívání technologických zařízení zvlášť velkých, velkých a středních stacionárních zdrojů znečišťování NO.7 Podmíněná (technická možnost a ekonomická přijatelnost) povinnost využívat u nových staveb nebo při změnách stávajících staveb centrální zdroje tepla, případně alternativní zdroje a ověřit možnost kombinované výroby tepla a energie NO.8 Možnost aplikace plánu snížení emisí u zdroje (resp. opatření k omezování použití surovin a výrobků z nichž emise vznikají) namísto dodržování emisních limitů u

206 206 207 217 220 222 223 224 225 228 228

N.3.3 N.3.4 N.3.5 N.3.6

N.3.7

N.3.8

2KP01.doc/3778

173 173 174 174 181 186 186 186 187 187 188 189 193

231 232 233 234

235

239



240

N.3.12 N.3.13 N.3.14 N.3.15 N.3.16 N.3.17 N.3.18 N.3.19 N.3.20 N.3.21

vybraných stacionárních zdrojů znečišťování NO.9 Možnost aplikace plánu zavedení zásad správné zemědělské praxe u zdroje namísto dodržování emisních limitů u vybraných stacionárních zdrojů znečišťování NO.10 Povolení k vydání a změnám provozního řádu zvlášť velkých a velkých stacionárních zdrojů znečišťování NO.11 Zákaz spalovaní určitých druhů paliv v malých stacionárních zdrojích znečišťování NO.12 Možnost omezit spalování rostlinných materiálů NO.13 Omezení provozu mobilních zdrojů znečišťování NO.14 Územní energetická koncepce NO.15 Energetický audit NO.16 Investice do energetické infrastruktury NO.17 Investice do úspor energie NO.18 Finanční podpory provozovatelům zdrojů znečišťování ovzduší NO.19 Finanční podpory domácnostem NO.20 Infrastrukturní opatření (okruhy, obchvaty, kolejová infrastruktura) NO.21 Informování veřejnosti, výchova a osvěta

O.

Finanční zajištění programu

251

P.

Mezikrajová spolupráce, včetně přeshraniční

251

Q.

Souhrn stanovených požadavků a lhůt k dosažení cílů programu

251

R.

Termíny a způsob kontrol průběžného plnění programu

251

S.

Způsob provádění opatření a korekcí programu vyvolaných na základě závěrů kontrol a průběžného plnění tohoto programu 251

T.

Názvy a sídla orgánů ochrany ovzduší a dalších správních úřadů

252

U.

Jména, adresy a podpisy osob odpovědných za plnění programu

254

N.3.9 N.3.10 N.3.11

Přílohy 1)

Seznam stacionárních zdrojů znečišťování

4832-000-2/2-KP-02

2)

Základní informace o souvisejících dokumentech a programech

4832-000-2/2-KP-03

3)

Výsledky monitorování kvality ovzduší

4832-000-2/2-KP-04

4)

Výsledky modelování imisních koncentrací – grafické výstupy

4832-000-2/2-KP-05

5)

Charakteristiky kraje - grafické výstupy

4832-000-2/2-KP-06

6)

Předpokládaný rozvoj Ústeckého kraje

4832-000-2/2-KP-07

2KP01.doc/3778

241 242 242 243 243 244 245 246 247 247 248 249 250



A.

Název programu, jeho základní cíle a souvislosti Název programu zní: Krajský program snižování emisí tuhých znečišťujících látek, oxidu siřičitého a oxidů dusíku, těkavých organických látek, amoniaku, oxidu uhelnatého, benzenu, olova, kadmia, niklu, arsenu, rtuti a polycyklických aromatických uhlovodíků Ústeckého kraje (dále jen „Program“). Základní cíle Programu jsou: dosažení doporučených hodnot krajských emisních stropů pro oxid siřičitý, oxidy dusíku, těkavé organické látky (VOC) a amoniak v horizontu roku 2010 a s výhledem do roku 2020 zejména v souvislosti s plněním Národního programu snižování emisí ze stávajících zvlášť velkých spalovacích zdrojů. Doporučené hodnoty krajských emisních stropů pro kraj Ústecký jsou v NV č. 351/2002 Sb., kterým se stanoví závazné emisní stropy pro některé látky znečišťující ovzduší a způsob přípravy a provádění emisních inventur a emisních projekcí, Příloha č. 2 stanoveny takto (v kt.r-1): Rok

SO2

NOx

VOC

NH3

2010

60,0

58,0

25,5

5,0

-

snížení emisí těch znečišťujících látek, u kterých jsou překračovány imisní limity s cílem dosáhnout limitních hodnot ve stanovených lhůtách udržení emisí těch znečišťujících látek, u nichž nebylo zjištěno překračování imisních limitů, na dostatečně nízké úrovni tak, aby bylo minimalizováno riziko překračování v budoucnosti.

Pro ochranu lidského zdraví jsou v NV č. 350/2002 Sb., kterým se stanoví imisní limity a podmínky a způsob sledování, posuzování, hodnocení a řízení kvality ovzduší (Příloha č. 1) stanoveny následující imisní limity: Látka

Typ limitu

Hodnota limitu

Mez tolerance

Termín

Oxid siřičitý Oxid siřičitý

Hodinový průměr Denní průměr

350 µg.m 125 µg.m-3

90 µg.m - 0 -

1.1.2005 1.1.2005

Oxid siřičitý PM10

Roční průměr Denní průměr

50 µg.m-3 50 µg.m-3

15 µg.m-3 - 0

1.6.2002 1.1.2005

PM10 PM10

Roční průměr Denní průměr

40 µg.m-3 50 µg.m-3

4,8 µg.m-3 - 0 Bude stanovena

1.1.2005 1.1.2010

PM10 Oxid dusičitý Oxid dusičitý

20 µg.m-3 200 µg.m-3 40 µg.m-3

10 µg.m-3 80 µg.m-3 - 0 16 µg.m-3 - 0

1.1.2010 1.1.2010 1.1.2010

120 µg.m-3

Cílový imisní limit

1.1.2010

120 µg.m-3

Olovo

Roční průměr Hodinový průměr Roční průměr Nejvyšší 8 hod. průměr během dne Nejvyšší 8 hod. průměr během roku Roční průměr

Dlouhodobý imisní cíl 0,3 µg.m-3 - 0

1.1.2005

Oxid uhelnatý

9-hodinový průměr

10 mg.m-3

6 mg.m-3 - 0

1.1.2005

Ozón Ozón

2KP01.doc/3778

-3

0,5 µg.m

-3

-3

-



Látka

Typ limitu

Hodnota limitu

Mez tolerance

Termín

Benzen Kadmium

Roční průměr Roční průměr

5 µg.m-3 5 ng.m-3

5 µg.m-3 - 0 3 ng.m-3 – 0

1.1.2010 1.1.2005

Amoniak Arsen Nikl

Roční průměr Roční průměr Roční průměr

100 µg.m-3 6 ng.m-3 20 ng.m-3

60 µg.m-3 – 0 6 ng.m-3 16 ng.m-3

1.1.2005 1.1.2010 1.1.2010

Rtuť

Roční průměr

50 ng.m-3

-

1.1.2010

Benzo(a)pyren

Roční průměr

1 ng.m

-3

-3

8 ng.m

1.1.2010

Pro ochranu ekosystémů a nebo vegetace jsou dále nařízením vlády č. 350/2002 Sb., stanoveny následující hodnoty imisních limitů: Látka

Typ limitu

Oxid siřičitý Oxidy dusíku Ozón –cílový limit

Ozón – dlouhodobý cíl

Aritmetický průměr v zimním období (1.10. – 31.3.) Roční aritmetický průměr AOT40, vypočtená z hodinových průměrů v období od května do července AOT40, vypočtená z hodinových průměrů v období od května do července

Hodnota limitu

Termín

20 µg.m-3

1.8.2002

30 µg.m-3

1.8.2002

18 000 µg.m-3.h-1 zprůměrovaná za 5 let

1.1.2010


-

Pozn. AOT40 znamená součet rozdílů mezi hodinovou koncentrací větší než 80 µg.m (= 40 ppb) a hodnotou 80 µg.m -3

-3

v dané periodě užitím pouze hodinových hodnot změřených každý den mezi 8:00 a 20:00 SEČ (= 7:00 až 19:00 světového času (UTC)).

Kromě výše uvedených imisních limitů je nařízením vlády č. 350/2002 Sb., stanoven depoziční limit pro prašný spad ve výši 12,5 g.m-2 za měsíc. -

omezení emisí prekurzorů ozónu tak, aby bylo podpořeno dosažení cílových imisních limitů a dlouhodobých imisních cílů.

Vedlejší cíle Programu jsou: přispět k omezování emisí látek ohrožujících klimatický systém Země, zejména oxidu uhličitého CO2 a metanu CH4, přispět k šetrnému nakládání s energií a přírodními zdroji, přispět k omezování vzniku odpadů, stanovení zásad pro povolování nových stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší (zejména těch, které spadají do působnosti zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci).

2KP01.doc/3778



B. B.1

Výchozí situace – obraz emisní situace Úvod V úvodu části týkající se ovzduší (oblast znečišťování ovzduší - emisí i znečištění ovzduší – imisí) je potřebné stručně upozornit na legislativní rámec této problematiky a časové souvztažnosti. Zpracování „Programu“ zadal Krajský úřad Ústeckého kraje - odbor životního prostředí a zemědělství v souladu s požadavky nového zákona o ochraně ovzduší č. 86/2002 Sb. ve smyslu ustanovení § 6, odst. 5 a přílohy č. 2 a ustanovení § 7,odst. 6 a přílohy č. 3. Hlavním důvodem pro přípravu a vydání nového zákona o ochraně ovzduší byla nutnost harmonizace s předpisy Evropského společenství (dále ES) v souvislosti s přípravou vstupu České republiky do Evropské unie. Nový zákon komplexním přístupem k ochraně ovzduší a sofistikovaným zpracováním předčí předchozí legislativu této oblasti. Tento nový zákon o ochraně ovzduší č. 86/2002 Sb.(dále jen zákon či zákon o ochraně ovzduší) včetně jedenácti příloh vstoupil v platnost dnem 1.června 2002. Prováděcí předpisy k zákonu č. 86/2002 Sb. jsou zajištěny nařízeními vlády (5x) a vyhláškami MŽP ČR (4 x), které vešly v platnost v červenci 2002. Přehled uvedených prováděcích předpisů včetně počtu příloh je v následujícím: • NV č. 350/2002 Sb., kterým se stanoví imisní limity a podmínky a způsob sledování, posuzování, hodnocení a řízení kvality ovzduší. NV č. 350/2002 Sb. má 10 příloh. • NV č. 351/2002 Sb., kterým se stanoví závazné emisní stropy pro některé látky znečišťující ovzduší a způsob přípravy a provádění emisních inventur a emisních projekcí. NV č. 351/2002 Sb. má 3 přílohy. • NV 352/2002 Sb., kterým se stanoví emisní limity a další podmínky provozování spalovacích stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší. NV č. 352/2002 Sb. má 8 příloh. • NV 353/2002 Sb., kterým se stanoví emisní limity a další podmínky provozování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší. NV č. 353/2002 Sb. má 2 přílohy. • NV 354/2002 Sb., kterým se stanoví emisní limity a další podmínky pro spalování odpadu. NV č. 354/2002 Sb. má 11 příloh. • Vyhláška MŽP č. 355/2002 Sb., kterou se stanoví emisní limity a další podmínky provozování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší emitujících těkavé organické látky z procesů aplikujících organická rozpouštědla a ze skladování a distribuce benzínu. Vyhláška č. 355/2002 Sb. má 13 příloh. • Vyhláška MŽP č. 356/2002 Sb., kterou se stanoví seznam znečišťujících látek, obecné emisní limity, způsob předávání zpráv a informací, zjišťování množství vypouštěných znečišťujících látek, tmavosti kouře, přípustné míry obtěžování zápachem a intenzity pachů, podmínky autorizace osob, požadavky na vedení provozní evidence zdrojů znečišťování ovzduší a podmínky jejich uplatňování. Vyhláška č. 356/2002 Sb. má 15 příloh. • Vyhláška MŽP č. 357/2002 Sb., kterou se stanoví požadavky na kvalitu paliv z hlediska ochrany ovzduší. Vyhláška č. 357/2002 Sb. má 2 přílohy. • Vyhláška MŽP č. 358/2002 Sb., kterou se stanoví podmínky ochrany ozonové vrstvy Země. Vyhláška č. 358/2002 Sb. má 12 příloh. Oblast ovzduší zahrnutá v „Programu“ je prakticky jedním z prvních materiálů vzniklých na základě této rozsáhlé nové legislativy, přičemž je vhodné uvést, že uvádění této legislativy včetně souvisejících 2KP01.doc/3778



dokumentů v platnost (a známost) probíhalo časově paralelně v průběhu zpracování. Za tyto dokumenty, související se zpracováním, lze považovat Věstník MŽP se sdělením seznamu oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší a seznamu oblastí, kde budou dodržovány imisní limity na ochranu ekosystémů a vegetace ve smyslu § 5 odst.1 a odst.4 nařízení vlády č. 350/2002 Sb. či Metodický návod odboru ochrany ovzduší MŽP pro přípravu Krajských (místních) programů snižování emisí a Krajských (místních) programů ke zlepšení kvality ovzduší podle požadavků § 6, odst. 5 a § 7, odst. 6 zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší. Z hlediska dat oblasti ovzduší je v této úvodní části nutné uvést, že z důvodu jednoznačné dostupnosti validních dat byl jako referenční použit rok 2000. Použité vstupy z oficiální databáze ČHMÚ se týkají skutečnosti roku 2000, ale obecně jsou posuzovány nejen legislativou ovzduší platnou v roce 2000, ale paralelně i legislativou nové právní úpravy ovzduší representované zákonem č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší včetně prováděcích předpisů. Při tomto "paralelním" nakládání s převážně imisními daty roku 2000 je nutno se zmínit i o faktu, že příslušné návrhy mezních hodnot v připravovaných prováděcích předpisech se několikrát měnily a změny byly reflektovány i v ročenkách Českého hydrometeorologického ústavu (dále ČHMÚ). Při zpracování jsou uvedené skutečnosti vedoucí k možné nejednoznačnosti výkladu zohledněny a v textu jsou komentovány. Zákon o ochraně ovzduší (č. 86/2002Sb.) Vzhledem k tomu, že „Program“ je zadán i zpracován v souladu s požadavky nového zákona o ovzduší č. 86/2002 Sb., platného teprve od června roku 2002, tedy i jisté "novosti" problematiky, je vhodné velmi stručně zmínit úvodní části tohoto zákona včetně vymezení základních pojmů (§ 1,§ 2): § 1 vymezuje předmět úpravy: (1) Tento zákon stanoví a) práva a povinnosti osob a působnost správních úřadů při ochraně vnějšího ovzduší před vnášením znečišťujících látek lidskou činností a při zacházení s regulovanými látkami, které poškozují ozonovou vrstvu Země, a s výrobky, které takové látky obsahují, b) podmínky pro další snižování množství vypouštěných znečišťujících látek působících nepříznivým účinkem na život a zdraví lidí a zvířat, na životní prostředí nebo na hmotný majetek, c) nástroje ke snižování množství látek ovlivňujících klimatický systém Země, d) opatření ke snižování světelného znečištění ovzduší. (2) Tento zákon se nevztahuje na vnášení radionuklidů do životního prostředí, které je upraveno zvláštním zákonem.1 § 2 vymezuje základní pojmy: (1) Pro účely tohoto zákona v oblasti ochrany ovzduší se rozumí a) vnějším ovzduším ovzduší v troposféře, s výjimkou ovzduší na pracovištích určených zvláštním právním předpisem2 a v uzavřených prostorách, (dále jen "ovzduší"), b) znečišťující látkou jakákoliv látka vnesená do vnějšího ovzduší nebo v něm druhotně vznikající, která má přímo a nebo může mít po fyzikální nebo chemické přeměně nebo po spolupůsobení s jinou látkou škodlivý vliv na život a zdraví lidí a zvířat, na životní prostředí, na 1

Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých

zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 2

zákon č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

2KP01.doc/3778



c) d) e)

f)

g) h)

i) j) k) l) m)

n)

o)

p)

3

klimatický systém Země nebo na hmotný majetek, znečišťováním ovzduší vnášení jedné nebo více znečišťujících látek do ovzduší v důsledku lidské činnosti vyjádřené v jednotkách hmotnosti za jednotku času, emisí vnášení jedné nebo více znečišťujících látek do životního prostředí, emisním limitem nejvýše přípustné množství znečišťující látky nebo stanovené skupiny znečišťujících látek nebo pachových látek vypouštěné do ovzduší ze zdroje znečišťování ovzduší vyjádřené jako hmotnostní koncentrace znečišťující látky v odpadních plynech nebo hmotnostní tok znečišťující látky za jednotku času nebo hmotnost znečišťující látky vztažená na jednotku produkce nebo lidské činnosti nebo jako počet pachových jednotek na jednotku objemu nebo jako počet částic znečišťující látky na jednotku objemu, emisním stropem nejvyšší přípustná úhrnná emise znečišťující látky nebo stanovené skupiny znečišťujících látek vznikající v důsledku lidské činnosti vyjádřená v hmotnostních jednotkách za období 1roku ze všech zdrojů znečišťování ovzduší, z jejich vymezené skupiny nebo z jednotlivého zdroje znečišťování ovzduší na vymezeném území, úrovní znečištění ovzduší hmotnostní koncentrace znečišťujících látek v ovzduší nebo jejich depozice z ovzduší na jednotku plochy zemského povrchu za jednotku času, provozovatelem zdroje znečišťování ovzduší (dále jen "provozovatel") právnická osoba nebo fyzická osoba, která zdroj znečišťování ovzduší skutečně provozuje; není-li taková osoba, považuje se za provozovatele vlastník zdroje znečišťování,3 imisí znečištění ovzduší vyjádřené hmotnostní koncentrací znečišťující látky nebo stanovené skupiny znečišťujících látek, imisním limitem hodnota nejvýše přípustné úrovně znečištění ovzduší vyjádřená v jednotkách hmotnosti na jednotku objemu při normální teplotě a tlaku, mezí tolerance procento imisního limitu nebo část jeho absolutní hodnoty, o které může být imisní limit překročen, pachovými látkami látky nebo jejich směs, které způsobují obtěžující pachový vjem, charakterizované pachovým číslem, pachovou jednotkou nebo čichovým prahem, přípustnou tmavostí kouře nejvýše přípustný stupeň znečišťování ovzduší vyjádřený zabarvením kouřové vlečky nebo zjištěný v kouřovodu metodou stanovenou prováděcím právním předpisem, těkavou organickou látkou jakákoli organická sloučenina nebo směs organických sloučenin, s výjimkou methanu, která při teplotě 20oC (293,15 K) má tlak par 0,01 kPa nebo více nebo má odpovídající těkavost za konkrétních podmínek jejího použití, a která může v průběhu své přítomnosti v ovzduší reagovat za spolupůsobení slunečního záření s oxidy dusíku za vzniku fotochemických oxidantů, nejlepší dostupnou technikou (technikami) nejúčinnější a nejpokročilejší stupeň vývoje použitých technologií a způsobů jejich provozování, které jsou vyvinuty v měřítku umožňujícím jejich zavedení v příslušném hospodářském odvětví za ekonomicky a technicky přijatelných podmínek a zároveň jsou nejúčinnější v dosahování vysoké úrovně ochrany životního prostředí jako celku, redukčním cílem procento, o které je nutno ve stanoveném termínu snížit emise znečišťující látky nebo stanovené skupiny znečišťujících látek ze všech zdrojů znečišťování ovzduší umístěných na vymezeném území, případně z vymezené skupiny zdrojů znečišťování ovzduší, ve srovnání s rokem stanoveným jako referenční,

Například občanský zákoník, obchodní zákoník, zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních

vztazích, ve znění pozdějších předpisů. 2KP01.doc/3778



q) světelným znečištěním každá forma osvětlení umělým světlem, které je rozptýleno mimo oblasti, do kterých je určeno, zejména pak míří-li nad hladinu obzoru. (2) Pro účely tohoto zákona v oblasti ochrany ozonové vrstvy Země se rozumí a) regulovanou látkou látka poškozující ozonovou vrstvu Země uvedená v příloze č. 4 k tomuto zákonu, a to bez ohledu na to, zda jde o nově vyrobenou, znovuzískanou, recyklovanou nebo regenerovanou látku vyskytující se samostatně nebo ve směsi; za regulovanou látku se nepovažuje nevýznamné množství této látky pocházející z nezáměrné nebo nahodilé výroby během výrobního procesu, z nezreagované suroviny nebo z používání technologického prostředku, ve kterém je přítomna regulovaná látka jako stopová nečistota, nebo které je emitováno během výroby produktů nebo manipulace s nimi, b) zacházením s regulovanými látkami a výrobky, které je obsahují, jejich výroba, dovoz, vývoz, dodávání na trh, skladování, sběr, znovuzískávání, recyklování, regenerování nebo zneškodňování; zacházením je též použití regulované látky ve výrobním procesu nebo pro karanténní a dezinfekční účely ochrany zboží před přepravou, c) nezbytnou potřebou potřeba regulovaných látek pro stanovené účely, kde není možná náhrada použití již zakázaných regulovaných látek pro zajištění ochrany zdraví a životů lidí, obrany a bezpečnosti státu, leteckého provozu a jaderných zařízení. (3) Pro účely tohoto zákona v oblasti ochrany klimatického systému Země se rozumí a) klimatickým systémem Země veškerá atmosféra, hydrosféra, biosféra, geosféra a jejich vzájemné působení, b) změnou klimatu taková změna, která je vázána přímo nebo nepřímo na lidskou činnost měnící složení globální atmosféry a která je vedle přirozené proměnnosti klimatu pozorována za srovnatelný časový úsek, c) látkami ovlivňujícími klimatický systém Země oxid uhličitý, methan, oxid dusný, částečně a zcela fluorované uhlovodíky a fluorid sírový. Ve smyslu základních zásad směrnice 96/62/EC je filosofie zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší nastavena tak, aby již dosažená dobrá kvalita ovzduší v územní oblasti byla udržena a nevyhovující kvalita ovzduší pomocí opatření příslušných programů odstraněna.

2KP01.doc/3778



B.2

SWOT – analýza

Silné stránky

Slabé stránky

Rizika

Pozitivní očekávání

Emisní situace Malá četnost rozhodujících zdrojů znečišťování Jasná identifikace rozhodujících zdrojů Velký potenciál obnovitelných zdrojů energie Vysoká míra již provedené substituce ekologicky méně šetrných paliv

Vysoký podíl zvláště velkých spalovacích zdrojů znečišťování Výrazně vyšší měrné emise než je celorepublikový průměr Překračování doporučených hodnot krajských emisních stropů

Kvantifikace emisí z mobilních zdrojů znečišťování Validita údajů z REZZO 1 a REZZO 2 Výstavba nové systémové elektrárny Výstavba nových výrobních systémů s vysokou emisní zátěží

Realizace úsporných opatření v oblasti výroby, distribuce a spotřeby energie Realizace BAT technologií

Imisní situace Nízká četnost překračování imisních limitů Monitorovací systém (rozsáhlý – dlouhodobý provoz)

Vysoké imisní koncentrace suspendovaného prachu – frakce PM10 Působení systémových elektráren

Absence měření některých látek (VOC apod.) - nedostatečnost Vliv okolních krajů a SRN Výsledky modelování imisních koncentrací

Vliv implementace BAT technologií na imisní situaci Vliv očekávané zvýšené efektivnosti při výrobě, distribuci a užití energie

Nedokonalá dopravní infrastruktura Nízká produktivita stávající průmyslové výroby Nízká kupní síla obyvatelstva

Tempo růstu průmyslové výroby

Zvyšování produktivity práce Vybudování nových pracovních příležitostí Vybudování relevantní dopravní infrastruktury

Transformace státní správy a místních samospráv

Vliv působnosti zákonů o ochraně ovzduší, hospodaření energií, energetického zákona

Ekonomické faktory Očekávaný růst průmyslové výroby Tvorba podmínek pro výstavbu nových výrobních systémů Přeshraniční turistika

Administrativní a institucionální faktory Vliv legislativy EU Dosud nedokončena rekonstrukce státní Působnost nových zákonů v oblasti správy životního prostředí, energetiky a hospodaření s energií 2KP01.doc/3778



Silné stránky Sociální a politické faktory Příznivá věková struktura obyvatelstva

2KP01.doc/3778

Slabé stránky

Rizika

Pozitivní očekávání

Vysoká nezaměstnanost Zastaralost části bytového fondu a budov terciární sféry

Vliv vstupu do EU Snižování počtu obyvatel Nevhodná struktura pracovníků z hlediska kvalifikace

Zvýšení zaměstnanosti Vstup ČR do EU



B.3

Makroemisní část Vstupní data – inventarizace emisí – REZZO Emisní data vstupující do zpracování „Programu“ jsou čerpána z celorepublikového systému inventarizace emisí REZZO (Registr Emisí Zdrojů Znečišťování Ovzduší), který po několikaletém ověřování v bývalém Severočeském kraji je trvale provozován od roku 1980. Systém REZZO obsahuje podrobná technicko-emisní data spalovacích i technologických zařízení zdrojů znečišťování ovzduší. Podle zákona č. 309/91 Sb. ve znění zákona č. 211/94 Sb. o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami se zdroje znečišťování členily na zdroje stacionární a mobilní. Zdroje stacionární byly dále členěny podle tepelného výkonu, míry vlivu technologického procesu na znečišťování ovzduší nebo rozsahu znečišťování. Stacionární zdroje jsou zahrnuty v dílčích souborech REZZO 1 - 3, mobilní zdroje jsou začleněny v dílčím souboru REZZO 4. Přehled kategorií zdrojů a jejich základních charakteristik je uveden v následující tabulce: Rozdělení stacionárních zdrojů znečišťování Druh zdroje

Velké zdroje znečišťování REZZO 1 stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu vyšším než 5 MW a zařízení zvlášť závažných technologických procesů

Střední zdroje znečišťování REZZO 2 stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu od 0,2 do 5 MW, zařízení závažných technologických procesů, uhelné lomy a plochy s možností hoření, zapaření nebo úletu znečišťujících látek

Malé zdroje znečišťování REZZO 3 stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu, nižším než 0,2 MW zařízení technologických procesů, nespadajících do kategorie velkých a středních zdrojů, plochy, na kterých jsou prováděny práce, které mohou způsobovat znečišťování ovzduší, skládky paliv, surovin, produktů a odpadů a zachycených exhalátů a jiné stavby, zařízení a činnosti, výrazně znečišťující ovzduší

bodový zdroj Způsob evidence: zdroje jednotlivě sledované

bodový zdroj Způsob evidence: zdroje jednotlivě sledované

plošné zdroje Způsob evidence: zdroje hromadně sledované

Aktualizace dat všech kategorií se provádí od roku 1995 každoročně. Původně se každoročně aktualizovaly pouze zdroje typu REZZO 1, u ostatních zdrojů byl použit interval 5 ti let. Údaje vstupující do systému REZZO poskytují provozovatelé zdrojů na základě legislativy ovzduší. Verifikovaná emisně technická data zdrojů REZZO 1 vstupují prostřednictvím České inspekce životního prostředí (ČIŽP), data REZZO 2 či REZZO 3 administrují městské úřady (dříve Okresní úřady) či Magistráty. Data vstupující do každoroční emisní inventury jsou u zdrojů typu REZZO 1 a REZZO 2 získávána měřením, u ostatních kategorií bilancováním pomocí emisních faktorů. Správou databáze REZZO za celou ČR je pověřen ČHMÚ. Jednotlivé dílčí databáze REZZO 1-4, které

2KP01.doc/3778



slouží k archivaci a prezentaci údajů o stacionárních a mobilních zdrojích znečišťování ovzduší, tvoří součást Informačního systému kvality ovzduší (ISKO) provozovaného rovněž ČHMÚ jako jeden ze základních článků soustavy nástrojů pro sledování a hodnocení kvality ovzduší ČR. Emise vývoj hodnot Vývoj emisních hodnot stávajícího Ústeckého kraje je dán specifikou této oblasti, která byla dána značnou koncentrací spalovacích procesů na bázi hnědého uhlí (HU). Tyto spalovací procesy – bodové zdroje reprezentované kondensačními elektrárnami, závodními elektrárnami a velkými teplárnami - produkovaly v minulosti 80 – 90 % emisí oxidu siřičitého a tuhých znečišťujících látek (popílku). Tyto zdroje REZZO 1 (zvláště velké a velké zdroje dle dikce současné legislativy) v relativně malém počtu (max.15) tvořily v minulosti emisní "charakter regionu". Tento lze popsat spotřebou paliva (HU) a emisemi. U emisí je vhodné uvažovat pouze oxid siřičitý a tuhé znečišťující látky (popílek) – sledování těchto látek (v uvedeném pořadí) má dlouhodobý historický základ. V následujících třech tabulkách je ilustrována minulost u "top ten" zdrojů znečišťování ovzduší, přičemž je zahrnuto období reálného socialismu i změny po roce 1989. Spotřeba HU u 10 rozhodujících stacionárních zdrojů znečišťování Rok

1973

1984

Zdroj

ETU I

1991

1992

1992/1984

(kt)

3 629

2 683

1 693

1 565

0,5833

ETU II EPRU I EPRU II ELE EPOČ ČEZ celk. EKY ERV TTR SČT býval.

4 052 2 983 3 895 14 559 2 174 1 494 300 3 968

5 094 3 970 6 263 2 714 7 225 27 949 1 726 617 2 343

3 177 1 681 5 866 2 988 5 807 21 212 1 629 650 2 279

2 952 1 744 5 405 2 206 5 813 19 685 1 545 629 2 174

0,5795 0,4392 0,8630 0,8128 0,8045 0,7043 0,8951 1,0194 0,9278

ČEZ býval. CHEZA

18 527 2 847

30 292 2 932

23 491 -

21 859 2 580

0,7216 0,8799

„10“ celk.

21 374

33 224

-

24 439

0,7355

2KP01.doc/3778



Emise popílku Rok

1973

1984

Zdroj

ETU I ETU II EPRU I EPRU II ELE EPOČ ČEZ celk. EKY ERV TTR SČT býval. ČEZ býval. CHEZA „10“ celk.

1991

1992

1992/1984

(t)

29 205 -

12 132 5 094

4 439 3 374

3 856 2 732

0,3178 0,5363

22 896 44 228 29 749 126 078 11 732 45 145 2 804 59 681 185 759 57 531 243 290

40 298 7 033 22 286 18 000 104 843 35 854 4 253 40 107 144 950 14 232 159 182

1 628 4 416 21 200 9 680 19 200 1 429 35 205 -

5 788 3 984 11 600 9 488 37 488 12 200 1 535 13 735 51 183 22 371 73 554

0,1436 0,5664 0,5205 0,5271 0,3575 0,3402 0,3609 0,3424 0,3531 1,5718 0,4621

Emise oxidu siřičitého Rok

1973

1984

Zdroj

1991

1992

1992/1984

(t)

ETU I

120 263

82 662

-

48 262

0,5838

ETU II EPRU I EPRU II

103 108 -

193 227 125 277 196 571

-

88 292 59 794 163 124

0,5363 0,4772 0,5664

44 367 15 918

48 573 164 887

-

38 257 110 700

0,8298 0,6713

ČEZ celk. EKY ERV

283 656 32 862 27 575

811 197 43 288 -

-

508 429 29 100 -

0,6267 0,6722 -

TTR SČT býval.

4 572 65 009

8 420 51 708

-

4 121 33 221

0,4894 0,6424

ČEZ býval. CHEZA „10“ celk.

348 665 57 531 406 196

862 905 90 094 952 999

-

541 650 52 785 594 435

0,6277 0,5858 0,6237

ELE EPOČ

Pozn. v roce 1964 dle pramenů TERPLANu emitovaly všechny zdroje SHP 260 000 t SO 2.

Vysvětlivky: ETU I ETU II EPRU I EPRU II ELE EPOČ

2KP01.doc/3778

elektrárna Tušimice I elektrárna Tušimice II elektrárna Prunéřov I elektrárna Prunéřov II elektrárna Ledvice elektrárna Počerady



EKY ERV TTR CHEZA ČEZ SČT býval. ČEZ býval.

teplárna Komořany elektrárna Ervěnice teplárna Trmice Chemické závody Litvínov (Záluží) SHP: ETU I+II, EPRU I+II, ELE, EPOČ SHP: EKY, ERV, TTR SHP:ETU I+II, EPRU I+II, ELE, EPOČ, EKY, ERV, TTR

Spotřeba hnědého uhlí těchto zdrojů (po najetí ETU II, EPOČ II a EPRU II) stoupala až do roku 1984, kdy kulminovala na hodnotě cca 33 milionů tun. Průběh emisí popílku a oxidu siřičitého SO2 má rozdílný průběh související s přístupem k ochraně ovzduší a tehdejší legislativou (zákon č. 35/1967 Sb. platný v období 1967 - 1991). Výše uvedená "historická exkurse" ilustruje vývoj emisí rozhodujících zdrojů, obrovské emisní zatížení území Ústeckého kraje v minulosti. Ze srovnání s následující celorepublikovou tabulkou je patrné obrovské zlepšení v této oblasti.

B.3.1

Emise Ústeckého kraje (REZZO1-REZZO4) Rok 2000 Emise znečišťujících látek v t/rok Okres TZL

Děčín Chomutov Litoměřice Louny Most Teplice Ústí nad Labem Celkem

780,64 1 223,44 867,62 860,77 852,48 744,03 241,08 5 570,06

SO2

NOx

2 316,24 42 921,13 4 084,55 7 293,33 16 354,89 10 717,62 6 063,43 89 751,19

2 897,27 28 537,66 6 210,27 19 011,36 8 567,78 9 635,65 3 507,20 78 367,20

CO

6 913,38 5 533,86 8 506,60 7 767,63 4 960,73 4 511,85 3 528,36 41 722,41

Cx Hy

1 732,37 3 096,40 1 832,52 3 459,20 2 227,23 1 278,33 1 055,67 14 681,72

Rok 2001 Emise znečišťujících látek v t/rok Okres TZL


SO2

CO

Cx Hy

702,10 1 498,50 763,90

2 085,70 26 986,60 2 820,10

2 262,10 27 507,40 4 943,90

6 841,30 5 935,60 8 583,30

1 540,20 3 010,10 1 575,90

963,40 709,50 689,30

7 975,70 16 067,60 10 303,70

18 801,30 9 800,20 5 949,30

8 036,50 5 552,30 4 712,30

2 443,10 2 342,90 1 166,20

287,90 5 614,60

7 494,50 73 733,90

3 469,00 72 733,20

3 819,90 43 481,20

967,40 13 045,80

Zdroj: Bilance emisí znečišťujících látek v roce 2000, 2001 (ČHMÚ).

2KP01.doc/3778

NOx



B.3.2

Porovnání měrných emisí hlavních znečišťujících látek ze zdrojů REZZO1 – REZZO4 s průměrem České republiky – rok 2001 Česká republika

Ústecký kraj

Poměr k měrným emisím ČR [%]

78 864

5 335

-

TZL SO2

2

t/r/km t/r/km2

0,68 3,18

1,05 13,82

154,4 434,6

NOx

t/r/km2

4,21

13,63

323,8

CO

t/r/km

2

8,22

8,15

99,1

CxHy

t/r/km2

1,64

2,45

149,4

Ukazatel

Jednotka

Rozloha

km 2

Z tabulky je zřejmé, že Ústecký kraj se naprosto odlišuje od celorepublikových průměrů měrných emisí a vykazuje několikanásobnou měrnou emisní zátěž s výjimkou CO, kde dosahuje měrná zátěž celorepublikové úrovně. Největší odchylka je zaznamenána u emisí SO2 a to výší téměř 435 %.

B.3.3

Porovnání podílu jednotlivých skupin zdrojů znečišťování na celkových emisích Ústeckého kraje s podílem těchto skupin na celkových emisích na republikové úrovni [%] – rok 2001 Porovnání podílu jednotlivých skupin zdrojů znečišťování na celkových emisích Ústeckého kraje – rok 2000 TZL

SO2

Kategorie zdrojů kt/rok

%

kt/rok

NOx %

kt/rok

CO %

kt/rok

CxHy %

kt/rok

%

Velké zdroje celkem

2,7

48,5

84,4

94,0

61,1

77,9

7,0

16,7

5,7

38,7

Střední zdroje celkem

0,2

3,6

0,5

0,6

0,4

0,5

0,5

1,2

0,3

1,8

Malé zdroje celkem

2,1

37,0

4,3

4,8

1,0

1,3

11,8

28,3

2,6

17,9

Stacionární zdroje celkem

5,0

89,0

89,2

99,4

62,4

79,7

19,3

46,2

8,6

58,5

Mobilní zdroje celkem

0,6

11,0

0,5

0,6

15,9

20,3

22,5

53,8

6,1

41,5

Celkem

5,6 100,0

2KP01.doc/3778

89,8 100,0

78,4 100,0

41,7 100,0

14,7 100,0



Podíl jednotlivých kategorií zdrojů znečišťování na celkové emisi kraje - tuhé znečišťující látky

Mobilní zdroje 11% Velké zdroje 48%

Malé zdroje 37% Střední zdroje 4%

Pod íl je d notliv ých kate g orií zd ro jů zn e čišťo v án í n a ce lkov é e misi kraje - oxid siřičitý Mobilní zdroje 1% Malé zdroje 5% Střední zdroje 1%

Velké zdroje 93%

2KP01.doc/3778



Pod íl je d notliv ých kate g orií zd ro jů zn e čišťo v án í n a ce lkov é e misi kraje - oxidy d usíku Mobilní zdroje 20% Malé zdroje 1% Střední zdroje 0%

Velké zdroje 79%

Pod íl je d notliv ých kate g orií zd ro jů zn e čišťo v án í n a ce lkov é e misi kraje - o xid uh e lnatý

Velké zdroje 17% Střední zdroje 1%

Mobilní zdroje 54%

2KP01.doc/3778

Malé zdroje 28%



Pod íl je d notliv ých kate g orií zd ro jů zn e čišťo v án í n a ce lkov é e misi kraje - uhlo v od íky

Velké zdroje 39%

Mobilní zdroje 41%

Střední zdroje 2%

Malé zdroje 18%

B.3.4

Porovnání podílu jednotlivých skupin zdrojů znečišťování na celkových emisích Ústeckého kraje s podílem těchto skupin na celkových emisích na republikové úrovni [%] – rok 2001

Kategorie zdrojů

TZL

SO2

NOx

CO

CxHy

ČR

ÚK

ČR

ÚK

ČR

ÚK

ČR

ÚK

ČR

ÚK

Velké zdroje

26,6

50,3

77,1

92,8

43,8

82,1

23,5

17,6

13,8

39,3

Střední zdroje Malé zdroje

11,1 44,2

3,1 34,9

3,0 17,2

0,8 5,8

1,5 4,0

0,6 1,5

1,7 23,4

1,5 29,7

4,6 26,2

1,9 22,1

Celkem stacionární zdroje Mobilní zdroje Celkem

81,9 18,1 100,0

88,3 97,3 99,4 49,3 84,2 48,6 48,8 44,6 63,3 11,7 2,7 0,6 50,7 15,8 51,4 51,2 55,4 36,7 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0

Z uvedeného srovnání je patrná rozdílná struktura jednotlivých skupin zdrojů znečišťování v Ústeckém kraji. Nejmarkantnější je rozdíl ve struktuře znečišťování velkých zdrojů, která je u tuhých znečišťujících látek, oxidů dusíku NOx a uhlovodíků CxHy prakticky dvojnásobná oproti celorepublikovým podílům, a naopak střední zdroje znečišťování jsou zastoupeny přibližně třikrát menší produkcí. U malých zdrojů znečišťování lze zaznamenat výrazně nižší podíl na produkci oxidu siřičitého SO2, u ostatní polutantů je podíl přibližně rovnocenný.

2KP01.doc/3778



TZL Česká republika

REZZO4 15%

TZL Ústecký kraj

REZZO1 24%

REZZO2 12%

REZZO4 11%

REZZO1 48%

REZZO3 37%

REZZO3 49%

REZZO2 4%

SO2 Česká republika

REZZO3 18%

SO2 Ústecký kraj

REZZO3REZZO4 1% REZZO2 5% 1%

REZZO4 3%

REZZO2 3%

REZZO1 76%

REZZO1 93%

NOx Česká republika

NOx Ústecký kraj

REZZO4 20% REZZO1 37% REZZO4 58%

REZZO2 1% REZZO3 4%

2KP01.doc/3778

REZZO3 1% REZZO2 0%

REZZO1 79%



CO Česká republika

CO Ústecký kraj

REZZO1 17%

REZZO1 23%

REZZO2 2%

REZZO4 50%

REZZO2 1% REZZO4 54%

REZZO3 28%

REZZO3 25%

CxHy Česká republika

CXHy Ústecký kraj

REZZO1 12% REZZO2 4%

REZZO4 60%

REZZO1 39%

REZZO4 41%

REZZO3 24%

REZZO3 18%

2KP01.doc/3778

REZZO2 2%



B.3.5

Stanovení prioritních problémů Pro potřeby stanovení územních priorit byla provedena analýza okresů a obcí s rozšířenou působností z hlediska měrných emisí a dále poměru měrných emisí a ročních imisních limitů pro jednotlivé škodliviny. Vzhledem k dominantnímu vlivu systémových elektráren na celkovou bilanci emisí je také zřejmé, že obce na jejichž území jsou tyto zdroje situovány tj. Kadaň, Bílina, Litvínov a Louny jsou lokality s největšími měrnými emisemi. Proto jsme pro potřeby relativnějšího přehledu provedli vyhodnocení okresů a obcí s rozšířenou působností v redukované podobě, bez působení systémových elektráren. Takto lze lépe formulovat území se zvýšenou emisní zátěží. Zdroje REZZO1- 4 Okres

km

TZL

2

t/rok

Děčín Chomutov Litoměřice Louny Most Teplice Ústí nad Labem Ústecký kraj

2KP01.doc/3778

t/km

2

SO2 emise/IL

t/rok

t/km

2

NOX emise/IL

t/rok

t/km

2

NH3 emise/IL

t/rok

t/km

2

emise/IL

909,15 935,31 1032,1 1117,85 467,1 469,14 404,45

606,05 1268,21 592,40 863,02 717,90 541,93 376,90

0,67 1,36 0,57 0,77 1,54 1,16 0,93

30,30 1820,12 63,41 42987,22 29,62 2287,66 43,15 7201,86 35,89 16316,71 27,10 9934,77 18,84 6248,44

2,00 45,96 2,22 6,44 34,93 21,18 15,45

36,40 2428,73 859,74 27956,15 45,75 2822,40 144,04 17581,12 326,33 7703,68 198,70 6171,12 124,97 3971,85

2,67 29,89 2,73 15,73 16,49 13,15 9,82

60,72 698,90 70,56 439,53 192,59 154,28 99,30

73,75 174,14 417,68 277,26 376,85 53,15 0,01

0,08 0,19 0,40 0,25 0,81 0,11 0,00

0,74 1,74 4,18 2,77 3,77 0,53 0,00

5335,1

4966,40

0,93

248,32 86796,78

16,27

1735,94 68635,05

12,86

1715,88

1372,84

0,26

13,73



Zdroje REZZO1- 4 bez systémových elektráren ve vlastnictví ČEZ a.s. Okres

km

TZL

2

t/rok

Děčín Chomutov Litoměřice Louny Most Teplice Ústí nad Labem Ústecký kraj

2KP01.doc/3778

t/km

2

909,15 935,31 1032,1

606,05 301,85 592,40

0,67 0,32 0,57

1117,85 467,1 469,14 404,45 5335,1

563,26 717,90 432,17 376,90 3590,53

0,50 1,54 0,92 0,93 0,67

SO2 emise/IL

30,30 15,09 29,62

t/rok

t/km

2

1820,12 1324,99 2287,66

2,00 1,42 2,22

28,16 1223,78 35,89 16316,71 21,61 1255,79 18,84 6248,44 179,53 30477,48

1,09 34,93 2,68 15,45 5,71

NOX emise/IL

36,40 26,50 45,75

t/rok

t/km

2

NH3 emise/IL

t/rok

t/km

2

emise/IL

2428,73 2436,76 2822,40

2,67 2,61 2,73

60,72 60,92 70,56

73,75 174,14 417,68

0,08 0,19 0,40

0,74 1,74 4,18

24,48 2035,76 326,33 7703,68 25,12 2656,02 124,97 3971,85 609,55 24055,20

1,82 16,49 5,66 9,82 4,51

50,89 192,59 66,40 99,30 601,38

277,26 376,85 53,15 0,01 1372,84

0,25 0,81 0,11 0,00 0,26

2,77 3,77 0,53 0,00 13,73



Zdroje REZZO1- 3 Obec s rozšířenou působností

km

TZL

2

t/rok

t/km

2

SO2 emise/IL

t/rok

t/km

2

NOX emise/IL

t/rok

t/km

2

NH3 emise/IL

t/rok

t/km

2

emise/IL

Bílina Děčín Chomutov

123,52 554,11 486,13

174,31 233,44 84,64

1,41 0,42 0,17

8,72 11,67 4,23

8779,65 743,06 1003,38

71,08 1,34 2,06

175,59 14,86 20,07

3748,78 265,44 501,17

30,35 0,48 1,03

93,72 6,64 12,53

45,02 73,75 115,53

0,36 0,13 0,24

0,45 0,74 1,16

Kadaň Litoměřice Litvínov Louny Lovosice Most Podbořany Roudnice nad L. Rumburk Teplice

449,18 470,5 235,98 472,74 261,57 231,12 337,86 300,03 266,15 345,62

1080,42 239,84 410,02 524,81 153,71 268,35 122,32 118,49 171,14 266,83

2,41 0,51 1,74 1,11 0,59 1,16 0,36 0,39 0,64 0,77

54,02 41908,26 11,99 889,85 20,50 8255,38 26,24 6383,16 7,69 1044,55 13,42 8028,93 6,12 261,58 5,92 291,46 8,56 412,50 13,34 1076,78

93,30 1,89 34,98 13,50 3,99 34,74 0,77 0,97 1,55 3,12

838,17 25615,31 17,80 249,89 165,11 4739,82 127,66 15681,05 20,89 894,05 160,58 2170,64 5,23 109,33 5,83 161,09 8,25 118,87 21,54 532,70

57,03 0,53 20,09 33,17 3,42 9,39 0,32 0,54 0,45 1,54

640,38 6,25 118,50 392,03 22,35 54,27 2,73 4,03 2,97 13,32

58,61 38,87 296,02 94,17 210,81 80,84 69,13 168,00 0,00 8,12

0,13 0,08 1,25 0,20 0,81 0,35 0,20 0,56 0,00 0,02

0,59 0,39 2,96 0,94 2,11 0,81 0,69 1,68 0,00 0,08

Ústí nad Labem Varnsdorf Žatec Ústecký kraj

404,45 88,89 307,25 5335,1

250,20 86,16 127,20 4311,89

0,62 0,97 0,41 0,81

12,51 6158,96 4,31 586,77 6,36 490,03 215,59 86314,31

15,23 6,60 1,59 16,18

123,18 1833,66 11,74 190,56 9,80 161,18 1726,29 56973,53

4,53 2,14 0,52 10,68

45,84 4,76 4,03 1424,34

0,01 0,00 113,97 1372,84

0,00 0,00 0,37 0,26

0,00 0,00 1,14 13,73

2KP01.doc/3778



Zdroje REZZO1- 3 bez systémových elektráren ve vlastnictví ČEZ a.s. Obec s rozšířenou působností

km

TZL

2

t/rok

t/km

2

SO2 emise/IL

t/rok

t/km

2

NOX emise/IL

t/rok

t/km

2

NH3 emise/IL

t/rok

t/km

2

emise/IL

Bílina Děčín Chomutov

123,52 554,11 486,13

64,55 233,44 84,64

0,52 0,42 0,17

3,23 11,67 4,23

100,66 743,06 1003,38

0,81 1,34 2,06

2,01 14,86 20,07

233,68 265,44 501,17

1,89 0,48 1,03

5,84 6,64 12,53

45,02 73,75 115,53

0,36 0,13 0,24

0,45 0,74 1,16

Kadaň Litoměřice Litvínov Louny Lovosice Most Podbořany Roudnice nad L. Rumburk Teplice

449,18 470,5 235,98 472,74 261,57 231,12 337,86 300,03 266,15 345,62

114,06 239,84 410,02 225,05 153,71 268,35 122,32 118,49 171,14 266,83

0,25 0,51 1,74 0,48 0,59 1,16 0,36 0,39 0,64 0,77

5,70 11,99 20,50 11,25 7,69 13,42 6,12 5,92 8,56 13,34

246,03 889,85 8255,38 405,08 1044,55 8028,93 261,58 291,46 412,50 1076,78

0,55 1,89 34,98 0,86 3,99 34,74 0,77 0,97 1,55 3,12

4,92 17,80 165,11 8,10 20,89 160,58 5,23 5,83 8,25 21,54

95,92 249,89 4739,82 135,69 894,05 2170,64 109,33 161,09 118,87 532,70

0,21 0,53 20,09 0,29 3,42 9,39 0,32 0,54 0,45 1,54

2,40 6,25 118,50 3,39 22,35 54,27 2,73 4,03 2,97 13,32

58,61 38,87 296,02 94,17 210,81 80,84 69,13 168,00 0,00 8,12

0,13 0,08 1,25 0,20 0,81 0,35 0,20 0,56 0,00 0,02

0,59 0,39 2,96 0,94 2,11 0,81 0,69 1,68 0,00 0,08

Ústí nad Labem Varnsdorf Žatec Ústecký kraj

404,45 88,89 307,25 5335,1

250,20 86,16 127,20 2936,02

0,62 0,97 0,41 0,55

12,51 6158,96 4,31 586,77 6,36 490,03 146,80 29995,01

15,23 6,60 1,59 5,62

123,18 1833,66 11,74 190,56 9,80 161,18 599,90 12393,68

4,53 2,14 0,52 2,32

45,84 4,76 4,03 309,84

0,01 0,00 113,97 1372,84

0,00 0,00 0,37 0,26

0,00 0,00 1,14 13,73

2KP01.doc/3778



Z uvedených tabulek lze odvodit následující závěry: největší měrnou zátěž u většiny lokalit způsobují emise oxidu siřičitého SO 2 (s výjimkou obcí Louny a Lovosice, kde převažují emise oxidů dusíku NOx a obcí Podbořany, Roudnice nad Labem, ve kterých je nejvyšší měrná zátěž tuhými znečišťujícími látkami), z hlediska emisí tuhých znečišťujících látek lze za nejexponovanější považovat lokality obcí Kadaň, Louny, Litvínov, Litoměřice, Most, Teplice a Ústí nad Labem, z hlediska emisí oxidu siřičitého SO2 jsou nejexponovanější obce: Kadaň, Bílina, Litvínov a s odstupem pak Louny, Ústí nad Labem, z hlediska emisí oxidů dusíku NOx je nutné považovat za silně exponované obce Kadaň, Louny, Litvínov a s velkým odstupem obce Bílina, Most a Ústí nad Labem. Ze systémového hlediska lze na území Ústeckého kraje označit tyto oblasti obcí s rozšířenou působností, u kterých je zaznamenána výrazně vyšší hodnota měrných emisí než je republikový průměr: Kadaň, Louny, Litvínov, Most, Teplice, Ústí nad Labem, Bílina, Litoměřice.

B.4 B.4.1

Mikroemisní část Seznam všech zdrojů podléhajících regulačnímu režimu IPPC Zdroj: ČEU, http://gis.ceu.cz/IPPC/) IČO

Název zdroje

Obec

Actherm spol. s r.o.

Chomutov

48024091

1.1

Agri Libochovice a.s.

Libochovice

64052931

6.6 b)

Alcan Děčín Extrusions s.r.o.

Děčín

18380654

2.3 b)


Děčín

18380654

2.3 c)


Děčín

18380654

2.5 b)

Animo Žatec a.s., Bezděkov

Žatec

00044628

6.6 a)

Animo Žatec a.s., Černčice

Černčice

00044628

6.6 a)

Animo Žatec a.s., Lenešice

Lenešice

00044628

6.6 a)

Animo Žatec a.s., Lišany

Lišany

00044628

6.6 b)

Animo Žatec a.s., Vroutek

Vroutek

00044628

6.6 b)

Avirunion a.s., Závod Rudolfova huť

Dubí

14864584

3.3

Benar a.s., provoz úpravna

Benešov nad Ploučnicí

49903420

6.2

Celio a.s., skládkový komplex

Litvínov

48289922

5.4

Cinergetika Ú/L a.s.

Ústí nad Labem

25540971

1.1

2KP01.doc/3778

provozovatele

Kategorie



IČO

Název zdroje

Obec

Conta s.r.o

Podbořany

25413783

2.6

Česká rafinérská a.s.

Litvínov

62741772

1.2


Litvínov

62741772

4.2 a)


Litvínov

62741772

4.1 b)


Litvínov

62741772

4.1 a)

ČEZ a.s., Elektrárna Ledvice

Bílina

45274649

1.1

ČEZ a.s., Elektrárna Počerady

Počerady

45274649

1.1

ČEZ a.s., Elektrárna Prunéřov 1

Kadaň

45274649

1.1

ČEZ a.s., Elektrárna Prunéřov 2

Kadaň

45274649

1.1

ČEZ a.s., Elektrárna Tušimice

Kadaň

45274649

1.1

25006096

5.4

Trmice

25006096

5.1

Desta-CZ , a.s.

Děčín

00673102

6.7

Enaspol a.s.

Rtyně nad Bílinou

25006339

4.1 k)

Esomo s.r.o., skládka Modlany II.

Modlany

Dekonta a.s., Skládka průmyslových odpadů Podhoří Dekonta a.s., Spalovna průmyslových odpadů Trmice

Esomo s.r.o., skládka Rožany

provozovatele

Kategorie

47784334

5.4

47784334

5.4

Eurosup s.r.o., skládka skupiny S-NO

Vrbičany

48038172

5.4

Farma Bezděkov s.r.o.

Žatec

25032224

6.6 a)

Frantschach Energo a.s.

Štětí

25433997

1.1

Frantschach Pulp&Paper Czech a.s.

Štětí

26161516

5.4


Štětí

26161516

6.1 a)


Štětí

26161516

6.1 b)

Fridolín Olah-ALFRID

Dubí

11447982

6.6 a)

Glanzstoff Bohemia s.r.o., výroba viskózových kordových vláken

Lovosice

25039253

4.1 h)

Glaverbel Czech a.s., Závod Barevka

Dubí

14864576

3.3

Glaverbel Czech a.s., Závod Kryry

Kryry

14864576

6.7

Glaverbel Czech a.s., Závod Řetenice

Řetenice

14864576

3.3

Glaverbel Czech a.s., Závod Řetenice

Řetenice

14864576

6.7

Habrinol s.r.o.

Děčín

63148251

4.1 c)

Chemopetrol a.s.

Litvínov

25003887

5.1

Chemopetrol a.s.

Litvínov

25003887

4.3

Chemopetrol a.s.

Litvínov

25003887

5.4

Chemopetrol a.s.

Litvínov

25003887

4.2 a)

Chemopetrol a.s. Litvínov

Litvínov

25003887

4.1 a)

Chemopetrol a.s. Litvínov

Litvínov

25003887

4.1 b)

Chemopetrol a.s., Teplárna T 200

Litvínov

25003887

1.1

Chemopetrol a.s., Teplárna T 700

Litvínov

25003887

1.1

2KP01.doc/3778



IČO

Název zdroje

Obec

Chemopetrol a.s., výroba polyethylenu 1

Litvínov

25003887

4.1 h)

Chemopetrol a.s., výroba polyethylenu 2

Litvínov

25003887

4.1 h)

provozovatele

Kategorie

Chemopetrol a.s., výroba polypropylenu

Litvínov

25003887

4.1 h)

Chemopharma a.s.

Ústí nad Labem

60278072

4.5

Cheva s.r.o.

Ústí nad Labem

47780142

4.2 c)

Cheva s.r.o.

Ústí nad Labem

47780142

4.2 d)

Ing. Petr Schneider

Háj u Duchcova

15132692

6.6 c)

Integraz s.r.o.

Vrbice

44568860

6.6 b)

K+B s.r.o.

Most

41324412

6.6 a)

Kartek a.s.

Bečov

25032780

6.6 a)

Kaučuk a.s., Etylbenzen

Litvínov

25053272

4.1 a)

Keramika Horní Bříza a.s., Závod Podbořany

Podbořany

45359946

3.5

Komaspol s.r.o.

Vchynice

49096346

6.6 a)

Kovohutě Povrly a.s.

Povrly

49903039

2.5 b)

Lafarge Cement a.s.

Čížkovice

14867494

3.1

Lakmal Verneřice s.r.o.

Verneřice

25042483

4.1 j)

Lidru a.s., chov nosnic Libotenice

Libotenice

00121100

6.6 a)

Lidru a.s., odchov kuřic Libotenice

Libotenice

00121100

6.6 a)

Lounské strojírny s.r.o.

Louny

46711201

6.7

Lovochemie a.s.

Lovosice

49100262

1.1

Lovochemie a.s.

Lovosice

49100262

4.3

Lovochemie a.s.

Lovosice

49100262

5.4

Lovochemie a.s., dusičnan amonný s močovinou (DAM)

Lovosice

49100262

4.3

Lovochemie a.s., kyselina dusičná KD 5

Lovosice

49100262

4.2 b)

Lovochemie a.s., kyselina dusičná KD 6

Lovosice

49100262

4.2 b)

49100262

4.3

49100262

4.3

Lovochemie a.s., výroba ledku vápenatého (LV) Lovosice

49100262

4.3

Město Úštěk, skládka TKO

Lovochemie a.s., ledek amonný s vápencem Lovosice (LAV) Lovochemie a.s., výroba kombinovaných hnojiv Lovosice NPK

00264571

5.4

Metalurgie Rumburk s.r.o.

Rumburk

64652955

2.4

Metalurgie Rumburk s.r.o.

Rumburk

64652955

2.5 b)

Norske Skog Štětí a.s.

Štětí

48288497

6.1 b)

Papírna Česká Kamenice a.s.

Česká Kamenice

46712062

6.1 b)

Podnik služeb Jirkov s.r.o., řízená skládka kom.odpadu

Jirkov

25020307

5.4

Podnik služeb Jirkov s.r.o., řízená skládka kom.odpadu města Jirkov - kazeta C4

Jirkov

25020307

5.4

PPC Trmice a.s.

Trmice

25015915

1.1

2KP01.doc/3778



Název zdroje

Obec

Proagro Nymburk a.s., drůbežárna Janská

Jánská

IČO provozovatele

Kategorie

45149666

6.6 a)

Proagro Nymburk a.s., odchovna kuřic Benešov Benešov nad Ploučnicí nad Ploučnicí

45149666

6.6 a)

Proagro Nymburk a.s., odchovna kuřic Huntířov Huntířov

45149666

6.6 a)

Proagro Nymburk a.s., závod produkce plemenných prasniček Velké Chvojno

Velké Chvojno

45149666

6.6 c)

Promptus spol. s r.o.

Děčín

44795840

2.6

Provex s.r.o.

Droužkovice

46709801

6.6 c)

SČA Slévárna šedé a tvárné litiny a.s.

Ústí nad Labem

25045598

2.4

Selská vejce Skladoz s.r.o., třídírna vajec

Chomutov

46358196

6.6 a)

Selská vejce Skladoz s.r.o., výroba slepičích vajec Střežov

Chomutov

46358196

6.6 a)

Setuza a.s.

Ústí nad Labem

46708707

4.1 b)

Setuza a.s.

Ústí nad Labem

46708707

6.4 b)

Setuza a.s.

Ústí nad Labem

46708707

4.1 b)

Setuza a.s.

Ústí nad Labem

46708707

4.2 a)

Setuza a.s.

Ústí nad Labem

46708707

6.4 b)

Severočeská armaturka a.s.

Ústí nad Labem

00008885

2.4

Skládka Tušimice a.s.

Tušimice

25005553

5.1

47781131

5.4

Skládka Vrbička s.r.o. Sklárna Heřmanova Huť a.s.

Libochovice

14864614

3.3

Služby města Vejprty, skládka TKO

Vejprty

61345750

5.4

Sono Plus s.r.o., Skládka KO Úpohlavy

Úpohlavy

25034839

5.4

Splirec Czech s.r.o.

Bílina

49901249

4.1 h)

Spolek pro chemickou a hutní výrobu a.s.

Ústí nad Labem

00011789

5.1


Ústí nad Labem

00011789

4.1 b)


Ústí nad Labem

00011789

4.1 d)


Ústí nad Labem

00011789

4.1 f)


Ústí nad Labem

00011789

4.1 h)


Ústí nad Labem

00011789

4.1 j)


Ústí nad Labem

00011789

4.2 a)


Ústí nad Labem

00011789

4.2 b)


Ústí nad Labem

00011789

4.2 c)


Ústí nad Labem

00011789

4.2 d)


Ústí nad Labem

00011789

4.2 e)

SZP Klatovy a.s., závod výkrmu brojlerů Luby

Růžová

00150207

6.6 a)

Teplárna Ústí nad Labem a.s.

Ústí nad Labem

44569971

1.1

United Energy a.s., Teplárna Komořany

Most

46708197

1.1

United Energy a.s., Výtopna Litoměřice

Litoměřice

46708197

1.1

United Energy a.s., Výtopna Proboštov

Proboštov

46708197

1.1

2KP01.doc/3778



IČO

Název zdroje

Obec

Van Leer Obaly a.s.

Ústí nad Labem

46708430

6.7

Vapo s.r.o.

Podbořany

40230082

6.5

provozovatele

Kategorie

Velveta a.s., složiště popelovin

Varnsdorf

49903870

5.4

Velveta a.s., úpravna závod 6

Varnsdorf

49903870

6.2

Velveta a.s., Závodní teplárna

Varnsdorf

49903870

1.1

Vitrablok a.s.

Duchcov

14864592

3.3

VPR a.s.

Bílina

25003011

6.6 b)

Xaverov a.s., farma Blšany II

Blšany

26708850

6.6 a)

Xaverov a.s., farma Dvérce

Nepomyšl

26708850

6.6 a)

Xaverov a.s., farma Libočany

Libočany

26708850

6.6 a)

Xaverov a.s., farma Vroutek

Vroutek

26708850

6.6 a)

Xaverov a.s., farma Žatec

Žatec

26708850

6.6 a)

Zemědělské zásobování v Teplicích a.s., výkrmna prasat Nemilkov

Lišnice

47283289

6.6 b)

Zepos a.s.

Libochovice

00121061

6.6 b)

ZZN Chomutov a.s., výkrm drůbeže Droužkovice

Droužkovice

46708201

6.6 a)

ZZN Chomutov a.s., výkrm drůbeže Perštejn

Perštejn

46708201

6.6 a)

Železárny Chomutov a.s., Mořírna

Chomutov

46708715

2.6

Železárny Chomutov a.s., Válcovací trať 1, 2

Chomutov

46708715

2.3 a)

Železárny Velký Šenov s.r.o.

Velký Šenov

61535842

2.6

Kategorie Název kategorie 1.1 1.2 2.3 a) 2.3 b) 2.3 c) 2.4 2.5 b)

2.6

3.1 3.3

2KP01.doc/3778

Spalovací zařízení o jmenovitém příkonu větším než 50 MW Rafinerie minerálních olejů Zařízení na zpracování železných kovů: válcovny za tepla o kapacitě větší než 20 t surové oceli za hodinu Zařízení na zpracování železných kovů: kovárny s buchary o energii vyšší než 50 kJ/buchar, kde spotřeba tepla přesahuje 20 MW. Zařízení na zpracování železných kovů: nanášení ochranných povlaků z roztavených kovů se zpracovávaným množstvím větším než 2 tuny surové oceli za hodinu. Slévárny železných kovů o výrobní kapacitě větší než 20 t denně Zařízení na tavení - včetně slévání slitin - neželezných kovů, včetně přetavovaných produktů, (rafinace, výroba odlitků apod.) o kapacitě větší než 4 t denně olova a kadmia nebo 20 t denně všech ostatních kovů Zařízení na povrchovou úpravu kovů a plastů s použitím elektrolytických nebo chemických postupů, je-li obsah lázní je větší než 30 m3 Zařízení na výrobu cementového slínku v rotačních pecích o výrobní kapacitě větší než 500 t denně nebo na výrobu vápna v rotačních pecích o výrobní kapacitě větší než 50 t denně nebo v jiných pecích o výrobní kapacitě větší než 50 t denně Zařízení na výrobu skla, včetně skleněných vláken, o kapacitě tavení nad 20 t denně



Kategorie Název kategorie 3.5

4.1 a)

4.1 b)

4.1 c) 4.1 d) 4.1 f) 4.1 h) 4.1 j) 4.1 k)

4.2 a)

4.2 b)

4.2 c)

4.2 d)

4.2 e) 4.3 4.5

5.1

5.4 6.1 a) 2KP01.doc/3778

Zařízení na výrobu keramických výrobků vypalováním, zejména krytinových tašek, cihel, žáruvzdorných tvárnic, obkládaček, kameniny nebo porcelánu, o výrobní kapacitě větší než 75 t denně anebo o kapacitě pecí větší než 4 m3 a s hustotou vsázky větší než 300 kg/m3 Chemická zařízení na výrobu základních organických chemikálií, jako jsou: jednoduché uhlovodíky (lineární, cyklické, nasycené nebo nenasycené, alifatické nebo aromatické) Chemická zařízení na výrobu základních organických chemikálií, jako jsou: kyslíkaté deriváty uhlovodíků, jako alkoholy, aldehydy, ketony, karboxylové kyseliny, estery, acetáty, ethery, peroxidy, epoxidové pryskyřice Chemická zařízení na výrobu základních organických chemikálií, jako jsou: organické sloučeniny síry Chemická zařízení na výrobu základních organických chemikálií, jako jsou: organické sloučeniny dusíku, jako aminy, amidy, nitroderiváty, nitrily, kyanatany, isokyanatany Chemická zařízení na výrobu základních organických chemikálií, jako jsou: halogenderiváty uhlovodíků Chemická zařízení na výrobu základních organických chemikálií, jako jsou: základní plastické hmoty syntetická vlákna na bázi polymerů, vlákna na bázi celulózy Chemická zařízení na výrobu základních organických chemikálií, jako jsou: barviva a pigmenty Chemická zařízení na výrobu základních organických chemikálií, jako jsou: povrchově aktivní činidla a surfaktanty Chemická zařízení na výrobu základních anorganických chemikálií, jako jsou: plyny jako jsou: amoniak, chlor nebo chlorovodík, fluor nebo fluorovodík, oxidy uhlíku, sloučeniny síry, oxidy dusíku, vodík, oxid siřičitý, karbonylchlorid Chemická zařízení na výrobu základních anorganických chemikálií, jako jsou kyseliny jako kyselina chromová, kyselina fluorovodíková, kyselina fosforečná kyselina dusičná, kyselina chlorovodíková, kyselina sírová, oleum, kyselina siřičitá Chemická zařízení na výrobu základních anorganických chemikálií, jako jsou zásady jako hydroxid amonný, hydroxid draselný, hydroxid sodný Chemická zařízení na výrobu základních anorganických chemikálií, jako jsou soli jako chlorid amonný, chlorečnan draselný, uhličitan draselný, uhličitan sodný, perboritan, dusičnan stříbrný Chemická zařízení na výrobu základních anorganických chemikálií, jako jsou nekovy, oxidy kovů či jiné anorganické sloučeniny jako karbid vápníku, křemík, karbid křemíku Chemická zařízení na výrobu hnojiv na bázi fosforu, dusíku a draslíku (jednoduchých nebo směsných) Zařízení využívající chemické nebo biologické procesy k výrobě základních farmaceutických produktů Zařízení na zneškodňování nebo zhodnocování nebezpečného odpadu podle definice uvedené v čl. 1 odst. 4 směrnice 91/689/EHS, jakož i podle definic v přílohách II A a II B (operace R1, R5, R6, R8 a R9) ke směrnici 75/442/EHS, dále zařízení uvedená ve směrnici Rady 75/439/EHS ze dne 16. července 1975 k nakládání s odpadními oleji, vždy o kapacitě větší než 10 t Skládky, které přijímají více než 10 t denně nebo mají celkovou kapacitu větší než 25 000 t, s výjimkou skládek inertního odpadu Průmyslové závody na výrobu celulózy ze dřeva nebo jiných vláknitých materiálů



Kategorie Název kategorie 6.1 b) 6.2

6.4 b)

6.5 6.6 a) 6.6 b) 6.6 c)

6.7

2KP01.doc/3778

Průmyslové závody na výrobu papíru a lepenky o výrobní kapacitě vyšší než 20 t denně Závody na předzpracování (operace jako praní, bělení, mercerace) nebo barvení vláken či tkanin, jejichž zpracovatelská kapacita je větší než 10 t denně Úprava a zpracování za účelem výroby potravin ze - živočišných surovin (jiných než mléka), o výrobní kapacitě větší než 75 t hotových výrobků denně - rostlinných surovin, o výrobní kapacitě větší než 300 t denně (v průměru za čtvrtletí) Zařízení na zneškodňování nebo recyklaci zvířecích těl a živočišného odpadu o kapacitě zpracování větší než 10 t denně Zařízení intenzivního chovu drůbeže nebo prasat, mající prostor pro více než 40 000 kusů drůbeže Zařízení intenzivního chovu drůbeže nebo prasat, mající prostor pro více než 2000 kusů užitkových prasat (nad 30 kg) Zařízení intenzivního chovu drůbeže nebo prasat, mající prostor pro více než 750 kusů prasnic Zařízení pro povrchovou úpravu látek, předmětů nebo výrobků používající organická rozpouštědla, zejména provádějící apreturu, potiskování, pokovování, odmašťování, nepromokavou úpravu, úpravu rozměrů, barvení, čištění nebo impregnaci, o spotřebě organického rozpouštědla větší než 150 kg za hodinu nebo větší než 200 t za rok



B.4.2

Seznam zvláště velkých spalovacích zdrojů znečišťování Zdroj: ČHMÚ, REZZO 1, 2001 Název zdroje

Obec

IČO

Výkon

Palivo

(MW)

Actherm spol. s r.o.

Chomutov

48024091 228,10

Ústí nad

25540971 248,00

Labem ČEZ a.s., Elektrárna

hnědé uhlí,

Bílina

ČEZ a.s., Elektrárna

45274649 786,00

Počerady

45274649 2435,00

hnědé uhlí, zemní plyn

Kadaň

45274649 1077,60

Prunéřov 1 ČEZ a.s., Elektrárna


Počerady ČEZ a.s., Elektrárna


Ledvice

hnědé uhlí, topný olej

Kadaň

45274649 2600,00

Prunéřov 2

SO2

t/r

zemní plyn Cinergetika Ú/L a.s.

TZL

%

t/r

NOx

%

t/r

CO

%

CxHy

t/r

%

t/r

%

10,25

0,18

980,57

1,33

412,02

0,57

20,75

0,05

22,06

0,17

5,64

0,10

907,96

1,23

224,89

0,31

57,06

0,13

22,18

0,17

91,98

1,64

8149,00

11,05

3336,31

4,59

123,93

0,29

181,92

1,39

444,58

7,92

6694,91

9,08

16287,5

22,39

1032,28

2,37

930,74

7,13

76,21

1,36

2712,24

3,68

2829,39

3,89

631,41

1,45

320,65

2,46

530,37

9,45

13082,0

17,74

13262,0

18,23

537,21

1,24

868,53

6,66

592,75

10,56

9951,04

13,50

8943,94

12,30

229,34

0,53

716,01

5,49

8,21

0,15

620,75

0,84

281,99

0,39

41,73

0,10

15,34

0,12

hnědé uhlí, topný olej, zemní plyn

ČEZ a.s., Elektrárna

Kadaň

45274649 2037,60

Tušimice Frantschach Energo a.s.


Štětí

25433997 266,00

hnědé uhlí, dřevní odpad, topný olej, jiná tuhá paliva

2KP01.doc/3778



Název zdroje

Obec

IČO

Výkon

Palivo

(MW)

Chemopetrol a.s.,

Litvínov

25003887 312,00

Teplárna T 200

TZL

SO2

t/r

%

NOx

t/r

%

t/r

CO

%

CxHy

t/r

%

t/r

%

hnědé uhlí, topný olej, jiná

12,42

0,22

1964,00

2,66

777,82

1,07

24,00

0,06

43,92

0,34

101,98

1,82

3511,60

4,76

2102,10

2,89

496,11

1,14

19,32

0,15

38,09

0,68

512,67

0,70

644,90

0,89

17,88

0,04

8,55

0,07

0,29

0,01

0,63

0,00

10,08

0,01

8,49

0,02

0,82

0,01

47,94

0,85

6070,87

8,23

1886,32

2,59

426,38

0,98

166,44

1,28

153,73

2,74

6480,00

8,79

1710,00

2,35

719,29

1,65

588,10

4,51

2,07

0,04

455,06

0,62

95,93

0,13

48,27

0,11

18,21

0,14

2,09

0,04

608,78

0,83

127,19

0,17

57,89

0,13

21,15

0,16

13,64

0,24

423,91

0,57

141,38

0,19

21,61

0,05

8,16

0,06

2122,0

37,8 %

62145,4

84,3 %

52661,7

72,4 %

4472,9

10,3 %

3930,0

30,1 %

plynná paliva Chemopetrol a.s.,

Litvínov

25003887 768,00

Teplárna T 700 Lovochemie a.s.

hnědé uhlí, jiná tuhá paliva

Lovosice

49100262 142,00


PPC Trmice a.s.

Trmice

25015915 83,40

zemní plyn

Teplárna Ústí nad Labem

Ústí nad

44569971 470,00

hnědé uhlí,

a.s.

Labem

United Energy a.s.,

Most

46708197 974,00

hnědé uhlí

Litoměřice

46708197 47,43

hnědé uhlí

Proboštov

46708197 82,00

hnědé uhlí

Varnsdorf

49903870 72,00

hnědé uhlí,

topný olej

Teplárna Komořany United Energy a.s., Výtopna Litoměřice United Energy a.s., Výtopna Proboštov Velveta a.s., Závodní teplárna

topný olej, zemní plyn Celkem

2KP01.doc/3778



B.4.3

Seznam dalších významných stacionárních zdrojů znečišťování (REZZO 1 a REZZO 2) Celkový počet zdrojů znečišťování registrovaných v REZZO 1 a 2 v roce 2000 je: - REZZO 1 154 - REZZO 2 1 798 Seznam zdrojů znečišťování je v příloze č. 1 Programu, dokument č. 4832-000-2/2-KP-02.

B.4.4

Struktura zdrojů v kategorii REZZO 3 Malé stacionární zdroje znečišťování z hlediska produkce emisí znečišťujících látek jsou sledovány v rámci databáze ČHMŮ s tím, že revize těchto údajů je prováděna vždy jedenkrát za 5 roků. Výpočet emisí je prováděn pomocí emisních faktorů, přičemž struktura užití primárních energetických zdrojů vychází z výsledků sčítání lidu, bytů a domů z roku 1991. V rámci zpracovávané energetické bilance pro potřeby Územní energetické bilance Ústeckého kraje byl proveden rozsáhlý průzkum struktury spotřeby jednotlivých primárních energetických zdrojů užívaných v malých stacionárních zdrojích znečišťování. Tento průzkum vycházel jednak z předběžných výsledků sčítání lidu, bytů a domu z roku 2001, dále z údajů poskytnutých dodavateli síťových i nesíťových forem energie a údajů poskytnutých jednotlivými obcemi Ústeckého kraje ve věci struktury užití pevných a kapalných paliv a obnovitelných zdrojů energie. Z takto provedené bilance primárních energetických zdrojů byl proveden výpočet emisí na bází emisních faktorů planých pro jednotlivé druhy paliv (emisní faktory byly použity v souladu s vyhláškou MŽP č. 117/1997 Sb. ve znění vyhlášky MŽP č. 97/2000 Sb.). V následujících tabulkách je uvedena bilance malých stacionárních zdrojů znečišťování (kategorie REZZO 3) dle údajů ČHMÚ, dle výpočtu zpracovatele a porovnání obou bilancí emisí. Emise malých stacionárních zdrojů znečišťování dle ČHMÚ, REZZO 3 Okres

Obec s rozšířenou působností

TZL

SO2

NOx

CO

-1

-1

-1

-1

t.r

Děčín Děčín

Děčín Rumburk

Děčín Chomutov

Varnsdorf Chomutov

Chomutov Litoměřice Litoměřice

Kadaň Litoměřice Lovosice

Litoměřice Louny

Roudnice nad Labem Louny

Louny Louny Most Most

Podbořany Žatec Litvínov Most

Teplice Teplice

Bílina Teplice

Ústí nad Labem Ústí nad Labem Celkem Ústecký kraj

2KP01.doc/3778

195,2 150,1 66,0 58,6 89,8 168,4 79,5 96,9 139,4 74,6 74,8 103,7 66,4 41,9 206,5 167,1 1 778,8

t.r

422,1 325,0 142,8 126,2 194,3 364,2 171,9 209,5 301,4 161,4 161,7 224,2 143,5 90,5 446,2 361,4 3 846,3

t.r

105,9 70,2 34,9 48,7 45,7 90,0 47,0 56,8 74,8 36,1 41,0 57,3 42,5 25,7 130,2 90,3 997,1

t.r

1 285,4 987,6 434,6 387,8 591,2 1 109,0 524,3 639,0 917,8 490,7 492,6 682,9 438,2 276,4 1 362,6 1 100,5 11 720,5

CxHy t.r

-1

286,4 219,6 96,8 87,0 131,6 247,0 117,0 142,5 204,5 109,2 109,8 152,2 97,9 61,7 304,2 245,2 2 612,6



Emise malých stacionárních zdrojů znečišťování dle zpracovatele Okres


TZL -1

t.r

Děčín

Děčín

Děčín Děčín

Rumburk Varnsdorf

278,66 77,07

Chomutov Chomutov

Chomutov Kadaň

64,18 97,00

Litoměřice Litoměřice Litoměřice Louny Louny

Litoměřice Lovosice Roudnice nad Labem Louny Podbořany Žatec Litvínov Most Bílina

Louny Most Most Teplice Teplice

Teplice Ústí nad Labem Ústí nad Labem Celkem Ústecký kraj

2KP01.doc/3778

306,2

224,26 116,09 123,09 227,04 98,53 131,92 76,70 35,29 36,06 167,60 208,08 2 267,8

SO2 -1

t.r

NOx t.r

-1

CO t.r

-1

CxHy t.r

-1

529,0 456,09 154,74

164,2 116,81 50,93

1 233,4 1 055,57 336,28

251,9 216,52 68,37

70,54 169,51 497,60 261,19 300,28 503,69 218,85 329,76 170,75 67,87 73,18 370,06 523,40 4 696,5

79,74 53,87 118,87 64,57 84,77 127,65 66,39 71,67 45,75 36,87 38,97 200,19 114,56 1 435,8

168,84 398,42 1 169,22 590,42 692,49 1 187,97 503,12 777,21 402,21 153,04 174,41 860,25 1 232,31 10 935,2

35,80 81,27 235,11 118,91 138,74 238,84 101,31 155,32 80,86 31,14 35,24 173,29 246,19 2 208,8



Porovnání obou bilancí emisí malých stacionárních zdrojů znečišťování

Okres

Název obce s rozšířenou pravomocí

ČHMÚ

TEBODIN

TZL

TZL

t/rok

t/rok

Podíl

TEBODIN

SO2

SO2

t/rok

t/rok

Podíl

TEBODIN

NOx

NOx

t/rok

t/rok

Podíl

ČHMÚ

TEBODIN

CO

CO

Podíl

ČHMÚ

TEBODIN

CxHy

Cx Hy

t/rok

t/rok

Podíl

%

t/rok

t/rok

%

Děčín

195,2

306,2

156,9

422,1

529,0

125,3

105,9

164,2

155,1

1 285,4

1 233,4

96,0

286,4

251,9438

88,0

Děčín

Rumburk

150,1

278,7

185,6

325,0

456,1

140,3

70,2

116,8

166,3

987,6

1 055,6

106,9

219,6

216,5167

98,6

Děčín

Varnsdorf

66,0

77,1

116,8

142,8

154,7

108,4

34,9

50,9

145,9

434,6

336,3

77,4

96,8

68,36784

70,6

Chomutov

Chomutov

58,6

64,2

109,6

126,2

70,5

55,9

48,7

79,7

163,7

387,8

168,8

43,5

87,0

35,79973

41,1

Chomutov

Kadaň

Litoměřice

Litoměřice

Litoměřice Litoměřice Louny

Louny

Louny

Podbořany

Louny

Žatec

Most

Litvínov

Most

Most

Teplice

Bílina

Teplice

Teplice Ústí nad Labem

Labem

%

ČHMÚ

Děčín

Ústí nad

%

ČHMÚ

%

89,8

97,0

108,0

194,3

169,5

87,2

45,7

53,9

117,9

591,2

398,4

67,4

131,6

81,26702

61,7

168,4

224,3

133,2

364,2

497,6

136,6

90,0

118,9

132,1

1 109,0

1 169,2

105,4

247,0

235,1077

95,2

Lovosice

79,5

116,1

146,0

171,9

261,2

151,9

47,0

64,6

137,5

524,3

590,4

112,6

117,0

118,9111

101,7

Roudnice nad Labem

96,9

123,1

127,0

209,5

300,3

143,3

56,8

84,8

149,2

639,0

692,5

108,4

142,5

138,7408

97,3

139,4

227,0

162,9

301,4

503,7

167,1

74,8

127,7

170,7

917,8

1 188,0

129,4

204,5

238,8393

116,8

74,6

98,5

132,1

161,4

218,9

135,6

36,1

66,4

183,9

490,7

503,1

102,5

109,2

101,3131

92,8

74,8

131,9

176,4

161,7

329,8

203,9

41,0

71,7

174,9

492,6

777,2

157,8

109,8

155,3182

141,5

103,7

76,7

74,0

224,2

170,8

76,2

57,3

45,8

79,8

682,9

402,2

58,9

152,2

80,85753

53,1

66,4

35,3

53,1

143,5

67,9

47,3

42,5

36,9

86,7

438,2

153,0

34,9

97,9

31,13978

31,8

41,9

36,1

86,1

90,5

73,2

80,8

25,7

39,0

151,7

276,4

174,4

63,1

61,7

35,24177

57,1

206,5

167,6

81,1

446,2

370,1

82,9

130,2

200,2

153,7

1 362,6

860,2

63,1

304,2

173,2904

57,0

167,1

208,1

124,5

361,4

523,4

144,8

90,3

114,6

126,9

1 100,5

1 232,3

112,0

245,2

246,192

100,4

1 778,8

2 267,8

127,5

3 846,3

4 696,5

122,1

997,1

1 435,8

144,0

11 720,5

10 935,2

93,3

2 612,6

2208,847

84,5

Celkem Ústecký kraj

2KP01.doc/3778



Z provedeného srovnání jsou zřejmé značné statistické odchylky. Vzhledem ke skutečnosti, že metodika výpočtu provedena zpracovatelem vychází z aktuálních stavů monitorovaných či zjištěných v jednotlivých obcích, je možné považovat tuto bilanci za aktuální a relevantní. Pro potřeby dalšího výpočtu zejména pak modelování očekávaných změn budou užity tyto hodnoty.

B.5 B.5.1

Doprava Silniční doprava Úvod Jako základní podklady pro hodnocení emisí z mobilních zdrojů slouží výsledky sčítání dopravy na dálniční a silniční síti v Ústeckém kraji. Tyto údaje je nutno vztáhnout ke konkrétním silničním úsekům. Pro zpracování byla použita tištěná mapa v měřítku 1:100 000. Jako emisní faktory byly použity metodikou doporučené emisní faktory, zpracované Ústavem pro výzkum motorových vozidel (dále ÚMV Praha), které byly doplněny o odhad emisních faktorů pro další škodliviny ze studií Vysoké školy chemicko-technologické (dále VŠCHT). Výsledky sčítání dopravy v roce 2000 Základními údaji o dopravě v jednotlivých okresech kraje jsou výsledky sčítání dopravy na dálniční a silniční síti v Ústeckém kraji, prováděné Ředitelstvím silnic a dálnic České republiky v roce 2000. Silniční síť Do sčítání dopravy jsou zahrnuty všechny dálnice a silnice I. a II. třídy, nejdůležitější silnice III. třídy a některé místní komunikace, především hlavní městské komunikace ve velkých městech. Sčítací místa jsou volena tak, aby výsledky sčítání charakterizovaly určitý úsek komunikace. Jako koncová místa jednotlivých úseků jsou voleny křižovatky, kde se výrazněji mění intenzita dopravy, a místa, kde komunikace překračuje hranici okresu. Jednotlivé úseky mají rozdílnou délku, od zlomků kilometru až po úseky delší než 10 km. Podrobněji je rozčleněna silniční síť ve větších městech. jednotlivých okresech to byla tato města: okres Děčín: Děčín, Varnsdorf, Rumburk, Česká Kamenice, Krásná Lípa okres Chomutov: Chomutov, Kadaň, Vejprty, Klášterec nad Ohří okres Litoměřice: Litoměřice, Lovosice, Roudnice n.L., Štětí okres Louny: Louny, Žatec, Podbořany okres Most: Most, Litvínov, Lom okres Teplice: Teplice, Bílina, Dubí, Duchcov, Osek okres Ústí nad Labem: Ústí nad Labem. Délka každého úseku byla odečtena z mapy v měřítku 1:100 000 s přesností 0,5 km, ve městech z přílohových map ke sčítání dopravy s přesností 0,1 km. Délky komunikací, zahrnutých do hodnocení emisí jsou v následující tabulce.

2KP01.doc/3778



Délky komunikací zahrnutých do sčítání dopravy [km] Okres

dálnice + I. třída

II. třída

III. třída a MK

Děčín

73,2

141,2

65,3

Chomutov Litoměřice Louny

69,7 77,0 106,3

128,0 197,1 195,8

81,2 92,3 54,5

Most Teplice Ústí nad Labem

59,5 66,0 50,0

40,0 53,8 80,2

81,1 43,2 72,9

Z hlediska dopravy jsou nejzatíženější silnice č. 8 (E55/D8) vedoucí z Prahy přes Lovosice a Teplice na hraniční přechod Cínovec a silnice číslo 13 (E442) vedoucí z Liberce přes Děčín, Teplice, Most, Chomutov, Klášterec nad Ohří do Ostrova. Tyto dvě dopravní tepny protínají celý kraj a každá z nich ho rozděluje na 2 části. Silnice číslo 8 na severní a jižní část a silnice číslo 13 na západní a východní. Dalšími zatíženými komunikacemi jsou: silnice číslo 15 vedoucí z Mostu přes Lovosice, Litoměřice do České Lípy, silnice číslo 27 vedoucí z Plzně přes Žatec, Most, Litvínov do Dubí, silnice číslo 261 vedoucí přes Děčín, Ústí nad Labem, Litoměřice a Štětí, silnice číslo 28 mezi Louny a Bílinou, silnice číslo 30 mezi Lovosicemi a Ústím nad Labem a komunikace číslo 62 a 63 vedoucí z Ústí do Děčína resp. do Teplic. Silnice číslo 8 Nejvyšší zatížení této komunikace je v úseku od Roudnice nad Labem směrem k Středočeskému kraji, kde intenzita dopravy dosahuje v ročním čtyřiadvacetihodinovém průměru 16 000 vozů. Dalším podobně zatíženým úsekem je úsek mezi Bystřany a Teplicemi, kde se průměrný provoz pohybuje okolo 14 000 - 16 000 vozidel, v blízkosti Teplic se ale intenzita zvedá až na 20 390 vozidel za den. Ostatní úseky této trasy se pohybují mezi 5 000 – 10 000 vozy za den. Silnice číslo 13 K nejvyššímu zatížení této komunikace dochází v úseku mezi Bílinou a Teplicemi. Intenzita průměrné dopravy v těchto místech dosahuje přes 18 000 vozidel za den. Dalším podobně zatíženým úsekem je spojnice mezi Bílinou a Kláštercem nad Ohří (vede přes Most a Chomutov). Dopravní zatížení neklesá v těchto místech pod 10 000 aut za den. V některých případech intenzita překračuje nebo se blíží 20 000 hranici (např. v oblasti Mostu nebo v oblasti Chomutova). Podobná situace je i na druhé straně o Teplic, kde v úseku mezi Teplicemi a Chlumcem se denní průměr pohybuje nad 10 000 vozů. Zbývající části již nejsou tak zatížené. Směrem na Děčín se intenzita snižuje na 5 000 – 8 000 a tento stav trvá nezměněn až do České Kamenice. Silnice číslo 15 Silnice tvoří spojnici mezi Mostem a Českou Lípou a prochází přes Lovosice a Litoměřice. Zvýšenou dopravní intenzitou je z celé trasy zatížen pouze krátký úsek a to mezi Lovosicemi a Litoměřicemi, kde místy dochází k překročení hranice 21 000 automobilů za den.Intenzity ve zbytku této trasy se pohybují okolo 3000 – 5000 tisíc ve výjimečných případech muže intenzita dosáhnout hranice 7 000 aut na den. Silnice číslo 27 Jako předchozí trasa i tato má zatížení pouze v krátkém úseku a to mezi městy Most a Litvínov, kde se intenzita dopravy pohybuje okolo 12 000 – 13 000 automobilů za den. V ostatních úsecích nedochází k výraznému navýšení a intenzity se pohybují kolem 2 000 – 5 000. Výjimkou jsou výpadovky z větších měst jako je Most nebo Žatec, kde intenzity tuto hranici překračují.

2KP01.doc/3778



Ostatní silniční úseky se zvýšenou intenzitou dopravy Úsek Lovosice – Ústí nad Labem Jedná se o silnici číslo 30, kde se intenzity pohybují nad 8 000 vozů za den Úsek Děčín – Ústí nad Labem Silnice číslo 62 (E442), kde se 24 hodinové průměry pohybují v rozmezí kolem 8 000 - 12 000 aut. Úsek Teplice - Ústí nad Labem Tato trasa se skládá ze dvou komunikací a to dálnice D8 a silnice první třídy číslo 63, která je podobně jako silnice číslo 62, zahrnuta do mezinárodní komunikace s označením E 442. Intenzita se v těchto místech pohybuje od 5 000 do 8 000 aut za den. Úsek Louny – Bílina Z této trasy je nejzatíženější úsek mezi Louny a Ranou, dále pak v oblasti křižovatky s silnicí číslo 15. V obou těchto částech se pohybuje dopravní intenzita kolem 6 000 – 7 000 aut za den. V následující tabulce jsou uvedeny intenzity v jednotlivých úsecích v rámci kraje. Intenzity jsou uváděny pouze do ročního průměru 3 000 aut na den. CZ042 - INTENZITA DOPRAVY - stav v roce 2000 - celoroční průměrná intenzita číslo

[počet

číslo

[počet

číslo

[počet

sčítacího

vozidel/24

úseku

hod]

sčítacího

vozidel/24

úseku

hod]

sčítacího

vozidel/24

úseku

hod]

15

4-1000

21201

13

IV.10

7401

246

IV.46

4476

15

4-1006

21201

6

4-0018

7365

258

IV.40

4461

13

IV.73

20830

261

IV.11

7348

568

4-0536

4393

8

4-0117

20390

261

IV.38

7340

7

IV.37

4383

13

4-0850

18604

261

IV.39

7340

246

IV.20

4333

13

4-0505

18076

13

4-0370

7313

15

4-0988

4308

8

4-0049

16818

63

IV.58

7214

15

4-0989

4308

13

4-0856

16618

7

IV.28

7134

9

4-1170

4303

13

4-0867

15700

7

IV.29

7134

MK

IV.62

4281

13

4-0860

15592

7

IV.30

7108

224

4-0586

4257

8

4-0050

15497

13

4-0560

6998

27

4-0430

4204

13

4-0866

15082

7

IV.40

6876

27

4-0709

4192

8

4-0060

14450

28

IV.48

6783

229

4-0826

4157

8

4-0110

14110

28

IV.49

6783

8

4-0130

4129

13

IV.72

13988

27

4-0690

6723

25344

IV.00

4125

8

4-0120

13622

608

4-0086

6720

27

4-0648

4109

13

4-0506

13109

6

4-0030

6705

7

IV.38

4090

13

IV.60

13005

7

4-0780

6622

225

IV.10

4056

číslo komunikace

2KP01.doc/3778

číslo komunikace

číslo komunikace



CZ042 - INTENZITA DOPRAVY - stav v roce 2000 - celoroční průměrná intenzita číslo

[počet

číslo

[počet

číslo

[počet

sčítacího

vozidel/24

úseku

hod]

sčítacího

vozidel/24

úseku

hod]

sčítacího

vozidel/24

úseku

hod]

13 A

IV.71

12673

13

4-0390

6617

266

4-1771

4047

27

4-0740

12643

15

4-0990

6575

261

IV.00

4010

27

4-0940

12271

8

4-0090

6542

2564

IV.70

3992

13

4-0510

12030

8

4-0108

6542

15

4-1010

3977

27 B

4-0730

11947

8

4-0109

6542

248

IV.96

3966

13

IV.70

11896

28

4-0830

6502

2474

IV.20

3955

13

IV.78

11598

6

4-0039

6415

608

4-0070

3953

13

IV.79

11598

6

4-0020

6391

608

4-0081

3953

7

4-0760

11525

240

IV.20

6143

733

IV.80

3933

62

4-0908

11486

240

IV.30

6143

15

4-1048

3874

62

4-0909

11486

254

IV.00

6132

28

IV.47

3844

15

4-0080

11294

27

IV.50

6073

257

4-0840

3770

30

IV.81

11284

9

4-1169

5841

263

4-1820

3732

13

4-0498

10740

240

IV.46

5696

15

4-0970

3703

13

4-0546

10713

733

IV.86

5638

266

4-1760

3674

13

IV.76

10559

15

4-1030

5615

27

4-0716

3674

30

IV.90

10460

7

4-0790

5614

27

4-0717

3674

13

IV.28

10418

7

4-0786

5586

224

4-0590

3668

13

IV.29

10418

27

4-0460

5549

262

4-1201

3613

7

4-0800

10302

9

4-1180

5290

27

4-0656

3613

13

4-0550

10265

13

4-0408

5236

27

4-0660

3599

62

4-0891

9898

13

4-0409

5236

MK

4-0507

3580

D8

IV.32

9885

568

IV.20

5206

24049

IV.60

3546

D8

IV.33

9632

7

IV.20

5187

815

IV.50

3524

254

IV.10

9500

13

4-0358

5186

263

4-1800

3489

13 A

IV.77

9301

240

IV.26

5147

253

IV.30

3434

7

4-0759

9261

63

IV.59

5147

261

IV.90

3433

13

4-0426

8983

262

4-1200

5082

27

4-0650

3417

27

4-0706

8975

24618

IV.30

5074

253

4-0421

3408

30

IV.88

8652

237

IV.15

5043

255

IV.30

3407

30

IV.89

8652

240

IV.40

4999

263

4-1830

3403

číslo komunikace

2KP01.doc/3778

číslo komunikace

číslo komunikace



CZ042 - INTENZITA DOPRAVY - stav v roce 2000 - celoroční průměrná intenzita číslo

[počet

číslo

[počet

číslo

[počet

sčítacího

vozidel/24

úseku

hod]

sčítacího

vozidel/24

úseku

hod]

sčítacího

vozidel/24

úseku

hod]

15

4-0087

8449

13

4-0569

4996

266

4-1770

3387

15

4-0950

8371

569

IV.39

4970

225

IV.90

3349

27

IV.51

8320

246

IV.56

4915

261

IV.60

3344

133

4-0470

8218

118

IV.56

4882

62

IV.40

3310

13

4-0496

8158

15

4-1020

4880

62

IV.50

3310

13

4-0360

8120

13

4-0407

4802

261

IV.10

3301

8

4-0106

7894

15

4-1016

4781

528

IV.20

3259

568

IV.60

7872

264

4-1716

4697

568

IV.50

3185

D8

IV.70

7849

13

4-0410

4688

25612

IV.50

3137

7

4-0770

7812

265

4-1720

4647

257

IV.58

3113

7

IV.20

7592

27

4-0670

4614

257

IV.59

3113

27

4-0710

7573

27

4-0680

4614

262

4-1210

3109

7

4-0808

7435

261

4-0910

4487

224

4-0620

3044

číslo komunikace

číslo komunikace

číslo komunikace

Kategorie sčítaných vozidel Emisní faktory pro automobilovou dopravu jsou stanoveny odlišně pro 3 kategorie vozidel: osobní automobily, lehké nákladní automobily (do 3,5 t) a těžké nákladní automobily (přes 3,5 t) včetně autobusů a traktorů. Sčítaná doprava je rozdělena do následujících kategorií vozidel: N1 lehká nákladní (užitečná hmotnost do 3,5 t) bez přívěsu i s přívěsy N2 střední nákladní (užitečná hmotnost 3,5-10 t) bez přívěsu i s přívěsy N3 těžká nákladní (užitečná hmotnost pře 10 t) bez přívěsu i s přívěsy NS návěsové soupravy A autobusy bez přívěsu i s přívěsy TR traktory bez přívěsu i s přívěsy O osobní a dodávkové automobily M jednostopá motorová vozidla PN2, PN3, PA, PTR přívěsy odpovídajících kategorií vozidel. Pro hodnocení emisí z automobilové dopravy byla tato vozidla rozdělena do 3 kategorií: osobní automobily OA = O lehká nákladní vozidla LNV = N1 těžká nákladní vozidla TNV = N3+N3+NS+A+TR.

2KP01.doc/3778



Emisní faktory vozidel Emisní faktory pro různé typy vozidel pro rok 2000 1)

Emise (g/km/vozidlo)

NOx

CO

benzen

BaP

os.vozidla – městský provoz

1,17

13,27

0,0010

0,2

os.vozidla – mimoměstský provoz lehká nákl.vozidla (do 3,5 t) – měst.provoz lehká nákl.vozidla (do 3,5 t) – mimoměst. provoz těžká nákl.vozidla

1,92 1,32 1,90 9,08

5,16 8,17 4,03 8,29

0,0030 0,0020 0,0013 0,0032

1,9 1,7 2,8 7,0

1)

benzo(a)pyren, emise v µg/km a vozidlo

Roční emise Roční objem emisí hodnocených škodlivin (znečišťující látky charakteristické pro automobilovou dopravu – oxidy dusíku NOx, oxid uhelnatý CO, benzen, benzo(a)pyren) byl vypočten z údajů o intenzitě dopravy, délky silniční sítě a emisních faktorů pro jednotlivé kategorie silničních vozidel. Výsledky, odděleně pro jednotlivé okresy, jsou uvedeny v následující souhrnné tabulce. Roční objem emisí základních škodlivin (z údajů pro rok 2000) Děčín

NOx -1

t.r

CO -1

%

t.r

benzen -1

%

kg.r

benzo(a)pyren -1

%

g.r

%

Celkem

726,6

- 3 558,5

-

648,1

-

496,9

-

v tom extravilán intravilán v tom dálnice+I.tř. silnice II. tř. silnice III.tř. + MK

435,5 291,1 386,4 274,3 65,9

59,9 2 921,4 40,1 637,1 53,2 1 840,5 37,7 1 456,5 9,1 261,5

82,1 17,9 51,7 40,9 7,4

302,5 345,6 341,6 238,4 68,1

46,7 53,3 52,7 36,8 10,5

215,3 281,6 267,9 177,6 51,4

43,3 56,7 53,9 35,8 10,3

Chomutov

NOx -1

t.r

CO %

-1

t.r

benzen %

-1

kg.r

benzo(a)pyren %

-1

g.r

%

Celkem v tom extravilán intravilán

740,6 560,1 180,5

- 3 610,1 75,6 3 234,8 24,4 375,3

89,6 10,4

555,0 352,0 203,0

63,4 36,6

466,1 296,3 169,8

63,6 36,4

v tom dálnice+I.tř. silnice II. tř. silnice III.tř. + MK

470,0 205,8 64,8

63,5 2 436,7 27,8 884,8 8,7 288,6

67,5 24,5 8,0

365,0 136,0 54,1

65,8 24,5 9,7

288,2 133,3 44,6

61,8 28,6 9,6

Litoměřice

NOx -1

t.r

Celkem v tom extravilán intravilán v tom dálnice+I.tř. silnice II. tř. silnice III.tř. + MK

2KP01.doc/3778

1 182,2 1 016,1 166,1 569,2 394,6 218,4

CO %

85,9 14,1 48,1 33,4 18,5

-1

t.r

5 698,3 5 346,4 351,9 2 532,0 2 200,1 966,2

benzen %

93,8 6,2 44,4 38,6 17,0

-1

kg.r

808,0 618,4 189,6 360,0 286,7 161,3

benzo(a)pyren %

76,5 23,5 44,6 35,5 19,9

-1

g.r

730,9 572,0 158,9 356,9 229,1 144,9

%

78,3 21,7 48,8 31,4 19,8



Louny

NOx -1

t.r

CO %

-1

t.r

benzen -1

%

kg.r

benzo(a)pyren -1

%

g.r

%

Celkem

880,3

- 4 395,3

-

610,7

-

543,3

-

v tom extravilán intravilán

760,8 119,5

86,4 4 140,1 13,6 255,2

94,2 5,8

472,5 138,2

77,4 22,6

423,0 120,3

77,9 22,1


556,1 285,9 38,3

63,2 2 702,8 32,5 1 519,6 4,3 172,9

61,5 34,6 3,9

353,5 219,9 37,3

57,9 36,0 6,1

335,0 174,1 34,2

61,7 32,0 6,3

Most

NOx -1

t.r

CO %

-1

t.r

benzen -1

%

kg.r

benzo(a)pyren -1

%

g.r

%

Celkem

762,2

- 2 894,4

-

492,3

-

521,1

-


522,7 239,5

68,6 2 517,3 31,4 377,1

87,0 13,0

307,6 184,7

62,5 37,5

308,3 212,8

59,2 40,8


622,0 68,7 71,5

81,6 2 099,3 9,0 356,1 9,4 439,0

72,5 12,3 15,2

394,5 41,6 56,2

80,1 8,5 11,4

441,2 38,6 41,3

84,7 7,4 7,9

Teplice

NOx -1

t.r

CO %

-1

t.r

benzen -1

%

kg.r

benzo(a)pyren -1

%

g.r

%

Celkem

686,5

- 3 053,7

-

529,9

-

466,2

-


465,6 220,9 498,5 136,1 51,9

67,8 2 613,0 32,1 440,7 72,6 2 121,6 19,8 654,3 7,6 277,8

85,6 14,4 69,5 21,4 9,1

296,8 233,1 382,6 108,5 38,8

56,0 44,0 72,2 20,5 7,3

257,7 208,5 344,6 90,0 31,6

55,3 44,7 73,9 19,3 6,8

Ústí nad Labem

NOx -1

t.r

CO %

-1

t.r

benzen -1

%

kg.r

benzo(a)pyren -1

%

g.r

%

Celkem

787,8

- 3 453,1

-

739,0

-

578,9

-


356,9 430,9 370,8 230,1 186,9

45,3 2 549,3 54,7 903,8 47,1 1 602,4 29,2 1 267,0 23,7 583,7

73,8 26,2 46,4 36,7 16,9

254,4 484,6 325,2 212,7 201,1

34,4 65,6 44,0 28,8 27,2

166,6 412,3 267,8 149,5 161,6

28,8 71,2 46,3 25,8 27,9

Ústecký kraj

NOx -1

t.r

CO %

-1

t.r

benzen %

-1

kg.r

benzo(a)pyren %

-1

g.r

%

Celkem

5 766,2

- 26 663,3

- 4 383,0

- 3 803,4

-


4 117,7 1 648,5

71,4 23 322,4 28,6 3341,1

87,5 2 604,3 12,5 1 778,7

59,4 2 239,2 40,6 1 564,2

58,9 41,1


3 473,0 1 595,5 697,7

60,2 15 335,2 27,7 8338,4 12,1 2 989,7

57,5 2 522,4 31,3 1 243,8 11,2 616,8

57,5 2 301,6 28,4 992,2 14,1 509,6

60,5 26,1 13,4

2KP01.doc/3778



B.5.2

Doprava po vodních tocích Nejdůležitější vodní cestou v Ústeckém kraji, ale i v celé České republice, je řeka Labe. Na území kraje vstupuje blízko Štětí a protéká přes Roudnici nad Labem, Litoměřice, Lovosice, Ústí nad Labem, Děčín do Hřenska. Na celém území kraje je Labe celoročně splavné. Labe je v Ústeckém kraji využívané především pro nákladní přepravu (nerostné suroviny, průmyslové produkty) a převládajícím směrem přepravy je Spolková republika Německo. V osobní dopravě je provoz výrazně slabý. Osobní doprava je provozována v okolí Děčína. Jedná se opět o mezinárodní přepravu a to na pravidelné lince Děčín – Hřensko – Drážďany. Trasa Labe se dá v kraji rozdělit na 4 významné úseky. • • • •

Státní hranice s Německem – Ústí nad Labem Ústí nad Labem – Lovosice Lovosice – České Kopisty České Kopisty - Štětí

Vodní tok je regulován pouze v prvním úseku, ostatní úseky jsou neregulované a jedná se o kanalizované toky. Plán rozvoje lodní dopravy na území Ústeckého kraje Dosavadní koncepce rozvoje vodní dopravy vychází z vládou schváleného programu „Podpora rozvoje vodní dopravy v České republice do roku 2005“, který byl dále zpracován do strategického materiálu „Návrh rozvoje dopravních sítí do roku 2010“, protože hlavním předpokladem rozvoje vodní dopravy je zejména rozvoj její infrastruktury, tj. vodních cest a přístavů jako návaznosti na další druhy dopravy. Rozvoj infrastruktury vodní dopravy je výrazně vázán na hlavní body programu, kterými jsou stavby a soubory staveb: • „Zlepšení plavebních podmínek na Labi od Střekova po státní hranici ČR/SRN“ s původním předpokladem (citujeme program) dokončení v roce 2005, nejpozději 2010 (stavba se připravuje), • „Prodloužení splavnosti Labe do Pardubic“ původně do roku 2002, nyní s předpokladem realizace do roku 2005 (event. 2006, stavba se již po etapách realizuje), které zintenzivnění využívání Labe k vodní dopravě, • „Zvyšování parametrů a spolehlivosti labsko-vltavské vodní cesty“ rekonstrukcemi plavebních objektů (stavby se realizují). Vedle hlavních staveb program počítá i s částečnou modernizací přístavních objektů, včetně osobní vodní dopravy, která průběžně probíhá. Údaje o intenzitě dopravy v současné době a v období do roku 2022 Současné mezinárodní přepravy vodní dopravy realizované po Labí, jsou dosud evidovány od roku 1997 do roku 2001 v následujících objemech: rok 1997 1998 1999 2000 2001 mil. tun 1,322 1,305 1,296 1,104 0,852 Klesající tendence od roku 1999 byla způsobena extrémním suchem v letech 1999 a 2000 a v roce 2001 hospodářskou situací největšího rejdaře ČSPL, a.s. a objemy roku 2002 budou patrně také negativně ovlivněny povodňovými škodami se srpna roku 2002. Z uvedených objemů bylo 2KP01.doc/3778



zmanipulováno v přístavech Ústeckého kraje v posledních letech téměř 70 % uvedených objemů. Ve výhledových objemech předpokládáme podíl Ústeckého kraje kolem 55 %. Současně evidujeme za uvedené období roční objem 0,7 – 0,8 mil. přepravených osob osobní vodní dopravou vez evidence podílu Ústeckého kraje. K vývoji intenzity vodní dopravy výše uvedený program „Podpora rozvoje vodní dopravy v České republice do roku 2005“ ve vazbě na jeho původní termíny předpokládal růst objemu zahraničních přeprav ČR, tj. přeprav realizovaných přes Ústecký kraj po Labi do/ze zahraničí, až na 3,0 mil. tun ročně. S výrazným objemem nákladních vnitrostátních přeprav do/z Ústeckého kraje po vodní cestě rozvoj nepočítá. Pozdější dokumenty, obsahující prognózy vývoje vodní dopravy, zejména zahraniční, zpracované Hydroprojektem v rámci přípravy stavby k zlepšení plavebních podmínek na dolním Labi v roce 1999, uvádějí následující přepravní výkony: rok 2007 2012 2017 v mil. tun 2,5 4,5 4,75 z toho tranzit přes Ústecký kraj 1,1 2,0 2,15 na/vyloženo v Ústeckém kraji 1,4 2,5 2,6 Růst těchto objemů zhruba potvrzuje i studie o „Posouzení přínosu zlepšení splavnosti dolního Labe pro lodní dopravu a pro rozvoj regionu na severozápadě Čech“ z listopadu roku 1999, zpracovaná Dopravním rozvojovým střediskem ČR, a.s. Současně však je třeba zdůraznit, že pokud nedojde pro výhrady orgánů životního prostředí ČR k realizaci staveb na dolním Labi, lze očekávat v nejlepším případě stagnaci přepravních výkonů nákladní vodní dopravy zhruba v úrovni let 1997 až 2000. Údaje o roční spotřebě nafty pro pohon lodí na území Ústeckého kraje Při výkonu (r. 2001) mezinárodní nákladní vodní dopravy kolem 850 tis. tun ročně, průměrné spotřebě nafty cca 12,9 l/1000tkm a navýšení na osobní a vnitrostátní nákladní vodní dopravu odhadujeme spotřebu nafty na Území Ústeckého kraje na 580 tis. litrů ročně. Výhled bude poměrně odpovídat růstu přepravních výkonů v následujících hodnotách: rok 2007 2012 2017 v tis. litrů ročně 1 820 3 240 3 420 Uvedené údaje o spotřebě nafty jsou podmíněné realizací výše uvedeného programu „Podpora rozvoje vodní dopravy v České republice do roku 2005“ v jeho současné podobě, která je závislá na výsledcích vyřešení střetu zájmů dopravy se složkami ochrany přírody a krajiny.

B.5.3

Železniční doprava Podobně jako v silniční dopravě, tak i v železniční jsou v Ústeckém kraji důležité dvě dopravní tepny. Především jde o trať spojující Prahu a Berlín. Trasa vede přes Roudnici nad Labem, Lovosice, Ústí nad Labem a Děčín. V současné době probíhá na této trase rekonstrukce. Důvodem je příprava trasy na rychlejší vlakové soupravy (EC, IC, Supercity). Druhá trať vede z Děčína do Karlových Varů a vede přes Ústí nad Labem, Most, Chomutov a Klášterec nad Ohří. Na následujícím schématu jsou uvedena Hlavní dálková spojení regionálního významu v Ústeckém kraji.

2KP01.doc/3778



Přeprava uhlí po železnici Přes území Ústeckého kraje je přepravováno přibližně 2,5 mil. tun uhlí pro systémových elektráren ČEZ a.s. Mělník a Chvaletice. Uhlí je převáženo ve volných vagónech a manipulace s ním se stává sekundárním zdrojem emisí tuhých znečišťujících látek.

2KP01.doc/3778



Přeprava kamionů po železnici (ROLA) Přepravu kamiónů po železnici zajišťuje v ČR firma Bohemiakombi, spol. s r.o. Terminály, ve kterých probíhá na/vykládka kamiónů z vlakových souprav jsou v Lovosicích a v Drážďanech. První úvahy o zavedení ROLA z Lovosic do Drážďan se datují do roku 1991, kdy začal enormně narůstat silniční, zejména nákladní provoz mezi tehdejší ČSFR a Svobodným státem Sasko. Především na německé straně v úseku od hraničního přechodu Cínovec/Zinwald do Drážďan, kde silnice prochází mnoha vesnicemi, byla situace z ekologického hlediska velmi kritická. Zlomová série jednání o zahájení provozu proběhla v letech 1993 - 1994. Především muselo být vyjasněno financování (dotační systém) a také technické podmínky provozu (výstavba odbavovacích terminálů, průjezdný profil apod.). První ROLA-vlak na trase z Lovosic do Drážďan vyjel dne 25. září 1994. Od tohoto data je v pracovní dny vypravováno denně z každé strany 10 vlaků se speciálními nízkopodlažními vozy s celkovou kapacitou 460 míst. Vlaky jsou navíc vypravovány i v sobotních ranních a nedělních večerních hodinách. Přeprava kamionů ROLA (Rollende Landstrasse) z Lovosic do Drážďan Počet přepravených kamionů Rok

1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 Celkem

Lovosice – Drážďany

Drážďany - Lovosice

Celkem

45 310 43 794

32 781 44 535

78 091 88 329

39 290 44 243 44 037 49 594 41 187 34 150 341 605

43 195 49 350 49 647 53 839 42 853 37 653 353 853

82 485 93 593 93 684 103 433 84 040 71 803 695 458

Vytíženost vlaků Rok

Lovosice – Drážďany

Drážďany - Lovosice

Průměr

1995 1996 1997

65,5 % 65,6 % 61,9 %

47,4 % 66,7 % 68,1 %

56,5 % 66,1 % 65,0 %

1998 1999

67,9 % 68,2 %

75,8 % 76,8 %

71,8 % 72,5 %

2000 2001 2002

76,4 % 69,2 % 65,7 %

82,9 % 71,4 % 72,4 %

79,6 % 69,9 % 69,0 %

Průměr

67,5 %

70,2 %

68,8 %

2KP01.doc/3778



B.6

Energetika Struktura spotřeby primárních zdrojů energie V následujících tabulkách jsou uvedeny výchozí energetické bilance spotřeb primárních zdrojů energie v Ústeckém kraji. Bilance je stanovena na bázi podkladů od dodavatelů síťových i nesíťových forem energie a výsledků komplexního šetření u hlavních spotřebitelů a spotřebitelských skupin na území Ústeckého kraje. Spotřeby primárních paliv Ústeckého kraje Přivedená energie

Instalovaný výkon

Využitá energie

GJ v palivu

MW

GJ

Palivo

294 553 292 163 644 2 048 972 3 929 349 28 340 872 281 457 38 037 329 355 624

Uhlí Koks Dřevo Topné oleje Obnovitelné zdroje, odpady Bioplyn LPG

Celkem

12 923 20 206 528 5 915 22 7 19 621

107 148 959 114 165 1 336 318 2 677 488 22 971 768 235 798 33 134 134 517 629

Spotřeby primárních paliv v členění po okresech Okres Děčín

Uhlí

Koks

GJ v palivu

GJ v palivu GJ v palivu GJ v palivu

1 750 788

Dřevo

37 060

362 802

Topné oleje Zemní plyn OZ, odpady LPG GJ v palivu GJ v palivu

539 890

2 961 122

11 464

Celkem

GJ v palivu GJ v palivu 4 640

5 667 765

Chomutov

143 092 978

5 144

99 615

123 524

1 916 460

38 633

Litoměřice

6 100 933

15 272

1 219 317

1 451 866

2 953 327

78 181

2 437

11 821 333

Louny

72 136 144

50 763

150 573

370 886

2 362 043

49 961

10 774

75 131 143

Most

37 436 004

15 590

43 268

1 347 141

5 430 418

19 927

1 141

44 293 489

Teplice

21 325 358

18 005

122 021

22 206

6 928 219

27 925

1 177

28 444 911

73 837

5 789 284

55 366

1 867

18 704 625

3 929 349 28 340 872

281 457

Ústí nad Labem CELKEM

2KP01.doc/3778

12 711 087

21 809

51 375

294 553 292

163 644

2 048 972

16 002 145 292 357

38 037 329 355 624



Spotřeby primárních paliv v členění po okresech Děčín 1,7%

Ústí nad Labem 5,7% Teplice 8,6%

Most 13,4%

Chomutov 44,1%

Louny 22,8% Litoměřice 3,6%

Z přehledu spotřeb primárních paliv je zřejmá převaha hnědého uhlí, která se podílí na celkové bilanci téměř 90 % a z celkového energetického obsahu všech primárních zdrojů energie spotřebovaných na území Ústeckého kraje. Důvodem jsou systémové elektrárny společnosti ČEZ a.s., které produkují elektrickou energii pro potřeby elektrizační soustavy České republiky. V pořadí na druhém místě je zaznamenána spotřeba zemního plynu s podílem přibližně 8,5 %. Všechny ostatní primární zdroje energie celkem se tedy podílí přibližně 1,5 % na celkovém energetickém obsahu všech primárních zdrojů energie spotřebovaných na území Ústeckého kraje. Spotřeby primárních paliv v členění po obcích s rozšířenou působností Obec s

Topné

OZ,

rozšířenou

Uhlí

Koks

Dřevo

oleje

Zemní plyn

odpady

LPG

Celkem

působností

GJ v palivu

GJ v palivu

GJ v palivu

GJ v palivu

GJ v palivu

GJ v palivu

GJ v palivu

GJ v palivu

0

560

20 912 342 2 838 681

Bílina Děčín Chomutov Kadaň Litoměřice

20 373 887

1 617

37 885

2 969

495 424

502 499

25 068

162 925

370 612

1 774 718

0

2 860

1 960 073

0

48 067

10 375

1 068 656

34 839

2 911

3 124 921

141 117 526

5 144

51 549

113 149

885 803

3 794

13 090

142 190 056

1 076 349

6 502

80 670

28 104

928 372

43 593

2 437

2 166 026

Litvínov

21 702 389

0

26 294

1 338 220

4 802 201

245

0

27 869 349

Louny

71 199 370

6 420

82 781

181 517

1 265 914

40 020

3 136

72 779 159

1 729 970

8 771

43 574

11 858

1 073 676

0

0

2 867 849

15 733 615

15 590

16 974

8 921

628 013

19 682

1 141

16 423 936

227 618

22 913

35 614

113 221

595 743

0

1 802

996 912

3 294 614

0

1 095 073

1 411 904

951 278

34 588

0

6 787 457

481 281

6 470

156 535

120 169

670 519

0

791

1 435 766

Lovosice Most Podbořany Roudnice nad Labem Rumburk

2KP01.doc/3778



Obec s

Topné

OZ,

rozšířenou

Uhlí

Koks

Dřevo

oleje

Zemní plyn

odpady

LPG

Celkem

působností

GJ v palivu

GJ v palivu

GJ v palivu

GJ v palivu

GJ v palivu

GJ v palivu

GJ v palivu

GJ v palivu

Teplice

951 470

16 388

84 137

19 237

6 395 000

27 925

617

7 494 774

12 711 087

21 809

51 375

73 837

5 789 284

55 366

1 867

18 704 625

782 387

5 522

43 343

49 108

515 885

11 464

989

1 408 698

Ústí nad Labem Varnsdorf Žatec CELKEM

2KP01.doc/3778

709 155

21 430

32 178

76 147

500 386

9 941

5 836

1 355 072

294 553 292

163 644

2 048 972

3 929 349

28 340 872

281 457

38 037

329 355 624



Spotřeby primárních paliv v členění po obcích s rozšířenou působností

Louny 22,1%

Roudnice nad Labem 2,1%

Most 5,0%

Teplice 2,3% Ústí nad Labem 5,7%

Litvínov 8,5%

Lovosice 0,9%

Ostatní 4,9% Litoměřice 0,7%

Podbořany 0,3% Rumburk 0,4% Varnsdorf 0,4%

Žatec 0,4%

Děčín 0,9% Bílina 6,3% Kadaň 43,2%

2KP01.doc/3778

Chomutov 0,9%



Struktura spotřeb primárních zdrojů energie

Zemní plyn 8,60%

Obnov. zdroje, odpady 0,09%

Ostatní 10,57%

Dřevo 0,62% Uhlí 89,43%

Topné oleje 1,19%

Uhlí

2KP01.doc/3778

Koks

Dřevo

Topné oleje

Zemní plyn

Obnov. zdroje, odpady

LPG

LPG 0,01% Koks 0,05%



Spotřeby primárních paliv malých stacionárních zdrojů znečišťování v členění po obcích s rozšířenou působností Obec s rozšířenou Uhlí působností

Koks

Dřevo

Topné oleje Zemní plyn Bioplyn

GJ v palivu GJ v palivu GJ v palivu GJ v palivu

LPG

Celkem


Bílina

59 892

0

14 867

381

519 970

0

560

595 670

Děčín

431 034

0

160 948

4 469

1 014 077

0

2 860

1 613 388

54 611

0

48 067

781

1 254 807

0

853

1 359 119

Kadaň

139 186

0

49 759

270

344 593

0

16 267

550 074

Litoměřice

412 003

0

77 634

2 195

517 342

0

2 437

1 011 611

Litvínov

141 380

0

26 294

651

286 169

0

0

454 494

Louny

418 104

0

78 181

799

687 488

0

0

1 184 572

Lovosice

207 820

0

41 887

11 062

294 929

0

0

555 698

Chomutov

Most

52 369

0

16 974

3 913

476 154

0

1 141

550 552

176 234

0

35 614

6 427

512 983

0

0

731 259

243 185

0

34 815

8 267

630 877

0

0

917 144

Rumburk

370 422

0

156 051

4 755

269 892

0

791

801 911

Teplice

295 092

0

61 250

12 044

2 739 505

0

0

3 107 892

Ústí nad Labem

430 189

7 703

49 311

3 599

464 988

0

1 867

957 657

Varnsdorf

117 297

0

36 053

12 428

384 214

0

989

550 980

Žatec

274 594

0

32 178

1 056

277 104

0

0

584 932

3 823 410

7 703

919 884

73 099 10 675 092

0

Podbořany Roudnice nad Labem

CELKEM

27 764 15 526 952

Tato tabulka dává přehled o místních spalovacích zdrojích zejména v lokálních či objektových zdrojích tepla (neobsahuje údaje o středních stacionárních zdrojích znečišťování). Z přehledu je zřejmé, že převažuje spotřeba zemního plynu, která je zastoupena na takto strukturované bilanci přibližně 65 %. Následuje spotřeba hnědého uhlí s podílem ve výši cca 25 %. Biomasa je zastoupena přibližně ze 6 %. Zbývající primární energetické zdroje se podílejí úhrnem 4 %. Elektrická energie Struktura spotřeby elektrické energie Ústeckého kraje v členění po okresech Okres

Odběr z VVN

Odběr z VN

Maloodběr

Domácnosti

Celkem

MWh

MWh

MWh

MWh

MWh

Děčín Chomutov

196 445 119 336

65 638 262 231

121 192 91 132

202 798 111 792

586 074 584 491

Litoměřice Louny Most

164 768 140 425 187 329

439 503 0 643 557

86 166 67 091 71 949

159 047 118 258 93 975

849 484 325 775 996 810


189 989 203 458

327 719 211 623

98 185 81 631

128 026 131 813

743 919 628 525

1 201 750

1 950 272

617 348

945 709

4 715 079

CELKEM

2KP01.doc/3778



Struktura spotřeby elektrické energie dle okresů

Ústí nad Labem 13%

Děčín 12%

Chomutov 12%

Teplice 16%

Děčín Chomutov Litoměřice Louny Most Teplice Ústí nad Labem

Litoměřice 18% Most 22%

Louny 7%

Struktura spotřeby elektrické energie dle kategorií

Domácnosti 20%

Odběr z VVN 25% Odběr z VVN Odběr z VN Maloodběr Domácnosti

Maloodběr 13%

Odběr z VN 42%

2KP01.doc/3778



Zemní plyn Struktura spotřeby zemního plynu v Ústeckém kraji v členění po okresech Domácnosti Okres

Maloodběr

3

počet

m /rok

Střední odběr

3

počet

m /rok

Velkoodběr

3

počet

m /rok

3

počet

m /rok

Celkem počet

3

m /rok

Děčín

25 587

24 214 167

2 121 12 088 077

96 10 391 068

31

57 370 948

27 835 104 064 260

Chomutov

42 369

23 551 619

1 734

8 884 350

38

4 896 614

14

40 266 659

44 155

77 599 242

Litoměřice

22 978

29 570 060

1 832

9 702 481

98 13 171 552

20

34 584 933

24 928

87 029 026

Louny

20 575

18 460 603

1 438

7 649 878

55

5 875 727

29

49 929 205

22 097

81 915 413

Most

39 971

15 362 314

953

4 421 346

35

3 236 227

14 151 395 826

40 973 174 415 713

Teplice Ústí nad Labem Celkem

40 953

33 988 871

2 830 12 125 966

133 16 020 641

29 187 617 126

43 945 249 752 604

33 842

13 678 299

1 173

20

35 085

4 962 373

50

226 275 158 825 933 12 081 59 834 471

5 125 628

505 58 717 457

37 603 825

61 370 125

157 558 768 522 239 018 836 146 383

Struktura spotřeby zemního plynu v Ústeckém kraji v členění dle obcí s rozšířenou působností Obec s rozšířenou působností

Domácnosti počet

3

m /rok

Maloodběr počet

3

m /rok

Střední odběr počet

3

m /rok

Velkoodběr počet

3

m /rok

CELKEM počet

3

m /rok

Bílina

6 370

4 353 990

261

1 116 498

11

1 417 270

6

16 525 956

6 648

23 413 714

Děčín

16 754

15 826 518

1 313

7 223 477

50

5 387 419

17

37 841 442

18 134

66 278 856

Chomutov

29 463

18 074 183

1 271

6 523 401

29

3 776 116

6

22 215 096

30 769

50 588 796

Kadaň

12 906

5 477 436

463

2 360 949

9

1 120 498

8

18 051 563

13 386

27 010 446

9 873

10 565 307

863

4 441 480

33

4 282 072

6

8 015 553

10 775

27 304 412

Litvínov

13 401

8 416 184

487

2 618 405

22

2 004 038

6 140 153 519

Louny

10 495

9 686 315

608

3 114 428

20

1 755 079

17

28 469 082

11 140

43 024 904

6 900

8 673 741

435

2 289 158

31

3 129 195

7

13 512 028

7 373

27 604 122

26 570

6 946 130

466

1 802 941

13

1 232 189

8

11 242 307

27 057

21 223 567

2 429

2 994 887

234

2 042 906

23

2 286 962

8

16 848 507

2 694

24 173 262

6 205

10 331 012

534

2 971 843

34

5 760 285

7

13 057 352

6 780

32 120 492

459

8

9 918 898

4 484

19 721 143

Litoměřice

Lovosice Most Podbořany Roudnice nad Labem Rumburk

3 988

3 910 266

3 080 168

29

2 811 811

Teplice

34 583

29 634 881

2 569 11 009 468

122

14 603 371

Ústí nad Labem

33 842

13 678 299

1 173

4 962 373

50

4 845

4 477 383

349

1 784 432

17

5 779 401

596

2 492 544

12

1 833 686

158 825 933 12 081 59 834 471

505

58 717 457

Varnsdorf Žatec Celkem Ústecký kraj:

7 651 226 275

2KP01.doc/3778

13 916 153 192 146

23 171 091 170

37 297 226 338 890

5 125 628

20

37 603 825

35 085

61 370 125

2 191 838

6

9 610 608

5 217

18 064 261

4

4 611 616

8 263

14 717 247

157 558 768 522

239 018 836 146 383



Struktura spotřeby zem ního plynu z hle dis ka typu odběru

Dom ácnos ti 19,0%

Maloodběr 7,2%

Stře dní odbě r 7,0%

Ve lkoodbě r 66,8%

Spotřeba ze m ního plynu podle m ísta odbě ru

Ústí nad Labem 7,3%

Teplice 27,1%

Most 2,5%

Podbořany 2,9%

Roudnice nad Labem 3,8%

Rumburk 2,4%

Lovosice 3,3% Ostatní 28,1% Louny 5,1%

Litoměřice 3,3% Litvínov 18,3%

2KP01.doc/3778

V arnsdorf 2,2%

Chomutov 6,1%

Děčín 7,9%

Kadaň 3,2%

Bílina 2,8%

Žatec 1,8%



B.6.1 B.6.1.1

Potenciál obnovitelných zdrojů energie Větrná energie Mezi nejvýhodnější oblasti z hlediska využití energie větru byly na území Ústeckého kraje vytipovány planiny Krušných hor. V těchto oblastech byla naměřena nejvyšší střední rychlost větru u nás a to 8,5 m.s-1. Území Ústeckého kraje má pro využívání větrné energetiky vhodné podmínky. Připravuje se zde výstavba větrných elektráren v k.ú. Hora Sv. Šebestiána, Nová Ves, Křímov, Kovářská a Měděnec (ve stádiu projektové dokumentace), Loučná (stavební povolení vydáno), v lokalitě Vrch Tří pánů (okres Teplice) a v lokalitě Větrov (okr. Ústí nad Labem – ve stádiu zpracování dokumentace EIA). Dosud realizované projekty větrných elektráren nebyly příliš úspěšné. Důvodem jsou zejména technické problémy, nízká doba využití, ale také využití vyrobené energie v daném čase.

B.6.1.2

Vodní energie Na území kraje se nenachází zvlášť vhodná oblast pro využívání vodní energie ve větším rozsahu. V některých lokalitách je výstavba vodních elektráren plánována, jde však o vodní elektrárny nízkého výkonu. V nedávné době byla zahájena příprava realizace těchto vodních elektráren. Název

Labe, ř. km

Pmax

Ea

Qa

VE Štětí VE České Kopisty

91,680 68,268

5,2 MW 4,9 MW

24 600 MWh.r-1 30 000 MWh.r-1

252 m3.s-1 252 m3.s-1

Dosud nebylo ani na jednu z lokalit vydáno územní rozhodnutí. B.6.1.3

Sluneční energie Případná aplikace solární energie je účelná pro ohřev TUV pro individuální účely v rodinných a bytových domech.

B.6.1.4

Energie biomasy Na celém území kraje lze využívat energii biomasy bez omezení.

B.6.1.5

Geotermální energie Na celém území kraje lze využívat geotermální energii bez omezení, pouze s ohledem na prochlazování svrchní části zemské kůry.

2KP01.doc/3778



B.6.2 B.6.2.1

Současné využívání obnovitelných zdrojů energie v Ústeckém kraji Větrná energie Dosavadní zkušenosti z větrnou energetikou v Ústeckém kraji NOVÁ VES V HORÁCH Na začátku roku 1994 zde firma SAE Ústí nad Labem postavila větrné elektrárny typu MEDIT 320 italské výroby firmy WEST o výkonu 320 kW. Tubus větrné elektrárny má výšku 26 m, transformátor je umístěn v prostorově předimenzovaném velínu, zemní vedení VN z rozvodny k síti 22 kV je v délce kolem 200 m. K pohonu je použit dvoulistý rotor o průměru 33 m, s jmenovitými otáčkami 42 ot./min. U třílistých rotorů bývají jmenovité otáčky nižší. Vyšší otáčky způsobují vyšší hladinu hlukových emisí, což vedlo ke stížnostem obyvatel z blízkých obydlí. Provoz větrné elektrárny byl po uvedení do provozu velmi úspěšný – měsíční výroba dosáhla přibližně 40 MWh, od začátku roku 1994 do června 1995 však elektrárna vyrobila pouze 1,8 MWh. Projevili se časté výpadky ze sítě, které byly zaviněny vnějšími vlivy. V síti se objevovaly časté a hodnotově značné rozdíly napětí na jednotlivých fázích, při kterých se elektrárna automaticky odpojovala. V důsledku insolventnosti firmy SAE nebylo možno provádět servis a provoz elektrárny musel být přerušen. Větrný atlas udává v této lokalitě ve výšce 10 m průměrnou roční rychlost větru 5,9 m.s-1, ve výšce 30 m 7,0 m.s-1. Z hlediska větrné energie se tedy jedná o velmi vhodnou lokalitu. DLOUHÁ LOUKA – Krušné hory, okres Teplice V listopadu 1993 byla uvedena do provozu větrná elektrárna EWT – 315 kW, jejímž dodavatelem byla česká firma Energovars se sídlem ve Frýdku – Místku. Jednalo se o větrnou elektrárnu s režimem třílistého rotoru “stall” na tubusu o výšce 29 m. Ústřední linií šestiletého provozu elektrárny byla série závad a poruch, která byla přirozeným výsledkem toho, že se jednalo o výrobek prototypového charakteru. V období 1994 – 1997 byla výroba el. energie nepříznivě ovlivněna následujícími příčinami: poruchy 38,5 % celkové doby servis 1,6 % prohlídky 0,8 % přehřátí generátoru 0,9 % zamrzlý anemometr 7,9 % slabý vítr 11,3 % silný vítr 1,1 % výpadek el. proudu 3,6 % Doba chodu větrné elektrárny byla 34,3 % z celkové doby. Skutečná roční výroba EWT 315 Rok 1994 Výroba

MWh

215,8

1995 303,1

1996 117,9

1997 120,0

1998 100,2

1999 182,6

Skutečná průměrná roční produkce za období šesti let byla 173,3 MWh, což je 33 % z očekávané výroby.

2KP01.doc/3778



B.6.2.2

Vodní energie Na území Ústeckého kraje jsou umístěny tyto významné vodní elektrárny: Vodní elektrárna

Instalovaný výkon kW

Tok

Pozn.

Chanov

33,0 Bílina

Chanov

22,0 Bílina

Brandov Kyjice

46,6 Flájský 630,0 Bílina

Ervěnický koridor

Třebušice

330,0 PVN

Průmyslový vodovod Nechranice II

Fláje Meziboří

16,0 Flájský 7 000,0 Flájský přivaděč

Chomutov II

36,7 Chomutovka

Chomutov II Březenec

11,0 Chomutovka 52,0 Bílina

Březenec Háj u Loučné

220,0 Podkrušnohorský přivaděč 4,0 Bílá voda

Květnov

110,0 Bílina

Boleboř Orasín

100,0 Nivský přivaděč 100,0 Bolebořský potok

Hradiště Vikletice Jirkov Mezihoří a Radenov Kadaň Pokutice Jindřišská Vejprty Střekov

3 200,0 Přísečnická přehrada 10 000,0 Ohře 70,0 Bílina Bílina 44,0 630,0 Ohře 2 500,0 Ohře 132,0 Bílina 30,0 Polava 15 000,0 Labe

Zábrušany

52,0 Bouřlivec

Malé Březno Jánská

7,5 Luční potok 40,0 Kamenice

Velký Šenov

22,0 Mikulášský potok

Oldřichov Františkov nad Ploučnicí 3x Benešov nad Ploučnicí 3x

623,0 Ploučnice 445,0 634,0

Ploučnice Ploučnice

Malá Veleň

782,0 Ploučnice

Velká Veleň Březiny

50,0 Ploučnice 500,0 Ploučnice

Březiny Děčín Vilémov 2KP01.doc/3778

70,0 Ploučnice 270,0 Ploučnice 18,5 Poustevenský potok

Chanov II

VD Fláje potrubí VD Fláje - ÚV Meziboří



Vodní elektrárna

Instalovaný výkon kW

Tok

Vilémov, Dolní Poustevna

11,4

Blšany

15,0 Blšanka

Libořice Měcholupy

9,4 Blšanka 8,0 Blšanka

Holedeč – Nový mlýn

11,0

Dobříčany

11,0 Blšanka

Nehasice Mradice

49,5 Chomutovka 90,0 Ohře

Lenešice

70,0 Ohře

Vršovice

390,0 Ohře

Třeboudice Křesín

0,0 Luční potok 180,0 Ohře

Brozany

Blšanka

41,0 Ohře

Doksany

80,0 Ohře

Doksany

800,0 Ohře

Celkem

Pozn.

Poustevenský potok

45 597,6

Nejvýznamnější vodní elektrárna v Ústeckém kraji je umístěná ve Střekově, s těmito parametry: Vodní elektrárna Střekov Labe, ř. km 40,361 3 Kaplanovy turbíny o hltnosti 300 m3.s-1 max. výkon P = 15 MW roční výroba elektrické energie Ea = 80 000 MWh.r-1 vlastník a provozovatel: Severočeská energetika, a.s. průměrný průtok Qa = 292 m3.s-1 B.6.2.3

Sluneční energie Na území Ústeckého kraje se energie slunce využívá pouze okrajově a v zanedbatelném množství. Mezi nejvýznamnější projekty patří: Ledvice - solární energie zde ohřívá TUV a vytápí restauraci a sportovní klub (20 ks deskových kolektorů). Litoměřice - solární energie zde ohřívá TUV v základní škole (9 ks deskových kolektorů).

B.6.2.4

Energie biomasy V současné době je biomasa využívána zejména pro individuální vytápění – nejčastěji dřevní polena. Úprava biomasy pro účely spalování se dosud provádí většinou účelově pro konkrétního odběratele (Třebívlice – Staré, štěpky pro místní CZT). Ve větším měřítku je biomasa dále využívána v Rybišti a Chabařovicích – Roudníkách.

2KP01.doc/3778



B.6.2.5

Geotermální energie Na území Ústeckého kraje se geotermální energie využívá jednak pomocí tepelných čerpadel a v některých městech jako Děčín a Ústí nad Labem je využívána energie země přímo z vrtů. Pozn. V roce 2001 byl uveden do provozu nový teplárenský zdroj v Děčíně (Termo Děčín a.s.), jehož energetickými vstupy jsou zemní plyn a geotermální energie v podobě zásobárny podzemních vod s vodou, jejíž teplota dosahuje 320C. Díky dodávce tepla z tohoto nového zdroje CZT ukončilo provoz sedm nevyhovujících kotelen. Nový zdroj tepla ročně odebere v podzemí 1,1 mil. m3 teplé vody. Geotermální energie je využívána v Děčíně též na ohřev TUV. V Ústí nad Labem je v provozu několik systémů využívající geotermální energii, konkrétně: Plavecká hala Klíše, Městské lázně, Plavecký areál Brná. V Zoologické zahradě Ústí nad Labem je připravována rekonstrukce otopného systému na bázi výhradního využití geotermální energie.

B.6.3 B.6.3.1

Potenciál a podmínky pro využití obnovitelných zdrojů energie Větrná energie Území vhodná pro výstavbu větrných elektráren byla v ČR mapována pracovníky ústavu Akademie věd. Mezi nejvýhodnější oblasti z hlediska využití energie větru byly vytipovány planiny Krušných hor (tj. území Ústeckého kraje), Milešovka a Praděd. V těchto oblastech byla naměřena nejvyšší střední rychlost větru u nás a to 8,5 m.s-1. Využívání větrné energie v rovinatém terénu nebude u nás s ohledem na nízké rychlosti větrů četné. Velmi významným místem pro stavbu větrných motorů jsou horské průsmyky a sedla, pokud je horský hřeben orientován kolmo na převládající směr větru. V následující tabulce jsou v přehledu uvedeny směry a rychlosti větru v jednotlivých oblastech Ústeckého kraje.

2KP01.doc/3778



Větrné růžice na imisních stanicích v Ústeckém kraji ve výšce 10m nad terénem v % Třída rychlosti -1 v m.sec

1014 Děčín

1013 Sněžník

1001 Chomutov

1000 Měděnec

1002 Tušimice

1333 Horní Halže

1331 Droužkovice

1332 Nová Víska

1025 1034 Litoměřice Martiněves

1027 Čeradice

1028 Nepomyšl

1005 Most

0,0 - 0,5

19,83

5,07

22,74

2,35

3,89

3,08

1,29

3,30

12,07

9,69

5,39

7,42

21,07

0,5 - 2,5

67,23

30,01

58,51

16,77

58,29

47,35

35,69

40,08

54,14

52,42

36,34

54,39

61,65

2,5 - 7,5

12,90

61,14

18,75

65,22

36,95

45,76

62,13

48,55

32,23

36,75

54,86

35,52

17,29

7,5 - 10

0,04

3,15

10,05

0,86

3,29

0,88

6,26

1,31

1,04

2,73

2,15

0,63

5,61

0,01

0,52

0,01

1,81

0,26

0,10

0,67

0,52

< 10

Směr větru

1014 Děčín

1013 Sněžník

1001 Chomutov

1000 Měděnec

1002 Tušimice

1333 Horní Halže

1331 Droužkovice

1332 Nová Víska

1025 1034 Litoměřice Martiněves

1027 Čeradice

1028 Nepomyšl

1005 Most

S

5,20

10,02

6,01

1,39

4,21

10,50

9,81

5,03

8,47

13,12

7,04

5,65

9,99

SV

9,55

10,34

16,10

1,79

8,49

12,90

3,71

5,97

12,03

5,94

13,30

7,74

18,59

V

24,51

21,53

7,02

6,87

11,25

7,55

5,08

11,23

17,86

4,47

8,69

7,25

10,30

JV

10,74

15,90

3,83

17,80

6,78

4,06

17,30

12,84

10,64

18,27

3,89

11,84

11,11

J

9,40

6,41

5,83

5,01

4,57

7,90

7,55

2,43

7,39

9,96

12,87

11,87

7,37

JZ

13,08

6,59

23,34

11,02

26,03

18,60

9,75

11,02

13,10

18,62

25,28

23,00

19,57

Z

16,56

12,67

14,62

25,47

25,59

24,75

16,42

22,95

13,85

8,22

15,07

16,09

9,95

SZ

7,73

16,50

19,15

29,42

13,07

13,09

30,27

28,36

16,18

18,75

13,86

15,43

11,02

CALM

3,23

0,03

4,11

1,22

0,02

0,64

0,12

0,18

0,49

2,67

0,01

1,22

2,08

1008 Teplice

1007 Krupka

1009 Všechlapy

Třída rychlosti -1 v m.sec

1004 Fláje

1317 Rudolice

1351 Blažim

205 Havraň

1330 Milá

1328 Komáří Vížka

1329 Kostomlaty

1011 Ústí n. L.

1010 Chabařovice

0,0 - 0,5

7,46

7,60

5,65

8,87

10,10

28,59

25,63

9,25

0,70

12,53

12,32

23,57

0,5 - 2,5

39,15

15,20

52,55

53,06

53,10

66,73

65,17

57,89

16,16

40,41

39,07

63,90

2,5 - 7,5

51,85

56,27

39,35

36,29

36,09

4,68

9,19

31,38

72,30

43,77

44,76

10,52

7,5 - 10

1,38

13,04

1,87

1,57

0,63

1,16

8,75

2,30

2,99

0,01

< 10

0,15

7,89

0,58

0,20

0,08

0,32

2,08

0,98

0,85

2KP01.doc/3778



Směr větru

1004 Fláje

1317 Rudolice

1351 Blažim

205 Havraň

1330 Milá

1008 Teplice

1007 Krupka

1009 Všechlapy

1328 Komáří Vížka

1329 Kostomlaty

1011 Ústí n. L.

1010 Chabařovice

S

21,13

5,77

6,30

8,37

10,73

5,70

6,57

9,62

19,34

12,21

11,77

17,17

SV

7,03

2,20

10,73

10,27

6,50

9,13

2,30

10,22

6,42

15,88

9,83

11,39

V

1,28

3,23

11,62

8,23

21,28

20,68

2,88

9,23

1,87

6,88

10,21

4,31

JV

4,84

21,33

4,94

14,58

8,20

12,57

18,83

8,24

7,46

6,66

10,82

9,46

J

18,60

13,12

21,53

24,24

9,30

5,92

11,76

7,61

31,28

17,04

11,11

10,63

JZ

17,56

7,74

17,73

13,70

7,24

19,88

8,14

17,75

7,89

22,74

20,71

18,37

Z

5,32

16,33

13,75

11,38

16,54

8,58

16,00

9,62

10,20

11,25

12,07

13,23

SZ

24,18

30,27

13,41

9,23

18,80

17,08

28,72

27,39

15,25

7,35

13,34

14,86

CALM

0,04

0,01

1,41

0,45

4,79

0,32

0,29

0,14

0,56

2KP01.doc/3778



Podmínky pro využití větrné energie a) územní Plochy nevhodné pro instalaci větrných elektráren: - plochy lesních porostů, - plochy zemědělsky využívané, - lokality, kde objekt větrné elektrárny může působit rušivě, - vodní plochy, - plochy zastavěné, - území CHKO a NP. Na území Ústeckého kraje se nacházejí tyto CHKO a NP: - Národní park České Švýcarsko, - CHKO Lužické hory, - CHKO České Středohoří, - CHKO Labské Pískovce, - na jihovýchodní straně zasahuje do Ústeckého kraje CHKO Kokořínsko. Plochy vhodné pro instalaci větrných elektráren: - louky a pastviny, - ostatní plochy. b) technické Využití energie větru je tedy možné pouze v odlehlých lokalitách (hluk) a to buď na dodávky elektrické energie do sítě, nebo pro přímé využití (vytápění, čerpadla, akumulátory). Vzhledem k nerovnoměrnosti výkonu větrné elektrárny, která způsobuje nerovnoměrnost napětí v nízkonapěťové síti, je nutné, aby každá větrná elektrárna nebo skupina elektráren dodávající elektrickou energii do sítě měla svou samostatnou přípojku do distribučního systému, který je dostatečně stabilní vůči případným odchylkám. Výhody větrné energie: - šetrnost k životnímu prostředí z hlediska substituce fosilních paliv, - doba výstavby a uvedení do provozu je poměrně krátká, - větrná elektrárna produkuje větší část své výroby v zimním období, kdy je poptávka po elektrické energii vyšší (v chladnější části roku od listopadu do dubna vyprodukuje asi 2/3 z celoročního úhrnu energie, pokud si klimatické podmínky na exponovaných místech nevynutí jejich odstavení), - k větrné elektrárně se nemusí dovážet palivo. Nevýhody větrné energie: - vysoké investiční náklady, - hlučnost, - interference s televizním příjmem a se systémy veřejných informačních služeb, - přímý spotřebitel musí být napojen i na distribuční síť rozvodné společnosti (nevyhne se stálým platbám za odběrové místo), - větrná elektrárna negativně působí na stabilitu elektrické sítě, což je dáno tím, že výroba elektrické energie je závislá na povětrnostních vlivech, - nízké roční využití instalovaného výkonu, které se v průměru v ČR pohybuje od cca 1 000 hod.r-1 až 2 200 hod.r-1, - ve vyšších nadmořských výškách a obtížně dostupných lokalitách poměrně náročná údržba a zabezpečení provozu větrné elektrárny. 2KP01.doc/3778



Potenciál využití větrné energie Vhodných lokalit pro využití větrných elektráren (tj. louky a pastviny a tzv. ostatní plochy s využitelnou rychlostí větru - průměrná rychlost větru nad 6 m.s-1) se nachází v tomto kraji cca 95 km2. Je však třeba uvážit všechny relevantní technické a ve svém důsledku i ekonomické podmínky provozu těchto elektráren jako jsou např.: - možnost snadného vyvedení elektrického výkonu do rozvodné soustavy, - nepřekročení nejvyšších přípustných ekvivalentních hladin akustického tlaku A dle NV č. 502/2000 Sb., o ochraně zdrví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, - přijatelné estetické působení, - dostupnost využitelných lokalit (příjezdové komunikace) atd. Podrobné zhodnocení těchto podmínek k využití větrné energie a jejich přesná kvantifikace vyžadují vždy velmi podrobnou analýzu. Na základě empirických předpokladů předpokládáme reálné využití těchto ploch s hustotou cca 2 MW na 1 km2 tj. celkem lze využít cca 190 MW výkonu s předpokládanou výrobou cca 237 500 MWh.r-1. Pozn.: Udávanou roční hodnotu výroby elektrické energie výrobcem větrných elektráren je nutné dle zkušeností větrných elektráren v ČR dále korigovat, a to o prostoje elektrárny způsobené poruchami, výpadky sítě a údržbou (5 %), ztrátami ve vedení k trafostanicím a v trafostanicích (5 %), dále vzájemným ovlivněním větrných turbín ve farmách. Takto stanovenou výrobu je nutné upravit s ohledem na skutečnost, že údaje uváděné výrobci se obvykle nacházejí na horní hranici možné výroby. Navrhované studie na umístění větrných polí v Ústeckém kraji Připravuje se výstavba větrných elektráren v k.ú. Hora Sv. Šebestiána, Nová Ves, Křímov, Kovářská a Měděnec (ve stádiu projektové dokumentace), Loučná (stavební povolení vydáno), v lokalitě Vrch Tří pánů (okres Teplice - 29 větrných elektráren výkonu 80 až 2 MW) a v lokalitě Větrov (okr. Ústí nad Labem – ve stádiu zpracování dokumentace EIA). Významné projekty větrných parků v Ústeckém kraji. Lokalita “Tři páni” Ve studii (firma Excon a.s.) se uvažuje s instalací celkem 29 větrných elektráren výkonu 80 kW až 2 MW. V současné době se uvažuje s maximalistickou verzí tj. 58 MW. Každá větrná elektrárna bude mít svůj transformátor a celkový výkon bude vyveden 110 kV vedením do údolí do rozvodny 110 kV. Lokalita “Moldava” Ve studii (firma Excon a.s.) se uvažuje s instalací celkem 38 větrných elektráren výkonu 80 kW až 2 MW. V současné době se uvažuje s maximalistickou verzí tj. 76 MW. Každá větrná elektrárna bude mít svůj transformátor a celkový výkon bude vyveden 110 kV vedením do údolí do rozvodny 110 kV. Větrný park Chomutov Ve studii (firma Proventi a.s.) se uvažuje s instalací celkem 200 větrných elektráren výkonu 1,5 MW tj. celkem 300 MW. Vyvedení výkonu bude provedeno u elektrárny Prunéřov na přenosovou síť 400 kV (220 kV) společnosti ČEZ.

2KP01.doc/3778



Pro všechny tyto a případné další projekty je před rozhodnutím o výstavbě bezpodmínečně nutné vypracovat podrobné návrhy, které prokáží způsobilost a proveditelnost navrženého řešení zejména z těchto hledisek: - urbanistického, - vlivu na životní prostředí a obyvatelstvo, - vhodných povětrnostních podmínek, - vyvedení elektrického výkonu do distribučního systému, - ekonomické efektivnosti. Závěr Oblast Krušných hor je z hlediska povětrnostních podmínek možno považovat za podmínečně vhodnou pro využití větrné energie. Při posuzování konkrétních návrhů je však nutno důsledně a korektně posoudit všechny relevantní územní, technické, ekologické a ekonomické parametry. Plánované využití větrné energie v navrhovaných studiích uvažuje s větší hustotou výkonu ve využívaných plochách, než uvádí tato koncepce tj. může docházet k vzájemnému negativnímu ovlivnění těchto větrných elektráren. Je však třeba posoudit u každé studie zvlášť, zda není překročena hustota množství větrných elektráren nad doporučovanou hodnotu, závisející zejména na rychlosti větru a výkonu elektrárny a zda jsou tyto projekty technicky proveditelné a ekonomicky efektivní. B.6.3.2

Sluneční energie Podmínky pro využívání sluneční energie Energie slunce může být v ČR prakticky využita dvojím způsobem: a) slunečními kolektory, které svými absorbéry sluneční záření pohlcují a přetvářejí na teplo, kterým se ohřívá přenosové médium. Dopadající energii slunečního záření lze plochým kolektorem zachytit s jistou účinností, která je tím větší, čím menší je rozdíl mezi teplotou kolektoru (tj. teplotou kapaliny proudící kolektorem) a teplotou okolního vzduchu. To znamená, že v letním období, kdy je teplota vzduchu poměrně vysoká, pracuje kolektor s uspokojivou účinností až 80 %, kdežto v zimním období, kdy je teplota vzduchu nízká, účinnost kolektorů klesá. V celoročním průměru lze z celkového množství dopadající energie zachytit přibližně: - 75 až 80 % energie při ohřívání kapaliny na 30°C, - 65 až 70 % energie při ohřívání kapaliny na 45°C, - 55 až 60 % energie při ohřívání kapaliny na 60°C. Ohřev teplé užitkové vody V klimatických podmínkách ČR lze energii slunečního záření využít především k ohřívání TUV v letním období od dubna do září. V zimním období od října do března lze při ohřívání TUV počítat s energií slunečního záření jen jako s doplňkem k energii dodávané jiným zdrojem. Při předběžném výpočtu plochy kolektorů pro sezóní ohřev TUV na teplotu 40 - 50°C se volí 1 m 2 plochy kolektorů na 40 - 60 litrů objemu zásobníku za den (Cihelka, Solární tepelná technika). Pro celoroční ohřev TUV se uvažuje 1 m2 plochy kolektorů pro ohřátí 30 až 50 litrů objemu zásobníku za den. Vytápění Vzhledem k tomu, že v zimním období lze slunečními kolektory zachytit v našich klimatických podmínkách jen velmi malé množství energie, jsou podmínky pro vytápění energií slunečního záření poměrně nepříznivé. 2KP01.doc/3778



Pro dnešní uplatnění solární techniky na vytápění a ohřev TUV lze vyvodit tyto závěry: - do soustav solárního zařízení je nutno začlenit solární zásobník, který bude vyrovnávat nerovnoměrnost mezi přísunem energie a jejím odběrem, - pro zvýšení spolehlivosti v dodávce tepla je nezbytné aplikovat další “konvenční“ zdroj energie. b) fotovoltaickými články, ve kterých se dopadající světelná energie převádí na elektřinu Získat ze slunečního záření elektrickou energii je zatím obtížnější. Důvody jsou zejména ekonomické, ale i technické. Fotovoltaická zařízení jsou stále ještě velmi drahá i přes neustálý pokrok v tomto oboru. Výrobci se soustřeďují na zvýšení účinnosti a životnosti a na snížení ceny solárních panelů. I přes to se účinnost dobrých fotovoltaických článků pohybuje kolem 18 % a vlivem stárnutí se snižuje. To je relativně málo v porovnání se systémy s kapalinovými kolektory. Použití fotovoltaických systémů je výhodné tím, že sluneční světlo je na celém světě zdarma. Fotovoltaické články nemění v čase své vlastnosti a jejich životnost je velmi vysoká (minimálně 20 let). Panelům při jejich venkovním nainstalování nevadí déšť, sníh, kroupy ani hluboký mráz. Jejich provozu nepřekáží ani vysoké teploty. Panely jsou otestovány v aerodynamickém tunelu pro rychlosti větru až 180 km.h-1. Fotovoltaika je v současné době jedno z nejrychleji rostoucích odvětví na světě (průměrný roční nárůst dodávek této energie je od roku 1990 15 %). Přes skvělou perspektivu není toto odvětví bez problémů. Zatímco se daří postupně zvyšovat účinnost solárních článků (dnešní výrobky dosahují hodnot okolo 20 % a očekává se další poměrně výrazné zvýšení až na hranici 40 % účinnosti), jsou omezující faktory těchto systémů, na které bohužel nemáme vliv. - roční průběh získané energie má opačný průběh než je naše spotřeba, - výstupní napětí je v řádu voltů a ani soustředění do panelů reálně nezvyšuje toto napětí nad hranici 50 V. Navíc solární článek generuje stejnosměrné napětí. To sebou nese potřebu přídavných zařízení, která jednak přeměňují stejnosměrné napětí na střídavé a navíc toto napětí transformují na patřičnou napěťovou úroveň. Zatím největší aplikací fotovoltaických panelů v ČR je solární elektrárna s výkonem 10 kW na Mravenečníku v Jeseníkách (tj. při možných instalacích se jedná o velmi nízké výkony). Využití solární energie v Ústeckém kraji Podmínky pro využívání energie slunce jsou na území Ústeckého kraje pouze průměrné (v ČR) průměrné globální sluneční záření dopadající na 1 m2 je okolo 1 125 kWh.r-1.m-2; celkové délky slunečního svitu jsou též pouze průměrné – Doksany 1 445 hod.r-1, Milešovka 1 703 hod.r-1. Přehled délky slunečního svitu v jednotlivých měsících je v následující tabulce. Měsíc Délka slun. svitu

Doksany Milešovka

-

1

2

[hod] [hod]

31 59

57 78

10

11

12

108 153 199 201 203 195 140 92 125 166 216 215 224 218 162 131

3

4

5

6

7

8

9

36 60

29 48

Stanovení reálného potenciálu Solární zařízení jsou až na výjimky součástí budov, a proto je jejich rozšíření limitováno možnostmi jejich umístění na budovách resp. na střešních konstrukcích budov (teoreticky je sice možné umístění kolektorů i mimo objekty, nicméně ve výpočtech s touto variantou neuvažujeme). Pro umístění kolektorů na střechy existuje mnoho omezení zejména:

2KP01.doc/3778



Orientace na jih – správná orientace je velmi důležitá, nejvyšší výkon je při nasměrování s odchylkou mírně na západ, kdy lze lépe využít i energii zapadajícího Slunce. Celodenní osvit sluncem – krátkodobé zastínění kolektorů budovami či zelení je přípustné spíše dopoledne, protože maximum výkonu je kolem 14. hodiny. Možnost umístění kolektorů s požadovaným sklonem – tedy 25 až 500 k vodorovné rovině. Optimální sklon pro celoroční provoz je kolem 450. Co nejkratší rozvody mezi kolektorem a zásobníkem – nižší tepelné ztráty a investiční náklady. Dále by kolektory měly být chráněny před větrem, aby se nadměrně neochlazovaly a aby nebyla nadměrně namáhána konstrukce. Rovněž musí být přístupné pro pravidelnou údržbu. Od objektů, které splňují tyto podmínky je nutné odečíst objekty trvale nevyužívané, objekty s přerušovaným využitím apod. u nichž by instalace solárního systému neměla požadované ekonomické a ekologické přínosy. Reálný potenciál energie slunce byl stanoven za předpokladu, že takto vhodných objektů pro využívání solární energie je cca 10 % obytných budov v tomto kraji. Příprava TUV bude probíhat v solárních systémech za pomoci solárních panelů ve spolupráci z bivalentním zdrojem viz následující tabulka. Potřeba energie na ohřev TUV 10 % obytných domů (včetně rodinných) z toho bivalentní zdroj

GJ/rok GJ/rok

400 500 160 200

z toho solární panely

GJ/rok

240 300

Pozn. Využívání ostatních způsobů energie slunce je pouze okrajové a do potenciálu nebylo zahrnuto.

Závěr Případná aplikace solární energie v Ústeckém kraji je vhodná zejména pro ohřev TUV pro individuální účely v rodinných a bytových domech. Využitelný potenciál solární energie byl odborným odhadem stanoven na 240 300 GJ.r-1. B.6.3.3

Vodní energie Podmínky pro využívání vodní energie Vodní elektrárny se dělí podle způsobu provozu na průtočné, špičkové a přečerpávací. - průtočná vodní elektrárna je zpravidla budována v jezu. Její výkon je zcela závislý na průtokových poměrech toku. - špičková vodní elektrárna - pracuje v době špičkového zatížení jen několik hodin denně. K přerušovanému provozu využívá akumulační nádrž. - přečerpávací elektrárna - akumuluje levnou noční energii z tepelných a jaderných elektráren zpětnou transformací na energii potenciální (vody), tu pak přeměňuje v době vysoké poptávky po elektrické energii na elektrickou energii špičkovou. U nově budovaných elektráren převažují investiční náklady na stavební část nad strojně technologickou. Z těchto důvodů je výhodné stavět elektrárnu tam, kde již v minulosti nějaké vodní dílo stálo, kde se s výhodou využijí terénní úpravy předchozí stavby.

2KP01.doc/3778



Případná výstavba vodních elektráren v Ústeckém kraji by se týkala především těchto toků: - řeka Labe a její přítoky Bílina a Kamenice, - řeka Bílina a její přítok Sprina, - řeka Ohře a její přítoky Blšanka, Liboc, Hutná a Chomutovka, - řeka Svídnice. Vodní elektrárny v přípravě k realizaci V Ústeckém kraji se připravují tyto vodní elektrárny: Název

Labe, ř. km

Pmax

Ea

Qa

VE Štětí VE České Kopisty

91,680 68,268

5,2 MW 4,9 MW

24 600 MWh/rok 30 000 MWh/rok

252 m3.s-1 252 m3.s-1

Dosud nebylo ani na jednu z lokalit vydáno územní rozhodnutí. Další možnosti využití vodní energie V Ústeckém kraji jsou energeticky nevyužita tato vodní díla: Název

Labe, ř. km

Qa

Vodní dílo Roudnice nad Labem

82,335

252 m3.s-1

Vodní dílo Lovosice

60,125

292 m3.s-1

Jak vyplývá z informací Povodí Ohře je momentálně zájem o výstavbu malé vodní elektrárny ve dvou lokalitách v k.ú. Hora Svaté Kateřiny na toku Svídnice v ř. km 4,70 a 5,77. Vzhledem ke spádovým poměrům a vodnosti toku Svídnice lze očekávat maximální výkon každé z těchto elektráren cca 25 – 30 kW. Není však zřejmé, zda bude hydroenergetický potenciál těchto lokalit plně využit. Dále existuje možnost rozšíření stávající vodní elektrárny Meziboří. Dále probíhají rekonstrukce 3 vodních elektráren na Ohři: malé vodní elektrárny Lužný, Pátek a Koštice, kde se předpokládá výkon cca 150 kW. Potenciál vodní energie Využívání vodní energie pro výrobu elektrické energie nebo pouze pro mechanické pohony má u nás dlouhou tradici. Před 2. světovou válkou bylo na území Československa téměř 15 000 lokalit, v nichž byla využívána vodní energie. Šlo jednak o pohon pil, mlýnů, textilek apod., jednak o malé vodní elektrárny, na svou dobu moderní způsob využití energie vody. V padesátých letech byla většina těchto děl zdevastována. Nový rozvoj malých vodních elektráren nastal až začátkem osmdesátých let, kdy majiteli těchto zdrojů o výkonu do 35 kW mohli být občané – soukromníci. Byli to jedni z prvních soukromých podnikatelů v ČR po velmi dlouhé době. U nově budovaných elektráren převažují investiční náklady na stavební část nad strojně technologickou. Z těchto důvodů je výhodné stavět elektrárnu tam, kde již v minulosti nějaké vodní dílo stálo, kde se s výhodou využijí terénní úpravy předchozí stavby. Počty těchto děl s uvedeným výkonem, z nichž některá by se mohla využít k vybudování moderní malé vodní elektrárny, jsou v následujících tabulkách (podklad - seznamy vodních děl 1930).

2KP01.doc/3778



Okres Litoměřice Místo

Celkem kusů

Celkový výkon MVE

ks

kW

Benešov Bor u české Lípy

56 45

3 057 168

Česká Kamenice Česká Lípa Dubá

82 32 21

487 197 129

Děčín Chabařovice

64 39

1 688 162

Litoměřice Lovosice Mimoň Štětí nad Labem Ústí nad Labem Úštěk

44 29 46 19 42 50

222 70 248 108 292 138

Celkem

569

6 967

Celkem kusů

Celkový výkon MVE

Okres Chomutov Místo

ks

kW

Bílina Duchcov

19 36

128 115

Horní Litvínov Chomutov Jirkov Kadaň Most

81 59 78 107 6

954 363 451 8 999 42

Podbořany Přísečnice Teplice – Šanov

64 25 55

193 170 309

Vejprty Žatec

22 36

314 659

Žlutice

78

262

Celkem

666

12 960

Reálné využití malých vodních elektráren v Ústeckém kraji lze provést zejména těmito způsoby: - výstavba nové malé vodní elektrárny s novým jezem, - výstavba malé vodní elektrárny u stávajícího – upraveného jezu, úprava vzdutí, - výstavba malé vodní elektrárny u stávajícího jezu, bez úpravy vzdutí, - rekonstrukcí starých strojoven malých vodních elektráren, výměna soustrojí, - výstavba malé vodní elektrárny na vyšších spádech – přírodní tok, - výstavba malé vodní elektrárny na vodovodním přivaděči.

2KP01.doc/3778



U rekonstruovaných elektráren, kde se osazuje pouze nové technologické zařízení, musí být provedeno statické posouzení stávajících stavebních konstrukcí, pokud stavební zásahy při instalaci nových turbín zjevně zasahují pod stávající základovou spáru stavby nebo zasahují do hlavních (nosných) částí strojovny. Technicky využitelný potenciál řek ČR činí 3 385 GWh.r-1. Z toho potenciál využitelný v malých vodních elektrárnách je 1 570 GWh.r-1. Skutečně využívaný potenciál v elektrárnách je cca 500 GWh.r-1, to je pouze necelých 30 % skutečně využitého potenciálu. Předpokládáme-li podobné využití technického potenciálu v Ústeckém kraji, dá se předpokládat využitelný (reálný) potenciál vodní energie tohoto území na cca 100 MW elektrické energie. B.6.3.4

Biomasa Využití energie biomasy Biomasa je nositelem obnovitelných zdrojů chemické energie vznikající fotosyntézou. Předností biomasy je skutečnost, že k jejímu růstu spotřebované množství oxidu uhličitého CO2 je zhruba stejné jako množství oxidu uhličitého CO2 vyprodukované při spalování. Těžiště využívání biomasy spočívá v jejím spalování a zplynování, nelze však pominout její podíl na výrobě alkoholu a zejména v zemědělském sektoru na výrobě bionafty a bioplynu. Možnosti využití biomasy v Ústeckém kraji Mezi nejvýznačnější možnosti využívání energie biomasy v Ústeckém kraji patří využívání energetických plodin a spalování dřevní hmoty a obilovin. Půdní fond Jak je patrné z následující tabulky, procentní podíl zemědělské, orné a lesní půdy v Ústeckém kraji je nižší než je průměr ČR. Podíl půdy na celkové rozloze

Podíl půdy na celkové rozloze ČR v %

Druh půdy

Ústeckého kraje v %

Lesní Zemědělská Orná

32 54 40

30 52 35

Zemědělská a lesní

86

82

V následující tabulce je uveden přehled struktury plochy Ústeckého kraje.

Okres

Děčín

Celková

Půda

výměra

Zemědělská

ha

ha

Orná %

ha

Louky %

ha

Lesy %

ha

%

90 911

36 482 40,1

12 425 13,7

21 346 23,5

44 762 49,2

93 529 103 208 111 774

39 170 41,9 74 026 71,7 80 394 71,9

23 824 25,5 60 578 58,7 67 347 60,3

13 605 14,5 6 975 6,8 5 629 5,0

34 281 36,7 16 825 16,3 17 491 15,6

Most Teplice

46 716 46 907

13 882 29,7 16 097 34,3

9 749 20,9 8 400 17,9

2 994 6,4 6 233 13,3

15 407 33,0 17 173 36,6

Ústí nad Labem

40 446

18 577 45,9

5 628 13,9

11 781 29,1

12 522 31,0

Chomutov Litoměřice Louny

2KP01.doc/3778



Okres

Celkem

Celková

Půda

výměra

Zemědělská

ha

ha

533 491

Orná %

278 628 52,2

ha

Louky %

ha

187 951 35,2

Lesy %

68 563 12,9

ha

%

158 461 29,7

Pozn. Uvedené procentní podíly půdy jsou z celkové výměry.

Z předchozí tabulky je zřejmé, že největší koncentrace zemědělské půdy (a zároveň potenciálu biomasy ze zemědělské půdy) je v okrese Litoměřice a Louny. Nejlepší podmínky pro využití lesního dřeva pro energetické účely mají okresy Děčín, Teplice a Chomutov. Využití dřeva k energetickým účelům Dřevní odpady rozdělujeme podle místa zpracování dřevní hmoty na: - lesní dřevní odpad, - průmyslový dřevní odpad. Lesní dřevní odpad vzniká přímo v místě těžby (větve, špičky stromů, prořezávky) a většinou zůstává v lese a nevyužívá se. Tento lesní dřevní odpad je vhodný ke štěpkování, ke kterému by mělo docházet v místě těžby dřeva, aby byly z lesa dopravovány spalitelné štěpky a tím se snížily ztráty dopravou lesního dřevního odpadu, které jsou dnes hlavní příčinou toho, že lesní dřevní odpad zůstává v lese bez využití. Množství tohoto lesního dřevního odpadu lze odhadnout podílem těžby: - 8 % v mýtné těžbě jehličnaté - 12 % v mýtné těžbě listnaté - 20 % v předmýtné těžbě jehličnaté i listnaté - 3 m3 na 1 hektar z prořezávek. Průmyslový dřevní odpad vzniká na pilách a v závodech na zpracování dřevní hmoty. Jde převážně o piliny, odřezky, štěpky a prach. Množství nezpracovatelných zbytků dřevní hmoty je různé podle druhu zpracovávaného dřeva, způsobu zpracování a lze ho odhadnout: Z 1 m3 prořezané dřevní hmoty je: - 13 až 18 % pilin - 12 až 15 % odřezků - 2 až 4 % rozprachu Přehled energetického potenciálu dřevní hmoty je uveden v následující tabulce. Plocha Okres

Těžba

lesů

dřeva

ha

tis. m b.k.

3

Dřevní odpad lesní

průmyslový

t/rok

t/rok

Energetický potenciál GJ/rok

Reálný energetický potenciál GJ/rok

Děčín

44 762

90 904

12 727

27 271

647 961

323 981

Chomutov Litoměřice

34 281 16 825

69 619 34 169

9 747 4 784

20 886 10 251

496 241 243 554

248 121 121 777

Louny Most Teplice

17 491 15 407 17 173

35 521 31 289 34 875

4 973 4 380 4 883

10 656 9 387 10 463

253 194 223 027 248 591

126 597 111 514 124 296

2KP01.doc/3778



Okres

Plocha

Těžba

lesů

dřeva 3

ha

Ústí nad L. Celkem

Dřevní odpad

tis. m b.k.

lesní

průmyslový

t/rok

t/rok

Energetický potenciál

Reálný energetický

GJ/rok

potenciál GJ/rok

12 522

25 430

3 560

7 629

181 265

90 632

158 461

321 806

45 053

96 542

2 293 833

1 146 917

Množství reálného potenciálu bylo stanoveno s ohledem na svozové vzdálenosti a koncentraci dřevního odpadu na 50 % celkového potenciálu. Využití obilovin pro energetické účely Sláma zemědělských kulturních plodin, zejména obilovin a řepky, tvoří významný a nadějný zdroj biomasy pro energetické účely. Používá se sláma obilovin, kukuřice, řepky, pícnin pěstovaných na semeno, nekvalitní suché seno. Lisuje se do malých balíků, velkých válcových nebo hranatých balíků, briket nebo pelet. Spotřeba energie na tvarování slámy nepřesahuje 5 % energetického potenciálu slámy. Topeniště na spalování slámy musí být přizpůsobeno vysoké rychlosti zplynování materiálu, musí zachytit vyšší podíl popela a zamezit usazeninám na roštových a teplosměnných plochách. Až 10 % popela ze slámy ulétává do komína a je třeba zachytit ho v odlučovačích. V následující tabulce je uvedeno množství sklizně jednotlivých zemědělských plodin.

Okres

Obilovina

Obiloviny t/rok

Pšenice

Ječmen

Ostatní

t/rok

t/rok

t/rok

Řepka

Kukuřice

t/rok

t/rok

Děčín Chomutov

5 502 49 074

3 110 33 544

877 13 569

1 515 1 961

1 120 2 225

4 316 21 163

Litoměřice Louny Most

125 474 145 052 17 483

87 097 100 240 14 420

33 719 37 183 2 419

4 658 7 629 644

8 094 8 557 1 216

111 487 81 704 10 562

Teplice Ústí nad L.

10 771 2 693

8 454 1 966

1 589 536

728 191

1 160 109

50 210

356 049

248 831

89 892

17 326

22 481

229 492

Celkem

Z těchto hodnot lze stanovit množství slámy dle poměru zrna ke slámě, jak je uvedeno v následující tabulce. Plodina

Poměr zrno:sláma

Pšenice

1:1,85

Žito

1:1,7

Ječmen

1:0,8

Oves

1:1,4

Kukuřice na zrno Řepka olejná

2KP01.doc/3778

1:1,2 1:1,2-1,8



Teoreticky možné disponibilní množství slámy pro energetické účely se skládá ze 100 % slámy řepky a kukuřice na zrno a 20 % celkového množství slámy z uvedených obilovin. Z hodnot uvedených v předchozích 2 tabulkách bylo stanoveno množství využitelného energetického potenciálu zemědělské slámy, které je uvedeno v následující tabulce. Obilovina Okres

Děčín

Pšenice

Ječmen

Ostatní

t/rok

t/rok

t/rok

Řepka

Kukuřice

t/rok

t/rok

1 680

Energetický

Reálný energetický

potenciál

potenciál

GJ/rok

GJ/rok

1 151

140

1 667

5 179

134 004

33 501

Chomutov Litoměřice Louny Most Teplice Ústí nad L.

12 411 32 226 37 089 5 335 3 128 727

2 171 5 395 5 949 387 254 86

2 157 5 124 8 392 708 801 210

3 338 25 396 12 141 133 784 12 836 98 045 1 824 12 674 1 740 60 164 252

622 249 2 568 419 2 216 904 285 760 82 862 19 935

155 562 642 105 554 226 71 440 20 716 4 984

Celkem

92 067

14 383

19 059

33 722 275 390

5 930 134

1 482 533

Množství reálného potenciálu bylo stanoveno s ohledem na svozové vzdálenosti a koncentraci slámy a její využívání pro krmné účely na 25 % celkového potenciálu. Využití rychle rostoucích energetických plodin Potencionálním, ale zatím jen omezeně využívaným zdrojem biopaliv, jsou cíleně pěstované energetické rostliny. Energetické dřeviny Z dřevin je nejznámější topol černý a balzámový, případně další topoly a jejich hybridy. Rovněž vrby přinášejí dobré výsledky. Z ostatních druhů, které jsou dosti přizpůsobivé, ale také méně výnosné, je možné jmenovat akát, olši, osiku i břízu. V současné době není však tento způsob získávání palivového dřeva u nás obvyklý. Energetické rostliny Jako nejvýhodnější energetická rostlina se v našich podmínkách jeví vytrvalý šťovík "Uteuša", který je možno pěstovat na plantážích o minimálně 15 leté životnosti s výnosy 20 t sušiny.ha-1 a více. Bude však nutno hlouběji propracovat technologii pěstování, ošetřování a zvláště pak vyvinout chybějící mechanizaci, zejména sklizňové stroje, aby bylo možné předpokládané množství biomasy získat. Plantáže energetických rostlin je možno zakládat nejen na zemědělské půdě nepotřebné pro pěstování potravinářských plodin, ale i na antropogenních půdách, což jsou zejména rekultivované důlní výsypky a složiště odpadů. Výnosy suché hmoty jednoletých plodin v t.ha-1 na zemědělské a antropogenní půdě (složiště popele, důlní výsypka) jsou uvedeny v následující tabulce.

2KP01.doc/3778



-1

Průměrné výnosy t.ha

Antropogenní půda Plodina

Zemědělská půda

Důlní výsypka

Složiště popele

Převrstvení zeminou

Zapravený popel

Proso

7,10

7,65

11,32

8,43

Konopí

8,06

16,60

8,06

7,51

Hyso

10,33

10,66

10,57

14,02

Čirok zrnový

8,89

8,22

10,39

11,50

Čirok cukrový

10,51

12,49

20,55

17,35

8,70

-

10,62

14,02

Súdánská tráva

Významně produktivnější než rostliny jednoleté jsou vytrvalé rostliny viz tabulka. Výnosy suché hmoty t.ha-1 vytrvalých či víceletých rostlin Průměrné výnosy t.ha-1 Rostliny víceleté – vytrvalé Netradiční, krmné

Planě rostoucí, okrasné

Plodina

Výnos

Plodina

Výnos

Šťovík krmný

43,00 Křídlatka

Mužák

11,20 Topolovka

13,40

Boryt

10,75 Bělotrn

16,50

Sléz kadeřavý Sléz meljuka

10,05 Komonice bílá 7,57 Vratič

20,10 17,40

Jestřabina

37,50

5,27 Pajasan žláznatý

9,21

2 leté dřevo

16,97

Pozn.: Všechny uváděné výnosy jsou z pokusných plantáží, v běžných podmínkách zemědělské výroby jsou tyto výnosy o něco nižší. Nejvyšší výnos byl získán ve skupině krmných plodin a to šťovíkem krmným. Jedná se o křížence špenátu se šťovíkem tjanšanským, což je zárukou jeho vysoké produktivity, ale též vysoké kvality z krmivářského hlediska. Z planě rostoucích druhů rostlin se dosud jeví jako nejlepší křídlatka zajímavá tím, že má poměrně vysoký výnos a energetický obsah (v ČR však pěstování této rostliny není povoleno). V následující tabulce jsou uvedeny výhřevnosti a měrné výnosy jednotlivých fytopaliv.

Položka

Sláma

Měrná jednotka

Jednoleté energ. rostliny Řepková

Obilní

Orná půda

Víceleté

Antropog. půda

rostliny

Vlhkost

%

15

17

18

18

17

Výhřevnost

GJ.t-1

14

13,5

14,5

14,5

15

Výnos minimální

t.ha-1

3

4

15

14

15

Výnos průměrný Výnos optimální

-1

4 5

5 6

20 25

17 20

20 25

2KP01.doc/3778

t.ha t.ha-1



Z hodnot uvedených v předchozích tabulkách bylo stanoveno množství využitelného energetického potenciálu energetických rostlin, které je uvedeno v následující tabulce.

Okres


Orná

Plocha využitelná

Energetický

Využití – reálný

půda

pro energetické rostliny

potenciál

energetický potenciál (odhad)

ha

ha

GJ/rok

%

GJ/rok

12 425 23 824 60 578 67 347 9 749

1 988 3 477 3 327 3 957 1 653

596 400 1 043 100 998 100 1 187 100 495 900

0,30 0,30 0,30 0,30 0,30

178 920 312 930 299 430 356 130 148 770

8 400 5 628

2 846 1 925

853 800 577 500

0,30 0,30

256 140 173 250

187 951

19 173

5 751 900

-

1 725 570

Množství reálného potenciálu bylo stanoveno s ohledem na svozové vzdálenosti a koncentraci ploch vhodných pro pěstování energetických rostlin na 30 % celkového potenciálu. Využívání bioplynu - metanové kvašení Potenciál bioplynu Potenciál bioplynu v Ústeckém kraji lze odvodit od celkových využitelných zdrojů pro výrobu bioplynu, které představují zejména: 1. odpady živočišné výroby – živočišné exkrementy, které lze s velkou přesností odhadnout dle vývoje stavu jednotlivých druhů zvířat v ČR a způsobů jejich chovu; 2. odpadní či cíleně pěstovaná biomasa, kterou představují povinně sklízené trvalé travní porosty (alternativa ke spásání) a pěstování zemědělských plodin s vysokým poměrem N:C (obsahu dusíku k obsahu uhlíku); 3. biologicky rozložitelný odpad, kam patří jak komunální odpad tak i průmyslový odpad; 4. skládkový plyn (jeho potenciál je možné odvodit od celkového počtu reaktivních skládek, množství a struktury ukládaného dopadu a doby, po kterou na nich bude ještě ukládán směsný odpad) a čistírenský bioplyn z čistíren odpadních vod (potenciál je dán počtem čistíren odpadních vod s dostatečným ročním množstvím odpadních vod). Mezi nejvýznamnější zdroje bioplynu patří zejména využívání bioplynu z komunálního odpadu a ze zemědělství. Využívání bioplynu z komunálního odpadu Komunálním, biologicky rozložitelným odpadem, je odpad, který je schopen aerobního nebo anaerobního rozkladu a je ho možno zařadit do skupiny odpadů 20 00 00 dle vyhlášky MŽP č. 381/2001 Sb., katalog odpadů, tj. odpady komunální a jím podobné odpady ze živností, z úřadů a z průmyslu, včetně odděleně sbíraných složek těchto odpadů. Patří sem např. odpady z údržby zeleně, kuchyňský odpad včetně olejů na smažení, jak z domácností, tak i z jídelen a restaurací, ale též papír, přírodní textilie, zeleninový odpad z tržišť a ze živností. Většinu komunálního bioodpadu dnes tvoří

2KP01.doc/3778



organický podíl směsného komunálního odpadu. Skládkování biologicky rozložitelných odpadů vede ke vzniku skleníkového plynu metanu, který významně přispívá ke globálnímu oteplování. Bioplynové stanice na zpracování komunálního bioodpadu nebo rostlinného odpadu v České republice dosud neexistují. Řada subjektů v současné době připravuje investiční záměry na bioplynové stanice na zpracování komunálního bioodpadu. O této technologii začínají uvažovat i Technické služby velkých měst (např. Zlín). Z 1 t komunálního bioodpadu je možno získat 100 Nm3 bioplynu obsahujícího 65 % metanu. Kogeneračním zpracováním metanu je možno získat z 1 t bioodpadu 198 kWh elektrické energie a 348 kWh tepla. Vlastní energetická spotřeba zařízení na 1 t bioplynu je 48 kWh elektrické energie zejména na míchání, čerpání, odvodňování a 48 kWh tepla na ohřev biofermentorů. Zpracováním 1 t bioodpadu umožňuje prodat nebo využít 150 kWh elektrické energie a 300 kWh tepla. Zařízení jsou budována s roční kapacitou zpracování 5 - 30 tis. t bioodpadu. Produkce biologicky rozložitelného odpadu v roce 1998- kraj Ústecký Kód druhu odpadu

20 01 01 20 01 07 20 01 08 20 01 10 20 01 11 20 02 01 20 02 03 20 03 01 20 03 02 Celkem

Název druhu odpadu

Papír a/nebo lepenka Dřevo Organický kompostovatelný kuchyňský odpad (včetně olejů na smažení a kuchyňského odpadu z jídelen a restaurací) Oděv Textilní materiál Kompostovatelný odpad Ostatní nekompostovatelný odpad Směsný komunální odpad Odpad z tržišť

Celkové množství (t)

%

Z toho biodegradabilní (t)

19 585 869

100 100

19 585 869

446

100

446

312 121 10 419 22 615 230 360 103 284 830

75 75 100 20 40 80 -

234 91 10 419 4 523 92 144 82 128 393

Využívání bioplynu v zemědělství Největší podíl odpadů vznikajících v zemědělské výrobě představují exkrementy hospodářských zvířat a zbytky rostlin. Nejstarší a technicky nejjednodušší formou nakládáni s těmito "odpady" je jejich přímá aplikace na zvýšení kvality půdy. V případě správného agrotechnického postupu, kdy jde o maximální využití hnojivých účinků, jde bezesporu o způsob, který má své opodstatnění. Praxe však ukazuje, že často z důvodu lokálních přebytků odpadů není nejdůležitější využití jejich hnojivých účinků, ale prostá likvidace. Řízená anaerobní fermentace organické hmoty, proces využívaný v bioplynových stanicích, umožňuje při zachování hnojivých účinků vstupní suroviny, využít část energie vázané v organické hmotě (odpadu) k produkci bioplynu (s obsahem 50 - 75% metanu), využitelného k výrobě tepelné a elektrické energie. V porovnání s přímou aplikací uvedených odpadů na pole přináší anaerobní fermentace další výhody: • Zvýšenou využitelnost živin. Anaerobní stabilizace zvyšuje kvalitu hnojiva jeho homogenizací a transformací některých látek na látky s vyšším hnojivým účinkem. Společným zpracováním chlévské mrvy, obsahující větší množství draslíku, s kejdou prasat, obsahující větší množství fosforu, se získá kvalitnější hnojivo. • Snížení zápachu. Anaerobně stabilizovaná kejda má výrazně nižší zápach než kejda surová.

2KP01.doc/3778



•

• •

Kofermentací kejdy s jinými organickými odpady se dosáhne brilantní recyklace odpadů. Ekologický aspekt zahrnuje i sanitární efekt stabilizace a účinné využití takto zpracovaných odpadů ke hnojení. Snížení obsahů zvířecích patogenů a semen plevelů. Pokles emisí skleníkových plynů v průběhu sladování a aplikace.

V následující tabulce je uvedeno množství bioplynu využitelného z jednotlivých druhů zvířat. Kategorie

Sušina výkalů vč. moče

Výkaly celkem průměrně

kg/en

kg/den

Hovězí dobytek dojnice (550 kg) hovězí žír (350 kg) odchov jalovic (330 kg) telata (100 kg) Prasata Výkrm (70 kg) Prasnice (170 kg) Prasnice se selaty (90 kg) Selata (10 kg) menší Selata (23 kg) větší Kanci (250 kg)

3

Množství bioplynu m /den

6 3 3,5 1,25

60 30 35 12 až 15

1,7 1,2 0,9 0,3

0,5

8,5

0,2

1 0,55 0,15 0,25 1,3

14 9 3 4 18,5

0,3 0,2 0,1 0,15 0,3

Z hodnot uvedených v předchozí tabulce bylo stanoveno množství využitelného energetického potenciálu z metanového kvašení, který je uveden v následující tabulce. Skot

Prasata

Okres ks

Litoměřice

ks

Množství bioplynu 3

m /rok

Energ. potenciál

Využití - reálný potenciál (odhad)

GJ/rok

%

GJ/rok

16 882

54 066

10 108 748

217 338

0,05

10 867

Ústí n. L. Děčín

2 339 9 031

3 714 2 956

1 124 857 3 512 103

24 184 75 510

0,05 0,05

1 209 3 776

Teplice Most Chomutov

522 1 482 4 283

11 422 796 19 964

1 024 336 599 038 3 020 667

22 023 12 879 64 944

0,05 0,05 0,05

1 101 644 3 247

Louny

14 165

65 631

9 961 288

214 168

0,05

10 708

Celkem

48 704 158 549

29 351 037

631 047

-

31 552

-3

Pozn.: Výhřevnost bioplynu je uvažována pro 60 % CH4 a 40 % CO2 - 21,5 MJ.m .

Množství reálného potenciálu 31 552 GJ bylo stanoveno s ohledem na koncentraci hospodářských zvířat a na množství bioplynu pro ohřev exkrementů na 5 % celkového potenciálu. Uvedené hodnoty množství odpadu a následné produkce bioplynu nejsou neměnné a závisí na koncentraci sušiny resp. organických látek v odpadu, což je dáno skutečností, že bioplyn vzniká jenom z organických látek. Voda se do kejdy dostává hlavně při mytí stájí z nedokonale seřízených napájecích systémů a netěsností kanalizačního systému na farmách. Obzvláště u reprodukčních

2KP01.doc/3778



chovů, je v důsledku zooveterinárních požadavků spojených s vyšší spotřebou mycí vody, množství kejdy vyšší. Dosahované koncentrace se tak často pohybují v rozmezí 2 až 3 % sušiny v kejdě. Nižší koncentrace sušiny nepříznivě ovlivní ekonomiku bioplynové stanice v několika směrech: - zvýší se náklady na dovoz kejdy a odvoz anaerobně stabilizovaného produktu, - stoupají náklady na ohřev balastní vody, - zvětšuje se potřebný objem reaktoru, - je nižší produkce bioplynu z m3 odpadu. Informativní údaje závislosti produkce bioplynu, potřeby bioplynu na ohřev a průměrného disponibilního množství bioplynu v závislosti na vstupní sušině prasečí kejdy jsou uvedeny v následující tabulce. Závislost produkce bioplynu na sušině vstupní suroviny Sušina (%)

Produkce bioplynu 3

Potřeba bioplynu pro ohřev 3

(m /den)

Průměr

roční

Průměrný přebytek bioplynu

3

(m /den)

(m /den)

Zima

3

Léto

3

m /den

m /rok

3

10,8

9,5

6,0

7,8

3,0

1 095

4 5 6 8

14,4 18,0 21,6 28,8

9,2 8,9 8,6 8,0

5,8 5,6 5,4 5,0

7,5 7,2 7,0 6,5

6,9 10,7 14,6 22,3

2 518 3 905 5 329 8 139

Závěr Motivem pro budování bioplynových stanic bioodpadu je garantovaná výkupní cena za elektrickou energii z bioplynových stanic (cca 2,60 Kč/kWh), dále investiční podpora ze SFŽP včetně nevratné investiční dotace pro obce a stále se zvyšující ceny za zpracování bioodpadů v České republice. Oproti ostatní biomase je využití bioplynu obtížnější pro vysoké investiční náklady bioplynových stanic a tím i vysokou cenu využitelné energie. Pro aplikaci zařízení je potřeba vybrat vhodnou lokalitu, kde je buď velká spotřeba tepla, nebo kde lze využívat elektrickou energii i teplo z kogenerační jednotky. Větší bioplynové stanice jsou ekonomicky rentabilnější než malé jednotky, stále však zůstává problém laciného využití velkého množství odpadního tepla (zejména v létě). Z těchto důvodů je v potenciálu biomasy dále uvažován pouze energetický potenciál hospodářských zvířat a nebyly vzaty v úvahu další zdroje bioplynu jako exkrementy z ostatních zvířat, kaly z čističek odpadních vod (nejvhodnější zdroje byly již bioplynovou stanicí osazeny), odpady z potravinářského průmyslu a skládky atp.

2KP01.doc/3778



Využití fytomasy z luk a pastvin pro energetické účely V následující tabulce je uveden přehled potenciálu fytomasy z luk a pastvin na území tohoto kraje. Louky a pastviny Fytomasa (seno) Energetický potenciál Využití - reálný potenciál (odhad)

Okres

ha

t/rok

GJ/rok

%

GJ/rok

Litoměřice

6 975

8 370

108 810

0,05

5 441

Ústí n. L. Děčín Teplice Most Chomutov

11 781 21 346 6 233 2 994 13 605

14 137 25 615 7 480 3 593 16 326

183 784 332 998 97 235 46 706 212 238

0,05 0,05 0,05 0,05 0,05

9 189 16 650 4 862 2 335 10 612

5 629

6 755

87 812

0,05

4 391

68 563

82 276

1 069 583

-

53 479

Louny Celkem

Množství reálného potenciálu bylo stanoveno s ohledem na svozové vzdálenosti a koncentraci těchto ploch na 5 % celkového potenciálu. Energetický potenciál biomasy – shrnutí V následujících tabulkách je uvedeno shrnutí dosažitelného i reálného potenciálu biomasy v Ústeckém kraji. a) přehled dosažitelného energetického potenciálu Energetický potenciál – biomasa Okres

Bioplyn

Dřevo

GJ/rok

GJ/rok

Energetické

Zemědělské

rostliny

plodiny

GJ/rok

GJ/rok

Celkem Seno GJ/rok

GJ/rok

Děčín Chomutov Litoměřice

75 510 64 944 217 338

647 961 496 241 243 554

596 400 1 043 100 998 100

134 004 622 249 2 568 419

332 998 212 238 108 810

1 786 873 2 438 772 4 136 221

Louny Most

214 168 12 879

253 194 223 027

1 187 100 495 900

2 216 904 285 760

87 812 46 706

3 959 178 1 064 273

22 023 24 184

248 591 181 265

853 800 577 500

82 862 19 935

97 235 183 784

1 304 511 986 668

631 047

2 293 833

5 751 900

5 930 134

1 069 583

15 676 497

Teplice Ústí nad L. Celkem

b) přehled reálného potenciálu Odhad reálného využití en. potenciálu - biomasa Okres

Děčín Chomutov Litoměřice Louny Most 2KP01.doc/3778

Bioplyn

Dřevo

GJ/rok

GJ/rok

Energetické

Zemědělské

rostliny

plodiny

GJ/rok

GJ/rok

3 776

323 981

178 920

33 501

3 247 10 867 10 708

248 121 121 777 126 597

312 930 299 430 356 130

155 562 642 105 554 226

644

111 514

148 770

71 440

Celkem Seno GJ/rok

16 650

GJ/rok

556 827

10 612 730 472 5 441 1 079 619 4 391 1 052 052 2 335

334 703



Odhad reálného využití en. potenciálu - biomasa Okres

Teplice Ústí nad L. Celkem

Bioplyn

Dřevo

GJ/rok

GJ/rok

Energetické

Zemědělské

rostliny

plodiny

GJ/rok

GJ/rok

1 101 1 209

124 296 90 632

256 140 173 250

20 716 4 984

31 552

1 146 917

1 725 570

1 482 533

Celkem Seno GJ/rok

4 862 9 189

GJ/rok

407 114 279 265

53 479 4 440 052

c) V následující tabulce je uveden přehled reálného potenciálu z 1 ha plochy okresů Odhad reálného využití en. potenciálu - biomasa Okres

B.6.3.5

Energetické

Bioplyn

Dřevo

GJ/ha,rok

GJ/ha,rok

Zemědělské

rostliny

plodiny

GJ/ha,rok

GJ/ha,rok

Celkem Seno GJ/ha,rok

GJ/ha,rok

Děčín

0,04

3,56

1,97

0,37

0,18

6,12

Chomutov Litoměřice Louny Most Teplice

0,03 0,11 0,10 0,01 0,02

2,65 1,18 1,13 2,39 2,65

3,35 2,90 3,19 3,18 5,46

1,66 6,22 4,96 1,53 0,44

0,11 0,05 0,04 0,05 0,10

7,81 10,46 9,41 7,16 8,68

Ústí nad L.

0,03

2,24

4,28

0,12

0,23

6,90

Celkem

0,06

2,15

3,23

2,78

0,10

Potenciál geotermální energie a okolního vzduchu Postup při hodnocení potenciálu Potenciál geotermální energie v Ústeckém kraji byl hodnocen hydrogeologickými metodami pro geotermální systémy v jednotlivých hydrogeologických rajonech. Z množství podzemní vody, které zbývá k vodárenskému a energetickému využití, a její teploty byla vypočtena využitelná energie podzemních vod v jednotlivých hydrogeologických rajónech Ústeckého kraje. Celkový potenciál byl vyčíslen ve výši 54, 9 MW. Pro obce nad 2 000 obyvatel byla provedena kategorizace podle vhodnosti daného sídla z hlediska dalšího využívání podzemní vody k energetickému využití. Potenciál tepla suchých hornin byl odhadnut s využitím údajů o počtu obyvatel. Celkový energetický potenciál v rámci Ústeckého kraje byl stanoven na 443 MW. Protože teplo suchých hornin je využitelné pouze v lokálním měřítku pro vytápění rodinných domků, je výpočet kriticky závislý na předpokladech, učiněných o možnosti instalace tepelných čerpadel v různě velkých obcích. V zásadě platí, že v menších obcích je procento realizovatelných instalací vyšší, než v obcích velkých, kde existující infrastruktura, panelová zástavba apod. představují závažnou překážku pro využívání tepla suchých hornin. V následujících odstavcích jsou popsány výsledky provedené analýzy jednotlivých problémových okruhů. Geotermální energii tvoří teplo, obsažené v povrchové vrstvě země, vystupující z hlubin. Zdroje geotermální energie ve vztahu k přenosu tepla z hornin lze rozdělit na hydrogeotermální zdroje a teplo suchých hornin. Z praktického hlediska mají v současnosti význam především hydrogeotermální zdroje. Teplo obsažené v horninách, podzemní nebo povrchové vodě je pro svou nízkou teplotu přímo 2KP01.doc/3778



nepoužitelné. Základním technologickým zařízením pro využití nízkopotenciálních zdrojů tepla jsou tepelná čerpadla. Při dodání vnější energie do tepelného čerpadla získává se několikanásobně větší množství použitelného tepla o vyšším potenciálu (teplotě). Využití geotermální energie podle charakteru primárního zdroje zemního tepla je možno řešit na daném území: a) „suchým“ zemským teplem (svislými geotermálními kolektory – vrty či plošnými vodorovnými zemními kolektory), b) teplem mělké podzemní vody, získávané z jímacích studní nebo vrtů o teplotě 8÷120C a vracené po odebrání části tepla zpět do primární zvodně, c) teplem termální vody, získávané pomocí hlubokých vrtů z hlubších zvodní hydrogeologických struktur o teplotě cca nad 300C a vracené do podzemí po vychlazení na teplotu až pod 100C. Způsoby využití geotermální energie Suché horniny: Při využívání tepla suchých hornin je odběr tepla realizován uzavřeným systémem, který tvoří buď vhodný vrt (hloubka zpravidla do 150 m), s vloženým výměníkem z plastových trubek, tepelné čerpadlo a sekundární okruh s výstupní teplotou vody do cca 55÷600C, nebo horizontální trubkový kolektor z plastových trubek, uložený pod zemí v nezámrzné hloubce a dále opět tepelné čerpadlo se sekundárním okruhem. Okolní prostředí je ochlazováno zapuštěným výměníkem z plastových trubek. Množství odebraného tepla závisí na geologických podmínkách, hloubce vrtu, typu nemrznoucí pracovní látky atd. Při umísťování odběrů tepla ze země je třeba detailně propočítat potenciální možnosti dané plochy, aby nedocházelo větším počtem instalovaných odběrů jednak k urychlenému prochlazování svrchní části zemské kůry, jednak ke vzájemnému negativnímu ovlivňování odběrů (snižováním kapacity). Tepelná kapacita území je hlavně dána tepelným tokem země, který není ovlivnitelný. Využití tepelné energie suchých hornin je možné v zásadě pouze v lokálním měřítku bez jakéhokoliv přenosu v subregionálním nebo regionálním měřítku. Nejčastěji se bude jednat o vytápění rodinných domků. Podzemní voda studená z mělkých vrtů: Tato podzemní voda je jedním z nejvhodnějších zdrojů tepla, vzhledem k její stálé teplotní úrovni (cca od 7÷120C). Voda je čerpána z mělkých vrtů nebo studní a po vychlazení v tepelném čerpadle (cca o 4÷50C) vracena do vsakovacího vrtu nebo studně. Předpokladem realizace využití nízkopotenciálního tepla z této vody je dostatečná jímatelná hodnota (kapacita) vrtu nebo studně a její teplota. Při umísťování odběrů podzemních vod je třeba rovněž detailně propočítat potenciální množnosti dané plochy a postupovat tak, aby nedocházelo k přetěžování hydrogeologických struktur, což by se odrazilo jednak ve snížení vydatnosti, případně změny kvality vody, poklesu teploty a vzájemnému negativnímu ovlivnění nevhodně umístěných odběrů. Současně je nutno brát v úvahu, že teplo této vody je získáváno tepelným tokem země a při bilancování kapacit území je současně třeba do bilance zahrnout i teplo odebírané ze suchých hornin v daném území neboť se jedná o teplo ze stejného zdroje. Podzemní voda termální z hlubokých vrtů: Jedná se o přírodní podzemní vody o teplotě minimálně 200C. Tato voda je získávána hlubinnými vrty. V Ústeckém kraji se termální voda vyskytuje v Teplické, Ústecké a Děčínské termální struktuře. Část geotermálních vod je klasifikována jako vody lázeňské a tyto jsou podrobeny zvláštnímu režimu 2KP01.doc/3778



využití. Jejich čerpání pro energetické využití není přípustné. Jedná se zejména o termální vody v oblasti Teplic. V současné době jsou využívány termální vody v Ústí nad Labem pro koupaliště v Brné a Klíších, je vybudován nový vrt v Městských lázních (zatím s ohledem na nevyhovující kvalitu vody nevyužíván do doby instalace úpravny vody). Další nový vrt byl vybudován v ZOO Ústí nad Labem a je připravováno energetické využití termální vody o teplotě 320C pro vytápění objektů ZOO prostřednictvím topných strojoven s tepelnými čerpadly. Rozsáhlejší systém využívání termální vody pro energetické účely je vybudován v Děčíně, kde je teplo termální vody využíváno jednak pro centrální zásobování teplem, jednak je termální voda využívána po úpravě jako teplá užitková voda. Při rozhodování o vybudování odběru termální vody a jeho umístění a kapacitě je v každém případě nutno vycházet ze zpracované dokumentace, obsahující pro dané území bilance přípustného odběru termální vody z hlubinných vrtů. Pro město ústí nad Labem byl např. hydrogeologickou bilancí zvodní stanoven limitní odběr termální vod z ústecké struktury na 50 l.s-1, z čehož je dnes ve městě využíváno cca 30 l.s-1 a další odběr je již připraven pro ZOO Ústí nad Labem v objemu cca 11 l.s-1. Faktory, ovlivňující využitelnost geotermální energie a) Geologické podmínky Z geologického hlediska je při hodnocení vhodnosti použití navrhovaného zdroje geotermální energie brát v úvahu: litologický typ hornin, tektonické poměry území, stavba podloží (pro zdroje na bázi zemních kolektorů a zemních vrtů), hloubky, z nichž by bylo možné využít teplo hornin k energetickým účelům, tepelné charakteristiky struktury (hodnoty tepelného toku, tepelná vodivost hornin). b) Hydrogeologické podmínky využitelné vydatnosti zdrojů podzemní vody, režim podzemních vod, přírodní zdroje a zásoby podzemních vod, průměrné teploty podzemní vody, využitelný rozdíl teplot, kvalita podzemní vody (mineralizace – možnost vylučování rozpuštěných minerálů při ochlazení vody). c) Jiné faktory návrh na využití podzemních vod musí rovněž řešit odvod vody pro využití tepla jejich ochlazením a to např. vypouštěním do vodoteče, reinjektáží, vsakováním nebo vodárenským využitím. Bilance využitelné geotermální energie (celé území kraje) Tepelný tok Na základě geologických podmínek byly stanoveny průměrné hodnoty tepelného toku v [mW.m-2] Typ horniny

Průměrná hodnota tepelného toku [mW.m ] -2

Permokarbonské sedimenty Metamorfity Tepelské plošiny

55 65

Vulkanity Českého středohoří Vulkanity Doupovských vrchů

70 70

2KP01.doc/3778



Průměrná hodnota tepelného toku [mW.m ] -2

Typ horniny

Terciérní sedimenty podkrušnohorské pánve, včetně kvartéru. Krušnohorské žuly v podkrušnohorské příkopové propadlině Krušnohorské žuly Tepelské plošiny

70

Krušnohorská žula a metamorfity) Tercierní sedimenty (Ústí nad Labem) Kvartérní sedimenty v dosahu vodních toků (Ústí nad Labem) Kvartérní uloženiny ve vyšších úrovních (Ústí nad Labem) Vážený průměr pro Ústecký kraj (podle plošného zastoupení hornin)

75 65 70

70 75

60 69,6

Přibližná bilance: Rozloha Ústeckého kraje Průměrný tepelný tok země Energetický potenciál měrný Celkový přirozený potenciál území kraje

5 335 km2 69,6 mW.m-2 69,6 kW.km-2 371,3 MW

S ohledem na prohřívání svrchní části území slunečním zářením je možno dle dlouhodobé zkušenosti zvýšit z tohoto titulu hodnotu potenciálu o cca 50 %. Upravená hodnota celkového potenciálu Upravený měrný potenciál

557 MW 104,4 kW.km-2

Hydrogeologické rajony a energie podzemní vody Celkové zhodnocení potenciálu je uvedeno v následující tabulce. Uvedeny jsou přírodní zdroje a využitelné zásoby podzemních vod, vycházející z bilance v jednotlivých rajonech. Z množství podzemní vody, která zbývá k vodárenskému a energetickému využití, a její teploty byla vypočtena využitelná energie podzemních vod v jednotlivých hydrogeologických rajonech Ústeckého kraje.

Poř. čís.

Hydrogeologický rajon

Kolektor

Přírodní zdroje

Využitelné zásoby

Současný odběr

Zbývá k využití

0

l/s 213 1.

Mostecká

o. mezi

pánev

Chomutovem

30

Teplota vody C

Využitelná energie podzemní vody kW

60

0

10

0

260

260

10

5460

a Žatcem 2.

3.

2KP01.doc/3778

Žatecká

271

30

pánev čerpání z dolu



Poř. čís.

Hydrogeologický rajon

Přírodní zdroje

Kolektor

Využitelné zásoby

Současný odběr

Zbývá k využití

0

l/s 4.

452

5.

6. 7. 8.

9.

453

14.

Křída

A

225

210

210

0

12

0

pravostranných

C

760

250

110

140

11

2940

AB

210

90

50

40

12

840

164

143

75

68

12

1428

70

70

70

0

12

0

224

130

120

10

25

840

Roudnická

454

Ohárecká křídla

AB

455

Holedeč

křídla + terciér

461

Křídla dolního

AB

Labe po Děčín

462

levý břeh

D

761

160

65

95

10

1995

Křída dolního

ABC

166

166

35

131

28

12655

Labe po Děčín

463

pravý břeh

D

414

166

150

16

12

470

Děčínský

ABC

447

220

150

70

12

2058

220

150

138

12

30

1260

Sněžník 465

15.

Křída dolní

A

Ploučnice

BC

a Horní

D

570

120

20

100

12

2940

Křída dolní

A

37

19

0

19

12

559

Kamenice a

BC

1814

590

155

435

12

12789

150

90

10

10

10

210

40

30

10

630

140

30

10

630

20

30

12

882

300

10

6300

1796

-

54886

Kamenice

16. 466 17.

18.

kW

křídla

12. 13.

C

Využitelná energie podzemní vody

přítoků Labe

10. 11.

Teplota vody

Křinice 513

Rakovnická pánev

612 19.

Krystalinikum v mezipovodí Ohře po Kadaň

613

Krystalinikum východní části

20.

Krušných hor 641 21.

110

Krystalinikum

50

Krkonoš a Jizerských hor kvartér –

22.

soutoková oblast Labe – Ohře

23.

CELKEM

-

6613

2684

1878

Z uvedené hodnoty 54,886 MW připadá na mělkou studenou vodu 40,131 MW a na termální hlubinnou vodu 14,755 MW (vody o teplotě 25÷300C). 2KP01.doc/3778



Využití geotermálního potenciálu Je předpokládáno, že teplo suchých hornin a mělké podzemní vody bude s ohledem na relativně nízký měrný potenciál v kW.km-2 možno využívat jen pro menší rozptýlené spotřeby tepla, které představují zejména vytápění rodinných domů nebo jiných menších objektů. Při spotřebě tepla jednoho objektu např. ve výši cca 18 kW bude třeba při průměrném topném faktoru tepelného čerpadla 3,5 odebrat ze země cca 13 kW geotermální energie. Při průměrném potenciálu 104,4 kW.km-2 to představuje instalaci max. 8 ks tepelných čerpadel na 1 km2 území (tj. pro 1 čerpadlo 125 000 m2). Teplo s ohledem na nevhodnost jakéhokoliv přenosu je využitelné pouze lokálně a využitelný potenciál bude tedy vázán pouze na osídlenou plochu s nejbližším okolím. Hledisko přítomností či nepřítomností osídlení a jeho charakteru je zásadní vstupní informace. Z celkového tepelného potenciálu území kraje bude tak využitelná pouze velmi malá část vázaná na osídlené území. V místech koncentrované zástavby bude pak nutno detailně propočítat potenciální možnosti omezených ploch. Na řadě lokalit by bylo možno řešit i využití geotermální energie pro větší odběratele (200 kW a více) a to na základě detailního studia širšího okolí a především ze zdroje termální hlubinné vody (vyšší teplota vody a kapacita vrtu). Co se týká využívání tepla suchých hornin, které je rozloženo rovnoměrně po celém území kraje, bude jeho využívání směrováno zejména do míst, která nejsou plynofikována. Týká se to hlavně menších sídel a případně okrajových oblastí sídel větších. V případě využívání energie podzemních vod jsou zdroje rozloženy nerovnoměrně do jednotlivých hydrogeologických rajonů. Pro hodnocení možnosti odběrů vody byla použita následující stupnice a v tabulce u oblastí obcí s počtem obyvatel nad 2 000 uvedeno jejich zařazení. 1 nejlépe vyhovující podmínky (možnosti soustředěného odběru podzemní vody pro větší spotřebitele tepla) 2 spíše vyhovující podmínky (možnosti soustředěného až rozptýleného odběru) 3 vyhovující podmínky (možnost rozptýleného odběru) 4 spíše nevyhovující podmínky (menší jednotlivé rozptýlené odběry) 5 nevyhovující podmínky Klasifikaci 1 až 5 je třeba chápat z regionálního pohledu, v lokálním měřítku může docházet i k jiné kvalifikaci. Název obce

Okres

Ústí nad Labem

Okres Ústí n. L.

96 552

1

Most

Okres Most

68 841

3

Děčín

Okres Děčín

53 186

1

Chomutov

Okres Chomutov

51 785

5

Teplice

Okres Teplice

51 482

5

Litvínov

Okres Most

27 767

4

Litoměřice

Okres Litoměřice

25 106

2

Jirkov

Okres Chomutov

20 820

4

Žatec

Okres Louny

20 105

2-3

Louny

Okres Louny

19 753

3

2KP01.doc/3778

Počet obyvatel celkem

Hodnocení



Název obce

Okres

Kadaň

Okres Chomutov

17 589

4

Varnsdorf

Okres Děčín

16 148

3

Bílina

Okres Teplice

16 032

4

Klášterec nad Ohří

Okres Chomutov

15 893

4

Krupka

Okres Teplice

13 451

4

Roudnice nad Labem

Okres Litoměřice

13 244

1-2

Rumburk

Okres Děčín

11 147

3-4

Lovosice

Okres Litoměřice

9 375

1-2

Štětí

Okres Litoměřice

9 338

1-2

Duchcov

Okres Teplice

8 840

3-4

Dubí

Okres Teplice

7 687

4

Podbořany

Okres Louny

6 153

3

Šluknov

Okres Děčín

5 762

3

Česká Kamenice

Okres Děčín

5 467

2

Osek

Okres Teplice

5 063

5

Meziboří

Okres Most

4 986

4

Jílové

Okres Děčín

4 945

2

Postoloprty

Okres Louny

4 865

3

Chlumec

Okres Ústí n.L.

4 111

2


Okres Děčín

4 087

1

Jiříkov

Okres Děčín

3 960

3

Libochovice

Okres Litoměřice

3 704

1

Lom

Okres Most

3 664

4

Krásná Lípa

Okres Děčín

3 390

3-4

Vejprty

Okres Chomutov

3 390

4

Terezín

Okres Litoměřice

2 958

1-2

Úštěk

Okres Litoměřice

2 684

3

Trmice

Okres Ústí n. L.

2 682

2

Obrnice

Okres Most

2 679

4

Košťany

Okres Teplice

2 612

4

Bohušovice nad Ohří

Okres Litoměřice

2 533

1-2

Kryry

Okres Louny

2 446

3-4

Mikulášovice

Okres Děčín

2 428

4-5

Chabařovice

Okres Ústí n. L.

2 245

2

Proboštov

Okres Teplice

2 230

5

Novosedlice

Okres Teplice

2 161

5

Povrly

Okres Ústí n. L.

2 126

2

2KP01.doc/3778


Hodnocení



Název obce

Okres


Hodnocení

Bečov

Okres Most

2 094

4

Peruc

Okres Louny

2 084

3

Velký Šenov

Okres Děčín

2028

5

Bilance možného využití geotermální energie Poř. č.

1 2 3

Zdroj tepla

Teplo suchých hornin a mělké podzemní studené vody Teplo hlubinné termální vody CELKEM

Kapacita země [MW]

Teplo získané ze země [GJ/r]

27,9

200 000

14,8 42,7

100 000 300 000

Pozn.: u ř. 1 uvažováno využití potenciálu na přibližně max. 5 % území kraje (odhad plochy sídel)

Na výstupu z tepelných čerpadel je možno získat velmi přibližně ve výkonu 60 MW a výrobu tepla v objemu cca 420 000 GJ.r-1 (při průměrném topném faktoru tepelných čerpadel 3,5). Teplo povrchových vod Povrchovou vodu tvoří jednak vodní toky, jednak voda akumulovaná ve vodních nádržích. Tato voda může být zdrojem nízkopotenciálního tepla, využitelného prostřednictvím tepelných čerpadel. Existují dva způsoby jak jímat teplo. Buď je možno čerpat tuto vodu z povrchového zdroje do výměníku tepelného čerpadla, nebo výměník uložit přímo do vodního prostředí jako zdroje nízkopotenciálního tepla. V případě čerpání povrchové vody je důležitá její filtrace pro zamezení zanášení výměníku tepelného čerpadla. Při uložení výměníku přímo do vodního prostředí je možnost zanášení výrazně nižší a u vodních toků zcela minimální. Při řešení odběru povrchových vod je nutný souhlas správy vodních toků a splnění řady přísných kritérií. Návrhy na instalaci zařízení pro využití tepla povrchových vod jsou vázány na blízkost objektů u zdrojů povrchové vody a proto tato řešení budou méně častá. Účinnost získávání tohoto tepla klesá s teplotou povrchových vod, která se v zimní špičce přibližuje 00 C. Roste tím spotřeba elektrické energie. Plánování množství využitelného tepla na krajské úrovni je problematické a proto do bilancování byly zahrnuty velmi hrubé odhady. Topný faktor tepelných čerpadel se bude pohybovat okolo hodnoty 3. Za předpokladu vybavení 1 000 rodinných domů tepelnými čerpadly voda-voda pro využití nízkopotenciálního tepla povrchových vod bude z těchto vod získáno při výkonu tepelných čerpadel 15 MW přibližně celkem 100 000 GJ.r-1 tepla při spotřebě elektrické energie pro tepelná čerpadla ve výši 9 260 MWh.r-1. Teplo vzduchu Další zdroj nízkopotenciálního tepla přestavuje ovzduší. Teplo ze vzduchu lze získat tepelnými čerpadly buď systémem vzduch – voda nebo vzduch – vzduch. Tento zdroj nízkopotenciálního tepla je zdrojem plošným, všudypřítomným, ale jeho výraznou nevýhodou je závislost využitelnosti na teplotě vzduchu. Vzhledem k tomu, že v době nejvyšší spotřeby tepla má zdroj (ovzduší) nejnižší potenciál, je jeho využitelnost při nízkých teplotách vzduchu výrazně omezena pro ekonomickou nevýhodnost provozu. Topný faktor tepelných čerpadel pracujících se vzduchem jako zdrojem nízkopotenciálního tepla je při nízkých teplotách ovzduší nízký. Při poklesu ovzduší k 00C klesá topný faktor (při ohřevu topné vody na 500C) až k hodnotě cca 2 a při

2KP01.doc/3778



nízkých teplotách v zimní špičce se přechází k úplnému odstavení tepelného čerpadla a přímému vytápění elektrickou energií. Znamená to, že je nutno počítat v zimní špičce s pokrytím až plné potřeby tepla elektrickou energií, což vytváří zvýšené nároky na kapacitu elektrické sítě a instalaci paralelního topného zdroje na elektřinu. Plánování množství využitelného tepla ze vzduchu je na krajské úrovni problematické, a proto do bilancování byly zahrnuty pouze velmi hrubé odhady. Za předpokladu vybavení 5 000 rodinných domů tepelnými čerpadly vzduch-voda bude z těchto čerpadel získáno při výkonu do 50 MW přibližně 425 000 GJ.r-1 tepla při spotřebě cca 47 200 MWh elektřiny a při další spotřebě elektřiny pro elektrokotle v zimní špičce výši 20 800 MWh při výkonu 75 MW a výrobě tepla cca 75 000 GJ.r-1. Při výrobě 500 000 GJ.r-1 by spotřeba elektřiny činila tedy cca 68 000 MWh. Teoretický potenciál geotermální energie a okolního vzduchu – shrnutí Položka

Využitelná energie podzemních vod Teplo suchých hornin Okolní vzduch

B.6.4

Tepelná energie (GJ)

54,9 443 neomezené množství

375 516 3 030 120 neomezené množství

Shrnující tabulka využitelnosti potenciálu obnovitelných zdrojů energie v Ústeckém kraji Obnovitelný zdroj

Geotermální energie

B.6.5

Výkon (MW)

Reálný potenciál obnovitelného zdroje GJ/rok

725 000

Energie biomasy Energie slunce Vodní energie Energie větru

4 440 052 240 300 648 000 855 000

Celkem

6 908 352

Odhad potenciálu úspor Potenciál úspor je ze systémového hlediska a v souladu s požadavky nařízení vlády č. 195/2001 Sb., kterým se stanoví podrobnosti obsahu územní energetické koncepce rozdělen do dvou základních segmentů: potenciál úspor energie ve výrobních a distribučních systémech, potenciál úspor energie ve spotřebitelských systémech.

2KP01.doc/3778



Odhad potenciálu úspor PEZ – energetické systémy Očekávaný energetický efekt opatření realizovaných v období 2002 – 2005 v energetických systémech Typ

ENERGETICKÉ SYSTÉMY dostupný %

MW

GJ

ekonomicky nadějný

ekonomIcky nadějný reálný dostupný


ekonomicky nadějný real.

%

%

MW

GJ

MW

GJ

MW

GJ

MW

GJ

MW

GJ

2002

Spotřeba

k

r.

Účel

CELKEM

PEZ

11 533 96 590 436

11 533 96 590 436

11 533 96 590 436

11 533 96 590 436

11 533

96 590 436

11 533

96 590 436

CZT

2 107

18 769 717

2 107

18 769 717

2 107

18 769 717

2 107

18 769 717

2 107

18 769 717

2 107

18 769 717

EL

3 728

77 763 832

3 728

77 763 832

3 728

77 763 832

3 728

77 763 832

3 728

77 763 832

3 728

77 763 832

Úspora 2002 - 2005

Spotřeba k r. 2002

17 368 193 123 985

17 368 193 123 985

17 368 193 123 985

17 368 193 123 985 17 368

193 123 985 17 368

193 123 985

PEZ

2,5

288

2 414 761

1,5 173

1 448 857

0,5 58

482 952

288

2 414 761

173

1 448 857

58

482 952

CZT

4,0

84

750 789

2,0 42

375 394

1,0 21

187 697

84

750 789

42

375 394

21

187 697

EL

0,5

19

388 819

0,2 7

155 528

0,1 4

77 764

19

388 819

7

155 528

4

77 764

391

3 554 369

748 413

391

3 554 369

223

1 979 779

82

748 413

Úspory celk.

Spotřeba k r. 2005

2KP01.doc/3778

16 977 189 569 617

223

1 979 779

17 146 191 144 207

82

17 286 192 375 572

16 977 189 569 617 17 146

191 144 207 17 286

192 375 572



Očekávaný energetický efekt opatření realizovaných v období 2005 – 2010 v energetických systémech Typ

ENERGETICKÉ SYSTÉMY dostupný %

MW

GJ

ekonomIcky nadějný reálný

dostupný


ekonomicky nadějný real.

%

%

MW

MW

GJ

MW

GJ

PEZ

11 245 94 175 676

11 360 95 141 580

MW

GJ

MW

11 476 96 107 484

GJ

11 245 94 175 676

GJ

11 360

95 141 580

11 476

96 107 484

CZT

2 023

18 018 928

2 065

18 394 323

2 086

18 582 020

2 023

18 018 928

2 065

18 394 323

2 086

18 582 020

EL

3 709

77 375 013

3 721

77 608 304

3 724

77 686 068

3 709

77 375 013

3 721

77 608 304

3 724

77 686 068

2005

Spotřeba

k

r.

Účel

CELKEM ekonomicky nadějný

Úspora 2005 - 2010

Spotřeba k r. 2005

16 977 189 569 617

17 146 191 144 207

17 286 192 375 572

16 977 189 569 617 17 146

191 144 207 17 286

192 375 572 475 708

PEZ

2,5

281

2 354 392

1,5 170

1 427 124

0,5 57

475 708

281

2 354 392

170

1 427 124

57

CZT

5,0

101

900 946

2,0 41

367 886

1,0 21

183 943

101

900 946

41

367 886

21

183 943

EL

0,5

19

406 219

0,3 11

232 825

0,2 6

116 412

19

406 219

11

232 825

6

116 412

402

3 661 557

776 064

402

3 661 557

223

2 027 835

83

776 064

Úspory celk.

223

2 027 835

83

Spotřeba k r. 2010 16 575 185 908 060

2KP01.doc/3778

16 923 189 116 372

17 203 191 599 509

16 575 185 908 060 16 923

189 116 372 17 203

191 599 509



Odhad potenciálu úspor PEZ – spotřebitelské systémy Očekávaný energetický efekt opatření realizovaných v období 2002 – 2005 ve spotřebitelských systémech Typ

BYTOVÁ SFÉRA dostupný

Spotřeba k r. 2002

Účel

%

Vytápění

GJ

%

2 043 13 827 322

MW

GJ

PODNIKATELSKÝ SEKTOR ekonomIcky nadějný reálný %

GJ

2 043

13 827 322

571

4 005 016

571

4 005 016

571

4 005 016

Technologie

555

1 858 988

555

1 858 988

555

1 858 988

Osvětlení

170

874 378

170

874 378

170

874 378

3 340 20 565 705

dostupný %

MW

ekonomicky nadějný GJ

%

1 828 13 150 118 514

1 488 700

4 620 20 042 672 92

499 220

GJ

ekonomIcky nadějný reálný %

1 828 13 150 118 514

MW

GJ

1 828

13 150 118

1 488 700

514

1 488 700

4 620 20 042 672

4 620

20 042 672

499 220

92

499 220

7 055 35 180 710

92

3 340

20 565 705

7 055

35 180 710

204

1 382 732 7,0

143

967 913 4,0

82

553 093

8,0

146

1 052 009 4,0

73

526 005 2,0

37

263 002

TUV

8,0

46

320 401 4,0

23

160 201 2,0

11

80 100

1,0

5

14 887 0,5

3

7 443 0,4

2

5 955

Technologie

1,5

8

27 885 0,5

3

9 295 0,5

3

9 295 10,0

462

2 004 267 5,0

231

1 002 134 3,0

139

601 280

Osvětlení

2,0

Úspory celk. Spotřeba k r.2005

2KP01.doc/3778

3 262

17 488 1,0 1 748 506

3 078 18 817 199

2

1

3 498

1 146 152

97

645 986

3 169 19 419 553

3 243

19 919 719

170

8 744 0,4

7 055 35 180 710

MW

10,0

Vytápění

3 340 20 565 705

2 043 13 827 322

MW

TUV

Spotřeba k r. 2002 Úspora 2002 2005

MW


3,0

3 616

14 977 2,0 3 086 140

6 438 32 094 570

2

1

4 992

1 545 566

178

875 230

6 746 33 635 144

6 876

34 305 481

309

9 984 1,0



Typ

OBČANSKÁ VYBAVENOST dostupný

Spotřeba k r. 2002

Účel

%


%

MW

GJ

ekonomIcky nadějný reálný %

MW

GJ

dostupný MW


MW

GJ

ekonomIcky nadějný reálný MW

GJ

Vytápění

619 4 136 459

619 4 136 459

619

4 136 459

4 490 31 113 900

4 490 31 113 900

4 490

31 113 900

TUV

265 1 393 776

265 1 393 776

265

1 393 776

1 351

1 351

6 887 492

1 351

6 887 492

Technologie

663 2 856 926

663 2 856 926

663

2 856 926

5 839 24 758 587

5 839 24 758 587

5 839

24 758 587

Osvětlení

185

185

999 130

185

999 130

1 733 9 386 291

1 733

9 386 291

Potřeba stávající Úspora 2002 2005

MW

CELKEM

Vytápění

999 130

1 733 9 386 291

448

6 887 492

2 372 728

12 128 65 132 706

448

2 372 728

12 128 65 132 706

12 128

65 132 706

137

940 189

62

413 646 5,0

31

206 823

3,0

19

124 094

TUV

5,0

13

69 689 2,0

5

27 876

1,0

3

13 938

64

404 977

31

195 520

16

99 993

Technologie

2,0

13

57 139 1,0

7

28 569

0,5

3

14 285

484

2 089 291

240

1 039 998

145

624 860

Osvětlení

5,0

9

49 956 2,0

4

19 983

1,0

2

9 991

15

82 421

7

38 711

3

18 481

47

283 250

26

162 307

976

5 425 076

525

2 974 969

301

1 683 523

1 687 9 103 040

1 707

9 223 983

11 602 62 157 737

11 826

63 449 183

Úspory celk.

2KP01.doc/3778

98

590 430

1 635 8 795 861

2 848 388

2 372 728

10,0

Spotřeba k r.2005

412

448

11 152 59 707 630

247

1 700 740



Očekávaný energetický efekt opatření realizovaných v období 2005 – 2010 ve spotřebitelských systémech Typ

BYTOVÁ SFÉRA dostupný %

MW

GJ


%

%

MW

GJ

%

MW

GJ



%

%

MW

GJ

MW

GJ

Vytápění

1 838 12 444 590

1 900 12 859 410

1 961

13 274 229

1 682 12 098 109

MW

1 755 12 624 114

GJ

1 792

12 887 116

TUV

526

3 684 615

548

3 844 816

560

3 924 916

509

511

512

1 482 745

Technologie

547

1 831 103

553

1 849 693

553

1 849 693

4 158 18 038 405

4 482

19 441 392

167

856 891

169

865 634

170

870 881

90

3 243

19 919 719

6 438 32 094 570

2005

Spotřeba

k

r.

Účel

Podnikatelský sektor ekonomicky nadějný

Osvětlení

2010

Úspora

2005 -

Spotřeba k r. 2005

3 078 18 817 199

3 169 19 419 553

1 473 813

1 481 256

4 389 19 040 539

484 243

91

489 235

6 746 33 635 144

92

494 228

6 876

34 305 481

Vytápění

15,0 276

1 866 689

10,0 190,0 1 285 941

5,0 95

642 970

12,0 202

1 451 773

8,0

140

1 009 929

3,0 53

378 723

TUV

10,0 53

368 462

5,0

27,4

192 241

2,0 11

76 896

2,0

29 476

1,5

8

22 219

0,5 3

7 406

Technologie

2,0

36 622

1,0

5,5

18 497

0,5 3

9 248

15,0 624

2 705 761

10,0 439

1 904 054

5,0 219

952 027

Osvětlení

3,0

5

25 707

1,0

1,7

8 656

0,5 1

4 328

5,0

3,0

3

14 677

2,0 2

9 785

344

2 297 479

590

2 950 879

Úspory celk.

11

10

4

24 212

224,6 1 505 335

110

733 443

840

4 211 222

2 945 17 914 218

3 134

19 186 276

5 598 27 883 348

276

1 347 941

6 600

32 957 539

Spotřeba k r. 2010 2 734 16 519 720

2KP01.doc/3778

6 156 30 684 265



Typ

OBČANSKÁ VYBAVENOST dostupný %


%

%



MW

GJ

MW

GJ

MW

GJ

MW

GJ

MW

GJ

MW

GJ

Vytápění

557

3 722 813

588

3 929 636

601

4 012 366

4 078

28 265 512

4 243

29 413 160

4 353

30 173 711

TUV

252

1 324 087

260

1 365 900

263

1 379 838

1 286

6 482 515

1 320

6 691 972

1 334

6 787 499

Technologie

650

2 799 788

657

2 828 357

660

2 842 642

5 355

22 669 296

5 598

23 718 589

5 694

24 133 727

176

949 173

181

979 147

183

989 138

432

2 290 307

441

2 334 017

444

2 354 247

1 707

9 223 983

11 152 59 707 630

11 602 62 157 737

11 826

63 449 183

2005

Spotřeba

k

r.

Účel

CELKEM ekonomicky nadějný

Osvětlení

Úspora 2005 - 2010

Potřeba stávající

1 687 9 103 040

Vytápění

15,0

84

558 422

9,9 58

389 034

6,0 35

235 778

561

3 876 884

389

2 684 904

183

1 257 472

TUV

6,5

16

85 404

3,0 8

40 977

0,9 2

12 293

79

483 341

43

255 437

16

96 596

Technologie

1,5

10

41 325

0,6 4

16 970

0,3 2

8 485

644

2 783 708

448

1 939 521

224

969 760

Osvětlení

1,4

2

12 814

0,3 1

2 937

0,2 0

112

697 964

Úspory celk.

Spotřeba k r. 2010

2KP01.doc/3778

1 635 8 795 861

1 524 8 097 897

71

449 919

1 616 8 653 122

1 469

12

62 733

5

26 271

3

15 582

40

258 025

1 296

7 206 665

885

4 906 132

426

2 339 410

1 667

8 965 958

9 856

52 500 965

10 717 57 251 605

11 401

61 109 773



Celkový očekávaný energetický efekt opatření realizovaných v období 2002 - 2010 Typ CELKEM

Spotřeba k r. 2002

Účel


ekonomicky nadějný reálný

MW

MW

MW

GJ

GJ

GJ

Bytová sféra

3 340

20 565 705

3 340

20 565 705

3 340

20 565 705

Podnikatelský sektor

7 055

35 180 710

7 055

35 180 710

7 055

35 180 710

1 733

9 386 291

1 733

Občanská vybavenost Energetické systémy

Spotřeba k r. 2002 Úspora 2002 2010

dostupný

Bytová sféra Podnikatelský sektor Občanská vybavenost Energetické systémy Úspory celk.

Spotřeba k r. 2020

9 386 291

1 733

9 386 291

17 368 193 123 985

17 368 193 123 985

17 368

193 123 985

29 496 258 256 691

29 496 258 256 691

29 496

258 256 691

606

4 045 985

395

2 651 487

206

1 379 429

1 456

7 297 363

898

4 496 445

455

2 223 171

210

1 288 394

117

733 169

66

420 333

793

7 215 926

445

4 007 614

165

1 524 477

3 065

19 847 667

1 856

11 888 715

893

5 547 409

27 640 246 367 977

28 603

252 709 282

26 431 238 409 024

Z tabulky je zřejmé, že dostupný potenciál představuje cca 35 % stávající spotřeby, ekonomicky nadějný potenciál činí přibližně 23 % a ekonomicky nadějný reálný potenciál úspor energie lze odhadnout ve výši přibližně 13 % ze současné velikosti poptávky po energii.

B.7 B.7.1 B.7.1.1

Další významné zdroje znečišťování Zemědělské zdroje znečišťování ovzduší Úvod Ke zhoršené kvalitě ovzduší také přispívají emitenti zapáchajících látek, mezi které patří velké chovy hospodářského zvířectva a drůbeže. Přes polovinu území kraje zaujímá zemědělská půda a přes 35 % půda orná. Intenzita chovu skotu, ovcí a prasat v Ústeckém kraji je nejnižší v republice, intenzita chovu drůbeže je na 5. místě mezi kraji ČR. I přes nízkou intenzitu chovu hospodářských zvířat, jsou některé chovy zvířat (zejména drůbeže, kdy koncentrace zvířat přesahuje až 50 000 ks) významným zdrojem emisí amoniaku a pachových látek.

B.7.1.2

Legislativa Ochranu ovzduší upravoval zákon č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 389/1991 Sb., o státní správě ochrany ovzduší a poplatcích za jeho znečišťování. Podle opatření FVŽP ze dne 1.10.1991 k zákonu č. 309/1991 Sb. se rozlišovaly kategorie zemědělských zdrojů znečišťování takto: a) velké zdroje znečišťování velkovýkrmny hospodářských zvířat (projektované na kapacitu od 500 ks skotu, od 5 000 ks prasat a od 50 000 ks drůbeže)

2KP01.doc/3778



b) střední zdroje znečišťování deponia exkrementů hospodářských zvířat výkrmny hospodářských zvířat (projektované na kapacitu od 100 do 499 ks skotu, 500 – 4 999 ks prasat a od 1 000 do 49 999 ks drůbeže) Podle zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a NV č. 353/2002 Sb., kterým se stanoví emisní limity a další podmínky provozování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší, se rozlišují kategorie vyjmenovaných zemědělských zdrojů znečišťování následovně: a) zařízení pro chov drůbeže zařízení pro intenzivní chov drůbeže s projektovanou4 kapacitou5 ustájení6 od 40 000 kusů – zvláště velký zdroj, zařízení pro chov drůbeže s projektovanou kapacitou ustájení od 20 000 do 39 999 kusů – velký zdroj, zařízení pro chov drůbeže s projektovanou kapacitou ustájení od 1 000 7 do 19 999 kusů – střední zdroj. b) zařízení pro chov prasat zařízení pro intenzivní chov prasat na porážku (nad 30 kg) s projektovanou kapacitou ustájení od 2 000 kusů nebo 750 prasnic – zvláště velký zdroj, zařízení pro chov prasat na porážku (nad 30 kg) s projektovanou kapacitou ustájení od 1 000 do 1 999 kusů nebo od 300 do 749 prasnic – velký zdroj, zařízení chovu prasat na porážku (nad 30 kg) s projektovanou kapacitou ustájení od 5004) do 999 kusů nebo od 1504) do 299 prasnic – střední zdroj. c) zařízení pro stájový chov skotu zařízení intenzivního chovu skotu s projektovanou kapacitou ustájení od 1 000 ks – zvláště velký zdroj, zařízení pro chov skotu s projektovanou roční kapacitou chovu skotu od 500 do 999 kusů – velký zdroj, zařízení s projektovanou roční kapacitou pro chov skotu od 1804) do 499 kusů – střední zdroj. d) zařízení pro stájový chov jiných zvířat nebo mláďat skotu, prasat nebo drůbeže kategorie těchto chovů se určuje podle bodu 2 c), přičemž za počty kusů skotu se dosadí kusy přepočtených zvířecích (dobytčích) jednotek podle výpočtu. Za dobytčí jednotku (dále jen DJ) se považuje dojnice o hmotnosti 500 kg. Jedna DJ představuje emisní hodnotu 25 kg NH3 za rok. e) náležitosti zdrojů ke zdroji znečišťování zařazenému do příslušné kategorie a skupiny podle bodů 2 a) až 2 d) náleží i plochy rostlinné výroby a činnosti, pokud jsou spojeny s nakládáním látkami uvolňujícími emise amoniaku a pachových látek pocházejícími z provozu zdroje. ke zdrojům znečišťování uvedeným v bodech 2 a) až 2 d) nenáleží spalovací zdroje, spalovny odpadu a technické stacionární zdroje nezemědělských zdrojů. U těchto zdrojů se ochrana ovzduší před znečišťujícími látkami řídí podle zvláštních právních předpisů. 4

Není-li údaj o projektované kapacitě k dispozici, nahradí se údajem vypočteným z prostoru ustájení s použitím měrného

prostoru pro jedno zvíře stanoveného zvláštním právním předpisem. 5

Je-li údaj o projektované kapacitě v rozporu s platnými právními předpisy, nahradí se údajem vypočteným z prostoru

ustájení s použitím měrného prostoru pro jedno zvíře stanovené zvláštním předpisem. 6

Míněno ustájení dospělých jedinců s výjimkou chovů podle bodu 1.2 této přílohy.

7

Chovy s nižší projektovanou kapacitou ustájení zvířat jsou malé vybrané zdroje znečišťování.

2KP01.doc/3778



B.7.1.3

Emise ze zemědělských zdrojů znečišťování ovzduší Pro výše uvedené zemědělské zdroje znečišťování platí specifický emisní limit pro pachové látky 50 OEUR.m-3 - měřeno na výduchu nebo výpusti ze zařízení umístěné v obydlených částech intravilánů obcí nebo jejich ochranných pásmech. Obecný emisní limit pro zdroj, který je vzdálen více než 2 km od nejbližšího místa na hranici intravilánů přilehlých obcí, je 100 OEUR.m-3. Dále platí specifický emisní limit pro amoniak na úrovni obecného emisního limitu pro tuto znečišťující látku. Při hmotnostním toku emisí znečišťující látky vyšším než 500 g.h-1 nesmí být překročena úhrnná hmotnostní koncentrace 50 mg.m-3 v odpadním plynu. Při aplikacích statkových hnojiv na pozemky, které jsou využívány pro zemědělskou výrobu, by měli provozovatelé minimalizovat emise amoniaku a pachových látek do ovzduší a dodržovat agrotechnické lhůty a normy (viz zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech). Emise znečišťujících látek je třeba ze zdrojů odvádět kontrolovaným způsobem (viz § 17 zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší). Provozovatel zdroje znečišťování prokazuje dodržení emisních limitů autorizovaným měřením emisí znečišťujících a pachových látek (postupuje se podle vyhlášky MŽP č. 356/2002 Sb.). Od měření emisí lze upustit v případě, že provozovatel zdroje plní schválený plán na zavedení zásad správné zemědělské praxe u zdrojů znečišťování ovzduší.

B.7.1.4

Stavy a intenzita chovu hospodářských zvířat v Ústeckém kraji Stavy hospodářských zvířat v Ústeckém kraji (k 1.3. následujícího roku) 1998

1999

2000

Hospodářská zvířata (v kusech)

Skot

55 108

49 316

48 704

z toho krávy

20 690

19 251

19 161

Prasata z toho prasnice Ovce a berani

179 247 14 438 5 239

161 123 12 560 3 768

158 549 12 702 4 467

Drůbež

2 328 300

2 153 972

2 256 215

1 049 153

1 038 683

1 022 830

1999

2000

z toho slepice

Zdroj: ČSÚ – Statistická ročenka Ústeckého kraje 2001

Intenzita chovu hospodářských zvířat v Ústeckém kraji Na 100 ha zemědělské půdy

1998

připadá

(v kusech)

Skotu

19,7

17,7

17,5

z toho krav

7,4

6,9

6,9

Ovcí a beranů

1,9

1,4

1,6

94,6

85,4

84,3

7,6

6,7

6,8

1 229,0

1 141,0

1 200,1

553,8

550,2

544,1

Na 100 ha orné půdy připadá

Prasat z toho prasnic Drůbež z toho slepic


2KP01.doc/3778



Stavy hospodářských zvířat a intenzita chovu hospodářských zvířat v jednotlivých okresech Ústeckého kraje (k 1.3.2001) Kraj, okres

z toho

Skot

Ústecký kraj

Prasata

krávy

48 704

19 161

Děčín

9 031

4 574

Chomutov

4 283

1 950

Litoměřice

16 882

5 941

Louny

14 165

Most

1 482

Teplice Ústí Labem

nad

z toho

Ovce a

prasnice

berani

158 549

z toho

Drůbež

slepice

12 702

4 467

2 256 215

1 022 830

2 956

468

918

153 728

106 007

19 964

1 403

388

427 996

151 770

54 066

3 564

960

584 561

395 663

5 000

65 631

5 557

734

870 384

339 900

391

796

204

404

96 637

21 626

552

160

11 422

1 372

345

114 335

1 089

2 339

1 145

3 714

134

718

8 574

6 775


Intenzita chovu hospodářských zvířat podle okresů k 1.3.2001 Na 100 ha zemědělské půdy připadá Kraj, okres Skotu

z toho

Ovcí a

krav

beranů

Na 100 ha orné půdy připadá z toho

Prasat

prasnic

Drůbeže

z toho slepic

Ústecký kraj

17,5

6,9

1,6

84,3

6,8

1 200,1

544,1

Děčín Chomutov

24,8 10,9

12,5 5,0

2,5 1,0

23,8 83,8

3,8 5,9

1 237,2 1 796,5

853,2 637,0

Litoměřice Louny

22,8 17,6

8,0 6,2

1,3 0,9

89,3 97,5

5,9 8,3

965,0 1 292,4

653,1 504,7

Most

10,7

2,8

2,9

8,1

2,1

986,7

220,8

3,2

1,0

2,1

136,0

16,3

1 361,1

13,0

12,6

6,2

3,9

66,0

2,4

152,3

120,4



B.7.1.5

Registr emisí a zdrojů znečišťování ovzduší REZZO 1 - seznam zemědělských znečišťovatelů v Ústeckém kraji Emise Okres

Název provozovatele

IČO

Obec zdroje

NH4 t-r

ZÁVESKÝ A SPOL.-VELKOKAPACITNÍ KRAVÍN 47285451 Brozany nad Ohří Litoměřice AGRI Libochovice a.s. - areál živočišné 64052931 Libochovice KOMASPOL s.r.o. 49096346 Vchynice Most

K+B s.r.o. REBAK Lišnice s.r.o.

41324412 Bečov 25012126 Lišnice

Teplice

Ing. Schneider Petr

15132692 Háj u Duchcova

2KP01.doc/3778

-1

8,92 19,81 29,44 28,60 27,30 6,73



REZZO 2 - seznam zemědělských znečišťovatelů v okrese Děčín

Děčín

Okres

Emise NH4


IČO

Obec zdroje

XAVEROV holding, a.s. Jánská s.r.o. PROAGRO Nymburk a.s.

25781928 25005081 45149666

Česká Kamenice Huntířov Benešov nad Ploučnicí

7,2240 6,9570 6,4800

Jánská s.r.o. Agrokomplex Verneřice s.r.o. Ing. Šindelka František

25005081 47287977 42439043

Janská Verneřice Česká Kamenice

6,0900 6,0000 5,8300

Milan Kopsa MK AGRO Huntířov Agrokomplex Verneřice s.r.o.

46714189 47287977

Huntířov Verneřice

5,7500 5,4340

Agrokomplex Verneřice s.r.o. Agrokomplex Verneřice s.r.o.

47287977 47287977

Verneřice Verneřice

3,1500 3,0160

Ing. Aleš Kosař - Zikom Milan Kopsa MK AGRO Huntířov Agrokomplex Verneřice s.r.o. Ing. Aleš Kosař - Zikom Milan Kopsa MK AGRO Huntířov Milan Kopsa MK AGRO Huntířov Milan Kopsa MK AGRO Huntířov Milan Kopsa MK AGRO Huntířov Ing. Šindelka František Agrokomplex Verneřice s.r.o. Ing. Šindelka František

14818124 46714189 47287977 14818124 46714189 46714189 46714189 46714189 42439043 47287977 42439043

Horní Habartice Huntířov Verneřice Horní Habartice Huntířov Huntířov Huntířov Huntířov Česká Kamenice Verneřice Česká Kamenice

2,7810 2,2750 2,1190 1,9690 1,9140 1,6600 1,4780 0,8920 0,8800 0,7700 0,4940

Agrokomplex Verneřice s.r.o. Agrokomplex Verneřice s.r.o. Agrokomplex Verneřice s.r.o. Agrokomplex Verneřice s.r.o. Ing. Aleš Kosař - Zikom Ing. Aleš Kosař - Zikom

47287977 47287977 47287977 47287977 14818124 14818124

Verneřice Verneřice Verneřice Verneřice Horní Habartice Horní Habartice

0,2750 0,1250 0,1100 0,0000 0,0000 0,0000

Ing. Aleš Kosař - Zikom Ing. Aleš Kosař - Zikom

14818124 14818124

Horní Habartice Horní Habartice

0,0000 0,0000

Jánská s.r.o. PROAGRO Nymburk a.s.

25005081 45149666

Huntířov Janská

0,0000 0,0000

2KP01.doc/3778

-1

t-r



REZZO 2 - seznam zemědělských znečišťovatelů v okrese Chomutov

Chomutov

Okres Název provozovatele

IČO

Obec zdroje

Emise NH4 t-r

-1

ZZN Chomutov a.s. Selská vejce SKLADOZ s.r.o. ZZN Chomutov a.s.

46708201 Droužkovice 46358196 Březno 46708201 Perštejn

39,8870 22,1400 18,5330

S - bio a.s. PROVEX s.r.o. PROVEX s.r.o.

64052044 Málkov 46709801 Chbany 46709801 Chbany

16,8000 13,3960 12,6160

PROVEX s.r.o. Vaigl a syn s.r.o.

46709801 Chbany 62245163 Údlice

11,0320 10,4800

S - bio a.s. AGRO Březno s.r.o.

64052044 Jirkov 25012789 Březno

7,1400 3,4540

Vaigl a syn s.r.o. ZZN Chomutov a.s. PROVEX s.r.o. Vaigl a syn s.r.o. Vaigl a syn s.r.o. ZZN Chomutov a.s. ZZN Chomutov a.s. AGRO Málkov s.r.o.

62245163 46708201 46709801 62245163 62245163 46708201 46708201 49098659

3,4300 3,1610 3,0340 2,4300 2,3520 2,2580 1,9940 0,0000

Chomutov Droužkovice Chbany Údlice Černovice Droužkovice Droužkovice Málkov

REZZO 2 - seznam zemědělských znečišťovatelů v okrese Litoměřice

Litoměřice

Okres

Obec zdroje

Emise NH4


IČO

LIDRU a.s. LIDRU a.s. Zepos a.s. Radovesice

00121100 Libotenice 00121100 Libotenice 00121061 Radovesice

41,7410 31,1770 15,5460

Zemědělské družstvo vlastníků Slatina Zepos a.s. Radovesice Agrokomplex OHŘE a.s.

00120928 Siřejovice 00121061 Radovesice 00120511 Keblice

12,5580 12,4020 10,8020

S - bio a.s. 64052044 Křesín Kaňková Radana samostatně hospodařící 46055649 Dušníky rolník Zemědělské obchodní družstvo Hoštka 49096150 Hoštka StraškovASTUR Straškov a.s. 25421921 Vodochody Zlatý klas a.s. 60192496 Mšené-lázně Družstvo POLEPSKÁ BLATA Polepy 48291277 Polepy INTEGRAZ s.r.o. pro živočišnou výrobu 44568860 Vrbice Záhorčí INTEGRAZ s.r.o. pro živočišnou výrobu 44568860 Vrbice Záhorčí Zemědělské družstvo vlastníků Slatina 00120928 Úpohlavy

2KP01.doc/3778

-1

t-r

10,2900 7,9800 7,1720 6,5000 6,4740 5,8800 5,7460 5,7270 5,7200



Okres


IČO

Zepos a.s. Radovesice

00121061


00121061

ASTUR Straškov a.s.

25421921


25421921


25421921


25421921


25421921


25421921


25421921


25421921

LoPe 2000 s.r.o. Zemědělské družstvo Úštěk LoPe 2000 s.r.o. LoPe 2000 s.r.o. Zem. družstvo vlastníků PODŘIPSKO Bechlín Sdružení soukr. zemědělců Bohušovice nad Ohří TEXAL a.s.

25965584 00120987 25965584 25965584

Emise NH4

Obec zdroje

Žabovřesky Ohří Žabovřesky Ohří StraškovVodochody StraškovVodochody StraškovVodochody

-1

t-r

nad nad

5,4000 5,4000 4,9800 4,9800 4,9800

StraškovVodochody StraškovVodochody StraškovVodochody StraškovVodochody StraškovVodochody

4,9800 4,9800 4,9800 4,9400 4,9400

Třebívlice Úštěk Třebívlice Třebívlice

4,8100 4,4220 4,3550 4,1600

00120502 Krabčice

3,3990

Bohušovice Ohří 25005936 Štětí

nad

nad

Zemědělské družstvo Liběšice Zemědělské družstvo vlastníků Charvatce

Roudnice 47284161 Labem 00120723 Liběšice 00120651 Martiněves

Zemědělské obchodní družstvo Hoštka

49096150 Hoštka

2,7500


00121061 Budyně nad Ohří

2,7170

Družstvo KLUK Dušníky

42116601

3,3000 3,2230 3,1460 3,0940 2,8350

REZZO 2 - seznam zemědělských znečišťovatelů okrese Louny

Louny

Okres

Obec zdroje

Emise NH4


IČO

ANIMO Žatec a.s.

00044628 Lišany

33,5100

ANIMO Žatec a.s.

00044628 Lišany

28,7230

S - bio a.s.

64052044 Bitozeves

23,4340

Ing. Smetana Jiří zem. farma Podbořan. Rohozec 42107016 Podbořany

2KP01.doc/3778

-1

t-r

12,7350



Okres


IČO

Obec zdroje

Emise NH4 -1

t-r

Zemědělské družstvo Peruc

00121509 Peruc

11,4550

ANIMO Žatec a.s.

00044628 Vroutek

10,0260

Zemědělské družstvo Peruc

00121509 Peruc

8,5430

Ing. Pěnička Miloslav soukromý zemědělec

42104947 Libořice

7,7950

Zemědělské družstvo BITINY Vrbno nad Lesy

00121690 Peruc

7,4950

PARPEL s.r.o. Kryry okres Louny v likvidaci

40233936 Kryry

7,4730

Zmeškal Stanislav

10443479 Postoloprty

7,3620


00121690 Vrbno nad Lesy

6,6390


00121690 Vrbno nad Lesy

6,0790

ANIMO Žatec a.s.

00044628 Vroutek

6,0340

ANIMO Žatec a.s.

00044628 Vroutek

5,9590

ANIMO Žatec a.s.

00044628 Žatec

5,6190


00121690 Peruc

5,4740

Zemědělská společnost Blšany s.r.o.

47782455 Blšany

5,2800


25032224 Žatec

5,2610


25032224 Žatec

5,1830

XAVEROV holding, a.s.

25781928 Blšany u Loun

5,1060

Agrodružstvo Hříškov

48290874 Nová Ves

4,9190

Lukra s.r.o.

18380417 Lubenec

4,6480

MALKEN s.r.o.

48293211 Lenešice

4,6200

ANIMO Žatec a.s.

00044628 Žatec

4,4400

ANIMO Žatec a.s.

00044628 Lenešice

4,4230

ANIMO Žatec a.s.

00044628 Lenešice

4,3450

Zemědělská společnost Blšany s.r.o.

47782455 Podbořany

4,1740

CHMEL - VENT a spol. s.r.o.

47308141 Podbořany

4,1250


25781928 Blšany u Loun

4,1080


25781928 Podbořany

4,0070

ANIMO Žatec a.s.

00044628 Lenešice

3,9520


25781928 Vroutek

3,8310

Agrodružstvo Hříškov

48290874 Nová Ves

3,7800

FAUNUS Vidovle s.r.o.

25013718 Výškov

3,1350

MALKEN s.r.o.

48293211 Lenešice

2,7300

Kastl Alexandr zemědělská farma Podbořany

47790334 Podbořany

0,8380

REZZO 2 - seznam zemědělských znečišťovatelů v okrese Most a Teplice

Most

Okres

IČO

EQUI Bořeň - Svinčice s.r.o.

44564520 Most


44564520 Nová Ves v Horách

9,1290


44564520 Želenice

5,4570

2KP01.doc/3778

Obec zdroje

Emise NH4


-1

t-r

12,5400



Teplice

Okres

Emise NH4


IČO

Obec zdroje


44564520 Želenice

4,0470



1,7320


44564520 Lužice

1,6950



1,0380


44564520 Most

0,4750


44564520 Želenice

0,4170


44564520 Most

0,3060

ZEROSS s.r.o

25030167 Bělušice

0,0000

-1

t-r

FYTON s.r.o.

43224270 Bečov

VPR a.s.

25003011 Hrobčice

32,2700

0,0000

ZZN Polepy

49901397 Kladruby

6,3000

Jana Hrabáková

18341578 Ohníč

4,9340

Jana Hrabáková

18341578 Ohníč

3,6020

Jana Hrabáková

18341578 Ohníč

2,3840

Nový - výkrm kuřat

46069224 Měrunice

1,5830

Jana Hrabáková

18341578 Ohníč

0,2500

Fridolín Olah - ALFRID velkoobchod uzenin 11447982 Kladruby

0,0000

Pozn. v okrese Ústí nad Labem není evidován v REZZO 1 a REZZO 2 žádný zemědělský znečišťovatel ovzduší

B.7.1.6

Celkové emise amoniaku ze zemědělských stacionárních zdrojů znečišťování (REZZO 1 a REZZO 2) v jednotlivých okresech Ústeckého kraje Okres

Děčín Chomutov Litoměřice Louny Most Teplice Ústí n./L. Ústecký kraj

2KP01.doc/3778

Zdroj

-1

-1

Emise am oniaku t.r

Emise celkem t.r

REZZO 1

0,01

REZZO 2

73,74

REZZO 1

0,00

REZZO 2

174,14

REZZO 1 REZZO 2

139,20 278,49

REZZO 1

0,00

REZZO 2

277,26

REZZO 1

340,02

REZZO 2

36,84

REZZO 1

8,12

REZZO 2

45,02

REZZO 1

0,00

REZZO 2

0,00

REZZO 1

487,35

REZZO 2

885,48

73,75 174,14 417,68 277,26 376,85 53,15 0,00 1372,83



B.7.2 B.7.2.1

Dálkové přenosy znečišťujících látek Rozvojové záměry sousedních krajů V přehledu jsou uvedeny rozvojové plochy okolních krajů určené pro výrobu, zejména průmyslové zóny. Pramenem jsou Regionální informační místa Czech Investu v příslušném kraji, jejich aktuální databáze investičních ploch k 30.9.2002. Do přehledu byly zařazeny jen plochy větší než 20 ha a z nich jen ty, které jsou geograficky umístěny poblíž hranice s Ústeckým krajem a zóny strategické. Kraj Karlovarský Název Hospodářský park Průmyslový park Vítkov – jih Sokolov - východ Silvestr Toužim - sever Ostrov

Lokalita Aš Cheb Sokolov Sokolov Sokolov Toužim Ostrov n.O.

Plocha (ha) 73 50 16 30 24 25 24

Kraj Liberecký Název Průmyslová zóna Česká lípa Průmyslová zóna Hrádek n.N. Průmyslová zóna Liberec JIH Průmyslová zóna Nový Bor Průmyslová zóna Kuřivody Stráž pod Ralskem

Lokalita Cvikov Dubá Frýdlant v Č. Hrádek n.Nisou Liberec Růžodol Za Crystalexem Ralsko Stráž p.R.

Plocha (ha) 11 23 67 84 125 69 21 25 30

Kraj Středočeský Název Rakovník - západ Rakovník - sever Nelahozeves Benátky nad Jizerou Úžice Kozomín Chvatěruby - Industrial zóna Loděnice - komerční zóna

Lokalita Rakovník Rakovník Nelahozeves Benátky nad Jizerou Úžice Kozomín Chvatěruby Loděnice

Plocha (ha) 18,3 43,7 20 29 50 106 266 65

2KP01.doc/3778



B.7.2.2

Emise znečišťujících látek sousedních krajů REZZO 1 r. 2000 (velké zdroje s tepelným výkonem nad 5 MW) Emise hlavních znečišťujících látek v okolních krajích Kraj

TZL

SO2

NOx

CO

Cx Hy

-1

-1

-1

-1

[t.r ]

[t.r ]

[t.r ]

[t.r ]

[t.r ]

-1

Středočeský Karlovarský

1 406,8 794,4

18 724,6 19 524,8

16427,4 8134,1

4 536,6 1 112,8

3317,9 725,5

Liberecký Celkem

355,9 2 557,1

3 540,7 41 790,1

1850,7 26 412,2

580,3 6 229,7

245,6 4 289,0

Emise hlavních znečišťujících látek podle krajů po okresech Okres

TZL

SO2

-1

[t.r ]

[t.r ]

-1

NOx -1

[t.r ]

CO

CxHy

-1

[t.r ]

[t.r ]

-1

Středočeský kraj Benešov Beroun Kladno Kolín Kutná Hora

24,0 128,2 242,0 34,0 73,0

90,7 164,4 4 989,7 980,1 174,1

87,4 349,1 3 212,1 792,2 249,5

32,7 1 288,1 677,1 161,2 44,4

43,4 21,1 513,5 51,0 49,6

Mělník Mladá Boleslav Nymburk Praha - východ Praha - západ Příbram Rakovník Karlovarský kraj

404,8 202,5 9,3 30,0 86,6 54,3 118,3

8 693,4 1 065,7 41,0 13,8 192,2 2 278,6 40,8

9 534,0 692,4 104,6 35,3 152,7 1 125,8 92,3

819,5 628,6 9,4 47,1 106,2 554,6 167,8

729,9 1 453,7 126,9 163,4 70,9 77,2 17,5

Cheb Karlovy Vary

26,8 18,2

204,6 649,9

189,6 323,8

56,6 85,3

39,0 113,1

Sokolov Liberecký kraj

749,4

18 670,3

7 620,7

970,9

573,4

Česká Lípa Jablonec nad Nisou Liberec Semily

238,0 56,6 42,7 18,7

1102,8 767,7 1449,0 221,2

716,0 553,4 475,6 105,6

391,9 55,4 92,0 41,0

78,9 33,8 121,5 11,4

2KP01.doc/3778



REZZO 2 r. 2000 (střední zdroje s tepelným výkonem 0,2 – 5 MW) Emise hlavních znečišťujících látek v České republice podle krajů Kraj

TZL

SO2

NOx

-1

[t.r ]

-1

[t.r ]

[t.r ]

Středočeský Karlovarský Liberecký Celkem

1 080,3 380,5 478,0 1 938,8

-1

1 651,0 324,0 469,0 2 444,0

CO

CxHy

-1

[t.r ]

[t.r ]

680,0 189,4 209,0 1 078,4

2 045,1 737,0 480,0 3 262,1

-1

690,1 229,6 198,0 1 117,7


TZL

SO2

-1

[t.r ]

[t.r ]

NOx

-1

-1

[t.r ]

CO

CxHy

-1

[t.r ]

[t.r ]

-1

Středočeský kraj Benešov Beroun Kladno Kolín Kutná Hora Mělník Mladá Boleslav Nymburk Praha - východ Praha - západ

197,0 131,4 72,0 40,9 96,5 25,5 39,5 18,5 91,5 51,9

112,6 55,7 148,1 105,6 108,9 32,5 100,6 65,8 79,6 52,9

47,8 48,4 69,2 35,7 40,9 23,4 67,0 41,9 55,6 40,4

187,9 163,7 205,9 110,2 94,9 68,4 292,9 97,6 134,5 122,4

71,1 33,6 76,2 39,9 35,8 37,7 80,9 46,5 40,7 44,6

Příbram Rakovník Karlovarský kraj Cheb Karlovy Vary Sokolov

188,2 127,4

282,0 506,7

92,2 117,6

311,2 255,5

118,8 64,4

193,2 138,3 49,0

190,0 119,1 15,0

92,0 62,7 34,7

333,4 341,9 61,6

108,2 104,8 16,6

Liberecký kraj Česká Lípa

154,0

65,0

44,0

107,0

30,0

Jablonec nad Nisou Liberec Semily

46,0 86,0 192,0

95,0 165,0 144,0

35,0 81,0 49,0

99,0 132,0 142,0

38,0 71,0 59,0

2KP01.doc/3778



REZZO 3 r. 2000 (malé zdroje s tepelným výkonem do 0,2 MW) Emise hlavních znečišťujících látek v České republice podle krajů Kraj

TZL

SO2

NOx

-1

[t.r ]

-1

[t.r ]

[t.r ]

Středočeský Karlovarský Liberecký Celkem

4 374,5 1 577,7 1 629,2 7 581,4

-1

7 693,3 2 148,2 3 359,8 13 201,3

CO

CxHy

-1

[t.r ]

[t.r ]

1 824,1 672,0 747,0 3 243,1

24 104,9 9 014,1 9 308,4 42 427,4

-1

5 368,0 2 006,1 2 073,4 9 447,5


TZL

SO2

NOx

-1

[t.r ]

-1

[t.r ]

[t.r ]

-1

CO

CxHy

-1

[t.r ]

[t.r ]

-1

Středočeský kraj Benešov Beroun Kladno Kolín Kutná Hora Mělník Mladá Boleslav Nymburk Praha - východ Praha - západ

462,0 356,6 361,8 336,1 358,4 344,5 371,6 364,8 241,5 280,8

813,0 627,2 635,8 591,2 630,4 605,9 653,4 641,5 424,2 493,6

167,3 145,1 176,7 138,6 145,1 144,9 165,2 150,5 127,2 128,7

2 542,2 1 964,5 1 997,3 1 852,0 1 974,4 1 898,7 2 049,2 2 009,7 1 334,3 1 548,9

565,2 437,3 445,7 412,4 439,5 422,9 456,7 447,5 298,1 345,3

Příbram Rakovník Karlovarský kraj Cheb Karlovy Vary Sokolov

636,9 259,4

1 120,9 456,3

229,0 105,7

3 504,6 1 429,1

779,1 318,2

462,7 709,3 405,6

629,9 966,0 552,3

202,5 292,5 177,0

2 644,3 4 051,6 2 318,2

588,7 901,3 516,1

Liberecký kraj Česká Lípa

407,2

849,4

174,7

2 324,2

517,3

Jablonec nad Nisou Liberec Semily

383,2 483,2 355,6

798,8 1 007,3 704,3

179,3 233,3 159,7

2 188,8 2 761,4 2 033,9

487,7 615,5 452,9

2KP01.doc/3778



B.7.2.3

Emise znečišťujících látek SRN Zpracovateli programu byly poskytnuty údaje o emisích velkých zdrojů znečišťování na území SRN, oblast Sasko – Brandenburg. Uvedeny jsou v následující tabulce. -1

Emise t.r

Poř.

Název zdroje

Obec SO2

NOx

1 2

Kraftwerk Boxberg Kraftwerk Boxberg

Boxberg Boxberg

206 34

4 618 1 450

5 089 2 292

3

Heizkraftwerk Bautzen-Technitz Bautzen SVZ Sekundärrohstoff Verwertungszentrum Spreetal

1

151

67

0

40

144

0

123

156

0 1 74

0 25 674

18 8 2 108

1

1

16

0

0

10

79 16 360

6 654

TZL

4 5 6 7 8 9 10 11 12

SVZ Sekundärrohstoff Verwertungszentrum Verbundnetz Gas AG Heizwerk Altchemitz Heizkraftwerk Nord II Freiberger Wärmeversorgüng GmbH WINGAS GmbH Verdichterstation Olbernhau VEAG Kraftwerk Lippendorf Block R und S BSL Olefinverbund GmbH, Böhlen

Spreetal Sayda Chemnitz Chemnitz Freiberg Olbernhau Bohlen Bohlen

CO

1

58

52

1

0

555

16

7 278

459

1

1

18

15 16

BSL Olefinverbund GmbH, Böhlen VEAG Kraftwerk Lippendorf WVP – Wärmeversorgung Plauen GmbH Volkswagen Sachsen GmbH

1

1

13

17

Steag AG

Zwickau

1

3

5

18

Steag AG Enka GmbH & Co. KG Werk Elsterberg

Zwickau

1

6

5

1

70

15

0

0

84

1

2

11

1

1

1

4 1

181 1

31 1

2

1

621

9

143

96

13 14

19 20 21 22 23 24 25 26

Energieversorgungscenter Dresden - Wilschdorf DREWAG HKW DresdenKlotzsche DREWAG Gasturbinen – HKW Dre-Nord DREWAG HW Dresden-Reick DREWAG HW Dresden-Reick Gasturbinen-Heizkraftwerk Nossener Brücke Wacker – Chemie GmbH

2KP01.doc/3778

Bohlen Neukieritzsch Plauen Zwickau

Elsterberg Moritzburg Dresden Dresden Dresden Dresden Dresden Nunchritz

VOC



-1

Poř.

Název zdroje

Emise t.r

Obec TZL

27 28 29 30 31

VEAG Kraftwerk Jänschwalde VEAG Kraftwerk Schwarze Pumpe Grubenkraftwerk Sonne, Großräschen BASF-GuD Kraftwerk Heizkraftwerk Cottbus

Janschwalde Schwarze Pumpe Grossraschen Ruhland Cottbus

Celkem vzdálené zdroje SRN

C.

SO2

NOx

CO

VOC

336 18 278 17 289 141

4 832

6 017

58

2 221

294

0 1

0 16

382 291

973 56 535 42 802

0

0

Vztah k Národnímu programu snižování emisí Tento Program je zpracován v souladu s Metodickým návodem odboru ochrany ovzduší MŽP pro přípravu Krajských programů snižování emisí a Krajských programů ke zlepšení kvality ovzduší podle požadavků § 6 odst. 5 a § 7 odst. 6 zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a bude tak kompatibilní s Národním programem snižování emisí. V době zpracování programu je k dispozici návrh Národního programu snižování emisí České republiky z listopadu 2002 a aktualizovaný podkladový materiál verze 6 z března 2003. Aktuální verze Národního programu snižování emisí České republiky je uvedena na internetových stránkách MŽP (www.env.cz).

C.1

Aktualizace Programu Dle Národního programu snižování emisí České republiky bude z hlediska časového vztah mezi národní a krajskou úrovní následující: - v zákonném termínu (předložení vládě do 30.6.2003) bude připraven první Integrovaný národní program snižování emisí (dále jen „národní program“), - první návrh „národního programu“ bude zahrnovat výstupy z dokončených i připravovaných krajských programů (minimálně výstupy z analytických částí), - do 6 měsíců po vyhlášení prvního „národního programu“ bude provedena první aktualizace krajských programů (orientační termín duben 2004 v závislosti na termínu projednání ve vládě a vydání příslušného nařízení vlády), - účelem první aktualizace krajských programů bude zohlednění výstupů „národního programu“, - druhý „národní program“ bude připraven k 1.10.2006 (termín vyplývá z požadavku příslušné směrnice č.2001/81/EC), - do 6 měsíců po vyhlášení druhého „národního programu“ bude provedena druhá aktualizace krajských programů (orientační termín červen 2007 v závislosti na termínu projednání ve vládě a vydání příslušného nařízení vlády), - orientační termíny pro aktualizaci krajských programů budou upřesněny v nařízeních vlády, kterými budou vyhlášeny „národní programy“, - v případě, že z krajských programů, dokončených po 30.6. 2003, vyplynou skutečností natolik významné, že budou vyžadovat úpravu „národního programu“, bude situace řešena novelizací nařízení vlády, kterým bude první „národní program“ vyhlášen.

2KP01.doc/3778



Výše uvedené aktualizace krajského programu, prováděné ve vazbě na „národní program“ nevylučují možnost častější aktualizace krajského programu, pokud se pro ni kraj rozhodne.

C.2

Východiska pro řešení vyplývající z Národního programu snižování emisí České republiky Ze závěrů Národního programu snižování emisí České republiky lze ve vztahu k Ústeckému kraji odvodit následující východiska: a) nejvíce emisí tuhých znečišťujících látek v České republice bylo emitováno ve Středočeském (7,95 kt/r), Moravskoslezském (7,40 kt/r) a Ústeckém (5,61 kt/r) kraji. b) nejvíce emisí uhlovodíků bylo emitováno ve Středočeském (19,95 kt/r), Ústeckém (12,30 kt/r) a Jihočeském (10,23 kt/r). c) 29,4 % z celkových emisí oxidu siřičitého bylo emitováno v Ústeckém kraji d) v rámci sektorového operačního programu - životní prostředí, priority ochrany ovzduší a klimatu jsou specifikována tato opatření: zavádění šetrných technologií spalování; snižování emisí těkavých organických látek; využívání obnovitelných zdrojů energie a plynných paliv. e) v rámci sektorového operačního programu – doprava jsou specifikována opatření: realizace ochranných opatření v dopravní síti k zabezpečení ochrany životního prostředí (tj. omezení důsledku fragmentace krajiny a omezení hlukové zátěže); podpora kombinované dopravy; podpora zavádění alternativních paliv. f) v rámci sektorového operačního programu – průmysl jsou formulována tato opatření: rozvoj podnikání v oblasti zavádění systému BAT, zvyšování podílu ekologických výrob a výrobků, podpora inovačních činností v průmyslu, zapojování malých a středních podniků do procesu implementace IPPC a vytváření a kultivace ekologicky zaměřeného inovačního prostředí, zvyšování efektivnosti využití energetických zdrojů, snižování energetické náročnosti procesů spojených s výrobou, přeměnou a rozvodem energie, podpora opaření ke zvyšování energetické náročnosti v průmyslu a podnikatelských službách. g) v rámci agrární politiky je formulováno opatření: podpora výroby obnovitelných zdrojů energie (bionafty, bioetanolu, biomasy) h) v rámci Státního programu podpory úspor energie a obnovitelných zdrojů jsou specifikovány priority v oblasti úspor energie, protože v jejím důsledku dochází k absolutním omezování emisí v oblasti těch alternativních zdrojů energie, u nichž nedochází ke spalování. i) v oblasti do roku 2010 je v každém případě předpokládán: nárůst brutto spotřeby elektrické energie, stagnace až mírný pokles těžby hnědého uhlí oproti roku 2002, výrazný pokles těžby černého uhlí po roce 2005, j) není nutno očekávat, že by se emise znečišťujících látek z výroby energie v období do roku 2010 výrazně zvýšily nad současnou úroveň, 2KP01.doc/3778



k) l) m)

n)

o)

p) q)

r) s)

t)

pokud nárůst spotřeby energie vyvolá situaci ohrožující splnění národních emisních stropů, bude nutno upravit regulaci velkých spalovacích zdrojů (mimo IPPC), v případě povolování nových zdrojů znečišťování ovzduší, vzešlých z investičních pobídek, je nutné uplatnit veškeré dostupné nástroje k minimalizaci zejména emisí oxidu dusíku v sektorech energetiky, dopravy, průmyslu a zemědělství není nutno v horizontu roku 2010 očekávat vývoj, který by vedl k výraznému zvýšení emisí znečišťujících látek nad současnou úroveň z hlediska národních emisních stropů sledovaných látek v horizontu roku 2010 lze předpokládat, že: emise oxidu siřičitého nepřekročí současnou úroveň a velmi pravděpodobně dojde k jejich dalšímu poklesu, existuje určitá pravděpodobnost, že celková emise oxidu dusíku překročí stanovenou hodnotu národního stropu. K jeho dosažení bude nutno přijmout dodatečná opatření. emise VOC nepřekročí současnou úroveň a velmi pravděpodobně dojde k jejich dalšímu poklesu, emise amoniaku nepřekročí současnou úroveň a nelze vyloučit ani jejich další pokles. v České republice je provozováno 111 stávajících zvláště velkých stacionárních zdrojů znečišťování (dále jen „ELCP“), v Ústeckém kraji je provozováno 15 zdrojů, které představují 39% emisí oxidu siřičitého, 49 % oxidu dusíku a 23 % tuhých znečišťujících látek z celé skupiny ELCP. z deseti nejvýznamnějších ELCP je 6 situováno v Ústeckém kraji na území Ústeckého kraje je: výrazně překračován imisní limit pro ochranu zdraví pro PM10 (24 hodinový limit) sporadicky překračován imisní limit pro ochranu zdraví pro PM10 (roční průměr) imisní limity pro ochranu zdraví pro oxid siřičitý a pro oxid dusičitý nejsou překračovány imisní limit pro ochranu vegetace pro oxid siřičitý je překračován výrazněji ve 14 lokalitách Ústeckého kraj imisní limit pro ochranu ekosystému je překračován v oblasti Labské pískovce a České středohoří v Ústeckém kraji bude nutno najít regulační mechanismus proti poškozování lesů aktuálními vysokými koncentracemi oxidu siřičitého na území Ústeckého kraje je identifikován následující potenciál pro snížení emisí oxidu siřičitého v období do roku 2008: Teplárna Ústí nad Labem cca 4 500 t ČEZ a. s., Elektrárna Ledvice až 2 000 t ČEZ a. s., Elektrárna Prunéřov II – až 1 000 t United Energy a. s., Most – Komořany až 2 000 t snížení výroby elektrické energie v klasických uhelných elektrárnách ve vlastnictví společnosti ČEZ cca 9 000 t (odhad pro zdroje v ústeckém kraji 6 000 t) s ohledem na imisní situaci jsou nejvhodnější pro aplikaci dodatečných nástrojů ke snížení emisí oxidu siřičitého tyto zvlášť velké zdroje znečišťování lokalizované na území Ústeckého kraje: ČEZ a. s., Elektrárna Ledvice ČEZ a. s., Elektrárna Prunéřov II. United Energy a. s., Most - Komořany

2KP01.doc/3778



D.

Vztah k územní energetické koncepci Tento Program je zpracován plně v souladu s Územní energetickou koncepcí Ústeckého kraje dle zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií. Územní energetickou koncepci zpracovává stejný zpracovatel jako tento Program.

E.

Vztah k dalším koncepčním dokumentům Program je zpracován v souladu s již vypracovanými krajskými programy, konkrétně Programem rozvoje Ústeckého kraje a s Koncepcí odpadového hospodářství Ústeckého kraje. Základní informace o těchto programech jsou uvedeny v příloze č. 2 programu, dokument č. 4832-000-2/2-KP-03 Koncepce odpadového hospodářství Ústeckého kraje Přehled vybraných projektových záměrů k podpoře Opatření v rámci návrhu Krajské koncepce odpadového hospodářství, které se týkají energetického využití odpadů, případně opatření ke snížení emisí: Spalovna

instalace spalovny s kapacitou 8

Magistrát

nebezpečných

tun/hod a zajištěným odbytem

města Most

odpadů

tepla

Instalace filtrů pro

Most; MO

Teplice; TP

snížení emisí tuhého úletu

Glaverbel

36 500 tis. €

10/2002 – 12/2003

6 000 tis. €

neupřesněno

4 900 tis. €

2001 – 2003

Teplice

záchyt tuhých emisí ze sklářských agregátů Likvidace kalů z BIČ Litvínov – Záluží; MO

trvalé řešení při odstraňování

Chemopetrol

čistírenských kalů z odpadních

a.s.

vod formou jejich předsušení, solidifikací (příměs Chezacarbu) a spálením v podnikové teplárně Zařízení pro využití

skládka

využití skládkového plynu jako

Sdružení

skládkového plynu

Úpohlavy; LT

alternativního zdroje energie

SONO

kogenerací, vč. využití

Čížkovice

300 tis. €

09/2002 – 11/2004

zbytkového tepla Řízená skládka

Jirkov, k.ú.

komunálního

Vysoká Pec,

odpadu – kazeta 5 a Kundratice u 6

zajištění odstranění

Podnik služeb

komunálních odpadů v regionu,

Jirkov, s.r.o.

800 tis. €

2002 – 2015

5 700 tis. €

2001 – 2002

jejich dotřídění, využití

Chom.,

využitelných složek,

výsypka

kompostování, využití bioplynu

VČSA; CV Náhrada fosilních paliv při vytápění obcí v regionu Libědice- Vilémov

2KP01.doc/3778

Libědice; CV

snížení produkce popelovin a snížení plynných emisí

Obec Libědice



Komplexní řešení

Třebívlice,

Vyřešení minimalizace nákladů

sdružení

svozu, třídění,

Čížkovice,

na likvidaci TKO v malých

INTEGRO,

využití a likvidace

Děčany,

obcích cestou využití spalitelné

obec Třebívlice

komunálního

Chotiměř,

složky

odpadu

Sulejovice,

v mikroregionu

Třebenice,

INTEGRO

Velemín,

200 tis. €

2002 – 2003

87 500 tis. €

2003 - 2005

Vlastislav Libčeves, Slatina; LT Program výroby

Litvínov, k.ú.

Výroba bioetanolu pro využití

N&S&N

bioetanolu

Růžodol; MO

v motorových palivech

Consultants

v kombinaci s využitím energie

s.r.o. Most

získané zpracováním tříděných komunálních odpadů

2KP01.doc/3778



Program rozvoje Ústeckého kraje V následujícím přehledu jsou zmíněny jednotlivé projekty ze zásobníku PRUK z oblasti revitalizace a ochrany životního prostředí a rozvoje infrastruktury. Tyto projekty mají přímou návaznost na stav emisí a imisí znečišťujících látek v ovzduší. Název projektu

Investor

Lokalizace

Investice

Přeložka silnice 1/7 KřimovHora Sv.Šebestiána Jihozápadní obchvat Chomutov I/17

Ředitelství silnic a dálnic Ředitelství silnic a dálnic ČR

Chomutov Chomutov

ne

v realizaci

Obchvat sídelního útvaru Chomutov-Jirkov, jihovýchod

Město ChomutovJirkov

Chomutov

ne

územně plánovací dokumentace

Rychlostní komunikace Praha – SRN, I/7, úsek Chomutov – Hora sv. Šebestiána

Ředitelství silnic a dálnic a.s

Chomutov

ano

obj. 204 Estakáda - v realizaci, příprava území -dokončena, přeložka silnice 1/7 Chomutov – Křimov I.etapa vydání územního rozhodnutí (před vydáním stavebního povolení)

Dopravní napojení prům. zón Krokova ul. a Staré Město Město Západní komunikace Litoměřice Dokončení obchvatu města s napojením na dálnici D8 Komunikační napojení silnice I/27 a průmyslové zóny „PONS“ Páteřní komunikace Vtelenské sady

Děčín

Děčín

14,93 mil. Kč

ano

2001 – 2002

Město Litoměřice

Litoměřice

224 mil Kč

ano

2003 - 2005

SIV Liberec

Litoměřice

150 mil. Kč

ano

2000 – 2006

Statutární město Most

Most

80 mil. Kč

ano

Město Most

Most

30 mil. Kč

ne

(okres)

2KP01.doc/3778

Připraveno

Realizace

Aktualizace 2001

2001 - 2004

vydání stavebního povolení

st

468 mil. Kč

ano

podána žádost o územní rozhodnutí

problémy s vlastnickými vztahy, projekt je pozastaven 2001 - 2004

podána žádost o stavební povolení 10/2001



Název projektu

Investor

Lokalizace

Investice

Komunikační propojení Teplice, Pražská - Panoráma Trolejbusová trať Střekov

Město Teplice

Realizace

Aktualizace 2001

Teplice

30 mil. Kč

ne

2001 - 2002

projektový záměr

Město Ústí nad Labem Město Ústí n.L. ŘSD

Ústí nad Labem Ústí nad Labem

154 mil. Kč

ano

2001 - 2003

200 mil. Kč

ano

2002 - 2004

vydání územního rozhodnutí, připravuje se dokumentace ke stavebnímu povolení

Město Ústí nad Labem

Ústí nad Labem

187 mil. Kč

ano

2003 - 2004

podána žádost o dotaci na MŽP z národního programu Phare 2003

Město Vejprty

Chomutov

44 mil. Kč

ne

2002 - 2006

Město Chomutov

Chomutov

Obec Libědice

Chomutov

Plynofikace Lužný, Černýš

Obec Perštejn

Diverzifikace centrálního zdroje tepla, Krásná Lípa Křešice – plynofikace Vybudování středotlakých plynovodů v obcích Sdružení obcí povodí říčky Bystrá

Město Krásná Lípa Město Děčín Sdružení obcí povodí říčky Bystrá

(okres)

Dopravní opatření pro zkapacitnění komunikace Přístavní I/30 Snížení znečištění vzduchu způsobené MHD v Ústí nad Labem částečným nahrazením autobusů trolejbusy Plynofikace Vejprty – České Hamry Centrální zásobování teplem Náhrada fosilních paliv při vytápění obcí v regionu Libědice- Vilémov

2KP01.doc/3778

Připraveno st

189 mil. Kč

ano

2001 - 2002

Chomutov

4 mil. Kč

ano

2002 - 2003

projektový záměr - zahrnuto v energetickém dokumentu města energetický dokument města, územně plánovací dokumentace zpracován projekt, zajištění dodavatele dle podmínek stanovených zákonem, připravena žádost na územní rozhodnutí projektový záměr

Děčín

10,5 mil. Kč

ano

2001 - 2002


Děčín Děčín

15,35 mil. Kč 59,93 mil. Kč

ano

2002 - 2005 2001 – 2004

ano

vydání stavebního povolení; v r.2001 realizována 1.část II.etapy a 1.část III.etapy



Název projektu

Investor

Lokalizace

Investice

Plynofikace města – středotlaký rozvod zemního plynu IV. Ve Velkém Šenově Ekologická výroba tepla biokotelna Rybniště Plynofikace a kanalizace lokality ul. Staňkovická

Město Velký Šenov

Děčín

6 mil. Kč

ne

6/2002 10/2002

Obec Rybniště

Děčín

23 mil. Kč

ano

2001 - 2004

Město Žatec

Louny

12 mil. Kč

ano

2003 - 2005

před realizací, obdrženo 80 % dotace ze SFŽP projektový záměr

Plynofikace a kanalizace ul. Chomutovské a obce Záhoří Plynofikace obce Radičeves Plynofikace a odkanalizování výrobní zóny Lubenec – Jeliní

Město Žatec

Louny

18 mil. Kč

ano

2003 - 2006

projektový záměr

Město Žatec Obec Lubenec

Louny Louny

5 mil. Kč 11 mil. Kč

ano ano

2001 - 2002 2002 - 2004

vydání územního rozhodnutí rozpracovaná studie proveditelnosti

Plynofikace obce Bezděkov Plynofikace části mikroregionu Bytiny - Perucko

Město Žatec Obec Peruc (+obcesmlouva)

Louny Louny

11 mil. Kč 33,5 mil. Kč

ano ano

2003 - 2005 2001 – 2002

projektový záměr v červnu 2001 byla zahájena výstavba I. etapy plynofikace, která bude dokončena 30.7.2002; II. etapazpracovává se projekt, je vydáno územní rozhodnutí, je podána žádost o vydání stavebního povolení

Plynofikace Krásný Dvůr + Chrášťany

Obec Krásný Dvůr

Louny

9,8 mil. Kč

ano

2001 – 2002

Plynofikace obcí Hrdly a Dolánky

město Bohušovice n.O., obec Dolánky

Litoměřice

10,98 mil. Kč

ano

2001 – 2003

vydáno územní rozhodnutí, v této době se zpracovává a projednává projektová dokumentace ke stavebnímu řízení Plynofikace obce Hrdly - investor , investice 5,58 mil. Kč, vydáno stavební povolení; Plynofikace obce Dolánky investor obec Dolánky, investice 5,40 mil. Kč, vydáno stavební povolení

(okres)

2KP01.doc/3778

Připraveno

Realizace

Aktualizace 2001

st



Název projektu

Investor

Plynofikace Křešic, Zahořan, Třeboutic a Nučnic II. etapa Plynofikace Labského údolí – Litoměřicko, Plynofikace obce Drahobuz Plynofikace kulturního domu Program obnovy sídel Koštov a Újezd vč. napojení na CZT Plynofikace labského údolí II

Obec Křešice

Lokalizace

Investice

Připraveno

Litoměřice

7,6 mil. Kč

ano

2001

Obec Kamýk

Litoměřice

23 mil. Kč

ano

2001 - 2003


Obec Drahobuz Obec Žalhostice Městský úřad Trmice Město Ústí nad Labem

Litoměřice Litoměřice Ústí nad Labem Ústí nad Labem

5,8 mil. Kč 0,38 mil. Kč 4 mil. Kč

ano ano ne

2000 - 2003 2001 2002 - 2004

vydání stavebního povolení vydání stavebního povolení projektový záměr

130 mil. Kč

ano

2001 - 2004

hotova dokumentace k územnímu řízení, připravuje se dokumentace ke stavebnímu povolení, podána žádost na ISPA

Město Ústí nad Labem

Ústí nad Labem

0,9 mil. Kč

ne

2001

projektový záměr

(okres)

Snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší v Euroregionu Labe

2KP01.doc/3778

Realizace

Aktualizace 2001

st



F.

Vztah ke Státnímu programu podpory úspor energie a obnovitelných zdrojů pro rok 2003 Program je zpracován v souladu se Státním programem podpory úspor energie a obnovitelných zdrojů pro rok 2003. Státní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů pro rok 2003 je členěn do 11 částí, v nichž jsou představeny programy jednotlivých ministerstev. Jsou to: • Část A – Program Ministerstva průmyslu a obchodu • Část B – Program Ministerstva životního prostředí • Část C – Program Ministerstva zemědělství • Část D – Program Ministerstva pro místní rozvoj • Část E – Program Ministerstva vnitra • Část F – Program Ministerstva obrany • Část G – Program Ministerstva zdravotnictví • Část H – Program Ministerstva kultury • Část I – Program Ministerstva spravedlnosti • Část J – Program Ministerstva dopravy a spojů • Část K – Program Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy Hlavní zásady programů jsou uvedeny v souladu s členěním Státního programu v příloze č. 2 programu, dokument č. 4832-000-2/2-KP-03.

G.

Vztah ke krajskému programu ke zlepšení kvality ovzduší Krajský program ke zlepšení kvality ovzduší je řešen souběžně s tímto programem. Závěry tohoto programu budou v předmětných částech rozpracovány v krajském programu ke zlepšení kvality ovzduší (viz dokument č. 4832-100-2/2-KP-01).

H.

Obecné zásady strategie programu Program je formulován tak, aby znamenal při splnění stanovených cílů co nejmenší ekonomický i administrativní dopad na všechny dotčené subjekty (veřejná správa, obyvatelstvo, soukromý sektor). Velký důraz proto je kladen na: - normativní a organizační opatření (rozumně aplikovaná), - nepřímou podporu aktivit k omezování emisí (možnost zahrnout příslušná kriteria jednak do nenárokových rozhodovacích procesů veřejné správy, jednak do podmínek obchodních soutěží, vyhlašovaných krajem či jím přímo ovlivňovanými organizacemi), - ekonomické nástroje přímé finanční podpory, které jsou navrhovány dynamicky (tj. každá disponibilní částka může pomoci ke snížení emisí znečišťujících látek do ovzduší), - normativní nástroje s vysokým stupněm flexibility (integrovaná povolení u zvláště velkých zdrojů, plány snížení emisí u zdroje, plány zavedení zásad správné zemědělské praxe u zdroje), - dobrovolné aktivity všeho druhu (zejména dobrovolné dohody), - vyjednávání mezi správními orgány a provozovateli zdrojů znečišťování ovzduší či jejich organizacemi s cílem nalézt ekonomicky schůdné postupy omezování emisí,

2KP01.doc/3778



- výchovu a osvětu s cílem přesvědčit co největší část veřejnosti o nutnosti realizace opatření k omezení emisí a přivést ji k vzorcům chování příznivým z hlediska omezování emisí, - komunikaci s provozovateli zdrojů znečišťování ovzduší s cílem přivést je k vzorcům výroby příznivým z hlediska omezování emisí.

I. I.1 I.1.1

Kvalita ovzduší Monitorování kvality ovzduší Stanice pro sledování kvality ovzduší Rozhodujícím zdrojem údajů pro hodnocení stavu znečištění ovzduší (imise) jsou skutečně naměřená data z měřicích imisních sítí pro zjišťování koncentrací znečišťujících látek (polutantů) v ovzduší. V současnosti jsou v Ústeckém kraji s výjimkou jemných suspendovaných částic frakce PM2,5 měřeny všechny látky ve smyslu požadavků vyjmenovaných v nařízení vlády č. 350/2002 Sb. Tyto látky jsou měřeny nejen v měřicí síti ČHMÚ, ale v rámci měření prováděných dalšími subjekty (Hygienická služba, VÚRV, ČEZ a.s., Frantschach Pulp@Paper a.s.). Výsledky měření ČHMÚ i zmíněných dalších subjektů jsou shromažďovány ve společné celorepublikové imisní databázi vedené ČHMÚ v rámci Informačního systému kvality ovzduší (ISKO). Vlastní měřicí síť ČHMÚ by měla po zmíněné optimalizaci sítě zahrnovat v Ústeckém kraji, kromě plné škály VOC, měření všech látek vyjmenovaných v nařízení vlády č. 350/2002 Sb. Požadavky na kvalitu měřicích stanic ČHMÚ se řídí Nařízením vlády č. 350/2002 Sb. a provozním řádem měřicí sítě ČHMÚ. Kvalita stanic podléhá vnitřním auditům a mezinárodní kontrole v rámci různých projektů (Černý trojúhelník Phare, Projekt Teplice, EMEP, Twinning MŽP). Z hlediska hodnocení kvality ovzduší a posouzení překračování imisních limitů v současnosti, jsou měřená data dostatečná k posouzení odborným odhadem, v případě posouzení konkrétního zdroje doplněným rozptylovou studií. Pro zlepšení provádí ČHMÚ výše zmíněnou optimalizaci měřicí sítě. V Ústeckém kraji je síť měřících stanic nejrozsáhlejší (71 stanic z celkového počtu 366). Přehled počtu míst, kde se měří znečištění ovzduší, 2001 Organizace

ČHMÚ

HS

Z

E+P

Počet 34 23 5 9 ČHMÚ – Český hydrometeorologický ústav HS –hygienická služba Z – zemědělství (VÚRV) E+P – energetika (Frantschach Pupl@Paper a.s., ČEZ a.s.)

2KP01.doc/3778

Celkem 71



Na následujícím obrázku je rozmístění měřících stanic

V následující tabulce je uveden přehled měřících stanic měření kvality ovzduší registrovaných v IIS – ISKO na území kraje Evidenční číslo

Název stanice

Organizace

Klasifikace

1014

Děčín

ČHMÚ

B/U/R

331 576 760 1201

Děčín - nemocnice Děčín - OHS Jílové (30.4.2001 ukončen provoz) Varnsdorf – 5. ZŠ Střel.

HS HS HS HS

B/U/R T/U/RC -/UT/U/CN

1279 1303 1280 1013 1015

Buková Hora Lipnice Lobendava Sněžník Valdek

ČHMÚ ČHMÚ ČHMÚ ČHMÚ ČHMÚ

B/R/N B/R/NA B/R/NA B/R/NA B/R/NA

1001 409

Chomutov Chomutov - NSP

ČHMÚ HS

B/U/R T/U/IR

261 262

Chomutov - OHS Kadaň

HS HS

T/U/R T/U/RC

1266 1

Chomutov Blatno

VÚRV ČHMÚ

B/S/A B/R/N

stanice

2KP01.doc/3778



Evidenční číslo

Název stanice

Organizace

Klasifikace

1000

Měděnec

ČHMÚ

B/R/AN

615 1002 1331

Přísečnice Tušimice Droužkovice

ČHMÚ ČHMÚ ČEZ a.s.

B/R/N B/R/IA I/R/A

1379 1333 1381 1332 1401 1425 1261 1314 1025 1124 617 1122 637 1466

Droužkovice - HM Horní Halže Horní Halže - HM Nová Víska u Domašína Nová Víska u Domašína - HM Nechranice Strupčice Vitčice Litoměřice - Mlékojedy Libochovice Litoměřice - OHS Lovečkovice Lovosice - MÚ Roudnice - nemocnice

ČEZ a.s. ČEZ a.s. ČEZ a.s. ČEZ a.s. ČEZ a.s. VÚRV VÚRV VÚRV ČHMÚ HS HS HS HS HS

I/R/A I/R/N I/R/N I/R/N I/R/N B/R/A B/R/A B/R/A B/S/RA B/U/RC B/U/RC B/U/RA T/U/IRC B/U/R

1120

Úštěk

B/U/RC

1460

Štětí – městská knihovna

I/U/RC

stanice

80

Doksany

HS Frantschach Pulp@Paper a.s. ČHMÚ

1305 1278 1034 57 1026 1264

Lkáň Malešov Martiněves Milešovka Louny Žatec

ČHMÚ ČHMÚ ČHMÚ ČHMÚ ČHMÚ ČHMÚ

B/R/NA B/R/NA B/R/A B/R/N B/U/R B/S/A

1027 1028

Čeradice Nepomyšl

ČHMÚ ČHMÚ

B/R/A B/R/AN

590 1306 1005

Smolnice Strojetice Most

ČHMÚ ČHMÚ ČHMÚ

B/R/NA B/R/AN B/U/R

929 927 537 1004 34

Litvínov Meziboří Most - OHS Fláje Horní Jiřetín

HS HS HS ČHMÚ ČHMÚ

B/U/R B/U/RC I/U/I B/R/N B/R/N

37 1317 1282

Kopisty Rudolice v Horách Rudolice v Horách

ČHMÚ ČHMÚ ČHMÚ

B/R/IN B/R/N B/R/N

1412 1351

Rudolice v Horách - HM Blažim

ČHMÚ ČEZ a.s.

B/R/N I/R/A

2KP01.doc/3778

B/R/NA



Evidenční číslo

Název stanice

Organizace

Klasifikace

205

Havraň

ČEZ a.s.

I/R/A

1384 1330 1392

Havraň - HM Milá Milá - HM

ČEZ a.s. ČEZ a.s. ČEZ a.s.

I/R/A I/R/A I/R/A

60 1008 267 1007 1009 1416 1328 1402 1329 1388 1011 247 1413 1012

Osek Teplice Teplice - OHS Krupka Všechlapy Všechlapy - HM Komáří Vížka Komáří Vížka - HM Kostomlaty pod Milešovkou Kostomlaty pod Milešovkou - HM Ústí n. L. – Kočkov Ústí n. L. – Kočkov Ústí n. L. – Kočkov - HM Ústí n. L. – město

ČHMÚ ČHMÚ HS ČHMÚ ČHMÚ ČHMÚ ČEZ a.s. ČEZ a.s. ČEZ a.s. ČEZ a.s. ČHMÚ ČHMÚ ČHMÚ ČHMÚ

B/S/NR B/U/R B/U/R B/R/N B/R/AI B/R/AI I/R/N I/R/N I/R/A I/R/A B/S/RN B/S/RN B/S/RN B/U/RC

1452 584 1457 545 543

Ústí Ústí Ústí Ústí Ústí

HS HS HS HS HS

B/U/R B/U/RI I/U/RI B/U/R B/U/R

547 1010

Ústí n. L. - Všebořice Chabařovice

HS ČHMÚ

B/U/R B/R/AN

stanice

n. L. n. L. n. L. n. L. n. L.

– Brná – Kamen. Vrch – KHS, Pasteurova – Krás. Březno – Sev. terasa

V následující tabulce je uvedena klasifikace jednotlivých stanic podle sítě pro výměnu formací (EoI). Tato klasifikace byla poprvé uvedena v Rozhodnutí Rady 97/10/EC a je závazná pro členské i přidružené země EU. Třídy lokalit sítě pro výměnu informací Typ stanice

Dopravní Průmyslová Pozaďová

2KP01.doc/3778

Typ zóny

T I B

Městská Předměstská Venkovská

Charakteristika zóny

U S R

Obytná Obchodní Průmyslová Zemědělská

R C I A

Přírodní Obytná/obchodní

N RC

Obchodní/průmyslová Průmyslová/obytná

CI IR

Obytná/obchodní/průmyslová Zemědělská/přírodní

RCI AN



I.1.2

Přehled metod měření imisí Přehled metod měření v síti automatizovaných monitorovacích stanic (AMS) Komponenta

Zkratka

Metoda

SO2

UVFL

Ultrafialová fluorescence

NOx PM10 CO

CHLM RADIO TEOM IRABS

Chemiluminiscence Radiometrie Oscilační mikrováhy IR-korelační absorpční spektrometrie

O3 BTX

UVABS GH

Ultrafialová absorpční fotometrie Plynová chromatografie

Hg

AFS

Nízkoteplotní plynová atomová fluorescenční spektrometrie

Přehled metod měření v síti manuálních stanic Komponenta

Zkratka

Metoda

SO2

WGAE IC FUCEL CLM CLM FUCEL GUAJA TLAM GRIES

spektrofotometre s TCM a fuchsinem (West-Gaekova) Iontová chromatografie Elektrochemický palivový článek Coulometrie Coloumetrie Elektrochemický palivový článek Guajakolová (modif. Jakobs-Hochheiserova) spektrofotometrie Triethanolaminová spektofotometrie Spektrofotometre se sulfanilamidem a NEDA (Griessova metoda)

GRIES GRV AAS PLRG ICP-AES XRF

Spektrofotometre se sulfanilamidem a NEDA (Griessova metoda) Gravimetrie Atomová absorpční spektrometrie Polarografie Atomová emisní spektrometrie s indukčně vázanou plazmou Rtg-fluorescence

SO4-2

ICP-MS XRF

Hmotnostní spektrometrie s indukčně vázanou plazmou Rtg-fluorescence

NH3 NH4+ VOC

BERTH BERTH GCH-VOC

Berthelotova spektrofotometrie Berthelotova spektrofotometrie Plynová chromatografie

PAH

GCH-MS HPLC

Plynová chromatografie s hmotnostně selektivní detekcí Vysokotlaká kapalinová chromatografie

NO2 NOx

NO3HNO3 SPM TK

2KP01.doc/3778



I.2 I.2.1

Vývoj kvality ovzduší Imisní limity pro látky znečišťující venkovní ovzduší platné v České republice od roku 2002 V roce 2002 vstoupila v České republice v platnost nová legislativa pro ochranu ovzduší plně reflektující předpisy Evropské unie. Jedná se o zákon Č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a jeho prováděcí předpisy uvedené v následujícím výčtu: - Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů - NV č. 350/2002 Sb., kterým se stanoví imisní limity a podmínky a způsob sledování, posuzování, hodnocení a řízení kvality ovzduší - NV č. 351/2002 Sb., kterým se stanoví závazné emisní stropy pro některé látky znečišťující ovzduší a způsob přípravy a provádění emisních inventur a emisních projekcí - NV č. 352/2002 Sb., kterým se stanoví emisní limity a další podmínky provozování spalovacích stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší - NV č. 353/2002 Sb., kterým se stanoví emisní limity a další podmínky provozování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší - NV č. 354/2002 Sb., kterým se stanoví emisní limity a další podmínky pro spalování odpadu - Vyhláška MŽP č. 355/2002 Sb., kterou se stanoví emisní limity a další podmínky provozování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší emitujících těkavé organické látky z procesů aplikujících organická rozpouštědla a ze skladování a distribuce benzinu - Vyhláška MŽP č. 356/2002 Sb., kterou se stanoví seznam znečišťujících látek, obecné emisní limity, způsob předávání zpráv a informací, zjišťování množství vypouštěných znečišťujících látek, tmavosti kouře, přípustné míry obtěžování zápachem a intenzity pachů, podmínky autorizace osob, požadavky na vedení provozní evidence zdrojů znečišťování ovzduší a podmínky jejich uplatňování - Vyhláška MŽP č. 357/2002 Sb., kterou se stanoví požadavky na kvalitu paliv z hlediska ochrany ovzduší - Vyhláška MŽP č. 358/2002 Sb., kterou se stanoví podmínky ochrany ozonové vrstvy Země Nové limitní hodnoty z NV č. 350/2002 Sb., kterým se stanoví imisní limity a podmínky a způsob sledování, posuzování, hodnocení a řízení kvality ovzduší, jsou uvedeny spolu s příslušnými mezemi tolerance v následujících přehledných tabulkách, zvláště pro ochranu zdraví a zvlášť pro ochranu vegetace a ekosystémů. Poslední tabulka uvádí dosavadní limity podle Opatření FVŽP z r. 1991. Imisní limity pro ochranu zdraví lidí Látka

Typ limitu

Hodnota limitu

Mez tolerance

Termín

90 µg.m (26 %)

1.1.2005

Oxid siřičitý

Hodinový průměr

350 µg.m-3

Oxid siřičitý Oxid siřičitý

Denní průměr Roční průměr

125 µg.m-3 50 µg.m-3

PM10

Denní průměr

50 µg.m-3

PM10

Roční průměr

40 µg.m-3

PM10

Denní průměr

50 µg.m-3

2KP01.doc/3778

-3

15 µg.m-3 (30 %) 4,8 µg.m-3 (12 %)

1.1.2005 1.6.2002

Bude stanovena

1.1.2010

1.1.2005 1.1.2005



Látka

Typ limitu

Hodnota limitu

Mez tolerance

Termín

10 µg.m-3 (50 %)

1.1.2010

PM10

Roční průměr

20 µg.m-3

Oxid dusičitý

Hodinový průměr

200 µg.m-3

Oxid dusičitý

Roční průměr

40 µg.m-3

Ozón

Nejvyšší 8 hod. průměr během dne

120 µg.m-3

Cílový imisní limit

Ozón

Nejvyšší 8 hod. průměr během roku

120 µg.m-3

Olovo

Roční průměr

0,5 µg.m-3

Dlouhodobý imisní cíl 0,3 µg.m-3 (60 %)

Oxid uhelnatý Benzen

9-hodinový průměr Roční průměr

10 mg.m-3 5 µg.m-3

Kadmium

Roční průměr

5 ng.m-3

Amoniak

Roční průměr

100 µg.m-3

Arsen

Roční průměr

6 ng.m-3

Nikl

Roční průměr

20 ng.m-3

Rtuť

Roční průměr

50 ng.m-3

Benzo(a)pyren

Roční průměr

1 ng.m-3

80 µg.m-3 (40 %) 16 µg.m-3 (40 %)

6 mg.m-3 5 µg.m-3 - 0 3 ng.m-3 (60 %) 60 µg.m-3 (60 %) 6 ng.m-3 (100 %) 16 ng.m-3 (80 %) 8 ng.m-3 (800 %)

1.1.2010 1.1.2010 1.1.2010 1.1.2005 1.1.2005 1.1.2010 1.1.2005 1.1.2005 1.1.2010 1.1.2010 1.1.2010 1.1.2010

Mez tolerance je procento imisního limitu, nebo část jeho absolutní hodnoty, o které může být imisní limit překročen, tato hodnota se pravidelně v po sobě následujících rocích snižuje až k nulové hodnotě. Imisní limity pro ochranu ekosystémů Látka

Typ limitu

Hodnota limitu

Termín

Oxid siřičitý

Aritmetický průměr v zimním období (1.10. – 31.3.)

20 µg.m-3

1.8.2002

Oxidy dusíku

Roční aritmetický průměr

30 µg.m-3

1.8.2002

AOT40, vypočtená z hodinových průměrů v období od května do července AOT40, vypočtená z hodinových průměrů v období od května do července


1.1.2010


-

Ozón –cílový limit

Ozón – dlouhodobý cíl

2KP01.doc/3778



Mez tolerance je procento imisního limitu, nebo část jeho absolutní hodnoty, o které může být imisní limit překročen, tato hodnota se pravidelně v po sobě následujících rocích snižuje až k nulové hodnotě. AOT40 je součet rozdílů mezi hodinovými koncentracemi vyššími než prahová koncentrace -3 -3 80 μg·m (40 ppb) a hodnotou 80 μg·m , v období 8-20 hod. SEČ. I.2.2

Imisní limity pro látky znečišťující venkovní ovzduší platné do roku 2002 (podle Opatření FVŽP, 1991) Opatření FVŽP ze dne 1. října 1991 k zákonu č. 309/91 Sb. o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami. FVŽP, Praha Imisní limity platné pro území České republiky -3

Znečišťující látka

Vyjádřená jako

Imisní limity [µg.m ] IHr

IHd

IH8h

IHk

Obecný požadavek**

Koncentrace IHd a IHk nesmí být v průběhu roku překročeny ve více než 5 % případů.

Prašný aerosol

SPM

60

150

500

Oxid siřičitý

SO2

60

150

500

Oxid siřičitý a prašný SO2 + SPM aerosol Oxidy dusíku

NO2

Oxid uhelnatý

CO

Ozón

O3

Olovo v prašném aerosolu

Pb

Kadmium v prašném Cd aerosolu

250* 80

100

200

5000

10 000

Koncentrace IHd a IHk nesmí být v průběhu roku překročeny ve více než 5 % případů.

160 0,5 0.01

Vysvětlivky *

vypočítán aritmetický součet denních průměrných koncentrací obou složek

**

t.j. 95% kvantil denních koncentrací nesmí překročit hodnotu IHd a 95% kvantil půlhodinových koncentrací nesmí překročit hodnotu IHk

IHr průměrná roční koncentrace znečišťující látky. Průměrnou koncentrací se rozumí střední hodnota koncentrace, zjištěná na stanoveném místě v časovém úseku jednoho roku jako aritmetický průměr z průměrných 24 hodinových koncentrací IHd průměrná denní koncentrace znečišťující látky. Průměrnou denní koncentrací se rozumí střední hodnota koncentrace, zjištěná na stanoveném místě v časovém úseku 24 hodin. Průměrnou denní koncentrací se rozumí též střední hodnota nejméně dvanácti rovnoměrně rozložených měření průměrných půlhodinových koncentrací v časovém úseku 24 hodin (aritmetický průměr) IH8h průměrná 8hodinová koncentrace znečišťující látky. Průměrnou 8hodinovou koncentrací se rozumí střední hodnota koncentrace, zjištěná na stanoveném místě v časovém úseku 8 hodin IHk průměrná půlhodinová koncentrace znečišťující látky. Průměrnou půlhodinovou koncentrací se rozumí střední hodnota koncentrace, zjištěná na stanoveném místě v časovém úseku 30 minut

2KP01.doc/3778



I.2.3

Výsledky monitorování kvality ovzduší Hodnocení kvality venkovního ovzduší bylo provedeno na základě nových imisních limitů, stanovených v NV č. 350/2002 Sb. Vyhodnocení měřených koncentrací hlavních znečišťujících látek bylo provedeno jednak pro současný stav na základě hodnot z posledního roku (2001), jednak pro vývoj od roku 1997. Příslušné imisní charakteristiky pro období před rokem 2001 byly rovněž přepočteny podle nových limitů. Pro analýzu byly použity informace ze všech měřících stanic, které kvalitu ovzduší na území kraje v daném roce monitorovaly.

I.2.3.1

Současný stav – rok 2001 Na základě provedené analýzy je možné konstatovat, že venkovní ovzduší Ústeckého kraje je zatíženo zejména zvýšenými koncentracemi oxidu siřičitého, oxidů dusíku, PM10, přízemního ozónu, těžkých kovů (nikl) a benzo(a)pyrenu. • Oxid siřičitý SO2 – překročen je imisní limit (24hodinový průměr) pro ochranu zdraví lidí a to na 1 stanici z celkového počtu 71 (stanice Teplice – OHS) i imisní limit (aritmetický průměr pro zimní období) pro ochranu ekosystémů a to na 2 stanicích z celkového počtu 28 (stanice Horní Jiřetín a Vitčice). • Oxidy dusíku NOx – překročen je imisní limit (roční aritmetický průměr) pro ochranu ekosystémů a to na 1 stanici z celkového počtu 23 (Chabařovice). • Suspendované částice PM10 - překročeny jsou oba imisní limity (24hodinový průměr i roční aritmetický průměr) pro ochranu zdraví lidí a to na 9 resp. 2 stanicích z celkového počtu 22 (stanice Chomutov, Ústí n. L. – město resp. Chomutov, Ústí n. L. – Město, Teplice, Litoměřice – Mlékojemy, Děčín, Litoměřice – OHS, Všechlapy, Louny a Ústí n. L. - Kočkov). • Ozón O3 - překročen je imisní limit (8hodinový průměr) pro ochranu zdraví lidí a to na 3 stanici z celkového počtu 9 (stanice Rudolice v Horách, Tušimice a Sněžník) i imisní limit (AOT40) pro ochranu ekosystémů a to na 2 stanicích z celkového počtu 5 (stanice Rudolfce v Horách a Tušimice). • Nikl Ni - překročen je imisní limit (roční aritmetický průměr) pro ochranu zdraví lidí a to na 1 stanici z celkového počtu 10 (stanice Děčín – OHS). • Benzo(a)pyren - překročen je imisní limit (roční aritmetický průměr) pro ochranu zdraví lidí a to na 1 stanici z celkového počtu 1 (stanice Ústí n. L. – KHS Pasteurova). Imisní limity pro oxid uhelnatý CO, benzen, amoniak NH3 a ostatní těžké kovy (olovo Pb, kadmium Cd, arsen As, rtuť Hg) nejsou na území Ústeckého kraje překračovány. Přehledné porovnání naměřených koncentrací a jejich srovnání s limity je uvedeno v následujících tabulkách.

2KP01.doc/3778



Naměřené koncentrace znečišťujících látek a porovnání s imisními limity pro ochranu zdraví lidí Rozmezí Látka

Typ limitu

Hodnota limitu

Mez tolerance

naměřených koncentrací

Hodinový průměr

350 µg.m-3

90 µg.m-3 - 0

Denní průměr

125 µg.m-3

-

44 – 525 µg.m-3 (maxima) 16 – 357 µg.m-3

Roční průměr

50 µg.m-3 50 µg.m-3 40 µg.m-3

15 µg.m-3 - 0 4,8 µg.m-3 - 0

3,1 – 48 µg.m-3 49 – 153 µg.m-3 12 – 43 µg.m-3

Hodinový průměr

200 µg.m-3

80 µg.m-3 - 0

Roční průměr

40 µg.m-3

16 µg.m-3 - 0

O3

Nejvyšší 8 hod. průměr během dne

120 µg.m-3

-

Pb

Roční průměr

500 ng.m-3

0,3 µg.m-3 - 0

CO

9-hodinový průměr

10 mg.m-3

6 mg.m-3 - 0

Benzen Cd NH3 As Ni Hg Benzo(a)pyren

Roční průměr

5 µg.m-3 5 ng.m-3 100 µg.m-3 6 ng.m-3 20 ng.m-3 50 ng.m-3 1 ng.m-3

5 µg.m-3 - 0 3 ng.m-3 – 0 60 µg.m-3 – 0 6 ng.m-3 16 ng.m-3 8 ng.m-3

SO2

Roční průměr

PM10

NO2

Denní průměr

Roční průměr Roční průměr Roční průměr Roční průměr Roční průměr Roční průměr

57-138 µg.m-3 (maxima) 9,1 – 33 µg.m-3 140 – 176 µg.m-3 (maxima) 5,3 – 30 ng.m-3 3,8 – 0,85 µg.m-3 (maxima) 3,1 – 4,3 µg.m-3 0,3 – 1,3 ng.m-3 21 µg.m-3 0,4 – 4,0 ng.m-3 1,7 – 57 ng.m-3 1,2 – 4,3 ng.m-3 1,4 ng.m-3

Naměřené koncentrace znečišťujících látek a porovnání s imisními limity pro ochranu ekosystémů Rozm ezí Látka

Typ limitu

Hodnota limitu

naměřených koncentrací

SO2 NOx O3

Aritmetický průměr v zimním období

20 µg.m-3

4,4 – 22 µg.m-3

AOT40, vypočtená z hodinových průměrů

30 µg.m-3 18 000 µg.m-3.h-1

v období od května do července

zprůměrovaná za 5 let

11 – 31 µg.m-3 10746 – 22464 µg.m-3

(1.10. – 31.3.) Roční aritmetický průměr

Naměřené hodnoty jednotlivých škodlivin na měřících stanicích na území Ústeckého kraje jsou uvedeny v příloze č. 3 programu, dokument č. 4832-000-2/2-KP-04.

2KP01.doc/3778



I.2.3.2

Vývoj v období 1997 – 2001 Pro přehlednou ilustraci vývoje kvality ovzduší jsou použity průměrné roční jednotlivých měřicích stanic zařazených v IIS-ISKO. Přehled dostupných ročních aritmetických průměrných hodnot jednotlivých škodlivin od roku 1997 do současnosti je v následujících tabulkách. Rozmezí naměřených koncentrací – roční aritmetické průměry Látka

1997

1998

1999

2000

SO2 PM10 NO2

-3

10 – 55 µg.m 16 – 48 µg.m-3 9 – 40 µg.m-3

-3

5 – 47 µg.m 14 – 43 µg.m-3 12 – 48 µg.m-3

-3

3,3 – 36 µg.m 13 – 37 µg.m-3 10 – 43 µg.m-3

3,8 – 48 µg.m-3 15 – 45 µg.m-3 11 – 33 µg.m-3

NOx (stanice R) Pb

13 – 47 µg.m-3

13 – 37 µg.m-3

11 – 33 µg.m-3

9 – 33 µg.m-3

8 – 54 ng.m-3

6 – 50 ng.m-3

4 – 58 ng.m-3

7 – 33 ng.m-3

3,4 µg.m-3 0,3 – 0,9 ng.m-3

2,9 – 3,8 µg.m-3 0,2 – 0,7 ng.m-3

14 µg.m-3 0,3 – 3,3 ng.m-3 2,8 – 55 ng.m-3 5,0 ng.m-3 -

13 µg.m-3 0,5 – 3,4 ng.m-3 1,8 – 56 ng.m-3 4,3 ng.m-3 1,35 ng.m-3

Benzen Cd NH3 As Ni Hg Benzo(a)pyren

0,3 – 1,7 ng.m

-

-

-3

0,2 – 0,7 ng.m

-3

-

15 µg.m-3 0,8 – 9,5 ng.m-3 4,3 – 37,5 ng.m-3 4,4 ng.m-3 1,75 ng.m-3

-3

2,6 – 9,9 ng.m 3,7 – 122 ng.m-3 3,51 ng.m-3

Počet překročení – roční aritmetické průměry Látka

SO2 (ochrana zdraví) PM10 (ochrana zdraví) NO2 (ochrana zdraví) NOX (ochrana ekosystémů) Pb (ochrana zdraví) Benzen (ochrana zdraví) Cd (ochrana zdraví) NH3 (ochrana zdraví) As (ochrana zdraví) Ni (ochrana zdraví) 2KP01.doc/3778

1997

1998

1999

2000

2

0

0

0

8

1

0

1

0

1

1

0

6

2

2

1

0

0

0

0

-

-

0

0

0

0

0

0

-

0

0

0

7

4

0

0

6

6

4

4



Látka

Hg (ochrana zdraví) Benzo(a)pyren (ochrana zdraví)

1997

1998

1999

2000

-

0

0

0

1

1

-

1

Zdroj: ČHMÚ, Znečištění ovzduší a atmosférická depozice v datech, Česká republika, 1997, 1998, 1999, 2000

Z provedeného časového vývoje za období 1997 – 2001 je zřejmé, že koncentrace téměř u všech měřených látek poklesly. Trvalým problémem zůstávají zvýšené koncentrace oxidu siřičitého SO2 (limit pro ochranu zdraví – 24 hodinový průměr, limit pro ochranu ekosystémů – zimní aritmetický průměr), suspendovaných částic PM10 (limit pro ochranu zdraví – 24 hodinový průměr, roční průměr), oxidů dusíku NOx (limit pro ochranu ekosystémů – roční průměr), niklu Ni (limit pro ochranu zdraví – roční průměr), benzo(a)pyrenu (limit pro ochranu zdraví – roční průměr). Z rozboru je jednoznačně zřejmé významné zlepšení kvality ovzduší za poslední desetiletí, kdy u nejvýznamnější škodliviny Ústeckého kraje – oxidu siřičitého SO2 se imisní hodnoty snížily až o 90 %. Oxid siřičitý SO2 je relevantním indikátorem pro hodnocení v delším časovém intervalu, protože toto měření má nejdelší historii a vzhledem k emisní i imisní charakteristice bývalého Severočeského kraje bylo nejrozšířenější, a proto je k dispozici i dostatečná datová základna. Vývoj imisních koncentrací oxidu siřičitého SO2 (1990-2001) Okres Louny Most Teplice Ústí nad Labem Děčín

Roční aritmetický průměr v µg.m-3 Rok 1993 1994 1995 1996 1997 1998

1990

1991

1992

1999

2000

2001

74 50 89

66 64 99

36 58 66

45 59 74

29 39 53

27 46 49

28 46 49

22 36 43

13 21 27

12 14 17

10 12 15

8 11 19

63

71

41

52

38

37

27

26

18

10

10

9

91

95

48

59

41

41

32

27

23

14

10

9

Chomutov Litoměřice

52 56

68 57

51 45

71 42

51 33

45 29

48 28

33 26

22 18

13 11

12 10

11 9

Ústecký kraj

62

71

50

60

40

38

38

30

20

13

11

11

2KP01.doc/3778



Vývoj imisních koncentrací SO2

Roční aritmetický průměr v µg.m

-3

100 90 80

Louny Most Teplice

70 60

Ústí nad Labem Děčín Chomutov Litoměřice Ústecký kraj

50 40 30 20 10

0

9

8

1 20 0

20 0

19 9

6

5

4

3

2

1

7

19 9

19 9

19 9

19 9

19 9

19 9

19 9

19 9

19 9

0

0

Rok

I.2.3.3

Sledování imisních koncentrací specifických látek Při popisu kvality ovzduší referenčního roku 2001 a v předchozích letech jsou použity výsledky imisních měření základních škodlivin, u kterých byly k dispozici dostatečné relevantní datové podklady. V těchto "historických škodlivinách" dominuje oxid siřičitý SO 2, u kterého jsou dostupné výsledky měření za více než 30 roků. Mimo "tradičně" měřené škodliviny se zvyšují požadavky na informace o kvalitě ovzduší a tím i o monitoring dalších polutantů – mezi nejvýznamnější patří těkavé organické látky VOC a persistentní organické látky (POPs). Zájem o emise VOC do atmosféry je v posledních letech iniciován nejen vzhledem k prokázané toxicitě některých sloučenin, ale především k jejich ochotě reagovat v ovzduší s oxidy dusíku za tvorby fotochemického oxidativního smogu (prekurzory). Polycyklické aromatické uhlovodíky PAU patří mezi persistentní polutanty, vznikající v podstatě při všech nedokonalých spalných procesech jako je spalování uhlí, dřeva, doprava, ale i při technologické výrobě koksu, železa aj. Polychlorované dibenzo-p-dioxiny a dibenzofurany, zjednodušeně obvykle nazývané dioxiny, patří z hlediska zdravotního rizika k nejnebezpečnějším látkám, které se v jednotlivých složkách životního prostředí v různých koncentracích nachází. Je to z důvodů jak jejich neobyčejně výrazné toxicity a vysoké tepelné a chemické stability, tak i z důvodů jejich neočekávané tvorby nejen při chemických výrobách, ale i při dalších lidských činnostech. Dioxiny vznikaly a vznikají v důsledku přirozených přírodních procesů (lesní požáry, vulkanická činnost). Dominantní zdroj PCDD/F obecně představují spalovací procesy. K naplnění legislativou stanovených a připravovaných požadavků na kontrolu kvality ovzduší z hlediska ochrany lidského zdraví je třeba v Ústeckém kraji rozšířit, případně zavést měření vybraných VOC a POPs. Na základě dosud provedených měření např. v rámci projektu Teplice a v rámci projektu MŽP 2KP01.doc/3778



VaV/520/1/97 DÚ 02 "Výzkum a identifikace zdrojů znečišťování ovzduší emisemi persistentních organických látek a získání objektivních informací o úrovni znečištění těmito látkami na území ČR" lze očekávat koncentrace POPs na nejvíce exponovaných místech Ústeckého kraje na úrovních imisních limitů, resp. doporučených hodnot. ČHMÚ v současnosti v rámci projektu optimalizace měřicí sítě připravuje rozšíření monitoringu některých VOC (benzenu a částečně i toluenu, etylbenzenu a xylenů) a některých POPs (skupiny PAHs). K dostatečnému pokrytí měření těchto a dalších VOC a POPs je vhodné využít i služeb specializovaných laboratoří mimo ČHMÚ, např.vybraných laboratoří hygienické služby (HS). Dalšími VOC je míněna zejména celá skupina prekurzorů ozonu uvedená v NV č. 350/2002 Sb. a dalšími POPs jsou míněny PCB, PCDDs a PCDFs. V následujících tabulkách jsou uvedeny výsledky měření VOC a POPs roku 2001 převzaté z ročenky ČHMÚ. Uvedená měření jsou výstupem laboratoří HS na Krajské hygienické stanici v Ústí n/L (KHS) v rámci celorepublikového monitoringu životního prostředí a jeho vlivu na zdraví obyvatel. Měření obou skupin znečišťujících látek jsou prováděna na jediné stanici na území Ústeckého kraje a to 1457 Ústí n. L. – KHS Pasteurova. Naměřené hodnoty koncentrací POPs-PAH - 2001 Látka

Metoda

Roční průměr

Polycyklické aromatické uhlovodíky - suma

HPLC

65,11 ng.m-3

Benzo(a)antracen Benzo(b)fluoranten

HPLC HPLC

1,54 ng.m-3 1,44 ng.m-3

Benzo(a)pyren

HPLC

1,35 ng.m-3

Fluoranten

HPLC

11,02 ng.m-3

Pyren Chrysen

HPLC HPLC

6,85 ng.m-3 2,40 ng.m-3

Benzo(k)fluoranten

HPLC

0,67 ng.m-3

Idenol(1,2,-cd)pyren Dibenzo(a,h)antracen

HPLC HPLC

1,18 ng.m-3 0,22 ng.m-3

Benzo(g,h,i)perylen

HPLC

1,31 ng.m-3

Toxický ekvivalent sumy PAH

HPLC

1,99 ng.m-3

Fenantren

HPLC

34,51 ng.m-3

Antracen

HPLC

2,64 ng.m-3

Naměřené hodnoty koncentrací VOC – 2001 Látka

Metoda

Roční průměr

Benzen

GCH-VOC

4,33 µg.m-3

Toluen Etylbenzen Xyleny - suma

GCH-VOC GCH-VOC GCH-VOC

19,39 µg.m-3 2,92 µg.m-3 12,18 µg.m-3

Styren Chlormetan

GCH-VOC GCH-VOC

3,91 µg.m-3 1,73 µg.m-3

Trichlormetan

GCH-VOC

1,20 µg.m-3

2KP01.doc/3778



I.3

Látka

Metoda

Roční průměr

Chlorbenzen Dichlorbenzeny - suma

GCH-VOC GCH-VOC

0,34 µg.m-3 0,15 µg.m-3

Trimetylbenzeny - suma Dichlormetan Chlorid uhličitý


6,06 µg.m-3 1,42 µg.m-3 2,35 µg.m-3

Trichloretylen

GCH-VOC

0,51 µg.m-3

Tetrachloretylen Trichloretan

GCH-VOC GCH-VOC

7,67 µg.m-3 0,30 µg.m-3

Freon 11 Freon 12 Freon 113


18,53 µg.m-3 81,30 µg.m-3 1,84 µg.m-3

Výsledky modelových výpočtů kvality ovzduší Na základě provedených modelových výpočtů imisních koncentrací, které byly provedeny pomocí metodiky SYMOS´97 uveřejněné ve věstníku MŽP č. 3/1998, verze 2003. Metodika výpočtu obsažená v programu SYMOS´97 umožňuje výpočet znečištění plynnými látkami z bodových, liniových a plošných zdrojů znečištění ovzduší. Dále je možno počítat imisní koncentrace krátkodobé i průměrné roční od velkého počtu (teoreticky neomezeného) zdrojů. Výpočet bere v úvahu statistické rozložení směru a rychlosti větru vztažené ke třídám stability mezní vrstvy ovzduší a tím zjišťuje imisní koncentrace ve zvolených referenčních bodech i za nejméně příznivých rozptylových podmínek. Do výpočtu může být zahrnut vliv tvaru terénu mezi zdrojem a referenčním bodem. Další výstupní informací programového systému SYMOS´97 je doba trvání koncentrací převyšujících určité předem zvolené (např. limitní) hodnoty. Metodika je určena především pro vypracování rozptylových studií jakožto podkladu pro hodnocení kvality ovzduší. Výsledky modelování imisních koncentrací jsou uvedeny v příloze č. 4 programu, dokument č. 4832-000-2/2-KP-05. Na jejich základě lze konstatovat následující stav. Obecně Ústecký kraj je z hlediska kvality ovzduší ovlivňován zejména zvlášť velkými stacionárními zdroji znečišťování situovanými na území kraje, dálkovými přenosy emisí ze zvlášť velkých stacionárních zdrojů znečišťování situovaných na území Karlovarského a Středočeského kraje a SRN. Vliv velkých, středních a malých stacionárních zdrojů znečišťování je především lokální, tedy v nejbližším okolí produkce emisí. Rovněž vliv mobilních zdrojů znečišťování lze významově zařadit do kategorie lokálního působení. Koncentrace oxidu siřičitého Limity pro průměrné roční koncentrace platné pro ochranu zdraví lidí ve výši 50 µg.m-3 nejsou na území Ústeckého kraje překračovány. Limity pro průměrné roční koncentrace platné pro ochranu ekosystémů ve výši 20 µg.m-3 jsou překračovány v lokalitách severně od Litvínova (na území vymezeném obcemi Meziboří a Osek), v okolí obce Dubí a v okolí obce Žitenice. Průměrné roční koncentrace ve výši do 20 µg.m-3 jsou zaznamenány vlivem působení zvlášť velkých stacionárních zdrojů znečišťování v severní části kraje na území vymezeném přibližně na severu hřebeny Krušných hor, na západě obcí Kovářská a Výsluní, na jihu Chomutovem, Bečovem a Libčevsí

2KP01.doc/3778



a na východě okolím Ústí nad Labem. Druhou lokalitou je pak území v okolí měst Litoměřice a Lovosice. Na ostatním území kraje nepřesahuje vesměs koncentrace průměrných ročních hodnot ve výši 10 µg.m-3. Koncentrace oxidů dusíku Limit průměrných ročních koncentrací s účelem ochrany zdraví lidí je stanoven pro NO2 na 40 µg.m-3 s mezi tolerance do 1.1.2010 16 µg.m-3. Za účelem ochrany ekosystémů platí limit průměrných ročních koncentrací pro oxidy dusíku vyjádřené jako NO X 30 µg.m-3. Námi předkládané modelové výpočty byly provedeny s ohledem na použitou datovou základnu pro oxidy dusíku vyjádřené jako NOX. Nejvyšší průměrné koncentrace oxidů dusíku NOX přesahující 50 µg.m-3 byly vypočteny v prostoru Lovosice-Litoměřice a severně od Komořan. V těchto lokalitách přitom můžeme konstatovat jen relativně malý vliv velkých elektrárenských zdrojů (pod 10 µg.m-3 ). Překročení limitů pro ochranu zdraví lidí konstatujeme v oblastech Komořany, Teplice-Krupka a Lovosice, kde byly vypočteny hodnoty imisních koncentrací oxidů dusíku NOX přesahující 30 µg.m-3 na poměrně velkém území, v lokalitách Komořany a Lovosice přesáhly maximální vypočtené koncentrace oxidů dusíku NOX 50 µg.m-3. Překročení limitů pro ochranu ekosystémů konstatujeme při hranici CHKO v malém území severně od Litvínova a v podstatně větším rozsahu severně od Krupky. Severně od Krupky se vyskytují nejvyšší koncentrace v tomto pásmu, nad 40 µg.m-3. Limity pro ochranu ekosystémů jsou nejvíce překročeny při hranici CHKO na území Lovosice-Velké Žernoseky, kde byly vypočteny koncentrace přesahující až 60 µg.m-3. V uvedených lokalitách nebyly prokázány výrazné příspěvky imisních koncentrací z velkých elektrárenských zdrojů znečištění (pod 10 µg.m-3). Koncentrace tuhých znečišťujících látek Imisní limity pro tuhé znečišťující látky jsou stanoveny pouze za účelem ochrany zdraví lidí jako maximální průměrné roční koncentrace suspendovaných částic PM10. Námi předkládané modelové výpočty byly provedeny s ohledem na použitou datovou základnu pro celkový prašný aerosol . Pro posouzení plnění emisních limitů uvažujeme přepočet z celkového prašného aerosolu na PM10 koeficientem 0,8. Pro první etapu v letech 2005-2010 musí být splněn limit průměrné roční koncentrace PM10 40 µg.m-3, pro další etapu po roce 2010 bude tento limit postupně snižován až na 20 µg.m-3. Rozptylová studie neprokázala překročení limitu suspendovaných částic PM10 40 µg.m-3 v žádné lokalitě Ústeckého kraje. Nejvyšší koncentrace byly vypočteny v lokalitách Litoměřice a Žatec, kde dosáhly průměrné roční koncentrace tuhých znečišťujících látek hodnot 20-25 µg.m-3 (pro PM10 to znamená koncentrace do 20 µg.m-3 ) V lokalitě Komořany dosáhly průměrné roční koncentrace tuhých znečišťujících látek na malém území až mírně nad 35 µg.m-3 (pro PM10 to znamená koncentrace do 30 µg.m-3 ). V této lokalitě lze očekávat nedodržení imisních limitů v průběhu II.etapy.

I.4

Vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší Oblastmi se zhoršenou kvalitou ovzduší ve smyslu zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a NV č. 350/2002 Sb., kterým se stanoví imisní limity a podmínky a způsob sledování, posuzování, hodnocení a řízení kvality ovzduší, se rozumí ta území krajů, v jejichž působnosti se nacházejí obce, kde bylo zjištěno na základě pravidelného hodnocení kvality ovzduší překročení imisního limitu nebo imisního limitu a meze tolerance. Výsledky hodnocení kvality ovzduší na základě dat z roku 2001 jsou uvedeny dále. V jednotlivých sloupcích je uvedena plocha obce, na které došlo k překročení příslušného imisního 2KP01.doc/3778



limitu (v %). Následující tabulky uvádí seznam obcí, ve kterých je překročen příslušný imisní limit pro ochranu zdraví lidí a příslušný imisní limit pro ochranu ekosystémů a vegetace. Podíl území obcí na kterém došlo v roce 2001 k překročení imisního limitu pro ochranu lidského zdraví Okres

Obec

Počet obyvatel

SO2 24 h

PM10 24h

v obci

průměr

průměr

Benzen

Souhrn

Děčín

Děčín

52 506

16,2

Chomutov

Chomutov Bohušovice nad Ohří Brňany Kamýk

51 007 2 535 409 123

14,3 50,0 100,0 50,0

14,3 50,0 100,0 50,0

Keblice Lhotka nad Labem Libochovany

313 243 551

100,0 100,0 50,0

100,0 100,0 50,0

Litoměřice Lovosice

24 879 9 312

100,0 100,0

100,0 100,0

Lukavec Malé Žernoseky Mlékojedy Prackovice n. L. Siřejovice Sulejovice Terezín Travčice Velemín Velké Žernoseky Vchynice

309 669 183 507 276 717 2 930 576 1 396 472 312

100,0 100,0 100,0 50,0 50,0 100,0 100,0 66,7 9,1 100,0 100,0

100,0 100,0 100,0 50,0 50,0 100,0 100,0 66,7 9,1 100,0 100,0

Žitenice Louny Kozly

1 304 19 639 99

33,3 62,5 100,0

33,3 62,5 100,0

Horní Jiřetín Klíny

1 917 63

72,7 16,7

72,7 16,7

Litvínov Meziboří Nová Ves v Horách

27 397 4 969 418

70,0 25,0 33,3

70,0 25,0 33,3

Bílina Bystřany Háj u Duchcova

15 890 1 841 952

12,5 50,0 33,3

12,5 50,0 33,3

Hostomice Lahošt

1 242 538

100,0 100,0

100,0 100,0

Ledvice Ohníč Světec

529 753 939

100,0 66,7 33,3

100,0 66,7 33,3

Teplice Zabrušany

51 060 1 093

60,0 100,0

80,0 100,0

Litoměřice

Louny

Most

Teplice

2KP01.doc/3778

20,0

2,7

BaP

18,9



Podíl území obcí na kterém došlo v roce 2001 k překročení imisního limitu pro ochranu lidského zdraví Okres

Ústí nad Labem

Obec

Počet obyvatel

SO2 24 h

PM10 24h

v obci

průměr

průměr

Chuderov

743

Ústí nad Labem

95 436

Benzen

BaP

Souhrn

25,0 25,0 8,3

29,2 37,5

Základní statistický souhrn tabulky překročení imisních limitů pro ochranu lidského zdraví na území Ústeckého kraje uvádí následující tabulka. Počet obcí Počet obyvatel na území s Okres

překročením imisního limitu

s překročením Podíl na počtu obyvatel okresu

pro ochranu lidského zdraví

imisního limitu pro ochranu lidského zdraví v okrese

Děčín Chomutov

52 506 51 007

39,2 % 40,8 %

1 1

Litoměřice Louny Most Teplice Ústí nad Labem

48 016 19 738 34 764 74 837 96 179

42,0 % 22,9 % 29,7 % 59,3 % 81,7 %

20 2 5 10 2

Počet obcí s překročením imisního limitu pro ochranu lidského zdraví Počet obyvatel v oblastech s překročením imisního limitu pro ochranu lidského zdraví

41 377 047

820 219 46,0 17 Počet oblastí se 100 % území s překročením imisního limitu pro ochranu lidského zdraví Počet obyvatel v oblastech se 100 % území s překročením imisního limitu pro ochranu lidského zdraví 44 248 5,4 Podíl obyvatel v oblastech se 100 % překročení imisního limitu z celkového počtu obyvatel kraje 23 Počet oblastí s 50 % území s překročením imisního limitu pro ochranu lidského zdraví Počet obyvatel Ústeckého kraje

Podíl obyvatel v oblastech s překročením limitu pro ochranu lidského zdraví

Počet obyvatel v oblastech s 50 % území s překročením imisního limitu pro ochranu lidského zdraví Podíl obyvatel v oblastech s 50 % překročení imisního limitu z celkového počtu obyvatel kraje

151 423 18,5

Podíl území obcí na kterém došlo v roce 2001 k překročení imisního limitu pro ochranu ekosystémů a vegetace Počet obyvatel v

Okres

Obec

Děčín

Děčín Litoměřice

52 506 24 879

Louny Teplice

Štětí Úštěk Kozly Kostomlaty pod Milešovkou

9 197 2 662 99 848

Ústí nad Labem

Ústí nad Labem

95 436

Litoměřice

2KP01.doc/3778

obci

SO2 zimní průměr

NOx roční průměr

18,9 20,0 7,1 4,8 100,0 50,0 4,2



I.5

Shrnutí Priority v oblasti imisní: a) látky, u kterých je aktuální problém: suspendované částice PM10 b) látky, u kterých je potencionální problém: oxid siřičitý SO2 oxid dusičitý NO2 těkavé organické látky VOC c) látky, u kterých lze problém s dodržením imisních limitů ve stanovených lhůtách s vysokou pravděpodobností vyloučit: amoniak NH3 olovo Pb oxid uhelnatý CO

I.6

Vývoj emisí základních znečišťujících látek Emise znečišťujících látek REZZO 1 –REZZO 3 (ČSÚ, ČHMÚ) Emise v kt/rok Rok

TZL

SO2

NOx

CO

VOC

1994

61,7

597,5

75,1

51,8

15,1

1995

39,2

545,1

70,7

39,4

12,8

1996

38,6

425,7

67,4

42,5

11,3

1997

21,4

220,7

65,3

34,3

11,5

1998

12,5

140,7

64,5

23,8

9,0

1999

5,9

69,4

56,3

21,7

9,7

2000

5,0

89,2

62,4

19,3

8,6

2001

5,0

73,3

61,3

21,2

8,3

2KP01.doc/3778



Výv oj e misí zdrojů REZZO 1 - REZZO 3 600,0

Emise v kt/rok

500,0 Tuhé látky

400,0

SO2 300,0

NOx CO

200,0

V OC

100,0 0,0 1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

Rok

Shrnutí Priority v oblasti emisní: z dosavadního vývoje produkce emisí jednotlivých sledovaných látek lze formulovat tyto priority: a) látky, u kterých existuje pravděpodobnost nárůstu emisí Přestože majitel systémových elektráren jako rozhodujícího producenta emisí v Ústeckém kraji provedl v 90. letech zásadní opatření ve věci snižování emisí oxidu siřičitého SO2, zůstává problematika objemu emisí oxidu siřičitého SO2 a oxidů dusíku NOx reálně závislá na objemu spáleného paliva tedy objemu výroby elektrické energie. Vzhledem ke zvyšujícímu se objemu výroby elektrické energie v systémových elektrárnách ČEZ, které jsou rozhodujícími producenty emisí oxidu siřičitého SO2 a oxidů dusíku NOx, lze očekávat v dalších letech mírný nárůst či stagnaci emisí oxidu siřičitého a oxidů dusíku. b) látky, u kterých lze očekávat stabilizaci emisí Emise oxidu uhelnatého a těkavých organických látek (VOC) jsou v posledních letech téměř neměnné a lze tedy očekávat jejich stagnaci. c)

látky, u kterých lze očekávat pokles emisí oproti současné úrovni Vzhledem k pokračující substituci ekologicky méně šetrných primárních energetických zdrojů v kategorii malých stacionárních zdrojů znečišťování lze předpokládat, že budou dále klesat emise tuhých znečišťujících látek.

d) látky, u kterých není dostatek informací Lze konstatovat nedostatek informací k provedení odhadu trendů u těchto látek: olovo, kadmium, arsen, nikl, rtuť, amoniak, benzen, polyaromatické uhlovidíky (PAH), perzistentní látky (POPs).

2KP01.doc/3778



J.

Požadavky dokumentů Úmluvy EHK/OSN o dálkovém znečišťování ovzduší překračujícím hranice států především Protokolu k omezení acidifikace, eutrofizace a tvorby přízemního ozonu a přehled možností jejich splnění na území kraje Ke zpracovávanému programu se vztahují následující mezinárodní úmluvy a protokoly. • Ženevská úmluva – Úmluva o dálkovém znečišťování ovzduší překračujícím hranice států (1979) • Ženevský protokol - Protokol k Úmluvě z roku 1979 o dálkovém znečišťování ovzduší překračujícím hranice států o dlouhodobém financování Programu spolupráce při monitorování a vyhodnocování dálkového šíření látek znečišťujících ovzduší v Evropě (EMEP) • Helsinský protokol - Protokol k Úmluvě z roku 1979 o dálkovém znečišťování ovzduší překračujícím hranice států o snížení emisí síry nebo jejich přenosů přes hranice států nejméně o 30%. • Sofijský protokol - Protokol k Úmluvě z roku 1979 o dálkovém znečišťování ovzduší překračujícím hranice států o regulaci emisí oxidů dusíku nebo jejich přenosů přes hranice států. • Ženevský protokol - Protokol k Úmluvě z roku 1979 o dálkovém znečišťování ovzduší překračujícím hranice států o regulaci emisí těkavých organických sloučenin (VOC) nebo jejich přenosů přes hranice států. • Protokol z Oslo - Protokol k Úmluvě z roku 1979 o dálkovém znečišťování ovzduší překračujícím hranice států o dalším snížení emisí síry • Göteborgský protokol - Protokol k Úmluvě z roku 1979 o dálkovém znečišťování ovzduší překračujícím hranice států o omezení acidifikace, eutrofizace a zatížení přízemním ozónem • Aarhuská úmluva o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí • Rámcová úmluva OSN o změně klimatu • Kjótský protokol • Vídeňská úmluva o ochraně ozónové vrstvy • Montrealský protokol o látkách poškozujících ozónovou vrstvu - Protokol k Vídeňské úmluvě o ochraně ozónové vrstvy. Přijat v roce 1988, vstoupil v platnost 1.1.1989. Základní a nejdůležitější principy významných mezinárodních úmluv a souvisejících protokolů z oblasti ochrany životního prostředí, které se vztahují ke zpracovávanému programu, jsou uvedeny v příloze č. 2 programu, dokument č. 4832-000-2/2-KP-03.

2KP01.doc/3778



K.

Hodnocení dosažitelnosti emisních stropů stanovených regionu v roce 2010

K.1

Porovnání doporučených hodnot emisních stropů pro Ústecký kraj s aktuálními krajskými emisemi v letech 1999, 2000 a 2001 Následující tabulka uvádí kvantifikaci odchylek skutečně produkovaných emisí jednotlivých sledovaných látek v letech 1999, 2000 a 2001 od doporučených hodnot emisních stropů v roce 2010 tak, jak jsou stanoveny pro Ústecký kraj v NV č. 351/2002 Sb., kterým se stanoví závazné emisní stropy pro některé látky znečišťující ovzduší a způsob přípravy provádění emisních inventur a emisních projekcí. Doporučená Škodlivina

emisního stropu 2010

SO2 NOX

Emise znečišťujících látek

hodnota

1999 Objem

2000

Rozdíl

Objem

2001

Rozdíl

Objem

Rozdíl

t/rok

t/rok

%

t/rok

t/rok

%

t/rok

t/rok

%

60 000

83 292

23 292

+39

89 751

29 751

+50

73 734

13 734

+23

58 000

56 253

-1 747

-3

78 367

20 367

+35

72 733

14 733

+25

VOC

25 500

9 731

-15 769

-62

14 682

-10 818

-42

13 046

-12 454

-49

NH3

5 000

-

-

-

1 373

-3 627

-73

-

-

-

*

*

Emise jsou uvedeny jako suma uhlovodíků (CxHy)

Z uvedeného porovnání je zřejmé, že doporučené emisní stropy pro oxid siřičitý SO2 a oxidy dusíku NOx v současné době překračovány přibližně o 25 %. Emisní stropy pro těkavé organické látetky VOC a amoniak NH3 na základě dostupných údajů nejsou překračovány.

K.2 K.2.1 K.2.1.1

Odhad trendů Formulace scénářů Scénáře celorepublikové Scénáře výhledu v rámci období do roku 2010 budou formulovány ve shodě s prognózou národní ekonomiky, která vychází z prognózy vývoje HDP v těchto scénářích: -

Nízký scénář Je to scénář krizový, s průměrnou úrovní tempa růstu HDP na úrovni 1,8 %. Scénář počítá s pomalým poklesem podílu průmyslu na HDP.

-

Referenční scénář Počítá s udržením tempa růstu HDP na průměrné úrovni 2,7 %. Scénář počítá s pomalejším poklesem podílu průmyslu na HDP.

2KP01.doc/3778



-

Vysoký scénář Počítá s udržením tempa růstu HDP v dvacetileté prosperitě na průměrné úrovni 3,7 %. Scénář počítá s postupným poklesem podílu průmyslu na HDP na cca 30 % v roce 2020 a růstem podílu především terciárního sektoru a služeb.

-

Scénář Intenzifikace Je odvozen ze „Strategie posílení národohospodářského růstu“. Je charakteristický vysokým tempem růstu HDP, především v nejbližších pěti letech a udržením stávajícího podílu průmyslu na tvorbě HDP (38 %).

Na základě takto formulovaných scénářů činí: a) prognóza růstu HDP v % ve vztahu k roku 2001: Scénář

2001

Nízký Referenční Vysoký Intenzifikace

2003

100 100 100 100

2005

102,70 103,68 105,48 111,80

104,82 110,26 111,96 131,40

2008

108,91 116,70 121,06 144,90

2010

112,41 122,00 128,56 155,40

b) prognóza brutto spotřeby elektřiny v % ve vztahu k roku 2001 Scénář

2001


2003

100 100 100 100

2005

101,46 102,47 103,45 108,11

103,64 105,88 108,06 116,18

2008

106,98 110,84 114,69 119,123

2010

110,09 115,62 120,99 120,99

c) prognóza těžby hnědého uhlí v % ve vztahu k roku 2001 Scénář

2001

2003

2005

2008

2010

Nízký Referenční

100 100

83,03 85,12

85,01 87,86

neuvedeno neuvedeno

89,98 94,71

Vysoký Intenzifikace

100 100

91,10 96,03

92,13 97,25

neuvedeno neuvedeno

94,71 94,71

d) prognóza energetické náročnosti [MJ/tis. Kč HDP] Cílová hodnota energetické náročnosti je určena požadavkem přiblížení stavu v zemích EU. Je předpokládán pokles z hodnoty 1 171 MJ/tis. Kč HDP v roce 2000 na hodnotu 500 MJ/tis. Kč HDP v roce 2020. Průměrné tempo ročního poklesu celkové energetické náročnosti tvorby HDP je uvažováno na 4,2 %. V podmínkách Ústeckého kraje tento předpoklad vyvolává požadavek na následující snížení energetické náročnosti:

2KP01.doc/3778



Energetická náročnost v Ústeckém kraji [MJ/tis.Kč]

K.2.1.2

2001

2003

2005

2008

2010

1222

1121

1030

944

867

Scénáře Ústeckého kraje Vlastní scénáře Ústeckého kraje budou pro potřeby tvorby výpočtové základny produkce emisí k roku 2010 stanoveny takto:

Scénář

K.3 K.3.1

Využití rozvojových lokalit Obchodní Bytové a a rekreační průmyslové

Využití obnovitelných zdrojů energie Potenciál úspor energie

Biomasa

Geotermální energie

Větrná energie

Sluneční energie

Nízký

40%

55%

100% ekonomicky efektivní, reálný

40%

10%

50%

10%

Referenční

60%

70%

60% ekonomicky efektivního

50%

20%

60%

40%

Vysoký

65%

75%

60%

35%

75%

60%

Intenzifikace

80%

90%

80%

50%

90%

80%

75% ekonomicky efektivního 90% ekonomicky efektivního

Územní rozvoj Přístup ke zpracování identifikace rozvojových území obcí Cílem bylo identifikovat z dostupné územně plánovací dokumentace jednotlivých obcí rozvojová území podle: a) specifikace rozvojových oblastí v členění: velikost rozvojové oblasti, charakteristika využití, předpokládané období využití (2007, 2012, 2017), b) rozdělení rozvojových oblastí podle charakteristiky v souladu s vyhláškou Ministerstva pro místní rozvoj č. 135/2001 Sb., o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci c) na: - oblast pro bydlení, - oblast pro obchod a služby, - oblast pro rekreace, - oblast pro výrobu, - oblast pro jiné využití.

2KP01.doc/3778



Pro zpracování zadání byla použita dostupná územně plánovací dokumentace (ÚPD) obcí Ústeckého kraje uložená na Referátech regionálního rozvoje jednotlivých Referátech okresních úřadů (OkÚ). Zvolený přístup měl výhodu ve využití velkých zkušeností a znalostí odpovědných zaměstnanců těchto referátů. Navíc byli pro vyhodnocení přizváni experti, vlastní zpracovatelé této ÚPD, v rámci příslušného okresu, ke konzultaci. Takto vytvořený tým (RRA ÚK, zaměstnanci OkÚ a architekt urbanista) se dohodl na následujícím přístupu ke zpracování: • k hodnocení byla, po rozsáhlé diskuzi a bezvýsledném hledání jiných využitelných zdrojů, standardně využívána „povinná“ zemědělská příloha k územnímu plánu a její tabulka ZPF (plochy určené k vynětí ze zemědělského půdního fondu). • z důvodů nejednotného stylu zpracování ÚPD jednotlivými autory a v řadě případů velmi zastaralých (a neaktualizovaných) plánů byly brány jen rozvojové plochy nové. Plochy související s rozšířením nebylo možno standardně identifikovat, zapracovány byly jen ty významnější, kritériem byla znalost místního prostředí příslušného urbanisty nebo zaměstnance OkÚ • řada obcí nemá v ÚPD uvedeny žádné nové rozvojové plochy • zpracovány byly i neschválené změny a doplňky (ale byly ve stadiu velké rozpracovanosti a připravené ke schválení) • nebyly vzaty v úvahu změny, které si vyžádají katastrofální povodně, zejména v okrese Litoměřice. Důvodem byla nejasnost dalšího postupu a z toho vyplývající nemožnost i jen kvalifikovaného odhadu. Okres Litoměřice projde velmi jistě v ÚPD velkými změnami. • pro každou obec byly zpracovány souhrny všech dílčích území v rámci katastrálního území celé obce • započítána byla i ta zanesená a schválená území, která dle zpracovatele ÚPD nebudou využita (z důvodů restitucí, místních vazeb, hydrogeologických podmínek apod.), • velké rozvojové plochy typu žatecké letiště byly rozděleny na katastrální území příslušných obcí • tam kde místo plošné výměry pro rodinné domky byly uvedeny jen počty rodinných domků byl použit standard 1 rodinný domek pro území 800 m2 • pro kartodiagramy byly použity zaokrouhlené hodnoty plochy rozvojových oblastí pro období do r. 2007

2KP01.doc/3778



Specifikace rozvojových oblastí po okresech Okres

Velikost oblasti v ha pro využití Bydlení

Služby

Předpokládané Rekreace

Výrobu

283

98

36 16

409 16

Děčín

389 173

131 12

130 7

Louny

289 34 28 304 52 168 69 211 53 367 3

10 28

19 7

66 16 13 17 61

34

5

8

320 43 323 144 25 256 35 349 18 127 13 180,3

14 2011 384 Celkem po 384 73 rocích 42 Celkem 2437 457 Rozvojové plochy celkem 5517,3 ha

2 257 30 2 289

1964,3 269 25 2258,3

Litoměřice Most Teplice Ústí nad Labem

8 22

období využití, rok

Jiné využití

Chomutov

4

21

15 8 1 7 20

68 8

2007 2012 2007 2012 2007 2012 2017 2007 2012 2007 2012 2007 2012 2007 2012 2017 2007 2012 2017

76

Specifikace rozvojových oblastí pro okres Chomutov Obec


Služby

14 81

34

83

45

25

9

Klášterec Libědice Málkov Perštejn

28 2 4 26

10

Spořice Vejprty Celkem

3 17 283

Březno Chomutov Jirkov Kadaň

Rozvojové plochy celkem

2KP01.doc/3778

98


2 16

Výrobu

Jiné

20 112

2007 2007

55 16

2007 2012

44

2007 2012 2007 2007 2007 2007

162

1

13

33 52

3 425

862 ha


4 4

2007 2007



Specifikace rozvojových oblastí pro okres Teplice Obce

Velikost oblasti v ha pro Bydlení

Služby

Bílina Bořislav

13 2

2

Bystřany

34 16

7

Bžany Dubí Duchcov Háj Hrob Hrobčice Jeníkov Krupka Lahošť

Modlany Osek Proboštov Teplice

1 31 42 6 4 11 5 3 10 8 1 14 1 8 12 3 39

Žim Celkem 264 Rozvojové plochy celkem

2KP01.doc/3778


Výrobu

Jiné

2007 2007

3

2007 2007

1

10

5

1 2

6 13 3

3

8 9

6

65 3

24

4 1 4 61

2

3


9

2 30

4

140

7

2012 2007 2012 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2012 2007 2012 2012 2007 2007 2007 2007

22 494 ha



Specifikace rozvojových oblastí pro okres Ústí nad Labem Obce

Velikost oblasti, v ha pro

Předpokládané

Služby

1 3

5

Homole u Panny

4

Chabařovice

8

22

2007

Chlumec Chuděrov

10 13

12

2007 2007

Libouchec Malé Březno

18 8

29

2007 2007

Malečov Petrovice Povrly

12 22 10 3 5 3 17 19 4 10 14

Přestanov Ryjice Řehlovice Stebno Tašov Telnice Tisá Trmice Ústí n. Labem Velké Březno Velké Chvojno

Výrobu

Jiné využití

2007 2007 2007

3

25

1

1

3

11 4

1 2

2007 2007 2007 2012 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2017

30 136 26

18 57,3 4

13 1

2007 2007 2007

5

2

1

2007

Zubrnice 3 Celkem 384 Rozvojové plochy celkem

2KP01.doc/3778

Rekreace

období využití

Bydlení

Dolní Zálezy Habrovany

2007 5

10 599,3 ha

180,3

20



Specifikace rozvojových oblastí pro okres Děčín Velikost oblasti, v ha pro využití

Obce

Bydlení

Služby


8

Děčín

68 102

21 3

10

Dolní Poustevna Česká Kamenice Chřibská

Jílové Jiřetín Jedlovou

pod

Jiříkov Krásná Lípa Mikulašovice Rumburk Rybniště Šluknov Varnsdorf Velký Šenov Vilémov

Rekreace

Výrobu

Jiné využití


2007 19 18

2007 2012

2

8

2007

21

8

9

2007

8 7 12 14

1

2

2007 2012 2012 2007

7

6 5

1

2 14

6

2012

9

2007

12 10

2007 2012

39 30 14

16 18 1

47 8

22 2 14

2007 2007 2012

48

18

6 2

138

2007 2012

13 1 8

3

14

2

7

9 9 10

64 19 32 5

29 6 4 2

6

39

24 11

47

2 Celkem 562 Rozvojové plochy celkem

2KP01.doc/3778

Předpokládané

2 143

137 1 215 ha

1 363

10

2007 2012 2007 2007 2012 2007 2007 2012

10



Specifikace rozvojových oblastí pro okres Most Obce


Bečov Bělušice

2 1

Brandov

2 6

Braňany Český Jiřetín Havraň

4 2 8 1

Hora Sv. Kateřiny Horní Jiřetín

Korozluky Lišnice Litvínov

Lom Louka u Litvínova Lužice Malé Březno Mariánské Radčice Meziboří Most Nová Ves v Horách Obrnice Patokryje

2 2 3 2 3 2 2 35 8 20 15 21

Služby


Výrobu

Jiné využití


2007 2007 2

2007 2012 2007 2007 2007 2012

4 192

2

2007 4

11 1 16

2

31 18

1

10

2007 2012 2012 2007 2007 2012 2007 2012 2020 2007 2012

1

2007

5 2

2007 2007

2

2012

1

2007

1

2007

64 4 2 3 3

112

2007 2007 2012 2007 2007

Polerady

1 2

2007 2012

Skršín Volevčice

1 1

2007 2007

Želenice 3 Celkem 237 Rozvojové plochy celkem

2KP01.doc/3778

2007 30

8 643 ha

367

1



Specifikace rozvojových oblastí pro okres Louny Velikost oblasti v ha pro využití

Obec

Blatno Blšany u Loun Blšany Podbořan Cítoliby Černčice Dobroměřice Chlumčany Krásný Dvůr Kryry Lenešice Libčeves

u

Předpokládané Výrobu

Jiné využití


3,87

3,35

0,84

2007

5,07

1,17 3,06

2012 2007

12,39

2012 2007 2012

Bydlení

Služby

1,75 11,56 1,06 5,10 15,88

Rekreace

7,74 2,61 28,04

38,26

11,19 5,26 3,56 2,6 1,67 20,43 25,01

0,55

0,95 10,06 5,22

40,4

0,5

14,53 7,32 18,43 4,73

3,04

14,49 3,28 0,51

Lubenec Měcholupy Nové Sedlo Obora Pan. Týnec

4,89

Petrohrad Peruc Podbořany Postoloprty

Staňkovice

Vroutek Výškov

2KP01.doc/3778

4,3

1,74 1,79

1,45

2,89

22,9

6,8 8,32 2,42 2,96 1,59

3,92 4,39 2,33 32,3 5,7 11,60 1,6 1,41

3,39

24,48 20,0 12,8

2,07

11,4

1,52

2007 2012 2007 2007 2012 2017 2007 2007 2007 2007 2012 2007 2012 2007 2007 2007 2007 2012 2007

0,45 3,25 22,5

2007 2012 2007

24,48 55,12 21,77

2022 2007 2007

91,66

2012 2007

81,93 1,76 1,84

1,89

16,82

3,0

Líšťany Louny

2007 2012

2012 2017 2007 2012 2007



Specifikace rozvojových oblastí pro okres Louny Obec


Žatec

Předpokládané

Služby

Rekreace

37,09

24,78 922,46 ha

23,6

Celkem 348,59 Rozvojové plochy celkem

Výrobu

Jiné využití

35,95 491,41


2007 20,59

Specifikace rozvojových oblastí pro okres Litoměřice Obce


Bohušovice nad O. Bechlín Brozany Budyně nad Ohří Ctiněves Doksany Horní Beřkovice Čiškovice Hošťka Chodouny Chotěšov Jenčice Křešice Krabčice Liběšice Libochovany Libochovice Litoměřice Lovosice Mlékojedy Mnetěš Mšené Lázně Nové Dvory Pišťany Polepy Račineves

2KP01.doc/3778

Sužby

13 5 3 2

11


Výrobu

Jiné využití


1

1

2

2007

11

4

2007 2007 2012

1

2007

4 2

1

2007 2012 2007

9

2007

3 10 6 6 7 2 5 3 17 9 24 3 21 14 20 22 55 5 2

1 2 1

4

1 1 12 1 4 2 10 14

3

5

11 2 5 1

2 1 17 10 6 15 100 32 18

3 8 2

8

2007 2017 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2012 2007 2007 2007 2012 2007 2007 2012 2007

11

2007

2 1 10 2

2007 2007 2007 2007

2 5 9



Specifikace rozvojových oblastí pro okres Litoměřice Obce


Rochov

Rekreace

Výrobu

1 1

Roudnice 28 nad Labem Straškov 1 Sulejovice 3 Štětí 2 Trnovany 11 Třebenice Třebivlice 12 Velemín 4 Žalostice 2 Žernoseky 3 Celkem 356 Rozvojové plochy celkem K.3.2

Sužby

Předpokládané

2 2


Jiné využití

2

2007 2012

3

14

2007

3

25 11

2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007

5

3 82

34 786 ha

291

23

Kvantifikace očekávaného přírůstku produkce emisí vlivem územního rozvoje kraje Z hlediska očekávané spotřeby primárních energetických zdrojů je možné na bázi měrných ukazatelů spotřeby energie odhadnout potřeby jednotlivých rozvojových ploch v roce 2010 takto:

Potřeba tepla Druh rozvojové oblasti

Průmysl Obchod a služby Bydlení Rekreace Celkem

Potřeba elektřiny

Plocha oblasti [ha] Max. tepelná

Roční spotřeba

Max. tepelná

Roční spotřeba

potřeba [MW]

[GJ]

potřeba [MW]

[GJ]

2 176

849

5 575 565

218

2 075 904

457

102

736 913

36

137 100

2 259

383

2 757 392

151

576 045

287

10

138 836

3

25 830

5 179

1 344

9 208 705

407

2 814 879

Z hlediska emisí lze odhadnout zvýšení produkce emisí vlivem územního rozvoje v jednotlivých scénářích takto:

2KP01.doc/3778



a) vlivem rozvoje územních lokalit určených pro výrobu (průmysl) Očekávané zvýšení emisí v roce 2010 Scénář

TZL

SO2

NOx

93,3

1,7

1 286,3

1,7

487,7

0,7

51,2

0,1

26,5

0,3

Referenční

118,7

2,1

1 637,1

2,2

620,7

0,9

65,2

0,2

33,8

0,3

Vysoký

127,2

2,3

1 754,0

2,4

665,0

0,9

69,9

0,2

36,2

0,3

Intenzifikace

152,7

2,7

2 104,8

2,9

798,0

1,1

83,9

0,2

43,4

0,4

Nízký

-1

VOC

%

t.r

-1

CO

-1

t.r

%

t.r

-1

%

t.r

%

t.r

-1

%

b) vlivem rozvoje územních lokalit určených pro obchod a služby Očekávané zvýšení emisí v roce 2010 Scénář

TZL t.r

-1


SO2 %

NOx

-1

t.r

CO

-1

%

t.r

%

-1

t.r

VOC %

-1

t.r

%

7,6

0,1

150,3

0,2

49,5

0,1

4,5

0,0

2,8

0,0

9,6

0,2

191,3

0,3

62,9

0,1

5,7

0,0

3,6

0,0

Vysoký

10,3

0,2

204,9

0,3

67,4

0,1

6,1

0,0

3,8

0,0

Intenzifikace

12,4

0,2

245,9

0,3

80,9

0,1

7,3

0,0

4,6

0,0

%

-1

c)

vlivem rozvoje územních lokalit určených pro bydlení Očekávané zvýšení emisí v roce 2010

Scénář

TZL -1

t.r

SO2 %

t.r

-1

NOx %

t.r

CO

-1

VOC

-1

%

t.r

t.r

%

Nízký

18,6

0,3

398,3

0,5

166,0

0,2

16,5

0,0

8,3

0,1

Referenční

27,8

0,5

434,5

0,6

211,2

0,3

21,0

0,0

10,5

0,1

Vysoký

30,2

0,5

470,7

0,6

226,3

0,3

22,5

0,1

11,3

0,1

Intenzifikace

37,1

0,7

579,3

0,8

271,6

0,4

27,0

0,1

13,5

0,1

d) vlivem rozvoje územních lokalit určených pro rekreaci Očekávané zvýšení emisí v roce 2010 Scénář

TZL -1

t.r

SO2 %

-1

t.r

NOx %

-1

t.r

CO %

-1

t.r

VOC %

-1

t.r

%

Nízký

0,8

0,0

8,7

0,0

5,1

0,0

0,8

0,0

0,2

0,0

Referenční

1,2

0,0

13,1

0,0

7,6

0,0

1,1

0,0

0,4

0,0

Vysoký

1,3

0,0

14,1

0,0

8,3

0,0

1,2

0,0

0,4

0,0

Intenzifikace

1,6

0,0

17,4

0,0

10,2

0,0

1,5

0,0

0,5

0,0

2KP01.doc/3778



e)

vlivem celkového územního rozvoje do roku 2010 (tj. oblastí určených pro výrobu, obchod a služby, bydlení a rekreaci) Očekávané zvýšení emisí v roce 2010

Scénář

TZL

SO2

-1

K.4

-1

t.r

NOx

CO

-1

%

t.r

%

t.r

VOC

-1

-1

%

t.r

%

t.r

%

Nízký

120,2

2,1

1 843,5

2,5

708,2

1,0

73,0

0,2

37,9

0,4

Referenční

157,4

2,8

2 275,9

3,1

902,5

1,2

93,1

0,2

48,3

0,5

Vysoký

169,0

3,0

2 443,8

3,3

967,1

1,3

99,7

0,2

51,7

0,5

Intenzifikace

203,8

3,6

2 947,5

4,0

1 160,7

1,6

119,7

0,3

62,1

0,6

Energetika V tomto odstavci jsou diskutovány trendy a vlivy vyplývající z očekávané poptávky po energii v roce 2010 a z produkce výrobních energetických systémů situovaných na území Ústeckého kraje, konkrétně: - vliv realizace úsporných opatření v oblasti výroby, distribuce a spotřeby energie, - vliv předpokládaného využití potenciálu obnovitelných zdrojů energie, - vliv rozsahu provozu zvlášť velkých zdrojů znečišťování, - vliv změny palivové základny vybraných velkých, středních a malých zdrojů znečišťování.

K.4.1

Vliv realizace úsporných opatření v oblasti výroby, distribuce a spotřeby energie Potenciál úspor primárních energetických zdrojů k roku 2010 lze odhadnout takto:

Potenciál

Uhlí

Koks

Dřevo

Topné oleje Zemní plyn

GJ v palivu


GJ v palivu

Bioplyn

LPG

Celkem


Dostupný

-2 873 290

-79 815

-999 359

-1 916 488

-13 822 886

-137 277

-18 552

-19 847 667

Nadějný

-1 721 095

-47 809

-598 614

-1 147 973

-8 279 882

-82 229

-11 113

-11 888 715

-803 082

-22 308

-279 320

-535 657

-3 863 487

-38 369

-5 185

-5 547 409

Reálný

Z hlediska emisí lze odhadnout snížení produkce emisí v jednotlivých scénářích následovně:

Scénář

TZL

SO2

t.r-1

%

Nízký Referenční Vysoký

-439 -565 -706

-2,1 -2,7 -3,3

Intenzifikace

-847

-4,0

2KP01.doc/3778

t.r-1

NOx

CO

VOC

%

t.r-1

%

t.r-1

%

t.r-1

%

-1 795 -2 308 -2 885

-2,1 -2,7 -3,3

-539 -694 -867

-0,8 -1,0 -1,3

-374 -481 -601

-0,9 -1,2 -1,4

-107 -138 -172

-0,9 -1,1 -1,4

-3 462

-4,0 -1 040

-1,5

-722

-1,7

-206

-1,7



K.4.2

Vliv předpokládaného využití potenciálu obnovitelných zdrojů energie Širší využívání obnovitelných zdrojů energie může do roku 2010 přinést následující snížení spotřeby primárních energetických zdrojů:

Palivo

Uhlí

Koks

Dřevo

Kapalná

Zemní plyn

GJ v palivu


OZ, odpady LPG GJ v palivu

Celkem

GJ v palivu GJ v palivu

Geotermální

-772 679

-4 293

-5 375

-5 154

0

0

0

-787 500

Biomasa

-603 597

-167 669

-209 937

-2 013 000

-1 451 899

0

-3 897

-4 450 000

-40 960

-11 378

-14 246

-136 601

-197 050

0

-264

-400 500

-765 308

-425

-5 324

-10 209

-73 635

0

-99

-855 000

Slunce Vítr

Z hlediska emisí lze odhadnout snížení produkce emisí v jednotlivých scénářích takto: a) vlivem využití geotermální energie TZL Scénář


SO2

-1

%

t.r

-40 -92

-0,8 -1,9

-307 -710

-115 -138

-2,3 -2,8

-887 -1 064

t.r

-1

NOx

CO %

t.r

%

-0,4 -0,8

-41 -94

-0,1 -0,1

-69 -160

-1,0 -1,2

-118 -142

-0,2 -0,2

-200 -239

%

t.r

%

t.r

%

t.r

%

t.r

-1

VOC

-1

%

-1

%

-0,2 -0,4

-18 -41

-0,1 -0,3

-0,5 -0,6

-51 -62

-0,4 -0,5

t.r

b) vlivem využití biomasy TZL -1

SO2 -1

NOx -1

CO -1

VOC -1

Scénář

t.r

%

Nízký

-459

-9,2

-3 053

-3,5

-748

-1,1

-574

-1,4

-147

-1,2

Referenční Vysoký Intenzifikace

-275 -344 -413

-5,5 -6,9 -8,3

-1 832 -2 290 -2 748

-2,1 -2,6 -3,2

-449 -561 -673

-0,7 -0,8 -1,0

-344 -430 -517

-0,8 -1,0 -1,2

-88 -110 -133

-0,7 -0,9 -1,1

%

t.r

-1

%

t.r

-1

%

t.r

c)

t.r

vlivem využití sluneční energie TZL

SO2

CO

%

t.r

Nízký

-31

-0,6

-207

-0,2

-55

-0,1

-40

Referenční Vysoký

-19 -23

-0,4 -0,5

-124 -155

-0,1 -0,2

-33 -42

-0,0 -0,1

-24 -30

Intenzifikace

-28

-0,6

-187

-0,2

-50

-0,1

-36

2KP01.doc/3778

t.r

-1

NOx

-1

Scénář

VOC -1

%

-0,1

-10

-0,1

-0,1 -0,1

-6 -8

-0,0 -0,1

-0,1

-9

-0,1



d) vlivem využívání energie větru TL

SO2 -1

Scénář

t.r

%

Nízký

-151

-3,0

Referenční Vysoký Intenzifikace

-91 -113 -136

-1,8 -2,3 -2,7

e)

t.r

NOx -1

%

t.r

-1 174

-1,4

-705 -881 -1 057

-0,8 -1,0 -1,2

K.4.3.1

VOC -1

-1

%

-0,6

-67

-0,5

-0,4 -0,5 -0,6

-40 -50 -60

-0,3 -0,4 -0,5

%

t.r

%

-160

-0,2

-257

-96 -120 -144

-0,1 -0,2 -0,2

-154 -193 -231

t.r

celkovým využitím obnovitelných zdrojů energie (tj. geotermální, biomasy, sluneční a větrné) TZL

K.4.3

CO -1

-1

Scénář

t.r


-681 -477 -596 -715

SO2 %

-13,7 -9,6 -12,0 -14

t.r

-1

-4 742 -3 371 -4 213 -5 056

NOx %

t.r

-1

-5,5 -1 004 -3,9 -672 -4,9 -841 -5,8 -1 009

CO -1

%

t.r

-1,5 -940 -1,0 -682 -1,2 -853 -1,5 -1 023

VOC -1

%

t.r

%

-2,3 -1,6 -2,1 -2,5

-242 -175 -219 -263

-2,0 -1,4 -1,8 -2,1

Vliv rozsahu provozu zvlášť velkých zdrojů znečišťování Individuální emisí stropy zvláště velkých zdrojů znečišťování V Národním programu snižování emisí České republiky jsou uvedeny individuální emisní limity pro SO2 zvlášť velkých spalovacích zdrojů znečišťování, jejich porovnání se současnou produkcí emisí je patrné z následující tabulky.

Název

ČEZ a.s. Elektrárna Ledvice

Emisní

Příkon

strop Emise SO2

SO2

MW

t/rok

t/rok

Rozdíl (emisní strop -emise SO2)

(2001)

t/rok

914

2 378

8 149,00

-5 771,00

Teplárna Ústí nad Labem a.s. United Energy a.s. Most - Komořany

776 1 123

1 522 2 597

6 070,87 6 480,00

-4 548,97 -3 883,00

ČEZ a.s. Elektrárna Prunéřov II

2 810

9 289

13 082,00

-3 793,23

ČEZ a.a. Elektrárna Tušimice II

2 248

7 756

9 951,04

-2 194,56

880

2153

3511,60

-1 358,60

United Energy a.s. – divize Teplice

101

369

608,78

-239,78

Cinergetika Ústí nad Labem a.s.

335

858

907,96

-50,16

United Energy a.s. – divize Litoměřice Actherm, teplárna

57 276

417 964

455,06 980,57

-38,06 -16,17

118 1192

1422 3932

512,67 2712,24

909,33 1 219,76

368

4209

1964,00

2 245,00

2831

9616

6694,91

2 921,09

Chemopetrol a.s., teplárna T 700

Lovochemie a.s., ČEZ a.s. Elektrárna Prunéřov I Chemopetrol a.s., teplárna T 200 ČEZ a.s. Elektrárna Počerady

2KP01.doc/3778



Pokud by nebyly u těchto zdrojů provedeny žádné technické úpravy směřující ke snížení produkce emisí, tj. buď kvalitnější odsiřování spalin nebo zvýšení účinnosti spalovacího procesu (a nutno konstatovat, že ani u jednoho z těchto zdrojů tato opatření nejsou majiteli signalizována), je dosažení těchto emisních stropů proveditelné pouze snížením objemu spalovaného paliva, tedy i objemu vyrobené energie. V tomto případě by došlo k následujícímu snížení spotřeby primárních energetických zdrojů. Redukovaná

Spotřeba Zdroj

Palivo

paliva r. 2001 3

(tis.m , t)

Actherm, teplárna ČEZ a.s. Elektrárna Ledvice ČEZ a.s. Elektrárna Počerady ČEZ a.s. Elektrárna Prunéřov I

ČEZ a.s. Elektrárna Tušimice II Cinergetika Ústí nad Labem a.s. Chemopetrol a.s. Teplárna T200 Chemopetrol a.s. Teplárna T700 Lovochemice a.s. Teplárna Ústí nad Labem a.s. United Energy a.s. Most -Komořany United Energy a.s. Divize Litoměřice United Energy a.s. divize Teplice

2KP01.doc/3778

2001

výroby

energie [%] 3

(tis.m , t)

hnědé uhlí

121 965

119 904

-2

zemní plyn

285

285

0

hnědé uhlí

1 667 048

562 495

-66

zemní plyn

2 430

2 430

0

hnědé uhlí

6 098 591

8 761 841

44

zemní plyn

4 136

4 136

0

hnědé uhlí

2 156 062

3 367 482

56

těžký topný olej hnědé uhlí

ČEZ a.s. Elektrárna Prunéřov II

spotřeba paliva r. Snížení

těžký topný olej

741

741

0

5 760 149

4 090 049

-29

1 532

1 532

0

zemní plyn

3 898

3 898

0

hnědé uhlí

4 895 120

3 815 335

-22

zemní plyn

2 290

2 290

0

hnědé uhlí

139 545

131 867

-6

zemní plyn

330

330

0

hnědé uhlí

204 350

437 937

114

jiná kapalná paliva jiná plynná paliva hnědé uhlí

916

916

0

23 980

23 980

0

1 644 499

1 008 260

-39

jiná plynná paliva

41 726

41 726

0

hnědé uhlí

94 970

171 691

81

zemní plyn

11 194

11 194

0

hnědé uhlí

758 860

190 250

-75

1 305

1 305

0

hnědé uhlí

1 323 763

530 527

-60

hnědé uhlí

32 337

29 632

-8

hnědé uhlí

36 735

22 266

-39

těžký topný olej



Efekt v produkci emisí z těchto zdrojů lze kvantifikovat takto: Objem emisí v t/rok Stav TZL

NOx

CO

VOC

rok 2001

2 132

63 126

53 074

4 494

3 952

redukovaný

1 499

45 729

49 897

4 123

2 892

rozdíl [t/rok]

-633

-17 397

-3 177

-371

-1 060

-30

-28

-6

-8

-27

rozdíl [%] K.4.3.2

SO2

Vliv oddělené regulace zvlášť velkých zdrojů v jednotlivých příkonových kategoriích V souladu s národním programem (odstavec 3.4.11 Návrh aplikace nástrojů programu) je předpokládáno, že jednotlivé zvlášť velké zdroje znečišťování budou regulovány odděleně v jednotlivých příkonových kategoriích takto: - kategorie zdrojů s příkonem vyšším než 300 MW: limit výroby tepla maximálně ve výši 105 % průměrné výroby tepla za roky 2000 – 2002 - kategorie zdrojů s příkonem 150 – 300 MW: limit výroby tepla maximálně ve výši 110 % průměrné výroby tepla za roky 2000 – 2002 - kategorie zdrojů s příkonem 50 - 150 MW: limit výroby tepla maximálně ve výši 115 % průměrné výroby tepla za roky 2000 – 2002 Toto vymezení by představovalo v Ústeckém kraji v roce 2010 následující limitní stav: Objem emisí v t/rok Kategorie zdrojů TZL

SO2

NOx

CO

VOC

Rok 2001

2 132

63 126

53 074

4 494

3 952

Nad 300 MW

1 969

69 999

53 532

4 449

4 097

150 – 300 MW

35

2 573

969

130

65

50 – 150 MW

71

2 450

1 297

201

71

2 075

75 022

55 798

4 780

4 233

-57

11 896

2 724

286

281

Celkem Rozdíl emisí oproti roku 2001

2KP01.doc/3778



Vliv rozsahu provozu systémových elektráren ČEZ a.s. ČEZ a.s. předložil na žádost zpracovatele údaje o současném i předpokládaném provozu jednotlivých zdrojů, které lze shrnout takto: a) emisní faktory Emisní faktory [g/MWh] Zdroj znečišťování TZL

SO2

NOx

CO

VOC

Tušimice II

112

1 886

1 695

43

110

Prunéřov II

84

2 083

2 111

86

112

Prunéřov I

36

1 049

1 201

298

117

Počerady

63

957

2 308

147

108

Ledvice II (blok za 3)

51

4 447

1 833

68

81

Z tabulky vyplývá, že v oblasti produkce SO2 disponuje nejvyšší produkcí emisí na vyrobenou jednotku elektřiny Elektrárna Ledvice 2 a potom Elektrárna Prunéřov. V oblasti produkce NOx nejvíce zatěžuje ovzduší měrnými emisemi Elektrárna Počerady a Elektrárna Prunéřov 2. Za zdroj s nejnižšími měrnými emisemi je možné považovat Elektrárnu Prunéřov I. b) počet provozních hodin Počet provozních hodin za rok [h/rok] Zdroj znečišťování

1997

1998

1999

2000

2001

Tušimice II

5 701

6 683

6 978

7 250

7 321

Prunéřov II

6 186

6 060

6 399

7 292

7 356

Prunéřov I

6 737

6 999

6 518

6 616

7 303

Počerady

7 268

7 037

6 510

7 771

7 813


7 274

7 708

6 495

7 658

6 895

Počet provozních hodin

počet hodin

K.4.3.3

8 200

Tušimice II

7 700

Prunéřov II

7 200

Prunéřov I

6 700

Počerady

6 200


5 700 1997

1998

1999 rok

2KP01.doc/3778

2000

2001



Z přehledu vyplývá jednoznačně trend růstu ročního využití výrobního zařízení. c)

předpoklad objemu výroby tepla v roce 2003, 2008 a 2010 Výroba el. energie [GWh]

Zdroj

Tušimice II

Prunéřov II

Prunéřov I

Počerady

Ledvice II

Scénář

2001

2003

2003/2001

2008

2008/2001

2010

2010/2001

intenzifikace

5 277

4842

100

4842

100

4842

100%

vysoký

5 277 4 226

80%

4 893

93%

4 893

93%

referenční

5 277 4 226

80%

4 813

91%

4 771

90%

nízký

5 277 4 226

80%

3 800

72%

3 700

70%

intenzifikace

6 281

5621

100

5621

100

5621

100

vysoký

6 281 5 174

82%

5 400

86%

5 546

88%

referenční

6 281 5 174

82%

5 100

81%

5 100

81%

nízký

6 281 5 174

82%

3 972

63%

4 225

67%

intenzifikace

2 401

2149

100

2149

100

2149

100

vysoký

2 401 1 725

72%

1 700

71%

1 700

71%

referenční

2 401 1 725

72%

1 700

71%

1 700

71%

nízký

2 401 1 725

72%

1 000

42%

1 000

42%

intenzifikace

6 996

6784

100

6784

100

6784

100

vysoký

6 996 5 426

78%

6 796

97%

6 817

97%

referenční

6 996 5 426

78%

6 445

92%

6 200

89%

nízký

6 996 5 426

78%

4 616

66%

4 616

66%

intenzifikace

1 820 2 088

100 %

2 088

100 %

2 088

100 %

vysoký

1 820

783

43%

1 084

60%

1 195

66%

referenční

1 820

783

43%

1 010

55%

1 010

55%

nízký

1 820

783

43%

382

21%

382

21%

Pozn. Scénář intenzifikace je konstruován jako skutečnost výroby elektrické energie v roce 2002. d) kvantifikace produkce emisí v roce 2010 v jednotlivých scénářích a porovnání s emisními stropy SO2 Scénář nízký Produkce emisí [t/rok] SO2 Zdroj

TZL předpoklad

emisní strop

rozdíl

NOx

CO

VOC

Tušimice II

415

6 966

7 756

-790

6 261

160

501

Prunéřov II Prunéřov I Počerady

355 32 294

8 765 1 139 4 419

9 289 3 932 9 616

-524 -2 793 -5 197

8 886 1 188 10 750

360 265 681

582 135 614

19 1 115

1 711 23 000

2 378 32 971

-667 -9 971

701 27 786

26 1 492

38 1 870

Ledvice II Celkem

2KP01.doc/3778



Scénář referenční Produkce emisí [t/rok] SO2 Zdroj

TZL předpoklad

emisní

rozdíl

strop

NOx

CO

VOC

Tušimice II

534

8 956

7 756

1 200

8050

206

644

Prunéřov II Prunéřov I

429 54

10 596 1 926

9 289 3 932

1 307 -2 006

10 742 2 009

435 448

704 228

Počerady Ledvice II

396 51

5 959 4 482

9 616 2 378

-3 657 2 104

14 496 1 835

918 68

829 100

1 464

31 919

32 971

-1 052

37 132

2 075

2 505

Celkem Scénář vysoký

Produkce emisí [t/rok] SO2 Zdroj

TZL předpoklad

NOx

emisní

CO

VOC

rozdíl

strop

Tušimice II

551

9 254

7 756

1 498

8 318

213

666

Prunéřov II Prunéřov I Počerady Ledvice II Celkem

466 54 432 61 1 564

11 512 1 926 6 494 5 378 34 564

9 289 3 932 9 616 2 378 32 971

2 223 -2 006 -3 122 3 000 1 593

11 671 2 009 15 799 2 202 39 999

473 448 1001 82 2 217

765 228 903 120 2 682

Scénář intenzifikace Produkce emisí [t/rok] SO2 Zdroj

TZL předpoklad

emisní

rozdíl

strop

NOx

CO

VOC

Tušimice II Prunéřov II

665 481

13 705 11 024

7 756 9 289

5 949 1 735

9 611 12 595

340 526

989 731

Prunéřov I Počerady Ledvice II

64 617 88

2 951 8 679 8 294

3 932 9 616 2 378

-981 -937 5 916

2 810 15 967 3 153

735 1 385 104

409 1 207 210

1 915

44 653

-

44 136

3 090

3 546

Celkem

Pozn. Emise VOC jsou provedeny dopočtem na bázi pom ěru k emisím SO2 v roce 2001.

2KP01.doc/3778



Porovnání emisí zdrojů ČEZ a.s. v jednotlivých scénářích s rokem 2001 Objem emisí v t/rok

Kategorie zdrojů TZL

Rok 2001 (pouze ČEZ) Nízký Rozdíl emisí oproti roku 2001

SO2

1 736 1 115 -621

NOx

40 589 23 000 -17 589

CO

44 659 27 786 -17373

Referenční 1 464 31 919 37 132 Rozdíl emisí oproti roku 2001 -272 -8 670 -7 527 Vysoký 1 564 34 564 39 999 Rozdíl emisí oproti roku 2001 -172 -6 025 -4 660 Intenzifikace 1 915 44 653 44 136 Rozdíl emisí oproti roku 2001 179 4 064 -523 Regulace zdrojů ČEZ 1 586 46 598 45 098 Rozdíl emisí oproti roku 2001 -150 6 009 439 Pozn. Scénář „regulace“ je vypočten dle kapitoly 3.4.11 Národního programu.

VOC

2 554 1 492 -1062

3 018 1 870 -1148

2 075 -479 2 217 -337 3 090 536 2 660 106

2 505 -513 2 682 -336 3 546 528 3 099 81

e) shrnutí Z předchozích bilancí a z předaných podkladů ze strany ČEZ a.s. je zřejmé, že: do roku 2010 není předpokládána žádná změna v oblasti čištění spalin, do roku 2010 není předpokládáno zvýšení efektivnosti spalovacího procesu u žádného z uvedených zdrojů, objem výroby elektrické energie v roce 2001 byl ve všech sledovaných elektrárnách vyšší, než je předpokládaný objem výroby v roce 2010. Pro rok 2003 je ve všech zdrojích předpokládán zásadní pokles výroby, v následujících letech je potom patrný vzrůstající trend, objem výroby elektrické energie u scénáře vysokého a referenčního má od roku 2003 rostoucí tendence u scénáře nízkého je patrný pokles výroby, scénář intenzifikace je konstruován jako skutečnost roku 2002, předpokládaná změna produkce emisí v roce 2010 oproti roku 2001 v jednotlivých scénářích je: Změna emisí v roce 2010 oproti r. 2001 [± t/rok]

Vliv TZL

SO2

NOx

CO

VOC

-621 -272 -172

-17 589 -8 670 -6 025

-17373 -7527 -4660

-1062 -479 -337

-1148 -513 -336

179

4 064

-523

536

528

Rozsah provozu ČEZ Scénář nízký Scénář referenční Scénář vysoký Scénář intenzifikace K.4.3.4

Vliv rozsahu provozu ostatních zvláště velkých spalovacích zdrojů Vliv dalších zvláště velkých spalovacích zdrojů (s výjimkou systémových elektráren ČEZ) byl konstruován v jednotlivých scénářích s respektováním předpokládaného vlivu úspor energie ve spotřebitelských systémech, přičemž vychází z návrhu aplikace nástrojů uvedených v odstavci 3.4.11 Národního programu. Hodnoty odpovídající této oddělené regulace jsou zobrazeny ve scénáři vysokém. Scénář referenční představuje hodnoty emisí dosažené v roce 2001. Scénář nízký tvoří cca 80 % produkce z roku 2001. Scénář intenzifikace představuje 110 % scénáře vysokého.

2KP01.doc/3778



Změna emisí v roce 2010 oproti r. 2001 [± t/rok] Vliv TZL

SO2

NOx

CO

VOC

Rozsah provozu dalších zvláště velkých spalovacích zdrojů Scénář nízký

-79

Scénář referenční

K.4.3.5

-1 683

-388

-187

0

0

0

0

0

93

5 887

2 285

80

200

102

6 475

2 513

88

220

Scénář vysoký Scénář intenzifikace

-4 507

Souhrn vlivů změn emisí ze zvlášť velkých stacionárních zdrojů znečišťování Předpokládané vlivy k roku 2010 zvlášť velkých stacionárních zdrojů znečišťování lze specifikovat celkem ve třech úrovních a to v úrovní vyplývající z Národního programu snižování emisí tj. výpočtu individuálních emisních stropů případně oddělení regulace zvlášť velkých zdrojů znečišťování, nebo v úrovni jednotlivých scénářů formulovaných pro Ústecký kraj. Tyto vlivy jsou zobrazeny v následujících tabulkách. Změna emisí vyplývající z Národního programu Změna emisí v roce 2010 oproti r. 2001 [± t/rok]

Vliv TZL

Individuální emisní stropy Oddělená regulace zvlášť velkých zdrojů

SO2

-638 -57

-17 397 +11 896

NOx

-3 177 + 2 724

CO

VOC

-371 +286

-1 060 +281

Celková změna emisí vliv rozsahu provozu zvlášť velkých zdrojů znečišťování Změna emisí v roce 2010 oproti r. 2001 [± t/rok]

Vliv TZL

Scénář nízký Scénář referenční Scénář vysoký Scénář intenzifikace

SO2

NOx

CO

VOC

-700 -272 -79

-22 096 -8 670 143

-19 056 -7 527 -2 375

-1450 -479 -257

-1 335 -513 -136

281

10 539

1 990

624

748

Z tabulek vyplývá, že: - chování zdrojů znečišťování podle stanovených individuálních emisích stropů by přineslo efekt v podobě snížení emisí, avšak při současném snížení výroby energie (za předpokladu, že nedojde ke kvalitativní změně instalovaných odlučovacích zařízení), - oddělená regulace přináší přírůstek v produkci emisí, neboť je předpokládán nárůst výroby energie, - při realizaci scénářů „nízký“, „referenční“, „vysoký“ by došlo ke snížení produkce emisí především z důvodu objemu výroby elektrické energie v systémových elektrárnách ČEZ a.s., - při realizaci scénáře intenzifikace by došlo ke zvýšení produkce emisí u všech sledovaných látek, neboť bází pro konstrukci tohoto scénáře byla skutečná produkce emisí ze zdrojů ČEZ a vyšší produkce ostatních zdrojů, než je předpokládáno v Národním programu při aplikaci tzv. oddělené regulace.

2KP01.doc/3778



K.4.4 K.4.4.1

Vliv změny palivové základny Změna palivové základny vybraných středních a velkých stacionárních zdrojů znečišťování spalujících hnědé uhlí Výběr zdrojů potenciálně vhodných pro změnu palivové základny z hnědého uhlí na zemní plyn zahrnuje prakticky veškeré střední a velké tepelné zdroje v lokalitách, do kterých je zaveden zemní plyn. Zahrnuty nejsou pouze zdroje s výrobou elektrické energie (elektrárny a teplárny) a některé tepelné zdroje podniků zemědělské výroby. Podmínky dostupnosti zemního plynu v jednotlivých případech nebyly podrobněji šetřeny. V úsporách emisí je zahrnuto též předpokládané zvýšení účinnosti zdrojů tepla a tím snížení spotřeby paliva při změně palivové základny (střední zdroje o 12 %, velké zdroje o 8 %).

K.4.4.2

Plynofikace obcí Rozvoj plynofikace obcí je navržen v dále uvedených obcích (nebo jejich částech). V zásadě byly uvažovány větší obce (nad 500 obyvatel) ne příliš vzdálené od stávajících plynovodů, případně obce menší v bezprostřední blízkosti stávajících plynovodů. Je předpokládána změna palivové základny u 60 % malých a středních zdrojů spalujících hnědé uhlí. V úsporách emisí je zahrnuto též předpokládané zvýšení účinnosti zdrojů tepla a tím snížení spotřeby paliva při změně palivové základny (střední zdroje o 12 %, malé zdroje o 27 %) Okres


Obec

Teplice

Bílina Teplice Děčín

Ledvice

Děčín

Rumburk

Dolní Habartice Horní Habartice Markvartice Lipová Staré Křečany

Varnsdorf Chomutov Litoměřice

Chomutov Kadaň Litoměřice

Hlinná Kamýk Libochovany

Roudnice nad Labem

Dochov Snědovice Černěves

Lovosice

Chodouny Vědomice Vchynice

Most

Litvínov

Prackovice nad Labem Horní Jiřetín

Louny

Most Louny

Domoušice

2KP01.doc/3778



Okres


Obec

Křivice Jimlín

Podbořany

Opočno Zbrašín Krásný Dvůr

Žatec

Bítozeves Holedeč Libořice Měcholupy

Ústí nad Labem

Ústí nad Labem

Z hlediska emisí lze odhadnout snížení produkce emisí v jednotlivých scénářích takto: K.4.4.3

Scénář nízký Snížení emisí v roce 2010 Druh vlivu

TZL

SO2

NOx

CO

-1

-1

-1

-1

t.r

Změna palivové základny vybraných velkých zdrojů Změna palivové základny vybraných středních zdrojů Plynofikace obcí Celkové snížení emise K.4.4.4

t.r

t.r

VOC

t.r

t.r

-1

-5

-277

-39

-36

-12

-29

-74

-11

-40

-11

-21 -55

-51 -402

-7 -57

-116 -192

-23 -46

Scénář referenční Snížení emisí v roce 2010 Druh vlivu

TZL t.r

Změna palivové základny vybraných velkých zdrojů Změna palivové základny vybraných středních zdrojů Plynofikace obcí Celkové snížení emise

2KP01.doc/3778

SO2

-1

-1

t.r

NOx

CO

-1

t.r

t.r

VOC

-1

-1

t.r t/rok

-13

-692

-97

-89

-31

-72

-184

-26

-99

-27

-54 -139

128 -1 004

-16 -139

-290 -478

-58 -116



K.4.4.5

Scénář vysoký Snížení emisí v roce 2010 Druh vlivu

TL

SO2

-1

t.r

Změna palivové základny vybraných velkých zdrojů Změna palivové základny vybraných středních zdrojů Plynofikace obcí Celkové snížení emise K.4.4.6

t.r

NOx

-1

CO

-1

VOC

-1

t.r

t.r

t.r

-1

-18

-970

-135

-125

-43

-100

-258

-37

-139

-38

-75 -193

-179 -1 407

-23 -195

-406 -670

-81 -162

Scénář intenzifikace Snížení emisí v roce 2010 Druh vlivu

TZL t.r

Změna palivové základny vybraných velkých zdrojů Změna palivové základny vybraných středních zdrojů Plynofikace obcí Celkové snížení emise

K.4.5

SO2

-1

-1

t.r

NOx

CO

-1

t.r

t.r

VOC

-1

t.r

-1

-23

-1247

-174

-160

-55

-129

-332

-48

-178

-49

-97 -249

-230 -1 809

-30 -252

-522 -860

-104 -208

Souhrn jednotlivých relevantních vlivů energetických systémů na emisní situaci v roce 2010 v Ústeckém kraji Na základě provedených odhadů jednotlivých relevantních vlivů na velikost produkce emisí v diskutovaných scénářích lze provést odhad velikosti emisí sledovaných látek v Ústeckém kraji takto:

K.4.5.1

Scénář nízký -1

Změna emisí v roce 2010 oproti roku 2001 [± t.r ]

Druh vlivu TZL

SO2

NOx

CO

VOC

Úspory energie Využití obnovitelných zdrojů

-439 -681

-1 795 -4 742

-539 -1 004

-374 -940

-107 -242

Rozsah provozu zvlášť velkých zdrojů znečišťování

-700

-22 096

-19 056

-1450

-1 335

-55 -1 875

-402 -29 035

-57 -20 656

-192 -2 956

-46 -1 730

Změna palivové základny Celková změna emise

2KP01.doc/3778



K.4.5.2

Scénář referenční Změna emisí v roce 2010 oproti roku 2001 [± t/rok]

Druh vlivu TZL

Úspory energie Využití obnovitelných zdrojů Rozsah provozu zvlášť velkých zdrojů znečišťování Změna palivové základny Celková změna emise K.4.5.3

SO2

VOC

-2 308 -3 371

-694 -672

-481 -682

-138 -175

-272

-8 670

-7 527

-479

-513

-139 -1 453

-1 004 -15 353

-139 -9 032

-478 -2 120

-116 -942

Scénář vysoký Změna emisí v roce 2010 oproti roku 2001 [± t/rok] TZL

SO2

NOx

CO

VOC

Úspory energie

-706

-2 885

-867

-601

-172

Využití obnovitelných zdrojů Rozsah provozu zvlášť velkých zdrojů znečišťování Změna palivové základny

-596

-4 213

-841

-853

-219

-79

143

-2 375

-257

-136

-193

-1 407

-195

-670

-162

-1 574

-8 362

-4 278

-2 381

-689

Celková změna emise Scénář intenzifikace

Změna emisí v roce 2010 oproti roku 2001 [± t/rok]

Druh vlivu TZL

Úspory energie Využití obnovitelných zdrojů Rozsah provozu zvlášť velkých zdrojů znečišťování Změna palivové základny Celková změna emise

K.5

CO

-565 -477

Druh vlivu

K.4.5.4

NOx

SO2

NOx

CO

VOC

-847 -715

-3 462 -5 056

-1 040 -1 009

-722 1 023

-206 -263

281

10 539

1 990

624

748

-249

-1 809

-252

-860

-208

-1 530

212

-311

65

71

Průmysl Je velmi těžké v současné době odhadnout trendy v sektoru průmyslové výroby Ústeckého kraje. V této souvislosti je nutné si uvědomit, že objem průmyslové výroby do roku 1990 prudce klesal a teprve v posledních dvou letech se tento trend zastavil. Budoucí stav bude ovlivňován několika aspekty, zejména pak: četností výstavby nových výrobních systémů na území Ústeckého kraje, strukturou nových výrobních systémů z hlediska charakteru výrobní činnosti, způsobem dokončení procesu revitalizace či transformace stávajících výrobních systémů, mírou úspěšnosti podnikatelských aktivit, schopností uplatňovat nové efektivnější a ekologicky šetrnější technologie výroby.

2KP01.doc/3778



Kvantifikace vlivu změn emisí na základě aplikace nejlepších dostupných technologií (BAT) Tato problematika je velmi složitá z hlediska odhadu vlivu prováděných změn na velikost emisí na území Ústeckého kraje. Úvaha vychází z těchto předpokladů: realizace nových zdrojů znečišťování v nových územních lokalitách bude využívat BAT technologie, odhad emisí vlivem územního rozvoje tento stav respektuje, realizace úsporných opatření ve výrobních energetických systémech bude využívat BAT technologie, tento stav je respektován ve výpočtu odhadu snížení emisí využitím potenciálu úspor, implementace nejlepších dostupných technologií v technologických zdrojích znečišťování bude aplikována převážně pouze s cílem splnit stanovení emisní faktory v zákonné lhůtě a nikoli s cílem ještě nižších hodnot (z ekonomických důvodů). Vliv implementace BAT technologií na snížení emisí z technologických zdrojů znečišťování v roce 2010 lze odhadnout v jednotlivých scénářích takto: Scénář

Změna emisí oproti roku 2001 v %

Nízký Referenční Vysoký

-5 -7 -15

Intenzifikace

-20

Z hlediska KSEI budou formulovány tyto základní varianty očekávaných trendů v průmyslu: Scénář vysoký = scénář intenzifikace V tomto scénáři je předpokládáno: masivní rozvoj produkce, intenzivní výstavby nových výrobních systémů, instalace BAT technologií s cílem dosáhnout minimální úrovně emisních a imisních limitů. Scénář referenční zachování stávajícího objemu produkce, resp. jeho mírné zvýšení, umírněná výstavba nových výrobních systémů s vysokým podílem ekologicky náročné výroby, instalace BAT technologie s cílem dosáhnout středních hodnot tolerančního pole emisních a imisních limitů. Scénář nízký pokles stávajícího objemu produkce, minimální výstavba nových výrobních systémů, instalace BAT technologie jen v minimální a nejnutnější podobě tj. zejména tam, kde lze předpokládat nedodržení limitních hodnot. Z hlediska emisí lze odhadnout snížení produkce emisí v jednotlivých scénářích takto: Snížení emisí v roce 2010 oproti roku 2001 [± t/rok]

Scénář TZL


2KP01.doc/3778

SO2

NOx

CO

VOC

-27

-151

-284

-37

-5

-38 -82 -110

-211 -453 -604

-398 -853 -1 137

-52 -112 -149

-7 -15 -20



K.6

Zemědělství V oblasti zemědělství budou modelovány jednotlivé scénáře vycházející z těchto předpokladů: Scénář vysoký = scénář intenzifikace rozvoj zemědělské výroby s plným respektováním požadavků šetrnosti k životnímu prostředí změna stávajících technologií s cílem splnění limitů NH3 Scénář referenční zachování stávajícího rozsahu zemědělské výroby částečná změna technologií Scénář nízký útlum zemědělské výroby stagnace v oblasti změn technologií Z hlediska emisí lze odhadnout snížení produkce emisí amoniaku v jednotlivých scénářích takto:

Scénář

Snížení emisí v roce 2010 oproti roku 2001 [± t/rok] NH3

K.7 K.7.1


-69 -96


-206 -275

Doprava Úvod Odhad variant budoucího vývoje emisí z mobilních zdrojů vychází z výsledků zpracovaného přehledu emisí pro rok 2000. Pro odhad budoucího vývoje byly použity výhledové koeficienty ŘSD ČR vývoje dopravy pro období do roku 2030. Jako emisní faktory byly použity metodikou doporučené emisní faktory, zpracované ÚMV Praha, které byly doplněny o odhad emisních faktorů pro další škodliviny ze studií VŠCHT.

K.7.2

Scénáře budoucího vývoje Výhled je proveden pro rok 2010. Scénář referenční Scénář vychází z následujících předpokladů: a) emisní faktory budou na úrovni emisních faktorů roku 2010, výhled na delší období není ve zprávě ÚMV Praha prezentován; b) vývoj intenzity dopravy bude odpovídat výsledkům zpracovaným ŘSD ČR ve formě výhledových koeficientů pro rok 2010.

2KP01.doc/3778



Scénář vysoký = intenzifikace Scénář vychází z následujících předpokladů: a) emisní faktory vozidel se budou zlepšovat i po roce 2010, odhad emisních faktorů byl proveden na základě studie ÚMV Praha s tím, že podíl vozidel starší konstrukce bude nulový; b) vývoj intenzity dopravy bude pomalejší, než je předpokládáno v materiálu ŘSD ČR a bude na úrovni roku 2005. Scénář nízký Scénář vychází z následujících předpokladů: a) emisní faktory budou na úrovni emisních faktorů roku 2010, výhled na delší období není ve zprávě ÚMV Praha prezentován; b) vývoj intenzity dopravy bude rychlejší, než je předpokládáno v materiálu ŘSD ČR a bude na úrovni roku 2022.

K.7.3

Emisní faktory Trend vývoje emisních faktorů pro benzen a benzo(a)pyren byl stanoven na základě vývoje emisních faktorů plynných uhlovodíků CxHy, které jsou ve studii ÚMV řešeny. Emisní faktory pro různé typy vozidel pro rok 2010 Emise (g/km/vozidlo)

NOx

Os.vozidla – městský provoz Os.vozidla – mimoměstský provoz Lehká nákl.vozidla (do 3,5 t) – měst.provoz Lehká nákl.vozidla (do 3,5 t) – mimoměst. provoz Těžká nákl.vozidla 1) benzo(a)pyren, emise v µg/km a vozidlo

CO

0,59 0,96 0,76 1,09 6,88

benzen

5,26 2,04 4,69 2,31 6,21

BaP

1)

0,44 1,30 1,13 0,74 2,40

TZL

0,09 0,82 0,96 1,60 5,24

0,016 0,024 0,033 0,066 2,012

Odhad emisních faktorů pro různé typy vozidel pro rok 2022 Emise (g/km/vozidlo)

CO

benzen

BaP

1)

TZL

Os.vozidla – městský provoz

0,29

2,42

0,21

0,04

0,004

Os.vozidla – mimoměstský provoz Lehká nákl.vozidla (do 3,5 t) – měst.provoz

0,48 0,69

0,94 4,26

0,62 1,04

0,39 0,88

0,006 0,03

Lehká nákl.vozidla (do 3,5 t) – mimoměst. provoz Těžká nákl.vozidla

0,99 4,67

2,1 4,22

0,67 1,63

1,44 3,56

0,06 1,37

1)

K.7.4

NOx

benzo(a)pyren, emise v µg/km a vozidlo

Roční emise Roční objem emisí hodnocených škodlivin (znečišťující látky charakteristické pro automobilovou dopravu - NOx, CO, benzen, benzo(a)pyren, tuhé látky) byl vypočten z údajů o intenzitě dopravy, délky silniční sítě a emisních faktorů pro jednotlivé kategorie silničních vozidel. Výsledky, odděleně pro jednotlivé okresy, jsou uvedeny v následujících souhrnných tabulkách.

2KP01.doc/3778



Roční objem emisí základních škodlivin, výhled pro rok 2010, scénář referenční Děčín


NOx

CO

t/rok

%

605,9 372,4 233,5

- 2186,6 61,5 1784,5 38,5 402,2 56,0 1188,97 36,2 855,93 7,8 141,75

339,13 219,52 silnice II. tř. silnice III.tř. + MK 47,25

v tom dálnice+I.tř.

Chomutov

t/rok

NOx t/rok

benzen %

CO %

t/rok

kg/rok

81,6 18,4 54,4 39,1 6,5

451,7 224,0 227,7 250,53 160,44 40,69

BaP

%

g/rok

49,6 50,4 55,5 35,5 9,0

%

kg/rok

%

%

399,3 195,8 203,5 226,63 138,50 34,15

benzen

TZL t/rok

49,0 51,0 56,8 34,7 8,6

BaP g/rok

%

86,1 59,1 27,0 49,3 31,0 5,8

68,7 31,3 57,2 36,0 6,8

TZL %

t/rok

%

Celkem

647,3

- 2267,3

- 407,7

- 405,1

-

112,0

-

v tom extravilán

497,5 149,8 421,1 177,5 48,8

76,9 2023,4 23,1 243,9

89,2 270,6 10,8 137,1

66,4 278,1 33,6 127,0

68,7 31,3

91,8 20,3

81,9 18,1

65,1 1564,7 27,4 542,3 7,5 160,3

69,0 273,8 23,9 99,7 7,1 34,2

67,2 256,7 24,5 115,9 8,4 32,5

63,4 28,6 8,0

68,7 35,4 7,9

61,4 31,6 7,1

intravilán v tom dálnice+I.tř. silnice II. tř. silnice III.tř. + MK

Litoměřice

NOx t/rok


CO %

t/rok

benzen %

kg/rok

%

BaP g/rok

TZL %

t/rok

%

1033,3

- 3534,2

- 598,8

- 648,1

-

194,6

-

900,5 132,8

87,1 3314,1 12,9 220,1

93,8 475,9 6,2 122,9

79,5 533,5 20,5 114,6

82,3 17,7

177,3 17,2

91,2 8,8

636,3 327,0 70,0

61,6 1975,2 31,6 1303,4 6,8 255,7

55,9 339,0 36,9 202,1 7,2 57,6

56,6 407,5 33,8 193,6 9,6 47,1

62,9 29,9 7,3

131,1 55,0 8,5

67,4 28,3 4,4

%

t/rok

Louny

NOx t/rok

CO %

t/rok

benzen %

kg/rok

%

BaP g/rok

TZL %

Celkem

785,2

- 2783,9

- 461,0

- 493,7

-

147,8

-

v tom extravilán

690,6 94,7

87,9 2625,4 12,1 158,5

94,3 371,7 5,7 89,4

80,6 405,4 19,4 88,3

82,1 17,9

133,0 14,8

90,0 10,0

522,6 235,1 27,6

66,6 1792,6 29,9 897,8 3,5 93,5

64,4 286,2 32,3 152,3 3,4 22,5

62,1 324,7 33,0 143,1 4,9 25,9

65,8 29,0 5,2

103,2 38,3 6,4

69,8 25,9 4,3


2KP01.doc/3778



Most

NOx t/rok

CO %

t/rok

benzen %

kg/rok

BaP

%

g/rok

TZL %

t/rok

%

Celkem

715,4

- 1931,1

- 392,9

- 489,7

-

149,0

-

v tom extravilán

487,9 227,4

68,2 1637,8 31,8 293,2

84,8 250,2 15,2 142,7

63,7 301,4 36,3 188,4

61,5 38,5

101,3 47,7

68,0 32,0

598,5 59,0 57,9

83,7 1458,5 8,2 213,8 8,1 258,8

75,5 323,0 11,1 31,0 13,4 39,0

82,2 421,1 7,9 34,8 9,9 33,9

86,0 7,1 6,9

128,9 11,6 8,5

86,5 7,8 5,7

%

t/rok


Teplice

NOx t/rok

CO %

t/rok

benzen %

kg/rok

BaP

%

g/rok

TZL %

Celkem

608,0

- 1952,1

- 393,7

- 406,7

-

106,2

-

v tom extravilán

418,9 189,1

68,9 1654,0 31,1 298,1

84,7 231,7 15,3 162,0

58,9 244,5 41,1 162,2

60,1 39,9

78,4 27,9

73,8 26,2

456,6 112,1 39,3

75,1 1407,7 18,4 391,3 6,5 153,1

72,1 293,4 20,0 75,1 7,8 25,1

74,5 309,7 19,1 73,0 6,4 24,0

76,1 18,0 5,9

81,4 18,4 6,5

76,6 17,3 6,1


Ústí nad Labem

NOx t/rok

CO %

t/rok

Celkem

648,5

- 2123,4

v tom extravilán

304,9 343,6 356,9 179,7 111,8

47,0 1556,3 53,0 567,1 55,0 1171,8 27,7 732,8 17,2 218,9


Ústecký kraj

NOx t/rok

%

t/rok

5043,5

- 16778,6

v tom extravilán

3672,7 1370,8

72,8 14595,6 27,2 2183,1 66,0 10559,3 26,0 4937,3 8,0 1282,0

3331,2 1309,8 silnice III.tř. + MK 402,5

v tom dálnice+I.tř. silnice II. tř.

2KP01.doc/3778

kg/rok

187,6 314,8 256,2 139,6 106,6

BaP

%

- 502,4 73,3 26,7 55,2 34,5 10,3

CO

Celkem intravilán

benzen %

g/rok

- 449,7 37,3 62,7 51,0 27,8 21,2

152,4 297,3 243,1 112,2 94,4

benzen %

kg/rok

- 3208,2 87,0 13,0 62,9 29,4 7,6

2011,7 1196,5 2022,1 860,3 325,8

TZL %

t/rok

-

90,4

-

33,9 66,1 54,1 25,0 21,0

45,2 45,1 55,3 22,0 13,1

50,1 49,9 61,2 24,3 14,5

BaP

%

g/rok

- 3292,4 62,7 37,3 63,0 26,8 10,2

2111,2 1181,2 2189,3 811,2 291,9

%

TZL %

t/rok

%

-

886,1

-

64,1 35,9 66,5 24,6 8,9

686,1 200,0 617,8 211,6 56,7

77,4 22,6 69,7 23,9 6,4



Roční objem emisí základních škodlivin, výhled pro rok 2010, scénář vysoký = intenzifikace Děčín


NOx

CO

t/rok

%

353,7 221,0 132,7

62,5 37,5 55,4 36,7 7,9



Chomutov

t/rok

t/rok

%

1094,2 886,1 208,1 589,03 433,13 72,09

NOx

benzen

CO %

t/rok

kg/rok

81,0 19,0 53,8 39,6 6,6

245,7 131,5 114,2 134,75 89,35 21,60

BaP %

g/rok

53,5 46,5 54,8 36,4 8,8

%

kg/rok

%

247,8 132,4 115,4 139,05 88,15 20,59

benzen

TZL t/rok

53,4 46,6 56,1 35,6 8,3

BaP %

g/rok

%

54,7 37,9 16,8 30,9 20,0 3,8

69,3 30,7 56,5 36,5 7,0

TZL %

t/rok

%

Celkem

385,4

- 1126,3

- 227,0

- 257,7

-

72,4

-

v tom extravilán

299,8 85,6 243,8 111,3 30,2

77,8 1000,6 22,2 125,7

88,8 158,4 11,2 68,7

69,8 185,9 30,2 71,8

72,2 27,8

59,6 12,8

82,3 17,7

63,3 756,8 28,9 284,6 7,8 84,9

67,2 147,8 25,3 59,5 7,5 19,7

65,1 159,1 26,2 77,3 8,7 21,2

61,8 30,0 8,2

43,4 23,6 5,4

60,0 32,6 7,4


Litoměřice

NOx t/rok

CO %

t/rok

benzen %

kg/rok

BaP %

g/rok

TZL %

t/rok

%

Celkem

643,5

- 1831,4

- 355,3

- 434,5

-

129,9

-

v tom extravilán

566,5 77,0

88,0 1715,3 12,0 116,1

93,7 292,6 6,3 62,7

82,3 368,3 17,7 66,2

84,8 15,2

119,0 10,9

91,6 8,4

403,3 198,6 41,5

62,7 1038,0 30,9 662,5 6,5 130,9

56,7 206,0 36,2 117,8 7,1 31,5

58,0 276,4 33,1 128,7 8,9 29,4

63,6 29,6 6,8

88,3 36,1 5,5

67,9 27,8 4,3


Louny

NOx t/rok

CO %

t/rok

benzen %

kg/rok

BaP %

g/rok

TZL %

t/rok

%

Celkem

475,3

- 1410,2

- 267,8

- 324,6

-

95,9

-

v tom extravilán

420,8 54,5

88,5 1327,5 11,5 82,7

94,1 222,5 5,9 45,3

83,1 271,7 16,9 52,8

83,7 16,3

86,3 9,7

89,9 10,1

317,5 141,5 16,4

66,8 909,6 29,8 453,2 3,4 47,5

64,5 169,1 32,1 86,5 3,4 12,2

63,1 213,5 32,3 93,1 4,5 18,0

65,8 28,7 5,6

66,5 25,0 4,4

69,3 26,1 4,6


2KP01.doc/3778



Most

NOx t/rok

CO %

t/rok

benzen %

kg/rok

BaP %

g/rok

TZL %

t/rok

Celkem

440,4

- 1004,4

- 229,9

- 317,7

-

96,6

-

v tom extravilán

299,3 141,0

68,0 834,1 32,0 170,3

83,0 150,9 17,0 79,0

65,7 200,6 34,3 117,1

63,1 36,9

65,6 31,0

67,9 32,1

371,1 36,5 32,8

84,3 771,1 8,3 107,7 7,4 125,5

76,8 189,7 10,7 18,5 12,5 21,7

82,5 272,7 8,1 23,6 9,4 21,4

85,8 7,4 6,7

83,7 7,7 5,1

86,7 8,0 5,3


Teplice

NOx t/rok

CO %

t/rok

benzen %

kg/rok

BaP %

g/rok

TZL %

t/rok

Celkem

367,5

- 1003,8

- 223,5

- 260,9

-

68,9

-

v tom extravilán

256,3 111,1

69,8 844,0 30,2 159,8

84,1 140,2 15,9 83,4

62,7 165,6 37,3 95,2

63,5 36,5

51,1 17,8

74,1 25,9

273,1 68,2 26,2

74,3 716,7 18,6 201,9 7,1 85,2

71,4 164,6 20,1 43,0 8,5 16,0

73,6 195,8 19,2 47,5 7,2 17,6

75,1 18,2 6,7

52,1 12,1 4,7

75,6 17,5 6,8


Ústí nad Labem

NOx t/rok

Celkem

378,2

v tom extravilán

177,5 200,7 208,3 103,8 66,1


Ústecký kraj t/rok

3043,9

v tom extravilán

2241,3 802,6

2013,0 789,9 silnice III.tř. + MK 241,0


2KP01.doc/3778

t/rok

benzen %

- 1063,0 46,9 53,1 55,1 27,4 17,5

761,3 301,8 585,9 361,1 116,0

NOx

Celkem intravilán

CO %

kg/rok

t/rok

- 8533,4 73,6 26,4 66,1 25,9 7,9

7368,9 1164,5 5367,2 2504,2 662,1

g/rok

TZL %

t/rok

- 269,5

- 275,3

-

57,4

-

71,6 107,9 28,4 161,6 55,1 138,8 34,0 75,0 10,9 55,7

40,0 101,9 60,0 173,4 51,5 149,8 27,8 69,6 20,7 55,9

37,0 63,0 54,4 25,3 20,3

28,6 28,8 34,9 13,9 8,6

49,8 50,2 60,8 24,2 14,9

CO %

BaP %

benzen %

kg/rok

- 1818,8 86,4 13,6 62,9 29,8 7,9

1203,9 614,9 1150,8 489,6 178,4

BaP %

g/rok

- 2118,5 66,2 33,8 63,3 26,9 9,8

1426,6 691,9 1406,4 527,9 184,1

TZL %

t/rok

%

-

575,8

-

67,3 32,7 66,4 24,9 8,7

448,1 127,8 399,8 138,5 37,5

77,8 22,2 69,4 24,0 6,5



Roční objem emisí základních škodlivin, výhled pro rok 2010, scénář nízký Děčín


NOx

CO

t/rok

%

612,7 376,5 236,2

- 2223,6 61,5 1816,1 38,5 407,5 56,7 1224,24 35,8 861,74 7,4 137,63



Chomutov

t/rok

NOx t/rok

benzen %

kg/rok

- 457,4 81,7 225,8 18,3 231,6 55,1 256,96 38,8 160,93 6,2 39,46

CO %

t/rok

BaP %

g/rok

- 400,9 49,4 195,7 50,6 205,2 56,2 230,28 35,2 137,77 8,6 32,89

benzen %

kg/rok

TZL %

t/rok

48,8 51,2 57,4 34,4 8,2

BaP %

g/rok

%

86,5 59,5 27,1 50,3 30,7 5,5

68,7 31,3 58,1 35,5 6,4

TZL %

t/rok

%

Celkem

655,9

-

2316,8

-

414,0

-

407,7

v tom extravilán

503,8 152,1 432,3 176,8 46,7

76,8 23,2

2068,4 248,4

89,3 10,7

273,8 140,1

66,2 33,8

279,0 128,7

68,4 31,6

92,4 20,4

81,9 18,1

65,9 27,0 7,1

1616,2 545,1 155,6

69,8 23,5 6,7

281,3 99,6 33,0

67,9 24,1 8,0

261,7 114,9 31,1

64,2 28,2 7,6

70,2 35,1 7,5

62,3 31,1 6,6

%

t/rok

%

g/rok


Litoměřice

NOx t/rok


CO

benzen %

kg/rok

- 112,8

BaP

-

TZL %

t/rok

%

1072,2

-

3667,4

-

617,0

-

669,1

- 202,6

-

938,7 133,5

87,6 12,4

3446,1 221,3

94,0 6,0

493,1 123,8

79,9 20,1

554,2 114,9

82,8 185,4 17,2 17,3

91,5 8,5

678,2 326,5 67,5

63,3 30,5 6,3

2106,9 1312,0 248,5

57,5 35,8 6,8

358,8 202,2 55,9

58,2 32,8 9,1

431,8 192,0 45,3

64,5 140,0 28,7 54,6 6,8 8,0

69,1 26,9 4,0

%

t/rok

%

g/rok

Louny

NOx t/rok

CO

benzen %

kg/rok

BaP

TZL %

t/rok

%

Celkem

796,1

-

2838,8

-

466,1

-

496,4

- 149,3

-

v tom extravilán

701,0 95,1

88,0 12,0

2679,2 159,6

94,4 5,6

375,8 90,3

80,6 19,4

408,2 88,2

82,2 134,7 17,8 14,6

90,2 9,8

534,7 234,9 26,5

67,2 29,5 3,3

1844,0 904,1 90,8

65,0 31,8 3,2

291,7 152,6 21,8

62,6 32,7 4,7

329,4 142,2 24,8

66,4 105,3 28,6 38,0 5,0 6,0

70,5 25,4 4,0


2KP01.doc/3778



Most

NOx t/rok

CO %

t/rok

benzen %

kg/rok

BaP %

g/rok

TZL %

t/rok

%

Celkem

720,8

-

1939,2

-

395,1

-

491,9

- 150,4

-

v tom extravilán

489,8 231,0

68,0 32,0

1641,6 297,5

84,7 15,3

249,6 145,5

63,2 36,8

301,3 190,6

61,2 101,9 38,8 48,5

67,8 32,2

611,7 58,1 51,0

84,9 8,1 7,1

1497,5 208,7 232,9

77,2 10,8 12,0

329,9 30,4 34,8

83,5 7,7 8,8

427,9 34,4 29,6

87,0 131,6 7,0 11,5 6,0 7,3

87,5 7,7 4,8

%

t/rok

%

g/rok


Teplice

NOx t/rok

CO

benzen %

kg/rok

BaP

TZL %

t/rok

%

Celkem

622,1

-

2007,4

-

402,8

-

413,3

v tom extravilán

428,5 193,6

68,9 31,1

1701,9 305,5

84,8 15,2

236,0 166,8

58,6 41,4

247,8 165,5

60,0 40,0

80,0 28,4

73,8 26,2

467,3 112,0 42,9

75,1 18,0 6,9

1447,3 393,6 166,5

72,1 19,6 8,3

300,2 75,2 27,3

74,5 18,7 6,8

314,6 72,6 26,2

76,1 17,6 6,3

83,1 18,2 7,1

76,6 16,8 6,5

%

t/rok

%

g/rok


Ústí nad Labem

NOx t/rok

CO

benzen %

kg/rok

- 108,4

BaP

-

TZL %

t/rok

%

Celkem

654,1

-

2160,3

-

506,9

-

450,3

-

90,7

-

v tom extravilán

310,0 344,1 366,3 180,0 107,8

47,4 52,6 56,0 27,5 16,5

1591,4 569,0 1209,3 738,7 212,3

73,7 26,3 56,0 34,2 9,8

190,0 316,8 263,1 140,3 103,5

37,5 62,5 51,9 27,7 20,4

153,1 297,2 247,4 111,8 91,2

34,0 66,0 54,9 24,8 20,2

45,8 44,9 56,5 21,8 12,4

50,5 49,5 62,3 24,0 13,7


Ústecký kraj

NOx t/rok

CO %

t/rok

benzen %

kg/rok

BaP %

g/rok

Celkem

5133,9

- 17153,5

- 3259,1

- 3329,7

v tom extravilán

3748,4 1385,5

73,0 14944,7 27,0 2208,9 67,0 10945,4 25,5 4964,0 7,6 1244,1

87,1 2044,2 12,9 1214,9 63,8 2081,9 29,8 861,3 7,9 315,9

62,7 2139,3 37,3 1190,4 63,9 2242,9 26,4 805,7 9,7 281,1

intravilán

3438,1 1307,9 silnice III.tř. + MK 387,9


TZL


2KP01.doc/3778

%

t/rok

- 900,8 64,2 35,8 67,4 24,2 8,4

699,6 201,2 637,0 209,9 53,9

%

77,7 22,3 70,7 23,3 6,0

Snížení emisí v roce 2010 oproti roku 2001 [± t/rok]

Scénář


TZL

NOx

CO

-499

-632

-9 509

-514 -824

-723 -2 722

-9 885 -18 130

-824

-2 722

-18 130



K.8

Projekty výstavby a obnovy rychlostních silnic a silnic I. třídy Neredukovaný návrh RYCHLOSTNÍ SILNICE Rok 2003 - 2006 Číslo silnice Název akce

Délka v km Orientační náklad v mil. Kč Poznámka

VÝSTAVBA A OBNOVA RYCHLOSTNÍCH SILNIC R6

kř. I/27 (Petrohrad), hr.kraje - Lubenec

8,6

2 712

R6

Lubenec - obchvat

8,0

1 814

R7

Sulec - obchvat

4,2

450

R7

MÚK Bítozeves - MÚK Vysočany

5,4

306

R7

Vysočany - MÚK

1,9

127

R7

Vysočany - Droužkovice

9,5

1 130

R7

Droužkovice - Nové Spořice

7,0

784

Rok 2007 - 2010 Číslo silnice

Název akce

Délka v km

Orientační náklad v mil. Kč

VÝSTAVBA A OBNOVA SILNIC PRO MOTOROVÁ VOZIDLA R6

Lubenec - Bošov

4,2

1 080

R7

Panenský Týnec - obchvat, zkapacitnění

3,6

380

R7

Chlumčany, zkapacitnění

2,2

320

R7

Louny - obchvat, zkapacitnění

6,9

379

R7

Postoloprty - obchvat

5,3

598

R7

Postoloprty - MÚK Bítozeves

3,8

350

2KP01.doc/3778



SILNICE I. TŘÍDY Rok 2003 - 2006 Číslo silnice Název akce

Délka v km Orientační náklad mil. Kč Poznámka

ROZESTAVĚNOST 7

Chomutov - estakáda

0,5

482

8

Cínovec - státní hranice

1,4

229

13

Chanov - Bílina IIb

3,4

329

13

Vernéřov - Chomutov

5,1

72

13

Děčín-most e.č.13-085, dilatace

0,5

80

PHARE

VÝSTAVBA A OBNOVA SILNIC I. TŘÍDY 7

Chomutov - Křimov

6,8

1 442

EIB

7

Křimov - Hora Sv.Šebestiána

5,7

410

PHARE

8

Dubí, křižovatka na Pozorce, I.etapa

8

Bořislav - Teplice - oprava mostů

0,5

80

9

Lesné přeložka

0,5

20

13

Chomutov průtah 3.stavba

1,2

80

13

Most OK Tvrzova

13

Třebušice MÚK

0,6

167

13

Třebušice - Most

2,0

80

13

Bílina Kyselka, křiž.

0,5

30

13

Děčín Teplická, rekonstrukce

1,5

30

13

Děčín křižovatka Teplická

0,1

20

13

Č. Kamenice rek. křiž.

0,8

8

27

Žatec OK

27

Velemyšleves, obchvat a přemostění

2,8

338

27

Most - Litvínov

6,9

600

28

Odolice - Dobroměřice

6,8

312

30

Chlumec - Ústí n.L. - Dolní Zálezly

9,8

88

30

Ústí n.L., dopr.řešení - povodňová hráz

0,6

238

62

Děčín - Vilsnice I

0,5

53

CELKEM KČ ZA PROGRAM SILNICE I. TŘÍDY

11

82

4

4 093

REKONSTRUKCE A MODERNIZACE MOSTU 8

Teplice most e.č.8-051.1+8-051.2

52

13

Most most 13-043.1

15

15

Sedlec most e.č.15-025A

25

CELKEM KČ ZA PROGRAM MOSTY

92

GLOBÁL MOSTY

140

CELKEM

4 325

2KP01.doc/3778

příspěvek města



Rok 2007 - 2010 Č. silnice

Název akce

Délka v km


4,0

80

ROZESTAVĚNOST 2003 - 2006 SILNICE VÝSTAVBA A OBNOVA SILNIC I. TŘÍDY 7

Hora Sv.Šebestiána - státní hranice

8

Dubí, OK u radnice

9

Studánka přeložka

2,5

100

13

Klášterec n/Oh obchvat

4,5

220

13

Chomutov - Klášterec n/Oh (zkapacitnění)

15,0

850

13

Bílina - obchvat (dvoupruh)

7,7

1900

13

Kladrubská spojka

3,5

240

13

Teplice, Nákladní ulice - zkapacitnění

1,5

50

13

Teplice, Masarykova ulice

0,6

30

13

Libouchec - Jílové

7,5

280

13

Děčín - Manušice

23,0

1200

15

Litoměřice východní obchvat

2,9

180

15

Kozly - Libčeves

3,0

100

27

Žiželice - obchvat a přemostění

3,0

300

27

Pšov - Očihov

10,0

450

62

Děčín - Vilsnice II, III

1,3

130

62

Děčín - Hřensko

12,0

900

x


6 930

x

GLOBÁL MOSTY

192

CELKEM

7 122

7

Redukovaný návrh RYCHLOSTNÍ SILNICE Rok 2003 - 2006 Číslo silnice

Název akce

Délka v km


VÝSTAVBA A OBNOVA RYCHLOSTNÍCH SILNIC R6

Lubenec - obchvat

8,0

1 814

R7

Sulec - obchvat

4,2

450

R7

MÚK Bítozeves - MÚK Vysočany

5,4

306

R7

Vysočany - MÚK

1,9

127

R7

Vysočany - Droužkovice

9,5

1 130

R7

Droužkovice - Nové Spořice

7,0

784

2KP01.doc/3778



Rok 2007 – 2010 Číslo silnice

Název akce

Délka v km


VÝSTAVBA A OBNOVA SILNIC PRO MOTOROVÁ VOZIDLA R6

kř. I/27 (Petrohrad), hr,kraje - Lubenec

8,6

2 712

R6

Lubenec - Bošov

4,2

1 080

R7

Panenský Týnec - obchvat, zkapacitnění

3,6

380

R7

Chlumčany, zkapacitnění

2,2

320

R7

Louny - obchvat, zkapacitnění

6,9

379

SILNICE I. TŘÍDY Rok 2003 – 2006 Číslo silnice Název akce


ROZESTAVĚNOST 7

Chomutov - estakáda

0,5

482

8

Cínovec - státní hranice

1,4

229

13

Chanov - Bílina IIb

3,4

329

13

Vernéřov - Chomutov

5,1

72

13

Děčín-most e.č.13-085, dilatace

0,5

80

PHARE

VÝSTAVBA A OBNOVA SILNIC I. TŘÍDY 7

Chomutov - Křimov

6,8

1 442

EIB

7

Křimov - Hora Sv.Šebestiána

5,7

410

PHARE

8

Dubí, křižovatka na Pozorce, I.etapa

8

Bořislav - Teplice - oprava mostů

0,5

80

13

Chomutov průtah 3.stavba

1,2

80

13

Most OK Tvrzova

13

Třebušice MÚK

0,6

167

13

Třebušice - Most

2,0

80

13

Bílina Kyselka, křiž.

0,5

30

13

Děčín Teplická, rekonstrukce

1,5

30

13

Č. Kamenice rek. křiž.

0,8

8

27

Žatec OK

27

Velemyšleves, obchvat a přemostění

2,8

338

27

Most - Litvínov

6,9

600

30

Chlumec - Ústí n.L. - Dolní Zálezly

9,8

88

30

Ústí n.L., dopr.řešení - povodňová hráz

0,6

238

62

Děčín - Vilsnice I

0,5

x


11

82

4

53 3 741

REKONSTRUKCE A MODERNIZACE MOSTU 13

2KP01.doc/3778

Most most 13-043.1

15

příspěvek města



Číslo silnice Název akce


ROZESTAVĚNOST x

CELKEM KČ ZA PROGRAM MOSTY

15

x

GLOBÁL MOSTY

140

CELKEM

3 896

Rok 2007 – 2010 Číslo silnice Název akce x

Délka v km Orientační náklad v mil. Kč

ROZESTAVĚNOST 2003 - 2006 SILNICE VÝSTAVBA A OBNOVA SILNIC I. TŘÍDY

7

Hora Sv.Šebestiána - státní hranice

4,0

80

9

Lesné přeložka

0,5

20

13

Chomutov - Klášterec n/Oh (zkapacitnění)

15,0

850

13

Děčín křižovatka Teplická

0,1

20

15

Litoměřice východní obchvat

2,9

180

15

Kozly - Libčeves

3,0

100

27

Žiželice - obchvat a přemostění

3,0

300

28

Odolice - Dobroměřice

6,8

312

62

Děčín - Vilsnice II, III

1,3

130

62

Děčín - Hřensko

12,0

900

x


2 792

x

GLOBÁL MOSTY

269

CELKEM

3 061

2KP01.doc/3778



K.9

Celková kvantifikace změn produkce emisí Na základě provedených odhadů jednotlivých relevantních vlivů na velikost produkce emisí v diskutovaných scénářích lze provést odhad velikosti emisí sledovaných látek v Ústeckém kraji takto:

K.9.1

Scénář nízký Změna emisí v roce 2010 oproti roku 2001 [± t/rok]

Druh vlivu TZL Územní rozvoj Úspory energie Využití obnovitelných zdrojů energie Rozsah provozu zvlášť velkých

SO2

NOx

CO

VOC

NH3

120 -439

1 843 -1 795

708 -539

73 -374

38 -107

-

-681

-4 742

-1 004

-940

-242

-

-700

-22 096

-19 056

-1450

-1 335

-

-55

-402

-57

-192

-46

-

-27

-151

-284

-37

-5

-

-

-

-

-

-

-69

-499 -2 281

-27 343

-632 -20 864

-9 509 -12 429

-1 697

-69

zdrojů znečišťování Změna palivové základny Implementace BAT technologií v technologických zdrojích znečišťování Změna zemědělských technologií Doprava Celková změna emise

K.9.2

Scénář referenční Změna emisí v roce 2010 oproti roku 2001 [± t/rok]

Druh vlivu TZL

SO2

Územní rozvoj

157

Úspory energie Využití obnovitelných zdrojů energie Rozsah provozu zvlášť velkých zdrojů znečišťování Změna palivové základny

NOx

CO

VOC

NH3

-565

2 276 -2 308

903 -694

93 -481

48 -138

-

-477

-3 371

-672

-682

-175

-

-272

-8 670

-7 527

-479

-513

-

-139

-1 004

-139

-478

-116

-

-38

-211

-398

-52

-7

-

-

-

-

-

-

-96

-514 -1 848

-13 288

-723 -9 250

-9 885 -11 964

-901

-96

Implementace BAT technologií v technologických zdrojích znečišťování Změna zemědělských technologií Doprava Celková změna emise

2KP01.doc/3778



K.9.3

Scénář vysoký Změna emisí v roce 2010 oproti roku 2001 [± t/rok]

Druh vlivu TZL Územní rozvoj Úspory energie Využití obnovitelných zdrojů energie

NOx

CO

VOC

NH3

169 -706

2 444 -2 885

967 -867

100 -601

52 -172

-

-596

-4 213

-841

-853

-219

-

-79

143

-2 375

-257

-136

-

-193

-1 407

-195

-670

-162

-

-82

-453

-853

-112

-15

-

-

-

-

-

-

-206

-824 -2 311

-6 371

-2 722 -6 886

-18 130 -20 523

-652

-206

Rozsah provozu zvlášť velkých zdrojů znečišťování Změna palivové základny

SO2

Implementace BAT technologií v technologických zdrojích znečišťování Změna zemědělských technologií Doprava Celková změna emise

K.9.4

Scénář intenzifikace Změna emisí v roce 2010 oproti roku 2001 [± t/rok]

Druh vlivu TZL

SO2

NOx

CO

VOC

NH3

Územní rozvoj

204

2 948

1 161

120

61

-

Úspory energie

-847

-3 462

-1 040

-722

-206

-

-715

-5 056

-1 009

1 023

-263

-

281

10 539

1 990

624

748

-

-249

-1 809

-252

-860

-208

-

-110

-604

-1 137

-149

-20

-

-

-

-

-

-

-275

-824

-

-2 722

-18 130

-

-

-2 260

2 556

-3 009

-18 094

112

-275

Využití obnovitelných zdrojů energie Rozsah provozu zvlášť velkých zdrojů znečišťování Změna palivové základny Implementace BAT technologií v technologických zdrojích znečišťování Změna zemědělských technologií Doprava Celková změna emise

2KP01.doc/3778



K.9.5

Souhrn Z kvantifikace očekávaných změn při realizaci jednotlivých scénářů k roku 2010 lze učinit následující shrnutí. - Realizace územního rozvoje je vždy ve svém důsledku přírůstkem produkce emisí jednotlivých sledovaných znečišťujících látek. Jejich velikost je závislá na rozsahu územního rozvoje, charakteru činnosti realizované v předmětných územních lokalitách a druhu užitého primárního energetického zdroje. - Úspory energie přinesou vždy snížení spotřeby primárních energetických zdrojů a tedy i snížení produkce emisí sledovaných znečišťujících látek. Velikost snížení objemu emisí je závislá na rozsahu realizovaných úsporných opatření ve výrobních, distribučních a spotřebitelských systémech a druhu předmětného primárního energetického zdroje. Míra vlivu realizace úsporných opatření v jednotlivých scénářích je však omezena cca 4 % u oxidu siřičitého SO2 a cca 1,5 % u oxidů dusíku NOx z celkové produkce emisí Ústeckého kraje v roce 2000. - Využití obnovitelných zdrojů energie jako substituce „klasických“ primárních fosilních energetických zdrojů má jednoznačný význam v oblasti snížení emisí sledovaných znečišťujících látek, aplikace některých forem obnovitelných zdrojů energie např. biomasy však rovněž způsobuje produkci emisí některých látek. Míra využití obnovitelných zdrojů energie je závislá na ekonomické způsobilosti jednotlivých aplikací. Vliv využití obnovitelných zdrojů energie představuje v jednotlivých scénářích potencionální úsporu (závislou však na druhu substituovaného primárního energetického zdroje) až cca 6 % emisí oxidu siřičitého SO2, cca 2 % emisí těkavých organických látek VOC, cca 1,5 % oxidů dusíku NOx a až 14 % emisí tuhých znečišťujících látek. - Rozsah provozu zvlášť velkých spalovacích zdrojů případně kvalitativní úpravy odlučovacích zařízení či zvýšení účinnosti procesů přeměny energie má jednoznačně největší význam z hlediska vlivu na celkovou bilanci emisí jednotlivých sledovaných znečišťujících látek v Ústeckém kraji, stejně tak v jednotlivých scénářích je tato míra vlivu majoritní. Redukce emisí lze tedy dosáhnout buď snížením spotřeby primárních zdrojů energie, konkrétně především hnědého uhlí nebo zvýšením kvality odlučovacích zařízení. Tento krok však ve svém důsledku by vesměs představoval výstavbu nových účinnějších a investičně velice náročných zařízení. - Změna palivové základny je kalkulována na bázi potencionálního předpokladu substituce dosud spalovaného hnědého uhlí ve vybraných velkých, střední a malých stacionárních zdrojích znečišťování zemním plynem v lokalitách, kde je tento primární energetický zdroj dostupný. Dopad změn palivových základen u těchto zdrojů je však marginální. - Implementace BAT technologií v diskutovaných scénářích je omezena pouze na technologické zdroje znečišťování, přičemž je předpokládáno, že při realizaci úsporných opatření, zařízení na využití obnovitelných zdrojů energie a při výstavbě nových zdrojů znečišťování budou technologie BAT implementovány. Vzhledem k poměru technologických zdrojů znečišťování k celkovým emisím Ústeckého kraje je vliv implementace BAT technologie na snížení objemu emisí v Ústeckém kraji malý. Tato skutečnost však nesnižuje význam a nezbytnost užití BAT technologií při reprodukci stávajících technologických zdrojů znečišťování. - Faktor změny zemědělských technologií byl v jednotlivých scénářích sledován pouze v oblasti předpokládaných změn produkce amoniaku. Konstruován byl na bázi předpokládaného snížení emisí stávajících zdrojů znečišťování, změny vyplývající z provozu spalovacích stacionárních zdrojů znečišťování jsou zahrnuty ve vlivu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie.

2KP01.doc/3778



- Vliv dopravy na celkové produkci emisí v Ústeckém kraji není vzhledem ke struktuře a velikosti stacionárních zdrojů znečišťování podstatný. Jeho význam však může být v některých územních lokalitách zásadní (především z hlediska imisních koncentrací). Předpokladem při tvorbě jednotlivých scénářů byly podklady o intenzitě provozu na jednotlivých komunikacích a dopravních cestách (železniční a lodní doprava) a respektování příslušných EURO norem při provozu dopravních prostředků (snižování emisních faktorů). Vliv na produkci oxidů dusíku NOx lze v cílovém roce očekávat přibližně ve výši snížení o 4 % z celkové emise Ústeckého kraje. Redukční potenciál Celková změna emisí v roce 2010 oproti roku 2001 [± t/rok]

Scénář TZL


K.10

-2 281 -1 848 -2 311 -2 260

SO2

NOx

-27 343 -13 288 -6 371 2 556

-20 864 -9 250 -6 886 -3 009

CO

VOC

-12 429 -11 964 -20 523 -18 094

NH3

-1 697 -901 -652 112

-69 -96 -206 -275

Porovnání odhadu trendů s doporučenými emisními stropy dle NV č. 351/2002 Sb.

Scénář

Emise [t/rok] SO2 2010

emisní strop

NOx rozdíl

2010

emisní strop

VOC rozdíl

2010

emisní strop

NH3 rozdíl

2010

emisní strop

rozdíl

Nízký

46 391

60 000

-13 609

51 869

58 000

-6 131

11 349

25 500

-14 151

1 304

5 000

-3 696

Referenční

60 446

60 000

446

63 483

58 000

5 483

12 145

25 500

-13 355

1 277

5 000

-3 723

Vysoký

67 363

60 000

7 363

65 847

58 000

7 847

12 394

25 500

-13 106

1 167

5 000

-3 833

Intenzifikace

76 290

60 000

16 290

69 724

58 000

11 724

13 158

25 500

-12 342

1 098

5 000

-3 902

Pozn. Výchozím rokem pro porovnání je rok 2001.

Z jednotlivých scénářů vyplývá, že: - pouze ve scénáři nízkém by pravděpodobně došlo ke snížení produkce emisí pod hodnoty doporučených emisních stropů Ústeckého kraje dle NV č. 351/2002 Sb. Tento scénář však předpokládá zásadní snížení výroby elektrické energie v systémových elektrárnách ČEZ (u jednotlivých výroben o 27 až 79 % oproti roku 2001), útlum územního rozvoje (cca na 20 % předpokládaných rozvojových lokalit), nízkou míru využití obnovitelných zdrojů energie a nízkou míru realizace úsporných opatření. Jde tedy o scénář, který je stagnační, resp. útlumový a při jeho realizaci nelze předpokládat rozvoj Ústeckého kraje. - v ostatních scénářích dochází sice vždy ke snížení produkce emisí v Ústeckém kraji, ale doporučené hodnoty emisních stropů jsou u oxidu siřičitého SO2 překračovány o cca 1 % v referenčním scénáři, o 13 % ve vysokém scénáři a o 28 % ve scénáři intenzifikace. V oblasti oxidů dusíku NOx je překročení ve scénáři referenčním o 10 %, vysokém o 14 % a scénáři intenzifikace o představuje překročení 20 % nad hodnotu emisního stropu. Celkové hodnoty emisí kraje jsou však ve všech scénářích nižší, než byla skutečná produkce emisí v Ústeckém kraji v roce 2000.

2KP01.doc/3778



- scénáře „vysoký“ a „referenční“ však dále předpokládají snížení výroby elektrické energie v systémových elektrárnách ČEZ. Scénář „intenzifikace“ je založen na předpokladu výroby elektrické energie na úrovni roku 2002, ale také na maximální míře realizace úsporných opatření, využití obnovitelných zdrojů energie, substituci ekologicky méně vhodných paliv, využití BAT technologií, nebo maximálním využití rozvojových lokalit. Je to tedy scénář vyjadřující intenzivní rozvoj Ústeckého kraje. Pro další srovnání je třeba proto provést formulaci scénářů, které jednak vyjádří pravděpodobný stav v roce 2010 (za daných předpokladů) a jednak budou definovat jakýsi extrémní stav, kdy budou synergicky působit jevy vyjadřující nepříznivý stav k zadanému cíli, tj. snížení produkce emisí v Ústeckém kraji. Scénář limitní (nepříznivý) Tento scénář je založen na těchto předpokladech: - zdroje ELCP budou produkovat energii v rozsahu dle odst. 3.4.11 Návrh aplikace nástrojů programu Národního programu, předpokládající maximální překročení výroby oproti průměrné výrobě energie v letech 2000 – 2002 o stanovený podíl tj. o 5 % u zdrojů s výkonem nad 300 MW, o 10 % u zdrojů s výkonem v rozmezí 150 – 300 MW a o 15 % u zdrojů s výkonem v rozmezí 50 – 150 MW, - územní rozvoj bude intenzivní a bude využito cca 90 % předpokládaných rozvojových lokalit v Ústeckém kraji, - realizace programu úspor energie bude velmi nízká, a v roce 2010 budou využita pouze ta nejefektivnější opatření, - využití obnovitelných zdrojů energie bude velmi nízké, na úrovni max. 10 % (sluneční a geotermální energie) a 40 % (biomasa) ze stávající spotřeby primárních energetických zdrojů, - substituce hnědého uhlí v potencionálně vhodných zdrojích znečišťování nebude realizována, - realizace BAT technologií v technologických zdrojích znečišťování bude nízká, - dopravní systémy se budou chovat podle současného scénáře. Kvantifikace vlivu scénáře limitního (nepříznivého) na celkovou bilanci je následující: Změna emisí v roce 2010 oproti roku 2001 [± t/rok]

Druh vlivu TZL

SO2

NOx

CO

VOC

NH3

Územní rozvoj

204

2 948

1 161

120

61

-

Úspory energie

-439

-1 795

-539

-374

-107

-

-681

-4 742

-1 004

-940

-242

-

-57

11 896

2 724

286

281

-

-

-

-

-

-

-

-27

-151

-284

-37

-5

-

-

-

-

-

-

-69

Využití obnovitelných zdrojů energie Rozsah provozu zvlášť velkých zdrojů znečišťování Změna palivové základny Implementace BAT technologií v technologických zdrojích znečišťování Změna zemědělských technologií Doprava Celková změna emise

2KP01.doc/3778

-514

-

-723

-9 885

-

-

-1 514

8 156

1335

-10 830

-12

-69



Scénář

Emise [t/rok] SO2 emisní

2010

Limitní

81 890

strop 60 000

NOx rozdíl

2010

21 890

74 068

VOC

emisní strop 58 000

rozdíl

2010

16 068

13 034


NH3 rozdíl

emisní

2010

-12 466

strop

1 304

5 000

rozdíl

-3 696

Realizace podle tohoto scénáře by v roce 2010 měla důsledek v překračování doporučených hodnot emisních stropů Ústeckého kraje v oblasti oxidu siřičitého SO2 ve výši 36,5 % a oxidů dusíku NOx ve výši 27,8 % hodnoty emisního stropu. Produkce emisí by u těchto polutantů v tomto případě byla vyšší než skutečná produkce emisí v roce 2001 Scénář pravděpodobný (cílový) Tento scénář je formulován na této bázi: - výroba energie v systémových elektrárnách ČEZ bude shodná s výrobou v roce 2002, - výroba energie a produkce emisí ostatních zvlášť velkých zdrojů znečišťování bude na úrovni roku 2001, - realizace programu úspor energie bude velmi rozsáhlá, v rozsahu cca 90 % ekonomicky efektivního potenciálu dosažitelného v roce 2010, - využití obnovitelných zdrojů energie bude velmi vysoké, na úrovni max. 80 % (sluneční), 50 % (geotermální energie) a 80 % (biomasa) ze stávající spotřeby primárních energetických zdrojů, - substituce ekologicky méně vhodných paliv u vybraných zdrojů znečišťování je předpokládána v rozsahu cca 50 % z celého souboru potencionálních zdrojů, - realizace BAT technologií bude velmi rozsáhlá, - územní rozvoj je předpokládán přibližně v rozsahu cca do 70 % z celkového rozvoje území, - realizace změn zemědělských technologií je uvažována ve scénáři referenčním, - dopravní systémy jsou předpokládány v rozsahu scénáře referenčního. Kvantifikace vlivu scénáře pravděpodobného (cílového) na celkovou bilanci je následující. Změna emisí v roce 2010 oproti roku 2001 [± t/rok]

Druh vlivu TZL Územní rozvoj Úspory energie Využití obnovitelných zdrojů energie Rozsah provozu zvlášť velkých

SO2

NOx

CO

VOC

NH3

157 -847

2 276 -3 462

903 -1 040

93 -722

48 -206

-

-715

-5 056

-1 009

1 023

-263

-

179

4 064

-523

536

528

-

-139

-1 004

-139

-478

-116

-

-82

-453

-853

-112

-15

-

-

-

-

-

-

-96

-514

-

-723

-9 885

-

-

zdrojů znečišťování Změna palivové základny Implementace BAT technologií v technologických zdrojích znečišťování Změna zemědělských technologií Doprava 2KP01.doc/3778



Změna emisí v roce 2010 oproti roku 2001 [± t/rok]

Druh vlivu TZL

-1 961

Celková změna emise

Scénář

NOx

-3635

CO

-3 384

VOC

-9 545

NH3

-24

-96

Emise [t/rok]

2010 Pravděpodobný

SO2

70 099

SO2

NOx

VOC

NH3

emisní

emisní

emisní

emisní

strop 60 000

rozdíl

2010

10 099

69 349

strop 58 000

rozdíl

2010

11 349

13 021

strop 25 500

rozdíl

2010

-12479

1 277

strop 5 000

rozdíl -3 723

Realizace podle tohoto scénáře by v roce 2010 měla důsledek v překračování doporučených hodnot emisních stropů Ústeckého kraje v oblasti oxidu siřičitého SO2 ve výši 17 % a oxidů dusíku NOx ve výši 19,7 % hodnoty doporučeného emisního stropu dle NV č. 351/2002 Sb. Produkce emisí by u těchto znečišťujících látek v tomto případě byla nižší než skutečná produkce emisí v roce 2001 a to u oxidu siřičitého SO2 o cca 5 % a u oxidů dusíku NOx o cca 5 %. Je tedy zřejmé, že i když budou realizovány rozsáhlé programy úspor energie a rozsáhlé programy využití obnovitelných zdrojů energie nemůže při zachování reálného požadavku rozvoje Ústeckého kraje dojít v roce 2010 k dodržení doporučených hodnot emisních stropů Ústeckého kraje tak jak jsou definovány v NV č. 351/2002 Sb. pokud nedojde buď ke zvýšení účinnosti odlučovacích zařízení instalovaných u zvlášť velkých zdrojů znečišťování nebo ke snížení spotřeby primárních energetických zdrojů tj. hnědého uhlí. V průběhu zpracování Programu byl zveřejněn návrh nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 351/2002 Sb., kterým se stanoví závazné emisní stropy pro některé látky znečišťující ovzduší a způsob přípravy a provádění emisních inventur a emisních projekcí. Tento návrh mění doporučené hodnoty krajských emisních stropů. Doporučené hodnoty krajského emisního stropu v kt.r-1 pro Ústecký kraj jsou v tomto návrhu stanoveny takto. Rok

2010

2KP01.doc/3778

-1

-1

-1

-1

SO2 (kt.r )

NOx (kt.r )

VOC (kt.r )

NH3 (kt.r )

70,1

66,5

24,8

4,0



Emise [t/rok] SO2

Scénář 2010 Pravděpodobný

70 099


NOx rozdíl -1

2010 69 349


VOC rozdíl 2 849

2010 13 021


NH3 rozdíl -11 779

2010 1 277

emisní strop 4 000

rozdíl -2 723

V případě přijetí návrhu nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 351/2002 Sb., kterým se stanoví závazné emisní stropy pro některé látky znečišťující ovzduší a způsob přípravy a provádění emisních inventur a emisních projekcí, by realizace podle pravděpodobného (cílového) scénáře v roce 2010 měla důsledek v překračování doporučených hodnot emisních stropů Ústeckého kraje pouze v oblasti oxidů dusíku NO x ve výši 4,3 % hodnoty doporučeného emisního stropu dle návrhu. Nově navržená doporučená hodnota krajského emisního stropu pro oxid siřičitý SO2 by nebyla překročena.

K.11

Shrnutí Je tedy možné konstatovat, že v reálných podmínkách Ústeckého kraje nelze téměř s jistotou předpokládat dodržení doporučených emisní stropů pro NOx a pravděpodobně ani pro SO2 v roce 2010. Přesto však je nezbytné doporučit orgánům státní správy, samosprávy, stejně jako orgánům ochrany ovzduší a dalším kompetentním orgánům a institucím rozhodnout o realizaci rozsáhlého souboru opatření směřujících ke snížení produkce emisí všech sledovaných látek při zachování ekonomické přijatelnosti jednotlivých opatření. Současně je nutné zvážit možnost přehodnocení stanovených doporučených hodnot emisních stropů v nařízení vlády č. 351/2002 Sb. tak, aby byla jednoznačně respektována specifika Ústeckého kraje ve věci velikosti podílu emisí ze zvlášť velkých zdrojů znečišťování a velikosti technicky realizovatelného a ekonomicky přijatelného redukčního potenciálu odlučovacích zařízení, který je k dispozici po již provedených projektech odlučování znečišťujících látek v minulém období. Priority v oblasti emisní: z dosavadního vývoje produkce emisí a odhadu produkce do roku 2010 jednotlivých sledovaných látek lze formulovat tyto priority: a) látky u kterých existuje pravděpodobnost nárůstu emisí Přestože majitel systémových elektráren jako rozhodujícího producenta emisí v Ústeckém kraji provedl v 90. letech zásadní opatření ve věci snižování emisí oxidu siřičitého, zůstává problematika objemu emisí SO2 a NOx reálně závislá na objemu spáleného paliva tedy objemu výroby elektrické energie. Vzhledem ke zvyšujícímu se objemu výroby elektrické energie v systémových elektrárnách ČEZ, které jsou rozhodujícími producenty emisí SO2 a NOx lze očekávat v dalších letech mírný nárůst či stagnaci emisí oxidu siřičitého a oxidů dusíku. Realizace opatření k úsporám energie a vyšší využívání obnovitelných zdrojů energie přinese efekt v podobě snížení emisí těchto látek, jejich vliv však není rozhodující. b) látky u kterých lze očekávat stabilizaci či snížení emisí Emise těkavých organických látek (VOC) a amoniaku NH3 jsou v posledních letech téměř neměnné a lze tedy očekávat jejich stagnaci. Doporučené emisní limity v roce 2002 budou téměř jistě dodrženy.

2KP01.doc/3778



Program snižování emisí znečišťujících látek Ústeckého kraje bude vycházet ze scénáře pravděpodobného a jednotlivé nástroje či opatření budou respektovat stanovené teze. Snižování emisí znečišťujících látek u zvlášť velkých zdrojů znečišťování je dle zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší předmětem Národního programu snižování emisí. V tomto smyslu lze doporučit posouzení reálných možností pro zvýšení účinnosti odlučovacích zařízení u těchto zdrojů, posouzení možností technických rekonstrukcí předmětných zdrojů znečišťování, případně náhradu zdrojů při použití BAT technologií.

2KP01.doc/3778



L.

Rozbor stavu a hodnocení plnění emisních limitů a ostatních limitních hodnot a dalších podmínek provozování zdrojů znečišťování ovzduší na území kraje V Ústeckém kraji působí následující zdroje znečišťování, které mají podstatný význam na celkovou produkci emisí kraje. Elektrárna Prunéřov 2 Používaná zkratka: EPR 2, EPRU 2 Předchozí název (názvy): Elektrárna Prunéřov 2 ,Podkrušnohorské elektrárny s.p. Lokalizace - místo/okres: Prunéřov - Kadaň, okres Chomutov Provozovatel: Elektrárny Prunéřov, ČEZ a.s. Kategorie dle zák. 86/2002 Sb.: Zvláště velký spalovací zdroj Kategorie dle přílohy č.1 k zák. 76/2002 Sb.: 1.1 Charakteristika zdroje včetně historie: Hnědouhelná elektrárna uváděná do provozu v období 1981 – 1982. Na jejím vybudování se výraznou měrou podílelo Polsko. Elektrárna má 5 bloků (B21, B22, B23, B24, B25). Každý blok s granulačním kotlem (520 MW) má instalovaný elektrický výkon 210 MW. Palivem je hnědé prachové uhlí (HU), dodatkové palivo je těžký topný olej, nyní je pro zapalovací hořáky používán zemní plyn Odlučování tuhých znečišťujících látek – popílku (TZL) je zajištěno v každé spalinové větvi elektrofiltrem (EO) s více sekcemi. Odsíření (mokrá vápencová vypírka – dodavatel Mitsubishi, Japonsko) bylo uvedeno do provozu dodatečně v roce 1996. Odsíření je instalováno v blokovém členění. Charakteristické provozní hodnoty zdroje – dostupné údaje: Spotřeba HU Spotřeba TTO

5 472 794 t 328 t

Výroba tepla Emise TZL

53 840 TJ 530 t

Emise SO2 Emise NOx

13 082 t 13 262 t

Provoz kotlů hod Účinnost odsíření % Využití odsíření % Údaje jsou z roku 2001.

B21 7756 92,6 95,3

B22 6837 92,9 97,2

B23 7562 93,0 96,4

B24 7249 91,3 94,0

B25 7379 90,7 98,4

Výhled zdroje: Jedná se o systémovou elektrárnu elektrizační soustavy ČR. Předpoklad výroby i emisí je na zhruba shodné úrovni jako v současnosti.

2KP01.doc/3778



Elektrárna Prunéřov 1 Používaná zkratka: EPR 1, EPRU 1 Předchozí název (názvy): Elektrárna Prunéřov 1, Podkrušnohorské elektrárny s.p. Lokalizace - místo/okres: Prunéřov - Kadaň, okres Chomutov Provozovatel: Elektrárny Prunéřov, ČEZ a.s. Kategorie dle zák. 86/2002 Sb.: Zvláště velký spalovací zdroj Kategorie dle přílohy č.1 k zák. 76/2002 Sb.: 1.1 Charakteristika zdroje včetně historie: Hnědouhelná elektrárna uváděná do provozu v období 1966-1968. Elektrárna měla při uvedení do provozu 6 bloků – v rámci útlumového programu byly 2 bloky (K1, K2) v období 1990 – 1991 odstaveny. Od tohoto období má elektrárna 4 bloky (K3, K4, K5, K6,). Každý blok s granulačním kotlem (270 MW) má instalovaný elektrický výkon 110 MW. Palivem je hnědé prachové uhlí (HU), dodatkové palivo je těžký topný olej. Odlučování tuhých znečišťujících látek – popílku (TZL) je zajištěno v každé spalinové větvi elektrofiltrem (EO) s více sekcemi. Odsíření (mokrá vápencová vypírka – dodavatel Gottfried Bischoff Essen, Německo) bylo uvedeno do provozu dodatečně v roce 1995. Odsíření je instalováno v blokovém členění. Charakteristické provozní hodnoty zdroje – dostupné údaje: Spotřeba HU Spotřeba TTO Výroba tepla

2 267 884 t 451 t 21 633 TJ

Emise TZL Emise SO2 Emise NOx

87 t 2 518 t 2 284 t

Provoz kotlů

hod

K3 7 228

K4 7 527

K5 7 177

K6 7 284

Účinnost odsíření Využití odsíření

% %

97,4 99,6

97,5 99,6

96,2 99,4

96,5 99,3

Údaje jsou z roku 2001. Výhled zdroje: Jedná se o systémovou elektrárnu elektrizační soustavy ČR. Předpoklad výroby i emisí je na zhruba shodné úrovni jako v současnosti. Elektrárna Tušimice 2 Používaná zkratka: ETU 2 Předchozí název (názvy): Elektrárna Tušimice 2, Podkrušnohorské elektrárny s.p. Lokalizace - místo/okres: Tušimice - Kadaň, okres Chomutov Provozovatel: Elektrárny Tušimice, ČEZ a.s. Kategorie dle zák.86/2002 Sb.: Zvláště velký spalovací zdroj Kategorie dle přílohy č.1 k zák.76/2002 Sb.: 1.1

2KP01.doc/3778



Charakteristika zdroje včetně historie: Hnědouhelná elektrárna uváděná do provozu v období 1974 – 1975. Elektrárna byla vybudována v sousedství již existující elektrárny Tušimice 1 (ETU 1). Pro informaci je vhodné uvést, že ETU 1 byla rovněž hnědouhelná elektrárna se šesti bloky (B1-B6), granulačními kotli, generátory s jednotkovým výkonem á 110 MW, která byla uvedena do provozu v období 1963 – 1964. Tato elektrárna byla v rámci útlumového programu postupně odstavována od roku 1991, kdy byl odstaven blok B6. Další odstavování bylo postupné v pořadí B1, B2, B3, B4, B5. Úplně byl provoz ETU 1 ukončen v roce 1998. Elektrárna ETU 2 má 4 bloky (B21, B22, B23, B24). Každý blok s granulačním kotlem (510 MW) má instalovaný elektrický výkon 200 MW. Palivem je hnědé prachové uhlí (HU), dodatkové palivo byl původně těžký topný olej, nyní je pro zapalovací hořáky používán zemní plyn. Odlučování tuhých znečišťujících látek –popílku (TZL) je zajištěno pro blok elektrofiltrem (EO) s více sekcemi. Odsíření (mokrá vápencová vypírka spalin v bublinkovém reaktoru – dodavatel Chiyoda, Japonsko) bylo uvedeno do provozu dodatečně v roce 1997. Odsíření je instalováno v blokovém členění. Charakteristické provozní hodnoty zdroje – dostupné údaje: Spotřeba HU Spotřeba TTO Výroba tepla

4 774 276 t 47 608 TJ

Emise TZL Emise SO2 Emise NOx

593 t 9 951 t 8 944 t

Provoz kotlů Účinnost odsíření Využití odsíření

hod % %

B21 7 444 93,7 96,8

B22 7 506 93,7 97,9

B23 6 960 93,9 97,4

B24 7 377 93,5 97,2

Údaje jsou z roku 2001. Výhled zdroje: Jedná se o systémovou elektrárnu elektrizační soustavy ČR. Předpoklad výroby i emisí je na zhruba shodné úrovni jako v současnosti. Elektrárna Počerady Používaná zkratka: EPOČ Předchozí název (názvy): Elektrárna Počerady, Elektrárny Počerady s.p. Lokalizace - místo/okres: Počerady, okres Louny Provozovatel: Elektrárna Počerady, ČEZ a.s. Kategorie dle zák. 86/2002 Sb.: Zvláště velký spalovací zdroj Kategorie dle přílohy č.1 k zák. 76/2002 Sb.: 1.1 Charakteristika zdroje včetně historie: Hnědouhelná elektrárna uváděná do provozu dvouetapově v období 1970 – 1977. V první etapě (1970 –71) byly vybudovány 4 bloky (B1, B2, B3, B4) EPOČ 1 a v druhé etapě (1977) byla uvedena do

2KP01.doc/3778



provozu část EPOČ 2 s dalšími dvěma bloky (B5, B6). V současné době tvoří EPOČ 2 má 5 bloků (B2, B3, B4, B5, B6). Provoz B1 byl ukončen v rámci útlumového programu v roce 1994. Každý blok s granulačním kotlem (487 MW) má instalovaný elektrický výkon 200 MW. Palivem je hnědé prachové uhlí (HU), dodatkové palivo byl původně těžký topný olej, nyní je pro zapalovací hořáky používán zemní plyn. Odlučování tuhých znečišťujících látek – popílku (TZL) je zajištěno v každé spalinové větvi elektrofiltrem (EO) s více sekcemi. Odsíření (mokrá vápencová vypírka – dodavatel Hogovens, Holandsko) bylo uvedeno do provozu dodatečně v období 1994 -1996. Odsíření je instalováno v blokovém členění. Charakteristické provozní hodnoty zdroje – dostupné údaje: Spotřeba HU Spotřeba TTO Výroba tepla Emise TZL Emise SO2 Emise NOx

6 205 647 t 62 476 TJ 442 t 6 693 t 16 148 t

Provoz kotlů Účinnost odsíření

B2 7 970 95,0

B3 8 163 95,0

B4 7 395 94,6

B5 7 617 95,0

B6 7 920 95,6

99,5

99,1

98,8

97,0

95,3

hod %

Využití odsíření % Údaje jsou z roku 2001.

Výhled zdroje: Jedná se o systémovou elektrárnu elektrizační soustavy ČR. Předpoklad výroby i emisí je na zhruba shodné úrovni jako v současnosti. Elektrárna Ledvice Používaná zkratka: ELE Předchozí název (názvy): Elektrárna Ledvice, Elektrárny Počerady s.p. Lokalizace - místo/okres: Ledvice, okres Teplice Provozovatel: Elektrárna Ledvice, ČEZ a.s. Kategorie dle zák. 86/2002 Sb.: Zvláště velký spalovací zdroj Kategorie dle přílohy č.1 k zák. 76/2002 Sb.: 1.1 Charakteristika zdroje včetně historie: Hnědouhelná elektrárna uváděná do provozu v období 1967 - 1969. Elektrárna měla při uvedení do provozu 5 bloků při skladbě 200 MW (B1) + 4x110 MW (B2-B5). V rámci útlumového programu byl blok B4 v roce 1993 odstaven a na jeho místě postaven fluidní kotel FK4. V rámci útlumového programu byl dále odstaven B5 (1994), B1 (1998). Od tohoto období má elektrárna 3 bloky (K2, K3, FK4). Každý z bloků má tepelný výkon á 270 MW. B2 a B3 má granulační kotel, B4 (nyní FK4) má fluidní kotel o shodném výkonu. U všech bloků je shodný instalovaný elektrický výkon 110 MW. Palivem je hnědé prachové uhlí (HU), dodatkové palivo zemní

2KP01.doc/3778



plyn. Odlučování tuhých znečišťujících látek – popílku (TZL) je zajištěno u B2 a B3 v každé spalinové větvi elektrofiltrem (EO) s více sekcemi. Fluidní kotel má jeden elektrofiltr s více sekcemi. Odsíření u K2 a K3 (polosuchá metoda - rozprašovací absorpční systém – dodavatel Austrian Energy, Waagner Biro, Vítkovice) bylo uvedeno do provozu dodatečně v roce 1996. Odsíření je instalováno v blokovém členění. FK4 nemá odsíření instalováno. Charakteristické provozní hodnoty zdroje – dostupné údaje: Spotřeba HU Spotřeba TTO Výroba tepla

1 551 446 t 17 001 TJ

Emise TZL Emise SO2

92 t 8 149 t

Emise NOx

3 337 t

Provoz kotlů hod Účinnost odsíření % Využití odsíření % Údaje jsou z roku 2001.

K2 5 967 64,5 99,7

K3 7 823 58,5 98,6

Výhled zdroje: Jedná se o systémovou elektrárnu elektrizační soustavy ČR. Předpoklad výroby i emisí je na zhruba shodné úrovni jako v současnosti. Teplárna Ústí nad Labem Používaná zkratka: TUL, TTR Předchozí název (názvy): Teplárna Trmice, Sč.teplárny Most s.p. Lokalizace - místo/okres: Trmice, okres Ústí nad Labem Provozovatel: Teplárna Ústí n/L a.s. Kategorie dle zák. 86/2002 Sb.: Zvláště velký spalovací zdroj Kategorie dle přílohy č.1 k zák. 76/2002 Sb.: 1.1 Charakteristika zdroje včetně historie: Zdroj má svůj vznik datován na rozhraní 19 a 20 století, kdy se původně jednalo o elektrárnu. Výstavba měla několik etap, které jsou charakterizovány rozdílnými kotlovými skupinami: nízkotlakem (K13, K14, K15, K16) z období 1929 -1939, vysokotlakem (K101, K102, K103, K104) z let 1949 – 1956, práškovými kotli (K105, K106) z 1975 – 1981 a posledními práškovými kotli (TTR IV) K107, K108 z roku 1988. Na zdroji bylo rovněž experimentováno s fluidním kotlem K17. Celkem instalováno 88 MW (protitlak a kondenzace). Současný stav této hnědouhelné teplárny z hlediska skladby kotlových skupin lze cca od roku 1994 popsat následujícím: K101 – 104 (á 37 MW), K105 a K106 (á 118 MW), K107 a K108 (á 85 MW). K17 (18,5 MW) není provozován. Palivem je hnědé uhlí (HU), dodatkové palivo byl původně těžký topný olej, nyní je pro zapalovací

2KP01.doc/3778



hořáky používán zemní plyn. Skupina roštových kotlů K101 – 104 byla původně vybavena kombinací MO a EO, nyní je vybavena průmyslovými filtry. Ostatní kotle jsou vybaveny vícesekcovými elektrofiltry. Zdroj je vybaven (1998) odsířením a denitrifikací spalin. Charakteristické provozní hodnoty zdroje – dostupné údaje: Spotřeba HU Výroba tepla

697 000 t 7 704 TJ

Účinnost odsíření je v rozsahu 50 – 68% a časové využití v rozmezí 98 – 99,6 %. Výhled zdroje: Předpoklad výroby je na zhruba shodné úrovni jako v současnosti. PPC Trmice Používaná zkratka: PPC Lokalizace - místo/okres: Trmice, okres Ústí nad Labem Provozovatel: PPC Ústí n/L a.s. Kategorie dle zák. 86/2002 Sb.: Zvláště velký spalovací zdroj Kategorie dle přílohy č.1 k zák. 76/2002 Sb.: 1.1 Charakteristika zdroje včetně historie: PPC - paroplynová jednotka (instalovaný tepelný výkon114 MW, elektrický 70 MW) je umístěna v areálu Teplárny Ústí n/L. PPC Trmice byl koncipován tak, aby se maximálně využilo zařízení a inženýrské sítě teplárny. Projekt počítal s ročním využitím instalovaného výkonu 8000 hod. Jednotka je schopna pokrýt základní zatížení Teplárny Ústí nad Labem. Provoz zahájen v roce 1999. V květnu 2001 rozhodli akcionáři (SČE a.s. a Teplárna Ústí n/L a.s.) o zastavení výroby z důvodem provozní ekonomie (vysoké ceny ZP z něhož se teplo a energie vyrábí). Dle rozhodnutí nového majoritního vlastníka (Dalkia International) pracuje nyní PPC pro elektrizační soustavu jako špičková elektrárna. Výhled zdroje: Charakter špičkové elektrárny zůstane pravděpodobně zachován. Teplárna Frantschach Energo a.s. Štětí Předchozí název (názvy): Frantschach Pulp & Paper a.s., Sepap a.s. Severočeské papírny s.p. Štětí Lokalizace - místo/okres: Štětí, Litoměřická 272, okres Litoměřice Provozovatel: Frantschach Energo a.s. (dceřiná spol. Frantschach Pulp & Paper a.s.) Kategorie dle zák. 86/2002 Sb.: Zvláště velký spalovací zdroj Kategorie dle přílohy č.1 k zák. 76/2002 Sb.: 1.1 Charakteristika zdroje včetně historie: Zdroj umístěný v areálu závodu s rozsáhlou papírenskou výrobou a zpracováním celulózy byl určen k napájení technologie technologickou párou a elektrickou energií. Výstavba měla několik etap (včetně roštových kotlů), které kopírovaly energetické požadavky technologie. Po roce 1989 existovala na teplárně následující skladba kotlů: hnědouhelné parní (75 tp/h) granulační 2KP01.doc/3778



kotle K6 a K7 instalované v letech 1962 a 1967 s jednotkovým výkonem á 55,5 MW. Kotel K10 z roku 1974 s výkonem 112 MW spaloval TTO. Granulační hnědouhelný kotel K11 s výkonem 162,8 MW je z roku 1988. U kotlů K10 a K11 existovala možnost malého spoluspalování dřevního odpadu ve formě pilin. Kotle K7, K10 a K11 pracovaly do sítě vysokotlaké páry, K6 a regenerační kotel RK9 do parní sítě 4,2 MPa. Kotel RK9 (138 MW, 1973) je mimo areál teplárny – tento kotel spaluje odpadní černý výluh a je zařazen v technologii. Práškové hnědouhelné kotle K6 a K7 byly v provozu do roku 1998. Od tohoto roku má teplárna, která patří do vyčleněného provozu "energetika", následující skladbu kotlů: K10 a K11. K10 je olejový (TTO) kotel s výkonem 112 MW. K11 byl rekonstruován na fluidní kotel s instalovaným výkonem 175 MW, který umožňuje spalovat hnědé uhlí i dřevní odpad. Odlučování u K11 je vícesekcovými (4x) elektrofiltry. Snížení emisí síry je zajištěno dávkováním aditiva do fluidního lože. Provoz energetika má instalováno 5 TG (kondenzační, protitlak, protitlak s odběry) s celkovým elektrickým výkonem 94 MW. Charakteristické provozní hodnoty zdroje – dostupné údaje: Spotřeba HU Spotřeba TTO Spotřeba BIO (dřevo, JITP) Výroba tepla Údaje jsou z roku 2001.

226 681 t 7 510 t 154 681 t 3 597 TJ

Výhled zdroje: Předpoklad výroby respektive produkce emisí z teplárny je vzhledem k technologickým, organizačním i vlastnickým vazbám v areálu papírny a celulózky obtížné odhadnout. U těchto odhadů je nutno vzít v úvahu, že technologický regenerační kotel RK9 pracuje v pásmu základního zatížení a fluidní kotel K11 spalující hnědé uhlí a dřevní odpad v pásmu střední zátěže, přičemž K11 je zařazen v teplárně a RK9 v technologii. Lovochemie Předchozí název (názvy): Severočeské chemické závody Lokalizace - místo/okres: Lovosice, okres Litoměřice Provozovatel: Lovochemie a.s. Kategorie dle zák. 86/2002 Sb.: zvláště velký spalovací zdroj Kategorie dle přílohy č.1 k zák. 76/2002 Sb.: 1.1 Charakteristika zdroje včetně historie: Hlavním předmětem podnikání společnosti Lovochemie, a.s. je výroba chemických výrobků, zejména umělých hnojiv a viskózového vlákna. Součástí podniku je oddělení energetiky a vodního hospodářství, které zajišťuje výrobu a rozvod energií pro vlastní potřeby a částečně pro potřeby externích odběratelů. Vyrábí teplo, elektrickou energii, tlakový vzduch, chlad, technologické druhy vod, zajišťuje rozvod těchto médií a rozvod zemního plynu v areálu společnosti. Společnost dodává teplo pouze organizacím v areálu. Nejvýznamnějším externím odběratelem tepla je společnost Glanzstoff, s.r.o.. Převážná část spotřeby tepelné energie je technologická. 2KP01.doc/3778



Zdroj je rozdělen historicky na dvě části. Původní hnědouhelná kotelna s roštovými kotli byla zrušena a nahrazena kotli na ZP. Druhou část tvoří dva uhelné práškové kotle vybavené elektrofiltry. Odsíření není instalováno. Celkem instalováno 135 MWt a v protitlaku 29 MWe. Charakteristické provozní hodnoty zdroje – dostupné údaje: Spotřeba HU Výroba tepla

95 000 t 1 530 TJ

Výhled zdroje: Předpoklad výroby je na zhruba shodné úrovni jako v současnosti. Teplárna Komořany Používaná zkratka: EKY Předchozí název (názvy): 1. sz. teplárenská a.s. Teplárna Komořany, Sč.teplárny Most s.p. Lokalizace - místo/okres: Komořany - Most, okres Most Provozovatel: United Energy a.s. Kategorie dle zák. 86/2002 Sb.: Zvláště velký spalovací zdroj Kategorie dle přílohy č.1 k zák. 76/2002 Sb.: 1.1 Charakteristika zdroje včetně historie: Zdroj má vznik datován do poválečného období, kdy byl koncipován jako kondenzační elektrárna, která měla být náhradou v sousedství umístěné a již dožité elektrárny Ervěnice z roku 1926. Stavba členěná na dvě části (EKY 1,.EKY 2) byla realizována v období 1951 - 1959 při shodných roštových kotlích na hnědé uhlí. Celkem instalováno 10 kotlů á 125 tp/h, celkem po výstavbě instalováno 927 MWt. Kotle byly vybaveny EO, které byly několikrát rekonstruovány. Ekologizace teplárny byla provedena formou retrofitu, kdy za provozu za byly původní kotle s vratisuvnými rošty nahrazovány se systémem atmosférického fluidního spalování se zpětnou cirkulací popílku a vápence a formou retrofitu. Podstatou retrofitu je komplexní přestavba, kdy dochází k náhradě roštů fluidním ložem, úpravě tlakového systému a vybavení kotlů tkaninovým filtrem a potřebnými podpůrnými systémy. Začátek této akce je datován do roku 1993 – v současnosti je dokončeno 9 kotlů. Současný tepelný instalovaný výkon je nyní 1027 MW, elektrický výkon činí 236 MW. Odlučování zajištěno průmyslovými filtry, samostatné odsíření není instalováno. Snižování emisí síry je zajištěno systémem fluidního spalování se zpětnou cirkulací popílku a vápence. Výhled zdroje: Vzhledem k charakteru spotřeby (více jak 50% pro obyvatelstvo) je předpoklad výroby na zhruba shodné úrovni jako v současnosti. Výtopna Litoměřice (Kocanda) Předchozí název (názvy): 1. sz. teplárenská a.s. Výtopna Litoměřice, Sč.teplárny Most s.p. Lokalizace - místo/okres: Litoměřice, okres Litoměřice Provozovatel: United Energy a.s. Kategorie dle zák. 86/2002 Sb.: Zvláště velký spalovací zdroj Kategorie dle přílohy č.1 k zák. 76/2002 Sb.: 1.1

2KP01.doc/3778



Charakteristika zdroje včetně historie: Hnědouhelný zdroj je osazen 5 ti roštovými kotli s následující skladbou, výkonem a uvedením do provozu: K1 (5,81 MW, 1968), K2 (5,81 MW, 1968), K3 (5,81 MW,1978), K4 (15 MW, 1982), K5 (15 MW, 1983). Odlučování je zajištěno průmyslovým filtrem, odsíření není instalováno. Výhled zdroje: Předpoklad výroby je na zhruba shodné úrovni jako v současnosti. Výtopna Teplice (Novosedlice) Předchozí název (názvy): 1. sz. teplárenská a.s. Výtopna Teplice - Novosedlice, Sč.teplárny Most s.p. Lokalizace - místo/okres: Teplice - Novosedlice, okres Teplice Provozovatel: United Energy a.s. Kategorie dle zák. 86/2002 Sb.: Zvláště velký spalovací zdroj Kategorie dle přílohy č.1 k zák. 76/2002 Sb.: 1.1 Charakteristika zdroje včetně historie: Hnědouhelný zdroj z roku 1980 se třemi roštovými kotli má následující skladbu kotů: K1 (16 MW), K2 (33MW), K3 (33 MW). Všechny kotle měly původně instalovány pouze MO (cyklony). V rámci ekologizace bylo u K1 a K2 odlučování doplněno průmyslovými filtry. K3 má pouze původní odlučování (MO) a není z tohoto důvodu v provozu. Výhled zdroje: Předpoklad výroby je na zhruba shodné úrovni jako v současnosti. Actherm Chomutov Předchozí název (názvy): Energetika s.r.o. Válcovny trub Chomutov, VTŽ Lokalizace - místo/okres: Chomutov, okres Chomutov Provozovatel: Actherm s.r.o. Kategorie dle zák. 86/2002 Sb.: Zvláště velký spalovací zdroj Kategorie dle přílohy č.1 k zák. 76/2002 Sb.: 1.1 Charakteristika zdroje včetně historie: Původním účelem této kotelny bylo napájení teplem, technologickou parou a el. energií pro závod Válcovny trub a železa Chomutov. Původně byly v této hnědouhelné kotelně instalovány 4 granulační kotle (K1, K2, K3, K4) s výkonem á 55 MW (75 tp/hod). Do provozu byly uváděny (K1 –K4) v letech 1963, 1964, 1966 a 1979). Pro nemožnost splnění ekologických požadavků byl odstaven K2. Pro stabilizaci je od roku 1993 užit ZP. Odlučování je u K1 a K3 od roku 1995 rekonstruováno z kombinace MO+EO na průmyslové filtry. K4 má odlučování zajištěno elektrofiltrem s více sekcemi. Pro K3 a K4 bylo instalováno odsiřovací zařízení formou aditivní metody (Research-Cotrell), které však pracovalo s nízkou účinností a negativním vlivem na EO – z tohoto důvodu bylo odstaveno. Výhled zdroje: Vzhledem k předchozí historii včetně častým změnám vlastnických vztahů je obtížné vývoj odhadovat. 2KP01.doc/3778



Teplárna Cinergetika Předchozí název (názvy): Setuza a.s. Ústí n/L Lokalizace - místo/okres: Ústí n/L, okres Ústí n/L Provozovatel: Cinergetika a.s. Kategorie dle zák. 86/2002 Sb.: Zvláště velký spalovací zdroj Kategorie dle přílohy č.1 k zák. 76/2002 Sb.: 1.1 Charakteristika zdroje včetně historie: Kotelna je umístěna v areálu subjektu Setuza, který je zaměřen na potravinářskou a drogistickou výrobu. Tepelná i elektrická energie pro tuto výrobu je v současné době získávána dodavatelsky. Uhelná teplárna s kogenerační výrobou elektřiny (protitlak) zásobující technologii byla původně součástí závodu Setuza (do roku 1999). Nyní je provozovatelem této teplárny subjekt Cinergetika a.s. V této hnědouhelné kotelně jsou instalovány 4 granulační kotle (K1, K2, K3, K4) s výkonem 183 MW. Celkem je rovněž instalováno 13 MWe. K1 a K2 (á 50tp/h) jsou z roku 1969, odlučování kombinace MO a EO. V období 1992-1995 bylo odlučování těchto kotlů v rámci ekologizace rekonstruováno na průmyslové filtry. K3 a K4 (á 75 tp/h) jsou z období 1983 – 1984, odlučování je zajištěno vícesekcovým elektrofiltrem. Odsíření pro všechny kotle je zajištěno centrálním fluidním reaktorem, který pracuje s průměrnou účinností cca 50% při časovém využití 99%. Výhled zdroje: Výroba tepla, technologické páry i elektřiny je převážně pro potřeby potravinářské a drogistické výroby firmy Setuza a.s. – vývoj bude dán touto výrobou. Teplárny T200, T700 - Chemopetrol Používaná zkratka: T200, T700 Předchozí název (názvy): Chemické závody Litvínov, CHZ - Teplárna T200, Teplárna T700. Lokalizace - místo/okres: Litvínov - Záluží, okres Most Provozovatel: Chemopetrol a.s. Kategorie dle zák. 86/2002 Sb.: Zvláště velký spalovací zdroj Kategorie dle přílohy č.1 k zák. 76/2002 Sb.: 1.1 Charakteristika zdroje včetně historie: V areálu chemických závodů (CHZ Litvínov, CHZ ČSSP Litvínov, atd.) byly již od doby vzniku (1941) zakomponovány zdroje tepla, technologické páry a elektřiny pro výrobní procesy. Tyto zdroje (teplárna, elektrárna) jsou v areálu dva: teplárna T200 a teplárna T700. V rámci restrukturalizace a vlastnických změn byla vyčleněna divize Energetika, která oba zdroje zahrnuje. Obě teplárny jsou vybaveny práškovými kotli na hnědé uhlí s následujícím výkonem a rokem uvedení do provozu: K1 – K4 (á74 MW, 1940), K5 - K6 (81 MW, 1941),K7 - K8 (81,4 MW, 1941), K9 (92,5, 1943), K10 - K11 (81,4 MW, 1943), K12 (74 MW, 1955), K13 - K19 (92,5 MW, 1955-1964). Odlučování bylo zajištěno jen EO či kombinací MO a EO. Současný instalovaný tepelný výkon činí 1106 MW, ve 14ti TG je instalováno 152 MW. Do konce roku 1998 provozovala společnost dvě teplárny T200 a T700. Z ekologických důvodů došlo k omezení provozu teplárny T200. Celý objem dodávek tepla ve formě technologické páry přešel na nově rekonstruovanou teplárnu T700, která kromě tepla vyrábí polovinu spotřeby elektrické energie 2KP01.doc/3778



společnosti. Výpadky v dodávkách elektrické energie od počátku roku 1999 jsou řešeny dodávkami nákupem. T200 nemá instalováno zařízení pro snižování emisí síry. T700 má instalovány dvě odsiřovací linky, které pracují s účinností v rozmezí 88,8 až 89,5 % při časovém využití 98 %. Výhled zdroje: Výroba tepla i elektřiny je pouze pro vlastní technologickou potřebu – vývoj bude dán tímto vztahem. Chemopetrol a.s. - etylenová jednotka – ENERGOBLOK K1, K2 Lokalizace: Litvínov – Záluží, okres Most Provozovatel: Chemopetrol, a.s. Kategorie dle zákona č. 86/2002 Sb.: Kategorie dle zákona č. 76/2002 Sb. přílohy č. 1: Charakteristika zdroje včetně historie Vedle těchto klíčových výroben/provozů, Chemopetrol také postupnými kroky zvyšuje i kapacitu etylénové jednotky. Ta tvoří zvláštní kategorii výroben a vyrábí ethylen, propylen, C4, C5, C9 frakci a benzen. V rámci rozvoje se připravuje závěrečná fáze tohoto projektu/procesu, která zahrnuje navýšení roční kapacity produkce na 560 tisíc tun ethylenu. Etylen se v první řadě používá na výrobu polyethylenu, dále na výrobu lihu a ethylbenzenu. Mezi největší odběratele patří Spolana Neratovice, která z něj vyrábí alfaolefiny (použití od plastů až po parafiny, u syntetických olejů zvyšují jejich odolnost) a PVC. Ethylen slouží dále v podobě ethylenglykolu na výrobu nemrznoucí kapaliny, ale hojně se využívá i v potravinářství například k dozrávání ovoce. Tvoří rovněž základ materiálů pro průmyslové odmašťování či čištění oděvů. Výhled zdroje:Předpokládá se navýšení výroby o 10 %

M.

Podpůrné aktivity pro omezování emisí na území kraje Podpůrné aktivity vyplývající ze zpracování jednak Národního programu snižování emisí a jednak krajských programů snižování emisí v sousedních krajích a ve Spolkové republice Německo budou zpracovány a doplněny do tohoto programu po jejich vyhlášení v souladu se zákonem č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší.

2KP01.doc/3778



N.

Základní nástroje programu snižování emisí Základní nástroje krajského programu snižování emisí je nutno v souladu s Metodickým návodem MŽP ČR po přípravu krajských programů snižování emisí podle zákona 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší formulovat na bázi zejména těchto faktorů: 1. technická a technologická opatření, 2. technicko-organizační opatření, 3. administrativní opatření, 4. evidence stacionárních a mobilních zdrojů znečišťování, 5. inventarizace emisí, 6. schválené zásady spolupráce orgánu kraje s orgány obcí a dalšími orgány veřejné správy 7. dohody orgánu kraje s provozovateli zdrojů znečišťování ovzduší a dalšími subjekty 8. práce s veřejností - snižování emisí produkovaných domácnostmi, 9. využívání ekonomických nástrojů, Z hlediska legislativního je nezbytné specifikovat nástroje a opatření, které odpovídají dikci zejména těchto zákonů: - zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (dále jen „zákon o ochraně ovzduší“) - zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečištění a o změně některých dalších zákonů (dále jen „zákon o IPPC“) - zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (dále jen „zákon o EIA“) - zákon č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí České republiky (dále jen „zákon o SFŽP“) - zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění (dále jen „stavební zákon“) - zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích (dále jen „zákon o podmínkách provozu vozidlech na pozemních komunikacích“) - zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech (dále jen „zákon o odpadech“) - zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií (dále jen „zákon o hospodaření energií“) a od nich odvozenými prováděcími přepisy.

N.1

Nástroje Programu V programu jsou navrženy nástroje resp. opatření, které jsou z hlediska věcného kategorizovány takto: - normativní nástroje/opatření - ekonomické nástroje/opatření - organizační nástroje/opatření - institucionální nástroje/opatření - informační nástroje/opatření - dobrovolné nástroje/opatření Normativní nástroje/opatření se opírají o právním předpisem stanovený limit, standard, zákaz či příkaz, jehož dodržování je kontrolováno a nedodržování sankcionováno. Ekonomické nástroje/opatření jsou založeny na ekonomickém zvýhodnění činností a/nebo produktů žádoucích a ekonomickém znevýhodnění činností a nebo produktů nežádoucích. 2KP01.doc/3778



Organizační nástroje/opatření jsou založeny na změně vztahů mezi subjekty a nebo činnostmi. I když jejich aplikace může vyvolat ekonomické dopady, liší se od ekonomických nástrojů právě primárním důrazem na změnu vztahů (ekonomické nástroje změnu vztahů vyvolat mohou, ale nemusí). Institucionální nástroje/opatření se vztahují jednak k institucím, které konají veřejnou správu, jednak k institucím, které poskytují podporu výkonu veřejné správy. Informační nástroje/opatření jsou aplikovány v oblasti získávání, zpracovávání a předávání informací. Významnou složkou je cílené předávání informací formou výchovy a osvěty. Dobrovolné nástroje/opatření jsou aktivity subjektů, které nejsou zákonem uloženy jako povinnost a které obvykle ani nepřinášejí přímý krátkodobý ekonomický prospěch. Obvykle jsou motivovány snahou vylepšit si „environmentální image“ a oslovit tak žádoucí subjekty (zákazníky), které jsou v této oblasti senzitivní. Dalším motivem může být snaha o zvýšení flexibility regulace ze strany orgánů veřejné správy.

N.1.1

Normativní nástroje Pro přípravu Krajského programu snižování emisí připadají v úvahu zejména následující normativní nástroje/opatření, která jsou v úplné či částečné kompetenci orgánů kraje (případně obcí): Název nástroje: Legislativní základ: Odpovědný orgán:

Územní plánování a územní rozhodování Zákon č. 50/1976 Sb. – stavební zákon v platném znění Orgán kraje v přenesené působnosti

Popis nástroje:

ÚP je základním plánovacím dokumentem zajišťující usměrněný rozvoj území. Stanovení regulativy zajišťující při správné aplikaci šetrnost k životnímu prostředí.

Očekávaný efekt: Ekonomický dopad:

Povinnost územního plánu se vztahuje na každý sídelní útvar a vyšší územní celky. Plány se zpracovávají obvykle na období 15 roků, nezbytná je i jejich aktualizace. Investiční náročnost na pořízení ÚPD je závislá od velikosti a složitosti řešeného území.

Název nástroje:

Povolení k umisťování staveb, povolení staveb, povolení k uvedení do zkušebního i trvalého provozu a povolení ke změnám staveb zvláště velkých, velkých a středních stacionárních zdrojů znečišťování Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a zákon č. 50/1976 Sb., stavební zákon ve znění pozdějších předpisů MŽP u zdrojů vymezených zákonem, u ostatních zdrojů orgán kraje v přenesené působnosti Povolení jsou nedílnou součástí stavebního řízení a kolaudačního řízení předmětných staveb, zpracovávají se v intencích zákona č. 86/2002 Sb. Řádným průběhem při posuzování a tvorbě stanovisek dotčených orgánů jsou vytvořeny základní předpoklady pro minimalizaci negativních vlivů předmětných zdrojů znečišťování na životní prostředí. Nelze vyčíslit

Legislativní základ: Odpovědný orgán: Popis nástroje: Očekávaný efekt:

Ekonomický dopad:

2KP01.doc/3778



Název nástroje: Legislativní základ: Odpovědný orgán: Popis nástroje:

Očekávaný efekt:

Integrované povolení k výstavbě zvláště velkého stacionárního zdroje znečišťování Zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění MŽP u zdrojů vymezených zákonem, u ostatních zdrojů orgán kraje v přenesené působnosti Realizace integrovaného povolení musí plně odpovídat požadavkům zákona č. 76/2002 Sb. a má za cíl posoudit všechny aspekty, které by mohly při provozu zdroje znečišťování negativně ovlivnit životní prostředí, krajinu apod. Využívá dokumentů vyplývajících ze souvisejících právních předpisů zejména stavebního zákona č. 50/1976 Sb., zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, zákona č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů rozvojových koncepcí a programů na životní prostředí. Řádným průběhem při posuzování a tvorbě stanovisek dotčených orgánů jsou vytvořeny základní předpoklady pro minimalizaci negativních vlivů předmětných zdrojů znečišťování na životní prostředí.

Ekonomický dopad:

Nelze vyčíslit.

Název nástroje:

Povolení k záměrům na zavedení nových výrob a technologií s dopadem na ovzduší u zvláště velkých, velkých a středních stacionárních zdrojů znečišťování Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a zákon č. 50/1976 Sb., stavební zákon ve znění pozdějších předpisů MŽP u zdrojů vymezených zákonem, u ostatních zdrojů orgán kraje v přenesené působnosti

Legislativní základ: Odpovědný orgán: Popis nástroje: Očekávaný efekt:

Ekonomický dopad:

2KP01.doc/3778

Povolení jsou nedílnou součástí stavebního řízení a kolaudačního řízení předmětných staveb, zpracovávají se v intencích zákona č. 86/2002 Sb. Řádným průběhem při posuzování a tvorbě stanovisek dotčených orgánů jsou vytvořeny základní předpoklady pro minimalizaci negativních vlivů předmětných zdrojů znečišťování na životní prostředí. Nelze vyčíslit




Očekávaný efekt:

Integrované povolení k stávajícímu zvláště velkému stacionárnímu zdroji znečišťování Zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění MŽP u zdrojů vymezených zákonem, u ostatních zdrojů orgán kraje v přenesené působnosti Realizace integrovaného povolení musí plně odpovídat požadavkům zákona č. 76/2002 Sb. a má za cíl posoudit všechny aspekty, které by mohly při provozu zdroje znečišťování negativně ovlivnit životní prostředí, krajinu apod. Využívá dokumentů vyplývajících ze souvisejících právních předpisů zejména stavebního zákona č. 50/1976 Sb., zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, zákona č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů rozvojových koncepcí a programů na životní prostředí stejně jako výsledků o měření produkovaných emisí případně imisních koncentrací, údajů o produkci apod. Odpovědný orgán stanovuje podmínky pro vydání povolení včetně termínu jejich plnění. Povolení se vydává na dobu 8 let. Řádným průběhem při posuzování a tvorbě stanovisek dotčených orgánů jsou vytvořeny základní předpoklady pro minimalizaci negativních vlivů předmětných zdrojů znečišťování na životní prostředí. Tento nástroj má zásadní význam při aplikaci krajských programů snižování emisí případně krajských programů na zlepšování kvality ovzduší z hlediska podpory stanovených cílů.

Ekonomický dopad:

Nelze vyčíslit.

Název nástroje:

Povolení ke změnám používaných paliv, surovin nebo druhů odpadů a ke změnám využívání technologických zařízení zvláště velkých, velkých a středních stacionárních zdrojů znečišťování Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a zákon č. 50/1976 Sb., stavební zákon ve znění pozdějších předpisů MŽP u zdrojů vymezených zákonem, u ostatních zdrojů orgán kraje v přenesené působnosti

Legislativní základ: Odpovědný orgán: Popis nástroje:

Povolení jsou nedílnou součástí stavebního řízení a kolaudačního řízení předmětných staveb, zpracovávají se v intencích zákona č. 86/2002 Sb.

Očekávaný efekt:

Řádným průběhem při posuzování a tvorbě stanovisek dotčených orgánů jsou vytvořeny základní předpoklady pro minimalizaci negativních vlivů předmětných zdrojů znečišťování na životní prostředí. Nelze vyčíslit

Ekonomický dopad:

2KP01.doc/3778




Očekávaný efekt:

Ekonomický dopad:

2KP01.doc/3778

Povinnost volit při výstavbě nových a rekonstrukci stávajících zvláště velkých stacionárních zdrojů znečišťování nejlepší dostupné techniky Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci MŽP u zdrojů vymezených zákonem, u ostatních zdrojů orgán kraje v přenesené působnosti Legislativní předpisy stanoví povinnost uplatňovat při výstavbě nových či rekonstrukci stávajících zvláště velkých zdrojů znečišťování volit nejlepší dostupné techniky (BAT technologie) avšak za podmínek ekonomické přijatelnosti. Pro jednotlivé kategorie zdrojů znečišťování jsou specifikovány tyto techniky definovány v BREF (referenční dokument nejlepší dostupné techniky). Nejlepší potupná technika reprezentuje nejúčinnější a nejpokročilejší stupeň vývoje použitých technologií a způsobů jejich provozování, které jsou vyvinuty v měřítku umožňujícím jejich zavedení v příslušném hospodářském odvětví za ekonomicky a technicky přijatelných podmínek s ohledem na náklady a přínosy, pokud jsou provozovateli zařízení za rozumných podmínek dostupné a zároveň jsou nejúčinnější v dosahování ochrany životního prostředí jako celku. Cílem implementace nejlepších dostupných technik je: • zabránit vzniku negativních dopadů na životní prostředí (např. výběrem jiné výrobní technologie), • snížit neeliminovatelné emise, a pokud je to možné, provést jejich zhodnocení (např. zvýšením výtěžnosti nebo pomocí interní recyklace), • zneškodnit zbytkové emise Nelze vyčíslit, avšak v případě efektivní realizace nejlepších dostupných technik lze očekávat významné efekty v oblasti zmírnění negativních vlivů na životní prostředí a snížení spotřeby primárních energetických zdrojů.



Název nástroje:


Očekávaný efekt:

Podmíněná (technická možnost a ekonomická přijatelnost) povinnost využívat u nových staveb nebo při změnách stávajících staveb centrální zdroje tepla, případně alternativní zdroje a ověřit možnost kombinované výroby tepla a energie Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, zákon č. 458/2000 Sb., energetický zákon Kraje v přenesené působnosti, dotčené orgány státní správy Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií ukládá povinnost každému výrobci tepla se zdrojem o součtovém výkonu vyšším než 5 MWt při budování nových zdrojů nebo při změně dokončených staveb u zdrojů již vybudovaných podrobit dokumentaci stavby energetickému auditu z hlediska zavedení výroby elektrické energie. Stejná povinnost je uložena každému výrobci elektřiny z tepelných procesů se zdrojem o součtovém výkonu vyšším než 10 MWe (při užití plynových turbín 2 MWe a při užití spalovacích motorů 0,8 MWe) z hlediska zavedení dodávky tepla. Dále je zákonem 406/2000 Sb. uložena povinnost zpracování územních energetických koncepcí pro kraje, hlavní město Praha, statutární města v přenesené působnosti, která obsahuje mimo jiné hodnocení využitelnosti obnovitelných zdrojů energie. Aplikací tohoto nástroje reálně dojde ke zvýšení energetického využití primárních energetických zdrojů a ke snížení spotřeby primárních energetických zdrojů (v případě využití obnovitelných zdrojů energie).

Ekonomický dopad:

Nelze vyčíslit, avšak v případě efektivní realizace kombinované výroby elektrické energie a tepla a využití obnovitelných zdrojů energie lze očekávat významné efekty v oblasti zmírnění negativních vlivů na životní prostředí a snížení spotřeby primárních energetických zdrojů.

Název nástroje:

Možnost aplikace plánu snížení emisí u zdroje (resp. opatření k omezování použití surovin a výrobků z nichž emise vznikají) namísto dodržování emisních limitů u vybraných zdrojů znečišťování ovzduší Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší


Orgány kraje v přenesené působnosti V souladu s § 5 zákona č. 86/2002 Sb. může orgán kraje v přenesené působnosti uložit provozovateli stávajícího zvlášť velkého spalovacího zdroje (§ 7, nař. vlády č. 352/2002 Sb.) místo povinnosti dodržovat některé emisní limity povinnost plnit plán snížení emisí znečišťujících látek případně opatření k omezení použití surovina výrobků z nichž vznikají emise znečišťujících látek. Plány snížení emisí znečišťujících látek vypracovává provozovatel zdroje ve lhůtě a na dobu stanovenou orgánem ochrany ovzduší. Způsob zpracování plánu na snížení emisí stanovuje příslušný prováděcí předpis k předmětnému zákonu.

Očekávaný efekt:

Účelná aplikace tohoto nástroje může přispět ke snížení emisí znečišťujících látek.

Ekonomický dopad:

Nelze vyčíslit, individuální přístup k jednotlivým provozovatelům umožňuje efektivní alokaci finančních prostředků.

2KP01.doc/3778



Název nástroje:



Možnost aplikace plánu zavedení zásad správné zemědělské praxe u zdroje namísto dodržování emisních limitů u vybraných zdrojů znečišťování ovzduší Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší Orgány kraje v přenesené působnosti V souladu s § 5 zákona č. 86/2002 Sb. může orgán kraje v přenesené působnosti uložit provozovateli místo povinnosti dodržovat některé emisní limity povinnost plnit plán zavedení zásad správné zemědělské praxe. Plány zásad správné zemědělské praxe vypracovává provozovatel zdroje ve lhůtě a na dobu stanovenou orgánem ochrany ovzduší. Způsob zpracování plánu zásad správné zemědělské praxe stanovuje příslušný prováděcí předpis k předmětnému zákonu. Účelná aplikace tohoto nástroje může přispět ke snížení emisí znečišťujících látek. Nelze vyčíslit, individuální přístup k jednotlivým provozovatelům umožňuje efektivní alokaci finančních prostředků.


Povolení ke spalování nebo spoluspalování odpadů Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší Orgány kraje v přenesené působnosti Odpad včetně odpadních olejů může být provozovateli spalován nebo spoluspalován jen ve spalovnách odpadů nebo jen ve zvláště velkých nebo velkých stacionárních zdrojích schválených pro spoluspalování odpadů Českou inspekcí životního prostředí podle § 17 zákona č. 86/2002 Sb. Podmínky pro spalování jsou jednoznačně definovány v § 18 předmětného zákona.

Očekávaný efekt:

Účelná aplikace tohoto nástroje může přispět ke snížení emisí znečišťujících látek. Nelze vyčíslit.

Ekonomický dopad:

2KP01.doc/3778







2KP01.doc/3778

Povolení k vydání a změnám provozního řádu zvláště velkých a velkých stacionárních zdrojů znečišťování Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší Příslušné orgány ochrany ovzduší Provozovatelé zvláště velkých a velkých stacionárních zdrojů znečišťování jsou povinni vypracovat ve lhůtě stanovené Českou inspekcí životního prostředí soubor technicko-provozních parametrů a technicko-organizačních opatření k zajištění provozu stacionárních zdrojů včetně zmírňování průběhu a odstraňování důsledků havarijních stavů v souladu s podmínkami ochrany ovzduší a předkládat jejich návrhy i návrhy jejich změn ke schválení České inspekci životního prostředí. V případech definovaných prováděcím předpisem k zákonu č. 86/2002 Sb. zpracovávají provozní řád také provozovatelé středních stacionárních zdrojů znečišťování v přiměřeně stanoveném rozsahu. Účelná aplikace tohoto nástroje může přispět k předcházení mimořádným situacím a nárazovým extrémním emisím látek do ovzduší. Nelze vyčíslit. Dodržování provozních řádů přispívá k ochraně veřejného zdraví. Zákaz spalovaní určitých druhů paliv v malých stacionárních zdrojích znečišťování ovzduší Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, § 50, Příloha č.11 Orgán obce Orgány obce jsou oprávněny vydávat nařízení, jimiž mohou na svém území zakázat spalování některých druhů paliv tj. hnědého uhlí, energetického, lignitu, uhelných kalů a proplástků v malých spalovacích zdrojích znečišťování. Uvedené druhy paliva jsou považovány za méně kvalitní s vyšším obsahem síry a příměsí dalších látek, které mají při jejich spalování nepříznivý vliv na kvalitu ovzduší. Aplikace tohoto nástroje vyvolá tlak na substituci jmenovaných ekologicky nevhodných primárních energetických zdrojů ekologicky přijatelnějšími druhy. Nelze vyčíslit, avšak v případě efektivní realizace tohoto nástroje lze očekávat významné efekty v oblasti snížení emisí z malých stacionárních zdrojů znečišťování.



Název nástroje:

Možnost omezit spalování rostlinných materiálů

Legislativní základ: Odpovědný orgán:

Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, § 50 Orgán obce

Popis nástroje:

Ekonomický dopad:

Orgány obce jsou oprávněny na svém území stanovit podmínky pro spalování rostlinných materiálů nebo jejich spalování zakázat, pokud zajistí jiný způsob pro jejich odstranění. V otevřených ohništích, zahradních krbech nebo otevřených grilovacích zařízení lze spalovat jen dřevo, dřevěné uhlí, suché rostlinné materiály a plynná paliva určená výrobcem, přičemž uvedená paliva nebo materiály nesmějí být kontaminovány chemickými látkami. Aplikace tohoto nástroje vyvolá tlak na eliminaci extrémních situací v oblasti místního znečišťování ovzduší. Nelze vyčíslit.

Název nástroje:

Omezení provozu mobilních zdrojů znečišťování


Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší Orgán obce

Popis nástroje:

Orgány obce vyhlašují regulační opatření mimo jiné i k omezení provozu mobilních zdrojů znečišťování. V oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší jsou povinny orgány kraje a organy obce svým nařízením vydat regulační řád pro jejich území. V tomto regulačním řádu jsou upraveny vyhlašovací a odvolávací regulační opatření v případě vyhlášení vzniku smogové situace a omezení nebo zastavení provozu stacionárních a mobilních zdrojů znečišťování ve své územní působnosti, s výjimkou stacionárních zdrojů, které se na znečišťování ovzduší rozhodujícím způsobem podílejí.

Očekávaný efekt:

Aplikace tohoto nástroje vyvolá tlak na eliminaci extrémních situací v oblasti místního znečišťování ovzduší. Nelze vyčíslit.

Očekávaný efekt:

Ekonomický dopad:

2KP01.doc/3778



Název nástroje:

Územní energetická koncepce


Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií Orgány kraje a statutárních měst v přenesené působnosti

Popis nástroje:

Povinnost zpracovat územní energetikou koncepci mají dle § 4 zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, kraje, hl. m. Praha a statutární města v přenesené působnosti s tím, že obce mají právo pro svůj územní obvod nebo jeho část pořídit územní energetickou koncepci v souladu se státní energetickou koncepcí. Územní energetická koncepce se zpracovává na období 20 let a v případě potřeby se doplňuje a upravuje. Územní energetická koncepce obsahuje: a) rozbor trendů vývoje poptávky po energii, b) rozbor možných zdrojů a způsobů nakládání s energií, c) hodnocení využitelnosti obnovitelných zdrojů energie, d) hodnocení ekonomicky využitelných úspor z hospodárnějšího využití energie, e) řešení energetického hospodářství území včetně zhodnocení a posouzení vlivů na životní prostředí dle zákona 244/1992 Sb. Zpracované územní energetické koncepce jednoznačně přispívají (pokud jsou zpracovány metodicky správně a korektně) ke snížení produkce emisí z užití primárních energetických zdrojů. V daném území definují nejvýhodnější koncepci energetického systému. Výběr této koncepce je proveden na bázi vícekriteriálního hodnocení variant, kde souhrn vah hodnotících ekologických a ekonomických kritérií musí být shodný.

Očekávaný efekt:

Ekonomický dopad:

2KP01.doc/3778

Nelze vyčíslit, avšak v případě efektivní realizace navržené územní energetické koncepce lze očekávat významné efekty v oblasti zmírnění negativních vlivů na životní prostředí a snížení spotřeby primárních energetických zdrojů a vyšší využití obnovitelných zdrojů energie.



Název nástroje:

Energetický audit


Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií a) Organizační složky státu, krajů a obcí a příspěvkové organizace s celkovou roční spotřebou energie vyšší než 1 500 GJ b) Fyzické nebo právnické osoby, s výjimkou příspěvkových organizací, s celkovou roční spotřebou energie vyšší než 35 000 GJ c) Fyzické nebo právnické osoby, které žádají o dotaci v rámci Národního programu hospodárného nakládání s energií a využívání jejích obnovitelných a druhotných zdrojů d) stavebník popř. vlastník nové stavby, nebo je-li prováděna změna dokončené stavby, která má vyšší celkovou roční spotřebu energie než a) nebo b)

Popis nástroje:

Energetický audit je v souladu s § 9 zákona č. 406/2000 Sb. soubor činností, jejichž výsledkem jsou informace o způsobech a úrovni využívání energie v budovách a v energetickém hospodářství prověřovaných fyzických a právnických osob a návrh na opatření, která je třeba realizovat pro dosažení energetických úspor. Energetický audit je zakončen písemnou zprávou, která musí obsahovat: a) hodnocení současné úrovně posuzovaného energetického hospodářství a budov, b) celkovou výši technicky dosažitelných energetických úspor, c) návrh vybrané varianty doporučené k realizaci energetických úspor včetně ekonomického zdůvodnění, d) závěrečný posudek energetického auditora

Očekávaný efekt:

Zpracované energetické audity přispívají k hospodárnému využití energie a tím ke snížení produkce emisí primárních energetických zdrojů. V daném budově nebo energetickém hospodářství definují nejvýhodnější koncepci energetického systému tj. energeticky úsporný projekt. Výběr tohoto projektu je proveden na bázi ekonomického hodnocení nejméně dvou variant.

Ekonomický dopad:

Nelze vyčíslit, avšak v případě efektivní realizace navržených energeticky úsporných projektů lze očekávat významné efekty v oblasti zmírnění negativních vlivů na životní prostředí a snížení spotřeby primárních energetických zdrojů a vyšší využití obnovitelných zdrojů energie.

2KP01.doc/3778



N.1.2

Ekonomické nástroje Pro přípravu Krajského programu snižování emisí připadají v úvahu zejména následující ekonomické nástroje/opatření, která jsou v úplné či částečné kompetenci orgánů kraje (případně obcí): Název nástroje:

Poplatky za znečišťování ovzduší


Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, § 19 - § 22, Příloha č.1 Orgán kraje v přenesené působnosti

Popis nástroje:

Očekávaný efekt:

Poplatky za znečišťování ovzduší z jednotlivých kategorií stacionárních zdrojů znečišťování jsou vyměřovány v souladu se zákonem č. 86/2002 Sb. kompetentními orgány kraje v rozsahu, který tento zákon umožňuje. Přednostně fiskální efekt, omezená motivace k snižování emisí, výtěžek je odváděn do zdrojů Státního fondu životního prostředí, který tvoří mimo jiné zdroje financovaní projektů v rámci programu Státního fondů životního prostředí. Je citelná absence přímého efektu v daném regionu.

Ekonomický dopad:

Nelze vyčíslit.


Investice do energetické infrastruktury Není nutný. Investor Energetickou infrastrukturou jsou míněny veškeré dopravní energetické systémy zajišťující v odpovídající kvalitě a daném čase poptávku po energii. v souvislosti s cíli Programu patří mezi projekty energetické infrastruktury např. distribuční systémy zemního plynu, distribuční systémy elektrické energie a systémy centrálního zásobování teplem.

Očekávaný efekt:

Účelné investování do energetické infrastruktury ve svém důsledku přinese místní úbytek emisí jednotlivých sledovaných látek. Nelze vyčíslit.

Ekonomický dopad:

2KP01.doc/3778



Název nástroje:

Investice do úspor energie


Není nutný Investor

Popis nástroje:

Ekonomický dopad:

Účelem je efektivně investovat do jednotlivých úsporných opatření na straně výroby, distribuce a spotřeby energie, které ve svém důsledku vedou ke snížení emisí jednotlivých sledovaných látek. Účelné investování do úsporných opatření ve svém důsledku přinese místní úbytek emisí jednotlivých sledovaných látek. Nelze vyčíslit.

Název nástroje:

Finanční podpory provozovatelům zdrojů znečišťování ovzduší


Není nutný. Investor Účelem tohoto nástroje je efektivně podpořit investice k rekonstrukcím či obnovy stacionárních zdrojů znečišťování s cílem dosažení efektu v oblasti produkce emisí do ovzduší.

Očekávaný efekt:

Účelné finanční podpory provozovatelům zdrojů znečišťování ve svém důsledku přinese místní úbytek emisí jednotlivých sledovaných látek.

Ekonomický dopad:

Nelze vyčíslit.

Název nástroje:

Finanční podpory domácnostem


Ekonomický dopad:

Není nutný. Investor Účelem tohoto nástroje je efektivně podpořit investice k rekonstrukcím či obnovy malých stacionárních zdrojů znečišťování, případně podpořit investice ve věci náhrady ekologicky nevhodných primárních energetických zdrojů s cílem dosažení efektu v oblasti produkce emisí do ovzduší. Účelné finanční podpory domácnostem ve svém důsledku přinesou místní úbytek emisí jednotlivých sledovaných látek. Nelze vyčíslit.

Název nástroje: Legislativní základ: Odpovědný orgán:

Možnost placeného vjezdu do určitých částí měst (mýto) Není nutný. Orgán obce.

Popis nástroje: Očekávaný efekt:

Cílem je snížit dopravní zátěž a imisní koncentrace v centrálních částech měst. Snížení emisí z dopravy a tím snížení imisních koncentrací má především lokální význam ve větších městech. Efekt na úrovni území kraje není významný.

Ekonomický dopad:

Nelze vyčíslit.

Očekávaný efekt:

Očekávaný efekt:

2KP01.doc/3778



Název nástroje: Legislativní základ: Odpovědný orgán: Popis nástroje: Očekávaný efekt:

Ekonomický dopad: Název nástroje: Legislativní základ: Odpovědný orgán: Popis nástroje:

Očekávaný efekt:

Ekonomický dopad:

2KP01.doc/3778

Finanční podpora systémů hromadné dopravy včetně obměny vozového parku Není nutný. Orgán obce. Cílem je vytvořit funkční systém hromadné dopravy jako alternativu individuální dopravy. Snížení emisí z dopravy a tím snížení imisních koncentrací má především lokální význam ve větších městech. Efekt na úrovni území kraje není významný. Nelze vyčíslit. Podpora zavádění vozidel s alternativním pohonem (zemní plyn, bionafta, elektřina) Není nutný. Orgán obce Cílem nástroje je preferovat především hromadnou dopravu na bázi ekologicky šetrné koncepce s cílem snížit zejména imisní koncentrace v daných sídelních útvarech. Snížení emisí z dopravy a tím snížení imisních koncentrací má především lokální význam ve větších městech. Efekt na úrovni území kraje není významný. Nelze vyčíslit.



N.1.3

Organizační nástroje Pro přípravu Krajského programu snižování emisí připadají v úvahu zejména následující organizační nástroje/opatření, která jsou v úplné či částečné kompetenci orgánů kraje (případně obcí): Název nástroje: Legislativní základ: Odpovědný orgán: Popis nástroje:

Technicko-organizační opatření u plošných (nebodových) zdrojů, zaměřená zejména na omezení sekundární prašnosti Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší


Orgán obce Cílem nástroje je zajistit podmínky pro realizaci činností způsobujících sekundární prašnost (zemědělské činnosti, skládky sypkých materiálů, skládky a doprava pevných paliv, staveniště). Částečné omezení sekundární prašnosti. Nelze vyčíslit.


Regulační řád (při smogové situaci) Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, § 8, Příloha č.1 Orgán kraje v přenesené působnosti, orgán obce

Popis nástroje:

Orgány kraje a obce vyhlašují regulační opatření k omezení provozu stacionárních a mobilních zdrojů znečišťování. V oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší jsou povinny orgány kraje a orgány obce svým nařízením vydat regulační řád pro jejich území. V tomto regulačním řádu jsou upraveny vyhlašovací a odvolávací regulační opatření v případě vyhlášení vzniku smogové situace a omezení nebo zastavení provozu stacionárních a mobilních zdrojů znečišťování ve své územní působnosti, s výjimkou stacionárních zdrojů, které se na znečišťování ovzduší rozhodujícím způsobem podílejí. Při vypracování krajského a místního regulačního řádu orgán kraje a orgán obce přihlédne k negativním důsledkům omezení nebo zastavení zemědělských provozů s chovem hospodářských zvířat. Jednotlivé regulační řády (místní, krajský, ústřední) nesmí být ve vzájemném rozporu.

Očekávaný efekt:

Aplikace tohoto nástroje vyvolá tlak na eliminaci extrémních situací v oblasti místního znečišťování ovzduší. Nelze vyčíslit.

Ekonomický dopad: Název nástroje: Legislativní základ: Odpovědný orgán: Popis nástroje: Očekávaný efekt: Ekonomický dopad:

2KP01.doc/3778

Parkovací politika (regulace parkování, zavádění systémů P + R) Není nutný. Orgán obce Omezení individuální dopravy v centrech měst na bázi regulace parkování a zavádění systému P + R („park and ride“). Snížení provozu osobních dopravních prostředků v centrech sídelních útvarů a tím snížení emisí. Význam a efekt opatření je zejména lokální. Nelze vyčíslit.



Název nástroje:

Infrastrukturní opatření (okruhy, obchvaty, kolejová infrastruktura)


Není nutný. Orgán obce

Popis nástroje:

Ekonomický dopad:

Cílem nástroje je omezení dopravy v intravilánech sídelních útvarů na bázi zřízení např. obchvatů, okruhů či vybudování kolejové infrastruktury. Snížení provozu dopravních prostředků v intravilánech sídelních útvarů a tím snížení emisí. Význam a efekt opatření je zejména lokální. Nelze vyčíslit.


Rozvoj integrované dopravy Není nutný. Orgán obce a orgán kraje v přenesené působnosti

Popis nástroje:

Cílem nástroje je vybudování funkčního integrovaného systému dopravy motivujícího k omezení individuální dopravy. Snížení provozu dopravních prostředků v intravilánech sídelních útvarů a tím snížení emisí. Význam a efekt opatření je zejména lokální.

Očekávaný efekt:


Nelze vyčíslit.


Ekonomický dopad:

Podpora práce doma (teleworking) Není nutný. Centrální orgány Podpora plné nebo částečné práce doma s využitím komunikačních technologií omezí nutnosti každodenní cesty do práce (lze využít pouze pro ohraničený okruh profesí, odhad potenciálu je však až 20 %) Snížení intenzity dopravy a tím snížení emisí znečišťujících látek, ke snížení emisí znečišťujících látek dochází rovněž tím, že není nutno budovat a zajišťovat energií příslušné provozovny. Nelze vyčíslit.

Název nástroje: Legislativní základ:

Podpora všech forem elektronické komunikace Není nutný.

Odpovědný orgán: Popis nástroje:

Centrální orgány. Podpora všech forem elektronické komunikace mezi úřady navzájem a mezi úřady a občany.


Snížení intenzity dopravy a tím snížení emisí znečišťujících látek. Nelze vyčíslit.

Očekávaný efekt:

2KP01.doc/3778



N.1.4

Institucionální nástroje Pro přípravu Krajského programu snižování emisí připadají v úvahu zejména následující institucionální nástroje/opatření, která jsou v úplné či částečné kompetenci orgánů kraje (případně obcí): Název nástroje:


Očekávaný efekt: Ekonomický dopad: Název nástroje: Legislativní základ: Odpovědný orgán: Popis nástroje: Očekávaný efekt: Ekonomický dopad:

2KP01.doc/3778

Optimalizace a koordinace výkonu veřejné správy (koordinace rozhodování podle různých zákonů – zejména zákonů č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, č. 50/1976 Sb., stavební zákon a č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci; spolupráce správních úřadů s policiemi při kontrole parkování a technického stavu vozidel) Není nutný. Krajský úřad, orgány ochrany ovzduší Personální a finanční zajištění činnosti útvarů odpovědných za ochranu ovzduší. Koordinace jejich činnosti s činností útvarů souvisejících (zejména integrovaná prevence a omezování znečištění, nakládání s odpady, posuzování vlivů na životní prostředí, územní plánování). Zkvalitnění řízení ochrany ovzduší. Nelze vyčíslit. Zajištění odpovídající odborné podpory výkonu veřejné správy Není nutný MŽP, ostatní ústřední orgány Personální a finanční zajištění činnosti institucí a koordinace jejich činnosti s činností příslušných správních úřadů. Zkvalitnění řízení ochrany ovzduší. Nelze vyčíslit.



N.1.5

Informační nástroje Pro přípravu Krajského programu snižování emisí připadají v úvahu zejména následující informační nástroje/opatření, která jsou v úplné či částečné kompetenci orgánů kraje (případně obcí): Název nástroje:

Posuzování vlivů na životní prostředí


Zákon č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí Krajský úřad

Popis nástroje:

Povinnost opatřit si a vyhodnotit ještě před realizací záměru informace o možném dopadu záměru na životní prostředí (včetně vlivu na ovzduší). Může zabránit realizaci záměru v imisně nevhodné lokalitě, případně formulovat takové podmínky, aby byl dopad realizace záměru na ovzduší přijatelný. Spíše pozitivní, v případě přílišné „přísnosti“ může působit kontraproduktivně.

Očekávaný efekt:

Ekonomický dopad: Název nástroje: Legislativní základ:


Očekávaný efekt:

Ekonomický dopad:

2KP01.doc/3778

Zajištění úplných a spolehlivých informací pro rozhodování příslušných orgánů Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, zákon č. 50/1976 Sb., stavební zákon, zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, zákon č. 458/2000 Sb., energetický zákon, zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci Orgán kraje v přenesené působnosti a orgán obce, dotčené orgány státní správy Cílem nástroje je zajistit v daném čase komplexní informační základnu pro rozhodování příslušného orgánu v dané věci. Jde zejména o předávání informací ve věci předchozích rozhodnutí či stanovisek, výsledků vyjednávání a také o znalosti jednotlivých technologických zařízení a procesů, které jsou předmětem rozhodování. Účelné předávání potřebných informací potencionálně eliminuje nesprávné rozhodnutí či formulaci nesprávných či protisměrných stanovisek. Dále vytvoření určité informační základny o technologických zařízení a procesech podporuje odbornost rozhodovatele. Nelze vyčíslit.



Název nástroje:

Informování veřejnosti, výchova a osvěta

Legislativní základ:

Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, zákon č. 129/2000 Sb., o krajích Dotčené orgány státní správy


Ekonomický dopad:

Cílem nástroje je reálně a korektně informovat veřejnost o přijatých rozhodnutích předmětných k ochraně ovzduší, a to formou např. veřejných vyhlášek na úředních deskách, zpráv ve sdělovacích prostředích apod.. Dále je cílem provádět průběžnou osvětu různými dostupnými formami např. organizací odborných seminářů, besed, vydáváním tématických publikací apod. Široká znalost veřejnosti o zamýšlených záměrech a správném chování při provozování zdrojů znečišťování. Ve svém důsledku může vést ke snížení produkce emisí jednotlivých látek do ovzduší. Nelze vyčíslit.


Shromažďování informací o zdrojích znečišťování ovzduší Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší Český hydrometeorologický ústav

Popis nástroje:

V souladu se zákonem je povinností ČHMÚ evidovat stacionární zdroje znečišťování v jednotlivých kategoriích a v ročních intervalech publikovat skutečné údaje o produkovaných emisích z těchto zdrojů. Při metodicky správné analýze získaných údajů je možné identifikovat potencionální problémy z hlediska případného překračování stanovených emisních limitů. Nelze vyčíslit.

Očekávaný efekt:

Očekávaný efekt:

Ekonomický dopad:

N.1.6

Dobrovolné nástroje Pro přípravu Krajského programu snižování emisí připadají v úvahu zejména následující dobrovolné nástroje/opatření která jsou v úplné či částečné kompetenci orgánů kraje (případně obcí): Název nástroje: Legislativní základ:

Dobrovolné dohody s provozovateli zdrojů nebo jejich organizacemi Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší


Orgán kraje v přenesené působnosti Dosažení vyššího snížení emisí na základě „trade off“ (reciproční poskytnutí určité „výhody“ ze strany orgánu veřejné správy)


Výrazně pozitivní Výrazně pozitivní

2KP01.doc/3778





Může se jednat např. o vodou ředitelné barvy, plynové spotřebiče či kotle na pevná paliva. Opatření je použitelné v orgánech samotných, v institucích jimi zřízených či v podnicích s majetkovou účastí státu. Pozitivní. Pozitivní.

Název nástroje:

Podpora zavádění dobrovolných aktivit podnikatelské sféry



Není nutný Orgán kraje v přenesené působnosti, orgán obce Opatření se může týkat systému EMAS, ISO 14000, Zeleného kodexu hotelů apod.. Může být aplikováno v podnicích s majetkovou účastí státu, jinde jako „trade off“ (reciproční poskytnutí určité „výhody“ ze strany orgánu veřejné správy). Pozitivní Výrazně pozitivní

Název nástroje:

Demonstrační projekty


Není nutný Investor Úlohou demonstračních projektů je prezentovat dosud málo užívané způsoby řešení určitých problémových okruhů s cílem zajistit následně jejich širší aplikaci.

Očekávaný efekt:

Za předpokladu správného výběru příslušných demonstračních projektů a jejich správného a reálného návrhu lze předpokládat příznivý dopad do oblasti snižování emisí do ovzduší. Nelze vyčíslit.

Popis nástroje:

Ekonomický dopad:

N.2

Podpora užívání Ekologicky šetrných výrobků (které mohou mít vliv na emise) Není nutný Centrální orgány

Scénář nástrojů a opatření Nástroje a opatření Programu jsou z hlediska časového strukturovány takto: - krátkodobé (KR) = do první řádné aktualizace Programu - střednědobé (ST) = do druhé řádné aktualizace Programu - dlouhodobé (DL) = do roku 2010 s výhledem na 2020 - trvalé (TR) Priority jsou řazeny podle členění: - vysoká - střední - nízká

2KP01.doc/3778



Normativní nástroje Název nástroje / opatření

Typ

Priorita

Územní plánování a územní rozhodování Povolení k umisťování staveb, povolení staveb, povolení k uvedení do zkušebního i trvalého provozu a povolení ke změnám staveb zvláště velkých, velkých a středních stacionárních zdrojů znečišťování Integrované povolení k výstavbě zvláště velkého stacionárního zdroje znečišťování Povolení záměrům na zavedení nových výrob a technologií s dopadem na ovzduší u zvláště velkých, velkých a středních stacionárních zdrojů znečišťování Integrované povolení k stávajícímu zvláště velkému stacionárnímu zdroji znečišťování Povolení ke změnám používaných paliv, surovin nebo druhů odpadů a ke změnám využívání technologických zařízení zvláště velkých, velkých a středních stacionárních zdrojů znečišťování

TR

vysoká

TR

vysoká

TR

vysoká

TR

vysoká

ST

vysoká

TR

střední

Povinnost volit při výstavbě nových a rekonstrukci stávajících zvláště velkých stacionárních zdrojů znečišťování nejlepší dostupné techniky

TR

vysoká

Podmíněná (technická možnost a ekonomická přijatelnost) povinnost využívat u nových staveb nebo při změnách stávajících staveb centrální zdroje tepla, případně alternativní zdroje a ověřit možnost kombinované výroby tepla a energie Možnost aplikace plánu snížení emisí u zdroje (resp. opatření k omezování použití surovin a výrobků z nichž emise vznikají) namísto dodržování emisních limitů u vybraných zdrojů znečišťování ovzduší Možnost aplikace plánu zavedení zásad správné zemědělské praxe u zdroje namísto dodržování emisních limitů u vybraných zdrojů znečišťování ovzduší

TR

vysoká

ST

střední

ST

střední

Povolení ke spalování nebo spoluspalování odpadů Povolení k vydání a změnám provozního řádu zvláště velkých a velkých stacionárních zdrojů znečišťování

TR TR

vysoká vysoká

Zákaz spalovaní určitých druhů paliv v malých stacionárních zdrojích znečišťování

TR

vysoká

Možnost omezit spalování rostlinných materiálů Omezení provozu mobilních zdrojů znečišťování

TR TR

nízká střední

Územní energetická koncepce Energetický audit

TR KR TR

vysoká vysoká

Název nástroje / opatření

Typ

Priorita

Poplatky za znečišťování ovzduší Investice do energetické infrastruktury Investice do úspor energie

TR TR TR

nízká střední vysoká

Finanční podpory provozovatelům zdrojů znečišťování ovzduší Finanční podpory domácnostem

KR ST

střední střední

Ekonomické nástroje

2KP01.doc/3778



Ekonomické nástroje Název nástroje / opatření

Typ

Priorita

Možnost placeného vjezdu do určitých částí měst (mýto)

TR

nízká

Finanční podpora systémů hromadné dopravy včetně obměny vozového parku Podpora zavádění vozidel s alternativním pohonem (zemní plyn, bionafta, elektřina)

TR

střední

ST

střední


Typ

Priorita

Technicko-organizační opatření u plošných (nebodových) zdrojů, zaměřená zejména na omezení sekundární prašnosti Regulační řád (při smogové situaci) Parkovací politika (regulace parkování, zavádění systémů P + R) Infrastrukturní opatření (okruhy, obchvaty, kolejová infrastruktura) Rozvoj integrované dopravy Podpora práce doma (teleworking) Podpora všech forem elektronické komunikace

TR

nízká

TR TR TR TR TR TR

střední střední vysoká střední nízká nízká


Typ

Priorita

Optimalizace a koordinace výkonu veřejné správy (koordinace rozhodování podle různých zákonů – zejména zákon o ochraně ovzduší, stavební zákon a zákon o IPPC; spolupráce správních úřadů s policiemi při kontrole parkování a technického stavu vozidel) Zajištění odpovídající odborné podpory výkonu veřejné správy

TR

nízká

TR

vysoká


Typ

Priorita

Proces posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) Zajištění úplných a spolehlivých informací pro rozhodování příslušných orgánů

TR TR

vysoká vysoká

Informování veřejnosti, výchova a osvěta Shromažďování informací o zdrojích znečišťování ovzduší

TR TR

vysoká vysoká


Typ

Priorita

Dobrovolné dohody s provozovateli zdrojů nebo jejich organizacemi Podpora užívání Ekologicky šetrných výrobků (které mohou mít vliv na emise) Podpora zavádění dobrovolných aktivit podnikatelské sféry

TR TR

vysoká vysoká

TR

střední

Demonstrační projekty

TR

střední

Organizační nástroje

Institucionální nástroje

Informační nástroje

Dobrovolné nástroje

2KP01.doc/3778



N.3 N.3.1

Konkretizace nástrojů a opatření scénáře NO.1 Územní plánování a územní rozhodování Cíl Zajistit aplikaci nástrojů v rámci Programu v procesu územního plánování a územního rozhodování dle zákona č. 50/1976 Sb., stavební zákon. Charakter nástroje Tento nástroj je nutné uplatňovat zejména v těchto souvislostech: - zpracování územně plánovací dokumentace sídelních útvarů, - zpracování územně plánovací dokumentace vyšších územních celků, - zpracování projektů územních zón, - v souvislosti s procesem územního řízení, - v souvislosti s procesem stavebního řízení ve věci výstavby nových staveb nebo změn dokončených staveb. V souvislosti s hlavními cíli Programu je v uvedených procesech a dokumentacích nezbytné zajistit princip minimalizace emisí jednotlivých polutantů do ovzduší, hospodárného užití energie a stanovených regulativů přípustných forem zásobování předmětných oblastí či staveb energií vyplývající z ÚEK. Dílčí opatření 1. Aktualizovat stávající územní plány sídleních útvarů na území Ústeckého kraje, které budou respektovat vývoj v oblasti využívání rozvojových ploch, energetických systémů a dopravy. 2. Při rozhodování o využití níže specifikovaných rozvojových ploch respektovat příslušné formy přípustnosti jejich využití. V kategorii přípustnosti využití jsou užívány tyto charakteristiky: • LV – lehká nerušící výroba a služby = jedná se zejména o stavby a zařízení pro výrobu a služby bez mimořádných opatření vůči okolnímu prostředí a nepřekračující stanovené limity z hlediska ochrany zdraví a životního prostředí na plochách s jinou funkční náplní s územím sousedících. Z hlediska zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, jsou přípustné pouze stacionární zdroje znečišťování určené pro zajištění poptávky po teple. Typickými představiteli jsou stavby a zařízení pro montážní a lehkou výrobu, komerční činnost, administrativu a správu, obchod a skladování případně stavby pro výstavnictví. • PV – průmyslová výroba = jedná se zejména o stavby a zařízení výrobního charakteru v uzavřených areálech a jejich technické vybavenosti. Obvyklé jsou tedy výrobní stavby, stavby a zařízení pro poskytování služeb s průmyslovou výrobou související, stavby dopravních závodů, stavby pro skladování a manipulaci, stavby technického vybavení, parkovací a odstavné plochy, čerpací stanice pohonných hmot apod.

2KP01.doc/3778



Obec

Březno Chomutov Jirkov

Velikost oblasti v ha pro využití

Přípustnost využití

Služby

Výrobu

34 45

20 112 71

PV LV LV

44 162 13 3 22 12 29 25 11 18 57 4 2

PV, LV PV, LV PV PV LV PV PV PV PV PV PV (upřednostňovat LV) PV (upřednostňovat LV) LV LV

Kadaň Klášterec nad Ohří Perštejn Vejprty Dolní Zálezly Chabařovice Chlumec Libouchec Petrovice Řehlovice Trmice Ústí n. Labem Velké Březno Velké Chvojno

9 10

Děčín Dolní Poustevna Česká Kamenice Chřibská Jílové

24 2 8 1 7

37 8 9 4 14

PV (upřednostňovat LV), LV PV (upřednostňovat LV), LV LV PV, LV PV (upřednostňovat LV)

Krásná Lípa Mikulášovice

16 19

22 16

PV (upřednostňovat LV) PV (upřednostňovat LV)

Rumburk

18

138

PV (upřednostňovat LV)

Rybniště Šluknov Varnsdorf

3 2 35

18 10 39

PV (upřednostňovat LV) PV (upřednostňovat LV) PV (upřednostňovat LV)

Velký Šenov Vilémov Havraň

4 4

47 1 192

PV (upřednostňovat LV) PV (upřednostňovat LV) PV

Hora Sv. Kateřiny Horní Jiřetín

2

Litvínov

28

5

4

LV PV

49

LV

Lom

10

PV (upřednostňovat LV)

Most Blatno

112 4,5

PV (v intravilánu upřednostňovat LV) PV

Blšany u Loun

3

PV

Blšany u Podbořan Cítoliby

28

12 38

PV PV, LV

0,55

11 5

PV PV, LV

Černčice Dobroměřice 2KP01.doc/3778



Obec

Velikost oblasti v ha pro využití Služby


Výrobu

Kryry

3

PV

Libčeves Líšťany Louny

4 7 38

PV PV PV, LV

12 2 11

PV, LV PV PV, LV

Petrohrad

4

PV

Peruc

47

PV

55 22

PV, LV PV

Staňkovice Vroutek

173 4

PV PV

Žatec Bohušovice nad O. Bechlín Ctiněves Horní Beřkovice Čižkovice Hošťka

36 1 4

PV LV PV, LV LV, LV LV PV PV, LV

Lubenec Měcholupy Pan. Týnec

Podbořany Postoloprty

Chodouny Chotěšov Krabčice Liběšice Libochovany Libochovice Litoměřice Lovosice Mlékojedy Polepy Račineves Rochov Roudnice nad Labem Sulejovice Štětí Třebenice Žernoseky Bílina Bystřany Dubí Duchcov Hrob Hrobčice 2KP01.doc/3778

0,5 3 3

2

11 2 9 1 2 1 13 1 4 2 10 14 5

2 2 3 2 7 10 1 2

11 2 5 1 2 18 10 6 15 100 50 9 2 14 25 11 5 9 3 19 3 9

PV, LV PV, LV PV LV LV LV LV LV LV LV PV LV PV LV LV LV LV LV LV LV LV LV LV



Obec

Velikost oblasti v ha pro využití


Služby

Výrobu

Krupka

6

65

LV

Modlany Osek Proboštov

24 4 1

2

LV LV LV

30

LV (PV podmíněně)

Teplice Žim

4

LV

Časový horizont Rok 2010 Rizika a nejistoty • neznalost konkrétních investičních záměrů • politický zájem ve snaze vyhovět podmínkám budoucích investorů • nerespektování platné územně plánovací dokumentace

N.3.2

NO.2 Povolení k umisťování staveb, povolení staveb, povolení k uvedení do zkušebního i trvalého provozu a povolení ke změnám staveb zvláště velkých, velkých a středních stacionárních zdrojů znečišťování Cíl Zajištění reálných, dosažitelných a maximálně efektivních podmínek pro umístění staveb či změn staveb zvlášť velkých, velkých a středních stacionárních zdrojů znečišťování. Charakter nástroje Povolovací řízení musí ve všech aspektech vyhovovat všem zákonným požadavkům zejména zákonu č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, zákonu č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a zákonu č. 50/1976 Sb., stavební zákon. Konkrétní podmínky pro povolení musí respektovat omezení vyplývající z kvality ovzduší předmětné oblasti a jejího okolí, použitého primárního zdroje energie, výrobní kapacity zdroje znečišťování apod. Dílčí opatření Vzhledem k podmínkám Ústeckého kraje z hlediska celkové velikosti produkce emisí a imisních koncentrací působících na zdraví lidí i ekosystémy je nezbytné: a) používat v maximální míře nejlepší dostupné techniky, b) výstavbu nového zvlášť velkého stacionárního zdroje znečišťování realizovat pouze jako substituci některého ze stávajících zvlášť velkých stacionárních zdrojů znečišťování, c) výstavbu velkých stacionárních zdrojů znečišťování realizovat pouze v oblastech, které nejsou z hlediska kvality ovzduší problematické, kapacitu stacionárních zdrojů znečišťování navrhovat pouze pro očekávanou poptávku po energii, d) výstavbu středních stacionárních zdrojů znečišťování navrhovat pouze v nezbytných případech (v případě dosahu systému CZT je nezbytné preferovat tuto formu zásobování energií).

2KP01.doc/3778



Z hlediska imisních koncentrací je vhodné uvažovat s případnou výstavbou nového zvlášť velkého stacionárního zdroje znečišťování v oblastech, které mají vhodné rozptylové podmínky a minimalizují negativní dopad z hlediska přírůstků imisních koncentrací do oblastí, které již jsou v současné době zatíženy vysokými imisními koncentracemi na hranici limitních hodnot. Na základě výsledků modelování lze doporučit přednostně uvažovat s výstavbou nového zvlášť velkého stacionárního zdroje znečišťování v oblastech v okolí obcí Stranná, Křesín a Lipenec. Tímto návrhem není za určitých podmínek vyloučena výstavba nového zvlášť velkého stacionárního zdroje znečišťování v lokalitách, kde jsou umístěny stávající zvlášť velké stacionární zdroje znečišťování. Volba palivové základny a její výhodnost musí být předmětem povolovacího řízení ve smyslu zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší. Časový horizont Rok 2030 Rizika a nejistoty • neznalost konkrétních investičních záměrů, • politický zájem ve snaze vyhovět podmínkám budoucích investorů, • nerespektování platné územně plánovací dokumentace, • nesplnění podmínky výstavby nového zvlášť velkého stacionárního zdroje znečišťování ekvivalentní náhradou za některý ze stávajících, • absence nejlepší dostupné techniky a BREF (referenční dokument nejlepší dostupné techniky) pro technologie spalování hnědého uhlí při výrobě elektrické energie, • nerespektování nezbytnosti užití ekologicky efektivních a energeticky účinných technologických zařízení při výstavbě velkých a středních stacionárních zdrojů znečišťování.

N.3.3

NO.3 Integrované povolení k výstavbě zvlášť velkého stacionárního zdroje znečišťování Cíl Zajištění reálných, dosažitelných a maximálně efektivních podmínek pro umístění staveb či změn staveb zvlášť velkých, velkých a středních stacionárních zdrojů znečišťování. Charakter nástroje Povolovací řízení musí ve všech aspektech vyhovovat všem zákonným požadavkům zejména zákonu č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci. Konkrétní podmínky pro povolení musí respektovat omezení vyplývající z kvality ovzduší předmětné oblasti a jejího okolí, použitého primárního zdroje energie, výrobní kapacity zdroje znečišťování apod. Dílčí opatření Vzhledem k podmínkám Ústeckého kraje z hlediska celkové velikosti produkce emisí a imisních koncentrací působících na zdraví lidí i ekosystémy je nezbytné: a) používat v maximální míře nejlepší dostupné techniky, b) výstavbu nového zvlášť velkého stacionárního zdroje znečišťování realizovat pouze jako substituci některého ze stávajících zvlášť velkých stacionárních zdrojů znečišťování.

2KP01.doc/3778



Z hlediska imisních koncentrací je vhodné uvažovat s případnou výstavbou nového zvlášť velkého stacionárního zdroje znečišťování v oblastech, které mají vhodné rozptylové podmínky a minimalizují negativní dopad z hlediska přírůstků imisních koncentrací do oblastí, které již jsou v současné době zatíženy vysokými imisními koncentracemi na hranici limitních hodnot. Na základě výsledků modelování lze doporučit přednostně uvažovat s výstavbou nového zvlášť velkého stacionárního zdroje znečišťování v oblastech v okolí obcí Stranná, Křesín a Lipenec. Tímto návrhem není za určitých podmínek vyloučena výstavba nového zvlášť velkého stacionárního zdroje znečišťování v lokalitách, kde jsou umístěny stávající zvlášť velké stacionární zdroje znečišťování. Volba palivové základny a její výhodnost musí být předmětem povolovacího řízení ve smyslu zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší. Časový horizont Rok 2030 Rizika a nejistoty • Neznalost konkrétních investičních záměrů, • politický zájem ve snaze vyhovět podmínkám budoucích investorů, • nerespektování platné územně plánovací dokumentace, • nesplnění podmínky výstavby nového zvlášť velkého zdroje znečišťování ekvivalentní náhradou za některý ze stávajících, • absence nejlepší dostupné techniky a BREF (referenční dokument nejlepší dostupné techniky) pro technologie spalování hnědého uhlí při výrobě elektrické energie.

N.3.4

NO.4 Povolení k záměrům na zavedení nových výrob a technologií s dopadem na ovzduší u zvlášť velkých, velkých a středních stacionárních zdrojů znečišťování Cíl Naplnění požadavků zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší. Charakter nástroje Udělovat povolení k zavedení nových výrob a technologií s dopadem na ovzduší pouze v těch případech a na těch místech, která jsou způsobilá z hlediska kvality ovzduší a územních podmínek. Dílčí opatření Shodná s opatřeními NO.1., NO.2. a NO.3. Časový horizont Rok 2030 Rizika a nejistoty Shodná s opatřeními NO.1., NO.2. a NO.3.

2KP01.doc/3778



N.3.5

NO.5 Integrované povolení k stávajícímu zvlášť velkému stacionárnímu zdroji znečišťování Cíl Naplnění požadavků zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci při současném požadavku na splnění doporučených hodnot emisních stropů sledovaných látek pro Ústecký kraj dle NV č. 351/2002 Sb., kterým se stanoví závazné emisní stropy pro některé látky znečišťující ovzduší a způsob přípravy a provádění emisních inventur a emisních projekcí. Charakter nástroje V souladu se zákonem č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci jsou posuzovány všechny podstatné aspekty stávajícího zvlášť velkého stacionárního zdroje znečišťování, které by mohly v době trvání tohoto povolení (8 let) negativně ovlivnit životní prostředí nebo krajinu. Dílčí opatření Pro potřeby naplnění cílů tohoto Programu je nezbytné, aby orgány kraje v přenesené působnosti aktivně spolupracovaly s Ministerstvem životního prostředí, které je kompetentní ve smyslu zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a 76/2002 Sb., o integrované prevenci vydávat integrovaná povolení ke stávajícím zvláště velkým stacionárním zdrojům znečišťování. Konkrétní podmínky ve formě stanovení individuálních emisních stropů resp. oddělené regulace jsou předmětem jednak Národního programu a jednak příslušného prováděcího předpisu k zákonu č. 86/2002 Sb. (příslušný prováděcí předpis dosud není vydán). Při jednání o integrovaném povolení je vzhledem ke specifickým podmínkám v Ústeckém kraji naprosto nezbytné v tomto povolení stanovit zejména tyto podmínky: - respektování výsledků energetického auditu předmětného zdroje znečišťování, - realizaci úsporných opatření při přeměně primárních energetických zdrojů a opatření u dalších energetických zařízení, - stanovení a respektování plánu oprav resp. rekonstrukce zdroje znečišťování, - vyšší využití odlučovacích zařízení znečišťujících látek. Časový horizont Rok 2008 Rizika a nejistoty • Poruchy v komunikaci mezi Ústeckým krajem a Ministerstvem životního prostředí, • politický zájem ve snaze vyhovět podmínkám provozovatelů stávajících stacionárních zdrojů znečišťování nezávisle na cílech Programu.

2KP01.doc/3778



N.3.6

NO.6 Povolení ke změnám používaných paliv, surovin nebo druhů odpadů a ke změnám využívání technologických zařízení zvlášť velkých, velkých a středních stacionárních zdrojů znečišťování Cíl Preference využití ekologicky vhodnějších primárních energetických zdrojů energie. Charakter nástroje Smyslem tohoto opatření je regulovat povolování změn používaných paliv u zvlášť velkých, velkých a středních stacionárních zdrojů znečišťování ve prospěch ekologicky šetrnějších primárních zdrojů energie. Dílčí opatření Při procesu povolování změn používaných paliv dle zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší je účelné respektovat následující seznamy, které tvoří: a) zdroje znečišťování potencionálně vhodné na náhradu dosud užívaného hnědého uhlí za zemní plyn, b) zdroje znečišťování potencionálně vhodné na náhradu dosud užívaného hnědého uhlí za biomasu, c) obce potencionálně vhodné k plošné plynofikaci. ad a) zdroje znečišťování potencionálně vhodné na náhradu dosud užívaného hnědého uhlí za zemní plyn Obec s rozšířenou

Obec

Název zdroje tepla

Bílina

Bílina

C - majetkový fond a.s. - kotelna Bílina

Bílina Bílina Bílina

Hrobčice Hrobčice Hrobčice

ADAS SVOBODA s.r.o. - kotelna Razice ADAS SVOBODA s.r.o. - kotelna Razice Zemědělské zásobování v Teplicích a.s. - NS Mirošovice

Děčín


Benešovská teplárenská společnost s.r.o. - kotelna Družstevn

Děčín Děčín

Benešov nad Ploučnicí Česká Kamenice

OSBD Děčín - kotelna Benešov nad Ploučnicí číslo 603 a 604 BS - Desa s.r.o. Česká Kamenice - kotelna

Děčín Děčín Děčín Děčín Děčín

Česká Kamenice Česká Kamenice Děčín Děčín Děčín

EKOTERMAL s.r.o. - kotelna VIA s.r.o. Česká Kamenice TOSKAM s.r.o. Česká Kamenice - kotelna CENTRO Děčín k.s. - kotelna MONOSH s.r.o. Děčín WICO B.G.M. a.s. Děčín - kotelna

Děčín Děčín Kadaň

Malšovice Verneřice Kadaň

Kadaň

Kadaň

Tecton s.r.o. - kotelna Četrans Malšovice KART s.r.o. Verneřice - kotelna ČSAD BUS Ústí nad Labem a.s. - kotelna závodu Prunéřov G plus K INVEST - uhelná kotelna Kadaň

Kadaň

Perštejn

ZZN Chomutov a.s. - kotelna drůbežárny Perštejn

působností

2KP01.doc/3778



Obec s rozšířenou

Obec

Název zdroje tepla

Kadaň

Vejprty

Belet a.s. - uhelná kotelna provozovny Nové Zvolání

Kadaň Litoměřice Litoměřice

Vejprty Litoměřice Litoměřice

LINX s.r.o. - kotelna provozu Vejprty LANG ZONA s.r.o. - kotelna areálu Litoměřice U.D. s.r.o. - uhelná kotelna Litoměřických mrazíren

Litoměřice Louny Louny Louny Louny Louny Louny Louny Louny Louny Louny Lovosice Lovosice Lovosice

Terezín Louny Louny Louny Louny Louny Louny Louny Louny Panenský Týnec Postoloprty Lovosice Radovesice Velemín

Agrokomplex OHŘE a.s. - kotelna VKK Terezín ČSAD BUS Ústí nad Labem a.s. - kotelna Louny ČSAD BUS Ústí nad Labem a.s. - kotelna Louny ČSAD BUS Ústí nad Labem a.s. - kotelna Louny J.V. Vojtíšek Louny - kotelna K 1 Jiráskův mlýn Louny s.r.o. - kotelna Jiráskův mlýn Louny s.r.o. - kotelna Oblastní stavební a.s. Žatec - kotelna STAS Louny SVBF Praha - kotelna kasárna Louny (učební blok) Základní škola Panenský Týnec MONTAGE Most a.s. - provoz Postoloprty Podnik technických služeb Lovosice s.r.o. Zepos a.s. Radovesice - kotelna truhlárny ZD ČESKÉ STŘEDOHOŘÍ Velemín - kotelna

Most Most Most Most Most

Most Most Most Most Most

Ing. Petr Beránek - kotelna na tuhá paliva Most Ministerstvo obrany ČR - VÚ 2982 Most (kotelna TP) OVO - FRUKT s.r.o. Most Q - Wartep s.r.o. Praha 1 - kotelna HUTR Rudolice Q - Wartep s.r.o. Praha 1 - kotelna HUTR Rudolice

Most Podbořany Podbořany Podbořany

Obrnice Kryry Lubenec Lubenec

První mostecká a.s. - kotelna Chánov JEDNOTA s.d. v Podbořanech - nákupní středisko Kryry Obec Lubenec - bytová jednotka Odborová organizace EQUI - rekreační zařízení RAVIA Lubenec

Podbořany Podbořany

Lubenec Podbořany

Vězeňská služba ČR, Věznice Oráčov - objekt Drahonice ČD s.o. - železniční stanice Podbořany

Podbořany Podbořany Podbořany

Podbořany Podbořany Podbořany

Ing. Gerhard Pohl - kotelna Podbořany JEDNOTA s.d. v Podbořanech - hotel SLUNCE Oblastní stavební a.s. Žatec - kotelna STAS Podbořany

Podbořany Podbořany Podbořany Roudnice nad Labem

Vroutek Vroutek Vroutek Roudnice nad Labem

ČD s.o. - bytová jednotka Vroutek VODEST s.r.o. Vroutek - kotelna hlavní VODEST s.r.o. Vroutek - kotelna pomocná Kulturní a společenské středisko ŘÍP - kino SOKOL Roudnice n

Roudnice nad Labem

Roudnice nad Labem

Lineta Severočeská dřevařská společnost a.s. provozovna Ro

Roudnice nad Labem Rumburk

Roudnice nad Labem Dolní Poustevna

Zahradnictví Trávníček Roudnice nad Labem

působností

2KP01.doc/3778

CENTROFLOR s.r.o. - provoz Drátovna Dolní Poustevna



Obec s rozšířenou

Obec

Název zdroje tepla

Rumburk

Jiříkov

H & M s.r.o. - kotelna zahradnictví Jiříkov

Rumburk Rumburk Rumburk

Krásná Lípa Lipová Rumburk

EURO TOPOZ s.r.o. - kotelna Krásná Lípa Milan Vožeh CONMET RON V + CH Lipová - kotelna Strojírny Rumburk s.r.o.

Rumburk Rumburk Rumburk Rumburk Teplice Teplice Teplice Teplice Teplice Teplice Ústí nad Labem Ústí nad Labem Ústí nad Labem

Šluknov Šluknov Velký Šenov Velký Šenov Dubí Hrob Košťany Proboštov Proboštov Teplice Chlumec Libouchec Ústí nad Labem

Varnsdorf Varnsdorf Varnsdorf Varnsdorf

Varnsdorf Varnsdorf Varnsdorf Varnsdorf

Bekon a.s. Šluknov - kotelna přádelny Bytex Plus a.s. - závod 8 B Šluknov Grafické tiskárny s.r.o. Velký Šenov ZEMSPOL s.r.o. Velký Šenov - mechanizační středisko Anna Andreassenová - kotelna Dubí 3 Ing. Josef Strnad - kotelna Hrob Pozemní stavby Ústí nad Labem a.s. - středisko Košťany ČSAO Teplice a.s. - kotelna Teplotechna - Prima s.r.o. - areál Jaroslav PRIMATEP s.r.o. - kotelna Teplice Riegrova Chlumecká a.s. - kotelna na pevná paliva Petri Břetislav Kořínek - kotelna na pevná paliva Libouchec Univerzita Jana Evangelisty Purkyně Ústí nad Labem koleje ABX s.r.o. - kotelna Varnsdorf BARKOV s.r.o. Varnsdorf - kotelna ČSAD BUS Ústí nad Labem a.s. - ČS PHM Varnsdorf ČSAD BUS Ústí nad Labem a.s. - kotelna Varnsdorf

Varnsdorf Žatec Žatec Žatec Žatec

Varnsdorf Žatec Žatec Žatec Žatec

Žatec Žatec

Žatec Žatec

G. Horáček - MOSSU Varnsdorf - kotelna AGS Astra a.s. Žatec Alnus s.r.o. Žatec - kotelna ASTRA Servis a.s. Žatec - Zemědělské stavby a.s. Žatec CHMELAŘSTVÍ družstvo Žatec - kotelna závod Mechanizace PREFA Žatec s.r.o. TIN s.r.o. Žatec - kotelna

Žatec Děčín Litoměřice

Žatec Jílové Litoměřice

Žatecká prádelna s.r.o. - kotelna TERMO Děčín a.s. - kotelna Jílové Koželužna Litoměřice a.s.

Litoměřice Roudnice nad Labem

Litoměřice Dobříň

United Energy, a.s. - výtopna Kocanda Procházka s.r.o. - masokombinát

Rumburk Rumburk

Jiříkov Krásná Lípa

Slévárna Jiříkov a.s. COLOR-TEX s.r.o.

Teplice Žatec

Proboštov Žatec

United Energy, a.s. - výtopna Proboštov SVBF Praha - centrální kotelna Žatec 4/4

Žatec

Žatec

Žatecká teplárenská a.s. - výtopna Perč

působností

2KP01.doc/3778



ad b) zdroje znečišťování potencionálně vhodné na náhradu dosud užívaného hnědého uhlí za biomasu Obec s rozšířenou

Obec

Název zdroje tepla (dle REZZO 2)

Litoměřice Litoměřice Litoměřice

Liběšice Polepy Vrbice

ZD Liběšice - mechanizační dílny Liběšice Družstvo POLEPSKÁ BLATA Polepy - chov brojlerů Libínky INTEGRAZ s.r.o. pro živočišnou výrobu - kotelna Záhorčí

Litoměřice Louny

Vrbice Dobroměřice

ZOD Hoštka - dílna Vrbice Rolnické družstvo Dobroměřice - kotelna

Lovosice Lovosice Ústí nad Labem

Slatina Slatina Tisá

ZD vlastníků Slatina - dílny ZD vlastníků Slatina - kuchyně a AB KOH-I-NOOR Tisá s.r.o.

působností

ad c) obce potencionálně vhodné k plošné plynofikaci Okres


Obec

Teplice

Bílina Teplice

Ledvice Dolní Habartice

Děčín Děčín Rumburk

Horní Habartice Markvartice Lipová Staré Křečany

Varnsdorf Chomutov

Chomutov Kadaň Hlinná Litoměřice

Dochov Snědovice Černěves

Litoměřice Roudnice nad Labem

Lovosice Most

Kamýk Libochovany

Litvínov Most

Louny

Chodouny Vědomice Vchynice Prackovice nad Labem Horní Jiřetín Domoušice Křivice

2KP01.doc/3778

Louny

Jimlín Opočno Zbrašín

Podbořany Žatec

Krásný Dvůr Bítozeves



Okres


Obec

Holedeč Libořice Měcholupy Ústí nad Labem

Ústí nad Labem

Časový horizont Rok 2010 Rizika a nejistoty • Míra ekonomické efektivnosti rozšíření systému zásobování zemním plynem do uvedených obcí, • míra ekonomické efektivnosti změny palivové základny u jednotlivých zdrojů znečišťování.

N.3.7

NO.7 Podmíněná (technická možnost a ekonomická přijatelnost) povinnost využívat u nových staveb nebo při změnách stávajících staveb centrální zdroje tepla, případně alternativní zdroje a ověřit možnost kombinované výroby tepla a energie Cíl Cílem nástroje je preferovat reálné, ekonomicky efektivní využití obnovitelných zdrojů energie a kombinované výroby elektrické energie a tepla s cílem snížení produkce emisí znečišťujících látek do ovzduší. Charakter nástroje V souladu s dikcí zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií a č. 458/2000 Sb., energetický zákon je účelné specifikovat oblasti pro přednostní využívání centrálního zásobování teplem případně obnovitelných zdrojů energie a dále specifikovat potencionální příležitosti pro rekonstrukci stávajících zdrojů tepla nebo elektrické energie na zdroje s kombinovanou výrobu elektřiny a tepla. Dílčí opatření a) V souladu se zákonem č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií je nutno v rámci územních energetických koncepcí stanovit regulativy pro přípustné, podmíněně přípustné a nepřípustné formy zásobování energií jednotlivých územních obvodů, b) ověřit podmínky pro možnost realizace kombinované výroby tepla a elektrické energie u těchto zdrojů znečišťování: Obec s rozšířenou Č.

působností

Obec


1 2

Bílina Bílina

Bílina Bílina

United Energy, a.s. - kotelna Bílina - P United Energy, a.s. - kotelna Bílina - P

3

Děčín

Děčín

TERMO Děčín a.s. - kotelna Liberecká

4 5 6

Most Louny Teplice

Bečov Louny Duchcov

Teplo Bečov United Energy, a.s. - výtopna Louny United Energy, a.s. - kotelna Duchcov

7 8

Děčín Chomutov

Děčín Chomutov

TERMO Děčín a.s. - kotelna Boletice Nemocnice s poliklinikou a LDN Chomutov

9

Louny

Louny

HARPEN ČR s.r.o. - nemocnice s poliklinikou

2KP01.doc/3778



Obec s rozšířenou Č.

působností

Obec


10 11

Louny Most

Louny Obrnice

PRAGA Louny a.s. QUICK I. v.o.s. Obrnice

12 13

Rumburk Teplice

Rumburk Teplice

TEPLO Rumburk s.r.o. Lázně Teplice v Čechách

14

Ústí nad Labem

Ústí nad Labem

Masarykova nemocnice

15 16

Děčín Litoměřice

Jílové Litoměřice

TERMO Děčín a.s. - kotelna Jílové United Energy, a.s. - výtopna Kocanda

17 18

Teplice Žatec

Proboštov Žatec

United Energy, a.s. - výtopna Proboštov Žatecká teplárenská a.s. - výtopna Perč

pozn.: řádek 5 - je třeba dovést plyn do výtopny řádek 15-18 - řešení je možné pouze za předpokladu plynofikace uvedených uhelných výtopen

c)

ověřit podmínky pro možnost využití druhotných energetických technologických procesech produkujících zejména odpadní teplo.

zdrojů

ve

výrobních

Časový horizont Rok 2010 Rizika a nejistoty • Míra ekonomické efektivnosti zavedení kombinované výroby tepla a elektrické energie ve stávajících stacionárních zdrojích znečišťování, • aplikace územně energetických koncepcí jako územně plánovacího podkladu dle zákona č. 50/1976 Sb., stavební zákon, • nedostatek informací o produkci odpadního tepla ve výrobní technologických procesech a možnostech jeho využití.

N.3.8

NO.8 Možnost aplikace plánu snížení emisí u zdroje (resp. opatření k omezování použití surovin a výrobků z nichž emise vznikají) namísto dodržování emisních limitů u vybraných stacionárních zdrojů znečišťování Cíl Další snižování emisí u zvlášť velkých stacionárních zdrojů znečišťování v souladu s § 5 a § 54 zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší. Charakter nástroje Možnost využití příslušných ustanovení zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší pro potřeby zajištění cílů Programu. Orgán kraje v přenesené působnosti má tedy možnost dále upřesnit snížení emisí oxidů dusíku NOx, oxidu siřičitého SO2 a tuhých znečišťujících látek ve formě plánu snížení emisí podle § 54 odst. 7 zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší. Dílčí opatření Posoudit reálnost zpracovaných plánů na snižování emisí ze strany zvlášť velkých spalovacích zdrojů na úrovni orgánu kraje v přenesené působnosti a případně rozhodnout o dalším snížení emisí oxidů dusíku NOx, oxidu siřičitého SO2 a tuhých znečišťujících látek, tak, aby bylo zajištěno plnění 2KP01.doc/3778



doporučených hodnot emisních stropů Ústeckého kraje dle NV č. 351/2002 Sb., kterým se stanoví závazné emisní stropy pro některé látky znečišťující ovzduší a způsob přípravy a provádění emisních inventur a emisních projekcí. Časový horizont Rok 30.6.2004 Rizika a nejistoty • Poruchy v komunikaci mezi Ústeckým krajem a Ministerstvem životního prostředí, • politický zájem ve snaze vyhovět podmínkám provozovatelů stávajících stacionárních zdrojů znečišťování nezávisle na cílech Programu.

N.3.9

NO.9 Možnost aplikace plánu zavedení zásad správné zemědělské praxe u zdroje namísto dodržování emisních limitů u vybraných stacionárních zdrojů znečišťování Cíl Cílem opatření je zajistit v souladu s § 5 zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší plnění plánu zavedení zásad správné zemědělské praxe u velkých stacionárních zdrojů znečišťování. Charakter nástroje Zajistit plnění emisních limitů definovaných na bázi emisních faktorů dle prováděcího předpisu k zákonu č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší. Příslušné plány mají platnost v délce 5 let. Dílčí opatření Je účelné pozornost soustředit na níže uvedené stacionární zdroje znečišťování zemědělského charakteru evidované v rámci REZZO 1. Obec s rozšířenou působností

Obec

Název zdroje (dle REZZO 1)

Litoměřice Lovosice

Brozany nad Ohří Libochovice

ZÁVESKÝ A SPOL.-VELKOKAPACITNÍ KRAVÍN AGRI Libochovice a.s. - areál živočišné

Lovosice Most

Vchynice Bečov

KOMASPOL s.r.o. K+B s.r.o.

Most Teplice

Lišnice Háj u Duchcova

REBAK Lišnice s.r.o. Ing. Schneider Petr-samostatně hospodařící

Časový horizont Dle zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší. Rizika a nejistoty Vzhledem k výši doporučených hodnot emisního stropu Ústeckého kraje pro amoniak, který ani v současné době není překračován, nepředstavuje toto opatření žádná rizika a nejistoty.

2KP01.doc/3778



N.3.10

NO.10 Povolení k vydání a změnám provozního řádu zvlášť velkých a velkých stacionárních zdrojů znečišťování Cíl Cílem je specifikovat relevantní střední stacionární zdroje znečišťování, pro které bude v souladu se zákonem č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší zpracován provozní řád v přiměřeně stanoveném rozsahu. Charakter nástroje Účelem tohoto nástroje je doplnit povinnost zpracování provozního řádu ze zákona povinných zvlášť velkých a velkých stacionárních zdrojů znečišťování o další zdroje z kategorie středních stacionárních zdrojů znečišťování. Dílčí opatření V MŽP vyhlášených oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší a v oblastech, kde je potencionální předpoklad překročení stanovených limitů imisních koncentrací pro zdraví nebo ochranu ekosystémů (viz výsledky modelování imisních koncentrací) je účelné zvážit možnost stanovení povinnosti i na střední stacionární zdroje znečišťování. Časový horizont Průběžně. Rizika a nejistoty Riziko odmítnutí stanovených emisních limitů ze strany znečišťovatele.

N.3.11

NO.11 Zákaz spalovaní určitých druhů paliv v malých stacionárních zdrojích znečišťování Cíl Cílem opatření je informovat zejména orgány samosprávy o možnosti aplikovat ustanovení § 50 zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší v rozsahu přílohy č. 11 ve věci zákazu spalování některých druhů paliv. Charakter nástroje Účelně uplatněným nařízením (např. formou vyhlášky) je možné eliminovat používání ekologicky nevhodných druhů paliv zákonem č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší specifikovaných jako použití hnědého uhlí energetického, lignitu, uhelných kalů a proplástků v malých spalovacích zdrojích znečišťování. Dílčí opatření Je nezbytné, v souladu s potřebami tohoto Programu, informovat orgány obcí o zákazu spalování výše uvedených primárních energetických zdroj v malých stacionárních zdrojích znečišťování a to nejlépe formou vyhlášek dle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích. Časový horizont Do konce roku 2003.

2KP01.doc/3778



Rizika a nejistoty • Rezignace na použití předmětného ustanovení zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší ze strany orgánů obcí, • nerespektování předmětných zákazů spalování zákonem č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší uvedených paliv ze strany spotřebitelů.

N.3.12

NO.12 Možnost omezit spalování rostlinných materiálů Cíl Cílem opatření je informovat zejména orgány samosprávy o možnosti aplikovat ustanovení § 50 zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší ve věci stanovení podmínek spalování suchých rostlinných materiálů s přihlédnutím ke klimatickým podmínkám, stavu ovzduší ve svém uzemním obvodu, vegetačnímu období a hustotě obytné zástavby. Charakter nástroje Účelně uplatněným nařízením (např. formou vyhlášky) je možné eliminovat spalování suchých rostlinných materiálů či stanovení podmínek pro jejich spalování. Dílčí opatření Je nezbytné, v souladu s potřebami tohoto Programu, informovat orgány obcí o zákazu spalování suchých rostlinných materiálů a to nejlépe formou vyhlášek dle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích. Časový horizont Do konce roku 2003. Rizika a nejistoty • Rezignace na použití předmětného ustanovení zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší ze strany orgánů obcí, • nerespektování předmětných podmínek ze strany obyvatel.

N.3.13

NO.13 Omezení provozu mobilních zdrojů znečišťování Cíl Zpracování regulačních opatření k omezení mobilních zdrojů znečišťování zejména v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší. Charakter nástroje Při zhoršené kvalitě ovzduší je účelné postupovat ze strany orgánů kraje v přenesené působnosti a orgánů obcí podle předem zpracovaného regulačního řádu platného pro jejich území. Dílčí opatření Zvážit zpracování regulačních řádů ve statutárních městech, bývalých okresních městech a lázeňských městech a v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší, ve kterém budou upravena vyhlašovací a odvolávací regulační opatření v případě vyhlášení vzniku smogových situací a omezení nebo zastavení provozu stacionárních a mobilních zdrojů znečišťování ve svém území, avšak s výjimkou stacionárních zdrojů znečišťování, které se na znečišťování rozhodujícím způsobem podílejí. 2KP01.doc/3778



Časový horizont Do 30.6.2004 Rizika a nejistoty • Nezpracování regulačních opatření, • nerespektování stanovených regulačních opatření.

N.3.14

NO.14 Územní energetická koncepce Cíl Zajistit platné ustanovení zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií pro kraje a statutární města v přenesené působnosti a vzhledem k emisní situaci Ústeckého kraje specifikovat další obce a území, pro které je účelné územní energetickou koncepci zpracovat. Charakter nástroje Zpracování územní energetické koncepce v souladu se zákonem č. 406/200 Sb., o hospodaření energií a NV č. 195/2001 Sb., kterým se provádí podrobnosti zpracování územních energetických koncepcí. Dílčí opatření Důležitým nástrojem Programu je postupné zabezpečení vypracování územních energetických koncepcí v souladu se zákonem č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, § 4. Za tím účelem je třeba zajistit tyto úkoly: 1) Dokončit proces zpracovávání územních energetických koncepcí statutárních měst kraje, které budou zahrnovat a konkretizovat činnosti vedoucí k naplňování cílů státní energetické a ekologické koncepce státu a integrovaného programu snižování emisí Ústeckého kraje. 2) Zahájit proces postupného zpracovávání územních energetických koncepcí měst a obcí s pověřenou působností a tím zajistit implementaci Programu do lokálních podmínek. 3) Vytvořit finanční fond „prioritních opatření“, který bude částečně pomáhat realizovat projekty přispívající relevantním způsobem k realizaci Programu a cílům územní energetické koncepce Ústeckého kraje. Mezi takové projekty patří zejména: - projekty ekologizace energetického zásobování vybraných lokalit kraje, - projekty kogenerační výroby elektrické energie a tepla, - projekty systémů centrálního zásobování teplem, - projekty ekologizace rozhodujících zdrojů tepla, - projekty vytápění v objektech rozptýlené zástavby, - projekty konkrétního využití obnovitelných zdrojů energie, apod. 4) Vypracovat pro územní zóny kraje, které jsou relevantní pro ochranu krajiny resp. které jsou extrémně zatíženy emisemi, samostatné územní energetické koncepce zaměřené zejména na využití obnovitelných zdrojů energie. Časový horizont Do 1.ledna 2006 a dále průběžně.

2KP01.doc/3778



Rizika a nejistoty • Nedostatek finančních zdrojů dotčených obcí a kraje, • nízká koordinace činností v procesech vypracovávání ÚEK předmětných obcí a kraje, • nerespektování návrhu na zpracování ÚEK v obcích s rozšířenou působností a dotčených územních oblastech.

N.3.15

NO.15 Energetický audit Cíl Zpracovat energetické audity pro organizační složky státu, krajů a obcí, příspěvkové organizace, fyzické nebo právnické osoby s celkovou roční spotřebou energie vyšší, než je stanovená prováděcím předpisem k zákonu č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií (vyhláška MPO č. 213/2001 Sb., kterou se vydávají podrobnosti náležitostí energetického auditu). Charakter nástroje Provedení energetického auditu v rozsahu dle zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií a vyhlášky č. 213/2001 Sb., kterou se vydávají podrobnosti náležitostí energetického auditu. Dílčí opatření Energetický audit je zcela nezbytné chápat jako jeden z účinných nástrojů vedoucích k naplňování cílů Programu, neboť jeho výstupy jsou směrovány přímo do oblasti úspor energie auditovaných budov a energetických systémů. Realizace těchto úspor pak má bezprostřední vliv na imisní a emisní situaci v Ústeckém kraji. Z těchto důvodů je třeba věnovat této oblasti mimořádnou pozornost nejen z hlediska naplnění požadavků zákona č. 406/2000 Sb., ale zejména pak v realizaci doporučených opatření. Za tím účelem je třeba zaměřit pozornost na tyto hlavní činnosti: • Zajistit kvalitní zpracování energetických auditů budov a účelových zařízení v majetku kraje v zákonné lhůtě. • Zabezpečit kvalitní informovanost zástupců měst a obcí o problematice, obsahu a cílech energetických auditů nejlépe na bázi jednodenního školení s využitím spolupráce se zástupci SEI a Asociace energetických auditorů. • Urychleně zabezpečit zpracování informačního letáku o energetickém auditu pro potřeby široké veřejnosti, který poskytne vyčerpávající informace o důvodech a potřebnosti realizace energetických auditů. • Vytvořit motivační fond na úrovni krajského úřadu, jehož účelem bude finanční podpora realizačních projektů úspor energie obcí a obyvatelstva. • Ustavit energetickou komisi kraje, jejímž hlavním účelem bude odborně napomáhat obcím při zabezpečování energetických auditů a zejména pak realizace doporučených opatření. K tomuto účelu bude vytvářet zásobník energeticky úsporných projektů a zabezpečovat na bázi krajských, národních a mezinárodních účelových fondů jejich financování. • Vypracovat akční plán projektů úspor energie a ekologizace výroby energie Ústeckého kraje členěný dle ekonomické výhodnosti, investiční náročnosti a ekologických priorit. Časový horizont 2003 – 2005 (dle § 14 zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií) a dále průběžně

2KP01.doc/3778



Rizika a nejistoty • Nedostatek finančních zdrojů pro realizaci opatření a zabezpečení kvalitního zpracování energetických auditů, • nekvalitní zpracování energetického auditu vlivem snahy minimalizace nákladů spojených s jejich realizací.

N.3.16

NO.16 Investice do energetické infrastruktury Cíl Zajistit optimální a spolehlivý chod jednotlivých distribučních systémů energie. Charakter nástroje Účinným rozšiřováním stávajících soustav energetických dopravních systémů případně jejich rozvojem může dojít ke snížení emisí jednotlivých polutantů do ovzduší a to zejména v důsledku substituce ekologicky nevhodných primárních energetických zdrojů. Dílčí opatření Důležitou součástí Programu je zajištění procesu průběžného financování výstavby a modernizace energetické infrastruktury. Cílem tohoto procesu je zabezpečení optimálního chodu jednotlivých distribučních soustav lokalizovaných na území Ústeckého kraje a tím zamezení redundantních ztrát vlivem mimooptimálních stavů a vybudování dostatečných přenosových kapacit umožňujících využití ekologicky šetrných forem energie ve všech územních oblastech kraje. Za tím účelem je třeba zajistit: 1. Napomáhat a prosazovat ekonomicky a ekologicky odůvodněnou výstavbu distribučních zařízení na území kraje za účelem intenzifikace procesu substituce ekologicky nevhodných forem energie (zemní plyn, elektrická energie). Tyto investiční akce jsou nutnou podmínkou pro plynofikaci některých oblastí kraje a vyššího využití elektrické energie v rozvojových zónách měst. 2. Podporovat efektivní výstavbu distribučních sítí centralizovaného zásobování teplem v městských aglomeracích a eliminovat tak nepříznivé vlivy produkce škodlivin z lokálních zdrojů tepla. Časový harmonogram Průběžně Rizika a nejistoty Neochota distribučních společností do rekonstrukcí či výstavby nových energetických zařízení, resp. zdlouhavé územní řízení apod.

2KP01.doc/3778



N.3.17

NO.17 Investice do úspor energie Cíl Reálně stanoveným programem úsporných opatření snížit produkci emisí jednotlivých znečišťujících látek do ovzduší při zásadě dodržování kritérií ekonomické efektivnosti. Charakter nástroje Úspory energie jsou relevantním zdrojem snižování znečišťování ovzduší emisemi ze spalovacích procesů. Potenciál úspor energie v kraji je významný, vyžaduje však značný objem finančních zdrojů, kterých je však obecně nedostatek. Dílčí opatření Je nezbytné, aby krajský úřad ve spolupráci se zástupci obcí zaměřil svoji činnost na tyto aktivity: 1. Vypracovat program podpory realizace úspor energie v terciární a bytové sféře, jehož hlavním cílem bude odborná pomoc a finanční podpora a motivace k realizaci efektivních úsporných projektů. 2. Publikovat katalog úsporných opatření bytové výstavby realizované v kraji, který bude sloužit vlastníkům budov v orientaci v dané problematice. 3. Zpracovat plán realizace úsporných opatření realizovaných v objektech, jejichž vlastníkem je kraj a s tím spojené finanční zabezpečení. 4. Podporovat projekty zaměřené na využití obnovitelných zdrojů energie a pomáhat investorům při zajišťování státních dotací či financování z programů EU. 5. Iniciovat podnikatelské subjekty k úsporám energie a snižování produkce emisí. 6. Aktivně spolupracovat s energetickými podnikatelskými subjekty v oblasti Energy Performance Contracting apod. Časový horizont Průběžně Rizika a nejistoty • nedostatek finančních zdrojů pro realizaci úsporných opatření, • nesprávně stanovená kritéria ekonomické efektivnosti navrhovaných úsporných opatření.

N.3.18

NO.18 Finanční podpory provozovatelům zdrojů znečišťování ovzduší Cíl Účelnou finanční podporou eliminovat redundantní emise znečišťujících látek. Charakter nástroje Podpořit investice k rekonstrukcím či obnově středních stacionárních zdrojů znečišťování s cílem dosažení efektů v oblasti snížení emisí do ovzduší. Dílčí opatření Zvážit ze strany orgánu kraje v přenesené působnosti vytvoření systému efektivní podpory zaměřené výhradně na rekonstrukci stávajících středních stacionárních zdrojů znečišťování při splnění podmínky zvýšení efektivnosti přeměny energie a snížení produkce emisí znečišťujících látek. 2KP01.doc/3778



Časový horizont Průběžně Rizika a nejistoty • nedostatek investičních prostředků na realizaci navrženého opatření, • nedodržení stanoveného účelu finanční podpory.

N.3.19

NO.19 Finanční podpory domácnostem Cíl Účelnou finanční podporou eliminovat redundantní emise znečišťujících látek z malých stacionárních zdrojů znečišťování. Charakter nástroje Podpořit investice k rekonstrukcím, obnově malých stacionárních zdrojů znečišťování případně změně palivové základny za ekologicky vhodnější primární energetický zdroj s cílem dosažení efektů v oblasti snížení emisí do ovzduší. Dílčí opatření Zvážit ze strany orgánu kraje v přenesené působnosti vytvoření systému efektivní podpory zaměřené výhradně na rekonstrukci či obnovu stávajících malých stacionárních zdrojů znečišťování při splnění podmínky zvýšení efektivnosti přeměny energie a snížení produkce emisí znečišťujících látek. Časový horizont Průběžně Rizika a nejistoty • nedostatek investičních prostředků na realizaci navrženého opatření, • nedodržení stanoveného účelu finanční podpory.

2KP01.doc/3778



N.3.20

NO.20 Infrastrukturní opatření (okruhy, obchvaty, kolejová infrastruktura) Cíl Omezení dopravy v intravilánech sídelních útvarů na bázi příslušných infrastrukturních opatření. Charakter nástroje Eliminací četnosti průjezdů zejména automobilů formou vybudování reálně navržených dopravních okruhů či obchvatů dojde ke snížení imisních koncentrací v lokálním měřítku. Dílčí opatření a) vypracovat reálnou koncepci dopravních systémů respektujících výsledky sčítání dopravy na dálniční a silniční síti v roce 2000 a místní imisní situaci, zejména ve statutárních a lázeňských městech (Teplice, Bílina, Klášterec nad Ohří), b) zajistit realizaci navržených obchvatů a dalších dopravních opatření (vybudování nájezdových a sjezdových ramp apod.) v sídleních útvarech, kde jsou zaznamenány zvýšené imisní koncentrace znečišťujících látek, c) zajistit využití maximální kapacity přepravy nákladních vozidel po železnici ve směru Lovosice – Drážďany a zpět (např. formou tarifní politiky, množstevní slevy atd.), d) zajistit podporu ve věci zvýšení využití říční dopravy ve směru do SRN a zpět. Časový horizont Průběžně Rizika a nejistoty • nedostatek investičních prostředků na realizaci navrženého opatření, • aktivity občanských iniciativ a nezávislých organizací, • výše přepravních poplatků u dopravních systémů alternujících silniční dopravu.

2KP01.doc/3778



N.3.21

NO.21 Informování veřejnosti, výchova a osvěta Cíl Maximálně propagovat a veřejnosti ozřejmit principy a koncepci řešení vedoucích k realizaci Programu. Charakter nástroje Základem tohoto nástroje je reálně a korektně informovat veřejnost o přijatých rozhodnutích k ochraně ovzduší a provádět průběžnou osvětu dostupnými formami. Dílčí opatření V rámci této skupiny opatření je třeba realizovat tyto konkrétní kroky: • Zabezpečit cyklické odborné školení energetických manažerů a provozního personálu právnických subjektů působících v kraji s cílem doškolování za účelem kontinuálního zabezpečování realizace opatření na zvyšování energetické účinnosti výroby a distribuce energie a její konečné spotřeby. Kurzy a školení budou organizovány krajem v úzké spolupráci s profesními svazy, konzultačními společnostmi, středními a vysokými školami. • Důležitým a základním předpokladem pro vytvoření energetického uvědomění mezi obyvatelstvem kraje je informovanost, školení a vzdělávání. Za tím účelem je třeba, aby kraj hrál iniciativní roli v této sféře působnosti a inicioval tyto výchovné a osvětové činnosti: 1) Zabezpečit vhodným způsobem zahrnutí energetických témat a témat ochrany životního prostředí do pravidelného vzdělávání na všech stupních škol. 2) Připravit nabídku kurzů a výukových programů pro pracovníky státní správy a samosprávy v předmětných oblastech. Forma školení pro pracovníky státní správy a samosprávy by měla mít dvě úrovně: • první úroveň - souhrnná a informativní - by měla seznámit vedoucí pracovníky obecních či regionálních úřadů s problematikou regionálního energetického plánování, • druhá úroveň by měla být zaměřena profesně a jejím úkolem bude připravit a zdokonalit odborné pracovníky samostatně zvládat problematiku obecní a regionální energetiky. 3) Zabezpečit personálně a materiálně uvědomovací a informační kampaň pro občany kraje cílenou zejména na tyto priority: • vytvořit v podvědomí občanů souvislost mezi zatížením životního prostředí a osobní spotřebou energie, • zdůraznit výhody plynoucí ze spoření energií, • zdůraznit ústřední roli energetické náročnosti pro vývoj hospodářství státu a životní úrovně obyvatelstva, • zpracovat vhodné propagační letáky a videoprogramy, které budou sloužit k posilování sociálního smíru, aby klíčová rozhodnutí energetické a ekologické koncepce státu, kraje či obcí byla občany snadněji přijímána. Nestačí mít energeticky a ekologicky úsporné technologie, je třeba mít občany, kteří je budou aktivně využívat. Za tím účelem se doporučuje vhodně využívat rovněž sdělovacích prostředků a internetových stránek kraje. Časový horizont Rok 2004 - 2010

2KP01.doc/3778



Rizika a nejistoty Tato oblast žádná rizika nepředstavuje, pokud bude materiálně zabezpečena. V opačném případě může nastat situace, že obyvatelstvo nebude dostatečně informováno a úsporné technologie tak budou nedostatečně využívány a vytyčené cíle nebudou dosaženy.

O.

Finanční zajištění programu Viz kapitola 6 Souhrnného akčního programu k provedení KSEI a ÚEK Ústeckého kraje, dokument č. 4832-500-2/2-KP-01.

P.

Mezikrajová spolupráce, včetně přeshraniční Vzhledem ke skutečnosti, že dosud nejsou dokončeny krajské programy snižování emisí znečišťujících látek sousedních krajů a není známá koncepce přijatá v SRN, nelze specifikovat konkrétní podmínky mezikrajové spolupráce. Tato kapitola bude následně doplněna ve shodě se stanoviskem Ministerstva životního prostředí.

Q.

Souhrn stanovených požadavků a lhůt k dosažení cílů programu Viz kapitoly 7 a 8 Souhrnného akčního programu k provedení KSEI a ÚEK Ústeckého kraje, dokument č. 4832-500-2/2-KP-01.

R.

Termíny a způsob kontrol průběžného plnění programu Základním nástrojem kontroly plnění Programu bude roční vyhodnocení krajských emisí (zejména databáze REZZO) a dále roční revize oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší, prováděná na základě požadavků zákona o ochraně ovzduší ČHMÚ a vyhlašovaná MŽP. Termín bude záviset na tom, kdy budou tyto informace k dispozici. Na základě těchto informací bude každoročně připravována situační zpráva, předkládaná radě a nebo zastupitelstvu kraje, která popíše postup realizace scénáře nástrojů/opatření a dílčích (konkrétních) opatření v kontextu vývoje emisní a imisní situace v kraji.

S.

Způsob provádění opatření a korekcí programu vyvolaných na základě závěrů kontrol a průběžného plnění tohoto programu Základní režim aktualizace bude sladěn s režimem navrhovaným pro Národní program snižování emisí, tj. první aktualizace cca v dubnu 2004 (tj. do 6 měsíců po vyhlášení prvního Národního programu), druhá aktualizace cca v červnu 2007 (tj. do 6 měsíců po vyhlášení druhého Národního programu) a dále v intervalech ne delších než pět let. Častější aktualizace bude nutná pokud se v rámci kontrol prováděných dle bodu kapitoly R Programu prokáže, že: - došlo k výraznému meziročnímu zhoršení emisní či imisní situace v kraji - vývoj emisí či imisí dostatečně nekonverguje k stanoveným cílům - došlo ke změně cílů a nebo termínů v relevantních právních předpisech - nepodařilo se v dostatečném rozsahu realizovat scénář nástrojů/opatření Programu - byly zjištěny jiné vážné problémy, ohrožující splnění cílů Programu. Kontrolu těchto parametrů je povinen zajistit orgán kraje v přenesené působnosti.

2KP01.doc/3778



T.

Názvy a sídla orgánů ochrany ovzduší a dalších správních úřadů Správní činnost na úseku ochrany ovzduší, ozónové vrstvy a klimatického systému Země vykonávají tyto orgány ochrany ovzduší: - Ministerstvo životního prostředí, - Ministerstvo zdravotnictví, - Česká inspekce životního prostředí, - Česká obchodní inspekce, - celní úřady, - kraje, - obecní úřady obcí s rozšířenou působností, - obce. Ministerstvo životního prostředí Vršovická 65, 100 10 Praha 10 Ministerstvo zdravotnictví České republiky Palackého náměstí 4, 128 01 Praha 2 Česká inspekce životního prostředí Na břehu 267, 190 00 Praha 9 - Vysočany Oblastní inspektorát České inspekce životního prostředí Výstupní 1644, 400 07 Ústí nad Labem Česká obchodní inspekce Štěpánská 15, 120 00 Praha 2 Česká obchodní inspekce – inspektorát Ústí nad Labem Prokopa Diviše 6, 400 01 Ústí nad Labem Celní ředitelství Ústí nad Labem E. Krásnohorské 2378, 400 11 Ústí nad Labem Celní úřad Chomutov Spořická 4751, 430 01 Chomutov Celní úřad Cínovec Cínovec 16, 417 32 Cínovec Celní úřad Děčín Husovo náměstí 111, 405 90 Děčín 4 Celní úřad Jiříkov Rumburk 134/1, 408 01 Rumburk

2KP01.doc/3778



Celní úřad Litoměřice Na Kocandě 160, 412 01 Litoměřice Celní úřad Most Obchodní 35, 434 01 Most – Velebudice Celní úřad Teplice Horská 626, 417 02 Dubí 2 Celní úřad Ústí nad Labem Přístavní 8, 400 07 Ústí nad Labem Celní úřad Varnsdorf Národní 524, 407 47 Varnsdorf Celní úřad Žatec Resslova 1815, 438 01 Žatec Ústecký kraj Velká Hradební 3118/48, 400 02 Ústí nad Labem Městský úřad Bílina Břežánská 50/1, 418 31 Bílina Městský úřad Děčín Mírové náměstí 5, 405 38 Děčín IV Městský úřad Chomutov Zborovská 4602, 430 28 Chomutov Městský úřad Kadaň Mírové náměstí čp. 1, 432 01 Kadaň Městský úřad Litoměřice Mírové náměstí 15/7, 412 01 Litoměřice Městský úřad Litvínov nám. Míru 11, 436 91 Litvínov Městský úřad Louny Mírové nám. 35, 440 23 Louny Městský úřad Lovosice Školní 2, 410 30 Lovosice Magistrát města Mostu Radniční 1, 434 69 Most 2KP01.doc/3778



Městský úřad Podbořany Dukelská 1, 441 17 Podbořany Městský úřad Roudnice nad Labem Karlovo náměstí 21, 413 01 Roudnice nad Labem Městský úřad Rumburk Třída 9. května 1366/48, 407 01 Rumburk Magistrát města Teplice nám. Svobody 2, 415 95 Teplice Magistrát města Ústí nad Labem Velká Hradební 2336/8, 401 23 Ústí nad Labem Městský úřad Varnsdorf nám. E. Beneše 470, 407 47 Varnsdorf Městský úřad Žatec Náměstí Svobody 1, 438 24 Žatec A dále obecní úřady všech obcí na území Ústeckého kraje.

U.

Jména, adresy a podpisy osob odpovědných za plnění programu Ing. Jiří Šulc hejtman [email protected] Velká Hradební 3118/48 400 02 Ústí nad Labem Ing. arch. Jan Zadražil vedoucí odboru životního prostředí a zemědělství [email protected] Velká Hradební 3118/48 400 02 Ústí nad Labem

2KP01.doc/3778



Seznam zkratek AOT40

BaP BAT BP BREF CZT ČEA ČHMÚ ČIŽP ČSÚ ČU DR EIA EL EU FVŽP HU CHKO IPCC ISKO k.ú. KO KSEI LPG LV MPO MT MVE MZe MŽP NPP NPR NV OSN PAU, PAH PEZ PM10

PM2,5

2KP01.doc/3778

Součet rozdílů mezi hodinovými koncentracemi vyššími, než prahová koncentrace 80 µg.m-3 (40 ppb), a hodnotou 80 µg.m-3, v období 8-20 hod. SEČ Benzo(a)pyren Nejlepší dostupná technika Bioplyn Referenční dokument nejlepší dostupné techniky Centrální zásobování teplem Česká energetická agentura Český hydrometeorologický ústav Česká inspekce životního prostředí Český statistický úřad Černé uhlí Dřevo Environmental Impact Assessment, posuzování vlivů na životní prostředí Elektrická energie Evropská unie Federální výbor životního prostředí Hnědé uhlí Chráněná krajinná oblast Mezivládní panel pro změnu klimatu (Intergovernmental Panel on Climate Change) Informační systém kvality ovzduší Katastrální území Koks Koncepce snižování emisí a imisí Liquefie Petroleum Gas, zkapalněné uhlovodíkové plyny, alternativní palivo Limitní hodnota Ministerstvo průmyslu a obchodu Mez tolerance Malá vodní elektrárna Ministerstvo zemědělství Ministerstvo životního prostředí Národní přírodní památka Národní přírodní rezervace Nařízení vlády Organizace spojených národů Polycyklické aromatické uhlovodíky Primární energetický zdroj Suspendované částice PM10, částice, které projdou velikostně-selektivním vstupním filtrem vykazujícím pro aerodynamický průměr 10 µm odlučovací účinnost 50 %. Jemné suspendované částice PM2,5, částice, které projdou velikostně-selektivním vstupním filtrem vykazujícím pro aerodynamický průměr 2,5 µm odlučovací účinnost 50 %.



POPS PP PR REZZO REZZO 1 REZZO 2

REZZO 3

REZZO 4 SEČ SEI SFŽP SPM TO TUV TZL ÚEK ÚHÚL VE VOC VÚLHM VÚRV ZP ZUJ

2KP01.doc/3778

Persistentní organické látky Přírodní památka Přírodní rezervace Registr emisí a zdrojů znečišťování Velké zdroje znečišťování, stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu vyšším než 5 MW a zařízení zvlášť závažných technologických procesů Střední zdroje znečišťování, stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu od 0,2 do 5 MW, zařízení závažných technologických procesů, uhelné lomy a plochy s možností hoření, zapaření nebo úletu znečišťujících látek Malé zdroje znečišťování, stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu nižším než 0,2 MW, zařízení technologických procesů nespadajících do kategorie velkých a středních, plochy, na kterých jsou prováděny práce, které mohou způsobovat znečišťování ovzduší, skládky paliv, surovin, produktů a odpadů a zachycených exhalátů a jiné stavby zařízení a činnosti, výrazně znečišťující ovzduší Mobilní zdroje znečišťování Středoevropský čas Státní energetická inspekce Státní fond životního prostředí České republiky Prašný aerosol Topné oleje Teplá užitková voda Tuhé znečišťující látky Územní energetická koncepce Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Vodní elektrárna Těkavé organické látky Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti Výzkumný ústav rostlinné výroby Zemní plyn Základní územní jednotka



Podklady pro KSEI • • • • • • • • • • • • • •

•

• • • • • •

Data obsažená v databázích REZZO 1 – REZZO 3, 2000, 2001, ČHMÚ Bilance emisí znečišťujících látek v roce 2000, 2001, ČHMÚ Znečištění ovzduší na území České republiky v roce 2001, ČHMÚ, 2002 Znečištění ovzduší a atmosférická depozice v datech, Česká republika 1997-2002, ČHMÚ Kvalita ovzduší v roce 2001 z pohledu nové legislativy a přehled obcí se zhoršenou kvalitou ovzduší ve smyslu zákona č. 86/2002 Sb. v roce 2001, ČHMÚ, Úsek ochrany čistoty ovzduší, Praha, 2002 Národní zpráva České republiky o inventarizaci emisí skleníkových plynů, ČHMÚ, 2003 Třetí národní sdělení České republiky k Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu, MŽP, ČHMÚ, 2001 Národní program na zmírnění dopadů změny klimatu, 2003, www.env.cz Usnesení vlády České republiky ze dne 17.května 1999 č. 480, Strategie ochrany klimatického systému Země v České republice Státní politika životního prostředí, MŽP, 2001 Kjótský protokol k Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu, OSN, 1998 Statistická ročenka životního prostředí České republiky, MŽP, 2001 Statistická ročenka Ústeckého kraje, ČSÚ, 2001 Národní program snižování emisí České republiky včetně Národního programu snížení emisí tuhých látek, oxidu siřičitého a oxidů dusíku ze stávajících zvláště velkých spalovacích zdrojů, ver. 7.2.2003, DHV ČR, Praha, 2003 Průzkum čistoty ovzduší v oblasti některých průmyslových podniků v prostoru Litoměřice (Česká republika) v rámci partnerského projektu „Udržování čistoty ovzduší“, Bau und Betrieb, München, 2002 Výsledky sčítání dopravy na dálniční a silniční síti v roce 2000, Kraj Ústecký, Ředitelství silnic a dálnic ČR, 2001 Hodnocení využitelnosti obnovitelných zdrojů energie v Ústeckém kraji, Geotermální energie, Aquatest a.s., Praha, listopad 2002 informace obsažené na internetových stránkách ČHMÚ, www.chmi.cz informace obsažené na internetových stránkách Českého ekologického ústavu, www.ceu.cz informace obsažené na internetových stránkách Agentury ochrany přírody a krajiny, www.aopk.cz informace obsažené na internetových stránkách Ministerstva životního prostředí, www.env.cz

2KP01.doc/3778

KRAJSKÝ PROGRAM SNIŽOVÁNÍ EMISÍ TUHÝCH ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK, OXIDU SIŘIČITÉHO A OXIDŮ DUSÍKU ÚSTECKÉHO KRAJE

Recommend Documents