KRAJSKÝ PROGRAM SNIŽOVÁNÍ EMISÍ MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE
Krajský program snižování emisí Moravskoslezského kraje Aktualizace 2010
OBSAH A
KRAJSKÝ PROGRAM SNIŽOVÁNÍ EMISÍ MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE ZÁKLADNÍ CÍLE A SOUVISLOSTI PROGRAMU ......................................................... 4 A.1 A.2 A.3
B
ZÁKLADNÍ CÍLE PROGRAMU.......................................................................................... 4 VEDLEJŠÍ CÍLE PROGRAMU .......................................................................................... 4 ZÁKLADNÍ SOUVISLOSTI PROGRAMU ............................................................................. 4 VÝCHOZÍ SITUACE – OBRAZ EMISNÍ SITUACE........................................................ 5
B.1 M AKROEMISNÍ ANALÝZA............................................................................................... 5 B.1.1 Emisní situace v České republice ........................................................................ 5 B.1.2 Vývoj emisí v Moravskoslezském kraji ................................................................ 6 B.1.3 Vývoj emisí základních znečišťujících látek a struktura zdrojů znečišťování ovzduší ................................................................................................................. 7 B.2 MIKROEMISNÍ ANALÝZA .............................................................................................. 14 B.2.1 Nejvýznamnější stacionární průmyslové a energetické zdroje znečišťování ovzduší (REZZO 1 a REZZO 2)......................................................................... 14 B.2.2 Emise z malých stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO 3)........... 18 B.2.3 Emise z mobilních zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO 4) ............................. 23 B.3 PODÍL ZDROJŮ NA IMISNÍCH KONCENTRACÍCH ............................................................. 24 B.4 POZNÁMKY K EMISNÍ ANALÝZE ................................................................................... 32 C
VZTAH K NÁRODNÍMU PROGRAMU SNIŽOVÁNÍ EMISÍ ČESKÉ REPUBLIKY ...... 33
D
VZTAH K ÚZEMNÍ ENERGETICKÉ KONCEPCI ........................................................ 33
E
VZTAH K DALŠÍM KONCEPČNÍM DOKUMENTŮM .................................................. 33
F
VZTAH K STÁTNÍMU PROGRAMU PODPORY ÚSPOR ENERGIE A OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ................................................................................... 33
G
VZTAH KE KRAJSKÉMU PROGRAMU KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ ............ 34
H
OBECNÉ ZÁSADY STRATEGIE PROGRAMU .......................................................... 34
I
VÝVOJ A MONITOROVÁNÍ KVALITY OVZDUŠÍ ....................................................... 34 I.1 I.2
VÝVOJ IMISNÍ SITUACE ............................................................................................... 34 MONITOROVÁNÍ KVALITY OVZDUŠÍ .............................................................................. 36
J
POŽADAVKY ÚMLUVY EHKOSN A PROTOKOLU ................................................... 36
K
HODNOCENÍ DOSAŽITELNOSTI EMISNÍCH STROPŮ STANOVENÝCH KRAJI V ROCE 2010 .............................................................................................................. 37
L
ROZBOR STAVU A HODNOCENÍ PLNĚNÍ EMISNÍCH LIMITŮ A OSTATNÍCH LIMITNÍCH HODNOT A DALŠÍCH PODMÍNEK PROVOZOVÁNÍ ZDROJŮ ZNEČIŠŤOVÁNÍ OVZDUŠÍ NA ÚZEMÍ KRAJE .......................................................... 38
M
PODPŮRNÉ AKTIVITY PRO OMEZOVÁNÍ EMISÍ NA ÚZEMÍ KRAJE ...................... 38
N
ZÁKLADNÍ NÁSTROJE PROGRAMU SNIŽOVÁNÍ EMISÍ ......................................... 39 N.1 PŘEHLED NÁSTROJŮ PROGRAMU ................................................................................ 39 N.1.1 Normativní nástroje ........................................................................................... 39 N.1.2 Ekonomické nástroje ......................................................................................... 44 N.1.3 Organizační nástroje ......................................................................................... 45 N.1.4 Institucionální nástroje ....................................................................................... 45 N.1.5 Informační nástroje ............................................................................................ 46 N.1.6 Dobrovolné nástroje .......................................................................................... 46 N.2 ZÁSADY APLIKACE NÁSTROJŮ PROGRAMU ................................................................. 46
O
FINANČNÍ ZAJIŠTĚNÍ PROGRAMU........................................................................... 47
P
MEZIKRAJOVÁ SPOLUPRÁCE, VČETNĚ PŘESHRANIČNÍ ..................................... 47
Q
SOUHRN STANOVENÝCH POŽADAVKŮ A LHŮT K DOSAŽENÍ CÍLŮ PROGRAMU . ..................................................................................................................................... 48
strana 2
Krajský program snižování emisí Moravskoslezského kraje Aktualizace 2010
R
TERMÍNY A ZPŮSOB KONTROL PRŮBĚŽNÉHO PLNĚNÍ PROGRAMU ................ 50
S
ZPŮSOB PROVÁDĚNÍ OPATŘENÍ A KOREKCÍ PROGRAMU VYVOLANÝCH NA ZÁKLADĚ ZÁVĚRŮ KONTROL A PRŮBĚŽNÉHO PLNĚNÍ TOHOTO PROGRAMU .... ..................................................................................................................................... 51
T
NÁZVY A SÍDLA ORGÁNŮ OCHRANY OVZDUŠÍ A DALŠÍCH SPRÁVNÍCH ÚŘADŮ . ..................................................................................................................................... 51
U
JMÉNA, ADRESY A PODPISY OSOB ODPOVĚDNÝCH ZA PLNĚNÍ PROGRAMU 54
Seznam použitých zkratek Program TZL SO2 NOx (NO2) CO VOC NH3 O3 Ni As Pb Cd PAH B(a)P PM10 (2,5) C6H6 REZZO REZZO 1 REZZO 2 REZZO 3 REZZO 4 IČP ZÚ ČHMÚ MŽP ČIŽP ČR MSK ŘSD CZT SFŽP BAT EIA OZKO
Krajský program snižování emisí Moravskoslezského kraje tuhé znečišťující látky oxid siřičitý oxidy dusíku oxid uhelnatý těkavé organické látky amoniak ozón nikl arsen olovo kadmium polycyklické aromatické uhlovodíky benzo(a)pyren suspendované částice s aerodynamickým průměrem do 10 (2,5) µm benzen Registr emisí a zdrojů znečišťování ovzduší zvláště velké a velké stacionární zdroje znečišťování ovzduší střední stacionární zdroje znečišťování ovzduší malé stacionární zdroje znečišťování ovzduší mobilní zdroje znečišťování ovzduší identifikační číslo provozovny Zdravotní ústav Český hydrometeorologický ústav Ministerstvo životního prostředí Česká inspekce životního prostředí Česká republika Moravskoslezský kraj Ředitelství silnic a dálnic centrální zásobování teplem Státní fond životního prostředí nejlepší dostupné techniky posuzování vlivů na životní prostředí oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší
strana 3
Krajský program snižování emisí Moravskoslezského kraje Aktualizace 2010
A
Krajský program snižování emisí Moravskoslezského kraje - základní cíle a souvislosti Programu
Krajský program snižování emisí Moravskoslezského kraje (dále též „Program“) je koncepcí zpracovanou krajským úřadem na základě § 6 odst. 5 zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů, a obsahově odpovídá struktuře dle přílohy č. 2 zákona o ochraně ovzduší.
A.1 §
Základní cíle Programu
plnit doporučené hodnoty krajských emisních stropů pro SO2, NOx, VOC a NH3 stanovené pro Moravskoslezský kraj nařízením vlády č. 351/2002 Sb., kterým se stanoví závazné emisní stropy pro některé látky znečišťující ovzduší a způsob přípravy a provádění emisních inventur a emisních projekcí, ve znění nařízení vlády č. 417/2003 Sb. Tabulka č. 1: Doporučené emisní stropy pro SO2, NOx, VOC a NH3 pro Moravskoslezský kraj Rok 2010
§
SO2 29,7 kt / rok
NOX 33,9 kt / rok
VOC 22,7 kt / rok
NH3 6,0 kt / rok
omezování emisí těch znečišťujících látek, u kterých bylo zjištěno nedodržování imisních limitů, a stabilizace emisí těch znečišťujících látek, u kterých k nedodržování imisních limitů nedochází.
V období 2001 až 2008 bylo na území Moravskoslezského kraje zjištěno nedodržování imisních limitů stanovených pro ochranu zdraví obyvatel pro suspendované částice velikostní frakce PM10, NOx a benzen a cílových imisních limitů pro PAH vyjádřené jako benzo(a)pyren, As, troposférický ozón, výjimečně pak cílových imisních limitů pro Ni a Cd. Pro SO2, CO a Pb nebylo během sledovaného období na území Moravskoslezského kraje nedodržování imisních limitů zjištěno. Základní cíle Programu lze tedy zobecnit takto: § §
A.2 §
§ §
A.3
omezování emisí TZL a jejich prekurzorů (SO2, NOx, NH3, VOC); omezování emisí PAH (zejména benzo(a)pyrenu);
Vedlejší cíle Programu přispět k omezování emisí skleníkových plynů, zejména oxidu uhličitého a metanu (cestou preference nástrojů a opatření omezujících současně jak emise znečišťujících látek, tak emise skleníkových plynů); přispět k šetrnému nakládání s energiemi a přírodními zdroji; přispět k omezování vzniku odpadů;
Základní souvislosti Programu
Základní vertikální souvislostí Programu je vazba na Národní program snižování emisí České republiky a na Národní program snižování emisí ze stávajících zvláště velkých spalovacích zdrojů. Na horizontální úrovni je významná vazba na Územní energetickou koncepci Moravskoslezského kraje, Koncepci rozvoje dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje, Plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje, případně další koncepce na regionální úrovni.
strana 4
Krajský program snižování emisí Moravskoslezského kraje Aktualizace 2010
B
Výchozí situace – obraz emisní situace
Následující kapitoly analyzují emisní situaci v makroměřítku (emise znečišťujících látek na úrovni kraje) a mikroměřítku (emise znečišťujících látek na úrovni zdrojů). Výchozím rokem pro emisní analýzu jsou data za rok 2008, pro který byla v době zpracování Programu k dispozici definitivní emisní data, doplněná místy o předběžná emisní data za rok 2009. Zdrojem emisních dat je ČHMÚ.
B.1
Makroemisní analýza
B.1.1 Emisní situace v České republice Tabulka č. 2: Vývoj emisí základních znečišťujících látek v ČR (REZZO 1-4) (kt/rok) Látka
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009*
TZL 60,7 Oxid siřičitý 224,4 Oxidy dusíku 292,8 Oxid uhelnatý 539,4 VOC 205,0 Amoniak 77,8 * předběžná data
62,9 227,1 301,9 538,7 201,5 77,9
61,8 228,2 288,0 516,7 190,1 76,0
64,1 222,4 290,3 528,8 187,1 76,8
60,7 219,2 288,7 509,2 177,5 69,8
62,3 217,4 291,0 491,2 175,1 66,2
63,2 210,8 280,1 481,3 178,8 63,4
66,8 216,5 283,2 508,3 173,9 59,9
64,9 177,0 264,7 444,7 165,5 57,2
59,9 175,7 254,2 421,0 163,9 -
Strop 2010 265,0 286,0 220,0 80,0
Graf č. 1: Vývoj emisí základních znečišťujících látek v ČR v letech 2000 až 2008
2004
2008
500
2006
2000
550
2002
600
450
2006
2008
2002
2004
2008
2004
2000
2006
2006
2000
200
2008
2002
250
2004
300
2002
350
2000
Emise (kt/rok)
400
2008
2004
2006
2000
2002
2008
2006
2002
2004
100
2000
150
50 0 TZL
SO2
NOx
CO
VOC
NH3
Z výše uvedeného je v období 2000 – 2008 patrný celkový klesající trend národních emisí základních znečišťujících látek, což potvrzují i předběžná data za rok 2009. Výjimkou jsou emise TZL vykazující meziroční výkyvy oběma směry.
strana 5
Krajský program snižování emisí Moravskoslezského kraje Aktualizace 2010
B.1.2 Vývoj emisí v Moravskoslezském kraji Tabulka č. 3: Vývoj emisí základních znečišťujících látek v MSK (REZZO 1-4) (kt/rok) Látka
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009 *
TZL 8,4 8,2 Oxid siřičitý 27,2 28,3 Oxidy dusíku 36,0 35,2 Oxid uhelnatý 162,7 158,4 VOC 22,4 21,7 Amoniak 4,6 4,5 * předběžná data
8,0 28,8 33,0 152,6 21,1 3,2
8,6 29,6 33,8 164,0 20,4 4,4
8,4 29,1 33,0 167,4 18,8 4,0
7,6 29,6 34,1 150,7 18,6 3,9
7,8 29,6 32,0 156,0 18,7 3,7
9,1 30,4 32,4 183 18,1 3,7
8,4 23,1 29,0 139,4 17,5 3,5
6,5 22,3 27,0 126,5 17,0 -
Strop 2010 29,7 33,9 22,7 6,0
Graf č. 2: Vývoj emisí základních znečišťujících látek v MSK v letech 2000 až 2008
2004
2008
160
2002
2000
180
140
Emise (kt/rok)
2006
200
120
100
80
2008
2004
2006
2000
2002
2006
2008
2002
2004
2000
2008
2004
2006
2000
2002
2006
2008
2004
2008
2004
2006
2002
2000
20
2000
40
2002
60
0 TZL
SO2
NOx
CO
VOC
NH3
Z výše uvedeného je patrné, že v průběhu let 2000 – 2008 vykazují emise NOx, VOC a NH3 klesající trend. Emise TZL a CO mají stabilní až klesající průběh s jistými odchylkami v letech 2003, 2004 a 2007. Předběžná data za rok 2009 potvrzují celkový klesající trend emisí všech hodnocených znečišťujících látek. Graf č. 3: Podíl emisí základních znečišťujících látek MSK na celkových emisích ČR v roce 2008 100% 90% 80% 70% ČR 60%
ČR
ČR
ČR
ČR
50%
ČR
40% 30% 20% MSK 10%
MSK
MSK
MSK
TZL
SO2
NOx
MSK
0% CO
VOC
MSK NH3
strana 6
Krajský program snižování emisí Moravskoslezského kraje Aktualizace 2010
Z údajů za rok 2008 vyplývá, že zdroje znečišťování ovzduší na území MSK emitují v porovnání s ostatními kraji: § § §
největší množství CO (31 % národních emisí); druhé nejvyšší množství emisí SO2 (13 % národních emisí), TZL (13 % národních emisí) a VOC (11 % národních emisí); třetí největší množství NOx (11 % národních emisí).
Na základě předběžných dat za rok 2009 však lze očekávat snížení podílu emisí MSK na celkových emisích v ČR.
B.1.3 Vývoj emisí základních znečišťujících látek a struktura zdrojů znečišťování ovzduší Tuhé znečišťující látky (TZL) Graf č. 4: Zdrojová struktura emisí TZL v MSK a v ČR, 2008
15%
23% MSK 9%
44% ČR
REZZO1 42%
REZZO2 REZZO3 REZZO4
27% 8% 32%
Analýza struktury zdrojů emisí TZL v MSK v roce 2008 ukazuje na místní specifikum v zastoupení zdrojů. Zatímco na republikové úrovni mají v emisích největší zastoupení mobilní zdroje (44 %), v MSK jsou to zvláště velké a velké zdroje (42 %), následované malými zdroji (27 %) a mobilními zdroji znečišťování ovzduší (23 % emisí TZL). Podíl středních zdrojů na republikové i krajské úrovni na celkových emisích je méně významný. Z meziročního srovnání struktury zdrojů však lze vysledovat pokles podílu zvláště velkých a velkých zdrojů na emisí TZL v MSK a nárůst podílu mobilních zdrojů. Tabulka č. 4: Vývoj emisí TZL dle jednotlivých kategorií REZZO v MSK, 2002 – 2009 (kt/rok) TZL 2002 2003 REZZO1 4,2 5 REZZO2 0,5 0,4 REZZO3 1,3 1,2 REZZO4 2 2 CELKEM 8 8,6 * předběžná data
2004 4,8 0,5 1,2 1,9 8,4
2005 3,9 0,5 1,2 2 7,6
2006 3,8 0,7 1,2 2,1 7,8
2007 4,3 0,7 2 2,2 9,2
2008 3,4 0,7 2,3 2 8,4
2009* 2,6 0,4 1,5 2 6,5
strana 7
Krajský program snižování emisí Moravskoslezského kraje Aktualizace 2010 Graf č. 5: Vývoj emisí TZL dle jednotlivých kategorií REZZO v MSK, 2002 – 2009 10 9 8
Emise TZL (kt/rok)
7 REZZO1
6
REZZO2 5
REZZO3 REZZO4
4
CELKEM
3 2 1 0 2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
Nejvýraznější změny v množství emisí jsou v případě velkých a zvláště velkých zdrojů. Meziroční výkyvy množství emisí TZL nastávají oběma směry, celkově však je trend emisí TZL v MSK klesající, přičemž emise TZL dle předběžných dat dosáhly v roce 2009 nejnižší hodnoty ve sledovaném období – celkový pokles oproti roku 2002 o 1,6 kt. V případě středních a mobilních zdrojů lze v průběhu let 2002 - 2009 vysledovat relativně stabilní množství vykazovaných emisí TZL. TZL a zejména jejich velikostní frakce PM10, představují největší imisní problém MSK. Z výsledků měření kvality ovzduší navíc vyplývá, že na území MSK nebudou s vysokou pravděpodobností dodrženy ani imisní limity pro suspendované částice PM2.5. Specifikem MSK je jednak velmi vysoký (a v rámci ČR nejvyšší) podíl velkých a zvláště velkých stacionárních zdrojů (kategorie REZZO1, viz výše) na celkových emisích TZL, jednak to, že většina emisí TZL v kategorii REZZO1 pochází z ostatních (technologických) zdrojů znečišťování ovzduší. Nejvýznamnější zdroje emisí kategorie REZZO 1 a 2 jsou uvedeny v kapitole B.2.1.
Oxid siřičitý (SO2) Graf č. 6: Zdrojová struktura emisí SO2 v MSK a v ČR, 2008
0% 14% 2%
2%
7% 0%
REZZO1 REZZO2 REZZO3 REZZO4
91% MSK 84% ČR
strana 8
Krajský program snižování emisí Moravskoslezského kraje Aktualizace 2010
Struktura zdrojů emisí SO2 je v MSK odlišná od struktury zdrojů v ČR. Emise SO2 pocházejí převážně z velkých a zvláště velkých zdrojů znečišťování ovzduší (zejména ze spalovacích zdrojů, které spadají do sektorů veřejné a průmyslové energetiky). Zdroje kategorie REZZO 1 se na emisích SO2 v MSK podílejí z 91 %, což je o 7 % více než při celorepublikovém porovnání. Na druhou stranu je podíl malých zdrojů znečišťování ovzduší v MSK o 7 % nižší než u stejné kategorie zdrojů na národní úrovni. Jejich emisní význam se však z pohledu lokální kvality ovzduší může projevovat daleko významněji (zejména v zimním období) než vliv velkých a zvláště velkých zdrojů, protože malé zdroje emitují znečišťující látky do přízemní („dýchací“) vrstvy atmosféry v sídelních uskupeních. Podíl středních zdrojů znečišťování ovzduší na celkových emisích SO2 má v MSK marginální charakter (přibližně 2 %) a je obdobný podílu středních zdrojů na národní úrovni. Zcela zanedbatelný je pak podíl mobilních zdrojů na emisích SO2 blížící se 0 %. Tabulka č. 5: Vývoj emisí SO2 dle jednotlivých kategorií REZZO v MSK, 2002 – 2009 (kt/rok) SO2 2002 2003 REZZO1 26,7 27,4 REZZO2 0,5 0,6 REZZO3 1,4 1,4 REZZO4 0,2 0,2 CELKEM 28,8 29,6 * předběžná data
2004 26,8 0,6 1,4 0,2 29
2005 27,3 0,6 1,7 0 29,6
2006 27,4 0,6 1,5 0 29,5
2007 28,5 0,6 1,5 0 30,6
2008 21 0,5 1,5 0 23,1
2009* 19,9 0,5 1,8 0,05 22,3
Graf č. 7: Vývoj emisí SO2 dle jednotlivých kategorií REZZO v MSK, 2002 – 2009 35
30
Emise SO2 (kt/rok)
25 REZZO1 20
REZZO2 REZZO3 REZZO4
15
CELKEM 10
5
0 2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
Z porovnání údajů mezi roky 2002 až 2009 vyplývá stabilní úroveň emisí ze středních, malých a mobilních zdrojů. V případě velkých a zvláště velkých zdrojů je patrný výrazný meziroční pokles emisí SO2 mezi lety 2007 a 2009 o 8,7 kt. SO2 není imisním problémem MSK, protože k nedodržování imisních limitů zde nedochází. Nejvýznamnější zdroje emisí kategorie REZZO 1 a 2 jsou uvedeny v kapitole B.2.1.
strana 9
Krajský program snižování emisí Moravskoslezského kraje Aktualizace 2010
Oxidy dusíku (NOx) Graf č. 8: Zdrojová struktura emisí NOx v MSK a v ČR, 2008
29% REZZO1 50% ČR
47%
2% 2%
REZZO2 REZZO3 REZZO4
67% MSK
2%1%
Z analýzy krajské a národní struktury zdrojů emisí NOx vyplývá, že na emisích oxidů dusíku v MSK se rozhodujícím způsobem podílejí zvláště velké a velké zdroje znečišťování ovzduší, a to z 67 %, zatím co na národní úrovni je podíl zdrojů REZZO 1 jen 50 %. Dalším významným zdrojem emisí NOx jsou mobilní zdroje, které se na krajských emisích podílí 29 % a na celorepublikových 47 %. Podíl středních a malých zdrojů znečišťování ovzduší je jak na krajské, tak i na národní úrovní téměř marginální a představuje 1 až 2 % celkových emisí NOx Tabulka č. 6: Vývoj emisí NOx dle jednotlivých kategorií REZZO v MSK, 2002 – 2009 (kt/rok) NOx 2002 2003 REZZO1 21,9 22,8 REZZO2 0,4 0,4 REZZO3 0,9 0,8 REZZO4 9,9 9,7 CELKEM 33,1 33,7 * předběžná data
2004 22,6 0,4 0,8 9,2 33
2005 23,6 0,4 0,9 9,2 34,1
2006 22,4 0,4 0,8 8,5 32,1
2007 22,6 0,5 0,7 8,2 32
2008 19,4 0,5 0,6 8,5 29
2009* 17,6 0,6 0,6 8,3 27
Graf č. 9: Vývoj emisí NOx dle jednotlivých kategorií REZZO v MSK, 2002 – 2009 40 35
Emise NOx (kt/rok)
30 25
REZZO1 REZZO2
20
REZZO3 REZZO4
15
CELKEM
10 5 0 2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
strana 10
Krajský program snižování emisí Moravskoslezského kraje Aktualizace 2010
Z porovnání údajů mezi roky 2002 až 2009 vyplývá relativně stabilní úroveň emisí ze středních, malých i mobilních zdrojů. V případě velkých a zvláště velkých zdrojů je patrný výrazný meziroční pokles emisí NOx mezi lety 2007 a 2009 o 5 kt. NOx nejsou závažným imisním problémem MSK, protože k nedodržování imisních limitů na jeho území dochází jen velmi zřídka. Problémem však je, stejně jako na úrovni ČR, skutečnost, že celkové krajské emise oxidů dusíku se pohybují v blízkosti doporučené hodnoty krajského emisního stropu. Nejvýznamnější zdroje emisí kategorie REZZO 1 a 2 jsou uvedeny v kapitole B.2.1.
Oxid uhelnatý (CO) Graf č. 10: Zdrojová struktura emisí CO v MSK a v ČR, 2008
32% ČR
12% 4% 0%
REZZO1 REZZO2
50%
REZZO3 REZZO4 84% MSK
1%
17%
V krajské struktuře emisí CO mají největší podíl zdroje kategorie REZZO 1. V porovnání s údaji za ČR jsou emise CO ze zdrojů REZZO 1 v Moravskoslezském kraji víc než dvojnásobně vyšší. Podíl emisí zvláště velkých a velkých zdrojů znečišťování ovzduší představuje v MSK přibližně 84 % krajských emisí. Naproti tomu mobilní zdroje znečišťování ovzduší mají ve zdrojové struktuře emisí CO MSK významně nižší podíl (12 %) než zdroje obdobné kategorie na národní úrovni (50 %). Podíl středních a malých zdrojů znečišťování ovzduší je zanedbatelný. Tabulka č. 7: Vývoj emisí CO dle jednotlivých kategorií REZZO v MSK, 2002 – 2008 (kt/rok) CO REZZO1 REZZO2 REZZO3 REZZO4 CELKEM
2002 122,3 0,8 6 23,6 152,7
2003 135,1 0,9 5,5 22,6 164,1
2004 141,6 0,8 5,3 19,8 167,5
2005 125,8 0,7 5,9 18,4 150,8
2006 131,7 0,5 5,3 18,5 156
2007 158,1 0,5 5,3 19 182,9
2008 116,2 0,4 5,7 17 139,4
strana 11
Krajský program snižování emisí Moravskoslezského kraje Aktualizace 2010 Graf č. 11: Vývoj emisí CO dle jednotlivých kategorií REZZO v MSK, 2002 – 2008 200 180 160
Emise CO (kt/rok)
140 REZZO1
120
REZZO2 100
REZZO3 REZZO4
80
CELKEM
60 40 20 0 2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
Z porovnání údajů mezi roky 2002 až 2008 vyplývá stabilní úroveň emisí ze středních a malých zdrojů a mírně klesající trend emisí u mobilních zdrojů. V případě velkých a zvláště velkých zdrojů jsou zjevné meziroční výkyvy množství emisí CO oběma směry. CO není imisním problémem Moravskoslezského kraje, protože k nedodržování imisních limitů zde nedochází. Nejvýznamnější zdroje emisí kategorie REZZO 1 a 2 jsou uvedeny v kapitole B.2.1.
Těkavé organické látky (VOC) Graf č. 12: Zdrojová struktura emisí VOC v MSK a v ČR, 2008
11% ČR 29% 22%
2%
11% MSK 3%
REZZO1 REZZO2 REZZO3 REZZO4
64% 58%
Krajská struktura zdrojů emisí VOC je obdobná národní struktuře. Podíl zvláště velkých, velkých a středních zdrojů znečišťování je prakticky shodný na krajské i národní úrovni. Významná část emisí VOC pochází z malých zdrojů znečišťování ovzduší (64 %), které nepodléhají centrální evidenci (lakovny, atp.). Emise VOC z použití organických rozpouštědel a nátěrových hmot, které se neohlašují v registru REZZO 1 a REZZO 2, jsou od roku 2000 dopočítávány jako součást emisí VOC z malých zdrojů. Na základě odborného odhadu se tyto emise rozpočítávají do jednotlivých krajů. Významný je rovněž podíl mobilních zdrojů.
strana 12
Krajský program snižování emisí Moravskoslezského kraje Aktualizace 2010 Tabulka č. 8: Vývoj emisí VOC dle jednotlivých kategorií REZZO v MSK, 2002 – 2009 (kt/rok) VOC 2002 2003 REZZO1 3 3,1 REZZO2 0,3 0,3 REZZO3 13,2 12,5 REZZO4 4,6 4,4 CELKEM 21,1 20,3 * předběžná data
2004 2,2 0,4 12,3 3,9 18,8
2005 2,5 0,4 12,1 3,6 18,6
2006 2,6 0,3 11,5 4,3 18,7
2007 2 0,4 11,9 4,2 18,5
2008 2 0,6 10,9 3,9 17,5
2009* 1,5 0,6 11,1 3,8 17
Graf č. 13: Vývoj emisí VOC dle jednotlivých kategorií REZZO v MSK, 2002 – 2009 25
Emise VOC (kt/rok)
20
REZZO1
15
REZZO2 REZZO3 REZZO4 10
CELKEM
5
0 2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
Z porovnání údajů mezi roky 2002 až 2009 vyplývají meziroční výkyvy množství emisí VOC u všech kategorií zdrojů, a to oběma směry. Celkový trend emisí VOC v MSK však je mírně klesající. Nejvýznamnější zdroje emisí kategorie REZZO 1 a 2 jsou uvedeny v kapitole B.2.1.
Amoniak (NH3) Graf č. 14: Zdrojová struktura emisí NH3 v MSK a v ČR, 2008
4% 27% ČR
6% 26% MSK
REZZO1 REZZO2 REZZO3
44%
REZZO4
50% 24% 19%
Krajská struktura zdrojů emisí amoniaku je obdobná národní struktuře. V porovnání s ČR je však na emisích NH3 v MSK nižší podíl malých zdrojů.
strana 13
Krajský program snižování emisí Moravskoslezského kraje Aktualizace 2010 Tabulka č. 9: Vývoj emisí NH3 dle jednotlivých kategorií REZZO v MSK, 2002 – 2009 (kt/rok) NH3 2002 2003 REZZO1 0,4 1,3 REZZO2 0,6 0,9 REZZO3 2 1,9 REZZO4 0,2 0,2 CELKEM 3,2 4,3 * předběžná data
2004 1,2 0,9 1,7 0,2 4
2005 1,2 0,9 1,6 0,2 3,9
2006 1,1 0,9 1,5 0,2 3,7
2007 1,1 0,5 1,4 0,2 3,2
2008 0,9 0,8 1,5 0,2 3,5
2009* 0,9 0,5 2,6 0,2 4,2
Graf č. 15: Vývoj emisí NH3 dle jednotlivých kategorií REZZO v MSK, 2002 – 2009 5 4,5 4
Emise NH3 (kt/rok)
3,5 REZZO1
3
REZZO2 2,5
REZZO3 REZZO4
2
CELKEM
1,5 1 0,5 0 2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
Naprostá většina emisí amoniaku ze stacionárních zdrojů pochází z chovů zemědělských zvířat, které zřejmě v horizontu příštích pěti let nedoznají výraznějších změn. Část emisí NH3 je navíc modelově dopočítávána (střední a malé zdroje). Nejvýznamnější zdroje emisí kategorie REZZO 1 a 2 jsou uvedeny v kapitole B.2.1.
B.2
Mikroemisní analýza
Výchozím rokem pro mikroemisní analýzu je rok 2008, pro který jsou k dispozici definitivní emisní data (pro rok 2009 byla v době zpracování Programu pouze předběžná data).
B.2.1 Nejvýznamnější stacionární průmyslové a energetické zdroje znečišťování ovzduší (REZZO 1 a REZZO 2) Mikroemisní analýza je provedena na úroveň jednotlivých provozoven. V tabulkách jsou provozovny seřazeny dle vykazovaných emisí sestupně. Podíl jednotlivých provozoven na emisích je vyjádřen jednak procentem z celkové emise ze stacionárních zdrojů (REZZO 1-3), jednak procentem celkové emise v MSK (tj. včetně mobilních zdrojů REZZO 4). Uvedeny jsou provozovny, které se na celkových emisích příslušných znečišťujících látek ze stacionárních zdrojů podílejí min. z 0,5 %.
Nejvýznamnější stacionární zdroje emisí TZL Mezi nejvýznamnější původce emisí TZL na území MSK náleží provozy výroby železa, oceli a koksu, podnikové energetiky, výroby elektrické nebo tepelné energie pro veřejné sítě, provozy související s těžební činností a výrobou buničiny.
strana 14
Krajský program snižování emisí Moravskoslezského kraje Aktualizace 2010 Tabulka č. 10: Výčet provozoven podílejících se na emisích TZL ze stacionárních zdrojů > 0,5 %, 2008 Provozovna
1 2
4 5 6
ArcelorMittal Ostrava a.s. - závod 12 - Vysoké pece TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s. - Výroba surového železa BÖGL a KRÝSL-SILNICE MORAVA s.r.o. - Kamenolom Tisová ArcelorMittal Ostrava a.s. - závod 10 - Koksovna ArcelorMittal Ostrava a.s. - závod 13 - Ocelárna TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s. - Ocelárenská výroba
7
EUROVIA LOM Jakubčovice s.r.o. - Jakubčovice nad Odrou,
8 9 10
ArcelorMittal Ostrava a.s. - závod 4 - Energetika Dalkia Česká republika, a.s. - Elektrárna Třebovice OKD, OKK, a.s. - Koksovna Svoboda ENERGETIKA TŘINEC a.s. - provozy teplárny a tepelná energetika TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s. - Koksochemická výroba Štěrkovny spol. s r.o. Dolní Benešov - Kamenolom Valšov II EVRAZ VÍTKOVICE STEEL, a.s. OKD, OKK,a.s. - Koksovna Jan Šverma ČEZ, a. s. - Elektrárna Dětmarovice ČEZ, a.s. - Teplárna Vítkovice Biocel Paskov a.s. - Výroba sulfitové buničiny OKD, a.s., Důl Paskov - Výdušná jáma Staříč Dalkia Česká republika, a.s. - Teplárna Karviná
3
11 12 13 14 15 16 17 18 19 20
Obec
TZL (t/rok)
Podíl na emisích ze stacionárních zdrojů MSK (%)
Ostrava Třinec
945,24 511,82
14,8 8,0
Podíl na celkových emisích MSK (%) 11,3 6,1
Vítkov
286,36
4,5
3,4
Ostrava Ostrava Třinec Jakubčovice nad Odrou Ostrava Ostrava Ostrava
244,89 210,35 209,32
3,8 3,3 3,3
2,9 2,5 2,5
145,80
2,3
1,7
124,69 120,20 81,69
1,9 1,9 1,3
1,5 1,4 1,0
Třinec
81,05
1,3
1,0
Třinec Valšov Ostrava Ostrava Dětmarovice Ostrava Paskov Staříč Karviná Celkem
75,25 73,66 72,20 68,65 61,87 58,61 48,34 43,83 36,33 3500,1
1,2 1,1 1,1 1,1 1,0 0,9 0,8 0,7 0,6 54,6
0,9 0,9 0,9 0,8 0,7 0,7 0,6 0,5 0,4 41,8
Nejvýznamnější stacionární zdroje emisí SO2 Mezi nejvýznamnější původce emisí SO2 na území MSK náleží v převážné míře provozy podnikové energetiky, výroby elektrické nebo tepelné energie pro veřejné sítě, výroby železa, oceli, koksu a buničiny. Tabulka č. 11: Výčet provozoven podílejících se na emisích SO2 ze stacionárních zdrojů > 0,5 %, 2008 Provozovna
1 2 3
10 11 12 13 14 15 16
ArcelorMittal Ostrava a.s. - závod 4 - Energetika Dalkia Česká republika, a.s. - Elektrárna Třebovice ArcelorMittal Ostrava a.s. - závod 12 - Vysoké pece ENERGETIKA TŘINEC a.s. - provozy teplárny a tepelná energetika ČEZ, a. s. - Elektrárna Dětmarovice ČEZ, a.s. - Teplárna Vítkovice TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY,a.s. – Výroba surového železa Dalkia Česká republika, a.s. – Teplárna Karviná Dalkia Česká republika, a.s. - Teplárna Československé armády NWR Energy, a.s. - Teplárna Dolu ČSM Biocel Paskov a.s. - Výroba sulfitové buničiny Dalkia Česká republika - Teplárna Přívoz Dalkia Česká republika, a.s. - Teplárna Frýdek-Místek Dalkia Česká republika, a.s. - Teplárna Krnov KOMTERM,a s. - závod Morava ArcelorMittal Ostrava a.s. - závod 10 - Koksovna
17
ArcelorMittal Frýdek-Místek a.s. - teplárna
18 19 20 21 22
ROCKWOOL, a.s., výrobní závod Bohumín Moravskoslezské cukrovary, a.s. - odštěpný závod Opava TEPLO BRUNTÁL a.s. - Centrální výtopna - Dolní ArcelorMittal Ostrava a.s. - závod 13 - Ocelárna SELIKO trading a.s. - Opava
4 5 6 7 8 9
Obec
Ostrava Ostrava Ostrava
SO2 (t/rok)
Podíl na emisích ze stacionárních zdrojů MSK (%)
4056,64 3782,57 1686,77
17,6 16,4 7,3
Podíl na celkových emisích MSK (%) 17,6 16,4 7,3
Třinec
1501,33
6,5
6,5
Dětmarovice Ostrava Třinec Karviná
1444,19 1412,25 1292,78 1207,47
6,3 6,1 5,6 5,2
6,3 6,1 5,6 5,2
Karviná
608,62
2,6
2,6
Stonava Paskov Ostrava Sviadnov Krnov Kopřivnice Ostrava FrýdekMístek Bohumín Opava Bruntál Ostrava Opava Celkem
413,16 390,56 343,63 337,17 314,63 228,07 218,08
1,8 1,7 1,5 1,5 1,4 1,0 0,9
1,8 1,7 1,5 1,5 1,4 1,0 0,9
194,71
0,8
0,8
168,60 148,77 148,55 130,04 123,44 20152,0
0,7 0,6 0,6 0,6 0,5 87,4
0,7 0,6 0,6 0,6 0,5 87,2
strana 15
Krajský program snižování emisí Moravskoslezského kraje Aktualizace 2010
Nejvýznamnější stacionární zdroje emisí NOx Mezi nejvýznamnější původce emisí NOx na území MSK náleží v převážné míře provozy podnikové energetiky, výroby elektrické nebo tepelné energie pro veřejné sítě, výroby železa, oceli a koksu, výroby buničiny a chemické výroby. Tabulka č. 12: Výčet provozoven podílejících se na emisích NOx ze stacionárních zdrojů > 0,5 %, 2008 Provozovna
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24
Dalkia Česká republika, a.s. - Elektrárna Třebovice ArcelorMittal Ostrava a.s. - závod 4 - Energetika ČEZ, a. s. - Elektrárna Dětmarovice ČEZ, a.s. - Teplárna Vítkovice ArcelorMittal Ostrava a.s. - závod 12 - Vysoké pece ArcelorMittal Ostrava a.s. - závod 13 - Ocelárna Biocel Paskov a.s. - Výroba sulfitové buničiny Dalkia Česká republika, a.s. - Teplárna Karviná TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY,a.s. - Výroba surového železa ENERGETIKA TŘINEC a.s. - provozy teplárny a tepelná energetika ArcelorMittal Ostrava a.s. - závod 10 - Koksovna OKD, OKK,a.s. - Koksovna Jan Šverma Dalkia Česká republika - Teplárna Přívoz Dalkia Česká republika, a.s. - Teplárna Československé armády NWR Energy, a.s. - Teplárna Dolu ČSM EVRAZ VÍTKOVICE STEEL, a.s. Dalkia Česká republika, a.s. – Teplárna Frýdek-Místek Dalkia Česká republika, a.s. – Teplárna Krnov OKD, OKK, a.s. - Koksovna Svoboda VÍTKOVICE HEAVY MACHINERY a.s., Závod 3 KOMTERM,a s. - závod Morava Mayr-Melnhof Holz Paskov s.r.o. - Staříč TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s. - Koksochemická výroba BorsodChem MCHZ, s.r.o.
Obec
NOx (t/rok)
Podíl na emisích ze stacionárních zdrojů MSK (%)
Ostrava Ostrava Dětmarovice Ostrava Ostrava Ostrava Paskov Karviná Třinec
3376,86 3138,19 2692,56 1054,87 1054,33 876,38 849,92 744,84 706,19
16,5 15,3 13,2 5,2 5,2 4,3 4,2 3,6 3,4
Podíl na celkových emisích MSK (%) 11,7 10,8 9,3 3,6 3,6 3,0 2,9 2,6 2,4
Třinec
697,29
3,4
2,4
Ostrava Ostrava Ostrava
406,18 384,95 316,49
2,0 1,9 1,5
1,4 1,3 1,1
Karviná
310,01
1,5
1,1
Stonava Ostrava Sviadnov Krnov Ostrava Ostrava Kopřivnice Staříč Třinec Ostrava Celkem
238,71 208,66 195,27 171,15 160,07 156,13 146,38 116,85 103,04 100,04 18205,7
1,2 1,0 1,0 0,8 0,8 0,8 0,7 0,6 0,5 0,5 88,9
0,8 0,7 0,7 0,6 0,6 0,5 0,5 0,4 0,4 0,3 62,9
Nejvýznamnější stacionární zdroje emisí CO Mezi nejvýznamnější původce emisí CO na území MSK náleží provozy výroby železa, oceli a koksu a výroby vápna. Tabulka č. 13: Výčet provozoven podílejících se na emisích CO ze stacionárních zdrojů > 0,5 %, 2008 Provozovna
1 2 3 4 5 6 7 8 9
ArcelorMittal Ostrava a.s. - závod 12 - Vysoké pece TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY,a.s. – Výroba surového železa ArcelorMittal Ostrava a.s. - závod 13 - Ocelárna TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s. - Ocelárenská výroba EVRAZ VÍTKOVICE STEEL, a.s. KOTOUČ ŠTRAMBERK, spol. s r.o. - výroba vápna ŽDB GROUP a.s. - Bohumín - závod Viadrus ArcelorMittal Ostrava a.s. - závod 10 - Koksovna OKD, OKK,a.s. - Koksovna Jan Šverma
Obec
Ostrava Třinec Ostrava Třinec Ostrava Ženklava Bohumín Ostrava Ostrava Celkem
CO (t/rok)
Podíl na emisích ze stacionárních zdrojů MSK (%)
38660,3 35802,5 18746,8 11217,6 3275,2 2258,1 1377,8 936,8 581,6 112857
31,6 29,3 15,3 9,2 2,7 1,8 1,1 0,8 0,5 92,3
Podíl na celkových emisích MSK (%) 27,7 25,7 13,4 8,0 2,3 1,6 1,0 0,7 0,4 81,0
strana 16
Krajský program snižování emisí Moravskoslezského kraje Aktualizace 2010
Nejvýznamnější stacionární zdroje emisí VOC Mezi nejvýznamnější původce emisí VOC na území MSK náleží sektor užívání organických rozpouštědel (zařízení farmaceutické výroby, výroba polystyrenu, polygrafie, lakování), provozy podnikové energetiky, výroby elektrické nebo tepelné energie pro veřejné sítě, výroby koksu a buničiny. Tabulka č. 14: Výčet provozoven podílejících se na emisích VOC ze stacionárních zdrojů > 0,5 %, 2008 Provozovna
1 2 3 4 5 6 7 8
Teva Czech Industries s.r.o. STYROTRADE a.s. - Rýmařov ArcelorMittal Ostrava a.s. - závod 4 - Energetika AL INVEST Břidličná, a.s. ČEZ, a. s. - Elektrárna Dětmarovice ArcelorMittal Ostrava a.s. - závod 10 - Koksovna TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s. - Koksochemická výroba TATRA, a.s. - technologický provoz ENERGETIKA TŘINEC a.s. - provozy teplárny a tepelná 9 energetika 10 Biocel Paskov a.s. 11 Dalkia Česká republika, a.s. - Elektrárna Třebovice
Obec
VOC (t/rok)
Podíl na emisích ze stacionárních zdrojů MSK (%)
Opava Rýmařov Ostrava Břidličná Dětmarovice Ostrava Třinec Kopřivnice
338,46 252,18 140,69 137,42 137,08 117,98 89,70 88,81
2,5 1,9 1,0 1,0 1,0 0,9 0,7 0,7
Podíl na celkových emisích MSK (%) 1,9 1,4 0,8 0,8 0,8 0,7 0,5 0,5
Třinec
81,28
0,6
0,5
75,55 74,80 1599,76
0,6 0,6 11,8
0,4 0,4 9,2
Paskov Ostrava Celkem
Nejvýznamnější stacionární zdroje emisí NH3 Nejvýznamnějším původcem emisí NH3 na území MSK je až na výjimky živočišná výroba. Tabulka č. 15: Výčet provozoven podílejících se na emisích NH3 ze stacionárních zdrojů > 0,5 %, 2008 Provozovna
5 6
TOZOS spol. s r.o. - velkovýkrmna prasat, Lesní Dvůr, Dolní Tošanovice Podnik živočišné výroby Nový Jičín a.s. - Chov nosnic středisko Kunín NAVOS AGRO, s.r.o. - farma Bílov SUGAL spol. s r.o. - plemenná farma prasat, Velké Albrechtice BorsodChem MCHZ, s.r.o. ROCKWOOL, a.s., výrobní závod Bohumín
7
SUGAL spol. s r.o. - výkrmna prasat, Velké Albrechtice
8
NETIS, a. s. - Velkokapacitní kravín - Dolní Lutyně Podnik živočišné výroby Nový Jičín a.s. - odchov kuřic středisko Vražné Beskyd Agro a.s. Palkovice - chov prasat Kunčičky u Bašky Zemědělské družstvo SLEZAN Klimkovice - chov, Klimkovice Starojicko, a.s. - středisko Jičina Zemědělské družstvo Hraničář Loděnice - středisko Loděnice
1 2 3 4
9 10 11 12 13
14 Družstvo vlastníků Pol.n.O. - vepřín, Polanka nad Odrou 15 BROJLER s.r.o. - drůbeží haly I., Velké Albrechtice 16 17 18 19
Zemědělské a obchodní družstvo - Hlavnice Genoservis, a.s. - farma Kujavy NETIS, a. s. - Velkokapacitní kravín - Návsí ZP Otice, a.s. - středisko Uhlířov
20 Zemědělský podnik a.s. Město Albrechtice - OMD Hynčice 22 Zemědělské družstvo Fryčovice - Fryčovice Zemědělské a obchodní družstvo SLEZSKÁ DUBINA 23 Větřkovice 24 FRANČÁK s.r.o. - Budišov nad Budišovkou
Obec
NH3 (t/rok)
Podíl na emisích ze stacionárních zdrojů MSK (%)
Podíl na celkových emisích MSK (%)
Dolní Tošanovice
58,90
1,8
1,7
Kunín
53,86
1,6
1,5
Bílov Velké Albrechtice Ostrava Bohumín Velké Albrechtice Dolní Lutyně
43,28
1,3
1,2
42,29
1,3
1,2
40,93 36,34
1,2 1,1
1,2 1,0
32,59
1,0
0,9
31,40
1,0
0,9
Vražné
29,40
0,9
0,8
Baška Klimkovice Starý Jičín Holasovice Polanka nad Odrou Velké Albrechtice Hlavnice Kujavy Návsí Uhlířov Město Albrechtice Fryčovice
28,83 27,92 26,65 26,13
0,9 0,8 0,8 0,8
0,8 0,8 0,8 0,7
26,08
0,8
0,7
25,86
0,8
0,7
25,54 24,93 22,78 21,40
0,8 0,8 0,7 0,6
0,7 0,7 0,7 0,6
18,87
0,6
0,5
18,66
0,6
0,5
Větřkovice
18,63
0,6
0,5
Budišov nad Budišovkou
18,51
0,6
0,5
strana 17
Krajský program snižování emisí Moravskoslezského kraje Aktualizace 2010 Provozovna
25 NAVOS, a.s. - farma Březová VFU Brno ŠZP Nový Jičín - Provoz živočišné výroby Nový 26 Jičín - Žilina 27 VFU Brno - středisko živočišné výroby Šenov u Nového Jičína 28
AGROPRŮMYSLOVÝ KOMBINÁT a.s. SEDLNICE - ŽV Sedlnice
29 ZP Otice, a.s. - středisko Slavkov 30 Frýdlantská zemědělská a.s. - VKK Lubno 31 OPAVICE a.s. - VKK Bolatice 32 Družstvo vlastníků P.n.O. - kravín, Polanka nad Odrou 33 BROJLER s.r.o. - drůbeží haly II., Velké Albrechtice
Obec
Březová
18,27
0,6
Podíl na celkových emisích MSK (%) 0,5
Nový Jičín
17,70
0,5
0,5
Šenov u Nového Jičína
17,03
0,5
0,5
Sedlnice
16,79
0,5
0,5
16,23
0,5
0,5
15,93
0,5
0,5
Slavkov u Opavy Frýdlant nad Ostravicí Bolatice Polanka nad Odrou Velké Albrechtice Celkem
NH3 (t/rok)
Podíl na emisích ze stacionárních zdrojů MSK (%)
15,47
0,5
0,4
15,42
0,5
0,4
14,88
0,5
0,4
866,35
26,3
24,8
B.2.2 Emise z malých stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO 3) Malé zdroje znečišťování vzduší jsou významné z hlediska emisí TZL (lokální topeniště), VOC (používání organických rozpouštědel) a NH3 (živočišná výroba), částečně významné pak z hlediska SO2 a NOx (lokální topeniště). Následující tabulka uvádí emise znečišťujících látek v jednotlivých obcích MSK, řazených po okresech. Emise jsou stanoveny modelovým výpočtem z údajů o vytápění domácností, plošného používání rozpouštědel a o chovu hospodářských zvířat.
strana 18
Okres Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál
Obec/Městská část Andělská Hora Bílčice Bohušov Brantice Bruntál Břidličná Býkov-Láryšov Čaková Dětřichov nad Bystřicí Dívčí Hrad Dlouhá Stráň Dolní Moravice Dvorce Heřmanovice Hlinka Holčovice Horní Benešov Horní Město Horní Životice Hošťálkovy Janov Jindřichov Jiříkov Karlova Studánka Karlovice Krasov Krnov Křišťanovice Leskovec nad Moravicí Lichnov Liptaň Lomnice Ludvíkov Malá Morávka Malá Štáhle Město Albrechtice Mezina Milotice nad Opavou Moravskoslezský Kočov Nová Pláň Nové Heřminovy Oborná Osoblaha Petrovice
TZL 2,1 3,1 3,7 7,5 12,1 10,0 1,7 2,4 4,0 1,5 0,7 2,1 13,0 4,2 2,1 5,0 15,3 9,8 1,3 5,5 4,0 12,2 2,3 0,4 11,5 2,9 25,1 2,8 4,8 5,0 4,8 5,7 4,2 3,8 1,1 13,5 2,4 4,9 4,4 0,2 2,4 3,3 5,1 1,8
SO2 NOx 1,3 0,5 2,2 0,4 2,3 0,5 4,6 1,3 9,0 4,2 7,2 1,5 1,1 0,2 1,7 0,4 1,9 0,5 1,0 0,2 0,4 0,1 1,5 0,4 10,0 1,8 2,5 0,6 1,6 0,3 2,7 0,8 11,8 2,6 7,4 1,4 0,9 0,3 3,4 0,8 2,5 0,6 8,2 1,8 1,1 0,3 0,1 0,1 7,7 1,6 1,5 0,4 18,1 9,9 1,9 0,4 3,6 0,7 3,2 1,0 3,3 0,7 3,7 0,8 2,8 0,6 2,2 0,7 0,8 0,2 8,4 2,9 1,2 0,3 3,5 0,7 3,0 0,7 0,0 0,0 1,4 0,3 1,9 0,5 4,1 0,7 1,1 0,3
CO 4,8 8,1 8,2 16,1 33,2 26,0 4,1 6,2 6,1 3,4 1,2 5,5 37,0 8,7 6,1 8,9 43,9 27,2 3,4 11,7 8,7 29,1 3,5 0,1 27,5 4,7 67,6 6,7 13,1 11,2 11,8 13,0 9,7 7,0 3,0 29,5 4,1 12,6 10,6 0,0 4,3 6,4 15,1 3,7
VOC 1,0 1,7 1,8 3,5 6,8 5,4 0,9 1,3 1,5 0,7 0,3 1,1 7,5 1,9 1,2 2,1 8,9 5,5 0,7 2,6 1,9 6,2 0,9 0,1 5,8 1,1 13,9 1,4 2,7 2,4 2,5 2,8 2,1 1,6 0,6 6,4 1,0 2,6 2,2 0,0 1,0 1,4 3,0 0,8
Tabulka č. 16: Emise znečišťujících látek z malých zdrojů dle obcí, 2008
Krajský program snižování emisí Moravskoslezského kraje Aktualizace 2010 Okres Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Frýdek-Místek Frýdek-Místek Frýdek-Místek Frýdek-Místek Frýdek-Místek Frýdek-Místek Frýdek-Místek Frýdek-Místek Frýdek-Místek Frýdek-Místek Frýdek-Místek Frýdek-Místek Frýdek-Místek Frýdek-Místek Frýdek-Místek Frýdek-Místek Frýdek-Místek Frýdek-Místek Frýdek-Místek Frýdek-Místek Frýdek-Místek Frýdek-Místek
Obec/Městská část Razová Roudno Rudná pod Pradědem Rusín Rýmařov Ryžoviště Slezské Pavlovice Slezské Rudoltice Stará Ves Staré Heřminovy Staré Město Světlá Hora Svobodné Heřmanice Široká Niva Třemešná Tvrdkov Úvalno Václavov u Bruntálu Valšov Velká Štáhle Vrbno pod Pradědem Vysoká Zátor Baška Bílá Bocanovice Brušperk Bruzovice Bukovec Bystřice Čeladná Dobrá Dobratice Dolní Domaslavice Dolní Lomná Dolní Tošanovice Fryčovice Frýdek-Místek Frýdlant nad Ostravicí Hnojník Horní Domaslavice Horní Lomná Horní Tošanovice Hrádek Hrčava
TZL 6,1 2,3 3,4 1,6 24,9 3,3 1,6 4,3 6,2 2,8 5,4 5,1 1,7 5,8 5,4 2,8 2,0 3,6 2,3 2,3 15,3 2,8 11,6 6,9 2,5 1,6 3,1 3,4 13,5 15,0 12,8 7,1 4,4 3,9 3,7 2,0 5,7 52,1 27,0 3,0 4,8 3,5 3,1 4,2 3,5
strana 19
SO2 NOx CO VOC 4,4 0,9 15,8 3,3 1,6 0,3 5,6 1,2 2,2 0,5 7,6 1,6 1,1 0,2 3,7 0,8 17,7 5,4 64,4 13,4 2,3 0,6 8,5 1,8 1,3 0,2 4,7 0,9 2,5 0,6 8,4 1,9 3,9 0,9 13,8 3,0 1,9 0,4 6,9 1,4 4,0 0,9 14,8 3,0 2,9 1,1 9,8 2,2 1,3 0,4 4,5 0,9 3,6 0,8 12,6 2,7 3,2 1,0 11,1 2,5 1,8 0,4 6,3 1,4 1,3 0,7 4,9 1,0 2,6 0,6 9,5 2,0 1,2 0,3 4,0 0,9 1,6 0,4 5,6 1,2 10,0 3,3 35,5 7,6 1,8 0,4 6,3 1,4 8,5 1,8 30,8 6,4 5,0 2,5 18,3 3,8 1,0 0,3 2,8 0,8 1,2 0,4 4,4 0,9 2,3 2,5 8,9 1,8 2,3 0,7 8,5 1,8 10,8 2,0 40,1 8,0 11,7 4,2 43,9 8,8 8,7 2,4 31,4 6,6 5,2 2,4 19,2 3,9 3,3 1,1 12,4 2,5 2,9 1,0 10,6 2,2 2,0 0,8 6,7 1,6 1,5 0,3 5,7 1,2 4,0 1,8 14,6 3,1 40,2 13,0 149,2 30,2 20,4 5,6 75,5 15,4 2,4 1,1 9,0 1,8 3,6 0,8 13,0 2,7 2,2 0,5 7,6 1,7 2,4 0,5 8,9 1,8 3,1 1,3 11,7 2,4 2,8 0,5 10,3 2,1
Okres Frýdek-Místek Frýdek-Místek Frýdek-Místek Frýdek-Místek Frýdek-Místek Frýdek-Místek Frýdek-Místek Frýdek-Místek Frýdek-Místek Frýdek-Místek Frýdek-Místek Frýdek-Místek Frýdek-Místek Frýdek-Místek Frýdek-Místek Frýdek-Místek Frýdek-Místek Frýdek-Místek Frýdek-Místek Frýdek-Místek Frýdek-Místek Frýdek-Místek Frýdek-Místek Frýdek-Místek Frýdek-Místek Frýdek-Místek Frýdek-Místek Frýdek-Místek Frýdek-Místek Frýdek-Místek Frýdek-Místek Frýdek-Místek Frýdek-Místek Frýdek-Místek Frýdek-Místek Frýdek-Místek Frýdek-Místek Frýdek-Místek Frýdek-Místek Frýdek-Místek Frýdek-Místek Frýdek-Místek Frýdek-Místek Frýdek-Místek Frýdek-Místek
Obec/Městská část Hukvaldy Jablunkov Janovice Kaňovice Komorní Lhotka Košařiska Kozlovice Krásná Krmelín Kunčice pod Ondřejníkem Lhotka Lučina Malenovice Metylovice Milíkov Morávka Mosty u Jablunkova Návsí Nižní Lhoty Nošovice Nýdek Ostravice Palkovice Paskov Pazderna Písečná Písek Pražmo Pržno Pstruží Raškovice Ropice Řeka Řepiště Sedliště Smilovice Soběšovice Staré Hamry Staré Město Staříč Střítež Sviadnov Třanovice Třinec Vělopolí
TZL 3,0 21,8 8,4 1,1 2,5 2,5 14,3 5,6 5,1 11,4 4,7 4,4 2,6 9,6 8,0 6,8 32,6 15,1 0,9 2,8 10,2 9,8 8,3 6,7 1,2 8,5 12,7 6,4 1,3 3,3 9,8 5,7 2,7 5,1 5,3 4,9 0,8 5,5 2,1 5,7 3,6 2,1 2,2 71,1 2,8
Krajský program snižování emisí Moravskoslezského kraje Aktualizace 2010 SO2 NOx CO 2,0 1,4 7,2 17,1 4,2 63,5 6,6 1,8 24,5 0,8 0,3 3,1 1,6 0,8 5,6 1,5 0,4 5,2 10,4 2,7 38,0 3,4 0,9 11,6 4,0 1,4 15,0 8,4 2,2 30,7 3,6 0,7 13,5 3,4 1,1 12,7 2,0 0,5 7,2 7,4 1,6 27,3 6,3 1,4 23,4 3,6 1,1 12,0 26,3 5,4 98,3 11,3 3,3 41,9 0,6 0,2 2,2 1,9 0,7 7,0 7,8 1,9 28,9 6,2 2,0 22,0 5,9 2,2 21,7 5,2 2,1 19,4 0,8 0,3 3,0 6,9 1,2 25,8 9,6 2,1 35,1 4,5 1,0 16,2 0,8 0,5 2,8 2,4 0,8 8,6 6,7 1,8 24,1 4,6 1,3 17,2 2,1 0,5 7,8 4,0 1,4 14,8 4,1 1,2 15,1 3,8 0,8 14,2 0,5 0,6 2,0 2,7 0,8 8,7 1,4 0,9 5,3 4,6 1,6 17,1 2,8 0,9 10,3 1,6 0,9 6,2 1,7 0,8 6,1 56,3 16,3 211,0 2,2 0,4 8,3
VOC 1,5 12,8 4,9 0,6 1,2 1,1 7,8 2,6 3,0 6,3 2,7 2,6 1,5 5,5 4,7 2,8 19,6 8,6 0,5 1,5 5,9 4,8 4,5 3,9 0,6 5,2 7,2 3,4 0,6 1,8 5,1 3,4 1,6 3,0 3,1 2,9 0,4 2,1 1,1 3,4 2,1 1,2 1,2 42,4 1,7
Okres Frýdek-Místek Frýdek-Místek Frýdek-Místek Frýdek-Místek Frýdek-Místek Karviná Karviná Karviná Karviná Karviná Karviná Karviná Karviná Karviná Karviná Karviná Karviná Karviná Karviná Karviná Karviná Karviná Nový Jičín Nový Jičín Nový Jičín Nový Jičín Nový Jičín Nový Jičín Nový Jičín Nový Jičín Nový Jičín Nový Jičín Nový Jičín Nový Jičín Nový Jičín Nový Jičín Nový Jičín Nový Jičín Nový Jičín Nový Jičín Nový Jičín Nový Jičín Nový Jičín Nový Jičín Nový Jičín
Obec/Městská část Vendryně Vojkovice Vyšní Lhoty Žabeň Žermanice Albrechtice Bohumín Český Těšín Dětmarovice Dolní Lutyně Doubrava Havířov Horní Bludovice Horní Suchá Chotěbuz Karviná Orlová Petrovice u Karviné Petřvald Rychvald Stonava Těrlicko Albrechtičky Bartošovice Bernartice nad Odrou Bílov Bílovec Bítov Bordovice Bravantice Frenštát pod Radhoštěm Fulnek Heřmanice u Oder Heřmánky Hladké Životice Hodslavice Hostašovice Jakubčovice nad Odrou Jeseník nad Odrou Jistebník Kateřinice Kopřivnice Kujavy Kunín Lichnov
TZL 12,7 1,4 3,2 2,6 1,1 7,0 24,7 24,0 13,8 11,8 16,6 26,4 8,3 15,8 3,4 36,5 62,7 11,0 42,2 32,1 7,3 12,2 1,6 10,2 1,1 0,9 19,9 1,8 1,3 2,3 13,3 17,7 2,8 1,5 3,7 7,1 0,8 2,8 7,1 5,5 0,8 6,7 3,3 2,3 2,5
strana 20
SO2 NOx CO VOC 10,0 3,4 37,6 7,6 1,0 0,4 3,7 0,8 2,0 0,7 7,1 1,5 1,8 0,5 6,7 1,4 0,8 0,2 3,0 0,6 5,6 2,5 21,2 4,3 19,9 8,4 75,4 15,1 18,9 9,6 71,5 14,4 11,3 3,5 42,6 8,5 9,4 3,9 35,7 7,1 13,5 2,4 50,6 10,1 21,1 10,0 80,1 16,0 6,6 1,8 24,8 5,0 12,9 3,4 48,6 9,7 2,7 1,0 10,2 2,0 29,7 9,6 112,1 22,3 51,1 11,1 191,8 38,2 8,8 3,4 33,4 6,7 34,3 7,2 128,8 25,7 26,1 6,5 98,0 19,5 5,6 1,1 20,8 4,2 9,6 3,6 36,1 7,3 1,3 0,5 4,8 1,0 7,8 1,7 28,8 5,8 0,8 0,6 3,0 0,6 0,6 0,3 2,4 0,5 15,0 5,1 55,8 11,4 1,4 0,4 5,0 1,0 0,9 0,4 3,3 0,7 1,8 0,5 6,6 1,3 9,6 4,8 35,7 7,4 11,4 4,2 40,5 8,7 1,8 0,4 6,4 1,4 0,9 0,2 3,1 0,7 2,7 0,8 9,8 2,0 5,0 1,5 18,2 3,8 0,5 0,5 1,7 0,4 1,7 0,6 6,0 1,3 5,0 1,6 18,4 3,8 4,4 1,3 16,4 3,3 0,4 0,4 1,6 0,3 4,5 4,4 17,1 3,6 2,4 0,6 8,9 1,8 1,5 1,1 5,4 1,2 1,6 1,0 5,7 1,2
Okres Nový Jičín Nový Jičín Nový Jičín Nový Jičín Nový Jičín Nový Jičín Nový Jičín Nový Jičín Nový Jičín Nový Jičín Nový Jičín Nový Jičín Nový Jičín Nový Jičín Nový Jičín Nový Jičín Nový Jičín Nový Jičín Nový Jičín Nový Jičín Nový Jičín Nový Jičín Nový Jičín Nový Jičín Nový Jičín Nový Jičín Nový Jičín Nový Jičín Nový Jičín Nový Jičín Opava Opava Opava Opava Opava Opava Opava Opava Opava Opava Opava Opava Opava Opava Opava
Obec/Městská část Luboměř Mankovice Mořkov Mošnov Nový Jičín Odry Petřvald Příbor Pustějov Rybí Sedlnice Skotnice Slatina Spálov Starý Jičín Studénka Suchdol nad Odrou Šenov u Nového Jičína Štramberk Tichá Tísek Trnávka Trojanovice Velké Albrechtice Veřovice Vražné Vrchy Závišice Ženklava Životice u Nového Jičína Bělá Bohuslavice Bolatice Branka u Opavy Bratříkovice Brumovice Březová Budišov nad Budišovkou Budišovice Čermná ve Slezsku Darkovice Děhylov Dobroslavice Dolní Benešov Dolní Životice
TZL 4,8 2,1 3,9 1,7 16,4 20,4 4,8 6,8 1,0 0,9 2,3 1,9 3,2 9,8 7,5 8,3 6,1 1,9 1,6 6,5 2,4 2,9 4,2 1,1 2,7 6,8 2,5 1,9 1,1 0,8 0,7 2,6 1,7 1,4 1,5 3,2 8,3 16,5 0,9 1,6 2,3 0,9 0,6 2,3 3,7
Krajský program snižování emisí Moravskoslezského kraje Aktualizace 2010 SO2 NOx 3,5 0,7 1,5 0,5 2,4 1,7 1,3 0,6 12,1 8,1 12,7 4,3 3,5 1,4 5,1 3,7 0,8 0,7 0,6 0,7 1,5 1,0 1,4 0,6 2,4 0,7 7,2 1,4 5,3 2,1 6,5 3,9 4,5 1,8 1,4 1,2 1,1 1,8 4,3 1,3 1,7 0,8 2,1 0,7 3,1 1,5 0,8 0,6 1,5 1,4 5,1 1,1 1,9 0,4 1,4 0,6 0,5 0,5 0,4 0,4 0,4 0,4 2,0 1,2 1,2 2,7 0,8 0,8 1,2 0,2 2,4 1,1 5,3 1,4 11,0 2,6 0,5 0,4 1,0 0,3 1,7 0,9 0,6 0,5 0,5 0,5 1,7 2,1 2,5 0,8
CO 12,5 5,5 8,6 4,8 45,5 44,7 13,0 19,3 3,1 2,1 5,7 5,1 8,8 26,2 19,3 24,9 16,6 5,3 4,2 15,5 6,1 8,0 11,5 3,0 5,3 18,6 6,8 5,1 1,9 1,3 1,4 7,6 4,9 3,0 4,4 8,9 18,6 39,0 1,6 3,5 6,6 2,4 1,9 6,6 9,1
VOC 2,6 1,1 1,9 1,0 9,3 9,7 2,7 3,9 0,6 0,4 1,2 1,1 1,8 5,4 4,0 5,0 3,4 1,1 0,9 3,3 1,3 1,6 2,4 0,6 1,2 3,8 1,4 1,0 0,4 0,3 0,3 1,5 1,0 0,7 0,9 1,8 4,0 8,3 0,4 0,8 1,3 0,5 0,4 1,3 1,9
Okres Opava Opava Opava Opava Opava Opava Opava Opava Opava Opava Opava Opava Opava Opava Opava Opava Opava Opava Opava Opava Opava Opava Opava Opava Opava Opava Opava Opava Opava Opava Opava Opava Opava Opava Opava Opava Opava Opava Opava Opava Opava Opava Opava Opava Opava
Obec/Městská část TZL SO2 NOx Háj ve Slezsku 3,9 2,5 2,2 Hať 4,1 3,0 1,9 Hlavnice 1,7 1,1 0,5 Hlubočec 5,5 4,2 0,9 Hlučín 12,7 10,0 6,9 Hněvošice 1,1 0,9 0,7 Holasovice 4,4 3,3 1,2 Hrabyně 2,3 1,5 0,7 Hradec nad Moravicí 19,0 13,3 4,4 Chlebičov 0,3 0,1 0,7 Chuchelná 1,1 0,7 0,8 Chvalíkovice 2,1 1,3 0,6 Jakartovice 7,4 5,3 1,2 Jezdkovice 0,9 0,7 0,2 Kobeřice 1,9 1,2 2,0 Kozmice 1,8 1,3 1,3 Kravaře 6,0 4,5 4,5 Kružberk 2,4 1,6 0,3 Kyjovice 2,4 1,8 0,7 Lhotka u Litultovic 2,2 1,6 0,3 Litultovice 2,7 1,9 0,7 Ludgeřovice 4,1 3,0 3,2 Markvartovice 3,5 2,8 1,4 Melč 5,3 3,7 0,8 Mikolajice 3,2 2,5 0,5 Mladecko 0,9 0,6 0,2 Mokré Lazce 1,2 0,7 0,7 Moravice 2,3 1,8 0,4 Neplachovice 2,0 1,3 0,7 Nové Lublice 3,1 2,3 0,4 Nové Sedlice 0,5 0,3 0,3 Oldřišov 2,1 1,6 1,0 Komárov 0,9 0,6 0,8 Malé Hoštice 1,3 1,0 1,2 Milostovice 2,0 1,5 0,3 Opava (nečleněná část města) 17,6 13,2 17,0 Podvihov 4,2 3,1 0,8 Suché Lazce 1,0 0,7 0,7 Vávrovice 3,3 2,6 0,9 Vlaštovičky 1,3 1,0 0,3 Zlatníky 1,3 1,0 0,3 Otice 0,9 0,5 0,8 Píšť 3,5 2,7 1,5 Pustá Polom 5,3 4,2 1,4 Radkov 4,5 3,3 0,7
CO 9,4 11,4 4,1 15,7 38,2 3,3 12,1 5,4 48,2 0,6 2,4 4,8 19,3 2,5 4,7 5,0 17,4 5,3 6,2 5,6 7,1 11,7 10,7 13,0 9,2 2,2 2,5 6,6 4,7 8,5 1,1 5,8 2,1 3,5 5,3 51,6 11,4 2,7 9,5 3,5 3,5 2,0 10,0 15,5 12,1
strana 21
VOC 2,0 2,3 0,9 3,2 7,7 0,7 2,5 1,1 10,1 0,1 0,5 1,0 4,0 0,5 1,0 1,0 3,5 1,1 1,3 1,2 1,5 2,4 2,1 2,7 1,9 0,5 0,6 1,3 1,0 1,7 0,2 1,2 0,5 0,7 1,1 10,5 2,3 0,6 1,9 0,7 0,7 0,4 2,0 3,1 2,5
Okres Opava Opava Opava Opava Opava Opava Opava Opava Opava Opava Opava Opava Opava Opava Opava Opava Opava Opava Opava Opava Opava Opava Opava Opava Opava Ostrava Ostrava Ostrava Ostrava Ostrava Ostrava Ostrava Ostrava Ostrava Ostrava Ostrava Ostrava Ostrava Ostrava Ostrava Ostrava Ostrava Ostrava Ostrava Ostrava
Obec/Městská část Raduň Rohov Skřipov Slavkov Služovice Sosnová Staré Těchanovice Stěbořice Strahovice Sudice Svatoňovice Šilheřovice Štáblovice Štěpánkovice Štítina Těškovice Třebom Uhlířov Velké Heraltice Velké Hoštice Větřkovice Vítkov Vršovice Vřesina Závada Čavisov Dolní Lhota Horní Lhota Klimkovice Olbramice Hošťálkovice Hrabová Krásné Pole Lhotka Mariánské Hory a Hulváky Martinov Michálkovice Moravská Ostrava a Přívoz Nová Bělá Nová Ves Ostrava - Jih Petřkovice Plesná Polanka nad Odrou Poruba
TZL 3,5 1,0 12,6 3,4 1,2 2,5 1,4 6,2 1,2 1,2 2,7 3,5 2,4 2,5 1,0 3,4 2,2 0,4 8,6 0,7 1,7 17,5 2,6 1,5 0,2 0,6 1,6 2,0 15,1 1,5 0,8 1,4 1,4 1,2 7,7 0,3 9,3 12,1 9,5 0,6 11,9 2,4 1,8 12,2 1,5
Krajský program snižování emisí Moravskoslezského kraje Aktualizace 2010 SO2 NOx 2,5 0,8 0,8 0,5 9,2 1,8 2,3 1,3 0,8 0,6 1,7 0,4 0,9 0,2 4,6 1,3 0,9 0,6 0,9 0,5 2,2 0,4 2,5 1,2 1,6 0,5 1,9 1,9 0,8 0,8 2,3 0,9 1,7 0,3 0,3 0,2 6,5 1,7 0,5 1,1 0,7 0,6 12,9 3,9 1,8 0,5 1,1 0,9 0,1 0,4 0,4 0,3 1,1 1,0 1,4 0,6 12,1 3,5 1,1 0,5 0,5 1,0 1,1 1,5 1,0 1,6 0,9 0,8 6,3 2,8 0,2 0,5 7,3 2,3 9,7 5,8 7,7 1,8 0,5 0,2 9,4 7,9 1,8 1,9 1,3 0,9 10,0 3,6 1,2 1,5
CO 9,3 2,9 33,4 8,5 3,0 6,0 3,3 16,6 3,3 3,6 8,0 9,4 5,6 7,4 2,9 8,3 6,0 0,9 23,8 2,1 2,2 47,6 6,5 4,1 0,4 1,3 4,0 5,4 45,4 4,1 2,2 4,3 3,9 3,6 24,1 0,8 27,6 37,2 28,7 1,9 36,6 7,0 4,7 37,6 4,8
VOC 1,9 0,6 6,9 1,8 0,6 1,3 0,7 3,4 0,7 0,7 1,6 1,9 1,2 1,5 0,6 1,8 1,2 0,2 4,9 0,4 0,6 9,8 1,4 0,8 0,1 0,3 0,9 1,1 9,1 0,8 0,4 0,9 0,8 0,7 4,8 0,2 5,5 7,4 5,7 0,4 7,3 1,4 1,0 7,5 1,0
Okres Ostrava Ostrava Ostrava Ostrava Ostrava Ostrava Ostrava Ostrava Ostrava Ostrava Ostrava Ostrava Ostrava Ostrava Ostrava
Obec/Městská část Proskovice Pustkovec Radvanice a Bartovice Slezská Ostrava Stará Bělá Svinov Třebovice Vítkovice Stará Ves nad Ondřejnicí Šenov Václavovice Velká Polom Vratimov Vřesina Zbyslavice
TZL 0,8 0,6 16,7 49,0 4,8 4,0 1,3 13,5 6,7 19,8 5,3 1,6 23,4 3,0 1,6
strana 22
SO2 NOx CO VOC 0,6 0,8 2,4 0,5 0,4 0,8 1,8 0,4 13,2 4,8 49,7 10,0 38,8 12,6 145,6 29,2 3,7 2,6 14,0 2,8 3,2 2,3 12,3 2,4 1,0 1,4 3,9 0,8 10,4 3,6 38,8 7,9 5,2 2,0 19,3 3,9 15,7 5,0 58,9 11,8 4,1 1,5 15,6 3,1 1,0 1,3 3,9 0,8 18,6 4,9 69,7 14,0 2,3 1,8 8,9 1,8 1,2 0,5 4,7 0,9
Krajský program snižování emisí Moravskoslezského kraje Aktualizace 2010
B.2.3 Emise z mobilních zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO 4) V posledních letech lze sledovat narůstající počet motorových vozidel a s tím spojenou vzrůstající intenzitu silniční dopravy. Ve struktuře motorových vozidel zřetelně převládá počet osobních automobilů, tvoří tak cca 78 % celkového počtu evidovaných dopravních prostředků. Vývoj emisí znečišťujících látek z mobilních zdrojů (dopravy) do roku 2008 na úrovni kraje je uveden v předcházejících kapitolách. Následující analýza emisí z dopravy byla provedena na základě údajů o sčítání dopravy v roce 2005 a jejich přepočtu na údaje platné pro rok 2006 (zdroj dat: ŘSD, v době zpracování Programu nebyla aktuálnější data k dispozici). Tabulka č. 17: Emise základních znečišťujících látek podle druhů silničních vozidel (%) Znečišťující látka TZL PM10 SO2 NOX Uhlovodíky Benzen
Osobní automobily 11,5 11,7 51,5 41,5 77,5 91,1
Lehké nákladní automobily
Těžké nákladní automobily
13,7 13,9 13,6 7,3 3,2 1,1
53,6 53,3 23,1 41,5 14,4 5,7
Autobusy 21,2 21,1 11,8 9,7 4,9 2,1
Tabulka č. 18: Rozdělení emisí z dopravy podle tříd komunikací (%) Kategorie Dálnice a silnice I. třídy Silnice II. třídy Ostatní komunikace
TZL 68 20 12
SO2 66 21 13
NOx 69 20 11
Uhlovodíky 64 23 14
Benzen 63 23 14
Z výsledků výpočtů vyplývá, že: §
§ §
emise z osobních vozidel mají dominantní podíl na celkových emisích ze silniční dopravy v případě uhlovodíků a benzenu, mírně nadpoloviční podíl v případě SO2 a více než 40 % podíl v případě NOx; emise z těžkých nákladních vozidel mají rozhodující podíl v případě emisí TZL a více než 40 % podíl v případě NOx; dálnice a silnice I.třídy mají zhruba dvoutřetinový podíl na celkových emisích ze silniční dopravy u všech sledovaných znečišťujících látek.
Dle výsledků statistického šetření zaměřeného na zatížení silničních komunikací, provedeného v roce 2005 ŘSD, bylo identifikováno 14 nejvýznamnějších liniových zdrojů MSK s průměrnou celoroční intenzitou dopravy nad 30 tis. vozidel/24 hod. Tabulka č. 19: Nejzatíženější úseky silničních komunikací MSK Č. silnice
11 11 479 56 11 48 11 56 11 58 479 56 11 58
Úsek
7-3199 7-3193 7-0774 7-3184 7-3392 7-1543 7-5191 7-1772 7-5192 7-3891 7-0775 7-3183 7-3391 7-1693
Začátek úseku
Konec úseku
hr. okr. Frýdek-Mistek - Karviná Havířov - z. z. MÚK se 4785 - ul. Bílovecká MÚK se 11 MÚK se 56 - ul. Místecká zaús. MK - ul. 8. pěšího pluku MÚK se 4787 - ul. Výškovická MÚK s MK - ul. Dr. Martínka MÚK se 4785 - ul. Polanecká x se 479 - ul. 28.října vyús. 46620 - ul. Martinovská podjezd pod MK - ul. Halasova MÚK se 58 - ul .Plzeňská vyús. MK - ul. Horní
Havířov - z. z. vyús. 475 x s58 -Mariánskohorská, Plzeňská MÚK s MK - ul. Dr. Martínka MÚK se 477 - ul. Frýdecká zaús. 477 = Frýdek-Místek - k. z. MÚK se 58 - ul. Plzeňská MÚK 478 MÚK se 4787 - ul. Výškovická MÚK s 0581 a MK - ul. Švermova MÚK s 4785 -ul. Bílovecká MÚK se 11 MÚK se 56 - ul. Místecká MÚK se 11
Celoroční průměrná intenzita, počet vozidel / 24 hod TNA OA M Celkem 11951 34555 208 46714 11951 34555 208 46714 5355 34053 91 39499 6541 31926 85 38552 8332 28543 87 36962 7231 28349 97 35677 5550 29287 77 34914 5836 29006 63 34905 5352 28955 85 34392 6593 26879 49 33521 3587 28942 66 32595 4184 27575 64 31823 7122 24576 81 31779 5081 25908 50 31039
TNA - těžké nákladní automobily; OA - osobní automobily; M - jednostopá motorová vozidla, z. z. - začátek zástavby, k. z. - konec zástavby, x – křižovatka, vyús. – vyústění, zaús. – zaústění, hr. okr. – hranice okresů, MÚK – mimoúrovňová křižovatka. strana 23
Krajský program snižování emisí Moravskoslezského kraje Aktualizace 2010
Z hlediska měrných emisí základních znečišťujících látek se jako nejzatíženější jeví následující liniové zdroje MSK: Tabulka č. 20: Výčet liniových zdrojů (úseků) kategorie REZZO 4 s největšími měrnými emisemi, 2006 Poř.
Sčítací úsek
Číslo silnice
1.
7-1527
5582
2. 3. 4.
7-1510 7-0501 7-3193
6009 2148 4420
5. 6.
7-1544 7-2831
3911 7833
7.
7-1543
7592
8. 9. 10.
7-3391 7-1526 7-1541
4105 1648 3522
11.
7-3199
5081
12. 13.
7-1509 7-1580
3304 2344
14.
7-1542
2054
15. 16. 17. 18. 19.
7-1538 7-1599 7-1508 7-1507 7-1530
1266 3573 4787 9714 2608
20.
7-3392
4554
Začátek úseku vyús. 482 do Štramberka MÚK se 04820 Jablunkov - z. z. Havířov - z.z. křížovatka s MK - ul. Frýdlantská, Ostravská vyús. 57 do Fulneku zaús. MK - ul. 8. pěšího pluku MÚK se 58 - ul. Plzeňská vyús. 04823 Frýdek-Místek - z. z. hr.okr. Frýdek-Mistek Karviná hr.okr. Přerov - Nový Jíčín mimoúr. křížení se 11 MÚK se 56 MÚK se 04863 vyús. spojky (48)se 67 MÚK se 57 MÚK se 04816 MÚK se 58 MÚK se 56 - ul. Místecká
Konec úseku vyús. 04823
SO2
NOX PM10 [kg/m/rok]
C6H6
B(a)P [g/m/rok]
0,1
61,0
1,6
0,0
5,4
0,1
58,0
1,5
0,0
5,1
0,1 0,1
52,0 49,5
2,1 2,5
0,2 0,2
0,5 0,8
vyús. 482 do Štramberka vyús. 01149 do Bukovce vyús. 475 zaús. MK - ul. 8. pěšího pluku x se 46 a 464 zaús. 477 = FrýdekMístek - k. z. MÚK se 56 - ul. Místecká MÚK se 58 MÚK se 56
0,1
49,0
2,1
0,2
0,7
0,1
44,5
1,9
0,2
0,6
0,1
43,5
1,9
0,2
0,6
0,1
43,3
1,8
0,2
0,6
0,1 0,1
40,1 38,9
1,1 1,5
0,0 0,2
4,2 0,5
Havířov - z. z.
0,1
38,6
1,9
0,0
1,3
MÚK se 0487
0,1
39,0
1,0
0,0
4,1
vyús. spojky (48) se 67 křížovatka s MK - ul. Frýdlandská, Ostravská hr.okr. Nový Jičín Frýdek-Místek st. hranice ČR - PR MÚK se 04820 MÚK se 57 MÚK se 04863 MÚK se 477 - ul. Frýdecká
0,0
37,3
1,4
0,2
0,4
0,1
34,2
1,6
0,2
0,5
0,0
34,3
0,9
0,0
3,0
0,0 0,1 0,1 0,1
33,5 31,9 31,6 31,4
1,3 1,3 1,3 1,3
0,2 0,0 0,0 0,2
0,4 0,9 0,9 0,4
0,1
30,7
1,4
0,0
1,1
z. z. - začátek zástavby, k. z. - konec zástavby, x – křižovatka, vyús. – vyústění, zaús. – zaústění, hr. okr. – hranice okresů, MÚK – mimoúrovňová křižovatka.
B.3
Podíl zdrojů na imisních koncentracích
Údaje v této kapitole jsou převzaty z Rozptylové studie pro aktualizaci Krajského programu snižování emisí Moravskoslezského kraje, zpracované ČHMÚ (10/2008). Podíl jednotlivých kategorií zdrojů (REZZO1–4) na celkových modelově vypočtených ročních koncentracích v lokalitách s imisním měřením na území MSK jsou uvedeny v tabulce č. 21. Příspěvky vybraných zdrojů REZZO1 (seznam v tab.22), které mají alespoň pro jednu škodlivinu nejméně 2 % podíl na znečištění ovzduší v jedné z lokalit s imisním měřením, jsou uvedeny v tabulkách č. 23 až 27. Vliv jednotlivých kategorií zdrojů a jednotlivých zdrojů je stanoven na základě rozptylové studie zpracované z emisních dat za rok 2006 a lze ho interpretovat pouze jako podíl emisí uvedených zdrojů na celkových modelově vypočtených imisních koncentrací, nikoliv jako reálný podíl na koncentracích naměřených v rámci imisního monitoringu. Hodnoty modelově vypočtených průměrných ročních koncentrací se od koncentrací měřených na měřících stanicích imisního monitoringu pro některé znečišťující látky liší až řádově. Výpočtový model je zatížen řadou nepřesností a trpí neúplností vstupních dat (do modelu vstupuje pouze část zdrojů REZZO4, emise zdrojů REZZO1 a 2 jsou závislé na způsobu vykazování emisí, emise zdrojů REZZO3 závisí na metodice jejich výpočtu, v modelu není uvažováno s přeměnou plynných znečišťujících látek na sekundární částice, apod.). Modelový výpočet však lze použít k určení relativního podílu jednotlivých kategorií či jednotlivých zdrojů na kvalitě ovzduší a volit tak k jednotlivým zdrojům individuální přístup při stanovování podmínek provozu.
strana 24
Bílý Kříž
Bohumín
Čeladná
Červená
Český Těšín
Frýdek-Místek
Havířov
Karviná – ZÚ
Karviná
Lysá hora
Návsí u Jablunkova
Ostrava-Bartovice
Ostrava - Českobratrská
Ostrava-Fifejdy
Ostrava-Mariánské Hory
Ostrava-Přívoz ZÚ
Ostrava-Poruba/ČHMÚ
Ostrava-Přívoz
Ostrava-Poruba IV.
Ostrava-Radvanice
Orlová
Opava-Kateřinky
Ostrava-Zábřeh
Petrovice u Karviné
Studénka
Šunychl
Třinec-Kanada
Třinec-Kosmos
Věřňovice
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
12.
13.
14.
15.
16.
17.
18.
19.
20.
21.
22.
23.
24.
25.
26.
27.
28.
29.
Jméno lokality
1.
Poř. č.
REZZO2
REZZO3
REZZO4
90
81
78
89
86
87
89
12
83
93
88
94
90
94
88
93
91
95
66
87
85
87
87
73
87
74
78
88
89
55
60
42
52
52
55
38
20
53
62
45
58
51
58
49
54
48
64
53
74
37
48
66
41
37
51
55
46
77
64
76
70
64
52
56
47
14
55
84
51
70
51
70
85
71
68
90
33
49
42
45
58
34
62
28
33
65
56
38
37
25
38
6
20
14
12
16
50
45
84
42
85
45
59
39
56
16
47
8
8
13
13
8
31
24
31
51
60
67
56
54
51
46
36
10
35
91
49
82
48
81
62
65
51
96
43
46
37
38
51
30
57
24
20
34
53
2
2
3
2
4
2
3
85
4
2
4
2
3
2
4
2
3
1
3
5
3
2
2
11
3
18
3
3
4
8
3
4
16
3
4
3
20
5
3
4
6
4
5
5
5
5
2
7
4
8
4
4
4
4
5
3
12
4
6
5
7
6
12
6
3
46
6
3
11
9
13
9
2
4
4
1
22
17
10
6
7
12
6
33
6
5
15
5
8
6
4
86
5
1
23
3
3
5
1
4
1
4
3
4
2
4
7
5
3
8
6
2
3
7
3
6
<1
<1
<1
<1
<1
<1
<1
<1
<1
<1
<1
<1
<1
<1
<1
<1
<1
<1
<1
<1
<1
<1
<1
<1
<1
<1
<1
<1
<1
8
17
19
8
9
11
8
3
13
5
8
4
6
4
7
5
6
4
31
8
12
11
10
15
9
8
18
9
7
3
5
4
3
3
3
2
3
3
3
3
2
3
2
3
3
2
2
6
3
2
3
4
3
2
2
4
3
3
19
17
16
18
23
24
8
16
22
8
18
10
18
10
6
11
11
4
40
26
21
21
17
29
10
19
38
14
24
4
11
7
4
1
6
1
2
5
3
2
1
2
1
2
1
2
2
19
4
4
3
3
4
2
2
3
3
5
14
15
17
12
19
15
5
15
9
3
11
3
12
4
8
7
6
1
47
27
16
15
8
21
11
24
28
7
24
<1
<1
<1
<1
<1
<1
<1
<1
<1
<1
<1
<1
<1
<1
<1
<1
<1
<1
<1
<1
<1
<1
<1
<1
<1
<1
<1
<1
<1
34
32
49
29
42
38
56
57
39
32
47
34
41
34
44
39
45
31
34
19
53
46
26
52
58
42
38
40
16
12
3
6
13
14
14
41
24
17
5
20
11
18
11
7
14
18
4
5
9
27
28
18
24
22
20
24
17
6
53
43
62
54
8
69
84
63
76
44
48
14
52
13
49
36
55
40
61
42
84
86
76
77
88
64
66
63
38
26
17
26
34
30
39
59
75
56
6
40
15
39
15
30
28
44
3
10
26
47
47
41
48
32
53
52
59
23
strana 25
SO2 NO2 PM10 C6H6 BaP SO2 NO2 PM10 C6H6 BaP SO2 NO2 PM10 C6H6 BaP SO2 NO2 PM10 C6H6 BaP
REZZO1
Tabulka č. 21: Podíl jednotlivých kategorií zdrojů na celkových modelově vypočtených ročních koncentracích v lokalitách s imisním měřením v % (zvýrazněny jsou hodnoty ≥ 75, 50, 25 %)
Krajský program snižování emisí Moravskoslezského kraje Aktualizace 2010
Krajský program snižování emisí Moravskoslezského kraje Aktualizace 2010 Tabulka č. 22: Zdroje REZZO1, pro které byl vypočten podíl na celkových imisních koncentracích Č.skup.
1001
1002 1003 1004 1005 1006 1007
1008
1009 1010 1011 1012 1013 1014 1015 1016 1017 1018 1020 1021 1022 1023 1024 1025 1026 1027 1028 1029 1030 1031 1032 1033 1034
1035
1036 1037 1038 1039 1040 1041 1042 1043 1044
Název ŽDB GROUP a. s., Bohumín - záv.Služby – Teplárna ŽDB GROUP a. s., Bohumín - Válcovna profilů ŽDB GROUP a. s., Bohumín - Topenářská technika Viadrus ŽDB GROUP a. s., Bohumín - Tažírna patentovaného drátu ŽDB GROUP a. s., Bohumín - Tažírna nepatentovaného drátu ŽDB GROUP a. s., Bohumín – Ocelárna Vysoké Pece Ostrava, a.s.(nyní Arcelor Mittal Ostrava a.s.: Závod 12 – Hutní výroba) Vítkovické slévárny, spol. s r. o. VÍTKOVICE STEEL, a.s. (nyní EVRAZ VÍTKOVICE STEEL, a.s.) VÍTKOVICE HEAVY MACHINERY a.s., Závod 4, 5, 6 VÍTKOVICE HEAVY MACHINERY a.s., Závod 3 VÍTKOVICE HEAVY MACHINERY a.s., Kovárna NH Vítkovice CYLINDERS a.s. – lakovna VÍTKOVICE - ENVI, a.s. TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY,a.s. - Výroba surového železa TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s. - Válcovna předvalků a hr. profilů TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s. - Válcovna drátů a jemných profilů TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s. - Ocelárenská výroba TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s. - Koksochemická výroba TATRA, a.s. - technologický provoz Tafonco a.s - slévárna Slévárny Třinec, a.s. Siemens elektromotory, s.r.o. - závod Frenštát pod Radhoštěm Siemens Automobilové systémy s.r.o. OSTROJ a.s. Ostravské opravny a strojírny, s. r. o. OKD, OKK a.s. Koksovna Svoboda OKD, OKK a.s. Koksovna Jan Šverma OKD, BASTRO, a.s. VÁLCOVNY PLECHU, a. s. VÁLCOVNY PLECHU, a. s. SLEZAN, Frýdek-Místek a.s. - závod 04 SLEZAN, Frýdek-Místek a.s. - závod 02 Mittal Steel Ostrava a.s. (nyní Arcelor Mittal Ostrava a.s.) - závod 4 - energetika Mittal Steel Ostrava a.s. (nyní Arcelor Mittal Ostrava a.s.) - závod 16 - minihuť Mittal Steel Ostrava a.s. (nyní Arcelor Mittal Ostrava a.s.) - závod 15 - rourovna Mittal Steel Ostrava a.s. (nyní Arcelor Mittal Ostrava a.s.) - závod 14 - válcovny Mittal Steel Ostrava a.s. (nyní Arcelor Mittal Ostrava a.s.) - závod 10 – koksovna Mittal Steel Ostrava a.s (nyní Arcelor Mittal Ostrava a.s.)- závod 3 – servis Mittal Steel Ostrava a.s. (nyní Arcelor Mittal Ostrava a.s.) - závod 13 – ocelárna KOTOUČ ŠTRAMBERK, spol. s r.o., Výroba vápna KOTOUČ ŠTRAMBERK, spol. s r.o., Kotelna a technologie mletí Hayes Lemmerz Autokola, a.s. Hayes Lemmerz Alukola, s.r.o. Energetika Vítkovice, a.s. ENERGETIKA TŘINEC a.s. - provozy teplárny a tepelná energetika Energetika Kopřivnice, a.s. Dalkia Česká republika, a.s. - Elektrárna Třebovice Dalkia Česká republika, a.s. - Výtopna Mariánské Hory Dalkia Česká republika, a.s. - Výtopna Anenská Dalkia Česká republika, a.s. - Teplárna Přívoz Dalkia Česká republika, a.s. - Teplárna Krnov Dalkia Česká republika, a.s. - Teplárna Karviná Dalkia Česká republika, a.s. - Teplárna Frýdek-Místek Dalkia Česká republika, a.s. - Teplárna Čsl.armády Dalkia Česká republika, a.s. - Provozovna Cvilín Dalkia Česká republika, a.s. - Provoz Nový Jičín Dalkia Česká republika, a.s. - Nemocnice Orlová Dalkia Česká republika, a.s. - Nemocnice Nový Jičín Dalkia Česká republika, a.s. - Nemocnice Karviná Dalkia Česká republika, a.s. - Nemocnice Havířov Dalkia Česká republika, a.s. - Nemocnice Frýdek-Místek ČEZ, a.s., Elektrárna Dětmarovice BorsodChem MCHZ, s.r.o. BONATRANS GROUP a.s. Bohumín Bochemie s.r.o. Biocel Paskov a.s. Bekaert Bohumín s.r.o. VVT-VÍTKOVICE VÁLCOVNA TRUB, a.s. Vítkovické slévárny spol. s r.o. - slévárna barevných kovů MORAVSKOSLEZSKÉ DRÁTOVNY-prov. Ostrava
Obec Bohumín Bohumín Bohumín Bohumín Bohumín Bohumín Ostrava Ostrava - Vítkovice Ostrava Ostrava - Vítkovice Ostrava - Vítkovice Ostrava - Vítkovice Ostrava-Vítkovice Ostrava - Vítkovice Třinec - St. Město Třinec - St. Město Třinec - St. Město Třinec - St. Město Třinec - St. Město Kopřivnice Kopřivnice Třinec Frenštát pod Radh. Frenštát pod Radh. Opava Ostrava I Ostrava Přívoz Ostrava-M. Hory Ostrava-Radvanice Frýdek-Místek Frýdek-Místek Frýdek-Místek Frýdek-Místek Ostrava Ostrava-Kunčice Ostrava Ostrava Ostrava Ostrava Ostrava Ženklava Ženklava Ostrava-Kunčice Ostrava-Kunčice Ostrava Třinec - St. Město Kopřivnice Ostrava Ostrava Nový Jičín Ostrava Krnov Karviná Sviadnov Karviná Krnov Nový Jičín Orlová Nový Jičín Karviná Havířov Frýdek-Místek Dětmarovice Ostrava Bohumín Bohumín Paskov Bohumín - Pudlov Ostrava-Vítkovice Ostrava-Vítkovice Ostrava
IČP 707030181 707030191 707030211 707030151 707030201 707030171 714220271 714070691 714070101 714070131 714070121 714220161 714070751 714071031 770890561 770890581 770890591 770890571 770890551 669390191 669390571 770890611 634710031 634710961 711570031 713760361 713760061 713830081 715010371 634950071 634950791 634820031 634820011 714220241 714220721 714220541 714220291 714220261 714220611 714220281 764110171 764110181 714220621 714220741 714070141 770890461 669390551 715430221 713830071 707460241 713760031 674730031 664100101 760670151 664100371 674630041 707410641 712530431 707410141 663820661 637550421 634950081 625960021 713830731 707030161 707030221 718210271 736710801 714070871 714070821 714080991
strana 26
Bohumín
Čeladná
Červená
Český Těšín
Frýdek-Místek
Havířov
Karviná - ZÚ
Karviná
Lysá hora
Návsí u Jablunkova
Ostrava-Bartovice
Ostrava - Českobratrská
Ostrava-Fifejdy
Ostrava-Mariánské Hory
Ostrava-Přívoz ZÚ
Ostrava-Poruba/ČHMÚ
Ostrava-Přívoz
Ostrava-Poruba IV.
Ostrava-Radvanice
Orlová
Opava-Kateřinky
Ostrava-Zábřeh
Petrovice u Karviné
Studénka
Šunychl
Třinec-Kanada
Třinec-Kosmos
Věřňovice
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
12.
13.
14.
15.
16.
17.
18.
19.
20.
21.
22.
23.
24.
25.
26.
27.
28.
29.
strana 27
Bílý Kříž
2.
Jméno lokality
1.
Poř. č.
Celkem
77
80
74
75
79
79
82
8
78
89
82
91
86
91
83
89
87
92
64
75
75
76
83
69
83
59
69
83
80
1002
1001
5
18
11
39
1003 0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
1004 0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0.7
0
0.2
0.2
0.2
0.4
0.3
0.1
0.2
0.2
0.6
0.2
1005
0
0
0.6
13
27 0
0
0.1
0
0
0
0 0
0.5
1.1
0.1 0.9
5.4
9.7
14
7.2
0.2 1.3
0.6 3.7
21
1
2.2 9.6
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0.4
0
0.1
0.4
0.7
0.3
1.5 8.6 0.3 0.2 7.6
0.3 0.7
4.3
1.8
1.9 5.8
1.8 2.8 0.1 0.1 0.9
1.4 4.6
1.7 2.7 0.1 0.1 0.9
2.1 5.1 0.3 1.4 7.5
1.7 3.1 0.1 0.2 1.9
2.2 5.3 0.2 0.3 3.1
1
0.5 1.7
1.1 7.9
1.4 7.9
1.3 7.7
1.6
0.8
0.6 3.5
0.8 4.9
0.9 9.2
23
0.9 8.1
1006 0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
1008 4
42
28
3.3
1.2
5.2
2.2
0.9
4.7
2.1
3.3
1.7
2.5
1.6
2.5
1.8
2.1
1.4
23
5.2
5.7
6.1
5.3
2.2
32
2.1
0.6
2.9
5.5
1011 0
0.2
0.3
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0.1
0
0
0
0
0
0.2
0
0
0
0
1015 0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
1017
1016 0.1
5
0.1
0.1 0.6 1.1
0
0.1 0.2
0.7 1.2
0.4 1.3
0.2 0.5
0.8 2.5
0
0.3 0.7
0.2 0.6
0.9 3.5
6.3 6.1
0.6 2.6
5.2 6.5
1.7 2.8
2.2
1.3 2.7
0.1 0.3
0
0.1 0.4
0.1 0.3
0.1 0.3
0.1 0.4
0.1 0.4
0.1 0.2
0.2 0.5
0.2 0.4
1.2 1.6
0.2 0.5
1018 0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
1021
1020 0
1022 23
1033
1032
1031 2
23 1.6
23
15
2
0.3
0.8 0.4 4.2 2.3 0.4
0
1.1 0.1
0
16
16
16
2
0.5 0.8 0.6 7.9 1.1 0.7 2
26
12
2 0.5
0.9
6.6 1.3
3.1 0.5
5.1 1.1
3.4 0.5
6
4.7 0.6
3.7 0.7
2
5.3
2.2
2.2
13
7
1.5 19
19
29
2.9
1
5.1 0.7
4.9 1.3
19
5.3
19
6.7 1.1
0.2 1.7 2.9 0.9
0.8 4.6 8.4 2.5 0.7 0.4 5.9 3.8 0.3
0.2 0.1 2.7 0.1 0.1 0.7 10
40
57
53
59
38
56
38
0.8 0.5 4.7 4.9 0.4 9.8
0.7 0.4 7.7 0.3 0.2 0.3 0.1
12
24
25
0.5 0.9 0.1 1.8 1.2 0.3
1.1 0.7 7.1 4.4 0.3
0.2 0.1 7.1 0.5 0.3 5.1 3.1 0.2
0.5 0.1
0.5 0.2
8.8 1.8
3.8 2.8 8.7 1.9 0.3 9.9 2.9 0.7
0.4 0.1 8.3 1.1 0.7
0
17
23
0.4 0.1 6.1 0.6 0.4 4.6 3.1 0.5
0.2 0.1 2.6 0.4 0.2 3.9 1.6 0.2
0.4 0.1
3.7
8.4 3.3
12
0.2 2.4 4.8
7.6 3.6 3.5 1.3 0.2 5.9
1
0.7 0.4 4.1 6.2 2.3 8.4
0.7 0.4 3.5 5.2 0.4 7.3
0.3 0.1 5.1 0.5 0.3 4.1 2.3 0.4
0.4 0.1
7
0.7 0.4 3.5 5.6 0.4 7.2
0.2 0.1 2.5 0.4 0.2 3.7 1.5 0.2
4
5.7
5.6 0.7
0.4 3.9 7.4 1.7
15
1035 12
1036
2.1 0.9 4.4 4.8 0.6 8.9 7.7 1.6
0.9 0.5 3.8
0.3 0.2 1.7
0.4 0.2 4.4 2.2 0.8
0.2 0.1 2.5 0.5 0.2 4.6 1.7 0.3 0.4 0.1
25
10
1034
0.7 0.4 4.6 0.6 0.5 7.5
0.5 0.3 5.7 2.8 0.2
0.7 0.4 4.6 6.4 2.6
1026
4.4 0.1 0.1
17
13
13
20
13
6
14
21
6
18
1028
0.3 0.1 4.8 0.8 0.5
0.3 0.1
0.1
1.2 0.8
0.6 0.2
0.6 0.2
1.6 0.4
6.5 5.8
0.6 0.4
0.3 0.1
1.9 1.3
0.2 0.1
1.1 0.6
1037 0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
1038 2.1
1.1
1.1
0.9
0.1
0.9
0.9
0.7
0.4
0.5
0.4
0.8
0.5
0.6
0.8
0.2
2
1.1
1.2
3.3
2.3
1.1
1
2.6
0.4
1.3 0.1 0.7
0
0
0.1 0.5
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0.2 0.5
0
1040
Tabulka č. 23: Podíl vybraných skupin zdrojů na znečištění ovzduší SO2 v lokalitách s měřením imisí v % (zvýrazněny jsou hodnoty ≥ 25, 10, 5 %)
Krajský program snižování emisí Moravskoslezského kraje Aktualizace 2010
1041 0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
1042
20
31
12
27
12
75
6.3
26
22
22
42
25
11 11
0.4
0
0.1
0.4
0.5
0.3
2.5
0
0.5
0.7
0.6
18
4.2
12
14
27
27
19
1.9
31
58
13
0.6 6.1
0.4
0.6 5.9
0.9
0.9 6.5
2.7
0.3
0
0.2
0.2
0.2
0.3
0.2
0.1 9.9
0.2
0.2
0.5
0.2
AMO
Návsí u Jablunkova
Ostrava-Bartovice
Ostrava - Českobratrská
Ostrava-Fifejdy
Ostrava-Mariánské Hory
Ostrava-Přívoz ZÚ
Ostrava-Poruba/ČHMÚ
Ostrava-Přívoz
Ostrava-Poruba IV.
Ostrava-Radvanice
Orlová
Opava-Kateřinky
Ostrava-Zábřeh
Petrovice u Karviné
Studénka
Šunychl
Třinec-Kanada
Třinec-Kosmos
Věřňovice
12.
13.
14.
15.
16.
17.
18.
19.
20.
21.
22.
23.
24.
25.
26.
27.
28.
29.
Karviná-ZÚ
8.
11.
32
Havířov
7.
Karviná
Frýdek-Místek
6.
Lysá hora
Český Těšín
5.
9.
Červená
4.
10.
41
Čeladná
3.
50
57
37
47
43
48
33
15
48
55
38
54
44
54
43
49
44
57
50
62
58
36
33
41
48
42
Bohumín
66
Bílý Kříž
2.
Jméno lokality
Celkem
1.
Poř. č.
1002
1001
1003 0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
1004 0.6 0.8
0.2 0.1
0.5 0.3
0.4 0.2
0.4 0.3
0.7 0.6
0.5 0.3
0.2 0.1
0.5 0.2
0.5 0.3
0.9 0.5
0.6 0.3
1005
1
1 0
0
0
0
0
0
1.1
0.2 0.1
0.9 0.6
1
0.8 0.6
1.3 0.8
0.9 0.6
1.3 0.8
2.8 2.3
0.2 0.9
0.2 1.4
3.8 1.9
0.3 2.6
0.6 3.1
0
0
0
0
0
0 0.5
0.7
1
0.5
0.2 0.1
0.3 0.1
1
1
0.6 0.4
0.3 1.5 0.1 1.9 2.7
0.2 0.6
0.8 3.6
0.5 5.6 0.1
0.5 1.5
0.5
0.4 1.4
0.5 0.9
6.2 2.7
0.1 2.3 1.3
0.5 1.2 0.1
0.5
0.5 1.2 0.1 3.2 1.7
0.4 8.4
0.2 0.9
0.4 3.2
0.3 1.9
0.3 2.4
0.5 4.9
0.3 2.8
0.1 0.9
0.2 1.7
0.3 3.1
3.3 1.4
0.4 3.2
1006 0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
1008 0
0.2
0
0
0
0
1011 0
0
0.1
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0.2
0
0 0.1 0.5
4.4 0.1
28
7.2 0.2
4
1.1
4.8 0.1
1.9
2.3
5
3.1
3.2
2.5
2.9
2.5
2.6
2.6
2.5
2.6
19
3.9
3.8 0.1
5.1 0.1
6.5 0.1
1.7
13
1.7
0.6
3
4.2
1015
1016 1.3
1.2 1.8
3.2 3.9
2
2.5 2.5
1.3 1.6
0.4 0.5
0.2 0.2
0.5 0.7
0.3 0.4
0.3 0.5
0.5 0.7
0.4 0.5
0.1 0.2
0.4 0.7
0.5 0.6
1.7 1.4
0.6 0.8
1017
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
1018 0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
1.3 1.3
0.1 0.2
0.2 0.3
1.5 1.4
0.8 1.2
0.5 0.7
1.1 1.2
0.2 0.2
0.7 0.8
0
0
0
0
0
0
0
0
0
1021 0 0
1022 11
1032
1031
1028 2.3 1.3 0.1
9
1034 14
1035 14
1036
1
10
3.7 6.4 0.2 0.1 1.2
0.2
0.1
0.2
0.1
0.2
0.2
0.2
0.2
0.1 16
2
8.1 1.9
2.6 0.6
12
2
12
28
19
29
14
24
16
1
0.2 0.7
2
0.3 0.3 1.4
2.8 2.5 0.9 0.2 0.8
1.6 1.4 1.5 0.2 0.6
2.7 2.5 0.8 0.2 0.7
1.8 1.5 1.6 0.2 0.6
2.5 1.8 0.6 0.2 0.9
2.3 1.6
1.7 1.5 0.6 0.2 0.7
3.7 1.4 0.2 7.7 1.8
1.6 1.4 0.2
1.5 0.4 1.5 1.7 1.1 0.1
1.8 1.3 0.2
1.5 0.4 1.5 1.6 1.1 0.1
1.7 0.5 1.9 1.2 1.1 0.2 2
0.2 0.2 2.6
1.1 0.2 5.7 1.5 1.8 0.2 0.2 1.3
1.4 0.4 1.5 1.6 1.1 0.2
2.7 0.6
14
2.8 0.1 0.1 1.1
9.2 0.1 3.1 3.3 6.5 0.1 0.1 0.4
1.9 0.5 2.1 3.9 1.1 0.2
9.3 3.1
1
1.3 3.2 2.7 2.1 1.1 7.8 6.4
3.6 0.4 0.9
10
0 0
1.5 0.2 0.6 0.7
1
0.1
3 2.5 0.5 2.6 3.3 0.8 0.2 6.5
0
0
6.2
1
3.2 3.2 0.4 0.2 3.7 0.7 2.6 2.7 1.8 0.1
14
14
0.2
0
0.2 0.1
3
3
0.4 0.9 0.9 4.9 0.9 3.1
2
10
13
3.3
0.2 2.8 2.7 0.2
0.2
19
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
19
10
13
23
13
4.8
12
19
40
3.1
18
31
0.3
0.2
14
16
0.7 7.8
0
0.3
0.4
0.3 7.3
0.3 4.9
0.2 7.2
0.3 4.8
0.2 5.9
0.4 4.9
0.9 6.4
0.3
0.1 6.1
0.2
0.1
0.1
0.3
0.2
0
0.1
0.2
2
4
6
0.5
1
1
0.1 0.1 1.1
0.1 0.1 1.7
0
strana 28
12
5.5
0.1 8.3 0.2 0.3
0
0
2.8 1.4 0.5 1.2 0.8 0.4 0.3 9.5
1
4.4 0.2 0.3 1.4
1.7 0.5 0.1 0.7 2.4 2.5 0.4 0.1
6
2
1.4 1.8 0.1 0.1 0.4
0.3 0.1 4.5 0.6 1.4 1.4 2.3 0.4 4.3 4.1
0.1
0.2
0.3 0.1 7.4 1.2 3.5 2.5 2.1 0.2 7.5
0.2
0
0.2 0.1 7.2 1.3 4.7 3.4 2.2 0.2 9.2 2.9 2.3 0.3 0.4 1.2
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0.5 0.2
5
0.9 2.7 1.8 2.2 0.2 5.4 6.5 3.6 0.1 0.1 1.5
0.2 0.1 4.8 0.8 2.1 1.5 1.6 0.2 4.3
6
0.8 0.1 9.1 2.1 5.4 2.5 2.8 0.5 7.9 3.7 4.1 0.2 0.2 4.1
1.4 0.6 5.4 1.1 3.2 1.8 0.7 0.6 4.9 3.3 3.9 0.2 0.1 1.8 0.3 0.1
1041 0
1042
0.6 0.9 0.3 6.9
0.2 0.2 2.8
2.4 1.2 0.6
6.7
1037
1.2 3.2 2.7 0.3 0.2 6.1 5.6 8.4 0.2 0.1 2.8
2
7.2 0.7 1.7 2.4 0.9 0.3
10
1033
1.3 3.3 3.1 2.2 1.2
1026
2.6 0.5
1038
0.2 0.1 2.4 0.4 0.9 0.8 4.7 0.2 2.5 2.4 2.8 0.1 0.1 1.1
0.1
0.6 0.3
0.1
0.4 0.2
1020
0.5 0.7 0.3 0.2
1.4 1.8
0.1 3.3 3.8
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
1040
Tabulka č. 24: Podíl vybraných skupin zdrojů na znečištění ovzduší NO2 v lokalitách s měřením imisí v % (zvýrazněny jsou hodnoty ≥ 25, 10, 5 %)
Krajský program snižování emisí Moravskoslezského kraje Aktualizace 2010
AMO
Návsí u Jablunkova
Ostrava-Bartovice
Ostrava - Českobratrská
Ostrava-Fifejdy
Ostrava-Mariánské Hory
Ostrava-Přívoz ZÚ
Ostrava-Poruba/ČHMÚ
Ostrava-Přívoz
Ostrava-Poruba IV.
Ostrava-Radvanice
Orlová
Opava-Kateřinky
Ostrava-Zábřeh
Petrovice u Karviné
Studénka
Šunychl
Třinec-Kanada
Třinec-Kosmos
Věřňovice
12.
13.
14.
15.
16.
17.
18.
19.
20.
21.
22.
23.
24.
25.
26.
27.
28.
29.
Karviná - ZÚ
8.
11.
37
Havířov
7.
Karviná
Frýdek-Místek
6.
Lysá hora
Český Těšín
5.
9.
Červená
4.
10.
40
Čeladná
3.
57
75
70
58
46
51
45
9
51
80
48
68
48
68
83
68
65
88
32
43
55
32
61
23
24
63
Bohumín
51
Bílý Kříž
2.
Jméno lokality
Celkem
1.
Poř. č.
1001
11
1002
8
6.1
1004
1003 2.3 0.8
0.5 0.7 0.5
1
0.8 1.2 0.8
1005
23
10
2 0.7 1.1
1
0.5 0.8 0.6
0.1 0.2 0.1
10
54
1
10
10
8
60
16
43
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
13
1008 0.3 0 2.3
1.5
26
11
12
14
0
0.6
0.3
0.4
0.4
9.2 0.3
4.1 0.1
49
4.2 0.1
0.9
4.7 0.1
0
5
1.6
1.2 1.7
1
2.5 1.9 1.8
2
3.6 1.6
0.8 1.3 0.8
9.1 1.2 2.6 0.9
14
9
0
12
0.6
0.1
1.3 2.8
0
0
0
6.4 0.2
0
0
0
0
0
3.9 0.1
9.8 0.3
3.2 0.1
6.9 0.2
1
0 0
0
0
0
0
0
0.4
10
67
59 0.3
2.2
2.3
8.1 0.2
3.1 0.1
13
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
7.8 1.6 0.1 3.7 0.1 7.1
0.1 1.6 0.1 0.2 0.1
17
0.4
13
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
1.6 0.1 3.8 0.1 8.2
4.1 0.1 1.8
0.3 8.3 7.5 9.3 6.8 0.1 2.2 0.1
1
1015 0
1016 1
2.3 3.1
0.1 0.2
0.1 0.1
0.6 0.7
0.4 0.5
0.4 0.5
0.3 0.5
0.4 0.5
0.1 0.2
0.6 0.9
0.5 0.5
2.3 1.8
0.8
1017 11 9.9 0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
1018
1 1.7
2
2
2
0
1.9
0.1
0.1 0.1
2.2
1.2
0.7 0.8
1
0.2 0.2
0.9
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0.3 0.6 0.1
2.4 4.7
14
2.1 4.4
11
1.3 1.2
3.1 0.1 3.9 0.1 0.1 4.5 6.9
0.2 1.3 0.1 0.2 0.1
1.5
0.5
0.8 9.8 2.2
1.1 6.4 3.5
1006 0
1011
3.9 0.2 3.8 0.1
0.7 9.3 1.9 4.4 1.4
1.1 6.3 3.5
0.3 4.4 5.3
23
18
0.8 0.8 1.1
0.1 0.1 0.1
0.6 0.9 0.6
0.8 7.1 6.1
0.7
0.2
0.1
0.5
0.5 8.5 0.5 0.8 0.5
0.5 8.7 0.5 0.8 0.5
0.5
0.3
0.1
0.3 4.5 0.4 0.8 0.4
0.3
28
0.5
0
1020 0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0.1
0
0
0
0
1022
1021 0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
1035
1034
1033
1031
1028
1026
1.4
1.5
1.8
1.3
1
3
0.3 0.3 0.3
2.2 0.5 0.7 0.1 0.8 0.4 0.4
21
5.8 0.3 0.1
0
0
0
0
0
0.1 0.8
2.1
0
0
0
0
0
0
0
0
0.1 0.6 0.2
0
0
0.1
0
0.1 0.7
0.1 0.3
0.1 0.3
0.1 0.7
0.1 0.6
0
0.1 0.3
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
5
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0 0 7.4 0.4 0.2 0.3 0.2 0.1 0.1 0.1
0
7.7 0.4 0.2 0.3 0.2 0.1 0.1 0.1
1.5 0.2 0.1 0.1 0.1 0.1
6.6 0.5 0.2 0.2 0.1 0.1 0.1 0.1
1
0.8
6.2 0.9 0.3 8.7 2.2
15
0
0
0
0
0
0.1 0.1
0
0
0
0
0.2 0.3 0.1
0
0.1 0.1 0.1
0
0
0
0
0.1
0.2
0
0 6.2 1.6 1.1 0.8 0.1 2.7 0.7 0.4 0.1 1.2 0.2 0.6
0.2 0.4 0.1 0.1 3.8
0 0.3 0.2 0.1
0.1 0.2
2.6 0.5 0.2 0.1 1.7 0.2 1.2 0.4 1.2 0.2 0.1 2.7 0.1 0.2 0.3 0.4 1.3
0
0
0
1.1 0.2 0.2 0.1
0.4 0.2 0.2
1.4 0.6 0.4
0.8 0.2 0.2
1.8 0.8 1.1 0.1 1.3 1.7 1.1
1.1 1.1 0.2
0
0
7.4 1.8 1.3 0.2 0.1 3.8 0.5 0.5 0.1 0.1 0.3
8
3
0.9 4.4 1.2 0.9 0.7
1.9
2
0.4
0.3 0.9 0.2 0.2 0.3
1.8
1.7
21
1.3
3.5
16
26
26
14
2.8
29
69
17
10
16
10
6.7
11
16
84
2.2
21
17
17
39
20
4.2
10
17
10
24
strana 29
0
0
0
0
0.1
0
0.1
0
0
0
0.7 4.3 1.2 0.7 0.6 0.1 4.8 0.6 0.4 0.2 0.1 0.2 0.1 0.1
0.3 2.3 0.7 0.6 0.3
1041 0
1042
3.7 0.3 0.2 0.1 0.1 0.1 0.1 0.2
0.3 0.1 0.1
0.2 0.2 0.4
1
0 0
0.7 4.2 1.1 0.8 0.6 0.1 7.8 0.6 0.4 0.2 0.1 0.2
0.3 2.3 0.7 0.6 0.3
0.1 1.4 0.5 0.2 0.1
0.3 2.4 0.8 0.7 0.3
0.4 3.4 1.1 1.9 0.3
0
6.8 1.4 0.7 1.2 0.4 1.2
5.4 1.2 0.5 0.9 0.1 0.8 1.8 0.7
5.5 1.2 0.5 1.1 0.1 0.9 1.9 0.7
11
0.3 0.7 0.1 0.1 2.5 1.3
0
6.5 1.4 0.5 0.3 0.2 0.7 0.5 0.5
0.4 1.4 0.3 0.2
1037 0
1038
2.3 0.4 0.2 0.1 2.1 0.1
5.2 1.1 0.6 0.1 0.1 0.8 0.7
0
1.6 3.3 0.7 0.7 0.4 0.1 1.8 0.5 1.1
2
1036
7.5 1.6 0.9 1.4 0.5 1.6 1.2 2.5
1032
0.5 2.7 0.8 0.7 0.4
0.1 2.4
0
0
0
1
0
0
0.1
0
0.1 2.7
1040
Tabulka č. 25: Podíl vybraných skupin zdrojů na znečištění ovzduší PM10 v lokalitách s měřením imisí v % (zvýrazněny jsou hodnoty ≥ 25, 10, 5 %)
Krajský program snižování emisí Moravskoslezského kraje Aktualizace 2010
AMO
Návsí u Jablunkova
Ostrava-Bartovice
Ostrava - Českobratrská
Ostrava-Fifejdy
Ostrava-Mariánské Hory
Ostrava-Přívoz ZÚ
Ostrava-Poruba/ČHMÚ
Ostrava-Přívoz
Ostrava-Poruba IV.
Ostrava-Radvanice
Orlová
Opava-Kateřinky
Ostrava-Zábřeh
Petrovice u Karviné
Studénka
Šunychl
Třinec-Kanada
Třinec-Kosmos
Věřňovice
12.
13.
14.
15.
16.
17.
18.
19.
20.
21.
22.
23.
24.
25.
26.
27.
28.
29.
Karviná - ZÚ
8.
11.
6
Havířov
7.
Karviná
Frýdek-Místek
6.
Lysá hora
Český Těšín
5.
9.
Červená
4.
10.
6
Čeladná
3.
33
36
22
34
3
14
12
2
12
45
38
83
33
84
39
55
36
53
13
11
10
6
7
5
3
28
Bohumín
18
Bílý Kříž
2.
Jméno lokality
Celkem
1.
Poř. č.
1001
1.4
0
0
2.3
0
0.2
0
0
0.2
0.1
0.1
0
0.1
0
0.1
0.1
0.1
0.1
0
0.1
0.1
0.1
0.1
0
0
0
0
2.7
0.1
1002 0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
1003 0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
1004 0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
1005
1006 0.7 0.5
11
0.2 1.9
0.1 1.2
0.1 1.3
0.3 1.1
0.1
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0.3 2
34
19
0.6 1.6
0
0.1
0.5 1.1
0.1 0.1
0.4
1.2 0.2
0
0.4 1.2
1.7 0.8
0.4 0.5
0.4 0.1
0.5 0.6
0.4 0.1
0.2 3.7 0.4
0.1 1.5 0.3 0
0
0
0
0
1011 0
0.3
0.2
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0.1
0
0
0
0
0
4.9 0.1
0.2 0.4
0
0.1 0.4
0.1 0.1
0.4 0.6
0.4 2.9
1008
0.1 3.7 0.4
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
1015 0
1018
1016
0
0
0
0
0.4 0
0
0
0
0.9 0.4 0.5
0.3 0.1
1
0.5 0.2
0.5 0.2
12
4.6 0.1
20
2.7
25
2.5
0
0.3 0.2
0
1.6 0.5 0.1
1.4 0.8 0.1
0.2 0.1
1.5 0.5 0.1
1.5 0.8 6.3
0
0
0
0
0.2 0.1
0.3 0.1
0
0 0.1 5.5 1.4 0.1
0
0
0.2 6.3 1.5 0.1
0
0
0
0
0
0
0.1 3.4 2.5
17
0.1 3.2 2.4
20
0.3 7.8 2.4 0.1
0.6
1020
1022
1021 0
0
0
0
0.1 0.3
0.2 0.5
0.2 0.7
0.1 1.2
0
0
4
0.2 1.1
0.2 1.1
0.3
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0 46
0.5
2
1.2
0.5
1.1
0.1
3
25
2
0.3
0.3 2.6
0.1 0.3
0.2 0.6
0.2
0
0.5 2.9
0
0
0.3
0.6
0.1 1.2
0
0.1 1.4
0
0
0
0.1 2.2
0.6
0.2 0.4
0.1 0.1 0.5 1.7
0
0
0
0.2 0.2 0.2 1.3
0
0
0
0
0.6 0.3 0.1 0.1
0.5 0.2
0.2 0.1
0.6 0.3
0.4 0.1
0
0.2 8.2 2.1 0.1
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
1026
1.7 0.7 0.1 0.1 0.1 0.7 2.5
1017
0.2 6.3 1.2
1028 0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
1031 0.2
0
0
0.1
0
0.1
0.1
0
0.1
0.2
0
0
0.1
0
0
0
0.2
0.1
0
0.1
0.1
0.1
0.1
0
0
0.1
0
0.1
0.2
1032 0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
1035
1034
1033
0
1
1036
0
0.2 0
0
12
0.1 0.6
0.2 2.2
0.1
0
0
0.1
0
0.1 0.1 0.2 1.7
0.1 0.1 0.2 1.8
0
0
0
0.1
0.1 0.1 0.1 2.2 0.1 0.1
0
0
0
0
2.7
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
29
37
23
39
21
34
18
0.1
0
0.1
0
0.1
0
0.1
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0 0
0 0
0.6 6.5
0
0
0
0
0
0
0
17
1.4
0.5 0.1 0.1
17
0.1 0.1 0.1 0.6
0.1 0.1 0.2 1.1
0.5 0.1 0.1
0.1
1.3
0
0
1.9
0
0
0
0.1
0
0
0.3 0.1 0.4 4.7 0.2 0.1
0.1
0
0.2 0.1 0.1 4.3 0.2
0.3 0.1 0.1 6.4 0.1 0.1
0.5 0.1 0.1
0.4
1
0.1 3.1 0.1
0.3
0.9 0.1 0.1
0.4
0.4 0.1
0.7
0.5
0.1
0.1
0.2 0.2 0.2 0.7 3.4 0.1 0.1
0
0
0
1038
6.1 0.1 0.2
0.1 0.1 0.2 1.2
0.4 0.1
1037
0.1 0.1 0.2 0.1 1.7
0
0
0
0
0.3 0.4 0.3
1040
Tabulka č. 26: Podíl vybraných skupin zdrojů na znečištění ovzduší C6H6 v lokalitách s měřením imisí v % (zvýrazněny jsou hodnoty ≥ 25, 10, 5 %)
Krajský program snižování emisí Moravskoslezského kraje Aktualizace 2010
1041 0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
1042
3
0.4
0.7
2.3
0.4
3.4
1.2
0.2
3.4
27
1.4
0.5
1.5
0.5
2.2
1.3
2.4
47
0.6
2.2
1.4
1.4
4.4
1.5
0.4
0.7
0.9
1.4
3.3
strana 30
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
AMO
Návsí u Jablunkova
Ostrava-Bartovice
Ostrava - Českobratrská
Ostrava-Fifejdy
Ostrava-Mariánské Hory
Ostrava-Přívoz ZÚ
Ostrava-Poruba/ČHMÚ
Ostrava-Přívoz
Ostrava-Poruba IV.
Ostrava-Radvanice
Orlová
Opava-Kateřinky
Ostrava-Zábřeh
Petrovice u Karviné
Studénka
Šunychl
Třinec-Kanada
Třinec-Kosmos
Věřňovice
12.
13.
14.
15.
16.
17.
18.
19.
20.
21.
22.
23.
24.
25.
26.
27.
28.
29.
Karviná - ZÚ
8.
11.
37
Havířov
7.
Karviná
Frýdek-Místek
6.
Lysá hora
Český Těšín
5.
9.
Červená
4.
10.
38
Čeladná
3.
60
67
56
54
51
46
36
10
35
91
49
82
48
81
62
65
51
96
43
46
51
30
57
23
19
34
Bohumín
52
Bílý Kříž
2.
Jméno lokality
Celkem
1.
Poř. č.
1003
1002
1001
0
1 1
0
0
1
0.2
0
0.5
0
7.6 5.8 0.2
0
0
3.8 0.1
0.1 1.6
13
0.4 7.7 0.3
0.8 6.7 0.1
0.2 2.2 0.9
0.2 1.2
0.8 4.7 0.1
0.2 5.5 0.1
0.6 3.4 0.2
0.4
0.6 3.6 0.2
0.5 1.1 0.3
0.6 2.4 1.5
0.6 1.8 0.7
0.5 2.2
0.1 4.2
0.1
0.5 7.4 0.1
0.5 5.5 0.1
0.5 5.5 0.1
0.3 6.8 0.1
0.2 5.7 0.1
0.2 1.9
0.3 4.5 0.1
0
1.8 0.1
0.2 4.4
10
0.5 8.3 0.1
1004 0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
1005 0
0
0
0
0
0
0.2
0
0
0
0
0
0
0
0.2
0.1
0.1
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
1006 0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
15
1008 8.9
65
50
6.4
2.8
9.8
1.7
4.6
4.8
1.2
5.4
1.7
5.5
1.9
3.3
3
2.4
0.4
39
13
11
12
5.2
3.2
49
5.4
0.8
2.9
1011 0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
1015 0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
1017
1016 8
4.5
10
6.4
0 5.7 1.6
0.1
0.2 0.1
6.5 1.6
3.1 1.7
1.4 0.5
2.9 1.8
0.5 0.2
1.1 0.4
0.4 0.2
6.6 5.1
59
5.7 4.3
55
12
23
9.6 2.9
0.1 0.1
0.2 0.1
1.3 0.5
0.8 0.3
0.8 0.3
0.5 0.2
0.7 0.3
0.3 0.1
1.3 0.6
0.7 0.2
5.5 1.2
1.6 0.6
1018 0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
1020 0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
1021 0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
1022 0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
1026 0.2
0.2
0.1
0.4
1028 0.4
0.3
0.3
0.4
0.3
0.3
0.6
0.2
0.1
0.2
0.1
0.2
0.2
0.2
0.4
0.3
0.5
0.4
0.2
30
1.4
0.4
0
4.1 0.1
23
34
26
26
3.4 0.1
23
83
27
13
28
14
36
26
32
91
2.7 0.1
23
19
18
38
20
5.4 0.1
11
13
12
26
1031 0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
1032 0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
1033 0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
1034 0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
1035 0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
1036 0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
1037
Tabulka č. 27: Podíl vybraných skupin zdrojů na znečištění ovzduší B(a)P v lokalitách s měřením imisí v % (zvýrazněny jsou hodnoty ≥ 25, 10, 5 %)
Krajský program snižování emisí Moravskoslezského kraje Aktualizace 2010
1038 0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
1040 0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
1041 0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
1042 0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
strana 31
36
2
5.7
27
42
33
28
4.7
28
89
31
14
32
15
39
28
34
95
3.8
30
24
24
45
26
7.5
16
17
14
34
AMO
Krajský program snižování emisí Moravskoslezského kraje Aktualizace 2010
B.4
Poznámky k emisní analýze
Emise vykazované v REZZO mohou být zatíženy nepřesnostmi: §
Emise středních, velkých a zvláště velkých zdrojů znečišťování ovzduší jsou v REZZO 1 a 2 evidovány na základě údajů o emisích oznámených jednotlivými provozovateli.
§
Emise malých zdrojů jsou v REZZO 3 vypočítávány na základě údajů o způsobu vytápění domácností a mohou být zatíženy nepřesnostmi. Aktuální poznatky o emisích z lokálních topenišť navíc ukazují, že emise některých znečišťujících látek vykazovaných v REZZO 3 stávající metodikou ČHMÚ mohou být značně podhodnocené.
§
Emise z mobilních zdrojů jsou v REZZO 4 vypočítávány na základě údajů o sčítání dopravy v roce 2005 a jejich přepočtu na údaje platné pro aktuální rok.
Promítnutí emisí znečišťujících látek do imisní situace je rovněž značně problematické. Modelové výpočty jsou zatíženy řadou nepřesností (viz kap. B.3). V případě hodnocení podílu jednotlivých zdrojů na imisních koncentracích PM10 nelze brát v úvahu pouze emise TZL, ale je potřeba uvažovat s přeměnou plynných znečišťujících látek emitovaných zdroji na sekundární částice reakcí v atmosféře. V současnosti jsou tyto přeměny primárních emisí NOx, SO2, NH3 a VOC na sekundární částice – prašný aerosol, pouze odhadovány. Vzhledem k množství emisí prekurzorů sekundárních částic však nelze podíl emisí NOx, SO2, NH3 a VOC na imisních koncentracích PM10 opomíjet. V Národním programu snižování emisí České republiky je uvažováno s přeměnou prekurzorů na sekundární částice dle faktorů používaných Evropskou agenturou pro životní prostředí. Stanoveny jsou následující faktory potenciálu tvorby sekundárních částic: pro NOx 0,88, pro SO2 0,54 a pro NH3 0,64, přičemž zastoupení sekundárních částic ve frakci PM10 je odhadován až 55 % dle typu lokality. Následující tabulka uvádí seznam nejvýznamnějších zdrojů částic, jejichž emise jsou vypočteny jako suma primárních emisí TZL a sekundárních částic vzniklých přeměnou emisí NOx a SO2 dle faktorů uváděných v Národním programu snižování emisí. Obdobně je potřeba uvažovat i o přeměně prekurzorů emitovaných z lokálních topenišť a dopravy.
Tabulka č. 28: Výčet provozoven REZZO 1 a 2 s největšími emisemi částic, 2008 (t/rok) Provozovna
Dalkia Česká republika, a.s. - Elektrárna Třebovice ArcelorMittal Ostrava a.s.-závod 4-Energetika ČEZ, a. s. - Elektrárna Dětmarovice ArcelorMittal Ostrava a.s.-závod 12-Vysoké pece TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY,a.s. - Výroba surového železa ČEZ, a.s. - Teplárna Vítkovice ENERGETIKA TŘINEC a.s. - provozy teplárny a tepelná energetika Dalkia Česká republika, a.s. - Teplárna Karviná ArcelorMittal Ostrava a.s.-závod 13-Ocelárna Biocel Paskov a.s. ArcelorMittal Ostrava a.s.-závod 10-Koksovna Dalkia Česká republika, a.s. - Teplárna Československé armády Dalkia Česká republika - Teplárna Přívoz OKD, OKK,a.s. - Koksovna Jan Šverma NWR Energy, a.s. - Teplárna Dolu ČSM Dalkia Česká republika, a.s. - Teplárna Frýdek-Místek Dalkia Česká republika, a.s. - Teplárna Krnov TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s. - Ocelárenská výroba
strana 32
Primární emise TZL
120,20 124,69 61,87 945,24 511,82 58,61 81,05 36,33 210,35 48,34 244,89 10,74 6,75 68,65 9,91 5,51 0,00 209,32
Sekundární částice vzniklé přeměnou NOx 2971,63 2761,61 2369,45 927,81 621,45 928,28 613,61 655,46 771,21 747,93 357,44 272,81 278,51 338,76 210,06 171,84 150,61 43,13
Sekundární částice vzniklé přeměnou SO2 2042,59 2190,59 779,86 910,86 698,10 762,61 810,72 652,03 70,22 210,90 117,76 328,65 185,56 43,42 223,11 182,07 169,90 34,56
Celkové množství částic
5134,42 5076,89 3211,18 2783,91 1831,37 1749,5 1505,38 1343,81 1051,78 1007,17 720,09 612,2 470,82 450,83 443,08 359,42 320,51 287
Krajský program snižování emisí Moravskoslezského kraje Aktualizace 2010
C
Vztah k Národnímu programu snižování emisí České republiky
Aktualizovaný Národní program snižování emisí České republiky, zpracovaný Ministerstvem životního prostředí, byl schválen usnesením vlády č. 630 ze dne 11. 6. 2007. Program snižování emisí Moravskoslezského kraje se shoduje s Národním programem snižování emisí v oblasti cílů, které jsou buď identické (dodržování imisních limitů, podpora úspor energie, omezování emisí skleníkových plynů) nebo z Národního programu odvozené (doporučené hodnoty krajských emisních stropů). Program je z hlediska nástrojů a opatření vůči Národnímu programu snižování emisí komplementární. Zatímco Národní program zakládá anebo modifikuje nástroje a opatření, které jsou v kompetenci ústředních orgánů státní správy (zejména legislativní kroky), krajský Program je zaměřen zejména na nástroje a opatření, které jsou v kompetenci kraje nebo v kompetenci obcí.
D
Vztah k Územní energetické koncepci
Program se částečně překrývá s Územní energetickou koncepcí Moravskoslezského kraje jak v oblasti cílů (podpora úspor energií, podpora užívání obnovitelných a druhotných zdrojů energie), tak v oblasti nástrojů (energetické audity, podpora změny vytápění atp.). Tento překryv je posílen důrazem Programu na integrovaný přístup k ochraně ovzduší a ochraně klimatu.
E
Vztah k dalším koncepčním dokumentům
Program je v souladu s následujícími dokumenty: § § § § § § § §
F
Státní politika životního prostředí ČR (ochrana ovzduší je jednou z hlavních priorit), Státní energetická koncepce (společný cíl podpory úspor energií), Národní program hospodárného nakládání s energií a využívání jejích obnovitelných zdrojů (společný cíl podpory úspor energií), Národní program ke zmírnění dopadů změny klimatu (společný cíl omezování emisí „skleníkových plynů“), Státní dopravní politika a materiály navazující (společný cíl omezování emisí znečišťujících látek z dopravy do ovzduší), Operační program Životní prostředí (ochrana ovzduší je předmětem prioritní osy 2), Operační program Doprava (ochrana ovzduší je jednou z priorit), Program rozvoje územního obvodu Moravskoslezského kraje (společný cíl v oblasti snižování produkce emisí).
Vztah k Státnímu programu podpory úspor energie a obnovitelných zdrojů
Program se částečně překrývá se Státním programem podpory úspor energie a obnovitelných zdrojů jak v oblasti cílů (podpora úspor energií, podpora užívání obnovitelných a druhotných zdrojů energie), tak v oblasti nástrojů (energetické audity, podpora změny vytápění atp.). Tento překryv je posílen důrazem Programu na integrovaný přístup k ochraně ovzduší a ochraně klimatu.
strana 33
Krajský program snižování emisí Moravskoslezského kraje Aktualizace 2010
G
Vztah ke Krajskému programu ke zlepšení kvality ovzduší
Zatímco nástroje Krajského programu snižování emisí Moravskoslezského kraje k omezování emisí jsou aplikovatelné v rámci celého Moravskoslezského kraje, opatření Krajského programu ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje jsou zaměřeny prioritně na oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší, tedy oblasti s překračováním imisních limitů. Oblast cílů, nástrojů i opatření obou programů se do značné míry překrývají.
H
Obecné zásady strategie Programu
Nástroje Programu jsou zaměřeny především na: §
omezování emisí TZL a plynných znečišťujících látek podílejících se na vzniku sekundárních částic (tzn. omezování prekurzorů sekundárních částic, kterými jsou NOx, SO2, VOC a NH3) a omezování emisí PAH (především B(a)P).
Základními zásadami aplikace nástrojů Programu jsou: § §
využívání nejlepších dostupných technik (BAT) definovaných v dokumentech o BAT; využívání v současnosti známých poznatků o technických řešeních zdrojů zajišťujících omezování emisí v maximální možné míře.
Dále jsou nástroje programu postaveny rovněž na ekonomických nástrojích, uvažováno je také s dobrovolnými nástroji. V souladu s aktuálním světovým trendem je potřeba volit integrovaný přístup k ochraně ovzduší a ochraně klimatu. Proto jsou upřednostňovány takové nástroje a opatření, které vedle snížení emisí znečišťujících látek současně vedou také k omezení emisí hlavního skleníkového plynu – oxidu uhličitého.
I
Vývoj a monitorování kvality ovzduší
I.1
Vývoj imisní situace
Na území MSK dochází k plošnému a dlouhodobému překračování imisních limitů stanovených pro ochranu lidského zdraví pro suspendované částice velikostní frakce PM10 (resp. PM2,5 obsažené ve frakci PM10). Největší rozsah oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší v posledních letech byl zaznamenán v roce 2006, kdy hodnota ročního imisního limitu pro PM10 byla překročena přibližně na 30 % území MSK a denní imisní limit nebyl dodržen cca na 65 % území. Proto je nutné situaci v oblasti imisní zátěže suspendovanými částicemi považovat na významné části území MSK za velice závažnou. Překračování imisních limitů pro benzen a oxid dusičitý má spíše lokální charakter a týká se části území města Ostravy. Výsledky modelového hodnocení kvality ovzduší – vymezení oblasti s překročenými imisními limity pro ochranu lidského zdraví – pro území MSK v letech 2001 až 2009 uvádí následující tabulka (zdrojem dat o imisích je ČHMÚ):
strana 34
Krajský program snižování emisí Moravskoslezského kraje Aktualizace 2010 Tabulka č. 29: Překročení imisních limitů na území MSK a vymezení OZKO Rok
PM10 roční (%) 2001 13,3 2002 12,4 2003 21,4 2004 12,1 2005 17,7 2006 28,3 2007 9,5 2008 6,54 2009* 7,9 * předběžná data
PM10 denní 28,3 30,9 36,4 21,6 45,5 65,3 51,0 36,13 45,4
NO2
Benzen
– – – – – – 0,1 0,02 -
– 0,1 0,3 2,0 1,1 0,6 0,4 0,31 0,09
podíl na celkovém území aglomerace MSK 28,3 30,9 36,4 22,5 45,5 65,3 51,0 36,13 45,4
2
OZKO (km ) 1536 1677 1975 1221 2469 3551 2769 1960 2467
Kromě imisních limitů byly v průběhu sledovaného období překračovány také cílové imisní limity stanovené pro ochranu lidského zdraví. Výsledky modelového hodnocení kvality ovzduší – výpočtu oblastí s překročenými cílovými imisními limity – pro aglomeraci MSK v letech 2001 až 2009 jsou uvedeny v následující tabulce: Tabulka č. 30: Podíl území MSK, na kterém byl v letech 2001 – 2009 překročen cílový imisní limit (%) Rok 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 *
Ni 0, 2 -
As
Cd
B(a)P
O3 (LZ)
0,5
34,0
63,7
1,1 2,0 2,4 1,8 0,75
40,7 37,0 25,7 42,8 33,3 22,8 25,04
78,2 99,6 98,6 98,8 98,3 99,4 100
-
0,3
14,8
69,7
0,07 -
* předběžná data, O3 (LZ) - cílový imisní limit pro troposférický ozón pro ochranu zdraví obyvatel.
V průběhu hodnoceného období dochází na území MSK k plošnému překračování cílového imisního limitu pro PAH vyjádřené jako benzo(a)pyren. Podle výsledků modelového hodnocení kvality ovzduší jsou cílové imisní limity překračovány téměř na třetině území kraje. Proto je B(a)P, vedle PM10, považován za další problematickou látku ovzduší moravskoslezské aglomerace. Obdobně jako v celé ČR jsou na území MSK plošně a dlouhodobě překračovány cílové imisní limity pro troposférický ozón. Překračování imisních limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace bylo podle výsledků modelového hodnocení v letech 2001 až 2009 následující: Tabulka č. 31: Překračování imisních limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace v MSK (% podíl na celkovém území, na němž má být imisní limit dodržován) Rok 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 *
SO2 -
NOx 0,44 0,44 -
O3 (EKO) 70,60 73,25 89,90 92,90 78,70 100,00 cca 100 cca 100
Celkem 71,05 73,25 89,90 92,90 78,70 100,00 cca 100 cca 100
-
-
cca 100
cca 100
* - předběžná data, O3 (EKO) – cílový imisní limit pro ochranu ekosystémů a vegetace.
V letech 2001 a 2002 bylo indikováno překročení imisních limitů stanovených pro ochranu ekosystémů a vegetace pro oxidy dusíku na méně než 0,5 % území MSK. K tomuto překračování již od roku 2003 nedochází, stejně tak nejsou překračovány limity stanovené pro oxid siřičitý.
strana 35
Krajský program snižování emisí Moravskoslezského kraje Aktualizace 2010
Z vyhodnocení imisní situace a porovnání s údaji emisní analýzy (kap. B) vyplývá, že vztah mezi množstvím emisí a imisní zátěží území je velmi silně ovlivněn meteorologickými podmínkami v daném roce a nárůst emisí nemusí automaticky znamenat zhoršení imisní situace a naopak pokles množství emisí nemusí být vždy doprovázen zlepšením imisní situace. V rámci aktualizace Programu snižování emisí MSK byla ČHMÚ zpracována rozptylová studie, která potvrdila skutečnost, že největším problémem znečištění ovzduší MSK je překračování ročního (a tedy i denního) imisního limitu pro suspendované částice PM10 a B(a)P.
I.2
Monitorování kvality ovzduší
Na území aglomerace Moravskoslezský měřící stanice imisního monitoringu na 28 lokalitách: § § § §
na na na na
kraj
byly
v roce
2008
provozovány
21 lokalitách provozuje měřící stanice ČHMÚ, 4 lokalitách provozuje měřící stanice Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě, 2 lokalitách provozují měřící stanice energetické a průmyslové podniky 1 lokalitě provozuje měřící stanici Městský úřad Třinec.
Počet, rozmístění stanic a spektrum měřených látek na monitorovacích stanicích lze považovat za vyhovující. Na základě spolupráce kraje, ČHMÚ a obcí je možné umístění dalších monitorovacích stanic pro zjištění kvality ovzduší v oblastech mimo trvalý monitoring. Obrázek č. 1: Umístění stanic imisního monitoringu v roce 2008 – MSK a město Ostrava (zdroj: ČHMÚ)
J
Požadavky Úmluvy EHK/OSN a Protokolu
Požadavky Úmluvy Evropské hospodářské komise OSN o dálkovém znečišťování ovzduší, překračujícím hranice států a jejích protokolů (první a druhý protokol o síře, protokol o dusíku, protokol o těkavých organických látkách, protokol o persistentních organických polutantech, protokol
strana 36
Krajský program snižování emisí Moravskoslezského kraje Aktualizace 2010
o těžkých kovech a protokol o omezování acidifikace, eutrofizace a tvorby přízemního ozónu) byly z velké části přejaty do české právní úpravy ochrany ovzduší a jsou v příslušných termínech naplňovány.
K
Hodnocení dosažitelnosti emisních stropů stanovených kraji v roce 2010
Tabulka č. 32: Porovnání emisí SO2, NOx, VOC a NH3 v ČR a v MSK s hodnotami emisních stropů, rok 2008 Látka
SO2 NOx VOC NH3
Emisní Emise strop (kt/rok) (kt/rok) 265 177 286 264,8 220 165,5 80 57,2
ČR Plnění Rezerva stropu (kt) (%) 66,8 88 92,6 21,2 75,2 54,5 71,5 22,8
Předběžná data za rok 2009 175,7 254,2 163,9
Graf č. 16: Plnění národních emisních stropů v roce 2008
Emisní strop (kt/rok) 29,7 33,9 22,7 6
Emise (kt/rok) 23,1 29 17,5 3,5
MSK Plnění Rezerva stropu (kt) (%) 77,8 6,6 85,5 4,9 77,1 5,2 58,3 2,5
Předběžná data za rok 2009 22,3 27 17
Graf č. 17: Plnění doporučených krajských emisních stropů v roce 2008
350
40
300
35 30
250
Em isní rezerva Em ise
150
kt/rok
kt/rok
25 200
Em isní rezerva
20
Em ise
15 100
10
50
5
0
0 SO2
NOx
VOC
NH3
SO2
NOx
VOC
NH3
Z emisní analýzy vyplývá, že hlavní cíl, který je stanoven Národním programem snižování emisí ČR, tj. plnění hodnot národních emisních stropů, byl v roce 2008 splněn. Nejistota plnění národního emisního stropu existuje v případě NOx, kde má ČR rezervu 7,4 %. Dle předběžných dat za rok 2009 však i emise NOx byly v roce 2009 pod hranicí emisního stropu. Z porovnání emisí základních znečišťujících látek v MSK za rok 2008 s hodnotami emisních stropů vyplývá, že doporučené emisní stropy pro všechny předmětné znečišťující látky byly v roce 2008 splněny. Vzhledem k celkovému trendu snižování emisí v MSK (viz kapitola B.1.2) i předběžným údajům o emisích za rok 2009 (v době zpracování Programu byla dostupná pouze předběžná data za rok 2009) lze předpokládat, že doporučené hodnoty krajských emisních stropů budou plněny i nadále. V případě NOx a SO2, však existuje nezanedbatelné riziko nedodržení doporučených hodnot v řádu jednotek procent, přičemž v případě NOx se jedná o celonárodní problém, v případě SO2 o místní specifikum. Vzhledem k tomu, že národní emisní strop pro SO2 bude zřejmě i nadále s velkou rezervou dodržován a že na území Moravskoslezského kraje nedochází k nedodržování imisních limitů pro SO2, je krajskou prioritou dodržování doporučené hodnoty krajského emisního stropu pro NOx. I přes poměrně pozitivní výhled na dodržování doporučených hodnot krajských emisních stropů v následujících letech je nutno i nadále připravovat a realizovat opatření k dalšímu omezení emisí základních znečišťujících látek – SO2, NOx, VOC a NH3, a to zejména z následujících důvodů:
strana 37
Krajský program snižování emisí Moravskoslezského kraje Aktualizace 2010
§
§
L
v následujících letech lze v souvislosti s revizí směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2001/81/ES o národních emisních stropech pro některé látky znečišťující ovzduší, očekávat přísnější národní emisní stropy pro SO2, NOx, VOC a NH3, a také nový národní emisní strop pro suspendované částice velikostní frakce PM2,5; je velmi pravděpodobné, že nové zpřísněné hodnoty národních emisních stropů se promítnou také do zpřísnění doporučených hodnot krajských emisních stropů, SO2, NOx, VOC a NH3 jsou prekurzory tvorby sekundárních částic - aerosolů, které se na celkové imisní zátěži suspendovanými částicemi mohou podílet i z 50 %; NOx a VOC jsou navíc prekurzory tvorby troposférického (přízemního) ozónu, jehož cílový imisní limit je každoročně překračován na většině území ČR.
Rozbor stavu a hodnocení plnění emisních limitů a ostatních limitních hodnot a dalších podmínek provozování zdrojů znečišťování ovzduší na území kraje
Řadě zdrojů znečišťování ovzduší krajský úřad nad rámec legislativních požadavků zpřísnil emisní limity a stanovil další podmínky provozu. Jedná se jak o průmyslové zdroje emisí regionálního významu, tak i o zdroje s lokálním dopadem na kvalitu ovzduší. Naprostá většina zvláště velkých, velkých a středních zdrojů znečišťování ovzduší na území MSK je provozována v souladu s požadavky právních předpisů (zákon o ochraně ovzduší, zákon o integrované prevenci a k nim příslušné prováděcí právní předpisy) a jsou u nich dodržovány stanovené emisní limity i další podmínky jejich provozování. Z výsledků vyhodnocení kvality ovzduší vyplývá, že dodržování emisních limitů a dalších technických požadavků u naprosté většiny zvláště velkých, velkých a středních zdrojů znečišťování ovzduší není dostatečné k tomu, aby byly na území MSK dodržovány zákonem stanovené imisní limity (zejména pro suspendované částice velikostní frakce PM10). Dlouhodobým a významným problémem zůstává absence nástrojů ke kontrole dodržování povinností u malých spalovacích zdrojů provozovaných fyzickými osobami (lokálních topeniště).
M
Podpůrné aktivity pro omezování emisí na území kraje
K omezení emisí TZL, SO2, NOx, VOC a CO mohou významným způsobem přispět následující aktivity, zaměřené prioritně na řešení problémů energetiky a dopravy: § §
§ §
úspory energie a její efektivnější využívání na území kraje na straně výroby i spotřeby (včetně zvýšení účinnosti konverze a omezení ztrát v rozvodech), zvýšení plynulosti silniční dopravy na území kraje (cestou jak výstavby obchvatů sídel, tak i budování „inteligentních dopravních systémů“ uvnitř sídel), které vede nejen ke snížení spotřeby pohonných hmot a tím k omezení emisí z výfukových systémů, ale také k omezení emisí TZL z otěrů pneumatik, brzd a povrchů komunikací, zvýšený počet parkovacích míst ve městech, spojený s telematickými systémy (omezení zbytečného popojíždění v městských podmínkách značně „neplynulého“ pohybu vozidel), rozvoj, zkvalitnění a zatraktivnění veřejné dopravy (s důrazem na integrované dopravní systémy).
strana 38
Krajský program snižování emisí Moravskoslezského kraje Aktualizace 2010
Výše uvedená podpůrná opatření jsou předmětem programových dokumentů na republikové a krajské úrovni. Na krajské úrovni se jedná zejména o tyto dokumenty: § § § §
Územní energetická koncepce Moravskoslezského kraje, Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje, Plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje, Program rozvoje územního obvodu Moravskoslezského kraje.
Na národní úrovni je přínosem k omezení emisí znečišťujících látek zejména realizace následujících programových dokumentů: § § § § §
Státní energetická koncepce, Národní program ke zmírnění dopadů změny klimatu, Státní dopravní politika, Strategie regionálního rozvoje České republiky, Operační programy Doprava a Životní prostředí.
N
Základní nástroje Programu snižování emisí
N.1
Přehled nástrojů programu
Nástroje Programu zahrnují veškeré základní nástroje programu snižování emisí vyjmenované v bodu 2.n) přílohy č. 2 zákona o ochraně ovzduší. Z důvodu přehlednosti jsou nástroje Programu podle své povahy rozděleny na normativní, ekonomické, organizační, institucionální, informativní a dobrovolné. Ke každému z uvedených nástrojů je uveden komentář k jeho aplikaci.
N.1.1 Normativní nástroje Pomocí normativních nástrojů jsou stanovovány podmínky zdrojům znečišťování ovzduší a záměrům s dopadem na kvalitu ovzduší. Kompetence k aplikaci normativních nástrojů jsou svěřeny příslušným orgánům veřejné správy (dle právních předpisů) a autorizovaným osobám (NOR10). NOR01: Územní plánování a územní rozhodování §
§
§
Územní plánování i územní rozhodování musí brát důsledně v potaz imisní situaci MSK, zejména z hlediska suspendovaných částic (PM10 a perspektivně také PM2.5) a PAH, vyjádřených jako benzo(a)pyren. Uspořádání liniových dopravních staveb je potřeba obecně volit tak, aby jednak bylo vyvedeno co největší množství silniční dopravy mimo hustě osídlené oblasti, a jednak se zvýšila plynulost silniční dopravy. Upřednostňování znovuvyužívání již jednou využitých ploch (brownfields), které mohou být významným zdrojem plošné prašnosti.
NOR02: Závazné stanovisko k umísťování staveb zvláště velkých, velkých a středních zdrojů znečišťování ovzduší § §
Stavby zdrojů, které by mohly být potenciálním významným zdrojem emisí pachových látek, by měly být umísťovány vždy s ohledem na riziko překročení přípustné míry obtěžování zápachem. Podmíněná (technická možnost a ekonomická přijatelnost) povinnost využívat u nových staveb nebo při změnách stávajících staveb centrální zdroje tepla, případně alternativní zdroje a ověřit možnost kombinované výroby tepla a energie.
strana 39
Krajský program snižování emisí Moravskoslezského kraje Aktualizace 2010
§
Uplatňování hodnot emisních parametrů pro znečišťující látky a dalších požadavků dle NOR21.
NOR03: Povolení ke stavbě zvláště velkých, velkých a středních zdrojů znečišťování ovzduší a k jejich změnám §
§
§ §
Technické řešení staveb zdrojů, které jsou zdrojem emisí znečišťujících látek (ať v lokálním či regionálním měřítku), zejména TZL, jejich prekurzorů (SO2, NOx, VOC, NH3), a PAH, by mělo být navrženo tak, aby emise ze zdroje byly omezeny v maximální možné míře. Podmíněná (technická možnost a ekonomická přijatelnost) povinnost využívat u nových staveb nebo při změnách stávajících staveb centrální zdroje tepla, případně alternativní zdroje a ověřit možnost kombinované výroby tepla a energie. Průběžná kontrola plnění podmínek stanovených v příslušném povolení a v právních předpisech v ochraně ovzduší. Uplatňování hodnot emisních parametrů pro znečišťující látky a dalších požadavků dle NOR21.
NOR04: Povolení k uvedení zvláště velkých, velkých a středních zdrojů znečišťování ovzduší do zkušebního i trvalého provozu §
§ § §
Před vydáním povolení k uvedení zdroje do zkušebního nebo trvalého provozu musí být splněny podmínky stanovené zdroji v předchozích fázích povolovacího procesu a podmínky stanovené právními předpisy v ochraně ovzduší. Průběžná kontrola plnění podmínek stanovených v příslušném povolení a v právních předpisech v ochraně ovzduší. Možnost vydání povolení na dobu časově omezenou. Uplatňování hodnot emisních parametrů pro znečišťující látky a dalších požadavků dle NOR21.
NOR05: Povolení ke změnám používaných paliv, surovin nebo druhů odpadů a ke změnám využívání technologických zařízení zvláště velkých, velkých a středních zdrojů znečišťování ovzduší § §
§ §
Povolení by mělo být vydáno pouze v případě, že nedojde ke zvýšení emisí a následnému zhoršení imisní situace. Technické řešení změn u zdrojů, které jsou zdrojem emisí TZL, jejich prekurzorů (SO2, NOx, VOC, NH3) a PAH, by mělo být navrženo tak, aby emise ze zdroje byly omezeny v maximální možné míře. Imisní limity jsou závazné pro orgány ochrany ovzduší při jejich činnosti. Průběžná kontrola plnění podmínek stanovených v příslušném povolení a v právních předpisech v ochraně ovzduší. Uplatňování hodnot emisních parametrů pro znečišťující látky a dalších požadavků dle NOR21.
NOR06: Povolení ke spalování nebo spoluspalování odpadů §
§
Zdroje na spalování nebo spoluspalování odpadů, které by mohly být potenciálním významným zdrojem emisí znečišťujících látek, zejména TZL, jejich prekurzorů (SO2, NOx, VOC, NH3) PAH a dalších organických látek, by, pokud je to možné, neměly být realizovány v lokalitách, ve kterých jsou dlouhodobě indikovány nadlimitní koncentrace znečišťujících látek. Imisní limity jsou závazné pro orgány ochrany ovzduší při jejich činnosti. Průběžná kontrola plnění podmínek stanovených v příslušném povolení a v právních předpisech v ochraně ovzduší.
NOR07: Schválení a povolení k vydání provozního řádu § §
Provozní řád se zapracováním konkrétních podrobných podmínek provozu zdroje z hlediska ochrany ovzduší a opatření k omezování emisí. Kontrola provozování zdroje v souladu se schváleným provozním řádem.
strana 40
Krajský program snižování emisí Moravskoslezského kraje Aktualizace 2010
§
Uplatňování hodnot emisních parametrů pro znečišťující látky a dalších požadavků dle NOR21.
NOR08: Vymezení znečišťujících látek k plnění obecných emisních limitů u zvláště velkých, velkých a středních zdrojů znečišťování ovzduší §
§ §
Vymezení znečišťujících látek k plnění obecných emisních limitů zejména v případě ostatních (technologických) zdrojů znečišťování ovzduší, kterým nejsou v předpisech stanoveny specifické emisní limity. Vymezení znečišťujících látek k plnění obecných emisních limitů může být nezávislé na hmotnostním toku rozhodujícím pro stanovení obecného emisního limitu. Uplatňování hodnot emisních parametrů pro znečišťující látky dle NOR21.
NOR09: Integrované povolení zdrojů znečišťování ovzduší §
§ § §
Využívání flexibility, kterou tento nástroj umožňuje, a to zejména s ohledem na omezení emisí TZL, jejich prekurzorů (SO2, NOx, VOC, NH3) a PAH – zpřísňování podmínek nad rámec legislativních požadavků. Imisní limity jsou závazné pro orgány ochrany ovzduší při jejich činnosti. Technické řešení zdrojů a podmínky provozu z hlediska ochrany ovzduší musí odpovídat min. požadavkům BAT. Průběžná kontrola dodržování podmínek stanovených v integrovaném povolení. Uplatňování hodnot emisních parametrů pro znečišťující látky a dalších požadavků dle NOR21.
NOR10: Rozptylová studie a odborný posudek dle zákona o ochraně ovzduší §
Zpracovatelé (autorizované osoby) rozptylových studií a odborných posudků posuzují soulad technického řešení zdrojů s nástroji Programu a navrhují opatření v souladu s nástroji Programu.
NOR11: Možnost aplikace plánu zavedení zásad správné zemědělské praxe u zdroje namísto dodržování emisních limitů u vybraných zdrojů znečišťování ovzduší § §
Tento nástroj je prakticky jedinou účinnou možností omezení emisí NH3 ze zemědělských chovů. Průběžná kontrola plnění plánu zavedení zásad správné zemědělské praxe.
NOR12: Zákaz spalování určitých druhů paliv v malých zdrojích znečišťování ovzduší §
Aplikace obecně závaznou vyhláškou obce v souladu s přílohou č. 11 zákona o ochraně ovzduší.
NOR13: Stanovení podmínek a zákaz spalování rostlinných materiálů v ohništích §
Aplikace obecně závaznou vyhláškou obce v souladu s § 3 odst. 5 zákona o ochraně ovzduší.
NOR14: Kontrola dodržování povinností provozovateli malých stacionárních zdrojů § § §
Spalování přípustných paliv. Dodržování přípustné tmavosti kouře a přípustné míry obtěžování zápachem. Spalování rostlinných materiálů v otevřených ohništích.
NOR15: Územní energetická koncepce §
Uplatňování stanovených regulativů pro využívání CZT a druhů paliv dle umístění zdroje znečišťování ovzduší.
NOR16: Místní program snižování emisí §
Koncepce zpracovaná na úrovni obcí, se zaměřením na lokální problémy a nástroje k jejich řešení (např. oblast dopravy a malých zdrojů).
NOR17: Místní program ke zlepšení kvality ovzduší §
Koncepce zpracovaná na úrovni obcí, se zaměřením na lokální problémy a nástroje k jejich řešení (např. oblast dopravy a malých zdrojů).
strana 41
Krajský program snižování emisí Moravskoslezského kraje Aktualizace 2010
NOR18: Posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) § § § §
Stanovení základních podmínek realizace a provozu zdrojů znečišťování ovzduší v zpravidla prvním procesu, kterým může být individuálně posouzen vliv konkrétního záměru na kvalitu ovzduší. Zvláštní význam procesu EIA pro záměry, které nepředstavují stacionární zdroj znečišťování ovzduší (např. liniové dopravní stavby). Vyžadování variantních řešení záměrů pro posouzení v procesu EIA (zejména v případě liniových dopravních staveb). Uplatňování hodnot emisních parametrů pro znečišťující látky a dalších požadavků dle NOR21.
NOR19: Krajský a místní regulační řád § §
Vymezení zdrojů znečišťování ovzduší s regionálním nebo lokálním vlivem na průběh smogové situace. Efektivní postup vyhlašování signálů v rámci smogového systému.
NOR20: Regulační řády provozovatelů § §
Stanovení postupu provozovatele při smogové situaci a regulační opatření na zdrojích znečišťování ovzduší při vyhlášení smogové situace. Kontrola plnění opatření dle regulačních řádů.
NOR21: Stanovení závazných podmínek provozování stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší v závazných stanoviscích a povoleních podle zákona o ochraně ovzduší, a v dalších souhlasech, rozhodnutích, stanoviscích, vyjádřeních, apod. podle ustanovení zvláštních zákonů § §
§ §
§
Zpřísnění obecných emisních limitů nebo specifických emisních limitů. Při výstavbě nových a při rekonstrukcích stávajících středních, velkých a zvláště velkých spalovacích zdrojů instalovat zařízení s minimální produkcí emisí TZL a jejich prekurzorů (zejména SO2, NOx), např.: - spalovací zdroje na plynná paliva obecně (mimo zemní plyn) - NOx max. 100 mg/m3; - spalovací zdroje na zemní plyn obecně - NOx max. 80 mg/m3; - spalovací zdroje na kapalná paliva obecně - NOx max. 120 mg/m3; - stacionární spalovací motory na plynná paliva (např. kogenerační jednotky) - NOx max. 250 mg/m3; - plynové turbíny - NOx max. 30 mg/m3; - spalovací zdroje na biomasu obecně – TZL max. 30 mg/m3 (tepelný příkon zdroje < 15 MW), TZL max. 10-20 mg/m3 (tepelný příkon zdroje > 15 MW), SO2 max. 100 mg/m3, NOx max. 300 mg/m3; - spalovací zdroje na ostatní tuhá paliva obecně – TZL max. 30 mg/m3 (tepelný příkon zdroje < 15 MW), TZL max. 10-20 mg/m3 (tepelný příkon zdroje > 15 MW), (vztažné podmínky odpovídající emisnímu limitu). Přednostní využívání paliv (především plynná paliva, vhodné druhy biomasy), jejichž spalováním dochází k minimální produkci emisí TZL a jejich prekurzorů (SO2, NOx). Při výstavbě nových a při rekonstrukcích stávajících ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší spalujících paliva instalovat zařízení s minimální produkcí emisí TZL a jejich prekurzorů (zejména SO2, NOx) s přihlédnutím k emisním parametrům uvedeným pro spalovací zdroje (viz výše). Sledování a hodnocení množství emisí TZL a jejich prekurzorů (SO2, NOx) pomocí systému kontinuálního měření emisí (např. u spalovacích zdrojů na biomasu o tepelném příkonu zdroje > 15 MW).
strana 42
Krajský program snižování emisí Moravskoslezského kraje Aktualizace 2010
§ §
§
§
§
§
§
Sledování množství emisí TZL pomocí jiných systémů nepřetržitého sledování emisí (např. prachoměry pro nepřetržitou kontrolu úletu TZL a stavu zařízení k omezování emisí). Při výstavbě nových a při rekonstrukcích stávajících středních, velkých a zvláště velkých ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší s emisemi TZL instalovat zařízení s minimální produkcí emisí TZL - obecně TZL max. 10 mg/m3 (vztažné podmínky odpovídající emisnímu limitu). Opatření k omezení emisí TZL u zdrojů znečišťování ovzduší (např. zakrytování a odsávání prašných uzlů, provedení komunikací s bezprašným povrchem, pravidelné provádění čištění a skrápění komunikací a manipulačních ploch v areálech zdrojů, zakrytování deponií sypkých materiálů, skladování paliv, produktů spalování a jiných materiálů v uzavřených prostorách, skrápění a mlžení při prašných činnostech, zvlhčování, větrolamy a další opatření k omezení prašnosti). Při výstavbě nových a při rekonstrukcích stávajících ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší s emisemi VOC instalovat zařízení s minimální produkcí emisí VOC (např. využívat alternativní technologie bez použití organických rozpouštědel, přednostně využívat přípravky s nízkým obsahem VOC, instalovat zařízení k omezování emisí VOC). Při výstavbě nových a při rekonstrukcích stávajících zdrojů pachových látek využít takové způsoby řešení staveb zdrojů, které budou omezovat riziko obtěžování okolí pachovými látkami (účinné zákryty, instalace zařízení k omezení emisí pachových látek, apod.). Stanovení přípustných koncentrací znečišťujících látek v emisích ze zdrojů znečišťování ovzduší a dalších podmínek na technické řešení zdrojů a na jejich provoz z hlediska ochrany ovzduší při využití dokumentů o BAT a v současnosti známých poznatků o technických řešeních zdrojů zajišťujících omezování emisí v maximální možné míře. Opatření k omezení prašnosti cílenou výsadbou zeleně: - omezení prašnosti cílenou výsadbou vhodně umístěné a vhodně vybrané ochranné zeleně (stromy, keře) u zdrojů jako jsou silnice, parkoviště, lomy, skládky a jiných zdrojů (včetně bodových) emitujících TZL; - péče o stávající i nově vysazenou zeleň; - výsadba rostlinných druhů s vysokou schopností zachycovat na svém povrchu prachové částice; - ke kompenzaci emisí TZL je obecně uplatňována následující tabulka: Tabulka č. 33: Schopnost listnatých stromů vázat prach 3
objem koruny (m ) 1000 750 500 250 5
vázání prachu kg/rok 2500 1900 1300 650 80
zdroj: MŽP Pozn.: Výše uvedené hodnoty emisních parametrů jsou stanoveny tak, aby byly dosažitelné při použití BAT
NOR22: Zvyšování podílu zeleně ve městech a obcích § § §
Realizovat výsadbu rostlinných druhů s vysokou schopností zachycovat na svém povrchu prachové částice. Neomezovat stávající zeleň. Uplatňovat kompenzační opatření (minimálně v rozsahu původní výsadby), pokud není možné zachovat stávající výsadbu.
strana 43
Krajský program snižování emisí Moravskoslezského kraje Aktualizace 2010
N.1.2 Ekonomické nástroje Ekonomické nástroje představují finanční motivaci a podporu k provádění opatření k snižování emisí a zlepšení kvality ovzduší. Kompetence k aplikaci ekonomických nástrojů jsou svěřeny příslušným orgánům veřejné správy, příp. soukromému sektoru (EKO02).
EKO01: Poplatky za znečišťování ovzduší § § §
Finanční motivace provozovatelů k produkování méně emisí. Fiskální význam poplatků v případě zvláště velkých, velkých a středních zdrojů znečišťování ovzduší (příjem Státního fondu životního prostředí). Poplatky za malé zdroje jsou příjmem obce a musí být použity k ochraně životního prostředí.
EKO02: Investice do energetické infrastruktury, do úspor energie a do efektivnějšího nakládání s energiemi § § § § §
Rozvoj sítí CZT, který povede ke zlepšení kvality ovzduší. Plynofikace obcí nebo jejich částí. Úspory tepelné energie – omezení tepelných ztrát při rozvodu tepla, tepelných ztrát budov, zlepšení regulace vytápění apod. Úspory elektrické energie, jejichž významná část je vyráběna na území kraje. Podpora obnovitelných zdrojů energie (zejména „nespalovacích“ zdrojů), pokud nepovede ke zhoršení kvality ovzduší (obezřetnost v případě spalování biomasy).
EKO03: Finanční podpora vybraným provozovatelům stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší §
Podpora opatření na technologických i energetických zdrojích, vedoucích k snížení množství produkovaných emisí prostřednictvím podpůrných programů (např. Operační program Životní prostředí).
EKO05: Finanční podpora domácnostem § §
Podpora přechodu domácností na „čistá“ paliva a moderní automaticky řízené kotle prostřednictvím podpůrných programů (např. Zelená úsporám). Nutnou podmínkou je dostupnost alternativy k stávajícímu způsobu vytápění (např. možnost připojení k CZT nebo zemnímu plynu).
EKO12: Finanční podpora opatření v oblasti dopravy a dopravní infrastruktury §
Podporovat lze veškerá opatření, která povedou k snížení osobní a nákladní automobilové dopravy a pojezdu vozidel ve městě a ke zvýšení plynulosti dopravy, zejména rozvoj hromadné dopravy a integrovaných dopravních systémů v komplexní podobě ve vazbě na aplikaci dalších nástrojů: - placený vjezd do určitých částí měst, - parkovací politika (hromadné garáže a zvýšení počtu parkovacích míst ve vhodných lokalitách mimo přímý kontakt s obydlenou zástavbou, parkování v periferních částech měst jako součást systémů „park and ride“ či „park and go“), - obnova vozového parku (zejména využívání vozidel s alternativním pohonem), - rozvoj veřejné dopravy, - pěší zóny a cyklistická doprava.
strana 44
Krajský program snižování emisí Moravskoslezského kraje Aktualizace 2010
N.1.3 Organizační nástroje Kompetentce k aplikaci organizačních nástrojů jsou svěřeny příslušným orgánům veřejné správy a soukromému sektoru. ORG01: Úspora energií § §
Energetický audit identifikující potenciální úspory energií a tedy i možnosti snížení emisí znečišťujících látek do ovzduší. Sledování štítkování energetických spotřebičů.
ORG02: Technicko-organizační opatření u plošných zdrojů znečišťování ovzduší §
Úprava stávajících prašných ploch (zpevňováním povrchů, zatravňováním, výsadbou ochranné zeleně) a pravidelné čištění a skrápění ploch, na nichž dochází k sedimentaci a resuspenzi TZL platí i pro dočasné zdroje prašnosti (stavby, dočasné skládky sypkých materiálů, apod.).
ORG03: Organizační opatření v oblasti dopravy §
§
§ §
Optimalizace řízení automobilové dopravy ve městech by měla zahrnovat zejména: - zvyšování plynulosti dopravy, - zavedení zón snížené rychlosti, - vyvedení dopravy z hustěji osídlených oblastí, - systém parkování umožňující omezení zbytečného pojezdu vozidel a parkování v periferních částech města s návazností na systém veřejné dopravy (preference variant bez záboru zelených ploch a s výsadbou ochranné zeleně). Částečné či úplné omezení vjezdu do některých částí měst a zavedení nízkoemisních zón za současné realizace dalších opatření, zejména v oblasti parkovací politiky a rozvoje veřejné dopravy. Optimalizace hromadné dopravy v návaznosti na integrované dopravní systémy, systémy „park and ride“ a „park and go“, rozvoj pěších zón a cyklistické dopravy. Operativní kontrola emisních parametrů vozidel se zaměřením především na těžká nákladní a lehká užitková vozidla.
ORG04: Podpora všech forem elektronické komunikace (zejména „e-government“) §
Omezení dopravní zátěže a spotřeby energií a tím i emisí znečišťujících látek.
ORG05: Stanovení podmínek ochrany ovzduší a ochrany klimatu pro veřejné zakázky kraje a obcí §
Nástroj může mít jednak přímý efekt ve snížení emisí skleníkových plynů a znečišťujících látek, jednak nepřímý efekt v podpoře dalšího rozvoje sektoru environmentálně příznivé výroby a služeb.
N.1.4 Institucionální nástroje Kompetence k aplikaci institucionálních nástrojů jsou svěřeny příslušným orgánům veřejné správy. INST01: Optimalizace veřejné správy ochrany ovzduší §
§
Vzájemná spolupráce ve veřejné správě a spolupráce orgánů ochrany ovzduší na všech úrovních (krajského úřadu, obecních úřadů, ČIŽP a MŽP) v rozsahu právních předpisů v ochraně ovzduší je podmínkou účinné aplikace nástrojů programu ke snižování emisí. Integrace aktivit v ochraně ovzduší, v oblasti integrované prevence a v oblasti ochrany klimatu.
strana 45
Krajský program snižování emisí Moravskoslezského kraje Aktualizace 2010
INST02: Odborná podpora výkonu veřejné správy ochrany ovzduší a ochrany klimatu Spolupráce orgánů veřejné správy, ochrany ovzduší a ochrany klimatu s vysokými školami a vědeckovýzkumnými organizacemi, s výzkumnými a vývojovými strukturami v rámci soukromého sektoru, atd.
N.1.5 Informační nástroje Kompetence k aplikaci informačních nástrojů jsou svěřeny příslušným orgánům veřejné správy. INF01: Získávání, zpracovávání a poskytování informací v oblasti ochrany ovzduší a ochrany klimatu §
§ §
§ §
Evidence a vyhodnocování znečišťování ovzduší, údaje o zdrojích znečišťování a jejich emisích (REZZO), jsou spolu s evidencí a vyhodnocováním kvality ovzduší vedeny v registru informačního systému kvality ovzduší (ISKO). Doplňujícím nástrojem (vzhledem k registru REZZO) je Integrovaný registr znečištění (IRZ). Modelové nástroje sloužící pro odhad budoucího vývoje jak emisně - imisní situace, tak pro posouzení dopadu aplikace nových nástrojů k omezování emisí (včetně např. ekonomických dopadů). Optimalizace stávající monitorovací sítě, a to zejména s ohledem na suspendované částice velikostních frakcí PM10 a PM2.5 a PAH (benzo(a)pyren). Osvěta a environmentální vzdělávání obyvatel.
N.1.6 Dobrovolné nástroje Kompetence k aplikaci dobrovolných nástrojů jsou svěřeny příslušným orgánům veřejné správy, soukromému sektoru i občanům. DOB01: Dobrovolné dohody s provozovateli zdrojů znečišťování ovzduší §
Doplňkový nástroj pro řešení situací, které nejsou stávajícími předpisy dostatečně či vůbec upraveny nebo situací, ve kterých existuje v rámci stávajících právních předpisů určitá flexibilita.
DOB02: Používání ekologicky šetrných výrobků §
Nástroj může mít jednak přímý efekt ve snížení emisí skleníkových plynů a znečišťujících látek, jednak nepřímý efekt v podpoře dalšího rozvoje sektoru environmentálně příznivé výroby.
DOB03: Podpora zavádění dobrovolných aktivit (EMAS, ISO 14 000, sektorové kodexy environmentálně šetrného chování) §
Nástroj může mít jednak přímý efekt ve snížení emisí skleníkových plynů a znečišťujících látek, jednak nepřímý efekt v podpoře dalšího rozvoje sektoru environmentálně příznivé výroby a služeb.
N.2
Zásady aplikace nástrojů Programu
Dle § 6 odst. 7 zákona o ochraně ovzduší se z Programu vychází při výkonu veřejné správy na krajské a místní úrovni, zejména při územním plánování, územním rozhodování a povolování staveb
strana 46
Krajský program snižování emisí Moravskoslezského kraje Aktualizace 2010
nebo jejich změn, a při posuzování záměrů, které mohou výrazně ovlivnit čistotu ovzduší, nebo rozvojových koncepcí a programů rozvoje jednotlivých oborů a odvětví. Výčet nástrojů uvedených v předcházející kapitole není absolutní a konečný. Základní cíle Programu obecně formulované takto: § §
omezování emisí TZL a jejich prekurzorů (SO2, NOx, NH3, VOC); omezování emisí PAH (zejména benzo(a)pyrenu);
je potřeba naplňovat ve všech oblastech veřejné správy. Orgány státu, kraje a obcí budou přihlížet k cílům a nástrojům ochrany ovzduší uvedeným v tomto programu, při vydávání povolení, souhlasů, stanovisek, vyjádření apod. podle ustanovení zákonů, a dále při přípravě územních plánů a rozvojových koncepcí. Program je potřeba aplikovat na celém území Moravskoslezského kraje, v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší pak v kombinaci s Krajským integrovaným programem ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje. Při aplikaci nástrojů programu je potřeba rovněž vycházet z podmínek souhlasného stanoviska MŽP k návrhu koncepce „Program snižování emisí Moravskoslezského kraje“ č.j. 53624/ENV/10 ze dne 17. 6. 2010 z hlediska posuzování vlivů koncepce na životní prostředí (SEA).
O
Finanční zajištění programu
Program předpokládá vícezdrojové financování, přičemž za nejvýznamnější zdroje lze považovat: § § § § §
vlastní prostředky provozovatelů zdrojů znečišťování ovzduší, rozpočet kraje, rozpočty obcí, podpora ze státního rozpočtu a z centrálních tuzemských zdrojů (SFŽP), podpora z „evropských fondů“ (např. Operační program Životní prostředí, Operační program Doprava).
Prioritou ochrany ovzduší MSK v oblasti finančních podpor z tuzemských i zahraničních zdrojů jsou, s přihlédnutím k tomu, že území kraje spolu s územím hlavního města Prahy, územím s nejhorší kvalitou ovzduší v ČR, následující typy projektů: § § § § §
P
projekty v oblasti omezování primárních emisí tuhých znečišťujících látek a v oblasti omezování sekundární prašnosti, projekty v oblasti úspor energie a efektivního využívání energie, projekty v oblasti záměny způsobu vytápění (zemní plyn, CZT, obnovitelné zdroje), projekty v oblasti dopravní infrastruktury (obchvaty měst, opatření ke zvýšení plynulosti dopravy), projekty v oblasti podpory hromadné dopravy.
Mezikrajová spolupráce, včetně přeshraniční
Mezikrajová spolupráce by se měla zaměřit na spolupráci s orgány ochrany ovzduší v přilehlých částech Polska a Slovenska a sousedících krajů v rámci ČR, a to v oblasti společných projektů pro snižování emisí a zlepšení kvality ovzduší, výměny informací o emisích a imisích a společného postupu vůči provozovatelům obdobných průmyslových a energetických zdrojů.
strana 47
Krajský program snižování emisí Moravskoslezského kraje Aktualizace 2010
Q
Souhrn stanovených požadavků a lhůt k dosažení cílů programu Konkrétní úkoly pro orgány MSK a další instituce jsou shrnuty v následující tabulce:
Termínované úkoly Název úkolu Iniciovat zadání podrobné studie o odhadu podílu primárních a sekundárních částic na celkové imisní zátěži kraje. V rámci přezkumů integrovaného povolení u závodu 12 Vysoké pece spol. ArcelorMittal Ostrava a.s., stanovit opatření ke snížení emisí především tuhých znečišťujících látek a persistentních organických polutantů. V rámci těchto přezkumů je nutné po projednání s provozovatelem v následných změnách integrovaného povolení stanovit: 1. pro všechny zdroje max. emisní koncentrační limit TZL ve výši 20 - 50 mg/m3, 2. pro vydefinované zdroje Aglomerace Sever a Jih dle integrovaného povolení stanovit max. emisní strop pro TZL ve výši 400 - 500 t/rok, 3. harmonogram opatření s cílem v krátkém čase snížit emise tuhých látek tak, aby daný provoz nezhoršoval lokální kvalitu ovzduší s ohledem na začínající smogovou situaci z pohledu suspendovaných částic PM10, 4. termín zakrytování a instalace zařízení na omezování emisí technologických uzlů, u kterých jsou emise volně vypouštěny do ovzduší (chladící pásy, přesypy, apod.) a od určitého časového termínu stanovit emisní koncentrační limit TZL ve výši 20 mg/m3.
Termín 2011
Odpovídá Krajský úřad
2012
Krajský úřad
2012
Krajský úřad
2013
Krajský úřad
2012
Stát (MŽP a ČHMÚ)
20072013
Kraj, Krajský úřad
2014
Krajský úřad
2014
Krajský úřad
V rámci přezkumů integrovaného povolení u závodu Výroba surového železa spol. TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY a.s., stanovit opatření ke snížení emisí především tuhých znečišťujících látek a persistentních organických polutantů. V rámci těchto přezkumů je nutné po projednání s provozovatelem v následných změnách integrovaného povolení stanovit: 1. pro všechny zdroje max. emisní koncentrační limit TZL ve výši 20 - 50 mg/m3, 2. pro vydefinované zdroje Aglomerace I a II dle integrovaného povolení stanovit max. emisní strop pro TZL ve výši 300 - 400 t/rok, 3. harmonogram opatření s cílem v krátkém čase snížit emise tuhých látek tak, aby daný provoz nezhoršoval lokální kvalitu ovzduší s ohledem na začínající smogovou situaci z pohledu suspendovaných částic PM10, 4. termín zakrytování a instalace zařízení na omezování emisí technologických uzlů u kterých jsou emise volně vypouštěny do ovzduší (přesypy, technologické uzly, apod.) a od určitého časového termínu stanovit emisní koncentrační limit TZL ve výši 20 mg/m3.
Iniciovat podrobnou studii o vlivu imisní zátěže suspendovanými částicemi a polycyklickými aromatickými uhlovodíky na zdravotní stav populace v imisně exponovaných lokalitách kraje. Modernizovat síť imisního monitoringu na území kraje s ohledem na nové imisní limity pro suspendované částice velikostní frakce PM2.5. Při rozhodování / spolurozhodování o podpoře konkrétních projektů z podpůrných programů EU (zejména OP Životní prostředí, OP Doprava, ROP) přihlížet k přínosu projektů k omezení emisí tuhých znečišťujících látek, jejich prekurzorů a persistentních organických polutantů. V rámci přezkumů integrovaného povolení u závodu Ocelárna KKO spol. EVRAZ VÍTKOVICE STEEL, a.s., stanovit opatření ke snížení emisí především tuhých znečišťujících látek. V rámci těchto přezkumů je nutné po projednání s provozovatelem v následných změnách integrovaného povolení stanovit: 1. provedení odprášení haly ocelárny s cílem splnění emisního max. koncentračního limitu TZL ve výši 20 mg/m3, 2. pravidelný úklid komunikací patřících pod závod KKO ocelárna
V rámci přezkumů integrovaného povolení u závodu 13 Ocelárna spol. ArcelorMittal Ostrava a.s., stanovit opatření ke snížení emisí především tuhých znečišťujících látek. V rámci těchto přezkumů je nutné po projednání s provozovatelem
strana 48
Krajský program snižování emisí Moravskoslezského kraje Aktualizace 2010 Termínované úkoly Název úkolu v následných změnách integrovaného povolení stanovit:
Termín
Odpovídá
2014
Krajský úřad
2016
Krajský úřad
2016
Krajský úřad
2016
Krajský úřad
1. provedení odprášení haly ocelárny s cílem splnění emisního max. koncentračního limitu TZL ve výši 20 mg/m3, 2. pravidelný úklid komunikací patřících pod závod 13 Ocelárna
V rámci přezkumů integrovaného povolení u závodu Kyslíková konvertorová ocelárna (KKO) spol. TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY a.s., stanovit opatření ke snížení emisí především tuhých znečišťujících látek. V rámci těchto přezkumů je nutné po projednání s provozovatelem v následných změnách integrovaného povolení stanovit: 1. provedení odprášení haly ocelárny s cílem splnění emisního max. koncentračního limitu TZL ve výši 20 mg/m3, 2. pravidelný úklid komunikací patřících pod závod Kyslíková konvertorová ocelárna (KKO)
V rámci přezkumů integrovaného povolení u závodu 4 Energetika spol. ArcelorMittal Ostrava a.s., stanovit opatření ke snížení emisí především oxidu siřičitého, oxidu dusíku a tuhých znečišťujících látek. V rámci těchto přezkumů je nutné po projednání s provozovatelem v následných změnách integrovaného povolení stanovit: 1. max. emisní koncentrační limit u uhelných kotlů pro TZL ve výši 30 mg/m3 (roční průměr 20 mg/m3) SO2 a NOx ve výši 200 mg/m3, 2. max. emisní strop pro všechny spalovací zdroje ve výši TZL = 120 -140 t/rok, SO2 = 1800 2200 t/rok, NOx = 1800 - 2200 t/rok.
V rámci přezkumů integrovaného povolení u elektrárny Třebovice spol. Dalkia Česká republika a.s., stanovit opatření ke snížení emisí především oxidu siřičitého, oxidu dusíku a tuhých znečišťujících látek. V rámci těchto přezkumů je nutné po projednání s provozovatelem v následných změnách integrovaného povolení stanovit: 3
1. max. emisní koncentrační limit u uhelných kotlů pro TZL ve výši 30 mg/m (roční průměr 20 mg/m3) SO2 a NOx ve výši 200 mg/m3, 2. max. emisní strop pro všechny spalovací zdroje ve výši TZL = 100 - 130 t/rok, SO2 = 1200 1500 t/rok, NOx = 1200 - 1500 t/rok.
V rámci přezkumů integrovaného povolení u elektrárny Dětmarovice spol. ČEZ a.s., stanovit opatření ke snížení emisí především oxidu dusíku a zachovat minimální emise oxidu siřičitého a tuhých znečišťujících látek. V rámci těchto přezkumů je nutné po projednání s provozovatelem v následných změnách integrovaného povolení stanovit: 3
max. emisní koncentrační limit u uhelných kotlů pro TZL ve výši 30 mg/m (roční průměr 20 mg/m3) SO2 a NOx ve výši 200 mg/m3, 2. max. emisní strop pro všechny zdroje ve výši TZL = 90-110 t/rok, SO2 = 1000-1400 t/rok, NOx = 2000-2200 t/rok. 1.
Průběžné úkoly Název úkolu Při vydávání závazných stanovisek a povolení podle zákona o ochraně ovzduší a při vydávání dalších souhlasů, rozhodnutí, stanovisek, vyjádření, apod. podle ustanovení zvláštních zákonů uplatňovat nástroje Programu. Každoročně zveřejňovat situační zprávu o kvalitě ovzduší a emisní situaci v Moravskoslezském kraji včetně provedených a plánovaných opatřeních ke zlepšení kvality ovzduší V rámci přezkumů integrovaných povolení u Teplárny Karviná a Teplárny ČSA společnosti Dalkia Česká republika a.s., stanovit opatření ke snížení emisí TZL, SO2, NOx a CO na hodnoty, které jsou stanovené v dokumentech o BAT, a které lze dosáhnout za použití nejlepších dostupných technik u stávajících zařízení. V rámci přezkumů integrovaných povolení u koksoven spol. ArcelorMittal Ostrava a.s., OKK Koksovny, a.s. a TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s., stanovit opatření ke snížení všech emisí především modernizací koksoven (nová hasicí věž s limitem TZL 0,05 kg/t koksu, popř. zavedení spodního hašení koksu, snížení operací na koksovací a strojní straně koksárenských komor, oprava průsaků mezi koksovací komorou a ohřívací komorou). Při umísťování a povolování nových staveb zdrojů znečišťování ovzduší a rekonstrukcích stávajících zdrojů vycházet z imisní situace v oblasti a požadovat veškerá účinná a dostupná opatření k omezování emisí. Podporovat likvidaci starých ekologických zátěží.
Odpovídá Orgány veřejné správy Krajský úřad Krajský úřad
Krajský úřad
Krajský úřad Stát, kraj,
strana 49
Krajský program snižování emisí Moravskoslezského kraje Aktualizace 2010
Podporovat opatření v oblasti úspor energie. Podporovat obnovitelné a alternativní zdroje energie, jejichž aplikace nevede ke zvýšení emisí znečišťujících látek do ovzduší. Upřednostňovat v nákupech a výběrových řízeních environmentálně příznivé výrobky a služby. Podporovat přímo i nepřímo veškerá opatření vedoucí k omezení plošné prašnosti (úprava ploch i úklid ploch – zvýšená četnost údržby komunikací v majetku kraje a obcí). Podporovat rozvoj integrovaných dopravních systémů. Podporovat rozvoj veřejné dopravy ve městech (včetně systémů „park and ride“ a „park and go“). Podporovat opatření ke zklidnění dopravy ve městech a opatření ke zvýšení plynulosti dopravy, kterou nelze z center měst „vymístit“. Finančně podporovat zkvalitnění vozového parku ve veřejném sektoru (jak nákup „ekologičtějších“ vozidel, tak technická opatření u stávajících vozidel). Pomocí výchovy a osvěty informovat veřejnost o vlivu kvality ovzduší na lidské zdraví a zejména o tom, jak mohou občané ke snížení znečištění ovzduší aktivně přispět. Co nejrychleji dokončit infrastrukturní opatření k vyvedení silniční dopravy z hustě osídlených oblastí a ke zvýšení plynulosti pohybu vozidel (dálniční síť, kapacitní komunikace, obchvaty měst a obcí). Pokračovat v jednání s polskou stranou o příhraničním znečišťování ovzduší.
R
obce Stát, kraj, obce Stát, kraj, obce Stát, kraj, obce Kraj, obce Stát, kraj, obce Obce Obce Stát, kraj, obce Stát, kraj, obce Stát, kraj Stát, kraj
Termíny a způsob kontrol průběžného plnění programu
Vzhledem k tomu, že hlavním cílem aktualizovaného Programu je vedle plnění doporučených hodnot krajských emisních stropů také dodržení platných imisních limitů, jsou hlavní indikátory, na jejichž základě lze vyhodnocovat plnění programu, stanoveny takto: § § § § § §
meziroční změna celkových krajských emisí látek pro které byly vyhlášeny emisní stropy (oxid siřičitý, oxidy dusíku, těkavé organické látky a amoniak), meziroční změna celkových krajských emisí tuhých znečišťujících látek. meziroční změna výměry vyhlášených oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší, meziroční změna výměry oblastí, na kterých jsou překračovány cílové imisní limity, meziroční změna průměrných ročních koncentrací těch znečišťujících látek, u kterých není indikováno nedodržení imisních limitů či překročení cílových imisních limitů, meziroční změna průměrných ročních koncentrací suspendovaných částic velikostní frakce PM2.5.
Z povahy stanovených indikátorů vyplývá jako nejvhodnější roční cyklus vyhodnocování, který proběhne vždy ve čtvrtém čtvrtletí roku následujícího (kdy jsou obvykle k dispozici všechna potřebná data). Krajský úřad předloží vždy do 31. prosince kalendářního roku radě kraje situační zprávu o kvalitě ovzduší a emisní situaci na území kraje za předešlý kalendářní rok.
strana 50
Krajský program snižování emisí Moravskoslezského kraje Aktualizace 2010
S
Způsob provádění opatření a korekcí Programu vyvolaných na základě závěrů kontrol a průběžného plnění tohoto Programu
Zákonem o ochraně ovzduší není stanovena četnost aktualizace Programu. Aktualizace Programu je prováděna vždy, dojde-li k zásadní změně právní úpravy ochrany ovzduší nebo oblastí souvisejících, a dále tehdy, je-li potřeba do Programu zahrnout nové nástroje.
T
Názvy a sídla orgánů ochrany ovzduší a dalších správních úřadů
Orgán Ministerstvo životního prostředí
Ministerstvo zdravotnictví
Česká inspekce životního prostředí
Česká obchodní inspekce
Krajský úřad
Obecní úřady obcí s rozšířenou působností
Zákonná povinnost Kontaktní údaje § 43 zákona č. 86/2002 Sb. Ministerstvo životního prostředí Vršovická 65, 100 10 Praha 10 tel. 267 121 111 Odbor ochrany ovzduší www.mzp.cz Odbor výkonu státní správy IX, Ostrava Čs. legií 5, 702 00 Ostrava tel.: 596 118 887 § 45 zákona č. 86/2002 Sb. Ministerstvo zdravotnictví Palackého náměstí 4, 128 01 Praha 2 tel.: 224 971 111 Odbor ochrany veřejného zdraví www.mzd.cz § 46 zákona č. 86/2002 Sb. Česká inspekce životního prostředí Na břehu 267, 190 00 Praha 9 – Vysočany tel.: 283 891 564 www.cizp.cz Česká inspekce životního prostředí Oblastní inspektorát Ostrava Valchařská 15, 702 00 Ostrava odd. ochrany ovzduší 731 405 297 § 47 zákona č. 86/2002 Sb. Česká obchodní inspekce – ústřední inspektorát Štěpánská 15, Praha 2 tel.: 296 366 102 www.coi.cz Česká obchodní inspekce – Inspektorát Moravskoslezský a Olomoucký Provozní 1 722 00 Ostrava - Třebovice tel.: 596 964 675 § 48 zákona č. 86/2002 Sb. Krajský úřad Moravskoslezského kraje 28. října 117 702 18 Ostrava Tel.: 595 622 222 www.kr-moravskoslezsky.cz § 49 zákona č. 86/2002 Sb. Městský úřad Bílovec Slezské náměstí č. 1, 743 01 Bílovec Odbor životního prostředí a územního plánování tel.: 556 414 213 Městský úřad Bohumín ul. Masarykova 158, 735 81 Bohumín Odbor životního prostředí a služeb tel.: 596 092 160
strana 51
Krajský program snižování emisí Moravskoslezského kraje Aktualizace 2010 Orgán
Zákonná povinnost
Kontaktní údaje Městský úřad Bruntál Nádražní 20, 792 01 Bruntál Odbor životního prostředí a zemědělství tel.: 554 706 313 Městský úřad Český Těšín Náměstí ČSA 1/1, 737 01 Český Těšín Odbor výstavby a životního prostředí tel.: 558 713 100 Městský úřad Frenštát pod Radhoštěm nám. Míru 1, 744 01 Frenštát pod Radhoštěm Odbor životního prostředí tel.: 556 833 240 Magistrát města Frýdek-Místek ul. Radniční 1148, 738 22 Frýdek-Místek Odbor životního prostředí a zemědělství tel.: 558 609 111 Městský úřad Frýdlant nad Ostravicí Náměstí č. 3, 739 11 Frýdlant nad Ostravicí Odbor místního hospodářství a životního prostředí tel.: 558 675 744 Magistrát města Havířova Svornosti 2, 736 01 Havířov – Město Odbor životního prostředí tel.: 596 803 276 Městský úřad Hlučín Mírové náměstí č. 23, 24, 748 01 Hlučín Odbor životního prostředí a komunálních služeb tel.: 595 020 233 Městský úřad Jablunkov Dukelská 144, 739 91 Jablunkov Odbor životního prostředí a zemědělství tel.: 558 340 690 Magistrát města Karviné Fryštátská 72/1, 733 24 Karviná Odbor životního prostředí tel.: 596 389 645 Městský úřad Kopřivnice Štefánikova 1163, 742 21 Kopřivnice Odbor životního prostředí tel.: 558 879 780. Městský úřad Kravaře Náměstí 43, 747 21 Kravaře Odbor životního prostředí tel.: 533 777 918 Městský úřad Krnov Hlavní náměstí 1, 794 01 Krnov Odbor životního prostředí tel.: 554 697 333 Městský úřad Nový Jičín Masarykovo náměstí 1, 741 01 Nový Jičín Odbor životního prostředí tel.: 556 768 312 Městský úřad Odry Masarykovo nám. 25, 742 35 Odry Odbor životního prostředí tel.: 556 768 180 Magistrát města Opavy Horní náměstí 69, 746 26 Opava Odbor životního prostředí, Mezi trhy 2, 746 26 Opava tel.: 553 756 360
strana 52
Krajský program snižování emisí Moravskoslezského kraje Aktualizace 2010 Orgán
Zákonná povinnost
Kontaktní údaje Městský úřad Orlová Osvobození 786, 735 14 Orlová – Lutyně Odbor životního prostředí tel.: 596 581 111 Magistrát města Ostravy Prokešovo náměstí 8, 729 30 Ostrava Odbor životního prostředí tel.: 599 443 138 Městský úřad Rýmařov náměstí Svobody 5, 795 01 Rýmařov Odbor životního prostředí a regionálního rozvoje tel.: 554 254 312 Městský úřad Třinec Jablunkovská 160, 739 61 Třinec Odbor životního prostředí a zemědělství tel.: 558 306 315 Městský úřad Vítkov náměstí Jana Zajíce 7, 749 01 Vítkov Odbor životního prostředí tel.: 556 312 266 Celní úřady § 51 zákona č. 86/2002 Sb. Celní ředitelství Ostrava Nám. Sv. Čecha 8 70209 Ostrava Tel.: 596 270 300 http://www.cs.mfcr.cz/cmsgrc/ Celní úřad Frýdek-Místek Ostravská 264, p.p.20 73802 Frýdek-Místek Tel.: 558 402 211 http://www.cs.mfcr.cz/cmsgrc/ Celní úřad Karviná Fryštátská 161/26 73301 Karviná Tel.: 596 302 211 http://www.cs.mfcr.cz/cmsgrc/ Celní úřad Krnov Albrechtická 155 79401 Krnov Tel.: 554 698 111 http://www.cs.mfcr.cz/cmsgrc/ Celní úřad Mošnov Mošnov 74251 Mošnov Tel.: 556 768 500 http://www.cs.mfcr.cz/cmsgrc/ Celní úřad Opava Kolářská 13 74601 Opava Tel.: 553 753 600 http://www.cs.mfcr.cz/cmsgrc/ Celní úřad Ostrava Vítkovická 1 70039 Ostrava Tel.: 596 663 900 http://www.cs.mfcr.cz/cmsgrc/ Krajská hygienická stanice § 82 zákona Krajská hygienická stanice Moravskoslezského č. 258/2000 Sb. kraje se sídlem v Ostravě Na Bělidle 7 70200 Moravská Ostrava Tel.: 595 138 111 www.khsova.cz
strana 53
Krajský program snižování emisí Moravskoslezského kraje Aktualizace 2010 Orgán
Zákonná povinnost
Český hydrometeorologický ústav
U
Kontaktní údaje územní pracoviště Bruntál Zahradní 5 79211 Bruntál Tel.: 554 774 111 www.khsova.cz územní pracoviště Frýdek-Místek Tř. Palackého 121 73802 Frýdek-Místek Tel.: 558 418 111 www.khsova.cz územní pracoviště Karviná Těreškovové 2206 73401 Karviná-Mizerov Tel.: 596 397 111 www.khsova.cz územní pracoviště Nový Jičín Štefánikova 7 74111 Nový Jičín Tel.: 556 770 111 www.khsova.cz územní pracoviště Opava Olomoucká 82 74601 Opava Tel: 553 715 388 www.khsova.cz Český hydrometeorologický ústav Na Šabatce 17, 143 06 Praha 4 – Komořany tel.: 244 032 700, fax: 241 760 603 www.chmi.cz Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava K Myslivně 3 70800 Ostrava Tel.: 596 900 111 www.chmi.cz/OS/ostrava.html
Jména, adresy a podpisy osob odpovědných za plnění programu Za zpracování Programu a jeho plnění v rozsahu jim svěřených kompetencí odpovídají:
Miroslav Novák, v.r. 1. náměstek hejtmana kraje Moravskoslezský kraj 28. října 117 702 18 Ostrava
Ing. Tomáš Kotyza, v.r. vedoucí odboru životního prostředí a zemědělství krajského úřadu Moravskoslezský kraj – krajský úřad 28. října 117 702 18 Ostrava
strana 54
Krajský program snižování emisí Moravskoslezského kraje Aktualizace 2010
Ing. Marek Bruštík, v.r. vedoucí oddělení ochrany ovzduší a integrované prevence odboru životního prostředí a zemědělství krajského úřadu Moravskoslezský kraj – krajský úřad 28. října 117 702 18 Ostrava
strana 55