Kraj fandí zimním sportům

ČÍSLO 6 • ROČNÍK 1 • LISTOPAD 2003 • VYCHÁZÍ MĚSÍČNĚ • NÁKLAD 475 000 VÝTISKŮ

I nformace Kraj drží republikové prvenství v počtu turistických informačních středisek strana 2

K niha Nová kniha Poodří panoramatické ukazuje krásy přírody v okolí Odry strana 3

P ostižení Handicap není překážkou pro divadlo, tanec či pěvecké umění

Organizace dostaly na udržování běžeckých stop přes milion korun

Kraj fandí zimním sportům Moravskoslezský kraj – Lidem, kteří holdují lyžařskému běžeckému sportu a vydají se do hor podle map na zadní straně těchto novin, už by se nemělo stát, že najdou stopy zaváté sněhem. Kraj totiž uvolnil více než milion korun na strojovou úpravu těchto tras. O finance se podělilo 12 organizací, jejichž povinností bude stopy v Jeseníkách a Beskydech udržovat. Peníze půjdou také na lepší značení a rozvoj služeb pro vyznavače zimních sportů. „Přijato bylo 13 žádostí. Jednu z nich jsme museli pro nekompletnost vyřadit. Organizace budou v nadcházející zimní sezóně udržovat celkem přes 223 km upravovaných lyžařských běžeckých tras,“ řekl náměstek hejtmana Josef Jalůvka (ODS). Žadatelům kraj poskytl dotace ve výši 60 procent předpokládaných nákladů na zimní sezónu 2003/ 2004. Polovina této částky, tedy 574.900 korun, se vyplatí v letošním roce, polovina v příštím roce. Radní navíc podotkli, že organizace počítají i s případným zasněžováním některých tras při nedostatku sněhu. „Upravené trasy budou pro zimní sportovce určitě velkou výhodou. Také některé z nich vyzkouším. Alespoň nebudeme muset prošlapávat stopu, což je v hlubokém sněhu hodně namáhavé,“ poznamenala Dagmar Koperová z Ostravy.

® Na 223 kilometrů upravených lyžařských běžeckých tras se mohou letos těšit milovníci zimních sportů (mapy na straně 8).

Nejméně nezaměstnaných má Opavsko

Úřad nabízí inzerci na internetu strana 6

L yžování Přinášíme tipy, kam se vydat na běžkách po upravených tratích strana 8

Ostrava – Nezaměstnanost v kraji prakticky neklesá, a tak ostravský úřad práce stále hledá další možnosti, jak lidem bez práce pomoci. Jednou z šancí je nyní internetová „inzertní rubrika“ umístěná na webové stránce úřadu práce. Každý zájemce zde může od začátku listopadu zdarma inzerovat, čili uvést svou kvalifikaci, zkušenosti, praxi, zájmy, aby se případný zaměstnavatel lépe orientoval v nabídce pracovní síly. Samozřejmě nechybí osobní kontakt na inzerujícího zájemce. „Pokud někdo ovládá několik profesí nebo by si troufl dělat i něco jiného, vyplní nabídek víc. Inzeráty už na stránce přibývají. Z toho, jak jsou formulovány i ze samotného faktu, jak rychle se v rubrice po jejím spuštění objevily, je vidět, že lidé, kteří si je podali, opravdu práci hledají, což je velmi příznivý signál pro zaměstnavatele. Často jsou totiž ochotní i slevit a netrvají na své kvalifikaci,“ uvedla tisková mluvčí ostravského úřadu práce Svatava Baďurová. Dodala, že stejnou službu

má i opavský úřad práce. Inzerát bude na internetu umístěn 60 dnů. Kdo najde práci, může kdykoliv požádat o jeho stažení. V případě, že nezaměstnaný člověk nemá počítač a chce inzerovat v této rubrice, může se obrátit na svou zprostředkovatelku nebo zprostředkovatele, ke kterým dochází na úřad práce. Ti za něj rubriku vyplní. Adresa pro zadávání inzerce: http://ot.uradprace.cz/inzerce/index.asp. Míra nezaměstnanosti v říjnu 2003 v % Bruntál

16,7

Frýdek Místek

14,5

Karviná

20,2

Nový Jičín

14,5

Opava

11,7

Ostrava

18,2

kraj

16,4

Řidiči si úsek pochvalují Moravskoslezský kraj – Řidiči, kteří raději jezdí z Ostravy směrem na Olomouc přes Odry a Poštát, už nemusejí lamentovat nad zničenými tlumiči aut. Zmizely všechny výtluky a trhliny, cesta se díky investici Moravskoslezského kraje stala bezpečnou a příjemnou. Přispěl k tomu i Olomoucký kraj, který nechal opravit zbývající část komunikace na svém území. „Zvlášť letošní zima se na komunikaci silně podepsala. V některých místech se kompletně začal rozpadat i asfaltový povrch. Proto jsme rekonstrukci vozovky zařadili už do letošního plánu oprav. Stavbaři začali pracovat v polovině července a dílo dokončili koncem září,“ uvedl Tomáš Böhm, ředitel Správy silnic Moravskoslezského kraje. Celá akce přišla na 10,2 milionu korun. Moravskoslezský kraj přispěl na opravu této významné komunikace dotací ve výši 7 milionů korun, zbývající část z celkového rozpočtu opravy 3,2 milionů korun byla hrazena z prostředků Státního fondu dopravní infrastruktury. Nový povrch je natažen na ploše 26.440 m2 vozovky v délce 3525 m. „No, už bylo na čase dát cestu přes Poštát do pořádku. Byla to hrůza. Nyní ji považuji za mnohem příjemnější a pestřejší než trasu přes Nový Jičín. Zvlášť pro řidiče z druhého konce Ostravy, jako je třeba Poruba a okolí, je tento směr mnohem výhodnější,“ sdělil Tomáš Hašek, který nejméně jednou týdně míří do Brna a do Prahy. Současně s opravou povrchu komunikace se zrekonstruovalo i pět mostů. Pokud se podaří kraji získat dostatek peněz pro rok 2004, Správa silnic Moravskoslezského kraje plánuje pokračování opravy povrchu vozovky v úseku Odry – Jakubčovice. V tomto úseku byl již rekonstruován v roce 2002 most u Jakubčovic nad Odrou. Rekonstrukce mostu přišla na 8,1 milionů korun.

Převod se komplikuje, poslanci mají výhrady Moravskoslezský kraj – Šance, že by mošnovské letiště patřilo od začátku příštího roku Moravskoslezskému kraji, se zmenšila. Poslanci totiž vrátili návrh novely zákona o převodu letišť v Mošnově, Brně a Karlových Varech od státu na kraje k dopracování. Tvrdí, že nebyl dobře připravený. Zástupci Moravskoslezského kraje se však brání. „Při zpracování návrhu jsme se radili s právníky, vše konzultovali s ministerstvem dopravy. Vidím zatím spíše neochotu něco měnit. Na převodu ale trváme a zkusíme zákon prosadit znova co nejdříve, tentokrát ale spíše přes poslaneckou iniciativu a ne přes kraj. I tak se převod letiště posune o několik měsíců,“ uvedl náměstek hejtmana Zdislav Wantula (US–DEU). Kdyby se totiž celá záležitost protahovala, kraj by nedosáhl na peníze z Evropské unie, které potřebuje na modernizaci aeroportu. Wantula dodal, že letiště je velmi důležité pro příchod nových investorů, kteří pomohou rozvoji kraje. „Navíc stát do něho už vůbec neinvestuje a převod zbytečně zdržuje,“ řekl náměstek Wantula. Někteří poslanci hodlají do návrhu zákona zakotvit bezpečnostní dodatek, kterým chtějí kraji v případě, že bude letiště vlastnit, zakázat na delší dobu jeho prodej.

Na slovíčko s radním eforma veřejné správy, případně reforma veřejných financí, měla, a já předpokládám, že tomu všichni věřili, podpořit myšlenku a existenci krajů. To, co se odehrává na parlamentní půdě, však nenaznačuje ani náhodou, že se tak stane. Všichni na krajích i na komunální úrovni se opět přesvědčujeme o tom, že ten přesun rozhodovacích pravomocí, především v oblasti financí, se směrem dolů asi konat nebude. Kdysi jsem věřil, že silný centrální přerozdělovací systém bude nahrazen sice dalším přerozdělovacím systémem, ale daleko citlivějším, znalejším místních regionálních problémů. Toho nelze dosáhnout bez toho, aby kraj hospodařil více se svými prostředky, aby rozdělení daní bylo částečně pozměněno ve prospěch nižších územněsprávních celků. Optimismus myšlenky, že hodně problémů si vyřešíme tady, tedy v Ostravě a nejbližším okolí, mne neopustil. Jako krajský zastupitel se však cítím již třetím rokem trapně. Především při schvalování rozpočtu. V prvním roce jsem to předpokládal. Ve druhém roce fungování kraje jsem s tím ještě počítal a věřil, že to je rok poslední, kdy fungujeme v nějakém „rozpočtovém provizoriu“. Ve třetím roce svého mandátu, při schvalování rozpočtu na čtvrtý rok, je to pro mne smutné a nemotivující. Peníze nadále rozděluje Praha. Naprostou většinu. I my rozdělujeme. Zanedbatelnou částku.

R

V roli „drahého pošťáka“ dostaneme z Prahy miliardové částky, rozdělíme je podle předem stanovených podmínek, na předem určená místa. Následně pak krajské zastupitelstvo rozdělí zbytek dle vlastního uvážení. Ve stovkách milionů. Asi 3 % z celku? Nebo 10 %? Kraj určitě plní své poslání. Daří se hodně věcí rozhodovat. Rozhodovat správně, na místě, se znalostí místní problematiky. Proces reformy je tedy ukončen? A co myšlenka, že v rámci rozpočtového určení daní zůstane větší podíl toho, co vznikne na daném místě, v dané lokalitě, v rukou místních, a ti o tom rozhodnou. Např. krajští zastupitelé? Co myšlenka, že část „úřadu“ z ministerstev se přesune blíž k lidem, k občanům, blíž ke konkrétním situacím a rozhodnutím v pravou chvíli na daném místě? Tak tomu podle dnešních pravidel nevěřím ani náhodou. V zastupitelstvu Moravskoslezského kraje ale s tímto názorem nejsem osamocen. Co tedy můžeme udělat pro to, aby to bylo jinak. Aby větší podíl daní zůstával u nás, aby daleko větší podíl v oblasti rozhodovacích pravomocí, finančních především, ležel v rukou zastupitelstva Moravskoslezského kraje. Především nesmíme vzdát myšlenku, tu původní, o tom, jakou roli má sehrát region ve fungování státu, například ve způsobu financování rozvoje kraje. Na začátku svého působení v kraji jsem si dal za cíl zabývat se zaměstnaností a dostupností území. Tedy prací pro lidi a výstavbou komunikací. Bez peněz investovaných do těchto oblastí budeme pouze vědět a popisovat, co potřebujeme, ale výsledek budeme realizovat pouze v závislosti na tom, jestli nám někdo odjinud pošle peníze, jestli někdo uvěří našim argumentům, jestli někdo daleko od nás schválí naše projekty. A to se mi nelíbí. Bez systémové změny, bez dokončení reforem veřejné správy a veřejných financí se nám to nikdy nepodaří. IGOR PETROV (SNK) RADNÍ MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE

2 |Z regionu

MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ

listopad |2003

Organizační struktura krajského úřadu Moravskoslezský krajský úřad má 18 odborů. V tomto čísle vám představujeme tři poslední. Odbor školství, mládeže a sportu Oddělení organizační, Oddělení koncepcí a analýz, Oddělení správy základního a speciálního školství, Oddělení správy středního a vyššího školství, Oddělení mládeže a sportu, Oddělení přímých nákladů Oddělení financování škol – odbor školství, mládeže a sportu koordinuje vytváření a realizaci krajské strategie vzdělávání týkající se všech škol a školských zařízení (kromě vysokých) v územním obvodu Moravskoslezského kraje. Přiděluje školám finanční prostředky na platy a další související finanční prostředky (přes 7 miliard ročně). – při výkonu státní správy ve školství je odvolacím orgánem proti rozhodnutí obce a ředitele školy, rozhoduje o výjimkách při plnění školní docházky, přijímá opatření na základě výsledků školní inspekce a podílí se na správě sítě škol. Je také místem, které poskytuje školské veřejnosti metodickou pomoc ve všech oblastech vzdělávání. Zajišťuje samosprávnou působnost kraje jako zřizovatele téměř tří set škol a školských zařízení, a to jak po stránce provozní, tak i personální a organizační. Podílí se na činnosti kontrolní včetně řešení stížností a petic občanů. – v oblasti mládeže a sportu zabezpečuje odpovídající podmínky pro všechny organizace, které zajišťují smysluplné trávení volného času dětí a mládeže. V našem kraji je to více než 3500 organizací (škol a školských zařízení a nestátních neziskových organizací pro volný čas a sport). Jedná se zejména o vytváření systému dotační politiky, informačního systému a systému vzdělávání všech pracovníků v této oblasti.

Co se děje v kraji Děti dovezly medaile Ostrava – Děti ze Zvláštní školy Ibsenova v Ostravě se staly úspěšnými modeláři na celostátní soutěži papírových modelů Prostějovský papír. Školáci si dovezli několik stříbrných a několik bronzových medailí z pásové, letecké, dopravní techniky a z architektury. V hodnocení sedmi klubů obsadili 3. místo v Česku. Kroužek, kde se zdejší děti učí modelovat, navštěvuje 13 členů ve věku od 10 do 18 let.

Sdružení hledá pomoc Fr ýdek–Místek – Sdružení Podané ruce ve Frýdku–Místku hledá pomoc při financování projektu Sociální automobil. Ten by měl sloužit k dopravě osobních asistentů k zdravotně postiženým lidem v celém Moravskoslezském kraji. Sdružení nyní pečuje o 160 klientů – dětí, dospělých i seniorů. Bližší informace Vám poskytne Břetislav Božoň tel.: 603 823 258 nebo po 16 hod. tel.: 558 431 290.

Od EU se moc nelišíme Ostrava – Koncentrace dioxinů v Ostravě je stejně vysoká jako v průmyslových oblastech zemí EU. Potvrzují to pracovníci Zdravotního ústavu v Ostravě, kteří jeho množství ve vzduchu nyní pravidelně začali sledovat. Monitoring vlivu životního prostředí na zdraví obyvatel byl

Odbor životního prostředí a zemědělství Oddělení vodního a odpadového hospodářství Oddělení přírody a lesního hospodářství Oddělení ochrany ovzduší, EIA a IPPC – odbor životního prostředí a zemědělství zabezpečuje úkoly v samostatné i přenesené působnosti na úseku posuzování vlivů na životní prostředí, integrované prevence, ochrany horninového prostředí (nerostného bohatství) a geologie, ochrany ovzduší a energetiky, odpadového hospodářství, chemických látek a chemických přípravků, prevence závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky, vodního hospodářství, vodovodů a kanalizací, lesního hospodářství, myslivosti, rybářství, ochrany přírody a krajiny, podmínek dovozu a vývozu ohrožených druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy, návykových látek, ochrany zemědělského půdního fondu. – mimo tuto činnost lze za nejdůležitější aktivity považovat strategické dokumenty, které budou dokončeny do konce roku 2004. Výstupy těchto dokumentů budou důležitým podkladem pro rozvojové aktivity včetně územního plánování v kraji. Jedná se o Plán odpadového hospodářství, Surovinovou politiku, Program snižování emisí a imisí, Územní energetickou koncepci, Plán rozvoje vodovodů a kanalizací, Plánování v oblasti vod, Povodňový plán uceleného povodí, Koncepce strategie ochrany přírody a krajiny, Koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty.

teprve od letošního roku rozšířen o dioxiny, což je skupina chlorovaných látek, kterých je celkem 210. U 17 z nich byly pozorovány toxické účinky. Do těla člověka se dostávají zejména potravinami. V závislosti na délce a síle působení u člověka mohou nepříznivě ovlivnit imunitní a endokrinní systém a ner vovou soustavu. Některé z nich mají rakovinotvorné účinky a způsobují poruchy plodnosti.

V Havířově jezdí ekoautobus Havířov – Po ulicích v Havířově dopravuje obyvatele speciální ekologický autobus na plynový pohon. Celkové náklady na pořízení autobusu se vyšplhaly na 5,7 milionů korun. Byl pořízen s přispěním státu a města. Těchto plynových ekologických verzí autobusu jezdí v Česku 22, a to zejména v severních Čechách, kde je provozuje jeden z největších autobusových dopravců. Výrobce těchto vozidel uvádí, že ve srovnání s klasickým autobusem s naftovým motorem Euro 3 vyprodukuje Ekobus za rok při ujetí 50.000 km o 8,2 tun méně zplodin. Za předpokládanou životnost autobusů 12 let představuje rozdíl 98,4 tun zplodin.

Soutěže na ledě měly spád Bohumín – Více než stovka bohumínských školáků z prvního stupně se začátkem listopadu zapojila do soutěžní bruslařské akce nazvané Ledová abeceda, kterou

Informační centra se těší oblibě Cestujete rádi, doma nebo do zahraničí? Určitě jste se při svých cestách setkali s turistickým informačním centrem. Je to většinou první cíl turisty, který se ocitne v neznámém a pro něj novém místě či městě, a především v zahraničí míří přímo sem pro mapku, plánek či další informace, které mu usnadní orientaci a poznání místa. To, jak fungují informační centra v kraji a co všechno se v nich lidé mohou dozvědět, vysvětluje Petra Papoušková z oddělení cestovního ruchu moravskoslezského krajského úřadu. Ve většině měst a turisticky zajímavých místech České republiky naleznete turistické informační centrum. Náš kraj dokonce drží v jejich počtu prvenství (53). Centra jsou jedním z velmi důležitých článků v řetězci poskytovatelů služeb ces-

tovního ruchu v každém regionu. Jejich hlavním posláním je bezplatné podávání informací veřejnosti. Jsou využívána nejenom turisty a návštěvníky kraje, ale také místními lidmi, kteří se zde mohou zeptat na dopravní spoje, firmy, akce všeho druhu a získat mnoho dalších informací. V centrech lze obdržet spoustu propagačních a informačních materiálů, zakoupit si kvalitní mapy, průvodce, suvenýry. Mnohá poskytují kopírovací, směnárenské a jiné služby, navíc organizují i nejrůznější akce spojené s podporou cestovního ruchu, odborná sympózia a další. Zajistit kvalitní fungování a nabídku informačních služeb je poměrně nákladné, ať již jsou centra zřizována městy či obcemi, nebo jsou soukromá. Jedním z dalších možných zdrojů financování jsou finanční dotace. Průkopníkem v podpoře turistických center je právě Moravskoslezský kraj, který jako první z krajů vyhlásil vloni a letos dotační program na jejich rozvoj a podporu fungování. V loňském roce zastupitelstvo kraje schválilo přidělení dotací celkem 37 a v letošním celkem 44 centrům. Seznam všech středisek v Moravskoslezském kraji najdete na www.kr–moravskoslezsky.cz v odkazu cestovní ruch.

uspořádal v prostorách místního zimního stadionu Krasobruslařský klub Bohumín. Do druhého ledového ročníku se letos přihlásilo 21 družstev. Šestičlenné smíšené týmy měřily síly ve slalomu na ledě a jízdě zručnosti. Žáci čtvrtých a pátých tříd absolvovali i závod v přenášení puků. Děti si pro své týmy zvolily především zvířecí názvy, které měly symbolizovat jejich schopnosti. Na ledě tak například nechyběli tučňáci, ledňáčci, sršni, tygři nebo vetřelci. „Šlo nám o to, aby byla soutěž co nejvíce objektivní, a proto jsme zvolili smíšená družstva. Obávali jsme se totiž, že by týmy mohly být pouze jednostranně zaměřené, kdyby byly složené třeba jen z hokejistů, a to by nebylo pro ostatní soutěžící spravedlivé,“ řekla Taťána Grenová z Krasobruslařského klubu Bohumín. Dodala, že do soutěže se mohl přihlásit kdokoliv, kdo má o bruslení zájem.

Odbor územního plánování a stavebního řádu Oddělení územního plánování Oddělení stavebního řádu – územní plánování, kde je úkolem odboru pořizovat územně plánovací dokumentaci krajské úrovně (územní plán velkého územního celku) a územně plánovací podklady nezbytné pro svoji činnost (zejména urbanistické studie, územní generely a územně technické podklady). Dále vykonává funkci nadřízeného orgánu územního plánování pro všechny obce na území Moravskoslezského kraje, kde je jeho povinností prověřovat zejména, zda obce při pořizování své územně plánovací dokumentace dodržují zákonné postupy, – stavební řád; na tomto úseku odbor vykonává funkci stavebního úřadu, je nadřízeným orgánem stavebních úřadů měst a obcí, přezkoumává v odvolacím řízení nepravomocná správní rozhodnutí vydaná stavebními úřady a obcemi, jimž byla svěřena částečná pravomoc stavebního úřadu, přezkoumává též pravomocná správní rozhodnutí cestou mimořádných opravných prostředků, tj. cestou obnovy řízení a přezkoumání rozhodnutí v řízení mimo odvolání. V rámci svěřené působnosti vyřizuje stížnosti a petice občanů, – pohřebnictví, kde mezi jeho úkoly náleží vydávat stanoviska před zřízením veřejného pohřebiště, udělovat předchozí souhlasy k provozování pohřebiště a ke změnám řádu veřejného pohřebiště a vydávat rozhodnutí o zrušení veřejného pohřebiště.

Ostrava, či regionálních sdružení, se budou prezentovat na veletrhu Regiontour v Brně. Každý ze spoluvystavovatelů na expozici přispěje ze svého rozpočtu. Rýmařov konkrétně částkou 20 tisíc korun.

Ocel řežou na míru Frýdek Místek – Velký zahraniční investor, který otevřel ve Frýdku Místku centrální sklad a servisní a logistický uzel pro střední Evropu, nabízí spolupráci místním hutím. Jedná se o společnost Arcelor Distribuce CZ, která patří pod největší ocelářskou firmu na světě Arcelor Group. Ve skladě je nyní k mání 12 tisíc tun materiálu, určeného pro obor stavebnictví a strojírenství. Dvacet procent z nabídky je právě materiál českých hutí. Firma je schopna dělit ocel přesně na míru beze zbytku s přesností 0,2 mm. Do dalšího rozvoje servisního centra hodlá společnost investovat koncem roku částku 500.000 euro a zaměstnat další pracovníky.

Počítačové učebny pomáhají zrakově postiženým Obec se představí na veletrhu Rýmařov – Rýmařov společně s řadou dalších měst z kraje, například Bruntál, Frenštát pod Radhoštěm, Krnov,

Moravskoslezský kraj – Občanské sdružení Kafira otevřelo v říjnu v moravskoslezském regionu celkem čtyři vzdělávací střediska, ve kterých se okamžitě rozběhly kurzy práce na počítači určené pro zrakově postižené spoluobčany. Učebny v Opavě, Ostravě, Frýdku

Místku a Novém Jičíně jsou vybaveny počítači se speciálními úpravami a jsou připojeny na internet. Kromě školení nabízí sdružení také psychologické, sociální a pracovně–právní poradenství a další aktivity. Veškeré služby jsou zdarma. Informace a kontakty můžete nalézt na webových stránkách www.kafira.cz.

Přírodovědci mají sraz Moravskoslezský kraj – Všechny bývalé i současné studenty a pedagogy z Moravskoslezského kraje zve 28. listopadu na Den otevřených dveří a sraz absolventů Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého v Olomouci. Vedení fakulty si připomíná 50. výročí samostatného vysokoškolského studia přírodovědných oborů. Fakulta ocení ty, kteří mají na rozvoji přírodních věd největší zásluhy a nabízí absolventům prohlídku pracovišť, kde nabírali první zkušenosti, studovali a třeba i činili vědecké objevy. Celodenní program oslav začíná v Paegas aréně v budově RCO (výšková budova u nádraží) v 10.00 slavnostním shromážděním.

Okénko zastupitele

Je kraj užitečný? – reakce na článek z minulého čísla V minulém čísle měsíčníku Moravskoslezský kraj jsem si s velkým zájmem přečetl článek „Je kraj užitečný?“, jehož autorem je člen krajského zastupitelstva Ing. Petr Vícha (ČSSD). Ve svém článku namíchal zdánlivě líbivou, ale ve skutečnosti naprosto nestravitelnou směs populismu a polopravd. „Rezignace kraje na snižování administrativy“: Pan Vícha elegantně opomíjí fakt, že počty úředníků jsou dány objemem výkonu státní správy, tedy požadavky ministerstev. Právě náš kraj úspěšně odolává tlaku na zvyšování počtu zaměstnanců a i pro příští rok počítá s udržením současného stavu, resp. s jistým snížením počtu – např. o dva pracovníky v kanceláři hejtmana. „Kraj je moloch, který zavalí prací sebe, obce a jiné organizace, a kterého již občan obtěžuje“: Jsem primátorem Opavy, města několikanásobně většího než Bohumín, kde je starostou pan Vícha, a nemám pocit, že by nás kraj zavaloval prací.

www.kr–moravskoslezsky.cz

Naopak, oceňuji např. nedávné semináře pro starosty, pořádané krajem a zaměřené na otázky rozpočtu, krizového řízení a další věci, velmi potřebné pro správné a efektivní řízení obcí. A obtěžování kraje občany? Důkazy, pane Vícho, sneste, prosím, důkazy – jinak je to jen prázdná floskule. „Ponižující bariéra u vstupu do budovy“: Inu, krajský úřad není radnice malého města, kde se všichni znají, že, pane starosto? Jediným „ponížením“ v případě členů zastupitelstva, kterým je i pan Vícha, je pak požadavek na předložení průkazu zastupitele, což snad tak ponižující není. „Nepodařilo se připravit ani jednu strategickou průmyslovou zónu“: Kraj nedisponuje žádnými pozemky, na kter ých by mohl budovat zóny, ty mají města a obce. Jedinou skutečně dynamickou zónou mohlo být od 1. ledna 2004 mošnovské letiště, pokud by návrh na jeho převod ze státu na kraj v parlamentu nezablokoval stranický kolega pana Víchy, poslanec z našeho kraje a bývalý krajský zastupitel (!) za ČSSD, Petr Rafaj, který byl zpravodajem sněmovny k zákonu o převodu le-

tišť. Snad se tedy převod podaří alespoň k prvnímu dubnu… „Reformu veřejné správy … považuji i přes všechny nedostatky za užitečnou a prospěšnou“: Snad jen malý výlet do historie – reforma se spouštěla naprosto nepřipravená, nikdo – včetně zodpovědných ministrů – nevěděl, jak bude financovaná atd. A jen díky nasazení krajských zastupitelů, ochotných na sebe vzít zodpovědnost, a krajských úředníků, schopných tento reformní paskvil přizpůsobit dennímu životu a výkonu státní správy, nedošlo v oblastech, za které kraje zodpovídají (školství, zdravotnictví, kultura, správa silnic) k žádné katastrofě. Zábavné ovšem je, že největšími kritiky krajů jsou dnes zástupci těch stran, které nedomyšlenou reformu vehementně prosazovaly, zejména ČSSD. Závěrem se tedy ptám: Je pan Petr Vícha, krajský zastupitel, který po minulých volbách vedl jednání o účasti ČSSD v radě kraje a tuto účast osobně odmítl, prospěšný? Nebo je tou pověstnou liškou, ohrnující nos nad kyselými hrozny, na které nedosáhl? ING. ZBYNĚK STANJURA (ODS) PŘEDSEDA KLUBU ZASTUPITELŮ ZA ODS A ČLEN RADY KRAJE

listopad |2003

Náhlé případy ošetří lékaři přímo v nemocnicích

Zajištění stomatologické LSPP v Moravskoslezském kraji k 1. 11. 2003

Zubní pohotovosti ordinují v nových časech Moravskoslezský kraj – Zubní pohotovosti fungují od 1. listopadu o víkendech a svátcích podle nových ordinačních hodin, kterých bude o něco méně. Někteří zastupitelé měli k navržené redukci zubních pohotovostí v kraji výhrady, návrh nakonec schválili. Lidem, které začne pobolívat zub, se tak už například ve Fr ýdku Místku, Kar viné, Opavě či Havířově nevyplatí čekat až do pozdního odpoledne, jestli náhodou bolest neodezní. Pokud do ordinace nedo-

Z rady a zastupitelstva| 3


razí do 15 hodin, budou trpět až do druhého dne. Třinečtí, Krnovští, Bruntálští či Novojičínští obyvatelé návštěvu u zubaře v dny pracovního volna musí stihnou ještě před obědem. Nemocné totiž v dny pracovního volna ošetří nepřetržitě pouze v Ostravě. „Kraj si nechal zpracovat analýzu, z níž vyplynulo, že od roku 1993, kdy se většina stomatologických pracovišť privatizovala, není už pohotovostní služba tolik potřebná. Náhlé případy ošetří lé-

kaři přímo v zubních ordinacích nemocnic,“ uvedl důvod omezení náměstek hejtmana Jiří Carbol (KDU–ČSL). Dodal, že většinu ošetřených případů na zubních pohotovostech tvoří pacienti, jejichž problémy trvají už řadu dní a nebezpečí z prodlení u nich vesměs nehrozí. Navíc upřesnil, že celá situace bude průběžně monitorována a za období listopad a prosinec 2003 se vyhodnotí jak ze strany zdravotnických záchranných služeb, tak Městské záchranné služby Ostrava.

pracoviště

ordinační hodiny jen ve dny pracovního volna

Bruntál *

08 – 12

Krnov *

08 – 12

Frýdek – Místek, E. Krásnohorské 321

08 – 15

Třinec, Kaštanová 413

08 – 13

Karviná, Vydmuchov 209

08 – 15

Havířov, Dělnická 26

08 – 15

Nový Jičín, Msgre. Šrámka 11

08 – 13

Opava, Slezská nemocnice

08 – 15

Městská záchr. služba Ostrava–Fifejdy

nepřetržitě

* tyto okresy mají rozpis samostatných ordinací jednotlivých stomatologů sloužících lékařskou službu první pomoci

Nejlepší pedagogy čekají ceny Moravskoslezský kraj – Nejlepších 25 učitelů z Moravskoslezského kraje se dočká v příštím roce ocenění u příležitosti Dne učitelů. Uznání udělí kraj ve dvou kategoriích – výrazná pedagogická osobnost roku a ocenění za dlouhodobou tvůrčí pedagogickou činnost. Ceny jsou určeny nejen pedagogickým pracovníkům škol a školských zařízení zřizovaných Moravskoslezským krajem, ale i soukromých a církevních středních škol, které působí na území regionu. Kantor, který by mohl získat ocenění v 1. kategorii, musí mít za sebou mimořádnou pedagogickou, odbornou a publikační činnost. Dále se mu k dobru připočte i nadstandardní práce, což znamená například projektové vyučování, experimentální ověřování vzdělávacích programů, péče o žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, včetně talentovaných žáků, významná mimoškolní činnost. Měl by se také účastnit zpracování

projektů a zapojovat se do mezinárodních programů. Pokud se navíc věnuje metodické práci a významně prezentuje školu na veřejnosti, jsou jeho šance ještě větší. Ocenění v 2. kategorii nelze udělit k uctění památky „in memoriam“. Pedagogický pracovník, který je navrhován na ocenění, musí mít v době podání návrhu se školou nebo školským zařízením uzavřen pracovní poměr. Návrhy na obojí ocenění mohou podat ředitelé nebo pedagogické kolektivy, členové rady školy, členové zastupitelstva a rady kraje, členové Výboru zastupitelstva pro výchovu, vzdělávání a zaměstnanost, ředitelka krajského úřadu, vedoucí odborů krajského úřadu a vrchní školní inspektor krajské pobočky České školní inspekce na odbor školství krajského úřadu do 15. ledna 2004. Slavnostní předání ocenění se uskuteční v březnu 2004 v Minoritském klášteře v Opavě. Znění kritérií najdete na www.kr–moravskoslezsky.cz.

Nejúspěšnější byl ostravský tým ® Hejtman pokřtil knihu o Poodří – Knihu Petra Sikuly (vlevo) Poodří panoramatické pokřtil koncem října na zámku v Bartošovicích hejtman Moravskoslezského kraje Evžen Tošenovský (uprostřed). Přiznal, že sám Poodří procestoval, a proto je rád, že kniha ukáže jeho krásy lidem, kteří okolí Odry ještě nepoznali. Autor knihy tvrdí, že by chtěl zmapovat přírodní krásy a architekturu celého Moravskoslezského kraje. Zatím vydal kromě Poodří panoramatického ještě knihy o Jeseníkách a Beskydech.

Z jednání zastupitelstva a rady kraje Finance půjdou do Třanovic Zastupitelé schválili dotaci 600.000 korun na další rozvoj průmyslové zóny v Třanovicích. Podnikatelský park v Třanovicích totiž úspěšně láká další podnikatele. Lokalita o výměře přibližně 29 hektarů je z větší poloviny obsazena.V současné době zaměstnávají firmy působící v parku téměř 300 lidí.

Záchranné služby dostanou více peněz na provoz Tři zdravotnické organizace obdrží od Moravskoslezského kraje vyšší příspěvek na provoz. Jedná se o 7,3 milionů korun pro Záchrannou službu Opava, 5,3 milionů korun pro záchranáře v Novém Jičíně a na 2,4 milionů korun navíc se mohou těšit v Ostravě.

Centrum pro postižené získá nové prostory V havarijním stavu se už delší čas nachází budova příspěvkové organizace kraje Harmonie – centrum rezidenčních služeb pro mentálně postižené dospělé. Objekt zámku ze 16. století zdědil kraj od státu k 1. lednu 2003. Aby postižení lidé mohli přebývat v důstojnějších podmínkách, rozhodli se zastupitelé uvolnit 10 milionů z rozpočtu kraje na rekonstrukci a přístavbu objektu na Chářovské ulici v Krnově, z kterého vznikne zařízení komunitního typu. „Celou stavbu bude financovat stát, ale letos bohužel ministerstvo práce a sociálních věcí projekt nepodpořilo. Ministr Škromach však slíbil, že v příštím roce jej bude považovat za prioritu. Aby se však mohlo začít s rekonstrukcí,

Mladí lukostřelci sbírají ocenění Moravskoslezský kraj – Nejlepší lukostřelci kraje obdrželi začátkem listopadu ocenění z r ukou hejtmana Moravskoslezského kraje Evžena Tošenovského (ODS). Členové oddílu lukostřelby TJ Mariánské Hory totiž dosáhli v roce 2003 jedinečných úspěchů. Kadet Jan Dřevjaný získal titul vicemistra Evropy a stříbrnou medaili na mistrovství Evropy juniorů v řecké Soluni. Tento

šestnáctiletý mladík obstál v konkurenci lukostřeleckých gigantů, jako jsou SRN, Francie, Itálie, Ukrajina, Rusko nebo Polsko. Stříbrná medaile je nepochybně historickým úspěchem české reprezentace v olympijské disciplíně – terčové lukostřelbě. Skvělou výkonnost Jana Dřevjaného úspěšně doplňovali v letošní sezóně junioři Jakub Mikeska a Rostislav Páník. Jakub Mikeska dosáhl suverénního postavení v kategorii juniorů a v soutěži družstev podával společně s Rostislavem Páníkem výkony světové úrovně. Vyvrcholením sezóny bylo „one team show“, kdy na Mistrovství České republiky dorostu získali reprezentanti ostravského lukostřeleckého oddílu všechny možné zlaté medaile (dohromady 13), a překonali 12 českých rekordů a jeden evropský.

kraj uvolnil část peněz ze svého rozpočtu,“ vysvětlil náměstek hejtmana Jiří Carbol (KDU–ČSL). Zastupitelé také chtějí nemovitost koupit z vlastnictví města Krnov do vlastnictví Moravskoslezského kraje za symbolickou cenu jednu korunu a svěřit ji do správy Harmonie. Náklady na rekonstrukci se odhadují asi na 60 milionů korun. Centrum rezidenčních služeb pro mentálně postižené dospělé Harmonie v Hošťálkovech poskytuje služby sociální péče 109 klientkám o průměrném věku 58 let, které v ústavu pobývají celoročně. Z toho je 40 klientek částečně či zcela nepohyblivých. Už v roce 2002 bylo zřízeno chráněné bydlení ve Městě Albrechtice, kde se přestěhovalo 29 klientek. Investice si vyžádala 8 milionů korun. Dalších 80 klientek však bylo umístěno právě na zámku.

Moravskoslezský kraj – O nejlepší umístění na I. ročníku Sportovní olympiády dětí z Moravskoslezského kraje bojovalo v prvním listopadovém týdnu šest týmů téměř 500 malých a mladých sportovců. Tím nejúspěšnějším se nakonec stal reprezentační výběr okresu Ostrava. Děti ve věku 14 let a mladší se utkaly v šesti druzích sportu – basketbal, florbal, plavání, sportovní gymnastika, stolní tenis a volejbal. Ostrava bodovala ve třech z nich – basketbalu, plavání a spor-

tovní gymnastice – a o 5 bodů tak nakonec předstihla tým okresu Nový Jičín. Na třetí příčku se zařadili sportovci okresu Kar viná. Ocenění si nejlepší družstva převezmou při slavnostním vyhlášení nejúspěšnějších sportovců Moravskoslezského kraje za rok 2003. Sportovní olympiáda dětí a mládeže by se měla stát tradičním kláním, a to jak v zimních, tak letních sportech. Náklady na tu letošní byly 150.000 korun, z toho dotace Moravskoslezského kraje činila 110.000 korun.

valo totiž výjimkou, že požadavky na znalosti žáků u přijímacích zkoušek nebyly v souladu s výstupem ze základní školy. Zkoušky se velmi lišily a žák se tak těžko orientoval. Cvičné testování z matematiky, jazyka českého a studijních předpokladů se uskuteční na základních školách v Moravskoslezském kraji už v lednu 2004. Máme objednány analýzy výsledků testování, abychom základním školám umožnili srovnání s krajským průměrem. Analýzy budou sloužit i středním školám, aby měly přehled, jací žáci se k nim hlásí. V žádném případě však nechceme tvořit žebříčky kvality jednotlivých škol v kraji, jelikož některé se nacházejí například na problémových sídlištích, a i když zdejší učitelé mohou dělat první poslední, vynikajících výsledků nemají šanci dosáhnout. Abychom mohli porovnat kvalitu škol, museli bychom výsledky sledovat v delším časovém úseku.

Dalším významným krokem odboru školství, mládeže a sportu je širší zapojení škol v kraji do výzkumného projektu PISA. Co si od něj slibujete? Kraj plánuje uvolnit více financí pro mezinárodní výzkum PISA, což je výzkum všeobecných dovedností organizovaný zeměmi OECD. Tohoto bádání se účastní malý vzorek dětí z celé republiky a my si chceme připlatit, aby se zapojilo z kraje více dětí a posléze bylo možné získat analýzy jejich schopností. Pro dlouhodobé plánovaní a směřování školství v kraji to budou velmi přínosné informace. Dále máme zájem rozšířit testování vzdělávacích výsledků v 5. a 7. třídách základních škol. Tento projekt je zatím ještě v plenkách, ale v budoucnu umožní porovnání znalostí a dovedností žáků v nižších a vyšších třídách 2. stupně základních škol. Kraj se jednoduše snaží urychlit kroky, které se již měly praktikovat v České republice dávno. Jenže se nedělají.

Dvě otázky pro Tentokrát jsme položili otázky na aktuální téma vedoucímu odboru školství Moravskoslezského kraje Tomáši Boudovi. V Moravskoslezském kraji se pomalu rozjíždí projekt nazvaný Kvalita 2004. Můžete přiblížit, co všechno se pod ním skrývá? Týká se především zkvalitnění přijímacího řízení ke studiu na středních školách a zavádění vlastního hodnocení výsledků vzdělávání do základních a středních škol. Nejsme jediný kraj, kter ý se tomuto dlouhodobému problému věnuje, ale dá se říct, že jsme v jeho řešení nejdál. Princip, že škola si bude za průběh přijímacího řízení odpovídat sama, zůstává dál, ale chceme nabídnou všem školám standardizované testy vyvinuté a ověřené firmou Scio, o.p.s. I když využití testů nebude povinné, setkáváme se s velkým zájmem škol je využívat. Nebý-


4 |Inzerce


listopad |2003

Televizory-Satelity-DVD-Video-Domácí kino

20.990,MC72W61TF/100Hz

25.990,-

18.990,13.990,Televizor roku! v hodnocení ãasopisu Stereo & Video

Cena sestavy

MASCOM MC7160S / 100Hz

MC7460S / 100Hz

23.990,Cena sestavy

Obrazovka 71cm (Philips-LG), 100Hz, Stereo

MASCOM MC72W61TF/100Hz ·irokoúhlá plochá obrazovka 72cm (Philips-LG), 100Hz, Stereo, PiP âeské menu s automatick˘m ladûním ■ 99+3AV pfiedvolby ■ Technologie 100Hz ■ Zcela plochá obrazovka typu TrueFlat - Invar ■ Hfiebenov˘ filtr ■ PiP – Obraz v obraze ■ Mozaika 12 obrazÛ ■ Prostorové zvukové efekty DSP ■ Teletext s pamûtí 512stran ■ 3xAV SCART ■ Audio v˘stupy L+R pro domácí kino ■ 3AV vstupy a v˘stup na sluchátka

MASCOM DVD MC453 DVD pfiehrávaã s dekodérem Dolby digital 5.1(AC-3)

âeské menu s automatick˘m ladûním ■ 99+2AV pfiedvolby ■ Technologie 100 Hz ■ Hfiebenov˘ filtr ■ Mozaika 12 obrazÛ ■ Prostorové zvukové efekty DSP ■ Teletext s pamûtí 512stran ■ 2x AV SCART ■ Barva: stfiíbrná ■ STOLEK MCR71FST: CENA 3.990,-

Digitální vysílání

MASCOM MC7460S / 100Hz Zcela plochá obrazovka 74cm TrueFlat-Invar, 100Hz, Stereo âeské menu s automatick˘m ladûním ■ Technologie 100 Hz ■ Hfiebenov˘ filtr ■ Mozaika 12 obrazÛ ■ Prostorové zvukové efekty DSP ■ Teletext s pamûtí 512stran ■ 2xAV SCART ■ AV vstupy a v˘stup na sluchátka ■ Barva: Stfiíbrná

ãesk˘ch televizních programÛ

ze satelitu


Rack MCR74TF stolek

Rack MCR72WTF stolek

4.590,-

9.990,-


MASCOM MC1100Cr/60Czechlink Digitální satelitní komplet Ideální pro pfiíjem programu Czechlink (CT1, CT2...) ■ Pfiijímaã C1100Cr ■ Anténa 60cm ■ LNB ALPS 0,ddB ■ Karta Czechlink

Elegantní nízk˘ design se zrcadlov˘mi kryty displeje a mechaniky ■ âeské menu s favoritní volbou ãeského zvuk. doprovodu a titulkÛ ■ Pfiehrává formáty : DVD (+/-R / RW) / VCD / SVCD / CD (R/RW) / MP3 / JPEG ■ Menu na obrazovce, Variabilní rychlost pfiehrávání, Zoom ■ Konektory Dolby Digital (5+1) ■ Digital audio Optick˘ i Coax.v˘stup, S-Video, RCA Video Out, Scart AV (RGB)

8.990,MASCOM MC7125 M2

25.990,-

Obrazovka 71cm (Philips-LG), Stereo âeské menu s automatick˘m ladûním ■ Prostorové zvukové efekty ■ DSP – 4.stupÀov˘ stereo efekt ■ Teletext ■ 1 x AV SCART ■ Barva: ãerná, stfiíbrná ■ STOLEK MCR71FST: CENA 3.990,- (pouze stfiíbrn˘)

3.990,-

MC82W60SF/100Hz

15.990,MC72W60SF/100Hz

MASCOM MC3732S M2 Obrazovka 37cm, mono, teletext âeské menu s automatick˘m ladûním ■ Teletext ■ 1x AV SCART ■ 2xAV cinch vstupy ■ v˘stup na sluchátka ■ pokojová anténa

29.990,Cena sestavy s MC82

20.990,4.990,-

Cena sestavy s MC72

MASCOM MC82W60SF/100Hz ·irokoúhlá obrazovka 82cm (Philips-LG), 100Hz, Stereo

MASCOM MC5518 M2 Obrazovka 55cm FST, mono âeské menu s automatick˘m ladûním ■ Pro lep‰í ozvuãení vestavûny 2 reproduktory ■ Teletext ■ 1xAV SCART ■ Barva: ãerná, stfiíbrná

MASCOM spol.s r.o, ·kolská 188, 252 25 Kosofi (Praha-Západ) Tel.: 257 912 646, fax: 257 912 650 www.mascom.cz, e-mail: [email protected]

âeské menu s automatick˘m ladûním ■ 99+2AV pfiedvolby ■ Technologie 100Hz ■ Hfiebenov˘ filtr ■ Mozaika 12 obrazÛ ■ Prostorové zvukové efekty DSP ■ Teletext s pamûtí 512stran ■ 2xAV SCART ■ Audio v˘stupy L+R pro domácí kino ■ 3AV vstupy a v˘stup na sluchátka

MASCOM MC72W60SF/100Hz ·irokoúhlá obrazovka 72cm (Philips-LG), 100Hz, Stereo

Autorizovaní prodejci: Elektro Linhart, Bfiezinova 7, Olomouc ■ RESAT, Náves Svobody 57, Olomouc-Holice ■ Elektro Bfiezina, Jiráskova 5, Pfierov ■ Elektro Dostál, Palackého 853/2, Litovel ■ Elektro Dostál, NádraÏní 910, Uniãov ■ Elektro Hrabal, Tovaãovská 96, Chropynû ■ Elektro Volák, Dûtmarovice 25, Dûtmarovice ■ ATOS, Mariánské n. 4, Ostrava-M.Hory ■ ATOS, NádraÏní 168, Ostrava-Pfiívoz ■ Orion Elektromarket, Zámecká 41, Karviná ■ Jimi elektro, nám. BudovatelÛ 1404, Karvina-Nové Mûsto ■ Sunn Moravia, Osvobození 1636, Karviná ■ 4 M, Na zahradách 164, RoÏnov p. Radh. ■ Elkon, âSA 6, Moravská Tfiebová ■ Helkon servis, Hlavní tfi. 53/395, Havífiov ■ Zigi Elektro, Nerudova 17, R˘mafiov ■ Elektronik, âSA 8, ·ternberk ■ Elektrocentrum Zezula, Palackého námûstí 31, Jevíãko ■ SíÈ prodejen Emos Trading

Funkce stejné ako MC82W60SF/100Hz


Rack MCR82WSF2 stolek

listopad |2003

Inzerce| 5


* Osoblaha - obec s 1106 obyvateli ve správním obvodu Krnov, okres Bruntál, Moravskoslezský kraj

Taková stopovací cedule se vám bude určitě hodit, až vám dojdou na cestách peníze na nákup pohonných hmot. Pokud vás stopování neláká, máte nyní možnost vyzkoušet na čtvrt roku bez poplatků některou z karet CCS a uvidíte, že existují i příjemnější pomůcky pro cestování.

S kartami CCS získá vaše firma: – možnost pohodlné úhrady pohonných hmot bez finanční hotovosti – více kontroly a efektivity – méně administrativy a rizik

Pro další informace kontaktujte regionálního manažera pro severní Moravu: CCS Česká společnost pro platební karty a.s. pan Petr Sedláček, tel.: +420 602 217 846, e-mail: [email protected], www.ccs.cz

6 |Kultura


listopad |2003

Sbormistryně: Festival je pro mladé lidi obrovská životní zkušenost

Děti z Karviné zamířily až k východu slunce Kar viná – Až do země vycházejícího slunce měli šanci se podívat členové koncertního pěveckého sboru Permoník z Karviné. Tamní organizátoři je pozvali na mezinárodní hudební festival Shizuoka 2003, a to už po třetí za sebou. Smyslem festivalu je ukázat všem, že i v uspěchané době, kdy dominují diskotéky, se děti a mladí lidé věnují vážné hudbě.

„V Japonsku jsme poznali mnoho odlišných kultur. Bylo zajímavé sledovat střet různých civilizací, reakce publika, například uhlazenost Evropanů a živelnost černošských souborů. Mezi účinkujícími se nenašel nikdo, kdo by nezaujal svou originálností,“ řekla dvaadvacetiletá sboristka Stanislava Burešová. Sbor z Kar viné si připravil několik písní v japonštině a angličtině. Tra-

Koncetr Ahoj Ostravo se blíží Ostrava – Díky originálnímu nápadu Jarka Nohavici a Petra Šišky se 4. prosince sejde ve sportovní hale v Ostravě Porubě vskutku unikátní sestava hudebních hvězd ostravského nebe. V netradiční roli moderátora pětihodinové show se představí sám aktér myšlenky Jarek Nohavica, kter ý navíc zazpívá mimo jiné s Policejní 13, skupinou Buty či Karlem Plíhalem. Mezi bývalými i současnými hvězdami všech žánrů nebudou chybět Citron, Pavel Dobeš, Jarmila Šuláková, Věra Špinarová, Doga, Kr yštof, Kamélie, Zdeněk Mann, Richard Kroczek, Boris Urbánek, J. Wykrent, Pepa Streichel, Heidi Janků, Tanja a mnoho dalších. Dosud nevídané setkání hvězd Ostravy přinese navíc i podstatný finanční obnos určený pro výcvik slepeckých psů, dobudování zvukové knihovny v Ostravě, či tandemovou cyklistiku nevidomých.

Prosincové setkání bude i neformální vzpomínkou na osobnosti, které již nejsou mezi námi, a jejichž přínos pro hudební propagaci Ostravy je nepřehlédnutelný. Filmové medailony přímo v pr ůběhu koncer tu připomenou K. Kryla, L. Nekudu, J. Kvitu, V. Figara, M. Večeřu a řadu dalších. Koncert AHOJ OSTRAVO! bude odstartován slavnostní znělkou v 18.00 hodin a je určen celé rodině, čemuž odpovídá i přijatelná cena vstupného 250 korun. Vzhledem k omezené kapacitě haly a očekávanému zájmu příznivců se doporučuje zakoupení vstupenek co nejdříve. Motivačním dárkem pro rodiny s dětmi mohou být výhodné rodinné vstupenky (2+2) za cenu 800 kor un, které jsou již dnes k zakoupení pouze u pořadatelů akce: PETARDA PRODUCTION a. s., Olbrachtova 29/961, 710 00 Slezská Ostrava, tel./fax. 596 618 934.

diční japonskou lidovou píseň Sakura mu však upravil profesor hudby Janáčkovy konzer vatoře v Ostravě Igor Katajev tak, že ji sice japonští dirigenti poznali, ale svorně konstatovali, že se jim líbí o moc víc, než původní verze. „Našli jsme si spoustu kamarádů po celém světě, se kter ými si dopisujeme. Bydleli jsme v japonských rodinách, které k nám byly hrozně milé. Zůstanou mi na

Japonsko krásné vzpomínky,“ dodala sedmnáctiletá Michaela Strouhalová. „Pro členy souboru je festival obrovskou zkušeností pro život. Učí se totiž pohybovat v cizím světě a zjišťují, že je v jádru stejný, stejný k lidem, kteří chtějí totéž – zdraví, děti, spokojenost,“ poznamenala ještě sbormistr yně Eva Šeinerová. Na cestu do Japonska souboru přispěl kraj a magistrát města Karviné.

Knihy putují po celém kraji Moravskoslezský kraj – Velké knihovny v kraji pomáhají malým knihovnám, aby se vyrovnaly rozdíly v poskytování informačních a knihovních služeb obyvatelům měst a malých obcí. Lépe se tak využijí i veřejné prostředky, které do knihoven plynou. „V Moravskoslezském kraji se pomáhá zhr uba 400 knihovnám, a to jednak prostřednictvím krajské knihovny (vzdělávání knihovníků, poradenství a konzultační činnost) a jednak prostřednictvím 15 knihoven pověřených krajskou knihovnou,“ uvedla ředitelka Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě Lea Prchalová. Nabízená pomoc pověřených knihoven spočívá především ve výměně souborů knih, které se nakoupí s množstevní slevou, odborně zpracují a poté putují od jedné knihovny ke druhé. V knihovnách se tedy vystřídají především knižní novinky a na regálech neleží nevyužité

a nečtené knihy. Pokud by si chtěla malá obecní knihovna nakupovat své vlastní knihy, je zde opět možná pomoc pověřené knihovny, která je obstará a odborně zpracuje. „Spolupráce je pro nás obrovskou výhodou. V Komorní Lhotce nám pomáhá především knihovna v Hnojníku a jelikož u nás žije hodně obyvatel polské národnosti, tak pro ně vozíme v pravidelných intervalech ještě knihy v polštině z Karviné. Máme malý rozpočet, takže sami bychom si nákup těchto knih nemohli dovolit. Hlavně lidé jsou spokojeni,“ řekla Katarina Gajdošová z knihovny v Komorní Lhotce. Velké knihovny nabízejí také poradenskou a konzultační činnost, pravidelné vzdělávání a proškolování pracovníků knihoven z menších obcí, pomoc při revizi a aktualizaci fondu, statistiku knihovnických činností. Ministerstvo kultury přidělilo loni kraji dotaci přes 9 milionu korun, v letošním roce to bylo přes 12 milionu korun.

Motýlek přinesl dobrou náladu Kopřivnice – Kopřivnici už sedmý rok po sobě navštívil Motýlek. Místo křídel však jezdí na invalidním vozíku, chodí o berlích nebo žije v ústavu. O to větší chuť má žít a ukázat ostatním, že žádný handicap není překážkou pro divadlo, tanec či pěvecké umění. Za názvem Motýlek se totiž skr ývá přehlídka mentálně a fyzicky postižených dětí z celé republiky. Vystoupení dětí si už v minulých letech získala velkou popularitu veřejnosti, a tak letos byl problém do nabitého sálu vůbec nakouknout. Na chodbě se zatím chystala na pódium děvčata z Ústavu sociální péče v Nových Zámcích. „Předvedeme číslo, kdy indiánskou vesnici přepadnou kovbojové. Moc se těšíme,“ tvrdila. Do Kopřivnice zavítalo letos asi 400 dětí z více než 30 ústavů v republice. Jednotlivá představení sklízela obrovský potlesk díky bezprostřednosti malých „umělců“. Jak uvedli pořadatelé, tato přehlídka přesně vystihuje stav duší, nálad a možností dorozumívání se handicapovaných dětí.

Kavárny lákají na nevšednost Ostrava – I když si lidé stýskají, že je málo peněz, restaurační zařízení si na nedostatek návštěvníků nestěžují. Jelikož je všude stále plno, přibývají v Ostravě další a další. A aby se posezení v nich lidem nezdálo příliš monotónní, snaží se majitelé vymyslet vždy něco nového, co by zákazníky přilákalo právě k nim. Tak například v nové restauraci Vienna Kaffee speciality nosí na stůl i exotický personál, v restauraci R 99 si zase k debatě může návštěvník pozvat i věrného přítele člověka.

Okénko pro seniory

Vyzývají ke spolupráci Moravskoslezský kraj – Koordinační centrum seniorů a zdravotně postižených působí v Ostravě už čtvrtým rokem. Sdružuje pod sebou 35 organizací. „Rádi bychom přivítali v centru i další organizace z kraje,“ říká předseda koordinační rady Lubomír Pásek. Dodává, že cílem těchto seskupení je předávat si zkušenosti a prosazovat zájmy starších obyvatel. Členství je dobrovolné a bezplatné. „Vyzýváme další organizace seniorů z měst Moravskoslezského kraje ke spolupráci, aby se nejednalo o nich bez nich. Kontakt lze získat v Centru kultury a vzdělání v Ostravě, Na jízdárně 18, kde jsou podávány informace každý čtvrtek od 10 do 16 hodin a porady všech zástupců se zde budou konat 24. listopadu a 15. prosince v 9 hodin.

Škola zve na adventní koncerty

Křížovka

Moravskoslezský kraj – Církevní střední varhanická škola v Opavě pořádá v kostelích ostravsko – opavské diecéze cyklus adventních koncertů. Vystoupí v nich školní smíšený pěvecký sbor Laudate Dominum, soĺisté z řad studentů a hosté z opavského a ostravského divadla. Na programu budou skladby a sbory autorů B. Korejse, J. S. Bacha, Š. Brixiho, Fr. X. Thuriho a dalších. Koncerty

se konají za finanční podpory Moravskoslezského regionu. Termíny jednotlivých koncertů: 30. 11. 2003 v 16 h Katedrála Božského Spasitele v Ostravě; 1. 12. 2003 v 16.30 h Centrum sv. Kláry Hrabyně; 12. 12. 2003 v 18 h Kostel sv. Bartoloměje Kravaře; 14. 12. 2003 v 15 h Kostel sv. Martina Dolní Benešov; 17. 12. 2003 v 19 h Konkatedrála Panny Marie Opava.

Soutěž pro děti Milé děti, připomínáme vám soutěž o nejlepší kresbu. Téma je, které místo máte v kraji nejraději. Hranice fantazie jsou neomezené. Může to být třeba zahrádka u babičky, dětský pokoj, postel, škola ☺ či tajný úkryt, kam chodíte s kamarády. Vše pak stačí dát do obálky a poslat na adresu redakce. Hodnotit budeme nejen kresbu, ale i samotný nápad obrázku. Nejlepší kresby v kategorii od 3 do 5 let, od 6 do 10 let a od 11 do 15 let budou opět zveřejněny na zadní straně novin a oceněny dárky. Výsledky soutěže zveřejníme v lednovém čísle měsíčníku a poté budou vystaveny na krajském úřadě.

®

V tajenkách se ukrývá název ostravské novorenesanční stavby. Správně vyluštěnou tajenku pošlete na adresu redakce do 8. prosince. Vylosovaní luštitelé získají věcné ceny a propagační materiály Moravskoslezského kraje. Ze správných odpovědí jsme vylosovali tři šťastné výherce: Miloslav Němec, Nový Jičín, Jan Hanzlik, Jablunkov, Dana Musialová, Třemešná u Krnova.


listopad |2003

Zajímavosti| 7


Anketa

Lidé z konce světa chtějí o sobě dát více vědět Když má někdo z Hrčavy chuť na maso a nemá auto, musí se vydat na celodenní výlet. Batoh na záda, pár kilometrů pěšky do kopce, několik kilometrů autobusem, nakoupit, počkat pár hodin na nějaký spoj a zase šlápnout z kopce. Tak nějak vypadají nákupy v odlehlých částech kraje. Z Hrčavy ani do práce mnoho lidí nejezdí, práce není. Některé děti několikakilometrové vzdálenosti šlapou každý den. Hrčava leží totiž až na hranicích s Polskem a Slovenskem, na takzvaném Trojmezí. Všude je daleko, podnebí je drsné stejně jako tamní život. Kdo se přijede na tento konec světa jen podívat, má co závidět. Panuje tady klid, jakoby se zastavil čas, a okolní přírodě nedostatek civilizace také svědčí. Ale žít zde natrvalo? To by si možná troufnul jen opravdový nadšenec. Hrčava není osamocenou končinou v kraji. Odlehlá stavení se krčí v obci Návsí či Horní Lomné a po celém kraji by se jich našly desítky. Zajeli jsme se do

těchto končin kraje zeptat obyvatel, jestli se k nim dostává měsíčník Moravskoslezský kraj, jestli noviny čtou a z jaké oblasti by přivítali více zpráv. ečteme nic jiného než měsíčník Moravskoslezský kraj. A stačí nám takový, jaký je. Alespoň se dozvíme, jak to v kraji funguje, co je nového. Co my už potřebujeme? Žijeme tady na konci světa už tolik let, různé vymoženosti nás míjejí.

N

oviny čte spíše sem vdova a mám manželka, já netěžce nemocnou mám moc času, jen do dceru, takže se nikam nich občas nahlédnu. nedostanu. Možná jedPřivítal bych v nich nou za čtrnáct dní dolů více inzerce, politika do Mostů. O všechno mě nezajímá. Tady se musím starat sama, v těch končinách potřebujeme více infor- takže jediné do čeho nakouknu, jsou krajmací o podnikání, nabídkách. ské noviny. Jiné informace nemám.

N

J

STANISLAV BOCEK, NÁVSÍ

ANNA LACKOVÁ, HRČAVA

rajské noviny? No to nevím, jestli dostávám. Asi ne. Jedině, že by to ze schránky brala dcera. Takže nemůžu říct, co se mi na nich líbí a co ne.

ekupujeme žádné noviny. Čteme jen krajský měsíčník. Výjimečně, když zajedeme do města, koupíme nějaký časopis. Co bychom v novinách přivítali? Snad více informací o Hrčavě. Jestli bude v budoucnu šance, že se situace zlepší. V těchto končinách by bylo potřeba podpořit zemědělství. Dříve se jím tady živila většina lidí. Zajímaly by mě například dotace na chov ovcí a pastviny.

PAVEL BENKO, HRČAVA

JAN HUSAR, HRČAVA

ro nás je Měsíčník Moravskoslezský kraj jediným zdr ojem infor mací. Články jsou zajímavé, nepotřebujeme číst, co se děje v Praze, ale tady v kraji. Určitě by bylo fajn, kdyby se v novinách více psalo o odlehlých místech v regionu. Lidé ve městech ani nemají představu, co je to v zimě vstávat o půl páté, abychom dětem odházeli dvoumetrové závěje až ke školnímu autobusu. Jak náročné je pole obdělávat ručně. ALENA ŠOTKOVSKÁ, HORNÍ LOMNÁ

FRANTIŠKA VAVŘAČOVÁ, HRČAVA

K

N

P

Nedostali jste noviny? Ozvěte se! Moravskoslezský kraj – Těžko odhadnout jestli to mají těžší novinoví doručovatelé ve městech, nebo v horách. Jedni s sebou nosí těžké svazky klíčů od vchodů patrových domů a obcházejí stovky schránek, ti druzí zase našlapou desítky kilometrů denně pěšky, na kole nebo v zimě na běžkách. Nezbývá jim, než se vyšplhat i k té nejzapadlejší chalupě v kraji. Měsíčník Moravskoslezský kraj se totiž doručuje do všech skoro půl milionu domácností v regionu. Když je vytištěný, zaplní celý kamión i s návěsem. První den se rozdá na informační centra, na krajský úřad a do některých částí Ostravy. Ostatní roznos trvá dva dny. V té době běhá po kraji okolo 500 doručovatelů. Ihned za doručovateli vycházejí inspektoři, kteří jejich práci kontrolují. Namátkou si vyberou lokality a dotazují se obyvatel, zda noviny obdrželi. V opačném případě jsou doručovatelé pokutováni. Každopádně, pokud někdo noviny nedostane, může se ozvat na telefonní číslo 596 250 230 nebo na mailovou adresu [email protected].

Rozhovory

Po gořalce se blbne, ale po víně se zpívá, říká vinař Tak jako nevíme, kdo upekl první pecen chleba, tak nevíme, kdo vyrobil první víno. Například v Egyptě bylo víno známo již 3200 let před Kristem. Pěstování révy vinné na Moravě se datuje od 3. století našeho letopočtu. Tehdy římské legie vysázely vinice poblíž svého ležení pod pálavskými kopci. A právě oblast Pálavy se stala osudnou Jaroslavu Hlaváčovi. Tedy hlavně víno. Je jeho každodenním společníkem. I když ho třeba zrovna nepije, tak určitě o něm alespoň mluví nebo jedná. „Na vinohradě jsem musel pomáhat od dětských let, později i ve sklepě. No a vínu jsem zůstal věrný dodnes,“ tvrdí Jaroslav Hlaváč, nynější ředitel Vína Mikulov. A protože se říká, že ve víně je pravda, tak si určitě nevymýšlí. Jak dalece podle Vás rozumí lidé z Moravskoslezského kraje vínu? V poslední době obecně stoupá povědomí lidí o víně v celé České republice a Moravskoslezský kraj není určitě výjimkou. Na trh bylo uvedeno hodně publikací o víně a i v televizi se objevují pořady s vinařskou tématikou. Který kraj má milovníků dobrého vína nejvíce? Samozřejmě jihomoravský, protože se

zde víno produkuje, stanovit pořadí krajů si netroufám. Pravdou je, že asi nejvíce vzdělaná v tomto směru je Praha. Lze se někde naučit rozumět vínu? U nás existuje střední i vysoká škola, která učí vše o vinohradnictví a vinařství. Krátkodobá školení organizuje také Vinařská akademie. Je možné číst odbornou literaturu a degustovat vína a postupně se naučit rozumět vínu jako samouk. Jaká je Vaše nejoblíbenější značka? Kolik vína denně vypijete? Mám rád Sauvignon a Ryzlink rýnský i sametová červená vína. Jsou dny, kdy je nutné v rámci plnění pracovních povinností vína ochutnávat. Ale jsou to také jen 2 – 3 vzorky. Popište stručně výrobu vína. Hrozny se na začátku rozdělí na bobule a třapiny. Pomleté bobule, kterým se říká rmut, se lisují. Vylisovaný mošt, případně doslazený řepným cukrem, kvasí, většinou se rychlost kvašení řídí teplotou. Během kvašení zkvasí cukr na alkohol a oxid uhličitý. Po skončení tohoto alkoholického kvašení nastává ještě jablečno–mléčné kvašení, kdy se odbourává kyselina jablečná. Po skončení kvašení se víno začíná čistit a po částečném vyčistění se víno stáčí z kvas-

ničných kalů. Pak se víno školí, filtruje a zraje před plněním do lahví. V čem je rozdíl výroby levného krabicového vína a kvalitních značek? Čím je větší bobule hroznů, tím získáme méně kvalitní víno. Jakostní hrozny mají menší bobule a mívají vyšší cukernatost něž hrozny stolní. V čem jsou čeští vinaři špičkou na světě? V produkci kvalitních, zejména bílých vín. Je víno zdravé? Jistě. Na toto téma se již konala nejedna konference, byl napsán nejeden článek. Je znám tzv. „francouzský paradox“ kdy Francouzi, největší konzumenti vína, mají nejmenší procento onemocnění srdce. Víno spaluje tuky, přítomností antioxidantů, zejména resveratrolu brání poškození organizmu volnými radikály. A hlavně sebou nosí dobrou náladu. O čem byste spolu hovořili u stolu se sládkem? Určitě by se dala najít společná témata jako je kvasný proces, jeho nároky na čistotu prostředí, hygienu, téma nápoje a zdraví. Uveďte rozdíl stavu, kdy se člověk opije vínem a kdy se opije pivem?

Říká se, že po pivu se usíná, po gořalce blbne, ale po víně se zpívá. Ale obecně by mělo platit známé vinařské přísloví: Nepijeme proto, abychom upadli, ale proto, abychom se povznesli. Jaké novinky teď trh nabízí? Mohu mluvit jen za Víno Mikulov. V loňském roce jsme uvedli na trh redesign základní řady našich vín s motýlem a příští týden pokřtíme novou prémiovou řadu našich špičkových vín, řadu která ponese název Pavlovská vína. Byl letos dobrý rok? Teplé a slunné počasí s sebou většinou přináší kvalitní hrozny. Nejinak tomu bylo i v letošním roce. Zdravé hrozny, vysoká cukernatost to byly hlavní atributy letošní kampaně. Které víno byste doporučil na Vánoce na stůl vedle kapra? S rybou se velmi dobře snoubí neutrální suché bílé víno s pikantní kyselinou. To znamená velmi vhodný je určitě Ryzlink vlašský, Veltlínské zelené nebo Ryzlink rýnský. Říká se, že když je dobrý rok, vyplatí se nakoupit víno, které za pár let mnohonásobně stoupne v ceně. Dá se takto zbohatnout? Když se podíváte do našeho ceníku archivních vín, zjistíte, že láhev Ryzlinku

r ýnského roč. 1984 stojí 1500 Kć, láhev Rulandského bílého roč. 1975 2500 Kč a láhev Rulandského modrého roč. 1983 dokonce 4000 Kč. Při stanovení ceny je rozhodující kvalita, ale i stáří vína a počet lahví. Ale zde je nutno uvést, že jen vynikající víno z vynikajícího ročníku je schopno dozrát do těchto kvalit.

Sládkovi se dobře daří, protože pivo vaří Kde se pivo vaří, tam se dobře daří, tento nápis visí na stěně nejedné hospody a restaurace. Asi s ním budou souhlasit spíše muži než ženy. Ty by klidně mohly tvrdit, že není tak zcela pravdivý a že jim právě ten zlatavý mok odvádí muže z domova a ukrajuje často velký kus rodinného rozpočtu. Vrchní sládek pivovaru Ostravar Robert Kužela však patří k těm lidem, kteří by tento slogan klidně mohli nosit napsaný na zádech. Nikdy nelitoval, že je pivo jeho každodenním společníkem. Navzájem si vycházejí vstříc.

Pivo jej provází celou profesní dráhou, dobře jej živí, pomáhá mu proti stresu a když je potřeba, dá si půllitr a spí jako mimino. Kužela zase dělá pivu dobré jméno tím, že patří mezi vyhlášené sládky v zemi a že to, co uvaří, lidem chutná. Tak jako jsou lidem blízká přísloví či moudrosti, která je doprovází životem, Kužela má své jediné. Tím je pivařský pozdrav – Dej mi Bůh štěstí. „Ten byl a je aktuální stále,“ říká. Jaký je typický pivař z Moravskoslezského kraje? Je věrný své chuti, poměrně těžko se přemlouvá k novinkám. Zdejší pivaři si potrpí na pár tradičních značek. A myslím, že se ještě vyznačují radostí ze života. Většina z nich pije dvanáctku, neslevuje. A nedá se říct, že by tím vším byla specifická jen jedna vrstva obyvatel tohoto kraje. Přesto se snažíme vymyslet druhy lehkých piv, které by chutnaly třeba i zdejším ženám. Mohly by pak muže na pivo doprovázet častěji.

Prozradíte vaši nejoblíbenější hospodu v kraji? Nejsem nikde štamgastem. Zajdu tam, kde se mi to zamlouvá a jasně, že kritizuji pivo, když s ním je něco v nepořádku. Ale umím i pochválit. Jak vnímáte klasické štamgasty, kteří tráví v hospodě většinu volného času? Neobdivuji štamgasty, kteří denně kopnou dvacet piv, ale borce, kteří své pivo neomylně rozpoznají kdykoliv a kdekoliv. Ty mám rád. Někdy je pozvu do hospody naslepo a čekám, že se spletou. Marně. Dělají zdejší hospodští hodně chyb? Chyby dělají mnozí ve spoustě drobností. Schází jim tah na detail, atmosféra není vždy příjemná – pivo nedá hospodský na tácek, záchody nejsou vždy úplně v pořádku – to jsou věci, které pokazí celkovou pohodu. Jaký je rozdíl mezi sládkem a zatvrzelým vinařem? Vinařství se učí na stejné škole. Vinaři většinou nepijí pivo, no a já nepiji víno. Jinak vládne mezi námi profesní tolerance, nekecáme si do řemesla. Odborníka přes víno mám doma. Je to moje žena. Opravdu se v něm vyzná. A tak to máme u posezení při svíčkách rozdělené. Ona pije kvalitní víno a já kvalitní pivo.


Co je vlastně náplní práce sládka? Zodpovídám za celý proces výroby od dovezení surovin až po hotové pivo, které pak putuje na rozvoz. Dohlížím na to, jak se vaří, leží – zraje, stáčí, kvalitu piva a na údržbu strojů. Samozřejmě, a to je ta část mé práce, kterou mi možná někteří závidí, ochutnávám pivo. Ale degustátor nejsem v práci jediný. Může se stát, že se celá várka piva vylije, protože se někde stala chybička? Sládek se musí vyvarovat překvapení, aby nebylo pivo třeba moc hořké nebo naopak. U výroby své značky se sládkové většinou nemýlí. Rozpoznají totiž i drobné odchylky, které chuť ovlivňují, vyznají se v technologii, v přípravě surovin. Pivo je přírodní produkt, při jehož přípravě se používá voda, slad a chmel. Během výroby pivovarské kvasinky přemění značnou část cukerných látek ze sladu na alkohol a oxid uhličitý. Hotové pivo je vlastně z 92 procent voda, alkohol a cukerné látky. Ničím jiným se nedochucuje. Někde v zahraničí se však můžete setkat i s pivy ochucenými sirupy, esencemi či vonnými látkami. Rozdílnou chuť piva ovlivňuje technologie jeho výroby, receptura, Někdy se používá světlý slad, jindy pražený, někdy zase více aromatický nebo hořký chmel.

Považujete pivo za zdravý nápoj? Tvrdím, že umírněná konzumace piva zdravá je. Do těla se dostává dostatek tekutin bez sodíku, který je obsažen v soli a přispívá k vysokému krevnímu tlaku a určitě organismu neprospívá. Navíc pivo obsahuje draslík, podporuje chuť k jídlu, napomáhá trávení, nejen sportovcům upravuje osmotický tlak. Také člověka uklidní a dobře se po něm usíná. A hlavně sdružuje lidi. A co pivní břicho? Pivo rozhodně nedělá hezká těla, říká se. Nejsem přesvědčen, že za velkým pupkem stojí pivo. Sice podporuje chuť k jídlu, ale jinak si myslím, že v tom hraje roli dědičnost, špatná strava, nebo nedostatek pohybu. Jak se člověk stane sládkem? Studoval jsem vysokou školu chemickou, obor pivovarnictví. Už tehdy jsem přemýšlel, že by mě tento obor mohl jednou dobře živit a dát jistotu. Pivo se bude pít vždycky. No a samozřejmě mám pivo rád. Pochutnám si na něm s přáteli v hospůdce, i když jej piji služebně. Nikdy jsme své volby pracovat jako sládek nelitoval. O čem by jste spolu hovořili s odborníkem na víno? Pivo je pro mě o slově, víno o hudbě. Oboje má spoustu společného. Proto si myslím, že bychom si dlouho povídali.

8 |Rozhovor


listopad |2003

Vážení čtenáři, od tohoto čísla najdete na zadní straně pokaždé navíc neformální rozhovor s některým ze zástupců úřadu Moravskoslezského kraje či zdejší politické scény. Úkolem dotazovaných je odpovědět na otázky co nejstručněji a nejvýstižněji. Jako první odpovídá ředitelka krajského úřadu Eva Kafková.

Ředitelka krajského úřadu: Prohřešek z dětství neprozradím Jaké bylo vaše setkání s neobyčejným člověkem? Za svůj život jsem potkala řadu neobyčejných lidí. Která část vaší práce vám dělá radost, která naopak přidělává vrásky? Radost mi dělá, když vidím dobré výsledky práce našeho úřadu nebo když slyším pochvalu našich zaměstnanců od lidí zvenku. Obtěžuje mě potřeba neustálého sledování, zda nejsme příliš byrokratičtí, zda vždy jednáme profesně a včas. Jaké povolání byste si zvolila, kdybyste dostala novou šanci? Když mi bylo patnáct, chtěla jsem být architektkou nebo psycholožkou. Nakonec jsem vystudovala práva a tento obor bych si vybrala i teď. Do které doby v historii byste se vrátila? Nemám potřebu se vracet do minulosti, dívám se spíš před sebe. Co byl váš největší životní omyl? Můj manžel! (smích…) Ale vážně, nelituji ničeho,

nemám pocit omylu, spíš smůly, že jsem musela žít v době, která mě připravila o kus života. Co bylo naopak největší výhrou? Můj manžel a moje rodina. Mám dvě děti, dcera je už vdaná a mou největší radostí je dvouletý vnuk Víteček. Která lidská vlastnost vám nejvíc vadí? Na mně samotné? Netrpělivost! Ale obecně, nesnáším závist, hloupost a zlovůli. Kdy jste se cítila nejmizerněji? Když zemřel můj pr vní manžel. Byla to velice těžká osobní zkušenost. Kam byste nikdy nešla? Nikdy neříkej nikdy…, ale opravdu už mě dneska neláká třeba dovolená pod stanem. Kam naopak chodíte ráda? Do přírody, do lesa, mým královstvím je zahrada na chalupě. Jak vypadá váš víkend? Zčásti pracovně, zčásti doháním dluhy v domác-

nosti, na které v týdnu nemám čas. Také se snažím věnovat rodině, být se svými blízkými. Co byste se ještě chtěla naučit? Stačilo by mi naučit se obstojně anglicky. Jaký máte vztah ke sportu? Velmi kladný, miluji lyžování, ráda plavu, kdysi jsem hodně bruslila… Jaké je vaše nejoblíbenější zvíře? Proč? Náš jezevčík Filu, kterého jsem ale kdysi vůbec nechtěla, protože jsem byla a stále jsem přesvědčená, že pes do bytu nepatří. Před jedenácti lety mě ale uprosil můj syn a dnes je náš pejsek plnoprávný člen rodiny. Nejoblíbenější kniha? Možná to bude znít barbarsky, ale na čtení jiné než odborné literatury už mi nezbývá čas a po večerech už ani síla. Nevadí, když neodpovím? Jakou moudrost, kterou se dodnes řídíte, vám vtiskli rodiče? Jsem rodičům vděčná, že mě vedli k pracovitosti,

smyslu pro povinnost a k odpovědnosti za sebe samu. Dostala jste od svého potomka otázku, na kterou jste nedokázala odpovědět? Dnes už to ani tak nejsou otázky, jako spíš netuším, o čem mluví, zejména, když je řeč o současné hudbě, počítačích nebo moderních sportech. Máte nějaký prohřešek z dětství? Prozradíte? Neprozradím… Kdo vás v životě nejvíc rozesmál? Směji se ráda a často, mám ráda chytrý humor a vtipné průpovídky. Ale kdo nejvíc? To fakt nevím. Quo vadis? Jsem ve věku, kdy moje profesní kariéra se už asi nebude měřit na desetiletí. Na druhou stranu se ale velmi těším na dobu, kdy budu mít čas žít se svou rodinou, věnovat se zájmům a zahradě, cestovat, prostě žít. A k tomu potřebuji vlastně jediné – zdraví.

Seznam upravovaných běžeckých tras v Moravskoslezském kraji: trasa 1: Lysohorská magistrála

trasa 3: Pustevny

trasa 4: Vrbno pod Pradědem

trasa 6: Mosty – Girová, Girovská magistrála trasa 10: Běžecké trasy – Mosty u Jablůnkova

trasa 5: Morávka – Sviňorky: Kobzocká cesta

trasa 2: Lyžařská cesta pod Javorníkem

trasa 7: Traverzové cesty Těšínských Beskyd

trasa 12: Běžecké trasy Dolní Lomná

trasa 9: Lyžařské běžecké tratě Rymařovska trasa 11: Hrubý Jesení

trasa 8: Horní Lomná, Přelač

1A: Vrchol Lysé hory – Papežov (8,5 km), 1B: Vrchol Lysé hory – Albínovo náměstí (13 km), 2: Veřovice – Frenštát (7,1 km), 3A: Pustevny–Martiňák (8 km), 3B: Pustevny–Radhošť (4 km), 3C: standardní okruhy (5 km), 4A: Nad Vrbnem p/P – Stadionka (7 km), 4B: Vrbno p/P – Anenský vrch (8 km), 4C: Vrbno p/P – Hvězda (12 km), 5: Morávka–Sviňorky – údolí potoka Travného (12 km), 6A: Jablunkov – Fojtský gruň (6,5 km), 6B: Polanka – Markov (4 km), 6C: Celnice–Bukovec. Následují dvě odbočky (13 km), 7A: Javorový – Kozinec (14,2 km), 7B: Ostrý–Slavíč (5,3 km), 7C: Ostrý–Kamenitý (5,7 km), 8: Horní Lomná, část Přelač, okruhy (4 km), 9A: okruh na Sokolské ulici (1 km), 9B: okruh ve Stráleckém údolí (5 km), 9C: spojnice okruhů 9A a 9B (2 km), 9D: Rýmařov – Stará Ves (5 km), 9E: Stará Ves – Skřítek (9 km), 10A: Mosty – Hrčava (15 km), 10B: Mosty – celnice (7 km), 11A: chata Alfrédka – Skřítek (14 km), 11B: okruh v Nové Vsi (17 km), 11C: okruh kolem vrchu Ptáčník (5,5 km), 12: lyžařský okruh u Dolní Lomné (10 km).

Měsíčník Moravskoslezský kraj • Vydává Moravskoslezský kraj ve spolupráci se Strategic Consulting, s.r.o. • Šéfredaktorka: Jana Paštiková, tel./fax 596 638 510, mobil 603 375 601, e–mail: [email protected] • Redakční rada: PhDr. Jaroslava Wenigerová, Ing. Zdislav Wantula, Ing. Radim Nováček, Mgr. Katherini Koláčková, Kateřina Churá, DiS • Inzerce: Robert Kurka, telefon/fax 596 638 510, mobil 603 341 314, e–mail: [email protected] DTP: Tomáš Coufal • Adresa redakce: Strategic Consulting, s.r.o., Vítkovická 1, 702 00 Ostrava • Internet: www.kr–moravskoslezsky.cz • Nevyžádané příspěvky nevracíme. Registrováno pod číslem: MK ČR E14474


Kraj fandí zimním sportům

Recommend Documents