Kraj blanických rytířů

Kraj blanických rytířů

Tímto bych chtěla poděkovat vedoucímu své bakalářské práce, akad. malíři Vladimíru Netoličkovi za odbornou pomoc při vedení práce a za čas, který mi věnoval. Dále bych chtěla poděkovat všem respondentům, kteří nelitovali svého času a byli ochotni se podělit s osobními názory a postoji.

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Kraj blanických rytířů Bakalářská práce

Autor : Tereza Lučanová Vedoucí práce: ak. mal. Vladimír Netolička Jihlava 2012

Copyright © 2012 Tereza Lučanová

Abstrakt LUČANOVÁ,Tereza: Kraj blanických rytířů. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce ak. mal. Vladimír Netolička. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2012. 84 stran.

Obsahem teoretické části je charakterizovat Kraj blanických rytířů a jeho dominantu a nejnavštěvovanější místo Velký Blaník. Práce představuje atraktivity a služby cestovního ruchu. Přiblíženy jsou také obce v blízkém okolí a město Vlašim. V závěru teoretické části připomenu pořádané kulturní akce v regionu. V praktické části se zabývám provedením analýzy návštěvnosti Velkého Blaníku. Výsledky dotazníkového šetření budou vyhodnoceny a poskytnuty obci Louňovice pod Blaníkem a dalším organizacím, které v okolí působí. V návaznosti na výsledky bude vytvořen návrh tří typů zájezdů, které mohou oživit cestovní ruch v oblasti pod Blaníkem. Závěrem bude prokalkulován šestidenní zájezd.

Klíčová slova: Kraj blanických rytířů. Město Vlašim. Služby cestovního ruchu. Kulturní akce. Dotazníkový průzkum. Sestavení zájezdu.

7

Abstract LUČANOVÁ,Tereza: The Blaník knights country,

Bachelor thesis. College of

Polytechnice Jihlava. Leader of work scholastic artist Vladimir Netolička. Degree of qualification: Bachelor. Jihlava 2011. 84 pages.

In the theoretical part of thesis will be described The Blaník knights country with its land mark Great Blaník. The thesis introduces places of interest and tourism services in the region. There are described villages around and town of Vlašim. At the end of the theoretical part I will remind cultural events in the region. In the practical part of work I make analysis of the Great Blaník attendance. The results of the research will be analyzed and provided to Louňovice pod Blaníkem and other organizations that operate surroundings. After that I will create three types of tours that can revive tourism in this area. Finally, I calculate one of the three tour.

Keywords: The Blaník knights country. City Vlašim. Services of tourism. Cultural events. The questionnaire research. Form package holiday.

8

Obsah Abstrakt................................................................................................................. 7 Seznam ilustrací.................................................................................................... 11 Úvod....................................................................................................................... 13 1 Charakteristika oblasti.......................................................................................... 14 1.1 Vysvětlení pojmu Kraj blanických rytířů.............................................. 14 1.2 Vymezení regionu................................................................................. 14 2 Velký a Malý Blaník............................................................................................. 15 2.1 Pověst o blanických rytířích...................................................................15 2.2 Historie...................................................................................................16 2.3 Chráněná krajinná oblast Blaník.............................................................17 2.4 Naučná stezka S rytířem na Blaník.........................................................18 2.5 Cyklistické a pěší stezky v oblasti..........................................................19 2.6 Ubytovací a stravovací možnosti v okolí Velkého Blaníku....................22 2.6.1 Ubytování................................................................................ 22 2.6.2 Stravování................................................................................23 3 Obce v oblasti........................................................................................................23 4 Město Vlašim........................................................................................................ 29 4.1 Historie města........................................................................................ 29 4.2 Pamětihodnosti města Vlašim................................................................ 31 4.2.1 Zámek ve Vlašimi................................................................... 31 4.2.2 Zámecký park.......................................................................... 32 4.2.3 Výčet dalších pamětihodností města Vlašim.......................... 33 5 Kulturní akce pořádané v regionu.........................................................................34 6 Analýza Kraje blanických rytířů........................................................................... 36 6.1 Výzkum – metodika............................................................................... 37 6.2 Výsledky výzkumu a zpracování zaznamenaných odpovědí.................38 6.3 Shrnutí a doporučení.............................................................................. 57 7 Varianty řešení výsledků výzkumu.......................................................................59 7.1 Jednodenní zájezdy................................................................................ 59 7.2 Prodloužený víkend v krajině pod Blaníkem......................................... 60 7.3 Začlenění do delšího zájezdu................................................................. 62 8 Kalkulace zájezdu „Za krásami tří krajů“............................................................ 65 9

8.1 Nepřímé náklady.................................................................................... 65 8.2 Přímé náklady.........................................................................................67 8.3 Celkové náklady a úprava ceny..............................................................69 8.4 Tabulkové vyjádření výpočtu ceny zájezdu........................................... 69 8.5 Vyjádření k praktické části práce........................................................... 70 9 Závěr.....................................................................................................................72 10 Soupis bibliografických citací...........................................................................74 11 Přílohy................................................................................................................ 79

10

Seznam ilustrací Graf 1: Počet návštěv v Kraji blanických rytířů : vlastní výpočty.................... 37 Graf 2: Rozdělení návštěvníků podle vzdálenosti : vlastní výpočty.................. 38 Graf 3: Výčet způsobů cestování do oblasti : vlastní výpočty............................ 39 Graf 4: Délka pobytu v oblasti : vlastní výpočty................................................. 40 Graf 5: Návštěvnost vrcholu Velkého Blaníku: vlastní výpočty........................ 41 Graf 6: Způsob dopravy na vrchol Velkého Blaníku : vlastní výpočty............ 42 Graf 7: Počet návštěvníků naučné stezky : vlastní výpočty................................43 Graf 8: Počet návštěvníků rozhledny : vlastní výpočty...................................... 44 Graf 9 : Spokojenost s kvalitou a cenami občerstvení : vlastní výpočty........... 45 Graf 10 : Procento spokojenosti s kapacitou parkoviště : vlastní výpočty....... 46 Graf 11 : Procento opakované návštěvnosti : vlastní výpočty............................47 Graf 12 : Návštěvnost jiných památek v oblasti : vlastní výpočty..................... 48 Graf 13 : Spokojenost s cyklistickými a pěšími trasami : vlastní výpočty........ 49 Graf 14 : Spokojenost s úrovní stravovacích služeb : vlastní výpočty.............. 50 Graf 15 : Procento spokojenosti s úrovní ubyt. služeb : vlastní výpočty.......... 51 Graf 16 : Spokojenost se stavem pozemních komunikací : vlastní výpočty..... 52 Graf 17 : Zájem o opakovanou návštěvu oblasti : vlastní výpočty.................... 53 Graf 18 : Rozdělení respondentů podle věkové skupiny : vlastní výpočty....... 54 Graf 19 : Rozdělení respondentů podle vzdělání : vlastní výpočty................... 55

11

Graf 20 : Rozdělení respondentů podle pohlaví : vlastní výpočty..................... 56 Tab 1: Tabulkové vyjádření výpočtu ceny zájezdu : vlastní výpočty............... 69

12

Úvod Tématem své

bakalářské práce, Kraj blanických rytířů, bych chtěla poukázat na

potenciál rekreační oblasti, která je situována v blízkosti mého bydliště. Tato bájná oblast s množstvím přírodních a kulturních památek má obrovský potenciál pro rozvoj cestovního ruchu. V jiných oblastech bylo téma již několikrát zpracováváno. Většinou se však jednalo jen o přepracování doposud známých faktů. Mojí snahou bude vytvoření několika návrhů na oživení cestovního ruchu v oblasti. V první části stručně popíši oblast. Nejprve osvětlím pojem Kraj blanických rytířů, což je vlastně nový atraktivní název pro Podblanicko. V tomto názvu můžeme nalézt stopy bájné pověsti. Dále přiblížím nejen dominantu, ale také nejnavštěvovanější místo Velký Blaník a různé pověsti o místu, které dodávají oblasti neotřelý ráz. Zmíním také důležitou činnost Chráněné krajinné oblasti a přírodní památky, které pod tuto organizaci spadají. Pokračuji představením obcí, ležících v těsné blízkosti Velkého Blaníku a největšího města v kraji, Vlašimi. V závěru teoretické části se zaměřím na pořádané kulturní akce v regionu. Výčet pouze nejznámějších kulturních akcí potvrzuje, že jsou obyvatelé Kraje blanických rytířů v tomto směru velmi činní a kreativní. Stěžejním bodem bakalářské práce se pro mě stane praktická část. Tu započnu analýzou návštěvnosti Velkého Blaníku a vyhodnocením výsledků tohoto dotazníkového šetření. Výzkum budu provádět přímo na Velkém Blaníku a internetovým šetřením umístěných na webových stránkách CHKO a obce Louňovice pod Blaníkem. Výsledky poté zpracuji do přehledných grafů a doplním stručným komentářem. Jak jsem v cíli práce uvedla, výsledky bakalářské práce mohou najít využití u organizací, které v oblasti působí. V další částí praktické práce sestavením několik variant zájezdů, které by mohly být atraktivní pro účastníky cestovního ruchu. Typy zájezdu jsou rozličné a zahrnují i kulturní akce, které jak jsem již podotkla, rozšiřují možnosti cestovního ruchu v oblasti. V závěru prokalkuluji cenu vybraného zájezdu.

13

1. Charakteristika oblasti 1. 1 Vysvětlení pojmu Kraj blanických rytířů Od roku 2005 se můžeme setkávat s novým pojmem Kraj blanických rytířů. Jedná se o název

projektu, který se zabývá oblastí kolem bájné hory Blaník. Tato oblast

s nezaměnitelnou přírodou, kulturním rázem a výbornou infrastrukturou se může pyšnit značným potenciálem pro rozvoj cestovního ruchu. Možnosti oblasti nebyly nikdy dříve využity, až žadatel ČSOP Vlašim spolu s městem Vlašim, obcemi Pravonín, Kamberk, Kondrac, Načeradec, Jankov, Muzeem Podblanicka, Nadací Partnerství, Marií Baborovou a Josef Přitasilem se rozhodli využít finanční podpory z fondů EU v Programu pro podporu rozvoje regionálních a místních služeb cestovního ruchu pro veřejný sektor ve Středočeském kraji na období 2004-2006. Po schválení tohoto úspěšného projektu začal nepříliš známý region Podblanicko využívat název

Kraj

blanických rytířů, zde můžeme najít odkaz na známou pověst o blanických rytířích. V rámci marketingové propagace ke zviditelnění oblasti byly vytvořeny internetové stránky, publicita v tisku, propagační a informační materiály. [1]

1.2 Vymezení regionu Podblanicko, neboli Kraj blanických rytířů, je situováno ve Středočeském kraji, jihovýchodně od Prahy a je přímou částí Vlašimské pahorkatiny. Podblanicko je kopcovitý kraj s velkým množstvím lesů, luk, polí a rybníků.[ Petráň J. a kol, 1985, str.9] V minulosti se na těchto místech nacházely hluboké hvozdy, tato skutečnost zabraňovala kolonizaci. První vlna kolonizace přišla koncem 8. století, kdy byl osídlen sever a západ Benešovska. Přímo Podblanicko bylo osídleno podle dosavadních průzkumů až asi v 10. století . Dějiny oblasti jsou patrné na značném množství významných kulturních objektů a na lidových staveb, které se dochovaly díky nízké industrializaci oblasti. Na tom, kam vlastně oblast sahá, se literatura nikdy neshodla. Podle ústní tradice je Kraj blanických rytířů to, co je viditelné z vrcholu Velkého Blaníku. [Tichý, 2009] Krajině dominují zalesněné skalnaté vrchy Velký a Malý Blaník. Velký Blaník je nejvyšším vrcholem Mladovožické pahorkatiny, která je částí Středočeské pahorkatiny. 14

Hora s výškou 638 m.n.m. skrývá mnoho krásných míst a je opředena bájnými pověstmi. Malý Blaník leží jihozápadně od velkého. Tento vrch se tyčí do výšky 546 m.n.m. Malý Blaník je pokryt bukovo – smrkovým porostem a na vrcholu můžeme najít zbytky středověkého hradu, v jehož prostředku se tyčí 160 let starý smrk. [Racková, 2001]

2. Velký a Malý Blaník 2.1 Pověst o Blanických rytířích Různé pověsti, kterými je Velký Blaník opředen můžeme najít již v dobách Keltských. Počátky známé pověsti o vojsku, které spí v nitru se objevily v 15. století. Podle pověsti uvnitř hory spí vojsko v jehož čele je patron Česka Svatý Václav. Vojsko čeká, až bude národu nejhůře. V tu chvíli se podle pověsti zazelená suchý dub, pramen pod ním bude tak silný, že se studánka přeplní a voda poteče dolů po stráni. Poté se otevře Veřejová skála, vojsko se probudí a vyjede českému národu na pomoc. [Bílek, 2004] Další zmínky o Velkém Blaníku můžeme najít z doby Národního obrození. Roku 1868 při dolování základního kamene Národního divadla kamenický pomocník spadl z výšky 60 metrů. Jeho tělo nebylo již nikdy viděno, a proto byl prohlášen za mrtvého. Pomocník se objevil za 18 let, kdy byl nezvěstný a vypověděl, že se ve skále setkal s Cyrilem a Metodějem, Karlem IV. a Janem Husem. Podle jeho slov byl ve skále 18 hodin, skutečně však uplynulo dlouhých 18 let. Dále jsou mezi místními rozšířeny mnohé pověsti jako například O vozkovi, ovčáku, děvečce a ovečce v Blaníku. [Tichý, 2009, s. 22] K inspiraci existenci Velkého Blaníku využilo mnoho českých umělců. Spisovatel Alois Jirásek ztvárnil Pověst o Blanických rytířích ve Starých pověstech českých. Předlohou se stal Velký Blaník také hudebníkům Bedřichu Smetanovi, Zdeňku Fibichovi, malířům Juliovi Mařákovi. Mezi další umělce, kteří se nechali Velkým Blaníkem inspirovat, jsou Josef Kajetán Tyl (Jiříkovo vidění), Václav Kliment Klicpera (Blaník), Karel Jaromír Erben, Jaroslav Vrchlický, Divadlo Járy Cimrmana. [Bílek, 2004]

15

2.2 Historie Osídlení Velkého Blaníku se datuje před začátek našeho letopočtu. Můžeme zde objevit keltské halštatsko – laténské hradiště. V této době byl ještě vrch Velkého Blaníku nezalesněn, k tomu došlo až v průběhu středověku. Nezodpovězenou otázkou také zůstává existence středověkého hradu na Blaníku. Existence je doložena záznamy, zatím se však nenašly žádné pozůstatky. První zmínky o organizovaných poutí jsou datovány na začátek 14.století. Další stopou můžeme zmínit dolování základních kamenů Národního divadla z tzv. Slepičí skály. [Tichý, 2009] Rozhledna, která se rozprostírá na vrcholu Velkého Blaníku byla vystavěna v roce 1895 na pokyn kardinála Františka hraběte Schönbornu. Upravena v roce 1914 na rozhlednu, vysokou dvacet metrů, bez vnějšího pláště. Později bohužel tato dominanta chátrala, až nevydržela nepřízeň počasí a zřítila se. Stavby nové rozhledny se v roce 1939 ujal Klub českých turistů a v 1941 byla dokončena. Získala si podobu husitské hlásky, kterou má dodnes. Nyní je v majetku obce Louňovice pod Blaníkem. Vzniklo několik záměrů doplnit rozhlednu o další objekty, zatím se však žádný z nich neuskutečnil. [Hromas,2007,s.16] Malý Blaník se stal předmětem archeologických výzkumů a našlo se zde několik nálezů, které pomohly datovat dění na Malém Blaníku v dobách minulých. Mezi nejvzácnější nálezy můžeme zařadit středovou nádobu z tuhované hlíny, datovanou do 13.století, drobnou keramiku z poloviny 16.století a další užitkové nádoby z 15.století. V roce 1753 byla dokončena stavba kaple svaté Máří Magdalény na popud arcibiskupa Khünburga. Tato osmiúhelníková barokní kaple byla po dokončení vysvěcena. Kaple byla uzavřena v době reforem na příkaz Josefa II. v roce 1783. O sto let později byla vystavěna dřevěná kaple jako snaha o obnovu poutí. Nyní se na vrcholu nachází pouze zřícenina této dřevěné kaple. [Hromas, 2007, s.8]

16

2.3 Chráněná krajinná oblast Blaník [2] Kraj blanických rytířů se také může pyšnit existencí nejmenší chráněné krajinné oblasti v České republice s rozlohou 44 km2. Celá oblast byla vyhlášena v roce 1981 a je harmonickou mozaikou polí, luk, lesních porostů, doplněna alejemi, potoky, rybníky i vhodně zvolenou zástavbou. Dominantu a nejvyšší vrchol chráněné oblasti tvoří vrch Velkého Blaníku. Do území CHKO Blaník se začlenilo pět maloplošných chráněných přírodních rezervací a dvacet jedna památných stromů. Mezi chráněné přírodní rezervace patří : Přírodní rezervace Velký Blaník Tato oblast se zařadila do chráněného území v roce 1992, rozprostírá se na ploše 84,68 ha. Oblast má již zmíněný značný historický význam. Z přírodního hlediska je horní část oblasti významná bukovým porostem, starým až 160 let, ve spodní části můžeme nalézt druhotný smrkový les. Tento komplex poskytuje útočiště mnoha chráněným rostlinám i živočichům. Můžeme zde najít také nepříznivé vlivy na chráněnou krajinu, nejvíce ohrožuje starobylé stromy jednoznačně rozsáhlá populace muflonů. Zde turismus také bohužel přináší neblahé dopady na chráněnou oblast Velkého Blaníku. Hlavně snaha o transport na vrchol Velkého Blaníku pomocí motorizovaných prostředků, ale i na koni, nedovolené lezení po skalách a v neposlední řadě odhazování nedopalků a odpadků návštěvníky této přírodní rezervace. [Blaník – svazek obcí,2011,s.24] Přírodní rezervace Malý Blaník Oblast byla vyhlášená také v roce 1992, rozprostírá se na 12,71 ha a je tvořena přirozenými kyselými bučinami, které skýtají zajímavou faunu (výr velký, jestřáb lesní, zemoun skalní aj.) a flóru (bažantka vytrvalá, pšeníčko rozkladité, samorostlík klasnatý). [Blaník – svazek obcí,2011,s.24] Přírodní rezervace Podlesí Tato oblast byla vyhlášena v roce 1993. Nachází se u obce Býkovice, zahrnuje malý a velký Býkovický rybník, dále rašelinné a mokřadní louky a pole, které k rybníkům přiléhají. Přírodní rezervace je domovem několika chráněných živočichů (blatnice 17

skvrnitá, moták pochop, kopřivka obecná) a mnoha ohrožených rostlin (hadí mord nízký, vachta trojlistá, srstnatec májový). [Blaník – svazek obcí,2011,s.24] Přírodní památka Častrovické rybníky Oblast se stala chráněnou v roce 2001, tato přírodní památka je lokalizována u obce Vracovice. V mělkém údolí Častrovického potoka se nachází tři menší rybníky a soustava mokřadních luk. Hlavním důvodem ochrany je výskyt četných ohrožených druhů rostlin i živočichů. [Blaník – svazek obcí,2011,s.25] Přírodní památka Rybník Louňov Patří mezi přírodní památky od roku 2001. Tento rybník má velmi specifický ekosystém s velkou populací chráněných druhů živočichů a rostlin. [Blaník – svazek obcí,2011,s.25]

2.4. Naučná stezka „S rytířem na Blaník“ [Blaník – svazek obcí,2011,s.25] ,[3] Nejnavštěvovanější cílem regionu se stala rozhledna na vrcholu Velkého Blaníku. K této dominantě se můžeme dostat nově vybudovanou naučnou stezkou „S rytířem na Blaník.“ Stezka vznikla v roce 2007. Staré informační tabule byly nahrazeny atraktivními informačními panely, vedoucí po stejné trase, jako původní. Na této originální trase se 14 zastaveními se návštěvníci mohou seznámit nejen s přírodou Velkého Blaníku a okolí ale také s historií, osídlením a v neposlední řadě také s pověstí o blanických rytířích. Na stezce je také k vidění kopie základního kamene Národního divadla, který byl z Blaníku pořízen. Za návštěvu také stojí geologická expozice hornin Podblanicka. Zde nalezneme vystavené horniny, nalezené v okolí Velkého Blaníku a vystavené pod širým nebem. Během stavby této stezky nebylo zapomenuto na malé návštěvníky Velkého Blaníku. Ti si mohou své znalosti prověřit na 17 hravých zastaveních. Putování po stezce je možné začít přímo na úpatí Velkého Blaníku nebo nad obcí Louňovice. Stezka začíná na úpatí Velkého Blaníka u parkoviště, vede po červené turistické značce a míří k vrcholu kopce. Hned na začátku návštěvníky přivítá první stojan s pěti informačními panely, odtud se po pár metrech nachází první dětské zastavení Poznej 18

nás podle listů. Ve svahu návštěvníci potkají další sadu zastávek. Druhá zastávka ukazuje geologii Blaníku a přímo naproti ní stojí dětské zastavení Poznej nás podle kůry. Další trasa se točí kolem dvou zajímavých dětských zastavení Ptáci a jejich potrava a Socha rytíře. Odtud se návštěvníci dostanou k zastávce Blanická pověst. V další části svahu, téměř pod vrcholem Velkého Blaníku, je možné potkat dětské zastavení Torzo stromu a další rozmanitý panel Lesy a rostlinstvo. Pár metrů před rozhlednou jsou situovány zastávky Blaník v umění a Rozhledna a další zajímavosti. Po opačné straně od rozhledny se line cesta zpět do údolí okolo panelu s informacemi o historii osídlení Blaníku a dětskému zastavení, které zobrazuje model hradeb. U Slepičí skály je možné odpočinout a prohlédnout si informace o lesnictví a dětské zastavení Dendrofon. Stezka se dále stáčí k dalším dětským zastavení Poznej nás podle kůry a Dřeviny a jejich plody. Pokračování dolů vede po vozové cestě, zde si děti užijí další zastavení s názvem Rodiče a děti. Další panely, které návštěvníci uvidí, ukazují bezobratlé živočichy Velkého Blaníku. Zanedlouho poté začne trasa pomalu klesat až k potoku, u kterého je opět zastávka Potok Brodec a dětské stanoviště Vydatnost pramene. Odtud je již jen kousek k poslednímu dětskému zastavení Poznej nás podle listů. Úplný konec této interaktivní trasy je na odpočívadle s nádherným výhledem na místní komunikaci mezi Kondrací a Načeradcem.

2. 5 Cyklistické a pěší stezky v oblasti [Urban, 2009], [4] Velkým potenciálem této oblasti jsou nově zbudované pěsí a cyklostezky. V obci Kondrac i na Farmě Blaník v Ostrově můžeme najít půjčovnu a servis kol. Okolí Blaníku je protkáno množstvím tras, které jsou vhodné jak pro rekreační, tak i náročnější sportovce. Díky častým zastavením, doplněným o ilustrované tabule, se mohou návštěvníci během poznávání této krásné chráněné krajiny dozvědět také spoustu zajímavých poznatků z historie. „Po stopách blanických rytířů“ Nejznámější cyklotrasa měří 32 km a vede převážně po silnici, částečně po polních stezkách. Každý rok v květnu se otevírá cyklistická sezóna tradiční akcí Blanický cyklorytíř. Po absolvování této cesty je účastník pasován na cyklorytíře.

19

Trasa začíná v Kondraci, jehož dominantou je kostel sv. Bartoloměje. Dále pokračuje přes Ostrov, kterému dominují koňské jízdárny, až do Veliše s kostelem sv. Josefa. Z Veliše trasa směřuje do centra mikroregionu Louňovic pod Blaníkem. Po projetí malebné obce se cesta klikatí kolem úpatí Velkého Blaníku do Načeradce. Tato obec se pyšní městskou památkovou zónou, románským kostelem a židovským hřbitovem. Z této obce cesta pokračuje přes Pravonín, přírodní památku Častrovice až do obce Vracovice. Poslední úsek cesty je z Vracovic zpět do Kondrace. Další cyklotrasy, které mohou návštěvníci vyzkoušet a poznat krásy Kraje blanických rytířů: „Vlašimské aleje“ Český svaz ochránců přírody ve spolupráci s městem Vlašim a okolními obcemi, obnovil přírodní předpoklady a vybudoval rozsáhlé aleje. Díky tomu vznikla krásná cyklostezka, mapující přírodní i historické krásy Vlašimska. Trasa měří 32 km, vede po různých typech povrchů jak po silnicích tak i po polních a lesních cestách. Stezka je koncipována tak, aby se co nejvíce vyhnula rušným silničním tahům. Tato cyklostezka začíná poměrně náročným lesním stoupáním z Vlašimi na významné poutní místo Hrádek. Cesta vede až ke studánce s léčivou vodou. Z Hrádku se trasa line přes vrch Kalamajka až do míst nad Domašínem. Odtud cesta pokračuje po nově zbudované cestě přes pole, kolem romantického údolí řeky Blanice až k bývalému poplužnímu dvoru Ovčíny. Odkud trasa vede před Orlinské údolí, kterému vévodí historická studánka, až k bývalému panskému Červenému dvoru. Po polních cestách cyklisté dojedou k Loretě, poutnímu místu s kostelem a lipovou alejí. Odtud již není daleko zpět do Vlašimi. „Romantické zámecké parky“ Cyklotrasa romantické zámecké parky měří 53 km a vede především po silnicích, na kterých není tak velký provoz. Trasa vede po krásných parcích regionu, které byly převážně vystaveny v romantickém stylu. Začátek cyklistické trasy je ideální ve Vlašimi, zde cyklisté nesmí opomenout navštívit nejenom zámek a Muzeum Podblanicka, ale také krásný park s významnými romantickými stavbami, který zámek obklopuje. Po příjemné prohlídce trasa míří na 20

Jemniště. Zde byla původně francouzská zahrada, v poslední době byla rozšířena o přírodně krajinářský park. Celý tento komplex obklopuje barokní zámek. Z Jemniště se zamíří přímo do parku v Ratměřicích. Zde nepřístupný zámek obklopuje park, kterému dominují krásné sekvojovce obrovské. Odtud trasa vede do nedalekých Odlochovic. Tento park se pyšní sochou sv. Jana Nepomuckého, umělou jeskyní a kašnou s krásnou výzdobou. Přes Zvěstov a Louňovice pod Blaníkem cesta vede zpět do Vlašimi. „Krajem poslední bitvy třicetileté války“ Tato pěší trasa měří 12 kilometrů a výchozí bod se nachází v Ratměřicích na návsi. Během cesty se návštěvníci dostanou na místa bitvy u Jankova z roku 1645. Návštěvníci se dostanou na území poslední a nejkrvavější bitvy třicetileté války. Z ratměřické návsi se návštěvníci vydají po informačních tabulích, které přináší zajímavé poznatky o místech na trase. Trasa vede ke studánce sv. Anny a odtud je možné pokračovat k památníku bitvy u Jankova. Odtud se pokračuje po jankovské naučné stezce k samotě Habrovka, kde se podle pověsti nachází poklad. Z Habrovky cesta vede do vesnice Vlčkovice, poté kolem impozantních rybníků přes Nosákov do Odlochovic. V této malebné vesnici si účastníci cestovního ruchu mohou prohlédnout krásný, volně přístupný park přiléhající zámku, který v současné době slouží jako zázemí Integrovaného centra sociálních služeb. Odtud vede zpět do Ratměřic cesta lemovaná největším lipovým stromořadím na Podblanicku. „Přes Javornickou hůru“ Tato 14 kilometrová pěší stezka začíná v Trhovém Štěpánově. Zde je možné navštívit kostel sv. Bartoloměje, nově restrukturalizované Muzeum Štěpánovska a v neposlední řadě také nejzachovalejší židovský hřbitov Podblanicka. Odtud vede zelená turistická značka do nedalekého Javorníka. Zde začne lesní stoupání na Javornickou hůru, která se tyčí 583 m n. m. Z vrcholu se cesta svažuje do údolí k penzionu Peklo. Odtud se pokračuje po tzv. Solné stezce do Zdislavic, kde je možnost vidět kostnici v areálu márnice. Místní komunikace pokračuje přes Rataje zpět do Trhového Štěpánova.

21

2.6 Ubytovací a stravovací možnosti v okolí Velkého Blaníku 2.6.1 Ubytování [Blaník – svazek obcí,2011,s.26,27] Kvalitní ubytování je poskytováno v obci Kondrac v Ubytovně u blanických rytířů. Tato ubytovací jednotka disponuje 5 pokoji s vlastním sociálním zařízením a jedním pokojem vybaveným pro handicapované osoby. Mezi další vybavení ubytovny patří kuchyňka, pračka, společenská místnost, veřejný internet, úschovna a půjčovna kol. V Kondraci je ještě jedna ubytovna TJ Sokol Kondrac, zde je možné využít 4 pokoje s celkem 35 lůžky a společným sociálním zařízením. U ubytovny je víceúčelové hříště, klubovna, krb a udírna. Dále je v Kondraci situován penzion Scarlet. Ubytování je zde možné ve 4 pokojích s vlastním sociálním zařízením. Další ubytovací zařízení je rekreační středisko Blaník. Středisko se nachází nedaleko Louňovic pod Blaníkem v obci Smršťov. Tento objekt nabízí šest zděných domků po 34 lůžkách a šest chatek. V každé chatce je 8 lůžek, obývací pokoj a malá terasa. Návštěvníkům je k dispozici taneční sál, klubovny, uzavřený areál s ohništěm, volejbalové hřiště, přírodní koupaliště a půjčovna loděk. V obci Kamberk je možné ubytování na útulné farmě Dolejší mlýn. K využití jsou dva půvabné apartmány pro 5 osob s kuchyňkou a sociálním zařízením. Dále nabízí restauraci a venkovní posezení s možností grilování, půjčovnu kol se servisem a dětské hřiště. V Kamberku je další možnost ubytování v pohostinství, zde je k dispozici 10 lůžek s vlastním sociálním zařízením. Kousek od Louňovic pod Blaníkem v obci Světlá se nachází ubytovací jednotka Chaloupka pod Blaníkem s 25 lůžky. Návštěvníkům je zde k dispozici bazén, rybník s kapry, kachlová pec, gril, společenská místnost s biliárem. V Louňovicích pod Blaníkem je dále k dispozici chata Blaník a penzion Blaník, které spadají pod Chaloupku pod Blaníkem. V Nesperách u Postupic je situována chaloupka Na samotě u lesa. Tento útulný objekt nabízí 2 pokoje se 7 lůžky, s koupelnou, WC, kuchyňským koutem a krbem. Nově vybudovaný rozsáhlý ubytovací objekt Farma Blaník v obci Ostrov nedaleko Louňovic pod Blaníkem nabízí ubytování v několika typech ubytovacích jednotek. Hotýlek Blaník nabízí 2 apartmá a 5 dvoulůžkových pokojů. Hotýlek Ostrov disponuje 22

6 dvoulůžkovými pokoji včetně 1 pro handicapované. Dále se návštěvníci mohou zůstat v ubytovně s 12 lůžky nebo mohou spát venku na pozemcích farmy. Na celé farmě je možnost návštěvy restaurace, vinárny, klubovny, bazénu. Dále mohou návštěvníci využít některou z těchto nabídek pro strávení volného času: vyjížďky na koních a v kočáře, půjčovna kol, pískové kolbiště, farma – park, ohniště a domácí zvířata. [5] Další možnosti ubytování jsou v nedalekém městě Vlašim. Zde je k využití hotel Vorlina, penzion Silvie, ubytovny a ubytování v soukromí.

2.6.2 Stravování V Kondraci je stravování možné ve vyhlášené restauraci U Matoušků, která nabízí tradiční českou kuchyni za příznivé ceny. V Louňovicích pod Blaníkem turisté mají možnost občerstvit se ve dvou restauracích na náměstí v Hostinci pod Blaníkem a Zámecké hospodě. Výborné stravování pro veřejnost nabízí také restaurace Farmy Blaník v Ostrově. Ve vesnicích v okolí Velkého Blaníka je také možnost stravovaní, například v Načeradci v Hostinci Chaloupka a Hostinec v Jankově. Největší portfolio stravovacích možností nalezneme ve Vlašimi. Zde se návštěvníci mohou zastavit v příjemné restauraci Silvie, stylové Domašínské bráně, hostinci Blaník a dalších.

3. Obce v regionu V této části bych ráda krátce představila obce, které přímo obklopují Velký Blaník. Tato oblast se nazývá mikroregion Blaník. Tento subjekt je dobrovolný svazek obcí, založený v roce 2000 jako Blaník – zájmové sdružení obcí. V roce 2004 byl tento svazek zapsán na Krajském úřadě Středočeského kraje jako Blaník – svazek obcí. Tento svazek má za úkol sdružovat obce a pomáhat obnově mikroregionu. Sdružení také využívá dotace Krajského úřadu a programy na rozvoj a obnovu venkova. Tyto peníze pomáhají při obnově památek, infrastruktury a úpravách veřejných objektů. Mikroregion má deset členských obcí - Kamberk, Kondrac, Louňovice pod Blaníkem, Pravonín, Načeradec, Veliš, Ostrov, Hradiště, Vracovice a Miřetice. Každá z těchto obcích má neotřelý ráz, tradice a svůj charakter. Veškeré obce i město Vlašim patří také do Kraje blanických rytířů, navíc jsou v něm obce Trhový Štěpánov, Čechtice a Křivsoudov. Ti jsou však již poměrně vzdálené od Velkého Blaníku, proto jsem je blíže nepopisovala. [Blaník – svazek obcí,2011,s.3] 23

Kamberk Kamberk leží na okraji středočeského kraje na tzv. Blanické brázdě. Nadmořská výška dosahuje 420 m n. m. a má 159 obyvatel. Obec byla založena německými havíři roku 1261. Do 15. století se na tomto území dolovalo zlato. Obec je složena ze tří částí: Kamberk, Hrajovice, Předbořice. Pouze pár domů je však trvale osídleno, zbytek obce je využíván rekreanty. Střed obce je tvořen zachovalou návsí s původní venkovskou architekturou. Na návsi jsou situovány pomníky obětem první světové války a obětem holocaustu. Další památkou v této obci kostel sv. Martina z 18. století, tvrz ze 13. století a kaple sv. Anny a sv. Vojtěcha v osadě Předbořice. Dominantu obce tvoří 10 ha rybník. Návštěvníci si mají možnost prohlédnout Muzeum venkova, které se v obci také nachází. Na 270 m2 je možné vidět až 500 předmětů, dokumentů a dobových listin, které mapují historii obce. V muzeu můžeme naleznout historickou školní třídu a pamětní síň s více, než 150 předměty. Zvláštní expozice je také věnována zlatodolu Roudný. Dále je možné navštívit opravené historické sklepení, muzeum zemědělské techniky a také sedlácké sednice s dobovým nábytkem. Život v této malé obci významně ovlivňují činné spolky jako Sbor dobrovolných hasičů, TJ Sokol Kamberk, Občanské sdružení rodáků a přátel Kamberka a ochotnický soubor. Tyto spolky se významně podílí na pořádání tanečních zábav, plesů, soutěží a poutí. [Blaník – svazek obcí,2011,s.4,5]

Kondrac [Racková, 2001,s.33] Uprostřed údolí Častrovického potoka se rozkládá středověká obec Kondrac. Obec leží jižně od města Vlašim v nadmořské výšce 416 m n.m. Na výměře 1276 ha žije přibližně 469 obyvatel. Osídlení tohoto území začalo již v 10.století. Původně románský kostel je již z počátku 13.století. Tato významná stavba tvořila střed původní osady s tvrzí. Kostel sv. Bartoloměje je jednolodní, presbytář a sakristie jsou již gotické z roku 1375. Jihozápadně od kostela, se rozkládala středověká tvrz, jejíž zbytky se dochovaly pouze do 18.století. V roce 2010 bylo v Kondraci otevřeno Farní muzeum. Tento objekt je jediný svého druhu v České republice. Tato rarita nabízí pohled do života duchovenstva na přelomu 19. a 20. století. Muzeum skýtá pohled do interiéru fary, řemeslné dílny, možnost

24

výroby svíček ručního tisku či výrobě papíru. V muzeu můžeme také vidět expozici k historii kostela a další zajímavou expozici o pohřbívání. Kondrac je malebná obec, která je protkána cyklostezkami a turistickou stezkou, vedoucí na Velký Blaník. Při dostatečné sněhové nadílce je v provozu také lyžařský vlek. Další sportovní vyžití na hřištích vhodných na tenis, nohejbal, volejbal, minigolf vytváří perfektní podmínky pro všechny věkové kategorie.

Louňovice pod Blaníkem Městys Louňovice pod Blaníkem je rozložen po obou stranách Louňovického potoka. Městys zahrnuje místní části Býkovice, Rejkovice, Světlá a Mrkvová Lhota. Na katastrální výměře 3098 ha žije 664 obyvatel. Městys Louňovice se pyšní bohatou a dlouhou historií. První písemná zmínka je z roku 1149 v souvislosti s premonstrátským klášterem, který byl roku 1420 zbořen husity, ti poté ovládli celou oblast. Archeologické nálezy z této doby jsou vystaveny v expozici v objektu zámku.Původně gotický kostel přetrval zánik kláštera a v druhé polovině 17. století byl zbarokizován. Další dominantou městyse je barokní zámek z roku 1652. [Tichý, 2009, s.15-20] V prostoru městyse se na malém území shromažďuje osm chráněných památek s historickou hodnotou. Kromě známých a rozsáhlých objektů (areál zámku a areál kostela) jsou zde i jednotlivé stavby jako dům čp. 49, dům čp 95, chalupa čp. 18, sýpka pod čp. 95, kaple u hřbitova se sochou svatého Prokopa a fragment středověké zdi kláštera pod chalupou čp. 18 ) Městys Louňovice pod Blaníkem je také rodištěm známého barokního skladatele Jana Dismase Zelenky. Na jeho počest se každoročně v prostorách zámku pořádá koncert v rámci festivalu Podblanický hudební podzim. Místo kde byl umělec narozen také připomíná pamětní deska na pomníku, ten pochází z kamene ze Slepičí skály na Velkém Blaníku. Další kámen, který pochází z hory Velký Blaník a původně měl být součástí zdi Národního divadla, byl zasazen do sklepa louňovického pivovaru. [Racková, 2001, s.12-14]

25

Pravonín Na dohled od hory Blaník leží v nadmořské výšce 540 m n. m. obec Pravonín. Obec má velice bohatou historii a nachází se v ní několik pamětihodností. Dominantou obce je rozsáhlá kaštanová alej, která vede až k rotundě sv. Jiřího. Původ stavby se datuje do druhé poloviny 12.století a patří mezi významné pamětihodnosti tohoto typu v Evropě. Ve 13. století byla postavena vedle kostela fara. Před kostelem můžeme nalézt kamennou kašnu, která je postavena na původním místě kašny ze 16. století. Další dominantou obce je pravonínský zámek, ten byl vystaven jako tvrz v roce 1567 a procházel mnoha přestavbami, v současné době je bohužel nepřístupný a chátrá. [Zemek, 2009, s.22-23]

Načeradec [Zemek, 2009, s.24-25], [Racková, 2001, s.45] Obec, která patří mezi nejstarší v oblasti mezi Blaníkem a Táborem, se rozkládá v hornaté krajině, několik kilometrů od bájné hory Blaník, v nadmořské výšce 528 m.n.m. Ve výměře 4 845 ha žije 1028 obyvatel. Jedna z prvních zmínek o Načeradci se datuje do roku 1362. Během třicetileté války, byl Načeradec po bitvě u Jankova, vypleněn Švédy. V roce 1747 Marie Terezie potvrdila městská práva. Městečko se až do roku 1848 rozvíjelo. Poté začal význam městečka pomalu upadat, pozvolna začalo ubývat i obyvatel. K oživení výstavby došlo ve 20.století. V tuto dobu bylo historický střed obklopen novou výstavbou. Historické jádro Načeradce si zachovalo tržní charakter a několik významných památek. Románská část kostela sv. Petra a Pavla pochází z 12.století, jeho založení však není přesně určeno. První zmínka pochází z kroniky kláštera Želivského ze dne 19. února 1184. Rozšíření o gotické presbyterium proběhlo v letech 1278 – 1287. V další etapě byla přistavena kaple a po požáru v roce 1622 získával kostel dnešní podobu. Poslední úprava byla výstavba boční kaple na jižní straně. V kostele můžeme také najít románskou kruchtu a křtitelnici z roku 1586. Další dominantou tohoto místa je zvonice. První zmínka o této stavbě je z roku 1250. Tato pozdně gotická věžovitá stavba přiléhá k původně renesanční radnici.

26

V Načeradci se nachází významná česká pamětihodnost, takzvaný Načeradský misál, který pochází ze 13.století a v roce 1997 byl restaurován akademickým malířem Jaromírem Laudou. V roce 1734 byl vystaven jednopatrový barokní zámek s mansardovou střechou. Okna v přízemí jsou zdobena prohnutými římsami a v patře okna v rámcích s nadokenními římsami. Od roku 1925 sloužil zámek k účelům sirotčince a od 50.let 20. století se z této budovy stalo státní výchovné zařízení. Na prostranstvím před zámkem byla v roce 1735 postavena socha sv. Jana Nepomuckého. Načeradec měl poměrně rozsáhlou židovskou komunitu. Z této doby se dochoval ohrazený židovský hřbitov. Ohradní zeď a několik náhrobních kamenů je zachován jako historická chráněná památka. Mezi dominanty obce musíme také zařadit štíty památkově chráněných domů čp. 5 a čp. 6. Charakter těchto domů označujeme za výraz selského baroka.

Veliš Obec Veliš se rozkládá na jihu Středočeského kraje v nadmořské výšce 432 m.n.m. Název Veliš je poprvé zaznamenán v roce 1350. V této době se zdejší farní osada stala částí štěpánovského děkanátu. Nejvýznamnější památkou obce je bezesporu kostel sv. Josefa, který byl postaven v roce 1772 na místě původního středověkého kostela o jehož podobě nejsou téměř žádné zmínky. Spolu s přidruženými osadami v obci žije 317 obyvatel. V současné době prošla obec značnou obnovou a v roce 2007 byla oceněna Zlatou stuhou za péči o zeleň a životní prostředí. [Blaník – svazek obcí,2011,s.15]

Ostrov [Racková, 2001, s.30] Obec se rozkládá na březích řeky Blanice, která ji rozděluje na dvě části, Českomoravskou vrchovinu a Středočeskou pahorkatinu. První zmínka o obci pochází z roku 1411. Název je zřejmě odvozen z polohy obce mezi rybníky. Podle dochovaných záznamů se na místě obce nacházely dvě rozsáhlé tvrze, které však nebyly dochovány. V okolí obce se nachází čtyři železné kříže, zasazené do kamenných sloupů. Dominantou obce je kaplička z roku 1907, zasvěcená sv. Janu Nepomuckému. V roce 1998 byla provedena generální oprava kapličky a její elektrifikace zvonění. Obec Ostrov byla dříve součástí blízké Velíše. V roce 1992 se osamostatnila a dne 13.3.1992 byl zvolen první starosta.

27

Na území obce můžeme najít dvě jízdárny s chovem koní. Jedna z nich patří majitelům Zvárovým, kteří zajišťují vyjížďky po okolí a výcvik jezdců. Druhá jízdárna se nachází v areálu Farmy Blaník, která je ve vlastnictví pana Miloslava Zapletala. Ten v roce 2000 začal s rekonstrukcí zdevastovaného objektu statku a vytvořil zde útulný hotýlek, penzion i ubytovnu, stylovou restauraci a Farma park. Na území obce působí také několik spolků, které pořádají spoustu tradičních akcí pro obyvatele a široké okolí.

Hradiště Vznik obce se datuje do konce 13.století. Pevnost Hradiště bylo sídlo panů Hroznatů z Husic. Odsud rod plenil okolí a pustošil majetek na ostatních statcích. Po dopadení rodu byli páni popraveni na vrchu nedaleko Hradiště, místo je podle této události nazýváno „Na šibenici.“ Po potrestání rodu bylo Hradiště svěřeno biskupu Tobiášovi jako náhrada škod. Biskup nechal kus pevnosti zbourat a na jeho základech nechal postavit katolický kostel nejsvětější Trojice Boží. Tato stavba je dodnes dominantou obce. Obec dříve patřila městu Vlašim, po revoluci se odtrhla a vnikla samostatná obec Hradiště. Poté se obec začala vyvíjet a opravovat. [Blaník – svazek obcí,2011,s.19]

Vracovice Obec se rozkládá v nadmořské výšce 500 m.n.m. a žije zde 369 obyvatel. První zmínka o této malebné obci je z roku 1318. Obec se skládá ze dvou částí – Vracovice a Malovidy. Uprostřed obce stojí kostelík, ten byl přestaven z původní kapličky. Území Vracovic je křižovatkou zmiňovaných cyklostezek, které jsou často využívány. V obci můžeme najít objekty ke sportovnímu i kulturnímu vyžití. [Blaník - svazek obcí,2011,s.21]

Miřetice [Blaník – svazek obcí,2011,s.23] Obec Miřetice leží ve Vlašimské pahorkatině na vyvýšenině v nadmořské výšce 520 m n. m. Vznik obce je datován mezi 14. a 15.století na původním území, které bylo hustě pokryto jehličnatými i listnatými lesy. První majitelé území byl rod Miřetů. V 17.století se obec stala majetkem panství přestavlckého, kterému podléhala až do roku 1918. Obec Miřetice patřila mezi jednu z největších obcí v oblasti. Roku 1925 byl v obci

28

postaven pomník, věnovaný miřetickým vojínům z první světové války. V současné době v obci žije 155 obyvatel. Tato obec se také stala rodištěm několika významných osobností. Mezi nejvýznamnější patří MUDr. Vladimír Vondráček, který se stal předním českým psychiatrem a napsal řadu významných děl. V trilogii Lékař vzpomíná se autor zmiňuje také o rodné obci Miřetice.

4. Město Vlašim Město Vlašim se nachází v okrese Benešov ve Středočeském kraji. Město leží nadmořské výšce 365 m.n.m a na katastrální výměře 41,43 km2 k 1.1. 2012 žije 11 956 obyvatel.

4.1 Historie města

[Příhoda, S., Sladkovský, O., Pouzar, 1975] , [Svoboda,

Moudrý, 2003] V malebném místě na břehu Blanice se první zmínky o probíhajícím životu datují až do doby keltské. V pozdějších dobách pan Radan Květ ve své knize spekuluje o tzv. Vitorazské stezce, která údajně touto oblastí vedla (Radan Květ, Staré stezky v ČR, Moravské zemské muzeum, Brno 1997) V tomto období měl údajně na pravém břehu řeky Blanice vzniknout zárodek osady později nazvané Vlašim. [Svoboda, Moudrý, 2006, s.13-14] Jako první držitelé se uvádějí Vlastislavicové, patřící k českým knížatům. Tento fakt je prokazován společným znakem: orlicí. Písemná zmínka z roku 1239 považuje za prvního pána na Vlašimi otce Pravony Vlašína. Rod Vlatislavců vládnul ve Vlašimi až do roku 1363, v tomto roce panství prodali Michalovi, purkrabímu na Svojanově, který se po koupi stal Michal pán na Vlašimi. Až do roku 1413 vládli páni z Vlašimi a páni z Jenštejna. Ze starobylého rodu pánu z Vlašimi pocházel také Jan Očko z Vlašimě, během jeho vlády byla Vlašim povýšena na město. V dalším období se vystřídalo mnoho významných panovnických rodů : Jan Svídnický z Chotěmi a na Vlašimi 1413 – 1442 Trčkové z Lípy 1442 – 1546 – stoupenci krále Jiřího z Poděbrad Aleš Klenovský ze Ptení 1550 – 1588 29

Rytíři Vostrovcové z Kralovic 1588 – 1621 Talmberkové 1622 – 1665 Božena Porcie roz. Kavková z Říčan 1665 – 1681 Hrabata z Weiszenwolfu 1681 – 1715 Hrabata z Trautsonu 1715 – 1744 Knížata z Auerspergu ve Vlašimi vládli od roku 1774 a zdržovali se zde až do roku 1945. Toto město bylo budováno převážně ze dřeva, proto bylo v minulosti často sužováno ničivými požáry. Musíme vyzdvihnout největší a také nejničivější z roku 1663, který zničil celé město. Barokní obnova městu dala nový ráz, avšak jako stavební materiál bylo opět použito dřevo. Bohužel tedy v roce 1808 došlo k dalšímu ničivému požáru a celé město opět vyhořelo. Až po této události bylo rozhodnuto o kamenné výstavbě města. [Svoboda, Moudrý, 2006, s.78] V 18.století se město začalo budovat směrem na jih podél tzv. císařské silnice od Benešova na Čechtice. Rozvoj tedy nastal hlavně podél této cesty a došlo k zaostávání bývalého centra. Roku 1858 vznikla ve Vlašimi budova občanské záložny, která se stala první záložnou na území habsburské monarchie. Mezi další mezníky můžeme zařadit zahájení provozu na nové železniční trati z Benešova do Vlašimi a výstavba nového nádraží v roce 1895. V období mezi světovými válkami se ve Vlašimi dařilo převážně obuvnickému průmyslu. Zlom nastal až v roce 1935, kdy se do Vlašimi přesunula pražská firma zabývající se střelivem Sellier & Bellot. Tato skutečnost znamenala pro Vlašim a potažmo i celý region rychlý hospodářský růst a zaměstnanost. Příliv nových dělníků si vyžádal výstavbu nového sídliště. Po druhé světové válce výstavba panelové zástavy pokračovala. Příliv nových obyvatel nastal i po přestěhování obyvatel zatopených Dolních Královic po zřízení vodní nádrže Želivka. V roce 1992 opět vypukl požár, který zničil celé jižní křídlo zámku. Až do roku 2005 procházel tento objekt rozsáhlými opravami. Město Vlašim má svůj specifický ráz, je zajímavé hlavně jako dvojmostí na obou březích Blanice. Zachovalo se poměrně velké množství staveb s památkovou hodnotou. Je pravdou, že některé budovy byly zdemolovány při výstavbě panelových sídlišť a okružních komunikací, některé chátrají, ale město vyvíjí snahu tyto hodnotné objekty opravovat. V současné době centrum města

prochází

značnou

revitalizací,

došlo

k obnově

Žižkovského

náměstí, 30

autobusového i vlakového nádraží. O tuto rozsáhlou obnovu se zasloužila hlavně možnost čerpání z fondů Evropské unie. V roce 2006 se Vlašim zařadila na první místo v čerpání fondů z Evropské unie. [Svoboda, Moudrý, 2006, s.13-14]

4.2 Pamětihodnosti města Vlašim 4.2.1 Zámek ve Vlašimi [Svoboda, Moudrý, 2006, s.117] Hlavní dominantou je zámek, který se nachází uprostřed města. Přesné datum vzniku zámku, původně tedy hradu, není přesně známo. První zmínka se datuje do roku 1318. Avšak podle ztracené pamětní knihy města Vlašimi byl původní hrad založen roku 1303, tomuto datu také odpovídají jeho dochované dispozice. Zakladatel není přesně znám, ale spekuluje se o některém z předků Jana Hynka z Vlašimi. Dnešní zámek se tyčí na ostrohu nad řekou Blanicí. Tři příkré svahy chránily tuto stavbu a čtvrtá strana byla zcela opevněna. Na zámku se střídalo spousta šlechtických rodů, a proto také prošel i značnými přestavbami od rané gotiky až po neoklasicismus. První existence hradu byla v duchu rané gotiky. V roce 1363 byl hrad prodán pánům z Jenštejna, od té doby v Vlašimě. Ti vybudovali velkolepé reprezentační gotické sídlo ve stylu francouzského kastelu. Během husitských válek hrad žádnými přestavbami neprošel, avšak bylo důležité, že nebyl poničen při husitském plenění. Starý palác s věží, obvodové zdivo západního křídla a vnější zeď jižního křídla připomínají pozdně gotickou přestavbu bohatého rodu Trčků z Lípy, kteří na hradě pobývali v letech 1442 – 1546. Během této přestavby se sídlo stalo velice dobře opevněné s otevřenými baštami a příkopy. Z doby Klenovských ze Ptení je zachována technická památka mlýnský potok, ten vybudoval Aleš Klenovský na území dnešního parku. Tento šlechtic se však zadlužil a díky tomu panství získal věřitel Jan Vostrovec z Kralovic. Za jeho syna došlo k radikální přeměně hradu na honosný renesanční zámek včetně zdokonalení opevnění. Další vývoj zámku byl přerušen třicetiletou válkou. Za vlády pánů z Talmberka v roce 1627 došlo ke vzpouře obyvatel a stavba byla částečně vypleněna a vypálena. Proto se v dalších letech omezila pouze na opravné práce. V baroku opět zámek prošel částečnou přestavbou, převážně byly zasypány příkopy a srovnány valy. Zásadní změna se připisuje manželce Karla Josefa z Auersperka Marii Josefě z Trautsonu, která změnila tvář zámku od baroka ke klasicismu. Koncem první poloviny 19. století převzal zámek do svého vlastnictví Karel z Auersperka, za jeho vlády bylo prodlouženo jižní křídlo, 31

kolmo na něj vznikl dvouposchoďový objekt a souběžně s ním budova koníren a další obytné budovy také v klasicistní podobě. V té době byla také vybudována Vlašimská a Domašínská brána a park v duchu romantismu. Další podstatná rekonstrukce proběhla až v 80.letech 20. století. V roce 1992 zachvátil zámek rozsáhlý požár, který zničil celé jižní křídlo. Mohutné opravy probíhaly do roku 2005. V současné době zámek i park patří městu Vlašim a sídlí zde Střední odborná škola a odborné učiliště Vlašim a Muzeum Podblanicka.

4.2.2 Zámecký park Zámek ve Vlašimi obklopovala panská obora až do roku 1775, kdy začala kněžna Marie Josefa z Auersperka, rozená z Trautsonu, se svým manželem knížetem Karlem z Auersperka přeměňovat na krajinářský anglický park. Úpravám nejprve předcházelo přesunutí zvěře do nově zbudované obory na Domašínských horách. Park byl postaven v geometrickém tvaru a vybaven množstvím, v té době módních, architektonických prvků a různými dekoracemi, inspirovanými přírodou, ale také dávným orientem. Byla zde provedena rozsáhlá úprava terénu podél řeky Blanice. Koryto řeky bylo rozšířeno a přeměněno na jezero a ostrůvkem. V celém parku bylo vytvořeno množství pěších tras. Park byl také obohacen značnou výsadbou dubů, pyramidálních topolů a keřů. Objekty v parku vznikaly postupně v létech 1775 – 1785. Vlašimský park byl obdivován řadou panstva, ale také architekty, malíři a spisovateli z celé Evropy. [Pincová, 2005] Nejzajímavější stavby v parku [6] Starý hrad je tajemná stavba, která se tyčí na skalním ostrohu nad řekou Blanicí. Tento objekt měl původně název „Kouzelný hrad.“ Podle tvrzení byl vybaven nábytkem, který díky tajně zbudovanému mechanismu mizel. Hrad se pyšní kulatou baštou a zubatým cimbuřím. Maurská besídka, která se nacházela přímo před zámkem. Nedaleko zámku vyvěral pramen, který byl později zastřešen a vznikla Benátská studánka. Velmi výraznou stavbou je Čínský pavilon, který dříve patřil k areálu jakéhosi zábavného parku. Vnitřek byl zařízen v čínském duchu, na zdech jsou k vidění originální malby, fresky a řada plastik. Zub času a návštěvy vandalů se podepsaly na této krásné stavbě, která do roku 1999 chátrala. Poté však na základě dotace z fondů Evropské unie město získalo finance, stavba byla zrekonstruována a znovu slavnostně otevřena v roce 2008. Mezi 32

další rarity bych zařadila tři brány. Tyto tři dominanty, které vypadají jako malé hrady, stojí u vchodů do zámeckého parku a vítají při jeho návštěvě. Nejznámější je Vlašimská brána, která spojuje město Vlašim a zámecký park. Na této stavbě jsou vyobrazeny erby všech panovnických rodů. Dnes je uvnitř stavby umístěna Podblanická galerie. Znosimská brána nyní slouží jako obchůdek se suvenýry a příjemným posezením. Novogotická Domašínská brána je situována v nejdelší vzdálenosti od zámku a nachází se v ní stylová restaurace s venkovním posezením.

4.2.3 Výčet dalších pamětihodností města Vlašim Město Vlašim disponuje dalšími objekty, které jsou vhodné k vidění jako děkanský chrám sv. Jiljí, židovský hřbitov, spořitelna v Pláteníkově ulici, kašna se sochou Rolanda na Žižkově náměstí, děkanství na Husově náměstí, socha sv. Jana Nepomuckého naproti děkanství nebo hvězdárna.

5. Kulturní akce pořádané v regionu Městys Louňovice pod Blaníkem pořádá každoročně v září Svatováclavské slavnosti s bohatým kulturním programem pro celou rodinu. Akce začíná mší na Velkém Blaníku a poté průvodem z kopce s družinou sv. Václava až na louňovické náměstí, kde proběhne přímo před zámkem slavnostní zahájení. Během odpoledního programu je možné navštívit historické tržiště, šermířské souboje, ohňovou show a další kulturní představení. Spolek Babinec, který v Louňovicích působí, pořádá další regionální akce. Velikonoční jarmark - během této folklorní akce se scházejí jak obyvatelé tak i návštěvníci regionu, mohou si zakoupit zboží s velikonoční tématikou, perníčky, keramiku a další. Akce je doprovázena hudební produkcí, ukázkou country tanců a dobových řemesel. Vánoční jarmark - pohodovou atmosféru v čase předvánočním navodí tradiční jarmark v Louňovicích pod Blaníkem. Kulturní představení, zpěv koled a dobové vánoční zboží a potraviny dokreslí vánoční idylku. Maškarní průvod – je pořádán v půlce března a zajišťuje zábavné odpoledne pro dospělé i děti. Jedná se o průvod masek uličkami městyse, poté v sále zámku zábavné soutěže a v závěru tradiční tancovačka.

33

Nyní bych představila akce, které jsou pořádány na Farmě Blaník v Ostrově. Velikonoční čas probíhá také na Farmě Blaník. Zde je připraveno pro děti malování vajíček, pletení pomlázky a další zvyky, které k tomuto času patří. Pálení čarodějnic – při této příležitosti je připravena tradiční velká vatra, pálení čarodějnic a chutné čarodějnické občerstvení a zábava po celý večer. Jezdecký oddíl se prezentuje jezdeckými závody a Hubertovou jízdou. Parkurové závody pro nelicencované koně a jezdce tradičně na pískovém kolbišti jsou pořádány několikrát ročně. Farmářské a zvířecí trhy – velice úspěšná akce, kterou pořádá již tradičně Farma Blaník. Návštěvníci se zde mohou prohlédnout i zakoupit krajové a bio produkty, včetně živých zvířat jako jsou husy, kachny, slepice, psi, ryby a další. Voříškiáda – při této zábavné akci si přijdou na své majitelé nedefinovaných psích miláčků. Jsou zde pro ně připraveny různé soutěže, kde mohou psi předvést naučené povely, dále se zúčastní závodu na 4 km s hromadným startem. Akce je doprovázena doplňujícím programem a občerstvením. Farma Blaník pořádá četné koncerty umělců z regionu, ale také známých osobností pod širým nebem. 31.května 2012 je naplánován koncert Lucie Bílé a Petra Maláska, zanedlouho je také v plánu koncert Petra Jandy. Hotel je také místem četných vernisáží. V květnu roku 2012 mohou návštěvníci zhlédnout například vernisáž obrazů malíře Roberta Kessnera. Během července a srpna se několikrát na přírodním parketě pořádají venkovské tancovačky pod širým nebem. K tanci a poslechu hrají regionální kapely a převážně pro rekreanty z měst je to neobvyklý zážitek. Konec září je tradičně v duchu vynikajícího mutěnického vína a burčáku na vínohraní. Návštěvníci si užijí tradiční cimbálovku a spoustu dobrot patřících k vínu .Kolem 11. listopadu se návštěvníci mohou zúčastnit otevírání mladých Svatomartinských vín a ochutnávky tradiční pečené husy a dalších pochoutek. I na Farmě Blaník se první víkend v prosinci pořádají vánoční trhy. Návštěvníci mohou ochutnat i zakoupit domácí produkty, vánoční cukroví a svařeného vína. Ve vlašimském parku rozhodně stojí za návštěvu Májové slavnosti. Pestrý program slavností nabízí divadelní a hudební představení, pouťové atrakce, módní přehlídka, výtvarnické dílny, ukázky výcviků psů, módní přehlídka, astronomická pozorování, prodejní trhy. Dále jsou v parku parkurové závody koní, plavby na loďkách po řece Blanici a projížďky zámeckým parkem v kočáře. 34

Toto je pouze výčet několika akcí, které se pořádají v nejbližším okolí Velkého Blaníku. Ostatní obce jsou také dějištěm mnoha zajímavých kulturních událostí, které se stávají cílem

návštěvníků. Ráda bych zde také vyzvedla Muzeum Podblanicka ve Vlašimi,

kam návštěvníci mohou téměř každý den zavítat na přednášky, výstavy, expozice, workshopy, koncerty a spoustu dalších akcí. Zde bych doporučila každoroční vlašimskou zámeckou muzejní noc a Vostrovecké slavení ve vlašimském zámku dne 6.července.Tento fakt dokazuje, že je tato oblast velmi vhodná k návštěvě kvůli přírodních i kulturních památek, ale také k návštěvě kulturních akcí v jakémkoli místě v oblasti.

35

6. Analýza Kraje blanických rytířů 6.1 Výzkum – metodika Cíl výzkumu Cílem výzkumu byla analýza návštěvnosti Kraje blanických rytířů. Hlavním bodem jsem zvolila Velký Blaník, který je dominantou celého kraje. Pro tento výzkum jsem využila dotazníkové šetření. Otázkami jsem zjišťovala, jakým způsobem návštěvníci přicestovali, z jaké vzdálenosti a jak dlouho se v oblasti zdrží. Dále jsem touto explorační studií zjišťovala spokojenost se službami, které jsou v kraji k dispozici. Na konci dotazníku jsem zjišťovala, zda by oblast znovu navštívili, jejich bydliště, věkovou kategorii a vzdělání.

Výběr respondentů Zvolila jsem reprezentativní vzorek v rozsahu 100 respondentů. Mezi respondenty patřili návštěvníci Kraje blanických rytířů. Dotazníky jsem rozdávala na vrcholu Velkého Blaníku a poté je zanechala v občerstvení u rozhledny v měsících květen - září roku 2011. Vybrala jsem právě tyto měsíce kvůli využití hlavní sezóny. Dále jsem využila internetové dotazování. Odkaz jsem umístila se svolením administrátorů na internetové stránky Správy CHKO Blaník a Obecního úřadu Louňovice pod Blaníkem.

Využití výsledků Výsledky jsem poskytla obci Louňovice pod Blaníkem, Správě CHKO a Muzeu Podblanicka. Obsahují podklady pro zjištění, jací turisté Kraj blanických rytířů navštěvují, odkud jsou, s čím jsou spokojení a jaké náležitosti by bylo potřeba změnit.

Metodika výzkum Výzkum jsem provedla dotazníkovým šetřením. Dotazník obsahuje polouzavřené a uzavřené otázky. Mezi uzavřenými otázkami jsem zde využila dichotomické, trichotomické, výběrové i výčtové typy otázek. Dotazník byl anonymní, v úvodu byl uveden krátký popis a cíl.

36

6.2 Výsledky výzkumu a statistické zpracování zaznamenaných odpovědí 1. Navštívili jste Kraj blanických rytířů poprvé?

32% Ano Ne

68%

Graf 1: Počet návštěv v Kraji blanických rytířů

Necelá třetina respondentů (32%) navštívila tuto oblast poprvé. Pro více, než polovinu respondentů (68%), nebyla návštěva Kraje blanických rytířů první. Je velkým přínosem, že větší počet návštěvníků přijel do oblasti po několikáté. Důvodem pro častější návštěvu jsou hlavně akce, pořádané v regionu. Mezi nejnavštěvovanější bych zařadila Svatováclavské slavnosti, tradiční Velikonoční a Vánoční jarmark. Několik set návštěvníků se zúčastní i akcí, pořádaných Farmou Blaník. Nabízí Podblanické farmářské a zvířecí trhy, Venkovské tancovačky, Vinobraní a Parkurové závody.

37

2. Z jaké vzdálenosti jste přijeli?

26%

30%

Do 20 km Do 50 km Do 90 km více než 90 km

31%

13%

Graf 2: Rozdělení návštěvníků podle vzdálenosti

Třicet procent dotazovaných přicestovala do oblasti z okruhu dvaceti kilometrů. Tito respondenti bydlí v blízkém okolí Velkého Blaníku a tato atraktivita se stává častým cílem návštěv. Více, než deset procent respondentů (13%), přijelo z okolí padesáti kilometrů. Jedná se o město Benešov, Pacov aj. Respondenti z těchto měst mohou využít návštěvu Velkého Blaníku jako příjemný víkendový výlet. Necelá třetina dotazovaných (31%) přijela ze vzdálenosti větší než 90 km. Zde můžeme zmínit obyvatele Prahy, pro které je tato dominanta častým cílem. Více než 90 km cestovalo za krásami Velkého Blaníku 26 % dotazovaných. Nejdelší trasu zdolali návštěvníci ze Slovenska. Pro Kraj blanických rytířů je velice pozitivní vysoké procento návštěvníků z delší vzdálenosti, je velice pravděpodobné, že se v kraji zdrží delší dobu.

38

3. Jakým způsobem jste sem přicestovali?

3% 3% 3% 0% 1%

10% Autem vlak Autobus linka Autobus zájezd Kolo

80%

Pěšky Kombinace

Graf 3: Výčet způsobů cestování do oblasti

Většina respondentů (80%) přijela do oblasti autem. Návštěvníci nechají automobil na parkovišti pod Velkým Blaníkem. Pouze 10% dotazovaných se do oblasti dostalo pěšky. Při faktu velké koncentrace pěších a turistických stezek mě toto zjištění překvapilo. Pouhé jedno procento návštěvníků přicestovalo vlakem a tři procenta autobusem. Nejbližší autobusová zastávka je v Louňovicích pod Blaníkem, poté zvolí četné turistické cesty na vrchol Blaníku. Vlaková zastávka je vzdálená jedenáct kilometrů od rozhledny. Následující tři procenta zvolilo kolo jako přepravní metodu. Variantu zájezdovým autokarem nevyužil žádný respondent. Tato skutečnost mě přiměla k myšlence začlenit Kraj blanických rytířů do připravovaného zájezdu.

39

4. Jak dlouhý bude Váš pobyt v Kraji blanických rytířů?

19% Bez noclehu

51%

14%

1-2 noclehy ( víkendový ) 3-7 noclehů ( týdenní ) Delší

16%

Graf 4: Délka pobytu v oblasti

Nadpoloviční většina (51%) přijela do regionu pouze „na skok“. Tito výletníci navštívili horu, rozhlednu, případně se zúčastnili kulturních akcí a bez přenocování odjeli. Téměř dvacet procent (19%) má Kraj blanických rytířů jako své bydliště, je tedy pravděpodobné, že zvolí okolí Velkého Blaníka k častým návštěvám. Čtrnáct procent respondentů přicestovalo do oblasti a zůstalo zde 1-2 noci. A šestnáct procent strávilo v oblasti déle než tři noci. Těmto respondentům již můžeme přiřadit status turisty, protože využili ubytování přes noc. Meziročně počet turistů v oblasti stoupl. Přispělo k tomu hlavně otevření resortu Farma Blaník, který nabízí celou škálu služeb od komfortního ubytování až po spaní „pod širákem“ pro nenáročného turistu.

40

5. Navštívili jste dominantu kraje – vrchol Velkého Blaníku? 3%

Ano Ne

97%

Graf 5: Návštěvnost vrcholu Velkého Blaníku

Téměř všichni respondenti (97%) pokořilo bájnou horu Blaník a dostalo se až na vrchol. Všichni dotazovaní navštívili také rozhlednu. Pouhé tři procenta respondentů na Velký Blaník nezavítali.

41

6. Jakým způsobem jste se na vrchol Velkého Blaníku dostali? 2%

Pěšky Na kole

98%

Graf 6 : Způsob dopravy na vrchol Velkého Blaníku

Celých 98% respondentů zvolilo pěší trasu při cestě na vrchol Velkého Blaníku. Pouhá 2% dotazovaných vyjelo na vrchol na kole. Jezdit na vrchol Velkého Blaníku podle vyhlašovací dokumentace není dovolena, Avšak je zde velká obava cyklistů, že by mohlo být odcizeno nebo neznají legislativu.

42

7. Navštívili jste při cestě nově zbudovanou Naučnou interaktivní stezku „S rytířem na Blaník“?

29% Ano Ne

71%

Graf 7: Počet návštěvníků naučné stezky

Naučnou stezku s rytířem na Blaník navštívilo 71% dotazovaných. Na nově zbudované stezce se seznámíte s flórou, faunou, přírodními poměry, geologickou stavbou a historií kraje. Informační panely jsou doplněny zastaveními pro děti. Podle dalšího dotazování jsem zjistila, že respondenti, kteří stezku nenavštívili, zvolili jinou trasu a proto informační panely minuli.

43

8. Navštívili jste rozhlednu na vrcholu? 1%

Ano Ne

99%

Graf 8: Počet návštěvníků rozhledny

Rozhlednu na vrcholu Velkého Blaníku navštívila téměř většina respondentů (99 %). Tato dominanta byla pro dotazované zajímavým zpestřením. Při dobré viditelnosti se před návštěvníkem rozprostře i okraj hlavního města Prahy. Pouhé jedno procento dotazovaných rozhlednu nenavštívilo.

44

9. Byli jste spokojeni s kvalitou a cenami služeb malého občerstvení na rozhledně?

13%

Ano Ne

87%

Graf 9: Spokojenost s kvalitou a cenami občerstvení

Většina respondentů (87%) byla spokojena jak s kvalitou, tak i s cenami služeb občerstvení pod rozhlednou. Sortiment občerstvení je z mého pohledu poměrně malý, ale samozřejmě musím vzít v potaz lokalizaci místa, problémy s dodáváním a prostorem. Ceny jsou podle mého názoru adekvátní. Více, než deset procent (13%) respondentů, spokojeno nebylo. Při dotazování jsem zjistila, že jim nejvíce nevyhovuje sortiment občerstvení, chování personálu a malá kapacita míst na sezení v kiosku s občerstvením.

45

10. Byli jste spokojeni s kapacitou parkoviště u úpatí Velkého Blaníku?

6% 16% Ano Ne Neodpověděli

78%

Graf 10: Procento spokojenosti s kapacitou parkoviště

U této otázky mě překvapilo vysoké procento (78%) spokojenosti s kapacitou parkoviště. V hlavní sezóně je parkoviště s velmi malým počtem parkovacích míst ucpané a návštěvníci musí často parkovat ve vzdálenější vesnici. Velké plus však skýtá fakt, že parkoviště je hlídané. Poplatek je také poměrně nízký (10 Kč). Šestnáct procent dotazovaných s kapacitou parkoviště spokojeno nebylo, právě kvůli zmíněnému nízkému počtu parkovacích míst. Šest procent dotazovaných na tuto otázku neodpovědělo.

46

11. Navštívili byste Velký Blaník znovu?

10%

Ano Ne

90%

Graf 11: Procento opakované návštěvnosti

Je značně potěšující, že většina, 90% respondentů, by navštívila Velký Blaník znovu. Znamená to, že turistická oblast Kraj blanických rytířů má potenciál, který je možné smysluplné rozvíjet. Pouhých deset procent dotázaných by raději volilo k návštěvě jiné místo.

47

12.Navštívili jste jiné dominanty v Kraji blanických rytířů?Zaškrtněte jaké :

1%

3% 1%

4% 7%

Farní muzeum Kondrac Zámek a park Vlašim Zámek a Farní muzem

10%

32%

27% 15%

Žádné jiné památky Jemniště Malý Blaník Šelmberk Louňovice pod Blaníkem Roudný

Graf 12: Návštěvnost jiných památek v oblasti

Největší část respondentů, 32%, navštívila zámek a přilehlý park ve Vlašimi. 10% dotazovaných navštívilo farní muzeum v Kondraci. 15% si nenechalo ujít návštěvu obou atraktivit. Necelá třetina, 27%, nenavštívila žádnou zajímavost mimo Velkého Blaníku. Tento fakt mě také přiměl k další části bakalářské práce, sestavení zájezdu po atraktivitách Kraje blanických rytířů a dalších významných pamětihodnostech v blízkém i vzdáleném okolí. Pokud respondenti nenavštívili uvedená místa, měli možnost uvést jiná. Nejčastěji jsem mezi odpověďmi zaznamenala Jemniště se 7%, Malý Blaník se 4%, Louňovice pod Blaníkem se 3%, Šelmberk a Roudný s 1%.

48

13. Byli jste spokojeni s úrovní cyklistických a pěších tras v regionu?

39%

Ano

53%

Ne Nevyzkoušel(a)

8%

Graf 13: Procento spokojenosti s cyklistickými a pěšími trasami

Nadpoloviční většina byla spokojena jak s úrovní pěších, tak i cyklistických tras. V této oblasti si návštěvníci mohou vybrat ze široké škály délek a stupňů obtížnosti pěších tras i cyklostezek. Pouhých 8% respondentů spokojeno nebylo. Hlavně s kvalitou a špatným značením. 39% dotazovaných nevyzkoušelo pěší ani cyklistické stezky.

49

14. Byli jste spokojeni s úrovní stravovacích služeb v tomto regionu?

22% Ano Ne

9% 69%

Nevyzkoušel(a)

Graf 14: Spokojenost s úrovní stravovacích služeb

S úrovní stravovacích služeb bylo spokojeno 69% respondentů. V blízkém okolí Velkého Blaníku můžeme nalézt restaurace s venkovským koloritem. Při osobním dotazování všichni respondenti vyzdvihovali vyhlášenou restauraci u Matoušků v blízké Kondraci. 9% nebylo spokojeno hlavně s rozsahem služeb v nedalekém okolí, preferovali vzdálenější Vlašim, která podle jejich slov nabízí zázemí pro rozvoj cestovního ruchu v oblasti. 22% se stravováním v oblasti nemělo zkušenost, pokračovali dále v cestě a proto využili jiná místa nebo jeli pouze na pár hodin.

50

15. Byli jste spokojeni s úrovní ubytovacích služeb v regionu?

27% Ano Ne

66%

7%

Nevyzkoušel(a)

Graf 15: Procento spokojenosti s úrovní ubytovacích služeb

66% dotazovaných se neubytovalo v oblasti, proto služby nemohli ohodnotit. S touto skutečností jsme se seznámili již v grafu č. 4. 27% hodnotí kladně ubytovací služby, většina z dotazovaných se ubytovala na zmíněné farmě Blaník, jiní v turistické ubytovně v Kondraci, nesmíme také opomenout chataře, návštěvy příbuzných a známých. 7% nebylo spokojeno s kvalitou služeb a hlavně s nízkým počtem ubytovacích jednotek.

51

16. Byli jste spokojeni s kvalitou stavu a hustoty pozemních komunikacích v tomto regionu?

21% Ano Ne

79%

Graf 16: Procento spokojenosti se stavem pozemních komunikací

Téměř osmdesát procent bylo spokojeno se stavem a hustotou pozemních komunikací v oblasti. Respondenti uváděli, že v porovnáním s jinými oblasti, je to zde v pořádku. 21% nebylo spokojeno hlavně s kvalitou a také značením komunikací.

52

17. Uvažujete o opakované návštěvě regionu Podblanicko?

2%

17%

Ano - v brzké době ( do 1/2 roku )

38%

Ano - později Spíše ne

43%

Nevím

Graf 17: Zájem o opakovanou návštěvnost oblasti

K opakované návštěvě oblasti se rozhodlo 81% dotazovaných. 38% z nich návštěvu plánuje již v brzké době, zbylá část ji odkládá na pozdější termín. 17% respondentů své stanovisko ještě nerozhodla. Pouhá dvě procenta respondentů o opakované návštěvě zatím neuvažuje.

53

18. Vaše věková kategorie?

6% 9% 33%

do 25 let 26 až 34 let 35 až 49 let

32%

50 až 59 let 60 let a více

20%

Graf 18: Rozdělení respondentů podle věkové skupiny

Největší počet respondentů (33%), kteří navštívili oblast, bylo ve věku do 25 let. Téměř stejné procento - 32% respondentů, bylo ve věku od 35 do 49 let. U 20% dotazovaných se věk pohyboval mezi 26 až 34 lety. 9% respondentů bylo ve věku od 50 do 59 let. Pouhých 6% dotazovaných patří do věkové skupiny 60 let a více.

54

19. Vzdělání

23% 35%

bez maturity s maturitou vysokoškolské

42%

Graf 19: Rozdělení respondentů podle vzdělání

Největší procento respondentů, (42%), dosáhlo středoškolského vzdělání, zakončeného maturitou. 35% má ukončené vysokoškolské vzdělání a 23% nemá středoškolské vzdělání nebo jej zatím nedosáhlo, protože ještě studují.

55

20. Jste

53%

47%

Žena Muž

Graf 20: Rozdělení respondentů podle pohlaví

Mého dotazníkového šetření se zúčastnilo 53% mužů a 47% žen.

56

6.3 Výsledky a doporučení Můj výzkum probíhal od května do září roku 2011, tedy přes celou letní sezónu. Dotazníky byly k dispozici jak na vrcholu Velkého Blaníku, tak i na internetových stránkách obecního úřadu Louňovice pod Blaníkem a Správy CHKO Blaník. Výsledky dotazníkového šetření přinesly následující informace. Většina návštěvníků považuje Kraj blanických rytířů za příjemné místo a rádi se tam vrací. Respondenti často vyzdvihovali různé kulturní akce, které se v okolí Blaníku pořádají a jsou příjemným zpestřením návštěv této oblasti. Vzhledem k tomuto faktu bych určitě doporučila spolkům a ostatním subjektům, které se tohoto dění účastní, pokračovat v pořádání těchto akcí, které podtrhují ráz a folklór regionu. Dále bych doporučila realizaci vícedenních událostí, které by udržely návštěvníky v regionu delší dobu. Nejčastěji se lidé dopravují do oblasti autem, byla projevena spokojenost s kvalitou i četnostní komunikací. U tohoto bodu bych tedy doporučila zvýšit počet dopravních značení, která navedou turisty k dominantě kraje, Velkému Blaníku. Návštěvníci také kladně hodnotí ceny poplatku i hlídání parkoviště na úpatí Velkého Blaníku. Jeho kapacita je však poměrně malá, zde bych navrhovala zamyslet se nad zvýšením počtu parkovacích míst. Návštěvníci si také oblíbili nově zbudovanou interaktivní stezku na Blaník, která obsahuje informační tabule a zastavení. Občerstvení na vrcholu Blaníku dodává návštěvníkům příjemné občerstvení po náročném výšlapu, zde bych doporučila možnost zvýšení kapacity kiosku. Návštěvníci jsou převážně spokojeni se službami v regionu. Ubytovací možnosti velmi pozvedlo vybudování nového hotelu Farma Blaník, který nabízí rozsáhlé možnosti ubytovacích jednotek a velké spektrum nabízených služeb. Můžeme zde také najít možnosti ubytování v soukromých domech a chalupách. Bydlení v soukromí je v současné době velmi vyhledávanou možností, protože tento způsob ubytování pomůže turistům najít chvilku klidu v současném uspěchaném životním stylu. Nový projekt Kraj blanických rytířů velmi pomohl v restrukturalizaci cyklistických a pěších stezek v regionu. Návštěvníci jsou jimi nadšeni. Také jsou na nesčetně lokalitách v oblasti rozmístěné nové a atraktivní propagační materiály, které pomáhají rozšiřovat povědomí o kraji. Z výzkumu také vyplynulo, že typickým návštěvníkem Velkého Blaníku je muž mezi 35-49 roky s maturitou, který do oblasti přicestoval automobilem. 57

V další části bych se ráda zaměřila na nové možnosti transferu návštěvníků této oblasti. Výzkumem jsem zjistila, že žádný z respondentů nevyužil k dopravě do této oblasti autokarový zájezd. Ráda bych tedy navrhla několik možností řešení tohoto stavu.

58

7. Varianty řešení výsledků výzkumu 7.1 Jednodenní zájezdy Tento typ zájezdů, které jsem navrhla, sice nezdrží návštěvníky regionu delší dobu, ale podnítí jejich častější návštěvu. V této části bych se zaměřila hlavně na kulturní akce, pořádané v regionu. Jejich návštěvu bych spojila s návštěvou dominanty kraje Velkého Blaníku a malebné obce Louňovice pod Blaníkem, či města Vlašim.

a) „Na skok za blanickými rytíři“ 7:30 Jihlava -) Louňovice pod Blaníkem 10:00 (84 km – 1 hodina 30 minut) Začátek programu Svatováclavských slavností, výstup na Velký Blaník spolu s rytířskou družinou 13:00 – oběd v zámku Louňovice pod Blaníkem 14:00 – 16:45 – bohatý kulturní a historický program v obci – šermířské souboje, dobové kostýmy, soutěže, koncerty 17:00 – odjezd zpět do Jihlavy – 19:30 Jihlava

b) „První máj ve vlašimském parku“ 7:00 odjezd z Jihlavy –) Louňovice pod Blaníkem 9:30 9:30 – 11:00 – výstup na Velký Blaník 11:00 – 12:30 – přesun do Vlašimi, po cestě oběd ve vyhlášené hospodě U Matoušků 12:30 – 18:00 – program slavností ve vlašimském parku, koncerty, atrakce, řemeslné dílny, představení, občerstvení, možnost procházky po Vlašimi, návštěva zámku, muzeum Podblanicka 18:00 – odjezd zpět do Jihlavy 20:30

59

7.2 Prodloužený víkend v krajině pod Blaníkem a) „Víkendové cyklotoulky pod Blaníkem“ Víkend v chráněné krajinné oblasti pod Blaníkem si návštěvníci mohou užít i na kole. Poznají krásy tohoto kraje, užijí si sportovně-relaxační pobyt na čerstvém vzduchu a ze všech stran na ně bude dýchat tajemství bájné minulosti. Tento typ zájezdu bych směřovala na období od května do září, kvůli pravděpodobnosti vhodného počasí a množství kulturních akcí, které jsou v tomto období pořádány. V letní sezóně jsou otevřeny veškeré památky a objekty v okolí. Pátek 16:00 Odjezd Jihlava – příjezd Ostrov 17:30 (86 km – 1 hodina 30 minut) 17:45 – Ubytování Farma Blaník Sobota Kulturní akce Blanický cyklorytíř Po projetí označené stezky jsou všichni závodníci pasováni na skutečného cyklorytíře kraje. Trasa je stanovena : Kondrac - Ostrov – Veliš (návštěva kostela sv. Josefa) – Louňovice pod Blaníkem (muzeum) - přes úpatí Velkého Blaníku směr Načeradec – Pravonín (alej, zámek) - Částrovice (přírodní rezervace CHKO) – Vracovice - Kondrac Tato akce je zakončena zábavným programem. Alternativně pro návštěvníky, kteří se nechtějí této akce účastnit, je možno využít jakékoliv jiné cyklostezky. Večer možnost využití wellness služeb Farmy Blaník nebo výlet na hvězdárnu Vlašim.

60

Neděle

Další den bych do programu určitě zařadila cyklotrasu Vlašimské aleje. Ostrov - Kondrac (farní muzeum) - Vlašim (park, zámek, muzeum Podblanicka) Hrádek (studánka s léčivou vodou, měsíční údolí – skautská základna) - Nad Domašínem - Znosim - Vlašim zpět Ostrov

Alternativně Loreta ( poutní místo ) - obora Vlašim - zpět Ostrov

Kulturní večer v Mutěnické vinotéce.

Pondělí

Dopoledne pěší výlet na Velký Blaník

V odpoledních hodinách odjezd zpět Jihlava.

61

7.3 Začlenění do delšího zájezdu a) „Za krásami tří krajů“ Hlavním cílem této šestidenní cesty bylo začlenit krásy Kraje blanických rytířů a jeho okolí do souvislého zájezdu, při kterém mohou účastníci zájezdu poznat krásy České republiky a navíc strávit více dní pod bájnou horou Blaník.

Časový harmonogram zájezdu Čtvrtek 15:00 odjezd Jihlava -) Jindřichův Hradec 16:15 (59 Km – 1 hodina 15 minut) 16:30 ubytování v Penzionu na 15. poledníku v centru města [7] 17:00 podvečerní procházka městem 20:00 večeře v penzionu Pátek 08:00 snídaně 09:00 prohlídka zámku v Jindřichově Hradci, zámecký pivovar a mlýn 12:00 oběd v Jindřichově Hradci 13:15 odjezd na zámek Červená Lhota (13 km – 35 minut) 14:00 – 15:00 prohlídka zámku 15:00 – 16:00 procházka malebnou přírodou, která obklopuje zámek, projížďka na lodičkách nebo občerstvení. 16:00 odjezd Tábor (34 km – 60 minut) 17:15 ubytování Penzion Kostnický dům Tábor [8] večer volný program – možnost procházky městem Sobota 08:00 snídaně v penzionu 09:00 procházka historickým centrem města Tábor 10:00 – 10:45 odjezd do Chýnovských jeskyň (17 km – 45 minut) [9] 11:00 prohlídka jeskyň 62

12:00 odjezd do Mladé Vožice (16 km – 40 minut) 12:45 prohlídka města – oběd dle výběru 14:00 přesun k zřícenině Šelmberk (3km – 15 minut) – pro zájemce možný přesun pěšky 14:15 – 16:15 zřícenina a okolí 16:15 – 17:05 odjezd na ubytování Ostrov Farma Blaník (21 km – 50 minut) 17:15 ubytování Farma Blaník – večeření program – venkovská tancovačka pod širým nebem a ochutnávka vín ve sklípku [5] Neděle 07:30 snídaně v hotelu 08:30 pěší túra na Velký Blaník a návštěva rozhledny 11:30 oběd v Louňovickém zámku – prohlídka obce 13:00 – 13:15 odjezd do Kondrace (5 km – 15 minut) návštěva Farního Muzea 14:00 odjezd od Vlašimi (5 km – 15 minut) 14:15 ubytování v Hotelu Vorlina [10] 15:00 prohlídka Vlašimského parku, zámku, muzea, procházka po malebném městě 18:30 večeře v hotelu Pondělí 08:00 snídaně v hotelu Vorlina 09:00 odjezd k zámku Jemniště (12 km – 30 minut) 09:30 prohlídka zámku a krásného parku 11:30 oběd v zámecké restauraci 12:30 objezd na Konopiště (15 km – 40 minut) 13:15 zámek Konopiště – možnost prohlídky zámku, okolí nebo dalších objektů 14:30 procházka z Konopiště do Benešova po pěší stezce 16:30 ubytování v Hotelu Pošta v centru Benešova [11] 17:30 večeře v hotelu poté volný program

63

Úterý 08:00 snídaně v Hotelu Pošta 09:00 odjezd na Český Šternberk (20 km – 45 minut) 09:45 – 10:00 procházka na hrad 10:15 prohlídka hradu 11:30 možnost obědu v obci pod hradem ve stylové restauraci nebo procházka v okolí 12:30 odjezd Kutná Hora 15:00 – 17:30 prohlídka historického centra města (UNESCO), Chrám sv. Barbory, kostnice 17:45 odjezd Jihlava

64

8. Kalkulace zájezdu „Za krásami tří krajů.“ 8.1 Nepřímé náklady 1. Kalkulace nákladů na dopravu a) Náhrada za ujeté kilometry Ujeté kilometry : 73+5+2+18+32+17+16+2,5+21+6,5+4,5+13+12+3+25+36+74 = 360,5 km + 10% ( objížďky a přístavné ) = 36,05 = 396,55 km Celková náhrada za ujeté kilometry = 396,55 km *18 Kč[12]= 7 137,90 Kč b) Náhrada za čekání 1.den : 7 čekacích čtvrthodinek 2. den : 33 čekacích čtvrthodinek 3.den : 33 čekacích čtvrthodinek 4.den : 38 čekacích čtvrthodinek 5. den : 32 čekacích čtvrthodinek 6. den : 23 čekacích čtvrthodinek

Celkový počet čekacích čtvrthodinek = 166 = 41,5 hodin*120= 4 980 Kč Celková náhrada za čekání je 4 980 Kč. c) Zpoplatnění komunikací Červená Lhota -) Tábor 28,5 km=161,60 Kč Kutná Hora -) Jihlava = 2,30 = 6,31 Kč Celkové náklady na zpoplatněné komunikace jsou 167,91 Kč

65

d) Poplatky za parkování U ubytovacích jednotek je vždy parkování zdarma, u objektů využíváno bezplatné parkovné e) Náklady na řidiče Pro tento zájezd je doprava zajišťována jedním řidičem. •

Mzda pro řidiče je zahrnuta v sazbě za kilometr.

•

Stravné řidiče je u tuzemských cest také zahrnuto v sazbě za kilometr.

•

Ubytování = 2 342 Kč

Celkové náklady na řidiče jsou 2 342 Kč. f) Celkové náklady na dopravu Celkové náklady na dopravu : 7 137,90 + 4 980 + 167,91 + 2 342 = 14 627,81 Kč DPH 20% = 2925,56 Kč Náklady na dopravu s DPH = 17 553,37 Kč Celkové náklady na dopravu jsou 17 553,37 Kč.

2. Kalkulace nákladů na průvodce •

Mzda 6* 500 Kč/den = 3 000 Kč

•

Ubytování + vstupné = gratuita ( zdarma )

•

Stravné – průvodci je zajištěna polopenze stejně jako účastníkům zájezdu

1.den – 9 hodin – 64 Kč – 70% = 64 – 44,80 = 19,20 Kč 2. – 5. den – 4 dny po 24 hodinách (151 – 75%)*4 = 37,75*4= 151 Kč 6.den – 17 hodin a 30 minut 96 – 35% = 96 – 33,60 Kč = 62,40 Kč

Celkové náklady na průvodce jsou 3 232,60 Kč.

66

3. Celkové nepřímé náklady Celkové nepřímé náklady = 17 553,37

+ 3 232,60 = 20 785,97 / počet účastníků

upraven o riziko neobsazenosti ( 20% ) = 24 = 866,08 Kč Celkové nepřímé náklady na jednoho účastníka jsou 866,08 Kč.

8.2 Přímé náklady a) Ubytování Penzion na 15. poledníku Jindřichův Hradec : 590 Kč – se snídaní Penzion Kostnický dům Tábor : 450 Kč – se snídaní, sazba za večeři 90 Kč Farma Blaník Ostrov : 690 Kč – se snídaní i večeří Hotel Vorlina Vlašim : 450 Kč – se snídaní, sazba za večeři 80 Kč Hotel Pošta Benešov : 490 – se snídaní i večeří Celkové náklady na ubytování = 2 670 Kč ( bez DPH ) DPH 14% = 373, 80 Kč Náklady na ubytování s DPH = 3 043,80 Kč Celkové náklady na ubytování jsou 3 043,80 Kč.

b) Stravování Večeře penzion Kostnický dům = 90 Kč Večeře v hotelu Vorlina = 80 Kč Ostatní stavování zahrnuto v ceně. Celkem náklady na stravování =170 Kč ( bez DPH ) DPH 20% = 34 Kč Náklady na stravování s DPH = 204 Kč Celkové náklady na stravování jsou 204 Kč.

67

c) Vstupné Zámek Jindřichův Hradec, pivovar, mlýn – prohlídka 50 minut - 100 Kč Zámek Červená Lhota – 50 minut – 100 Kč Chýnovská jeskyně – 40 minut – 80 Kč Zřícenina Šelmberk – 30 Kč Rozhledna Velký Blaník – 20 Kč Farní Muzeum Kondrac – 30 Kč. Zámek Jemniště – 50 minut - 150 Kč Český Šternberk – 45 minut – 125 Kč Kutná Hora – Chrám Svaté Barbory – 60 Kč + Kostice 60 Kč = 120 Kč Celkem náklady na vstupné = 755 Kč ( bez DPH ) DPH 14% = 105,70 Kč Náklady na vstupné s DPH = 860,70 Kč Celkové náklady na vstupné jsou 860,70 Kč.

d) Pojištění 5 Kč/den = 30 Kč

Celkové přímé náklady Celkové přímé náklady na jednoho účastníka = 3 043,80 + 204 +860,70 + 30 = 4138,50 Kč Celkové přímé náklady na jednoho účastníka jsou 4138,50 Kč.

68

8.3 Celkové náklady a úprava ceny Celkem náklady – nepřímé + přímé = 866,08 + 4138,50 = 5004,58 Kč Marže CK (u poznávacích zájezdů ve výši 30 %): = 1501,37 Kč Cena zájezdu na 1.osobu = 6 505,95 Kč Zaokrouhlení ceny zájezdu - 6 505,95 – zaokrouhleno na 6 506 Kč

Konečná cena zájezdu na jednoho účastníka je 6 506 Kč.

8. 4 Tabulkové vyjádření výpočtu ceny zájezdu Náklady

Položka

Nepřímé Náklady na dopravu Náklady na průvodce Celkem nepřímé náklady Nepřímé náklady na 1.os Přímé

Ubytování Stravování Vstupné Pojištění Celkem přímé náklady

Celkové náklady

Celkové náklady – přímé + nepřímé

Marže

Marže CK 30% Celková cena s marží

Konečná Zaokrouhlení cena

Bez DPH

DPH

Cena s DPH

14 627,81 Kč 3 232,60 Kč

2 925,56 Kč 0 Kč

17 553,37 Kč 3 232,60 Kč

17 860,41 Kč

2 925,56 Kč

20 785,97 Kč

744,18

121,90 Kč

866,08 Kč

2 670 Kč 170 Kč 755 Kč 30 Kč

373,80 Kč 34 Kč 105,70 Kč 0 Kč

3 043,80 Kč 204 Kč 860,70 Kč 30 Kč

3 625 Kč

513,50 Kč

4 138,50

4 369,18 Kč

635,40 Kč

5004,58 Kč

1 310,75 Kč

190,62 Kč

1501,37 Kč 6 505,95 Kč 6 506 Kč

Tab.č.1 Výpočet ceny zájezdu

69

8.5 Vyjádření k praktické části práce Ředitel CHKO Blaník Prof. RNDr. Lubomír Hanel, CSc Ředitel CHKO Blaník mi po přečtení práce poskytl několik cenných rad a připomínek k práci. Podle jeho slov je to zajímavá práce, jejíž výsledky se dají využít v praxi. Stálo by za to uvést, jaké existující tištěné propagační materiály o oblasti Podblanicka a CHKO Blaník jsou a kde jsou k dispozici, také samozřejmě lze čerpat z webových stránek. Zmínku o propagačních materiálech jsem zařadila do teoretické části. Zařadil také několik poznámek k přečtenému textu. Podle jeho slov bych měla uvést, že Velký Blaník je nejen dominantou CHKO, ale také jednoznačně nejvíce navštěvovaným místem.

O

tuto

skutečnost

teoretickou

část

doplnila.

Připomněl, že stovka respondentů je jen omezený vzorek, nicméně i takovéto množství cosi vypoví, je však nutno závěry formulovat opatrně (pro statistické vyhodnocení by byl potřeba mnohem větší vzorek). Profesor Hanel připoměl, že by bylo zajímavé uvést, jaká byla konkrétní odezva na zveřejněné dotazníky. Také mi doporučil, abych k otázce číslo 6 zařadila, že jízda na kole vrchol Velkého Blaníku podle vyhlašovací dokumentace k PR Velký Blaník není dovolena. Občasně se však vyskytuje. Může zde hrát svou roli obava cyklistů, kde nechat bezpečně své kolo, aby nebylo zcizeno, nebo neznalost legislativy. Profesor Hanel mě také požádal o konkrétní poznámky respondentů. Ty musím vyhodnotit velmi kladně. Všichni respondenti poznamenali, že vytvoření nové interaktivní stezky byl velmi dobrý nápad. Líbí se jim tabule, které přináší spoustu zajímavých informací i dětská zastavení. V závěru se mě profesor Hanel dotazuje, jak si představuji zvýšení kapacity kiosku na rozhledně. Zde bych zvolila možnost vytvoření venkovní terasy v letních měsících nebo alespoň rozšířila počet stávajících míst k sezení, kde si návštěvníci mohou po dlouhém výstupu odpočinout. Profesor Hanel považuje kalkulace časové, výběr lokalit a kalkulace finanční za dobře zpracované. Ředitel Muzea Podblanicka Mgr. Radovan Cáder Magistr Cáder se domnívá, že celkově jde o práci velmi dobrou a data z dotazníkového šetření jsou v mnoha případech velmi zajímavá. Dále zmiňuje, že analýza projektu Kraj Blanických rytířů, který je produktem zaměřeným na podporu cestovního ruchu v regionu užšího Podblanicka, tj. v bezprostředním sousedství Velkého Blaníku, je zajímavou studií. Ta může být v budoucnosti využita pro potřeby destinačního 70

managementu a vytváření marketingových studií subjektů podnikajících v rámci cestovního ruchu ve sledované oblasti. Magistr Cáder uvádí, že některé komentáře v textové části u dotazníkového šetření by mohly být ještě rozpracovány, například data o genderovém a věkovém složení respondentů či o jejich dosaženém vzdělání. Ještě by navrhoval doplnit některé otázky v rámci šetření např. „Na základě čeho jste se rozhodli Kraj blanických rytířů navštívit?“ (informace z médií, informace z internetu, doporučení od známých, náhodná návštěva např. v rámci cesty do vzdáleného cíle, atd.), případně „Důvod Vaší návštěvy v Kraji Blanických rytířů?“ (cílená návštěva za účelem poznání, spojení návštěvy s pobytem u příbuzných či známých v regionu, spojení se sportovním vyžitím, tj. s turistikou, cykloturistikou, vodáctvím atd., rekreace, jiný důvod). Toto jsou velmi dobré návrhy na otázky, pokud by nějaký autor v budoucnu téma zpracovával, určitě bych doporučila tyto návrhy použít. Magistr Cáder poukazuje, že by v práci bylo také možné uvést, že v případě Velkého Blaníku se možnosti parkování a zajištění základní návštěvnické infrastruktury zlepší po plánovaném vybudování návštěvnického střediska, které bude umístěno na úpatí Velkého Blaníku u Kondrace. Z akcí Muzea Podblanicka, které by mohly být v práci využity, mi magistr Cáder připomíná každoroční vlašimskou zámeckou muzejní noc a Vostrovecké slavení ve vlašimském zámku, které se koná pravidelně 6. července. Tyto zajímavé akce jsem také zařadila do výčtu kulturních akcí v teoretické části. V závěru magistr Cáder poukázal na novou atraktivitu města Vlašim. Od června letošního roku bude také otevřena v Podblanickém ekocentru ČSOP ve Vlašimi malá zoologická zahrada, ve které budou umístěna zvířata ze zdejší záchranné stanice.

71

9. Závěr Cílem mé bakalářské práce bylo seznámení s Krajem blanických rytířů. Během mého bádání jsem zjistila, že tato oblast má obrovský potenciál, snoubí se zde historie s novými trendy cestovního ruchu, které jsou v této moderní a přetechnizované době vyhledávaným způsobem trávení volného času. Také jsem představila služby, které návštěvníci v kraji mohou využít a neopomněla jsem se zmínit o zajímavých kulturních a společenských akcích, které jsou zde pravidelně pořádány. Teoretickou částí jsem splnila zadaný cíl práce, kde jsem měla přestavit oblast Kraj blanických rytířů. V první části praktické práce jsem se zabývala dotazníkovým šetřením dle mnou sestavených dotazníků. Odpovědi respondentů jsem vyhodnotila a využila při sestavování možných variant návštěv oblasti. Doufám, že výsledky mé bakalářské práce pomohou k využití potenciálu a oživení cestovního ruchu v oblasti Kraj blanických rytířů. Můj výzkum probíhal od května do září roku 2011, tedy přes celou letní sezónu. Dotazníky byly k dispozici jak na vrcholu Velkého Blaníku, tak i na internetových stránkách obecního úřadu Louňovice pod Blaníkem a Správy CHKO Blaník. Stěžejním bodem výzkumu bylo zjištění, že žádný z respondentů nevyužívá možnost autokarových zájezdů do oblasti. A to také z toho důvodu, že zcela chybí v nabídkách cestovních kanceláří. V návaznosti na to jsem se tedy zaměřila na sestavení několika variant zájezdů tak, aby vyhovovaly co největšímu počtu potenciálních návštěvníků oblasti. Výsledky šetření jsem poskytla obecnímu úřadu Louňovice pod Blaníkem, Správě Chráněné krajinné oblasti Blaník a Muzeum Podblanicka ve Vlašimi. Tyto organizace přijaly výzkum s nadšením, protože by se mohl stát prospěšný pro jejich působení. Dokonce mi zástupci těchto organizací poskytli cenné vyjádření k mé práci činnosti. V závěru práce jsem se zaměřila na autokarové zájezdy do oblasti. Vytvořila jsme tři varianty řešení. V první části jsem se zaměřila na jednodenní zájezdy. Tento typ zájezdů, které jsem navrhla, sice nezdrží návštěvníky regionu delší dobu, ale podnítí jejich častější návštěvu. Zaměřila jsem se na kulturní akce pořádané v regionu a spojila je s návštěvou Velkého Blaníku. V další části jsem sestavila zájezd, při kterém návštěvníci stráví prodloužený víkend a mohou si užít kraj kolem bájné hory Blaník na kole nebo pěšky. Poslední typ zájezdu jsem zvolila šestidenní cestu po krásách České republiky a zapojila jsem Kraj blanických rytířů do této trasy. Cíl trasy není vyloženě 72

stanoven do této oblasti, ale opět zavede návštěvníky pod horu Blaník na více, než jednodenní návštěvu. Zvolila jsem více možností, aby si všichni potencionální klienti mohli vybrat, co jim vyhovuje nejvíce. V závěru jsem ještě udělala celkovou kalkulaci šestidenního zájezdů. Kalkulace celkové ceny zájezdu vyšla na konečnou cenu 6 506 Kč. Musíme vzít v potaz, že ne všichni klienti cestovních kanceláří mají v oblibě zahraniční zájezdy a proto si myslím, že tato pouť po krásách České republiky by se mohla stát vítaným produktem na trhu.

73

9 Soupis bibliografických citací Tištěné zdroje BÍLEK RADKO. Blaník v umění. II., O Blaníku a jeho rytířích v beletrii. 2004. vyd. Vlašim: Český svaz ochránců přírody, 2004. ISBN 80-86327-33-7. BLANÍK - SVAZEK OBCÍ. Blaník - svazek obcí: malebný kraj Podblanicko. Praha: DRUCKVO,spol.s.r.o., 2011. HROMAS JAKUB, Kříž Karel, Pešout Pavel. Turistický průvodce po naučné stezce S rytířem na Blaník. Vlašim: Český svaz ochránců přírody, 2007. MOUDRÝ JOSEF a SVOBODA JAN. Vlašim nejen na starých pohlednicích: po stopách předků. Vyd. 1. Praha: Vyšehrad, 2003, 190 s. ISBN 80-702-1671-9. PETRÁŇ,J a kol. Benešovsko Podblanicko. 1985. vyd. Praha: TEPS, 1985. PINCOVÁ VERONIKA. Historie romantického parku ve Vlašimi. Vlašim: Český svaz ochránců přírody, 2005. ISBN 978-80-86327-86-0. PŘÍHODA, S., SLADKOVSKÝ, O., POUZAR,. Vlašim. Praha: Středočeské nakladatelství a knihkupectví, 1975. RACKOVÁ LUBOMÍRA. Krajinou kolem Blaníka: 4.samostatná příloha čtvrtletníku Pod Blaníkem. 2001. vyd. ISBN 80-86327-14-0. SVOBODA JAN a MOUDRÝ JOSEF. Vlašim: po stopách předků. Vyd. 1. Praha: Vyšehrad ve spolupráci s městem Vlašim, 2006, 292 s. ISBN 80-702-1846-0. TICHÝ VÁCLAV. Blaník a Louňovice pod Blaníkem ve vzpomínkách. 2009. vyd. Praha: Nakladatelství Václav Tichý, 2009. ISBN 978-80-903649-4-3. URBAN JAN. Cyklistické a pěší stezky: Kraj blanických rytířů. Vlašim: Český svaz ochránců přírody, 2009. VLASÁK NORBERT ANTONÍN. Okres Vlašimský: Nástin historicko-archaeologický. Praha: Fr. A. Urbánek, 1874. ZEMEK VÁCLAV. Opomíjená místa na Podblanicku. Vlašim: Český svaz ochránců přírody, 2009. ISBN 978-80-86327-78-5.

74

Internetové zdroje [1] Fondy z Evropské unie [online] Dostupné z http://fondyeu.kr-stredocesky.cz/article.asp?thema=307761&item=65876 [cit. 2012-04-30] [2] Správa CHKO [online] Dostupné z http://www.blanik.ochranaprirody.cz/wps/portal/cs/blanik/o-sprave-chko/ [cit. 2012-04-13] [3] Naučná stezka „S rytířem na Blaník“ [online] Dostupné z http://www.stezky.info/naucnestezky/ns-velky-blanik.htm [cit. 2012-04-10] [6] Cyklistické a pěší trasy [online] Dostupné z: http://www.blanicti-rytiri.cz/cyklotrasy.php [cit. 2012-05-01] [7] Ubytování Farma Blaník [online] Dostupné z: http://www.farmablanik.cz/ubytovani [cit. 2012-04-28] [8] Zámecký park Vlašim [online] Dostupné z: http://www.vlasimskypark.cz/ [cit. 2012-04-28] [9] Penzion Jindřichův Hradec [online] Dostupné z: http://www.15polednik.cz/ [cit. 2012-04-12] [10] Penzion Tábor [online] Dostupné z: http://penzion-kostnicky-dum.hotel.cz/ [cit. 2012-05-04] [11] Chýnovská jeskyně [online] Dostupné z: http://www.jeskynecr.cz/cz/jeskyne/chynovska-jeskyne/ [cit. 2012-05-04] [12] Hotel Vorlina [online] Dostupné z: http://www.hotelvorlina.cz/hotel.html [cit. 2012-04-28] [13] Hotel Pošta Benešov [online] Dostupné z: http://www.hotelpostabenesov.cz/ [cit. 2012-03-28] 75

[14] Sazba za kilometr [online] Dostupné z: http://www.autobusova-doprava.info/ [cit. 2012-03-28]

76

Seznam příloh a) Přílohy A doplňující obrazový materiál Příloha A.1 http://www.lounovicepodblanikem.cz/rozhledna/fotky/blanik_v/01.jpg Příloha A.2: http://www.blanicti-rytiri.cz/vylety.php?curmenu=123 Příloha A.3: vlastní fotodokumentace Příloha A.4: http://www.stezky.info/fotogalerie/fotky-ns-velky-blanik.htm Příloha A.5: http://www.stezky.info/fotogalerie/fotky-ns-velky-blanik.htm Příloha A.6: vlastní fotodokumentace Příloha A.7: vlastní fotodokumentace b) Příloha B Dotazník Příloha B : vlastní tvorba

77

Přílohy Přílohy A Doplňující obrazový materiál.........................................................................79 Příloha B Dotazník..........................................................................................................83

78

Přílohy A Doplňující obrazový materiál

Obr. A1: Letecký snímek Velkého Blaníku

Obr. A2: Rozhledna na Velkém Blaníku 79

Obr. A3: Naučná stezka S rytířem na Blaník

Obr. A4: Naučná stezka S rytířem na Blaník – hlava rytíře

80

Obr. A5: Naučná stezka S rytířem na Blaník – dětské zastavení Jak daleko doskočí

Obr. A6: Výhled z rozhledny Velkého Blaníku

81

Obr. A7: Výhled z rozhledny na Malý Blaník

82

Příloha B Dotazník Dobrý den, jmenuji se Tereza Lučanová a jsem studentkou Vysoké školy Polytechnické v Jihlavě – zaměření Cestovní ruch. Můžete mi prosím věnovat pár minutek? Vyplněním tohoto dotazníku mi velmi pomůžete s analýzou návštěvnosti Kraje blanických rytířů a jeho dominantou Velkého Blaníku.Vaše odpovědi budou využity pouze pro účely mé bakalářské práce. 1)Navštívili jste Kraj blanických rytířů (mikroregion Podblanicko) poprvé? a) Ano b) Ne 2) Z jaké vzdálenosti jste přijeli? a) do 20 km b) do 50 km 3) Jakým způsobem jste sem přicestovali? a) Autem ( popřípadě na motocyklu ) b) Vlakem c) Autobusem – linkovým d) Autobusem – zájezd

c) do 90 km d) více než 90 km

e) Na kole f) Pěšky g) Jinak : ______________

4) Jak dlouhý bude Váš pobyt v Kraji blanických rytířů? a) Jednodenní - bez noclehu c) 3 – 7 noclehů ( týdenní ) b) 1 – 2 noclehy ( víkendový ) d) Delší 5) Navštívili jste dominantu kraje – vrchol Velkého Blaníku? a)Ano b)Ne

Pokud odpovíte na otázku č. 5 Ne -) přejděte na otázku č.11 Pokud odpovíte na otázku č. 5 Ano -) pokračujte v dotazníku na otázku č.6 6) Jakým způsobem jste se na vrchol Velkého Blaníku dostali? a) Pěšky b) Na kole

7) Navštívili jste při cestě nově zbudovanou Naučnou interaktivní stezku „S rytířem na Blaník“? a)Ano b) Ne 8) Navštívili jste rozhlednu na vrcholu? a) Ano

b) Ne

9) Byli jste spokojeni s kvalitou a cenami služeb malého občerstvení na rozhledně? a) Ano b) Ne 10) Byli jste spokojeni s kapacitou parkoviště u úpatí Velkého Blaníku? a) Ano b) Ne

83

11) Navštívili byste Velký Blaník znovu? a) Ano

b) Ne

Na následující otázky odpovídají opět všichni 12) Navštívili jste jiné dominanty v kraji Blanických rytířů? Zaškrtněte jaké : a) Farní muzeum v Kondraci c) Jiné : ________________________ b) Zámek a park Vlašim ( napiště jaké ) 13) Byli jste spokojeni s úrovní cyklistických a pěších tras v regionu? a) Ano c) Nevyzkoušel(a) jsem, nemohu tedy b) Ne posoudit 14) Byli jste spokojeni s úrovní stravovacích služeb v tomto regionu? a) Ano c) Nevyzkoušel(a) jsem, nemohu tedy b) Ne posoudit 15) Byli jste spokojeni s úrovní ubytovacích služeb v regionu? a) Ano c) Nevyzkoušel(a) jsem, tedy nemohu b) Ne posoudit 16) Byli jste spokojeni s kvalitou stavu a hustoty pozemních komunikacích v tomto regionu? a) Ano b) Ne 17) Uvažujete o opakované návštěvě regionu Podblanicko? a) Ano – v brzké době ( do ½ roku) c) Spíše ne b) Ano – později d)Nevím 18) Vaše věková kategorie? a) Do 25 b) 26 až 34 let c) 35 až 49 let

d) 50 až 59 let e) 60 a více let

19) Vzdělání. a) Bez maturity b) S maturitou

c) Vysokoškolské

20) Jste a) Muž b) Žena

84

7