Kováci VÍTKOVICE Ocelárna a válcovny Jsme pøipraveni bojovat

TÝDENÍK ODBOROVÉHO SVAZU KOVO | DATUM VYDÁNÍ: 22. dubna 2013 | CENA: 6 KÈ

16

3

4

Nejasná budoucnost tradièní výroby oceli ve Vítkovicích vedla k vyhlášení stávkové pohotovosti.

CESTOVÁNÍ Poznáváme chutì Sicílie

NEZAMÌSTNANOST Trvalý problém naší spoleènosti?

VDOVSKÝ DùCHOD Kdy na nìj vzniká nárok

7

BOZP Právní minimum bezpeèné práce

Kováci – VÍTKOVICE Ocelárna a válcovny

Jsme pøipraveni bojovat Stávkovou pohotovost na neomezenou dobu vyhlásila dne 12. 4. 2013 základní organizace OS KOVO VÍTKOVICE Ocelárna a válcovny. Organizace se

rozhodla pøistoupit k této akci kvùli vývoji v posledním období ve spoleènosti EVRAZ VÍTKOVICE STEEL a. s. Pracovníkùm vadí zejména:

Nejasná budoucnost spoleènosti jako celku, obavy o plánované uzavøení provozu Ocelárny a z dalšího snižování poètu pokraèování na str. 8 zamìstnancù.

vstoupí další hráè. A klienty již zavedených operátorù bude „pøesvìdèovat“ výhodnìjšími cenami. Revoluce se skuteènì nekoná, jen pøedražené mobilní volání se pøiblížilo cenové realitì. To, že u nás se dlouhá léta volalo a SMS posílaly dráž než v jiných státech, bylo dáno tím, že souèasní operátoøi si ve skuteènosti nešli po krku a cenovì se lišili jen v detailech. Jejich soupeøení spí-

še pøipomínalo kartelovou dohodu. Proti ždímání zákazníkù nepodnikl nic ani Èeský telekomunikaèní úøad. Naopak, i on se stavìl proti opatøením, které proti drahému volání prosazovala EU. A tak i když strach ze skuteèné konkurence nyní pøináší zmìny, snaha ždímat zùstává: ceny za mobilní služby jsou u nás i po snížení stále vyšší než (fav) u øady našich sousedù.

K vìci

Revoluce a ždímání zákazníkù Mobilní operátoøi v Èesku postupnì snížili ceny za neomezené volání. Snížení je takové, že nìkterá média dokonce hovoøí o cenové revoluci. Nezpùsobilo ji nìjaké polepšení se mobilních operátorù. Jde o to, že v souvislosti s prodejem licencí vznikne možnost, že na již nasycený trh

Pøípravy na VI. sjezd ve finále Konference Krajských sdružení OS KOVO Prahy a Støedoèeského kraje se konaly 19. 4. 2013 v Praze. Støedoèeský kraj. Kolektivní vyjednávání: V dùsledku probíhající hospodáøské a finanèní krize bylo nìkdy úspìchem i uzavøení podnikové kolektivní smlouvy na úrovni loòského roku. Mzdy, dopady krize a èlenská základna: Zamìstnavatelùm se vìtšinou podaøilo dohodnout mzdový vývoj v prùmìru na 3 %. V nìkterých pøípadech bylo pøislíbeno zvýšení mzdových prostøedkù formou individuálního navyšová-

ní na základì hodnocení zamìstnancù. Prùmìrná mzda ve Støedoèeském kraji stoupla oproti r. 2011 o 2,8 % na 24 749 Kè. Dopady svìtové krize se v roce 2012 èásteènì zmírnily. Prognóza zvyšování výroby v regionu se zlepšuje. Ve srovnání s rokem 2011 došlo k úbytku celkem 436 èlenù podle § 12 odst. 2. Zprávy o èinnosti regionù pøednesl Josef Antoniv.

pokraèování na str. 2

2 | KOVÁK èíslo 16 | 22. dubna | Zaznamenáno

pokraèování ze str. 1

Priority pro rok 2013 Zvýšenou pozornost ZO OS KOVO, kde nastaly problémy souvislosti s ekonomickou krizí; rozvoji právního vìdomí funkcionáøù; novì vzniklým ZO; zkvalitòování èinnosti v oblasti BOZP. Podpora RP pøi vyjednávání podnikových kolektivních smluv. Zastavit pokles èlenské základny. Bylo pozváno 72 zástupcù ZO, zúèastnilo se 43, tedy cca 60 procent. Byli zvoleni delegáti VI. sjezdu OS KOVO za Støedoèeský kraj. Praha Kolektivní vyjednávání: Ekonomická situace v organizacích v Praze se projevuje jako nestabilní, to znaènì ovlivnilo kolektivní vyjednání. Mzdy, dopady krize a èlenská základna: Prùmìrný nárùst mzdových tarifù se pohyboval do 2,5 %. Organizace zaèínají podmiòovat nárùst mezd omezením jiných benefitù. Prùmìrná mzda v

Praze stoupla oproti r. 2011 o 2,0 % na 32 621. V dùsledku krize dochází v Praze k poklesu zakázek i poètu zamìstnancù. Charakteristickým rysem je spíše posilování obslužné sféry a vìtší snaha najímat zamìstnance na dobu urèitou. U najímání zamìstnancù pøes pracovní agentury nedošlo k nárùstu. Ve srovnání s rokem 2011 došlo k úbytku celkem 167 èlenù podle § 12 odst. 2. Priority pro rok 2013 Prohloubit odbornou pomoc RP pøi vyjednávání podnikových kolektivních smluv Proškolování èlenù a funkcionáøù v návaznosti na aktuální zmìny v legislativì Zvýšit úroveò bezpeènosti a ochrany zdraví pøi práci Rozvíjet práci s mladými odboráøi Bylo pozváno 40 zástupcù ZO, zúèastnilo se 15, tedy cca 38 procent. Konference nebyla usnášeníschopná.

Volba delegátù VI. sjezdu OS KOVO za Prahu proto probìhne “per olam“ (obìžníkem). Konference ve svém usnesení mj. uvítala jednání mezi vedením OS KOVO

V diskusi na konferenci vystoupil i Josef Mìchura, pøedseda ZO Bosal Brandýs nad Labem.

a odborovou organizací ŠKODA AUTO, a. s., Mladá Boleslav, vyzvala je k co nejvìtší snaze o narovnání vztahù. (ev)

Vyhrajte zájezd s KOVOTOUR (staèí jeden e-mail)! V lednu roku 2013 byla uzavøena dohoda o slevách pro èleny OS KOVO s cestovní kanceláøí KOVOTOUR PLUS (podobnì jako v roce 2012). O dohodì se základní organizace dozvìdìly na stránkách Kováku (èíslo 5/2013), je i na Intranetových stránkách OS KOVO v sekci „odborová rekreace“. Souèástí dohody je vylosování jednoho novì pøijatého èlena OS KOVO, který vyhraje zájezd dle vlastního výbìru v cenì 20 000 Kè.

Novì bylo zaøazeno i slosování èlenù OS KOVO, kteøí si u spoleènosti KOVOTOUR do konce dubna 2013 zakoupí zájezd. Výhrou je pøíspìvek na zájezd opìt v hodnotì 20 000 Kè. Upozoròujeme, že uzávìrka návrhù ke slosování je v obou pøípadech do konce dubna 2013. K dnešku evidujeme ve srovnání s rokem 2012 minimum pøihlášených zájemcù. Neváhejte a hlaste se – jak noví èlenové OS KOVO, tak i vy, kteøí jste si zakoupili zájezd! Šanci má každý.

V nìmeckém Lipsku se ve dnech 9. - 11. dubna uskuteènila mezinárodní konference na téma „Bránit sociální Evropu! – pøíhranièní zkušenosti“, kterou poøádala ve spolupráci s dalšími institucemi nadace Otto Brennera. V rámci III. panelu konference se hovoøilo o tom, jak se na téma EU a další evropská integrace zejména z hlediska sociálního diskutuje v ÈR. Jedním z hlavních referentù byl pøedseda OS KOVO Josef Støedula. Hovoøil mj. i o dopadu souèasných vládních reforem. Bližší informace vèetnì zvukových záznamù klíèových vystoupení najdete na: http://www.otto-brenner-stiftung.de/ veranstaltungen/vergangene-veranstaltungen/internationale-konferenzen-der-obs/14-internationale-konferenz-2013/ diskussionen-zu-europa-in-der-tschechischen-republik.html#c4580

Kontaktní e-mail pro pøihlášení do soutìže je: [email protected] Katalog nabídek CK KOVOTOUR PLUS pro rok 2013 lze nalézt též na stránkách: http://www.floowie.com/cs/cti/ kovotour-2013/#/strana/1/. (JER)

Støípky z pøedsednictva OS KOVO Dne 17. 4. 2013 zasedalo v Praze Pøedsednictvo OS KOVO. Jedním z bodù jednání bylo Hodnocení Vzdìlávání OS KOVO v roce 2012. Prostøednictvím RP OS KOVO bylo uskuteènìno 104 pøevážnì jednodenních vzdìlávacích akcí, kterých se zúèastnilo 3 567 èlenù a funkcionáøù ZO OS KOVO. Vícedenních vzdìlávacích akcí støedního stupnì bylo uskuteènìno 26 a bylo proškoleno 357 funkcionáøù všech stupòù. Byla pøedložena Analýza mezd na základì Výkazu o mzdách v OS KOVO za rok 2012. Prùmìrná mzda vzrostla v roce 2012 oproti roku 2011 o 2,9 %. Výsledky, získané analýzou, jsou cenným zdrojem informací. Údaje slouží mj. jako podklad pro kolektivní vyjednávání podnikových i vyšších kolektivních smluv. Pøedsednictvo mj. schválilo doplnìní Komise mladých OS KOVO o další tøi nové èleny. (Poèet èlenù komise se tak zvýší na 16). Doporuèilo jednotlivým KS OS KOVO zvát alespoò jednoho zástupce v Komisi mladých OS KOVO na jednání Konferencí KS OS KOVO. Vzalo mj. na vìdomí informace o prùbìhu jednání ve vìci OS KOVO a odborová organizace ŠKODA AUTO, a. s., Mladá Boleslav dne 12. 4. 2013 v Praze. Byla ustavena skupina Pøedsednictva OS KOVO pro jednání se zástupci ZO OS KOVO ŠKODA AUTO, a. s., Mladá Boleslav ve složení: Josef Støedula; Rudolf Procházka; Ludìk Lúèan; Josef Antoniv; Jan Švec. (red)

Servis | 22. dubna | KOVÁK èíslo 16 | 3

Sicilská kuchynì – chutì mnoha kultur V sicilské kuchyni se odrážejí dìjiny osídlování ostrova. Pøed více než 2000 lety se Sicilané seznámili s øeckou kuchyní, pak i s arabskou, africkou a románskou a díky tomu se jejich kuchynì odlišuje od ostatních italských kuchyní. Èerstvé zelené èi èerné olivy, které nesmìjí chybìt na žádném stole pocházejí z Øecka, stejnì jako slaný tvarohový sýr ricotta. Aromatická koøenìná masa mají svùj pùvod v Orientu a Byzancii. Zásoby èerstvého ovoce a zeleniny v kombinaci se spoustou ryb poskytly hojnost surovin pro unikátní smìsici sladkých, kyselých a pikantních chutí, kterou z nich ve 12. století vytvoøili Arabové. Arabùm také sicilská kuchynì vdìèí za sladkou cassatu èi medové mandlové øezy cubbaita. Stejný prapùvod mají i zmrzliny, jimž dominuje jasmínová. Arancini.

O bité místo í t mají jí peèenì è ì podávadá Osobité né jako pøedkrm. Tato masa mìli v oblibì už Normané. Z typických sicilských pochoutek jsou to marinované sardinky a kousky sýrového sledì, ovocné sýry, nejrùznìjší nakládané, smažené èi èerstvé druhy zeleniny, z nichž nejznámìjší je caponata, což je smìs rajèat, lilkù, cibule, oliv, vonných bylinek a anèovièek. Na stole nikdy nesmí chybìt èerstvý chléb. Sicilané k nìmu pøistupují s úctou a v minulosti mìla pouze hlava rodiny svaté právo a privilegium nakrojit pecen. Nejslavnìjším a nejtypiètìjším tìstovinovým pokrmem je pasta se šproty. Použití horského fenyklu, cibule, piniových oøíškù a rozinek dodává šprotùm exotickou pøíchuť. Sicilské polévky a ryby patøí k nejlepším v Itálii. Špièkou moøského svìta a talíøù je meèoun. Nejlepší se loví u Messiny, kde se z nich dìlá pochoutka s piniovými oøíšky, sultánkami, èesnekem, bazalkou a rajèaty. Také tuòák, peèený v peci s rajèaty, kapary a zelenými olivami je bájeèný. Po celém ostrovì se tìší oblibì kalamáry a malièké sépie – nadívané, smažené nebo vaøené v tomatové omáèce. Obalené prstýnky ze sépií, v tìstíèku ze strouhanky, soli, pepøe, èesneku, sekané zelené petrželky a oleje peèené v troubì zaujímají v jídelníè-

cích pøední místo. Rybí pokrm, pocházející z Abruzza, je scapece. Složení tohoto jídla, oblíbeného zejména na venkovì, je stejné již 200 let. Jsou to rùzné peèené ryby marinované v jemném vinném octì, aromatizovaném šafránem. Jedno ze slavných jídel je velká telecí roláda plnìná mletým hovìzím masem, uzeninou, slaninou a vaøenými vejci, nebo králík na sladkokyselo, naložený v omáèce z èerveného vína, cibule, olivového oleje, bobkového listu a rozmarýnu. Sicilané jedí poøád a ustaviènì. Zvláštní zálibu mají v malých teplých jídlech pøipravovaných v poulièních stáncích. Typickým poulièním jídlem je stoèená chlebová placka s mletou hovìzí náplní. Zvláštností, která se na Sicílii dostala z Korsiky,

Na Sicílii je bìžným zvykem poobìdvat a pak si zajít do cukrárny na kávu a zákusek. Milovníci sladkého mohou ochutnat závitky z tìsta (cannoli), plnìné kandovaným ovocem, tvarohem a èokoládovým krémem. Nìco jako naše kremrole. Vyhlášené jsou marcipánové pochoutky i mandlové peèivo s kousky citronu. Královnou sicilských cukroviPlody moøe tvoøí samozøejmì základ sicilské kuchynì.

nek je bezesporu cassata. Pøipravuje se ze sýra ricotta, cukru, vanilky, kouskù èokolády a kandovaného ovoce. V Palermu se dodnes lichotí ženám rèením: „sladká jako cassata“. Nejvìtší oblibì se tìší zmrzlina, kterou Sicilané konzumují po celý rok v kteroukoliv denní i noèní dobu. Svou první denní zmrzlinu si namažou hned po ránu na briošku. Pije se pøedevším víno. Na Sicílii se pìstuje po staletí. Podhùøí Etny rodí

Cannoli di Dattilo.

je paštika z kosù. K její pøípravì se hodí ptáci živení myrtovými bobulemi, nebo jalovcem a plody planiky. Vykostìné kosí maso se smíchá

Èerstvé ovoce a zelenina jsou pro sicilskou kuchyni nutností.

Zmrzlina se na Sicílii èasto jí už poránu s brioškou.

s nasekanou vepøovou panenkou, játry a slaninou a upeèe se jako paštika v terince. Koøení a další ingredience má každá rodina a recept neprozrazují.

v vína typu madeira, okolí Syrakus muškát. V Vynikající dezertní vína pøedstavují skvìlý suvenýr i dárek. Vévodí jim dezertní v víno marsala. Je chutné, ale také rychle s stoupá do hlavy. Pije se i pivo, nejvýznamn nìjší domácí znaèky jsou Peroni, Dreher a Moretti. Mezi kávou je jednièkou espreso, což je v místním podání malièký hrníèek velmi silné èerné kávy. Typickým chlazeným nápojem je mandlové mléko. (lab) Foto: SŠ + archiv

4 | KOVÁK èíslo 16 | 22. dubna | Naše téma

Nezamìstnanost – nerozluèný pøítel dnešní spoleènosti Podle statistiky MPSV bylo v ÈR poèátkem roku ÚP oficálnì evidováno více než 585 809 obèanù, dalších 330 000, rovnìž dle údajù MPSV, již evidováno není. Zážitky, s nimiž jsou každodennì konfrontováni lidé bez práce, jsou i mé vlastní. Díky politice souèasné vlády mohou být zkušenostem s nazmìstnaností snadno vystaveni i ti, kdo je zatím nemají. Souèástí Ústavy ÈR jsou mezinárodní listiny a úmluvy na ochranu základních lidských práv a svobod. Dle Všeobecné deklarace lidských práv Usnesení è. DE01/48, a Evropské sociální charty: má každý mj. právo na vhodné zpùsoby odborného poradenství pro volbu povolání s cílem získat pomoc pøi volbì povolání, které by odpovídalo jeho osobním schopnostem a zájmùm. Každý má právo na vhodné zpùsoby odborné pøípravy. Všichni pracovníci a osoby, které jsou na nìm závislé, mají právo na sociální zabezpeèení. Každý má právo využívat služeb sociální péèe. Na období 2007-2013 má ÈR k dispsozici 3,8 mld. EUR z Evropského sociálního fondu na aktivní podporu politiky zamìstnanosti. Tyto prostøedky jsou jmenovitì a výslovnì urèeny na: rozvíjení zamìstnanosti snižování nezamìstnanosti podporu sociálního zaèleòování osob a rovných pøíležitostí se zamìøením na rozvoj trhu práce a lidských zdrojù. Pravicové vlády od roku 2006 cílenì zdùvodòují nezbytnost asociálních reforem potøebou konkurenceschopnosti ceny práce. Komu mùžeme po 22 letech výhody levnìjší pracovní síly ještì konkurovat? Èínì, Bangladéši, Bangkoku a zemím Afriky. Na loòské demonstraci iniciativy k výroèí 17. listopadu 1989 na pražském Václavském námìstí prohlásil slovinský filozof Slavoj Žižek, že „kapitalismus nejlépe funguje bez demokracie.“ Tomu je potøeba pøizpùsobit i legislativu, tedy demontovat sociální a právní stát. Sliby chyby Souèasná vláda se uskuteèòovanými reformami míjí se sliby, jimiž si získávala volební hlasy:

Deficit veøejných rozpoètù oproti volebním slibùm narùstá bezprecedentním zpùsobem mj. proto, že snižování rùstu HDP, zapøíèinìné sníženou domácí poptávkou, vláda øeší a nadále hodlá øešit zvyšováním danì spotøební a DPH. Vláda se zaruèovala, že nebude øešit dùsledky ekonomické krize na úkor té èi oné spoleèenské skupiny èi vrstvy obèanù. Zvyšování daní nízkopøíjmových skupin je provázeno omezováním služeb sociálního zabezpeèení, které jsou tìmito zvýšenými danìmi hrazeny. Nìkteré èásti sociálního systému byly podfinancovány již pøed vypuknutím ekonomické krize a právì v tìchto oblastech vláda prosadila relativnì nejzávažnìjší škrty. Jedná se o výdaje na nezamìstnané a potøebné. Zavedením øady nových dùvodù pro krácení sociálních dávek – jako pøiznání odstupného, odchod ze zamìstnání dohodou nebo pøivýdìlek, novì je od ledna pøiznávána podpora v nezamìstnanosti jen uchazeèùm, kteøí odpracovali 12 mìsícù za dva poslední roky místo dosavadních tøí let, se podpora v nezamìstnanosti pro obèany stává témìø nedostupnou. Zatímco v únoru 2010 mìlo nárok na podporu ještì 36 % uchazeèù, v únoru 2012 je to jen 22 %. Celkové výdaje na podpory v nezamìstnanosti poklesly loni o 3,1 miliardy Kè, tedy témìø o ètvrtinu. Podobnì dìravý je systém pomoci v hmotné nouzi. Po kritice Èeského helsinského výboru vláda po pìti letech valorizovala èástky životního a existenèního minima na 3400 Kè a 2200 Kè, ale zlepšení bude brzy absorbováno rùstem cen po zvýšení DPH. Vìtšina potøebných na pomoc v hmotné nouzi nedosáhne, protože je podle zákona odkázána na pøíbuzné vèetnì vnukù nebo prarodièù. Vláda èasto argumentuje nízkým podílem chudých na obyvatelstvu v ÈR v porovnání s jinými zemìmi, ale to je zásluha sociálního systému vzniklého v 90. letech, který pravicové vlády nièí. Další cestou ke snížení sociálních výdajù je odrazování pøíjemcù pomocí represivních opatøení. Vedle systému DOcházky NEzamìstnaných na poštu zahájeného na podzim loòského roku jsou pracovnici ÚP dokonce dle pokynù MPSV nuceni poskytovat nesprávné informace ohlednì

Øada nezamìstnaných nakonec konèí na ulici a žije z dávek sociálního minima…

nárokù na sociální dávky, což dokládají nejen naše osobní zkušenosti, ale i výsledky sociologického výzkumu ohlednì praxe úøadù práce realizovaného FHS UK. Vláda slibovala, „že nepøipustí diskriminaci jakékoliv skupiny obèanù v jakékoliv oblasti života“. Podmínkou pro zaøazení do rekvalifikaèního projektu MPSV a ESF pro uchazeèe o zamìstnání znevýhodnìné na trhu práce na základì vìku je vìková hranice od 45 let výš. MPSV je tedy oficiálnì známo, že je na trhu práce v ÈR bez jakýchkoliv sankcí praktikována diskriminace na základì vìku, nicménì si nechalo vládní koalièní vìtšinou v poslanecké snìmovnì odhlasovat rozvolnìní zákoníku práce v neprospìch zamìstnancù a lidí bez práce. Na rekvalifikace u nás není dán nárok zákonem a jejich umožnìní prochází složitým systémem schvalování, odrazujícím o nì vùbec žádat. Máme Vydává OS KOVO IÈO: 49276832 Redakèní uzávìrka ve ètvrtek v 11 hodin http//www.oskovo.cz Redakce: šéfredaktor Mgr. Evžen Stanìk, redaktor Mgr. František Vonderka, tajemnice Miloslava Nováková. Adresa redakce a vydavatele: nám. W. Churchilla 2, 113 59 Praha 3 Telefon: 234462344 Fax: 222717666, email: [email protected]; [email protected] Redakèní rada: J. Švec - pøedseda, tel.: 387016255 Grafická úprava Matouš Johanides Vydáno ve vydavatelství Enigma s.r.o. Objednávky vyøizuje redakce Nevyžádané rukopisy, fotografie a kresby se nevracejí Za obsah inzerce redakce nezodpovídá Podávání novinových zásilek povolila Èeská pošta, s. p., odštìpný závod-Praha, è.j. nov. 6094/96 ze dne 20. 8. 1996 ISNN - 0332-9270 MK ÈR E 4605

Naše téma | 22. dubna | KOVÁK èíslo16 | 5

osobní zkušenosti, že nejasnì nastavená kritéria pøidìlování rekvalifikací zakládají korupèní prostøedí. Zprostøedkování zamìstnání úøady práce je minimální, aktivní politika zamìstnanosti prakticky skonèila, poèet zprostøedkovaných zamìstnání klesl v únoru 2012 na 1683 ve srovnání s 4423 v únoru 2010, poèet rekvalifikovaných uchazeèù klesl z 8460 na 2059.

Zamìstnavatelé už nemusí hlásit volná místa, proto úøady práce ztrácejí pøehled o situaci a nemohou nezamìstnaným poskytovat kvalitní informace. Velmi skepticky hodnotíme také snahu delegovat zprostøedkovávání práce na soukromé personální agentury. Naší osobní zkušeností je, že právì díky pùsobení personálních agentur jako komerèního mezièlánku, je diskriminace mj. i na základì vìku praktikována – doposud beztrestnì. Personální agentury, kterých bylo v ÈR v roce 2011 1290, vytváøejí své zisky z provize dvou až tøí mìsíèních platù, jež jim hradí zamìstnavatel za pøijatého pracovníka. MPSV hodlá vybraným agenturám za pøevzetí starosti za nezamìstnaného vyplácet 5000 korun z ESF. Pokud mu najdou práci na dobu neurèitou, vyinkasují dalších 1250 korun, 500 korun dostane agentura, pokud v nalezené práci lidé vydrží alespoò pùl roku. Agenturám práce pøitom nic nebrání vyinkasovat odmìnu za pøevzetí starosti, pøípadnì nezamìstnaným najít práci na dobu neurèitou, ze které je hned druhý den propustí ve zkušební dobì. Èistý zisk i po odeètení nákladù za takovouto machinaci lidé z oboru odhadují na 4750 korun za jednoho nezamìstnaného a èástka, na kterou takto lze dosáhnout se tak šplhá až ke 2,5 miliardám. Internet „vnímá vláda ve svém programovém prohlášení jako pøíležitost k vìtšímu zapojení obèanù do rozhodování o vìcech veøejných a slibuje, že bude prosazován takový pøí-

stup, aby nedocházelo k rozdìlování obèanù na ty, kteøí s poèítaèi pracovat umìjí, a na ty, kterým jsou tyto technologie vzdálenìjší nebo mají k jejich pøístupu nìjaký handicap“. Generace, u kterých základní poèítaèová gramotnost ještì nebyla souèástí školní výuky, nemohou na trhu práce za souèasných podmínek logicky nalézt uplatnìní bez potøebných znalostí programù MS Office, i když bìžnì ovládají funkce, které v dosavadním zamìstnání používaly, a to i v pøípadì VŠ vzdìlaných osob. Za 233 700 000 Kè, které se vláda smluvnì zavázala uhradit s. p. Èeská pošta z prostøedkù ESF za provoz systému DONEZ, jehož jediným smyslem je samoúèelné omezování osobní svobody nezamìstnaných pod hrozbou snížení existenèních jistot, by potøebné doplnìní kvalifikace mohlo získat nìkolik desítek tisíc uchazeèù. Dalších 747 000 Kè z prostøedkù ESF vynaložila vláda na propagaci asociálních reforem porušujících lidská práva prostøednictvím manipulaèní propagaèní kampanì. Vážným problémem je dle programového prohlášení vlády všeobecný úpadek práva. Obèané mají oprávnìný pocit, že rovné podmínky neplatí pro všechny, ale pouze pro nìkoho. Vláda si je dobøe vìdoma, že díky neexistenci pracovních soudù nemá pracující šanci domoci se práva soudní cestou, a to ne pouze díky soudním prùtahùm. Za souèasné vlády vynášejí soudy v pracovnì-právních sporech protichùdné rozsudky, než jak tomu bylo do jejího nástupu. Podle tìchto rozsudkù nemá èeský stát zájem na potírání pracovních vztahù oznaèovaných jako „Švarc-systém“, kdy zákonný podíl daní, sociálního a zdravotního pojištìní nehradí státu spolu se zamìstnancem i zamìstnavatel. Bìžnou praxí je rovnìž nelegální zamìstnávání oficiálnì za minimální plat, kdy zbytek mzdy je doplácen v hotovosti – s nemožností dovolání se nápravy pøíslušných kontrolních orgánù. Za práva nezamìstnaných Za Akèní spolek nezamìstnaných jsme již v lednu loòského roku sestavili Chartu práv nezamìstnaných se seznamem konstruktivních návrhù na zlepšení životní situace obèanù bez práce. Týkají se postavení nezamìstnaných ve spoleènosti, zvýšení zamìstnanosti a celospoleèenských záruk existenèních jistot, bez nichž není možné lidsky dùstojnì existovat. Dnes již bývalého ministra práce a sociálních vìcí Drábka jsme, bez odezvy, žádali mj. o: pøedložení faktických a ovìøitelných údajù, na jejichž základì byly vypracovány represivní asociální zákony vládní reformy sociálního zabezpeèení (pøedevším

systému DONEZ a neplacené Veøejné služby), kdy ve skuteènosti èiní z logiky vìci celková suma potenciálnì údajnì zneužívaných sociálních dávek 0,35 % státního rozpoètu, což potvrzuje mj. provedený sociologický prùzkum Centra globálních studií Filozofického ústavu AV ÈR a FF UK. V jiných zemích EU je vyplácen pøíspìvek na hledání zamìstnání - tedy úhrada nezbytných tel. hovorù, pøíspìvek na provoz internetu a náklady na cestovné. Osobnì jsou nám známy pøípady, kdy VŠ vzdìlaný nezamìstnaný ve vìku 60 let absolvoval pøed neúspìšnými pøijímacími pohovory i dvacetikilometrový pìší pochod, protože nemìl finanèní prostøedky na veøejnou dopravu. Dále jsme žádali o sdìlení, kolik vedoucích pracovníkù MPSV dostává nadstandardní platy, v jaké výši a v èem spoèívá dùvod astronomických odmìn z prostøedkù daòových poplatníkù, kolik a na èem státu ušetøili miliardy uvádìné nyní již exministrem Drábkem. Po personálních redukcích, technických zmìnách a reorganizacích nejsou Úøady práce schopny plnit své funkce. Od zaèátku roku nastal rozvrat v souvislosti s pøechodem k novému systému vyplácení dávek. Rozhodování o dávkách bylo zkoncentrováno na úøady práce, které ale kumulaci organizaèních a technických zmìn nezvládly a nedokázaly zajistit vyplácení dávek v zákonných termínech. Pro podezøení na nekorektní postupy a protìžování spøíznìných firem pøi zmìnì dodavatele informaèního systému probíhají šetøení, bylo podáno nìkolik trestních oznámení a podnìtù kontrolním úøadùm. Problémy s výplatou dávek pøetrvávají, ale MPSV popírá odpovìdnost, dokonce i samu existenci problémù. Vláda vysvìtlení nepøedložila. Zákony, navržené Jaromírem Drábkem a schválené vládní koalicí v rozporu s ústavou, vycházejí z pøedpojatosti vùèi nezamìstnaným. Ti jsou obviòováni, že se vyhýbají práci – pøi pomìru momentálnì cca 12 oficiálnì registrovaných uchazeèù na jedno volné místo! Vláda dìlá z obìtí viníky a její argumentace naplòuje skutkovou podstatu trestného èinu podnìcování nenávisti vùèi skupinì obyvatel – spoluobèanù bez práce! Dopady asociálních zákonù vláda navíc obhajuje údajnou 5.– 6. nejnižší nezamìstnaností v rámci zemí EU. Po zahrnutí cca 330 000 nezamìstnaných již neevidovaných úøady práce do statistiky èiní ale míra nezamìstnanosti cca 14 % oproti oficiálnì udávaným nyní 8,4 %. Údaje Eurostatu o míøe chudoby rovnìž jako jedné z nejnižších v rámci EU postihují stav z roku 2010, tedy pøed nástupem vlády Petra Neèase k moci. Renata Hanušová Akèní spolek nezamìstnaných

6 | KOVÁK èíslo 16 | 22. dubna | Servis

Sociální rubrika | Ing. Marcela Høíbalová, specialistka na sociální oblast, úsek odborové politiky OS KOVO

Kdy vznikne nárok na vdovský dùchod? Èlence výboru naší základní organizace náhle zemøel manžel. Jemu bylo 50 let, ona je ještì o dva roky mladší. Pøichází zde v úvahu pozùstalostní dùchod po manželovi? Jak by se v tom pøípadì poèítala výše dùchodu? J. B., Klatovy V zásadì je pravdìpodobné, že vdovì nárok na dùchod po manželovi – vdovský dùchod, vznikne. V každém pøípadì by si mìla na okresní správì sociálního zabezpeèení o tento dùchod požádat. Vdova má v souladu s § 49 odst. 1 nárok na vdovský dùchod po manželovi, který byl buï poživatelem starobního nebo invalidního dùchodu, což v tomto pøípadì zøejmì splnìno nebylo, nebo splnil ke dni smrti podmínku potøebné doby pojištìní pro nárok na invalidní dùchod nebo podmínky nároku na starobní dùchod anebo zemøel následkem pracovního úrazu. Pokud se jednalo o zamìstnance, který mìl bìžný nepøerušovaný pracovní život, bude nárok na vdovský dùchod

vyplývat ze splnìní potøebné doby pojištìní pro nárok na invalidní dùchod. Výše vdovského dùchodu pak bude sestávat ze základní výmìry a z procentní výmìry, který bude èinit 50 % procentní výmìry invalidního dùchodu pro invaliditu tøetího stupnì, na který mìl nebo by mìl nárok manžel v dobì smrti. Vdovský dùchod bude náležet po dobu jednoho roku a pøípadnì i dále, jestliže vdova bude peèovat o nezaopatøené dítì, peèovat o dítì, které je závislé na péèi jiné osoby ve stupni II (støednì tìžká závislost) nebo stupni III (tìžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost),

peèovat o své rodièe nebo rodièe zemøelého manžela, kteøí s ní žijí v domácnosti a jsou závislí na péèi jiné osoby ve stupni II (støednì tìžká závislost) nebo stupni III (tìžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost), bude invalidní ve tøetím stupni. Zákon zná ještì splnìní tzv. vìkové podmínky, ta však s ohledem na nízký vìk pozùstalé nepøipadá v úvahu. Když pak nárok na vdovský dùchod zanikne pro nesplnìní žádné z výše uvedených podmínek, mùže dojít k opìtovnému vzniku nároku na tento dùchod, jestliže dojde ke splnìní nìkteré z tìchto podmínek znovu, avšak pouze v období do dvou let od zániku nároku na tento dùchod.

Práva spotøebitele | JUDr. Zdeòka Vejvalková, odborný právní poradce Brno

Jak reklamovat vadné zboží bez paragonu Koupila jsem si boty za 1280 Kè, po 3 mìsících se mi odlepila podrážka. Nemohu však najít paragon. Mohu boty reklamovat bez paragonu? P. Ivanovová, Brno Paragon – úètenka není nezbytná, pokud mùžete nìjakým zpùsobem prokázat, že jste zboží zakoupila u prodejce, kde boty reklamujete a kdy jste je zakoupila. V pøípadì, že Vás pøi koupi nìkdo doprovázel, bude dùkazem jeho svìdectví. Mùžete také zkusit prodejci doložit své èestné prohlášení. Mohlo by znít napøíklad takto: Název obchodu – adresa Èestné prohlášení ze dne .....................2013 Prohlašuji tímto, že jsem dne............... 2013 zakoupila v prodejnì (název a adresa) boty (bližší údaje o barvì, tvaru, cenu apod.). Dne...........2013 se mi odlepila podrážka (uvést zda u obou èi jen jedné boty – pravá, levá). Boty chci reklamovat, ale zjistila jsem, že jsem ztratila úètenku. Proto pøikládám toto èestné prohlášení. Datum, místo sepsání (napø. Brno) Jméno, pøíjmení, adresa podpis

V pøípadì, že máte svìdka, lze pøed datum vložit text tohoto zmìní: Koupi bot v uvedeném obchodì mohu prokázat svìdectvím (koho – jméno pøíjmení, datum narození........), který mì pøi koupi bot ve Vašem obchodì doprovázel. V pøíloze pøikládám také jeho èestné prohlášení. Toto bude sepsáno obdobnì jako Vaše, napøíklad: Prohlašuji, že jsem dne....................... doprovázel svoji pøítelkyni paní .............................., která si ve Vašem obchodì zakoupila v mé pøítomnosti boty...................... Tímto èestným prohlášením tuto skuteènost potvrzuji. V ..........., datum Jméno, pøíjmení, adresa podpis Pravost podpisu lze nechat ovìøit (napø. u notáøe). V tomto pøípadì je tøeba, aby bylo èestné prohlášení podepsáno až pøed ovìøujícím.

V každém pøípadì si uchovejte kopie veškeré korespondence, kterou s prodejcem vedete, a jednejte s ním pouze písemnou formou. Pøedáváte-li písemnosti osobnì, je tøeba, aby prodávající podepsal pøevzetí a u podpisu je nutno uvést datum pøevzetí (pøevzal dne, podpis). V pøípadì, že reklamaci pøijme, požadujte sepsání reklamaèního zápisu. Pokud jste platila kartou, je problém vyøešen, neboť lze vyhledat potøebné údaje – kdy, komu a za co jste zaplatila. Pokud by byl prodejce vstøícný, má i on jisté možnosti platbu dohledat. Pokud tedy mùžete nìkterým zde uvedeným dùkazem doložit své tvrzení, že jste zboží zakoupila v dané prodejnì a kdy, doporuèuji vrátit se do obchodu a pokusit se domluvit s vedoucím èi majitelem obchodu. Záleží totiž na nìm, zda Vám pøedložený dùkaz uzná.

Servis | 22. dubna | KOVÁK èíslo 16 | 7

Právní minimum bezpeèné práce Základní právní pøedpisy, vztahující se k BOZP (ve znìní pozdìjších pøedpisù) Pro úplnì nejzákladnìjší informaci o právních pøedpisech k BOZP, s jejichž uplatnìním se èasto v praxi potkáváte, uvádíme tento struèný pøehled nejfrekventovanìjších právních pøedpisù z oblasti BOZP v pùsobnosti OS KOVO, které jsou mj. volnì dostupné napø. na stránce Ministerstva vnitra (http://aplikace.mvcr.cz/ sbirka-zakonu/). Veškeré související pøedpisy a platné technické normy jsou dostupné u specialistù BOZP na regionálních pracovištích, kteøí mají pøístup ke všem právním pøedpisùm v aktuálním znìní v právním systému Aktualizovaných souborù právních informací (ASPI) a dále k technickým normám ÈSN na serveru ÈSN on-line. Další bližší informace ke konkrétním problémùm a praktickému uplatnìní níže uvedených pøedpisù i ve vazbì na související právní normy, vèetnì zmínìných ÈSN, vám mohou zprostøedkovat specialisté BOZP na jednotlivých regionálních pracovištích, ať už formou pøímé konzultace nebo pøíslušného školení BOZP pro funkcionáøe ZO, èi školení pro pøíslušný region. Zákon è. 262/2006 Sb., zákoník práce (hlavnì § 101 – 108) Zákon è. 309/2006 Sb., o zajištìní dalších podmínek bezpeènosti a ochrany zdraví pøi práci, ve znìní pozdìjších pøedpisù Zákon è. 174/1968, o státním odborném dozoru nad bezpeèností práce Zákon è. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znìní pozdìjších pøedpisù Zákon è. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, (pracovnìlékaøská péèe - § 53 a násl.) Zákon è. 22/1997, o technických požadavcích na výrobky a o zmìnì a doplnìní nìkterých zákonù Zákon è. 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických smìsích a o zmìnì nìkterých zákonù (chemický zákon) Zákon è. 258/2000 Sb., o ochranì veøejného zdraví Naøízení vlády è. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví pøi práci Naøízení vlády è. 272/2011 Sb., o ochranì zdraví pøed nepøíznivými úèinky hluku a vibrací

Naøízení vlády è. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpeènost a ochranu zdraví pøi práci na staveništích Naøízení vlády è. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpeèný provoz a používání strojù, technických zaøízení, pøístrojù a náøadí Naøízení vlády è. 201/2010 Sb., o zpùsobu evidence úrazù, hlášení a zasílání záznamu o úrazu Naøízení vlády è. 290/1995, kterým se stanoví seznam nemocí z povolání Naøízení vlády è. 495/2001 Sb., kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostøedkù, mycích, èisticích a dezinfekèních prostøedkù Naøízení vlády è. 11/2002 Sb., kterým se stanoví vzhled a umístìní bezpeènostních znaèek a zavedení signálù, ve znìní pozdìjších pøedpisù Naøízení vlády è. 168/2002 Sb., kterým se stanoví zpùsob organizace práce a pracovních postupù, které je zamìstnavatel povinen zajistit pøi provozování dopravy dopravními prostøedky Naøízení vlády è. 406/2004 Sb., o bližších požadavcích na zajištìní bezpeènosti a ochrany zdraví pøi práci v prostøedí s nebezpeèím výbuchu Naøízení vlády è. 101/2005 Sb., o podrobnìjších požadavcích na pracovištì a pracovní prostøedí Naøízení vlády è. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na bezpeènost a ochranu zdraví pøi práci na pracovištích s nebezpeèím pádu z výšky nebo do hloubky Vyhláška è. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zaøazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelù biologických expozièních testù, podmínky odbìru biologického materiálu pro provádìní biologických expozièních testù a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými èiniteli Vyhláška è. 288/2003 Sb., kterou se stanoví práce a pracovištì, které jsou zakázány tìhotným ženám, kojícím ženám, matkám do konce devátého mìsíce po porodu a mladistvým, a podmínky, za nichž mohou mladiství výjimeènì tyto práce konat z dùvodu pøípravy na povolání Vyhláška è. 50/1978 Sb., o odborné zpùsobilosti v elektrotechnice

Vyhláška è. 73/2010 Sb., o stanovení vyhrazených elektrických technických zaøízení, jejich zaøazení do tøíd a skupin a o bližších podmínkách jejich bezpeènosti Vyhláška è. 18/1979 Sb., kterou se urèují vyhrazená tlaková zaøízení a stanoví nìkteré podmínky k zajištìní jejich bezpeènosti Vyhláška è. 19/1979 Sb., kterou se urèují vyhrazená zdvihací zaøízení a stanoví nìkteré podmínky k zajištìní jejich bezpeènosti Vyhláška è. 21/1979 Sb., kterou se urèují vyhrazená plynová zaøízení a stanoví nìkteré podmínky k zajištìní jejich bezpeènosti

Vyhláška è. 85/1978 Sb., o kontrolách, revizích a zkouškách plynových zaøízení Vyhláška è. 48/1982 Sb., kterou se stanoví základní požadavky k zajištìní bezpeènosti práce a technických zaøízení Vyhláška è. 104/2012 Sb., o stanovení bližších požadavkù na postup pøi posuzování a uznávání nemocí z povolání a okruh osob, kterým se pøedává lékaøský posudek o nemoci z povolání, podmínky, za nichž nemoc nelze nadále uznat za nemoc z povolání, a náležitosti lékaøského posudku (vyhláška o posuzování nemocí z povolání) Vyhláška è. 79/2013 Sb., o provedení nìkterých ustanovení zákona è. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, (vyhláška o pracovnìlékaøských službách a nìkterých druzích posudkové péèe). Stanislav Šmíd, specialista BOZP RP Ostrava a Milan Tìšínský, OS KOVO Praha

8 | KOVÁK èíslo 16 | 22. dubna | Zaznamenáno/køížovka

pokraèování ze str. 1

Nejistý provoz Ocelárny a její další budoucnost, zejména nutné investice do odprášení, výstavba elektrické hybridní pece, smlouvy s dodavateli. Neustálý tlak na snižování poètu pracovníkù, který vede k velmi špatné atmosféøe mezi nimi, k obtížné situaci na provozech. Kroky, zamýšlené a prezentované pøedstaviteli spoleènosti v médiích, by silnì zasáhly region, zmítaný nezamìstnaností. Zpùsob implementace nového mzdového systému dohodnutého v KS, systému odmìòování zamìstnancù. „Nebylo jiné øešení, než vyhlásit stávkovou pohotovost?“ zeptali jsme se Zdeòka Kološe, pøedsedy ZO OS KOVO VÍTKOVICE Ocelárna a válcovny. „Rozhodnutí o stávkové pohotovosti bylo vyústìní již dlouhodobé hrozby ukonèení výroby oceli v naší firmì. S ohledem na poslední události jiné øešení v hájení zájmù zamìstnancù nevidíme,“ øekl nám.

Splnìní kterých svých požadavkù považujete za klíèové? Pøedevším se jedná o zachování zamìstnanosti. Podporujeme prodej spoleènosti takovému zájemci, který má zájem firmu provozovat se stávajícími provozy a investovat do jejího rozvoje. Jak se k vyhlášení stávkové pohotovosti staví neodboráøi ve spoleènosti? Nyní se jedná o osudy všech zamìstnancù. Se zamìstnanci hovoøíme a obavy ze ztráty zamìstnání mají všichni, ať se jedná o odboráøe, i o neodboráøe. Registrujeme i jejich podporu. Jak jste pøipraveni na pøípadnou stávku?

Zdenìk Kološ, pøedseda ZO OS KOVO VÍTKOVICE Ocelárna a válcovny.

Na pøípadnou stávku se pøipravujeme velmi peèlivì a mezi zamìstnanci monitorujeme jejich podporu do stávky vstoupit. Její vyhlášení a forma bude pøedmìtem pøíštích jednání. Nyní je potøeba øíci, že vstup do stávky se bude odvíjet od dalšího vývoje ve spoleènosti. Dìkujeme za odpovìdi, redakce èasopisu Kovák

Správné znìní tajenky z èísla 14: Dovolená s Cheque Déjeuner se vyplatí. Správnì luštil a štìstí pøi losování mìl Zdenìk Hanke z Chotìboøe. Blahopøejeme! Dostane výhru od Le Cheque Déjeuner. Køížovky pro nás vyrábí nakladatelství Enigma. Je také vydavatelem èasopisu Køížovky pro každého (další èíslo vychází 30. dubna). Na tajenku z tohoto èísla èekáme do 2. kvìtna na doruèovací adrese redakce nebo na emailu: [email protected]