Konzervace sochy Immaculaty z mariánského sloupu v obci Mladûjov na Moravû a její rekonstrukce

mastr_06_07.qxd

10.12.2007

8:50

Stránka 473

Konzervace sochy Immaculaty z mariánského sloupu v obci Mladûjov na Moravû a její rekonstrukce Jan FEDORâÁK

Na podzim roku 2004 zaãala akce restaurování mariánského sloupu v obci Mladûjov na Moravû, kterou financoval Svazek obcí Regionu Moravskotfiebovska a Jevíãska. Restaurování probíhalo v rámci 1

absolventsk˘ch prací v ateliéru kamene Institutu restaurování a konzervaãních technik v Litomy‰li.

Mladûjov na Moravû se zdá b˘t na první pohled zapomenut˘m koutem Podorlické vrchoviny, jinak tomu v‰ak bylo v období baroka, které zanechalo v obci fiadu sochafisk˘ch památek. Po celé 18. století zde byly ke cti a slávû boÏí pravovûrn˘mi katolíky vztyãovány kfiíÏe, sochy a svûtecké sloupy. K tûmto objektÛm patfií i restaurovan˘ mariánsk˘ sloup, do té doby jedna z nejzanedbanûj‰ích památek v obci, na hranici samotného zániku a odborné vefiejnosti zcela neznámá. Sloup stojí na kraji mírnû svaÏitého pole u kfiíÏení cest v obci. V blízkosti sloupu protéká potok a samotné místo je ãasto podmáãené. Tyto okolnosti bezesporu pfiispûly k váÏnému po‰kození díla. Podle slov pamûtnice z nedalekého stavení se vrcholová socha Immaculaty zfiítila bûhem melioraãních prací a regulace potoka, kdy byly okolní ol‰e vykáceny a jejich pafiezy „vybouchávány“. Následující roky pfiinesly naprostou degradaci místa, které se stalo skládkou a pohltila ho zeleÀ. Na poãátku restaurátorské akce, koncem fiíjna roku 2004, bylo torzo sochy nalezeno zahloubené a témûfi pohfibené v bahnû vedle sloupu, zahrnuté naváÏkou kamení, kusÛ betonu, cihel a bfiidlicov˘ch ta‰ek. Samotn˘ sloup byl v havarijním stavu. Vedle nalezeného torza byla vykopána fiada vût‰ích a men‰ích jasnû identifikovateln˘ch fragmentÛ. Bûhem prÛzkumu okolí sloupu bylo nakonec nashromáÏdûno pfies dvû stû zlomkÛ nejrÛznûj‰ího charakteru. Chybûla hlava, ruce, valná ãást nohou a mnohé modelace plá‰tû. Zemská sféra obtoãená hadem se témûfi nedochovala. Pro potfiebu rekonstrukce bylo nasnadû provést hlub‰í prÛzkum okolí podstavce, protoÏe nebylo moÏné jednoznaãnû fiíci, Ïe bûhem opakovan˘ch vykopávek byly nalezeny v‰echny dostupné fragmenty. âas amatérské archeologie pak s koneãnou platností ukonãila nastávající zima a bylo nutné smífiit se s nashromáÏdûn˘m materiálem a jeho podobou. Vzhledem k tûÏkému po‰kození torza nebylo moÏné uvaÏovat o navrácení sochy na pÛvodní místo a bylo zfiejmé, Ïe bude muset b˘t nahrazena. Proto byly jiÏ pfied zapoãetím prací hledány dostupné informace o pÛvodním díle i vhodné analogie svûteck˘ch a mariánsk˘ch sloupÛ pfiibliÏnû stejného stáfií v ‰ir‰ím okolí obce. Základním pfiedpokladem naplnûní poÏadavkÛ památkové péãe – navrácení funkce a v˘znamu mariánského sloupu, úspû‰ného restaurování a rehabilitace celého místa – bylo najít vyobrazení, které by dostateãnû vypovídalo o pÛvodní podobû vrcholové sochy. O pomoc pfii hledání byli poÏádáni obãané obce i regionální a zahraniãní tisk. Paralelnû pokraãovalo studium obdobn˘ch mariánsk˘ch sloupÛ, které bylo zamûfieno na srovnání pfiedev‰ím s pracemi vy‰l˘mi z dílny olomouckého sochafie Johanna Sturmera. Analogická rekonstrukce mûla pak b˘t provedena podle nasbíraného obrazového materiálu. Základním podkladem pro rekonstrukci a dal‰í postup restaurování se nakonec stala barevná fotografie z roku 1976 ukazující stav sloupu pfied pádem vrcholové sochy, získaná od nûmecké rodiny Bojanovsky, Ïi-

1

jící v Mladûjovû do 60. let 20. století. Nález fotografie posunul zam˘‰lenou rekonstrukci z oblasti interpretaãního hledání a hypotéz na pole rekonstrukce exaktní, i kdyÏ na základû nedokonalé dokumentace pÛvodního objektu. Dostateãná míra zachování autentického kvalitního povrchu torza originální sochy navíc

Obr. 1. Mladûjov na Moravû (okres Svitavy), sloup se sochou Panny

umoÏnila provést rekonstrukci modelace díla.

Marie, stav z roku 1976. (Foto z archivu rodiny Bojanovsky)

V rámci interpretace mariánského sloupu se souãasnû fie‰ila nezbytná otázka hypotetického autorství 2

a datace. Byl vysloven závûr, Ïe sloup s vrcholovou sochou Panny Marie Immaculaty byl postaven pravdûpodobnû nûkdy po morové epidemii roku 1715, nebo spí‰e aÏ pozdûji, kolem roku 1740, ãemuÏ na-

■ Poznámky

svûdãuje páskov˘ ornament uÏit˘ na hlavici sloupu a kubizující formy reliéfÛ na podstavci, které se v té

1 Souãasná Fakulta restaurování Univerzity Pardubice.

dobû objevovaly. V kontextu regionální kamenické produkce se jedná o dílo pomûrnû vysoké v˘tvarné

2 Konzultace Ph.D. Martin Pavlíãek.

úrovnû. Proporãnû, v uÏitém materiálu i umûleck˘m zpracováním hmoty kamene se mladûjovsk˘ sloup

3 Vratislav NEJEDL¯, Milo‰ SUCHOMEL, Ivana MAXOVÁ, Pavel

nejvíce blíÏí svatojánskému sloupu v nedalekém Radi‰ovû, jenÏ byl postaven roku 1739, a svûteck˘m

ZAHRADNÍK: Mariánské, trojiãní a dal‰í svûtecké sloupy a pilífie

sloupÛm v blízk˘ch obcích Rychnov na Moravû a Kunãina. Poãátkem 18. století pÛsobil v obci Jan Jifií

v okrese Svitavy, Praha 1997, s. 25–27, 41.

Hendrich z Mladûjova, kter ˘ zde roku 1713 postavil dnes jiÏ neexistující sloup Nejsvûtûj‰í Trojice.

3

Zprávy památkové péãe / roãník 67 / 2007 / ãíslo 6 / O B N O V Y PA M ÁT E K | J a n F E D O R â Á K / K o n z e r v a c e s o c h y I m m a c u l a t y z m a r i á n s k é h o s l o u p u v o b c i M l a d û j o v n a M o r a v û a j e j í r e k o n s t r u k c e

473

mastr_06_07.qxd

10.12.2007

8:50

Stránka 474

2

3

Charakterem a proporcemi odpovídal sloupu mariánskému a lze vyslovit domnûnku, Ïe Jan Jifií Hend-

Obr. 2. Mladûjov na Moravû (okres Svitavy), torzo sochy Panny

rich je autorem obou sloupÛ. Vzhledem a kompoziãním rozloÏením draperie lze také sochu zafiadit do

Marie, stav po pfievezení torza do ateliéru IRKT Litomy‰l, 2004.

blízkosti dílenské práce olomouckého sochafie Johanna Sturmera, autora jedineãného sochafiského

(Autorem fotografií 2–11 je Jan Fedorãák.)

souboru v Kunãinû, kter˘ vznikl v letech 1705–1720.


SoubûÏnû se shromaÏìováním dostupn˘ch písemn˘ch a obrazov˘ch pramenÛ probíhal i podrobn˘ re-

Marie, postup tfiídûní a zpevÀování fragmentÛ.

staurátorsk˘ prÛzkum vãetnû anal˘zy sloÏení kamene, fragmentÛ barevn˘ch úprav a obsahu vodoroz-


pustn˘ch solí. Mariánsk˘ sloup byl vysekán z jemnozrnného kfiemenného pískovce. Materiál pro realizaci

Marie, stav po restaurování.

díla byl s nejvût‰í pravdûpodobností tûÏen pfiímo v Mladûjovû. Lom se nalézá ve svahu Mladûjovského vr-

Obr. 5. Modeletto sochy Panny Marie.

chu (647 m n. m.) nad obcí, místnû naz˘vaném Na Rottbergu. Na rozdíl od snûhovû bílého kamene pou-


Ïitého na podstavec a vrcholovou sochu se ve hmotû dfiíku sloupu v˘raznû uplatÀují Ïlutavé a pfiedev‰ím

Marie, rekonstrukce sochy v sochafiské hlínû na sádrovém odlitku.

cihlovû aÏ krvavû ãervené ‰mouhy a Ïílování, které je velice pÛsobivé. Odli‰n˘ kámen sloupu, zajímav˘ v˘-

Obr. 7. Mladûjov na Moravû (okres Svitavy), sloup se sochou Panny

jimeãn˘m probarvením do ãervena, byl pravdûpodobnû pro své estetické kvality a barvu spojenou s ma-

Marie po osazení vrcholové sochy, stav z roku 2007, detail.

riánskou a morovou symbolikou pouÏit zcela zámûrnû. Vedle pfiirozen˘ch mechanick˘ch a mrazov˘ch destrukcí spojen˘ch s pÛsobením vlhkosti a kofienového systému vy‰‰ích rostlin pfiispûl k váÏnému po‰kození sochy rovnûÏ nevhodn˘ pfiede‰l˘ konzer4

5

vaãní zásah – fluátování, provedené pravdûpodobnû v roce 1910. Pfiedpoklad znaãné kontaminace

■ Poznámky

solemi se nepotvrdil. Vzhledem ke stavu kamene torza sochy Panny Marie byl prÛzkum doplnûn mûfie-

4 Pfiítomnost fluátu potvrdila na základû dodan˘ch vzorkÛ laboratofi

ním pevnosti kamene a pfiedev‰ím mûfiením ultrazvukové transmise s cílem zpfiesnit rozsah po‰koze-

Fakulty stavební âVUT Praha. Rezidua fluátÛ na povrchu sloupu

6

ní. Ukázalo se, Ïe pro zabezpeãení a omezení destrukce hmoty si stav kamene vyÏádá razantnûj‰í

i torza vrcholové sochy zcela uzavírala povrch kamene a tvofiila ne-

konzervaãní zásah s hloubkovou konsolidací.

propustnou stûnu o mocnosti 0,02 mm.

Aãkoli se to zpoãátku nezdálo pravdûpodobné, byly v záhybech torza sochy Panny Marie a na hlavici 7

sloupu nalezeny fragmenty historick˘ch barevn˘ch úprav. Reprezentativnost vzorkÛ ov‰em neumoÏÀuje spolehlivû a pravdivû stanovit posloupnost ani rozsah polychromie.

8

5 „O nûco níÏ domu ãíslo 122 stojí kamenná socha – statue neposkvrnûného poãetí Marie. Na pfiední stranû soklu stojí: renovováno ke cti BoÏí od Josefa Jenische roku 1910. Pod kulat˘m sloupem,

Metodick˘m vzorem pro samotné restaurování a konzervaci torza sochy se stala rekonstrukce domu

kter˘ nese sochu svaté Marie, stojí 18F0 (pravdûpodobnû 1870).“

U Kamenného zvonu v Praze a jeho sochafiské v˘zdoby prÛãelí s pfiípadn˘m vyuÏitím metody anastyló-

Viz Charlotte FRITSCHER-ZEBISCH, Abschrift aus der Blosdor fer

9

zy. Z poãtu a charakteru dochovan˘ch fragmentÛ bylo od poãátku jasné, Ïe jejich postupn˘m sestavo-

Chronik im Jahre 1998, s. 62.

váním bude dosaÏeno jen neúplné formy, pouze ãásteãnû reprezentující pÛvodní celek a velikost díla.

6 Mûfiení rychlosti ultrazvuku potvrdilo viditelná po‰kození, upfies-

Torzo sochy Panny Marie Immaculaty s dokumentární hodnotou artefaktu tak bylo respektováno ve své

nilo jeho rozsah a míru zpevnûní materiálu. Mûfiení provádûl Ing.

dochované podobû a restaurování bylo pfiirozenû vedeno jako konzervaãní a muzejní zásah. Konzerva-

Karol Bayer pfiístrojem USME-C (Geotron – Krompoholz, BRD) s mû-

ce byla rozdûlena do nûkolika základních etap, které zahrnovaly ovûfiené postupy.

fiicí frekvencí 250 kHz.

V první etapû konzervátorsk˘ch prací, po dokumentaci dochovaného stavu, bylo torzo spoleãnû se

7 Vyhodnocení vzorkÛ provedli Ing. Karol Bayer a Ing. Renata Vy-

zlomky opatrnû oãi‰tûno od nánosÛ vegetace a zeminy. âi‰tûní probíhalo selektivnû od nejpevnûj‰ích

skoãilová (dnes Ti‰lová).

ploch po nejpo‰kozenûj‰í. Následnû se pfiistoupilo k postupnému zpevÀování torza opakovan˘mi nátû-

8 Pojivem polychromie byl olej. Nejstar‰í barevnou úpravu pravdû-

ry a ponofiováním zlomkÛ do oragnokfiemiãitého konsolidantu. Jednotlivé fragmenty díla tak byly pfii-

podobnû tvofiil svûtl˘ bíl˘ nátûr, na kter˘ byla pozdûji v pfiípadû vr-

praveny k rekonstrukci podoby sochy a mohlo se zaãít s jejich provizorním spojováním. Nejprve bylo za-

cholové sochy nanesena okrová vrstva – podklad pro zlatou fólii le-

potfiebí roztfiídit zlomkov˘ materiál. Stranou byly uloÏeny úlomky, které neobsahovaly známky

penou na mixtion. Rozsah zlacení nelze z dochovan˘ch fragmentÛ

474


mastr_06_07.qxd

10.12.2007

8:51

Stránka 475

4

5

6

7


475

mastr_06_07.qxd

10.12.2007

8:51

Stránka 476

8 9

476

10


mastr_06_07.qxd

10.12.2007

8:51

Stránka 477

originálního povrchu, a dále byly kameny tfiídûny do skupin podle velikosti, struktury, zpÛsobu kame-


nického opracování a odstínu patiny. Nejvût‰í fragmenty s jasnû ãitelnou modelací se podafiilo snadno

Marie, grafické znázornûní lepen˘ch spojÛ.

pfiifiadit k základnímu torzu, a tím odkr˘t podobu pÛvodní kompozice díla. Následovalo hledání uplat-

Obr. 9. Mladûjov na Moravû (okres Svitavy), socha Panny Marie,

nûní pro úlomky, jejichÏ vypovídací schopnost byla omezená. Pfies v‰echnu snahu se nepodafiilo vyãer-

srovnání pÛvodního stavu a stavu v prÛbûhu konzervace torza.

pat v‰echny fragmenty se stopami pÛvodního povrchu.

Obr. 10. Mladûjov na Moravû (okres Svitavy), socha Panny Marie,

Po ujasnûní základního mnoÏství vyuÏitelného materiálu bylo zahájeno jeho lepení do skupin, ke kte-

grafické znázornûní po‰kození.

r˘m pak byly snadnûji pfiifiazovány dal‰í úlomky. Lepení s ohledem na omezenou mnoÏinu vyuÏiteln˘ch

Obr. 11. Mladûjov na Moravû (okres Svitavy), sloup se sochou Pan-

fragmentÛ a zb˘vající kapsy mezi nimi bylo provádûno dvûma zpÛsoby: tam, kde formy nab˘valy ucele-

ny Marie, stav po restaurování.

n˘ch tvarÛ, byly lepeny pfiímo epoxidovou pryskyfiicí, a v místech, kde zb˘valy hypotetické moÏnosti budoucího doplnûní nov˘mi nalezen˘mi fragmenty, byl spoj upraven s ohledem na moÏnou reverzibilitu zásahu. Mechanicky nejvíce namáhané spoje byly podpofieny ãepy z kompozitního plastu. Celkov˘ poãet vyuÏit˘ch fragmentÛ se nakonec zastavil na ãtyfiiceti dvou. Vzniklé spáry mezi slepen˘mi zlomky byly vy-

■ Poznámky

plnûny modifikovan˘m minerálním tmelem. V˘sledná tmelicí smûs byla vybrána po sérii zkou‰ek za-

bezpeãnû urãit, nanejv˘‰ ‰lo o patku, hlavici a vrcholovou sochu,

mûfien˘ch na pevnost, strukturu, barevnost a vratnost zásahu.

jak mÛÏeme pozorovat na obdobn˘ch mariánsk˘ch sloupech.

Prezentace torza byla vyfie‰ena formou fixáÏní kotvy, která byla vyfiíznuta ze Ïelezného plechu podle

9 Anastylóza znamená plné obnovení památkového artefaktu, ob-

‰ablony v reálném mûfiítku kopírující povrch zad Panny Marie. Dimenzování fixáÏní kotvy pfiedcházela

jektu nebo díla jeho sloÏením z jednotliv˘ch originálních dílÛ ãi frag-

konzultace se statikem a vypracování nûkolika variant prezentace sochy. Immaculata byla na závûr

mentÛ. VyuÏívá pÛvodních zlomkÛ i k vsazování do zhotoven˘ch ko-

osazena na hranol podstavce z hrubozrnného pískovce.

pií. Tento postup byl uplatnûn v pfiípadû rekonstrukce domu

Pfied zapoãetím rekonstrukce bylo vymodelováno torzo sochy v mûfiítku 1 : 3, na kterém byla vy-

U Kamenného zvonu (Jifií BLAÎEJ: Cesta za podobou soch z prÛãe-

zkou‰ena ideální pfiedstava rekonstruovan˘ch tvarÛ. Vzniklé modelletto tak pfiispûlo k poznání charak-

lí domu U Kamenného zvonu, in: Zprávy památkové péãe 62,

teristického rukopisu díla a ovûfiení doplÀovan˘ch hmot. Základem pro rekonstrukci se stala optická

2002, ã. 4, s. 73–113).

kopie – sádrov˘ odlitek sejmut˘ z originálu prostfiednictvím sádrolukoprenové formy. Samotná rekonstrukce vrcholové sochy pak probíhala se snahou co nejvíce se pfiiblíÏit fotografii zachycující stav památky pfied pádem. Dostupná fotografie ov‰em nepfiedstavovala dostateãnû instruktivní dokumentaã-

11

ní podklad. Nebyl tak k dispozici vûrohodn˘ materiál, podle nûhoÏ by bylo moÏné pofiídit na fragmentárním sochafiském díle plastick˘ nebo skulpturální dodatek zcela odpovídající originálu. Po skonãení tvarové interpretaãní rekonstrukce byla zhotovena nová forma pro pofiízení sádrového odlitku, jenÏ mûl poslouÏit jako pfiedloha pro sekanou kopii. S ohledem na rozpoãet celé akce byla nakonec vytvofiena faksimile v umûlém kameni. V polovinû ãervence roku 2007 se nakonec po více neÏ dvou letech práce a prÛtahÛ spojen˘ch také s finanãními otázkami podafiilo novou sochu osadit na místo, a obnovit tak podstatu pÛvodního mariánského sloupu.


477

Konzervace sochy Immaculaty z mariánského sloupu v obci Mladûjov na Moravû a její rekonstrukce

Recommend Documents