KONVERGENČ NÍ KRITÉRIA A VÝ HODY A NEVÝ HODY RYCHLÉHO PŘ IJETÍ EURA CONVERGENT CRITERIA AND ADVANTAGE AND DISADVANTAGE OF QUICK ACCEPTANCE OF EURO LANDOVÁ Petra, (Č R) ABSTRACT Candidate countries applying for the admission in the European Union were obligated by the EU side to endeavour to entrance the Euro-zone. Fulfillment of so called Maastricht criteria is a condition for the admission of EU member states. Just the question of the speed of Euro admission in the Czech Republic after the accession in the European Union requires a careful consideration of advantage and disadvantage of this step. Giving up of its own currency and monetary policy represents a considerable interference in the adaptation mechanisms of the state policy. KEY WORDS Economic and monetary union, convergent criteria, inflation rate, GDP level, Euro and Eurozone Ú VOD Obč ané Č eské republiky si v č ervnové m referendu 2003 zvolili č lenství v Evropské unii a není pochyb o tom, že Č R, stejně tak jako další vybrané kandidátské země, bude v deklarované m termínu přijata. Přistoupení Č R bude prvním krokem na cestě do EU, naše republika se podpisem smlouvy o přistoupení zaváže mimo jiné i k převzetí práv i závazků č lenských zemí spojených a třetí fází Hospodářské a měnové unie (HMU) a obdrží doč asnou výjimku na zavedení eura. Pro nás i pro ostatní kandidátské země je přijetí eura nevyhnutelné . S poskytnutím tzv. neúčastnické doložky („opt-out“ clause), kterou si na zač átku maastrichtské ho procesu prosadila Velká Británie a Dánsko se pro východní rozšíření nepoč ítá. Otázkou je, kdy naše republika bude schopna euro přijmou. MATERIÁ L A METÓDY Před zavedením eura musí Č R být podle platné legislativy EU č lenem Evropské unie a musí splnit maastrichtská konvergenč ní krité ria vč etně harmonizace právních předpisů v oblasti HMU. Ač koli č asový horizont pro zavedení eura předpisy EU neuvádějí, bude Č R po vstupu do EU pravidelně dokumentovat směřování ekonomiky směrem k plnění maastrichtských konvergenč ních krité rií v tzv. Konvergenč ním programu. Nominá lní konvergenční krité ria jsou: Ø Krité rium cenové stability Ø Krité rium dlouhodobých úrokových sazeb Ø Krité rium veřejné ho deficitu Ø Krité rium hrubé ho veřejné ho dluhu Kurzové konvergenč ní krité rium VÝ SLEDKY Krité rium cenové stability požaduje, aby č lenský stát vykazoval dlouhodobě udržitelnou cenovou stabilitu a prů měrnou míru inflace, sledovanou během jednoho roku před šetřením,
641
která nepřekrač uje o více než 1,5 p.b. prů měrnou míru inflace tří č lenských států EU, které dosáhly nejlepších výsledků v oblasti cenové stability. Tabulka č . 1: Míra inflace č lenských států EU (v %)
2000 2001 2002 2003
B
DK D
EL E
F
IRL I
L
NL A
P
FIN S
UK ∅ 3 nejlepších
2,7 2,4 1,6 1,5
2,7 2,3 2,4 2,0
2,9 3,7 3,9 3,4
1,8 1,8 1,9 2,2
5,3 4,0 4,7 4,0
3,8 2,4 2,1 2,5
2,3 5,1 3,9 2,2
2,8 4,4 3,7 3,3
3,0 2,7 2,0 1,3
0,8 1,2 1,3 1,4
1,4 1,9 1,3 1,0
3,5 2,8 3,6 3,1
2,6 2,3 2,6 2,8
2,0 2,3 1,7 1,3
1,3 2,7 2,0 2,3
1,2 1,6 1,4 1,2
Zdroj: www.europa.it Pozn. Šedě označ ené údaje znázorňujíhodnoty, které jsou základem pro výpoč et hodnoty krité ria
Tabulka č . 2: Míra inflace kandidátských zemí (v %) 2000 2001 2002 2003
CZ
SK
PL
HU
SI
EE
LT
LV
CY
MT
Krité rium
3,9 4,5 1,4 -0,1
12,2 7,2 3,5 8,5
10,1 5,3 1,9 0,7
10,0 9,1 5,2 4,7
8,9 8,6 7,5 5,7
3,9 5,6 3,6 1,4
2,6 2,5 2,0 2,9
0,9 1,3 0,4 -1,1
4,9 2,0 2,8 4,0
2,4 2,9 2,8 1,6
2,7 3,1 2,9 2,7
Zdroj: www.europa.it Pozn. Šedě označ ené údaje jsou hodnoty, kdy bylo krité rium splněno
Č R v letech 2002-2003 bez problé mu splnila krité rium cenové stability a při inflač ním záměru Č NB (2-4%) existuje reálná šance, že toto krité rium bude dodrženo i nadále. U krité ria cenové stability však musíme vzít v úvahu skuteč nost, že pro Č R a ostatní kandidátské země je vhodnější vyšší míra inflace, než jakou mají stávající země EU. Většinu kandidátských zemí charakterizuje transformující se ekonomika, kterou vyšší míra inflace provází. Dů vodem mů že být např., že cenová hladina se v Č R nachází přibližně 45% prů měru cenové hladiny zemí EU a č ást cen i nadále podlé há regulaci . Tyto faktory mohou vé st v budoucnu k vyšší míře inflace, aniž by znamenaly hrozbu pro cenovou stabilitu. Graf č .1: Vývoj míry inflace kandidátských zemí v letech 2000-2003 Míra inflace kandidátských zemí 2000 2001 2002 2003
14 12 míra inflace
10 8 6 4 2 0 -2
CZ
SK
PL
HU
SI
EE státy
642
LT
LV
CY
MT
Ć
Krité rium dlouhodobých úrokových sazeb požaduje, aby prů měrná dlouhodobá úroková sazba č lenské ho státu EU v prů běhu jednoho roku před šetřením nepřekroč ila o více jak 2 p.b. prů měrnou úrokovou sazbu 3 č lenských států , které dosáhly nejlepších výsledků v oblasti cenové stability. Tabulka č . 3: Vývoj dlouhodobých úrokových sazeb (v %) 2000 2001 2002 2003
CZ
SK
PL
HU
SI
EE
LT
LV
CY
MT
Krité rium
6,6 5,7 4,9 4,0
8,3 8,1 6,7 :
: : 7,4 :
9,1 8,5 7,1 6,5
: : 5,3 :
8,9 10,7 7,9 6,5
: : 6,0 5,5
: : 5,1 :
7,4 7,6 5,4 4,7
: : 6,0 5,9
7,4 7,0 6,9 :
Zdroj: Č NB Pozn. Šedě označ ené údaje jsou hodnoty kdy bylo krité rium splněno
Krité rium dlouhodobých úrokových sazeb se Č R v letech 200-2003 podařilo splnit a tendence vývoje naznač uje další snižování dlouhodobých úrokových sazeb. S dodržením tohoto krité ria by v Č R neměly být problé my. Krité rium veřejné ho deficitu požaduje, aby poměr plánované ho nebo skuteč né ho schodku veřejných financí k HDP v tržních cenách nepřekroč il 3%, kromě případů , kdy: o buď poměr podstatně klesl nebo se neustále snižoval až dosáhl úrovně, která se blíží referenč ní hodnotě, o anebo překroč ení nad referenč ní hodnotu bylo pouze vyjímeč né a doč asné a poměr a poměr zů stává blízko referenč ní hodnotě. Tabulka č . 4: Deficit veřejných financí (v % HDP) 2000 2001 2002 2003
CZ
SK
PL
HU
SI
EE
LT
LV
CY
MT
Krité rium
-4,0 -5,5 -6,7 -7,6
-10,4 -7,3 -7,2 -5,0
-1,5 -2,3 -1,5 -1,8
-3,0 -4,7 -9,2 -4,8
-3,3 -2,8 -2,4 -2,0
-0,3 0,2 1,8 0,4
-2,6 -2,2 -1,7 -2,4
-2,7 -2,6 -3,0 -2,9
-2,7 -4,9 -4,5 -3,1
-7,0 -7,0 -6,2 -7,4
-3,0 -3,0 -3,0 -3,0
Zdroj: Č NB Pozn. Šedě označ ené údaje jsou hodnoty kdy bylo krité rium splněno
Č R, Slovensko a Malta jsou země, kterým se v letech 2000-2003 ani jednou nepodařilo dodržet 3% požadavek veřejné ho deficitu. Z tabulky je patrné , že rozpoč tový schodek Č R nadále vzrů stá a situace by se měla podle prognóz Č NB zlepšovat až po roce 2005. Plnění krité ria veřejné ho deficitu je v souč asné době hlavním problé mem na cestě vstupu Č R do eurozóny. Krité rium hrubé ho veřejné ho dluhu požaduje, aby poměr veřejné ho vládního dluhu k hrubé mu domácímu produktu v tržních cenách nepřekroč il 60%. Tabulka č . 5: Celkový vládní dluh (v % HDP) 2000 2001 2002 2003
CZ
SK
PL
HU
SI
EE
LT
LV
CY
MT
Krité rium
18,2 25,2 28,2 37,6
49,9 48,7 43,3 42,8
36,6 36,7 41,2 45,4
55,4 53,5 57,1 59,0
26,7 26,9 27,8 27,1
5,0 4,7 5,7 5,8
13,9 16,2 15,5 15,6
24,3 23,4 22,8 21,9
61,7 64,4 67,1 72,2
57,1 61,8 61,7 72,0
60,0 60,0 60,0 60,0
Zdroj: www.europa.it Pozn. Šedě označ ené údaje jsou hodnoty kdy bylo krité rium splněno
Ke konci roku 2003 vládní dluh Malty a Kypru výrazně převyšoval stanovenou hranici. Naproti tomu pobaltské republiky (především Estonsko) vykazují nízké hodnoty veřejné ho vládního dluhu.. Mezi těmito dvěma hranicemi se nachází Č R, která však vykazuje spolu s Polskem postupné zvyšování celkové zadluženosti v poměru k HDP. Vývoj celkové ho vládního dluhu Č R je následujících letech potřebné peč livě monitorovat.
643
Kurzové konvergenční krité rium (krité rium stability kurzu měny)spoč ívá v minimální dvouleté účasti v mechanismu ERM II a dodržování normálního rozpětí kurzu, které je stanoveno mechanismem směnných kurzů Evropské ho měnové ho systé mu bez znač né ho napětí alespoň během dvou let. Dvouleté setrvání ve fluktuač ním pásmu ± 15% stanovené m pro ERM II by nemělo být pro Č eskou republiku žádný problé m. Avšak celé toto období bude nutné věnovat velkou pozornost vývoji finanč ních trhů , které by mohly pevně stanovený fluktuač ní interval využít ke spekulacím vů č i č eské měně. Z tohoto hlediska se jedná o kritické období, a proto by č lenství v ERM II mělo být co nejkratší (nejlé pe pouze požadované 2 roky). Problé m by mohl nastat, pokud by ECB v systé mu ERM II uplatnila úzké fluktuač ní pásmo ± 2,25%. Tím by EU vyjádřila svoji neochotu přijmou do eurozóny nově přistupující země. Tuto podmínku by v nacházejícím desetiletí těžko splnila kterákoli z 10 nově přistupujících zemí. DISKUSIA
Výhody: Vycházejí z předpokladu, že celkový vývoj eurozóny bude úspěšný a že se Evropská unie nedostane do vážnějších ekonomických ani politických potíží. q završení integračního procesu a Č R se bude moci podílet na utváření a implementaci společ né měnové politiky EMU q eliminace kurzové ho rizika ( z toho budou profitovat č eské podniky obchodující se zeměmi eurozóny) q sníž ení se transakčních ná kladů (národní měna se stane souč ástí jednotné měny podstatné č ásti Evropa, což povede ke snížení nákladů na směnu měn jak v obchodním styku tak i v turistice) q sníž ení rizika vzniku měnových krizí a turbulencí q stabilizace dlouhodobých úrokových sazeb eurozóny (předpokládané posílení kurzové stability povede na úrovni firem k levnějšímu financování) q vyšší cenová transparentnost (spotřebitelé budou mít možnost snadné ho posouzení cen v jednotlivých č lenských státech EU, firmy budou moci snadněji porovnávat své náklady, což posílí konkurenceschopnost a mů že vé st ke snížení cen
Nevýhody Rizika spojená s rychlým přijetím eura existují i v případě, že se vývoj eurozóny bude probíhat hladce a mezinárodní pozice eura se bude upevňovat. q vzdá t se ná rodní měny a ná rodní měnové politiky představuje zásah do adaptač ních mechanismů ekonomiky q společná měnová politika uplatňovaná ECB pro eurozónu bude reagovat pomaleji než Č NB na domácí problé my Č R a na problé my, které zasáhnout naši ekonomiku silněji než ostatní státy EU q z rozdílu v ekonomické úrovni ČR a stá vajících členů EU vyplývají významné rozdíly v odolnosti ekonomiky q pokud není dosaž eno synchronizace české ho ekonomické ho cyklu s cyklem eurozóny hospodářské šoky by nezasahovaly symetricky Č R a země eurozóny, ale měly by tvrdšídopad na ekonomiku Č R q český pracovní trh vykazuje nízkou flexibilitu, pracovní mobilita je na nízké ú rovni a mzdy nejsou dostateč ně pružné směrem dolů q eurozóna nebude ještě dlouho představovat optimá lní měnovou oblast pro nové členy, a proto by nové země o vstupu do eurozóny neměly uvažovat dříve něž budou využívat všech svobod jednotné ho trhu (např. volné ho trhu pracovních sil)
644
ZÁ VĚR Teoreticky existuje několik způ sobů vstupu do eurozóny: 1. Jednostranná euronizace Je proces přijetí eura jako oficiální měny jednostranným rozhodnutím vlády Č R ještě před vstupem do EU – podobně jako v Kosovu č i Č erné Hoře. Tyto úvahy se objevily také mezi některými nově přistupujícími státy ( Polsko a Estonsko). 2. Urychlené přistoupení Tento model předpokládá zkrácení č i úplné vypuštění dvouleté ho povinné ho pobytu v ERM II. Č R by se tak mohla ocitnout v eurozóně brzo po přistoupení k EU. To by však vyžadovalo, aby byla ECB (a de facto i státy eurozóny) podmínky pro nově přistupující státy podstatně změkč ily. Ani té to myšlence není EU nakloněna a to ani v případě Estonska, které konvergenč ní krité ria už splňuje. 3. Přistoupení na zá kladě splněných maastrichtských krité rií Splněním těchto krité rii má stát prokázat dostateč nou míru nominální konvergence. Nejpravděpodobnější datum zavedení eura se pohybuje v období po roce 2008. Do té doby má Č R dostateč ně dlouhou dobu na reformy. Pro Č eskou republiku by neměla být rozhodující rychlost zavedení eura, ale nekomplikovanost jeho zavedení, která by měla dosáhnou co nejvyššího sladění s ekonomikou eurozóny. Přijetí eura by mělo mít minimální negativní dopad na naši ekonomiku. Zavedení eura je otázka politicko ekonomická. Není však pochyb o tom, že kdyby Č R republika zač ala výrazně zaostávat a neexistovala by jasná strategie, která by naznač ovala, že během jednoho až dvou let jsme schopni dostihnou ostatní nově přistupující země, mohlo by to negativně ovlivnit vnímání našízemě v rámci EU i ze strany investorů . ANOTÁ CIA Kandidátským zemím žádajícím o přijetí do Evropské unie byl ze strany EU uložen závazek následně usilovat o vstup do eurozóny. Plnění tzv.maastrichtských krité rií je podmínkou přijetí č lenských zemí EU do eurozóny , ve které je používána společ ná měna – euro. Právě otázka rychlosti přijetí eura v Č eské republice po vstupu do Evropské unie, vyžaduje dů kladné zvážení výhod i nevýhod tohoto kroku. Vzdát se vlastní měny a měnové politiky představuje znač ný zásah do adaptač ních mechanismů ekonomiky státu. KĽÚ ČOVÉ SLOVÁ Hospodářská a měnová unie, konvergenč ní krité ria, míra inflace, úroveň HDP, euro a eurozóna LITERATÚ RA 1. M. Fassmann a kol.: Sociální a ekonomické souvislosti integrace Č eské republiky do Evropské Unie, květen 2002, ISBN:80-238-8699-1 2. Eurostat Jahrbuch 2003, ISSN 1681- 4770 KONTAKTNÁ ADRESA Ing. Petra Landová, KZE PEF Č ZU v Praze, ul. Kamýcká, 165 21 Praha 6-Suchdol,
[email protected] Oponent: Ing. Ján Pokrivč ák, PhD.
645
