KONĚPRUSKÝ OBČASNÍK PRO OBČANY KONĚPRUS A B ÍTOVA
INFORMAČNÍ ZPRAVODAJ O DĚNÍ V NAŠÍ OBCI 24. vydání - březen 2010
VÁNOČNÍ BRUSLENÍ Již podruhé se uskutečnilo vánoční bruslení, které proběhlo dne 25. 12. 2009 v Berouně.
Akce se povedla. Bylo by dobré, kdyby se stala tradicí a pořádalo se více podobných sešlostí, kde si zdejší lidé společně užijí. Těšíme se na další akce.
Za pomoci ředitele zimního stadionu ing. Dalibora Švece, který nám zajistil volnou hodinu a půl bruslení na ledě,v již tak naplněném programu. Celá akce byla hrazena z peněz OÚ Koněprusy. Celkem se nás sešlo asi 40 účastníků od nejmenších až po starší generaci.
Pokud máte někdo nějaký návrh co podniknout, zašlete ho na Obecní úřad Koněprusy. Za dobré nápady předem děkujeme.
Polovinu ledu si zabrali hráči, kteří utvořili družstva a hráli hokej proti sobě. Druhá polovina ledu byla vyhrazena pro nejmenší a ostatní bruslaře, kteří si chtěli jen tak v klidu a pohodě zabruslit. Malí začátečníci měli bezva kovové ohrádky, které jim umožnily jistější a rychlejší pohyb po ledě. Moc se jim to líbilo. Jiřina Havlíčková
DIVADÉLKO „ROMANETO“ 20. března 2010 přijede do Koněprus divadélko Romaneto tentokrát s pohádkou s velikonoční tématikou pro děti i dospělé.
Rozhodně si nenechte ujít a přijďte v sobotu v 15.00 hodin odpoledne do sálu v budově bývalé školy v hojnějším zastoupení, než tomu bylo loni, rozhodně nebudete litovat a skvěle se pobavíte.
Cestovní pružinové činoherně - maňáskové "DIVADÉLKO ROMANETO" hraje pohádkové příběhy v tradičním pojetí pro děti od tří do deseti let. Je v nich snoubena činohra s maňásky, zpěv a živý hudební doprovod s přímým a aktivním kontaktem dětského diváka. Cílem Divadélka je spokojenost pedagogů, rodičů a především dětí. Tak nám naše práce přináší radost, o kterou se s Vámi a Vašimi malými svěřenci rádi podělíme protože: MY jsme tu pro VÁS!
Jaroslava Čampulová
VÍTÁME MEZI NÁMI NOVÉHO OBČÁNKA !!! Dne 18. 1. 2010 se narodila
GRATULUJEME našim jubilantům: Sudíková Anna Koněprusy
Simonka Čampulová Gratulujeme rodičům – Ivaně a Standovi a její sestřičce Lucince.
malá Simonka ....
4.1. = 84 let Svoboda Tomáš Koněprusy
7.3. = 75 let Cajthaml František Koněprusy
26.3. = 84 let Cajthamlová Marie Koněprusy
31.3. = 80 let
Termíny svozů komunálního odpadu v roce 2010 pro obec Koněprusy vždy ve středu a pro obec Bítov v pátek
22.9. 6.10. 20.10. 3.11. 17.11. 1.12. 15.12. 29.12.
24.9. 8.10. 22.10. 5.11. 19.11. 3.12. 17.12. 31.12.
Připomínáme všem občanům, že poplatky za popelnice pro rok 2010 je nutno co nejdříve uhradit na obecním úřadu.
Koněprusy
Bítov
27. 1. 10.2. 24.2. 10.3. 24.3. 7.4. 21.4. 5.5. 19.5. 2.6. 16.6. 30.6. 14.7. 28.7. 11.8. 25.8. 8.9.
29.1. 12.2. 26.2. 12.3. 26.3. 9.4. 23.3. 7.5. 21.5. 4.6. 18.6. 2.7. 16.7. 30.7. 13.8. 27.8. 10.9.
Pondělí,úterý,středa + pátek od 8,00 – 12,00 hodin a ve čtvrtek od 16,00 – 19,00 hodin. Výše poplatků = 850,-Kč V případě neuhrazení poplatku za popelnice má obecní úřad možnost vymáhat dlužné částky včetně penále právní cestou !!!
Příjmy a výdaje obce za rok 2009
Majetek obce
příjmy obce za rok 2009: 2.951.711.11 Kč
021-Budovy, haly, stavby 11. 656. 749, 00 Kč
výdaje obce za rok 2009: 2.739.383,79 Kč
013-Nehmotný investiční majetek 58. 364, 63 Kč 022-Samostatné movité věci 651.707, 50 Kč 031-Pozemky včetně lesů 6.875.778, 30 Kč
Inventura k 31. 12. 2009 Finanční prostředky obce ZBÚ Komerční banka 1.652.683,06 Kč Termínovaný vklad v ČSOB 2.034.168,86 Kč Termínované účty v GE MONEY BANK 4.557.863,00 Kč
Celkem :
8.244.714,92 Kč
028-DDHM 674. 081, 38 Kč 112-Ostatní materiál 44.938, 04 Kč 132-Zboží 17. 815, 80 Kč 063-Finanční investice 20. 000, 00 Kč 042-Nedokončené hmot.investice 1.891.368, 08 Kč 019-Ostatní dlouhodobý nehmotný majetek 365.015, 50 Kč
C e l k e m : 22.255.818,23 Kč
Malodráha Králův Dvůr – Beroun – Koněprusy Bohuslav Zeman
Stavba České západní dráhy podnítila zájem podnikatelů v oboru vápenictví o krasovou oblast na Berounsku. Ti začali stavět vápenice a cementárny co nejblíže železnici. Vápenec se však dovážel povozy z lomů na Damilu a u Koněprus. S rozvojem výroby tato doprava nepostačovala a to vedlo k návrhu postavit železnici na svoz vápence.
po vykonání politických pochůzek byla potom udělena 21.2.1897 koncese ke stavbě a provozu tratě. Podle projektu začínala dráha v Králově Dvoře, odtud vedla do Berouna a dále až k lomům do Koněprus. Nad Tetínem měla být odbočka k lomům na Damilu a v Koněprusích odbočka k lomu Kobyla. Pod návrším Zlatý Kůň byl navržen tunel dlouhý 246 m. Na stavbě pracovali většinou dělníci z okolí, ale tunel a vylámání skalních zářezů dělali Italové.
První žádosti Královodvorských cementáren z roku 1887 nebylo vyhověno, neboť šlo o neveřejnou dráhu a ta neměla podporu ze zákona. V roce 1895 požádala stavební firma Fr. Schön a synové o udělení koncese na stavbu veřejné úzkorozchodné dráhy pro svoz vápence z Koněprus do Berouna a Králova Dvora. Ještě téhož roku předložila projekt ke schválení. Ten byl na základě připomínek v letech 1896 a 1897 přepracován a
Trať měla rozchod 760 mm, nejmenší poloměr oblouku 60 m, největší stoupání 30 promile. Podle původního projektu měla být dlouhá 12,6 km, ale pro nedostatek peněz u firmy Herget, nemohla tato postavit nákladiště na odbočce k Damilu, a proto se nepostavila ani tato odbočka. Při zahájení provozu 9.5.1898 měla potom celá trať délku 11,3 km. Dráha měla název "Drobná dráha Králův Dvůr Beroun - Koněprusy" (KBK).
nou sací brzdu a ruční vřetenovou, ostatní jen potrubí. Každý vůz měl nosnost 10,5 t. S výstavbou dalších odboček se zvyšoval i počet vozů. Dráha měla I2 zaměstnanců a jezdila jen ve dne. V provozu byla jedna lokomotiva, druhá byla záložní. V Berouně byla postavena výtopna, administrativní budova a stanice se třemi kolejemi. Poblíž lomů pak byla zřízena nákladiště a v Berouně zase vlečky do vápenic. V Králově Dvoře se vápenec skládal u kusé koleje na začátku tratě. Poté se nakládal do malých vozíků a jimi se přímo zavážely šachtové pece nebo se vozíky spouštěly svážnou dráhou ke kruhovým pecím. Bezprostředně u seřaďovacího nádraží bylo překladiště na státní dráhu.
Na začátku provozu měla KBK dvě lokomotivy "Tetín" a "Koněprusy" a 30 dvounápravových vozů. Lokomotivy vyrobila lokomotivka Krauss v Linci a odpovídaly pozdější řadě U 37.0 ČSD. Měly však větší kotel a některé drobné změny. Vozy dodala Ringhofferova továrna. Polovina z nich měla průběž-
V roce 1899 byla dána do provozu odbočka k Bílému lomu (u Damilu) dlouhá 0,9 km. V roce 1901 byla postavena vlečka KBK do nové cementárny v Berouně (za výtopnou státní dráhy). Tehdy bylo překladiště u seřaďovacího nádraží překříženo normálně rozchodnou vlečkou kolejí do cementárny.
V roce 1903 byla před tunelem postavena odbočka k nákladišti Císařský lom, dlouhá 0,44 km. Podstatné změny prodělala KBK v letech 1906 až 1909. Nejdříve byla postavena odbočka u začátku tratě až ke kruhovým pecím KDC, dále odbočka do Hegertovy vápenky v Berouně, odbočka dlouhá 0,37 km k nákladišti lomů na Damilu. Ta zčásti využila neuskutečněného projektu. Zároveň byla postavena
třetí kolej ve stanici Damil a konečně byla prodloužena výtopna pro třetí stroj. Zároveň byla postavena čtvrtá kolej ve stanici Beroun. V roce 1908 byla dodána třetí parní lokomotiva "Damil", která proti předchozím měla i protitlakovou brzdu. Všechny lokomotivy dostaly v roce 1925 označení U 37.901 03.
Císařský lom se postupně změnil v hluboký jámový lom a v roce 1917 byl spojen s cementárnou lanovkou. Ta však již ve druhé polovině 20. let kapacitně nestačila a tak v roce 1927 byta postavena nová odbočka KBK přímo tunelem na dno Císařského lomu. Lanovka nadále zůstala v provozu ale zrušila se původní odbočka KBK k nákladišti Císařský lom. Tehdy dráha měla již tři lokomotivy, 102 vozů a 33 zaměstnanců. Vlivem krize ve 30. letech došlo k zastavení provozu některých lomů. V roce 1936 bylo zrušeno nákladiště Tetín a odbočka k nákladišti Kobyla. Z ní zůstalo jen 165 m, koleje pro manipulační účely.
KDC se snažila získat dráhu do soukromého vlastnictví. V roce 1939 odkoupením většiny akcií získala majoritu, ale snaha změnit dráhu na soukromou narážela na odpor obyvatel a statkářů v okolí. Po mnoha jednáních a zjevném podplácení advokáta i úředníků ministerstva železnic došlo v roce 1943 ke změně statutu na dráhu neveřejnou. V letech 1940 - 42 byl proražen tunel do již jámového Modrého lomu na Damilu. V té době se získaly další lokomotivy Na posunu v lomech se zkoušely dvě malé lokomotivy od firem Krauss a Budich a na začátku roku 1945 se pronajala od stavební firmy Kress starší tendrová čtyřspřežka, předělaná z lokomotivy s přípojným tendrem. Původně ji vyrobila lokomotivka ve Vídeňském Novém Městě v roce 1909. Během II sv. války došlo ke změnám v kolejišti. V Králově Dvoře byly zřízeny výklopníky a přesunka pro vozy. Zároveň zde byly postaveny další drtiče vápence.
Velké změny nastaly též v oblasti Koněprus. Původní tunel se již ve
40. letech odtěžoval, u jeho jižního portálu vznikl nový lom zvaný Jižní, který byl v roce 1943 spojen průkopem s Císařským lomem. Tím též došlo k rozdělení návrší Zlatý kůň na dvě části. V dubnu 1945 byla při americkém náletu na Beroun úplně zničena staniční budova KBK, kolejiště stanice a byla poškozena i výtopna. Provoz dráhy ustal až do konce války. Na konci roku 1945 měla dráha tři lokomotivy U 37.9, čtyřspřežku od firmy Kress, posunovací stroj Krauss a 102 vozů.
S obnovením provozu nastala potřeba dalších lokomotiv. Nejdříve byla získána kořistní lokomotiva Krauss - Maffei z roku 1939 - pětispřežní stroj s přípojným tendrem, poté v roce 1949 byla koupena od ČSD U 99.554 (dříve "meyerka" DR 99.554). Téhož roku byly dodány též nové lokomotivy z ČKD Praha, tříspřežky C 760/245. Dostaly tradiční jména "Zlatý kůň" a "Dvouletka". Pro posun v lomech byly získány dvě čtyřspřežní lokomotivy ČKD D 760/90 (původně určené pro podkarpatskoruské lesní
železnice) a také motorové lokomotivy z nichž poslední, T36.001 byla koupena od ČSD. Postupně se také doplňoval vozový park, nové vozy vyráběl Buzuluk Komárov.
V 50. letech se již pracovalo na tři směny a v traťovém provozu jezdily stroje U 37.9 a ČKD C 760/245. Zatímco U 37.9 vyvezly 10 až 12 vozů a ve stanici Damil dělaly páru, lokomotivy z ČKD vyvezly až 16, mimořádně 20, bez potřeby zastavení. Doprava se řídila telefonicky. Mechanická návěstidla v Berouně nad Zavadilkou, u výtopny ČSD a u st. 4 sloužila jako krycí pro silniční přejezd a vlečky v Berouně, jakož i křižování s normálně rozchodnou vlečkou do cementárny (u výtopny ČSD). V té době se již vlaky nebrzdily průběžně, ale ručně na potřebném počtu vozů. Ke konci 50. let se těžba vápence přesouvala do nově založeného velkolomu Čertovy schody (VČS) a dráha KBK postupně ztrácela na významu, zvláště po otevření normálně rozchodné trati ze seřaďovacího nádraží Beroun do VČS. Provoz KBK byl zastaven k
31.12.1962 ačkoliv poslední vlak jel 24.12.1962. Lokomotivy se odprodaly na vytápěcí kotle koleje v polích se demontovaly, vozy se pak rozebíraly jak v lomech, tak i na závodě.
začaly zde jezdit parní stroje, ať už starší nebo nové z 'ČKD (CS 400 a CP 600). Dnes zde posunují T 334.0. Lomové dráhy v oblasti Damilu Michal Martinek
Závodní dráha Královodvorských cementáren Bohuslav Zeman
Nejstarší částí KDC byl nejdříve vzniklý závod II na levé straně tratě do Plzně. Jednak tu byla normálně rozchodná kolej podél rampy u vápenic a potom byla ve vlastním závodě postavena úzkorozchodná 650 mm dráha. Ta byla propojena u přejezdu s kolejištěm sousedních železáren KŽ. Jakmile vznikl nový závod KDC (závod I) na pravé straně trati, postavilo se kolejiště obou rozchodů i tam. Na úzkém rozchodu jezdily v obou závodech parní dvounápravové lokomotivy "Matylda" (Orenstein a Koppel) a "Elsa" (Krauss). Obě kolejiště byla propojena tunelem (propustkem) pod státní dráhou. Tím však parní lokomotiva neprojela. Na normálním rozchodu v závodě I se nejprve používaly k posunu vrátky, později
Ve vrchu Damil se nacházela soustava několika lomů. Na jihovýchodní straně to byl zejména Hergetův lom a menší Iomy. Původně se do těchto míst plánovalo postavení odbočky KBK, ale z finančních důvodů k tomu nedošlo. Byla proto postavena dvojkolejná svážná, jejíž největší sklon dosahoval až 210 promile. K horní stanici byly svedeny lomové drážky ze zdejších lomů. Ve spodní stanici se obě koleje spojovaly v jednu, která pak vedla na nakládací rampu u konce odbočky KBK.
Polní drážka v Modrém lomu sloužila k odvážení materiálu na rampu ve stanici Damil. Vozíky se zde posouvaly ručně. Po přeměně na jámový lom na jámový lom se pak zde vybudovala svážná dráha. Za druhé světové války, po zavedení vlečky KBK přímo na dno lomu,
byla polní dráha zrušena a materiál se nakládal přímo do vozů KBK. Lomové dráhy v oblasti Koněprus
ženým tunelem vlečka z dráhy KBK (rozchod 760 mm). To znamenalo likvidaci původního nákladiště KBK. Lanovka se i nadále podílela na dopravě vápence.
Michal Martinek
Jedním z nejvýznačnějších koněpruských lomů se stal Císařský lom. Původně se jednalo o stěnový třípatrový lom. jednotlivá patra byla propojena svážnou dráhou dlouhou 85,5 m. Ještě dnes je spodní část této dráhy patrná v severním svahu návrší. Svážná dráha používala systému jednoho podstavníku na nějž se vozíky narážely z boku. Dráha pracovala na samotížném principu. Protiváhu vytvářelo pojízdné závaží. Končila na rampě KBK.Časem se lom rozšiřoval a těžilo se především na jižním svahu až se z něj stal jámový lom. Byl proto proražen dvojkolejný tunel pro lomovou dráhu přímo v úrovni nivelety nakládací rampy KBK. Ten propojil tehdejší dno lomu. V roce 1917 byla zavedena do lomu lanovka, která končila v tunelu, vyraženém v ještě nižší niveletě, než byla rampa nákladiště (pod nákladištěm). Lom se neustále prohluboval a na dně lomu byl zaveden systém snímacích korb z lanovky, které se posunovaly po lomu vrátky. Časem byl pak zaveden též systém škrabáku, který plnil lanovkové korby. Protože lanovka kapacitně nepostačovala, byla v roce 1927 zavedena na dno lomu nově vyra-
Když vznikl průkop mezi Císařským a Jižním lomem (proražen 1943) a začal se rovněž odtěžovat tunel pod návrším Zlatý kůň, byla v tunelu vyrubána kaverna, v níž byla postavena překládací rampa z lomové drážky. U jižního portálu tunelu se pak překládal materiál z Jižního lomu pomocí sklopného kolejového pole. To se spustilo přes skalnatý zářez kolmo na trať KBK. Na kolejové pole se natlačil vozík z lomu a vysypal se do vozu KBK. Při průjezdu vlaku KBK se toto kolejové pole muselo zdvihnout navijákem (kvůli profilu lokomotivy).
Lomy na jižní straně návrší Zlatý kůň byly propojeny systémem lomových drah, vedoucích na nákladiště KBK Zlatý kůň. Jednalo se o lomy Houbův, Hergetův (zde svážná) Jírův - Husákův. Poslední rampou KBK byla Žabka.Zajímavý byl i vývoj v lomu Kobyla Původně zde byla svážná dráha, končící na rampě KBK. Později, jak se lom stával jámovým, byl ve dně lomu vyražen tunel (1914) vedoucí přímo na rampu KBK. Svážná pak byla zrušena. V době světové hospodářské krize se pak zde přestalo těžit úplně.
nami odbočuje do údolí. Na konci tratě u lomu VČS bylo postaveno nádraží se 13 kolejemi, svážným pahrbkem a dvoukolejnou remízou pro 4 lokomotivy. Z tratě byly dvě odbočky do závodu KDC II (již zrušené) a na výsypku závodu KDC I.
Velkolom Čertovy schody Bohuslav Zeman
V 50. letech se v Císařském lomu těžila hlavně jižní stěna a v těchto místech začal pak vznikat jeden z největších vápencových lomů " Velkolom Čertovy schody " (VČS). Poměrně dlouhá a pomalá KBK už dopravně nestačila. Proto se na konci 50. Iet začalo s výstavbou normálně rozchodné trati údolím Suchomastského potoka (dříve Litohlavský). Protože trať nemusela vystoupat tak vysoko jako KBK, měla i příznivější profil. Největší stoupání je 19 promile, nejmenší poloměr oblouku je 180 m a trať je dlouhá jen něco přes 5 km. Začíná v Berounském seřaďovacím nádraží, kde má čtyři vlastní předávací koleje, dále vede mezi opěrnou zdí a výtažnou kolejí, a před železár-
31.1.1961 byla dráha předána do pravidelného provozu. Zpočátku na ní jezdily lokomotivy T 435.0, později v roce 1972 doplněny lokomotivami T 436.1507. Pro posun v nádraží se používaly T 211.0 a T 334.0. Při posunu dne 10.11.1979 došlo k vážné nehodě, když se strojvedoucímu nepodařilo ubrzdit posunující díl, který vjel až na nebezpečný spád a souprava vozů Sav s lokomotivou T 334.0914 se rozjela velkou rychlostí a narazila na výsypce do ukončení koleje. Lokomotiva byla naprosto zničena. Dnes jezdí v traťovém provozu lokomotivy T 448.0. VČS mají několik vlastních vozů Sav pro přepravu drceného vápence na výsypku z vodu I. Jinak se tu přepravují vozy ČSD.
VELIKONOCE
Oslava Velikonoc se odvozuje z židovské tradice. Ta byla spojena se dvěma svátky, které souvisejí s obnovou přírody. Prvním z nich byl svátek pastevecký - na jaře se rodí nová zvířata. Druhým byl svátek zemědělský, který je spojen s nekvašenými chleby a pálením prvního snopu úrody. Pro pastevce i zemědělce byl první jarní úplněk začátkem nového roku, a tedy i nového života. Židé pak před cca 3500 lety dali svátku jara nový význam. Svátkem Paschy: oslavou vyvedení židovského národa z egyptského otroctví. Současný význam pak Velikonoce dostaly Kristovou smrtí a zmrtvýchvstáním přede dvěma tisíci lety: láska a život jsou silnější než smrt. Hrob není konečnou stanicí života. Pouta, která brání našemu životu, se rozvazují. Skrze vzkříšení objevujeme nový život. Proč jsou Velikonoce nejvýznamnějším křesťanským svátkem? Protože je to svátek toho největšího tajemství křesťanského života - ta-
jemství Boží lásky, která se projevuje v tom, že Ježíš Kristus jako Boží Syn pro nás dává svůj život a tento život mu je vrácen ve zcela nové podobě a v úplně jiné dimenzi. Z toho pro nás plyne jistota, že Bůh má každou lidskou situaci v ruce a pokud je člověk ochoten mu ji nabídnout, Bůh ji může proměnit. Beránek představoval v židovské tradici Izrael jako Boží stádo, které vede Hospodin. Zároveň Židé na Velikonoce pojídali beránka jako připomínku svého vysvobození z Egypta. V křesťanství je beránek jedním ze symbolů Ježíše Krista, neboť obrazně podle křesťanské víry on je beránek, obětovaný za spásu světa. Kříž je nejdůležitějším z křesťanských symbolů, protože Kristus byl odsouzen k smrti ukřižováním. Tento trest patřil k trestům nejvíce krutým a ponižujícím.
Dalším z velikonočních symbolů je vajíčko, symbol nového života, neboť samo zárodek života obsahuje. V mnoha kulturách je vejce symbolem plodnosti, života a vzkříšení. V souvislosti s lidovou
tradicí vznikl zvyk tato vejce malovat; důvodem pojídání vajec o Velikonocích byla zřejmě i skutečnost, že vejce se nesměla jíst v postní době. V křesťanství se vejce vykládá jako symbol zavřeného hrobu, z něhož vstal Kristus, jako symbol nesmrtelnosti. Ačkoli mnoho nenáboženských tradic má své kořeny v křesťanské symbolice, některé velikonoční symboly můžeme vystopovat až z předkřesťanské doby. Například zajíček má zřejmě původ v pohanských rituálech oslavující příchod jara. V Česku je prastarou tradicí hodování a pomlázka. Na Velikonoční pondělí ráno muži a chlapci chodí po domácnostech svých známých a šlehají ženy a dívky ručně vyrobenou pomlázkou z vrbového proutí. V Spojených státech jsou velikonoční svátky již prakticky nenáboženským svátkem, takže mnoho amerických rodin se účastní jen velikonočního veselí okolo zdobení velikonočních vajíček v sobotu večer a jejich lovu v neděli ráno.
Podle dětských pohádek byla vajíčka během noci přinesena Velikonočním zajíčkem a poschovávaná po domě a zahradě, aby počkala na děti, až se probudí. Důvod, proč by to měl zajíček dělat, se vysvětluje jen zřídka.
V Anglii tradičně ženy přivazují muže k židlím a za propuštění požadují peníze.
To by se dobře osvědčilo i u nás, ale chtěli bychom je potom pustit? Koledy: „Hody, hody doprovody, dejte vejce malovaný, když nedáte malovaný, dejte aspoň bílý, slepička vám snese jiný.“ „Pomlázka se čepýří, ať nám Andulka nevěří; budeme jí honit ze dveří, vběhneme za ní do kuchyně, třebas tam byla hospodyně, a z kuchyně do pokojíčku, až dostaneme po vajíčku.“
„Komu vajíčko daruju, toho upřímně miluju. Komu vajíčko dám, toho ráda mám. V malovaným vajíčku posílám ti hubičku.“
Usnesení zastupitelstva obce Koněprusy ze dne 21.1.2010 Zastupitelstvo obce schvaluje:
Velikonoční pro kluky
1) Prodej pozemků v dlouhodobém užívání jmenovitě – p. Bohumil Kašička, p. Václav Smíšek, p. Josef Chýle a p. Václav Strnad , za odhadní cenu 10,- Kč za m2
Upletl jsem pomlázku, je hezčí než z obrázku, všechny holky, které znám, navštívím a vymrskám, než mi dají vajíčko, vyplatím je maličko.
2) Podání žádosti do Programu obnovy venkova na rekonstrukci dětského hřiště u obecné školy
Velikonoční pro holky Kropenatá slepička snesla bílá vajíčka, obarvím je, vymaluji, všechny chlapce podaruji, pentličky si nastříhám, na pomlázku jim je dám.
3) Sepsání smlouvy o doplnění projektové dokumentace na po-zemky parc. č. 339/10 a 339/11 4) Příspěvek na kulturní akce v obci Koněprusy p. Bartošovi v částce 15.500,- Kč
Ohlédnutí za rokem 2009
S koncem roku přichází obvyklé bilancování a přijímání nových předsevzetí. A tak mi dovolte trochu bilancovat i přijmout určité osobní předsevzetí. Letošní rok je rokem volebním, budou volby parlamentní i komunální. Všichni nějak vnímáme a nějak hodnotíme naši politickou scénu plnou afér, korupce, urážení, vzájemného nepochopení a jak se zdá i nezájmu nebo nekompetentnost politiků k řešení věcí veřejných. Bez varování jsme se ocitli v hospodářské krizi, o které nevíme, jak dlouho bude trvat, koho a co postihne, na koho bude mít dopad a kdy opět nastane konjunktura. To vše a mnohé další věci ovlivňují náš každodenní život. Porevoluční euforie dávno vypršela, a generačně nahromaděné a zhutnělé cosi (co nechci pojmenovat) z nás z mnohých tryská proudem, neboť, dle mého názoru, svoboda nikomu nemůže být dána, ale musí být vybojována. Budiž.
Přišli jsme ke „svobodě“, ale neumíme s ní zacházet. Paralela s „velkou politikou“ bohužel postihla i tu „malou“ komunální politiku. Když jsem téměř před šestnácti lety vstoupila do komunální politiky, bylo to z pouhého ideálu. Ideálu, který jsem si vysnila a ustála. Jen málokdo ví, co teď říkám, ale ti co vědí, tak rozumějí. Celou dobu jsem nahlas tvrdila, že na vsi by měl být starostou největší sedlák. Jenže …. A tak jsem v duchu tohoto ideálu dělala dál starostku, dokud se nenajde ten, kdo se s tímto krédem identifikuje. Na této funkci jsem nijak neprofitovala. Po celou dobu jsem v diskusích s jinými starosty a občany jiných vsí byla pyšná na to, že v naší vesnici se díky velkorysosti, nezávislosti, hluboké životní moudrosti i osobní statečnosti jednoho z mála sedláků daří udržet sociální smír a určitou kultivovanost vztahů i přes to, že jsme za totality byly obcí policajtů, pomocníků VB, milicionářů, udavačů atd. Ráda vzpomínám na dobu, kterou jsem nedobrovolně strávila v „garážové hospodě“ . Pro mě to byla vzácná sociologická studie. Až donedávna jsem si myslela, že o „své“ vesnici vím vše. Lidi v ní mám ráda. Jako pedagog jsem profík a nedělám rozdíly mezi dětmi a tedy také ne mezi dospělými, zvláště pak spoluobčany.
Jako neřízená střela nebo výbuch atomové bomby pak zapůsobily aktivity jedné členky zastupitelstva obce, nominované do voleb v roce 2006 na kandidátce nezávislých kandidátů zejména proto, aby nebyla přerušena kontinuita vedení obce z řad starousedlých sedláků. Z nepochopení problémů, hlouposti, závisti, či jiného důvodu udělala z veřejných zasedání obecní tyátr. Jak? No zkrátka tak, že když se připraví veřejné zasedání, tak se „vyzve“ určitá skupina občanů, kterých by se daná problematika mohla dotknout, nebo přímo dotýká a na příslušném veřejném zasedání se předvede divadlo s následujícím scénářem: „Ale já s tím nesouhlasím, proč by to tak mělo být, vždyť to bude vyhovovat jenom někomu, co když se stane něco jiného, co když to tak nedopadne, co když“ ….. v podtextu „ co když z toho bude někdo něco mít a já ne“ „co když to někomu pomůže a mě ne“ atd. A zmanipulovaný dav se přidává, protože senzace není nikdy dost a každé vedení je přece zkorumpované, tak proč by nebylo vedení naší obce, když dělá cestu za školou, která vede kolem pozemku starostky a rodičů místostarosty. A což teprve, když se přidají notoričtí stěžovatelé, kteří budí děs a zlé sny u většina okresních a řady krajských úřadů, (ombudsmana nevyjímaje). To je pak mela. Kde kte-
rá obec z okolí se ptá, co se to tam u vás děje? A výsledek?
Když se nenajde dost odvážných, kteří svým hlasováním podpoří rozumné věci, pak vzniká situace vskutku „paroubkovská“ . Hloupost, zášť a závist vítězí nad smysluplností, znalostí problému, nadhledem i obyčejnou slušností. To jsme chtěli? To je smyslem našeho porevolučního konání? A co dál? Jsme v posledním roce volebního období, současně možná i v roce poslední možnosti využít některý z dostupných evropských dotačních titulů, možná i v roce, kdy se nám žije velmi dobře. Za tohoto stavu věcí, je možné reagovat tak, že „my už nic ať rozhodne nové zastupitelstvo“. Možná už příště nebude o čem. Šance se většinou již neopakují. A „paroubkovský precedens“, který se osvědčil, tzn. všechno rozvrátit, rozbít, nic nerozhodnout, protože co kdyby to někomu, nedej bože, mohlo pomoci? Tak upřímně prohlašuji, že konečně, na konci své životní i profesní kariéry jsem se poučila.
Nikdy mě nikdo nezkorumpoval, neboť kdyby ano, pak by asi stála za kopcem cementárna. Mám pouze obavu z jediné věci. Aby se model podkopávání základů demokratického spravování věcí veřejných nestal modelem pro naši obec likvidačním. Mohlo by se tak snadno stát, že již žádné další zastupitelstvo nic nerozhodne, protože se vždy najde někdo, kdo veřejné zasedání rozvrátí, a to nevydrží ani ten nejobětavější starosta. Dvacet let se těším na to, až v čele obce zasedne největší sedlák, který povede obec v duchu selského rozumu, se smyslem pro poctivost, pořádek, zákonnost, kterému nebude chybět politická předvídavost, schopnost riskovat a v neposlední řadě i schopnost vykázat „ ukřivděné křiklouny“ do patřičných mezí. Nedá se přece žít s tím, že každý krade, podvádí, lže… Jsme sice Češi, ale snad si přece dokážeme vládnout? Nebo ne? Věra Sklenářová, šestnáctý rok starostka
ROZPOČET PRO ROK 2010
PŘÍJMY pro rok 2010 Daň z příjmů fyz.osob ze záv.čin. 255.000,Daň z příjmů fyz.osob z OSVČ 124.000,Daň z příjmů fyz.osob z kap.výn. 23.000,Daň z příjmů práv. osob 350.000,Daň z přidané hodnoty 700.000,Poplatky ze psů 4.000,Správní poplatky 1.000,Daň z nemovitostí 200.000,Dotace ze SR 7.400,Dotace z ÚP 156.000,Dotace na stavbu VODOVODU 3.780.000,Ost,záležitosti lesního hospodářství 600,-
Ost.zálež.těžeb.průmyslu (dobýv. prostor) 900.000,Komunální služby (pronájem pozemků) 70.000,Sběr a odvoz komunálního odpadu 67.000,Příjmy a výdaje z úvěr.fin.operací (příjmy z úroků a dividend) 130.000,Vyrovnání rozpočtu 3.044.500,Celkem PŘÍJMY : 9.812.500 Kč
VÝDAJE pro rok 2010 Silnice 300.000,Ost.zálež.pozem.komunikací 500.000,Provoz veř.silniční dopravy 20.000,. Pitná voda 7.000.000,Základní školy 70.000,Činnost knihovnická 15.000,-
Rozhlas.poplatky 450,Ost. zálež.sděl.prostředků ( občasník obce) 11.000,Zálež.kultury = věcné dary 45.000,Využití vol. času dětí a mládeže 40.000,Veřejné osvětlení 52.000,Pohřebnictví 1000,Komun.služby a územ.rozvoj (práv.služby, el. energie,opravy ) 70.000,Sběr a odvoz nebezp.odpadu 30.000,Sběr a odvoz komunál.odpadu 95.000,Sběr a odvoz ostatních odpadů 15.000,Péče o vzhled obcí a veřej.zeleň OBNOVA VENKOVA 297.050,Veřejně prospěšné práce 156.000,Požární ochrana 45.000,Zastupitelstvo obce 300.000,Činnost místní správy 735.000,Výdaje z finančních operací (služby peněž.ústavů) 15.000,-
Celkem VÝDAJE : 9.812.500 Kč
NOVÉ DĚTSKÉ HŘIŠTĚ ?
PŘIPOMÍNÁME VŠEM OBČANŮM, ABY NEZAPOMNĚLI VČAS UHRADIT POPLATKY PRO ROK 2010 poplatky za psy:
Ráda bych Vás informovala o plánu rekonstrukce dětského hřiště.
1. pes = 60,-Kč 2. a každý další = 80,-Kč
Jelikož stávající prvky na hřišti už neodpovídají daným normám, rozhodli jsme se využít možnosti získání dotace, abychom našim nejmenším, ale nejenom těm, zřídili nové hřiště. Věříme, že se nám náš plán podaří a peníze z dotací obdržíme. Ráda bych na hřišti viděla prvky nejenom pro ty nejmenší, ale také pro naši již trochu odrostlejší mládež.
poplatek za popelnici: 850,-Kč na rok.
Pokud vše vyjde tak, jak si všichni přejeme, rádi Vás brzy uvítáme na novém hřišti. poplatky za pronájem pozemků, které jsou uvedeny ve smlouvě s občanem.
Za výbor pro děti a mládež Jitka Řehořová
Příspěvky občanů, náměty, návrhy, případně inzeráty, můžete podávat na OÚ až do uzávěrky příštího čísla, do 20.05.2010
