Konference k 90. výročí založení Výzkumné stanice vinařské v Karlštejně. Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i. ISBN:

Konference k 90. výročí založení Výzkumné stanice vinařské v Karlštejně

© Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i. ISBN: 978-80-7427-005-5

OBSAH Úvod. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5 Výzkumná stanice vinařská v Karlštejně - historie a současnost . . . . . . . . 7 xx . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

ÚVOD Vážené dámy, vážení pánové do rukou se Vám dostává sborník referátĤ, které zaznČly na konferenci poĜádané k 90. výroþí založení Výzkumné stanice vinaĜské v KarlštejnČ, konané 6. a 7. dubna 2009. Zaþátkem minulého století se zaþala stupĖovat nutnost a snaha o rozvoj vinohradnictví a vinaĜství. Období bylo poznamenáno postižením vinic mšiþkou révokazem a rĤznými houbovými chorobami dovezenými na sazenicích ze zahraniþí. Na tyto patogeny nebyla naše evropská réva vinná odolná a bylo nutné rychle jednat, pokud se chtČla vinaĜská tradice a výroba v naši zemi udržet a konkurovat tak jiným státĤm, kde bylo vinaĜství buć ménČ postižené, nebo mČli již s tímto problémem jisté zkušenosti a zaþali podnikat kroky k jeho nápravČ. Nové odrĤdy a sazenice bylo nutné testovat a sledovat jejich chování v našich nejsevernČjších vinaĜských oblastech, aby byla zajištČna spolehlivá úroda a následnČ i kvalita vína. Vlivem všech tČchto událostí byly po ýeskoslovenské republice, zejména na MoravČ, zakládány pokusné vinice, které mČli zabezpeþit kvalitní zázemí pro testování novČ dovezených odrĤd s jejich následným množením a uvedením do praxe. Za tímto úþelem vznikla 28. listopadu 1919 Pokusná stanice vinaĜská v BudĖanech. Tato nevinaĜská obec byla vybrána zámČrnČ. Byla dostateþnČ vzdálená od vinaĜských oblastí v ýechách i na MoravČ a mohla tedy sloužit jako karanténní a odrĤdová zkušebna. Navíc této lokalitČ nahrávala nejen poloha místních kopcĤ Plešivec a Vrše, ale i historický fakt, že první vinice zde byly založeny již za vlády Karla IV. Výzkumná stanice vinaĜská se zabývá jak þinností vČdecko-výzkumnou, tak þinností nevýzkumnou. Výzkumné úkoly se týkají napĜ. zpĤsobu Ĝezu a vedení révy vinné, selekce rostlin odolných perenospoĜe, klonovou selekcí na mrazuodolnost, udržováním genových zdrojĤ. V souþasné dobČ je v genofondové sbírce 272 odrĤd. Z nevýzkumných þinností je to pĜedevším výroba vína z hroznĤ vypČstovaných na pozemcích stanice a prodávaných do obchodní sítČ pod chránČnou znaþkou „Karlštejnský“, „Karlštejnské“. NemĤžeme však opomenout tradice, kterých se stanice úþastní. Její zamČstnanci nechybí na rĤzných slavnostních akcích, jako je napĜ. Karlštejnské vinobraní, výstavy vín, Berounské trhy nebo Karlštejnský jarmark a další. Cílem konference nebylo samozĜejmČ pouze seznámení se s historií Výzkumné stanice vinaĜské v KarlštejnČ, ale i pĜiblížení a shrnutí aktuálních poznatkĤ ze souþasného výzkumu, vývoje a legislativy v oblasti vinohradnictví a vinaĜství. PĜíspČvky byly pĜedneseny nejen od pracovníkĤ stanice, aĢ už souþasných nebo minulých, ale také od mnoha odborníkĤ spjatých s problematikou vína, vinohradnictví þi vinaĜství. Byli jimi souþasní výzkumní pracovníci VÚRV, pracovníci ÚKZÚZ, SRS, MZe, ale také zástupci z univerzit MZLU, VŠCHT, VŠH, samotní producenti a výrobci vín a také zástupce firmy vyrábČjící pĜípravky na ochranu rostlin. Nesmíme zapomenout podČkovat všem, kteĜí se zasloužili o konání a organizaci konference. DČkuje pĜedevším za podporu VinaĜskému fondu a za pomoc Cechu þeských vinaĜĤ a Ústavu kvasné chemie a bioinženýrství VŠCHT Praha. VČĜíme, že i ti, kteĜí se nemohli konference pĜímo úþastnit, si v tomto sborníku najdou mnoho cenných a zajímavých informací. V KarlštejnČ, 6. dubna 2009 Ing. Richard Kolek, Ing. Pavla Mýlová

— 5 –

VÝZKUMNÁ STANICE VINAěSKÁ V KARLŠTEJNċ - HISTORIE A SOUýASNOST Ing. Richard KOLEK Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i., Výzkumná stanice vinaĜská Karlštejn Abstrakt: Zkoumání v rĤzných oblastech lidských potĜeb se datuje již do dob první Ĝemeslné a zemČdČlské výroby. Nutnost zdokonalovat své pracovní postupy, nástroje a podmínky bČhem výroby zemČdČlských plodin, popostrkávala lidstvo k zakládání spoleþenství, ve kterých by si jednotlivý þlenové mohli sdČlovat nové poznatky z praxe. Tak vznikaly rĤzné cechy, sdružení a v neposlední ĜadČ i výzkumné stanice. V nich se koncentrovali jedinci, jejichž úkolem bylo zkoumání nad problémy urþité výrobní þi nevýrobní oblasti. Z tohoto popudu byla také dne 28. listopadu 1919 založena Pokusná stanice vinaĜská v BudĖanech, která mČla za úkol testování nových odrĤd, dovezených ze zahraniþí, selektování nejkvalitnČjších rostlin a jejich následným množením pro vinaĜské oblasti ýeské republiky. Klíþová slova: výzkumná stanice, vinohradnictví, vinaĜství, historie, souþasnost Úkolem tohoto pĜíspČvku je krátké zmapování zkoumání v ýeských zemích a náhled do historie a souþasnosti Výzkumné stanice vinaĜské v BudĖanech, pozdČji KarlštejnČ. Nutnost poznávat zákonitosti mezi pĜírodními podmínkami a podmínkami v zemČdČlské kultuĜe, vedlo lidstvo již od nepamČti k zdokonalování pracovních postupĤ pĜi práci ve vinohradČ a pĜi výrobČ vína, zdokonalování nástrojĤ a metod výroby a prodeje, aby výsledný efekt po zdlouhavé a hlavnČ namáhavé práci byl náležitČ odmČnČn. První poþátky pČstování révy vinné v našich zemích se datují již do dob Ĝímských legií na našem území. Kdy vojáci do našich oblastí pĜivezli snad nejstarší odrĤdu Vitis vinifera – chrupku bílou. Z písemných památek je první zmínka v KosmasovČ kronice. Víno pČstovala podle povČstí již knČžna Ludmila a tomuto Ĝemeslu uþila i svého vnuka, sv. Václava na nejstarších vinicích þeské oblasti, které se nacházeli mezi obcemi Nedomice a DĜísy u MČlníka. VšeobecnČ lze Ĝíci, že vinaĜství v dobách raného stĜedovČku jen kvetlo a nacházelo podpory u všech vládnoucích panovníkĤ. DĤkazem toho je i doba vlády Karla IV., který se významnČ zasloužil o rozvoj þeského a moravského vinaĜství. Založením nČkterých vinic v blízkosti novČ postaveného hradu Karlštejna, kopce Plešivec a KnČží hora, dal Karel IV. nevČdomky podnČt k založení, v dobách zaþátku 20. století, Pokusné stanice vinaĜské. Poloha byla vybrána nejen díky krásným jižním svahĤm, ale také díky dostateþné odlehlosti od ostatních vinaĜských oblastí a tedy i ostatních vinic. Jedním z kritérií opČtovného zvolení místa pro vinice byl také fakt rychle se šíĜícího napadení révokazem a agresivními houbovými chorobami, které v této dobČ mČli na svČdomí zkázu mnoha vinic a požadavek mnoha vinaĜĤ, aby byla zĜízena karanténní stanice a odrĤdová zkušebna. O založení stanice se zasloužil prof. Karel Votruba. Ministerstvo zemČdČlství pronajalo pozemky o výmČĜe 4867 m2 od ing. ýermáka na 20 let. Stanice podléhala Státním výzkumným ústavĤm zemČdČlským v Praze – Dejvicích. V roce 1924 bylo již na vinicích stanice vysázeno 80 ušlechtilých odrĤd a dalších 60 plodných hybridĤ. Z následného sledování byly do praxe uvádČny ty odrĤdy, které nejvíce splĖovali kvalitativní a kvantitativní parametry svou vhodností pro ýeskou vinaĜskou oblast. Jelikož byl pozemek ve velice pĜíkrém svahu 20 – 30o, bylo zvoleno jeho rozterasování na malá políþka o šíĜi 7 – 15 metrĤ. Od roku 1921 byl správou vinic povČĜen vinaĜský instruktor pro ýechy Jan Dohnal.

— 6 –

— 7 –

V této dobČ byla zbudována velká þást vinic na Plešivci, které se nacházeli v západní þásti svahu. Materiál na výsadbu této vinici byl dovezen z pokusné vinice v KyjovČ, ale vČtšina pocházela z pokusné vinice v MutČnicích. Na sklonku roku 1923 byl správou vinice povČĜen vinaĜský instruktor Tomáš Dohnal. Ten pokraþoval v dalším budování a výsadbČ vinic. KeĜe byly vysazovány ve sponu 100x100 cm, vedení bylo nízké na hlavu. Použité sazenice byli jak pravokoĜenné tak štČpované na podnožích. Jelikož byla výmČra stanice velmi malá pro širší pokusnickou þinnost, byla stanice pĜiþlenČna k Státním výzkumným ústavĤm pro rostlinnou výrobu v Praze. VinaĜský pracovník povČĜený vedením dojíždČl do BudĖan podle potĜeby. KromČ vedení zdejší stanice mČl za úkol odbornČ koordinovat mateþnou a révovou školku v KĜešicích na LitomČĜicku. PĜed ukonþením pachtovní smlouvy byla existence stanice ohrožena. Proto se uvažovalo o pĜesunu tohoto výzkumu a celé stanice buć do Výzkumného ústavu vþelaĜského v Dole, nebo do PrĤhonic. Nakonec se roku 1941 podaĜilo kupní smlouvou zajistit další existenci stanice v obci BudĖany. Celková výmČra byla v této dobČ rozšíĜena na 3,5 ha. Souþástí této koupČ byla i budova. Tím byl zajištČn pĜedpoklad pro širší výzkumnickou þinnost. V roce 1943 byl do Ĝad pracovníkĤ stanice pĜijat budoucí vedoucí VítČzslav Hubáþek. Bohužel bČhem druhé svČtové války nemČla stanice možnost vČtšího rozvoje ani personálního ani po stránce vybavení. Teprve až po osvobození se zaþala výsadba vinic rozšiĜovat a s touto výsadbou se také zvČtšoval sortiment svČtových odrĤd révy vinné. V roce 1949, kdy pĜevážná þást vinic byla v plné plodnosti, byl vybudován vinný sklep a následnČ v roce 1952 byla postavena nová provozní budova. V tomto roce pĜešla stanice pod ěeditelství šlechtitelských a chovatelských stanic. Hned následující rok byla pĜeĜazena pod Krajský výzkumný ústav zemČdČlství v Klánovicích. V roce 1956 byla stanice pĜejmenována na Výzkumnou stanici vinaĜskou v KarlštejnČ. OpČt byla pĜeĜazena, tentokráte pod ÚstĜední výzkumný ústav rostlinné výroby v Praze – Ruzyni, který Ĝídil stanici po stránce hospodáĜské. Po stránce metodické byla stanice vedena Výzkumným ústavem vinohradnickým a vinaĜským v BratislavČ. Za další dva roky pĜevzala stanice vinice o rozloze 0,50 ha ve Vonoklasech. Bohužel byly tyto od Karlštejna vzdáleny 18 km na pĜíkrém terasovitém pozemku, kde byla možná pouze ruþní práce. Když v tuhé zimČ roku 1985 úplnČ vinice vymrzla, byly pozemky pĜedány místnímu úĜadu, aby je rozdČlil na stavební parcely. V 60. letech 19. století získala stanice povolení z ministerstva zemČdČlství prodávat víno i široké veĜejnosti. Na základČ tohoto povolení vznikla jedna z prvních nejznámČjších znaþek „Eliška“. V roce 1971 se stal tĜetím vedoucím stanice VítČzslav Hubáþek. Za jeho pĤsobnosti nastaly na vinicích velké zmČny. Jedna bylo v letech 1977 – 1978 pĜistoupeno k rekonstrukci vinic na Plešivci – zterasování a vybudování nových panelových cest, odvodnČní svahu a novému osázení. Na rychlou obnovu tČchto terasy byla dovezena ornice (skrývka) ze staveništČ v BerounČ-stĜed, þímž bylo dosaženo 60 cm mocnosti úrodného horizontu. StejnČ tak jako na Plešivci byly obnoveny v roce 1983- 1984 vinice v LodČnici, na které byla dovezena ornice ze stavby dálnice D5. V roce 1984 byla postavena fyziologická laboratoĜ. Tím získala stanice další prostory s laboratorním vybavením pro širší možnost výzkumu na révČ vinné. Další zmČnou ve vybavení stanice bylo poĜízení prvních vĤbec v republice nerezových tankĤ do sklepa místo dĜevČných sudĤ. Tím sice sklep ztratil na své romantiþnosti, ale zato se jeho kapacita mnohonásobnČ zvýšila a to z pĤvodních 500 hl vína na 65.000 hl vína. Což byl vČtší posun stanice k marketingovému prodeji vyrobeného vína. Za vedení pana Hubáþka, ale pĜedchozích vedoucí, se toho událo velmi mnoho nejen ve zmČnách stanice, ale i ve výzkumu a v organizaci.

První žena do þela stanice byla vybrána a dosazena na pomyslný trĤn v únoru 1993. Touto obČtavou a zapálenou výzkumnicí a novou vedoucí stanice byla Doc. Ing. Marta Hubáþková, DrSc., která na stanici pracovala po svém pĜeložení z oddČlení fyziologie od roku 1982. Na stanici se vČnovala mnoha výzkumným zámČrĤm, jejichž závČry byly prospČšné pro další pokraþování a navázání nových výzkumĤ. KromČ tČchto výzkumných úkoly fyziologického charakteru, se hlavní mČrou zasadilo o vytvoĜení Národní kolekce genové sbírky, která je uložena ve tĜech firmách. Jednou je karlštejnská stanice, která je doposud koordinátorem tohoto programu, další je Zahradnická fakulta v Lednici a tĜetí firma Ampelos ve ZnojmČ. V zaþátcích byla genofondová sbírka vysázena na vinici Plešivec, potom byla pĜenesena na Vrše I. Za spolupráce svého manžela obnovila tradici Karlštejnského vinobraní, jehož hlavního scénáĜe se velmi ochotnČ pan Hubáþek ujal. V roce 1998 byl postaven do vedení stanice Ing. Jan Kadlec, taktéž zkušený vinohradník a vinaĜ. Za jeho pĤsobení byla zrekonstruována správní a provozní budova stanice. Na vinicích Vrše I a Vrše II bylo zbudováno nové oplocení. Po této mužské mezihĜe ve vedení stanice byla do þela jmenována opČt žena, a to RNDr. Olga Jandurová, CSc. BČhem svého pĤsobení se zasadilo o þásteþnou obnovu teras na Plešivci nad správní budovou. Zavedla do výzkumu stanice používání in vitro kultury, která je pĜedpokladem pro další rozšíĜení a možnosti ve výzkumu révy vinné. Od 90. let až do souþasnosti krĤþek po krĤþku se pracuje na obnovČ vinic na Vrších II a na Plešivci. Z pĜedešlých zkoumání se pĜistupuje k postupné výsadbČ bílých odrĤd na vinice Vrše II a pĜesunu a výsadbČ modrých odrĤd na Plešivci. Tento pĜesun odrĤd byl zvolen na základČ dlouhodobých pozorování výnosu a kvality vína jednotlivých druhĤ na daných lokalitách. Za panování všech pĜedešlých vedoucích získala stanice za svou práci a hlavnČ za vína nejedno uznání. Pokud se zmíním alespoĖ o posledních získaných je to zlatá a stĜíbrná medaile z Hradeckého poháru, nČkolikrát získali vína ocenČní TOP 77 ýeské republiky a zlatou medaili MČlnické soutČže Winefest 2008. Tento výþet historie by nebyl úplný, pokud by nebylo zmínČno o pĜidružených pracovištích, která až do nedávné doby patĜila ke stanici. Už bylo zmínČno o vinicích ve Vonoklasech, které bohužel nedobĜe skonþili. Dalším z tČchto pracovišĢ byla Státní mateþná vinice a révová školka v KĜešicích u LitomČĜic. Školka byla založena na pronajatých pozemcích vinaĜské firmy Herbst v Praze o výmČĜe 8000 m2. Úkolem pracovištČ bylo zkoušení pČstování podnožových rév v okrajových oblastech a množení révových sazenic pravokoĜenných i roubovaných. Vlivem okupace v roce 1938 byla pĤsobnost mateþné vinice a révové školky pĜenesena do Dolu u Libþic nad Vltavou. Po jejím založení pĜešla do správy Výzkumného ústavu vþelaĜského, který na tČchto vinicích hospodaĜí dodnes. Dalším neménČ dĤležitým pracovištČm byly vinice v LodČnici, které v roce 1949 o výmČĜe nČkolika ha pĜidČlilo ministerstvo k výzkumné stanici. Z této výmČry bylo 7 ha vinic ladem na KnČží hoĜe, které kdysi založil už v roce 1873 Antonín Cífka. Po jeho smrti však zpustly a zanikly. Vinice byly znovu modernČ založeny a byl v nich vysázen velmi cenný biologický materiál – ozdravené bezvirózní klony. Bohužel v roce 1992 se vinice vrátila do rukou restituentĤ, kteĜí o udržování a další pČstování révy nemČli žádný zájem a dnes jsou vinice ale i zámek opČt zpustlé. ZávČrem chci stanici popĜát do dalších let hodnČ úspČchĤ ve výzkumech, ale i v produkci vína a vČĜím, že se šedé mraky, které se v souþasnosti nad stanicí objevily, brzo rozplynou a Výzkumná stanice vinaĜská v KarlštejnČ bude opČt v popĜedí vinaĜského i vinohradnického výzkumu jako v letech svého vzniku a letech jemu navazujících.

— 8 –

— 9 –

Národní program konzervace a využívání genetických zdrojĤ rostlin a agrobiodiversity na VSV Karlštejn v letech 2003 – 2008 RNDr. Olga Jandurová CSc. VÚRV RuzynČ, VSV Karlštejn Abstract V období po skonþení prvního mezinárodního projektu zamČĜeného na vypracování deskriptoru pro rod Vitis se práce s kolekcí 272 odrĤd zamČĜila pĜedevším na postupné vyhodnocování položek kolekce (v tĜíletých cyklech). Výsledky hodnocení jsou prĤbČžnČ pĜedávány do databáze VÚRV EVIGEZ, a prostĜednictvím partnerĤ GENRES do mezinárodní databáze The European Vitis database (ECDB). Zahájení nového navazujícího mezinárodního projektu RESGEN06 znamená pro nás možnost dalšího pokraþování v mezinárodní spolupráci a postupné zavádČní nových metod pro popisnou i konzervaþní þást práce na naší kolekci. Popisná þást práce je nyní zamČĜena na harmonizaci deskriptorĤ používaných pro révu a to OIV, EURISCO a IPGRI , s cílem sjednotit popisy tak aby byly pro uživatele co nejþitelnČjší a zachovaly si vysokou informaþní hodnotu. Budovaná sjednocená databáze by mČla být volnČ pĜístupná uživatelĤm. Tým ĜešitelĤ projektu RESGEN06 byl rozšíĜen na 25 pracovišĢ a je proto kompetentnČjší pro Ĝešení dalšího významného problému, který mají všechny evropské kolekce révy a to je vysoké procento duplikací a obtížné urþování synonym a homonym užívaných pro oznaþení odrĤd. Již v prvním projektu GENRESu se ustavila skupina ĜešitelĤ kteĜí se zamČĜili na možnost využít pro identifikaci odrĤd mikrosatelitní markery a byl vyzkoušen panel 6ti lokusĤ. V novém projektu tato práce pokraþuje, došlo k rozšíĜení poþtu lokusĤ o tĜi a výsledky jsou koordinovány mezi zúþastnČnými pracovišti. PĜímé využití molekulární identifikace je i v projektu prezentováno jako urþení odrĤdy u položek s nejasným pĤvodem, pĜípadnČ oznaþených jménem synonyma. Ideálním modelem pro práci s genofondovou kolekcí je spojení konzervaþní a popisné þinnosti se zhodnocením možností reintrodukce dané odrĤdy. Tato þást práce je v projektu RESGEN06 Ĝešena ve spolupráci s pČstiteli. Naším pĜínosem pro tuto þást bylo konkrétnČ obnovení pČstování odrĤdy Auxerrois v naší republice a dále práce hodnotící možnosti pČstování a zpracování hroznĤ u odrĤd schválených pro výrobu zemských vín u nás. Pro urþení tČchto odrĤd, které nejsou na listinČ povolených odrĤd révy pro pČstování v ýR, jsme vypracovali spoleþnČ s pracovníky ÚKZÚZ deskriptor. Seznam publikací: Jandurová O. M. Casal R. The variation in bud bursting and grape veraison in last warm and dry seasons. Proceedings of the International Scientific Meeting Use of Genetics Resources of Cultivated Plants. Žatec 2008, p. 43-48 Jandurová O. M. Casal R. Suitable gewnetic resources of frost hardiness, earliness in maturation and sugar accumulation in the Czech national grapevine collection. Report of Working Group on Vitis IPGRI, Rome, Biodiversity International 2008 pp70-72. Jandurová O. M. Casal R. Rozdíly v ranosti a cukernatosti u odrĤd révy vinné. Zahradnictví þ. 10, 2008:pp 60-61 Jandurová O. Casal R. Siccesful reintroduction of ancient grape varieties in the Czech Republic. Sborník Monitoring, hodnocení a využití rostlinných genetických zdrojĤ 2008 VÚRV RuzynČ in press Jandurová O. Vrána P. Must characteristics of selected grape varieties used for local wine production. Sborník Monitoring, hodnocení a využití rostlinných genetických zdrojĤ 2008 VÚRV RuzynČ in press

— 10 –

— 11 –

Project AGRI GEN RES 008 – Acronym: GrapeGen06, Management & Conservation of Grapevine Genetic Resources Ing. Ricardo Augusto Casal Crop Research Institute, Karlstejn Research Station for Viticulture, Karlstejn Abstract For generations till today, grapevine has a great importance in human life and in way of living, being used for wine and spirit, us a normal fruit, for raisins and us grape juice. This project follows the recommendations of former projects: the ResGen CT96081 project and the Bioversity IPGRI’s Caucasus and Black Sea Vitis project. It will also work in coordination with the ECP-GR Vitis Working Group. It is a project partly financed by the European Union. It involves 25 public and private partners from 17 countries over Europe. It is a 4 years project, started in 1 January 2007 and finish in the end of 2010. The contribution to ensure a successful long term preservation of the Vitis genetic resources is the main objective of GrapeGen06 for the use of future generations. Priority objectives are: Improve our knowledge of the genetic resources in Europe; Improve their conservation and management; promote their use in the future. The project is divided into 7 work packages (WP): WP1 – Data acquisition for the SSRmarker database within the EU-Vitis database; WP2 – Acquisition of primary and secondary descriptor data of old, endangered and autochthonous grape varieties; WP3 – On-farm evaluation of agronomic features of autochthonous varieties; WP4 – Study, identification and evaluation of Vitis sylvestris germplasm; WP5 – True-to-type analysis; WP6 – Database improvement and enrichment; WP7 – Organisation of safety duplication

and

preservation

initiatives

(wild

and

cultivated),

it

includes

cryopreservation. Europe still lacks on accessible information about grapevine, this project seeks to improve the available and reliable information for all Europeans.

— 12 –

— 13 –

NOVÉ ODRģDY RÉVY ZAPSANÉ DO SOK ýR Ing. Ivana Ludvíková ÚstĜední kontrolní a zkušební ústav zemČdČlský Brno, oddČlení vinohradnictví Oblekovice 16, 671 81, ýeská republika [email protected] Úvod ÚstĜední kontrolní a zkušební ústav zemČdČlský provádí prostĜednictvím oddČlení vinohradnictví zkoušení odrĤd révy vinné, proto aby odrĤdy mohly být registrovány a následnČ zapsány do Státní odrĤdové knihy ýR. Registrace odrĤd je základním pĜedpokladem uznávání a uvádČní do obČhu rozmnožovacího materiálu odrĤd dĤležitých zemČdČlských a zeleninových druhĤ, révy a chmele. Pouze z odrĤd zapsaných do Státní odrĤdové knihy ýR lze podle zákona o vinohradnictví a vinaĜství vyrábČt jakostní víno stanovené oblasti. Podmínky pro registraci odrĤd jsou specifikovány v pĜíslušných paragrafech zákona þ. 219/2003 o obČhu osiva a sadby. Ve zkouškách se hodnotí odlišnost, uniformita a stálost (zkoušky DUS) pĜihlášených odrĤd dle protokolu CPVO (OdrĤdový úĜad spoleþenství) a obecných zásad zkoušení UPOV (Mezinárodní unie na ochranu nových odrĤd rostlin) a dále se posuzuje novost a vhodnost navrženého názvu odrĤdy. Nové odrĤdy révy se zkouší s ostatními srovnávacími odrĤdami po dobu dvou let. Vedle zkoušek DUS jsou souþástí hodnocení odrĤd révy i zkoušky užitné hodnoty, které se provádČjí podle metodiky Národního odrĤdového úĜadu na vinici zkušební stanice Znojmo - Oblekovice. Zkoušky užitné hodnoty odrĤd révy trvají tĜi vegetaþní období. V roce 2007 byl ukonþen zkušební cyklus þtyĜ odrĤd révy vinné. Jedná se o jednu odrĤdu moštovou bílou a tĜi moštové modré. Všechny þtyĜi odrĤdy byly vyšlechtČny þeskými šlechtiteli. Materiál a hodnocení Národní odrĤdový úĜad ÚKZÚZ ukonþil v roce 2008 správní Ĝízení ve vČci registrace þtyĜ odrĤd révy vinné. OdrĤdy byly zkoušeny v letech 2005-2007. Splnily všechna požadovaná kriteria odlišnosti, uniformity a stálosti. Prokázaly, že mají užitnou hodnotu dle zákona þ. 219/2003 Sb. o uvádČní do obČhu osiva a sadby pČstovaných rostlin a o zmČnČ nČkterých zákonĤ. Názvy tČchto nových odrĤd jsou: RINOT, CERASON, FRATAVA, SEVAR. RINOT, pracovní název BV-67-6-6 KĜíženec: Merzling x (Seyve Villard 12357 x Rulandské šedé) Žadatel o registraci: Ing. Miloš Michlovský, CSc. Datum registrace: 2008

— 14 –

— 15 –

Rinot je bílá moštová stĜednČ raná odrĤda, plná zralost zaþíná v druhé dekádČ záĜí. DospČlý list stĜednČ velký až velký, pČtiúhelníkovitého tvaru, profil þepele rovný. Hrozen

Fratava je modrá moštová pozdní odrĤda, plná zralost zaþíná v první dekádČ Ĝíjna.

stĜednČ velký až velký, Ĝídký až stĜednČ hustý. Bobule malá, tvar na profilu kruhovitý.

DospČlý list stĜednČ velký až velký, pČtiúhelníkovitého tvaru, profil þepele zvlnČný.

Barva slupky žlutozelená.

Hrozen malý až stĜednČ velký, stĜednČ hustý až hustý. Bobule malá, tvar na profilu

PĜi pČstování pod fungicidní ochranou odrĤda odolná proti napadení plísní šedou, stĜednČ

kruhovitý. Barva slupky modroþerná, bez antokyanového zabarvení dužniny.

odolná proti napadení plísní révovou a odolná proti napadení padlím révovým.

PĜi pČstování pod fungicidní ochranou odrĤda odolná proti napadení plísní šedou, odolná

Výnos hroznĤ nízký až stĜednČ vysoký, cukernatost vysoká až velmi vysoká.

proti napadení plísní révovou a odolná proti napadení padlí révovým.

Víno výborné kvality, žlutozelené barvy, ovocné a bylinné chuti i vĤnČ, jemnČ

Výnos hroznĤ stĜednČ vysoký, cukernatost moštu stĜednČ vysoká..

aromatického typu.

Víno výborné kvality, tmavoþervené barvy, ovocné a koĜenité vĤnČ i chuti, svČží, jemnČ aromatického typu.

Bylo vydáno šlechtitelské osvČdþení o dČlení ochranných práv k odrĤdČ podle zákona þ. 408/2000 Sb.

SEVAR KĜíženec: Seyve Villard 12/58 x SvatovavĜinecké F1

CERASON, pracovní název Mi 5-100

Žadatel o registraci: ŠSV Polešovice, s.r.o.

KĜíženec: (Frankovka x SvatovavĜinecké) x (Merlot x Seibel 13.666) Žadatel o registraci: Vilém Kraus, MČlník

Ing. Alois Tománek Datum registrace: 2008

Datum registrace: 2008 Sevar je modrá moštová stĜednČ raná odrĤda, plná zralost zaþíná v druhé dekádČ záĜí. Cerason je modrá moštová velmi pozdní odrĤda, plná zralost zaþíná ve tĜetí dekádČ Ĝíjna. DospČlý list stĜednČ velký, kruhovitého tvaru, profil þepele zvlnČný. Hrozen malý až stĜednČ velký, stĜednČ hustý. Bobule malá, tvar na profilu kruhovitý. Barva slupky modroþerná, dužnina slabé antokyanové zbarvení. PĜi pČstování pod fungicidní ochranou odrĤda odolná proti napadení plísní šedou, odolná proti napadení plísní révovou a odolná proti napadení padlí révovým. Výnos hroznĤ stĜednČ vysoký, cukernatost vysoká až velmi vysoká. Víno výborné kvality, tmavoþervené až modroþervené barvy, ovocné vĤnČ, ovocné a

DospČlý list malý až stĜednČ velký, kruhovitého tvaru, profil þepele tvaru V. Hrozen malý až stĜednČ velký, stĜednČ hustý. Bobule malá, tvar na profilu kruhovitý. Barva slupky modroþerná, slabé antokyanové zbarvení dužniny. PĜi pČstování pod fungicidní ochranou odrĤda odolná proti napadení plísní šedou, odolná proti napadené plísní révovou a odolná proti napadení padlím révovým. Výnos hroznĤ nízký, cukernatost stĜednČ vysoká až vysoká. Víno výborné kvality, tmavoþervené barvy, ovocné a kvČtinové vĤnČ i chuti, jemnČ až silnČ aromatického typu.

koĜenité chuti, harmonické, jemnČ aromatického typu. V registraþním Ĝízení ÚKZÚZ Podána žádost o udČlení ochranných práv. FRATAVA, pracovní název 18/73

je v souþasné dobČ 16 nových odrĤd révy vinné. Viz

Tabulka þ. 1 a 2 U deseti z nich byla podána ‚Žádost o udČlení ochranných práv’.

KĜíženec: Frankovka x SvatovavĜinecké

Ochrana práv k odrĤdám zajišĢuje držiteli šlechtitelského osvČdþení výluþné právo

Žadatel o registraci: Lubomír Glos, Moravská Nová Ves Datum registrace: 2008

k využívání chránČné odrĤdy. Držitel šlechtitelských práv mĤže jiné osobČ poskytnout souhlas k využíváním chránČné odrĤdy a stanovit výši licenþních poplatkĤ za využívání

— 16 –

— 17 –

odrĤdy. Ochranná práva lze udČlit odrĤdČ, která splĖuje podmínky odlišnosti, uniformity,

Vedle zkoušek DUS Organizuje Národní odrĤdový úĜad u významných zemČdČlských

stálosti a novost a má vyhovující název.

druhĤ tedy i u révy zkoušky užitné hodnoty, které se provádČjí podle metodik Národního odrĤdového úĜadu na zkušebních stanicích ÚKZÚZ a také na smluvních pracovištích

Odlišnost: OdrĤda je odlišná, jestliže se zĜetelnČ odlišuje od každé jiné obecnČ známé

jiných organizací. Nové odrĤdy révy se zkouší s ostatními srovnávacími odrĤdami obvykle

odrĤdy projevem nejménČ jednoho znaku vyplývajícího z jejího genotypu nebo kombinace

tĜi roky v závislosti na klimatických podmínkách.

genotypĤ. OdrĤda má užitnou hodnotu, pĜedstavuje-li souhrnem svých vlastností ve srovnání s jinými Uniformita: OdrĤda se považuje za uniformní, jestliže je dostateþnČ jednotná v projevu

registrovanými odrĤdami alespoĖ v nČkteré pČstitelské oblasti zĜejmý pĜínos pro pČstování

sledovaných znakĤ. Míra uniformity se posuzuje v závislosti na zpĤsobu rozmnožování

nebo pro její využití a nebo pro produkty od ní odvozené. Vykazuje-li odrĤda nČkteré

(rostliny cizosprašné, samosprašné þi vegetativnČ množené).

vynikající vlastnosti, mĤže být od jednotlivých horších vlastností odhlédnuto. V rámci zkoušek užitné hodnoty révy se sledují významné hospodáĜské vlastnosti odrĤd

Stálost: OdrĤda se považuje za stálou, jestliže v projevu sledovaných znakĤ zĤstává beze

jako jsou výnos, odolnost proti chorobám a škĤdcĤm, u stolních odrĤd tržní výnos.

mČny po opakovaném množení nebo po množitelském cyklu.

SouþasnČ jsou hodnoceny technologické a kvalitativní parametry: cukernatost moštu, kyseliny moštu, organoleptické vlastnosti vína aj.

Novost: OdrĤda splĖuje podmínky novosti, jestliže ke dni podání žádosti o udČlení ochranných práv nebyl rozmnožovací materiál použit ke komerþním úþelĤm:

ZávČr

Na území ýR pĜed více než jedním rokem a mimo území ýR pĜed více než þtyĜmi roky

Pro pČstitele a další uživatele odrĤd je registrace nejen zárukou užitné hodnoty odrĤdy,

pĜed podáním žádosti, pro národní odrĤdová práva

odpovídající kvality rozmnožovacího materiálu, ale i zárukou ochrany zdraví lidí, zvíĜat,

Na území ES pĜed více než jedním rokem a mimo území ES pĜed více než þtyĜmi roky

rostlin a životního prostĜedí. ěízení o registraci odrĤdy probíhá podle zákona þ. 219/2003

pĜed podáním žádosti pro odrĤdová práva Spoleþenství.

Sb. o uvádČní do obČhu osiva a sadby pČstovaných rostlin a o zmČnČ nČkterých zákonĤ. O registraci

V podmínkách Evropského spoleþenství je ochrana práv Ĝešena ve dvou úrovních:

odrĤdy

rozhoduje

ÚstĜední

kontrolní

a

zkušební

ústav

zemČdČlský

prostĜednictvím Národního odrĤdového úĜadu. OdrĤdy registrované v ýeské republice jsou

1. národní odrĤdová práva jsou uplatĖována na území jednoho nebo více þlenských

zapsány ve Státní odrĤdové knize a taktéž zveĜejnČny na webových stránkách ÚKZÚZ.

státĤ, v ýeské republice podle zákona þ. 408/2000 Sb., o ochranČ práv k odrĤdám,

Z národních seznamĤ registrovaných odrĤd þlenských státĤ jsou sestavovány spoleþné

ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ

katalogy odrĤd druhĤ zemČdČlských rostlin a odrĤd druhĤ zeleniny. OdrĤdy v nich zapsané

2. odrĤdová práva Spoleþenství jsou uplatĖována na území všech þlenských státĤ dle

smČjí být uvádČny do obČhu ve všech þlenských státech ES.

naĜízení Rady (ES) 2100/94, o odrĤdových právech Spoleþenství, v platném znČní Použitá literatura: Dle typu sledovaného znaku se používají rĤzné zpĤsoby hodnocení (vizuální pozorování,

Zákon þ. 219/2003 Sb. o uvádČní do obČhu osiva a sadby pČstovaných rostlin a o zmČnČ

mČĜení, poþítání, vážení a laboratorní testy).

nČkterých zákonĤ.

PĜíklady znakĤ hodnocených ve zkouškách uvádí Tabulka þ. 3

Zákon þ. 408/2000 Sb., o ochranČ práv k odrĤdám, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ Zprávy o výsledku zkoušení odlišnosti, uniformity a stálosti vþetnČ popisu odrĤd Výsledky zkoušení užitné hodnoty Metodika ÚKZÚZ pro zkoušky užitné hodnoty odrĤd révy

— 18 –

— 19 –

Tabulka þ. 1:

1197

Ing. Jan Rucki; Drnholec

Seznam odrĤd révy v registraþním Ĝízení ÚKZÚZ

1221

Bundesanstalt für Züchtungsforschung an Kulturpflanzen, Institut für

Aktuální název

Návrh názvu KĜížení

Žadatel

Rebenzüchtung.; Geilweilerhof

Acolon

Fr x Dornfelder

1160

1229

Ing. Pavel Mayer; Mikulov

Blauburger

Fr x MP

1229

1239

Staatliches Weinbauinstitut Freiburg; Freiburg

/SV12375 x VýR/ x /Merlot x S

604

BV 12-141

Vesna

13.666/ BV 19-88

Savilon

/SV12375 x VýR/ x /Merlot x S

604

13.666/ C 2-36

Svojsen

Plodina: réva

(RŠ x Leanka) x RR

887

Cabernet Cortis

CS x Solaris

1239

Cabernet Dorsa

Dornfelder x CS

1160

EC 28 x Muškát moravský

605, 749

EC 28 x MM 18/1

Mery

Jakubské

1160

L 3.9.25

Erilon

FR x CabFr

887

L-3-10-34

Nativa

/FRxSV/x /Merlot x S 13.666

604

MI 5-26

Marlen

/FRxSV/x /Merlot x S 13.666/

1183

MI 5-76

Kofranka

/FRxSV/x /Merlot x S 13.666/

887

PE 25/03

Venus

MT x Tý

604

(SZ x MT) x Chambourcin

1229

RRxSZxRB

1197

VýR x MT

1144

Regent RRSZBB-DR

Tristar

VýR x MT

Tabulka þ. 3: PĜíklady znakĤ hodnocených ve zkouškách DUS

Kvantitativní CPVO

Stadium Znak

þ. znaku

BBCH

stupnČ projevu

Známka

OdrĤdy - pĜíklady

36.

89.

Hrozen: velikost bez velmi malá

1

Kober 5BB

malá

3

Pinot noir N

stĜední

5

Chasselas blanc B

velká

7

Müller Thurgau

velmi velká

9

Nehelescol B

žlutozelená

1

Chasselas blanc B

rĤžová

2

Chasselas rose Rs

þervená

3

Molinera gorda Rg

šedoþervená

4

Pinot gris G

tmavČ þervenofialová

5

Cardinal Rg

modroþerná

6

Pinot noir N

stopky

Kvalitativní 41.

89

Bobule: barva slupky (bez ojínČní)

Tabulka þ. 2: Seznam subjektĤ - žadatelĤ Kód

Žadatel

604

Ing. Miloš Michlovský, CSc.; Rakvice

605

Šlechtitelská stanice vinaĜská, s.r.o. Polešovice

749

Ing. Alois Tománek

887

Prof. Ing. Vilém Kraus, CSc.; Lednicena MoravČ

1144

Radim MasaĜík; Uherské HradištČ

1160

VERITAS SPOL spol. s r.o.; Bošovice

1183

Vilém Kraus; MČlník

— 20 –

Oblekovice, 27. 3. 2009

— 21 –

5

— 22 – — 23 –

l t é é t t rá é on et anc er ot aj ka be via ga lo dr ck ne one od dr ld in ur un ra vign fr ov ne er er rtu eltre mo nfe D An Mo o er á m La Rub et M ib nk vĜi u l r é P g N n a a v i o k A S e et er D Fr tova to rý ds rn et ab oš Zw lan od va C be ern m M u a S s b R C Č a C Sm

0,10

0,19

0,28

0,30

0,38

0,71

0 2,08

0,01

2,26

2,35

3,08

4,87

6,38

1,42

0,08

0,11

0,18

0,50

0,88

48,53

42,70

44,71

29,67

29,87

32,42

17,08 13,19

1,79

0

0,01

10

5,09

10

2,80

15

8,25

20

5,79

20

12,31

30

8,37

25

37,48

40

12,57

45

13,71

50

14,03

50

51,82

60

17,91

70

67,17

80

43,14

M ül P á l Tr er T lav am h a u Ru ín rg la þe au nd rv sk en é ý Sa še dé R u M yzl vig uš ink no ká r n t m ýn o sk Ch rav ý a Ru rd ský la on nd n sk ay Irs é b Ry a í zl i O lé in liv k vla er Ve šs H l Sm tlín ib ký e s Čs ké rn m ze al oš le to né vá b M A uš u ílá ká re t O liu tto s Sy n lv án Ke el Ve sk rn ltl é er ín ze sk le é þe D né rv Č en vín é M ran al ve é rin a Ne Le ub na ur sk é

Uznávání rozmnožovací materiálu révy

Ing. Michal Kurka, Ing. František BČhĤnek, Ing. Miroslav Raþický

Zastoupení bílých odrĤd v mladých výsadbách (2005 - 2008)

Zastoupení modrých odrĤd v mladých výsadbách (2005 - 2008)

40

35

30

r ni na ge Ag omi bur u D a Bl

Uznávací Ĝízení révy Zákon þ. 219/2003 Sb. (úplné znČní þ. 316/2006 Sb.) a ProvádČcí vyhláška þ. 332/2006 Sb. § 1 odst. 2 Tento zákon se nevztahuje na rozmnožovací materiál pČstovaných rostlin pro výzkumné a pokusné úþely, pro šlechtČní nových odrĤd rostlin a pro uchovávání genetické rozmanitosti rostlin, s výjimkou rozmnožovacího materiálu révy. § 2 odst. 1 písm. n) – kategorie RM révy: rozmnožovací materiál pĜedstupnČ, oznaþení SE 1

- Apple chlorotic leafspot virus (ACLSV), Apple mosaic virus (ApMV), Cherry green ring mottle virus (CGRMV), Myrobalan latent ringspot virus (MLRSV), Prune dwarf virus (PDV), Prunus necrotic ringspot virus (PNRSV), Plum pox virus (PPV), Strawberry latent ringspot virus (SLRSV), Peach latent mosaic viroid (PLMVd) Rozmnožovací materiál pĜedstupnČ oznaþení SE 1 * * * *

základní rozmnožovací materiál, oznaþení E certifikovaný rozmnožovací materiál, oznaþení C standardní rozmnožovací materiál, oznaþení STANDARD Servisní autorizované diagnostické laboratoĜe Servisní autorizované diagnostické laboratoĜe povČĜené Ministerstvem zemČdČlství ýeské republiky podle § 71 odst. 1 písm. b) zákona þ. 326/2004 Sb. o rostlinolékaĜské péþi k níže uvedeným þinnostem v oblasti diagnostiky škodlivých organismĤ:

testovaný materiál je pČstován v substrátu (technický izolát) nebo v pĤdČ (prostorový izolát), kde testováním nebyla prokázána pĜítomnost háćátek Xiphinema a Longidorus pĜímČsi jiných druhĤ, odrĤd a klonĤ se nesmí vyskytovat rostliny napadené škodlivými organismy musí být z porostĤ neprodlenČ odstranČny je na základČ úĜední inspekce shledán prostý škodlivých organismĤ (GFLV, ArMV, GLRaV-1, GLRaV-3, GFkV - [GFkV povinné pouze pro podnože]). Tato inspekce se zakládá na výsledcích testĤ zdravotního stavu pomocí indexace nebo jiných mezinárodnČ uznávaných metod, testy zahrnují všechny rostliny a jsou opakovány po pČti letech (platné od srpna 2011)

Vzor úĜední návČsky rozmnožovacího materiálu révy Bílá s fialovým úhlopĜíþným pruhem – rozmnožovací materiál pĜedstupnČ SE 1 (pĜíloha þ. 15 k vyhlášce þ332/2006 Sb.)

Zahradnická fakulta MZLU Brno v Lednici - Mendeleum Adresa:

Valtická 337, 691 44 Lednice na MoravČ

PovČĜený pracovník:

Ing. VČra Holleinová, Ing. Michal Adam

PovČĜení: 1. Testováním množitelského materiálu ovocných dĜevin na pĜítomnost fytoplazmy European stone fruit yellows phytoplasma (ESFY) metodou PCR 2. Testováním rostlinných virĤ révy, broskvoní a merunČk metodou ELISA: Ovocné dĜeviny : - Apple chlorotic leafspot virus (ACLSV), Apple mosaic virus (ApMV), Prune dwarf virus (PDV), Prunus necrotic ringspot virus (PNRSV), Plum pox virus (PPV) Základní rozmnožovací materiál oznaþení E

Réva: - Arabis mosaic virus (ArMV), Grapevine fleck virus (GFLV), Grapevine leafroll – assoc. virus – 1 (GLRaV-1), Grapevine leafroll – assoc. virus – 3 (GLRaV-3), Grapevine fleck virus ( GFKV)

* * *

3. Testováním rostlinných virĤ a viroidĤ teplomilných ovocných dĜevin metodou dĜevitých a bylinných indikátorĤ:

* *

— 24 –

pĜímČsi jiných druhĤ, odrĤd a klonĤ se nesmí vyskytovat rostliny napadené škodlivými organismy musí být z porostĤ neprodlenČ odstranČny testovaný materiál je pČstován v pĤdČ (prostorový izolát), kde testováním nebyla prokázána pĜítomnost háćátek Xiphinema a Longidorus (viz snímek þ. 4) je udržován v prostorové izolaci 15-20 m od jiných netestovaných porostĤ révy je vysázen na místČ, kde nebyla réva pČstována alespoĖ po dobu 6 let, pĤda je prosta háćátek pĜenášejících virové choroby (rody Xiphinema a Longidorus) a pozemek je

— 25 –

*

chránČn proti splavení pĤdy z jiných pozemkĤ, kde nebyla ovČĜena pĜítomnost parazitických háćátek je na základČ úĜední inspekce shledán prostý škodlivých organismĤ (GFLV, ArMV, GLRaV-1, GLRaV-3, GFkV - [GFkV povinné pouze pro podnože]). Tato inspekce se zakládá na výsledcích testĤ zdravotního stavu, zahrnují všechny rostliny a jsou opakovány po šesti letech poþínaje od tĜetího roku porostu. Je-li porost pravidelnČ kontrolován úĜední inspekcí, lze zdravotní testy zahájit od šestého roku porostu (platné od srpna 2011)

standardizovaných metod, zahrnují všechny rostliny a jsou opakovány po deseti letech poþínaje od pátého roku porostu. Je-li porost pravidelnČ kontrolován úĜední inspekcí, lze zdravotní testy zahájit od desátého roku porostu (platné od srpna 2012) Vzor úĜední návČsky rozmnožovacího materiálu révy Modrá – certifikovaný rozmnožovací materiál C (pĜíloha þ. 15 k vyhlášce þ.332/2006 Sb.)

Vzor úĜední návČsky rozmnožovacího materiálu révy Bílá – základní rozmnožovací materiál E (pĜíloha þ. 15 k vyhlášce þ332/2006 Sb.)

Standardní rozmnožovací materiál oznaþení Standard

Certifikovaný rozmnožovací materiál oznaþení C * *

* *

*

pĜímČsi jiných druhĤ, odrĤd a klonĤ se nesmí vyskytovat, odrĤdy pĜípadnČ jiné klony zĜetelnČ oznaþené se nepovažují za pĜímČsi rostliny napadené škodlivými organismy musí být z porostĤ neprodlenČ odstranČny, maximální výpad zpĤsobený škodlivými organismy nebo jinými pĤvodci chorob a þiniteli je 5% je udržován v prostorové izolaci 8 - 10 m od ostatních vinic nebo sadĤ testovaný rozmnožovací materiál je pČstován v pĤdČ, kde testováním nebyla prokázána pĜítomnost háćátek pĜenášejících virové choroby (rody Xiphinema a Longidorus) a pozemek je chránČn proti splavení pĤdy z jiných pozemkĤ, kde nebyla ovČĜena pĜítomnost parazitických háćátek je na základČ úĜední inspekce shledán prostý škodlivých organismĤ (GFLV, ArMV, GLRaV-1, GLRaV-3, GFkV - [GFkV povinné pouze pro podnože]). Tato inspekce se zakládá na výsledcích testĤ zdravotního stavu pomocí obecnČ pĜijatých a

— 26 –

* * *

* * * *

odrĤdovČ pravý a þistý oznaþuje se STANDARD v selektované vinici urþené pro jeho produkci nesmí podíl výpadku rostlin zpĤsobených škodlivými organismy, pĤvodci chorob nebo jinými vlivy pĜekroþit 10 % podíl pĜímČsi v rozmnožovacím matriálu je max. 1% podléhá vizuální kontrole pouze pro výrobu sazenic a produkci roubĤ, ne pro produkci podnoží! u sazenic révy - nejménČ 3 m od jiných porostĤ révy a zajištČny tak, aby nedocházelo ke splavování pĤdy z vinic.

Vzor úĜední návČsky rozmnožovacího materiálu révy TmavČ žlutá – rozmnožovací materiál STANDARD (pĜíloha þ. 15 k vyhlášce þ332/2006 Sb.)

— 27 –

•

• • • •

Takto vzniklé štČpy se parafínují a ukládají se do beden s pilinami (stratifikují) a prolévají se vodou. Bedny se ukládají do vytápČných místností (28 – 30°C), kde dochází k tvorbČ kalusu (srĤstu podnože s oþkem). Oþka mírnČ v bednách naraší. Po pĜechodu kvČtnových mrazíkĤ se školkují do polní školky a to tak, že se zapichují do pĜedem položeného pásu þerné mulþovací fólie do hloubky 10 cm. Ze zaparafinovaných roubĤ zaþnou vyrĤstat letorostky, které se musí pravidelnČ ošetĜovat proti houbovým chorobám. V polovinČ srpna se fólie strhne a zakrátí se rĤstové vrcholy. Lépe dĜevo vyzraje. Po opadu listĤ se školka vyoĜe, vytĜídí a svazkuje. VýtČžnost se u dobrých školek pohybuje kolem 50 – 60%.

Další požadavky na vlastnosti množitelských porostĤ révy •

U skupin porostĤ: sazenic révy, podnožové vinice a selektované vinice musí být výskyt škodlivých organismĤ zaznamenán ve školkaĜské knize. • U skupin porostĤ: podnožová vinice a selektovaná vinice je maximální stáĜí vinic urþené k produkci podnožových ĜízkĤ, ĜízkĤ a roubĤ 25 let. Termíny pĜihlašování porostĤ • • • •

Podnožové a selektované vinice – do 31.5. Révová školka – sazenice révy – do 20.6. In-vitro – min. 20 dnĤ pĜed expedicí RM pro vČdecké a pokusné úþely, pro šlechtČní – na základČ povolení MZe

Výroba sazenic • ěízky se odebírají poþátkem Ledna pĜed pĜíchodem prvních silných mrazĤ. Balí se zpravidla po 100 ks, a skladují ve vlhkém písku. • V polovinČ dubna se podnožové Ĝízky máþí týden ve vodČ a pak se štČpují kulturní odrĤdou. Pomocí štČpovacích strojkĤ se vytvoĜí na roubu i podnoži výĜez ve tvaru písmene omega a sesadí obČ þásti dohromady.

— 28 –

— 29 –

Výsledky klonové selekce na VSV Karlštejn RNDr. Olga Jandurová, CSc. Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i., Výzkumná stanice vinaĜská Karlštejn

VÚRV v.v.i. Praha-RuzynČ na svém pracovišti ve Výzkumné stanici vinaĜské v KarlštejnČ udržuje klonové selekce pČti moštových odrĤd. ýást klonĤ byla pĜihlášena k uznání a byla i testována na moravských šlechtitelských stanicích v Polešovicích a MutČnicích. VyšlechtČné klony jsou zahrnuté do programu udržovacího šlechtČní, a oþka jsou nabízena školkaĜským podnikĤm pro výrobu sazenic. Na základČ mnohaletého sledování a vyhodnocení sklizní individuálních keĜĤ jsme pĜikroþili k pĜihlášení dalších klonĤ k uznávacímu Ĝízení. SouþasnČ reagujeme i na zmČnu strategie pČstitelĤ, kteĜí již nepreferují kvantitu produkce, ale jde jim spíš o vyrovnané skliznČ s minimálními výkyvy v jednotlivých roþnících a kvalitu moštu. Našim novým selekþním kritériem se stala stabilita výnosu a v posledních letech jsme se vČnovali i otázce vlivu sucha s vyššími teplotami, protože se domníváme, že tento trend bude v dalším období významný. Rostliny vybírané k další selekci jsou testovány na viry. Z grafĤ, které ukazují prĤmČrné skliznČ/keĜ v roþnících 1999-2001 lze porovnat klony mezi sebou a podle vyznaþeného intervalu spolehlivosti je možné posoudit i variabilitu výnosu mezi keĜi téhož klonu. Léta 1999 – 2001 patĜí mezi klimaticky prĤmČrné roþníky a na KarlštejnČ se významnČ nelišila v množství srážek ani v prĤmČrných mČsíþních teplotách.

4200 4100 4000 3900 3800 Výnos

3700 3600 3500 3400 3300 3200 3100 3000

SZ-38-23

SZ-46-21

SZ-60-25

SZ-61-26

SZ-61-32

SZ-62-23

SZ-64-14

2600

Klon2

2400

Výnos

2200

2000 1800

1600 1400

1200

SV-3-35

SV-3-52

SV-4-8

SV-4-10 Klon2

— 30 –

— 31 –

SV-6-8

SV-6-12

SV-7-8

4000

DlouhodobČ pĤsobící stres vyšších teplot spoleþnČ se srážkovým deficitem se odrazil v rychlejším dozrávání a nižších sklizních a to zejména u raných odrĤd. V našich podmínkách se tento faktor projevil nejvíce u odrĤdy Muller Thurgau. U této odrĤdy se projevila souþasnČ i rozdílná tolerance jednotlivých klonĤ vĤþi stresu suchem s vysokými teplotami. V závislosti na tomto stresu se zmČnilo i poĜadí klonĤ s ohledem na výnos, což dokumentuje tabulka, kde jsou porovnány prĤmČrné skliznČ z období 99-01 s prĤmČrem za období 2005-2006. PrĤmČr udává výnos v gramech na keĜ.

3800 3600

Výnos

3400 3200 3000 2800

VLIV SUCHA NA VÝNOS KLONģ MT

2600 2400 MT-23-37

MT-25-7

MT-26-19

MT- 30-34

MT-33-16

MT-43-25

MT-27-44

Klon2

Klon

Ø výnos 99 - 01

MT 26 – 19

3705,780

1

3024,236

2

618,544

MT 30 – 34

3537,437

2

2523,011

4

1014,426

MT 23 – 37

3294,529

3

2109,193

6

1185,336

Na rozdíl od klimaticky prĤmČrných let 1999-2001 v posledních roþnících 2002-2005 jsme na karlštejnsku podobnČ jako i v celé ýR zaznamenali výrazný vliv zvyšujících se teplot a souþasnČ drastický deficit srážek. SouhrnnČ je tato zmČna dokumentována na následujících grafech.

MT 43 – 25

3116,917

4

4403,123

1

- 1286,206

MT 27 – 44

3119,502

5

1242,434

7

1877,068

Teploty a srážky v agrometeorologických roþnících 2002 - 2006

MT 25 – 7

2964,569

6

2562,214

3

402,355

MT 33 – 16

2758,534

7

2155,739

5

602,795

Z hlediska výše skliznČ se statisticky významnČ lišily klony MT26/19 a MT30/34 a dále klon SZ61/32. Tyto klony byly pĜihlášeny k uznávacímu Ĝízení, protože vykazují stabilní nadprĤmČrné výnosy. PodobnČ stabilní výnosy pĜevyšující 2kg/keĜ jsou i u pĜihlášeného klonu SV3/52. Mezi sedmi hodnocenými klony SvatovavĜineckého mČl nejnižší výnos a zároveĖ nejvyšší variabilitu mezi keĜi klon SV7/8.

rozdíl

2003-2004

2002-2003 200 180 160 140 120 100 80 60 40 20 0

Ø výnos 05 - 06

40 30 20 10 0 -10 -20

srážky mm dlouhodobý normál mm teplota C dlouhodobý normáll C

200 180 160 140 120 100 80 60 40 20 0

X XI XII I II III IV V VI VII VIII IX

Výzkum a selekce klonových potomstev pĜináší evidentní doklady o tom, že tato metoda vede k optimálnímu pĜizpĤsobení populace k mikroklimaticdkým podmínkám lokality a proto by bylo optimální provádČt u klonĤ rajonizaci. Práce na tomto programu byly þásteþnČ finanþnČ podpoĜeny z programu NAZV Výzkum ochrany zemČdČlských kultur proti virĤm.

X XI XII I II III IV V VI VII VIII IX

2005-2006

2004-2005 200 180 160 140 120 100 80 60 40 20 0

40 30 20 10 0 -10 -20

40 30 20 10 0 -10 -20

200 180 160 140 120 100 80 60 40 20 0

40 30 20 10 0 -10 -20 X XI XII I II III IV V VI VII VIII IX

X XI XII I II III IV V VI VII VIII IX

— 32 –

— 33 –

Vinohradnický výzkum na Zahradnické fakultČ MZLU v Lednici Doc. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D. Zahradnická fakulta Mendelovy zemČdČlské a lesnické univerzity v BrnČ, Ústav vinohradnictví a vinaĜství, email: [email protected], tel: 519367251 Souhrn: Vinohradnický výzkum na Zahradnické fakultČ pokraþuje v tradici šlechtČní révy vinné a agrotechnických pokusĤ zamČĜených na optimalizaci kvalitativních parametrĤ hroznĤ. Rozsáhlá kolekce genových zdrojĤ slouží k získávání popisných dat, hodnocení odrĤd vhodných pro pČstitelskou praxi a šlechtČní nových odrĤd s komplexní odolností k houbovým chorobám. Velmi významná je také otázka testování podnožových odrĤd na odolnost ke koĜenové formČ révokazu. V novČ založeném podnožovém pokusu jsou hodnocené otázky vlivu podnoží na rĤst odrĤd, kvalitu hroznĤ a vína a pĜíjem jednotlivých makroprvkĤ a mikroprvkĤ. Agronomické pokusy a genové zdroje jsou hodnocené rovnČž formou mikrovinifikaþních pokusĤ. Klíþová slova: réva vinná – víno – kvalita hroznĤ – management zelených prací – podnož – genové zdroje – šlechtČní na odolnost Na realizaci a vyhodnocování vinohradnických pokusĤ provádČných na ústavu vinohradnictví a vinaĜství se podílí þlenové ústavu vinohradnictví a vinaĜství v rámci svých výzkumných aktivit. 1.

Metody hodnocení kvalitativních parametrĤ hroznĤ

Zrání hroznĤ je fyziologické období, které zaþíná v okamžiku zamČkání bobulí a trvá do plné zralosti plodĤ. Procesem zrání hroznĤ je výraznČ ovlivnČna kvalita hroznĤ a vína. Zrání také umožĖuje hroznĤm vytvoĜit jejich odrĤdové vlastnosti (GOMEZ a MARTINEZ, 1995). Cukernatost je podle našeho vinaĜského zákona nejdĤležitČjším parametrem pro klasifikaci vín. ZároveĖ je i nejjednodušeji mČĜitelným kvalitativním parametrem, kdy ji ve vinici mĤžeme zjišĢovat pomocí refraktometru, a po vylisování moštu ve vinném sklepČ pomocí moštomČru. Optimální zralost hroznĤ je však tĜeba definovat na základČ zĜetelných chemických, biochemických nebo senzorických znakĤ, které je tĜeba využívat pro stanovení optimální technologické zralosti hroznĤ. OdrĤda révy vinné má velmi výrazné vlastnosti, které urþují kvalitu hroznĤ. Chemické a senzorické složení bobulí je výraznČ urþované odrĤdou révy vinné, ale zároveĖ ovlivĖované podmínkami okolního prostĜedí a agrotechnickými zásahy pĜi pČstování révy vinné. Kombinace uvedených kvalitativních parametrĤ mĤže sloužit ke stanovení zralosti hroznĤ: cukernatost, titrovatelné kyseliny, kyselina vinná, kyselina jableþná, hodnota pH, aromatická a fenolická zralost. Z tĜíletých pokusĤ a hodnocení cukernatosti, obsahu titrovatelných kyselin, obsahu kyseliny vinné, jableþné a citrónové, hodnoty pH moštu, aromatické a fenolické zralosti je možné vyvodit tyto závČry: - K cukernatosti je tĜeba pĜistupovat pĜedevším jako k potenciálnímu obsahu alkoholu. - Velmi významným parametrem jsou organické kyseliny v hroznech. Tento parametr je tĜeba vždy hodnotit.

— 34 –

— 35 –

-

-

Dynamika zmČn titrovatelných kyselin je závislá na vývoji, respektive snižování obsahu kyseliny jableþné. S vývojem organických kyselin velmi úzce souvisí hodnota pH moštu. Hodnota pH je dalším významným parametrem kvality hroznĤ. Je tĜeba ho vždy stanovit pĜi sklizni hroznĤ. Hodnota pH má velmi významný vliv na kvalitativní parametry vína. VýznamnČ rozhoduje o rozvoji negativní mikroflóry a umožĖuje optimalizovat kvašení moštĤ. Aromatická a fenolická zralost nekoresponduje pĜímo úmČrnČ se vzrĤstající cukernatosti. Vývoj aromatické zralosti koresponduje s „terroir“ lokality. Rychlý vzestup cukernatosti neumožĖuje optimální vývoj aromatické zralosti. Aromatická složka hroznĤ se lépe vytváĜí pĜi pozvolném dozrávání hroznĤ. U fenolické zralosti nelze formulovat takto zĜetelné závČry. Je možné se setkat s fenolicky zralými hrozny v kategorii kabinet, ale také s fenolicky nezralými hrozny v kategorii výbČr z hroznĤ. Velký vliv má pĜedevším odrĤda a dále zatížení keĜĤ, zpĤsob regulace násady hroznĤ a management zelených prací.

2. Využití genových zdrojĤ révy ve vinohradnickém výzkumu Genové zdroje révy udržované v kolekci na Zahradnické fakultČ jsou využívané ve šlechtČní odrĤd s odolností k houbovým chorobám. Mezi dĤležité souþásti šlechtitelského procesu patĜí screening a následný výbČr semenáþĤ na odolnost k houbovým chorobám. Kolekce semenáþĤ byla hodnocena na odolnost k plísni révy (Plasmopara viticola) podle metodiky, kterou uvádí KOZMA a DULA (2003). Semenáþe byly hodnoceny následující 5-ti bodovou stupnicí: Bodové hodnocení 1

Napadení v %

Popis pĜíznakĤ

Bez pĜíznakĤ a hypersenzitivní reakce, drobounké skvrny, žádná sporulace 2 0,1-10% Hypersenzitivní reakce, žádná sporulace 3 10-30% Hypersenzitivní reakce, slabá sporulace 4 30-50% Olejové skvrny, silná sporulace 5 Více než 50% Olejové skvrny, silná sporulace, sporangia, nekrózy. Tabulka 1: Stupnice na hodnocení odolnosti k plísni révy (Plasmopara viticola) podle KOZMA a DULA (2003).

Kombinace

Kombinace odrĤd

Mi-5-55 Mi-5-70 Mi-5-76 Mi-5-86 Mi-5-106 Mi-5-114 Sauvignon x Solaris Nitra x Solaris Váh x Solaris Dunaj x Solaris Merzling x Solaris

samoop. samoop samoop samoop samoop samoop CxO CxO CxO CxO OxO

1

2

3

4

5

PomČr

PomČr

4 2 1 1 3 8 8 12 10 9 5

19 24 3 6 9 19 9 8 6 6 6

15 17 6 3 8 7 10 10 9 4 13

2 7 8 3 5 6 4 7 4 0 3

5 1 3 3 4 3 7 8 3 6 9

38/7 43/8 10/11 10/6 20/9 34/9 27/11 30/15 25/7 19/6 24/12

5:1 5:1 1:1 2:1 2:1 4:1 3:1 2:1 3:1 3:1 2:1

Tabulka 2: Hodnocení odolnosti k plísni révy (Plasmopara viticola) ve vybraných populacích semenáþĤ. Výsledky ukazují, že v kĜíženích citlivé x odolné odrĤdy a odolné x odolné odrĤdy je pomČr odolných : citlivým rostlinách 3:1 nebo 2:1. U samoopyleních populací se pomČry pohybují od 1:1 až po 5:1. 3.

Vzájemný vztah podnoží a ušlechtilých odrĤd révy vinné

V roce 2008 se zaþal hodnotit podnožový pokus s odrĤdami: Hibernal, Cerason a Mi-526. Výsadba podnožového pokusu je umístČna ve viniþní trati „V Mendeleu“. OdrĤdy jsou naštČpované na podnožích: Kober 5 BB, Kober 125AA, Craciunel 2, Teleki 5C, Amos, Börner, kĜíženec K1 x SO4 a pravokoĜenná odrĤda. SklizeĖ probČhla 14.10.2008. OdrĤda

Podnož

Hmotnost 100 bobulí

pH

Titrovatelné kyseliny (g.l-1)

Cukernatost (°NM)

Hibernal

Kober 5 BB Kober 125 AA Craciunel 2 Teleki 5 C Amos Börner K1xSO4 Kober 5 BB Kober 125 AA Craciunel 2 Teleki 5 C Amos Börner K1xSO4 pravokoĜenné

158,28 158,26 156,78 148,30 152,64 174,14 168,92 123,18 126,86 118,46 124,28 99,36 138,50 133,26 119,88

3,10 3,24 3,22 3,30 3,10 3,25 3,11 3,15 3,23 3,15 3,19 3,21 3,40 3,15 3,30

8,30 8,40 8,00 7,50 7,70 8,40 8,20 10,70 10,50 10,70 9,00 8,40 9,20 9,40 9,30

22,80 22,40 22,40 21,80 22,40 22,90 22,90 19,50 18,90 18,60 20,50 21,20 20,10 20,60 19,50

0%

V pokusu bylo hodnoceno 6 populací vzniklých samoopylením, 4 kombinace citlivé x odolné odrĤdy a 1 kombinace odolné x odolné odrĤdy. Podrobné výsledky ukazuje tabulka 2.

Celko vý poþet 45 51 21 16 29 43 38 45 32 25 36

Cerason

Výsledky prvního roku hodnocení je tĜeba považovat pouze za informativní, avšak je možné pozorovat u jednotlivých podnoží zajímavé trendy: - velmi slabý rĤst byl u všech odrĤd pozorovaný u podnože Amos, kdy délka letorostĤ se pohybovala mezi 30-70 cm. Hrozny o bobule byly malé. Malou velikost bobulí lze vidČt ve výsledcích u odrĤdy Cerason na hmotnosti 100 bobulí. - Naopak výraznČ vyšší hmotnost 100 bobulí byla pozorovaná u obou odrĤd na podnoži Börner.

— 36 –

— 37 –

-

Hibernal i Cerason dosáhly na podnoži Börner vysoké cukernatosti a rovnČž vysoké hodnoty pH moštu. NejvýraznČjší vliv na obsah titrovatelných kyselin mČla podnož Teleki 5C, kde bylo u obou odrĤd dosaženo nižších hodnot.

Obsah hoĜþíku (Mg) v listových Ĝapících u odrĤdy Hibernal na rĤzných podnožích 1,8 1,6 1,4 obsah hoĜþíku v %

V rámci podnožového pokusu probíhalo rovnČž hodnocení vybraných makroprvkĤ a mikroprvkĤ v listových Ĝapících. KonkrétnČ byly stanovované tyto prvky: N, Ca, P, K, Mg, Mn, Zn, Fe. Hodnocení bylo provádČné v dobČ kvetení révy vinné a zaþátku zamČkání bobulí. Zajímavých rozdílĤ mezi jednotlivými podnožovými odrĤdami bylo dosaženo zejména u draslíku (K) a hoĜþíku (Mg). Výsledky hodnocení u odrĤdy Hibernal jsou zobrazené v diagramech 1 a 2.

1,2 1 0,8 0,6 0,4 0,2

Obsah drasíku (K) v listových Ĝapících u odrĤdy Hibernal na rĤzných podnožích

0

4,00

Kober 5 BB

Craciunel 2

Teleki 5 C Podnož

3,50

Amos

Börner

K1 x SO 4

kvetení zamČkání

Diagram 2: Obsah hoĜþíku (Mg) v listových Ĝapících u odrĤdy Hibernal na rĤzných podnožích.

3,00 obsah K v %

Kober 125 AA

2,50

Ve vztahu k hoĜþíku (Mg) jsou naproti tomu listy velmi významným pĜíjemcem hoĜþíku po celou dobu vegetace.

2,00 1,50 1,00

Použitá literatura:

0,50 0,00 Kober 5 BB

Kober 125 AA

Craciunel 2

Teleki 5 C

Amos

Börner

K1 x SO 4 kvetení

Podnož

zamČkání

Diagram 1: Obsah draslíku (K) v listových Ĝapících u odrĤdy Hibernal na rĤzných podnožích. ZmČna obsahu draslíku v listových Ĝapících je ovlivnČna vývojem bobulí a ukládáním draslíku v bobulích. V prĤbČhu svého vývoje jsou bobule nejvýraznČjším pĜíjemcem draslíku, zejména v období od zamČkání bobulí do skliznČ hroznĤ. V dobČ skliznČ hroznĤ se v bobulích nachází i více než 60% z celkového obsahu draslíku v nadzemní þásti keĜe (WILLIAMS aj., 1987). PĜi výrazném pĜíjmu draslíku bobulemi se hromadí vyšší množství, než-li to, které keĜ pĜijímá. Od zamČkání do skliznČ hroznĤ proto obsah draslíku v kmínku, koĜenech, letorostech a listech klesá (CONRADIE, 1981). Tyto rozdíly proto naznaþují, že významné množství draslíku akumulovaného v bobulích v tomto období je do nich pĜivádČno z jiných orgánĤ keĜe (MPELASOKA aj., 2003). Tuto skuteþnost potvrzují i výše uvedené výsledky.

— 38 –

CONRADIE,, W.J., 1981: Seasonal uptake of nutrients by Cheninblanc in sand culture: II. phosphorus, potassium, calcium and magnesium. South African Journal for Enology and Viticulture 2, 7–13. GOMEZ, E., MARTINEZ, A., LAENCINA, J., 1995: Changes in volatile compounds during maturation of some grape varieties. Journal of the Science of Food and Agriculture 67, 229-233. KOZMA, P., DULA, T., 2003: Inheritance of resistance to downy mildew and powdery mildew of hybrid family Muscadinia x V. vinifera x V. amurensis x Franco-american hybrid. Acta Horticulturae 603, 457-463.

MPELASOKA, B.S., SCHACHTMAN, D.P., TREEBY, M.T., THOMAS, M.R., 2003: A review of potassium nutrition in grapevines with special emphasis on berry accumulation . Australian Journal of Grape and Wine Research, p, 154-168. WILLIAMS, L.E., BISCAY, P. SMITH, R.J., 1987: Effect of interior canopy defoliation on berry composition and potassium distribution in Thompson Seedless grapevines. American Journal of Enology and Viticulture 38, 287–292.

— 39 –

VÝVOJ A NOVÉ TRENDY V OBLASTI PRACOVNÍCH OPERACÍ A MECHANIZAýNÍCH PROSTěEDKģ VE VINOHRADNICTVÍ Doc. Ing. Patrik Burg, Ph.D. Mendelova zemČdČlská a lesnická univerzita v BrnČ, Zahradnická fakulta v Lednici, Ústav zahradnické techniky Abstrakt ýeské vinohradnictví se v tržních podmínkách Evropské unie výhledovČ neobejde bez snižováním pracnosti jednotlivých operací a s ní spojenou minimalizací pracovních nákladĤ. V ýR vyžadují souþasné pČstitelské technologie 600–800 hodin práce. Porovnání tČchto hodnot s údaji vyspČlých vinohradnických státĤ (Itálie, NČmecko), kde se tato hodnota pohybuje na úrovni 250–300 hodin na 1 ha vinice, ukazuje na velké využívání mechanizaþních prostĜedkĤ nahrazujících ruþnČ provádČné operace. Klíþové slova: vinohradnictví, pracnost operací, mechanizaþní prostĜedek Cílem tohoto pĜíspČvku je provedení rozboru pracnosti u pracovních operací v prĤbČhu pĜedchozích cca 40 let v souvislostech s uplatnČním mechanizace. Pro zachycení vývoje je porovnávána pracnost na 1 hektar plodné vinice u pracovních operací provádČných: A) v 70-tých letech 20. století (využití dostupné zemČdČlské techniky) B) na pĜelomu tisíciletí (využití speciální vinohradnické techniky) C) v první polovinČ 21. století (výhledovČ využití moderních þasto víceĜádkových strojĤ a adaptérĤ) Jednotlivé pracovní operace jsou seĜazeny tak, že respektují jejich provádČní v prĤbČhu vegetace. V 1. þásti bude pozornost vČnována Ĝezu, vyvazování a likvidaci odpadního réví. Jednou z prvních pracovních operací provádČných v našich podmínkách v zimním a jarním období patĜí Ĝez révy vinné. Porovnání hodnot pracnosti pĜi Ĝezu révy uvádí graf 1.

Graf 1: Hodnoty pracnosti pĜi Ĝezu révy

— 40 –

— 41 –

Z rozboru hodnot uvedených v grafu 1 vyplývá, že se pracnost pĜi zimním Ĝezu provádČném pomocí standardních ruþních nĤžek pohybuje v prĤmČru na úrovni 70 h.ha-1. Tento zpĤsob Ĝezu se z hlediska þasového vývoje od 70-tých let po souþasnost principielnČ prakticky nezmČnil a je stále ještČ využíván u pĜevážné vČtšiny našich pČstitelĤ. PĜibližnČ kolem pĜelomu tisíciletí se zaþínají u vČtších vinohradnických provozĤ využívat elektrické nĤžky. Jejich použití þasto v kombinaci se standardními nĤžkami umožĖuje snížení pracnosti na 50 h.ha-1, což pĜedstavuje pĜi porovnání se standardní technologií asi 25 % þasovou úsporu. NejnovČjší trendy v této oblasti vystihuje využívání strojĤ pro pĜedĜez. Tyto stroje jsou v souþasnosti nabízeny ve dvojím provedení – jako traktorové nesené, nebo jako adaptéry k multifunkþním portálovým nosiþĤm. Výkonnost dosahovaná pĜi jejich nasazení je témČĜ srovnatelná a pohybuje se podle podmínek stanovištČ na úrovni 0,5 ha.h-1. Díky tČmto strojĤm lze dosáhnou snížení pracnosti na 42 h.ha-1 (úspora 40 %), kdy 2 hodiny práce pĜipadají na práci stroje pro pĜedĜez a zbývajících 40 hodin na ruþní dopracování s využitím ruþních nĤžek. Pracovní operaci navazující na Ĝez révy pĜedstavuje vyvazování tažĖĤ. Z hlediska þasového vývoje se tato pracovní operace provádČla i po pĜechodu k vrcholovým tvarĤm révy ruþnČ. Tento tradiþní zpĤsob je zcela bČžnČ využíván až do souþasnosti a jeho pracnost se pohybuje v prĤmČru kolem 40 h.ha-1 (graf 2). PĜibližnČ v 90-tých letech minulého století se pĜi vyvazování tažnĤ zaþaly v širším mČĜítku uplatĖovat také mechanické vázací kleštČ. Toto náĜadí umožĖuje v závislosti na konstrukþním provedení fixaci letorostu pomocí plastové pásky nebo ocelové sponky. Celková pracnost se pak u této operace pohybuje na úrovni 22 h.ha-1, což pĜi porovnání s klasickým ruþním vyvazováním þiní úsporu až 45 %. Teprve na poþátku nového tisíciletí zaþínají být ve vinohradnických podmínkách ýR postupnČ zavádČny také elektrické vázací kleštČ umožĖující další snížení pracnosti až na 17 h.ha-1. Dosahovaná úspora pracnosti tak þiní až 58 %. V nejbližší dobČ nelze v našich podmínkách s ohledem na pĜevládající typy vedení oþekávat další zvyšování efektivity pĜi provádČní této operace. Jistým Ĝešením by byl pĜechod na kordónové tvary, které jsou bČžné v zahraniþí, s Ĝezem na krátké þípky. U tČchto pČstitelských tvarĤ lze pĜi využití strojĤ pro pĜedĜez výrazným zpĤsobem snížit pracnost pĜipadající na ruþní dopracování ponechaných þípkĤ a témČĜ zcela vypustit operaci spojenou s vyvazováním.

Graf 2: Hodnoty pracnosti pĜi vyvazování tažĖĤ V poslední dobČ pĜedstavují aktuální a velmi diskutovanou oblast pracovní operace spojené s odstraĖováním (využíváním) odpadního réví vznikajícího po zimním Ĝezu vinic. V prĤbČhu minulého století byl tento problém ve velkovýrobních podmínkách Ĝešen pomocí

— 42 –

jednoduchého náĜadí v podobČ traktorových nesených vidlí. S jejich pomocí bylo réví uložené v meziĜadí vyhrnováno na okraj pozemku a následnČ páleno. Celková pracnost pĜipadající na tento zpĤsob odstraĖování þinila cca 1,5 h.ha-1 (graf 3). Teprve v 80-tých a 90-tých letech minulého století došlo k postupnému zavádČní drtiþĤ-mulþovaþĤ, které umožĖují podrcení réví pĜímo v meziĜadí vinice. Tento zpĤsob je v souþasnosti využíván na více jak 2/3 pČstitelských ploch ýR a lze jej proto považovat za referenþní. Pracnost pĜipadající na provedení této operace se pohybuje kolem 2 h.ha-1. Vedle podrcení réví jsou tyto stroje využívány také pĜi údržbČ zatravnČného meziĜadí.

Graf 3: Hodnoty pracnosti pĜi odstraĖování réví Teprve v nČkolika posledních letech se na území ýR zaþínají postupnČ zavádČt a ovČĜovat nové stroje umožĖující využití réví pro energetické úþely. Jedná se pĜedevším o lisy umožĖující svinování nebo lisování réví do balíkĤ a nejnovČji také nové typy drtiþĤ se zásobníkem na dĜevní štČpku. NapĜíklad pĜi technologii lisování réví do balíkĤ þiní celková pracnost operace 3,3 h.ha-1. Vedle þasu pĜipadajícího na vlastní lisování (2 h.ha-1) je totiž nutné pĜipoþítat také þas potĜebný na nakládání a svoz balíkĤ z vinice (cca 1,3 h.ha-1). Z grafu 3 je proto patrné, že tyto pracovní operace pĜedstavují až 65 % nárĤst pracnosti a naznaþuje opaþný trend – za ekologiþtČjší likvidaci platíme vyšší pracností. PrávČ tato skuteþnost vyvolává mezi laickou i odbornou veĜejností pomČrnČ širokou diskuzi. Je potĜebné zohlednit, že réví z jednoho hektaru pĜedstavuje v þistých živinách v prĤmČru 30 kg dusíku, 3 kg fosforu, 10 kg draslíku, 12 kg vápníku, 2 kg hoĜþíku, o které je vinice pĜi energetickém využití réví ochuzena (hodnotu tČchto þistých živin je v souþasných cenách možno vyþíslit þástkou 1780 Kþ). Je nutné si však uvČdomit, že živiny pĜi zapravení réví nepĜichází do pĤdy jednorázovČ, ale postupnČ v závislosti na rychlosti rozkladných procesĤ, pĜi kterých však dochází k nezanedbatelným ztrátám. Naproti tomu cenu tepla obsaženou v réví z jednoho hektaru lze orientaþnČ vyþíslit þástkou cca 4200 Kþ. Pouhé srovnání ceny þistých živin a ceny energie pĜedstavuje zjednodušený pohled na danou problematiku, neboĢ podrcení a zapravení hmoty do pĤdy vyžaduje urþité náklady, stejnČ jako získání energetické štČpky danou technologií. I pĜes to, že jsou pracovní operace umožĖující energetické využití réví spojené s nárĤstem pracnosti, lze s ohledem na trvale rostoucí ceny energie oþekávat v nadcházejícím období jejich zavedení do provozní praxe.

— 43 –

Další velmi obsáhlý soubor pracovních operací provádČných ve vinicích pĜedstavují zelené práce. ěadíme sem þištČní kmínkĤ, podlom, vylamování zálistkĤ, zastrkování letorostĤ, odlistČní zóny hroznĤ, oseþkování letorostĤ a regulaci násady hroznĤ. PrávČ podlom a vylamování zálistkĤ pĜedstavují z hlediska þasového vývoje pracovní operace, které byly a jsou až do souþasnosti standardnČ provádČny ruþnČ. Ani výhledovČ nelze oþekávat, že by u tČchto pracovních operací rozšíĜilo využití mechanizace. Pracnost se pĜi podlomu pohybuje kolem 30–50 h.ha-1, pĜi vylamování zálistkĤ kolem 50–70 h.ha-1. K výraznému posunu a zefektivnČní došlo u zvedání letorostĤ do dvojdrátí opČrné konstrukce. Tato operace je charakteristická pro rýnsko-hessenské vedení. U ostatních typĤ vedení jako napĜ. Vertiko nebo záclona se tato operace vĤbec neprovádí. Cílem této operace je zabránit vyklánČní mladých dosud nezdĜevnatČlých letorostĤ do meziĜadí a jejich vylamování, usmČrnit jejich rĤst a vhodným rozložením mezi dvojdrátí zajistit jejich dostateþné oslunČní. Vþasné zvedání a vyvazování letorostĤ, tzv. formování zelené stČny, výraznČ snižuje stupeĖ poškození porostu prĤjezdem dalších strojĤ pĜi kultivaci a chemické ochranČ. Ve vinohradnicky vyspČlých zemích je od 80. let pĜi provádČní této operace využíváno speciálnČ konstruovaných strojĤ, oznaþovaných jako zvedaþe letorostĤ.

velkovýrobních podmínek zaþaly být využívány traktorové nesené oseþkovací lišty. Hodnoty uvedené v grafu 5 naznaþují výrazné zvýšení efektivity pĜi pĜechodu od ruþního k mechanizovanému oseþkování. Úspora pracnosti pĜi tom þiní až 88 %. Oseþkovací lišty byly z poþátku konstruovány jako jednostranné jednoduché s pracovním ústrojím s protibČžnou žací lištou, která byla v 80-tých letech nahrazena rotaþními noži s pohonem od hydromotorĤ. K dalšímu výraznému rozvoji tČchto strojĤ došlo v 90-tých letech minulého století pĜechodem ke konstrukci tunelových oseþkovaþĤ, Ĝešených nejprve jako jednostranných a pozdČji také oboustranných umožĖujících pĜi prĤjezdu ošetĜení dvou celých ĜádkĤ. Tyto stroje napomáhají další racionalizaci a vedou ke snížení pracnosti až na 1,3 h.ha-1, což pĜi porovnání se standardním ruþním provádČním operace þiní úsporu až 93 %. NejnovČjší konstrukce v oblasti tČchto strojĤ pak smČĜují k využívání adaptérĤ pro multifunkþní portálové nosiþe. Tyto adaptéry jsou Ĝešeny jako tĜíĜádkové tunelové a v našich podmínkách prozatím nejsou bČžnČ rozšíĜeny. Vedle vysoké poĜizovací ceny jsou hlavními dĤvody tohoto stavu rozdílné spony výsadeb, nevyhovující opČrné konstrukce a pĜedevším roztĜíštČná pĤdní držba, která znesnadĖuje jejich nasazení.

V podmínkách ýR jsou zvedaþe letorostĤ postupnČ využívány od konce minulého století a jejich poþet zejména u vČtších vinohradnických podnikĤ postupnČ vzrĤstá. NejrozšíĜenČjší jsou šnekové typy zvedaþĤ, jejichž pracovní ústrojí umožĖuje mechanické pĜiklánČní a zvedání letorostĤ do vertikální polohy s následnou fixací dvojicí plastových šĖĤr s využitím svorek.

Graf 5: Hodnoty pracnosti pĜi oseþkování letorostĤ

Graf 4: Hodnoty pracnosti pĜi podlomu a zastrkování letorostĤ Z hodnot uvedených v grafu 4 vyplývá, že se celková pracnost potĜebná na ruþní podlom a následné zastrkování letorostĤ do dvojdrátí opČrné konstrukce pohybuje v prĤmČru kolem 90 h.ha-1. Tuto hodnotu lze v provozní praxi u malých a stĜedních pČstitelĤ snížit jen obtížnČ napĜ. vyšším poþtem dvojdrátí, nebo využitím pohyblivého dvojdrátí þi zapracovaností pracovníkĤ. Naopak výraznou úsporu až 39 % lze docílit pĜi provedení ruþního podlomu s následným mechanizovaným zvedáním letorostĤ, kdy se celková pracnost snižuje na 55 h.ha-1. Další pracovní operací, která v posledních desetiletích prošla pomČrnČ výrazným vývojem pĜedstavuje oseþkování letorostĤ. Tato pracovní operace byla zpoþátku provádČna ruþnČ s využitím ruþního náĜadí (srp, nĤžky), teprve s pĜechodem vinohradnictví do

— 44 –

Defoliace vinic nachází v posledních letech mezi pČstiteli stále širší uplatnČní. Tento trend je ovlivnČn Ĝadou faktorĤ, z nichž lze uvézt napĜ. požadavky na ekologické aspekty pĜi pČstování révy, potĜebu redukce listové plochy s ohledem na zdárné provedení mechanizované skliznČ hroznĤ, vysoké nároky na dobrý zdravotní stav hroznĤ a jejich kvalitu. ÚspČšnost defoliace a její výsledný efekt (vyzrálost hroznĤ a množství obsahových látek v hroznech) jsou podmínČny zejména termínem, zpĤsobem, intenzitou a rozsahem provedení. Tato pracovní operace se zaþala v širším mČĜítku uplatĖovat již ke konci 70-tých let minulého století. Zpoþátku se jednalo o ruþnČ provádČnou pracovní operaci, pĜi které se pracnost v závislosti na zpĤsobu provedení (jednostranné, oboustranné) pohybovala kolem 22–45 h.ha-1. Teprve ke konci 90-tých let minulého století zaþaly být ve vinohradnických podmínkách ýR uplatĖovány defoliátory, které pĜispČly k výraznému zvýšení efektivity této operace, která se snížila o cca 72–86 % (graf 6). NejnovČjší trendy v oblasti konstrukce tČchto strojĤ pak smČĜují k využívání tunelových defoliátorĤ nesených na traktoru nebo multifunkþním portálovém nosiþi.

— 45 –

Graf 6: Hodnoty pracnosti pĜi odlistČní zóny hroznĤ PĜi kultivaci meziĜadí vinic našly z hlediska vývoje uplatnČní rĤzné typy mechanizaþních prostĜedkĤ. NejbČžnČjší byly bezpochyby radliþkové kypĜiþe v rĤzném provedení, ale také talíĜové brány nebo rotaþní kypĜiþe. Graf 7 naznaþuje vývoj pracnosti pĜi provádČní této operace, která se v souþasnosti pohybuje kolem 1,7 h.ha-1. NejnovČjší kypĜiþe využívané ve vyspČlých vinohradnických státech pak smČĜují ke konstrukci adaptérĤ k multifunkþním nosiþĤm v podobČ kypĜiþĤ, které umožĖují souþasnČ kultivaci dvou meziĜadí pĜi jednom prĤjezdu. Pracnost tak lze snížit až na 0,8 h.ha-1.

Graf 7: Hodnoty pracnosti pĜi kultivaci meziĜadí

Graf 8: Hodnoty pracnosti pĜi mulþování meziĜadí Vývoji v oblasti technologií a uplatĖovaných mechanizaþních prostĜedkĤ se nevyhnuly ani stroje pro údržbu pĜíkmenných pásĤ vinic. Standardní ruþní náĜadí bylo ve velkovýrobních podmínkách nahrazeno v 70 a 80-tých letech využitím herbicidních rámĤ. Toto Ĝešení umožnilo výraznou úsporu pracnosti až o 97 % (graf 9). Na druhou stranu nelze opomíjet nárĤst nákladĤ na herbicidní pĜípravky a jejich negativní dopad na životní prostĜedí. PĜibližnČ v polovinČ 80-tých let minulého století zaþínají být do pČstitelské praxe zavádČny nožové výkyvné sekce. K jejich nejvČtšímu rozšíĜení pak došlo v 90-tých letech minulého století, kdy byl jejich sortiment navíc doplnČn o další konstrukþní varianty v podobČ výkyvných vyžínacích sekcí s rĤznými typy pracovních orgánĤ. Snížení pracnosti naznaþuje graf 9.

Graf 9: Hodnoty pracnosti pĜi kultivaci pĜíkmenných pásĤ vinic

V souvislosti s postupným uplatĖováním zásad integrované produkce a pĜechodem pČstitelĤ k tomuto systému, došlo v 90-tých letech minulého století k postupnému zavádČní zatravnČného meziĜadí do vinic. Pro údržbu rostlinného pokryvu zaþaly být využívány traktorové nesené mulþovaþe. V souþasnosti patĜí tyto stroje k základnímu mechanizaþnímu vybavení vČtšiny podnikĤ. Pracnost se u této operace pohybuje kolem 1,5 h.ha-1. NejnovČjší typy tČchto strojĤ jsou Ĝešeny jako dvoĜádkové adaptéry, které snižují celkovou pracnost o polovinu (graf 8).

Oblast chemické ochrany vinic a využívaných mechanizaþních prostĜedkĤ pĜedstavuje z pohledu vinohradnictví klíþovou roli. PostĜikovaþe s rĤzné konstrukce, které byly využívány v 70-tých letech minulého století byly postupnČ nahrazovány výkonnČjšími typy rosiþĤ s nižší spotĜebou postĜikové kapaliny. Pracnost se tak snížila z 2,5 h.ha-1 na 0,9– 1,7 h.ha-1 v závislosti na celkovém objemu zásobní nádrže a s ním související potĜebou plnČní. Za vrchol v oblasti aplikaþní techniky lze v souþasnosti považovat rosiþe v podobČ

— 46 –

— 47 –

víceĜádkových adaptérĤ k multifunkþním nosiþĤm náĜadí, které se zaþínají rozšiĜovat už i v podmínkách ýR. Jejich pĜedností je zejména vþasnost provedení zásahu, kterou lze dosáhnout díky vysoké výkonnosti až 5 ha.h-1 (graf 10).

Získané hodnoty navíc umožnily provést vzájemné porovnání jednotlivých operací jak naznaþuje graf 12. Pomocí žlutých šipek jsou pak zvýraznČny pracovní operace s nejvyšší pracností – jedná se o Ĝez, formování listové stČny a sklizeĖ hroznĤ.

Graf 12: Porovnání pracností podle operací Graf 10: Hodnoty pracnosti pĜi chemické ochranČ vinic Z pohledu pracnosti pĜedstavuje jednu z nejnároþnČjších pracovních operací sklizeĖ hroznĤ. Standardní þásteþnČ mechanizovaná sklizeĖ s využitím rĤzných typĤ obalĤ a mechanizaþních prostĜedkĤ nejþastČji traktorových pĜívČsĤ, byla v 90-tých letech zefektivnČna využíváním sklízecích van (graf 11), které se rozšíĜily zejména u stĜedních pČstitelĤ. Ve stejné dobČ se u vČtších pČstitelĤ s koncentrovanými plochami vinic zaþínají využívat sklízeþe hroznĤ nové konstrukce, které umožĖují snížení pracnosti na 3–4 h.ha-1 v závislosti na konstrukþním provedení (návČsné, samojízdné). S ohledem na rostoucí cenu ruþní práce a nedostatek sezónních pracovníkĤ, lze oþekávat také v nadcházejícím období další rozšíĜení tČchto strojĤ.

Graf 11: Hodnoty pracnosti pĜi sklizni hroznĤ

— 48 –

V tomto pĜíspČvku je dokumentován vývoj pracnosti na 1 hektar plodné vinice u jednotlivých pracovních operací v prĤbČhu posledních 40ti let. Pracovní operace, náĜadí a mechanizaþní prostĜedky používané pro jejich provedení byly v pĜedchozím textu hodnoceny pro podmínky 70-tých letech 20. století (var.A), pĜelomu tisíciletí s využitím speciální vinohradnické techniky (var.B) a první poloviny 21. století (var.C). Porovnání celkových hodnot pracnosti za rok pro 1 ha vinice podle jednotlivých variant naznaþuje graf 13. Z hodnot uvedených v tomto grafu je patrné že díky širšímu zavádČní mechanizace do vinohradnické praxe mĤže docházet k výraznému snížení pracnosti, která se v souþasných podmínkách ýR pohybuje kolem 380 h.ha-1. Varianta C oznaþující výhled do nejbližších let naznaþuje možnosti dalšího snižování pracnosti až na cca 150 h.ha-1, které však bude podmínČno využíváním moderních þasto víceĜádkových strojĤ a adaptérĤ s podmínkou jejich efektivního využívání.

Graf 13: Porovnání celkových hodnot pracnosti podle jednotlivých variant

— 49 –

ZávČr: Získané výsledky lze shrnout do nČkolika následujících bodĤ: - k možnostem snižování pracnosti pĜi pČstování vinic patĜí náhrada ruþnČ provádČných operací použitím mechanizaþních prostĜedkĤ - vynechání operací s ohledem na kvalitu produktu je þasto nemožné, ruþní provedení nezvládnutelné (mzdy, ATL) - pro každou skupinu strojĤ musí být známy podmínky jejich nasazení (rozsah, výkonnost, nákladovost) - nejmodernČjší technické systémy budou vyžadovat profesionální obsluhu (se znalostí pČstitelské i technické problematiky) a budou provozovány formou služeb - novČ zavádČné výkonné mechanizaþní prostĜedky mohou nČkdy znamenat zmČnu filozofie pČstitelského postupu (multifunkþní nosiþe) - perspektivy využívání progresivních strojĤ v ýR bude podmínČno vývojem pČstitelsko ekonomických podmínek

Legislativa týkající se vinohradnictví a vinaĜství v ýR Ing. Antonín Králíþek, Ing. Ivana Mužíková, MZe Abstract Evropské spoleþenství reformuje spoleþnou organizaci trhu s vínem již potĜetí od roku 1960. Reforma v 60. letech se týkala bezpeþnosti potravin, zlepšování produktivity a stabilizace trhu, v 90. letech pak konkurenceschopnosti a rozvoje venkova a v roce 2007 byla zamČĜena na snižování nadprodukce stolních vín, podporu výroby jakostních vín, propagace vín pĤvodem z EU na svČtových trzích, modernizace pČstování révy i sklepních hospodáĜství a na šetrnost k životnímu prostĜedí. Zákony a naĜízení týkající se vinohradnictví a vinaĜství, platné v ýR:

VýhledovČ bude proto možné oþekávat zejména rychlé zavádČní strojĤ pro pĜedĜez, defoliaci, šetrnČjší chemickou ochranu, mechanizovanou sklizeĖ (návČsné typy). PozvolnČjší prĤbČh pak lze oþekávat pĜi zavádČní strojĤ pro zvedání letorostĤ, mechanizovanou sklizeĖ (samojízdné typy) a multifunkþních nosiþĤ náĜadí. Kontaktní adresa: Doc. Ing. Patrik Burg, Ph.D., Mendelova zemČdČlská a lesnická univerzita v BrnČ, Zahradnická fakulta, Ústav zahradnické techniky, Valtická 337, 691 44 Lednice

x

x x x

x

x x

Zákon þ. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinaĜství a o zmČnČ nČkterých souvisejících zákonĤ (zákon o vinohradnictví a vinaĜství), ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ (novely zákona 321/2004 Sb. v postupném sledu: 179/2005 Sb., 411/2005 Sb., 444/2005 Sb., 215/2006 Sb., 311/2008 Sb.) Vyhláška þ. 323/2004 Sb., kterou se provádČjí nČkterá ustanovení zákona o vinohradnictví a vinaĜství, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ (novela vyhlášky 437/2005 Sb.) Vyhláška þ. 324/2004 Sb., kterou se stanoví seznam vinaĜských podoblastí, vinaĜských obcí a viniþních tratí, vþetnČ jejich územního vymezení NaĜízení vlády þ. 245/2004 Sb., o stanovení bližších podmínek pĜi provádČní opatĜení spoleþné organizace trhu s vínem, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ (novely naĜízení vlády 245/2004 Sb. v postupném sledu: 83/2006 Sb., 33/2007 Sb., 320/2008 Sb.) Poslední novelou je NaĜízení vlády þ. 82/2009 Sb., aplikující SOT s vínem dle evropské legislativy, která umožĖuje administraci finanþních prostĜedkĤ z evropských zdrojĤ dle pČtiletého programu podpor pro vinohradnictví a vinaĜství ýR, který je aplikovatelný od 5. 3. 2009 (novela naĜízení vlády þ. 245/2004) NR (ES) 479/2004, o spoleþné organizaci trhu s vínem, o zmČnČ naĜízení (ES) þ. 1493/1999, (ES) þ. 1782/2003, (ES) þ. 1290/2005 a (ES) þ. 3/2008 a o zrušení naĜízení (EHS) þ. 2392/86 a (ES) þ. 2493/1999 NK (ES) 555/2008, kterým se stanoví provádČcí pravidla k NR (ES) þ. 479/2008 o spoleþné organizaci trhu s vínem, pokud jde o programy podpory, obchod se tĜetími zemČmi, produkþní potenciál a kontroly v odvČtví vína.

NaĜízení Komise vztahující se k NR (ES) 479/2009, která jsou v souþasné dobČ projednávána ve spoleþném Ĝídícím výboru pro spoleþný zemČdČlský trh v Bruselu (víno je jeho souþástí od 1. srpna 2008): x x x

— 50 –

NK (ES) – týkající se oznaþování vín (pravdČpodobnČ vyjde do podzimu 2009) NK (ES) – týkající se registrĤ vinic a podávání povinných hlášení do EU (pravdČpodobnČ vyjde do konce roku 2009) NK (ES) – týkající se enologických praktik užívaných v EU (pravdČpodobnČ vyjde do konce roku 2009)

— 51 –

ZmČny ve výskytu chorob a poruch révy Ing. Petr Ackermann, SRS Brno

ZmČny výskytu škodlivých organizmĤ i poruch nejþastČji souvisejí se zmČnami prĤbČhu poþasí nebo s extrémním prĤbČhem poþasí. ZmČny mĤže vyvolat také výskyt agresivnČjších forem patogenu nebo pĜekonání odolnosti hostitele patogenem. Významné mĤže být také zvýšení dispozice hostitele zejména v souvislosti se zmČnou agrotechniky (napĜ. ménČ vzdušný systém vedení, nevhodný termín Ĝezu), pĜípadnČ zavleþení patogenu. V posledních letech došlo ke zmČnČ ve výskytu i u hlavních patogenĤ révy. V dĤsledku oteplení se zvyšuje frekvence roþníkĤ se škodlivými výskyty padlí révy a ménČ þastý je výskyt patogenĤ vázaných na ovlhþení. Pokud jde o choroby, u nichž došlo k nárĤstu výskytu, je tĜeba uvést pĜedevším fytoplazmové žloutnutí a þervenání révy, bakteriální nádorovitost a chĜadnutí a odumírání keĜĤ révy. Fytoplazmové žloutnutí a þervenání révy (Potato stolbur phytoplasma) se vyskytuje na celém území Moravské vinohradnické oblasti. Výskyty jsou zpravidla ojedinČlé, extrémní napadení však dosáhlo i 80% keĜĤ. PĜíznaky se projevují na listech, hroznech i letorostech. Postiženy mohou být celé keĜe nebo þásti keĜĤ. Listy bílých odrĤd se zbarvují žlutozelenČ, þasté je zlatožluté zbarvení okolí žilek, listy modrých odrĤd tmavoþervenČ. Mladé hrozny zasychají, starší zavadají a bobule scvrkávají. Letorosty jsou kratší, svČšené, nestejnČ a pozdČji vyzrávají. Nemocné keĜe na jaĜe normálnČ raší a odkvetou. První pĜíznaky onemocnČní se zpravidla projeví v polovinČ þervence, typické pĜíznaky až v období poþátku zrání. PĜíznaky se významnČ mČní v prĤbČhu let. Patogen je široce polyfágní, z kulturních rostlin napadá pĜedevším lilkovité, miĜíkovité i révu. Významné rezervoárové rostliny jsou svlaþec rolní a kopĜiva dvoudomá. Patogen je pĜenosný živoþišnými vektory, pĜedevším žilnatkou vironosnou. Žilnatka se infikuje na rezervoárových nebo dalších hostitelských bylinách. PĜenos je perzistentní. Ochranná opatĜení spoþívají v produkci zdravého výsadbového materiálu a regulaci výskytu žilnatky vironosné a hostitelských bylin. V mladých výsadbách je tĜeba nemocné keĜe nahradit podsadbou, ve starších výsadbách je možno nemocné keĜe zmladit a zapČstovat nové kmínky.

— 52 –

— 53 –

V letech 2001 – 2006 došlo k významným výskytĤm bakteriální nádorovitosti révy

bobule zavadají a scvrkávají se. TĜapina i stopeþky bobulí jsou v dobČ projevu poškození

(Rhizobium vitis, R. radiobacter). Druh R.vitis je vázán na révu a vinice, napadení mĤže být

zelené. Jde o komplexní poruchu, která souvisí pĜedevším s nedostatkem draslíku nebo

systemické. PĜi napadení vznikají v místČ štČpování nebo na bázi kmínkĤ rĤznČ velké a

nevhodným pomČrem K : Mg. Významnou roli mĤže mít také stĜídání teplot a další faktory

utváĜené nádory, které se postupnČ rozpadají. Ke vzniku nádorĤ je zapotĜebí pĜítomnost

ovlivĖující pĜedevším pĜíjem živin. MimoĜádný výskyt souvisel pĜedevším s extrémnČ

patogenu, poranČní a vhodné podmínky. MimoĜádné výskyty souvisely s výsadbou

suchým poþasím (špatný pĜíjem draslíku) a teplotními výkyvy v prĤbČhu srpna.

infikovaného materiálu (pĜedevším dovozy) a jarními mrazy v létech 2002 a 2005, kdy došlo

Další významnou poruchou je abiotické odumírání tĜapiny hroznĤ. Na tĜapinČ se

k poklesĤm teplot na -4 až -6°C, k poškození pletiv a následnČ k tumorogenezi. Ochranná

v období od poþátku zrání projeví tmavší, pozdČji hnČdoþerné oválné skvrny, které se

opatĜení spoþívají pĜedevším v produkci zdravého výsadbového materiálu a zabránČní

zvČtšují, až obepnou tĜapinu. ýásti pod postiženým místem zavadají, pĜípadnČ i zasychají.

poranČní vþetnČ poškození jarním mrazem. Napadené keĜe lze ponechat ve výsadbČ, pokud

OnemocnČní souvisí pĜedevším s nedostatkem vápníku. Výskyt podporuje nadbytek draslíku a

chĜadnou lze zapČstovat nový kmínek.

dusíku, zejména v amoniakální formČ a chladné a deštivé poþasí (horší pĜíjem vápníku).

NárĤst výskytu byl v posledních letech zaznamenán také u syndromu chĜadnutí a odumírání keĜĤ révy (esca, chĜadnutí mladých keĜĤ révy). Na listech postižených keĜĤ

Výskyt lze omezit vþasným opakovaným ošetĜením porostĤ listovými hnojivy s obsahem vápníku.

vznikají žlutozelené skvrny (bílé odrĤdy) nebo þervenofialové skvrny (modré odrĤdy). Skvrny se zvČtšují a od stĜedu nekrotizují. PostupnČ vznikají rozsáhlé nekrózy mezinervových pletiv a okrajĤ listĤ. Nekrózy jsou u bílých odrĤd žlutozelenČ u modrých odrĤd þervenofialovČ lemované (tygrovitost). Hrozny jsou menší, Ĝidší a na bobulích vznikají þernofialové skvrny. Na prĤĜezu kmínkem jsou patrné nekrózy, pozdČji bílý rozklad jádrového dĜeva. KeĜe chĜadnou a zpravidla za teplých letních období náhle hynou. PĜíþinou onemocnČné je více druhĤ patogenních hub (houby rodu Fomitiporia, Stereum hirsutum, houby rodu Botryosphaeria,

Phaeomoniella

chlamydospora,

houby

rodĤ

Phaeoacremonium

a Cylindrocarpon). V našich podmínkách byly na chĜadnoucích keĜích zjištČny houby rodu Fomitiporia a ménČ þasto i Botryosphaeria. Toto zjištČní nevyluþuje pĜítomnost ostatních patogenĤ. K napadení ve vinicích dochází pĜes poranČní nebo z pĤdy. Zdrojem šíĜení mĤže být i výsadbový materiál. Ochranná opatĜení spoþívají pĜedevším v produkci

zdravého

výsadbového materiálu, omezení zdrojĤ infekce ve vinicích a okolí vinic, v optimalizaci termínu Ĝezu a dodržování zásad obmČny porostĤ. V posledních letech se opakovanČ setkáváme s výskyty poškození révy (pĜedevším hroznĤ) sluneþním záĜením (sluneþní úpal a sluneþní spála). Sluneþní úpal je zpĤsoben tepelným Iý záĜením, v podstatČ pĜehĜátím, které vyvolá propadání pletiv, zmČnu zbarvení, scvrkávání a usychání skupin bobulí nebo i celých hroznĤ. K nejrozsáhlejšímu poškození došlo v roce 2007. Sluneþní spála je zpĤsobena krátkovlnným UV-B záĜením. PĜi poškození vznikají na bobulích tmavé mapovité skvrny. U obou pĜíþin mohou být poškozeny také listy. V loĖském roce byly zjištČny na více lokalitách silné výskyty abiotického vadnutí hroznĤ, které postihuje pĜedevším odrĤdu Zweigeltrebe. V období dozrávání se zastaví vývoj hroznĤ,

— 54 –

— 55 –

Virová onemocnČní révy a jejich eliminace Ing. VČra Holleinová Zahradnická fakulta MZLU v BrnČ – ústav Mendeleum, Lednice Po vstupu ýeské republiky do Evropské unie došlo ke zmČnám v þeské legislativČ týkající se kvality rozmnožovacího materiálu révy. Podle vyhlášky þ. 332/2006 Sb. bude od roku 2011 nutností prokázat u množitelských kategorií „pĜedstupeĖ“ (SE 1), „základní rozmnožovací materiál“ (E) a „certifikovaný rozmnožovací materiál“ (C) nejen pĤvod rozmnožovacího materiálu, ale i jeho negativní test na pĜítomnost pČti virových patogenĤ roncet (vČjíĜovitost), mozaiku huseníku, dva typy svinutky a u podnoží navíc na latentní skvrnitost révy. VýznamnČ rozšíĜen je v ýR virus révy A, þasto zamČĖovaný za svinutku. Detekce a identifikace virĤ v rostlinČ je možná laboratorními metodami sérologickými (ELISA) a molekulárními (napĜ. RT-PCR). Znalci pĜíznakĤ chorob zpĤsobených viry mohou identifikaci virĤ provádČt vizuálnČ na dĜevinných þi bylinných indikátorových rostlinách. Rostlinné viry jsou nebunČþné þástice, schopné života a rozmnožování jen v hostitelské buĖce. Jsou to nitrobunČþní parazité. Roncet – vČjíĜovitost GFLV (Grapevine fanleaf virus) – má více kmenĤ: typický roncet, žlutou mozaiku, lemování žilek a další (Vanek, 1992). PĜíznaky jsou rĤzné – srĤstání letorostĤ, vidliþnatost, otevĜený stopkový úhel u listĤ, vČjíĜovité stažení žilnatiny, svČtlé skvrny v mezižilním pletivu, panašování až žloutnutí, deformace listu, krátkoþlánkovitost, slabý rĤst, sprchání a hráškovatČní bobulí. Snižuje plodnost a životnost keĜĤ. Podle kmene viru mĤže dojít k rychlému odumírání keĜe nebo k víceletému krnČní. PĜenos je možný pouze hlísticemi (Xiphinema index, X. italiae) (Bovey a kol., 1980) a srĤstem nemocné rostliny se zdravou (štČpování). NepĜenáší se pĜi Ĝezu a zelených pracích vzhledem k obsahu inhibiþních látek v listech. Tyto látky inaktivují labilní virus. (Vanek, 1992). Mozaika huseníku ArMV (Arabis mosaic virus) je þasto latentní, proto bývá neúþinná vizuální selekce. PĜíznaky pĜipomínají roncet. Na listech se vyskytuje rozšíĜený stopkový úhel, vČjíĜovité stažení žilnatiny, asymetrie þepele, ostré ozubení. NČkdy jsou listy malé žlutozelenČ zbarvené. U Ryzlinku rýnského, kde byl prokázán pouze ArMV, bylo pozorováno totální zežloutnutí listĤ a kvČtenství a intenzivní þervené zbarvení letorostĤ. Na Chrupce se projevilo silné sprchání, zkrácená internodia, dvojité uzly, (Bovey a kol.1980). Dalšími projevy bývají pozdní rašení, tenké výhony, celkovČ slabší až zakrslý rĤst keĜe, který mĤže vést k úhynu rostliny bČhem tuhé zimy. PĜenos hlísticemi Xiphinema diversicaudatum – dýkovec evropský, ale nikoliv X. index (Bovey a kol., 1980). Latentní skvrnitost GFkV (Grapevine fleck virus) – ve školkách dochází k rapidnímu snížení rĤstu výhonĤ a odumírání štČpĤ. Kratší výhony na napadených jedincích jsou patrné z dálky. U Chrupky byl pozorován slabý rĤst, nevýrazná chuĢ, snížená cukernatost. ýasto se vyskytuje v kombinaci s dalšími virovými chorobami. (Vanek, 1992). Na indikaþních rostlinách V. rupestris du Lot cv. St. George vznikají skvrny jako zesvČtlení žilek tĜetího Ĝádu se souþasným svinováním listových þepelí smČrem nahoru. Virus je možné eliminovat termoterapií. Je rozšíĜen na velkém poþtu odrĤd i podnoží na celém svČtČ. PĜenašeþ není znám. (Bovey a kol., 1980). RozšiĜuje se štČpováním. Svinutka GLRaV 1-9 (Grapevine leafroll associated viruses) má dosud 9 známých typĤ (Gugerli, 2003). V EU a ýR je povinné testování na typ 1 a 3. Je považována za nejškodlivČjší virovou chorobu. ZpĤsobuje opoždČné rašení, snížení úrodnosti až totální

— 56 –

— 57 –

neplodnost, snížení cukernatosti, horší vybarvení bobulí, zpoždČné zrání, pĜedþasné zbarvení listĤ a jejich opad postupující od paty keĜe. Listy modrých odrĤd þervenají a zĤstává zelený lem podél žil 1. a 2. Ĝádu, svinují se okraje þepele smČrem dolĤ. ýepel se stává kĜehkou a pozdČji nekrotizuje. U bílých odrĤd mezižilní pletivo pĜedþasnČ žloutne. Svinutka typu 1 (GLRaV-1) zpĤsobuje výrazné svinování okrajĤ listĤ a svČtle þervené zbarvení þepelí, zatímco svinutka typu 3 (GLRaV-3) se projevuje stĜednČ silným svinováním a intenzivnČ þerveným až purpurovým zbarvením listĤ (Zimmermann, 1990). Svinutka typu 2 (GLRaV-2) se podílí na inkompatibilitČ roubu s podnoží. Velmi citlivé jsou na ni 1103 Paulsen a Kober 5BB (Pirolo a kol., 2006). RozšíĜena je na odrĤdČ Cabernet Sauvignon. Svinutky se þasto vyskytují latentnČ. Na amerických podnožích (kromČ V. riparia) jsou hĤĜe vizuálnČ pozorovatelné (Martelli, 1993). GLRaV-1 je kromČ vegetativního množení rozšiĜována þervci Parthenolecanium corni – puklice švestková, Heliococcus bohemicus – þervec þeský a Phenacoccus aceris – þervec javorový (Sforza, et.al., 2000; KĤdela, Kocourek a kol., 2002). GLRaV-3 pĜenášejí þervci Pseudococcus longispinus – þervec paprsþitý a Planococcus ficus (Rosciglione and Gugerli,1989; Tanne, Ben Dov and Raccah, 1989; KĤdela, Kocourek a kol., 2002). Svinutka mĤže být zamČnČna s pĜíznaky korkovatČní kĤry (corky bark) a vrásþitosti kmene (Grapevine stem pitting associated virus), které patĜí do komplexu virových onemocnČní zpĤsobujících degeneraci dĜeva. Do této skupiny patogenĤ bývá Ĝazen i virus révy A (Grapevine virus A - GVA). Zatímco u svinutek zĤstává zelený pás kolem žil, u uvedených onemocnČní dĜeva se listy barví do þervena vþetnČ žilek. Bylo zjištČno, že specifické variety GVA zpĤsobují odumírání celých výsadeb odrĤdy Shiras v jižní EvropČ, Austrálii a jižní Africe vlivem poškození kmínkĤ a místa štČpování. Toto onemocnČní bylo pozorováno rovnČž u odrĤd Merlot, Gamay a dalších (Goszcynski, 2006; Habili, Randles, 2004). Eliminace virových patogenĤ ve vinicích je velmi obtížná. Výskytu lze pĜedejít výsadbou zdravého množitelského materiálu na pozemky prosté hlístic pĜenášejících nČkteré viry, dále chemickou ochranou zamČĜenou na likvidaci pĜenašeþĤ (napĜ. puklic). PĜi štČpování je nutno desinfikovat pracovní nástroje a náĜadí a množit výhradnČ rozmnožovací materiál testovaný na pĜítomnost virových patogenĤ.

Pirolo, C., Boscia, D., La Notte, P. a kol. (2006): Further evidence of the involvement of grapevine leafroll associated virus 2 in graft incompatibility. Extended abstracts 15th Meeting ICVG, Stellenbosch, South Africa, 3-7 April: 203 – 204. ISBN 1-86849-318-0 Rosciglione, B., Gugerli P. (1989): Transmission of grapevine leafroll disease and associated closterovirus to healthy grapevine by the mealybug Planococcus ficus. Phytoparasitica, 17: 63. Sforza, R., Komar, V., Greif, C. (2000): New scale insect vectors of grapevine closteroviruses. In: Extended Abstracts 13th Meeting of the ICVG, University of Adelaide and CSIRO, Adelaide Australia, 12-17 March 2000, 14. Tanne, E., Ben Dov, Y., Raccah, B. (1989): Transmission of closterovirus-like particles by mealybugs (Pseudococcidae) in Israel. In: Tanne, E. (ed), Proceedings 9th Meeting of ICVG, Kiryat Anavim, Israel, 1987, 71-73. Vanek, G. (1980): Epidemiológia, diagnostika a lieþenie vírusových chorôb viniþa. Polygrafia vedeckej literatúry a þasopisov SAV, Bratislava. 275. Zimmermann, D. (1990): La maladie de I'enroulement de la vigne: caractérisation de quatre particules virales de type closterovirus à l 'aide d 'anticorps polyclonaux et monoclnaux. Ph.D. thesis. Univ. Louis Pasteur, Strasbourg. 256.

Literatura Bovey, R., Gärtel W., Hewitt W. B., Martelli, G. P., Vuitenez, A. (1980): Virus and Viruslike Diseases of Grapevines. Colour Atlas of Symptoms. Editions Payot Lausanne – La Maison Rustique Paris – Verlag Eugen Ulmer Stuttgart: 181. Goszcynski, D.E., 2006. Molecular variants of Grapevine virus A (GVA) associated with Shiraz disease in South Africa. Extended abstracts 15th Meeting ICVG, Stellenbosch, South Africa, 3-7 April: 72 – 73. ISBN 1-86849-318-0. Gugerli, P.(2003): Grapevine leafroll and related viruses. Extended abstracts 14th Meeting of the ICVG, Locorotondo(Bari), Italy, 12-17 September, 25-31. Habili, N. & Randles, J.W., 2004. Descriptors for Grapevine Virus A-associated syndrome in Shiraz,. Merlot and Ruby Cabernet in Australia, and similarity to Shiraz Disease in South Africa. Australian & New Zealand Grapegrower & Winemaker, 488, 71-74 KĤdela, V., Kocourek, F. a kol. (2002): Seznam škodlivých organismĤ rostlin. Agrospoj s.r.o., Praha. 342. Martelli, G.P. (1993): Graft-transmissible diseases of grapevines Handbook for detection and diagnosis. [on-line]. FAO, [cit.2006-01-25]. ISBN 92-5-1 03245-9.

— 58 –

— 59 –

Hudba pro Vaše vinice Ing. Marian Havliþek Bayer CropScience

Ve všech evropských vinaĜských zemích, stejnČ jako u nás, patĜí peronospoĜe v oblasti fungicidní ochrany nejvČtší díl pozornosti. Je na ni také vynakládána podstatná þást prostĜedkĤ urþených k boji proti chorobám. Proto každý pĜípravek obsahující novou úþinnou látku, lišící se principem pĤsobení oproti stávajícím substancím, vzbuzuje pozornost a zájem vinaĜĤ. Výzkumné laboratoĜe Bayer CropScience neustále pracují na nových a lepších Ĝešeních problémĤ, které trápí nejen pČstitele révy vinné. Vývoj v oblasti peronosporových fungicidĤ pĜinesl objev v podobČ nové úþinné látky iprovalicarb. Tato úþinná látka je prvním reprezentantem nové chemické skupiny CAA - amidy kyseliny karboxylové. Iprovalicarb je specificky úþinkující systémová úþinná látka, zajišĢující kontrolu nad chorobami skupiny oomycetes v révČ vinné, ale také v bramborách a zeleninČ. Iprovalicarb je rostlinou pĜijímán velmi rychle, v pletivech se šíĜí akropetálnČ a je rovnomČrnČ rozvádČn do všech rostlinných þástí. Absorpce se navíc zĜetelnČ urychluje za teplých a vlhkých podmínek. To je jedna z mimoĜádných výhod použití iprovalicarbu, protože za tČchto klimatických podmínek silnČ vzrĤstá infekþní tlak peronospory. Iprovalicarb poskytuje preventivní úþinnost po dobu 10-12 dnĤ. Do 3 dnĤ dokáže pĤsobit kurativnČ. Velmi významný je navíc jeho eradikativní efekt formou antisporulaþní úþinnosti. Ve výþtu vlastností nelze také opomenout vynikající toxikologický, ekotoxikologický a ekobiologický profil. Mezi iprovalicarbem a ostatními specifickými peronosporovými úþinnými látkami jako jsou napĜ. metalaxyl þi cymoxanil neexistuje kĜížová rezistence. Fungicid Melody combi pĜedstavuje optimální kombinací výše popsaného systémového iprovalicarbu a dostateþnČ známé kontaktní úþinné látky folpet. Tento pĜípravek poskytne vysokou úroveĖ ochrany zejména proti peronospoĜe, bílé hnilobČ a þervené spále. Disponuje také významnou vedlejší úþinností vĤþi þerné skvrnitosti a šedé hnilobČ (botrytidČ), která je deklarovaná v etiketČ. Jedná se tedy o fungicid s mimoĜádnČ širokým spektrem pĤsobení. Registrovaná dávka je v rozpČtí 1,8-2,5 kg/ha. Konkrétní dávka se aplikuje podle druhu choroby, vývojové fáze révy a infekþního tlaku. To vede nejen k maximálnČ úþelnému využití pĜípravku podle velikosti listové plochy, ale také k úsporám z hlediska nákladovosti na hektar ošetĜení. Boj proti peronospoĜe bude jistČ hlavním dĤvodem použití Melody combi. V tomto pĜípadČ je možné se spolehnout v obdobích od kvČtu až po uzavírání hroznĤ na vysokou jistotu zásahu i za silného infekþního tlaku. Melody combi poskytuje preventivní ochranu proti peronospoĜe po dobu 10-12 dnĤ, za nižšího infekþního tlaku 14 dnĤ. KurativnČ úþinkuje do 72 hodin a má nejsilnČjší antisporulaþní pĤsobení mezi souþasnými fungicidy. S Melody combi je tedy možné v odĤvodnČných pĜípadech zachraĖovat i situace „když už to uteklo“, ale upĜednostĖována by mČla být preventivní aplikace. PĜi léþebném použití je na místČ volit kratší intervaly mezi ošetĜeními do hranice 10 dnĤ. Vedle dalších významných chorob nabízí Melody combi také velmi dobrý preventivní úþinek proti botrytidČ. Ideální použití je pĜi dokvétání, ale hlavní pak v dobČ uzavírání až zamČkání hroznĤ.

— 60 –

— 61 –

PĜi potĜebČ rozšíĜení úþinnosti proti padlí révy je Melody combi bezproblémovČ mísitelné s pĜípravky Zato nebo Falcon. Ochranná lhĤta je 28 dnĤ. Melody combi je povolen bez omezení v systému Integrované produkce hroznĤ a vína (neobsahuje mancozeb, mČć ani metiram) Melody combi je v distribuþní síti k dispozici v 5 kg balení. Jsem pĜesvČdþen o tom, že Melody combi má všechny pĜedpoklady vysoce spolehlivého nástroje pro boj s peronosporou a dalšími chorobami révy, a že skuteþnČ pĜinese „skvČlou hudbu“ do Vašich vinic.

Rozsah registrace a dávkování Melody combi : peronospora

do poþ. kvetení (BBCH 16-61) od kvetení (od BBCH 61)

bílá hniloba þervená spála

1,8-2 kg/ha 2-2,5 kg/ha 2,5 kg/ha 1,8-2 kg/ha

významná vedlejší úþinnost : þerná skvrnitost šedá hniloba (botrytida)

1,8-2 kg/ha 2,5 kg/ha

— 62 –

Využití kryoprezervace pro konzervaci genetických zdrojĤ révy vinné. Ing. Petra Jadrná, PhD., Ing. Miloš Faltus, PhD., Ing. JiĜí Zámeþník, CSc. Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i., Praha 6 – RuzynČ Kryoprezervace je metoda vhodá pro konzervaci genetických zdrojĤ rostlin. Spoþívá v uchovávání živých þástí rostlin v teplotČ hluboko pod bodem mrazu. StandardnČ se používá tekutý dusík o teplotČ jeho bodu varu, tedy -195,79°C. PĜi této teplotČ dochází k zastavení metabolických i všech ostatních procesĤ v pletivech. Vzorky jsou zároveĖ chránČny pĜed vlivy abiotických i biotických stresorĤ, a proto je tato metoda vhodná pro dlouhodobé skladování genetických zdrojĤ rostlin, pĜedevším tČch, jež nelze úþelnČ uchovávat jiným zpĤsobem, tedy vegetativnČ množených þi rekalcitrantních genotypĤ. ZároveĖ se jedná o relativnČ levnou metodu pro dlouhodobé uchování genofondĤ; pro krátkodobé uchování, kdy je potĜeba rychlejší dostupnost materiálu, je vhodnČjší zvolit jiné zpĤsoby konzervace (pĜedevším in vitro kultury). U rostlin je kryoprezervace vhodná pĜedevším pro vegetativnČ množené druhy, pro rekalcitrantní druhy (jejich osivo nevydrží vysychání a není možné je skladovat bČžným zpĤsobem). Kryoprezervovat lze i rostlinné druhy citlivé vĤþi nízkým teplotám. Hlavním pĜedpokladem k úspČšnému zvládnutí kryoprezervace je zamezení tvorby ledových krystalĤ z vody pĜítomné v buĖkách bČhem jejich hlubokého zmrazování. PĜed kryoprezervací je nutno dehydratací zahustit bunČþný roztok ve vzorku tak, aby se voda v nČm obsažená pĜemČnila bČhem snižování teplot v amorfní skupenství. Teplota, pĜi níž k tomuto jevu dochází, se nazývá „skelný pĜechod“ a ústí ve vznik „biologického skla“. Dehydratace se v rámci kryoprotokolĤ provádí nČkolika zpĤsoby: 1) Mrazová dehydratace spoþívá v sublimaci vody z pletiv po jejím koncentraþním spádu do chladného vzduchu pod bodem mrazu a následná desublimace v místČ, kde se nachází ledové krystaly. 2) Osmotické dehydratace je dosaženo vystavením pletiva osmotiku, kdy dochází k pĜesunu vody z bunČþných roztokĤ do roztoku osmotika až do vyrovnání osmotických koncentrací obou roztokĤ. 3) PĜi dehydrataci vysoušením ve vzduchu uniká voda z pletiva do vzduchu s nízkou relativní vzdušnou vlhkostí; dehydratace tohoto typu se provádí nad silikagelem nebo v proudícím sterilním vzduchu ve flow-boxu. LaboratoĜ fyziologie a kryobiologie rostlin pod OGŠKP, VÚRV, v. v. i., zapoþala s kryoprezervací rostlinných druhĤ již pĜed 20 lety. Od roku 1998, kdy byl získán první projekt na kryoprezervaci ovocných dĜevin, se kryoprezervací vybraných zemČdČlsky významných rostlinných druhĤ zabývá intenzívnČ. LaboratoĜ Ĝešila a Ĝeší více projektĤ zamČĜených na kryoprezervaci jednotlivých druhĤ þi skupin druhĤ. Spoleþným cílem všech tČchto projektĤ bylo a je vytvoĜit nástroje pro Národní program konzervace a využívání genetických zdrojĤ rostlin. Druhy, s nimiž má laboratoĜ zkušenost, jsou: Solanum tuberosum, Allium sativum, Humulus lupulus, Malus domestica, Pyrus communis, Fragaria × ananassa, Prunus avium a Prunus cerasus. Na všechny tyto druhy byla úspČšnČ aplikována metoda kryoprezervace a opČtovné regenerace, u všech druhĤ šlo o in vitro kultury. LaboratoĜ od roku 2007 Ĝeší problematiku kryoprezervace dormantních pupenĤ révy vinné v rámci projektu Grapegen 06: „Management & Conservation of Grapevine Genetic Resources“; WP 7: Organisation of safety duplication and preservation iniciatives (wild and cultivated). Koordinátorem projektu za VÚRV., v. v. i., je Ricardo A. Casal. Prozatím nebyl kryoprotokol pro dormantní pupeny révy vinné úspČšnČ vyvinut v této laboratoĜi ani v jiných tuzemských þi zahraniþních laboratoĜích. Od roku 2009 se VÚRV, v. v. i., resp. Miloš Faltus,

— 63 –

stává Ĝešitelem projektu NAZV: „Kryoprezervace genetických zdrojĤ révy vinné“, pro optimalizaci kryoprezervace in vitro kultur révy vinné za úþelem konzervace nejvzácnČjších položek z genofondové sbírky VSV Karlštejn. Souþástí projektu je rovnČž vybudovat základy in vitro banky odrĤd vinné révy ze sbírky VSV Karlštejn, jež bude využita v Národním programu konzervace a využívání genetických zdrojĤ rostlin. Oproti kryoprezervaci dormantních pupenĤ existují již pro in vitro kultury ze zahraniþních laboratoĜí kryoprezervaþní protokoly, kryoprezervace byla zvládnuta u vzrostných vrcholĤ révy vinné i u bunČþných (suspenzních) kultur révy vinné. Pro vzrostné vrcholy je používán dvoustupĖový vitrifikaþní protokol (Matsumoto a Sakai, 2000) þi enkapsulaþnČ-dehydrataþní protokol (Wang et al., 2003), pro suspenzní kultury enkapsulaþne-dehydrataþní protokol. PĜi kryoprezervaci vzrostných vrcholĤ se ukázaly jako životnČjší vzrostné vrcholy starších explantátĤ s vyzrálejšími pletivy, rovnČž explantátĤ vystavených pĤsobení nižších teplot (Zhao et al., 2001). Cílem laboratoĜe OGŠKP je úspČšnČ zvládnout kryoprezervaþní protokoly dormantních pupenĤ a in vitro kultur vinné révy, pĜiþemž bude využíváno metod otužení rostlinného materiálu a dehydratace (u dormantích pupenĤ dehydratace mrazem pĜi -4°C, v pĜípadČ in vitro kultur dehydratace vzrostných vrcholĤ explantátĤ osmotikem) pro pĜípravu pletiv pĜed kryoprezervaþním procesem za úþelem zvýšení pĜežití. Literatura

PlísĖová kontaminace a její vliv na kvalitu vína Ing. Jaromír Fiala, Ph.D., Bc. Tomáš Bryzgal, Bc. Martin Knytl Ústav kvasné chemie a bioinženýrství, Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, Technická 5, 166 28 Praha 6, [email protected] Abstract PĜítomnost plísní je ve vinohradnictví a vinaĜství vČtšinou dosti nežádoucí. Nelze však plnČ zamezit jejich výskytu, neboĢ se dostávají do kontaktu se surovinou bČhem vegetace révy vinné pĜímo na vinohradu. Hlavním úkolem tohoto pĜíspČvku je zmapovat jednotlivé druhy napadajících plísní, jejich projevy, vliv podmínek na jejich výskyt, opatĜeních zamezujících výskytu tČchto plísní a v neposlední ĜadČ pĜehled jejich metabolitĤ – mykotoxinĤ, které jsou v poslední dobČ obzvláštČ sledovány z pohledu jejich zdravotního rizika. Mykotoxiny jsou jako toxické produkty nČkterých rodĤ mikroskopických vláknitých hub (plísní), pĜi jejich parazitickém rĤstu, známy už Ĝadu let. Široce se zkoumal a zkoumá jejich vliv na zdraví þlovČka. Byla zjištČna napĜíklad karcinogenita, mutagenita nebo nefrotoxicita nČkterých druhĤ mykotoxinĤ. Z tČchto dĤvodĤ je sledování množství mykotoxinĤ vyskytujících se v lidské dietČ nutností.

Matsumoto T and Sakai A (2000) Cryopreservation of in vitro-cultured axillary shoot tip sof Vitis by vitrification, Eucarpia Symposium on the Fruit Breeding and Genetics, Sep 06-10, 1999, 538: 173-175 Wang QC; Li P; Batuman O; Gafny R; Mawassi M (2003) Effect of benzyladenine on recovery of cryopreserved shoot tip sof grapevine and citrus cultured in vitro, Cryo-Letters 24:293-302 Zhao YH; Wu YJ; Engelmann F; Zhou MD (2001) Cryopreservation of axillary buds of grapevine (Vitis vinifera L.) in vitro plantlets, Cryo-Letters 22: 321-328

— 64 –

— 65 –

Senzorické hodnocení vína Ing. Marie Cíchová, Ing. Jaromír Fiala, Ph.D. Ústav kvasné chemie a bioinženýrství, Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, Technická 5, 166 28 Praha 6, [email protected] Abstract Charakteristická chuĢ vína je ovlivĖována spoustou složek a faktorĤ, mezi které patĜí odrĤda révy vinné, zpĤsoby obdČlávání, složení pĤdy a v nemalé míĜe také technologické postupy použité pĜi výrobČ vína. PĜi zrání dochází k tvorbČ esterĤ, které udávají charakteristickou ovocnou vĤni vína. PatĜí mezi nČ ethylacetát, hexanoát, ethylhexanoát, etylkaprylát (vĤnČ po jablkách), isoamylacetát (vĤnČ po banánech) a 2-fenyletylacetát (vĤnČ po ovoci s medovým nádechem). Také velmi dĤležitými slouþeninami ve vínČ jsou polyfenolické látky, které zásadním zpĤsobem senzorické vlastnosti vína ovlivĖují, také mají pĜíznivé úþinky na lidské zdraví. PĜídavkem komerþnČ dostupných aditiv (napĜ. taninĤ) mĤžeme výraznČ ovlivnit chuĢ a vĤni vína, jak pozitivnČ tak i negativnČ. Do vína jsme taniny dávkovali v koncentracích 1 a 5 g/hl. Vína byla pĜed i po pĜídavku taninĤ degustována. Smyslem degustace vína je senzorická – smyslová analýza vína; poznání a vyhodnocení jeho charakteru a kvality; pĜípadnČ porovnání kvality Ĝady vín mezi sebou. K hodnocení se vČtšinou využívá metoda tzv. 100 bodového systému, kdy pro jednotlivé bodované vlastnosti vína je udČlován urþitý poþet bodĤ.

— 66 –

— 67 –

Vliv použité technologie na hodnoty polyfenolĤ a rozpuštČného kyslíku Bc. Jan PetĜíþek, Ing. Marie Cíchová, Ing. Jaromír Fiala, Ph.D. Ústav kvasné chemie a bioinženýrství, Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, Technická 5, 166 28 Praha 6, [email protected] Abstract Polyfenoly pĜedstavují skupinu chemických látek, která je v pĜírodČ hojnČ zastoupena. Tyto slouþeniny se vyskytují napĜ.:v zeleninČ, þaji, v bobulích hroznového vína i ve vínČ samotném. Polyfenoly ovlivĖují barvu, chuĢ a kvalitu vína. Významné jsou také jejich antioxidaþní vlastnosti, které v prĤbČhu výroby víno chrání pĜed negativním vlivem kyslíku. Podle použitých technologií pĜi zpracování hroznĤ na mošt se hodnoty celkových polyfenolĤ liší. V prĤbČhu zrání vína jsou pĜítomné polyfenoly ovlivnČny rozpuštČným kyslíkem, který je podle zpĤsobu výroby vína v nČkterých operaþních procesech žádán nebo se jeho kontaktu s kyslíkem snaží pĜedejít. Tato práce byla zamČĜena na sledování hodnoty celkových polyfenolĤ a zastoupení jednotlivých polyfenolitických slouþenin pĜi použití sedimentace a flotace bČhem odkalování. Koncentrace celkových polyfenolĤ se stanovovala pomocí Folin-Ciocalteuova þinidla spektrofotometricky pĜi vlnové délce 700 nm. Jednotlivé polyfenoly byly pĜeþištČny pomocí SPE kolonek a následnČ stanoveny metodou HPLC s DAD detekcí. Z dĤvodu vlivu kyslíku na množství pĜítomných polyfenolĤ ve vínČ byla stanovena hodnota rozpuštČného kyslíku pomocí mČĜiþe kyslíku a teploty TYP MKT 44A u jednotlivých operaþních procesĤ (filtrace, stáþení z tanku do tanku, pĜi pĜevozu vína z jednoho sklepa do druhého a pĜi stáþení do láhve). AutoĜi dČkují spoleþnosti Bohemia Sekt a.s. za materiální pomoc a odborné konzultace.

— 68 –

— 69 –

RENESANCE VINAěSTVÍ ANEB NÁVRAT K TERROIR Doc. Ing. Miloš Michlovský, DrSc. Vinselekt Michlovský a.s., Rakvice „Není modernČjších vín než tČch, která jsou produktem hroznĤ révy vinné vyjadĜující terroir a respektující jeho okolí.“ (Aubert de Villaine, Domaine de la Romane´Conti) Co je terroir ve vinaĜství? -

nejvíce osobitý a „nejplnČjší“ projev jedineþnosti a originality vína vztah þtyĜ základních složek (teplo, svČtlo, vodní režim, geologie), které spotĜebiteli zaruþí, že se v láhvi vína odrazí originalita urþitého místa (tj. zachování pĤvodní chuti) živá viniþní traĢ – základní pĜedpoklad pĜirozeného vinohradnictví (pravého A.O.C.) absence jakýchkoliv syntetických chemických pĜípravkĤ pĜi ošetĜení pĤdy absence jakýchkoliv syntetických chemických pĜípravkĤ (systémových, hloubkových i kontaktních) v ochranČ révového keĜe absence umČlé závlahy vinic nejvyšší stupeĖ originality a jedineþnosti vína je i v originalitČ a jedineþnosti roþníku (žádné vyrovnávání sklizní a „vyrovnávání“, tj. pĜibližování jednotnosti kvality umČlou úpravou vodního režimu, tj. závlahou) v pĜirozeném vinohradnictví nemĤže být víno pokaždé stejnČ dobré (tj. uniformita kvality), ale tím, že je vždy pravdivé, je vždy „jinak“ dobré

Proþ návrat k terroir? Historie: - do 2. pol. 19. st. – zlatý vČk evropského vinaĜství - 20. století: o 30. léta (pravá terroir) – spojení urþitého druhu vína s urþitou lokalitou o 60. léta – herbicidy (ztráta pĜirozené úrodnosti pĤdy a originality vína) o 70. léta – umČlá hnojiva (nerovnováha ve výživČ rostliny, narušení kolobČhu v pĜírodČ) o zelená hnojiva – nitrožilní injekce o další porušení rovnováhy – plošná desinfekce = mrtvá pĤda Souþasnost - konvenþní vinohradnictví: - totální závislost na chemickém prĤmyslu a mechanizaci - zbytková rezidua, zneþistČní podzemních a povrchových vod - syntetická hnojiva = destabilizace rĤstových pomČrĤ - nové choroby rostlin, zvíĜat, lidí - genetické manipulace - ztráta originality a jedineþnosti zpĤsobená ztrátou spojení s osobitými vlastnostmi lokality (víno je více produkt technologie než plod pĜírody) - široké spony – povrchový koĜenový systém - zmČny v biochemickém složení rostliny (oslabení indukované rezistence) - zmČny v biochemickém složení bobule (þiĜení moštĤ, vín, stabilita)

— 70 –

— 71 –

ZítĜek – víno zítĜka: - posílení projevu viniþní tratČ – terroir - zaþít u pĤdy – ta musí hýĜit životem (1g pĤdy = 1 mld. mikroorganismĤ) - oživení ĜetČzce života - pĜirozený biodynamický vývoj: vzájemné ovlivĖování pevného (pĤdy) atmosférického (klimat, mikroklimat) svČta (pĜirozená úrodnost, kolobČh života)

-

a

absence jakýchkoliv syntetických chemických pĜípravkĤ (jak systémových, tak i hloubkových a kontaktních)

PĜirozená selekce - zásadnČ nepoužívat geneticky modifikované ani jinak upravené sazenice - pro úþely množení provádČt fytosanitární selekci, pĜirozený výbČr zachovávající biorozmanitost – tzv. masová selekce (ne individuální klonová selekce)

Návrat k terroir = pĜirozené vinohradnictví -

terroir není pouze marketing terroir = pĜirozený biologický vývoj terroir = základ vinice; závisí na stanovišti, geologii povrchu pĤdy a jejího podloží, vodním režimu a expozici cru = základní prvek pĜirozeného vinohradnictví

PĜirozené vinohradnictví = cru -

cru – zahrnuje více prvkĤ: polohu, pĤdu, podnebí, odrĤdu, zpĤsob pČstování, technologii, vinaĜe se svou filosofií, umČním a kreativitou - to vše vyjadĜuje celkovou kvalitu a slávu - jestliže jeden z tČchto prvkĤ chybí, tak nemĤžeme mluvit o cru (Émile Peynand, Jacques Blouin)

PĜirozená technologie - sklizeĖ provádČt zásadnČ ruþnČ na jednu þi více etap, s minimálním porušením hroznĤ do doby lisování - používat výhradnČ pĜírodní kvasinky (z vinohradu), absence jakýchkoliv exogenních, geneticky modifikovaných, aromatických aj. kvasinek - nepoužívat žádné enzymy, bakterie, aktivátory kvašení (dusíkaté látky, vitamíny – Thiamin, aromatické pĜísady aj.) - dbát na pĜirozenou bohatost vína, nepoužívat kryoextrakci (kryoselekci), ani kryomaceraci, ani koncentraci (vakuové vypaĜování, osmóza aj.) - nedopustit jakoukoli zmČnu pĜírodní rovnováhy hroznového moštu nebo vína - není dovoleno okyselování ani odkyselování, chaptalizace (cukrem, zahuštČným moštem) - je zakázáno þiĜení a ostrá pĜípadnČ sterilní filtrace – tj. jakákoliv filtrace pod 2 mikrony

Kodex pĜirozené kvality vína PĜirozený vývoj révového keĜe - réva vinná – v pĜírodČ se volnČ množí semenem - semenáþ – hluboký koĜenový systém (kulatý koĜen); heterozygotnost – vegetativní množení (hospodáĜský význam); husté spony Zásadní principy (nevyhnutelné postupy) pĜirozeného hospodaĜení ve vinici a ve sklepČ: Poþet jedincĤ na 1 hektar - min. 9 000 ks - spony: 1,2x0,9; 1,2x0,8; 1,1x0,9; 1x1 OšetĜení pĤdy (obdČlávání vinic) - pĜirozené zatravnČní, mulþování, hloubkové kypĜení aj. - provádČt absolutnČ bez jakýchkoliv herbicidĤ Výživa (kompost, org. hnojiva) - spoþívá v podpoĜe mikrobiálního života v pĤdČ - zásadnČ nepoužívat chemická hnojiva, která narušují pĤdní život a metabolismus révy vinné - nepoužívat rovnČž umČlou závlahu vinic Ochrana - používat výhradnČ pĜírodní pĜípravky (dravé roztoþe, výluhy, vodní sklo aj.) tak, aby se dodržovali platné normy ekologického zemČdČlství

— 72 –

— 73 –

SvČt bublinek ve vínČ Ing. VítČzslav Šuhájek BOHEMIA SEKT, a.s. Abstract Základem a pĜedpokladem úspČchu znaþky je vždy spolehlivá a trvalá kvalita. BOHEMIA SEKT je klasickým znaþkovým výrobcem, který si klade za cíl budovat znaþky vysoké hodnoty a kontinuálnČ je rozvíjet. Základem výroby znaþkového šumivého vína jsou neþastČji jakostní vína tuzemského pĤvodu. Po pĜidání tirážního likéru a kultury kvasinek následuje sekundární fermentace. Jedním z produktĤ tohoto procesu alkoholového kvašení je oxid uhliþitý, jehož pĤsobení v šumivém vínČ je nezastupitelné. PĜidáním vhodného dosážního likéru se dosáhne optimálních analytických hodnot a senzorických vlastností produktu.     

— 74 –

— 75 –

Výroba rosé v ýR – vhodné odrĤdy, volba stylu a prezentace Ing. Jan Stávek Ústav posklizĖové technologie zahradnických produktĤ, Zahradnická fakulta v Lednici, MZLU Brno, [email protected] Úvod StejnČ jako u ostatních typĤ vína i u rosé vín je styl a aroma výsledného produktu ovlivĖovano použitou odrĤdou Vitis vinifera L.. NapĜíklad rosé z hroznĤ odrĤd Rulandské modré a Cabernet Sauvignon mají výraznČ odlišný aromatický profil. Rozdíl mĤže být zvýraznČn ještČ pĤsobením mikroklimatických podmínek. Jisté ovšem je, že odrĤdový rozdíl nebude u rĤžových vín tak markantní jako v pĜípadČ vín þervených a to z toho dĤvodu, že slupky modrých hroznĤ zĤstávají v kontaktu s moštem pouze omezenou dobu, takže se vyluhuje pouze omezené množství aromatických látek (Morgan 2005). Zkušenosti nČkterých výrobcĤ vín dokonce dokazují, že kvalita rĤžového vína ani tak nezávisí na použité odrĤdČ, jako spíše na vyzrálosti hroznĤ, které byly použity a zpĤsobu jejich vinifikace. DĤležitým fenoménem dnešní doby je volba Ĝízené vinifikace hroznĤ a vhodné použití preparátĤ pro výrobu vína tak, aby se získalo rosé žádaného stylu. OdrĤdy povolené pro výrobu jakostních vín v ýR Dalo by se Ĝíci, že v dnešní dobČ moderních technologií, které mohou podtrhnout nebo naopak potlaþit barevný potenciál odrĤd révy vinné, a zásadním zpĤsobem tak ovlivnit barevnost výsledného vína, nemá použitá odrĤda velký význam. Vhodnými technologickými zásahy je dnes totiž možné vyrobit inkoustovČ zbarvený Modrý Portugal nebo Cabernet Sauvignon bledČ-rĤžové barvy. K tomu, abychom dokázali pracovat s danou surovinou správnČ, je ovšem nutné porozumČt zastoupení barevných slouþenin v jednotlivých modrých odrĤdách a pochopit jejich chování v prĤbČhu výroby vína. JedinČ tak potom mĤžeme vyrobit barevnČ atraktivní þervené a rĤžové víno nebo dokonce klaret. (Stávek a kol. 2007) Obsah anthokyaninĤ v odrĤdových vínech roþníku 2007 3000,000

Anthokyaniny (mg/l)

2500,000 2000,000 1500,000 1000,000 500,000 0,000 RM

Zw

Ari

And

Fr

MP

Sv

Dom Agni Mer

CM

CS Dorn Lau

Ali

Ner

Rub

OdrĤda

Graf 1 ukazuje, že modré odrĤdy povolené v ýR pro výrobu jakostních vín poskytují vína s rĤznou barevnou intenzitou. Empiricky vzato, ménČ barevné jsou napĜíklad Rulandské modré, Frankovka, naopak intenzivnČjší v barvČ mohou být SvatovavĜinecké, rĤzné Cabernety nebo André. Nejvíce barviv obsahují tzv. barvíĜky Alibernet, Neronet, Rubinet, aj. (Stávek a kol 2007)

— 76 –

— 77 –

Vliv zralosti hroznĤ Dozrávání hroznĤ zahrnuje soubor fyzikálních a biochemických procesĤ, které zaþínají zamČkáním a konþí konzumní zralostí hroznĤ. BČhem této doby hrozen získá optimální vlastnosti pro výrobu vín nebo jeho konzumaci. Z tohoto dĤvodu zpĤsob dozrávání hroznĤ determinuje kvalitu hroznĤ a moment sbČru kvalitu výsledného vína (Pérez-Magariño a kol. 2006) ObecnČ existuje nČkolik stupĖĤ zralosti, podle kterých je možné volit datum skliznČ. Tyto se vČtšinou neshodují v termínu. Jedná se o fyziologickou zralost, industriální (vyšší výnos hmotnosti hroznĤ i cukernatosti) a technologický (stav, ve kterém má hrozen optimální parametry pro výrobu vína s ohledem na chtČný styl výsledného produktu). (Pérez-Magariño a kol. 2006) Optimální vyzrálost hroznĤ pro výrobu rosé se v tuzemských podmínkách pohybuje od 19 do 23 °NM. Nedostateþná vyzrálost zpĤsobuje nízký extrakt a ne pĜíliš pozitivních tónĤ v aroma. Hrozny pĜezrálé þasto postrádají potĜebný obsah kyselina a jejich aroma neodpovídá trendĤm svČžího stylu rosé vín, který je momentálnČ nejžádanČjší.

Ideální cukernatost moštu pro výrobu rosé vín 18-20 °NM

7,00% 9,30%

4,70% 2,30%

14,00%

20-22 °NM 22 °NM a víc 19-21

62,80%

18 22

Graf 2 ukazuje názory výrobcĤ vín na ideální cukernatost suroviny pro výrobu rosé vín.

Styly vín ObecnČ každá modrá odrĤda mĤže být použita pro výrobu rosé. U vín této kategorie se totiž vČtšinou nejedná o výraz odrĤdy, ale spíše o styl vína (Morgan 2005). Hort (2008) rozdČluje odrĤdy na vhodné pro klarety a rosé. Pro klarety jsou podle nČj nejvhodnČjší Pinot Noir, Cabernet Sauvignon a Frankovka. Pro rosé se nejvíce hodí Zweigeltrebe a SvatovavĜinecké. Dalším pĜístupem je pohlížení na cílovou skupinu konzumentĤ a použití výsledného vína. Existují rosé velmi jednoduchá, která jsou urþena pro bezmyšlenkovitou konzumaci jako aperitivy nebo pĜi zahradních barbecue. Další skupinou jsou rosé vhodná do gastronomie, která mají nižší aromatickou intenzitu a vyšší þi nižší obsah strukturních taninĤ, podle kterého lze víno kombinovat s rozliþnými druhy pokrmĤ. Poslední nejspecifiþtČjší skupinou jsou rosé meditativní, která nemají s moderním þasto „navonČným“ rosé nic spoleþného. Jsou to vína pro nejnároþnČjšího konzumenta, který dokáže ocenit terroir nebo rustikální pĜístup k technologii. Tato vína jsou þasto roþníková a jejich stáĜí mĤže být i více než 10 let.

— 78 –

PĜi výrobČ následujících stylĤ vín mĤže být použitá odrĤda pomocným prvkem. Proto je níže uveden charakter nejbČžnČji používaných odrĤd v ýR. OdrĤda Pinot noir má specifický cihlový barevný odstín a výraznČ nízkou intenzitu a je hojnČ využívaná pro výrobu rosé z údolí Ĝeky Loiry. (Morgan 2005) Poskytuje jednoduchá vína s nižším obsahem kyselin a tĜíslovin. Na MČlníku byla dĜíve podávána pod názvem mČlnický Labín. (Hejduk 2005) OdrĤda Cabernet sauvignon je sympatická svým jednoduchým, pĜímým a atraktivním aroma, které þasto pĜipomíná tóny þerného a þerveného rybízu, což z odrĤdy dČlá velmi žádanou. (Curt 2005) Jsou z nČj þasto vyrábČna vína v Novém svČtČ, kde se vyrábí v intenzivnČjších barevných formách (hlavnČ jižní polokoule). OdrĤda Frankovka se zdá být spolu s odrĤdou Zweigeltrebe nejvhodnČjší odrĤdou pro výrobu rosé v ýR. Jejich aromatické spektrum splĖuje požadavek ovocitosti a vyvážený obsah barevných a tĜíslovitých látek, což je vhodným kritériem pĜi vinifikaci. ýasto poskytují vína s tĜešĖovým a rybízovým buketem. Specifickou odrĤdou je také Merlot. Jeho aroma je þasto jemných ovocných plodĤ až marmeládových. Typický charakter je sametový, jahodový. TĜíslovité látky jsou mnohem slabší než u Cabernetu. ýím ménČ tĜíslovin víno má, tím rychleji by mČlo být zkonzumováno. (Curt 2005) Prezentace rosé RĤžová je barvou výraznou nejen na pohled, ale i svým názvem. Tento fakt je základem úspČchĤ rosé vín, ale zároveĖ jejich odmítání konzervativními konzumenty a rádoby znalci. Na rĤžovou barvu vín bychom se nemČli dívat jako na nČco anomálního, barva vína by pro nás mČla být pouze doplĖující informací k celkovému hodnocení. Jak již bylo výše uvedeno, je pouze dĤsledkem použité odrĤdy a technologie. Navíc je nutno podotknout, že rosé vína mají zĜídka kdy barvu, o které se dá Ĝíci, že je rĤžová. JistČ jste se setkali s pojmy jako šedavá, vodová, cibulové slupky, koroptví oko, malinová, meruĖková, mČdČná. To všechno jsou barvy používané pĜi popisech rĤžových vín. Z výše uvedených faktĤ vyplývá, že název „rĤžové víno“ není úplnČ šĢastným pojmenováním této kategorie vín. Rosé je mnohem více než pojmenování barvy. Znaþí použitý zpĤsob vinifikace, styl vína a navíc, je vhodnČjším názvem pro prezentaci našich „ménČ zbarvených vín z modrých hroznĤ“ k prezentaci v zahraniþí. ZávČr VinaĜství v ýeské republice stojí pĜed obrovskou šancí ukázat svČtu, že se také zde daĜí výrobČ vynikajících rosé. ZapotĜebí bude vyvinout znaþku, jež bude dostateþným marketingovým nástrojem, který jednoduše a pĜesto komplexnČ popíše charakter našich rosé. Charakter tuzemského rosé bude záležet pouze na výrobcích samotných a na jejich potĜebČ sdílet stejnou myšlenku s konkurencí s cílem dosažení lepších prezentaþních výsledkĤ. Literatura Morgan, J., 2005, Rosé, a guide to the world´s most versatile wine, Chronicle Book LLC, San Francisco Pérez-Magariño, S., Gonzáles-San José, M. L., 2006, Polyphenols and color variability of red wines made from grapes harvested at different ripeness grade, Food Chemistry 96 197-208 Stávek, J., Balík, J., Šimonoviþ, D., Tománková, E., 2007, Barevný potenciál vín z modrých odrĤd révy vinné, VinaĜský obzor, 100 3 108-109

— 79 –

Curt, Ch., 2005, Drink pink, Roseweine zum Entdecken, Orell Füssli Verlag AG Zürich, ISBN: 3-280-05123-1, 195 str. Drábek, J., Stávek, J., 2008, Muškáty: pouta rodinná a sémantická, VinaĜský obzor 101 78 325 Stávek, J., 2008, Madeira je nejstarším vínem ke koupi, VinaĜský obzor, 101 7-8 367 Vidal, S., Aagaard, O., 2008, Oxygen management during vinification and storage of Shiraz wine, Wine industry Journal, 23 (2008) 5 Hort, J., 2008, Naše rosé má velkou šanci vĤþi svČtu, Sborník pĜednášek ke konferenci Rosé 2008 konané v Lednici 3. 6. 2008

VÝVOJOVÉ TRENDY V MARKETINGU VÍNA Ing. Petr Procházka MZLU Brno

Abstract I když ýeská republika nepatĜí mezi zemČ s velkým objemem produkce hroznĤ a révového vína, není její marketingová pozice v rámci Evropské unie nevýhodná anebo zanedbatelná. Vinohradnictví a výroba vína u nás mají již tisíciletou tradici a zcela urþitČ lze konstatovat, že tyto þinnosti byly a jsou významnou souþástí našeho kulturního dČdictví a zdrojem pracovních pĜíležitostí a že se v þeských zemích již po staletí spolupodílejí na tvorbČ kulturní krajiny. V souþasné dobČ se vinohradnictví a vinaĜství podílí na celkovém objemu rostlinné výroby pĜibližnČ 5%; v Jihomoravském kraji však je tento podíl zhruba þtyĜikrát vyšší a pohybuje se kolem 20%. Pokud se týká celkové výmČry vinic, nachází se ve vinaĜské oblasti Morava celkem 96% všech výsadeb a zbývající 4% jsou ve vinaĜské oblasti ýechy. HovoĜíme-li o marketingu vína a o vývojových trendech ve spotĜebČ tohoto ušlechtilého nápoje, musíme mít na pamČti, že umírnČná a zodpovČdná konzumace vína je nedílnou souþástí evropského kulturního dČdictví a je podporována orgány EU. Naším prvoĜadým úkolem je proto tyto snahy všestrannČ podporovat. PotČšitelný je fakt, že i prĤmČrná spotĜeba vína v ýeské republice se postupnČ zvyšuje a že jeho obliba mezi spotĜebiteli narĤstá. I když naše zemČ tradiþnČ patĜí mezi nejvČtší konzumenty piva na svČtČ (kolem 160 litrĤ na osobu za rok) a ani konzum destilátĤ není zanedbatelný (cca 8 litrĤ na osobu za rok) lze považovat za pozitivní, že od roku 1994 do roku 2009 (tj. v prĤbČhu 15 let) se celoroþní spotĜeba vína zvýšila z 15,4 na pĜibližnČ 17,5 l/osobu a podle nČkterých odhadĤ by se po roce 2010 mČla zvýšit až na pĜibližnČ 21 litrĤ na osobu a rok. Na uspokojení spotĜebitelské poptávky domácí produkce samozĜejmČ nestaþí a je proto tĜeba ji pokrývat dovozem, který v souþasnosti pokrývá pĜibližnČ 50 – 60 % celkové poptávky. NejvČtšími dovozci jsou ŠpanČlsko, Itálie, Maćarsko a Slovensko. Levná a ménČ kvalitní stolní vína jsou dovážena pĜedevším z jihu Evropy, vína jakostní a pĜívlastková ze stĜedoevropské oblasti a ze zámoĜí. I když je dnes zcela jasné, že domácí produkci vín nebude možno dále zvyšovat, mČli bychom se zamČĜit pĜedevším na výrobu a export vysoce kvalitních vín jakostních a pĜívlastkových. O perspektivnosti této koncepce svČdþí fakt, že se naše vína již nČkolik let výraznČ prosazují i v mezinárodním mČĜítku a že Ĝada þeskomoravských vín byla v posledních letech ocenČna na mnoha evropských výstavách a pĜehlídkách v Rakousku, NČmecku, Slovensku, Itálii, Izraeli, Belgii, Francii, USA, ýínČ a dalších zemích. V referátu je popsán vývoj vinohradnictví a výroby vín na Novém ZélandČ, kde bČhem pouhých dvou nebo tĜí desetiletí došlo k rychlému a bouĜlivému rozvoji jak celkového objemu výroby, tak také exportu. Srovnáváme-li kvalitu a image þeských a novozélandských vín, musíme konstatovat, že ýeská republika v tomto smČru znaþnČ zaostává. Ve zkušenostech a úspČších novozélandských pČstitelĤ lze nalézt mnohá pouþení a inspiraci. V závČreþné þásti referátu jsou uvedeny nČkteré námČty týkající se možností zintenzivnČní marketingových aktivit þeských a moravských producentĤ vína a zlepšení komunikace s domácími i zahraniþními konzumenty a obchodními partnery.

— 80 –

— 81 –