KOMUNIKACE V RODINĚ KONFERENCE DĚTSKÉHO ODBORU PRO RODIČE PARDUBICE, ROČNÍK 2 7. LISTOPADU 2009 Slovo na úvod… Leží nám na srdci podpora a rozvoj křesťanských rodin. Chtěli bychom rodiče podpořit v jejich nasazení a zájmu při duševním a duchovním formování jejich dětí. Vnější tlaky jak se vyhnout této zodpovědnosti jsou velké. Proto vznikl nový způsob pro povzbuzení rodičů, kteří nechtějí vycouvat ze své zodpovědnosti. Ceníme si rodiny jako důležité součásti společnosti a každého křesťanského společenství. Proto připravujeme setkání pro všechny, kteří chtějí duchovně vychovávat své děti, hledají inspiraci a povzbuzení, ať jsou pokročilí či začátečníci. Hlavními řečníky konference jsou Josef Horský a Dana Staňková. Oba mají zkušenosti s výchovou vlastních dětí a dobře rozumí potřebě podpory dalších rodičů. Josef je kazatelem, který se v rámci Církve bratrské věnuje podpoře rodin a práce s muži v rámci odboru pro manželství a rodinu (OMAR). Dana je vyučujícím na Evangelikálním teologickém semináři v Praze v oboru pastoračních dovedností. Nahrávky z konference budou na webových stránkách Dětského odboru – www.cb.cz/deti Program konference 9:00 – 9:20
úvodní slovo Samuela Jindry a pardubická hudební skupina
9:20
děti odcházejí na svůj program až do 15:00 (včetně oběda)
9:20 – 10:40
Základy komunikace v manželství – Josef Horský (společně muži a ženy)
10:40 – 11:00
přestávka
11:00 – 12:20
Komunikace v rodině… - Dana Staňková (společně muži a ženy)
12:30 – 13:45
oběd
14:00 – 15:00
paralelní semináře pro muže a ženy Otec, který rozumí potřebám svých dětí - Josef Horský (malý sál) Workshop pro ženy navazující na přednášku - Dana Staňková (velký sál)
15:00 – 15:15
společný závěr ve velkém sále
Základy komunikace v manželství – Josef Horský Na počátku bylo Slovo, to Slovo bylo u Boha, to Slovo byl Bůh. Jan 1:1 Jako zlatá jablka se stříbrnými ozdobami je vhodně pronesené slovo. Př 25:11 Pláství medu je řeč vlídná, lahodou duši a uzdravením kostem. Př 16:24 Vlídná odpověď odvrací rozhořčení, kdežto slovo, které ubližuje, popouzí k hněvu. Př 15:1 Odpoví-li kdo dřív, než vyslechl, toť pošetilost a hanba pro něj. Př 18:13 Každý člověk ať je rychlý k naslouchání, ale pomalý k mluvení, pomalý k hněvu... Jak 1:19 I. ZÁKLADNÍ POJMY definice komunikace: proces vzájemné výměny informací s druhým člověkem, vedoucí k porozumění Komunikace zahrnuje proces 1. sdělování 2. naslouchání 3. porozumění POZOR: komunikace versus manipulace II. ÚROVNĚ KOMUNIKACE (hloubka vzájemného sdílení) 1. klišé, (fráze, kontakt) 2. fakta, (informace, sdělení) 3. názory, myšlenky 4. emoce (pocity) 5. setkání srdcí (sjednocení) III. SLOŽKY SDĚLOVÁNÍ Komunikaci (sdělování) dělíme na: •
slovní (verbální)
•
mimoslovní (nonverbální)
•
komunikaci činy
IV. MUŽ A ŽENA – ROZDÍLY V KOMUNIKACI •
fyzické rozdíly
•
neurofyzická výbava
•
psychické rozdíly o rozdílný přístup ke komunikaci o rozdílný přístup k řešení problémů o rozdílný způsob vyrovnávání se se stresem o rozdílný přístup k partnerské komunikaci
V. PROCES KOMUNIKACE (mezi M a Ž) A) Verbální sdělování Typy pro ženy Typy pro muže a) mýty o komunikaci b) správné sebevyjádření
c) chyby v komunikaci d) vyjadřování pocitů B. NASLOUCHÁNÍ Jk 1:19 Každý ať je rychlý k naslouchání, ale pomalý k mluvením pomalý k hněvu. Př 18:13 Odpoví-li kdo dříve než vyslechl, toť pošetilost a hanba pro něj. Ivo Plaňava – ve škole nás naučili mluvit, ne naslouchat Rozdíl mezi slyšením a nasloucháním Jak naslouchat ženám (pro muže) Jak naslouchat mužům (pro ženy) C. POROZUMĚNÍ - a ještě rozvíjení sděleného VI. BONUS NA ZÁVĚR (PŘÍSTUP KE KOMUNIKACI) tajemství pozitivní komunikace: - pochvaly a ocenění (5:2) - povzbuzení, ujištění Fil 4:8 Ať ve vašich vztazích vítězí efekt DS (Letnice) a ne efekt Babylonský (Babylonská věž)
Věty, které provokují muže: Miluješ mě pořád? Kdy se vrátíš? Mám si obléknout tyhle šaty? Musíme se furt dívat na ten blbej fotbal? Na co pořád myslíš? Co je to tu za smrad? Nechceš mně něco říct? Už je na čase, abys v práci ze sebe nedělal blbce! Kdo si myslíš, že jsem? Tvoje matka?
Věty, které provokují ženy: Tohle přece není žádný problém! Co jsi tady celý den dělala? Už mám vyžehlenou tu bleděmodrou košili? Taková maličkost, a tebe to rozhodí! Proč z toho děláš pořád vědu? Neprožívej to tak! Vykašli se na to! To neřeš!
Komunikace v rodině – Dana Staňková 1. Moc lidského slova • 1.M 2:19, 1.M 2:23, Ef 4:29, Př 18:21. II. Komunikace = postoj srdce • Př 16:23 , Mt 12:34-35, Mt 15:18-19
řeč, slova, jednání
Srdce je podle Písma ústředním orgánem vnitřního života člověka, vychází z něj city, žádosti, je sídlem rozumu, zdrojem myšlenek a úvah, vůle, náboženské zkušenosti, etických norem. Jednání – způsob jakým komunikuji verbálně a neverbálně – vychází ze srdce Úcta, respekt, kladné hodnocení, vidění sebe či druhého jako Bohem stvořeného, mám naději pro sebe i druhého založené na tom, kým jsou v Kristu, navzdory chybám, selháním, hříchu: 1Kor 1 Neúcta, ponižování, přehlížení, nepřátelství, zlost, odsuzování: Lk 18:9-12 Př 11:11, Př 12:18, Mt 12:36-37 úcta
laskavá, budující slova Ef 4:29, Kol 4:6
neúcta
tvrdá slova
? neúcta
laskavá slova ? Př 26:23-26, Ž 55:22, Jk 3:14
? úcta
tvrdá slova ? Mt 23, Mk 33, Mk 11:17
III. Hněv je silný pocit intenzivního nepřátelství, rozhořčení jako důsledek skutečné nebo domnělé hrozby, ohrožení, frustrace nebo nespravedlnosti vůči sobě samému nebo druhým, na kterých mi záleží. •
Spravedlivý hněv: „Děje se něco nesprávného, zlého!“ Zároveň hněv uvolňuje energii k tomu, aby se člověk postavil a bojoval proti zlému, snažil se změnit to, co je v jeho zodpovědnosti.
•
Vztek – explosivní, nekontrolovatelné vyjádření hněvu, často v důsledku dlouhodobého potlačení, které se stane neudržitelným – problém se sebeovládáním
•
Zášť - potlačovaný, odmítaný, přehlížený hněv či předstírání že neexistuje, vede k hořkosti Žd 12:15
•
Ef 4:26, Ef 5:4
•
čtyři apokalyptičtí jezdci ukazují na nevyřešený hněv: o kritičnost - kritika nejen toho co druhý dělá či nedělá ale i jeho osobnosti a charakteru o pohrdání - sarkasmus, cynismus, nadávky, zesměšňování, shazování, provokování, odsuzování, agresivní hněv o obrana - vysvětlování, sebeobrana, obviňování, přenášení viny na něj o ignorování, stažení - odepření zpětné vazby
Ž 141: 3-4 „Hospodine, postav stráž mým ústům. Přede dveře mých rtů hlídku, nedej, aby se mé srdce přiklonilo ke zlu, ať se nedopustím svévolnosti.“ IV. Komunikační styly (Sherod a Phyllis Miller) •
A. Společenský, provozní o Společenský – přátelský, hravý styl, popovídání, odpočinek, oslavy, hraní o Provozní – řešení většiny každodenních aktivit doma: úklid, nákup, praní, technické zabezpečení domácnosti
•
B. Z pozice autority o Výchovný - výchova, vzdělávání, vyučování, vysvětlování o Bojovný - boj o moc o Manipulativní – jednání z pozice bezmoci, bez jasného sdělení o co člověku jde
•
C. Racionální – shromažďování dat, informací, hledání řešení, plánování, rozhodování
•
D. Osobní, důvěrný - vztahová oblast, potvrzování jednoty, sounáležitosti, sdělování emocí, přání, očekávání, odkrývání slabých míst, odpuštění, smíření
Otec, který rozumí potřebám svých dětí – Josef Horský Biblický kontext: Ef 6:1,2. Děti poslouchejte... (Boží řád pro rodinu) Kol 3:21 Otcové neponižujte... Kde a kolikrát se v NZ píše o tom, že Bůh potvrdil Ježíše jako svého milovaného syna? Potřeby – obecně I. Různé pohledy na dělení potřeb člověka A)
Druhy potřeb Klíčové Kritické Okrajové
B)
Maslowova pyramida potřeb
Seberealizace Potřeba uznání, respektu a sebeúcty Potřeba lásky, přátelství a sounáležitosti Potřeba bezpečí Tělo, rodina, zdraví, finanční zdroje, vlastnění
Fyzické potřeby dýchání, jídlo, pití, sex, spánek, vylučování...
C) Potřeby dětí dle Matějčka a Dytrycha – a děti v dnešním světě dle Lea Brodová 1. potřeba stimulace vedoucí k aktivitě 2. jistota základních vztahů 3. pocit smysluplnosti světa jakožto řádu
4. prožívání identity jakožto přijetí a akceptace okolní společností. 5. potřeba otevřené budoucnosti. II. Vývoj dítěte od narození po dospělost Rodina jako sociální děloha (podle Chvála – Trapková) cesta k dospělosti dcery
cesta k dospělosti syna
Co dává dětem tento svět
Co mohu nabídnout já (otec)
III. Závěr: Nezastupitelná role otce při vstupu syna a především dcery do dospělosti
Odpolední workshop – Dana Staňková I. Komunikační zátarasy Thomas Gordon sestavil přehled 12 zátarasů, které lidi nejčastěji staví do cesty své komunikaci. Tyto komunikační zátarasy mají destruktivní vliv na sebepojetí druhého, zbavují ho chuti se jakkoliv podílet na čemkoliv společném, vedou k obraně nebo ke skončení hovoru o daném tématu. Zde jsou typické reakce, které použije 90% lidí v odpovědi na modelovou otázku týkající se čtrnáctiletého syna, který si stěžuje na školu: „Já prostě nejsem schopný dělat ty domácí úkoly. Nenávidím to. A školu taky nenávidím. Je to votrava. Stejně tě nenaučí nic důležitého pro život, jen spoustu keců. Až budu dost starej, abych skončil školu, hned toho nechám. Člověk nepotřebuje školu, aby to v tomhle světě někam dotáhl.“ a) b) c) d) e) f) g) h) i) j) k) l)
Ne! Můj syn a odejít ze školy, to nedovolím. Skonči školu a neuvidíš od nás peníze. Vzdělání je ta nejcennější věc, co můžeš dostat. Udělej si pořádný rozvrh a všechno zvládneš. Vysokoškoláci mají nejméně dvojnásobné příjmy. Jak jsi velký, tak jsi hloupý. Vždycky jsi přeci byl dobrý student a šlo ti to. Mluvíš jako blázen! Nemáš školu rád, protože se bojíš neúspěchu Já vím jak ti je, ale to se změní, až budeš starší. Co budeš dělat bez vzdělání? Z čeho budeš živ? U večeře nechci žádné problémy. Jak hráli naši?
□ □ □ □ □ □ □ □ □ □ □ □
přikazování, vyžadování varování, strašení moralizování, kázání dávání rad a návodů poučování, argumenty odsuzování, kritika pochlebování, výčitky posměch, dávání jmen interpretování, analýza uklidňování, soucit zjišťování, výslech přerušení, nezájem
II. Napište svoji slovní reakci na vyjádření čtrnáctiletého syna, který si stěžuje na školu: „Já prostě nejsem schopný dělat ty domácí úkoly. Nenávidím to. A školu taky nenávidím. Je to votrava. Stejně tě nenaučí nic důležitého pro život, jen spoustu keců. Až budu dost starej, abych skončil školu, hned toho nechám. Člověk nepotřebuje školu, aby to v tomhle světě někam dotáhl.“
III. Zásady vnímavého naslouchání (Michael Nichols) Př 18:13 1. Při první známce hádky ovládněte nutkání vytáhnout protiargumenty a místo toho se soustřeďte na to, abyste naslouchali pocitům dítěte. 2. Vybídněte dítě, aby vám sdělilo svoje myšlenky, pocity a přání aniž se při tom bráníte nebo projevujete nesouhlas. 3. Zopakujte stanovisko dítěte vlastními slovy a tak vyjádřete, co si dítě podle vašeho názoru myslí a jak se cítí. 4. Požádejte své dítě, aby váš dojem opravilo nebo rozvedlo svoje stanovisko. 5. Nechte si chvíli na rozmyšlenou, jak se rozhodnete. U menších záležitostí se na chvíli odmlčte, než vyslovíte rozhodnutí, v obtížnějších situacích řekněte, že si o tom spolu promluvíte více později.
