KONEC NADÌJÍM A NOVÁ OÈEKÁVÁNÍ

KONEC NADÌJÍM A NOVÁ OÈEKÁVÁNÍ Lenka Kalinová

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

OBSAH

Podìkování …9 Pøedmluva …11 Úvodem – vymezení tématu …14

PRVNÍ ÈÁST: CHARAKTER DOBY PO SRPNU 1968 1 Podmínky pøechodu od reformního období k restauraci starých poøádkù …19 Úvodem – Od revolty mladé generace v 60. letech k následující krizi …19 1.1 Východiska výzkumu podmínek a charakteru zmìn v 70. a 80. letech …20 1.2 Zmìny podmínek a paradigmat dalšího vývoje ve svìtì a stagnace v Èeskoslovensku …32 1.3 Protestní hnutí mladé generace a odborù po srpnu 1968 …42 1.4 Výmìna elit a její dùsledky …62 1.5 Revize idejí a programù ekonomické reformy …76 1.6 Sociální politika pøi obnovì kontroly nad spoleèností …82 2 Návrat k pøedreformnímu ekonomickému a sociálnímu systému a jeho dùsledky …91 Úvodem …91 2.1 Pøíèiny opakovaných krizí systému …94 2.2 Obnovení pøedreformního mechanismu ve svìtle nových tendencí ve svìtì …99 2.3 Nedostatková ekonomika a sociální pøezamìstnanost …113 2.4 Zmìny odvìtvové struktury a jejich dùsledky …118 2.5 Ekologická krize a ekologické hnutí …123 2.6 Ke vztahu ekonomického, sociálního a ekologického systému …131

5

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz, UID: KOS182548

OBSAH

DRUHÁ ÈÁST: SOCIÁLNÍ POMÌRY „NORMALIZOVANÉ“ SPOLEÈNOSTI 3 Pøerozdìlování pøíjmù a spotøeba domácností …139 Úvodem …139 3.1 Kritéria a indikátory mzdové diferenciace …140 3.2 Pøerozdìlování – vztah pracovních a sociálních pøíjmù …157 3.3 Disproporce mezi pøíjmy a spotøebou domácností …172 4 Zmìny ve zpùsobu života obyvatelstva …188 Úvodem …188 4.1 Populaèní vývoj a zmìny struktury obyvatelstva …189 4.2 Bydlení a zmìny ve složení domácností …194 4.3 Zdravotní systém a zdraví obyvatelstva …203 4.4 Pracovní doba a volný èas …208 4.5 Zmìny hodnotových struktur a individualizace zpùsobu života …212 5 Vzdìlanostní spoleènost, ideály a skuteènost …220 Úvodem …220 5.1 Dostupnost vzdìlání v promìnách èasu …221 5.2 Zásahy do vzdìlávací soustavy a jejich dùsledky …229 5.3 Zmìny ve struktuøe vzdìlanosti v 70. a 80. letech …236 5.4 Èeská vzdìlávací soustava v kontextu vyspìlých zemí …246 5.5 Uplatnìní vzdìlanostního potenciálu …257 6 Systémové souvislosti a charakteristika zmìn sociální struktury …264 Úvodem …264 6.1 Interpretace sociální struktury a sociální stratifikace …265 6.2 Základní etapy sociální mobility …268 6.3 Vývoj sociální struktury v 70. a 80. letech …270 6.4 Modifikace sociální diferenciace sociálními pøíjmy …281

6


OBSAH

TØETÍ ÈÁST: OPOZIÈNÍ HNUTÍ A PÁD SYSTÉMU 7 Pøechod opozièního k obèanskému hnutí a jeho vyústìní v krizi a pád systému …291 Úvodem …291 7.1 Reminiscence roku 1968 v chování obyvatelstva v krizových letech …292 7.2 Chování obyvatelstva v „ostré etapì normalizace“ …300 7.3 Nálady obyvatelstva a zmìny aktérù a forem hnutí nezávislých iniciativ. Charta 77 …305 7.4 Krizová situace v druhé polovinì 80. let, pøechod od opozièního k obèanskému hnutí …313 7.5 Spoleèenské souvislosti a aktéøi pøevratu – jejich vliv na pøechod k transformaci …328 8 Sociální reformy v prvních letech ekonomické transformace …334 Úvodem …334 8.1 K politickým podmínkám sociálních reforem …335 8.2 Spor o charakter ekonomické reformy, její první kroky a sociální dùsledky …337 8.3 První koncepty sociální reformy a úloha odborù …343 8.4 Ideová východiska a projekty radikální sociální transformace …349 8.5 Reformy vzdìlávací soustavy …357 8.6 Transformace a sociální diferenciace …363 8.7 Zmìny hodnot a postojù obyvatelstva …369 Závìrem …374 Resumé …379 Literatura …383 Jmenný rejstøík …395

7


Podìkování Ráda bych podìkovala vedoucímu výzkumného týmu, øediteli Ústavu pro soudobé dìjiny AV ÈR v. v. i., dr. Oldøichu Tùmovi, za podporu a pomoc pøi zpracování publikace. Mùj vøelý dík patøí øediteli nakladatelství Academia, panu Jiøímu Padevìtovi, za vydání této mé druhé knihy, navazující na pøedchozí práci z roku 2007. Jsem si vìdoma, že její vydání nebylo z kapacitních dùvodù jednoduché. Zvláštì dìkuji èlenùm týmu za podporu, zejména Kvìtì Jechové a Milanu Otáhalovi za cenné podnìty a pøipomínky k textu, èímž pøispìli k jeho nìkterým úpravám. Mimoøádné podìkování patøí Janì Váchové, která mi pomohla v prùbìhu práce a zejména v poslední fázi pøípravy textu pro nakladatelství. Byla mi pøi práci na knize významným pomocníkem a rádcem. Dìkuji také recenzentùm za povzbuzení a pøipomínky k textu a redaktorce paní Králové za peèlivou redakci textu a za spolupráci pøi dovedení rukopisu ke knižnímu vydání.

9


Knihu vìnuji dceøi a synovi


PØEDMLUVA

Pøi pøíležitosti dvacátého výroèí pádu komunismu ve støední a východní Evropì vyšlo v zahranièí i v Èeské republice v písemné i elektronické podobì nepøeberné množství dokumentù, literárních dìl, vzpomínek a také vìdeckých prací ekonomù, sociologù a historikù k dìjinám té doby. Urèité sondy do každodennosti v Èeské republice pøed listopadem 1989 pøedstavují také knihy z orální historie, ale ani ty nemohou nahradit výzkum širších spoleèenských souvislostí doby. Pøed nìkolika lety byl v Ústavu pro soudobé dìjiny zahájen za podpory Grantové agentury Èeské republiky projekt výzkumu dìjin èeské spoleènosti. Ústav pøitom využil znalostí a zkušeností autorù, kteøí se dlouhodobì zabývají tímto tématem, a proto mohl v krátké dobì vykazovat první výsledky výzkumu. Tomu napomohla novì založená edice Èeská spoleènost po roce 1945. První práci v ní publikovala autorka této knihy, poté vyšlo nìkolik samostatných pøíspìvkù a dva vìtší sborníky, další se pøipravují. Kromì toho èlenové grantového týmu publikovali další práce doma i v zahranièí. Novì vydaná publikace Lenky Kalinové volnì navazuje na pøedchozí knihu Spoleèenské promìny v èase socialistického experimentu v letech 1945–1969, vydanou ve stejném nakladatelství v roce 2007. Kniha vyvolala zejména v odborné veøejnosti pøíznivý ohlas, o èemž svìdèí diskuse k sociálním dìjinám na stránkách èasopisu Soudobé dìjiny. Vzhledem k širšímu pojetí sociálních dìjin zahrnujícímu i otázky, jimiž se zabývají další spoleèenské vìdy, se do této diskuse a námi poøádaných odborných setkání zapojili i badatelé hospodáøských dìjin a sociologové. Obì publikace tvoøí urèitý celek, který zahrnuje ètyøicet let „komunismu“ vèetnì pøechodného období v letech 1945–1948

11


PØEDMLUVA

a urèitého pøesahu do zaèátku let devadesátých. Integrální pojetí sociálních dìjin blízkých dìjinám spoleènosti zahrnuje široký okruh otázek zkoumaných i dalšími spoleèenskými vìdami. Autorka proto pøihlíží k jejich poznatkùm i ke zmìnám ekonomického a sociálního myšlení doby a pokouší se o dílèí srovnání sociálních podmínek v Èeské republice s vývojem v jiných zemích. Tato nová kniha s názvem Konec nadìjím a nová oèekávání se zabývá sociálními dìjinami od roku 1969 do roku 1989. Ty již nebyly pokraèováním experimentu se socialismem, ale spíše jen setrvaèností døívìjšího systému. Léta tzv. normalizace nebyla ani normalizovaná, ani nehybná. Po likvidaci reformního procesu se jeho aktéøi nestali neomezenými vítìzi a jejich odpùrci poraženými. Zdánlivì mocní museli volit mírnìjší formy represí proti odpùrcùm a vzhledem k náladám ve spoleènosti a obèanskému hnutí nebyli schopni zastavit jejich aktivity a spolu s vnìjší situací pád systému. Nejvìtší èást práce zaujímají otázky životních podmínek obèanù, zpùsobu života, zmìn jejich sociální a vzdìlanostní struktury, pøíjmové diferenciace, hodnot, postojù, chování a mentality. Pod pojmem zpùsob života se rozumí nejen materiální podmínky. V této dobì byly v podstatì naplnìny základní životní potøeby obyvatelstva a do popøedí se dostaly jiné hodnoty, pøedevším svobodný život v demokratické spoleènosti. Práce nekonèí pádem komunismu. Po výzkumu dramatické pøedchozí doby se autorka pokusila o urèitý èasový pøesah do dalších let, který by aspoò èásteènì zodpovìdìl otázku, jak se po listopadových dnech 1989 naplòovala nová oèekávání obèanù. Tuto otázku si po dvaceti letech kladou nejen ekonomové, sociologové a postupnì i historici, ale i mnozí obèané. Pøi bližším zkoumání se potvrzuje, že každé vítìzství je po poèáteèní euforii jen etapou k novému hledání, èasto i zklamání a úsilí o lepší budoucnost. Zaèátkem 90. let se potvrdila obecná zvláštnost sociální politiky. Tím, že její základní systémy (pøedevším sociální zabezpeèení v širokém slova smyslu a zdravotní péèe) se bezprostøednì dotýkají života lidí, mají

12


PØEDMLUVA

urèitou kontinuitu a nelze v nich realizovat náhlé zvraty bez ohledu na zájmy a postoje obèanù. Nìkteré pùvodní projekty bylo proto nutné po roce 1992 modifikovat, rušit nebo odložit na pozdìjší dobu. Dìjiny dramatické druhé poloviny 20. století, zvláštì v prostoru, kde se udál historický experiment, pøedstavují živé téma týkající se nìkolika žijících generací. Není proto náhodné, že jsou èasto interpretovány zjednodušenì a nediferencovanì. Historik tohoto období se setkává s touto interpretací nejen v realitì, ale pochopitelnì i v pramenech a literatuøe. Proto každá práce, která se odváží vstoupit na tento terén, musí poèítat s tím, že nemùže dát uspokojivou odpovìï na všechny otázky této nedávné minulosti. Teprve výzkum dalšího období s vìtším èasovým odstupem umožní hloubìji hodnotit tuto dobu a její místo v novodobých dìjinách zemì. Vìøíme, že pøíspìvek Ústavu pro soudobé dìjiny k tomuto tématu, vèetnì této souhrnné práce, bude inspirovat mladé historiky k výzkumu tohoto stále ještì málo zkoumaného tématu, že i další zájemci budou pøi hledání odpovìdi na otázky nedávné minulosti využívat poznatky spoleèenských vìd, v nichž mají nezastupitelné místo soudobé dìjiny. Oldøich Tùma

13


Úvodem – vymezení tématu

Motto: Rozum a politika jdou zøídkakdy stejnými cestami: možná, že se svìtové dìjiny utváøejí dramaticky vždy jen na základì promeškaných pøíležitostí. Stefan Zweig, 1935 Kniha navazuje na pøedchozí publikaci Spoleèenské promìny v èase socialistického experimentu (Academia, Praha 2007) a vytyèila si za cíl pokraèovat ve zkoumání sociálních dìjin Èeskoslovenska v 70. a 80. letech. Tato publikace je koncipovaná jako samostatná práce, ale s pøedchozí prací tvoøí celek pøedevším tím, že objektem jejich výzkumu je spoleèné téma a mají také podobná metodologická východiska. Obì práce zkoumají integrální sociální dìjiny, blízké dìjinám spoleènosti. Vycházejí ze zvláštností sociálních dìjin, které na rozdíl od politických se nemìní revoluèním aktem a v hlavních oblastech si udržují kontinuitu. Je tomu tak proto, že velké zásahy do základních sociálních systémù, dotýkajících se zájmù lidí, nejsou v krátké dobì sociálnì a politicky prùchodné. Èeskoslovenský sociální systém navazoval již od konce 19. století na evropské tradice (na pojišťovací systém reprezentovaný německým kancléřem Otto Bismarckem). Teprve o pùl století pozdìji vznikly pod vlivem krize 30. let nové poznatky a programy „sociální bezpeènosti“ (viz poznámka pod èarou è. 4, str. 24). Jejich uplatnìní v praxi pøedstavovalo novou

14


ÚVODEM

epochu sociálního státu ve vyspìlých zemích vèetnì Èeskoslovenska. Uvedené teoretické myšlenky a jimi inspirované projekty se staly sociálnì a mezinárodnì politicky východiskem bezpeèného vývoje v dalších desetiletích. Tuto „revoluci v ekonomickém a sociálním myšlení“ a na nìm založenou ideou sociálního státu považujme za gnozeologický zdroj a za základní ideu výzkumu soudobých sociálních dìjin. Platí to i pro výzkum v období státního socialismu. Pøes zjednodušené pojetí „sociální bezpeènosti“ v pojetí „sociální jistoty“, nadmìrný centralismus a neorganické zásahy do sociálního systému mìly myšlenky o sociálním státu dùležitou úlohu pøi zabezpeèování základních potøeb obyvatelstva a tím i pøi legitimizaci reálného socialismu. S ideou sociálního státu konfrontujeme i poèátky jeho revize od 70. a 80. let, které mìly a mají dalekosáhlé dùsledky pro sociální systémy a sociální vztahy uvnitø zemí i v mezinárodním mìøítku. Vzhledem k významu zmìn ekonomického a sociálního myšlení a hospodáøské a sociální politiky ve vyspìlém svìtì a v sovìtském bloku vìnujeme tìmto otázkám znaènou pozornost. Další klíèovou otázkou obou èástí práce jsou otázky sociálního postavení, hodnot a chování jednotlivých skupin obyvatelstva. Protože Èeskoslovensko nebylo izolováno od vnitøního vývoje ve vyspìlých zemích, srovnáváme na nìkterých místech vybrané stránky sociálního postavení vèetnì vzdìlání v tìchto zemích s vnitøní situací v naší zemi. Ani širší hospodáøské a politické souvislosti není možné zkoumat v úzkém rámci jedné zemì a ve vymezeném krátkém èase. Konfrontace vnitøních podmínek s vnìjším svìtem v hlavních etapách vývoje se snažíme aspoò èásteènì uplatòovat u obou prací. Pro charakteristiku celého období reálného socialismu platí, že se v nich støídala léta konfliktù a urèitých kompromisù, jimiž moc musela reagovat lepším uspokojením sociálních potøeb obyvatelstva a mírnìním politických represí. K podobným obdobím patøila léta kolem roku 1968 a koncem 80. let, kdy se spojily myšlenkové zdroje za ekonomickou a politickou reformu s masovým hnutím za jejich realizaci. Týdny a mìsíce

15


ÚVODEM

tohoto spojení se staly nejvýznamnìjší dobou dìjin „socialismu“, a to nejen v Èeskoslovensku. Ani druhé dvacetiletí po roce 1969, které je hlavním objektem výzkumu této studie, nelze považovat za nediferencované a nehybné období. I v tìchto letech musela vládnoucí garnitura pøihlížet k chování obèanù a mírnit konfrontaèní vztah k opoziènímu hnutí. Ani tato léta nebyla dobou neomezeného ovládání bezbranného obyvatelstva. Také pøi výzkumu chování a mentality obyvatelstva byla nutná konfrontace s vnìjším prostøedím, proto využíváme poznatky pøíbuzných spoleèenských vìd. Uvedená východiska uplatòujeme i v obsahu a èlenìní této práce.

16


PRVNÍ ÈÁST CHARAKTER DOBY PO SRPNU 1968


1 Podmínky pøechodu od reformního období k restauraci starých poøádkù

ÚVODEM – OD REVOLTY ML ADÉ GENERACE V 60. LETECH K NÁSLEDUJÍCÍ KRIZI Sedmdesátá a osmdesátá léta nebyla izolovanou krizí pouze v Èeskoslovensku, ani jen krizí sovìtských systémù. Byla souèástí pøelomového období Pražského jara a revolty nastupující pováleèné generace i v dalších zemích. Jak vysvìtlit soubìh tìchto hnutí v tak rozdílných podmínkách, po dvì desetiletí oddìlených železnou oponou? Jejich historický význam potvrzovaly prozíravé osobnosti již v osmašedesátém roce, ale zjevnìjším se stává až po zmìnách ve svìtì v následujících desetiletích.1 Znalost základních událostí té doby a následného vývoje doma i ve svìtì ukazuje, že tehdejší události v Èes-

01

O tom svìdèí ohlas na diskusi Milana Kundery a Václava Havla z konce roku 1968 v Hostu do domu 15, 1968–69, pøetištìno v Literárních novinách 1, 2007.

19


KONEC NADÌJÍM A NOVÁ OÈEKÁVÁNÍ

Recommend Documents