KONCEPCE EXPOZICE – MUZEUM VČELAŘSTVÍ
Zadavatel:
Český svaz včelařů, o.s. Potoční 818 753 01 Hranice
Zpracoval:
Hranická rozvojová agentura, z. s. Ing. Pavla Vaculová Tř. 1. máje 2063 753 01 Hranice Telefon: 581 626 202 e-mail:
[email protected]
Září – prosinec 2009
Osnova 1/ Úvod o projektu .............................................................................................................................. 2 2/ Výchozí podmínky ........................................................................................................................... 3 3/ Cíle a cílové skupiny ........................................................................................................................ 4 4 / Předmět a téma expozice .............................................................................................................. 4 5/ Forma interpretace ......................................................................................................................... 5 6 / Rozvržení a anotace expozice ........................................................................................................ 6 8/ Provoz expozice ............................................................................................................................ 10 9/ Realizační tým ............................................................................................................................... 10
1/ Úvod o projektu V dnešní době, kdy globalizace stále podstatněji stírá rozdíly mezi kulturami, je velmi žádoucí posilovat tradice a vyzdvihovat kulturní a společenské dědictví. Kulturní a historické dědictví je součástí paměti našich předků a v mnohém jeho budoucnost závisí na způsobu, jakým je prezentováno veřejnosti. Proto chceme prostřednictvím tohoto projektu podpořit také vznik místních expozic a minigalerií v obcích. Ty budou sloužit jako způsob prezentace kulturního dědictví co nejširšímu spektru uživatelů – místním obyvatelům i návštěvníkům mikroreginu. Expozice prohloubí sounáležitost s mikroregionem a souběžně podnítí rozvoj venkovské turistiky. Koncepce expozic byly připravovány komunitní metodou interpretace místního dědictví. Místním dědictvím přitom není pouze kostel ve středu obce nebo památný strom, ale i místní tradice, vzpomínky nebo pověsti. Interpretace přispívá k hlubšímu poznávání místa, ve kterém lidé žijí, čímž pomáhá posilovat komunitu, ale může i významně přispět k jejímu blahobytu. Kvalitní interpretace je totiž hlavním předpokladem rozvoje šetrných forem cestovního ruchu založených na poznávání a odhalování místních půvabů, které bez náležitého výkladu často zůstávají nepovšimnuty nebo nedoceněny. Prakticky metoda spočívá v tom, že místní aktivní „interpret“ identifikoval místní historické, kulturní a přírodní zajímavosti. Při tom se neobešel bez kontaktu s místními rodáky, pamětníky a institucemi. Dále za asistence odborného konzultanta (facilitátora) si místní stanovili cílové skupiny, zvolili nejvhodnější formy interpretace shromážděných dat, které mohou být zaměřené nejen na místní obyvatele, ale i návštěvníky obce. Interpretace místního dědictví je dlouhodobý proces, který vedle budování zdravého patriotismu zvyšuje také návštěvnost, popularitu místa a v kombinaci s podporou místních produktů a služeb pomáhá místní ekonomice.
2
2/ Výchozí podmínky Včelařský spolek v Hranicích Včelařský spolek v Hranicích byl založen 31. 3. 1919 pod názvem Včelařský spolek Libora Scholze pro Hranice a okolí. Na vzniku spolku se podílelo 15 včelařů. V období od roku 1972 byla činnost spolku velmi dobrá. Konaly se přednášky, pro manželky včelařů se konaly kurzy medového pečiva a své výrobky vystavovaly v gotickém sále bývalého Městského národního výboru. Pořádaly se zájezdy, koupil se dům v Potoční ulici, na kterém se odpracovala spousta brigádnických hodin, spolek vlastnil včelín s 18 včelstvy. Po roce 1990 nastal útlum. Zemědělská družstva již neprojevovala zájem o přísun včelstev ke svým zemědělským kulturám. Výkup medu se prováděl za velmi nízkou cenu a cena cukru, který potřebuji včelaři na zimu pro nakrmení svých včelstev, aby přečkala zimu, byla vysoká. Proto nastalo období, kdy včelaři snižovali stavy svých včelstev. K dalšímu snížení včelstev došlo v roce 1997 při povodni, která postihla Hranice a okolí. Stejná je situace, pokud se jedná o snižování stavu včelstev, i po roce 2000. V současné době spadá pod naši základní organizaci 28 obcí a má 171 členů, kteří se starají přibližně o 1600 včelstev. Průměrný věk členů základní organizace je 59 let. Cílem obětavých členů organizace je udržet zájem o včelařství, které přináší užitek nejen lidem, ale především přírodě.
Včelařské muzeum Pro zvýšení zájmu občanů o včelařství se hranický spolek včelařů rozhodl tento obor lidské činnosti veřejnosti více přiblížit prostřednictvím realizace muzea včelařství. Jako ideální prostor pro umístění muzea se jevil dům ve vlastnictví organizace, který se nachází v Hranicích na Potoční ulici, č.p. 818. Tento objekt nebyl donedávna plně využitý. V domě se nachází jedna velká místnost do tvaru „L“, kde je již v současnosti umístěna expozice o včelařství, dále se zde nachází dvě menší místnosti, jedna slouží jako výuková a přednášková místnost a v další místnosti jsou umístěny výrobky spojené se včelařstvím, které si mohou návštěvníci muzea zakoupit. V budově se nachází také sociální zařízení. V expozici jsou umístěny předměty spojené s obhospodařováním včelstev, nástroje pro vymetání medu a na výrobu jiných včelařských produktů. Expozice vznikla v září 2009 díky příspěvkům včelařů z okolí, kteří darovali, či zapůjčili úly, včelařské nástroje, medomety ad. Je zde také umístěna informační tabule, která se věnuje biologii včel (matka, trubec, dělnice) a zajímavostem o jejich životě. Aktuální stav expozice nabízí návštěvníkům možnost podívat se na vystavené věci, poslechnout si výklad zástupců včelařského spolku, expozice však postrádá jasnou myšlenku. Dále je expozice zaměřena velmi všeobecně, bez 3
nasměrování na určité cílové skupiny. Proto se včelařský spolek rozhodl zapojit do přípravy koncepcí minimuzeí, aby mohl své muzeum zkvalitnit.
3/ Cíle a cílové skupiny Cíl expozice Cílů, kterých by měla expozice o včelařství dosáhnout je několik. Jako základní byla s ohledem na vysoký průměrný věk včelařů stanovena propagace včelařství mezi mladou generací. Zájem o včelařství je u mladé generace velmi nízký. Příčiny spočívají v malé informovanosti, jiných způsobech trávení volného času a v neposlední řadě také vzrůstajícímu počtu osob, které jsou na včelí bodnutí alergické. V moci včelařů není objevit lék proti alergii, ale můžou působit na mladou generaci prostřednictvím propagace a informování o včelařském řemeslu, a tím zaujmout část mladých lidí, kteří by se mohli stát jejich pokračovateli. K vedlejším cílům expozice patří využití domu ve vlastnictví spolku, stmelení aktivních včelařů prostřednictvím pořádání akcí v přednáškové místnosti roku, na kterých si můžou předávat zkušenosti, poznatky a sdělovat si novinky. V neposlední řadě se bude expozice snažit propagovat český med.
Cílové skupiny S ohledem k hlavnímu cíli expozice – propagaci včelařství mezi mladou generací – by právě mladí měli být hlavní cílovou skupinou a do expozice by nově měly být začleněny části věnované právě dětem a mládeži. Členové spolku ale zároveň chtějí, aby expozice zůstala přístupná i pro všechny ostatní zájemce a na své si tak přišli například i starší lidé. Proto by základ expozice měl prezentovat základní fakta o včelařství způsobem, který je do jisté míry vůči věkovým skupinám neutrální a zacílení na věkové kategorie bude v režii průvodců, kteří budou návštěvníky provázet. Muzeum se pokusí oslovit děti a mládež dvěma způsoby. Za prvé poskytne základní informace o včelách, včelaření a včelích produktech a za druhé osloví ty, kteří projeví zájem, s nabídkou vstupu do včelařského kroužku, který spolek hodlá organizovat. Věkové rozpětí pro vybranou cílovou skupinu je od 6 let, což odpovídá žákům první třídy základní školy, do 13 let. V této věkové kategorii je možné s dětmi nejlépe pracovat, jsou tvárné, zvídavé a nebojácné. V tomto věku ještě většinou nemají vyhraněné priority trávení svého volného času, proto je možné je pro včelařství snáze nadchnout.
4 / Předmět a téma expozice Předmět expozice Stávající expozice prezentuje včelařství z řady úhlů pohledů. Hlavně je zaměřena na: •
Základní informace o včelách (informační tabule o biologii včel + výklad průvodce)
•
Včelařské vybavení a nástroje (předměty – úly, „oplodňačky“, kuřák, kukla, medomet, vidlice na odvoskování rámků, lis na mezistěny + výklad průvodce)
4
•
Včelí produkty a výrobky z nich (předměty – med, medovina, pečivo, kosmetika, propolis + výklad průvodce).
•
Činnost včelaře (lisování mezistěn, výroba svíček, zdobení perníčků, výroba rámků, zatavování mezistěn – praktické ukázky + výklad průvodce).
•
Včelařský rok (informační tabule – představení práce včelaře a životního cyklu včel v průběhu roku + výklad průvodce).
Navrhované rozšíření expozice pro děti a mládež je zaměřeno na osobu a profesi včelaře. Konkrétně jde o oblasti: •
Znalost přírody (včelař potřebuje znát mnoho věcí o přírodě)
•
Schopnost pozorovat přírodu (včelař se musí umět dívat a být pozorný)
•
Znalost řeči přírody (včelař se musí naučit rozumět signálům přírody, které většina dnešních lidí už nevnímá)
•
Zručnost (včelař musí mít šikovné ruce)
Téma expozice Základním tématem expozice, která má dětské a mládežnické návštěvníky oslovit, je myšlenka: „Být dobrým včelařem není vůbec snadné. Včelař musí hodně umět a znát.“ Cílem má být vzbuzení u potenciálních zájemců o včelařství zdravou zvědavost a úctu. Včelaření má vypadat jako zábavná hra s tajemstvími přírody. Po absolvování expozice a výkladu by mladí návštěvníci měli odcházet se zážitkem, že včelaření je skutečně velmi zajímavá věc a že včelařem může být pouze člověk s určitými vlastnostmi, vlohami a chutí učit se novým věcem. Včelař musí mít rád přírodu, rozumět jejím signálům a umět na ně reagovat, musí být zručný a vynalézavý.
5/ Forma interpretace Stávající expozice je umístěna v největší místnosti včelařského domu. Expozice je založena na kombinaci informačních panelů na zdech a originálních předmětů, jako jsou různé druhy úlů, včelařských nástrojů a zařízení. Nedílnou součástí expozice je také výstava produktů, ukázka zpracování vosku a doprovodný výklad průvodce. Problémem expozice je ale skutečnost, že příliš nevypovídá o včelaři a nenabízí mnoho možností pro aktivní a přímé zapojení dětí a mládeže. Proto navrhujeme expozici zatraktivnit vytvořením tzv. „Poznávací stezky“. V podstatě jde o to, do existující expozice přidat interaktivní stanoviště, na nichž děti nasbírají zábavnou formou množství informací a zkušeností. Jednotlivá stanoviště se budou věnovat vždy jednomu konkrétnímu tématu. Absolvováním stanovišť děti poznají, co vše musí včelař vědět o přírodě, konkrétně o flóře i fauně, jaké musí mít vlastnosti a dovednosti. Díky stezce by si děti měly dokázat udělat obrázek o tom, co všechno včelaření obnáší. Nezbytnou součástí stezky je vedení zkušeným průvodcem, který dětem danou problematiku jednoduše objasní a vyzve je k praktické činnosti – absolvování úkolu. Pro tento účel by bylo velmi dobré vyvinout jednoduché pracovní listy, které by si děti mohly odnést s sebou. Jako doplněk lze využít také promítání krátkých tematicky zaměřených filmů pomocí dataprojektoru.
5
6 / Rozvržení a anotace expozice Rozvržení expozice
Stávající expozice s vystavenými exponáty (úly, oplodňačky, včelařské nástroje, medomety, ad.) navrhujeme doplnit o figurínu včelaře a čtyři interaktivní stanoviště.
Figurína včelaře U vchodu do expozice bude umístěna figurína včelaře ve včelařském oblečení, kukle, rukavicích s včelařským náčiním. Podle možností se bude figurína proměňovat, v ruce bude držet jiné předměty, pokud budou nové části oblečení, tak i to se bude měnit. Díky figuríně si budou moci mladí návštěvníci udělat jasnou vizuální představu, jak včelař vypadá při výkonu svého řemesla. V případě, že by byli během prohlídky přítomni dva průvodci, může se do včelařského vybavení obléci jeden z nich.
Znalost přírody ve vztahu ke včelám Na následujícím stanovišti budou umístěny obrázky květin a stromů formou knihy, nebo herbáře, tabulek apod. Když přijdou děti k tomuto stanovišti, budou muset poznávat jednotlivé rostliny, případně k nim dodávat jakékoli informace, které znají, například kdy kvetou, jestli na jejich květech pozorovaly někdy včely apod. Informace k jednotlivým květinám a jejich význam pro včelařství dále doplní průvodce. Děti by se měly dozvědět jaký je rozdíl mezi rostlinami medonosnými a
6
nemedonosnými a měly by také rozpoznat rozdíl mezi včelou, vosou a sršní a poznat od sebe matku, trubce, dělnici.
Signály přírody Každý správný včelař, aby se jeho včelám dobře dařilo, musí ve správnou dobu udělat správnou věc. Kdy je správný okamžik ale nezjistí z kalendáře, ale z různých signálů přírody. Na stanovišti budou děti zjišťovat, co různé signály, které nám příroda dává, znamenají, a které signály znají. Na stanovišti budou umístěny vhodné obrázky, například vlaštovky, sněženky, nebo petrklíče jako symboly příchodu jara. Větvička jehněd, jako prvního stromu, který včely opylují, další rostliny – třešeň vrabčinka, líska, pampelišky, apod. Jednak zde budou umístěny některé signály přírody, návštěvníci však budou moci říct, jaké další signály, které nám příroda dává, znají. Výklad průvodce upozorní nejen na význam různých signálů v přírodě, ale zvlášť vypíchne ty signály, které úzce souvisí se včelařením.
Schopnost pozorovat přírodu Znalost signálů přírody by přišla vniveč, pokud by včelař neuměl důkladně přírodu pozorovat. Schopnost pozorovat, soustředit se na určitou věc a vidět zdánlivé maličkosti jsou tak pro včelaře velmi důležité. Včelař musí mít přírodu rád, musí být bystrý, ale také vytrvalý a trpělivý. Právě tyto vlastnosti a dovednosti si budou děti moci vyzkoušet na tomto stanovišti. Využít k tomu mohou například obrázky skryté ve spleti čar. Úkolem je obrázek rozpoznat. Obrázky se budou týkat včelařské tématiky, bude se jednat o různé rostliny, stromy, zvířata, včelařské nástroje apod. Další součástí tohoto tématu může být pozorování krmítka za oknem expozice. Děti dostanou za úkol po určitou dobu krmítko sledovat a zaznamenávat vše, co viděly. Tento prvek ověří jejich trpělivost, paměť a schopnosti všímat si detailů. Velmi atraktivním prvkem by mohl být rovněž prosklený úl, ve kterém by děti mohly přímo sledovat život včel.
Zručnost Zručnost je pro každého včelaře velmi důležitá. Včelaři pracují se živými tvory, což vyžaduje cit a opatrnost. Návštěvníci si budou moci vyzkoušet, zdali jsou také zruční, a to prostřednictvím jednoduchých úkonů, které včelař ve svém řemesle vykonává. Bude se jednat o přesouvání rámků z jednoho úlu do druhého, přičemž rámky budou různé, od prázdných přes zavíčkovaných, ale i slepených. Na slepené rámky bude použit rozpěrák, s tímto nástrojem se však musí manipulovat velmi opatrně, aby nebyly rozmáčknuty včely. Včely samozřejmě v úlu nebudou. Starší děti si budou moci vyzkoušet také výrobu rámků. Je také důležité, aby se budoucí včelaři včel nebáli. Z důvodů bezpečnosti si budou moci děti sáhnout pouze na trubce, který je bez žihadla a tedy nepíchá. Všechny činnosti budou děti vykonávat pod dohledem průvodce.
Vyhodnocení Na závěr děti za projití „Stezky poznání“ obdrží od muzea drobné dárky, například jehlu s včelou, perníček, nebo jiný výrobek ze včelích produktů. Budou si moci vyzkoušet včelařskou kuklu, ochutnat med.
Ostatní části expozice Kromě výše zmíněných nových stanovišť v expozici zůstanou vystaveny předměty úzce spjaté se včelařením.
7
Bude se jednat o několik druhů úlů, různého stáří, velikosti i účelu, návštěvníci si budou moci vyzkoušet manipulaci s jednotlivými přihrádkami vybraných úlů. U úlů budou vystaveny rámky v jednotlivých stavech od čistého rámku, rámku s prázdnými mezistěny, částečně zaplněné rámky, až zcela zaplněné a zavíčkované rámky. Dále budou vystaveny jednotlivé předměty, které jsou potřeba při obhospodařování včelstev, jako jsou včelařská kukla, rukavice, kuřák, rozpěrka, speciální vidlice k odvíčkování plástů, medomety. Nejstarší medomet pochází z počátku 20. století. Nejmodernější medomet je z nerezu a pochází již z 21. století. Dále bude vystavena nádoba na oddělování vosku, nádoba na získávání zbytků medu, které ulpěly na voštinkách (odpad při odvíčkování rámků). Dále budou vystaveny různé vosky, dobře dělané i nekvalitní. A na závěr bude umístěn lis na mezistěny. Mezistěn se poté zataví do rámků a celý koloběh včelaření začíná znovu. Součástí expozice je také informační tabule o včelách.
Výuková místnost
Výuková místnost je vybavena šesti stoly, a audio a video technikou. Je zde tedy možné pouštět různé dokumenty a filmy pro návštěvníky muzea. Na jedné stěně je umístěna malá výstava fotografií, které mapují činnost včelařského spolku v průběhu jeho historie.
7/ Aktivity a zdroje Expozice má v současnosti značné množství exponátů, a tak kvůli začlenění nových prvků bude muset dojít k protřídění vystavených exponátů. Některé budou přesunuty, či uschovány pro pozdější obměnu expozice. Členové spolku včelařů budou vyzváni, aby i nadále muzeu nabízeli zajímavé předměty a dokumenty. Pro nová stanoviště bude nutno pořídit nové předměty. To znamená ve spolupráci s lidmi, kteří mají zkušenost se vzděláváním dětí v dané věkové kategorii navrhnout konkrétní podobu potřebných prvků expozice a spolupracovat s grafickým studiem na jejich výrobě. Muzeum navázalo spolupráci se Střední lesnickou školou, kde je provozován Kroužek mladých včelařů. Jeho vedoucí i členové by mohli přispět svými výtvory, věnovat či zapůjčit herbář, pomáhat v muzeu, apod. Spolek osloví velkosklad včelařských potřeb a zakoupí knihy pro děti předškolního a školního věku, další vhodný naučný materiál, případně včelařské pomůcky. 8
Jako cenný zdroj informací lze využít časopis „Včelařství“ a zkušenosti včelařského muzea v Chlebovicích. Pro získání informací ohledně historie včelařství v hranickém regionu bude potřeba spolupracovat se Zemským archivem v Přerově – Henčlově.
Financování muzea Provoz muzea, stejně jako pořizování exponátů do expozice bude značně finančně náročné. Finanční prostředky včelařského spolku jsou omezené, proto je potřeba hledat potřebné finance u obcí, firem a dalších organizací.
Město Hranice Muzeum zapadá do koncepce města Hranice v oblasti rozvoje cestovního ruchu. Díky svému zaměření na včelařství nemá muzeum v širokém okolí města Hranic konkurenci. Navíc se muzeum snaží zaujmout především mladou generaci. Svou nabídkou chce oslovit školy z Hranic a okolí a to jak v oblasti mimoškolního vzdělávání tak prevence kriminality mládeže prostřednictvím organizování zájmových aktivit. Muzeum proto může přispět k rozvoji cestovního ruchu Hranic, ke zkvalitnění vzdělávání a k prevenci negativních společenských jevů, a proto by město mělo mít zájem tuto aktivitu podporovat finančně i morálně.
Okolní obce Možným zdrojem částečného financování muzea jsou drobné příspěvky od okolních obcí. V současnosti mají provozovatelé muzea kladné zkušenosti a některé obce již nyní na muzeum přispívají.
Zemědělská družstva Zemědělská družstva by měly mít vysoký zájem na podpoře včelařství, jelikož díky včelám mají úrodu. Jako soukromé subjekty však nemají příliš ochotu do muzea investovat.
Podniky a podnikatelé Částečně také lze muzeum financovat také příspěvky od podniků a podnikatelů z Hranic a okolí. Spolupráce s některými podniky je již nyní úspěšná, například společnost Cement Hranice, a.s. vybavila prostřednictvím Grantového programu výukovou místnost muzea. Společnost je připravena s muzeem spolupracovat i v budoucnosti.
Dotační programy V současnosti je řada možností financovat určitý projekt prostřednictvím dotačních programů Evropské unie. I pro muzea jsou určeny některé oblasti podpory například v programu LEADER, v Programu obnovy venkova, či dalších.
Zajištění finančních prostředků Při zajišťování finančních prostředků od výše zmíněných subjektů je potřeba postupovat takto: je potřeba zjistit jaké mají potenciální přispívatelé preference, co požadují a na základě toho s nimi jednat o příspěvku – jít za konkrétními lidmi s konkrétními návrhy (např. nákupem konkrétní věci). Poskytnout informace o tom, že do muzea chodí mnoho lidí (kniha návštěv, fotky z akcí, statistika návštěv – počet, věk, zájem). 9
8/ Provoz expozice Provoz Muzeum včelařství nyní provozují zástupci včelařského spolku z Hranic Stanislava a Pavel Malovcovi. Muzeum je pro návštěvníky přístupné každý pátek, v případě zájmu více jak pěti osob je však možné se telefonicky domluvit i na jiném termínu a provozovatelé muzea rádi zájemcům nabídnou prohlídku expozice. V muzeu je vedena kniha návštěv, kam mohou návštěvníci psát své poznámky a postřehy ohledně muzea. Je potřeba, aby si provozovatelé muzea vedli statistiku o množství lidí, kteří navštěvují muzeum, věkovou kategorii a další údaje. Díky konkrétním datům pak budou snáze jednat s dárci a sponzory.
Propagace Muzeum je propagováno hranickou kabelovou televizí. Pozvánky na akce konané v muzeu jsou vždy součástí pořadu Ruleta, který občany informuje o společenských, kulturních a sportovních akcích na Hranicku. Muzeum bude dále využívat propagaci v místním tisku, ale bude rovněž oslovovat potenciální návštěvníky přímo. Provozovatelé nabízí prohlídky pro základní školy, školky. Dále muzeum propagují v přilehlých lázních Teplice nad Bečvou. Muzeum má velký potenciál k úspěchu, jelikož je prvním a jediným muzeem o včelařství, které se nachází na střední Moravě. Nejbližší muzeum včelařství se nachází až v Chlebovicích u Frýdku-Místku.
9/ Realizační tým Na vytvoření koncepce muzea včelařství v Hranicích se podíleli členové Hranického včelařského spolku pan Malovec, Zdráhala, Hostaša, Kulička, paní Malovcová, externí poradce Láďa Ptáček a Pavla Vaculová. Tímto bych chtěla poděkovat všem velmi ochotným členům Hranického včelařského spolku, kteří nám poskytli řadu informací a nápadů, a také nám poskytli zázemí pro setkávání, na kterých jsme diskutovali o budoucí podobě muzea. Velký dík také patří Láďovi Ptáčkovi, který všechna setkání řídil a pomohl tak k vyjasnění všech aspektů, které jsou potřeba pro vytvoření koncepce nového muzea včelařství.
10
