KOMUNITNÍ PLÁN SOCIÁLNÍCH SLUŽEB SPRÁVNÍHO OBVODU ORP TIŠNOV NA OBDOBÍ

KOMUNITNÍ PLÁN SOCIÁLNÍCH SLUŽEB SPRÁVNÍHO OBVODU ORP TIŠNOV NA OBDOBÍ 2013 – 2014

OBSAH: Úvodní slovo Plánování sociálních sluţeb na úrovni krajů a obcí Co je komunitní plánování sociálních sluţeb ? Komunitní plánování v Jihomoravském kraji a ORP Tišnov Organizační struktura KPSS ORP Tišnov Socio-demografická analýza správního obvodu ORP Tišnov Analýza sociálních sluţeb působících ve správním obvodu ORP Tišnov Analýza sociálních sluţeb se sídlem poskytovatele ve správním obvodu ORP Tišnov Analýza zdrojů financování sociálních sluţeb se sídlem ve správním obvodu ORP Tišnov Analýza činnost sociálních sluţeb se sídlem poskytovatele mimo správním obvod ORP Tišnov Analýza zadavatelů sociálních sluţeb ORP Tišnov Analýza potřeb cílových skupin sociálních sluţeb ORP Tišnov Vybrané údaje četností cílových skupin sociálních sluţeb Návrhy pracovních skupin ve věci rozvoje sítě sociálních sluţeb ve správním obvodu ORP Tišnov a souvisejících opatření Nadregionální potřeby v oblasti sociálních sluţeb formulované organizační strukturou KPSS ORP Tišnov Priority a opatření komunitního plánu sociálních sluţeb ORP Tišnov na období 2013 - 2014 Pravidla projednávání stávajících, rozšiřujících a nových projektových záměrů sociálních sluţeb působících ve správním obvodu ORP Tišnov Příloha č. 1 Projektový záměr pro zařazení do Akčního plánu sociálních sluţeb v Jihomoravském kraji Příloha č. 2 Formulář popisu projektového záměru sociální sluţby pro zařazení do Komunitního plánu sociálních sluţeb ORP Tišnov a Akčního plánu sociálních sluţeb Jihomoravského kraje pro rok 2015 Příloha č. 3 Struktura klientů sociální sluţby v roce dle místa trvalého pobytu Příloha č. 4 Vývojový graf procesu projednávání projektového záměru dle čl. I. odst. 6) písm. a) Příloha č. 5 Vývojový graf procesu projednávání projektového záměru dle čl. I. odst. 6) písm. b) – c) Příloha č. 6 Vývojový graf procesu projednávání projektového záměru dle čl. I. odst. 7) bez zakázky organizační struktury Příloha č. 7 Vývojový graf procesu projednávání projektového záměru dle čl. I. odst. 7) se zakázkou organizační struktury

2

3 4 5 6 10 12 16 19 30 34 38 45 61 65 66 67 78 89

91

92 94 95 96 97

Prostor pro úvodní slovo.

3

PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŢEB NA ÚROVNI KRAJŮ A OBCÍ Sociální sluţbou rozumíme výhradně sluţbu dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních sluţbách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ,,zákon o sociálních sluţbách“), tj. činnost nebo soubor činností zajišťujících pomoc a podporu občanům za účelem sociálního začlenění nebo prevence sociálního vyloučení. Jedná se o široké spektrum jednotlivých typů sociálních sluţeb taxativně uvedených v zákoně o sociálních sluţbách a řádně registrovaných ve smyslu tohoto zákona. Zákon o sociálních sluţbách v ust. § 3 písm. h) definuje plán rozvoje sociálních sluţeb jako výsledek procesu aktivního zjišťování potřeb osob ve stanoveném území a hledání způsobů jejich uspokojování s vyuţitím dostupných zdrojů, jehoţ obsahem je popis způsobu zpracování plánu, popis a analýza existujících zdrojů a potřeb osob, kterým jsou sociální sluţby určeny, včetně ekonomického vyhodnocení, strategie zajišťování a rozvoje sociálních sluţeb, povinnosti zúčastněných subjektů, způsob sledování a vyhodnocování plnění plánu a způsob, jakým lze provést změny v poskytování sociálních sluţeb. Zákon o sociálních sluţbách s účinností od 1. 1. 2007 stanovil v ust. § 95 písm. a) – g) následující povinnosti krajů v oblasti plánování sociálních sluţeb: a) zjišťuje potřeby poskytování sociálních sluţeb osobám nebo skupinám osob na svém území, b) zajišťuje dostupnost informací o moţnostech a způsobech poskytování sociálních sluţeb na svém území, c) spolupracuje s obcemi, s dalšími kraji a s poskytovateli sociálních sluţeb při zprostředkování pomoci osobám, popřípadě zprostředkování kontaktu mezi poskytovatelem a osobou, d) zpracovává střednědobý plán rozvoje sociálních sluţeb ve spolupráci s obcemi na území kraje, se zástupci poskytovatelů sociálních sluţeb a se zástupci osob, kterým jsou poskytovány sociální sluţby, a informuje obce na území kraje o výsledcích zjištěných v procesu plánování; při zpracování plánu kraj přihlíţí k informacím obce sděleným podle § 94 písm. e) a k údajům uvedeným v registru podle § 85 odst. 5, e) sleduje a vyhodnocuje plnění plánů rozvoje sociálních sluţeb za účasti zástupců obcí, zástupců poskytovatelů sociálních sluţeb a zástupců osob, kterým jsou sociální sluţby poskytovány, f) informuje ministerstvo o plnění plánů rozvoje sociálních sluţeb, g) zajišťuje dostupnost poskytování sociálních sluţeb na svém území v souladu se střednědobým plánem rozvoje sociálních sluţeb.

Dle ust. § 94 písm. a) – e) zákona o sociálních sluţbách je poté obsaţena úprava povinností obce v oblasti plánování sociálních sluţeb: a) zjišťuje potřeby poskytování sociálních sluţeb osobám nebo skupinám osob na svém území b) zajišťuje dostupnost informací o moţnostech a způsobech poskytování sociálních sluţeb na svém území, c) spolupracuje s dalšími obcemi, kraji a s poskytovateli sociálních sluţeb při zprostředkování pomoci osobám, popřípadě zprostředkování kontaktu mezi poskytovatelem a osobou, d) můţe zpracovat střednědobý plán rozvoje sociálních sluţeb ve spolupráci s krajem, poskytovateli sociálních sluţeb na území obce a za účasti osob, kterým jsou poskytovány sociální sluţby, e) spolupracuje s krajem při přípravě a realizaci střednědobého plánu rozvoje sociálních sluţeb kraje; za tím účelem sděluje kraji informace o potřebách poskytování sociálních sluţeb osobám nebo skupinám osob na území obce, o moţnostech uspokojování těchto potřeb prostřednictvím sociálních sluţeb a o jejich dostupných zdrojích.

V souvislosti s povinnostmi ve věci plánování sociálních sluţeb bývá ve vztahu k obcím nejčastěji citováno taktéţ ust. § 35 odst. 2 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů, dle kterého obec v samostatné působnosti ve svém územním obvodu 4

dále pečuje v souladu s místními předpoklady a s místními zvyklostmi o vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče a pro uspokojování potřeb svých občanů. Jde především o uspokojování potřeby bydlení, ochrany a rozvoje zdraví, dopravy a spojů, potřeby informací, výchovy a vzdělávání, celkového kulturního rozvoje a ochrany veřejného pořádku. Jak vyplývá z výše uvedených ustanovení, zákon o sociálních sluţbách ukládá krajům povinnost vypracovávat střednědobý plán rozvoje sociálních sluţeb, obcím poté ukládá povinnost spolupracovat s krajem při přípravě a vyhodnocování tohoto plánu. Doporučovanou metodou vypracování střednědobého plánu rozvoje sociálních sluţeb ze strany MPSV je metoda komunitního plánování. CO JE KOMUNITNÍ PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŢEB? Jedná se o metodu strategického plánování, která je zaloţena na cyklickém zjišťování zdrojů a potřeb v oblasti sociálních sluţeb na straně zadavatelů, poskytovatelů, uţivatelů ve vymezeném regionu (ORP, kraje). Cílem je zajistit dostupnost sociálních sluţeb dle potřeb občanů a dlouhodobou udrţitelnost těchto sluţeb.1) Účastníci procesu komunitního plánování sociálních sluţeb (dále jen ,,KPSS“) jsou zadavatelé (tj. obce jakoţto subjekty odpovědné za zajištění dostupnosti sociálních sluţeb odpovídajících potřebám jejich občanů), poskytovatelé (tj. subjekty provozující sociální sluţby na území správního obvodu) a uţivatelé (tj. zástupci občanů, kteří vyuţívají sociální sluţby či jsou nositeli potřeb, na které by měl systém sociálních sluţeb v regionu reagovat).2) .

TRIÁDA

1) 2)

Krausová, Anna. Komunitní plánování/Strategické plánování. In. Metodické a koordinační dovednosti v sociálních sluţbách. Ostrava: Ostravská universita v Ostravě, Zdravotně sociální fakulta – katedra sociální práce, 2007, s. 160. Tamtéţ s. 161 - 162

5

KOMUNITNÍ PLÁNOVÁNÍ V JIHOMORAVSKÉM KRAJI A ORP TIŠNOV V rámci Jihomoravského kraje je od roku 2004 základní plánovací jednotkou správní obvod obce s rozšířenou působností (ORP). Jihomoravský kraj systematicky podporuje procesy komunitního plánování sociálních sluţeb na úrovni všech 21 ORP, a to prostřednictvím uzavírání smluv o spolupráci s obcemi s rozšířenou působností.1) Ve městě Tišnově probíhá KPSS od prosince 2006, kdy Zastupitelstvo města Tišnova zřídilo jako svůj poradní orgán pro oblast sociálních sluţeb a současně jako řídící skupinu v rámci metodiky KPSS Výbor pro komunitní plánování sociálních sluţeb Zastupitelstva města Tišnova. Byly zřízeny 4 pracovní skupiny zaměřené na potřeby seniorů, osob zdravotně postiţených, mládeţe a rodin s dětmi. Klíčovými aktivitami roku 2007 byla realizace dotazníkového šetření potřeb mezi občany města Tišnova, vydefinování silných a slabých stránek systému sociálních sluţeb v městě Tišnově, vypracování návrhu priorit a opatření týkajících se rozvoje sociálních sluţeb pro příští dva roky. Výsledkem práce organizační struktury byl dokument ,,Komunitní plán sociálních sluţeb města Tišnova na období 2008 – 2009.“ Výrazným výstupem bylo taktéţ vypracování a distribuce ,,Informačního průvodce sociálními sluţbami po Tišnovsku 2007“ a jeho aktualizace o nové sluţby v roce 2008. V roce 2009 byla vypracována aktualizace prvního komunitního plánu, která byla vztaţena na celý správní obvod ORP Tišnov. Výstupem činností komunitního plánování v roce 2009 byl dokument ,,Komunitní plán sociálních sluţeb správního obvodu Tišnov na období 2010 – 2012.“ Pro oba komunitní plány byly příznačné následující charakteristiky: a) Oba komunitní plány odráţely situaci v oblasti sociálních sluţeb v regionu ORP Tišnov z období 2007 – 2009, tj. reagovaly na nedostatek sociálních sluţeb v regionu ORP Tišnov obecně. b) S ohledem na bod a) oba plány obsahovaly řečeno dnešní terminologií výhradně rozvojové a nové projektové záměry, stávající projektové záměry komunitní plány nezahrnovaly (např. Domov sv. Alţběty, Domov pro seniory Předklášteří, Pečovatelská sluţba Lomnice). c) Oba plány se zaměřovaly především na místní poskytovatele sociálních sluţeb, především Oblastní charitu Tišnov a dnešní CSS Tišnov, p.o., nemapovaly ţádným způsobem sociální sluţby dojíţdějící do regionu ORP Tišnov, coţ ovšem bylo dáno tehdy ještě počínajícím rozvojem jednotlivých typů sociálních sluţeb po roce 2007. d) Oba komunitní plány nebyly systematicky provázány na financování ze strany města Tišnova a obcí správního obvodu ORP Tišnov. Dokument byl schválen pouze Zastupitelstvem města Tišnova, a to jako ,,obecný dokument.“ Dokument při tom nebyl podkladem pro finanční plánování města Tišnova v daném období. e) Jednotlivá zřízení nových sociálních sluţeb či jejich rozšíření dle obou komunitních plánů byla postavena především na financování ze strany MPSV ČR, JMK, a ESF.

1)

Střednědobý plán rozvoje sociálních sluţeb v Jihomoravském kraji na období 2012 – 2014, Jihomoravský kraj, 2011, s. 8

6

Toto pojetí komunitního plánu bylo zaloţeno na jiţ zmíněném nedostatku sociálních sluţeb v regionu ORP Tišnov, tehdejším modelu financování sociálních sluţeb, objemu finančních prostředků ze strany MPSV ČR a JMK ve vztahu k počtu a rozsahu sociálních sluţeb, které nečinily vůči obcím konkrétní nároky v oblasti financování sociálních sluţeb, úkolem obcí bylo především pro dané projekty kromě symbolické finanční spoluúčasti na provozních nákladech poskytovat zázemí v podobě vhodných prostor pro vybrané sociální sluţby. Komunitní plány byly paušálně v dané době pojímány jako rozvojové (vybízí k tomu jiţ termín ze zákona ,,plán rozvoje“) a byly koncipovány velmi optimisticky bez ohledu na moţnosti obecních rozpočtů. Lze konstatovat, ţe za posledních 5 let se situace v oblasti sociálních sluţeb ve správním obvodu ORP Tišnov výrazně proměnila. V roce 2007 byla nabídka sociálních sluţeb v regionu relativně jednoduchá: pečovatelská sluţba dnešního CSS Tišnov, p.o., pečovatelská sluţba městyse Lomnice, do regionu dojíţděla pečovatelská sluţba Oblastní charity Ţďár nad Sázavou, od počátku roku 2007 po vyřešení majetkových poměrů v regionu působil Domov pro seniory Předklášteří a Domov sv. Alţběty. Sociální sluţby ORP Tišnov v následujícím období zaznamenaly rychlý rozvoj, přičemţ zásadní událostí byl vstup Diecézní charity Brno – Oblastní charity Tišnov do regionu v roce 2007, kdy tato postupně registrovala a začala občanům poskytovat následující sluţby: pečovatelská sluţba (1.1. 2008), nízkoprahové zařízení pro mládeţ – Klub Čas (1.1. 2008), odborné sociální poradenství – Poradna Porta (1.1. 2008), odlehčovací sluţba (1. 12. 2009), chráněné bydlení Skryje (1.9. 2011), sociální – rehabilitace (1. 9. 2011). Centrum sociálních sluţeb Tišnov, p.o. zřídilo sociálně – aktivizační sluţby pro seniory a osoby se zdravotním postiţením (1.4. 2011). Do regionu postupně začali vstupovat poskytovatelé terénních sociálních sluţeb s celokrajskou působností, kteří se specializují na méně početné cílové skupiny občanů (sluţby rané péče, osobní asistence, terénních programů). K červnu 2012 jiţ odbor sociálních věcí MěÚ Tišnov eviduje v rámci správního obvodu ORP Tišnov celkem 20 sociálních sluţeb realizovaných ze strany 12 poskytovatelů. S rozvíjejícím se ,,trhem sociálních sluţeb“ v letech 2007 – 2010 se měnily taktéţ nároky na proces komunitního plánování sociálních sluţeb na úrovni Jihomoravského kraje a obcí s rozšířenou působností. Jihomoravský kraj od 1. září 2009 započal realizaci dvouletého individuálního projektu s názvem ,,Podpora plánování rozvoje sociálních sluţeb v Jihomoravském kraji,“ následně navázal aktuálně probíhající individuální projekt ,,Podpora plánování rozvoje sociálních sluţeb v Jihomoravském kraji II.“ Oba projekty jsou nadále zaloţeny na finanční a vzdělávací podpoře procesů komunitního plánování sociálních sluţeb na místní úrovni v rámci jednotlivých ORP. Výstupem plánovacích procesů na úrovni Jihomoravského kraje je aktuálně platný ,,Střednědobý plán rozvoje sociálních sluţeb na území Jihomoravského kraje na období 2012 – 2014,“ který reagoval na změny v oblasti sociálních sluţeb a problematiku udrţitelnosti sociálních sluţeb následujícími zásadními změnami: a) Přinesl členění projektových záměrů sociálních sluţeb na stávající projektové záměry, rozšiřující projektové záměry (navýšení plánu rozpočtu na příští rok o více neţ 3% společně s navýšením kapacity) a nové projektové záměry sociálních sluţeb (nově registrované sociální sluţby). 7

b) Přinesl povinnost koordinátorů KPSS ORP do konce června příslušné kalendářního roku zasílat krajskému koordinátorovi rozšiřující a nové projektové záměry dle předepsané struktury schválené organizační strukturou KPSS ORP. Jedná se o záměry, které v příštím kalendářním roce budou ţádat o veřejné finanční prostředky MPSV a JMK. c) Přinesl povinnost nového projektového záměru sociálních sluţeb doloţit splnění podmínky povinné spoluúčasti obcí na financování nové sociální sluţby ve výši 10% u terénních sluţeb, 15% u ambulantních sluţeb a 20% u pobytových sluţeb. d) Přinesl v reakci na priority národní strategie trend nepodpory vzniku nových pobytových zařízení sociálních sluţeb mimo vybrané typy a naopak trend podpory terénních sociálních sluţeb. Lze zdůraznit, ţe zásadní změnou je stanovení míry spolufinancování nových sociálních sluţeb schválené Radou Jihomoravského kraje dne 6. října 2011 usnesením č. 9806/11/R 132 s cílem nastavit mechanismus prověřující potřebnost nových sociálních sluţeb, které chtějí vstoupit do systému financování.1) Dané opatření znamená, ţe kaţdý nový projekt sociální sluţby musí prokázat splnění předepsané míry spolufinancování ročních provozních nákladů dané sluţby, jinak tato sluţba nebude zanesena do akčního plánu Jihomoravského kraje na příští kalendářní rok a finančně podpořena. Komunitní plánování sociálních sluţeb ORP Tišnov na období 2013 - 2014 a procesy KPSS reagují v rámci organizační struktury ORP Tišnov na výše uvedené změny, a to především následujícími kroky: a) Zmapování stávajících projektových záměrů sociálních sluţeb působících v regionu ORP Tišnov, stanovením aktuální kapacity těchto sluţeb a jejich evidence v komunitním plánu. b) Zaměření nového komunitního plánu na stávající projekty sociálních sluţeb realizované ve správním obvodu ORP Tišnov. c) Vytvoření sad ukazatelů činnosti sociálních sluţeb evidovaných v komunitním plánu ORP Tišnov, s pomocí těchto ukazatelů bude měřena vţdy činnost sociálních sluţeb za předcházející ukončený kalendářní rok a posuzovány rozvojové záměry sociálních sluţeb do budoucna. d) Na úrovni ORP nastavení monitoringu vyuţívání sociálních sluţeb občany jednotlivých obcí. e) Převedením činnosti sociálních sluţeb do měřitelné podoby získat jednotnou strukturu informací vykazovaných ze strany poskytovatelů sociálních sluţeb obcím správního obvodu jako podkladu pro vyjednávání o finanční podpoře příslušné sociální sluţby ze strany obce.

1)

Akční plán sociálních sluţeb v Jihomoravském kraji pro rok 2012 , Jihomoravský kraj, 2011, s. 8

8

f) Vypracování návrhu pravidel projednávání rozšiřujících a nových projektových záměrů sociálních sluţeb organizační strukturou KPSS ORP Tišnov se zapojením obcí správního obvodu. g) Schvalování komunitního plánu jako strategického dokumentu ze strany obcí správního obvodu ORP Tišnov bude doplněno schvalováním jednotlivých konkrétních projektů sociálních sluţeb vybraných ze strany obce a výše finanční spoluúčasti obce na těchto projektech za účelem provázání komunitního a akčního plánu sociálních sluţeb s financováním ze strany obcí a konkretizace vyjádření podpory zvoleným prioritám a opatření ze strany obcí.

9

SCHÉMA ORGANIZAČNÍ STRUKTURY KPSS ORP TIŠNOV 2013 - 2014 KOORDINÁTOR KPSS JMK

ZASTUPITELSTVO MĚSTA TIŠNOVA

Projektový tým KPSS

RADA MĚSTA TIŠNOVA

VÝBOR PRO KPSS Řídící skupina

KOORDINÁTOR KPSS ORP TIŠNOV

Nezávislý metodik KPSS

Pracovní skupina č. 1 Senioři a jejich rodina (triáda) Pracovní skupina č. 2 Zdravotně postiţení a jejich rodina (triáda)

VEŘEJNOST uţivatelé sociálních sluţeb

Pracovní skupina č. 3 Děti a mládeţ (triáda) Pracovní skupina č. 4 Osoby ohroţené sociálním vyloučením (triáda)

HORIZONTÁLNÍ SPOLUPRÁCE MEZI SUBJEKTY 10

VERTIKÁLNÍ SPOLUPRÁCE MEZI SUBJEKTY

ZASTUPITELSTVA OBCÍ SO ORP TIŠNOV

JIHOMORAVSKÝ KRAJ

Výbor pro komunitní plánování sociálních sluţeb Zastupitelstva města Tišnova – řídící skupina Mgr. Renata Pleskačová - předsedkyně, zastupitelka Mgr. Monika Chlupová Fruhwirtová - místopředsedkyně Ing. Mgr. Marie Sendlerová Vladimír Franta Mgr. Tomáš Laušman, B.Th. Jitka Kvíčalová Lenka Knechtová Ing. Mgr. Jana Wildová Ing. Marcela Dvořáková PhDr. Jana Hutařová Boţena Suzová Mgr. Michal Kudláček, DiS. – tajemník výboru, koordinátor KPSS ORP Tišnov, zpracovatel komunitního plánu

Pracovní skupina č. 1 ,,Senioři a jejich rodina“ Ing. Mgr. Marie Sendlerová, (vedoucí skupiny), Ing. Marcela Dvořáková, Ing. Mgr. Jana Wildová, paní Boţena Suzová, Mgr. Tomáš Franc, PhDr. Jana Hutařová, pan Vladimír Franta, paní Květoslava Katuščáková, paní Martina Sáblíková

Pracovní skupina č. 2 ,,Zdravotně postiţení a jejich rodina“ Ing. Marcela Dvořáková (vedoucí skupiny), Mgr. Monika Chlupová, Ing. Závišek Josef, paní Jitka Kvíčalová, pan Pavel Kadlec, paní Květoslava Kučerová, paní Emilie Krčmová, pan Oldřich Pospíšil

Pracovní skupina č. 3 ,,Děti a mládeţ“ Mgr. Monika Chlupová Fruhwirtová (vedoucí skupiny), Mgr. Renata Pleskačová, Mgr. Michal Kudláček, DiS., Mgr. Soňa Kapellová, Bc. Šárka Ondráčková, Bc. Lenka Křehlíková, pan Libor Novotný, pan Bronislav Bauer, paní Lenka Knechtová

Pracovní skupina č. 4 ,,Osoby ohroţené sociálním vyloučením“ Mgr. Tomáš Laušman, B.Th. (vedoucí skupiny), pan Miloslav Kavka, Mgr. Jana Kosmáková, Bc. Vendula Švehlová, paní Kateřina Smetanová, Mgr. Michal Kudláček, DiS.

11

SOCIO - DEMOGRAFICKÁ ANALÝZA SPRÁVNÍHO OBVODU ORP TIŠNOV Správní obvod obce s rozšířenou působností Tišnov (dále jen ORP Tišnov) se nachází v severo-západní části Jihomoravského kraje. Z hlediska počtu obyvatel (29 491 v roce 2011) zaujímá ORP Tišnov 13. místo a z hlediska rozlohy (34 253 ha) 12. místo mezi 21 ORP nacházejícími se na území Jihomoravského kraje. Z hlediska Jihomoravského kraje je ORP základní jednotkou v oblasti střednědobého plánování rozvoje sociálních sluţeb. Ze severo-východu správní obvod ORP Tišnov sousedí s ORP Boskovice, z východu s ORP Blansko, z jiho-východu sousedí s ORP Kuřim a z jihu s ORP Rosice. Jedná se o ORP spadající do Jihomoravského kraje. Ze západní strany sousedí ORP Tišnov s krajem Vysočina, resp. z jiho-západní strany s ORP Velké Meziříčí a ze severo-západní strany s ORP Bystřice nad Pernštejnem. Samotný správní obvod ORP Tišnov je tvořen městem Tišnovem a dalšími 58 obcemi. Těmito obcemi jsou: Běleč, Borač, Borovník, Braníškov, Brumov, Březina, Bukovice, Černvír, Deblín, Dolní Loučky, Doubravník, Drahonín, Drásov, Heroltice, Hluboké Dvory, Horní Loučky, Hradčany, Kaly, Katov, Křiţínkov, Kuřimská Nová Ves, Kuřimské Jestřabí, Laţánky, Lomnice, Lomnička, Lubné, Malhostovice, Maršov, Nedvědice, Nelepeč Ţernůvka, Níhov, Ochoz u Tišnova, Olší, Osiky, Pernštejnské Jestřabí, Předklášteří, Rašov, Rohozec, Rojetín, Řikonín, Sentice, Skalička, Skryje, Strhaře, Svatoslav, Synalov, Šerkovice, Štěpánovice, Tišnov, Tišnovská Nová Ves, Újezd u Tišnova, Unín, Úsuší, Vohančice, Vratislávka, Všechovice, Zhoř, Ţdˇárec, Ţelezné.

Zdroj: http://www.uur.cz/default.asp?ID=3651, cit. 24. 4. 2012, Ústav územního rozvoje.

12

Počet obyvatel ORP Tišnov, přírůstek, struktura obyvatelstva dle věku a pohlaví Vývoj ukazatele počet obyvatel celkem v obcích SO ORP Tišnov v období 2000 – 2011 znázorňuje následující tabulka. Z časové řady je v rámci dekády patrný mírný nárůst počtu obyvatel. Jedná se o evidenci dle kriteria trvalého pobytu. Tab. č. 1 Počet obyvatel SO ORP Tišnov 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

27 199

27 155

27 192

27 335

27 417

27 520

27 656

28 141

28 549

28 801

29 066

29 491

Tabulka č. 1 Zdroj: http://www.czso.cz/xb/redakce.nsf/i/casove_rady_podle_ukazatelu, cit. 20.6. 2012, ČSÚ Brno

Výše uvedené údaje o počtu obyvatel je uţitečné doplnit ukazatelem přirozeného přírůstku obyvatelstva, který zohledňuje bilanci narození a úmrtí obyvatel správního obvodu dle kriteria trvalého pobytu. V rámci dekády je v posledních letech patrný příklon ke kladné bilanci. Tab. č. 2 Přirozený přírůstek obyvatelstva SO ORP Tišnov 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

-134

-71

-52

-99

-52

-48

-41

-2

60

38

41

66


Ukazatel přírůstek obyvatel stěhováním zohledňuje bilanci přistěhovalých a vystěhovalých obyvatel v rámci správního obvodu dle kriteria trvalého pobytu. Tab. č. 3 Přírůstek obyvatel stěhováním SO ORP Tišnov 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

32

72

89

242

134

151

177

487

348

214

224

350


Z údajů týkajících se přirozeného přírůstku obyvatel a přírůstku stěhováním vyplývá, ţe mírný nárůst počtu obyvatel v regionu se děje převáţně na základě migrace obyvatel, nikoliv cestou přirozeného přírůstku. Pokud srovnáme výsledky sčítání lidu z roku 2001 a 2011 za obce ORP Tišnov z hlediska věkové struktury tří statisticky sledovaných věkových skupin, je zapotřebí si všimnout především sníţení počtu osob v kategorii 0 – 14 let a naopak výraznější zvýšení počtu osob ve věkové kategorii 65 let a starší, coţ prokazuje stárnutí populace. Tab. č. 4 Věková struktura obyvatelstva ORP Tišnov dle výsledků sčítání lidu 2001 a 2011

Rok

Počet obyvatel

Celkem

muži

ženy

celkem

muži

ženy

2011

29 209

4 340

2 236

2 104

19 806

10 074

9 732

5 063

2 099

2 964

2001

27 156

4 477

2 277

2 200

18 537

9 421

9 116

4 142

1 621

2 521

0 - 14 let

15 - 64 let

65 a více let včetně nezjištěno celkem muži ženy

Tabulka č. 4 Zdroj: http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/kapitola/03000-12-n_2012-64, cit. 15.5. 2012, ČSÚ Brno

13

Proces stárnutí populace ORP Tišnov můţeme z hlediska poslední dekády detailněji sledovat v datech následující tabulky č. 5, která vyjadřuje hodnoty tzv. indexu stáří, který je definován jako počet osob ve věku 65 a více let na 100 dětí ve věku 0 - 14 let. Právě narůstající hodnota indexu stáří je hlavním indikátorem stárnutí populace. Hodnota 115,8 udává, ţe na 100 dětí ve věku 0 – 14 let připadá 115,8 osob ve věku 65 a starším. Tab. č. 5 Index stáří SO ORP Tišnov 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

94,1

94,8

95,7

97,9

99,9

103,3

106,0

108,1

110,8

113,9

116,8

115,8

Tabulka č. 5 Zdroj: http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/kapitola/03000-12-n_2012-64, cit. 15.5. 2012, ČSÚ Brno, hodnota za rok 2011 získána u zdroje http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?voa=tabulka&cislotab=DEM9010PU_OR, cit. 20.6. 2012, Veřejná databáze ČSÚ.

Struktura obyvatelstva SO ORP Tišnov dle dosaţeného vzdělání Porovnání výsledků sčítání lidu 2001 a 2011 z hlediska struktury obyvatelstva ORP Tišnov vzhledem k nejvyššímu dosaţenému vzdělání ve věkové skupině osob 15 a více let potvrzuje trend zvyšujícího se počtu osob s dosaţeným úplným středním vzděláním s maturitou a vyšším odborným vzděláním a také zvyšující se počet osob s dosaţeným vysokoškolským vzděláním v regionu. Tab. č. 6 Struktura obyvatelstva SO ORP Tišnov dle dosaženého vzdělání z toho nejvyšší ukončené vzdělání

Rok

Obyvatelstvo ve věku 15 a více let

základní vč. neukončeného

střední vč. vyučení (bez maturity)

úplné střední (maturita) a vyšší odborné

vysokoškolské

bez vzdělání

2011

24 869

4 263

8 911

7 941

2 905

65

2001

22 679

5 154

9 394

6 255

1 620

36


Struktura obyvatelstva SO ORP Tišnov dle národnosti Vymezení pojmu národnostní menšina a příslušník národnostní menšiny stanoví zákon č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Národnostní menšina je společenství občanů České republiky ţijících na území současné České republiky, kteří se odlišují od ostatních občanů zpravidla společným etnickým původem, jazykem, kulturou a tradicemi, tvoří početní menšinu obyvatelstva a zároveň projevují vůli být povaţováni za národnostní menšinu za účelem společného úsilí o zachování a rozvoj vlastní svébytnosti, jazyka a kultury a zároveň za účelem vyjádření a ochrany zájmů jejich společenství, které se historicky utvořilo.1) Příslušníkem národnostní menšiny je občan České republiky, který se hlásí k jiné neţ české národnosti a projevuje přání být povaţován za příslušníka národnostní menšiny spolu s dalšími, kteří se hlásí ke stejné národnosti. Důleţitou poznámkou je to, ţe národnost je v rámci sčítání lidu nepovinným údajem a jde o deklarovanou skutečnost.2) Z níţe uvedených výsledků však vyplývá, ţe region ORP Tišnov je z národnostního hlediska v podstatě homogenní. Dané údaje neodráţení např. přítomnost cizinců na území ORP Tišnov. 1) – 2) Zdroj: http://www.vlada.cz/cz/pracovni-a-poradni-organy-vlady/rnm/mensiny/narodnostni-mensiny-15935/; Rada vlády pro národnostní menšiny, cit. 30. 4. 2012

14

Tab. č. 7 Struktura obyvatelstva SO ORP Tišnov dle národnosti z toho národnost

Obyvatelstv o celkem

Rok

čes.

mor.

slez

slov.

pol.

něm

rom.

neuvedeno

2011

29 209

14 291

6 686

3

182

19

13

21

6 829

2001

27 156

21 061

5 139

2

206

20

25

7

552


Nezaměstnanost V níţe uvedené tabulce uvádíme míru nezaměstnanosti ve správním obvodu v období 2000 – 2011. Míra nezaměstnanosti je v časové řadě do roku 2004 včetně vypočtena jako podíl registrovaných uchazečů o zaměstnání celkem a obyvatel ekonomicky aktivních dle hodnoty získané při sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 (tj. 12 982 ekonomicky aktivních). Od roku 2005 se míra nezaměstnanosti počítá pouze z uchazečů dosaţitelných, tj. jedná se o uchazeče o zaměstnání, kteří mohou bezprostředně nastoupit do zaměstnání při nabídce vhodného pracovního místa, tj. evidovaní nezaměstnaní, kteří nemají ţádnou objektivní překáţku pro přijetí zaměstnání. Za dosaţitelné se nepovaţují uchazeči o zaměstnání ve vazbě, ve výkonu trestu, uchazeči v pracovní neschopnosti, uchazeči, kteří jsou zařazeni na rekvalifikační kurzy nebo uchazeči, kteří vykonávají krátkodobé zaměstnání, a dále uchazeči, kteří pobírají peněţitou pomoc v mateřství nebo kterým je poskytována podpora v nezaměstnanosti po dobu mateřské dovolené.1) Tab. č. 8 Míra nezaměstnanosti SO ORP Tišnov 2000 – 2011 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

6,39

6,64

8,57

9,00

8,81

7,86

7,15

5,15

5,82

10,54

12,02

10,45

Tabulka č. 8 Zdroj: http://www.czso.cz/xb/redakce.nsf/i/casove_rady_podle_ukazatelu, 20.6. 2012, ČSÚ Brno, 1) http://vdb.czso.cz/vdbvo/mi/mi_ukazatel.jsp?kodukaz=6245, cit. 20. 5. 2012, ČSU

15

ANALÝZA SOCIÁLNÍCH SLUŢEB PŮSOBÍCÍCH VE SO ORP TIŠNOV Základní právní normou upravující oblast sociálních sluţeb je zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních sluţbách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ,,zákon o sociálních sluţbách“) a jeho vyhláška č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních sluţbách, ve znění pozdějších předpisů. Oba předpisy nabyly účinnosti dne 1.1. 2007. Ve správním obvodu ORP Tišnov dle monitoringu Odboru sociálních věcí MěÚ Tišnov k červnu 2012 působilo celkem 13 různých poskytovatelů sociálních sluţeb, přičemţ 5 poskytovatelů má sídlo přímo v regionu ORP Tišnov (dále jen ,,místní poskytovatelé“ a ,,místní sociální sluţby,“ 8 poskytovatelů sídlí mimo region (dále jen ,,externí poskytovatelé“ a ,,externí sociální sluţby“). Výše uvedených 13 poskytovatelů realizuje v v různém rozsahu ve správním obvodu ORP Tišnov k červnu 2012 celkem 20 sociálních sluţeb. Tab. č. 9 Počet poskytovatelů/sociálních služeb ve správním obvodu ORP Tišnov Sídlo poskytovatele Počet poskytovatelů Počet služeb Poskytovatelé/služby se sídlem v ORP Tišnov 5 12 Poskytovatelé/služby se sídlem mimo ORP Tišnov 8 8 Celkem 13 20

Poskytovatelé sociálních sluţeb v regionu ORP Tišnov Poskytovatelem sociální sluţby je právnická nebo fyzická osoba, která má k této činnosti oprávnění na základě registrace dle zákona o sociálních sluţbách. Agendu registrace sociálních sluţeb vykonávají ze zákona o sociálních sluţbách krajské úřady příslušné dle místa trvalého nebo hlášeného pobytu fyzické osoby nebo sídla právnické osoby. Strukturu poskytovatelů působících ve správním obvodu ORP Tišnov z hlediska právní subjektivity znázorňuje níţe uvedená tabulka č. 10.

Tab. č. 10 Poskytovatelé sociálních služeb na území ORP Tišnov dle právní subjektivity Právní subjektivita Obce Příspěvkové organizace Organizační složky Neziskové Sdružení organizace Církevní organizace Obecně prospěšná společnost Zájmové sdružení Zájmové sdružení PO Akciová společnost Společnost s ručením omezeným Celkem

16

Se sídlem v ORP Tišnov

Se sídlem mimo ORP Tišnov

1 2 0 0 2 0

0 0 0 6 1 1

0 0 0 0 5

0 0 0 0 8

Sociální sluţby v ORP Tišnov dle formy poskytování Dle ust. § 33 zákona o sociálních sluţbách členíme sociální sluţby z hlediska formy na sluţby ambulantní, terénní a pobytové. Ambulantní sluţby – Sluţby, za kterými osoba dochází, je doprovázena či dopravována do zařízení, přičemţ součástí sluţby není ubytování. Terénní sluţby – Sluţby, které jsou osobě poskytovány v jejím přirozeném sociálním prostředí, přičemţ přirozeným sociálním prostředím dle ust. § 3 písm. d) zákona o sociálních sluţbách rozumíme především rodinu, domácnost, místo, kde osoby pracují, vzdělávají se, realizují běţné sociální aktivity. Pobytové sluţby – Sluţby, které jsou spojené s ubytováním v zařízení. Následující tabulka č. 11 přehledně zachycuje sociální sluţby působící v ORP Tišnov k červnu 2012 dle formy poskytování. Ve struktuře místních sociálních sluţeb jsou tyto z hlediska formy rovnoměrně zastoupeny. U sluţeb externích poskytovatelů se jedná logicky ve všech případech o terénní sociální sluţby. Tab. č. 11 Počty sociálních služeb v ORP Tišnov dle formy poskytování Forma služby Ambulantní služby Terénní služby Pobytové služby Celkem

Se sídlem v ORP Tišnov 4 4 4 12

Se sídlem mimo ORP Tišnov 0 8 0 8

Sociální sluţby v ORP Tišnov z hlediska druhu sluţby Zákon o sociálních sluţbách rozlišuje celkem tři druhy sociálních sluţeb, a to sociální poradenství, sluţby sociální péče a sluţby sociální prevence. Sluţby sociálního poradenství – jsou dle ust. § 37 zákona o sociálních sluţbách členěny na základní poradenství, jehoţ obsahem je předání informací potřebných pro řešení nepříznivé situace, jde o základní činnost při poskytování všech druhů sociálních sluţeb. Druhou skupinou je odborné sociální poradenství, které se specializuje na potřeby určité úţeji vymezené sociální skupiny (občanské poradny, manţelské a partnerské poradny, poradny pro osoby se zdravotním postiţením, poradny po oběti trestných činů a domácího násilí, součástí odborného poradenství je i půjčování kompenzačních pomůcek). Sluţby sociální péče – dle ust. § 38 zákona o sociálních sluţbách napomáhají osobám zajistit jejich fyzickou a psychickou soběstačnost, s cílem umoţnit jim v nejvyšší moţné míře zapojení do běţného ţivota společnosti, a v případech, kdy toto vylučuje jejich stav, zajistit jim důstojné prostředí a zacházení. Sluţby sociální prevence – dle ust. § 53 zákona o sociálních sluţbách napomáhají zabránit sociálnímu vyloučení osob, které jsou ohroţeny pro krizovou sociální situaci, ţivotní návyky a způsob ţivota vedoucí ke konfliktu se společností, znevýhodňující prostředí, ohroţení práv a 17

oprávněných zájmů trestnou činností jiné fyzické osoby. Cílem sluţeb sociální prevence je napomáhat osobám k překonání jejich nepříznivé sociální situace a chránit společnost před vznikem a šířením neţádoucích společenských jevů. Následující tabulka č. 12 přehledně zachycuje sociální sluţby působící v ORP Tišnov k červnu 2012 dle jejich druhu. Z hlediska četnosti je zřejmé, ţe ve struktuře místních sociálních sluţeb převaţují sluţby sociální péče, které jsou z hlediska cílové skupiny zaměřeny na seniory a osoby se zdravotním postiţením (pečovatelské sluţby, odlehčovací sluţba, domovy pro seniory, domov se zvláštním reţimem, chráněné bydlení), sluţby odborného poradenství jsou zastoupeny Poradnou Porta Oblastní charity Tišnov a sluţby sociální prevence zastupuje Nízkoprahové zařízení pro mládeţ Klub Čas, Sociálně – aktivizační sluţby pro seniory a osoby se zdravotním postiţením CSS Tišnov, p.o., Sociální rehabilitace Skryje Oblastní charita Tišnov. U sociálních sluţeb externích poskytovatelů pak na území ORP Tišnov zřetelně dominují sluţby sociální prevence (4 x raná péče, 2 x terénní programy). Tab. č. 12 Počty sociálních služeb v ORP Tišnov dle druhu služby Druh služby Odborné sociální poradenství Služby sociální péče Služby sociální prevence Celkem

Se sídlem v ORP Tišnov 1 8 3 12

18

Se sídlem mimo ORP Tišnov 1 1 6 8

ANALÝZA ČINNOSTI SOCIÁLNÍCH SLUŢEB SE SÍDLEM POSKYTOVATELE VE SPRÁVNÍM OBVODU ORP TIŠNOV V níţe uvedené tabulce č. 13 je obsaţen výčet poskytovatelů se sídlem ve správním obvodu ORP Tišnov a jimi poskytovaných sociálních sluţeb dle stavu k měsíci červnu 2012. Typ příslušné sluţby je v pravém sloupci doplněn určením sluţby dle formy jejího poskytování (ambulantní, terénní, pobytová forma sluţby).1) Tab. č. 13 Poskytovatelé/sociální sluţby sídlící ve správním obvodu ORP Tišnov Pečovatelská sluţba (terénní sluţba)

Centrum sociálních sluţeb Tišnov, Králova 1742, příspěvková organizace

Aktivizační sluţby pro seniory a osoby se zdravotním postiţením (ambulantní sluţba) Pečovatelská sluţba (terénní sluţba) Odlehčovací sluţba (terénní sluţba) Klub Čas (nízkoprahové zařízení pro děti a mládeţ) (ambulantní sluţba)

Diecézní charita Brno, třída Kpt. Jaroše 1928/9, Černá Pole, 602 00 Brno (Oblastní charita Tišnov, Ráboňova 117, 666 01)

Chráněné bydlení Skryje (pobytová sluţba) Sociální rehabilitace Skryje (ambulantní sluţba) Poradna Porta (odborné sociální poradenství) (ambulantní sluţba) Pečovatelská sluţba (terénní sluţba)

Městys Lomnice, nám. Palackého 32, Lomnice u Tišnova, 679 23

Domov pro seniory Předklášteří, Šikulova 1438, 666 02 Předklášteří, (příspěvková organizace Jihomoravského kraje)

Domov sv. Alţběty, Ţernůvka 12, 666 01 Nelepeč-Ţernůvka

Domov pro seniory (pobytová sluţba) Domov se zvláštním reţimem (pobytová sluţba) Domov pro seniory (pobytová sluţba)

Následující část dokumentu představuje analýzu činnosti sociálních sluţeb se sídlem ve správním obvodu ORP Tišnov na základě sad ukazatelů činnosti sociálních sluţeb, které byly v rámci procesu komunitního plánování sociálních sluţeb vypracovány ve spolupráci s poskytovateli. Ukazatele činnosti sociálních sluţeb ORP Tišnov byly schváleny usnesením č. 1 Výboru pro komunitní plánování sociálních sluţeb Zastupitelstva města Tišnova na zasedání dne 12. 6. 2012. Níţe prezentované údaje se týkají činnosti sociálních sluţeb se sídlem ve správním obvodu ORP Tišnov za období roku 2011. 1)

Za místního poskytovatele sociálních sluţeb z hlediska ORP Tišnov je povaţována taktéţ Oblastní charita Tišnov, která je organizační sloţkou Diecézní charity Brno, coby registrovaného poskytovatele uvedených sociálních sluţeb se sídlem v Brně.

19

Číslo ukazatele

Název měřitelného ukazatele

Pečovatelská sluţba Oblastní charita Tišnov

Pečovatelská sluţba CSS Tišnov, p. o.

Pečovatelská sluţba Městys Lomnice

Odlehčovací Sluţba Oblastní charita Tišnov

1

Počet klientů za sledované období

79

464

31

13

1a

- z toho Tišnov

17

436

0

5

1b

- okolí (ORP)

62

28

31

8

2

Počet klientů, kteří mají pouze dováţku oběda

24

104

28

X

3

Počet úkonů u klienta za sledované období (rok)

5 178

59 064

4775

25

3a

- z toho počet provedených fakultativních úkonů

30

18 608

0

25

9 651,25

10 410

1265

6 486,75

113,75

2 825

0

2,5

x

8 480

0

X

5

Počet hodin poskytnutých sluţeb za sledované období - z toho počet hodin poskytnutých fakultativních sluţeb Donáška oběda za sledované období

6

Rozvoz obědů

5 133

30 875

4601

X

7

Praní a ţehlení prádla v kg za sledované období

0

1 920

0

X

8

Celkový přepočtený počet pracovníků s pracovní smlouvou

7,08

14

0,7

1,35

9

Počet hodin na dohody

3 243,25

605

106

2 649,5

4

4a

1) 2) 3)

Pečovatelská sluţba Oblastní charity Tišnov neeviduje zvlášť roznášku a dováţku oběda. U odlehčovací sluţby se ukazatele opatřené znakem X nesledují. V této tabulce je odlehčovací sluţba zařazena vedle pečovatelských sluţeb pro podobnost z hlediska struktury ukazatelů. Činnost pečovatelské sluţby se člení na tzv. základní úkony, které realizuje ze zákona kaţdá pečovatelská sluţba a tzv. fakultativní úkony, které poskytovatel realizuje na základě vlastních moţností a poptávky na straně klientů. Obě skupiny úkonů pak lze zpoplatnit pouze do zákonem stanoveného limitu. Formálně pak jsou úkony v obou skupinách měřeny z hlediska času v jednotce hodin, měřeny z hlediska četnosti (bez ohledu na čas) a měřeny v kilogramech.

20

Pečovatelská sluţba je definována v ust. § 40 zákona o sociálních sluţbách. Je to terénní nebo ambulantní sluţba poskytovaná osobám, které mají sníţenou soběstačnost z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postiţení, a rodinám s dětmi, jejichţ situace vyţaduje pomoc jiné fyzické osoby. Podstatou sluţby je pomoc lidem v oblasti osobní péče a péče o domácnost v rozsahu předem dohodnutých běţných kaţdodenních úkonů, aby umoţnila člověku setrvat ve vlastním domácím prostředí a zachovat kvalitu jeho ţivota.1) Odlehčovací sluţba je definována v ust. § 44 zákona o sociálních sluţbách. Jde o terénní, ambulantní nebo pobytovou sluţbu poskytovanou osobám, které celodenně pečují o člověka se sníţenou soběstačností z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postiţení. Cílem sluţby je umoţnit pečující osobě nezbytný odpočinek.2) Ve správním obvodu ORP Tišnov je pečovatelská sluţba poskytována třemi subjekty, tj. Oblastní charitou Tišnov, Centrem sociálních sluţeb Tišnov, příspěvková organizace (dále jen CSS Tišnov, p.o.) a Městysem Lomnice. Důleţitou charakteristikou je územní působnost poskytovatelů. Územní působnost Oblastní charity Tišnov je tvořena tišnovským děkanstvím,3) které zahrnuje správní obvody ORP Tišnov a ORP Kuřim.4) V rámci ORP Tišnov platí, ţe Oblastní charita Tišnov jako jediný z poskytovatelů terénních sluţeb pokrývá celé území obce s rozšířenou působností. CSS Tišnov, p.o., poskytuje v rámci pečovatelské sluţby v obcích správního obvodu pouze rozváţku obědů. V roce 2011 se jednalo o obce Hradčany, Ţelezné, Předklášteří, Březina. V Tišnově se obědy rozváţejí také v částech Pejškov, Hájek a Jamné.5) Jako jediný subjekt v ORP Tišnov je Oblastní charita Tišnov poskytovatelem ošetřovatelské sluţby, kterou kombinuje s pečovatelskou a odlehčovací sluţbou.6) V některých obcích správního obvodu ORP Tišnov působí ošetřovatelská sluţba Centra sociálních sluţeb Kuřim, a to v Drásově, Malhostovicích, Skaličce, Všechovicích.7) Pečovatelské sluţby CSS Tišnov,p.o. a městyse Lomnice jsou spojeny s místními domy s pečovatelskou sluţbou.8) Dům s pečovatelskou sluţbou v Lomnici přijímá převáţně občany městyse (celková kapacita 14 obyvatel). Dům s pečovatelskou sluţbou CSS Tišnov, p.o. přijímá klienty přednostně z města Tišnova, následně ORP Tišnov a za účelem sloučení rodiny a stěhování ţadatele i klienty mimo ORP Tišnov (celková kapacita činí 247 obyvatel). 1) 2) 3) 4)

5) 6)

7) 8)

O sociálních sluţbách, Jihomoravský kraj, 2010, str. 9, dostupné na http://www.socialnisluzby-jmk.cz/dokumenty-ke-stazeni.aspx (ciz. 25. 6. 2012) Tamtéţ. Zdroj: Oblastních charita Tišnov, Dostupné na: http://tisnov.charita.cz/o-nas/ (cit. 20. 6. 2012) Kromě obcí správního obvodu ORP Tišnov zahrnuje děkanství tišnovské taktéţ obce ORP Kuřim, neboť tišnovské děkanství spravuje farnosti Újezd u Černé Hory, Lipůvka, Kuřim, Veverská Bítýška a jim příslušné obce. (Zdroj: Biskupství brněnské, Dostupné na: http://www.biskupstvi.cz/katalog/dekanstvi.php?kod=2 (cit. 20. 6. 2012) Zdroj: Centrum sociálních sluţeb Tišnov, příspěvková organizace, Zpráva o činnosti za rok 2011, Ing. Mgr. Jana Wildová, Dostupné na: http://www.css.tisnov.cz/?page=zpravy (cit. 20. 6. 2012) Ošetřovatelská sluţba není sociální sluţbou. Jedná se o terénní zdravotnickou sluţbu poskytovanou diplomovanými registrovanými zdravotními sestrami s osvědčením k výkonu zdravotního povolání bez odborného dohledu. Jedná se především o aplikace klyzmatu, cévkování, výplachu, aplikace ordinované terapie ( inzulín, intramuskulární injekce), lokální ošetření, ošetření permanentního katetru, ošetření stomií (vývod), ošetřovatelská rehabilitace, péče o umírající a jejich rodiny. Zdroj: Oblastní charita Tišnov, Dostupné na: http://tisnov.charita.cz/vyhledavani-v-adresari/?s=osetrovatelska-sluzba-oblatni-charity-tisnov (cit. 20. 6. 2012) 3. Komunitní plán sociálních sluţeb správního obvodu obce s rozšířenou působností Kuřim pro období 2012 – 2014. Bc. Taťána Sojková a kol., 2011, Dostupné na: http://www.kurim.cz/cs/obcan/#sek37500 (cit. 25. 6. 2012) Dům s pečovatelskou sluţbou není dle z. č. 108/2006 Sb. zařízením sociálních sluţeb jako např. domov pro seniory. Dům s pečovatelskou sluţbou je komplex bytů zvláštního určení, jehoţ cílovou skupinou jsou zpravidla občané ve stupni závislosti I. – II. příspěvku na péči, kteří nepotřebují komplexní ústavní péči. Byty v domech s pečovatelskou sluţbou jsou určeny pro občany důchodového věku či občany s přiznaným invalidním důchodem, jejichţ zdravotní stav nevyţaduje komplexní ústavní péči. Domy s pečovatelskou sluţbou jsou součástí bytové politiky obcí směrem k cílové skupině seniorů.

21

Z dat uvedených v tabulce na str. 20 vyplývá, ţe pečovatelské sluţby v roce 2011 pracovaly v rámci ORP Tišnov pro celkem 574 klientů, z toho 156 klientů celkem vyuţívá v rámci sluţby ,,pouze“ dovoz obědů (cca. ¼), zbylých 418 klientů vyuţívá společně s dovozem obědů či samostatně i jiné úkony pečovatelské sluţby. Obdobný poměr ve struktuře klientů je platný, jak vyplývá z údajů v tabulce, pro Oblastní charitu Tišnov i pro CSS Tišnov, p.o. Poznámka: U pečovatelských sluţeb spojených s provozem domů s pečovatelskou sluţbou (CSS Tišnov, p.o.) je zajištěn nepřetrţitý provoz, personálně je nezbytné ošetřit řešení nenadálých krizových situací spojených s počtem osob vysokého věku v domě s pečovatelskou sluţbou. U pečovatelské sluţby Oblastní charity Tišnov, která působí u klientů v rámci tišnovského děkanství (ORP Tišnov, ORP Kuřim) je zapotřebí zohlednit faktor dojezdové doby, spočívající v čase určeném na přejezdy pracovníků mezi klienty. Hodnota ukazatele č. 3 ,,Počet úkonů u klienta za sledované období (rok)“ obsahuje úkony sledované z hlediska četnosti. Jde převáţně o dovoz a donášku oběda. Hodnota ukazatele č. 3 je tak určena převáţně počtem roznesených a rozvezených obědů ve sledovaném období (viz. hodnoty ukazatelů č. 5 a 6). Další rozdíly jsou ovlivněny především nabídkou a poptávkou z hlediska fakultativních úkonů, mezi které patří např. dohled nad uţíváním léků, pedikůra, dovoz motorovým vozidlem po Tišnově, objednávky sanitky klientovi. Z hlediska počtu roznesených a rozvezených obědů a počtu fakultativních úkonů jsou hodnoty nejvyšší u CSS Tišnov, p.o., coţ odráţí potřebu zajištění širokého spektra sluţeb pro seniory obývající byty v domě s pečovatelskou sluţbou. Hodnota ukazatele č. 4 ,,Počet hodin poskytnutých sluţeb za sledované období“ obsahuje úkony pomoci péče o vlastní osobu, pomoc s osobní hygienou, pomoc, příprava a podání jídla, pomoc při úklidu a údrţbě domácnosti, nákupy, pochůzky (např. vyzvednutí léků), doprovázení k lékaři a další. Ukazatel č. 4a následně uvádí hodnotu fakultativních úkonů počítaných v jednotce hodin. Sem patří např. dohled nad dospělým občanem, jednoduché ošetřovatelské úkony, mytí oken. Fakultativní úkony jsou realizovány zejména CSS Tišnov, p.o. Oblastní charita Tišnov fakultativní úkony téměř neposkytuje a soustředí se na základní úkony. Pokud připočteme k hodinám pečovatelské sluţby taktéţ hodiny péče v rámci odlehčovací sluţby je zřejmé, ţe z hlediska hodin péče je v rámci ORP Tišnov Oblastní charita Tišnov dominantním poskytovatelem přímé péče v obcích mimo Město Tišnov. Hodnota ukazatele č. 7 ,,Praní a ţehlení prádla v kg za sledované období“ (včetně jeho drobných oprav) je úkonem měřeným v jednotkách kilogramů a poskytuje jej pouze CSS Tišnov, p.o. Prádlo je odvezeno od klienta, vypráno, vyţehleno v rámci CSS Tišnov, p.o. a následně dodáno klientovi zpět.

22

Číslo ukazatele


Domov sv. Alţběty

Domov pro seniory Předklášteří

Domov se zvláštním reţimem Předklášteří

1

Počet lůţek klientů

46

52

32

2

Počet klientů za sledované období (rok)

55

59

36

3

Celkový přepočtený počet pracovníků (přímá obsluţná péče/ostatní)

17,34/10,26

20,303/13,09

16,115/8,721

4

Celkový počet hodin odpracovaných "na dohody"(přímá obsluţná péče/ostatní)

2.827/2.796

0/151

0/100

5

Celkový počet hodin odpracovaných dobrovolníky

2.130

0

0

6

Počet přijatých ţádostí z Tišnova/ORP Tišnov/ostatní za sledované období

6/14/29

14/18/39

4/3/16

7

Počet přijatých ţádostí z Tišnova/ORP Tišnov/ostatní k 31.12 sledovaného roku celkem

40/52/218

337

79

8

Počet uspokojených ţádostí z Tišnova/ORP Tišnov/ostatní za sledované období

4/1/4

3/1/3

0/2/2

9

Struktura klientů k 31.12. sledovaného roku z Tišnova /ORP Tišnov/ostatní

10/9/27

14/11/25

4/8/16

Domovy pro seniory jsou pobytovou sociální sluţbou umoţňující proţití důstojného a aktivního ţivota, který vzhledem k věku, zdravotnímu stavu a ztrátě soběstačnosti uţivatelé nemohou nebo nechtějí proţít ve svém domácím prostředí. Kromě ubytování, stravování a pomoci při péči o vlastní osobu, sluţba podporuje soběstačnost klientů, nabízí sociálně terapeutické, aktivizační činnosti a pomoc při obstarávání osobních záleţitostí .1) 1)

O sociálních sluţbách, Jihomoravský kraj, 2010, str. 9, dostupné na http://www.socialnisluzby-jmk.cz/dokumenty-ke-stazeni.aspx (ciz. 25. 6. 2012)

23

Domovy se zvláštním reţimem poskytují pobytové sluţby osobám se sníţenou soběstačností z důvodu chronického duševního onemocnění nebo závislosti na návykových látkách, a osobám s různými typy demencí, které mají sníţenou soběstačnost z důvodu těchto onemocnění. Sluţba umoţňuje uţivatelům proţití důstojného a aktivního ţivota, který vzhledem ke svému zdravotnímu stavu a ztrátě soběstačnosti nemohou nebo nechtějí proţít ve svém domácím prostředí. Kromě ubytování, stravování a pomoci při péči o vlastní osobu, sluţba rozvíjí soběstačnost klientů, nabízí sociálně terapeutické, aktivizační činnosti a pomoc při obstarávání osobních záleţitostí. Ve správním obvodu ORP Tišnov je sluţba domov pro seniory poskytována dvěma subjekty, tj. Domovem sv. Alţběty (zřizovatelem je Kongregace Milosrdných sester III. Řádu sv. Františka pod ochranou Svaté Rodiny v Brně) a Domovem pro seniory Předklášteří, p.o. (zřizovatelem je Jihomoravský kraj), který poskytuje současně sluţbu domov se zvláštním reţimem zaměřený na cílovou skupinu osob s alzheimerovou a jinou demencí. Cílovou skupinou domova pro seniory a domova se zvláštním reţimem jsou senioři, kteří dosáhli věku rozhodného pro přiznání starobního důchodu, jejichţ zdravotní stav odpovídá závislosti na péči jiné osoby ve stupni III. a IV. příspěvku na péči. Domov sv. Alţběty má kapacitu 46 lůţek. Domov poskytoval v roce 2011 sluţby 55 klientům. Zařízení přijalo v roce 2011 celkem 9 osob. Struktura klientů k 31.12. 2011 z hlediska trvalého pobytu při přijetí do zařízení byla tvořena 10 klienty z města Tišnova, 9 klienty z ostatních obcí ORP Tišnov a 27 klienty s pobytem mimo ORP Tišnov. Do zařízení si podalo ţádost 6 občanů z Tišnova, 14 občanů z ostatních obcí ORP Tišnov a 29 občanů s pobytem mimo ORP Tišnov. Ke konci roku zařízení eviduje 40 ţadatelů z Tišnova, 52 z ostatních obcí ORP Tišnov a 218 ţadatelů s pobytem mimo ORP Tišnov. Pro zařízení je příznačné, ţe ve velké míře vyuţívá institutu dobrovolnictví. Celkem dobrovolníci v roce 2011 poskytli domovu 2130 hodin svého času. Domov pro seniory Předklášteří, p. o. má kapacitu 52 lůţek. Domov poskytoval v roce 2011 sluţby 59 klientům. Zařízení přijalo v roce 2011 celkem 7 osob. Struktura klientů k 31. 12. 2011 z hlediska trvalého pobytu při přijetí do zařízení byla tvořena 14 klienty z Tišnova, 11 klienty z ostatních obcí ORP Tišnov a 25 klienty s pobytem mimo ORP Tišnov. Do zařízení si podalo ţádost 14 občanů Tišnova, 18 občanů z ostatních obcí ORP Tišnov a 39 občanů s pobytem mimo ORP Tišnov. Ke konci roku zařízení eviduje celkem 337 ţádostí. Domov se zvláštním reţimem Předklášteří má kapacitu 32 lůţek. Domov poskytoval v roce 2011 sluţby 36 klientům. Zařízení přijalo v roce 2011 celkem 4 osoby. Struktura klientů k 31. 12. 2011 z hlediska trvalého pobytu při přijetí do zařízení byla tvořena 4 klienty z Tišnova, 8 klienty z ostatních obcí ORP Tišnov, 16 klienty s pobytem mimo ORP Tišnov. Do zařízení si podali ţádost 4 občané z Tišnova, 3 občané z ostatních obcí ORP Tišnov a 16 občanů s pobytem mimo ORP Tišnov. Ke konci roku zařízení eviduje celkem 79 ţádosti. Z výše uvedených dat vyplývá, ţe ačkoliv se jedná o zařízení s územní působností Jihomoravského kraje a v případě Domova sv. Alţběty s působností celostátní, z hlediska struktury klientů jde o zařízení výrazně regionální. Ačkoliv s ohledem na ochranu osobních údajů není moţné porovnat databáze ţadatelů o přijetí do zařízení, dle kvalifikovaného odhadu jsou tyto pořadníky tvořeny cca. z 80% totoţnými ţadateli. Kaţdý z pořadníků místních domovů pro seniory evidoval k 31. 12. 2012 cca. 330 ţadatelů. Počet uspokojených ţádostí za rok 2011 (celkem 20 osob) představuje zlomek z celkového počtu podaných ţádostí. Obě zařízení jsou významnými zaměstnavateli v regionu (celkem cca. 85 úvazků). 24

Číslo ukazatele


Název a definice jednotky měření

Nízkoprahové zařízení pro děti a mládeţ Klub Čas

1

Počet podpořených osob

podpořená osoba = osoba, která vyuţila sluţeb zařízení v daném období. Podpořenou osobu lze vykázat pouze jednou za rok.

229

2

Počet případů poskytnutí prostoru

případ poskytnutí prostoru = návštěva klienta v zařízení, udává kolik osob navštíví zařízení za dané období. Případ poskytnutí prostoru lze vykázat u jednoho klienta jedenkrát denně.

2644

3

Počet kontaktů

kontakt = interakce s klientem (rozhovor, tel. kontakt, elektronická komunikace) v délce min. 10 min.

799

4

Počet intervencí

intervence = odborná pomoc pracovníka ve prospěch uţivatele nebo zájemce o sluţbu, o které existuje písemný záznam. Minimální délka intervence musí činit 30 minut, přičemţ do této doby se započítává příprava pracovníka na intervenci, vlastní intervence, sebereflexe pracovníka a provedení záznamu o intervenci. Maximální délka intervence není omezena.

1081

5

Počet aktivních klientů

aktivní klient = osoba, která v daném čtvrtletí alespoň jednou navštívila klub.

229

6

Účast na akci

účast na akci = přítomnost klienta na mimoklubové akci (výjezdní, pobytová, …)

28

7


úvazek = pracovně právní vztah na základě pracovní smlouvy

2,38

8

Počet hodin odpracovaných na dohody

odpracovaná hodina = hodina práce konaná na základě dohod o provedení práce, dohod o pracovní činnosti

3189

Nízkoprahové zařízení pro děti a mládeţ poskytuje ambulantní, popřípadě terénní sluţby dětem ve věku od 6 do 26 let ohroţeným společensky neţádoucími jevy. Cílem sluţby je zlepšit kvalitu jejich ţivota předcházením nebo sníţením sociálních a zdravotních rizik souvisejících se způsobem jejich ţivota a vytvářet podmínky k řešení jejich nepříznivé sociální situace.1) 1)

O sociálních sluţbách, Jihomoravský kraj, 2010, str. 9, dostupné na http://www.socialnisluzby-jmk.cz/dokumenty-ke-stazeni.aspx (cit. 25. 6. 2012)

25

Do nízkoprahového zařízení pro děti a mládeţ Klub Čas Tišnov a detašovaného pracoviště v Lomnici se v roce 2011 dostavilo 229 dětí a mladistvých, proběhlo 2644 návštěv. S danou cílovou skupinou bylo realizováno 799 kontaktů a 1081 intervencí. Klub Čas Tišnov je zařízením sociální prevence, které je zacíleno na ovlivňování volného času neorganizované mládeţe pozitivním směrem. Celkem 28 dětí se zúčastnilo výjezdových a pobytových akcí organizovaných Klubem Čas Tišnov, přičemţ do daného čísla nejsou započítány děti zařazené do projektu realizovaného ve spolupráci s městem Tišnov. ,,Resocializačního programu pro děti v Tišnově – Táborem to můţe začít. “ Klub Čas je dodavatelem sociálně pedagogické a nízkoprahové práce v rámci týdenního táborového pobytu a v průběhu školního roku při zprostředkování pravidelných volnočasových dětem.

Číslo ukazatele



Odborné sociální poradenství Poradna Porta

1

Počet kontaktů

kontakt = interakce s klientem (rozhovor, tel. kontakt, elektronická komunikace) v délce do 30 min.

363

2

Počet intervencí

intervence = interakce s klientem v délce 30 min.

550

3

Počet případů jednání v zájmu klienta (bez jeho přítomnosti)

4

Počet klientů z Tišnova

5

Počet klientů ORP mimo Tišnov

6

případ jednání v zájmu klienta = činnost v délce v průměru 15 minut spočívající ve vyřízení praktické věci či získání informace, a to na zakázku klienta v jeho nepřítomnosti klient = fyzická osoba, které byla jednorázově či opakovaně poskytnuta sluţba za příslušné období (pozn. kaţdá osoba se započítává za dané období jednou) klient = fyzická osoba, které byla jednorázově či opakovaně poskytnuta sluţba za příslušné období (pozn. kaţdá osoba se započítává za dané období jednou)

v roce 2011 neevidováno

Počet otvíracích hodin

jedna hodina otvírací doby

1 014

7



0,6

8

Počet hodin odpracovaných v rámci dohod


457 hod.

9 - 21

120

v roce 2011 neevidováno

Ukazatele v roce 2011 neevidovány, budou měřeny pro rok 2012.

26

Sociální poradenství poskytuje informace přispívající k řešení nepříznivé sociální situace. Sociální poradenství je základní činností při poskytování všech druhů sociálních sluţeb. Rozlišujeme dva druhy poradenství. Za prvé jde o základní sociální poradenství, coţ je poskytování základních potřebných informací, které slouţí k řešení nepříznivé sociální situace. Dále pak odborné sociální poradenství, které je poskytováno se zaměřením na potřeby jednotlivých okruhů sociálních skupin osob (např. odborné poradenství pro hluchoněmé, nevidomé či osoby v krizi apod.).1) Poradna Porta je zařízením Oblastní charity Tišnov. Jedná se o sociální sluţbu odborné sociální poradenství. V roce 2011 poradna realizovala 363 kontaktů a 550 intervencí během 1014 otvíracích hodin. V rámci procesu komunitního plánování sociálních sluţeb byla vytvořena sada ukazatelů, jejichţ cílem je popis činnosti poradny při zachování anonymity klientů. Ukazatele, u nichţ je v tabulce uvedeno ,,neevidováno v roce 2011,“ budou měřeny aţ v následujícím období za rok 2012. Ukazatele 9 – 21 mají za úkol měřit strukturu zakázek (problémů) z hlediska druhu, se kterými se klienti na poradnu obracejí. Poradna Porta je jediným subjektem, který v ORP Tišnov nabízí bezplatné právní poradenství.

Číslo ukazatele



Sociálně aktivizační sluţby pro seniory a osoby se zdravotním postiţením CSS Tišnov, p.o.

1


klient = fyzická osoba, které je poskytována sluţba v daném období, započítáváme v průběhu období pouze jedenkrát

195

1a 1b 2

3

4

1) 2)

- z toho Tišnov

150

- okolí (ORP)

45

Počet hodin aktivit

hodina aktivity = časová jednotka, ve které probíhala aktivita v rámci sluţby

400



1,7

Počet hodin odpracovaných na dohody


150

O sociálních sluţbách, Jihomoravský kraj, 2010, str. 9, dostupné na http://www.socialnisluzby-jmk.cz/dokumenty-ke-stazeni.aspx (cit. 25. 6. 2012) Zdroj: Oblastní charita Tišnov, Dostupné na http://tisnov.charita.cz/vyhledavani-v-adresari/?s=poradna-porta-tisnov (cit. 25. 6. 2012)

27

Sociálně aktivizační sluţby pro seniory a osoby se zdravotním postiţením jsou ambulantní, popřípadě terénní sluţby poskytované osobám v důchodovém věku nebo osobám se zdravotním posti ţením ohroţeným sociálním vyloučením. Sluţba obsahuje zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, vzdělávací, aktivizační a sociálně terapeutické činnosti a dále pomoc při obstarávání osobních záleţitostí uţivatelů.1) Sociálně aktivizační sluţby pro seniory a osoby se zdravotním postiţením CSS Tišnov, p.o. je poskytována od 1. 4. 2011. Jedná se o ambulantní sluţbu. Posláním je umoţnit seniorům kontakt se společenským prostředím prostřednictvím zájmových, vzdělávacích a volnočasových aktivit a poskytovat sociálně terapeutické činnosti, které vedou k rozvoji nebo udrţení jejich osobních a sociálních schopností a dovedností.2) Územní působnost je vztaţena na celý správní obvod ORP Tišnov. V roce 2011 sluţba pracovala se 195 klienty, z toho 150 klientů pochází z Tišnova a 45 klientů z ostatních obcí ORP Tišnov. Bylo realizováno 400 hodin aktivit. Číslo ukazatele



Chráněné bydlení Skryje

1



4

1a

- z toho Tišnov

1

1b

- okolí (ORP)

2

2

Počet lůţkodnů za rok

lůţkoden = 1 den pobytu klienta v zařízení

336

3

Kapacita (počet lůţek)

lůţko klienta = lůţko, které je v zařízení k dispozici klientům s ohledem na kapacitu zařízení

11

4



2,3

5



550

Chráněné bydlení je pobytová sluţba poskytovaná osobám, které mají sníţenou soběstačnost z důvodu zdravotního postiţení nebo chronického onemocnění. Má formu skupinového, popřípadě individuálního bydlení, které pro uţivatele představuje domov, je součástí běţné zástavby a jeví všechny znaky běţného bytu a jeho provozu. 1) 2) 3) 4)

O sociálních sluţbách, Jihomoravský kraj, 2010, str. 9, dostupné na http://www.socialnisluzby-jmk.cz/dokumenty-ke-stazeni.aspx (cit. 25. 6. 2012) Zdroj: Centrum sociálních sluţeb Tišnov, příspěvková organizace, Zpráva o činnosti za rok 2011, str. 6, Ing. Mgr. Jana Wildová, Dostupné na: http://www.css.tisnov.cz/?page=zpravy, cit. 20. 6. 2012 O sociálních sluţbách, Jihomoravský kraj, 2010, str. 9, dostupné na http://www.socialnisluzby-jmk.cz/dokumenty-ke-stazeni.aspx (cit. 25. 6. 2012) Zdroj: Oblastní charita Tišnov, Dostupné na http://tisnov.charita.cz/vyhledavani-v-adresari/?s=poradna-porta-tisnov (cit. 25. 6. 2012)

28

Chráněné bydlení Skryje bylo otevřeno dne 1 . 9. 2011, celková kapacita zařízení činí 11 lůţek. Cílovou skupinou jsou osoby s mentálním a kombinovaným postiţením.1) V zařízení v roce 2011 byla poskytována sluţba 4 klientům, z toho 1 klient pochází z Tišnova, 2 klienti z jiných obcí správního obvodu ORP Tišnov, 1 klient pak pochází z obce mimo území ORP Tišnov. S ohledem na zdravotní stav klientů musí být zařízení zabydlováno postupně.

Číslo ukazatele



Sociální rehabilitace Skryje

1



6

1a

- z toho Tišnov

2

1b

- okolí (ORP)

3

2

Počet hodin poskytnuté sluţby za rok

hodina = časová jednotka

1520

3



2,5

4



415

Sociální rehabilitace zajišťuje podporu osobám, které potřebují pomoc v dosaţení samostatnosti, soběstačnosti, a to rozvojem jejich schopností a dovedností, posilováním návyků a nácvikem nezbytných činností pro samostatný ţivot.2) Sociální rehabilitace Skryje byla otevřena 1. 9. 2011. Cílovou skupinou jsou osoby s mentálním a kombinovaným postiţením. Forma sluţby je ambulantní. Posláním sluţby je vést uţivatele k co největší míře samostatnosti a podporovat je v rámci jejich moţností v začleňování do společnosti prostřednictvím aktivit pracovní terapie. Uţivatelé mají moţnost pracovat v keramické, košíkářské, svíčkařské, šicí a výtvarné dílně. V rámci nácviku dovedností o zvládání péče o vlastní osobu se podílí na pravidelném úklidu prostor, učí se zacházet s varnou konvicí, mikrovlnou troubou, šlehačem apod. Uţivatelé mají moţnost uţívat počítač, učí se psát jednoduché ţádosti, vyhledávat informace na internetu apod.3) V roce 2011 byla sociální rehabilitace poskytována 2 klientům z Tišnova a 3 klientům ostatních obcí ORP Tišnov. Celkem bylo poskytnuto v roce 2011 1520 hodin péče. 1) 2) 3)

Zdroj: Oblastní charita Tišnov, Dostupné na http://tisnov.charita.cz/vyhledavani-v-adresari/?s=poradna-porta-tisnov (cit. 25. 6. 2012) O sociálních sluţbách, Jihomoravský kraj, 2010, str. 13, dostupné na http://www.socialnisluzby-jmk.cz/dokumenty-kestazeni.aspx (cit. 5. 7. 2012) Zdroj: Registr poskytovatelů sociálních sluţeb ČR, Dostupné na http://iregistr.mpsv.cz/sluzba/doplnkoveudajesluzby/11854 (cit. 5.7. 2012)

29

ANALÝZA ZDROJŮ FINANCOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŢEB SE SÍDLEM VE SO ORP TIŠNOV Financování registrovaných sociálních sluţeb dle zákona č. 108/2006 Sb, o sociálních sluţbách, ve znění pozdějších předpisů je více zdrojové. Zákon reguluje to, které sluţby jsou poskytované za úhradu a to, které sluţby jsou ze zákona bezplatné. Dále stanovuje maximální moţnou výši úhrad. Ze sociálních sluţeb se sídlem na území ORP Tišnov jsou bezplatné sluţby nízkoprahového zařízení pro děti a mládeţ Klub Čas Tišnov, sociálně aktivizační sluţby pro seniory a osoby se zdravotním postiţením CSS Tišnov, p.o., sluţby odborného poradenství Poradny Porta a sociální rehabilitace Skryje (v posledním jmenovaném případě s výjimkou vymezených základních činností). Tab. č. 14 Počty sociálních služeb dle existence úhrady ze strany uživatele v ORP Tišnov Úhrada ze strany uživatele Služby s úhradou Služby bez úhrady Celkem

Se sídlem v ORP Tišnov 8 4 12

Se sídlem mimo ORP Tišnov 1 7 8

Celkový objem finančních prostředků, které sociální sluţby se sídlem v ORP Tišnov na svoji činnost obdrţely činil v roce 2010 částku 54 425 338,--Kč. V průběhu roku 2011 došlo k registraci a započetí činnosti tří nových sociálních sluţeb, coţ ovlivnilo celkový objem finančních prostředků pro rok 2011, jednalo se o částku 60 097 678,--Kč. Jaký byl celkový podíl zdrojů financování v letech 2010 a 2011 ukazuje následující graf. č. 1.

30

Podíl a struktura zdrojů financování se liší s ohledem na druh sluţby a formu jejího poskytování. V níţe uvedeném grafu č. 2 můţeme sledovat podíl jednotlivých dostupných zdrojů financování na příjmech terénních sociálních sluţeb se sídlem v ORP Tišnov, tj. Pečovatelská sluţba CSS Tišnov, p.o., Pečovatelská sluţba a Odlehčovací sluţba OCh Tišnov, Pečovatelská sluţby městyse Lomnice. Počet terénních sociálních sluţeb zůstal v roce 2011 stejný jako v roce 2010. U pečovatelských sluţeb je do úhrad uţivatelů započítána účetně taktéţ poloţka ,,úhrady uţivatelů za obědy,“ coţ jsou prostředky, které sluţby utratí právě za nákup obědů. Příspěvek zřizovatele je zdroj financování, který se týká pouze pečovatelských sluţeb CSS Tišnov a městyse Lomnice. Zdroj ,,Obce“ označuje finanční prostředky poskytnuté ze strany obcí na terénním sluţbám Oblastních charity Tišnov.

V níţe uvedeném grafu č. 3 můţeme sledovat podíl jednotlivých dostupných zdrojů financování na příjmech ambulantních sociálních sluţeb se sídlem v ORP Tišnov, tj. Odborné sociální poradenství Poradna Porta, nízkoprahové zařízení pro děti a mládeţ Klub Čas Tišnov, a od roku 2011 sociálně aktivizační sluţby pro seniory a osoby se zdravotním postiţením CSS Tišnov, p.o. a sociální rehabilitace Skryje Oblastních charity Tišnov. Z níţe prezentovaného grafu č. 3 vyplývá přesun významnosti zdroje financování na ,,ESF“ (evropské sociální fondy) a MPSV ČR, neboť se jedná o sluţby bezúhradové a závislé na veřejných financích. Z místních sociálních sluţeb jsou provoz nízkoprahového zařízení pro děti a mládeţ Klub Čas Tišnov (pro práci s dětmi a mládeţí nad 15 let) a provoz sociální rehabilitace Skryje Oblastní charity Tišnov financovány od 1. 1. 2012 do 31. 12. 2014 financovány v rámci projektu „Zajištění vybraných sluţeb sociální prevence v Jihomoravském 31

kraji“, reg. číslo CZ.1.04/3.1.00/05.00056, který je financován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu ČR prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. Stejným způsobem byla činnost nízkoprahového zařízení financována taktéţ v letech 2008 – 2011. Nezbytností je nadále získávat finanční prostředky na práci s dětmi mladšími 15 let.

V níţe uvedeném grafu č. 4 pak můţeme sledovat podíl jednotlivých dostupných zdrojů financování na příjmech pobytových sociálních sluţeb se sídlem v ORP Tišnov, tj. Domov sv. Alţběty, Domov pro seniory Předklášteří (= domov pro seniory + domov se zvláštním reţimem) a od 1.9. 2011 taktéţ Chráněné bydlení Skryje. Pobytová zařízení představují finančně nejnáročnější druh péče, kdy zcela dominantní podíl má zdroj ,,úhrady uţivatele,“ kterému je zapotřebí rozumět jako finančním prostředkům starobního či invalidního důchodu klienta, prostředkům z příspěvku na péči, coţ je sociální dávka určená s ohledem na zdravotní stav oprávněného k úhradě příslušné sociální sluţby dle potřeby občana (stupeň III. 8000,--Kč, stupeň IV. 12 000,--Kč). Náklady na měsíc péče v domově pro seniory se v roce 2011 pohybovaly v průměru cca. 28 000,--Kč na lůţko, v domově se zvláštním reţimem cca. 32 000,--Kč. Náklady na měsíc péče v Chráněném bydlení Skryje s ohledem na rozpočet 2012 by se měly pohybovat cca. 16 000,--Kč na lůţko, přičemţ v případě chráněného bydlení se jedná o malé zařízení takřka rodinného typu, v případě domovů pro seniory se jedná o středně velká zařízení.

32

Tab. č. 15 Předpokládané náklady sociálních sluţeb se sídlem ve správním obvodu ORP Tišnov pro rok 2012 Poskytovatel Centrum sociálních sluţeb Tišnov, Králova 1742

Diecézní charita Brno, Oblastní charita Tišnov, Ráboňova 116

Městys Lomnice, nám. Palackého 32, Lomnice u Tišnova Domov pro seniory Předklášteří, Šikulova 1438 Domov sv. Alţběty Ţernůvka 12,

Sociální sluţba

Náklady

Pečovatelská sluţba

7 541 000 Kč

Aktivizační sluţby pro seniory a osoby se zdravotním postiţením

378 000 Kč

Pečovatelská sluţba

2 790 286 Kč

Odlehčovací sluţba

1 117 086 Kč

Klub Čas (nízkoprahové zařízení pro děti a mládeţ)

2 296 422 Kč

Chráněné bydlení Skryje

2 098 186 Kč

Sociální rehabilitace Skryje

1 862 790 Kč

Poradna Porta (odborné sociální poradenství)

610 342 Kč

Pečovatelská sluţba Lomnice

220 000 Kč

Domov pro seniory

16 687 000 Kč

Domov se zvláštním reţimem

11 554 000 Kč

Domov pro seniory

15 800 000 Kč

33

ANALÝZA ČINNOSTI SOCIÁLNÍCH SLUŢEB SE SÍDLEM POSKYTOVATELE MIMO SPRÁVNÍ OBVOD ORP TIŠNOV V níţe uvedené tabulce č. 16 je obsaţen přehledný výčet poskytovatelů se sídlem mimo správní obvod ORP Tišnov a jimi realizovaných sluţeb v našem správním obvodu dle stavu k měsíci červnu 2012. Tab. č. 16 Poskytovatelé/sociální sluţby sídlící mimo správní obvod ORP Tišnov ROMODROM, o.s. Mezibranská 1684/3, Nové Město, 110 00 Praha, Romodrom pro regiony - Jihomoravský kraj, Bratislavská 240/61, Zábrdovice, 602 00 Brno

Terénní programy

IQ Roma servis, o.s. , Cejl 49/Hybešova 41, 602 00 Brno

Terénní programy

Federace rodičů a přátel sluchově postiţených, o.s. , Hábova 1571/22, Stodůlky, 155 00 Praha; Středisko rané péče Tamtam Olomouc, Jungmannova 25, 772 00 Společnost pro ranou péči, o.s., Klimentská 2 110 00 Praha 1, Středisko rané péče SPRP Brno, Nrudova 7, 602 00 Brno Slezská diakonie, Na Nivách 7, 737 01 Český Těšín, Poradna rané péče DOREA, Kamenná 195/21, Brnostřed, Štýřice, 639 00 Brno 39

Raná péče (sluchové a kombinované postiţení) Raná péče (zrakové a kombinované postiţení) Raná péče (tělesné a kombinované postiţení)

PERSEFONA o.s., Jiráskova 8, Brno, 602 00 (spolupráce s místním o.s. Studánka)

Odborné sociální poradenství (osoby ohroţené domácím násilím)

DOTYK II, o.p.s., Vysoké Popovice 253, 664 84 Vysoké Popovice

Raná péče (autismus)

Asociace pomáhající lidem s autismem APLA - JM o.s., Fügnerova 457/30, Černá Pole, 613 00 Brno

Osobní asistence (autismus)

Působení jednotlivých poskytovatelů a jejich sluţeb na území ORP Tišnov při současné absenci systematické spoluúčasti na financování ze strany obcí je v praxi určováno především těmito obecnými faktory: a) Specializace poskytovatele na úzkou cílovou skupinu - ORP Tišnov spadá do krajské, popř. širší územní působnosti určitého poskytovatele, která je důsledkem specializace na cílovou skupinu, jejíţ četnost z hlediska výskytu v populaci je relativně nízká (např. v případě rané péče působí na v rámci ORP Tišnov 4 poskytovatelů, přičemţ kaţdý z nich se specializuje na určitý typ postiţení u dětí do 7 let věku). U méně početných a úzce profilovaných cílových skupin sociálních sluţeb není z ekonomického hlediska moţné zřizovat potřebné sociální sluţby v regionu a je zapotřebí příslušné kapacity poptávat v rámci širší územní působnosti. b) Zájem cílové skupiny v regionu o specializované sociální sluţby – Občané se zájmem o specializovanou terénní sociální sluţbu (raná péče, osobní asistence) uzavřou s poskytovatelem smlouvu, tento poskytuje sluţbu občanovi z regionu s ohledem na své aktuální kapacity a územní dostupnost. c) Střednědobé rozpočtové moţnostmi poskytovatele a z nich vyplývající kapacity – ORP Tišnov není v tomto případě zařazeno do regionální působnosti příslušného poskytovatele automaticky, ale na základě finančních prostředků fondů Evropské unie (ROMODROM o.s. 2010 - 2012) nebo se jedná o rozsáhlé terénní programy velkých 34

poskytovatelů (IQ Roma servis). V případě ukončení programu či nutnosti volit priority jsou z finančních důvodů terénní pracovníci z regionu ORP Tišnov staţeni ve prospěch lokalit, kde jsou sluţby terénních programů dle názoru poskytovatele naléhavěji zapotřebí. d) Absence finanční spoluúčasti ze strany obcí a neexistence systematických mechanismů měření potřebnosti/poptávky po jednotlivých specializovaných sociálních sluţbách ze strany občanů ORP Tišnov – Sociální sluţby ze strany externích poskytovatelů jsou v současnosti v regionu ORP Tišnov poskytovány na základně finančních prostředků MPSV, JMK a EU. Smlouvu uzavírá poskytovatel sociální sluţby a občan/klient. V případě specializovaných sluţeb se obce vůbec nedozvědí o působení dané sociální sluţby. Dané se týká Tišnova a ostatních obcí správního obvodu. Teprve v posledním roce na základě koordinační činnosti Jihomoravského kraje dochází k tomu, ţe poskytovatelé kontaktují v rámci komunitního plánování sociálních sluţeb odbor sociálních věcí obce s rozšířenou působností, je sledována přítomnost určitého poskytovatele v regionu, rozsah činnosti a náklady na ni. V rámci procesu komunitního plánování sociálních sluţeb ORP Tišnov budou od roku 2012 všechny sociální sluţby působící ve správním obvodu zařazené v komunitním plánu monitorovány pomocí sad ukazatelů činnosti sociálních sluţeb, a to vţdy v měsíci únoru příslušného roku budou měřena data za předcházející ukončený rok. Následující část dokumentu mapuje činnost terénních programů, které se z hlediska počtu klientů vyznačují ze všech externích sluţeb nejrozsáhlejší činností na území města Tišnova v období 2010 – 2012. Od ostatních poskytovatelů budou data poprvé sbírána v únoru 2013 za rok 2012. Terénní programy jsou terénní sluţby poskytované osobám, které vedou rizikový způsob ţivota nebo jsou tímto způsobem ţivota ohroţeny. Sluţba je určena pro problémové skupiny osob, uţivatele návykových látek nebo omamných psychotropních látek, osoby bez přístřeší, osoby ţijící v sociálně vyloučených komunitách a jiné sociálně ohroţené skupiny. Cílem sluţby je tyto osoby vyhledávat a minimalizovat rizika jejich způsobu ţivota. Přítomnost ROMODROM o. s. v období 2010 – 2012 v městě Tišnov byla umoţněna díky realizaci projektu v Jihomoravském kraji se zaměřením na místní vyloučené romské lokality ve městě Brně a jeho okrajových částech, reg. číslo CZ. 1.04/3.2.01/19.00170, který byl financován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu ČR prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. Terénní činnost ROMODROM o.s. doplnila působení IQ Roma servis, o. s. v městě Tišnově se zaměřením na poskytování terénního poradenství přímo v domácnostech klientů v lokalitě ,,Na Mlékárně.“ Terénní program logicky doplňuje působení místní ambulantní Poradny Porta, neboť pracovníci přicházejí do domácnosti občanů a jsou schopni poskytnout nezávislé poradenství a pomoc. Tyto subjekty jsou na rozdíl od sociálních pracovníků Odboru sociálních věcí MěÚ Tišnov chápáni občany jako nezávislí. Struktura zakázek/problémů, se kterými se lidé na pracovníky obraceli v roce 2011 je zachycena v níţe uvedené tabulce.

1)

O sociálních sluţbách, Jihomoravský kraj, 2010, str. 13, dostupné na http://www.socialnisluzby-jmk.cz/dokumenty-kestazeni.aspx (cit. 5. 7. 2012)

35

Číslo ukazatele



Romodrom, o.s.

IQ Roma servis, o.s.

1

Počet kontaktů

kontakt = interakce s klientem (rozhovor, tel. kontakt, elektronická komunikace) v délce do 30 min.

94

285

2

Počet intervencí

intervence = interakce s klientem v délce 30 min.

207

103

3

Počet případů jednání v zájmu klienta (bez jeho přítomnosti)

38

8

4

Počet klientů z Tišnova

11

18

5

Počet klientů ORP mimo Tišnov

0

0

6

Počet hodin strávených v terénu v lokalitě Tišnov

hodina strávená v terénu v dané lokalitě

168

200

7

Počet hodin nepřímé práce pro klienty z ORP Tišnov celkem

hodina strávená nepřímou prací

62

200

8

Počet přepočtených úvazků na region Tišnov


0,1

0,3

9

Počet hodin odpracovaných v rámci dohod na region Tišnov


230

0

10

Počet zakázek problematiky bydlení

zakázka = s klientem dojednaný předmět další spolupráce

9

14

11

Počet zakázek problematika sociální zabezpečení


11

8

případ jednání v zájmu klienta = činnost v délce v průměru 15 minut spočívající ve vyřízení praktické věci či získání informace, a to na zakázku klienta v jeho nepřítomnosti klient = fyzická osoba, které byla jednorázově či opakovaně poskytnuta sluţba za příslušné období (pozn. kaţdá osoba se započítává za dané období jednou) klient = fyzická osoba, které byla jednorázově či opakovaně poskytnuta sluţba za příslušné období (pozn. kaţdá osoba se započítává za dané období jednou)

36

12

Počet zakázek dluhové poradenství


10

15

13

Počet zakázek zaměstnání


6

8

14

Počet zakázek rodinné, občanské, zakázka = s klientem dojednaný předmět trestní právo a další spolupráce mezilidské vztahy

3

14

15

Počet zakázek problematika zdravotního stavu

4

1


Tab. č. 17 Předpokládané náklady sociálních sluţeb se sídlem mimo správní obvod ORP Tišnov na činnost v regionu pro rok 2012 při stávajících kapacitách Registrovaná sociální sluţba působící ve SO ORP Tišnov

Náklady

Terénní programy

150000,--Kč

Terénní programy

130000,--Kč

Raná péče

36000,--Kč

Raná péče

40 000,--Kč

Raná péče

36000,--Kč

PERSEFONA o.s., Jiráskova 8, Brno, 602 00 (spolupráce s místním o.s. Studánka)

Odborné sociální poradenství

82000,--Kč

DOTYK II, o.p.s., Vysoké Popovice 253, 664 84 Vysoké Popovice

Raná péče

36000,--Kč

Asociace pomáhající lidem s autismem APLA - JM o.s., Fügnerova 457/30, Černá Pole, 613 00 Brno

Osobní asistence

55 000,--Kč

Poskytovatel/sídlo ROMODROM, o.s. Mezibranská 1684/3, Nové Město, 110 00 Praha, Romodrom pro regiony - Jihomoravský kraj, Bratislavská 240/61, Zábrdovice, 602 00 Brno IQ Roma servis, o.s. , Cejl 49/Hybešova 41, 602 00 Brno Federace rodičů a přátel sluchově postiţených, o.s. , Hábova 1571/22, Stodůlky, 155 00 Praha; Středisko rané péče Tamtam Olomouc, Jungmannova 25, 772 00 Společnost pro ranou péči, o.s.,Klimentská2 110 00 Praha 1, Středisko rané péče SPRP Brno, Nrudova 7, 602 00 Brno Slezská diakonie, Na Nivách 7, 737 01 Český Těšín, Poradna rané péče DOREA, Kamenná 195/21, Brno-střed, Štýřice, 639 00 Brno 39

Pozn. V tabulce nákladů u sluţeb rané péče je uvedena průměrná a zaokrouhlená výše nákladů poskytovatelů na práci s 1 rodinou s postiţeným dítětem. Kaţdá ze sluţeb rané péče v roce 2012 pracovala ve správním obvodu ORP Tišnov s jednou rodinou dle daného typu postiţení dítěte.

37

ANALÝZA ZADAVATELŮ SOCIÁLNÍCH SLUŢEB ORP TIŠNOV Odbor sociálních věcí MěÚ Tišnov v rámci aktivit komunitního plánování sociálních sluţeb připravil elektronický dotazník určený obcím správního obvodu ORP Tišnov. Dotazník byl vytvořen v aplikaci Google formulář, ve které probíhal zároveň sběr odpovědí a jejich souhrnné zpracování. Ţádost o spolupráci byla rozeslána společně s odkazem na elektronický formulář prostřednictvím e-mailové zprávy obcím správního obvodu dne 12. 4. 2012. Sběr odpovědí probíhal do 27. 4. 2012. Dotazník byl tvořen 25 základními poloţkami (otázkami), byly zařazeny filtrační otázky umoţňující přeskočení irelevantních otázek s ohledem na předcházející odpovědi. Dotazník vyplnilo a zaslalo 29 obcí z celkem 59 oslovených, tj. téměř polovina ze všech obcí správního obvodu. S ohledem na dosavadní nízký zájem o dané téma lze počet obcí, které se zúčastnili dotazníkového šetření povaţovat za úspěch. Zúčastnily se obce Skryje, Brumov, Ochoz u Tišnova, Tišnovská Nová Ves, Synalov, Všechovice, Maršov, Běleč, Skalička, Vohančice, Březina, Lomnička, Heroltice, Bukovice, Lubné, Deblín, Předklášteří, Doubravník, Řikonín, Níhov, Katov, Ţelezné, Nelepeč – Ţernůvka, Dolní Loučky, Lomnice, Laţánky, Malhostovice, Sentice, Nedvědice (poloţka č. 1 identifikace obce). Do šetření nebylo zahrnuto Město Tišnov. Dotazník byl zaměřen na obce správního obvodu. Data za Tišnov jsou uváděna u vybraných poloţek za účelem doplnění údajů. S ohledem na skutečnost, ţe poloţky 1 – 9 dotazníku se vztahovaly k problematice řešené v tomto dokumentu jiţ v části ,,Analýza sociálních služeb,“ uvedeme na následujících řádcích pouze výsledky poloţky 10 a dále, které mapují informovanost a pohled obcí na problematiku sociálních sluţeb. Otázka č. 10: Jací poskytovatelé terénních sociálních sluţeb dle Vašich informací působí na území Vaší obce? V dané poloţce bylo moţné zaškrtnout více moţností, celkový součet se proto nerovná počtu respondentů. Oblastní charita Tišnov - pečovatelská sluţba, odlehčovací sluţba Centrum sociálních sluţeb Tišnov - pečovatelská sluţba IQ Roma servis - terénní program ROMODROM - terénní program, odborné sociální poradenství Středisko rané péče Tamtam - raná péče Středisko rané péče SPRP Brno - raná péče Poradna DOREA - raná péče ŢÁDNÁ SOCIÁLNÍ SLUŢBA Jiné

19 4 0 0 0 0 0 7 5

Z odpovědí na otázku č. 10 vyplývá, ţe obce jsou nejvíce informovány o působení pečovatelské a odlehčovací sluţby Oblastní charity Tišnova (19 voleb). Následuje pečovatelská sluţba CSS Tišnov (4 volby). Celkem 7 obcí uvedlo, ţe v jejich správním obvodu ţádná sociální sluţba nepůsobí. V moţnosti jiné (5 voleb) byl ve třech případech uveden nedostatek informací pro odpověď, v jednom případě byl uveden soukromý subjekt rozváţející obědy a dále sociální rehabilitace Skryje.

38

Informovanost obcí o působení sociálních sluţeb v terénu mezi občany není stoprocentní, obce např. vůbec nejsou informovány o působení rané péče, coţ je zřejmě dáno mnoţstvím klientů a taktéţ nedostatečnou informovaností obcí ze strany poskytovatelů sluţby. Otázka č. 11: Jaká zařízení sociálních sluţeb v REGIONU ORP TIŠNOV dle Vašich informací vyuţívají občané Vaší obce? V dané poloţce bylo moţné zaškrtnout více moţností, celkový součet se proto nerovná počtu respondentů. Domov sv. Alţběty 9 Domov pro seniory Předklášteří 8 Poradna PORTA Oblastní charity Tišnov 4 Sociálně aktivizační sluţby pro seniory CSS Tišnov 2 Sociální rehabilitace Oblastní charity Tišnov - Skryje 0 Chráněné bydlení Oblastní charity Tišnov - Skryje 0 Dům s pečovatelskou sluţbou CSS Tišnov 4 Dům s pečovatelskou sluţbou Lomnice 2 ŢÁDNÉ ZAŘÍZENÍ 11 Jiné 2 Otázka č. 11 byla zaměřena na informovanost o vyuţívání vybraných sociálních sluţeb v rámci ORP Tišnov ze strany občanů jednotlivých obcí. Z uvedeného rozvrţení voleb vyplývá, ţe nejvyšší povědomí je mezi obcemi o sluţbách domovy pro seniory (Předklášteří, Nelepeč – Ţernůvka), následuje poradna PORTA, DPS CSS Tišnov atd. V rámci šetření byly domy s pečovatelskou sluţbou povaţovány za zařízení sociálních sluţeb, i kdyţ důsledně vzato dle zákona č. 108/2006 Sb. tomu tak není. V 11 případech byla zvolena moţnost, ţe občané nevyuţívají ţádná zařízení sociálních sluţeb v rámci ORP Tišnov. V moţnosti jiné se v jednom případě objevilo konstatování o nedostatku informací pro jakoukoliv volbu a v jednom případě bylo uvedeno vyuţívání sluţeb Domova pro seniory Mitrov s ohledem na historické důvody a regionální blízkost. Otázka č. 12: Vydala Vaše obec ze svého rozpočtu v období 2010 - 2011 jakoukoliv finanční částku na spolufinancování jakékoliv sociální sluţby? (mimo vlastní soc. sluţby obce) Z odpovědí na výše uvedenou otázku vyplývá, ţe 23 obcí v období 2010 - 2011 nevydalo ze svého rozpočtu ţádnou částku za účelem spolufinancování sociální sluţby/sociálních sluţeb. Dále 1 obec alespoň v jednom roce období 2010 - 2011 vydala ze svého rozpočtu určitou částku za účelem spolufinancování vybrané sociální sluţby/sociálních sluţeb, 5 obcí v roce 2010 i 2011 přispěly určitou částkou na podporu vybrané sociálních sluţby/sociálních sluţeb. Otázka č. 13: 13. 1 Jaká byla výše částky poskytnuté za účelem spolufinancování vybrané sociální sluţby/sociálních sluţeb v roce 2010? V roce 2010 poskytlo 6 obcí celkem 148 500,--Kč na podporu sociálních sluţeb, přičemţ číslo je z drtivé části tvořeno částkou 120 000,--Kč, kterou poskytl Městys Nedvědice na zajištění pečovatelské sluţby. Ostatní obce se podílejí menšími částkami. K danému je moţné doplnit, ţe Město Tišnov mimo vlastní příspěvkovou organizaci formou veřejné finanční podpory rozdělilo v roce 2010 celkem 60 000,--Kč poskytovatelům sociálních sluţeb. 39

13. 2 Jaká byla výše částky poskytnuté za účelem spolufinancování vybrané sociální sluţby/sociálních sluţeb v roce 2011? V roce 2011 pět obcí přispělo na spolufinancování sociálních sluţeb částkou celkem 202 500,--Kč. Na částce se rozhodným způsobem opět podílí Městys Nedvědice s částkou 120 000,--Kč, dále Městys Lomnice s částkou 56 000,--Kč. Doplňme, ţe Město Tišnov mimo vlastní příspěvkovou organizaci v roce 2011 rozdělilo cestou veřejné finanční podpory poskytovatelům sociálních sluţeb celkem 107 000,--Kč. 13. 3 Na základě čeho Vaše obec finančně přispěla v roce 2010 nebo 2011 na podporu vybrané sociální sluţby? Z nabídnutých moţností 3 obce poskytly finanční příspěvek jako dar na základě ţádosti na příslušný rok, 1 obec poskytla finanční příspěvek na základě ţádosti o finanční podporu na příslušný rok proti údaji o odvedené práci pro občany obce za minulé období, 2 obce poskytly finanční plnění na základě faktury dle předem uzavřené smlouvy. Otázka č. 14: Má Vaše obec pro rok 2012 ve svém rozpočtu vyčleněnou jakoukoliv částku pro účely spolufinancování jakékoliv vybrané sociální sluţby/sociálních sluţeb? Z 28 obcí pouze 5 uvedlo, ţe má ve svém rozpočtu pro rok 2012 alokovanou jakoukoliv finanční částku určenou pro účely spolufinancování sociálních sluţeb. Jsou to obce Městys Lomnice, Dolní Loučky, Předklášteří, Lomnička, Březina, Městys Nedvědice. Otázka č. 15: Pokud jste na otázku číslo 14 odpověděli ANO, jaká je výše částky určené pro rok 2012 pro účely spolufinancování sociální sluţby/sociálních sluţeb? Celková částka alokovaná v rozpočtech obcí pro účely spolufinancování sociálních sluţeb činí dle získaných údajů 189 500,--Kč. Z toho na částce se opět zásadně podílí Městys Nedvědice s částkou 120 000,--Kč a Městys Lomnice 40 000,--Kč. Pro úplnost uveďme, ţe Město Tišnov v roce 2012 v rámci dotačního řízení poskytlo veřejnou finanční podporu za účelem spolufinancování sociálních sluţeb ve výši 220 000,--Kč celkem. Otázka č. 16: Plánuje Vaše obec v současnosti samostatně či ve spolupráci s jiným subjektem v období let 2012 - 2013 registraci NOVÉ sociální sluţby se sídlem zařízení ve Vaší obci?

ANO NE

40

1 28

3% 97%

Otázka č. 17: Pokud jste na otázku číslo 16 odpověděli ANO, o jakou sociální sluţbu se jedná? Na otázku č. 16 odpověděl kladně Městys Deblín. Sluţbou, která má být v období 2012 – 2013 nově registrována má být pečovatelská sluţba, a to v souvislosti se záměrem zřízení domu s pečovatelskou sluţbou. Otázka č. 18: Kontaktoval orgány Vaší obce v uplynulých dvou letech nějaký subjekt se záměrem vybudovat na území Vaší obce NOVÉ zařízení sociálních sluţeb?

ANO NE

2 27

7% 93%

Otázka č. 19: V případě, ţe jste na otázku číslo 18 odpověděli ano, o jaké zařízení sociální sluţby se jednalo? Otázka č. 20: Je projekt uvedený v poloţce 18 a 19 v současnosti aktuální? Kladně na otázku č. 18 odpověděl Městys Deblín, příslušným projektem je dům s pečovatelskou sluţbou, jedná se stále o aktuální projekt. Městys Lomnice byl v uplynulých dvou letech kontaktován ve věci projektu domov pro osoby se zdravotním postiţením. Daný projekt není dle získaných odpovědí v současnosti aktuální. Otázka č. 21: Potřebuje dle Vašich zkušeností Váš obecní úřad pro svoji činnost a práci s občany informace z oblasti sociálních sluţeb?

ANO NE

13 16

45% 55%

Cílem poloţky č. 21 bylo zjistit, zda obce dle svých zkušeností vůbec potřebují informace týkající se sociálních sluţeb. Z 29 obcí vychází rozloţení mezi kladnou a zápornou odpovědi cca. půl na půl. Informace týkající se sociálních sluţeb potřebují Skryje, Tišnovská Nová Ves, Všechovice, Vohančice, Lomnička, Bukovice, Deblín, Předklášteří, Řikonín, Níhov, Dolní Loučky, Lomnice, Sentice.

41

Otázka č. 22: Pokud jste na otázku číslo 21 odpověděli ANO, jak často Váš obecní úřad pracuje s informacemi týkajícími se sociálních sluţeb? Průměrně jednou za rok Průměrně jednou za půl roku Průměrně jednou za čtvrt roku Průměrně jednou za měsíc Průměrně jednou za týden Průměrně jednou za den

8 2 0 2 0 1

Ze 13 obcí, které uvedly, ţe pro svoji činnost potřebují informace z oblasti sociálních sluţeb, naprostá většina potřebuje tyto informace v průměru jednou za rok či jednou za půl roku. Je zřejmé, ţe občané se na obecní úřady neobracejí v otázce sociálních sluţeb příliš často. Informace občané získávají jinými cestami. Otázka č. 23: Pokud potřebujete informace týkající se sociálních sluţeb, které z následujících informačních zdrojů pouţíváte? V dané poloţce mohli respondenti volit více moţností, celkový součet voleb se tak nerovná počtu obcí, které deklarovali potřebu informací z oblasti sociálních sluţeb. Informační průvodce sociálními sluţbami po Tišnovsku Adresář poskytovatelů sociálních sluţeb JMK Webový portál komunitního plánování sociálních sluţeb v JMK Registr poskytovatelů sociálních sluţeb MPSV ČR Webové stránky jednotlivých poskytovatelů sociálních sluţeb Jiné

10 4 2 1 5 0

Z výsledků vyplývá, ţe nejpouţívanějším zdrojem je Informační průvodce sociálními sluţbami po Tišnovsku, následují přímo webové stránky jednotlivých poskytovatelů a Adresář poskytovatelů sociálních sluţeb JMK. Otázka č. 24: Jaký z následujících způsobů distribuce informací z oblasti sociálních sluţeb dostupných v regionu ORP Tišnov směrem k Vašemu obecnímu úřadu by jste upřednostnili? Aktualizace informačního průvodce sociálních sluţeb působících v regionu ORP Tišnov Vytvoření a průběţná aktualizace adresáře sociálních sluţeb působících v regionu ORP Tišnov na webových stránkách města Tišnova Distribuce aktuálních informací z oblasti sociálních sluţeb regionu ORP Tišnov prostřednictvím mailové pošty Konference sociálních sluţeb působících ve správním obvodu ORP Tišnov Jiné

15 11 14 2 0

Zatímco poloţka č. 23 se zaměřovala na aktuálně vyuţívané zdroje informací. Poloţka č. 24 sledovala zdroje informací z oblasti sociálních sluţeb preferované ze strany obcí do budoucnosti. Z hlediska počtu voleb patří první tři výše uvedené z pohledu obcí k nejuţitečnějším, naopak konference sociálních sluţeb je z pohledu obcí hodnocena jako nejméně uţitečný zdroj informací.

42

Otázka č. 25: Jste jako obec ochotni podílet se v roce 2013 na vypracování systému pravidel měření činnosti sociálních sluţeb působících v rámci ORP a pravidel finanční spoluúčasti obcí správního obvodu vůči vybraným sociálním sluţbám?

ANO NE

13 16

45% 55%

Lze konstatovat, ţe v této poloţce jsou výsledky dotazníkového šetření nejpřekvapivější, neboť poměrně velké procento obcí, které se zúčastnily dotazníkového šetření deklaruje potřebu systematického řešení měření činnosti sociálních sluţeb působících v rámci ORP a pravidel finanční spoluúčasti obcí správního obvodu vůči vybraným sociálním sluţbám. ZÁVĚRY: 1) Z hlediska potřeby mapování stávajících pobytových, ambulantních a terénních sociálních sluţeb v regionu ORP Tišnov dotazníkové šetření nepřineslo ţádné překvapení. Obce neregistrují ţádného terénního poskytovatele či pobytové zařízení, o kterém by organizační struktura KPSS ORP Tišnov neměla informace. 2) Z hlediska nových záměrů je aktuální projekt zřízení domu s pečovatelskou sluţbou v Městysi Deblín. O daném projektu organizační struktura KPSS ORP Tišnov získává oficiální informaci poprvé prostřednictvím tohoto šetření. 3) Potvrdil se předpoklad, ţe dosavadní praxí stávajících i potenciálních poskytovatelů sociální sluţby, je oslovování obcí, na jejichţ území uvaţují realizaci záměru. Jedná se zejména o vyuţití vybraných nemovitostí za účelem zřízení zařízení sociálních sluţby. Jako nutnost se jeví zvýšená informovanost obcí o procesu KPSS a pravidlech posuzování nových a rozšiřujících projektových záměru sociálních sluţeb s vazbou na povinné míry spolufinancování nových sociálních sluţeb ze strany obcí. 4) Údaje týkající se výše finančních prostředků alokovaných v rozpočetech obcí ukazují, ţe obce, které nemají samy registrovanou sociální sluţbu, se systematickým způsobem nepodílejí na spolufinancování sociálních sluţeb. Získané informace bude zapotřebí srovnat s výstupy procesu mapování poskytovatelů sociálních sluţeb, především s výčtem obcí, ve kterých konkrétní poskytovatelé působí. 5) Údaje o podkladech, na jejichţ základě dochází k poskytování finančních prostředků pro účely spolufinancování sociálních sluţeb ukazují, ţe neexistuje ţádný jednotný model. Z oslovených obcí pouze dvě obce deklarují, ţe mají s konkrétním poskytovatelem uzavřenou smlouvu, na jejímţ základě dochází k vykazování odvedené činnosti pro občany obce a následně k finančnímu plnění ze strany obci.

43

6) Obecní úřady se dle získaných informací při své činnosti příliš často nesetkávají s problematikou, pro jejíţ řešení by potřebovaly informace z oblasti sociálních sluţeb. Je zřejmé, ţe občané tyto informace získávají od sociálních sluţeb samotných či jiných institucí (Poradna Porta, ÚP Tišnov, OSV MěÚ Tišnov). 7) Obecní úřady by upřednostnily distribuci informací z oblasti sociálních sluţeb cestou aktualizace průvodce sociálními sluţbami po Tišnovsku, propracováním problematiky sociálních sluţeb na webových stránkách města Tišnova, distribuci informací skrze mailovou poštu. 8) Relativně velké mnoţství obcí, tj. 13 z 29 oslovených deklaruje potřebu systematického řešení měření činnosti sociálních sluţeb působících v rámci ORP a pravidel finanční spoluúčasti obcí správního obvodu vůči vybraným sociálním sluţbám, tyto obce jsou ochotny podílet se na vypracování systému, který by tuto problematiku řešil.

44

ANALÝZA POTŘEB CÍLOVÝCH SKUPIN SOCIÁLNÍCH SLUŢEB Potřeba v obecně psychologickém významu můţe být definována jako stav nedostatku tělesného či psycho – sociálního, kdy člověk proţívá rozdíl mezi stavem stávajícím a ţádoucím. 1) Nositelem potřeb je vţdy konkrétní člověk. Sdílení určitých potřeb mezi lidmi umoţňuje identifikovat mezi občany v daném regionu různě početné skupiny. Potřeby mohou být uspokojovány v rámci rodinných a jiných soukromých vztahů, v rámci komerčně obchodních vztahů či na základě veřejného zájmu např. formou sociálních sluţeb. Potřeba v rámci systému sociálních sluţeb poskytovaných občanům na území určitého regionu můţe být definována jako rozdíl mezi přítomným stávajícím stavem v oblasti mnoţství, druhu, kapacit, kvality sociálních sluţeb působících na daném území a optimálním moţným budoucím stavem z hlediska potřeb občanů. 2) STÁVAJÍCÍ STAV SYSTÉMU (SOCIÁLNÍCH) SLUŢEB (přítomnost)

OPTIMÁLNÍ STAV SYSTÉMU (SOCIÁLNÍCH ) SLUŢEB (budoucnost)

Analýza potřeb je systematický postup zahrnující zejména sběr informací referujících o potřebách občanů ve vymezeném regionu, pojmenování těchto potřeb, jejich kvalitativní a kvantitativní popis a následné srovnání získaných informací s aktuálními parametry sítě (sociálních) sluţeb dostupných v regionu. 3) Pro samotný sběr informací referujících o potřebách občanů metodiky komunitního plánování sociálních sluţeb nabízí sadu metod převzatých zpravidla ze sociologie. Jsou to rozhovor, dotazníkové šetření, případová studie, studium písemných pramenů, řízený skupinový rozhovor (focus group), veřejná setkání, metoda klíčových informantů a metoda hodnocení programů. Tyto metody jsou pouţívány v rámci kvalitativního či kvantitativního výzkumného paradigmatu.4) Rozsah šetření, zvolená metoda a realizátor jsou vţdy otázkou poměru finančních nákladů, kvality a očekávaných přínosů pro region (náklady versus přínosy). 1) 2) 3) 4)

Nákonečný, Milan. Uvod do psychologie. 1. vyd. Praha: Academia, 2003, ISBN. 80-200-0993-0, s. 197. Topinka, Daniel. Mapování potřeb uţivatelů a poskytovatelů sociálních sluţeb. In. Metodické a koordinační dovednosti v sociálních sluţbách. Ostrava: Ostravská universita v Ostravě, Zdravotně sociální fakulta – katedra sociální práce, 2007, s. 131. Topinka, Daniel. Mapování potřeb uţivatelů a poskytovatelů sociálních sluţeb. In. Metodické a koordinační dovednosti v sociálních sluţbách. Ostrava: Ostravská universita v Ostravě, Zdravotně sociální fakulta – katedra sociální práce, 2007, s. 127. Skřičková, Zuzana a kol. Metodiky pro plánování sociálních sluţeb. 1. vyd. Praha: Centrum pro komunitní práci, 2007, ISBN. 978-80-86902-44-9, M5 7 – 13.

45

Pro analýzu potřeb občanů správního obvodu ORP Tišnov pro účely procesu komunitního plánování sociálních sluţeb na období 2013 - 2014 byl zvolen metodický přístup, který je postaven na přirozených způsobech komunikace členů pracovních skupin z řad poskytovatelů, zadavatelů a uživatelů s nositeli potřeb a zavedení pravidelné výměny informací mezi institucemi, které se prací s cílovými skupinami občanů a jejich rodinnými příslušníky zabývají, a to na platformě organizační struktury komunitního plánování sociálních sluţeb. Teoreticky se opíráme o metodický materiál Nové zjišťování potřeb vydané v roce 2009 kolektivem autorů pod organizací Komunitní plánování o.p.s., pro který je charakteristická právě skepse vůči nekritickému užívání anket a dotazníků jakožto jediného a dominantního nástroje pro plošné zjišťování potřeb mezi občany města/regionů. Realizace těchto šetření je nákladná a výsledky samy o sobě zpravidla nepřinášejí hlubší porozumění struktuře potřeb občanů na vymezeném území. Při stanovení postupu v rámci analýzy potřeb občanů ORP Tišnov pro účely komunitního plánování sociálních sluţeb jsme vycházeli z následujících základních metodických východisek: 1) Potřeby občanů jsou kvalitativní proměnná a jsou identifikovatelné ,,…potřeby jsou kvalitativní (jakostní, obsahová) záleţitost. Ptáme se, CO lidé potřebují, v JAKÉ situaci se nacházejí, JAKOU pomoc by uvítali, CO pro ně můţeme udělat. Nejde v ţádném případě o kvantitu (mnoţství, objem), nic nepočítáme. Z vědeckého hlediska musíme volit takové postupy, které jsou pro kvalitativní zjišťování vhodné a které nás dovedou k poţadovaným výsledkům.“ 1) 2) Pro získání informací o potřebách občanů pouţívejme přirozené dovednosti a dostupné znalosti ,,…abychom jim (POTŘEBÁM) porozuměli, potřebujeme prostor k oboustranné domluvě, potřebujeme moţnost doptávat se, potřebujeme slyšet vyjádření člověka podaná jeho vlastními slovy… Pro zjištění takových záleţitostí, jako jsou postoje, názory nebo záţitky člověka (tedy také jeho potřeb), pouţívá věda individuální rozhovory, skupinové rozhovory (často formou ohniskových skupin) a další narativní (vyprávěcí) postupy. Jde o to, ţe dotazovaný v nich můţe vyprávět, sdělit do hloubky vše, co k předmětu zkoumání povaţuje za důleţité.“2) 3) Komunikujme kontinuálně s občany o jejich potřebách, nezbytná je pravidelná výměna informací mezi institucemi ,,…nevystačíme s nárazovými akcemi, kdy se snaţíme poznat potřeby určité části občanů…Sledujme potřeby občanů průběžně, jak se vyvíjejí a proměňují; je to snazší, neţ si myslíme… S lidmi, kterými se zabýváme, pracuje spousta institucí. Zároveň se tito lidé, pokud se ocitnou v obtíţné situaci, obracejí na různé instituce (úřady, školy, lékaře, sociální sluţby), o nichţ si myslí, ţe jim mohou pomoci. Propojme znalosti a činnosti těchto institucí a máme zajištěný přísun informací o tom, s čím se lidé potýkají a jakou pomoc od veřejných institucí očekávají. 1) 2) 3)

Kolektiv autorů. Nové zjišťování potřeb. Přerov: Komunitní plánování sociálních sluţeb, 2009, (cit. 15. 7. 2012), Dostupné na: http://socialnisluzby.kr-kralovehradecky.cz/assets/krajsky-urad/socialni-oblast/socialni-sluzby/NoveZjistovaniPotreb.pdf , s. 5 tamtéţ., s. 4 – 5 tamtéţ., s. 4, 5 - 6

46

4) Vyhodnocujme účelnost způsobů práce a informujme občany o změnách v systému sociálních sluţeb, dalších přijatých opatřeních v reakci na proces zjišťování potřeb ,,…sledujme, jak se daří zajistit doporučená řešení potřeb občanů. Zda vedou k dosaţení účelu…Sledujme, které způsoby pravidelné komunikace jsou v tomto směru nejúčelnější a které méně účelné. Které instituce jak spolupracují…navrhujme zlepšení, která zvýší naši schopnost reagovat na měnící se potřeby občanů…názorně ukázat, v čem konkrétně zlepšují životní podmínky potřebných lidí.“ 1) Východiska byla zohledněna při návrhu postupu kvalitativní analýzy potřeb cílových skupin občanů prostřednictvím členů čtyř pracovních skupin, která proběhla v dubnu – červnu 2012 na základě návrhu postupu ze strany OSV Měú Tišnov schváleném Výborem pro KPSS ZM Tišnova dne 29. 3. 2012. 1) Pracovní skupiny vydefinovaly cílové skupiny a podskupiny sociálních sluţeb aktuálních pro region ORP Tišnov 2) Pracovní skupiny vypracovaly ke kaţdé cílové skupině a podskupině popis ţivotních příběhů či ţivotních situací na základě osobních rozhovorů s občany spadajícími do dané cílové skupiny. Ze získaných popisů ţivotních situací pracovní skupiny vydefinovaly potřeby jednotlivce a strategií pouţitých řešení a moţných řešení pro uspokojení definovaných potřeb. Celkem bylo zpracováno 42 ţivotních situací občanů. 3) Pracovní skupiny na základě popisu ţivotních situací zformulovaly dle předepsané struktury výčet základních společných potřeb cílové skupiny či pod skupiny. Výsledný výčet potřeb dané cílové skupiny se následně v individuálně charakteristických kombinacích objevuje v dalších případech, avšak ţádná důleţitá potřeba dané cílové skupiny by neměla být ve výčtu opomenuta. 4) Pracovní skupiny vztáhly výčet potřeb cílových skupin k činnostem sociálních sluţeb a případně jiným vhodným opatřením určeným k uspokojení dané potřeby, vyhodnotily přítomnost sluţby a opatření v regionu. 5) Pracovní skupiny vydefinovaly tzv. ,,nadregionální potřeby v oblasti sociálních sluţeb,“ tj. potřeby cílových skupin, které jsou řešeny nedostatečně či dokonce nejsou vůbec řešeny na úrovni sítě sluţeb Jihomoravského kraje, jejichţ zajištění nelze s ohledem na regionální podmínky a moţnosti očekávat. Výsledky kvalitativní analýzy sociálních sluţeb prostřednictvím pracovních skupin jsou shrnuty v následující části textu, který je rozdělen do 4 části obsahujících vţdy definici cílové skupiny, tři příklady ţivotních příběhů, výčet potřeb a jejich hodnocení v podobě strukturované tabulky. 1)

Kolektiv autorů. Nové zjišťování potřeb. Přerov: Komunitní plánování sociálních sluţeb, 2009, (cit. 15. 7. 2012), Dostupné na: http://socialnisluzby.kr-kralovehradecky.cz/assets/krajsky-urad/socialni-oblast/socialni-sluzby/NoveZjistovaniPotreb.pdf., s. 6

47

SENIOŘI A JEJICH RODINA Definice cílové skupiny: Mladší senioři ve věku 65 – 80 let, starší senioři ve věku nad 80 let a jejich rodinní příslušníci, kteří o ně pečují. ,,Jsem jedináček a mám maminku, které uţ je přes 70 let, prodělala mozkovou mrtvici, byla odvezena do nemocnice a nyní je v léčebně dlouhodobě nemocných. Je upoutána na luţko, je zapotřebí ji krmit, přebalovat, měnit polohy v leţe, podávat léky nepřetrţitě. Stalo se to náhle. Nemá příspěvek na péči, nemá podanou ţádnou ţádost o přijetí do zařízení. Nedokáţeme si představit, ţe se o maminku doma budeme starat, máme malý byt, já a manţel pracujeme, splácíme hypotéku, děti studují a jsou bez příjmu. Vůbec nevíme, jak to zvládneme.“ ,,Máme strýce, kterému je uţ přes 80 let, bydlí sám v rodinném domě. Začíná zapomínat, nechce jít k lékaři, přichází demence. Strýc někdy vyjde na vycházku, zapomene, kde je a poté má problém se vrátit domů, nepamatuje si, co si kam dal, pak je z toho v depresi nebo na nás křičí, hledá svoji ţenu, která uţ několik let neţije, někdy je to dobré, někdy nás ani nepozná. Máme strach, ţe v domě něco zapálí nebo ţe se mu něco stane. I kdyţ mu nachystáme jídlo, nevezme si je, nenapije se, je pak dehydrovaný, zhoršuje se jeho cukrovka. Odmítá jakoukoliv pomoc.“ ,,Je mi přes 80 let, před 5 lety jsem ovdověla, bydlím v malém bytě. Vţdy jsem byla ţenou v domácnosti, děti mi občas donesou nákup, přijdou na návštěvu, ale jinak jsou pořád v práci, ono to tak dneska asi je, všichni mají hypotéky. V bytovém domě nemám ţádnou kamarádku, s nikým si nerozumím, nechci chodit do ţádných skupinek důchodců, necítila bych se tam dobře, někdy je mi ale smutno. Sedím v bytě a koukám z okna, jak chodí lidé po ulici, v televizi nic pořádného nedávají.“ ,,Potřebuji, aby na mne někdo 24 hodin denně dohlédl“ (příznaky demence) Sociální/jiná sluţba 1. Domov se zvláštním reţimem 2. Hospic 3. Tísňová péče

Přítomnost v regionu ANO/NE/Částečně 1. ANO 2. NE 3. NE

,,Potřebuji, aby na mne někdo dohlédl 24 hodin denně, protoţe jsem upoutaný/á na lůţko“ Sociální/jiná sluţba Přítomnost v regionu ANO/NE/Částečně 1. Domov pro seniory 1. ANO 2. Hospic 2. NE 3. Léčebna dlouhodobě nemocných 3. NE 4. Tísňová péče 4. NE ,,Potřebuji, aby na mne někdo krátkodobě dohlédl“

1. 2. 3. 4.

Sociální/jiná sluţba Pečovatelská sluţba Tísňová péče Denní stacionář Odlehčovací sluţba (terén, pobyt)

Přítomnost v regionu ANO/NE/Částečně 1. ANO 2. NE 3. NE 4. ANO, částečně 48

,,Potřebuji, aby se mnou někdo cvičil vnímání, myšlení, paměť“ (příznaky demence) Sociální/jiná sluţba 1. Domov se zvláštním reţimem 2. Alzheimerovské kluby

Přítomnost v regionu ANO/NE/Částečně 1. ANO 2. NE

,,Potřebuji se stýkat s přáteli a známými“ (příznaky demence) Sociální/jiná sluţba 1. Domov se zvláštním reţimem 2. Alzheimerovské kluby


,,Objevily se u mne příznaky demence, potřebuji psychickou podporu“ (příznaky demence) Sociální/jiná sluţba Přítomnost v regionu ANO/NE/Částečně 1. Specializované odborné poradenství 1. NE ,,Potřebuji psychickou oporu ve sloţité ţivotní situaci“ Sociální/jiná sluţba 1. Specializované odborné poradenství 2. Kluby seniorů


,,Bydlím doma a pravidelně potřebuji pomoc při osobní hygieně, podávání jídla, oblékání“ Sociální/jiná sluţba Přítomnost v regionu ANO/NE/Částečně 1. Pečovatelská sluţba 1. ANO 2. Asistent sociální sluţby 2. ANO 3. Osobní asistence 3. NE ,,Jsem nesoběstačný a potřebuji trvalou péči.“ Sociální/jiná sluţba 1. Domov pro seniory 2. Domov se zvláštním reţimem 3. Osobní asistence

Přítomnost v regionu ANO/NE/Částečně 1. ANO 2. ANO 3. NE

,,Potřebuji, aby mi někdo domů dovezl oběd“ Sociální/jiná sluţba 1. Pečovatelská sluţba

Přítomnost v regionu ANO/NE/Částečně 1. ANO

49

,,Potřebuji pomoc s péčí o domácnost (např. úklidem, praním, nákupy apod.)“ Sociální/jiná sluţba 1. Pečovatelská sluţba 2. Osobní asistence


,,Potřebuji, aby mi někdo domů přišel dát injekci, podal mi léky, udělal převazy“ Sociální/jiná sluţba 1. Ošetřovatelská sluţba


,,Potřebuji mít zdravotní personál neustále na blízku“

1. 2. 3. 4.

Sociální/jiná sluţba Domov pro seniory Domov se zvláštním reţimem Léčebna dlouhodobě nemocných Hospic

Přítomnost v regionu ANO/NE/Částečně 1. ANO 2.ANO 3.NE 4.NE

,,Potřebuji, aby mě někdo dovezl na poštu, na úřad nebo k lékaři a zpět domů“ Sociální/jiná sluţba 1. Fakultativní úkon pečovatelské sluţby


,,Potřebuji doprovodit na poštu, na úřad nebo k lékaři“ Sociální/jiná sluţba 1. Pečovatelská sluţba 2. Osobní asistence


,,Potřebuji srozumitelné informace“

1. 2. 3. 4. 5.

Sociální/jiná sluţba Základní sociální poradenství Odborné sociální poradenství Odbor sociálních věcí MěÚ Tišnov Senior point Osobní asistence

Přítomnost v regionu ANO/NE/Částečně 1. ANO 2. ANO 3. ANO 4. ANO 5. NE

,,Potřebuji dostupné bydlení se zajištěním péče“ Sociální/jiná sluţba 1. Dům s pečovatelskou sluţbou


50

,,Potřebuji udrţovat a rozvíjet své fyzické, psychické a duševní schopnosti (např. seberealizovat se, dělat něco, co mě baví, setkávat se s lidmi, mít pohyb“ Sociální/jiná sluţba Přítomnost v regionu ANO/NE/Částečně 1. Sociálně aktivizační sluţby 1. ANO 2. Kluby seniorů 2. NE 3. Stacionář 3. NE 4. Terapeutické dílny 4. NE 5. Knihovna 5. ANO ,,Potřebuji se cítit bezpečně doma i na ulici“ Sociální/jiná sluţba 1. Policie ČR 2. Rychlá záchranná sluţba 3. Tísňová péče


,,Potřebuji si zapůjčit speciální zdravotní pomůcku“ Sociální/jiná sluţba 1. Pečovatelská sluţba OCh Tišnov 2. Odlehčovací sluţba OCh Tišnov 3. Poradna Porta OCh Tišnov

Přítomnost v regionu ANO/NE/Částečně 1. ANO 2. ANO 3. ANO

OSOBY ZDRAVOTNĚ POSTIŢENÉ A JEJICH RODINA Definice cílové skupiny: Osoby starší 18 let s tělesným, smyslovým, mentálním a kombinovaným postiţením, chronickým onemocněním. Osoby starší 18 let trpící duševní poruchou, zejména schizofrenií. Rodinní příslušníci výše uvedených osob. ,,Prodělal jsem od 50. roku opakovaně mozkovou příhodu, zlomeninu krčku, následkem čehoţ jsem upoutaný na vozík, mám nehybnou jednu ruku, špatně polykám a mluvím. Sám nevstanu, nelehnu si, neobleču se, neumyji. Bez pomoci manţelky a dětí bych nemohl existovat. Je to náročné pro celou rodinu. Jsem omezen v moţnostech volnočasových aktivit, zůstala mi jen televize a projíţďky po okolí. Velmi mě trápí otázka bariér v městě Tišnově na cestách a jednotlivých budovách, které jsou pro člověka v mém zdravotním stavu důleţité. Znám řadu osob v podobné situaci, kteří jen sedí doma, nadávají, nedaří se je zapojit do volnočasových aktivit přizpůsobených jejich zdravotnímu stavu.“ ,,Chodím uţ psychiatrovi strašně dlouho, předepisuje mi prášky, abych neslýchala ty hlasy a neměla ty deprese, abych mohla vyjít ven mezi lidi. Někdy jsem zhoršená a to vůbec nevycházím z domu ven. V minulosti jsem se pokusila o sebevraţdu. Jsem sama, rodiče uţ mi zemřeli. Mám invalidní důchod, nízký příspěvek na péči. Potřebuji pomoc v domácnosti, potřebuji dovézt oběd, bojím se chodit k lékaři, to mě musí někdo doprovodit, vím, ţe musím, ale sama jít nedokáţu. S nikým se nestýkám. Někdy si myslím, ţe by to šlo, jindy jsem přesvědčená, ţe všichni lidé jsou zlí a jen mě chtějí zavřít do nějakého zařízení.“ ,,Mám doma manţela. Trpí pokročilou fází rakoviny. U lékařů uţ jsme všechno zkusili, to ozařování a tak. Říkají, ţe šance na zlepšení není. Manţel uţ jen leţí, ztrácí se nám před očima. Máme dvě děti, obě jiţ mají své rodiny, hodně nám pomáhají. Jezdí přes víkendy k nám, kdyţ potřebujeme nějak odvézt, tak nás odvezou, ale přes týden a jinak je to na mě. 51

Mám uţ taky věk. Přetáčení manţela na lůţku, vyměňování plen je náročné, dostává od paní doktorky léky proti bolesti. Kdyţ je mu špatně, jsem s ním vzhůru celou noc, on hodně křičí poté se vyčerpá a spí, já ale musím přes den opět fungovat. Mám cukrovku a další zdravotní problémy. Manţel opakuje pořád jediné, ať ho nikam nedávám, chce umřít doma. Někdy ztrácím sílu.“ ,,Jsem zdravotně postiţený, potřebuji placenou práci v prostředí, kde budou ohleduplní k mému handicapu“ Sociální/jiná sluţba Přítomnost v regionu ANO/NE/Částečně 1. Chráněná dílna 1. NE 2. Sociální firma 2. NE ,,Trpím duševním onemocněním, potřebuji pomoc při obnovení mých pracovních návyků, pomoc při kontaktu s druhými lidmi a trpělivé vedení, pomoc při vyuţití volného času smysluplným způsobem“ Sociální/jiná sluţba Přítomnost v regionu ANO/NE/Částečně 1. Terapeutická komunita 1. NE 2. Sociální rehabilitace 2. NE 3. Denní stacionář 3. NE 4. Svépomocná skupina 4. NE 5. Osobní asistence 5. NE ,,Bydlím doma a potřebuji kvůli svému postiţení pomoc v péči o mé tělo a domácnost“ Sociální/jiná sluţba Přítomnost v regionu ANO/NE/Částečně 1. Pečovatelská sluţba 1. ANO 2. Odlehčovací sluţba 2. ANO ,,Bydlím doma, starám se o svého příbuzného, který je váţně postiţený, jsem na péči sám/a, často se cítím vyčerpaný/á“ Sociální/jiná sluţba Přítomnost v regionu ANO/NE/Částečně 1. Odlehčovací sluţba 1. ANO 2. Osobní asistence 2. NE ,,Pohybuji se na vozíku, potřebuji se dostat na úřady, do zdravotnických zařízení, na poštu, do obchodu, na nástupiště vlakového nádraţí do hromadné dopravy“ Sociální/jiná sluţba Přítomnost v regionu ANO/NE/Částečně 1. Stavební úpravy vybraných míst na 1. Částečně komunikacích a v budovách v obci 2. NE 2. Stavební úpravy v přístupu na nástupiště na tisovském nádraţí

52

,,Jsem mentálně postiţený, nechci ţít v ţádném ústavu, zvládl bych bydlet jako normální člověk v bytě, kdyby mi někdo pomohl“ Sociální/jiná sluţba Přítomnost v regionu ANO/NE/Částečně 1. Chráněné bydlení (kolektivní, 24 1. ANO hodin dohled) 2. NE 2. Chráněné bydlení (individuální, bez 3. NE 24 hodin dohledu) 3. Tréninkové byty s externí podporou ,,Jsem duševně nemocný, nechci ţít v ţádném ústavu, zvládl bych bydlet jako normální člověk v bytě, kdyby mi někdo pomohl“ Sociální/jiná sluţba Přítomnost v regionu ANO/NE/Částečně 1. Chráněné bydlení (kolektivní, 24 1. NE hodin dohled) 2. NE 2. Chráněné bydlení (individuální, bez 3. NE 24 hodin dohledu) 3. Tréninkové byty s externí podporou ,,Jsem mentálně postiţený/á, potřebuji smysluplnou a zábavnou činnost ve volném čase, nácvik praktických dovedností, pomoc při kontaktu s lidmi a porozumění okolnímu světu“ Sociální/jiná sluţba Přítomnost v regionu ANO/NE/Částečně 1. Terapeutická komunita 1. NE 2. Sociální rehabilitace 2. ANO 3. Denní stacionář 3. NE 4. Svépomocná skupina 4. NE 5. Osobní asistence 5. NE ,,Náše dospělé dítě je duševně nemocné, ţije v jiném světě, někdy nemá své chování a proţívání pod kontrolou, je nebezpečný sobě i druhým, nemůţe ţít sám. Někdy uţ to nezvládáme. Nebudeme tu věčně a není, kdo by se o něj / o ni postaral. Nevíme, jak to dopadne, aţ tu pro něj / pro ni nebudeme“ Sociální/jiná sluţba Přítomnost v regionu ANO/NE/Částečně 1. Domov se zvláštním reţimem 1. NE 2. Pobytová odlehčovací sluţba 2. NE 3. Chráněné bydlení 3. NE ,,Jsem po operaci, úrazu, mrtvici, potřebuji pravidelně cvičit pod odborným vedením, abych zlepšil svoji pohyblivost“ Sociální/jiná sluţba Přítomnost v regionu ANO/NE/Částečně 1. Rehabilitace 1. ANO

53

,,Potřebuji si zapůjčit kompenzační a zdravotní pomůcku“ Sociální/jiná sluţba 1. Oblastní charita Tišnov


,,Jsem duševně nemocný a potřebuji, aby za mnou docházel někdo z psychiatrické ambulance“ ,,Naše dospělé dítě je duševně nemocné, potřebujeme, aby někdo z psychiatrické ambulance docházel pravidelně k nám domů.“ Sociální/jiná sluţba Přítomnost v regionu ANO/NE/Částečně 1. Komunitní sestra při psychiatrické 1. NE ambulanci ,,Potřebuji se cítit bezpečně doma i na ulici“ Sociální/jiná sluţba 1. Policie ČR 2. Pohotovost 3. Tísňová péče


,,Pohybuji se na vozíčku. Chtěl bych vyuţívat hromadnou dopravu, např. vlak. Nedostanu se na nástupiště na vlakovém nádraţí v Tišnově. Pokud se tam uţ dostanu, tak jezdím jako balík v prostoru pro zavazadla, protoţe se vozík do vagónu pro cestující nevejde. Sociální/jiná sluţba Přítomnost v regionu ANO/NE/Částečně 1. Bezbariérový přístup na vlakové 1. NE nádraţí v Tišnově 2. Bezbariérový přístup do vagónu 2. NE DĚTI A MLÁDEŢ Definice cílové skupiny: Děti do 18 let věku se specifickými potřebami z důvodu svého rodinného zázemí (např. náhradní rodinná péče, děti s dlouhodobými konflikty rodičů) a zdravotního postiţení, tj. děti se smyslovým, tělesným, mentálním a jiným postiţením (např. autistickým) a znevýhodněním (např. porucha pozornosti a hyperaktivita). ,,Během porodu se nám stalo, ţe měla dcerka nedostatek kyslíku, lékaři udělali příliš pozdě císařský řez, byla resuscitovaná. Nedostatek kyslíku se neodrazil na intelektu, ale na motorice. Dcerce jsou 4 roky, sama nedokáţe chodit, má to navíc zakázané, chodíme na rehabilitaci, musíme posilovat přesně vymezené svalové partie, neţ jí bude povoleno chodit. Sama nezvládne nic, neoblékne se, uchopí lţičku, ale nedokáţe se trefit do úst. Dcera vyţaduje celodenní péči. Manţel chodí do práce, já nemohu, i kdyţ máme příspěvek na péči, vycházíme jen stěţí, protoţe náklady na léčení a pomůcky jsou s ohledem na naše příjmy vysoké, je zapotřebí několikrát týdně dojíţdět autem ke specialistům, na rehabilitaci, řešíme školku, potřebujeme asistenta, který by se v místní školce dceři věnoval, nezvládneme dojíţdět do Brna.“ 54

,,Kolem 4 roku se ukázalo, ţe naše dítě se nedokáţe ve školce přizpůsobit v kolektivu, neumělo si hrát, kdyţ se do něčeho zabral, tak ho nikdo nesměl rušit, nezvládal konflikty, neuměl se sám zabavit, z nudy vznikalo další problémové chování. Z mateřské školky jsme byli doporučeni do dětské nemocnice, kdy psycholog a psychiatr dostali podezření na poruchu autistického spektra, diagnostika ve speciálně pedagogickém centru to potvrdila. Manţel tráví většinu dne v práci, péče o děti je na mně, syn vyţaduje naprosté organizování času a strukturované prostředí, coţ je těţké skloubit s péčí o další dítě. Člověk by potřeboval radu, zkušenosti od rodičů se stejným problémem, reference na odborníky, vše je však daleko v Brně.“ ,,Naši se i po rozvodu pořád jen hádali, bydlel jsem u matky, ona dost těţko nesla to, ţe od nás otec odešel, otec zase těţko snášel její výčitky. To vím aţ teď, tehdy jsem tomu moc nerozuměl, protoţe mi bylo asi 7 let, pamatuju si, ţe jsem měl pocit, ţe se něco děje spíše mamce, protoţe buď křičela nebo brečela. Otec s námi nějaký čas nebyl, pak si pro mě jezdil nejdříve občas a potom častěji, vím, ţe jsem u něj párkrát byl. Nevím uţ, jak se domlouvali, to bylo v polovině 90. let, ještě nebyly mobily, e-mail jako dnes. Pamatuju si, ţe se u toho před domem a v chodbě vţdycky hodně křičelo, křičeli oba, něco si asi vyčítali. Vím jen, ţe jsem se bál a nikam jsem pak uţ nechtěl jít. Nerozuměl jsem tomu, co se vlastně děje, ale věděl jsem uţ tehdy, ţe je něco špatně.“ ,,Potřebuji zajistit asistenci dětem a rodičům“ Sociální/jiná sluţba 1. Osobní asistence 2. Pedagogický asistent 3. Rodinný příslušník

Přítomnost v regionu ANO/NE/Částečně 1. Částečně (děti s autismem) 2. velmi obtíţné 3. velmi obtíţné

,,Miluji naše dítě, pečuji o něj kaţdý den, ale někdy jsem na pokraji sil a musím si odpočinout“ Sociální/jiná sluţba Přítomnost v regionu ANO/NE/Částečně 1. Osobní asistence 1. Částečně (děti s autismem) 2. Odlehčovací sluţba 2. ANO ,,Potřebuji, aby mě někdo naučil, jak lépe rozumět našemu postiţenému dítěti, co a jak s ním dělat, aby se to co nejvíce zlepšilo.“ Sociální/jiná sluţba Přítomnost v regionu ANO/NE/Částečně 1. Raná péče 1. ANO, terénní 2. Svépomocné skupiny rodičů 2. NE 3. Tématický web regionu 3. NE ,,Potřebuji znát reference na lékaře a sluţby od toho, kdo má osobní zkušenost a má stejně postiţené dítě jako já“ Sociální/jiná sluţba Přítomnost v regionu ANO/NE/Částečně 1. Svépomocné skupiny 1. NE 2. Tematický web 2. NE

55

,,Potřebuji získat odborné informace a zkušenosti ve věci péče o naše postiţené dítě“ Sociální/jiná sluţba 1. Raná péče 2. Speciálně pedagogické centrum 3. Rehabilitace

Přítomnost v regionu ANO/NE/Částečně 1. ANO 2. NE 3. ANO

,,Potřebuji získat odborné informace a zkušenosti ve věci péče o naše postiţené dítě“ Sociální/jiná sluţba 1. Raná péče 2. Speciálně pedagogické centrum 3. Rehabilitace

Přítomnost v regionu ANO/NE/Částečně 1. ANO 2. NE 3. ANO

,,Potřebuji mít specializovaného psychologa, psychiatra, logopeda pro naše dítě co nejblíţe“ Sociální/jiná sluţba Přítomnost v regionu ANO/NE/Částečně 1. Psycholog SPC 1. NE 2. Raná péče 2. ANO 3. Dětský psychiatr 3. NE 4. Specializovaná logopedie 4. NE ,,Potřebuji, aby blízko mého bydliště byla škola, nebo školka pro děti, kde bude zajištěn rozvoj jejich dovedností a poskytováno jejich hlídání“ Sociální/jiná sluţba Přítomnost v regionu ANO/NE/Částečně 1. Denní nebo týdenní stacionář 1. NE 2. Integrace postiţených dětí za 2. Částečně, velmi problematické podpory asistenta ,,Potřebuji řešit vztahové problémy v naší rodině“ Sociální/jiná sluţba 1. Rodinná terapie 2. Manţelská a rodinná poradna

Přítomnost v regionu ANO/NE/Částečně 1. Částečně 2. NE

,,Budu vycházet z dětského doma a potřebuji bydlet někde, kde to finančně zvládnu a kde mi poradí s různými věcmi, které mě čekají, abych na to nebyl sám.“ Sociální/jiná sluţba Přítomnost v regionu ANO/NE/Částečně 1. Dům napůl cesty 1. NE 2. Chráněné bydlení 2. NE 3. Chráněné byty 3. NE 4. Doprovodné programy 4. NE ,,Potřebuji zajistit dostupnou asistenci při kontaktu a předávání ke styku dítěte s otcem/matkou“ Sociální/jiná sluţba Přítomnost v regionu ANO/NE/Částečně 1. Sociálně aktivizační sluţby 1. NE (asistovaný kontakt a předávání)

56

,,Někdy vůbec nechápu, co se po mě vlastně chce ve škole, na sociálce, u doktora, jsem na to sám/sama a nezvládám to “ Sociální/jiná sluţba Přítomnost v regionu ANO/NE/Částečně 1. Sociálně aktivizační sluţby 1. NE 2. Komunitní programy pro rodiče 2. NE ,,Moje dítě má výchovné problémy, potřebuji poradit a pomoci“ Sociální/jiná sluţba 1. Adekvátní kapacity ambulantních a pobytových programů SVP v regionu

Přítomnost v regionu ANO/NE/Částečně 1. NE

,,Potřebuju se pobavit, ale taky řešit svoje problémy bez rodičů a učitelů“ Sociální/jiná sluţba 1. Nízkoprahové zařízení pro děti a mládeţ


OSOBY OHROŢENÉ SOCIÁLNÍM VYLOUČENÍM Definice cílové skupiny: Jednotlivci (muţi a ţeny), matky s dítětem nebo rodiny jako celek, kteří jsou ohroţeni zejména jevy jako ztráta bydlení, materiálně zcela nevyhovující bydlení, nízký příjem na hranici ţivobytí, neodkladná potřeba zajištění sociální sluţby a sociálního příjmu, nezvládání dluhů a předluţení, nezaměstnanost, uţívání alkoholu a návykových látek, hráčství, opakovaný výkon trestu odnětí svobody, záznam v trestním rejstříku, poškození trestnou činností, nepříznivý zdravotní stav, pokud jsou uvedené problémy v takové kumulaci či intenzitě, ţe člověk nezvládá s pouţitím dostupných vnějších a vnitřních zdrojů svoji ţivotní situaci řešit a dochází k ohroţení či faktickému neuspokojování základních potřeb a sociální izolaci. ,,Já uţ ani nevím, kdy to bylo normální. Ve vězení jsem byl uţ mockrát, několikrát i proto, ţe jsem musel se nechat zavřít, abych měl kde být přes zimu. Po nějaké době Vás stejně nikdo nezaměstná. Na úřadu práce jsem uţ dlouho, uţ mi ani ţádnou práci nenabízejí. Ani nemám peníze, abych někam jezdil. Beru jen to minimum, z toho se ani vyţít nedá, taky Vás sem tam někdo okrade. Občas ţebrám. Bydlím po známých. Nechci bydlet v Brně, patřím sem. Nejhorší to bývá v zimě, to musím na ubytovnu. Jinak jsem na ulici. Nemám se ani kde umýt. Oblečení dostávám, kdyţ potřebuji.“ ,,Jsem na rodičovské dovolené. Přítel mě a dítě vyhodil z domu. Teď bydlíme u známe, ale můţe mi pomoci jen na nejnutnější dobu, protoţe sama má malý byt. Potřebuji pomoci sehnat nějaké bydlení. Rodičovský příspěvek je 7600,--Kč, za to si ţádný nájem dovolit nemohu, nezbývají mi poté peníze na jídlo, plenky, léky a další věci. S rodiči nejsem v kontaktu uţ několik let, několikrát jsem se snaţila s nimi zkontaktovat, ale marně. Nevím, co dál.“ ,,Jsem starobní důchodce. Nemám nijak vysoký důchod. Nemám děti. Měl jsem zdravotní problémy, pro které jsem byl dlouhodobě v nemocnici, měl jsem vydání na léčbu a rehabilitaci. Vznikl mi dluh na nájmu a elektřině, začal jsem být upomínán ve věci dluhů. Nebyla to velká částka, cca. jen za dva měsíce. Po operaci jsem se zotavil a na splacení dluhu jsem si vzal spotřebitelský úvěr. Jenţe jsem nepočítal s tím, ţe ty splátky budou tak vysoké. Při 57

jednání s paní, co jsem s ní půjčku domlouval, jsem to špatně pochopil. Dluhy z bytu jsem sice splatil, ale najednou jsem zjistil, ţe nemám na nájem, jídlo a hlavně léky, které jsem po operaci nutně potřeboval. Přestal jsem úvěr splácet, začali mě obesílat, ţe to jinak dají na exekuci, toho jsem se strašně bál, tak jsem si vzal další spotřebitelský úvěr, abych je měl z krku, ţe to jako splatím najednou, ale zjistil jsem, ţe to ještě nejde, ţe to půjde aţ za nějaký čas. Takţe jsem měl najednou dva úvěry a uţ se to semnou vezlo.“ ,,Potřebuji zajistit stravu“ Sociální/jiná sluţba 1. Nízkoprahová denní centrum 2. Program instrumentální pomoci

Přítomnost v regionu ANO/NE/Částečně 1. NE 2. ANO, částečně

,,Potřebuji zajistit bydlení“

1. 2. 3. 4. 5. 6.

Sociální/jiná sluţba Azylový dům Noclehárna Chráněné bydlení Domov se zvláštním reţimem Odborné sociální poradenství Prostupný model sociálního bydlení

Přítomnost v regionu ANO/NE/Částečně 1. NE 2. NE 3. NE 4. ANO 5. ANO 6. NE

,,Potřebuji zajistit hygienu“ Sociální/jiná sluţba 1. Nízkoprahové denní centrum 2. Nízkoprahová koupelna

Přítomnost v regionu ANO/NE/Částečně 1. NE 2. NE

,,Potřebuji zajistit lékařskou péči“ Sociální/jiná sluţba 1. Odborné sociální poradenství 2. Terénní programy 3. Terénní sociální práce


,,Potřebuji získat informace“ Sociální/jiná sluţba 1. Odborné sociální poradenství 2. Terénní programy 3. Informace úřadů


58

,,Potřebuji si najít zaměstnání“

1. 2. 3. 4.

Sociální/jiná sluţba Dobrovolnictví Sociální firmy Terapeutické dílny Veřejná sluţba

Přítomnost v regionu ANO/NE/Částečně 1. ANO 2. NE 3. NE 4. NE

,,Potřebuji, aby děti byly doučovány v domácnosti“ Sociální/jiná sluţba 1. Program domácího doučování


,,Potřebuji, aby někdo pracoval s třídním kolektivem“ Sociální/jiná sluţba 1. Školní psycholog 2. Sociální pedagog

Přítomnost v regionu ANO/NE/Částečně 1. ANO, částečně 2. ANO, částečně

,,Potřebuji mít příjem, zajistit dávky, práci“

1. 2. 3. 4.

Sociální/jiná sluţba Dávky ČSSZ Dávky Úřad práce Terénní programy Sociální firmy

Přítomnost v regionu ANO/NE/Částečně 1. ANO 2. ANO 3. ANO 4. NE

,,Potřebuji svou rodinu udrţet pospolu“ Sociální/jiná sluţba 1. Azylový dům 2. Rodinné poradenství 3. Prostupný model sociálního bydlení

Přítomnost v regionu ANO/NE/Částečně 1. NE 2. ANO 3. NE

,,Potřebuji bydlet na lepší adrese neţ doposud“ Sociální/jiná sluţba 1. Prostupný model sociálního bydlení 2. Vstřícnost úředníku odboru správy majetku a investic

Přítomnost v regionu ANO/NE/Částečně 1. NE 2. částečně

59

,,Potřebuji, aby úředníci byli vstřícní“

1. 2. 3. 4.

Sociální/jiná sluţba Externí supervize Výcvik v proklientských dovednostech Dovednosti v psychohygieně Dostatečná kapacita

Přítomnost v regionu ANO/NE/Částečně 1. Ne 2. Ne 3. ANO, částečně 4. ANO, částečně

,,Potřebuji zajistit okamţitou instrumentální pomoc“ Sociální/jiná sluţba 1. Sociální šatník


,,Potřebuji, abych se cítil bezpečně“ Sociální/jiná sluţba 1. Byt s utajenou adresou 2. Odborné sociální poradenství 3. Azylový dům

Přítomnost v regionu ANO/NE/Částečně 1. NE 2. ANO 3. NE

,,Potřebuji doprovodit při řešení problému“ Sociální/jiná sluţba 1. Terénní programy 2. Terénní sociální práce úředníků 3. Odborné sociální poradenství


,,Potřebuji získat znalosti, abych byl finančně gramotný“ Sociální/jiná sluţba 1. Terénní programy 2. Odborné sociální poradenství

Přítomnost v regionu ANO/NE/Částečně 1. ANO 2. ANO

60

VYBRANÉ ÚDAJE ČETNOSTÍ CÍLOVÝCH SKUPIN SOCIÁLNÍCH SLUŢEB Ačkoliv jsme analýzu potřeb postavili na kvalitativním paradigmatu, povaţujeme za logické uvedená zjištění doplnit údaji referujícími o relativní četnosti cílové skupiny ve správním obvodu ORP Tišnov tam, kde máme k dispozici hodnoty ukazatelů sledované příslušnými institucemi, tj. do prosince 2011 odborem sociálních věcí MěÚ Tišnov, který s účinností od 1.1. 2012 převedl v rámci sociální reformy příslušné agendy nepojistných sociálních dávek do kompetence Kontaktního pracoviště Úřadu práce Tišnov. Tabulka č. 18 obsahuje četnosti osob zdravotně postiţených, kteří jsou drţiteli průkazu mimořádných výhod ve stupni II. (ZTP) a stupni III. (ZTP/P). Jedná se o data získaná v dubnu 2011. Uvedená data nebyla v této struktuře v elektronické ani rejstříkové podobě vedena, výkazy byly zaměřeny především na objemy vyplacených prostředků u jednotlivých sociálních dávek. S ohledem na potřeby komunitního plánování sociálních sluţeb byla provedena cílená analýza četnosti drţitelů mimořádných výhod v II. a III. stupni dle zdravotního důvodu, místa trvalého pobytu a věku na straně oprávněné osoby. Metodou sběru dat byla analýza spisové dokumentace. Tab. č. 18 Počty osob těţce zdravotně postiţených dle stupně II. a III. (průkaz ZTP a ZTP/P) (stav duben 2011)1)

zrakově postiţení sluchově postiţení kombinované (zrakové a sluchové postiţení mentální a duševní postiţení onkologická onemocnění, astma, dechové potíţe, nemoci interního charakteru

II. st. 4 II. st. 0

III. st. 10 III. st. 1

II. st. 19

III. st. 0

II. st. 0

III. st. 5

II. st. 3 II. st. 0 II. st.

III. st. 2 III. st. 45 III. st.

II. st. 0 II. st. 0 II. st.

III. st. 2 III. st. 13 III. st.

300

17

5

0

203

9

Celkem osob dle stupně Celkem osob dle věku +/-18

799

1 - 17 let

31

1002

40

232

567

46

157

5

Region

Obce ORP

Region Tišnov

Obce ORP

Region Tišnov

Obce ORP

Tišnov

Region

4

10

Obce ORP

tělesně postiţení

18 a více let II. st. III. st. 473 107 II. st. III. st. 4 32

Tišnov

DRUH POSTIŢENÍ

21

Výše uvedená data umoţňují přesnější strukturovanou představu např. o četnosti tolik diskutované cílové skupiny ,,dětí se zdravotním postiţením v regionu.“ Provedená analýza zohledňuje pouze přiznané mimořádné výhody II. a III. stupně, nezaměřovala se na stupeň I. Taktéţ je nutné uvést, ţe o mimořádné výhody mohli dle právní úpravy platné pro uvedená data ţádat zákonní zástupci pouze u dítěte staršího 1 roku. Z daného vyplývá, ţe uvedená čísla nezahrnují postiţení dětí mladších 1 roku a případy mimořádných výhod přiznané dětem 1)

Zdroj: Spisová dokumentace OSV MěÚ Tišnov, agenda dávek osobám zdravotně postiţeným, duben 2011

61

se zdravotním postiţením starších 1 roku v I. stupni. Výše uvedená data můţeme doplnit údaji získanými z další agendy zabývající se osobami se zdravotním postiţením, tj. příspěvku na péči (viz. níţe uvedená tabulka č. 19). Opět se jedná o data získaná v dubnu 2011 v době, kdy byla agenda vedena odborem sociálních věcí MěÚ Tišnov. Taktéţ u příspěvku na péči v době zjišťování dat platilo, ţe tato dávka můţe být přiznána pouze dítěti staršímu 1 roku. U osob mladších 18 let s přiznaným příspěvkem na péči ve stupni II. – IV. docházíme k počtu 45, coţ cca. odpovídá počtu 40 osob u drţitelů průkazů mimořádných výhod v II. a III. stupni mladších 18 let. Tab. č. 19 Struktura četnosti oprávněných osob PŘÍSPĚVKU NA PÉČI (stav duben 2011) Stupeň příspěvku na péči I. stupeň II. stupeň III. stupeň IV. stupeň

18 a více 278 371 262 159

1 - 17 let 25 20 15 15

Celkem -18/+18 Celkem

1070

75 1145

V rámci výzkumné sondy realizované pro účely komunitního plánování sociálních sluţeb koncem dubna 2011 byl ze strany pracovníků odboru sociálních věcí MěÚ Tišnov sledován také poměr oprávněných osob z hlediska domácí péče a péče v pobytovém zařízení. Do zjišťování byly zaneseny i domy s pečovatelskou sluţbou. Zjištěny byly následující údaje. V dubnu 2011 pobíralo příspěvek na péči celkem 1145 osob, z toho 985 osob se nacházelo v domácí péči (péče osoby blízké či terénní sociální sluţby) a 160 osob využívalo služeb pobytového zařízení sociálních služeb či domu s pečovatelskou službou. Z hlediska vyuţití pobytových sluţeb (včetně domů s pečovatelskou sluţbou) vypadala struktura vyuţívaných sluţeb osobami pobírajícími příspěvek na péči následujícím způsobem uvedeným v tabulce č. 20. Tab. č. 20 Počet oprávněných osob pobírajících příspěvek na péči v pobytových zařízeních sociálních sluţeb a domech s pečovatelskou sluţbou (stav duben 2011) Zařízení Počet uţivatelů z ORP Tišnov Dům s pečovatelskou sluţbou CSS Tišnov Domov pro seniory Předklášteří Domov sv. Alţběty Ţernůvka Domov pro seniory Hostim Charitní domov Moravec Domov pro seniory Černá Hora Domov pro os. se zdrav. post. Libušina tř., Brno Dům s peč. sluţbou Brno Dům matky Rosy, Rajhrad Domov pro seniory, Velká Bíteš Domov pro os. se zdrav. post. Habrovany Domov se zvláštním reţimem, Jevišovka Chráněné bydlení, Denní stacionář, Blansko ÚSP Brno – Chrlice Centrum komplexních sluţeb, Rebešovice LDN Bílovice, sociální lůţko

39 73 34 1 1 2 1 1 1 1 1 1 1 1 1

1 160

Celkem

62

Na tomto místě je moţné uvést zjednodušené pravidlo, ţe pro občany ve stupni závislosti I. aţ II. příspěvku na péči jsou určeny domy s pečovatelskou sluţbou a terénní sociální sluţby podporující setrvání v přirozeném prostředí (domácnosti), občané ve stupni závislosti III. a IV. jsou poté v závislosti na situaci indikováni pro pobytová zařízení sociálních sluţeb. Toto schéma pochopitelně neplatí absolutně, neboť rodina můţe být, a často je, ochotna a schopna se postarat o seniora ve stupni III. a IV. s podporou terénní sluţby (pečovatelská, odlehčovací sluţba, popř. ošetřovatelské sluţby, coţ je terénní zdravotní péče), stejně tak jako rodiče zajišťují péči o dítě ve stupni závislosti III. a IV. v domácím prostředí. Ze zkušeností v rámci výkonu agend nepojistných dávkových systémů v působnosti odboru sociálních věcí MěÚ Tišnov v letech 2007 – 2011 víme, ţe zatímco objem finančních prostředků se v závislosti na změnách výše dávek v celoročním objemu měnil, počet oprávněných osob zůstával relativně stabilní. U příspěvku na péči v průběhu roku osciloval počet oprávněných osob celkem mezi 1100 – 1200 osobami. Navýšení počtu oprávněných osob lze očekávat v dlouhodobějším horizontu v souvislosti se stárnutím populace. Údaje o osobách zdravotně postiţených je moţné provázat s problematikou nezaměstnanosti, resp. podílu osob zdravotně postiţených v % na evidovaných uchazečích o zaměstnání, který zachycuje níţe uvedená tabulka č. 21 za období 2000 – 2010. UKAZATEL

2000

2001 2002

829

862

1 113 1 168 1 144 1 095

973

701

782

1 380 1 584

X

23,4

20,5

22,2

27,8

25,6

19,1

Evidovaní uchazeči o zaměstnání z počtu uchazečů občané se zdravotním postiţením (%)

2003

SO ORP Tišnov1) 2004 2005 2006 2007 2008 2009

20,8

21,0

22,6

2010

17,2

Další cílovou skupinou jsou osoby s duševním onemocněním, jejichţ četnosti statistiky sociálních agend příspěvku na péči a mimořádných výhod pro zdravotně postiţené samostatně neevidují, proto je zapotřebí vyjít ze statistik zdravotnických zařízení, resp. psychiatrických ambulancí. Klíčovým pracovištěm regionu je psychiatrická ambulance MUDr. Jarmily Mendlové. Níţe uvedená tabulka č. 22 obsahuje počty pacientů ošetřených v roce 2011, kterým bylo celkem poskytnuto 4040 vyšetření. Diagnóza

Tab. č. 22 Struktura psychiatrických pacientů regionu 2) Celkem Ţeny 15 – 19 let

Poruchy vyvolané alkoholem Poruchy vyvolané ost. OPL Schizofrenie Afektivní poruchy Neurotické poruchy Patologické hráčství Mentální retardace

1)

2)

33 17 50 340 168 2 7

10 14 20 215 131 0 4

1 0 1 7 1 0 1

20 a více 32 17 49 333 167 2 6

Zdroj: Tabulka č. 5 Zdroj: http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/kapitola/03000-12-n_2012-64, cit. 15.5. 2012, ČSÚ Brno, hodnota za rok 2011 získána u zdroje http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?voa=tabulka&cislotab=DEM9010PU_OR, cit. 20.6. 2012, Veřejná databáze ČSÚ. Zdroj: Statistika psychiatrické ambulance MUDr. Jarmila Mendlová za rok 2011

63

Data reprezentují počty osob, které z psychiatrického důvodu vyhledaly odbornou pomoc místní ambulance. V kategorii afektivní poruchy (340) je obsaţeno 10 – 15% občanů s bipolární afektivní poruchou (maniodepresivita), která společně se schizofrenií patří do skupiny psychotických onemocnění, tedy nejzávaţnějších diagnóz. Zbylých 85% pacientů v rámci afektivních poruch se léčí především z důvodu depresivních onemocnění. Data ambulance obsahují současně počty osob s výskytem poruch vyvolaných alkoholem, ostatními návykovými látkami a patologickým hráčstvím. Nejedná se o data bezezbytku mapující výskyt jednotlivých diagnóz v populaci ORP Tišnov, avšak upřesňují naši představu o počtu osob, které vyhledaly a uţívají odbornou pomoc z důvodu psychiatrické problematiky. V případě osob s příjmy nacházejícími se pod hranicí ţivotního minima je moţné se opřít o poznatky agendy pomoci v hmotné nouzi. Počet vyplácených jednotlivců a rodin (společně posuzovaných osob, domácností) osciloval v období 2007 – 2011 vţdy mezi 130 – 160. Zpravidla v zimních měsících bylo v průměru 10 - 15 osobám (muţům jednotlivcům) zajišťováno z prostředků hmotné nouze ubytování v rámci sociálních sluţeb a komerčních ubytoven, neboť v rámci ORP Tišnov podobné sluţby k dispozici nejsou. Dalším sledovaným ukazatelem ze strany odboru sociálních věcí MěÚ Tišnov, agendy sociálního kurátora je počet osob v daném roce propuštěných z výkonu trestu odnětí svobody, který je znázorněn v tabulce č. 23. V případě opakovaného výkonu trestu odnětí svobody dochází k situaci, kdy dané osoby jsou pro záznam v trestním rejstříku legálně těţko zaměstnatelné, uplatňují se pouze na černém pracovním trhu, jsou klienty pomoci v hmotné nouzi nebo se zcela vytrácejí z úředních evidencí. Tab. č. 23 Počet osob propuštěných z VTOS v kalendářním roce 2) 2008 2009 2010 2011 2012 17

22

27

17 (září 2012)

21

Jiţ dlouhodoběji je vedena v rámci OSPOD MěÚ Tišnov evidence nových a pokračujících případů pobytů matek v azylových domech, neboť se jedná o případy, které v rámci opatření řeší OSPOD MěÚ Tišnov. Ve statistice tabulky č. 23 nejsou uvedeny případy osob, které nemají pobyt ve správním obvodu ORP Tišnov a musely v průběhu pobytu v regionu vyuţít sluţeb azylového domu pro matky s dětmi. Tabulka zahrnuje pouze případy občanů s trvalým pobytem ve správním obvodu ORP Tišnov. Poloţka ,,Dosud“ uvádí vţdy počet případů matek s dětmi, které pokračují v pobytu v zařízení v dalším roce. Pobyt v azylovém domě pro matky s dětmi je časově omezen na 1 – 1,5 roku, v některých případech dochází k navazujícímu pobytu v azylovém domě pro matky s dětmi tam, kde se nepodaří nalézt řešení bytové otázky mimo reţim sociální sluţby. Tab. č. 24 Počet případů pobytu v azylovém domě pro matky s dětmi 1) 2008 2009 2010 2011 2012 Dosud Nový Dosud Nový Dosud Nový Dosud Nový Dosud Nový 0

1) 2)

1

1

1

2

1

Zdroj: Rejstříky OSPOD MěÚ Tišnov 2008 - 2012 Zdroj: Rejstříky sociálního kurátora OSV MěÚ Tišnov 2008 – 2012

64

2

4

5

3

NÁVRHY PRACOVNÍCH SKUPIN VE VĚCI ROZVOJE SÍTĚ SOCIÁLNÍCH SLUŢEB VE SO ORP TIŠNOV A SOUVISEJÍCÍCH OPATŘENÍ 1) Pracovní skupina senioři a jejich rodina Pracovní skupina doporučila uvaţovat především o rozšíření kapacit pečovatelských sluţeb (Oblastní charita Tišnov, CSS Tišnov, p.o. a pečovatelská sluţba městyse Lomnice), taktéţ bylo navrţeno rozšíření kapacit odlehčovací sluţby (Oblastní charita Tišnov), rozšíření odborného poradenství pro seniory (Poradna Porta Oblastní charity Tišnov). Po Ve věci nových projektových záměrů pracovní skupina navrhla zabývat se moţnostmi v oblasti sluţby tísňová péče a stacionář pro seniory (CSS Tišnov, p.o.). V rámci pobytových sluţeb skupina doporučila moţné rozšíření kapacit domova se zvláštním reţimem (Předklášteří). Ze souvisejících sluţeb pracovní skupina doporučila zabývat se moţnostmi zřízení bezplatné psychoterapeutické poradny pro seniory, seniory s demencí a pro pečující osoby (Město Tišnov) a funkce koordinátora dobrovolnické sluţby pro sousedskou výpomoc (Oblastní charita Tišnov). 2) Pracovní skupina osoby se zdravotním postiţením a jejich rodina Pracovní skupina doporučila zabývat se v příštím plánovacím období zřízením denního stacionáře pro seniory a osoby se zdravotním postiţením, dále problematikou pracovního uplatnění osob se zdravotním postiţením, a to cestou sociálně terapeutické dílny nebo chráněné dílny. Jako aktuální pracovní skupina vidí řešení problematiky bezpečnosti seniorů a osob se zdravotním postiţením např. za pouţití asistivních technologií, které umoţní osobě přivolat si pomoc aktivací nouzového signálu. Ze souvisejících opatření byla uvedena potřeba finanční podpory volnočasových aktivit osob se zdravotním postiţením ze strany obcí a řešení problematiky bezbariérového přístupu ke sluţbám a v rámci dopravní obsluţnosti (opakovaně zmiňovány především bariéry na tišnovském ţelezničním nádraţí). Byly konstatovány naprosto chybějící kapacity sluţeb chráněného bydlení, domovů se zvláštním reţimem a pobytových odlehčovacích sluţeb pro osoby duševně nemocné, především psychotiky, a to v rámci celého Jihomoravského kraje. 3) Pracovní skupina děti a mládeţ Pracovní skupina pro děti a mládeţ doporučila zabývat se v příštím plánovacím období projektem zřízení denního stacionáře pro děti se zdravotním postiţením. Konstatována závaţnost absence dětského psychiatra a moţnosti systematické bezplatné rodinné terapie v regionu. 4) Pracovní skupina pro osoby ohroţené sociálním vyloučením Pracovní skupina pro osoby ohroţené sociálním vyloučením doporučila zabývat se v příštím plánovacím období především rozšířením kapacit odborného sociálního poradenství (Poradna Porta) společně se zavedením tzv. sociálního šatníku. Ze souvisejících opatření pracovní skupina doporučila zabývat se zřízením tzv. modelu prostupného bydlení v rámci bytového fondu města Tišnova.

65

NADREGIONÁLNÍ POTŘEBY V OBLASTI SOCIÁLNÍCH SLUŢEB FORMULOVANÉ ORGANIZAČNÍ STRUKTUROU KPSS ORP TIŠNOV Nadregionální potřeby v oblasti sociálních sluţeb v rámci Jihomoravského kraje jsou takové potřeby cílových skupin občanů, které jsou řešeny nedostatečně či dokonce nejsou vůbec řešeny na úrovni sítě sluţeb kraje, přičemţ s ohledem na relativně nízkou četnost příslušné cílové skupiny v příslušném ORP či nákladnost potřebných sluţeb nelze očekávat, ţe by potřebné sluţby byly zřízeny a financovány v rámci jednoho správního obvodu obce s rozšířenou působností. Výbor pro komunitní plánování sociálních sluţeb ZM Tišnova na svém zasedání dne 10. 7. 2012 projednal návrhy pracovních skupin na formulaci nadregionálních potřeb směrem ke KPSS Jihomoravského kraje. Následně cestou hlasování byla schválena následující doporučení, a to v pořadí 1 – 5 dle naléhavosti potřeby. Usnesení č. 1. Výbor KPSS ZM Tišnova doporučuje pro účely mapování nadregionálních potřeb v rámci KPSS JMK delegovat informaci o zcela chybějících kapacitách domovů se zvláštním reţimem, pobytových odlehčovacích sluţeb a chráněných bydlení pro cílovou skupinu osob s duševním onemocněním (zejména psychotici). Usnesení č. 2 Výbor KPSS ZM Tišnova doporučuje pro účely mapování nadregionálních potřeb v rámci KPSS JMK delegovat informaci o zcela chybějících kapacitách domovů se zvláštním reţimem a chráněných bydlení pro osoby závislé na alkoholu. Usnesení č. 3 Výbor KPSS ZM Tišnova doporučuje pro účely mapování nadregionálních potřeb v rámci KPSS JMK delegovat informaci o zcela chybějících kapacitách chráněného bydlení ve formě chráněného bytu pro cílovou skupinu mládeţe se sociálním znevýhodněním, tj. opouštějících náhradní rodinnou péči (ústavní výchova, pěstounská péče). Usnesení č. 4 Výbor KPSS ZM Tišnova doporučuje pro účely mapování nadregionálních potřeb v rámci KPSS JMK delegovat informaci o nedostatečných kapacitách domácí hospicové péče, tj. kombinace odlehčovací sluţby a zdravotnické péče), tj. multidisciplinární tým. Usnesení č. 5 Výbor KPSS ZM Tišnova doporučuje pro účely mapování nadregionálních potřeb v rámci KPSS JMK delegovat informaci o nedostatečných kapacitách sociálně aktivizačních sluţeb pro rodiny s dětmi (asistovaný kontakt, asistované předávání dětí při realizaci styku mezi rodičem a dítětem).

66

PRIORITY A OPATŘENÍ KOMUNITNÍHO PLÁNU SOCIÁLNÍCH SLUŢEB ORP TIŠNOV NA OBDOBÍ 2013 - 2014 SYSTÉMOVÉ PRIORITY Priorita č. 1

Nastavení procesů komunitního plánování sociálních sluţeb na úrovni ORP Tišnov

Opatření 1. 1

Zapojení obcí správního obvodu do procesu komunitního plánování sociálních sluţeb ORP Tišnov

Projekt 1.1.1

Projednání komunitního plánu sociálních sluţeb ORP Tišnov na období 2013 – 2014 a akčního plánu pro rok 2013 zastupitelstvy obcí správního obvodu ORP Tišnov Systematické měření činností sociálních sluţeb evidovaných v Komunitním plánu sociálních sluţeb ORP Tišnov na období 2013 – 2014 za pouţití schválených sad ukazatelů Systematické projednávání rozšiřujících a nových projektových záměrů sociálních sluţeb organizační strukturou KPSS ORP Tišnov za účasti obcí správního obvodu Propojení měření činnosti sociálních sluţeb pomocí schválených sad ukazatelů s procesem spolufinancování sociálních sluţeb ze strany obcí správního obvodu ORP Tišnov

Projekt 1.1.2

Projekt 1.1.3

Projekt 1.1.4

Opatření 1. 2

Systematické informování obcí a veřejnosti správního obvodu ORP Tišnov ve věci problematiky sociálních sluţeb

Projekt 1.2.1

Aktualizace a distribuce Informačního průvodce sociálními sluţbami po Tišnovsku obcím správního obvodu a veřejnosti Zpracování přehledu sociálních sluţeb působících v regionu ORP Tišnov na webových stránkách města Tišnova a jeho systematická aktualizace Zavedení diskusního fóra ve věci problematiky sociálních sluţeb v rámci webových stránek města Tišnova

Projekt 1.2.2 Projekt 1.2.3

67

CÍLOVÁ SKUPINA SENIOŘI A JEJICH RODINA Priorita č. 2

Setrvání seniorů v přirozeném prostředí a jejich aktivizace

A) STÁVAJÍCÍ PROJEKTOVÉ ZÁMĚRY Opatření 2. 1

Udrţení stávajících kapacit pečovatelské sluţby pro seniory správního obvodu

Projekt 2.1.1 Projekt 2.1.2 Projekt 2.1.3

Pečovatelská sluţba CSS Tišnov Pečovatelská sluţba Oblastní charity Tišnov Pečovatelská sluţba Lomnice u Tišnova

Opatření 2. 2

Udrţení stávajících kapacit odlehčovací sluţby pro seniory správního obvodu Odlehčovací sluţba Oblastní charity Tišnov – terénní forma

Projekt 2.2.1 Opatření 2. 3 Projekt 2.3.1

Udrţení stávajících kapacit sluţeb sociální aktivizace seniorů Sociálně aktivizační sluţby pro seniory a osoby se zdravotním postiţením CSS

B) ROZŠIŘUJÍCÍ PROJEKTOVÉ ZÁMĚRY – V roce 2012 nebyl za ORP Tišnov podán ţádný rozšiřující projektový záměr nahlášený do akčního plánu Jihomoravského kraje na rok 2013. Projednávání rozšiřujících projektových záměrů sociálních sluţeb evidovaných v komunitním plánu se v letech 2013 – 2014 nadále řídí postupem obsaţeným v dokumentu ,,Pravidla projednávání rozšiřujících a nových projektových záměrů sociálních sluţeb ORP Tišnov.“ C) NOVÉ PROJEKTOVÉ ZÁMĚRY - V roce 2012 nebyl za ORP Tišnov podán ţádný nový projektový záměr nahlášený do akčního plánu Jihomoravského kraje na rok 2013. Projednávání nových projektových záměrů sociálních sluţeb poţadujících evidenci v komunitním plánu se v letech 2013 – 2014 nadále řídí postupem obsaţeným v dokumentu ,,Pravidla projednávání rozšiřujících a nových projektových záměrů sociálních sluţeb ORP Tišnov.“

68

Priorita č. 3

Dostupnost sluţeb pobytových zařízení pro seniory


Udrţení stávajících kapacit pobytových sluţeb pro seniory


Domov sv. Alţběty Domov pro seniory Předklášteří

Opatření 3. 2

Udrţení stávajících kapacit pobytových sluţeb pro seniory se zvláštním reţimem

Projekt 3.2.1

Domov pro seniory Předklášteří – domov se zvláštním reţimem


69

Priorita č. 4

Pomoc a podpora osobám pečujícím o seniory

A) STÁVAJÍCÍ PROJEKTOVÉ ZÁMĚRY Opatření 4.1

Udrţení stávajících kapacit odborného sociálně-právního poradenství

Projekt 4.1.1

Porta Tišnov – Oblastní Charita Tišnov


70

CÍLOVÁ SKUPINA ZDRAVOTNĚ POSTIŢENÍ A JEJICH RODINA Priorita č. 5

Integrace osob s mentálním a kombinovaným postiţením do společnosti a jejich aktivizace


Udrţení stávajících kapacit chráněného bydlení pro osoby s mentálním a kombinovaným postiţením ve správním obvodu

Projekt 5.1.1

Chráněné bydlení Skryje Oblastní charity Tišnov

Opatření 5.2

Udrţení stávajících kapacit sociální rehabilitace pro osoby s mentálním a kombinovaným postiţením

Projekt 5.2.1

Sociální rehabilitace Skryje Oblastní charity Tišnov


71

Priorita č. 6

Pomoc osobám pečujícím v domácnosti o chronicky nemocné a zdravotně postiţené


Udrţení stávajících kapacit pečovatelské sluţby pro osoby chronicky nemocné a zdravotně postiţené ve správním obvodu

Projekt 6.1.1 Projekt 6.1.2 Projekt 6.1.3

Pečovatelská sluţba CSS Tišnov Pečovatelská sluţba Oblastní charity Tišnov Pečovatelská sluţba Lomnice u Tišnova

Opatření 6. 2

Udrţení stávajících kapacit odlehčovací sluţby pro osoby chronicky nemocné a zdravotně postiţené ve správním obvodu

Projekt 6.2.1

Odlehčovací sluţba Oblastní charity Tišnov – terénní forma

Opatření 6. 3

Udrţení stávajících kapacit sluţeb sociální aktivizace pro osoby zdravotně postiţené ve správním obvodu Sociálně aktivizační sluţby pro seniory a osoby se zdravotním postiţením CSS

Projekt 6.3.1

B) ROZŠIŘUJÍCÍ PROJEKTOVÉ ZÁMĚRY Priorita č. 7

Integrace osob s duševním onemocněním do společnosti a pomoc rodinným příslušníkům

Opatření 7.1

Dostupnost sluţby sociální rehabilitace (terénní forma) pro cílovou skupinu duševně nemocných se zaměřením na osoby trpící schizofrenií a bipolární afektivní poruchou Sociální rehabilitace DOTYK II. – vstup do ORP Tišnov od 1.1. 2013

Projekt 7.1.1

C) NOVÉ PROJEKTOVÉ ZÁMĚRY - V roce 2012 nebyl za ORP Tišnov podán ţádný nový projektový záměr nahlášený do akčního plánu Jihomoravského kraje na rok 2013. Projednávání nových projektových záměrů sociálních sluţeb poţadujících evidenci v komunitním plánu se v letech 2013 – 2014 nadále řídí postupem obsaţeným v dokumentu ,,Pravidla projednávání rozšiřujících a nových projektových záměrů sociálních sluţeb ORP Tišnov.“

72

Priorita č. 8

Podpora zdravotně postiţených občanů při řešení nepříznivých ţivotních situací


Udrţení stávajících kapacit odborného sociálního poradenství pro osoby zdravotně postiţené

Projekt 8.1.1

Oblastní charita Tišnov – Poradna Porta


73

CÍLOVÁ SKUPINA DĚTI A MLÁDEŢ Priorita č. 9

Podpora rodin s dětmi se specifickými potřebami z důvodu mentálního, smyslového, tělesného, kombinovaného postiţení a poruchami autistického spektra

A) STÁVAJÍCÍ PROJEKTOVÉ ZÁMĚRY Opatření 9.1 Projekt 9.1.1 Projekt 9.1.2 Projekt 9.1.3 Projekt 9.1.4 Opatření 9.2 Projekt 9.2.1

Udrţení dostupnosti rané péče pro rodiny s dětmi správního obvodu ORP Tišnov Společnost pro ranou péči, o.s. - Středisko rané péče SPRP Brno Slezská diakonie - Poradna rané péče DOREA Federace rodičů a přátel sluchově postiţených, o.s. - Středisko rané péče Tamtam Olomouc Dotyk II. o.p.s. Udrţení dostupnosti sluţby osobní asistence pro cílovou skupinu rodin s dětmi s poruchou autistického spektra Asociace pomáhající lidem s autismem APLA - JM o.s.,


74

Priorita č. 10

Podpora sociálních sluţeb zaměřených na práci s dětmi a mládeţí v nepříznivé ţivotní situaci a práci v oblasti prevence rizikového chování

A) STÁVAJÍCÍ PROJEKTOVÉ ZÁMĚRY Opatření 10. 1 Projekt 10.1.1

Udrţení dostupnosti sluţeb nízkoprahového zařízení pro děti a mládeţ Oblastní charita Tišnov – Klub Čas


75

CÍLOVÁ SKUPINA OSOBY OHROŢENÉ SOCIÁLNÍM VYLOUČENÍM Priorita č. 11

Podpora integrace občanů ohroţených sociálním vyloučením, zejména z důvodu etnické příslušnosti se zaměřením na romskou komunitu



Udrţení dostupnosti a stávající kapacity terénního programu pro osoby ohroţené sociálním vyloučením, zejména z důvodu etnické příslušnosti se zaměřením na příslušníky etnických menšin IQ Roma servis, o. s. ROMODROM, o. s.


76

Priorita č. 12

Podpora občanů při řešení nepříznivých sociálních situací se zaměřením na prevenci sociálního vyloučení a minimalizaci následků krizových situací

A) STÁVAJÍCÍ PROJEKTOVÉ ZÁMĚRY Opatření 12. 1 Projekt 12.1.1 Projekt 12.1.2

Udrţení dostupnosti a stávající kapacity odborného sociálního poradenství pro osoby ohroţené sociálním vyloučením a osoby v krizi Oblastní charita Tišnov - Poradna Porta Persefona, o.s. – odborné poradenství pro osoby ohroţené domácím násilím


77

Pravidla projednávání stávajících, rozšiřujících a nových projektových záměrů sociálních sluţeb působících ve správním obvodu ORP Tišnov Článek I. Úvodní ustanovení 1) Pravidla definují proces projednávání stávajících, rozšiřujících a nových projektových záměrů a) poskytovatelů sociálních sluţeb dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních sluţbách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ,,zákon 108/2006 Sb.“) b) budoucích poskytovatelů sociálních sluţeb dle zákona č. 108/2006 Sb. se sídlem na území správního obvodu ORP Tišnov nebo mimo něj, kteří poskytují či budou poskytovat sociální sluţby občanům správního obvodu ORP Tišnov. 2) Správní obvod ORP Tišnov je vymezen katastrálními územími města Tišnova a dalších 58 obcí. Těmito obcemi jsou: Běleč, Borač, Borovník, Braníškov, Brumov, Březina, Bukovice, Černvír, Deblín, Dolní Loučky, Doubravník, Drahonín, Drásov, Heroltice, Hluboké Dvory, Horní Loučky, Hradčany, Kaly, Katov, Křiţínkov, Kuřimská Nová Ves, Kuřimské Jestřabí, Laţánky, Lomnice, Lomnička, Lubné, Malhostovice, Maršov, Nedvědice, Nelepeč - Ţernůvka, Níhov, Ochoz u Tišnova, Olší, Osiky, Pernštejnské Jestřabí, Předklášteří, Rašov, Rohozec, Rojetín, Řikonín, Sentice, Skalička, Skryje, Strhaře, Svatoslav, Synalov, Šerkovice, Štěpánovice, Tišnov, Tišnovská Nová Ves, Újezd u Tišnova, Unín, Úsuší, Vohančice, Vratislávka, Všechovice, Zhoř, Ţdˇárec, Ţelezné. 3) Činnost všech sociálních sluţeb, jejichţ projektové záměry jsou evidovány v ,,Komunitním plánu sociálních sluţeb ORP Tišnov na období 2013 – 2014“ (dále jen ,,Komunitní plán ORP Tišnov“) je měřena sadami ukazatelů činnosti sociálních sluţeb (dále jen ,,sady ukazatelů“), které schvaluje Výbor pro komunitní plánování sociálních sluţeb Zastupitelstva města Tišnova (dále jen ,,Výbor KPSS“). 4) Stávající plánovací období je vymezeno kalendářními roky 2013 – 2014. Následující plánovací období je vymezeno kalendářními roky 2015 – 2016. 5) Stávající projektový záměr sociální sluţby je definován jako takový záměr registrované sociální sluţby, která vyvíjela svoji činnost na území ORP Tišnov v období před 30. 6. 2012, je evidována v Komunitním plánu ORP Tišnov a ve své činnosti pokračuje v kapacitě evidované v komunitním plánu. 6) Rozšiřující projektový záměr sociální sluţby je definován jako a) záměr registrované sociální sluţby evidované v Komunitním plánu ORP Tišnov, která působila na území ORP Tišnov v období před 30. 6. 2012, měří svojí činnost za předcházející období pomocí sad ukazatelů, v porovnání s plánem stávajícího roku svého působení navyšuje pro příští kalendářní rok celkové plánované náklady o více neţ 3 % a současně dochází k navýšení kapacity sluţby.

78

b) záměr registrované sociální sluţby, která pro občany na území ORP Tišnov realizuje ke dni podání záměru úkony sociální sluţby, začala ve správním obvodu působit v období po 30. 6. 2012, záměr dané sociální služby není dosud evidován v Komunitním plánu ORP Tišnov, na základě písemné ţádosti poskytovatel poţaduje evidenci v Komunitním plánu ORP Tišnov pro příští plánovací období, poţaduje zaevidování stávající kapacity pro území ORP Tišnov, od kterého se bude odvíjet posuzování rozšiřujících opatření v následujících letech. c) záměr registrované sociální sluţby, která realizuje ke dni podání záměru úkony sociální sluţby mimo území ORP Tišnov, pro občany na území ORP Tišnov neposkytuje úkony sociální sluţby, záměr dané sociální sluţby není dosud evidován v Komunitním plánu ORP Tišnov, na základě písemné ţádosti poskytovatel poţaduje evidenci v Komunitním plánu ORP Tišnov pro příští období, kdy plánuje realizovat úkony sociální sluţby na území ORP Tišnov. 7) Nový projektový záměr sociální sluţby je definován jako záměr stávajícího či budoucího poskytovatele sociální sluţby, který současně předpokládá splnění následujících podmínek: a) novou registraci sociální sluţby b) zřízení nového zařízení se sídlem ve správním obvodu ORP Tišnov c) poskytování sociálních sluţeb pro občany správního obvodu ORP Tišnov přičemţ realizátor projektu a budoucí poskytovatel sociální sluţby poţaduje evidenci nového projektového záměru v Komunitním plánu ORP Tišnov na příští plánovací období. 8) Potřebnost sociální sluţby je pro účely projednávání stávajících, rozšiřujících a nových projektových záměrů sociálních sluţeb působících ve správním obvodu ORP Tišnov definována jako společný výskyt následujících kriterií/podmínek: a) činnost sociální sluţby daného typu prokazatelně uspokojuje potřeby občanů identifikované a popsané organizační strukturou KPSS ORP Tišnov v rámci procesu kvalitativní analýzy potřeb obsaţené v komunitním plánu ORP Tišnov 2013 – 2014, existuje jednoznačná souvislost mezi potřebou občanů a činností sociální sluţby směrem k uspokojení těchto potřeb b) uspokojení předmětných potřeb dané cílové skupiny není moţné v rámci ORP Tišnov zajistit jiným opatřením neţ sociální sluţbou, předmětné potřeby není moţné řešit v rámci jiné sociální sluţby stávajícího systému na území ORP Tišnov c) v ORP Tišnov existuje na základě demografických a statistických ukazatelů sociálních, zdravotních a jiných agend relativně významný počet občanů spadajících do cílové skupiny příslušného typu sluţby, přičemţ relativní významnost četnosti dané cílové skupiny se vztahuje především k předpokládané kapacitě uvaţované sociální sluţby dle zásady poměru ,,náklady versus přínosy“ d) existuje prokazatelná ochota občanů vyuţívat danou sociální sluţbu

79

e) v regionu ORP Tišnov existují podmínky pro realizaci více zdrojového financování dané sociální sluţby se zapojením plateb klientů (v případě sluţeb s finanční účastní klienta), obecních rozpočtů, které doplňují prostředky MPSV, JMK a jiné zdroje Článek II. Stávající projekty sociálních sluţeb 1) Všechny sociální sluţby působící ve správním obvodu ORP Tišnov k 30. 6. 2012 jsou na základě vyplněného profilu stávajícího projektového záměru sociální sluţby evidovány v Komunitním plánu ORP Tišnov. 2) Poskytovatelé sociálních sluţeb evidovaných v Komunitním plánu ORP Tišnov jakoţto stávající projektové záměry mají povinnost měřit svoji činnost za pouţití schválených sad ukazatelů činnosti dle typu sociální sluţby a strukturu četnosti klientů dle místa trvalého pobytu. V případě, ţe poskytovatel sociální sluţby evidované v Komunitním plánu ORP Tišnov jakoţto ,,stávající projektový záměr“ odmítne měřit svoji činnost za pouţití schválené sady ukazatelů a struktury klientů dle místa trvalého pobytu či v období měření nevykáţe hodnoty ukazatelů, daná sociální sluţba bude z komunitního plánu vyřazena. 3) Vţdy 1. 2. příslušného roku zašle koordinátor KPSS ORP Tišnov formuláře ukazatelů činnosti a struktury klientů dle místa trvalého pobytu všem poskytovatelům sociálních sluţeb, jejichţ projektové záměry jsou v Komunitním plánu ORP Tišnov evidovaný jako stávající projektové záměry. 4) Poskytovatelé sociálních sluţeb vţdy do 15. 2. 2013 vyplní formuláře a zašlou výsledky koordinátorovi KPSS ORP Tišnov. Společně s vyplněným formulářem hodnot ukazatelů a struktury klientů sociální sluţby dle místa trvalého pobytu zašle poskytovatel sociální sluţby evidované jako stávající projektový záměr sdělení ve formě čestného prohlášení, zda plánuje či neplánuje vypracování rozšiřujícího projektového záměru na kalendářní rok 2014. 5) Koordinátor KPSS ORP Tišnov provede kontrolu úplnosti formulářů. V případě neúplnosti či chyby bez zbytečného odkladu zajistí doplnění či opravu ve spolupráci s poskytovatelem. 6) Hodnoty formulářů a čestné prohlášení jsou vstupem pro proces projednání rozšiřujícího projektového záměru sociální sluţby, jejíţ projektový záměr je v rámci Komunitního plánu ORP Tišnov evidován jako stávající. Projednávání rozšiřujících projektových záměrů sociálních sluţeb se řídí článkem III. těchto pravidel. 7) Hodnoty ukazatelů činnosti sociálních sluţeb ORP Tišnov v časové řadě zašle koordinátor KPSS ORP Tišnov vedoucím pracovních skupin dle věcné příslušnosti nejpozději do 28. 2. 2013 společně s výčtem stávajících projektových záměrů sociálních sluţeb, jejichţ poskytovatelé čestným prohlášením sdělili plán vypracování rozšiřujícího projektové záměru. 8) Hodnoty ukazatelů činnosti stávajících projektových záměrů sociálních sluţeb, jejichţ poskytovatel v čestném prohlášení uvedl, ţe neplánuje vypracování rozšiřujícího 80

projektového záměru pro rok 2014, pracovní skupina formou usnesení vezme na vědomí. Jako součást zápisu vezme hodnoty ukazatelů formou usnesení na vědomí následně Výbor pro KPSS. Článek III. Proces projednávání rozšiřujících projektových záměrů sociálních sluţeb dle čl. I 6) písm. a) 1) Vedoucí pracovních skupin zajistí nejpozději do 30. 3. 2013 projednání hodnot ukazatelů, které spočívá především v porovnání těchto hodnot se stávající evidovanou kapacitou projektového záměru dané sociální sluţby, analýze struktury občanů dle obcí správního obvodu, kterým byla v předcházejícím období sociální sluţba poskytována. Vedoucí pracovní skupiny zajistí na jednání pracovní skupiny přítomnost zástupce příslušné sociální sluţby, jejíţ ukazatele činnosti jsou s ohledem na plánovaný rozšiřující projektový záměr projednávány. Pracovní skupina usnesením doporučí či nedoporučí navýšení stávající kapacity projektového záměru sociální sluţby. 2) Pracovní skupina vypracuje zápis z jednání v souladu s jednacím řádem a zašle zápis z jednání koordinátorovi KPSS ORP Tišnov, který bezodkladně zašle zápis poskytovateli sociální sluţby. 3) Pokud pracovní skupina nedoporučí navýšení kapacity stávajícího projektového záměru vypracováním rozšiřujícího projektového záměru, není poskytovatel omezen v moţnosti tento návrh přesto vypracovat a doručit koordinátorovi KPSS ORP Tišnov v termínu do 20. 4. 2013. Společně se zasláním rozšiřujícího záměru se poskytovatel písemně vypořádá s argumenty pracovní skupiny, které byly důvodem pro nedoporučení vypracování rozšiřujícího záměru. 4) Pokud pracovní skupina doporučí navýšení kapacity stávajícího projektového záměru vypracování rozšiřujícího projektového záměru na stávající sociální sluţbu, poskytovatel návrh vypracuje a doručí koordinátorovi KPSS ORP Tišnov v termínu do 20. 4. 2013. 5) Rozšiřující projektový záměr je předkládán ve formě předepsaného formuláře Jihomoravského kraje, který tvoří přílohu č. 1 těchto pravidel a formuláře struktury klientů dle místa trvalého pobytu, který tvoří přílohu č. 3 těchto pravidel. Odůvodnění rozšiřujícího projektového záměru obsahuje povinně určení počtu občanů z jednotlivých obcí správního obvodu, kterým byla sluţba v uplynulém období poskytována, mnoţství odvedené práce pro občany jednotlivých obcí dle hodnot klíčových ukazatelů činnosti dle typu sluţby a jejich meziroční srovnání. 6) Koordinátor ORP Tišnov provede kontrolu úplnosti projektového záměru. V případě zjištění nedostatků zajistí ve spolupráci s předkladatelem doplnění a opravu. 7) Koordinátor ORP Tišnov předkládá rozšiřující projektový záměr Výboru pro KPSS, který záměr projedná. 8) Výbor pro KPSS rozšiřující projektové záměry projedná nejpozději do 15. 5. 2013. Rozšiřující záměr výbor usnesením schválí nebo neschválí. Výbor se vyjádří k obsahu 81

zápisu příslušné pracovní skupiny, vypořádá se s jednotlivými argumenty pro nebo proti. Výbor zdůvodní vlastní usnesení. 9) Projektové záměry na rozšíření sociálních sluţeb evidovaných v komunitním plánu jsou předloţeny k projednání RM Tišnova do 15. 6. 2013. Pro nahlášení rozšiřujícího projektového záměru sluţby evidované v komunitním plánu ORP do akčního plánu Jihomoravského kraje vţdy na příští kalendářní rok postačuje schválení rozšiřujícího záměru ze strany RM Tišnova. 10) Koordinátor KPSS ORP Tišnov nahlásí do 30. 6. 2013 schválené rozšiřující projektové záměry koordinátorovi Jihomoravského kraje. 11) Koordinátor KPSS ORP Tišnov zašle rozšiřující projektového záměry nahlášené do akčního plánu Jihomoravského kraje k seznámení starostům obcí správního obvodu ORP Tišnov, a to zastupitelstvům těch obcí, jejichţ občanům byla daná sluţba v aktuálně měřeném období poskytována. 12) Poskytovatel sociální sluţby, jejíţ rozšiřující projektový záměr je projednáván, kontaktuje starostu obce a předloţí výkaz práce realizované pro občany příslušné obce ze strany poskytovatele sociální sluţby v předcházejícím měřeném období. 13) Starosta obce a zástupce poskytovatele sociální sluţby projednají moţnosti ve výši finanční spoluúčasti obce na zajištění příslušné sociální sluţby pro občany obce. 14) Starosta obce zajistí projednání návrhu finanční spoluúčasti obce pro zajištění příslušné sociální sluţby na příští kalendářní rok 2014 v zastupitelstvu obce do 30. 10. 2013. Zastupitelstvo obce schválí či neschválí usnesením navýšení finanční spoluúčasti obce na zajištění sociální sluţby. Pokud navýšení finanční spoluúčasti schválí, alokuje příslušné finanční prostředky v rozpočtu na rok 2014. Zápis ze zasedání zastupitelstva zašle obec koordinátorovi KPSS ORP Tišnov. 15) Výsledky projednání rozšiřujících projektových záměrů sociálních sluţeb ze strany zastupitelstev obcí správního obvodu ORP Tišnov jsou evidovány a aktualizovány v tabulce zveřejněné na webových stránkách města Tišnova. 16) V případě, ţe zastupitelstvo příslušné obce neschválí rozšiřující projektový záměr sociální sluţby, poskytování dané sociální sluţby občanům příslušné obce je nadále závislé na celkové finanční situaci poskytovatele a jeho stávajících kapacitách. 17) Cílem uvedeného postupu je systematicky informovat obce ze strany poskytovatelů sociálních sluţeb o objemu a struktuře poptávky občanů ORP Tišnov v oblasti sociálních sluţeb. 18) Rozšiřující projektový záměr sociální sluţby je zařazen ve formě akčního plánu na rok 2014 do komunitního plánu do 30. 11. 2013 s účinností od 1. 1. 2014 na základě schválení nejméně jednoho zastupitelstva obce správního obvodu ORP Tišnov spojeného s navýšením finanční spoluúčasti na dané sociální sluţbě. 19) Pokud rozšiřující záměr stávající sociální sluţby evidované v Komunitním plánu ORP nezíská podporu ani jednoho zastupitelstva obce ORP Tišnov, tento záměr nebude zařazen do akčního plánu ORP Tišnov na rok 2014, tato skutečnost bude koordinátorem ORP Tišnov sdělena koordinátorovi Jihomoravského kraje.

82

20) Proces projednání rozšiřujících projektových záměru sociálních sluţeb, jejichţ projektové záměry jsou v Komunitním plánu ORP evidovány jako stávající, je periodicky opakován organizační strukturou KPSS ORP Tišnov v ročních cyklech. Článek IV. Proces projednávání rozšiřujících projektových záměrů sociálních sluţeb dle čl. I 6) písm. b) – c) 1) Pro podávání písemných ţádostí o zařazení sociální sluţby do komunitního plánu ORP Tišnov v rámci období 2013 – 2014 je stanoveno následující sběrné období, kterým je 1. 1. – 15. 2. 2013. V průběhu uvedeného sběrného období je moţné doručit ţádost o zařazení sociální sluţby v rámci rozšiřujícího záměru koordinátorovi KPSS ORP Tišnov. 2) Rozšiřující projektový záměr je předkládán na kaţdou sociální sluţbu samostatně ve formě předepsaného formuláře Jihomoravského kraje pro rozšiřující projektové záměry, které tvoří přílohu č. 1 těchto pravidel, popisu projektu dle formuláře, který tvoří přílohu č. 2 těchto pravidel a v případě sluţeb, která jiţ působí v ORP Tišnov téţ formulář struktury klientů dle trvalého pobytu, který tvoří přílohu č. 3 pravidel. 3) Koordinátor KPSS ORP Tišnov provede kontrolu úplnosti formulářů předloţených záměrů. Předkladatel záměru na výzvu koordinátora KPSS ORP Tišnov do 5 pracovních dnů od doručení výzvy údaje doplní. 4) Rozšiřující záměry poskytovatelů sociálních sluţeb zašle koordinátor KPSS ORP Tišnov vedoucím pracovních skupin dle věcné příslušnosti záměru nejpozději do 28. 2. 2013 společně s návrhem sady ukazatelů činnosti příslušné sociální sluţby. Dále má koordinátor KPSS ORP Tišnov povinnost se osobně setkat s vedoucím pracovní skupiny, a to v otázce poţadavku vedoucího pracovní skupiny na informace z evidencí OSV MěÚ Tišnov. 5) Vedoucí pracovních skupin zajistí nejpozději do 30. 3. 2013 projednání rozšiřujících projektových záměrů sociálních sluţeb, které spočívá především v posouzení těchto záměrů s výsledky analýzy potřeb a relevantními informacemi poskytnutými ze strany OSV MěÚ Tišnov případně dalších zdrojů. Pracovní skupina projedná současně návrh sady ukazatelů činnosti příslušné sociální sluţby. Vedoucí pracovní skupiny zajistí na jednání pracovní skupiny přítomnost zástupce příslušné sociální sluţby, jejíţ rozšiřující projektový záměr je projednáván. 6) Pracovní skupina zařazení rozšiřujícího projektového záměru do komunitního plánu formou usnesení buď doporučí nebo nedoporučí. Své stanovisko pracovní skupina písemně odůvodní. Odůvodnění je součástí zápisu z jednání pracovní skupiny. 7) Koordinátor ORP Tišnov předkládá rozšiřující projektové záměry současně se zápisem pracovní skupiny výboru pro KPSS ZM Tišnova, který záměry projedná. 8) Výbor pro KPSS ZM Tišnova projedná rozšiřující projektové záměry sociálních sluţeb dosud nezařazených v komunitním plánu nejpozději do 15. 5. 2013. Výbor se v zápisu písemně vypořádá s jednotlivými argumenty pro nebo proti, projedná návrh ukazatelů činnosti příslušné sociální sluţby. Rozšiřující záměr výbor formou usnesení

83

schválí nebo neschválí. Výbor má povinnost v zápisu ze zasedání odůvodnit své stanovisko. 9) Koordinátor KPSS ORP Tišnov zašle rozšiřující projektové záměry projednané Výborem pro KPSS k seznámení starostům obcí správního obvodu ORP Tišnov, a to všem obcím správního obvodu ORP Tišnov. 10) Následná projednávání rozšiřujících projektových záměrů ze strany zastupitelstev obcí jsou určena k iniciaci jednání mezi poskytovateli a těmi obcemi, jejichţ občané jiţ v současnosti danou sluţbu vyuţívají či obec povaţuje za potřebné danou sluţbu pro své občany do budoucna zajistit. 11) Zastupitelstva obcí projednají rozšiřující záměr sociální sluţby poţadující vstup do Komunitního plánu ORP Tišnov do 30. 10. 2013. Zastupitelstvo formou usnesení záměr schválí či neschválí. V případě schválení rozšiřujícího záměru zastupitelstvo formou usnesení alokuje ve svém rozpočtu nejpozději na rok 2015 finanční prostředky pro účely spolufinancování příslušné sociální sluţby dle výsledku jednání s poskytovatelem sociální sluţby na základě stávajícího či očekávaného objemu práce odvedené pro občany obce. 12) V případě, ţe zastupitelstvo příslušné obce neschválí rozšiřující projektový záměr sociální sluţby, poskytování dané sociální sluţby občanům příslušné obce je nadále závislé na celkové finanční situaci poskytovatele a jeho stávajících kapacitách. 13) Rozšiřující projektový záměr sociální sluţby je zařazen ve formě aktualizace do připravovaného komunitního plánu ORP Tišnov do 30. 11. 2013 s účinností od 1. 1. 2015 na základě schválení nejméně jednoho zastupitelstva obce správního obvodu ORP Tišnov spojeného s určením finanční spoluúčasti na danou sociální sluţbu. 14) Pokud rozšiřující projekt sociální sluţby nezíská podporu ani jediného zastupitelstva obce správního obvodu ORP Tišnov nejpozději do 30. 4. 2014, nebude zařazen do komunitního plánu sociálních sluţeb ORP Tišnov na období 2015 – 2016 a nebude nahlášen do akčního plánu Jihomoravského kraje na rok 2015. 15) Rozšiřující záměr sociální sluţby zařazené na základě aktualizace do připravovaného Komunitního plánu ORP Tišov na období 2015 – 2016 je následně do 30. 6. 2014 koordinátorem ORP Tišnov nahlášen do akčního plánu Jihomoravského kraje na rok 2015. 16) Proces projednání rozšiřujících projektových záměru sociálních sluţeb, jejichţ projektové záměry nejsou v Komunitním plánu ORP evidovány jako stávající, je periodicky opakován organizační strukturou KPSS ORP Tišnov ve dvouletých cyklech.

84

Článek V. Projekty nových sociálních sluţeb Část A. Nové projektové záměry sociálních sluţeb bez zakázky organizační struktury KPSS ORP Tišnov 1) Pro podávání písemných ţádostí o zařazení nové sociální sluţby do komunitního plánu ORP Tišnov v rámci období 2013 – 2014 je stanoveno následující sběrné období, kterým je 1. 1. – 15. 2. 2013. V průběhu uvedeného sběrného období je moţné doručit ţádost o zařazení záměru na zřízení nové sociální sluţby koordinátorovi KPSS ORP Tišnov. 2) Nový projektový záměr sociální sluţby je předkládán na kaţdou sociální sluţbu samostatně ve formě předepsaného formuláře Jihomoravského kraje pro projekty nových sociálních sluţeb, který tvoří přílohu č. 1 těchto pravidel, formulář popisu projektu, který tvoří přílohu č. 2 těchto pravidel. 3) Koordinátor KPSS ORP Tišnov provede kontrolu úplnosti formulářů předloţených záměrů. Předkladatel záměru na výzvu koordinátora KPSS ORP Tišnov do 5 pracovních dnů od doručení výzvy údaje doplní. 4) Nové projektové záměry poskytovatelů sociálních sluţeb zašle koordinátor KPSS ORP Tišnov vedoucím pracovních skupin dle věcné příslušnosti záměru nejpozději do 28. 2. 2013 společně s návrhem sady ukazatelů činnosti příslušné sociální sluţby. Dále má koordinátor KPSS ORP Tišnov povinnost se osobně setkat s vedoucím pracovní skupiny, a to v otázce poţadavku vedoucího pracovní skupiny na informace z evidencí sociálních agend. 5) Vedoucí pracovních skupin zajistí nejpozději do 30. 3. 2013 projednání záměru nové sociální sluţby, které spočívá především v porovnání těchto záměrů s výsledky analýzy potřeb a relevantními informacemi poskytnutými ze strany OSV MěÚ Tišnov případně dalších zdrojů. Pracovní skupina projedná současně návrh sady ukazatelů činnosti příslušné sociální sluţby. Vedoucí pracovní skupiny zajistí na jednání pracovní skupiny přítomnost zástupce příslušné sociální sluţby, jejíţ nový projektový záměr je projednáván. 6) Pracovní skupina zařazení nového projektového záměru sociální sluţby do komunitního plánu formou usnesení buď doporučí nebo nedoporučí. Své stanovisko pracovní skupina písemně odůvodní. Odůvodnění je součástí zápisu z jednání pracovní skupiny. 7) Koordinátor ORP Tišnov předkládá nový projektový záměr sociální sluţby Výboru pro KPSS, který záměr projedná. 8) Výbor pro KPSS projedná nový projektový záměr sociální sluţby nejpozději do 15. 5. 2013. Výbor se v zápisu písemně vypořádá s jednotlivými argumenty pro nebo proti, projedná návrh ukazatelů činnosti příslušné sociální sluţby. Nový záměr výbor formou usnesení schválí nebo neschválí. Výbor má povinnost v zápisu ze zasedání

85

odůvodnit své stanovisko. Nový projektový záměr výbor formou usnesení schválí nebo neschválí. 9) Koordinátor KPSS ORP Tišnov zašle nové projektové záměry projednané Výborem pro KPSS k seznámení starostům obcí správního obvodu ORP Tišnov, a to všem obcím správního obvodu ORP Tišnov. 10) Následná projednávání nových projektových záměrů ze strany zastupitelstev obcí jsou určena k iniciaci jednání mezi poskytovateli a těmi obcemi, které povaţují za potřebné danou sluţbu pro své občany do budoucna zajistit. 17) Zastupitelstva obcí projednají nový projektový záměr sociální sluţby poţadující vstup do Komunitního plánu ORP Tišnov do 30. 10. 2013. Zastupitelstvo formou usnesení záměr schválí či neschválí. V případě schválení nového projektového záměru zastupitelstvo alokuje dle harmonogramu přípravy rozpočtu dané obce na období 2015 a 2016 finanční prostředky pro účely spolufinancování příslušné sociální sluţby dle výsledku jednání s budoucím poskytovatelem sociální sluţby. 18) Nový projektový záměr sociální sluţby je zařazen do komunitního plánu do 30. 11. 2013 s účinností od 1. 1. 2015 na základě doloţení závazku obcí správního obvodu ORP Tišnov ve formě výpisu usnesení zastupitelstev o alokaci finančních prostředků v obecních rozpočtech za účelem spolufinancování provozu dané sociální sluţby v následujícím období 2015 - 2016 v celkové poţadované míře spolufinancování ze strany obcí ve výši 10%, 15%, 20% z celkových provozních nákladů sluţby za rok. 19) Pokud nový projektový záměr sociální sluţby nezíská potřebnou míru finanční spoluúčasti obcí správního obvodu ORP Tišnov nejpozději do 30. 4. 2014, nebude zařazen do komunitního plánu sociálních sluţeb ORP Tišnov na období 2015 – 2016 a nebude v červnu 2014 nahlášen do akčního plánu Jihomoravského kraje na rok 2015. 20) Záměr nové sociální sluţby, která splnila podmínku spoluúčasti obcí na financování do 30. 4. 2014 je následně koordinátorem zaveden do komunitního plánu na období 2015 – 2016 a je do 30. 6. 2014 koordinátorem ORP Tišnov nahlášen do akčního plánu Jihomoravského kraje na rok 2015. Část B. Nové projektové záměry sociálních sluţeb vypracované na základě zakázky organizační struktury KPSS ORP Tišnov 1) Pracovní skupiny organizační struktury ORP Tišnov jsou s ohledem na výsledky analýzy potřeb cílové skupiny oprávněny navrhnout cestou zápisu z jednání pracovní skupiny vyhlášení veřejné soutěţe stávajících či budoucích poskytovatelů sociálních sluţeb na vypracování nového projektového záměru sociální sluţby s působností pro region ORP Tišnov. 2) V odůvodnění návrhu na veřejnou soutěţ pracovní skupina uvede především typ poptávané sociální sluţby dle zákona 108/2006 Sb. o sociálních sluţbách, ve znění pozdějších předpisů, specifikuje cílovou skupinu, její klíčové potřeby, relativní četnost v regionu ORP Tišnov za pouţití hodnot dostupných ukazatelů či kvalifikovaného odhadu, uvede analýzu dostupnosti nejbliţší totoţné sociální sluţby z hlediska dostupnosti dopravní, věkového zaměření sluţby, finanční dostupnosti, atd. Pro účely 86

získání relevantních informací pro vypracování odůvodnění návrhu je vedoucí pracovní skupiny oprávněn vyţádat si od odboru sociálních věcí MěÚ Tišnov součinnost ve věci poskytnutí potřebných dat vedených v rámci sociálních agend MěÚ Tišnov či ÚP Tišnov. Odbor sociálních věcí MěÚ Tišnov v případě dostupnosti poţadovaných informací tyto poskytne ve lhůtě do 14 dnů od podání ţádosti vedoucím pracovní skupiny. Návrh na vyhlášení veřejné soutěţe je společně s odůvodněním projednají pracovní skupiny nejpozději do 30. 3. 2013. Návrh je následně jako součást zápisu pracovní skupiny zaslán koordinátorovi KPSS ORP Tišnov. 3) Koordinátor KPSS ORP Tišnov provede kontrolu úplnosti návrhů na veřejnou soutěţ obsaţených v zápisech pracovních skupin. V případě neúplnosti či chyby bez zbytečného odkladu zajistí doplnění či opravu ve spolupráci s vedoucím pracovní skupiny. 4) Koordinátor ORP Tišnov předkládá návrhy pracovních skupin na vyhlášení veřejné soutěţe ve věci nového projektového záměru sociální sluţby Výboru pro KPSS ZM Tišnova, který návrhy pracovních skupin projedná. 5) Výbor pro KPSS ZM Tišnova projedná návrhy pracovních skupin na veřejnou soutěţ nového projektového záměru sociální sluţby do 15. 5. 2013. Při projednávání návrhů pracovních skupin výbor vyhodnotí odůvodnění návrhu jednotlivých pracovních skupin především ve vztahu k analýze potřeb cílových skupin. Výbor KPSS ZM Tišnova schválí formou usnesení jeden návrh, který doporučí k vyhlášení veřejné soutěţe. 6) Vyhlášení veřejné soutěţe vypracuje odbor sociálních věcí MěÚ Tišnov do 14 dnů od vyhotovení zápisu ze zasedání Výboru pro KPSS ZM Tišnova. Koordinátor KPSS ORP Tišnov předloţí materiál ve věci vyhlášení veřejné soutěţe RM Tišnova nejpozději do 15. 6. 2013. 7) Soutěţ je vyhlášena jako veřejná neanonymní jednokolová. Je určena všem právnickým osobám se zastoupením fyzických osob, které řádně vyplní přihlášku a jsou či mohou být poskytovateli sociálních sluţeb dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních sluţbách, ve znění pozdějších předpisů, dodrţí všechny další podmínky soutěţe. 11) Nový projektový záměr sociální sluţby je předkládán ve formě předepsaného formuláře Jihomoravského kraje pro projekty nových sociálních sluţeb, který tvoří přílohu č. 1 těchto pravidel, formulář popisu projektu, který tvoří přílohu č. 2 těchto pravidel. 8) Rada města Tišnova jmenuje komisi pro hodnocení předloţených záměrů, která je sloţena ze zástupců pracovní skupiny dle předmětu projektového záměru, Výboru KPSS s vyloučením zástupců zpracovatele záměru, garanta pro sociální oblast a zastupitelů města Tišnova. 9) Hodnotící komise zpracuje písemné posouzení projektových záměrů do 14 dnů od posledního dne lhůty pro podávání projektových záměrů. Komise rozhodne o pořadí předloţených projektových záměr a předloţí písemné posouzení záměrů Radě města Tišnova. 10) Rada města Tišnova do 30 dnů od vyhotovení písemného posouzení projektových záměrů hodnotící komisí projedná navrţené projektové záměry nové sociální sluţby a 87

formou usnesení schválí ten záměr, který můţe být ze strany koordinátora KPSS ORP Tišnov následně předloţen jako nový projektový záměr zastupitelstvům obcí správního obvodu ORP Tišnov. 12) Koordinátor KPSS ORP Tišnov zašle nový projektový záměr schválený Radou města Tišnova k seznámení starostům obcí správního obvodu ORP Tišnov, a to všem obcím správního obvodu ORP Tišnov. 13) Následná projednávání nových projektových záměrů ze strany zastupitelstev obcí jsou určena k iniciaci jednání mezi poskytovateli a těmi obcemi, které povaţují za potřebné danou sluţbu pro své občany do budoucna zajistit. 21) Zastupitelstva obcí projednají nový projektový záměr sociální sluţby poţadující vstup do Komunitního plánu ORP Tišnov do 30. 10. 2013. Zastupitelstvo formou usnesení záměr schválí či neschválí. V případě schválení nového projektového záměru zastupitelstvo alokuje dle harmonogramu přípravy rozpočtu dané obce na období 2015 a 2016 finanční prostředky pro účely spolufinancování příslušné sociální sluţby dle výsledku jednání s budoucím poskytovatelem sociální sluţby. 22) Nový projektový záměr sociální sluţby je zařazen ve formě aktualizace do komunitního plánu do 30. 11. 2013 s účinností od 1. 1. 2015 na základě doloţení závazku obcí správního obvodu ORP Tišnov ve formě výpisu usnesení zastupitelstev o alokaci finančních prostředků v obecních rozpočtech za účelem spolufinancování provozu dané sociální sluţby v následujícím období 2015 - 2016 v celkové poţadované míře spolufinancování ze strany obcí ve výši 10%, 15%, 20% z celkových provozních nákladů sluţby pro léta 2015 a 2016. 23) Pokud nový projektový záměr sociální sluţby nezíská potřebnou míru finanční spoluúčasti obcí správního obvodu ORP Tišnov nejpozději do 30. 4. 2014, nebude zařazen do Komunitního plánu sociálních sluţeb ORP Tišnov na období 2015 – 2016 a nebude nahlášen do Akčního plánu Jihomoravského kraje na rok 2015. 24) Záměr nové sociální sluţby, která splnila podmínku spoluúčasti obcí na financování do 30. 4. 2014 je do 30. 6. 2014 koordinátorem ORP Tišnov nahlášen do akčního plánu Jihomoravského kraje na rok 2015, zaveden do Komunitního plánu ORP Tišnov na období 2015 – 2016 a do akčního plánu ORP Tišnov na rok 2015. Článek VI. Závěrečná ustanovení 1) Pravidla jsou v souladu se Střednědobým plánem rozvoje sociálních sluţeb Jihomoravského kraje 2012 – 2014. 2) Pravidla jsou platná na plánovací období 2013 – 2014 a zajišťují kontinuální aktualizaci Komunitního plánu ORP Tišnov pro období 2015 – 2016. 3) Pravidla jsou pro organizační strukturu KPSS ORP Tišnov závazná a jsou schvalována zastupitelstvy obcí správního obvodu ORP Tišnov jako součást Komunitního plánu sociálních sluţeb ORP Tišnov na období 2013 – 2014.

88

Příloha č. 1: Projektový záměr pro zařazení do Akčního plánu sociálních služeb v Jihomoravském kraji Do tohoto formuláře vyplňujte pouze záměry na rozvoj služeb (vznik nové/rozšíření stávající). Má-li předkladatel více záměrů, vyplňuje formulář pro každou službu zvlášť. Jestliže se jedná o rozvoj stávající sociální služby, vyplňte prosím příslušné kolonky tak, aby byl patrný rozdíl mezi stávajícím stavem a plánovaným

rozvojem.

ZÁKLADNÍ ÚDAJE

TIŠNOV

1. Záměr předkládá ORP

2. O jaký typ záměru se jedná?

3. Je záměr zařazen v (komunitním) plánu rozvoje sociálních služeb či jiném strategickém dokumentu obce/mikroregionu?

a) vznik zcela nové služby b) jedná se o rozšíření stávající služby, uveďte které: c) jedná se o transformaci stávající(ch) služby/služeb, uveďte kterých: ano (doplňte název dokumentu a období platnosti) ne

4. Soulad se Střednědobým plánem rozvoje sociálních služeb v Jihomoravském kraji pro období 2012 – 2014 (uveďte prioritu a opatření)

CH A R A K T E R I S T I K A A C Í L Z Á M Ě R U 5. Typ sociální služby dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, která bude projektem zajišťována 6. Poskytovatel sociální služby 7. Místo poskytování (konkrétní adresa; v případě terénních služeb uveďte obec či obce, ve kterých bude služba poskytována) 8. Popis záměru

9. Zdůvodnění potřebnosti záměru

10. Převažující cílová skupina, na kterou se záměr zaměřuje (vyberte níže, označte X, případně doplňte specifikaci cílové skupiny, např. věk…) Senioři Osoby se zdravotním postižením

Rodiny s dětmi

Osoby ohrožené sociálním vyloučením

11. Forma poskytování sociální služby a kapacita (vyberte)

Senioři Osoby s chronickým duševním onemocněním Osoby s Alzheimerovou demencí a jinými typy demencí Osoby s poruchou autistického spektra Osoby s kombinovaným postižením Osoby s mentálním postižením Osoby s tělesným postižením Osoby se sluchovým postižením Osoby se zrakovým postižením Osoby s jiným zdravotním postižením Děti a mládež ve věku od 6 do 26 let ohrožené spol. nežádoucími jevy Oběti domácího násilí Rodiny s dítětem/dětmi (vč. rodin s dětmi se zdravotním postižením) Osoby bez přístřeší Osoby do 26 let věku opouštějící školská zařízení pro výkon ústavní péče Osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách Osoby v krizi Osoby žijící v sociálně vyloučených lokalitách Osoby, které vedou rizikový způsob života nebo jsou jím ohroženy pobytová (uveďte počet lůžek) ambulantní (uveďte kapacitu v daný okamžik) terénní (uveďte předpokládaný přepočtený počet úvazků pracovníků v přímé péči)

89

12. Předpokládaný počet unicitních uživatelů za rok1 13. Předpokládaný počet pracovních úvazků

14. Celkové neinvestiční náklady na plánovaný záměr/rok 15. Předpokládané zdroje financování služby (nákladů/rok) – v Kč pozn. v případě nové sociální služby musí deklarovaná dotace od obce/í odpovídat výši spolufinancování schválené Radou Jihomoravského kraje dne 6. října 2011 usnesením č. 9806/11/R 132. 16. Celkové neinvestiční náklady na plánovaný záměr/rok 17. Předpokládané zdroje financování služby (nákladů/rok) – v Kč

vedoucí sociální služby sociální pracovník pracovníci v sociálních službách další pracovníci v přímé péči (zdravotničtí, pedagogičtí, manžel. a rodin. poradci a další odborníci, kteří přímo poskytují soc. služby) technicko - administrativní personál (př. údržbář, uklizečka, účetní atd.) provozní mzdové, vč. zákonného pojištění úhrady uživatelů dotace ze státního rozpočtu dotace od obce/obcí dotace ze strukturálních fondů EU fondy zdravotních pojišťoven příspěvek zřizovatele (obec, kraj) jiné zdroje provozní mzdové, vč. zákonného pojištění úhrady uživatelů dotace ze státního rozpočtu dotace od obce/obcí dotace ze strukturálních fondů EU fondy zdravotních pojišťoven příspěvek zřizovatele (obec, kraj) jiné zdroje

Rok:

Rok:

Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč

Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč

18. Aktuální stav realizace popisovaného projektového záměru 19. Předpokládaný termín začátku poskytování sociální služby (měsíc/rok) Vyplnil/a (název organizace, jméno, příjmení, kontaktní údaje – email, telefon)

Datum vyplnění

Tuto část tabulky, prosím, nevyplňujte. Datum převzetí záměru krajským úřadem Způsob zařazení záměru do akčního plánu Důvody pro nezařazení záměru do akčního plánu

1

Za unicitního uživatele je považována osoba, která má s poskytovatelem sociální služby uzavřenu Smlouvu o poskytování sociálních služeb dle § 91 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, přičemž opakující se uživatel je ve sledovaném období počítán jako jeden.

90

Příloha č. 2 Formulář popisu projektového záměru sociální služby pro zařazení do Komunitního plánu sociálních služeb ORP Tišnov a Akčního plánu sociálních služeb Jihomoravského kraje pro rok 2015 NÁZEV PROJEKTOVÉHO ZÁMĚRU:

Popis obsahu projektového záměru a jeho zdůvodnění z hlediska potřeb cílové skupiny (max. 15 řádků)

Plánovaný dopad na cílovou skupinu (max. 10 řádků)

Aktivity vč. časového harmonogramu (termín/název aktivity/výstup)

Specifikace řešení prostorových nároků služby

Realizátoři a partneři (návaznost na místní služby + analýza konkurence) Stanovení měřitelných ukazatelů činnosti (nejméně 4) Rizika realizace projektu

91

Příloha č. 3 Struktura klientů sociální sluţby v roce dle místa trvalého pobytu Číslo 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59

Název obce Běleč Borač Borovník Braniškov Brumov Březina Bukovice Černvír Deblín Dolní Loučky Doubravník Drahonín Drasov Heroltice Hluboké Dvory Horní Loučky Hradčany Kaly Katov Křiţínkov Kuřimská Nová Ves Kuřimské Jestřabí Laţánky Lomnice Lomnička Lubné Malhostivice Maršov Nedvědice Nelepeč-Ţernůvka Níhov Ochoz u Tišnova Olší Osiky Pernštejnské Jestřabí Předklášteří Rašov Rohozec Rojetín Řikonín Sentice Skalička Skryje Strhaře Svatoslav Synalov Šerkovice Štěpánovíce Tišnov Tišnovská Nová Ves Újezd u Tišnova Unín Úsuší Vohančice Vratislávka Všechovice Zhoř Ţďárec Ţelezné Počet klientů s trvalým pobytem mimo ORP Tišnov Počet klientů sociální sluţby celkem

92

Počet klientů 1)

1) Poskytovatel terénní sociální sluţby uvede do příslušného sloupce počet klientů, kterým byla sluţba v měřeném kalendářním roce poskytována dle kriteria aktuálního trvalého pobytu. Poskytovatel pobytové sociální sluţby uvede do příslušného sloupce počet klientů, kterým byla sluţba v měřeném kalendářním roce poskytována dle kriteria trvalého pobytu klienta před přijetím do zařízení.

93

94

95

96

97

KOMUNITNÍ PLÁN SOCIÁLNÍCH SLUŽEB SPRÁVNÍHO OBVODU ORP TIŠNOV NA OBDOBÍ

Recommend Documents