KOMUNITNÍ PLÁN SOCIÁLNÍCH SLUŽEB SPRÁVNÍHO OBVODU ORP TIŠNOV NA OBDOBÍ

KOMUNITNÍ PLÁN SOCIÁLNÍCH SLUŽEB SPRÁVNÍHO OBVODU ORP TIŠNOV NA OBDOBÍ 2013 – 2014

OBSAH: Úvodní slovo Plánování sociálních služeb na úrovni krajů a obcí Co je komunitní plánování sociálních služeb ? Komunitní plánování v Jihomoravském kraji a ORP Tišnov Organizační struktura KPSS ORP Tišnov Socio-demografická analýza správního obvodu ORP Tišnov Analýza sociálních služeb působících ve správním obvodu ORP Tišnov Analýza sociálních služeb se sídlem poskytovatele ve správním obvodu ORP Tišnov Analýza zdrojů financování sociálních služeb se sídlem ve správním obvodu ORP Tišnov Analýza činnost sociálních služeb se sídlem poskytovatele mimo správním obvod ORP Tišnov Analýza zadavatelů sociálních služeb ORP Tišnov Analýza potřeb cílových skupin sociálních služeb ORP Tišnov Vybrané údaje četností cílových skupin sociálních služeb Návrhy pracovních skupin ve věci rozvoje sítě sociálních služeb ve správním obvodu ORP Tišnov a souvisejících opatření Nadregionální potřeby v oblasti sociálních služeb formulované organizační strukturou KPSS ORP Tišnov Priority a opatření komunitního plánu sociálních služeb ORP Tišnov na období 2013 - 2014 Pravidla projednávání stávajících, rozšiřujících a nových projektových záměrů sociálních služeb působících ve správním obvodu ORP Tišnov Příloha č. 1 Projektový záměr pro zařazení do Akčního plánu sociálních služeb v Jihomoravském kraji Příloha č. 2 Formulář popisu projektového záměru sociální služby pro zařazení do Komunitního plánu sociálních služeb ORP Tišnov a Akčního plánu sociálních služeb Jihomoravského kraje pro rok 2015 Příloha č. 3 Struktura klientů sociální služby v roce dle místa trvalého pobytu Příloha č. 4 Vývojový graf procesu projednávání projektového záměru dle čl. I. odst. 6) písm. a) Příloha č. 5 Vývojový graf procesu projednávání projektového záměru dle čl. I. odst. 6) písm. b) – c) Příloha č. 6 Vývojový graf procesu projednávání projektového záměru dle čl. I. odst. 7) bez zakázky organizační struktury Příloha č. 7 Vývojový graf procesu projednávání projektového záměru dle čl. I. odst. 7) se zakázkou organizační struktury

2

3 4 5 6 10 12 16 19 30 34 38 45 61 65 66 67 78 89 91 92 94 95 96 97

Vážení spoluobčané, dostává se Vám do rukou Komunitní plán sociálních služeb ORP Tišnov na období 2013 – 2014. V pořadí jde již o třetí strategický dokument věnovaný problematice sociálních služeb v našem regionu. Nabídka sociálních služeb pro občany ve správním obvodu ORP Tišnov prošla od roku 2007 významnou proměnou směrem ke zvýšení počtu a kapacit dostupných služeb. Na začátku roku 2007 působilo na území dnešního ORP Tišnov 6 sociálních služeb. V polovině roku 2012 evidujeme ve správním obvodu ORP Tišnov již celkem 20 sociálních služeb vykonávaných ze strany místních organizací či organizací do našeho regionu dojíždějících. Naznačenému rozvoji a standardům nastaveným ze strany Jihomoravského kraje se přizpůsobil i proces plánování sociálních služeb. První výraznou změnou proti předcházejícím strategickým materiálům je důraz na analytickou stránku, druhou výraznou změnou je pak zaměření na stávající projektové záměry sociálních služeb fungujících v našem správním obvodu. Dokument si klade za cíl především systematicky zmapovat poskytované sociálních služby v našem regionu, upřesňuje současnou kapacitu služeb, stanovuje ukazatele jejich činnosti a také pravidla projednávání rozšiřujících a nových projektových záměrů. Stanovené činností předpokládají v následujících dvou letech plnohodnotné zapojení obcí správního obvodu ORP Tišnov do procesu komunitního plánování ve věci problematiky sociálních služeb, aby shromážděné výsledky reprezentovaly potřeby celého správního obvodu. Dokument je z hlediska formy a obsahu informací koncipován takovým způsobem, aby se mohl stát podkladem pro každoroční posuzování stávajících, rozvojových a nových projektových záměrů sociálních služeb, což je součástí problematiky spolufinancování sociálních služeb ze strany obcí. Plán obsahuje pravidla, která usilují o zajištění systematické a kontinuální aktualizace dokumentu, to vše s cílem zajistit finančně udržitelnou síť sociálních služeb s ohledem na potřeby občanů správního obvodu ORP Tišnov. Plán má ambici plnit funkci živého dokumentu, který pomůže zadavatelům, poskytovatelům i uživatelům aktivně utvářet síť sociálních služeb v příslušné obci a správním obvodu jako celku. Nedílnou součástí komunitního plánu je taktéž Akční plán sociálních služeb správního obvodu ORP Tišnov 2013, který obsahuje především výčet a základní charakteristiku jednotlivých sociálních služeb dostupných občanům správního obvodu včetně jejich celkových kapacit pro správní obvod. S konkrétní nabídkou sociálních služeb v jednotlivých obcích poté mohou aktivně pracovat jednotlivá zastupitelstva.

Jan Schneider Starosta města Tišnov

3

PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB NA ÚROVNI KRAJŮ A OBCÍ Sociální službou rozumíme výhradně službu dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ,,zákon o sociálních službách“), tj. činnost nebo soubor činností zajišťujících pomoc a podporu občanům za účelem sociálního začlenění nebo prevence sociálního vyloučení. Jedná se o široké spektrum jednotlivých typů sociálních služeb taxativně uvedených v zákoně o sociálních službách a řádně registrovaných ve smyslu tohoto zákona. Zákon o sociálních službách v ust. § 3 písm. h) definuje plán rozvoje sociálních služeb jako výsledek procesu aktivního zjišťování potřeb osob ve stanoveném území a hledání způsobů jejich uspokojování s využitím dostupných zdrojů, jehož obsahem je popis způsobu zpracování plánu, popis a analýza existujících zdrojů a potřeb osob, kterým jsou sociální služby určeny, včetně ekonomického vyhodnocení, strategie zajišťování a rozvoje sociálních služeb, povinnosti zúčastněných subjektů, způsob sledování a vyhodnocování plnění plánu a způsob, jakým lze provést změny v poskytování sociálních služeb. Zákon o sociálních službách s účinností od 1. 1. 2007 stanovil v ust. § 95 písm. a) – g) následující povinnosti krajů v oblasti plánování sociálních služeb: a) zjišťuje potřeby poskytování sociálních služeb osobám nebo skupinám osob na svém území, b) zajišťuje dostupnost informací o možnostech a způsobech poskytování sociálních služeb na svém území, c) spolupracuje s obcemi, s dalšími kraji a s poskytovateli sociálních služeb při zprostředkování pomoci osobám, popřípadě zprostředkování kontaktu mezi poskytovatelem a osobou, d) zpracovává střednědobý plán rozvoje sociálních služeb ve spolupráci s obcemi na území kraje, se zástupci poskytovatelů sociálních služeb a se zástupci osob, kterým jsou poskytovány sociální služby, a informuje obce na území kraje o výsledcích zjištěných v procesu plánování; při zpracování plánu kraj přihlíží k informacím obce sděleným podle § 94 písm. e) a k údajům uvedeným v registru podle § 85 odst. 5, e) sleduje a vyhodnocuje plnění plánů rozvoje sociálních služeb za účasti zástupců obcí, zástupců poskytovatelů sociálních služeb a zástupců osob, kterým jsou sociální služby poskytovány, f) informuje ministerstvo o plnění plánů rozvoje sociálních služeb, g) zajišťuje dostupnost poskytování sociálních služeb na svém území v souladu se střednědobým plánem rozvoje sociálních služeb.

Dle ust. § 94 písm. a) – e) zákona o sociálních službách je poté obsažena úprava povinností obce v oblasti plánování sociálních služeb: a) zjišťuje potřeby poskytování sociálních služeb osobám nebo skupinám osob na svém území b) zajišťuje dostupnost informací o možnostech a způsobech poskytování sociálních služeb na svém území, c) spolupracuje s dalšími obcemi, kraji a s poskytovateli sociálních služeb při zprostředkování pomoci osobám, popřípadě zprostředkování kontaktu mezi poskytovatelem a osobou, d) může zpracovat střednědobý plán rozvoje sociálních služeb ve spolupráci s krajem, poskytovateli sociálních služeb na území obce a za účasti osob, kterým jsou poskytovány sociální služby, e) spolupracuje s krajem při přípravě a realizaci střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb kraje; za tím účelem sděluje kraji informace o potřebách poskytování sociálních služeb osobám nebo skupinám osob na území obce, o možnostech uspokojování těchto potřeb prostřednictvím sociálních služeb a o jejich dostupných zdrojích.

V souvislosti s povinnostmi ve věci plánování sociálních služeb bývá ve vztahu k obcím nejčastěji citováno taktéž ust. § 35 odst. 2 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů, dle kterého obec v samostatné působnosti ve svém územním obvodu 4

dále pečuje v souladu s místními předpoklady a s místními zvyklostmi o vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče a pro uspokojování potřeb svých občanů. Jde především o uspokojování potřeby bydlení, ochrany a rozvoje zdraví, dopravy a spojů, potřeby informací, výchovy a vzdělávání, celkového kulturního rozvoje a ochrany veřejného pořádku. Jak vyplývá z výše uvedených ustanovení, zákon o sociálních službách ukládá krajům povinnost vypracovávat střednědobý plán rozvoje sociálních služeb, obcím poté ukládá povinnost spolupracovat s krajem při přípravě a vyhodnocování tohoto plánu. Doporučovanou metodou vypracování střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb ze strany MPSV je metoda komunitního plánování. CO JE KOMUNITNÍ PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB? Jedná se o metodu strategického plánování, která je založena na cyklickém zjišťování zdrojů a potřeb v oblasti sociálních služeb na straně zadavatelů, poskytovatelů, uživatelů ve vymezeném regionu (ORP, kraje). Cílem je zajistit dostupnost sociálních služeb dle potřeb občanů a dlouhodobou udržitelnost těchto služeb.1) Účastníci procesu komunitního plánování sociálních služeb (dále jen ,,KPSS“) jsou zadavatelé (tj. obce jakožto subjekty odpovědné za zajištění dostupnosti sociálních služeb odpovídajících potřebám jejich občanů), poskytovatelé (tj. subjekty provozující sociální služby na území správního obvodu) a uživatelé (tj. zástupci občanů, kteří využívají sociální služby či jsou nositeli potřeb, na které by měl systém sociálních služeb v regionu reagovat).2) .

TRIÁDA

1) 2)

Krausová, Anna. Komunitní plánování/Strategické plánování. In. Metodické a koordinační dovednosti v sociálních službách. Ostrava: Ostravská universita v Ostravě, Zdravotně sociální fakulta – katedra sociální práce, 2007, s. 160. Tamtéž s. 161 - 162

5

KOMUNITNÍ PLÁNOVÁNÍ V JIHOMORAVSKÉM KRAJI A ORP TIŠNOV V rámci Jihomoravského kraje je od roku 2004 základní plánovací jednotkou správní obvod obce s rozšířenou působností (ORP). Jihomoravský kraj systematicky podporuje procesy komunitního plánování sociálních služeb na úrovni všech 21 ORP, a to prostřednictvím uzavírání smluv o spolupráci s obcemi s rozšířenou působností.1) Ve městě Tišnově probíhá KPSS od prosince 2006, kdy Zastupitelstvo města Tišnova zřídilo jako svůj poradní orgán pro oblast sociálních služeb a současně jako řídící skupinu v rámci metodiky KPSS Výbor pro komunitní plánování sociálních služeb Zastupitelstva města Tišnova. Byly zřízeny 4 pracovní skupiny zaměřené na potřeby seniorů, osob zdravotně postižených, mládeže a rodin s dětmi. Klíčovými aktivitami roku 2007 byla realizace dotazníkového šetření potřeb mezi občany města Tišnova, vydefinování silných a slabých stránek systému sociálních služeb v městě Tišnově, vypracování návrhu priorit a opatření týkajících se rozvoje sociálních služeb pro příští dva roky. Výsledkem práce organizační struktury byl dokument ,,Komunitní plán sociálních služeb města Tišnova na období 2008 – 2009.“ Výrazným výstupem bylo taktéž vypracování a distribuce ,,Informačního průvodce sociálními službami po Tišnovsku 2007“ a jeho aktualizace o nové služby v roce 2008. V roce 2009 byla vypracována aktualizace prvního komunitního plánu, která byla vztažena na celý správní obvod ORP Tišnov. Výstupem činností komunitního plánování v roce 2009 byl dokument ,,Komunitní plán sociálních služeb správního obvodu Tišnov na období 2010 – 2012.“ Pro oba komunitní plány byly příznačné následující charakteristiky: a) Oba komunitní plány odrážely situaci v oblasti sociálních služeb v regionu ORP Tišnov z období 2007 – 2009, tj. reagovaly na nedostatek sociálních služeb v regionu ORP Tišnov obecně. b) S ohledem na bod a) oba plány obsahovaly řečeno dnešní terminologií výhradně rozvojové a nové projektové záměry, stávající projektové záměry komunitní plány nezahrnovaly (např. Domov sv. Alžběty, Domov pro seniory Předklášteří, Pečovatelská služba Lomnice). c) Oba plány se zaměřovaly především na místní poskytovatele sociálních služeb, především Oblastní charitu Tišnov a dnešní CSS Tišnov, p.o., nemapovaly žádným způsobem sociální služby dojíždějící do regionu ORP Tišnov, což ovšem bylo dáno tehdy ještě počínajícím rozvojem jednotlivých typů sociálních služeb po roce 2007. d) Oba komunitní plány nebyly systematicky provázány na financování ze strany města Tišnova a obcí správního obvodu ORP Tišnov. Dokument byl schválen pouze Zastupitelstvem města Tišnova, a to jako ,,obecný dokument.“ Dokument při tom nebyl podkladem pro finanční plánování města Tišnova v daném období. e) Jednotlivá zřízení nových sociálních služeb či jejich rozšíření dle obou komunitních plánů byla postavena především na financování ze strany MPSV ČR, JMK, a ESF.

1)

Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb v Jihomoravském kraji na období 2012 – 2014, Jihomoravský kraj, 2011, s. 8

6

Toto pojetí komunitního plánu bylo založeno na již zmíněném nedostatku sociálních služeb v regionu ORP Tišnov, tehdejším modelu financování sociálních služeb, objemu finančních prostředků ze strany MPSV ČR a JMK ve vztahu k počtu a rozsahu sociálních služeb, které nečinily vůči obcím konkrétní nároky v oblasti financování sociálních služeb, úkolem obcí bylo především pro dané projekty kromě symbolické finanční spoluúčasti na provozních nákladech poskytovat zázemí v podobě vhodných prostor pro vybrané sociální služby. Komunitní plány byly paušálně v dané době pojímány jako rozvojové (vybízí k tomu již termín ze zákona ,,plán rozvoje“) a byly koncipovány velmi optimisticky bez ohledu na možnosti obecních rozpočtů. Lze konstatovat, že za posledních 5 let se situace v oblasti sociálních služeb ve správním obvodu ORP Tišnov výrazně proměnila. V roce 2007 byla nabídka sociálních služeb v regionu relativně jednoduchá: pečovatelská služba dnešního CSS Tišnov, p.o., pečovatelská služba městyse Lomnice, do regionu dojížděla pečovatelská služba Oblastní charity Žďár nad Sázavou, od počátku roku 2007 po vyřešení majetkových poměrů v regionu působil Domov pro seniory Předklášteří a Domov sv. Alžběty. Sociální služby ORP Tišnov v následujícím období zaznamenaly rychlý rozvoj, přičemž zásadní událostí byl vstup Diecézní charity Brno – Oblastní charity Tišnov do regionu v roce 2007, kdy tato postupně registrovala a začala občanům poskytovat následující služby: pečovatelská služba (1.1. 2008), nízkoprahové zařízení pro mládež – Klub Čas (1.1. 2008), odborné sociální poradenství – Poradna Porta (1.1. 2008), odlehčovací služba (1. 12. 2009), chráněné bydlení Skryje (1.9. 2011), sociální – rehabilitace (1. 9. 2011). Centrum sociálních služeb Tišnov, p.o. zřídilo sociálně – aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením (1.4. 2011). Do regionu postupně začali vstupovat poskytovatelé terénních sociálních služeb s celokrajskou působností, kteří se specializují na méně početné cílové skupiny občanů (služby rané péče, osobní asistence, terénních programů). K červnu 2012 již odbor sociálních věcí MěÚ Tišnov eviduje v rámci správního obvodu ORP Tišnov celkem 20 sociálních služeb realizovaných ze strany 12 poskytovatelů. S rozvíjejícím se ,,trhem sociálních služeb“ v letech 2007 – 2010 se měnily taktéž nároky na proces komunitního plánování sociálních služeb na úrovni Jihomoravského kraje a obcí s rozšířenou působností. Jihomoravský kraj od 1. září 2009 započal realizaci dvouletého individuálního projektu s názvem ,,Podpora plánování rozvoje sociálních služeb v Jihomoravském kraji,“ následně navázal aktuálně probíhající individuální projekt ,,Podpora plánování rozvoje sociálních služeb v Jihomoravském kraji II.“ Oba projekty jsou nadále založeny na finanční a vzdělávací podpoře procesů komunitního plánování sociálních služeb na místní úrovni v rámci jednotlivých ORP. Výstupem plánovacích procesů na úrovni Jihomoravského kraje je aktuálně platný ,,Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb na území Jihomoravského kraje na období 2012 – 2014,“ který reagoval na změny v oblasti sociálních služeb a problematiku udržitelnosti sociálních služeb následujícími zásadními změnami: a) Přinesl členění projektových záměrů sociálních služeb na stávající projektové záměry, rozšiřující projektové záměry (navýšení plánu rozpočtu na příští rok o více než 3% společně s navýšením kapacity) a nové projektové záměry sociálních služeb (nově registrované sociální služby). 7

b) Přinesl povinnost koordinátorů KPSS ORP do konce června příslušné kalendářního roku zasílat krajskému koordinátorovi rozšiřující a nové projektové záměry dle předepsané struktury schválené organizační strukturou KPSS ORP. Jedná se o záměry, které v příštím kalendářním roce budou žádat o veřejné finanční prostředky MPSV a JMK. c) Přinesl povinnost nového projektového záměru sociálních služeb doložit splnění podmínky povinné spoluúčasti obcí na financování nové sociální služby ve výši 10% u terénních služeb, 15% u ambulantních služeb a 20% u pobytových služeb. d) Přinesl v reakci na priority národní strategie trend nepodpory vzniku nových pobytových zařízení sociálních služeb mimo vybrané typy a naopak trend podpory terénních sociálních služeb. Lze zdůraznit, že zásadní změnou je stanovení míry spolufinancování nových sociálních služeb schválené Radou Jihomoravského kraje dne 6. října 2011 usnesením č. 9806/11/R 132 s cílem nastavit mechanismus prověřující potřebnost nových sociálních služeb, které chtějí vstoupit do systému financování.1) Dané opatření znamená, že každý nový projekt sociální služby musí prokázat splnění předepsané míry spolufinancování ročních provozních nákladů dané služby, jinak tato služba nebude zanesena do akčního plánu Jihomoravského kraje na příští kalendářní rok a finančně podpořena. Komunitní plánování sociálních služeb ORP Tišnov na období 2013 - 2014 a procesy KPSS reagují v rámci organizační struktury ORP Tišnov na výše uvedené změny, a to především následujícími kroky: a) Zmapování stávajících projektových záměrů sociálních služeb působících v regionu ORP Tišnov, stanovením aktuální kapacity těchto služeb a jejich evidence v komunitním plánu. b) Zaměření nového komunitního plánu na stávající projekty sociálních služeb realizované ve správním obvodu ORP Tišnov. c) Vytvoření sad ukazatelů činnosti sociálních služeb evidovaných v komunitním plánu ORP Tišnov, s pomocí těchto ukazatelů bude měřena vždy činnost sociálních služeb za předcházející ukončený kalendářní rok a posuzovány rozvojové záměry sociálních služeb do budoucna. d) Na úrovni ORP nastavení monitoringu využívání sociálních služeb občany jednotlivých obcí. e) Převedením činnosti sociálních služeb do měřitelné podoby získat jednotnou strukturu informací vykazovaných ze strany poskytovatelů sociálních služeb obcím správního obvodu jako podkladu pro vyjednávání o finanční podpoře příslušné sociální služby ze strany obce.

1)

Akční plán sociálních služeb v Jihomoravském kraji pro rok 2012 , Jihomoravský kraj, 2011, s. 8

8

f) Vypracování návrhu pravidel projednávání rozšiřujících a nových projektových záměrů sociálních služeb organizační strukturou KPSS ORP Tišnov se zapojením obcí správního obvodu. g) Schvalování komunitního plánu jako strategického dokumentu ze strany obcí správního obvodu ORP Tišnov bude doplněno schvalováním jednotlivých konkrétních projektů sociálních služeb vybraných ze strany obce a výše finanční spoluúčasti obce na těchto projektech za účelem provázání komunitního a akčního plánu sociálních služeb s financováním ze strany obcí a konkretizace vyjádření podpory zvoleným prioritám a opatření ze strany obcí.

9

SCHÉMA ORGANIZAČNÍ STRUKTURY KPSS ORP TIŠNOV 2013 - 2014 KOORDINÁTOR KPSS JMK

ZASTUPITELSTVO MĚSTA TIŠNOVA

Projektový tým KPSS

RADA MĚSTA TIŠNOVA

VÝBOR PRO KPSS Řídící skupina

KOORDINÁTOR KPSS ORP TIŠNOV

Nezávislý metodik KPSS

Pracovní skupina č. 1 Senioři a jejich rodina (triáda) Pracovní skupina č. 2 Zdravotně postižení a jejich rodina (triáda)

VEŘEJNOST uživatelé sociálních služeb

Pracovní skupina č. 3 Děti a mládež (triáda) Pracovní skupina č. 4 Osoby ohrožené sociálním vyloučením (triáda)

HORIZONTÁLNÍ SPOLUPRÁCE MEZI SUBJEKTY 10

VERTIKÁLNÍ SPOLUPRÁCE MEZI SUBJEKTY

ZASTUPITELSTVA OBCÍ SO ORP TIŠNOV

JIHOMORAVSKÝ KRAJ

Výbor pro komunitní plánování sociálních služeb Zastupitelstva města Tišnova – řídící skupina Mgr. Renata Pleskačová - předsedkyně, zastupitelka Mgr. Monika Chlupová Fruhwirtová - místopředsedkyně Ing. Mgr. Marie Sendlerová Vladimír Franta Mgr. Tomáš Laušman, B.Th. Jitka Kvíčalová Lenka Knechtová Ing. Mgr. Jana Wildová Ing. Marcela Dvořáková PhDr. Jana Hutařová Božena Suzová Mgr. Michal Kudláček, DiS. – tajemník výboru, koordinátor KPSS ORP Tišnov, zpracovatel komunitního plánu

Pracovní skupina č. 1 ,,Senioři a jejich rodina“ Ing. Mgr. Marie Sendlerová, (vedoucí skupiny), Ing. Marcela Dvořáková, Ing. Mgr. Jana Wildová, paní Božena Suzová, Mgr. Tomáš Franc, PhDr. Jana Hutařová, pan Vladimír Franta, paní Květoslava Katuščáková, paní Martina Sáblíková

Pracovní skupina č. 2 ,,Zdravotně postižení a jejich rodina“ Ing. Marcela Dvořáková (vedoucí skupiny), Mgr. Monika Chlupová, Ing. Závišek Josef, paní Jitka Kvíčalová, pan Pavel Kadlec, paní Květoslava Kučerová, paní Emilie Krčmová, pan Oldřich Pospíšil

Pracovní skupina č. 3 ,,Děti a mládež“ Mgr. Monika Chlupová Fruhwirtová (vedoucí skupiny), Mgr. Renata Pleskačová, Mgr. Michal Kudláček, DiS., Mgr. Soňa Kapellová, Bc. Šárka Ondráčková, Bc. Lenka Křehlíková, pan Libor Novotný, pan Bronislav Bauer, paní Lenka Knechtová

Pracovní skupina č. 4 ,,Osoby ohrožené sociálním vyloučením“ Mgr. Tomáš Laušman, B.Th. (vedoucí skupiny), pan Miloslav Kavka, Mgr. Jana Kosmáková, Bc. Vendula Švehlová, paní Kateřina Smetanová, Mgr. Michal Kudláček, DiS.

11

SOCIO - DEMOGRAFICKÁ ANALÝZA SPRÁVNÍHO OBVODU ORP TIŠNOV Správní obvod obce s rozšířenou působností Tišnov (dále jen ORP Tišnov) se nachází v severo-západní části Jihomoravského kraje. Z hlediska počtu obyvatel (29 491 v roce 2011) zaujímá ORP Tišnov 13. místo a z hlediska rozlohy (34 253 ha) 12. místo mezi 21 ORP nacházejícími se na území Jihomoravského kraje. Z hlediska Jihomoravského kraje je ORP základní jednotkou v oblasti střednědobého plánování rozvoje sociálních služeb. Ze severo-východu správní obvod ORP Tišnov sousedí s ORP Boskovice, z východu s ORP Blansko, z jiho-východu sousedí s ORP Kuřim a z jihu s ORP Rosice. Jedná se o ORP spadající do Jihomoravského kraje. Ze západní strany sousedí ORP Tišnov s krajem Vysočina, resp. z jiho-západní strany s ORP Velké Meziříčí a ze severo-západní strany s ORP Bystřice nad Pernštejnem. Samotný správní obvod ORP Tišnov je tvořen městem Tišnovem a dalšími 58 obcemi. Těmito obcemi jsou: Běleč, Borač, Borovník, Braníškov, Brumov, Březina, Bukovice, Černvír, Deblín, Dolní Loučky, Doubravník, Drahonín, Drásov, Heroltice, Hluboké Dvory, Horní Loučky, Hradčany, Kaly, Katov, Křižínkov, Kuřimská Nová Ves, Kuřimské Jestřabí, Lažánky, Lomnice, Lomnička, Lubné, Malhostovice, Maršov, Nedvědice, Nelepeč Žernůvka, Níhov, Ochoz u Tišnova, Olší, Osiky, Pernštejnské Jestřabí, Předklášteří, Rašov, Rohozec, Rojetín, Řikonín, Sentice, Skalička, Skryje, Strhaře, Svatoslav, Synalov, Šerkovice, Štěpánovice, Tišnov, Tišnovská Nová Ves, Újezd u Tišnova, Unín, Úsuší, Vohančice, Vratislávka, Všechovice, Zhoř, Ždˇárec, Železné.

Zdroj: http://www.uur.cz/default.asp?ID=3651, cit. 24. 4. 2012, Ústav územního rozvoje.

12

Počet obyvatel ORP Tišnov, přírůstek, struktura obyvatelstva dle věku a pohlaví Vývoj ukazatele počet obyvatel celkem v obcích SO ORP Tišnov v období 2000 – 2011 znázorňuje následující tabulka. Z časové řady je v rámci dekády patrný mírný nárůst počtu obyvatel. Jedná se o evidenci dle kriteria trvalého pobytu. Tab. č. 1 Počet obyvatel SO ORP Tišnov 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

27 199

27 155

27 192

27 335

27 417

27 520

27 656

28 141

28 549

28 801

29 066

29 491

Tabulka č. 1 Zdroj: http://www.czso.cz/xb/redakce.nsf/i/casove_rady_podle_ukazatelu, cit. 20.6. 2012, ČSÚ Brno

Výše uvedené údaje o počtu obyvatel je užitečné doplnit ukazatelem přirozeného přírůstku obyvatelstva, který zohledňuje bilanci narození a úmrtí obyvatel správního obvodu dle kriteria trvalého pobytu. V rámci dekády je v posledních letech patrný příklon ke kladné bilanci. Tab. č. 2 Přirozený přírůstek obyvatelstva SO ORP Tišnov 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

-134

-71

-52

-99

-52

-48

-41

-2

60

38

41

66


Ukazatel přírůstek obyvatel stěhováním zohledňuje bilanci přistěhovalých a vystěhovalých obyvatel v rámci správního obvodu dle kriteria trvalého pobytu. Tab. č. 3 Přírůstek obyvatel stěhováním SO ORP Tišnov 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

32

72

89

242

134

151

177

487

348

214

224

350


Z údajů týkajících se přirozeného přírůstku obyvatel a přírůstku stěhováním vyplývá, že mírný nárůst počtu obyvatel v regionu se děje převážně na základě migrace obyvatel, nikoliv cestou přirozeného přírůstku. Pokud srovnáme výsledky sčítání lidu z roku 2001 a 2011 za obce ORP Tišnov z hlediska věkové struktury tří statisticky sledovaných věkových skupin, je zapotřebí si všimnout především snížení počtu osob v kategorii 0 – 14 let a naopak výraznější zvýšení počtu osob ve věkové kategorii 65 let a starší, což prokazuje stárnutí populace. Tab. č. 4 Věková struktura obyvatelstva ORP Tišnov dle výsledků sčítání lidu 2001 a 2011

Rok

Počet obyvatel

0 - 14 let

15 - 64 let

65 a více let včetně nezjištěno celkem muži ženy

Celkem

muži

ženy

celkem

muži

ženy

2011

29 209

4 340

2 236

2 104

19 806

10 074

9 732

5 063

2 099

2 964

2001

27 156

4 477

2 277

2 200

18 537

9 421

9 116

4 142

1 621

2 521

Tabulka č. 4 Zdroj: http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/kapitola/03000-12-n_2012-64, cit. 15.5. 2012, ČSÚ Brno

13

Proces stárnutí populace ORP Tišnov můžeme z hlediska poslední dekády detailněji sledovat v datech následující tabulky č. 5, která vyjadřuje hodnoty tzv. indexu stáří, který je definován jako počet osob ve věku 65 a více let na 100 dětí ve věku 0 - 14 let. Právě narůstající hodnota indexu stáří je hlavním indikátorem stárnutí populace. Hodnota 115,8 udává, že na 100 dětí ve věku 0 – 14 let připadá 115,8 osob ve věku 65 a starším. Tab. č. 5 Index stáří SO ORP Tišnov 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

94,1

94,8

95,7

97,9

99,9

103,3

106,0

108,1

110,8

113,9

116,8

115,8

Tabulka č. 5 Zdroj: http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/kapitola/03000-12-n_2012-64, cit. 15.5. 2012, ČSÚ Brno, hodnota za rok 2011 získána u zdroje http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?voa=tabulka&cislotab=DEM9010PU_OR, cit. 20.6. 2012, Veřejná databáze ČSÚ.

Struktura obyvatelstva SO ORP Tišnov dle dosaženého vzdělání Porovnání výsledků sčítání lidu 2001 a 2011 z hlediska struktury obyvatelstva ORP Tišnov vzhledem k nejvyššímu dosaženému vzdělání ve věkové skupině osob 15 a více let potvrzuje trend zvyšujícího se počtu osob s dosaženým úplným středním vzděláním s maturitou a vyšším odborným vzděláním a také zvyšující se počet osob s dosaženým vysokoškolským vzděláním v regionu. Tab. č. 6 Struktura obyvatelstva SO ORP Tišnov dle dosaženého vzdělání z toho nejvyšší ukončené vzdělání

Rok

Obyvatelstvo ve věku 15 a více let

základní vč. neukončeného

střední vč. vyučení (bez maturity)

úplné střední (maturita) a vyšší odborné

vysokoškolské

bez vzdělání

2011

24 869

4 263

8 911

7 941

2 905

65

2001

22 679

5 154

9 394

6 255

1 620

36


Struktura obyvatelstva SO ORP Tišnov dle národnosti Vymezení pojmu národnostní menšina a příslušník národnostní menšiny stanoví zákon č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Národnostní menšina je společenství občanů České republiky žijících na území současné České republiky, kteří se odlišují od ostatních občanů zpravidla společným etnickým původem, jazykem, kulturou a tradicemi, tvoří početní menšinu obyvatelstva a zároveň projevují vůli být považováni za národnostní menšinu za účelem společného úsilí o zachování a rozvoj vlastní svébytnosti, jazyka a kultury a zároveň za účelem vyjádření a ochrany zájmů jejich společenství, které se historicky utvořilo.1) Příslušníkem národnostní menšiny je občan České republiky, který se hlásí k jiné než české národnosti a projevuje přání být považován za příslušníka národnostní menšiny spolu s dalšími, kteří se hlásí ke stejné národnosti. Důležitou poznámkou je to, že národnost je v rámci sčítání lidu nepovinným údajem a jde o deklarovanou skutečnost.2) Z níže uvedených výsledků však vyplývá, že region ORP Tišnov je z národnostního hlediska v podstatě homogenní. Dané údaje neodrážení např. přítomnost cizinců na území ORP Tišnov. 1) – 2) Zdroj: http://www.vlada.cz/cz/pracovni-a-poradni-organy-vlady/rnm/mensiny/narodnostni-mensiny-15935/; Rada vlády pro národnostní menšiny, cit. 30. 4. 2012

14

Tab. č. 7 Struktura obyvatelstva SO ORP Tišnov dle národnosti z toho národnost

Obyvatelstv o celkem

Rok

čes.

mor.

slez

slov.

pol.

něm

rom.

neuvedeno

2011

29 209

14 291

6 686

3

182

19

13

21

6 829

2001

27 156

21 061

5 139

2

206

20

25

7

552


Nezaměstnanost V níže uvedené tabulce uvádíme míru nezaměstnanosti ve správním obvodu v období 2000 – 2011. Míra nezaměstnanosti je v časové řadě do roku 2004 včetně vypočtena jako podíl registrovaných uchazečů o zaměstnání celkem a obyvatel ekonomicky aktivních dle hodnoty získané při sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 (tj. 12 982 ekonomicky aktivních). Od roku 2005 se míra nezaměstnanosti počítá pouze z uchazečů dosažitelných, tj. jedná se o uchazeče o zaměstnání, kteří mohou bezprostředně nastoupit do zaměstnání při nabídce vhodného pracovního místa, tj. evidovaní nezaměstnaní, kteří nemají žádnou objektivní překážku pro přijetí zaměstnání. Za dosažitelné se nepovažují uchazeči o zaměstnání ve vazbě, ve výkonu trestu, uchazeči v pracovní neschopnosti, uchazeči, kteří jsou zařazeni na rekvalifikační kurzy nebo uchazeči, kteří vykonávají krátkodobé zaměstnání, a dále uchazeči, kteří pobírají peněžitou pomoc v mateřství nebo kterým je poskytována podpora v nezaměstnanosti po dobu mateřské dovolené.1) Tab. č. 8 Míra nezaměstnanosti SO ORP Tišnov 2000 – 2011 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

6,39

6,64

8,57

9,00

8,81

7,86

7,15

5,15

5,82

10,54

12,02

10,45

Tabulka č. 8 Zdroj: http://www.czso.cz/xb/redakce.nsf/i/casove_rady_podle_ukazatelu, 20.6. 2012, ČSÚ Brno, 1) http://vdb.czso.cz/vdbvo/mi/mi_ukazatel.jsp?kodukaz=6245, cit. 20. 5. 2012, ČSU

15

ANALÝZA SOCIÁLNÍCH SLUŽEB PŮSOBÍCÍCH VE SO ORP TIŠNOV Základní právní normou upravující oblast sociálních služeb je zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ,,zákon o sociálních službách“) a jeho vyhláška č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. Oba předpisy nabyly účinnosti dne 1.1. 2007. Ve správním obvodu ORP Tišnov dle monitoringu Odboru sociálních věcí MěÚ Tišnov k červnu 2012 působilo celkem 13 různých poskytovatelů sociálních služeb, přičemž 5 poskytovatelů má sídlo přímo v regionu ORP Tišnov (dále jen ,,místní poskytovatelé“ a ,,místní sociální služby,“ 8 poskytovatelů sídlí mimo region (dále jen ,,externí poskytovatelé“ a ,,externí sociální služby“). Výše uvedených 13 poskytovatelů realizuje v v různém rozsahu ve správním obvodu ORP Tišnov k červnu 2012 celkem 20 sociálních služeb. Tab. č. 9 Počet poskytovatelů/sociálních služeb ve správním obvodu ORP Tišnov Sídlo poskytovatele Počet poskytovatelů Počet služeb Poskytovatelé/služby se sídlem v ORP Tišnov 5 12 Poskytovatelé/služby se sídlem mimo ORP Tišnov 8 8 Celkem 13 20

Poskytovatelé sociálních služeb v regionu ORP Tišnov Poskytovatelem sociální služby je právnická nebo fyzická osoba, která má k této činnosti oprávnění na základě registrace dle zákona o sociálních službách. Agendu registrace sociálních služeb vykonávají ze zákona o sociálních službách krajské úřady příslušné dle místa trvalého nebo hlášeného pobytu fyzické osoby nebo sídla právnické osoby. Strukturu poskytovatelů působících ve správním obvodu ORP Tišnov z hlediska právní subjektivity znázorňuje níže uvedená tabulka č. 10.

Tab. č. 10 Poskytovatelé sociálních služeb na území ORP Tišnov dle právní subjektivity Právní subjektivita Obce Příspěvkové organizace Organizační složky Neziskové Sdružení organizace Církevní organizace Obecně prospěšná společnost Zájmové sdružení Zájmové sdružení PO Akciová společnost Společnost s ručením omezeným Celkem

16

Se sídlem v ORP Tišnov

Se sídlem mimo ORP Tišnov

1 2 0 0 2 0

0 0 0 6 1 1

0 0 0 0 5

0 0 0 0 8

Sociální služby v ORP Tišnov dle formy poskytování Dle ust. § 33 zákona o sociálních službách členíme sociální služby z hlediska formy na služby ambulantní, terénní a pobytové. Ambulantní služby – Služby, za kterými osoba dochází, je doprovázena či dopravována do zařízení, přičemž součástí služby není ubytování. Terénní služby – Služby, které jsou osobě poskytovány v jejím přirozeném sociálním prostředí, přičemž přirozeným sociálním prostředím dle ust. § 3 písm. d) zákona o sociálních službách rozumíme především rodinu, domácnost, místo, kde osoby pracují, vzdělávají se, realizují běžné sociální aktivity. Pobytové služby – Služby, které jsou spojené s ubytováním v zařízení. Následující tabulka č. 11 přehledně zachycuje sociální služby působící v ORP Tišnov k červnu 2012 dle formy poskytování. Ve struktuře místních sociálních služeb jsou tyto z hlediska formy rovnoměrně zastoupeny. U služeb externích poskytovatelů se jedná logicky ve všech případech o terénní sociální služby. Tab. č. 11 Počty sociálních služeb v ORP Tišnov dle formy poskytování Forma služby Ambulantní služby Terénní služby Pobytové služby Celkem

Se sídlem v ORP Tišnov 4 4 4 12

Se sídlem mimo ORP Tišnov 0 8 0 8

Sociální služby v ORP Tišnov z hlediska druhu služby Zákon o sociálních službách rozlišuje celkem tři druhy sociálních služeb, a to sociální poradenství, služby sociální péče a služby sociální prevence. Služby sociálního poradenství – jsou dle ust. § 37 zákona o sociálních službách členěny na základní poradenství, jehož obsahem je předání informací potřebných pro řešení nepříznivé situace, jde o základní činnost při poskytování všech druhů sociálních služeb. Druhou skupinou je odborné sociální poradenství, které se specializuje na potřeby určité úžeji vymezené sociální skupiny (občanské poradny, manželské a partnerské poradny, poradny pro osoby se zdravotním postižením, poradny po oběti trestných činů a domácího násilí, součástí odborného poradenství je i půjčování kompenzačních pomůcek). Služby sociální péče – dle ust. § 38 zákona o sociálních službách napomáhají osobám zajistit jejich fyzickou a psychickou soběstačnost, s cílem umožnit jim v nejvyšší možné míře zapojení do běžného života společnosti, a v případech, kdy toto vylučuje jejich stav, zajistit jim důstojné prostředí a zacházení. Služby sociální prevence – dle ust. § 53 zákona o sociálních službách napomáhají zabránit sociálnímu vyloučení osob, které jsou ohroženy pro krizovou sociální situaci, životní návyky a způsob života vedoucí ke konfliktu se společností, znevýhodňující prostředí, ohrožení práv a 17

oprávněných zájmů trestnou činností jiné fyzické osoby. Cílem služeb sociální prevence je napomáhat osobám k překonání jejich nepříznivé sociální situace a chránit společnost před vznikem a šířením nežádoucích společenských jevů. Následující tabulka č. 12 přehledně zachycuje sociální služby působící v ORP Tišnov k červnu 2012 dle jejich druhu. Z hlediska četnosti je zřejmé, že ve struktuře místních sociálních služeb převažují služby sociální péče, které jsou z hlediska cílové skupiny zaměřeny na seniory a osoby se zdravotním postižením (pečovatelské služby, odlehčovací služba, domovy pro seniory, domov se zvláštním režimem, chráněné bydlení), služby odborného poradenství jsou zastoupeny Poradnou Porta Oblastní charity Tišnov a služby sociální prevence zastupuje Nízkoprahové zařízení pro mládež Klub Čas, Sociálně – aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením CSS Tišnov, p.o., Sociální rehabilitace Skryje Oblastní charita Tišnov. U sociálních služeb externích poskytovatelů pak na území ORP Tišnov zřetelně dominují služby sociální prevence (4 x raná péče, 2 x terénní programy). Tab. č. 12 Počty sociálních služeb v ORP Tišnov dle druhu služby Druh služby Odborné sociální poradenství Služby sociální péče Služby sociální prevence Celkem

Se sídlem v ORP Tišnov 1 8 3 12

18

Se sídlem mimo ORP Tišnov 1 1 6 8

ANALÝZA ČINNOSTI SOCIÁLNÍCH SLUŽEB SE SÍDLEM POSKYTOVATELE VE SPRÁVNÍM OBVODU ORP TIŠNOV V níže uvedené tabulce č. 13 je obsažen výčet poskytovatelů se sídlem ve správním obvodu ORP Tišnov a jimi poskytovaných sociálních služeb dle stavu k měsíci červnu 2012. Typ příslušné služby je v pravém sloupci doplněn určením služby dle formy jejího poskytování (ambulantní, terénní, pobytová forma služby).1) Tab. č. 13 Poskytovatelé/sociální služby sídlící ve správním obvodu ORP Tišnov Pečovatelská služba (terénní služba)

Centrum sociálních služeb Tišnov, Králova 1742, příspěvková organizace

Aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením (ambulantní služba) Pečovatelská služba (terénní služba) Odlehčovací služba (terénní služba) Klub Čas (nízkoprahové zařízení pro děti a mládež) (ambulantní služba)

Diecézní charita Brno, třída Kpt. Jaroše 1928/9, Černá Pole, 602 00 Brno (Oblastní charita Tišnov, Ráboňova 117, 666 01)

Chráněné bydlení Skryje (pobytová služba) Sociální rehabilitace Skryje (ambulantní služba) Poradna Porta (odborné sociální poradenství) (ambulantní služba) Pečovatelská služba (terénní služba)

Městys Lomnice, nám. Palackého 32, Lomnice u Tišnova, 679 23

Domov pro seniory Předklášteří, Šikulova 1438, 666 02 Předklášteří, (příspěvková organizace Jihomoravského kraje)

Domov sv. Alžběty, Žernůvka 12, 666 01 Nelepeč-Žernůvka

Domov pro seniory (pobytová služba) Domov se zvláštním režimem (pobytová služba) Domov pro seniory (pobytová služba)

Následující část dokumentu představuje analýzu činnosti sociálních služeb se sídlem ve správním obvodu ORP Tišnov na základě sad ukazatelů činnosti sociálních služeb, které byly v rámci procesu komunitního plánování sociálních služeb vypracovány ve spolupráci s poskytovateli. Ukazatele činnosti sociálních služeb ORP Tišnov byly schváleny usnesením č. 1 Výboru pro komunitní plánování sociálních služeb Zastupitelstva města Tišnova na zasedání dne 12. 6. 2012. Níže prezentované údaje se týkají činnosti sociálních služeb se sídlem ve správním obvodu ORP Tišnov za období roku 2011. 1)

Za místního poskytovatele sociálních služeb z hlediska ORP Tišnov je považována taktéž Oblastní charita Tišnov, která je organizační složkou Diecézní charity Brno, coby registrovaného poskytovatele uvedených sociálních služeb se sídlem v Brně.

19

Číslo ukazatele

Název měřitelného ukazatele

Pečovatelská služba Oblastní charita Tišnov

Pečovatelská služba CSS Tišnov, p. o.

Pečovatelská služba Městys Lomnice

Odlehčovací Služba Oblastní charita Tišnov

1

Počet klientů za sledované období

79

464

31

13

1a

- z toho Tišnov

17

436

0

5

1b

- okolí (ORP)

62

28

31

8

2

Počet klientů, kteří mají pouze dovážku oběda

24

104

28

X

3

Počet úkonů u klienta za sledované období (rok)

5 178

59 064

4775

25

3a

- z toho počet provedených fakultativních úkonů

30

18 608

0

25

9 651,25

10 410

1265

6 486,75

113,75

2 825

0

2,5

x

8 480

0

X

5

Počet hodin poskytnutých služeb za sledované období - z toho počet hodin poskytnutých fakultativních služeb Donáška oběda za sledované období

6

Rozvoz obědů

5 133

30 875

4601

X

7

Praní a žehlení prádla v kg za sledované období

0

1 920

0

X

8

Celkový přepočtený počet pracovníků s pracovní smlouvou

7,08

14

0,7

1,35

9

Počet hodin na dohody

3 243,25

605

106

2 649,5

4

4a

1) 2) 3)

Pečovatelská služba Oblastní charity Tišnov neeviduje zvlášť roznášku a dovážku oběda. U odlehčovací služby se ukazatele opatřené znakem X nesledují. V této tabulce je odlehčovací služba zařazena vedle pečovatelských služeb pro podobnost z hlediska struktury ukazatelů. Činnost pečovatelské služby se člení na tzv. základní úkony, které realizuje ze zákona každá pečovatelská služba a tzv. fakultativní úkony, které poskytovatel realizuje na základě vlastních možností a poptávky na straně klientů. Obě skupiny úkonů pak lze zpoplatnit pouze do zákonem stanoveného limitu. Formálně pak jsou úkony v obou skupinách měřeny z hlediska času v jednotce hodin, měřeny z hlediska četnosti (bez ohledu na čas) a měřeny v kilogramech.

20

Pečovatelská služba je definována v ust. § 40 zákona o sociálních službách. Je to terénní nebo ambulantní služba poskytovaná osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postižení, a rodinám s dětmi, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby. Podstatou služby je pomoc lidem v oblasti osobní péče a péče o domácnost v rozsahu předem dohodnutých běžných každodenních úkonů, aby umožnila člověku setrvat ve vlastním domácím prostředí a zachovat kvalitu jeho života.1) Odlehčovací služba je definována v ust. § 44 zákona o sociálních službách. Jde o terénní, ambulantní nebo pobytovou službu poskytovanou osobám, které celodenně pečují o člověka se sníženou soběstačností z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postižení. Cílem služby je umožnit pečující osobě nezbytný odpočinek.2) Ve správním obvodu ORP Tišnov je pečovatelská služba poskytována třemi subjekty, tj. Oblastní charitou Tišnov, Centrem sociálních služeb Tišnov, příspěvková organizace (dále jen CSS Tišnov, p.o.) a Městysem Lomnice. Důležitou charakteristikou je územní působnost poskytovatelů. Územní působnost Oblastní charity Tišnov je tvořena tišnovským děkanstvím,3) které zahrnuje správní obvody ORP Tišnov a ORP Kuřim.4) V rámci ORP Tišnov platí, že Oblastní charita Tišnov jako jediný z poskytovatelů terénních služeb pokrývá celé území obce s rozšířenou působností. CSS Tišnov, p.o., poskytuje v rámci pečovatelské služby v obcích správního obvodu pouze rozvážku obědů. V roce 2011 se jednalo o obce Hradčany, Železné, Předklášteří, Březina. V Tišnově se obědy rozvážejí také v částech Pejškov, Hájek a Jamné.5) Jako jediný subjekt v ORP Tišnov je Oblastní charita Tišnov poskytovatelem ošetřovatelské služby, kterou kombinuje s pečovatelskou a odlehčovací službou.6) V některých obcích správního obvodu ORP Tišnov působí ošetřovatelská služba Centra sociálních služeb Kuřim, a to v Drásově, Malhostovicích, Skaličce, Všechovicích.7) Pečovatelské služby CSS Tišnov,p.o. a městyse Lomnice jsou spojeny s místními domy s pečovatelskou službou.8) Dům s pečovatelskou službou v Lomnici přijímá převážně občany městyse (celková kapacita 14 obyvatel). Dům s pečovatelskou službou CSS Tišnov, p.o. přijímá klienty přednostně z města Tišnova, následně ORP Tišnov a za účelem sloučení rodiny a stěhování žadatele i klienty mimo ORP Tišnov (celková kapacita činí 247 obyvatel). 1) 2) 3) 4) 5) 6)

7) 8)

O sociálních službách, Jihomoravský kraj, 2010, str. 9, dostupné na http://www.socialnisluzby-jmk.cz/dokumenty-ke-stazeni.aspx (ciz. 25. 6. 2012) Tamtéž. Zdroj: Oblastních charita Tišnov, Dostupné na: http://tisnov.charita.cz/o-nas/ (cit. 20. 6. 2012) Kromě obcí správního obvodu ORP Tišnov zahrnuje děkanství tišnovské taktéž obce ORP Kuřim, neboť tišnovské děkanství spravuje farnosti Újezd u Černé Hory, Lipůvka, Kuřim, Veverská Bítýška a jim příslušné obce. (Zdroj: Biskupství brněnské, Dostupné na: http://www.biskupstvi.cz/katalog/dekanstvi.php?kod=2 (cit. 20. 6. 2012) Zdroj: Centrum sociálních služeb Tišnov, příspěvková organizace, Zpráva o činnosti za rok 2011, Ing. Mgr. Jana Wildová, Dostupné na: http://www.css.tisnov.cz/?page=zpravy (cit. 20. 6. 2012) Ošetřovatelská služba není sociální službou. Jedná se o terénní zdravotnickou službu poskytovanou diplomovanými registrovanými zdravotními sestrami s osvědčením k výkonu zdravotního povolání bez odborného dohledu. Jedná se především o aplikace klyzmatu, cévkování, výplachu, aplikace ordinované terapie ( inzulín, intramuskulární injekce), lokální ošetření, ošetření permanentního katetru, ošetření stomií (vývod), ošetřovatelská rehabilitace, péče o umírající a jejich rodiny. Zdroj: Oblastní charita Tišnov, Dostupné na: http://tisnov.charita.cz/vyhledavani-v-adresari/?s=osetrovatelska-sluzba-oblatni-charity-tisnov (cit. 20. 6. 2012) 3. Komunitní plán sociálních služeb správního obvodu obce s rozšířenou působností Kuřim pro období 2012 – 2014. Bc. Taťána Sojková a kol., 2011, Dostupné na: http://www.kurim.cz/cs/obcan/#sek37500 (cit. 25. 6. 2012) Dům s pečovatelskou službou není dle z. č. 108/2006 Sb. zařízením sociálních služeb jako např. domov pro seniory. Dům s pečovatelskou službou je komplex bytů zvláštního určení, jehož cílovou skupinou jsou zpravidla občané ve stupni závislosti I. – II. příspěvku na péči, kteří nepotřebují komplexní ústavní péči. Byty v domech s pečovatelskou službou jsou určeny pro občany důchodového věku či občany s přiznaným invalidním důchodem, jejichž zdravotní stav nevyžaduje komplexní ústavní péči. Domy s pečovatelskou službou jsou součástí bytové politiky obcí směrem k cílové skupině seniorů.

21

Z dat uvedených v tabulce na str. 20 vyplývá, že pečovatelské služby v roce 2011 pracovaly v rámci ORP Tišnov pro celkem 574 klientů, z toho 156 klientů celkem využívá v rámci služby ,,pouze“ dovoz obědů (cca. ¼), zbylých 418 klientů využívá společně s dovozem obědů či samostatně i jiné úkony pečovatelské služby. Obdobný poměr ve struktuře klientů je platný, jak vyplývá z údajů v tabulce, pro Oblastní charitu Tišnov i pro CSS Tišnov, p.o. Poznámka: U pečovatelských služeb spojených s provozem domů s pečovatelskou službou (CSS Tišnov, p.o.) je zajištěn nepřetržitý provoz, personálně je nezbytné ošetřit řešení nenadálých krizových situací spojených s počtem osob vysokého věku v domě s pečovatelskou službou. U pečovatelské služby Oblastní charity Tišnov, která působí u klientů v rámci tišnovského děkanství (ORP Tišnov, ORP Kuřim) je zapotřebí zohlednit faktor dojezdové doby, spočívající v čase určeném na přejezdy pracovníků mezi klienty. Hodnota ukazatele č. 3 ,,Počet úkonů u klienta za sledované období (rok)“ obsahuje úkony sledované z hlediska četnosti. Jde převážně o dovoz a donášku oběda. Hodnota ukazatele č. 3 je tak určena převážně počtem roznesených a rozvezených obědů ve sledovaném období (viz. hodnoty ukazatelů č. 5 a 6). Další rozdíly jsou ovlivněny především nabídkou a poptávkou z hlediska fakultativních úkonů, mezi které patří např. dohled nad užíváním léků, pedikůra, dovoz motorovým vozidlem po Tišnově, objednávky sanitky klientovi. Z hlediska počtu roznesených a rozvezených obědů a počtu fakultativních úkonů jsou hodnoty nejvyšší u CSS Tišnov, p.o., což odráží potřebu zajištění širokého spektra služeb pro seniory obývající byty v domě s pečovatelskou službou. Hodnota ukazatele č. 4 ,,Počet hodin poskytnutých služeb za sledované období“ obsahuje úkony pomoci péče o vlastní osobu, pomoc s osobní hygienou, pomoc, příprava a podání jídla, pomoc při úklidu a údržbě domácnosti, nákupy, pochůzky (např. vyzvednutí léků), doprovázení k lékaři a další. Ukazatel č. 4a následně uvádí hodnotu fakultativních úkonů počítaných v jednotce hodin. Sem patří např. dohled nad dospělým občanem, jednoduché ošetřovatelské úkony, mytí oken. Fakultativní úkony jsou realizovány zejména CSS Tišnov, p.o. Oblastní charita Tišnov fakultativní úkony téměř neposkytuje a soustředí se na základní úkony. Pokud připočteme k hodinám pečovatelské služby taktéž hodiny péče v rámci odlehčovací služby je zřejmé, že z hlediska hodin péče je v rámci ORP Tišnov Oblastní charita Tišnov dominantním poskytovatelem přímé péče v obcích mimo Město Tišnov. Hodnota ukazatele č. 7 ,,Praní a žehlení prádla v kg za sledované období“ (včetně jeho drobných oprav) je úkonem měřeným v jednotkách kilogramů a poskytuje jej pouze CSS Tišnov, p.o. Prádlo je odvezeno od klienta, vypráno, vyžehleno v rámci CSS Tišnov, p.o. a následně dodáno klientovi zpět.

22

Číslo ukazatele


Domov sv. Alžběty

Domov pro seniory Předklášteří

Domov se zvláštním režimem Předklášteří

1

Počet lůžek klientů

46

52

32

2

Počet klientů za sledované období (rok)

55

59

36

3

Celkový přepočtený počet pracovníků (přímá obslužná péče/ostatní)

17,34/10,26

20,303/13,09

16,115/8,721

4

Celkový počet hodin odpracovaných "na dohody"(přímá obslužná péče/ostatní)

2.827/2.796

0/151

0/100

5

Celkový počet hodin odpracovaných dobrovolníky

2.130

0

0

6

Počet přijatých žádostí z Tišnova/ORP Tišnov/ostatní za sledované období

6/14/29

14/18/39

4/3/16

7

Počet přijatých žádostí z Tišnova/ORP Tišnov/ostatní k 31.12 sledovaného roku celkem

40/52/218

337

79

8

Počet uspokojených žádostí z Tišnova/ORP Tišnov/ostatní za sledované období

4/1/4

3/1/3

0/2/2

9

Struktura klientů k 31.12. sledovaného roku z Tišnova /ORP Tišnov/ostatní

10/9/27

14/11/25

4/8/16

Domovy pro seniory jsou pobytovou sociální službou umožňující prožití důstojného a aktivního života, který vzhledem k věku, zdravotnímu stavu a ztrátě soběstačnosti uživatelé nemohou nebo nechtějí prožít ve svém domácím prostředí. Kromě ubytování, stravování a pomoci při péči o vlastní osobu, služba podporuje soběstačnost klientů, nabízí sociálně terapeutické, aktivizační činnosti a pomoc při obstarávání osobních záležitostí .1) 1)

O sociálních službách, Jihomoravský kraj, 2010, str. 9, dostupné na http://www.socialnisluzby-jmk.cz/dokumenty-ke-stazeni.aspx (ciz. 25. 6. 2012)

23

Domovy se zvláštním režimem poskytují pobytové služby osobám se sníženou soběstačností z důvodu chronického duševního onemocnění nebo závislosti na návykových látkách, a osobám s různými typy demencí, které mají sníženou soběstačnost z důvodu těchto onemocnění. Služba umožňuje uživatelům prožití důstojného a aktivního života, který vzhledem ke svému zdravotnímu stavu a ztrátě soběstačnosti nemohou nebo nechtějí prožít ve svém domácím prostředí. Kromě ubytování, stravování a pomoci při péči o vlastní osobu, služba rozvíjí soběstačnost klientů, nabízí sociálně terapeutické, aktivizační činnosti a pomoc při obstarávání osobních záležitostí. Ve správním obvodu ORP Tišnov je služba domov pro seniory poskytována dvěma subjekty, tj. Domovem sv. Alžběty (zřizovatelem je Kongregace Milosrdných sester III. Řádu sv. Františka pod ochranou Svaté Rodiny v Brně) a Domovem pro seniory Předklášteří, p.o. (zřizovatelem je Jihomoravský kraj), který poskytuje současně službu domov se zvláštním režimem zaměřený na cílovou skupinu osob s alzheimerovou a jinou demencí. Cílovou skupinou domova pro seniory a domova se zvláštním režimem jsou senioři, kteří dosáhli věku rozhodného pro přiznání starobního důchodu, jejichž zdravotní stav odpovídá závislosti na péči jiné osoby ve stupni III. a IV. příspěvku na péči. Domov sv. Alžběty má kapacitu 46 lůžek. Domov poskytoval v roce 2011 služby 55 klientům. Zařízení přijalo v roce 2011 celkem 9 osob. Struktura klientů k 31.12. 2011 z hlediska trvalého pobytu při přijetí do zařízení byla tvořena 10 klienty z města Tišnova, 9 klienty z ostatních obcí ORP Tišnov a 27 klienty s pobytem mimo ORP Tišnov. Do zařízení si podalo žádost 6 občanů z Tišnova, 14 občanů z ostatních obcí ORP Tišnov a 29 občanů s pobytem mimo ORP Tišnov. Ke konci roku zařízení eviduje 40 žadatelů z Tišnova, 52 z ostatních obcí ORP Tišnov a 218 žadatelů s pobytem mimo ORP Tišnov. Pro zařízení je příznačné, že ve velké míře využívá institutu dobrovolnictví. Celkem dobrovolníci v roce 2011 poskytli domovu 2130 hodin svého času. Domov pro seniory Předklášteří, p. o. má kapacitu 52 lůžek. Domov poskytoval v roce 2011 služby 59 klientům. Zařízení přijalo v roce 2011 celkem 7 osob. Struktura klientů k 31. 12. 2011 z hlediska trvalého pobytu při přijetí do zařízení byla tvořena 14 klienty z Tišnova, 11 klienty z ostatních obcí ORP Tišnov a 25 klienty s pobytem mimo ORP Tišnov. Do zařízení si podalo žádost 14 občanů Tišnova, 18 občanů z ostatních obcí ORP Tišnov a 39 občanů s pobytem mimo ORP Tišnov. Ke konci roku zařízení eviduje celkem 337 žádostí. Domov se zvláštním režimem Předklášteří má kapacitu 32 lůžek. Domov poskytoval v roce 2011 služby 36 klientům. Zařízení přijalo v roce 2011 celkem 4 osoby. Struktura klientů k 31. 12. 2011 z hlediska trvalého pobytu při přijetí do zařízení byla tvořena 4 klienty z Tišnova, 8 klienty z ostatních obcí ORP Tišnov, 16 klienty s pobytem mimo ORP Tišnov. Do zařízení si podali žádost 4 občané z Tišnova, 3 občané z ostatních obcí ORP Tišnov a 16 občanů s pobytem mimo ORP Tišnov. Ke konci roku zařízení eviduje celkem 79 žádosti. Z výše uvedených dat vyplývá, že ačkoliv se jedná o zařízení s územní působností Jihomoravského kraje a v případě Domova sv. Alžběty s působností celostátní, z hlediska struktury klientů jde o zařízení výrazně regionální. Ačkoliv s ohledem na ochranu osobních údajů není možné porovnat databáze žadatelů o přijetí do zařízení, dle kvalifikovaného odhadu jsou tyto pořadníky tvořeny cca. z 80% totožnými žadateli. Každý z pořadníků místních domovů pro seniory evidoval k 31. 12. 2012 cca. 330 žadatelů. Počet uspokojených žádostí za rok 2011 (celkem 20 osob) představuje zlomek z celkového počtu podaných žádostí. Obě zařízení jsou významnými zaměstnavateli v regionu (celkem cca. 85 úvazků). 24

Číslo ukazatele


Název a definice jednotky měření

Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež Klub Čas

1

Počet podpořených osob

podpořená osoba = osoba, která využila služeb zařízení v daném období. Podpořenou osobu lze vykázat pouze jednou za rok.

229

2

Počet případů poskytnutí prostoru

případ poskytnutí prostoru = návštěva klienta v zařízení, udává kolik osob navštíví zařízení za dané období. Případ poskytnutí prostoru lze vykázat u jednoho klienta jedenkrát denně.

2644

3

Počet kontaktů

kontakt = interakce s klientem (rozhovor, tel. kontakt, elektronická komunikace) v délce min. 10 min.

799

4

Počet intervencí

intervence = odborná pomoc pracovníka ve prospěch uživatele nebo zájemce o službu, o které existuje písemný záznam. Minimální délka intervence musí činit 30 minut, přičemž do této doby se započítává příprava pracovníka na intervenci, vlastní intervence, sebereflexe pracovníka a provedení záznamu o intervenci. Maximální délka intervence není omezena.

1081

5

Počet aktivních klientů

aktivní klient = osoba, která v daném čtvrtletí alespoň jednou navštívila klub.

229

6

Účast na akci

účast na akci = přítomnost klienta na mimoklubové akci (výjezdní, pobytová, …)

28

7


úvazek = pracovně právní vztah na základě pracovní smlouvy

2,38

8

Počet hodin odpracovaných na dohody

odpracovaná hodina = hodina práce konaná na základě dohod o provedení práce, dohod o pracovní činnosti

3189

Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež poskytuje ambulantní, popřípadě terénní služby dětem ve věku od 6 do 26 let ohroženým společensky nežádoucími jevy. Cílem služby je zlepšit kvalitu jejich života předcházením nebo snížením sociálních a zdravotních rizik souvisejících se způsobem jejich života a vytvářet podmínky k řešení jejich nepříznivé sociální situace.1) 1) O sociálních službách, Jihomoravský kraj, 2010, str. 9, dostupné na http://www.socialnisluzby-jmk.cz/dokumenty-ke-stazeni.aspx (cit. 25. 6. 2012)

25

Do nízkoprahového zařízení pro děti a mládež Klub Čas Tišnov a detašovaného pracoviště v Lomnici se v roce 2011 dostavilo 229 dětí a mladistvých, proběhlo 2644 návštěv. S danou cílovou skupinou bylo realizováno 799 kontaktů a 1081 intervencí. Klub Čas Tišnov je zařízením sociální prevence, které je zacíleno na ovlivňování volného času neorganizované mládeže pozitivním směrem. Celkem 28 dětí se zúčastnilo výjezdových a pobytových akcí organizovaných Klubem Čas Tišnov, přičemž do daného čísla nejsou započítány děti zařazené do projektu realizovaného ve spolupráci s městem Tišnov. ,,Resocializačního programu pro děti v Tišnově – Táborem to může začít. “ Klub Čas je dodavatelem sociálně pedagogické a nízkoprahové práce v rámci týdenního táborového pobytu a v průběhu školního roku při zprostředkování pravidelných volnočasových dětem.

Číslo ukazatele



Odborné sociální poradenství Poradna Porta

1

Počet kontaktů

kontakt = interakce s klientem (rozhovor, tel. kontakt, elektronická komunikace) v délce do 30 min.

363

2

Počet intervencí

intervence = interakce s klientem v délce 30 min.

550

3

Počet případů jednání v zájmu klienta (bez jeho přítomnosti)

4

Počet klientů z Tišnova

5

Počet klientů ORP mimo Tišnov

6

případ jednání v zájmu klienta = činnost v délce v průměru 15 minut spočívající ve vyřízení praktické věci či získání informace, a to na zakázku klienta v jeho nepřítomnosti klient = fyzická osoba, které byla jednorázově či opakovaně poskytnuta služba za příslušné období (pozn. každá osoba se započítává za dané období jednou) klient = fyzická osoba, které byla jednorázově či opakovaně poskytnuta služba za příslušné období (pozn. každá osoba se započítává za dané období jednou)

v roce 2011 neevidováno

Počet otvíracích hodin

jedna hodina otvírací doby

1 014

7



0,6

8

Počet hodin odpracovaných v rámci dohod


9 - 21

120

v roce 2011 neevidováno

Ukazatele v roce 2011 neevidovány, budou měřeny pro rok 2012.

26

457 hod.

Sociální poradenství poskytuje informace přispívající k řešení nepříznivé sociální situace. Sociální poradenství je základní činností při poskytování všech druhů sociálních služeb. Rozlišujeme dva druhy poradenství. Za prvé jde o základní sociální poradenství, což je poskytování základních potřebných informací, které slouží k řešení nepříznivé sociální situace. Dále pak odborné sociální poradenství, které je poskytováno se zaměřením na potřeby jednotlivých okruhů sociálních skupin osob (např. odborné poradenství pro hluchoněmé, nevidomé či osoby v krizi apod.).1) Poradna Porta je zařízením Oblastní charity Tišnov. Jedná se o sociální službu odborné sociální poradenství. V roce 2011 poradna realizovala 363 kontaktů a 550 intervencí během 1014 otvíracích hodin. V rámci procesu komunitního plánování sociálních služeb byla vytvořena sada ukazatelů, jejichž cílem je popis činnosti poradny při zachování anonymity klientů. Ukazatele, u nichž je v tabulce uvedeno ,,neevidováno v roce 2011,“ budou měřeny až v následujícím období za rok 2012. Ukazatele 9 – 21 mají za úkol měřit strukturu zakázek (problémů) z hlediska druhu, se kterými se klienti na poradnu obracejí. Poradna Porta je jediným subjektem, který v ORP Tišnov nabízí bezplatné právní poradenství.

Číslo ukazatele



Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením CSS Tišnov, p.o.

1


klient = fyzická osoba, které je poskytována služba v daném období, započítáváme v průběhu období pouze jedenkrát

195

1a 1b 2

3

4

- z toho Tišnov

150

- okolí (ORP)

45

Počet hodin aktivit

hodina aktivity = časová jednotka, ve které probíhala aktivita v rámci služby

400



1,7

Počet hodin odpracovaných na dohody


150

1) O sociálních službách, Jihomoravský kraj, 2010, str. 9, dostupné na http://www.socialnisluzby-jmk.cz/dokumenty-ke-stazeni.aspx (cit. 25. 6. 2012)

2) Zdroj: Oblastní charita Tišnov, Dostupné na http://tisnov.charita.cz/vyhledavani-v-adresari/?s=poradna-porta-tisnov (cit. 25. 6. 2012)

27

Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením jsou ambulantní, popřípadě terénní služby poskytované osobám v důchodovém věku nebo osobám se zdravotním posti žením ohroženým sociálním vyloučením. Služba obsahuje zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, vzdělávací, aktivizační a sociálně terapeutické činnosti a dále pomoc při obstarávání osobních záležitostí uživatelů.1) Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením CSS Tišnov, p.o. je poskytována od 1. 4. 2011. Jedná se o ambulantní službu. Posláním je umožnit seniorům kontakt se společenským prostředím prostřednictvím zájmových, vzdělávacích a volnočasových aktivit a poskytovat sociálně terapeutické činnosti, které vedou k rozvoji nebo udržení jejich osobních a sociálních schopností a dovedností.2) Územní působnost je vztažena na celý správní obvod ORP Tišnov. V roce 2011 služba pracovala se 195 klienty, z toho 150 klientů pochází z Tišnova a 45 klientů z ostatních obcí ORP Tišnov. Bylo realizováno 400 hodin aktivit. Číslo ukazatele



Chráněné bydlení Skryje

1



4

1a

- z toho Tišnov

1

1b

- okolí (ORP)

2

2

Počet lůžkodnů za rok

lůžkoden = 1 den pobytu klienta v zařízení

336

3

Kapacita (počet lůžek)

lůžko klienta = lůžko, které je v zařízení k dispozici klientům s ohledem na kapacitu zařízení

11

4



2,3

5



550

Chráněné bydlení je pobytová služba poskytovaná osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu zdravotního postižení nebo chronického onemocnění. Má formu skupinového, popřípadě individuálního bydlení, které pro uživatele představuje domov, je součástí běžné zástavby a jeví všechny znaky běžného bytu a jeho provozu. 1) 2) 3) 4)

O sociálních službách, Jihomoravský kraj, 2010, str. 9, dostupné na http://www.socialnisluzby-jmk.cz/dokumenty-ke-stazeni.aspx (cit. 25. 6. 2012) Zdroj: Centrum sociálních služeb Tišnov, příspěvková organizace, Zpráva o činnosti za rok 2011, str. 6, Ing. Mgr. Jana Wildová, Dostupné na: http://www.css.tisnov.cz/?page=zpravy, cit. 20. 6. 2012 O sociálních službách, Jihomoravský kraj, 2010, str. 9, dostupné na http://www.socialnisluzby-jmk.cz/dokumenty-ke-stazeni.aspx (cit. 25. 6. 2012) Zdroj: Oblastní charita Tišnov, Dostupné na http://tisnov.charita.cz/vyhledavani-v-adresari/?s=poradna-porta-tisnov (cit. 25. 6. 2012)

28

Chráněné bydlení Skryje bylo otevřeno dne 1 . 9. 2011, celková kapacita zařízení činí 11 lůžek. Cílovou skupinou jsou osoby s mentálním a kombinovaným postižením.1) V zařízení v roce 2011 byla poskytována služba 4 klientům, z toho 1 klient pochází z Tišnova, 2 klienti z jiných obcí správního obvodu ORP Tišnov, 1 klient pak pochází z obce mimo území ORP Tišnov. S ohledem na zdravotní stav klientů musí být zařízení zabydlováno postupně.

Číslo ukazatele



Sociální rehabilitace Skryje

1



6

1a

- z toho Tišnov

2

1b

- okolí (ORP)

3

2

Počet hodin poskytnuté služby za rok

hodina = časová jednotka

1520

3



2,5

4



415

Sociální rehabilitace zajišťuje podporu osobám, které potřebují pomoc v dosažení samostatnosti, soběstačnosti, a to rozvojem jejich schopností a dovedností, posilováním návyků a nácvikem nezbytných činností pro samostatný život.2) Sociální rehabilitace Skryje byla otevřena 1. 9. 2011. Cílovou skupinou jsou osoby s mentálním a kombinovaným postižením. Forma služby je ambulantní. Posláním služby je vést uživatele k co největší míře samostatnosti a podporovat je v rámci jejich možností v začleňování do společnosti prostřednictvím aktivit pracovní terapie. Uživatelé mají možnost pracovat v keramické, košíkářské, svíčkařské, šicí a výtvarné dílně. V rámci nácviku dovedností o zvládání péče o vlastní osobu se podílí na pravidelném úklidu prostor, učí se zacházet s varnou konvicí, mikrovlnou troubou, šlehačem apod. Uživatelé mají možnost užívat počítač, učí se psát jednoduché žádosti, vyhledávat informace na internetu apod.3) V roce 2011 byla sociální rehabilitace poskytována 2 klientům z Tišnova a 3 klientům ostatních obcí ORP Tišnov. Celkem bylo poskytnuto v roce 2011 1520 hodin péče. 1) 2) 3)

Zdroj: Oblastní charita Tišnov, Dostupné na http://tisnov.charita.cz/vyhledavani-v-adresari/?s=poradna-porta-tisnov (cit. 25. 6. 2012) O sociálních službách, Jihomoravský kraj, 2010, str. 13, dostupné na http://www.socialnisluzby-jmk.cz/dokumenty-kestazeni.aspx (cit. 5. 7. 2012) Zdroj: Registr poskytovatelů sociálních služeb ČR, Dostupné na http://iregistr.mpsv.cz/sluzba/doplnkoveudajesluzby/11854 (cit. 5.7. 2012)

29

ANALÝZA ZDROJŮ FINANCOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB SE SÍDLEM VE SO ORP TIŠNOV Financování registrovaných sociálních služeb dle zákona č. 108/2006 Sb, o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů je více zdrojové. Zákon reguluje to, které služby jsou poskytované za úhradu a to, které služby jsou ze zákona bezplatné. Dále stanovuje maximální možnou výši úhrad. Ze sociálních služeb se sídlem na území ORP Tišnov jsou bezplatné služby nízkoprahového zařízení pro děti a mládež Klub Čas Tišnov, sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením CSS Tišnov, p.o., služby odborného poradenství Poradny Porta a sociální rehabilitace Skryje (v posledním jmenovaném případě s výjimkou vymezených základních činností). Tab. č. 14 Počty sociálních služeb dle existence úhrady ze strany uživatele v ORP Tišnov Úhrada ze strany uživatele Služby s úhradou Služby bez úhrady Celkem

Se sídlem v ORP Tišnov 8 4 12

Se sídlem mimo ORP Tišnov 1 7 8

Celkový objem finančních prostředků, které sociální služby se sídlem v ORP Tišnov na svoji činnost obdržely činil v roce 2010 částku 54 425 338,--Kč. V průběhu roku 2011 došlo k registraci a započetí činnosti tří nových sociálních služeb, což ovlivnilo celkový objem finančních prostředků pro rok 2011, jednalo se o částku 60 097 678,--Kč. Jaký byl celkový podíl zdrojů financování v letech 2010 a 2011 ukazuje následující graf. č. 1.

30

Podíl a struktura zdrojů financování se liší s ohledem na druh služby a formu jejího poskytování. V níže uvedeném grafu č. 2 můžeme sledovat podíl jednotlivých dostupných zdrojů financování na příjmech terénních sociálních služeb se sídlem v ORP Tišnov, tj. Pečovatelská služba CSS Tišnov, p.o., Pečovatelská služba a Odlehčovací služba OCh Tišnov, Pečovatelská služby městyse Lomnice. Počet terénních sociálních služeb zůstal v roce 2011 stejný jako v roce 2010. U pečovatelských služeb je do úhrad uživatelů započítána účetně taktéž položka ,,úhrady uživatelů za obědy,“ což jsou prostředky, které služby utratí právě za nákup obědů. Příspěvek zřizovatele je zdroj financování, který se týká pouze pečovatelských služeb CSS Tišnov a městyse Lomnice. Zdroj ,,Obce“ označuje finanční prostředky poskytnuté ze strany obcí na terénním službám Oblastních charity Tišnov.

V níže uvedeném grafu č. 3 můžeme sledovat podíl jednotlivých dostupných zdrojů financování na příjmech ambulantních sociálních služeb se sídlem v ORP Tišnov, tj. Odborné sociální poradenství Poradna Porta, nízkoprahové zařízení pro děti a mládež Klub Čas Tišnov, a od roku 2011 sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením CSS Tišnov, p.o. a sociální rehabilitace Skryje Oblastních charity Tišnov. Z níže prezentovaného grafu č. 3 vyplývá přesun významnosti zdroje financování na ,,ESF“ (evropské sociální fondy) a MPSV ČR, neboť se jedná o služby bezúhradové a závislé na veřejných financích. Z místních sociálních služeb jsou provoz nízkoprahového zařízení pro děti a mládež Klub Čas Tišnov (pro práci s dětmi a mládeží nad 15 let) a provoz sociální rehabilitace Skryje Oblastní charity Tišnov financovány od 1. 1. 2012 do 31. 12. 2014 financovány v rámci projektu „Zajištění vybraných služeb sociální prevence v Jihomoravském 31

kraji“, reg. číslo CZ.1.04/3.1.00/05.00056, který je financován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu ČR prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. Stejným způsobem byla činnost nízkoprahového zařízení financována taktéž v letech 2008 – 2011. Nezbytností je nadále získávat finanční prostředky na práci s dětmi mladšími 15 let.

V níže uvedeném grafu č. 4 pak můžeme sledovat podíl jednotlivých dostupných zdrojů financování na příjmech pobytových sociálních služeb se sídlem v ORP Tišnov, tj. Domov sv. Alžběty, Domov pro seniory Předklášteří (= domov pro seniory + domov se zvláštním režimem) a od 1.9. 2011 taktéž Chráněné bydlení Skryje. Pobytová zařízení představují finančně nejnáročnější druh péče, kdy zcela dominantní podíl má zdroj ,,úhrady uživatele,“ kterému je zapotřebí rozumět jako finančním prostředkům starobního či invalidního důchodu klienta, prostředkům z příspěvku na péči, což je sociální dávka určená s ohledem na zdravotní stav oprávněného k úhradě příslušné sociální služby dle potřeby občana (stupeň III. 8000,--Kč, stupeň IV. 12 000,--Kč). Náklady na měsíc péče v domově pro seniory se v roce 2011 pohybovaly v průměru cca. 28 000,--Kč na lůžko, v domově se zvláštním režimem cca. 32 000,--Kč. Náklady na měsíc péče v Chráněném bydlení Skryje s ohledem na rozpočet 2012 by se měly pohybovat cca. 16 000,--Kč na lůžko, přičemž v případě chráněného bydlení se jedná o malé zařízení takřka rodinného typu, v případě domovů pro seniory se jedná o středně velká zařízení.

32

Tab. č. 15 Předpokládané náklady sociálních služeb se sídlem ve správním obvodu ORP Tišnov pro rok 2012 Poskytovatel Centrum sociálních služeb Tišnov, Králova 1742

Diecézní charita Brno, Oblastní charita Tišnov, Ráboňova 116

Městys Lomnice, nám. Palackého 32, Lomnice u Tišnova Domov pro seniory Předklášteří, Šikulova 1438 Domov sv. Alžběty Žernůvka 12,

Sociální služba

Náklady

Pečovatelská služba

7 541 000 Kč

Aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením

378 000 Kč

Pečovatelská služba

2 790 286 Kč

Odlehčovací služba

1 117 086 Kč

Klub Čas (nízkoprahové zařízení pro děti a mládež)

2 296 422 Kč

Chráněné bydlení Skryje

2 098 186 Kč

Sociální rehabilitace Skryje

1 862 790 Kč

Poradna Porta (odborné sociální poradenství)

610 342 Kč

Pečovatelská služba Lomnice

220 000 Kč

Domov pro seniory

16 687 000 Kč

Domov se zvláštním režimem

11 554 000 Kč

Domov pro seniory

15 800 000 Kč

33

ANALÝZA ČINNOSTI SOCIÁLNÍCH SLUŽEB SE SÍDLEM POSKYTOVATELE MIMO SPRÁVNÍ OBVOD ORP TIŠNOV V níže uvedené tabulce č. 16 je obsažen přehledný výčet poskytovatelů se sídlem mimo správní obvod ORP Tišnov a jimi realizovaných služeb v našem správním obvodu dle stavu k měsíci červnu 2012. Tab. č. 16 Poskytovatelé/sociální služby sídlící mimo správní obvod ORP Tišnov ROMODROM, o.s. Mezibranská 1684/3, Nové Město, 110 00 Praha, Romodrom pro regiony - Jihomoravský kraj, Bratislavská 240/61, Zábrdovice, 602 00 Brno

Terénní programy

IQ Roma servis, o.s. , Cejl 49/Hybešova 41, 602 00 Brno

Terénní programy

Federace rodičů a přátel sluchově postižených, o.s. , Hábova 1571/22, Stodůlky, 155 00 Praha; Středisko rané péče Tamtam Olomouc, Jungmannova 25, 772 00 Společnost pro ranou péči, o.s., Klimentská 2 110 00 Praha 1, Středisko rané péče SPRP Brno, Nrudova 7, 602 00 Brno Slezská diakonie, Na Nivách 7, 737 01 Český Těšín, Poradna rané péče DOREA, Kamenná 195/21, Brnostřed, Štýřice, 639 00 Brno 39

Raná péče (sluchové a kombinované postižení) Raná péče (zrakové a kombinované postižení) Raná péče (tělesné a kombinované postižení)

PERSEFONA o.s., Jiráskova 8, Brno, 602 00 (spolupráce s místním o.s. Studánka)

Odborné sociální poradenství (osoby ohrožené domácím násilím)

DOTYK II, o.p.s., Vysoké Popovice 253, 664 84 Vysoké Popovice

Raná péče (autismus)

Asociace pomáhající lidem s autismem APLA - JM o.s., Fügnerova 457/30, Černá Pole, 613 00 Brno

Osobní asistence (autismus)

Působení jednotlivých poskytovatelů a jejich služeb na území ORP Tišnov při současné absenci systematické spoluúčasti na financování ze strany obcí je v praxi určováno především těmito obecnými faktory: a) Specializace poskytovatele na úzkou cílovou skupinu - ORP Tišnov spadá do krajské, popř. širší územní působnosti určitého poskytovatele, která je důsledkem specializace na cílovou skupinu, jejíž četnost z hlediska výskytu v populaci je relativně nízká (např. v případě rané péče působí na v rámci ORP Tišnov 4 poskytovatelů, přičemž každý z nich se specializuje na určitý typ postižení u dětí do 7 let věku). U méně početných a úzce profilovaných cílových skupin sociálních služeb není z ekonomického hlediska možné zřizovat potřebné sociální služby v regionu a je zapotřebí příslušné kapacity poptávat v rámci širší územní působnosti. b) Zájem cílové skupiny v regionu o specializované sociální služby – Občané se zájmem o specializovanou terénní sociální službu (raná péče, osobní asistence) uzavřou s poskytovatelem smlouvu, tento poskytuje službu občanovi z regionu s ohledem na své aktuální kapacity a územní dostupnost. c) Střednědobé rozpočtové možnostmi poskytovatele a z nich vyplývající kapacity – ORP Tišnov není v tomto případě zařazeno do regionální působnosti příslušného poskytovatele automaticky, ale na základě finančních prostředků fondů Evropské unie (ROMODROM o.s. 2010 - 2012) nebo se jedná o rozsáhlé terénní programy velkých 34

poskytovatelů (IQ Roma servis). V případě ukončení programu či nutnosti volit priority jsou z finančních důvodů terénní pracovníci z regionu ORP Tišnov staženi ve prospěch lokalit, kde jsou služby terénních programů dle názoru poskytovatele naléhavěji zapotřebí. d) Absence finanční spoluúčasti ze strany obcí a neexistence systematických mechanismů měření potřebnosti/poptávky po jednotlivých specializovaných sociálních službách ze strany občanů ORP Tišnov – Sociální služby ze strany externích poskytovatelů jsou v současnosti v regionu ORP Tišnov poskytovány na základně finančních prostředků MPSV, JMK a EU. Smlouvu uzavírá poskytovatel sociální služby a občan/klient. V případě specializovaných služeb se obce vůbec nedozvědí o působení dané sociální služby. Dané se týká Tišnova a ostatních obcí správního obvodu. Teprve v posledním roce na základě koordinační činnosti Jihomoravského kraje dochází k tomu, že poskytovatelé kontaktují v rámci komunitního plánování sociálních služeb odbor sociálních věcí obce s rozšířenou působností, je sledována přítomnost určitého poskytovatele v regionu, rozsah činnosti a náklady na ni. V rámci procesu komunitního plánování sociálních služeb ORP Tišnov budou od roku 2012 všechny sociální služby působící ve správním obvodu zařazené v komunitním plánu monitorovány pomocí sad ukazatelů činnosti sociálních služeb, a to vždy v měsíci únoru příslušného roku budou měřena data za předcházející ukončený rok. Následující část dokumentu mapuje činnost terénních programů, které se z hlediska počtu klientů vyznačují ze všech externích služeb nejrozsáhlejší činností na území města Tišnova v období 2010 – 2012. Od ostatních poskytovatelů budou data poprvé sbírána v únoru 2013 za rok 2012. Terénní programy jsou terénní služby poskytované osobám, které vedou rizikový způsob života nebo jsou tímto způsobem života ohroženy. Služba je určena pro problémové skupiny osob, uživatele návykových látek nebo omamných psychotropních látek, osoby bez přístřeší, osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách a jiné sociálně ohrožené skupiny. Cílem služby je tyto osoby vyhledávat a minimalizovat rizika jejich způsobu života. Přítomnost ROMODROM o. s. v období 2010 – 2012 v městě Tišnov byla umožněna díky realizaci projektu v Jihomoravském kraji se zaměřením na místní vyloučené romské lokality ve městě Brně a jeho okrajových částech, reg. číslo CZ. 1.04/3.2.01/19.00170, který byl financován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu ČR prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. Terénní činnost ROMODROM o.s. doplnila působení IQ Roma servis, o. s. v městě Tišnově se zaměřením na poskytování terénního poradenství přímo v domácnostech klientů v lokalitě ,,Na Mlékárně.“ Terénní program logicky doplňuje působení místní ambulantní Poradny Porta, neboť pracovníci přicházejí do domácnosti občanů a jsou schopni poskytnout nezávislé poradenství a pomoc. Tyto subjekty jsou na rozdíl od sociálních pracovníků Odboru sociálních věcí MěÚ Tišnov chápáni občany jako nezávislí. Struktura zakázek/problémů, se kterými se lidé na pracovníky obraceli v roce 2011 je zachycena v níže uvedené tabulce.

1)

O sociálních službách, Jihomoravský kraj, 2010, str. 13, dostupné na http://www.socialnisluzby-jmk.cz/dokumenty-kestazeni.aspx (cit. 5. 7. 2012)

35

Číslo ukazatele



Romodrom, o.s.

IQ Roma servis, o.s.

1

Počet kontaktů

kontakt = interakce s klientem (rozhovor, tel. kontakt, elektronická komunikace) v délce do 30 min.

94

285

2

Počet intervencí

intervence = interakce s klientem v délce 30 min.

207

103

3

Počet případů jednání v zájmu klienta (bez jeho přítomnosti)

38

8

4

Počet klientů z Tišnova

11

18

5

Počet klientů ORP mimo Tišnov

0

0

6

Počet hodin strávených v terénu v lokalitě Tišnov

hodina strávená v terénu v dané lokalitě

168

200

7

Počet hodin nepřímé práce pro klienty z ORP Tišnov celkem

hodina strávená nepřímou prací

62

200

8

Počet přepočtených úvazků na region Tišnov


0,1

0,3

9

Počet hodin odpracovaných v rámci dohod na region Tišnov


230

0

10

Počet zakázek problematiky bydlení

zakázka = s klientem dojednaný předmět další spolupráce

9

14

11

Počet zakázek problematika sociální zabezpečení


11

8

případ jednání v zájmu klienta = činnost v délce v průměru 15 minut spočívající ve vyřízení praktické věci či získání informace, a to na zakázku klienta v jeho nepřítomnosti klient = fyzická osoba, které byla jednorázově či opakovaně poskytnuta služba za příslušné období (pozn. každá osoba se započítává za dané období jednou) klient = fyzická osoba, které byla jednorázově či opakovaně poskytnuta služba za příslušné období (pozn. každá osoba se započítává za dané období jednou)

36

12

Počet zakázek dluhové poradenství


10

15

13

Počet zakázek zaměstnání


6

8

14

Počet zakázek rodinné, občanské, zakázka = s klientem dojednaný předmět další spolupráce trestní právo a mezilidské vztahy

3

14

15

Počet zakázek problematika zdravotního stavu

4

1


Tab. č. 17 Předpokládané náklady sociálních služeb se sídlem mimo správní obvod ORP Tišnov na činnost v regionu pro rok 2012 při stávajících kapacitách Registrovaná sociální služba působící ve SO ORP Tišnov

Náklady

Terénní programy

150000,--Kč

Terénní programy

130000,--Kč

Raná péče

36000,--Kč

Raná péče

40 000,--Kč

Raná péče

36000,--Kč

PERSEFONA o.s., Jiráskova 8, Brno, 602 00 (spolupráce s místním o.s. Studánka)

Odborné sociální poradenství

82000,--Kč

DOTYK II, o.p.s., Vysoké Popovice 253, 664 84 Vysoké Popovice

Raná péče

36000,--Kč

Asociace pomáhající lidem s autismem APLA - JM o.s., Fügnerova 457/30, Černá Pole, 613 00 Brno

Osobní asistence

55 000,--Kč

Poskytovatel/sídlo ROMODROM, o.s. Mezibranská 1684/3, Nové Město, 110 00 Praha, Romodrom pro regiony - Jihomoravský kraj, Bratislavská 240/61, Zábrdovice, 602 00 Brno IQ Roma servis, o.s. , Cejl 49/Hybešova 41, 602 00 Brno Federace rodičů a přátel sluchově postižených, o.s. , Hábova 1571/22, Stodůlky, 155 00 Praha; Středisko rané péče Tamtam Olomouc, Jungmannova 25, 772 00 Společnost pro ranou péči, o.s.,Klimentská2 110 00 Praha 1, Středisko rané péče SPRP Brno, Nrudova 7, 602 00 Brno Slezská diakonie, Na Nivách 7, 737 01 Český Těšín, Poradna rané péče DOREA, Kamenná 195/21, Brno-střed, Štýřice, 639 00 Brno 39

Pozn. V tabulce nákladů u služeb rané péče je uvedena průměrná a zaokrouhlená výše nákladů poskytovatelů na práci s 1 rodinou s postiženým dítětem. Každá ze služeb rané péče v roce 2012 pracovala ve správním obvodu ORP Tišnov s jednou rodinou dle daného typu postižení dítěte.

37

ANALÝZA ZADAVATELŮ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB ORP TIŠNOV Odbor sociálních věcí MěÚ Tišnov v rámci aktivit komunitního plánování sociálních služeb připravil elektronický dotazník určený obcím správního obvodu ORP Tišnov. Dotazník byl vytvořen v aplikaci Google formulář, ve které probíhal zároveň sběr odpovědí a jejich souhrnné zpracování. Žádost o spolupráci byla rozeslána společně s odkazem na elektronický formulář prostřednictvím e-mailové zprávy obcím správního obvodu dne 12. 4. 2012. Sběr odpovědí probíhal do 27. 4. 2012. Dotazník byl tvořen 25 základními položkami (otázkami), byly zařazeny filtrační otázky umožňující přeskočení irelevantních otázek s ohledem na předcházející odpovědi. Dotazník vyplnilo a zaslalo 29 obcí z celkem 59 oslovených, tj. téměř polovina ze všech obcí správního obvodu. S ohledem na dosavadní nízký zájem o dané téma lze počet obcí, které se zúčastnili dotazníkového šetření považovat za úspěch. Zúčastnily se obce Skryje, Brumov, Ochoz u Tišnova, Tišnovská Nová Ves, Synalov, Všechovice, Maršov, Běleč, Skalička, Vohančice, Březina, Lomnička, Heroltice, Bukovice, Lubné, Deblín, Předklášteří, Doubravník, Řikonín, Níhov, Katov, Železné, Nelepeč – Žernůvka, Dolní Loučky, Lomnice, Lažánky, Malhostovice, Sentice, Nedvědice (položka č. 1 identifikace obce). Do šetření nebylo zahrnuto Město Tišnov. Dotazník byl zaměřen na obce správního obvodu. Data za Tišnov jsou uváděna u vybraných položek za účelem doplnění údajů. S ohledem na skutečnost, že položky 1 – 9 dotazníku se vztahovaly k problematice řešené v tomto dokumentu již v části ,,Analýza sociálních služeb,“ uvedeme na následujících řádcích pouze výsledky položky 10 a dále, které mapují informovanost a pohled obcí na problematiku sociálních služeb. Otázka č. 10: Jací poskytovatelé terénních sociálních služeb dle Vašich informací působí na území Vaší obce? V dané položce bylo možné zaškrtnout více možností, celkový součet se proto nerovná počtu respondentů. Oblastní charita Tišnov - pečovatelská služba, odlehčovací služba Centrum sociálních služeb Tišnov - pečovatelská služba IQ Roma servis - terénní program ROMODROM - terénní program, odborné sociální poradenství Středisko rané péče Tamtam - raná péče Středisko rané péče SPRP Brno - raná péče Poradna DOREA - raná péče ŽÁDNÁ SOCIÁLNÍ SLUŽBA Jiné

19 4 0 0 0 0 0 7 5

Z odpovědí na otázku č. 10 vyplývá, že obce jsou nejvíce informovány o působení pečovatelské a odlehčovací služby Oblastní charity Tišnova (19 voleb). Následuje pečovatelská služba CSS Tišnov (4 volby). Celkem 7 obcí uvedlo, že v jejich správním obvodu žádná sociální služba nepůsobí. V možnosti jiné (5 voleb) byl ve třech případech uveden nedostatek informací pro odpověď, v jednom případě byl uveden soukromý subjekt rozvážející obědy a dále sociální rehabilitace Skryje.

38

Informovanost obcí o působení sociálních služeb v terénu mezi občany není stoprocentní, obce např. vůbec nejsou informovány o působení rané péče, což je zřejmě dáno množstvím klientů a taktéž nedostatečnou informovaností obcí ze strany poskytovatelů služby. Otázka č. 11: Jaká zařízení sociálních služeb v REGIONU ORP TIŠNOV dle Vašich informací využívají občané Vaší obce? V dané položce bylo možné zaškrtnout více možností, celkový součet se proto nerovná počtu respondentů. Domov sv. Alžběty 9 Domov pro seniory Předklášteří 8 Poradna PORTA Oblastní charity Tišnov 4 Sociálně aktivizační služby pro seniory CSS Tišnov 2 Sociální rehabilitace Oblastní charity Tišnov - Skryje 0 Chráněné bydlení Oblastní charity Tišnov - Skryje 0 Dům s pečovatelskou službou CSS Tišnov 4 Dům s pečovatelskou službou Lomnice 2 ŽÁDNÉ ZAŘÍZENÍ 11 Jiné 2 Otázka č. 11 byla zaměřena na informovanost o využívání vybraných sociálních služeb v rámci ORP Tišnov ze strany občanů jednotlivých obcí. Z uvedeného rozvržení voleb vyplývá, že nejvyšší povědomí je mezi obcemi o službách domovy pro seniory (Předklášteří, Nelepeč – Žernůvka), následuje poradna PORTA, DPS CSS Tišnov atd. V rámci šetření byly domy s pečovatelskou službou považovány za zařízení sociálních služeb, i když důsledně vzato dle zákona č. 108/2006 Sb. tomu tak není. V 11 případech byla zvolena možnost, že občané nevyužívají žádná zařízení sociálních služeb v rámci ORP Tišnov. V možnosti jiné se v jednom případě objevilo konstatování o nedostatku informací pro jakoukoliv volbu a v jednom případě bylo uvedeno využívání služeb Domova pro seniory Mitrov s ohledem na historické důvody a regionální blízkost. Otázka č. 12: Vydala Vaše obec ze svého rozpočtu v období 2010 - 2011 jakoukoliv finanční částku na spolufinancování jakékoliv sociální služby? (mimo vlastní soc. služby obce) Z odpovědí na výše uvedenou otázku vyplývá, že 23 obcí v období 2010 - 2011 nevydalo ze svého rozpočtu žádnou částku za účelem spolufinancování sociální služby/sociálních služeb. Dále 1 obec alespoň v jednom roce období 2010 - 2011 vydala ze svého rozpočtu určitou částku za účelem spolufinancování vybrané sociální služby/sociálních služeb, 5 obcí v roce 2010 i 2011 přispěly určitou částkou na podporu vybrané sociálních služby/sociálních služeb. Otázka č. 13: 13. 1 Jaká byla výše částky poskytnuté za účelem spolufinancování vybrané sociální služby/sociálních služeb v roce 2010? V roce 2010 poskytlo 6 obcí celkem 148 500,--Kč na podporu sociálních služeb, přičemž číslo je z drtivé části tvořeno částkou 120 000,--Kč, kterou poskytl Městys Nedvědice na zajištění pečovatelské služby. Ostatní obce se podílejí menšími částkami. K danému je možné doplnit, že Město Tišnov mimo vlastní příspěvkovou organizaci formou veřejné finanční podpory rozdělilo v roce 2010 celkem 60 000,--Kč poskytovatelům sociálních služeb. 39

13. 2 Jaká byla výše částky poskytnuté za účelem spolufinancování vybrané sociální služby/sociálních služeb v roce 2011? V roce 2011 pět obcí přispělo na spolufinancování sociálních služeb částkou celkem 202 500,--Kč. Na částce se rozhodným způsobem opět podílí Městys Nedvědice s částkou 120 000,--Kč, dále Městys Lomnice s částkou 56 000,--Kč. Doplňme, že Město Tišnov mimo vlastní příspěvkovou organizaci v roce 2011 rozdělilo cestou veřejné finanční podpory poskytovatelům sociálních služeb celkem 107 000,--Kč. 13. 3 Na základě čeho Vaše obec finančně přispěla v roce 2010 nebo 2011 na podporu vybrané sociální služby? Z nabídnutých možností 3 obce poskytly finanční příspěvek jako dar na základě žádosti na příslušný rok, 1 obec poskytla finanční příspěvek na základě žádosti o finanční podporu na příslušný rok proti údaji o odvedené práci pro občany obce za minulé období, 2 obce poskytly finanční plnění na základě faktury dle předem uzavřené smlouvy. Otázka č. 14: Má Vaše obec pro rok 2012 ve svém rozpočtu vyčleněnou jakoukoliv částku pro účely spolufinancování jakékoliv vybrané sociální služby/sociálních služeb? Z 28 obcí pouze 5 uvedlo, že má ve svém rozpočtu pro rok 2012 alokovanou jakoukoliv finanční částku určenou pro účely spolufinancování sociálních služeb. Jsou to obce Městys Lomnice, Dolní Loučky, Předklášteří, Lomnička, Březina, Městys Nedvědice. Otázka č. 15: Pokud jste na otázku číslo 14 odpověděli ANO, jaká je výše částky určené pro rok 2012 pro účely spolufinancování sociální služby/sociálních služeb? Celková částka alokovaná v rozpočtech obcí pro účely spolufinancování sociálních služeb činí dle získaných údajů 189 500,--Kč. Z toho na částce se opět zásadně podílí Městys Nedvědice s částkou 120 000,--Kč a Městys Lomnice 40 000,--Kč. Pro úplnost uveďme, že Město Tišnov v roce 2012 v rámci dotačního řízení poskytlo veřejnou finanční podporu za účelem spolufinancování sociálních služeb ve výši 220 000,--Kč celkem. Otázka č. 16: Plánuje Vaše obec v současnosti samostatně či ve spolupráci s jiným subjektem v období let 2012 - 2013 registraci NOVÉ sociální služby se sídlem zařízení ve Vaší obci?

ANO NE

40

1 28

3% 97%

Otázka č. 17: Pokud jste na otázku číslo 16 odpověděli ANO, o jakou sociální službu se jedná? Na otázku č. 16 odpověděl kladně Městys Deblín. Službou, která má být v období 2012 – 2013 nově registrována má být pečovatelská služba, a to v souvislosti se záměrem zřízení domu s pečovatelskou službou. Otázka č. 18: Kontaktoval orgány Vaší obce v uplynulých dvou letech nějaký subjekt se záměrem vybudovat na území Vaší obce NOVÉ zařízení sociálních služeb?

ANO NE

2 27

7% 93%

Otázka č. 19: V případě, že jste na otázku číslo 18 odpověděli ano, o jaké zařízení sociální služby se jednalo? Otázka č. 20: Je projekt uvedený v položce 18 a 19 v současnosti aktuální? Kladně na otázku č. 18 odpověděl Městys Deblín, příslušným projektem je dům s pečovatelskou službou, jedná se stále o aktuální projekt. Městys Lomnice byl v uplynulých dvou letech kontaktován ve věci projektu domov pro osoby se zdravotním postižením. Daný projekt není dle získaných odpovědí v současnosti aktuální. Otázka č. 21: Potřebuje dle Vašich zkušeností Váš obecní úřad pro svoji činnost a práci s občany informace z oblasti sociálních služeb?

ANO NE

13 16

45% 55%

Cílem položky č. 21 bylo zjistit, zda obce dle svých zkušeností vůbec potřebují informace týkající se sociálních služeb. Z 29 obcí vychází rozložení mezi kladnou a zápornou odpovědi cca. půl na půl. Informace týkající se sociálních služeb potřebují Skryje, Tišnovská Nová Ves, Všechovice, Vohančice, Lomnička, Bukovice, Deblín, Předklášteří, Řikonín, Níhov, Dolní Loučky, Lomnice, Sentice.

41

Otázka č. 22: Pokud jste na otázku číslo 21 odpověděli ANO, jak často Váš obecní úřad pracuje s informacemi týkajícími se sociálních služeb? Průměrně jednou za rok Průměrně jednou za půl roku Průměrně jednou za čtvrt roku Průměrně jednou za měsíc Průměrně jednou za týden Průměrně jednou za den

8 2 0 2 0 1

Ze 13 obcí, které uvedly, že pro svoji činnost potřebují informace z oblasti sociálních služeb, naprostá většina potřebuje tyto informace v průměru jednou za rok či jednou za půl roku. Je zřejmé, že občané se na obecní úřady neobracejí v otázce sociálních služeb příliš často. Informace občané získávají jinými cestami. Otázka č. 23: Pokud potřebujete informace týkající se sociálních služeb, které z následujících informačních zdrojů používáte? V dané položce mohli respondenti volit více možností, celkový součet voleb se tak nerovná počtu obcí, které deklarovali potřebu informací z oblasti sociálních služeb. Informační průvodce sociálními službami po Tišnovsku Adresář poskytovatelů sociálních služeb JMK Webový portál komunitního plánování sociálních služeb v JMK Registr poskytovatelů sociálních služeb MPSV ČR Webové stránky jednotlivých poskytovatelů sociálních služeb Jiné

10 4 2 1 5 0

Z výsledků vyplývá, že nejpoužívanějším zdrojem je Informační průvodce sociálními službami po Tišnovsku, následují přímo webové stránky jednotlivých poskytovatelů a Adresář poskytovatelů sociálních služeb JMK. Otázka č. 24: Jaký z následujících způsobů distribuce informací z oblasti sociálních služeb dostupných v regionu ORP Tišnov směrem k Vašemu obecnímu úřadu by jste upřednostnili? Aktualizace informačního průvodce sociálních služeb působících v regionu ORP Tišnov Vytvoření a průběžná aktualizace adresáře sociálních služeb působících v regionu ORP Tišnov na webových stránkách města Tišnova Distribuce aktuálních informací z oblasti sociálních služeb regionu ORP Tišnov prostřednictvím mailové pošty Konference sociálních služeb působících ve správním obvodu ORP Tišnov Jiné

15 11 14 2 0

Zatímco položka č. 23 se zaměřovala na aktuálně využívané zdroje informací. Položka č. 24 sledovala zdroje informací z oblasti sociálních služeb preferované ze strany obcí do budoucnosti. Z hlediska počtu voleb patří první tři výše uvedené z pohledu obcí k nejužitečnějším, naopak konference sociálních služeb je z pohledu obcí hodnocena jako nejméně užitečný zdroj informací.

42

Otázka č. 25: Jste jako obec ochotni podílet se v roce 2013 na vypracování systému pravidel měření činnosti sociálních služeb působících v rámci ORP a pravidel finanční spoluúčasti obcí správního obvodu vůči vybraným sociálním službám?

ANO NE

13 16

45% 55%

Lze konstatovat, že v této položce jsou výsledky dotazníkového šetření nejpřekvapivější, neboť poměrně velké procento obcí, které se zúčastnily dotazníkového šetření deklaruje potřebu systematického řešení měření činnosti sociálních služeb působících v rámci ORP a pravidel finanční spoluúčasti obcí správního obvodu vůči vybraným sociálním službám. ZÁVĚRY: 1) Z hlediska potřeby mapování stávajících pobytových, ambulantních a terénních sociálních služeb v regionu ORP Tišnov dotazníkové šetření nepřineslo žádné překvapení. Obce neregistrují žádného terénního poskytovatele či pobytové zařízení, o kterém by organizační struktura KPSS ORP Tišnov neměla informace. 2) Z hlediska nových záměrů je aktuální projekt zřízení domu s pečovatelskou službou v Městysi Deblín. O daném projektu organizační struktura KPSS ORP Tišnov získává oficiální informaci poprvé prostřednictvím tohoto šetření. 3) Potvrdil se předpoklad, že dosavadní praxí stávajících i potenciálních poskytovatelů sociální služby, je oslovování obcí, na jejichž území uvažují realizaci záměru. Jedná se zejména o využití vybraných nemovitostí za účelem zřízení zařízení sociálních služby. Jako nutnost se jeví zvýšená informovanost obcí o procesu KPSS a pravidlech posuzování nových a rozšiřujících projektových záměru sociálních služeb s vazbou na povinné míry spolufinancování nových sociálních služeb ze strany obcí. 4) Údaje týkající se výše finančních prostředků alokovaných v rozpočetech obcí ukazují, že obce, které nemají samy registrovanou sociální službu, se systematickým způsobem nepodílejí na spolufinancování sociálních služeb. Získané informace bude zapotřebí srovnat s výstupy procesu mapování poskytovatelů sociálních služeb, především s výčtem obcí, ve kterých konkrétní poskytovatelé působí. 5) Údaje o podkladech, na jejichž základě dochází k poskytování finančních prostředků pro účely spolufinancování sociálních služeb ukazují, že neexistuje žádný jednotný model. Z oslovených obcí pouze dvě obce deklarují, že mají s konkrétním poskytovatelem uzavřenou smlouvu, na jejímž základě dochází k vykazování odvedené činnosti pro občany obce a následně k finančnímu plnění ze strany obci.

43

6) Obecní úřady se dle získaných informací při své činnosti příliš často nesetkávají s problematikou, pro jejíž řešení by potřebovaly informace z oblasti sociálních služeb. Je zřejmé, že občané tyto informace získávají od sociálních služeb samotných či jiných institucí (Poradna Porta, ÚP Tišnov, OSV MěÚ Tišnov). 7) Obecní úřady by upřednostnily distribuci informací z oblasti sociálních služeb cestou aktualizace průvodce sociálními službami po Tišnovsku, propracováním problematiky sociálních služeb na webových stránkách města Tišnova, distribuci informací skrze mailovou poštu. 8) Relativně velké množství obcí, tj. 13 z 29 oslovených deklaruje potřebu systematického řešení měření činnosti sociálních služeb působících v rámci ORP a pravidel finanční spoluúčasti obcí správního obvodu vůči vybraným sociálním službám, tyto obce jsou ochotny podílet se na vypracování systému, který by tuto problematiku řešil.

44

ANALÝZA POTŘEB CÍLOVÝCH SKUPIN SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Potřeba v obecně psychologickém významu může být definována jako stav nedostatku tělesného či psycho – sociálního, kdy člověk prožívá rozdíl mezi stavem stávajícím a žádoucím. 1) Nositelem potřeb je vždy konkrétní člověk. Sdílení určitých potřeb mezi lidmi umožňuje identifikovat mezi občany v daném regionu různě početné skupiny. Potřeby mohou být uspokojovány v rámci rodinných a jiných soukromých vztahů, v rámci komerčně obchodních vztahů či na základě veřejného zájmu např. formou sociálních služeb. Potřeba v rámci systému sociálních služeb poskytovaných občanům na území určitého regionu může být definována jako rozdíl mezi přítomným stávajícím stavem v oblasti množství, druhu, kapacit, kvality sociálních služeb působících na daném území a optimálním možným budoucím stavem z hlediska potřeb občanů. 2) STÁVAJÍCÍ STAV SYSTÉMU (SOCIÁLNÍCH) SLUŽEB (přítomnost)

OPTIMÁLNÍ STAV SYSTÉMU (SOCIÁLNÍCH ) SLUŽEB (budoucnost)

Analýza potřeb je systematický postup zahrnující zejména sběr informací referujících o potřebách občanů ve vymezeném regionu, pojmenování těchto potřeb, jejich kvalitativní a kvantitativní popis a následné srovnání získaných informací s aktuálními parametry sítě (sociálních) služeb dostupných v regionu. 3) Pro samotný sběr informací referujících o potřebách občanů metodiky komunitního plánování sociálních služeb nabízí sadu metod převzatých zpravidla ze sociologie. Jsou to rozhovor, dotazníkové šetření, případová studie, studium písemných pramenů, řízený skupinový rozhovor (focus group), veřejná setkání, metoda klíčových informantů a metoda hodnocení programů. Tyto metody jsou používány v rámci kvalitativního či kvantitativního výzkumného paradigmatu.4) Rozsah šetření, zvolená metoda a realizátor jsou vždy otázkou poměru finančních nákladů, kvality a očekávaných přínosů pro region (náklady versus přínosy). 1) 2) 3) 4)

Nákonečný, Milan. Uvod do psychologie. 1. vyd. Praha: Academia, 2003, ISBN. 80-200-0993-0, s. 197. Topinka, Daniel. Mapování potřeb uživatelů a poskytovatelů sociálních služeb. In. Metodické a koordinační dovednosti v sociálních službách. Ostrava: Ostravská universita v Ostravě, Zdravotně sociální fakulta – katedra sociální práce, 2007, s. 131. Topinka, Daniel. Mapování potřeb uživatelů a poskytovatelů sociálních služeb. In. Metodické a koordinační dovednosti v sociálních službách. Ostrava: Ostravská universita v Ostravě, Zdravotně sociální fakulta – katedra sociální práce, 2007, s. 127. Skřičková, Zuzana a kol. Metodiky pro plánování sociálních služeb. 1. vyd. Praha: Centrum pro komunitní práci, 2007, ISBN. 978-80-86902-44-9, M5 7 – 13.

45

Pro analýzu potřeb občanů správního obvodu ORP Tišnov pro účely procesu komunitního plánování sociálních služeb na období 2013 - 2014 byl zvolen metodický přístup, který je postaven na přirozených způsobech komunikace členů pracovních skupin z řad poskytovatelů, zadavatelů a uživatelů s nositeli potřeb a zavedení pravidelné výměny informací mezi institucemi, které se prací s cílovými skupinami občanů a jejich rodinnými příslušníky zabývají, a to na platformě organizační struktury komunitního plánování sociálních služeb. Teoreticky se opíráme o metodický materiál Nové zjišťování potřeb vydané v roce 2009 kolektivem autorů pod organizací Komunitní plánování o.p.s., pro který je charakteristická právě skepse vůči nekritickému užívání anket a dotazníků jakožto jediného a dominantního nástroje pro plošné zjišťování potřeb mezi občany města/regionů. Realizace těchto šetření je nákladná a výsledky samy o sobě zpravidla nepřinášejí hlubší porozumění struktuře potřeb občanů na vymezeném území. Při stanovení postupu v rámci analýzy potřeb občanů ORP Tišnov pro účely komunitního plánování sociálních služeb jsme vycházeli z následujících základních metodických východisek: 1) Potřeby občanů jsou kvalitativní proměnná a jsou identifikovatelné ,,…potřeby jsou kvalitativní (jakostní, obsahová) záležitost. Ptáme se, CO lidé potřebují, v JAKÉ situaci se nacházejí, JAKOU pomoc by uvítali, CO pro ně můžeme udělat. Nejde v žádném případě o kvantitu (množství, objem), nic nepočítáme. Z vědeckého hlediska musíme volit takové postupy, které jsou pro kvalitativní zjišťování vhodné a které nás dovedou k požadovaným výsledkům.“ 1) 2) Pro získání informací o potřebách občanů používejme přirozené dovednosti a dostupné znalosti ,,…abychom jim (POTŘEBÁM) porozuměli, potřebujeme prostor k oboustranné domluvě, potřebujeme možnost doptávat se, potřebujeme slyšet vyjádření člověka podaná jeho vlastními slovy… Pro zjištění takových záležitostí, jako jsou postoje, názory nebo zážitky člověka (tedy také jeho potřeb), používá věda individuální rozhovory, skupinové rozhovory (často formou ohniskových skupin) a další narativní (vyprávěcí) postupy. Jde o to, že dotazovaný v nich může vyprávět, sdělit do hloubky vše, co k předmětu zkoumání považuje za důležité.“2) 3) Komunikujme kontinuálně s občany o jejich potřebách, nezbytná je pravidelná výměna informací mezi institucemi ,,…nevystačíme s nárazovými akcemi, kdy se snažíme poznat potřeby určité části občanů…Sledujme potřeby občanů průběžně, jak se vyvíjejí a proměňují; je to snazší, než si myslíme… S lidmi, kterými se zabýváme, pracuje spousta institucí. Zároveň se tito lidé, pokud se ocitnou v obtížné situaci, obracejí na různé instituce (úřady, školy, lékaře, sociální služby), o nichž si myslí, že jim mohou pomoci. Propojme znalosti a činnosti těchto institucí a máme zajištěný přísun informací o tom, s čím se lidé potýkají a jakou pomoc od veřejných institucí očekávají. 1) 2) 3)

Kolektiv autorů. Nové zjišťování potřeb. Přerov: Komunitní plánování sociálních služeb, 2009, (cit. 15. 7. 2012), Dostupné na: http://socialnisluzby.kr-kralovehradecky.cz/assets/krajsky-urad/socialni-oblast/socialni-sluzby/NoveZjistovaniPotreb.pdf , s. 5 tamtéž., s. 4 – 5 tamtéž., s. 4, 5 - 6

46

4) Vyhodnocujme účelnost způsobů práce a informujme občany o změnách v systému sociálních služeb, dalších přijatých opatřeních v reakci na proces zjišťování potřeb ,,…sledujme, jak se daří zajistit doporučená řešení potřeb občanů. Zda vedou k dosažení účelu…Sledujme, které způsoby pravidelné komunikace jsou v tomto směru nejúčelnější a které méně účelné. Které instituce jak spolupracují…navrhujme zlepšení, která zvýší naši schopnost reagovat na měnící se potřeby občanů…názorně ukázat, v čem konkrétně zlepšují životní podmínky potřebných lidí.“ 1) Východiska byla zohledněna při návrhu postupu kvalitativní analýzy potřeb cílových skupin občanů prostřednictvím členů čtyř pracovních skupin, která proběhla v dubnu – červnu 2012 na základě návrhu postupu ze strany OSV Měú Tišnov schváleném Výborem pro KPSS ZM Tišnova dne 29. 3. 2012. 1) Pracovní skupiny vydefinovaly cílové skupiny a podskupiny sociálních služeb aktuálních pro region ORP Tišnov 2) Pracovní skupiny vypracovaly ke každé cílové skupině a podskupině popis životních příběhů či životních situací na základě osobních rozhovorů s občany spadajícími do dané cílové skupiny. Ze získaných popisů životních situací pracovní skupiny vydefinovaly potřeby jednotlivce a strategií použitých řešení a možných řešení pro uspokojení definovaných potřeb. Celkem bylo zpracováno 42 životních situací občanů. 3) Pracovní skupiny na základě popisu životních situací zformulovaly dle předepsané struktury výčet základních společných potřeb cílové skupiny či pod skupiny. Výsledný výčet potřeb dané cílové skupiny se následně v individuálně charakteristických kombinacích objevuje v dalších případech, avšak žádná důležitá potřeba dané cílové skupiny by neměla být ve výčtu opomenuta. 4) Pracovní skupiny vztáhly výčet potřeb cílových skupin k činnostem sociálních služeb a případně jiným vhodným opatřením určeným k uspokojení dané potřeby, vyhodnotily přítomnost služby a opatření v regionu. 5) Pracovní skupiny vydefinovaly tzv. ,,nadregionální potřeby v oblasti sociálních služeb,“ tj. potřeby cílových skupin, které jsou řešeny nedostatečně či dokonce nejsou vůbec řešeny na úrovni sítě služeb Jihomoravského kraje, jejichž zajištění nelze s ohledem na regionální podmínky a možnosti očekávat. Výsledky kvalitativní analýzy sociálních služeb prostřednictvím pracovních skupin jsou shrnuty v následující části textu, který je rozdělen do 4 části obsahujících vždy definici cílové skupiny, tři příklady životních příběhů, výčet potřeb a jejich hodnocení v podobě strukturované tabulky. 1)

Kolektiv autorů. Nové zjišťování potřeb. Přerov: Komunitní plánování sociálních služeb, 2009, (cit. 15. 7. 2012), Dostupné na: http://socialnisluzby.kr-kralovehradecky.cz/assets/krajsky-urad/socialni-oblast/socialni-sluzby/NoveZjistovaniPotreb.pdf., s. 6

47

SENIOŘI A JEJICH RODINA Definice cílové skupiny: Mladší senioři ve věku 65 – 80 let, starší senioři ve věku nad 80 let a jejich rodinní příslušníci, kteří o ně pečují. ,,Jsem jedináček a mám maminku, které už je přes 70 let, prodělala mozkovou mrtvici, byla odvezena do nemocnice a nyní je v léčebně dlouhodobě nemocných. Je upoutána na lužko, je zapotřebí ji krmit, přebalovat, měnit polohy v leže, podávat léky nepřetržitě. Stalo se to náhle. Nemá příspěvek na péči, nemá podanou žádnou žádost o přijetí do zařízení. Nedokážeme si představit, že se o maminku doma budeme starat, máme malý byt, já a manžel pracujeme, splácíme hypotéku, děti studují a jsou bez příjmu. Vůbec nevíme, jak to zvládneme.“ ,,Máme strýce, kterému je už přes 80 let, bydlí sám v rodinném domě. Začíná zapomínat, nechce jít k lékaři, přichází demence. Strýc někdy vyjde na vycházku, zapomene, kde je a poté má problém se vrátit domů, nepamatuje si, co si kam dal, pak je z toho v depresi nebo na nás křičí, hledá svoji ženu, která už několik let nežije, někdy je to dobré, někdy nás ani nepozná. Máme strach, že v domě něco zapálí nebo že se mu něco stane. I když mu nachystáme jídlo, nevezme si je, nenapije se, je pak dehydrovaný, zhoršuje se jeho cukrovka. Odmítá jakoukoliv pomoc.“ ,,Je mi přes 80 let, před 5 lety jsem ovdověla, bydlím v malém bytě. Vždy jsem byla ženou v domácnosti, děti mi občas donesou nákup, přijdou na návštěvu, ale jinak jsou pořád v práci, ono to tak dneska asi je, všichni mají hypotéky. V bytovém domě nemám žádnou kamarádku, s nikým si nerozumím, nechci chodit do žádných skupinek důchodců, necítila bych se tam dobře, někdy je mi ale smutno. Sedím v bytě a koukám z okna, jak chodí lidé po ulici, v televizi nic pořádného nedávají.“ ,,Potřebuji, aby na mne někdo 24 hodin denně dohlédl“ (příznaky demence) Sociální/jiná služba 1. Domov se zvláštním režimem 2. Hospic 3. Tísňová péče

Přítomnost v regionu ANO/NE/Částečně 1. ANO 2. NE 3. NE

,,Potřebuji, aby na mne někdo dohlédl 24 hodin denně, protože jsem upoutaný/á na lůžko“ Sociální/jiná služba Přítomnost v regionu ANO/NE/Částečně 1. Domov pro seniory 1. ANO 2. Hospic 2. NE 3. Léčebna dlouhodobě nemocných 3. NE 4. Tísňová péče 4. NE ,,Potřebuji, aby na mne někdo krátkodobě dohlédl“ 1. 2. 3. 4.

Sociální/jiná služba Pečovatelská služba Tísňová péče Denní stacionář Odlehčovací služba (terén, pobyt)

Přítomnost v regionu ANO/NE/Částečně 1. ANO 2. NE 3. NE 4. ANO, částečně 48

,,Potřebuji, aby se mnou někdo cvičil vnímání, myšlení, paměť“ (příznaky demence) Sociální/jiná služba 1. Domov se zvláštním režimem 2. Alzheimerovské kluby

Přítomnost v regionu ANO/NE/Částečně 1. ANO 2. NE

,,Potřebuji se stýkat s přáteli a známými“ (příznaky demence) Sociální/jiná služba 1. Domov se zvláštním režimem 2. Alzheimerovské kluby


,,Objevily se u mne příznaky demence, potřebuji psychickou podporu“ (příznaky demence) Sociální/jiná služba Přítomnost v regionu ANO/NE/Částečně 1. Specializované odborné poradenství 1. NE ,,Potřebuji psychickou oporu ve složité životní situaci“ Sociální/jiná služba 1. Specializované odborné poradenství 2. Kluby seniorů


,,Bydlím doma a pravidelně potřebuji pomoc při osobní hygieně, podávání jídla, oblékání“ Sociální/jiná služba Přítomnost v regionu ANO/NE/Částečně 1. Pečovatelská služba 1. ANO 2. Asistent sociální služby 2. ANO 3. Osobní asistence 3. NE ,,Jsem nesoběstačný a potřebuji trvalou péči.“ Sociální/jiná služba 1. Domov pro seniory 2. Domov se zvláštním režimem 3. Osobní asistence

Přítomnost v regionu ANO/NE/Částečně 1. ANO 2. ANO 3. NE

,,Potřebuji, aby mi někdo domů dovezl oběd“ Sociální/jiná služba 1. Pečovatelská služba

Přítomnost v regionu ANO/NE/Částečně 1. ANO

49

,,Potřebuji pomoc s péčí o domácnost (např. úklidem, praním, nákupy apod.)“ Sociální/jiná služba 1. Pečovatelská služba 2. Osobní asistence


,,Potřebuji, aby mi někdo domů přišel dát injekci, podal mi léky, udělal převazy“ Sociální/jiná služba 1. Ošetřovatelská služba


,,Potřebuji mít zdravotní personál neustále na blízku“ 1. 2. 3. 4.

Sociální/jiná služba Domov pro seniory Domov se zvláštním režimem Léčebna dlouhodobě nemocných Hospic

Přítomnost v regionu ANO/NE/Částečně 1. ANO 2.ANO 3.NE 4.NE

,,Potřebuji, aby mě někdo dovezl na poštu, na úřad nebo k lékaři a zpět domů“ Sociální/jiná služba 1. Fakultativní úkon pečovatelské služby


,,Potřebuji doprovodit na poštu, na úřad nebo k lékaři“ Sociální/jiná služba 1. Pečovatelská služba 2. Osobní asistence


,,Potřebuji srozumitelné informace“ 1. 2. 3. 4. 5.

Sociální/jiná služba Základní sociální poradenství Odborné sociální poradenství Odbor sociálních věcí MěÚ Tišnov Senior point Osobní asistence

Přítomnost v regionu ANO/NE/Částečně 1. ANO 2. ANO 3. ANO 4. ANO 5. NE

,,Potřebuji dostupné bydlení se zajištěním péče“ Sociální/jiná služba 1. Dům s pečovatelskou službou


50

,,Potřebuji udržovat a rozvíjet své fyzické, psychické a duševní schopnosti (např. seberealizovat se, dělat něco, co mě baví, setkávat se s lidmi, mít pohyb“ Sociální/jiná služba Přítomnost v regionu ANO/NE/Částečně 1. Sociálně aktivizační služby 1. ANO 2. Kluby seniorů 2. NE 3. Stacionář 3. NE 4. Terapeutické dílny 4. NE 5. Knihovna 5. ANO ,,Potřebuji se cítit bezpečně doma i na ulici“ Sociální/jiná služba 1. Policie ČR 2. Rychlá záchranná služba 3. Tísňová péče


,,Potřebuji si zapůjčit speciální zdravotní pomůcku“ Sociální/jiná služba 1. Pečovatelská služba OCh Tišnov 2. Odlehčovací služba OCh Tišnov 3. Poradna Porta OCh Tišnov

Přítomnost v regionu ANO/NE/Částečně 1. ANO 2. ANO 3. ANO

OSOBY ZDRAVOTNĚ POSTIŽENÉ A JEJICH RODINA Definice cílové skupiny: Osoby starší 18 let s tělesným, smyslovým, mentálním a kombinovaným postižením, chronickým onemocněním. Osoby starší 18 let trpící duševní poruchou, zejména schizofrenií. Rodinní příslušníci výše uvedených osob. ,,Prodělal jsem od 50. roku opakovaně mozkovou příhodu, zlomeninu krčku, následkem čehož jsem upoutaný na vozík, mám nehybnou jednu ruku, špatně polykám a mluvím. Sám nevstanu, nelehnu si, neobleču se, neumyji. Bez pomoci manželky a dětí bych nemohl existovat. Je to náročné pro celou rodinu. Jsem omezen v možnostech volnočasových aktivit, zůstala mi jen televize a projížďky po okolí. Velmi mě trápí otázka bariér v městě Tišnově na cestách a jednotlivých budovách, které jsou pro člověka v mém zdravotním stavu důležité. Znám řadu osob v podobné situaci, kteří jen sedí doma, nadávají, nedaří se je zapojit do volnočasových aktivit přizpůsobených jejich zdravotnímu stavu.“ ,,Chodím už psychiatrovi strašně dlouho, předepisuje mi prášky, abych neslýchala ty hlasy a neměla ty deprese, abych mohla vyjít ven mezi lidi. Někdy jsem zhoršená a to vůbec nevycházím z domu ven. V minulosti jsem se pokusila o sebevraždu. Jsem sama, rodiče už mi zemřeli. Mám invalidní důchod, nízký příspěvek na péči. Potřebuji pomoc v domácnosti, potřebuji dovézt oběd, bojím se chodit k lékaři, to mě musí někdo doprovodit, vím, že musím, ale sama jít nedokážu. S nikým se nestýkám. Někdy si myslím, že by to šlo, jindy jsem přesvědčená, že všichni lidé jsou zlí a jen mě chtějí zavřít do nějakého zařízení.“ ,,Mám doma manžela. Trpí pokročilou fází rakoviny. U lékařů už jsme všechno zkusili, to ozařování a tak. Říkají, že šance na zlepšení není. Manžel už jen leží, ztrácí se nám před očima. Máme dvě děti, obě již mají své rodiny, hodně nám pomáhají. Jezdí přes víkendy k nám, když potřebujeme nějak odvézt, tak nás odvezou, ale přes týden a jinak je to na mě. 51

Mám už taky věk. Přetáčení manžela na lůžku, vyměňování plen je náročné, dostává od paní doktorky léky proti bolesti. Když je mu špatně, jsem s ním vzhůru celou noc, on hodně křičí poté se vyčerpá a spí, já ale musím přes den opět fungovat. Mám cukrovku a další zdravotní problémy. Manžel opakuje pořád jediné, ať ho nikam nedávám, chce umřít doma. Někdy ztrácím sílu.“ ,,Jsem zdravotně postižený, potřebuji placenou práci v prostředí, kde budou ohleduplní k mému handicapu“ Sociální/jiná služba Přítomnost v regionu ANO/NE/Částečně 1. Chráněná dílna 1. NE 2. Sociální firma 2. NE ,,Trpím duševním onemocněním, potřebuji pomoc při obnovení mých pracovních návyků, pomoc při kontaktu s druhými lidmi a trpělivé vedení, pomoc při využití volného času smysluplným způsobem“ Sociální/jiná služba Přítomnost v regionu ANO/NE/Částečně 1. Terapeutická komunita 1. NE 2. Sociální rehabilitace 2. NE 3. Denní stacionář 3. NE 4. Svépomocná skupina 4. NE 5. Osobní asistence 5. NE ,,Bydlím doma a potřebuji kvůli svému postižení pomoc v péči o mé tělo a domácnost“ Sociální/jiná služba Přítomnost v regionu ANO/NE/Částečně 1. Pečovatelská služba 1. ANO 2. Odlehčovací služba 2. ANO ,,Bydlím doma, starám se o svého příbuzného, který je vážně postižený, jsem na péči sám/a, často se cítím vyčerpaný/á“ Sociální/jiná služba Přítomnost v regionu ANO/NE/Částečně 1. Odlehčovací služba 1. ANO 2. Osobní asistence 2. NE ,,Pohybuji se na vozíku, potřebuji se dostat na úřady, do zdravotnických zařízení, na poštu, do obchodu, na nástupiště vlakového nádraží do hromadné dopravy“ Sociální/jiná služba Přítomnost v regionu ANO/NE/Částečně 1. Stavební úpravy vybraných míst na 1. Částečně komunikacích a v budovách v obci 2. NE 2. Stavební úpravy v přístupu na nástupiště na tisovském nádraží

52

,,Jsem mentálně postižený, nechci žít v žádném ústavu, zvládl bych bydlet jako normální člověk v bytě, kdyby mi někdo pomohl“ Sociální/jiná služba Přítomnost v regionu ANO/NE/Částečně 1. Chráněné bydlení (kolektivní, 24 1. ANO hodin dohled) 2. NE 2. Chráněné bydlení (individuální, bez 3. NE 24 hodin dohledu) 3. Tréninkové byty s externí podporou ,,Jsem duševně nemocný, nechci žít v žádném ústavu, zvládl bych bydlet jako normální člověk v bytě, kdyby mi někdo pomohl“ Sociální/jiná služba Přítomnost v regionu ANO/NE/Částečně 1. Chráněné bydlení (kolektivní, 24 1. NE hodin dohled) 2. NE 2. Chráněné bydlení (individuální, bez 3. NE 24 hodin dohledu) 3. Tréninkové byty s externí podporou ,,Jsem mentálně postižený/á, potřebuji smysluplnou a zábavnou činnost ve volném čase, nácvik praktických dovedností, pomoc při kontaktu s lidmi a porozumění okolnímu světu“ Sociální/jiná služba Přítomnost v regionu ANO/NE/Částečně 1. Terapeutická komunita 1. NE 2. Sociální rehabilitace 2. ANO 3. Denní stacionář 3. NE 4. Svépomocná skupina 4. NE 5. Osobní asistence 5. NE ,,Náše dospělé dítě je duševně nemocné, žije v jiném světě, někdy nemá své chování a prožívání pod kontrolou, je nebezpečný sobě i druhým, nemůže žít sám. Někdy už to nezvládáme. Nebudeme tu věčně a není, kdo by se o něj / o ni postaral. Nevíme, jak to dopadne, až tu pro něj / pro ni nebudeme“ Sociální/jiná služba Přítomnost v regionu ANO/NE/Částečně 1. Domov se zvláštním režimem 1. NE 2. Pobytová odlehčovací služba 2. NE 3. Chráněné bydlení 3. NE ,,Jsem po operaci, úrazu, mrtvici, potřebuji pravidelně cvičit pod odborným vedením, abych zlepšil svoji pohyblivost“ Sociální/jiná služba Přítomnost v regionu ANO/NE/Částečně 1. Rehabilitace 1. ANO

53

,,Potřebuji si zapůjčit kompenzační a zdravotní pomůcku“ Sociální/jiná služba 1. Oblastní charita Tišnov


,,Jsem duševně nemocný a potřebuji, aby za mnou docházel někdo z psychiatrické ambulance“ ,,Naše dospělé dítě je duševně nemocné, potřebujeme, aby někdo z psychiatrické ambulance docházel pravidelně k nám domů.“ Sociální/jiná služba Přítomnost v regionu ANO/NE/Částečně 1. Komunitní sestra při psychiatrické 1. NE ambulanci ,,Potřebuji se cítit bezpečně doma i na ulici“ Sociální/jiná služba 1. Policie ČR 2. Pohotovost 3. Tísňová péče


,,Pohybuji se na vozíčku. Chtěl bych využívat hromadnou dopravu, např. vlak. Nedostanu se na nástupiště na vlakovém nádraží v Tišnově. Pokud se tam už dostanu, tak jezdím jako balík v prostoru pro zavazadla, protože se vozík do vagónu pro cestující nevejde. Sociální/jiná služba Přítomnost v regionu ANO/NE/Částečně 1. Bezbariérový přístup na vlakové 1. NE nádraží v Tišnově 2. Bezbariérový přístup do vagónu 2. NE DĚTI A MLÁDEŽ Definice cílové skupiny: Děti do 18 let věku se specifickými potřebami z důvodu svého rodinného zázemí (např. náhradní rodinná péče, děti s dlouhodobými konflikty rodičů) a zdravotního postižení, tj. děti se smyslovým, tělesným, mentálním a jiným postižením (např. autistickým) a znevýhodněním (např. porucha pozornosti a hyperaktivita). ,,Během porodu se nám stalo, že měla dcerka nedostatek kyslíku, lékaři udělali příliš pozdě císařský řez, byla resuscitovaná. Nedostatek kyslíku se neodrazil na intelektu, ale na motorice. Dcerce jsou 4 roky, sama nedokáže chodit, má to navíc zakázané, chodíme na rehabilitaci, musíme posilovat přesně vymezené svalové partie, než jí bude povoleno chodit. Sama nezvládne nic, neoblékne se, uchopí lžičku, ale nedokáže se trefit do úst. Dcera vyžaduje celodenní péči. Manžel chodí do práce, já nemohu, i když máme příspěvek na péči, vycházíme jen stěží, protože náklady na léčení a pomůcky jsou s ohledem na naše příjmy vysoké, je zapotřebí několikrát týdně dojíždět autem ke specialistům, na rehabilitaci, řešíme školku, potřebujeme asistenta, který by se v místní školce dceři věnoval, nezvládneme dojíždět do Brna.“ 54

,,Kolem 4 roku se ukázalo, že naše dítě se nedokáže ve školce přizpůsobit v kolektivu, neumělo si hrát, když se do něčeho zabral, tak ho nikdo nesměl rušit, nezvládal konflikty, neuměl se sám zabavit, z nudy vznikalo další problémové chování. Z mateřské školky jsme byli doporučeni do dětské nemocnice, kdy psycholog a psychiatr dostali podezření na poruchu autistického spektra, diagnostika ve speciálně pedagogickém centru to potvrdila. Manžel tráví většinu dne v práci, péče o děti je na mně, syn vyžaduje naprosté organizování času a strukturované prostředí, což je těžké skloubit s péčí o další dítě. Člověk by potřeboval radu, zkušenosti od rodičů se stejným problémem, reference na odborníky, vše je však daleko v Brně.“ ,,Naši se i po rozvodu pořád jen hádali, bydlel jsem u matky, ona dost těžko nesla to, že od nás otec odešel, otec zase těžko snášel její výčitky. To vím až teď, tehdy jsem tomu moc nerozuměl, protože mi bylo asi 7 let, pamatuju si, že jsem měl pocit, že se něco děje spíše mamce, protože buď křičela nebo brečela. Otec s námi nějaký čas nebyl, pak si pro mě jezdil nejdříve občas a potom častěji, vím, že jsem u něj párkrát byl. Nevím už, jak se domlouvali, to bylo v polovině 90. let, ještě nebyly mobily, e-mail jako dnes. Pamatuju si, že se u toho před domem a v chodbě vždycky hodně křičelo, křičeli oba, něco si asi vyčítali. Vím jen, že jsem se bál a nikam jsem pak už nechtěl jít. Nerozuměl jsem tomu, co se vlastně děje, ale věděl jsem už tehdy, že je něco špatně.“ ,,Potřebuji zajistit asistenci dětem a rodičům“ Sociální/jiná služba 1. Osobní asistence 2. Pedagogický asistent 3. Rodinný příslušník

Přítomnost v regionu ANO/NE/Částečně 1. Částečně (děti s autismem) 2. velmi obtížné 3. velmi obtížné

,,Miluji naše dítě, pečuji o něj každý den, ale někdy jsem na pokraji sil a musím si odpočinout“ Sociální/jiná služba Přítomnost v regionu ANO/NE/Částečně 1. Osobní asistence 1. Částečně (děti s autismem) 2. Odlehčovací služba 2. ANO ,,Potřebuji, aby mě někdo naučil, jak lépe rozumět našemu postiženému dítěti, co a jak s ním dělat, aby se to co nejvíce zlepšilo.“ Sociální/jiná služba Přítomnost v regionu ANO/NE/Částečně 1. Raná péče 1. ANO, terénní 2. Svépomocné skupiny rodičů 2. NE 3. Tématický web regionu 3. NE ,,Potřebuji znát reference na lékaře a služby od toho, kdo má osobní zkušenost a má stejně postižené dítě jako já“ Sociální/jiná služba Přítomnost v regionu ANO/NE/Částečně 1. Svépomocné skupiny 1. NE 2. Tematický web 2. NE

55

,,Potřebuji získat odborné informace a zkušenosti ve věci péče o naše postižené dítě“ Sociální/jiná služba 1. Raná péče 2. Speciálně pedagogické centrum 3. Rehabilitace

Přítomnost v regionu ANO/NE/Částečně 1. ANO 2. NE 3. ANO

,,Potřebuji získat odborné informace a zkušenosti ve věci péče o naše postižené dítě“ Sociální/jiná služba 1. Raná péče 2. Speciálně pedagogické centrum 3. Rehabilitace

Přítomnost v regionu ANO/NE/Částečně 1. ANO 2. NE 3. ANO

,,Potřebuji mít specializovaného psychologa, psychiatra, logopeda pro naše dítě co nejblíže“ Sociální/jiná služba Přítomnost v regionu ANO/NE/Částečně 1. Psycholog SPC 1. NE 2. Raná péče 2. ANO 3. Dětský psychiatr 3. NE 4. Specializovaná logopedie 4. NE ,,Potřebuji, aby blízko mého bydliště byla škola, nebo školka pro děti, kde bude zajištěn rozvoj jejich dovedností a poskytováno jejich hlídání“ Sociální/jiná služba Přítomnost v regionu ANO/NE/Částečně 1. Denní nebo týdenní stacionář 1. NE 2. Integrace postižených dětí za 2. Částečně, velmi problematické podpory asistenta ,,Potřebuji řešit vztahové problémy v naší rodině“ Sociální/jiná služba 1. Rodinná terapie 2. Manželská a rodinná poradna

Přítomnost v regionu ANO/NE/Částečně 1. Částečně 2. NE

,,Budu vycházet z dětského doma a potřebuji bydlet někde, kde to finančně zvládnu a kde mi poradí s různými věcmi, které mě čekají, abych na to nebyl sám.“ Sociální/jiná služba Přítomnost v regionu ANO/NE/Částečně 1. Dům napůl cesty 1. NE 2. Chráněné bydlení 2. NE 3. Chráněné byty 3. NE 4. Doprovodné programy 4. NE ,,Potřebuji zajistit dostupnou asistenci při kontaktu a předávání ke styku dítěte s otcem/matkou“ Sociální/jiná služba Přítomnost v regionu ANO/NE/Částečně 1. Sociálně aktivizační služby 1. NE (asistovaný kontakt a předávání)

56

,,Někdy vůbec nechápu, co se po mě vlastně chce ve škole, na sociálce, u doktora, jsem na to sám/sama a nezvládám to “ Sociální/jiná služba Přítomnost v regionu ANO/NE/Částečně 1. Sociálně aktivizační služby 1. NE 2. Komunitní programy pro rodiče 2. NE ,,Moje dítě má výchovné problémy, potřebuji poradit a pomoci“ Sociální/jiná služba 1. Adekvátní kapacity ambulantních a pobytových programů SVP v regionu

Přítomnost v regionu ANO/NE/Částečně 1. NE

,,Potřebuju se pobavit, ale taky řešit svoje problémy bez rodičů a učitelů“ Sociální/jiná služba 1. Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež


OSOBY OHROŽENÉ SOCIÁLNÍM VYLOUČENÍM Definice cílové skupiny: Jednotlivci (muži a ženy), matky s dítětem nebo rodiny jako celek, kteří jsou ohroženi zejména jevy jako ztráta bydlení, materiálně zcela nevyhovující bydlení, nízký příjem na hranici živobytí, neodkladná potřeba zajištění sociální služby a sociálního příjmu, nezvládání dluhů a předlužení, nezaměstnanost, užívání alkoholu a návykových látek, hráčství, opakovaný výkon trestu odnětí svobody, záznam v trestním rejstříku, poškození trestnou činností, nepříznivý zdravotní stav, pokud jsou uvedené problémy v takové kumulaci či intenzitě, že člověk nezvládá s použitím dostupných vnějších a vnitřních zdrojů svoji životní situaci řešit a dochází k ohrožení či faktickému neuspokojování základních potřeb a sociální izolaci. ,,Já už ani nevím, kdy to bylo normální. Ve vězení jsem byl už mockrát, několikrát i proto, že jsem musel se nechat zavřít, abych měl kde být přes zimu. Po nějaké době Vás stejně nikdo nezaměstná. Na úřadu práce jsem už dlouho, už mi ani žádnou práci nenabízejí. Ani nemám peníze, abych někam jezdil. Beru jen to minimum, z toho se ani vyžít nedá, taky Vás sem tam někdo okrade. Občas žebrám. Bydlím po známých. Nechci bydlet v Brně, patřím sem. Nejhorší to bývá v zimě, to musím na ubytovnu. Jinak jsem na ulici. Nemám se ani kde umýt. Oblečení dostávám, když potřebuji.“ ,,Jsem na rodičovské dovolené. Přítel mě a dítě vyhodil z domu. Teď bydlíme u známe, ale může mi pomoci jen na nejnutnější dobu, protože sama má malý byt. Potřebuji pomoci sehnat nějaké bydlení. Rodičovský příspěvek je 7600,--Kč, za to si žádný nájem dovolit nemohu, nezbývají mi poté peníze na jídlo, plenky, léky a další věci. S rodiči nejsem v kontaktu už několik let, několikrát jsem se snažila s nimi zkontaktovat, ale marně. Nevím, co dál.“ ,,Jsem starobní důchodce. Nemám nijak vysoký důchod. Nemám děti. Měl jsem zdravotní problémy, pro které jsem byl dlouhodobě v nemocnici, měl jsem vydání na léčbu a rehabilitaci. Vznikl mi dluh na nájmu a elektřině, začal jsem být upomínán ve věci dluhů. Nebyla to velká částka, cca. jen za dva měsíce. Po operaci jsem se zotavil a na splacení dluhu jsem si vzal spotřebitelský úvěr. Jenže jsem nepočítal s tím, že ty splátky budou tak vysoké. Při 57

jednání s paní, co jsem s ní půjčku domlouval, jsem to špatně pochopil. Dluhy z bytu jsem sice splatil, ale najednou jsem zjistil, že nemám na nájem, jídlo a hlavně léky, které jsem po operaci nutně potřeboval. Přestal jsem úvěr splácet, začali mě obesílat, že to jinak dají na exekuci, toho jsem se strašně bál, tak jsem si vzal další spotřebitelský úvěr, abych je měl z krku, že to jako splatím najednou, ale zjistil jsem, že to ještě nejde, že to půjde až za nějaký čas. Takže jsem měl najednou dva úvěry a už se to semnou vezlo.“ ,,Potřebuji zajistit stravu“ Sociální/jiná služba 1. Nízkoprahová denní centrum 2. Program instrumentální pomoci

Přítomnost v regionu ANO/NE/Částečně 1. NE 2. ANO, částečně

,,Potřebuji zajistit bydlení“ 1. 2. 3. 4. 5. 6.

Sociální/jiná služba Azylový dům Noclehárna Chráněné bydlení Domov se zvláštním režimem Odborné sociální poradenství Prostupný model sociálního bydlení

Přítomnost v regionu ANO/NE/Částečně 1. NE 2. NE 3. NE 4. ANO 5. ANO 6. NE

,,Potřebuji zajistit hygienu“ Sociální/jiná služba 1. Nízkoprahové denní centrum 2. Nízkoprahová koupelna

Přítomnost v regionu ANO/NE/Částečně 1. NE 2. NE

,,Potřebuji zajistit lékařskou péči“ Sociální/jiná služba 1. Odborné sociální poradenství 2. Terénní programy 3. Terénní sociální práce


,,Potřebuji získat informace“ Sociální/jiná služba 1. Odborné sociální poradenství 2. Terénní programy 3. Informace úřadů


58

,,Potřebuji si najít zaměstnání“ 1. 2. 3. 4.

Sociální/jiná služba Dobrovolnictví Sociální firmy Terapeutické dílny Veřejná služba

Přítomnost v regionu ANO/NE/Částečně 1. ANO 2. NE 3. NE 4. NE

,,Potřebuji, aby děti byly doučovány v domácnosti“ Sociální/jiná služba 1. Program domácího doučování


,,Potřebuji, aby někdo pracoval s třídním kolektivem“ Sociální/jiná služba 1. Školní psycholog 2. Sociální pedagog

Přítomnost v regionu ANO/NE/Částečně 1. ANO, částečně 2. ANO, částečně

,,Potřebuji mít příjem, zajistit dávky, práci“ 1. 2. 3. 4.

Sociální/jiná služba Dávky ČSSZ Dávky Úřad práce Terénní programy Sociální firmy

Přítomnost v regionu ANO/NE/Částečně 1. ANO 2. ANO 3. ANO 4. NE

,,Potřebuji svou rodinu udržet pospolu“ Sociální/jiná služba 1. Azylový dům 2. Rodinné poradenství 3. Prostupný model sociálního bydlení

Přítomnost v regionu ANO/NE/Částečně 1. NE 2. ANO 3. NE

,,Potřebuji bydlet na lepší adrese než doposud“ Sociální/jiná služba 1. Prostupný model sociálního bydlení 2. Vstřícnost úředníku odboru správy majetku a investic

Přítomnost v regionu ANO/NE/Částečně 1. NE 2. částečně

59

,,Potřebuji, aby úředníci byli vstřícní“ 1. 2. 3. 4.

Sociální/jiná služba Externí supervize Výcvik v proklientských dovednostech Dovednosti v psychohygieně Dostatečná kapacita

Přítomnost v regionu ANO/NE/Částečně 1. Ne 2. Ne 3. ANO, částečně 4. ANO, částečně

,,Potřebuji zajistit okamžitou instrumentální pomoc“ Sociální/jiná služba 1. Sociální šatník


,,Potřebuji, abych se cítil bezpečně“ Sociální/jiná služba 1. Byt s utajenou adresou 2. Odborné sociální poradenství 3. Azylový dům

Přítomnost v regionu ANO/NE/Částečně 1. NE 2. ANO 3. NE

,,Potřebuji doprovodit při řešení problému“ Sociální/jiná služba 1. Terénní programy 2. Terénní sociální práce úředníků 3. Odborné sociální poradenství


,,Potřebuji získat znalosti, abych byl finančně gramotný“ Sociální/jiná služba 1. Terénní programy 2. Odborné sociální poradenství

Přítomnost v regionu ANO/NE/Částečně 1. ANO 2. ANO

60

VYBRANÉ ÚDAJE ČETNOSTÍ CÍLOVÝCH SKUPIN SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Ačkoliv jsme analýzu potřeb postavili na kvalitativním paradigmatu, považujeme za logické uvedená zjištění doplnit údaji referujícími o relativní četnosti cílové skupiny ve správním obvodu ORP Tišnov tam, kde máme k dispozici hodnoty ukazatelů sledované příslušnými institucemi, tj. do prosince 2011 odborem sociálních věcí MěÚ Tišnov, který s účinností od 1.1. 2012 převedl v rámci sociální reformy příslušné agendy nepojistných sociálních dávek do kompetence Kontaktního pracoviště Úřadu práce Tišnov. Tabulka č. 18 obsahuje četnosti osob zdravotně postižených, kteří jsou držiteli průkazu mimořádných výhod ve stupni II. (ZTP) a stupni III. (ZTP/P). Jedná se o data získaná v dubnu 2011. Uvedená data nebyla v této struktuře v elektronické ani rejstříkové podobě vedena, výkazy byly zaměřeny především na objemy vyplacených prostředků u jednotlivých sociálních dávek. S ohledem na potřeby komunitního plánování sociálních služeb byla provedena cílená analýza četnosti držitelů mimořádných výhod v II. a III. stupni dle zdravotního důvodu, místa trvalého pobytu a věku na straně oprávněné osoby. Metodou sběru dat byla analýza spisové dokumentace. Tab. č. 18 Počty osob těžce zdravotně postižených dle stupně II. a III. (průkaz ZTP a ZTP/P) (stav duben 2011)1)

zrakově postižení sluchově postižení kombinované (zrakové a sluchové postižení mentální a duševní postižení onkologická onemocnění, astma, dechové potíže, nemoci interního charakteru

II. st. 4 II. st. 0

III. st. 10 III. st. 1

II. st. 19

III. st. 0

II. st. 0

III. st. 5

II. st. 3 II. st. 0 II. st.

III. st. 2 III. st. 45 III. st.

II. st. 0 II. st. 0 II. st.

III. st. 2 III. st. 13 III. st.

300

17

5

0

203

9

Celkem osob dle stupně Celkem osob dle věku +/-18

799

1 - 17 let

31

1002

40

232

567

46

157

5

Region

Obce ORP

Region

Tišnov

Obce ORP

Region

Tišnov

Obce ORP

Tišnov

Region

4

10

Obce ORP

tělesně postižení

18 a více let II. st. III. st. 473 107 II. st. III. st. 4 32

Tišnov

DRUH POSTIŽENÍ

21

Výše uvedená data umožňují přesnější strukturovanou představu např. o četnosti tolik diskutované cílové skupiny ,,dětí se zdravotním postižením v regionu.“ Provedená analýza zohledňuje pouze přiznané mimořádné výhody II. a III. stupně, nezaměřovala se na stupeň I. Taktéž je nutné uvést, že o mimořádné výhody mohli dle právní úpravy platné pro uvedená data žádat zákonní zástupci pouze u dítěte staršího 1 roku. Z daného vyplývá, že uvedená čísla nezahrnují postižení dětí mladších 1 roku a případy mimořádných výhod přiznané dětem 1)

Zdroj: Spisová dokumentace OSV MěÚ Tišnov, agenda dávek osobám zdravotně postiženým, duben 2011

61

se zdravotním postižením starších 1 roku v I. stupni. Výše uvedená data můžeme doplnit údaji získanými z další agendy zabývající se osobami se zdravotním postižením, tj. příspěvku na péči (viz. níže uvedená tabulka č. 19). Opět se jedná o data získaná v dubnu 2011 v době, kdy byla agenda vedena odborem sociálních věcí MěÚ Tišnov. Taktéž u příspěvku na péči v době zjišťování dat platilo, že tato dávka může být přiznána pouze dítěti staršímu 1 roku. U osob mladších 18 let s přiznaným příspěvkem na péči ve stupni II. – IV. docházíme k počtu 45, což cca. odpovídá počtu 40 osob u držitelů průkazů mimořádných výhod v II. a III. stupni mladších 18 let. Tab. č. 19 Struktura četnosti oprávněných osob PŘÍSPĚVKU NA PÉČI (stav duben 2011) Stupeň příspěvku na péči I. stupeň II. stupeň III. stupeň IV. stupeň

18 a více 278 371 262 159

1 - 17 let 25 20 15 15

Celkem -18/+18 Celkem

1070

75 1145

V rámci výzkumné sondy realizované pro účely komunitního plánování sociálních služeb koncem dubna 2011 byl ze strany pracovníků odboru sociálních věcí MěÚ Tišnov sledován také poměr oprávněných osob z hlediska domácí péče a péče v pobytovém zařízení. Do zjišťování byly zaneseny i domy s pečovatelskou službou. Zjištěny byly následující údaje. V dubnu 2011 pobíralo příspěvek na péči celkem 1145 osob, z toho 985 osob se nacházelo v domácí péči (péče osoby blízké či terénní sociální služby) a 160 osob využívalo služeb pobytového zařízení sociálních služeb či domu s pečovatelskou službou. Z hlediska využití pobytových služeb (včetně domů s pečovatelskou službou) vypadala struktura využívaných služeb osobami pobírajícími příspěvek na péči následujícím způsobem uvedeným v tabulce č. 20. Tab. č. 20 Počet oprávněných osob pobírajících příspěvek na péči v pobytových zařízeních sociálních služeb a domech s pečovatelskou službou (stav duben 2011) Zařízení Počet uživatelů z ORP Tišnov 39 73 34 1 1 2 1 1 1 1 1 1 1 1 1

Dům s pečovatelskou službou CSS Tišnov Domov pro seniory Předklášteří Domov sv. Alžběty Žernůvka Domov pro seniory Hostim Charitní domov Moravec Domov pro seniory Černá Hora Domov pro os. se zdrav. post. Libušina tř., Brno Dům s peč. službou Brno Dům matky Rosy, Rajhrad Domov pro seniory, Velká Bíteš Domov pro os. se zdrav. post. Habrovany Domov se zvláštním režimem, Jevišovka Chráněné bydlení, Denní stacionář, Blansko ÚSP Brno – Chrlice Centrum komplexních služeb, Rebešovice LDN Bílovice, sociální lůžko

1 160

Celkem

62

Na tomto místě je možné uvést zjednodušené pravidlo, že pro občany ve stupni závislosti I. až II. příspěvku na péči jsou určeny domy s pečovatelskou službou a terénní sociální služby podporující setrvání v přirozeném prostředí (domácnosti), občané ve stupni závislosti III. a IV. jsou poté v závislosti na situaci indikováni pro pobytová zařízení sociálních služeb. Toto schéma pochopitelně neplatí absolutně, neboť rodina může být, a často je, ochotna a schopna se postarat o seniora ve stupni III. a IV. s podporou terénní služby (pečovatelská, odlehčovací služba, popř. ošetřovatelské služby, což je terénní zdravotní péče), stejně tak jako rodiče zajišťují péči o dítě ve stupni závislosti III. a IV. v domácím prostředí. Ze zkušeností v rámci výkonu agend nepojistných dávkových systémů v působnosti odboru sociálních věcí MěÚ Tišnov v letech 2007 – 2011 víme, že zatímco objem finančních prostředků se v závislosti na změnách výše dávek v celoročním objemu měnil, počet oprávněných osob zůstával relativně stabilní. U příspěvku na péči v průběhu roku osciloval počet oprávněných osob celkem mezi 1100 – 1200 osobami. Navýšení počtu oprávněných osob lze očekávat v dlouhodobějším horizontu v souvislosti se stárnutím populace. Údaje o osobách zdravotně postižených je možné provázat s problematikou nezaměstnanosti, resp. podílu osob zdravotně postižených v % na evidovaných uchazečích o zaměstnání, který zachycuje níže uvedená tabulka č. 21 za období 2000 – 2010. UKAZATEL

2000

2001 2002

829

862

1 113 1 168 1 144 1 095

973

701

782

1 380 1 584

X

23,4

20,5

22,2

27,8

25,6

19,1

Evidovaní uchazeči o zaměstnání z počtu uchazečů občané se zdravotním postižením (%)

2003

SO ORP Tišnov1) 2004 2005 2006 2007 2008 2009

20,8

21,0

22,6

2010

17,2

Další cílovou skupinou jsou osoby s duševním onemocněním, jejichž četnosti statistiky sociálních agend příspěvku na péči a mimořádných výhod pro zdravotně postižené samostatně neevidují, proto je zapotřebí vyjít ze statistik zdravotnických zařízení, resp. psychiatrických ambulancí. Klíčovým pracovištěm regionu je psychiatrická ambulance MUDr. Jarmily Mendlové. Níže uvedená tabulka č. 22 obsahuje počty pacientů ošetřených v roce 2011, kterým bylo celkem poskytnuto 4040 vyšetření. Diagnóza

Tab. č. 22 Struktura psychiatrických pacientů regionu 2) Celkem Ženy 15 – 19 let

Poruchy vyvolané alkoholem Poruchy vyvolané ost. OPL Schizofrenie Afektivní poruchy Neurotické poruchy Patologické hráčství Mentální retardace

1) 2)

33 17 50 340 168 2 7

10 14 20 215 131 0 4

1 0 1 7 1 0 1

20 a více 32 17 49 333 167 2 6

Zdroj: Tabulka č. 5 Zdroj: http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/kapitola/03000-12-n_2012-64, cit. 15.5. 2012, ČSÚ Brno, hodnota za rok 2011 získána u zdroje http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?voa=tabulka&cislotab=DEM9010PU_OR, cit. 20.6. 2012, Veřejná databáze ČSÚ. Zdroj: Statistika psychiatrické ambulance MUDr. Jarmila Mendlová za rok 2011

63

Data reprezentují počty osob, které z psychiatrického důvodu vyhledaly odbornou pomoc místní ambulance. V kategorii afektivní poruchy (340) je obsaženo 10 – 15% občanů s bipolární afektivní poruchou (maniodepresivita), která společně se schizofrenií patří do skupiny psychotických onemocnění, tedy nejzávažnějších diagnóz. Zbylých 85% pacientů v rámci afektivních poruch se léčí především z důvodu depresivních onemocnění. Data ambulance obsahují současně počty osob s výskytem poruch vyvolaných alkoholem, ostatními návykovými látkami a patologickým hráčstvím. Nejedná se o data bezezbytku mapující výskyt jednotlivých diagnóz v populaci ORP Tišnov, avšak upřesňují naši představu o počtu osob, které vyhledaly a užívají odbornou pomoc z důvodu psychiatrické problematiky. V případě osob s příjmy nacházejícími se pod hranicí životního minima je možné se opřít o poznatky agendy pomoci v hmotné nouzi. Počet vyplácených jednotlivců a rodin (společně posuzovaných osob, domácností) osciloval v období 2007 – 2011 vždy mezi 130 – 160. Zpravidla v zimních měsících bylo v průměru 10 - 15 osobám (mužům jednotlivcům) zajišťováno z prostředků hmotné nouze ubytování v rámci sociálních služeb a komerčních ubytoven, neboť v rámci ORP Tišnov podobné služby k dispozici nejsou. Dalším sledovaným ukazatelem ze strany odboru sociálních věcí MěÚ Tišnov, agendy sociálního kurátora je počet osob v daném roce propuštěných z výkonu trestu odnětí svobody, který je znázorněn v tabulce č. 23. V případě opakovaného výkonu trestu odnětí svobody dochází k situaci, kdy dané osoby jsou pro záznam v trestním rejstříku legálně těžko zaměstnatelné, uplatňují se pouze na černém pracovním trhu, jsou klienty pomoci v hmotné nouzi nebo se zcela vytrácejí z úředních evidencí. Tab. č. 23 Počet osob propuštěných z VTOS v kalendářním roce 2) 2008 2009 2010 2011 2012 17

22

27

21

17 (září 2012)

Již dlouhodoběji je vedena v rámci OSPOD MěÚ Tišnov evidence nových a pokračujících případů pobytů matek v azylových domech, neboť se jedná o případy, které v rámci opatření řeší OSPOD MěÚ Tišnov. Ve statistice tabulky č. 23 nejsou uvedeny případy osob, které nemají pobyt ve správním obvodu ORP Tišnov a musely v průběhu pobytu v regionu využít služeb azylového domu pro matky s dětmi. Tabulka zahrnuje pouze případy občanů s trvalým pobytem ve správním obvodu ORP Tišnov. Položka ,,Dosud“ uvádí vždy počet případů matek s dětmi, které pokračují v pobytu v zařízení v dalším roce. Pobyt v azylovém domě pro matky s dětmi je časově omezen na 1 – 1,5 roku, v některých případech dochází k navazujícímu pobytu v azylovém domě pro matky s dětmi tam, kde se nepodaří nalézt řešení bytové otázky mimo režim sociální služby. Tab. č. 24 Počet případů pobytu v azylovém domě pro matky s dětmi 1) 2008 2009 2010 2011 2012 Dosud Nový Dosud Nový Dosud Nový Dosud Nový Dosud Nový 0

1) 2)

1

1

1

2

1

Zdroj: Rejstříky OSPOD MěÚ Tišnov 2008 - 2012 Zdroj: Rejstříky sociálního kurátora OSV MěÚ Tišnov 2008 – 2012

64

2

4

5

3

NÁVRHY PRACOVNÍCH SKUPIN VE VĚCI ROZVOJE SÍTĚ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE SO ORP TIŠNOV A SOUVISEJÍCÍCH OPATŘENÍ 1) Pracovní skupina senioři a jejich rodina Pracovní skupina doporučila uvažovat především o rozšíření kapacit pečovatelských služeb (Oblastní charita Tišnov, CSS Tišnov, p.o. a pečovatelská služba městyse Lomnice), taktéž bylo navrženo rozšíření kapacit odlehčovací služby (Oblastní charita Tišnov), rozšíření odborného poradenství pro seniory (Poradna Porta Oblastní charity Tišnov). Po Ve věci nových projektových záměrů pracovní skupina navrhla zabývat se možnostmi v oblasti služby tísňová péče a stacionář pro seniory (CSS Tišnov, p.o.). V rámci pobytových služeb skupina doporučila možné rozšíření kapacit domova se zvláštním režimem (Předklášteří). Ze souvisejících služeb pracovní skupina doporučila zabývat se možnostmi zřízení bezplatné psychoterapeutické poradny pro seniory, seniory s demencí a pro pečující osoby (Město Tišnov) a funkce koordinátora dobrovolnické služby pro sousedskou výpomoc (Oblastní charita Tišnov). 2) Pracovní skupina osoby se zdravotním postižením a jejich rodina Pracovní skupina doporučila zabývat se v příštím plánovacím období zřízením denního stacionáře pro seniory a osoby se zdravotním postižením, dále problematikou pracovního uplatnění osob se zdravotním postižením, a to cestou sociálně terapeutické dílny nebo chráněné dílny. Jako aktuální pracovní skupina vidí řešení problematiky bezpečnosti seniorů a osob se zdravotním postižením např. za použití asistivních technologií, které umožní osobě přivolat si pomoc aktivací nouzového signálu. Ze souvisejících opatření byla uvedena potřeba finanční podpory volnočasových aktivit osob se zdravotním postižením ze strany obcí a řešení problematiky bezbariérového přístupu ke službám a v rámci dopravní obslužnosti (opakovaně zmiňovány především bariéry na tišnovském železničním nádraží). Byly konstatovány naprosto chybějící kapacity služeb chráněného bydlení, domovů se zvláštním režimem a pobytových odlehčovacích služeb pro osoby duševně nemocné, především psychotiky, a to v rámci celého Jihomoravského kraje. 3) Pracovní skupina děti a mládež Pracovní skupina pro děti a mládež doporučila zabývat se v příštím plánovacím období projektem zřízení denního stacionáře pro děti se zdravotním postižením. Konstatována závažnost absence dětského psychiatra a možnosti systematické bezplatné rodinné terapie v regionu. 4) Pracovní skupina pro osoby ohrožené sociálním vyloučením Pracovní skupina pro osoby ohrožené sociálním vyloučením doporučila zabývat se v příštím plánovacím období především rozšířením kapacit odborného sociálního poradenství (Poradna Porta) společně se zavedením tzv. sociálního šatníku. Ze souvisejících opatření pracovní skupina doporučila zabývat se zřízením tzv. modelu prostupného bydlení v rámci bytového fondu města Tišnova.

65

NADREGIONÁLNÍ POTŘEBY V OBLASTI SOCIÁLNÍCH SLUŽEB FORMULOVANÉ ORGANIZAČNÍ STRUKTUROU KPSS ORP TIŠNOV Nadregionální potřeby v oblasti sociálních služeb v rámci Jihomoravského kraje jsou takové potřeby cílových skupin občanů, které jsou řešeny nedostatečně či dokonce nejsou vůbec řešeny na úrovni sítě služeb kraje, přičemž s ohledem na relativně nízkou četnost příslušné cílové skupiny v příslušném ORP či nákladnost potřebných služeb nelze očekávat, že by potřebné služby byly zřízeny a financovány v rámci jednoho správního obvodu obce s rozšířenou působností. Výbor pro komunitní plánování sociálních služeb ZM Tišnova na svém zasedání dne 10. 7. 2012 projednal návrhy pracovních skupin na formulaci nadregionálních potřeb směrem ke KPSS Jihomoravského kraje. Následně cestou hlasování byla schválena následující doporučení, a to v pořadí 1 – 5 dle naléhavosti potřeby. Usnesení č. 1. Výbor KPSS ZM Tišnova doporučuje pro účely mapování nadregionálních potřeb v rámci KPSS JMK delegovat informaci o zcela chybějících kapacitách domovů se zvláštním režimem, pobytových odlehčovacích služeb a chráněných bydlení pro cílovou skupinu osob s duševním onemocněním (zejména psychotici). Usnesení č. 2 Výbor KPSS ZM Tišnova doporučuje pro účely mapování nadregionálních potřeb v rámci KPSS JMK delegovat informaci o zcela chybějících kapacitách domovů se zvláštním režimem a chráněných bydlení pro osoby závislé na alkoholu. Usnesení č. 3 Výbor KPSS ZM Tišnova doporučuje pro účely mapování nadregionálních potřeb v rámci KPSS JMK delegovat informaci o zcela chybějících kapacitách chráněného bydlení ve formě chráněného bytu pro cílovou skupinu mládeže se sociálním znevýhodněním, tj. opouštějících náhradní rodinnou péči (ústavní výchova, pěstounská péče). Usnesení č. 4 Výbor KPSS ZM Tišnova doporučuje pro účely mapování nadregionálních potřeb v rámci KPSS JMK delegovat informaci o nedostatečných kapacitách domácí hospicové péče, tj. kombinace odlehčovací služby a zdravotnické péče), tj. multidisciplinární tým. Usnesení č. 5 Výbor KPSS ZM Tišnova doporučuje pro účely mapování nadregionálních potřeb v rámci KPSS JMK delegovat informaci o nedostatečných kapacitách sociálně aktivizačních služeb pro rodiny s dětmi (asistovaný kontakt, asistované předávání dětí při realizaci styku mezi rodičem a dítětem).

66

PRIORITY A OPATŘENÍ KOMUNITNÍHO PLÁNU SOCIÁLNÍCH SLUŽEB ORP TIŠNOV NA OBDOBÍ 2013 - 2014 SYSTÉMOVÉ PRIORITY Priorita č. 1

Nastavení procesů komunitního plánování sociálních služeb na úrovni ORP Tišnov

Opatření 1. 1

Zapojení obcí správního obvodu do procesu komunitního plánování sociálních služeb ORP Tišnov

Projekt 1.1.1

Projednání komunitního plánu sociálních služeb ORP Tišnov na období 2013 – 2014 a akčního plánu pro rok 2013 zastupitelstvy obcí správního obvodu ORP Tišnov Systematické měření činností sociálních služeb evidovaných v Komunitním plánu sociálních služeb ORP Tišnov na období 2013 – 2014 za použití schválených sad ukazatelů Systematické projednávání rozšiřujících a nových projektových záměrů sociálních služeb organizační strukturou KPSS ORP Tišnov za účasti obcí správního obvodu Propojení měření činnosti sociálních služeb pomocí schválených sad ukazatelů s procesem spolufinancování sociálních služeb ze strany obcí správního obvodu ORP Tišnov

Projekt 1.1.2 Projekt 1.1.3 Projekt 1.1.4

Opatření 1. 2

Systematické informování obcí a veřejnosti správního obvodu ORP Tišnov ve věci problematiky sociálních služeb

Projekt 1.2.1

Aktualizace a distribuce Informačního průvodce sociálními službami po Tišnovsku obcím správního obvodu a veřejnosti Zpracování přehledu sociálních služeb působících v regionu ORP Tišnov na webových stránkách města Tišnova a jeho systematická aktualizace Zavedení diskusního fóra ve věci problematiky sociálních služeb v rámci webových stránek města Tišnova

Projekt 1.2.2 Projekt 1.2.3

67

CÍLOVÁ SKUPINA SENIOŘI A JEJICH RODINA Priorita č. 2

Setrvání seniorů v přirozeném prostředí a jejich aktivizace

A) STÁVAJÍCÍ PROJEKTOVÉ ZÁMĚRY Opatření 2. 1

Udržení stávajících kapacit pečovatelské služby pro seniory správního obvodu


Pečovatelská služba CSS Tišnov Pečovatelská služba Oblastní charity Tišnov Pečovatelská služba Lomnice u Tišnova

Opatření 2. 2

Udržení stávajících kapacit odlehčovací služby pro seniory správního obvodu Odlehčovací služba Oblastní charity Tišnov – terénní forma

Projekt 2.2.1 Opatření 2. 3 Projekt 2.3.1

Udržení stávajících kapacit služeb sociální aktivizace seniorů Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením CSS

B) ROZŠIŘUJÍCÍ PROJEKTOVÉ ZÁMĚRY – V roce 2012 nebyl za ORP Tišnov podán žádný rozšiřující projektový záměr nahlášený do akčního plánu Jihomoravského kraje na rok 2013. Projednávání rozšiřujících projektových záměrů sociálních služeb evidovaných v komunitním plánu se v letech 2013 – 2014 nadále řídí postupem obsaženým v dokumentu ,,Pravidla projednávání rozšiřujících a nových projektových záměrů sociálních služeb ORP Tišnov.“ C) NOVÉ PROJEKTOVÉ ZÁMĚRY - V roce 2012 nebyl za ORP Tišnov podán žádný nový projektový záměr nahlášený do akčního plánu Jihomoravského kraje na rok 2013. Projednávání nových projektových záměrů sociálních služeb požadujících evidenci v komunitním plánu se v letech 2013 – 2014 nadále řídí postupem obsaženým v dokumentu ,,Pravidla projednávání rozšiřujících a nových projektových záměrů sociálních služeb ORP Tišnov.“

68

Priorita č. 3

Dostupnost služeb pobytových zařízení pro seniory


Udržení stávajících kapacit pobytových služeb pro seniory

Projekt 3.1.1 Projekt 3.1.2

Domov sv. Alžběty Domov pro seniory Předklášteří

Opatření 3. 2

Udržení stávajících kapacit pobytových služeb pro seniory se zvláštním režimem

Projekt 3.2.1

Domov pro seniory Předklášteří – domov se zvláštním režimem


69

Priorita č. 4

Pomoc a podpora osobám pečujícím o seniory

A) STÁVAJÍCÍ PROJEKTOVÉ ZÁMĚRY Opatření 4.1

Udržení stávajících kapacit odborného sociálně-právního poradenství

Projekt 4.1.1

Porta Tišnov – Oblastní Charita Tišnov


70

CÍLOVÁ SKUPINA ZDRAVOTNĚ POSTIŽENÍ A JEJICH RODINA Priorita č. 5

Integrace osob s mentálním a kombinovaným postižením do společnosti a jejich aktivizace


Udržení stávajících kapacit chráněného bydlení pro osoby s mentálním a kombinovaným postižením ve správním obvodu

Projekt 5.1.1

Chráněné bydlení Skryje Oblastní charity Tišnov

Opatření 5.2

Udržení stávajících kapacit sociální rehabilitace pro osoby s mentálním a kombinovaným postižením

Projekt 5.2.1

Sociální rehabilitace Skryje Oblastní charity Tišnov


71

Priorita č. 6

Pomoc osobám pečujícím v domácnosti o chronicky nemocné a zdravotně postižené


Udržení stávajících kapacit pečovatelské služby pro osoby chronicky nemocné a zdravotně postižené ve správním obvodu


Pečovatelská služba CSS Tišnov Pečovatelská služba Oblastní charity Tišnov Pečovatelská služba Lomnice u Tišnova

Opatření 6. 2

Udržení stávajících kapacit odlehčovací služby pro osoby chronicky nemocné a zdravotně postižené ve správním obvodu

Projekt 6.2.1

Odlehčovací služba Oblastní charity Tišnov – terénní forma

Opatření 6. 3

Udržení stávajících kapacit služeb sociální aktivizace pro osoby zdravotně postižené ve správním obvodu Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením CSS

Projekt 6.3.1

B) ROZŠIŘUJÍCÍ PROJEKTOVÉ ZÁMĚRY Priorita č. 7

Integrace osob s duševním onemocněním do společnosti a pomoc rodinným příslušníkům

Opatření 7.1

Dostupnost služby sociální rehabilitace (terénní forma) pro cílovou skupinu duševně nemocných se zaměřením na osoby trpící schizofrenií a bipolární afektivní poruchou Sociální rehabilitace DOTYK II. – vstup do ORP Tišnov od 1.1. 2013

Projekt 7.1.1

C) NOVÉ PROJEKTOVÉ ZÁMĚRY - V roce 2012 nebyl za ORP Tišnov podán žádný nový projektový záměr nahlášený do akčního plánu Jihomoravského kraje na rok 2013. Projednávání nových projektových záměrů sociálních služeb požadujících evidenci v komunitním plánu se v letech 2013 – 2014 nadále řídí postupem obsaženým v dokumentu ,,Pravidla projednávání rozšiřujících a nových projektových záměrů sociálních služeb ORP Tišnov.“

72

Priorita č. 8

Podpora zdravotně postižených občanů při řešení nepříznivých životních situací


Udržení stávajících kapacit odborného sociálního poradenství pro osoby zdravotně postižené

Projekt 8.1.1

Oblastní charita Tišnov – Poradna Porta


73

CÍLOVÁ SKUPINA DĚTI A MLÁDEŽ Priorita č. 9

Podpora rodin s dětmi se specifickými potřebami z důvodu mentálního, smyslového, tělesného, kombinovaného postižení a poruchami autistického spektra

A) STÁVAJÍCÍ PROJEKTOVÉ ZÁMĚRY Opatření 9.1 Projekt 9.1.1 Projekt 9.1.2 Projekt 9.1.3 Projekt 9.1.4 Opatření 9.2 Projekt 9.2.1

Udržení dostupnosti rané péče pro rodiny s dětmi správního obvodu ORP Tišnov Společnost pro ranou péči, o.s. - Středisko rané péče SPRP Brno Slezská diakonie - Poradna rané péče DOREA Federace rodičů a přátel sluchově postižených, o.s. - Středisko rané péče Tamtam Olomouc Dotyk II. o.p.s. Udržení dostupnosti služby osobní asistence pro cílovou skupinu rodin s dětmi s poruchou autistického spektra Asociace pomáhající lidem s autismem APLA - JM o.s.,


74

Priorita č. 10

Podpora sociálních služeb zaměřených na práci s dětmi a mládeží v nepříznivé životní situaci a práci v oblasti prevence rizikového chování

A) STÁVAJÍCÍ PROJEKTOVÉ ZÁMĚRY Opatření 10. 1 Projekt 10.1.1

Udržení dostupnosti služeb nízkoprahového zařízení pro děti a mládež Oblastní charita Tišnov – Klub Čas


75

CÍLOVÁ SKUPINA OSOBY OHROŽENÉ SOCIÁLNÍM VYLOUČENÍM Priorita č. 11

Podpora integrace občanů ohrožených sociálním vyloučením, zejména z důvodu etnické příslušnosti se zaměřením na romskou komunitu

A) STÁVAJÍCÍ PROJEKTOVÉ ZÁMĚRY Opatření 11. 1 Projekt 11.1.1 Projekt 11.1.2

Udržení dostupnosti a stávající kapacity terénního programu pro osoby ohrožené sociálním vyloučením, zejména z důvodu etnické příslušnosti se zaměřením na příslušníky etnických menšin IQ Roma servis, o. s. ROMODROM, o. s.


76

Priorita č. 12

Podpora občanů při řešení nepříznivých sociálních situací se zaměřením na prevenci sociálního vyloučení a minimalizaci následků krizových situací

A) STÁVAJÍCÍ PROJEKTOVÉ ZÁMĚRY Opatření 12. 1 Projekt 12.1.1 Projekt 12.1.2

Udržení dostupnosti a stávající kapacity odborného sociálního poradenství pro osoby ohrožené sociálním vyloučením a osoby v krizi Oblastní charita Tišnov - Poradna Porta Persefona, o.s. – odborné poradenství pro osoby ohrožené domácím násilím


77

Pravidla projednávání stávajících, rozšiřujících a nových projektových záměrů sociálních služeb působících ve správním obvodu ORP Tišnov Článek I. Úvodní ustanovení 1) Pravidla definují proces projednávání stávajících, rozšiřujících a nových projektových záměrů a) poskytovatelů sociálních služeb dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ,,zákon 108/2006 Sb.“) b) budoucích poskytovatelů sociálních služeb dle zákona č. 108/2006 Sb. se sídlem na území správního obvodu ORP Tišnov nebo mimo něj, kteří poskytují či budou poskytovat sociální služby občanům správního obvodu ORP Tišnov. 2) Správní obvod ORP Tišnov je vymezen katastrálními územími města Tišnova a dalších 58 obcí. Těmito obcemi jsou: Běleč, Borač, Borovník, Braníškov, Brumov, Březina, Bukovice, Černvír, Deblín, Dolní Loučky, Doubravník, Drahonín, Drásov, Heroltice, Hluboké Dvory, Horní Loučky, Hradčany, Kaly, Katov, Křižínkov, Kuřimská Nová Ves, Kuřimské Jestřabí, Lažánky, Lomnice, Lomnička, Lubné, Malhostovice, Maršov, Nedvědice, Nelepeč - Žernůvka, Níhov, Ochoz u Tišnova, Olší, Osiky, Pernštejnské Jestřabí, Předklášteří, Rašov, Rohozec, Rojetín, Řikonín, Sentice, Skalička, Skryje, Strhaře, Svatoslav, Synalov, Šerkovice, Štěpánovice, Tišnov, Tišnovská Nová Ves, Újezd u Tišnova, Unín, Úsuší, Vohančice, Vratislávka, Všechovice, Zhoř, Ždˇárec, Železné. 3) Činnost všech sociálních služeb, jejichž projektové záměry jsou evidovány v ,,Komunitním plánu sociálních služeb ORP Tišnov na období 2013 – 2014“ (dále jen ,,Komunitní plán ORP Tišnov“) je měřena sadami ukazatelů činnosti sociálních služeb (dále jen ,,sady ukazatelů“), které schvaluje Výbor pro komunitní plánování sociálních služeb Zastupitelstva města Tišnova (dále jen ,,Výbor KPSS“). 4) Stávající plánovací období je vymezeno kalendářními roky 2013 – 2014. Následující plánovací období je vymezeno kalendářními roky 2015 – 2016. 5) Stávající projektový záměr sociální služby je definován jako takový záměr registrované sociální služby, která vyvíjela svoji činnost na území ORP Tišnov v období před 30. 6. 2012, je evidována v Komunitním plánu ORP Tišnov a ve své činnosti pokračuje v kapacitě evidované v komunitním plánu. 6) Rozšiřující projektový záměr sociální služby je definován jako a) záměr registrované sociální služby evidované v Komunitním plánu ORP Tišnov, která působila na území ORP Tišnov v období před 30. 6. 2012, měří svojí činnost za předcházející období pomocí sad ukazatelů, v porovnání s plánem stávajícího roku svého působení navyšuje pro příští kalendářní rok celkové plánované náklady o více než 3 % a současně dochází k navýšení kapacity služby.

78

b) záměr registrované sociální služby, která pro občany na území ORP Tišnov realizuje ke dni podání záměru úkony sociální služby, začala ve správním obvodu působit v období po 30. 6. 2012, záměr dané sociální služby není dosud evidován v Komunitním plánu ORP Tišnov, na základě písemné žádosti poskytovatel požaduje evidenci v Komunitním plánu ORP Tišnov pro příští plánovací období, požaduje zaevidování stávající kapacity pro území ORP Tišnov, od kterého se bude odvíjet posuzování rozšiřujících opatření v následujících letech. c) záměr registrované sociální služby, která realizuje ke dni podání záměru úkony sociální služby mimo území ORP Tišnov, pro občany na území ORP Tišnov neposkytuje úkony sociální služby, záměr dané sociální služby není dosud evidován v Komunitním plánu ORP Tišnov, na základě písemné žádosti poskytovatel požaduje evidenci v Komunitním plánu ORP Tišnov pro příští období, kdy plánuje realizovat úkony sociální služby na území ORP Tišnov. 7) Nový projektový záměr sociální služby je definován jako záměr stávajícího či budoucího poskytovatele sociální služby, který současně předpokládá splnění následujících podmínek: a) novou registraci sociální služby b) zřízení nového zařízení se sídlem ve správním obvodu ORP Tišnov c) poskytování sociálních služeb pro občany správního obvodu ORP Tišnov přičemž realizátor projektu a budoucí poskytovatel sociální služby požaduje evidenci nového projektového záměru v Komunitním plánu ORP Tišnov na příští plánovací období. 8) Potřebnost sociální služby je pro účely projednávání stávajících, rozšiřujících a nových projektových záměrů sociálních služeb působících ve správním obvodu ORP Tišnov definována jako společný výskyt následujících kriterií/podmínek: a) činnost sociální služby daného typu prokazatelně uspokojuje potřeby občanů identifikované a popsané organizační strukturou KPSS ORP Tišnov v rámci procesu kvalitativní analýzy potřeb obsažené v komunitním plánu ORP Tišnov 2013 – 2014, existuje jednoznačná souvislost mezi potřebou občanů a činností sociální služby směrem k uspokojení těchto potřeb b) uspokojení předmětných potřeb dané cílové skupiny není možné v rámci ORP Tišnov zajistit jiným opatřením než sociální službou, předmětné potřeby není možné řešit v rámci jiné sociální služby stávajícího systému na území ORP Tišnov c) v ORP Tišnov existuje na základě demografických a statistických ukazatelů sociálních, zdravotních a jiných agend relativně významný počet občanů spadajících do cílové skupiny příslušného typu služby, přičemž relativní významnost četnosti dané cílové skupiny se vztahuje především k předpokládané kapacitě uvažované sociální služby dle zásady poměru ,,náklady versus přínosy“ d) existuje prokazatelná ochota občanů využívat danou sociální službu 79

e) v regionu ORP Tišnov existují podmínky pro realizaci více zdrojového financování dané sociální služby se zapojením plateb klientů (v případě služeb s finanční účastní klienta), obecních rozpočtů, které doplňují prostředky MPSV, JMK a jiné zdroje Článek II. Stávající projekty sociálních služeb 1) Všechny sociální služby působící ve správním obvodu ORP Tišnov k 30. 6. 2012 jsou na základě vyplněného profilu stávajícího projektového záměru sociální služby evidovány v Komunitním plánu ORP Tišnov. 2) Poskytovatelé sociálních služeb evidovaných v Komunitním plánu ORP Tišnov jakožto stávající projektové záměry mají povinnost měřit svoji činnost za použití schválených sad ukazatelů činnosti dle typu sociální služby a strukturu četnosti klientů dle místa trvalého pobytu. V případě, že poskytovatel sociální služby evidované v Komunitním plánu ORP Tišnov jakožto ,,stávající projektový záměr“ odmítne měřit svoji činnost za použití schválené sady ukazatelů a struktury klientů dle místa trvalého pobytu či v období měření nevykáže hodnoty ukazatelů, daná sociální služba bude z komunitního plánu vyřazena. 3) Vždy 1. 2. příslušného roku zašle koordinátor KPSS ORP Tišnov formuláře ukazatelů činnosti a struktury klientů dle místa trvalého pobytu všem poskytovatelům sociálních služeb, jejichž projektové záměry jsou v Komunitním plánu ORP Tišnov evidovaný jako stávající projektové záměry. 4) Poskytovatelé sociálních služeb vždy do 15. 2. 2013 vyplní formuláře a zašlou výsledky koordinátorovi KPSS ORP Tišnov. Společně s vyplněným formulářem hodnot ukazatelů a struktury klientů sociální služby dle místa trvalého pobytu zašle poskytovatel sociální služby evidované jako stávající projektový záměr sdělení ve formě čestného prohlášení, zda plánuje či neplánuje vypracování rozšiřujícího projektového záměru na kalendářní rok 2014. 5) Koordinátor KPSS ORP Tišnov provede kontrolu úplnosti formulářů. V případě neúplnosti či chyby bez zbytečného odkladu zajistí doplnění či opravu ve spolupráci s poskytovatelem. 6) Hodnoty formulářů a čestné prohlášení jsou vstupem pro proces projednání rozšiřujícího projektového záměru sociální služby, jejíž projektový záměr je v rámci Komunitního plánu ORP Tišnov evidován jako stávající. Projednávání rozšiřujících projektových záměrů sociálních služeb se řídí článkem III. těchto pravidel. 7) Hodnoty ukazatelů činnosti sociálních služeb ORP Tišnov v časové řadě zašle koordinátor KPSS ORP Tišnov vedoucím pracovních skupin dle věcné příslušnosti nejpozději do 28. 2. 2013 společně s výčtem stávajících projektových záměrů sociálních služeb, jejichž poskytovatelé čestným prohlášením sdělili plán vypracování rozšiřujícího projektové záměru. 8) Hodnoty ukazatelů činnosti stávajících projektových záměrů sociálních služeb, jejichž poskytovatel v čestném prohlášení uvedl, že neplánuje vypracování rozšiřujícího 80

projektového záměru pro rok 2014, pracovní skupina formou usnesení vezme na vědomí. Jako součást zápisu vezme hodnoty ukazatelů formou usnesení na vědomí následně Výbor pro KPSS. Článek III. Proces projednávání rozšiřujících projektových záměrů sociálních služeb dle čl. I 6) písm. a) 1) Vedoucí pracovních skupin zajistí nejpozději do 30. 3. 2013 projednání hodnot ukazatelů, které spočívá především v porovnání těchto hodnot se stávající evidovanou kapacitou projektového záměru dané sociální služby, analýze struktury občanů dle obcí správního obvodu, kterým byla v předcházejícím období sociální služba poskytována. Vedoucí pracovní skupiny zajistí na jednání pracovní skupiny přítomnost zástupce příslušné sociální služby, jejíž ukazatele činnosti jsou s ohledem na plánovaný rozšiřující projektový záměr projednávány. Pracovní skupina usnesením doporučí či nedoporučí navýšení stávající kapacity projektového záměru sociální služby. 2) Pracovní skupina vypracuje zápis z jednání v souladu s jednacím řádem a zašle zápis z jednání koordinátorovi KPSS ORP Tišnov, který bezodkladně zašle zápis poskytovateli sociální služby. 3) Pokud pracovní skupina nedoporučí navýšení kapacity stávajícího projektového záměru vypracováním rozšiřujícího projektového záměru, není poskytovatel omezen v možnosti tento návrh přesto vypracovat a doručit koordinátorovi KPSS ORP Tišnov v termínu do 20. 4. 2013. Společně se zasláním rozšiřujícího záměru se poskytovatel písemně vypořádá s argumenty pracovní skupiny, které byly důvodem pro nedoporučení vypracování rozšiřujícího záměru. 4) Pokud pracovní skupina doporučí navýšení kapacity stávajícího projektového záměru vypracování rozšiřujícího projektového záměru na stávající sociální službu, poskytovatel návrh vypracuje a doručí koordinátorovi KPSS ORP Tišnov v termínu do 20. 4. 2013. 5) Rozšiřující projektový záměr je předkládán ve formě předepsaného formuláře Jihomoravského kraje, který tvoří přílohu č. 1 těchto pravidel a formuláře struktury klientů dle místa trvalého pobytu, který tvoří přílohu č. 3 těchto pravidel. Odůvodnění rozšiřujícího projektového záměru obsahuje povinně určení počtu občanů z jednotlivých obcí správního obvodu, kterým byla služba v uplynulém období poskytována, množství odvedené práce pro občany jednotlivých obcí dle hodnot klíčových ukazatelů činnosti dle typu služby a jejich meziroční srovnání. 6) Koordinátor ORP Tišnov provede kontrolu úplnosti projektového záměru. V případě zjištění nedostatků zajistí ve spolupráci s předkladatelem doplnění a opravu. 7) Koordinátor ORP Tišnov předkládá rozšiřující projektový záměr Výboru pro KPSS, který záměr projedná. 8) Výbor pro KPSS rozšiřující projektové záměry projedná nejpozději do 15. 5. 2013. Rozšiřující záměr výbor usnesením schválí nebo neschválí. Výbor se vyjádří k obsahu 81

zápisu příslušné pracovní skupiny, vypořádá se s jednotlivými argumenty pro nebo proti. Výbor zdůvodní vlastní usnesení. 9) Projektové záměry na rozšíření sociálních služeb evidovaných v komunitním plánu jsou předloženy k projednání RM Tišnova do 15. 6. 2013. Pro nahlášení rozšiřujícího projektového záměru služby evidované v komunitním plánu ORP do akčního plánu Jihomoravského kraje vždy na příští kalendářní rok postačuje schválení rozšiřujícího záměru ze strany RM Tišnova. 10) Koordinátor KPSS ORP Tišnov nahlásí do 30. 6. 2013 schválené rozšiřující projektové záměry koordinátorovi Jihomoravského kraje. 11) Koordinátor KPSS ORP Tišnov zašle rozšiřující projektového záměry nahlášené do akčního plánu Jihomoravského kraje k seznámení starostům obcí správního obvodu ORP Tišnov, a to zastupitelstvům těch obcí, jejichž občanům byla daná služba v aktuálně měřeném období poskytována. 12) Poskytovatel sociální služby, jejíž rozšiřující projektový záměr je projednáván, kontaktuje starostu obce a předloží výkaz práce realizované pro občany příslušné obce ze strany poskytovatele sociální služby v předcházejícím měřeném období. 13) Starosta obce a zástupce poskytovatele sociální služby projednají možnosti ve výši finanční spoluúčasti obce na zajištění příslušné sociální služby pro občany obce. 14) Starosta obce zajistí projednání návrhu finanční spoluúčasti obce pro zajištění příslušné sociální služby na příští kalendářní rok 2014 v zastupitelstvu obce do 30. 10. 2013. Zastupitelstvo obce schválí či neschválí usnesením navýšení finanční spoluúčasti obce na zajištění sociální služby. Pokud navýšení finanční spoluúčasti schválí, alokuje příslušné finanční prostředky v rozpočtu na rok 2014. Zápis ze zasedání zastupitelstva zašle obec koordinátorovi KPSS ORP Tišnov. 15) Výsledky projednání rozšiřujících projektových záměrů sociálních služeb ze strany zastupitelstev obcí správního obvodu ORP Tišnov jsou evidovány a aktualizovány v tabulce zveřejněné na webových stránkách města Tišnova. 16) V případě, že zastupitelstvo příslušné obce neschválí rozšiřující projektový záměr sociální služby, poskytování dané sociální služby občanům příslušné obce je nadále závislé na celkové finanční situaci poskytovatele a jeho stávajících kapacitách. 17) Cílem uvedeného postupu je systematicky informovat obce ze strany poskytovatelů sociálních služeb o objemu a struktuře poptávky občanů ORP Tišnov v oblasti sociálních služeb. 18) Rozšiřující projektový záměr sociální služby je zařazen ve formě akčního plánu na rok 2014 do komunitního plánu do 30. 11. 2013 s účinností od 1. 1. 2014 na základě schválení nejméně jednoho zastupitelstva obce správního obvodu ORP Tišnov spojeného s navýšením finanční spoluúčasti na dané sociální službě. 19) Pokud rozšiřující záměr stávající sociální služby evidované v Komunitním plánu ORP nezíská podporu ani jednoho zastupitelstva obce ORP Tišnov, tento záměr nebude zařazen do akčního plánu ORP Tišnov na rok 2014, tato skutečnost bude koordinátorem ORP Tišnov sdělena koordinátorovi Jihomoravského kraje.

82

20) Proces projednání rozšiřujících projektových záměru sociálních služeb, jejichž projektové záměry jsou v Komunitním plánu ORP evidovány jako stávající, je periodicky opakován organizační strukturou KPSS ORP Tišnov v ročních cyklech. Článek IV. Proces projednávání rozšiřujících projektových záměrů sociálních služeb dle čl. I 6) písm. b) – c) 1) Pro podávání písemných žádostí o zařazení sociální služby do komunitního plánu ORP Tišnov v rámci období 2013 – 2014 je stanoveno následující sběrné období, kterým je 1. 1. – 15. 2. 2013. V průběhu uvedeného sběrného období je možné doručit žádost o zařazení sociální služby v rámci rozšiřujícího záměru koordinátorovi KPSS ORP Tišnov. 2) Rozšiřující projektový záměr je předkládán na každou sociální službu samostatně ve formě předepsaného formuláře Jihomoravského kraje pro rozšiřující projektové záměry, které tvoří přílohu č. 1 těchto pravidel, popisu projektu dle formuláře, který tvoří přílohu č. 2 těchto pravidel a v případě služeb, která již působí v ORP Tišnov též formulář struktury klientů dle trvalého pobytu, který tvoří přílohu č. 3 pravidel. 3) Koordinátor KPSS ORP Tišnov provede kontrolu úplnosti formulářů předložených záměrů. Předkladatel záměru na výzvu koordinátora KPSS ORP Tišnov do 5 pracovních dnů od doručení výzvy údaje doplní. 4) Rozšiřující záměry poskytovatelů sociálních služeb zašle koordinátor KPSS ORP Tišnov vedoucím pracovních skupin dle věcné příslušnosti záměru nejpozději do 28. 2. 2013 společně s návrhem sady ukazatelů činnosti příslušné sociální služby. Dále má koordinátor KPSS ORP Tišnov povinnost se osobně setkat s vedoucím pracovní skupiny, a to v otázce požadavku vedoucího pracovní skupiny na informace z evidencí OSV MěÚ Tišnov. 5) Vedoucí pracovních skupin zajistí nejpozději do 30. 3. 2013 projednání rozšiřujících projektových záměrů sociálních služeb, které spočívá především v posouzení těchto záměrů s výsledky analýzy potřeb a relevantními informacemi poskytnutými ze strany OSV MěÚ Tišnov případně dalších zdrojů. Pracovní skupina projedná současně návrh sady ukazatelů činnosti příslušné sociální služby. Vedoucí pracovní skupiny zajistí na jednání pracovní skupiny přítomnost zástupce příslušné sociální služby, jejíž rozšiřující projektový záměr je projednáván. 6) Pracovní skupina zařazení rozšiřujícího projektového záměru do komunitního plánu formou usnesení buď doporučí nebo nedoporučí. Své stanovisko pracovní skupina písemně odůvodní. Odůvodnění je součástí zápisu z jednání pracovní skupiny. 7) Koordinátor ORP Tišnov předkládá rozšiřující projektové záměry současně se zápisem pracovní skupiny výboru pro KPSS ZM Tišnova, který záměry projedná. 8) Výbor pro KPSS ZM Tišnova projedná rozšiřující projektové záměry sociálních služeb dosud nezařazených v komunitním plánu nejpozději do 15. 5. 2013. Výbor se v zápisu písemně vypořádá s jednotlivými argumenty pro nebo proti, projedná návrh ukazatelů činnosti příslušné sociální služby. Rozšiřující záměr výbor formou usnesení

83

schválí nebo neschválí. Výbor má povinnost v zápisu ze zasedání odůvodnit své stanovisko. 9) Koordinátor KPSS ORP Tišnov zašle rozšiřující projektové záměry projednané Výborem pro KPSS k seznámení starostům obcí správního obvodu ORP Tišnov, a to všem obcím správního obvodu ORP Tišnov. 10) Následná projednávání rozšiřujících projektových záměrů ze strany zastupitelstev obcí jsou určena k iniciaci jednání mezi poskytovateli a těmi obcemi, jejichž občané již v současnosti danou službu využívají či obec považuje za potřebné danou službu pro své občany do budoucna zajistit. 11) Zastupitelstva obcí projednají rozšiřující záměr sociální služby požadující vstup do Komunitního plánu ORP Tišnov do 30. 10. 2013. Zastupitelstvo formou usnesení záměr schválí či neschválí. V případě schválení rozšiřujícího záměru zastupitelstvo formou usnesení alokuje ve svém rozpočtu nejpozději na rok 2015 finanční prostředky pro účely spolufinancování příslušné sociální služby dle výsledku jednání s poskytovatelem sociální služby na základě stávajícího či očekávaného objemu práce odvedené pro občany obce. 12) V případě, že zastupitelstvo příslušné obce neschválí rozšiřující projektový záměr sociální služby, poskytování dané sociální služby občanům příslušné obce je nadále závislé na celkové finanční situaci poskytovatele a jeho stávajících kapacitách. 13) Rozšiřující projektový záměr sociální služby je zařazen ve formě aktualizace do připravovaného komunitního plánu ORP Tišnov do 30. 11. 2013 s účinností od 1. 1. 2015 na základě schválení nejméně jednoho zastupitelstva obce správního obvodu ORP Tišnov spojeného s určením finanční spoluúčasti na danou sociální službu. 14) Pokud rozšiřující projekt sociální služby nezíská podporu ani jediného zastupitelstva obce správního obvodu ORP Tišnov nejpozději do 30. 4. 2014, nebude zařazen do komunitního plánu sociálních služeb ORP Tišnov na období 2015 – 2016 a nebude nahlášen do akčního plánu Jihomoravského kraje na rok 2015. 15) Rozšiřující záměr sociální služby zařazené na základě aktualizace do připravovaného Komunitního plánu ORP Tišov na období 2015 – 2016 je následně do 30. 6. 2014 koordinátorem ORP Tišnov nahlášen do akčního plánu Jihomoravského kraje na rok 2015. 16) Proces projednání rozšiřujících projektových záměru sociálních služeb, jejichž projektové záměry nejsou v Komunitním plánu ORP evidovány jako stávající, je periodicky opakován organizační strukturou KPSS ORP Tišnov ve dvouletých cyklech.

84

Článek V. Projekty nových sociálních služeb Část A. Nové projektové záměry sociálních služeb bez zakázky organizační struktury KPSS ORP Tišnov 1) Pro podávání písemných žádostí o zařazení nové sociální služby do komunitního plánu ORP Tišnov v rámci období 2013 – 2014 je stanoveno následující sběrné období, kterým je 1. 1. – 15. 2. 2013. V průběhu uvedeného sběrného období je možné doručit žádost o zařazení záměru na zřízení nové sociální služby koordinátorovi KPSS ORP Tišnov. 2) Nový projektový záměr sociální služby je předkládán na každou sociální službu samostatně ve formě předepsaného formuláře Jihomoravského kraje pro projekty nových sociálních služeb, který tvoří přílohu č. 1 těchto pravidel, formulář popisu projektu, který tvoří přílohu č. 2 těchto pravidel. 3) Koordinátor KPSS ORP Tišnov provede kontrolu úplnosti formulářů předložených záměrů. Předkladatel záměru na výzvu koordinátora KPSS ORP Tišnov do 5 pracovních dnů od doručení výzvy údaje doplní. 4) Nové projektové záměry poskytovatelů sociálních služeb zašle koordinátor KPSS ORP Tišnov vedoucím pracovních skupin dle věcné příslušnosti záměru nejpozději do 28. 2. 2013 společně s návrhem sady ukazatelů činnosti příslušné sociální služby. Dále má koordinátor KPSS ORP Tišnov povinnost se osobně setkat s vedoucím pracovní skupiny, a to v otázce požadavku vedoucího pracovní skupiny na informace z evidencí sociálních agend. 5) Vedoucí pracovních skupin zajistí nejpozději do 30. 3. 2013 projednání záměru nové sociální služby, které spočívá především v porovnání těchto záměrů s výsledky analýzy potřeb a relevantními informacemi poskytnutými ze strany OSV MěÚ Tišnov případně dalších zdrojů. Pracovní skupina projedná současně návrh sady ukazatelů činnosti příslušné sociální služby. Vedoucí pracovní skupiny zajistí na jednání pracovní skupiny přítomnost zástupce příslušné sociální služby, jejíž nový projektový záměr je projednáván. 6) Pracovní skupina zařazení nového projektového záměru sociální služby do komunitního plánu formou usnesení buď doporučí nebo nedoporučí. Své stanovisko pracovní skupina písemně odůvodní. Odůvodnění je součástí zápisu z jednání pracovní skupiny. 7) Koordinátor ORP Tišnov předkládá nový projektový záměr sociální služby Výboru pro KPSS, který záměr projedná. 8) Výbor pro KPSS projedná nový projektový záměr sociální služby nejpozději do 15. 5. 2013. Výbor se v zápisu písemně vypořádá s jednotlivými argumenty pro nebo proti, projedná návrh ukazatelů činnosti příslušné sociální služby. Nový záměr výbor formou usnesení schválí nebo neschválí. Výbor má povinnost v zápisu ze zasedání

85

odůvodnit své stanovisko. Nový projektový záměr výbor formou usnesení schválí nebo neschválí. 9) Koordinátor KPSS ORP Tišnov zašle nové projektové záměry projednané Výborem pro KPSS k seznámení starostům obcí správního obvodu ORP Tišnov, a to všem obcím správního obvodu ORP Tišnov. 10) Následná projednávání nových projektových záměrů ze strany zastupitelstev obcí jsou určena k iniciaci jednání mezi poskytovateli a těmi obcemi, které považují za potřebné danou službu pro své občany do budoucna zajistit. 17) Zastupitelstva obcí projednají nový projektový záměr sociální služby požadující vstup do Komunitního plánu ORP Tišnov do 30. 10. 2013. Zastupitelstvo formou usnesení záměr schválí či neschválí. V případě schválení nového projektového záměru zastupitelstvo alokuje dle harmonogramu přípravy rozpočtu dané obce na období 2015 a 2016 finanční prostředky pro účely spolufinancování příslušné sociální služby dle výsledku jednání s budoucím poskytovatelem sociální služby. 18) Nový projektový záměr sociální služby je zařazen do komunitního plánu do 30. 11. 2013 s účinností od 1. 1. 2015 na základě doložení závazku obcí správního obvodu ORP Tišnov ve formě výpisu usnesení zastupitelstev o alokaci finančních prostředků v obecních rozpočtech za účelem spolufinancování provozu dané sociální služby v následujícím období 2015 - 2016 v celkové požadované míře spolufinancování ze strany obcí ve výši 10%, 15%, 20% z celkových provozních nákladů služby za rok. 19) Pokud nový projektový záměr sociální služby nezíská potřebnou míru finanční spoluúčasti obcí správního obvodu ORP Tišnov nejpozději do 30. 4. 2014, nebude zařazen do komunitního plánu sociálních služeb ORP Tišnov na období 2015 – 2016 a nebude v červnu 2014 nahlášen do akčního plánu Jihomoravského kraje na rok 2015. 20) Záměr nové sociální služby, která splnila podmínku spoluúčasti obcí na financování do 30. 4. 2014 je následně koordinátorem zaveden do komunitního plánu na období 2015 – 2016 a je do 30. 6. 2014 koordinátorem ORP Tišnov nahlášen do akčního plánu Jihomoravského kraje na rok 2015. Část B. Nové projektové záměry sociálních služeb vypracované na základě zakázky organizační struktury KPSS ORP Tišnov 1) Pracovní skupiny organizační struktury ORP Tišnov jsou s ohledem na výsledky analýzy potřeb cílové skupiny oprávněny navrhnout cestou zápisu z jednání pracovní skupiny vyhlášení veřejné soutěže stávajících či budoucích poskytovatelů sociálních služeb na vypracování nového projektového záměru sociální služby s působností pro region ORP Tišnov. 2) V odůvodnění návrhu na veřejnou soutěž pracovní skupina uvede především typ poptávané sociální služby dle zákona 108/2006 Sb. o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, specifikuje cílovou skupinu, její klíčové potřeby, relativní četnost v regionu ORP Tišnov za použití hodnot dostupných ukazatelů či kvalifikovaného odhadu, uvede analýzu dostupnosti nejbližší totožné sociální služby z hlediska dostupnosti dopravní, věkového zaměření služby, finanční dostupnosti, atd. Pro účely 86

získání relevantních informací pro vypracování odůvodnění návrhu je vedoucí pracovní skupiny oprávněn vyžádat si od odboru sociálních věcí MěÚ Tišnov součinnost ve věci poskytnutí potřebných dat vedených v rámci sociálních agend MěÚ Tišnov či ÚP Tišnov. Odbor sociálních věcí MěÚ Tišnov v případě dostupnosti požadovaných informací tyto poskytne ve lhůtě do 14 dnů od podání žádosti vedoucím pracovní skupiny. Návrh na vyhlášení veřejné soutěže je společně s odůvodněním projednají pracovní skupiny nejpozději do 30. 3. 2013. Návrh je následně jako součást zápisu pracovní skupiny zaslán koordinátorovi KPSS ORP Tišnov. 3) Koordinátor KPSS ORP Tišnov provede kontrolu úplnosti návrhů na veřejnou soutěž obsažených v zápisech pracovních skupin. V případě neúplnosti či chyby bez zbytečného odkladu zajistí doplnění či opravu ve spolupráci s vedoucím pracovní skupiny. 4) Koordinátor ORP Tišnov předkládá návrhy pracovních skupin na vyhlášení veřejné soutěže ve věci nového projektového záměru sociální služby Výboru pro KPSS ZM Tišnova, který návrhy pracovních skupin projedná. 5) Výbor pro KPSS ZM Tišnova projedná návrhy pracovních skupin na veřejnou soutěž nového projektového záměru sociální služby do 15. 5. 2013. Při projednávání návrhů pracovních skupin výbor vyhodnotí odůvodnění návrhu jednotlivých pracovních skupin především ve vztahu k analýze potřeb cílových skupin. Výbor KPSS ZM Tišnova schválí formou usnesení jeden návrh, který doporučí k vyhlášení veřejné soutěže. 6) Vyhlášení veřejné soutěže vypracuje odbor sociálních věcí MěÚ Tišnov do 14 dnů od vyhotovení zápisu ze zasedání Výboru pro KPSS ZM Tišnova. Koordinátor KPSS ORP Tišnov předloží materiál ve věci vyhlášení veřejné soutěže RM Tišnova nejpozději do 15. 6. 2013. 7) Soutěž je vyhlášena jako veřejná neanonymní jednokolová. Je určena všem právnickým osobám se zastoupením fyzických osob, které řádně vyplní přihlášku a jsou či mohou být poskytovateli sociálních služeb dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, dodrží všechny další podmínky soutěže. 11) Nový projektový záměr sociální služby je předkládán ve formě předepsaného formuláře Jihomoravského kraje pro projekty nových sociálních služeb, který tvoří přílohu č. 1 těchto pravidel, formulář popisu projektu, který tvoří přílohu č. 2 těchto pravidel. 8) Rada města Tišnova jmenuje komisi pro hodnocení předložených záměrů, která je složena ze zástupců pracovní skupiny dle předmětu projektového záměru, Výboru KPSS s vyloučením zástupců zpracovatele záměru, garanta pro sociální oblast a zastupitelů města Tišnova. 9) Hodnotící komise zpracuje písemné posouzení projektových záměrů do 14 dnů od posledního dne lhůty pro podávání projektových záměrů. Komise rozhodne o pořadí předložených projektových záměr a předloží písemné posouzení záměrů Radě města Tišnova. 10) Rada města Tišnova do 30 dnů od vyhotovení písemného posouzení projektových záměrů hodnotící komisí projedná navržené projektové záměry nové sociální služby a 87

formou usnesení schválí ten záměr, který může být ze strany koordinátora KPSS ORP Tišnov následně předložen jako nový projektový záměr zastupitelstvům obcí správního obvodu ORP Tišnov. 12) Koordinátor KPSS ORP Tišnov zašle nový projektový záměr schválený Radou města Tišnova k seznámení starostům obcí správního obvodu ORP Tišnov, a to všem obcím správního obvodu ORP Tišnov. 13) Následná projednávání nových projektových záměrů ze strany zastupitelstev obcí jsou určena k iniciaci jednání mezi poskytovateli a těmi obcemi, které považují za potřebné danou službu pro své občany do budoucna zajistit. 21) Zastupitelstva obcí projednají nový projektový záměr sociální služby požadující vstup do Komunitního plánu ORP Tišnov do 30. 10. 2013. Zastupitelstvo formou usnesení záměr schválí či neschválí. V případě schválení nového projektového záměru zastupitelstvo alokuje dle harmonogramu přípravy rozpočtu dané obce na období 2015 a 2016 finanční prostředky pro účely spolufinancování příslušné sociální služby dle výsledku jednání s budoucím poskytovatelem sociální služby. 22) Nový projektový záměr sociální služby je zařazen ve formě aktualizace do komunitního plánu do 30. 11. 2013 s účinností od 1. 1. 2015 na základě doložení závazku obcí správního obvodu ORP Tišnov ve formě výpisu usnesení zastupitelstev o alokaci finančních prostředků v obecních rozpočtech za účelem spolufinancování provozu dané sociální služby v následujícím období 2015 - 2016 v celkové požadované míře spolufinancování ze strany obcí ve výši 10%, 15%, 20% z celkových provozních nákladů služby pro léta 2015 a 2016. 23) Pokud nový projektový záměr sociální služby nezíská potřebnou míru finanční spoluúčasti obcí správního obvodu ORP Tišnov nejpozději do 30. 4. 2014, nebude zařazen do Komunitního plánu sociálních služeb ORP Tišnov na období 2015 – 2016 a nebude nahlášen do Akčního plánu Jihomoravského kraje na rok 2015. 24) Záměr nové sociální služby, která splnila podmínku spoluúčasti obcí na financování do 30. 4. 2014 je do 30. 6. 2014 koordinátorem ORP Tišnov nahlášen do akčního plánu Jihomoravského kraje na rok 2015, zaveden do Komunitního plánu ORP Tišnov na období 2015 – 2016 a do akčního plánu ORP Tišnov na rok 2015. Článek VI. Závěrečná ustanovení 1) Pravidla jsou v souladu se Střednědobým plánem rozvoje sociálních služeb Jihomoravského kraje 2012 – 2014. 2) Pravidla jsou platná na plánovací období 2013 – 2014 a zajišťují kontinuální aktualizaci Komunitního plánu ORP Tišnov pro období 2015 – 2016. 3) Pravidla jsou pro organizační strukturu KPSS ORP Tišnov závazná a jsou schvalována zastupitelstvy obcí správního obvodu ORP Tišnov jako součást Komunitního plánu sociálních služeb ORP Tišnov na období 2013 – 2014.

88

Příloha č. 1: Projektový záměr pro zařazení do Akčního plánu sociálních služeb v Jihomoravském kraji Do tohoto formuláře vyplňujte pouze záměry na rozvoj služeb (vznik nové/rozšíření stávající). Má-li předkladatel více záměrů, vyplňuje formulář pro každou službu zvlášť. Jestliže se jedná o rozvoj stávající sociální služby, vyplňte prosím příslušné kolonky tak, aby byl patrný rozdíl mezi stávajícím stavem a plánovaným rozvojem.

ZÁKLADNÍ ÚDAJE

TIŠNOV

1. Záměr předkládá ORP

2. O jaký typ záměru se jedná?

3. Je záměr zařazen v (komunitním) plánu rozvoje sociálních služeb či jiném strategickém dokumentu obce/mikroregionu?

a) vznik zcela nové služby b) jedná se o rozšíření stávající služby, uveďte které: c) jedná se o transformaci stávající(ch) služby/služeb, uveďte kterých: ano (doplňte název dokumentu a období platnosti) ne

4. Soulad se Střednědobým plánem rozvoje sociálních služeb v Jihomoravském kraji pro období 2012 – 2014 (uveďte prioritu a opatření)

CH A R A K T E R I S T I K A A C Í L Z Á M Ě R U 5. Typ sociální služby dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, která bude projektem zajišťována 6. Poskytovatel sociální služby 7. Místo poskytování (konkrétní adresa; v případě terénních služeb uveďte obec či obce, ve kterých bude služba poskytována) 8. Popis záměru

9. Zdůvodnění potřebnosti záměru

10. Převažující cílová skupina, na kterou se záměr zaměřuje (vyberte níže, označte X, případně doplňte specifikaci cílové skupiny, např. věk…) Senioři Osoby se zdravotním postižením

Rodiny s dětmi

Osoby ohrožené sociálním vyloučením

11. Forma poskytování sociální služby a kapacita (vyberte)

Senioři Osoby s chronickým duševním onemocněním Osoby s Alzheimerovou demencí a jinými typy demencí Osoby s poruchou autistického spektra Osoby s kombinovaným postižením Osoby s mentálním postižením Osoby s tělesným postižením Osoby se sluchovým postižením Osoby se zrakovým postižením Osoby s jiným zdravotním postižením Děti a mládež ve věku od 6 do 26 let ohrožené spol. nežádoucími jevy Oběti domácího násilí Rodiny s dítětem/dětmi (vč. rodin s dětmi se zdravotním postižením) Osoby bez přístřeší Osoby do 26 let věku opouštějící školská zařízení pro výkon ústavní péče Osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách Osoby v krizi Osoby žijící v sociálně vyloučených lokalitách Osoby, které vedou rizikový způsob života nebo jsou jím ohroženy pobytová (uveďte počet lůžek) ambulantní (uveďte kapacitu v daný okamžik) terénní (uveďte předpokládaný přepočtený počet úvazků pracovníků v přímé péči)

89

12. Předpokládaný počet unicitních uživatelů za rok1 13. Předpokládaný počet pracovních úvazků

14. Celkové neinvestiční náklady na plánovaný záměr/rok 15. Předpokládané zdroje financování služby (nákladů/rok) – v Kč pozn. v případě nové sociální služby musí deklarovaná dotace od obce/í odpovídat výši spolufinancování schválené Radou Jihomoravského kraje dne 6. října 2011 usnesením č. 9806/11/R 132. 16. Celkové neinvestiční náklady na plánovaný záměr/rok 17. Předpokládané zdroje financování služby (nákladů/rok) – v Kč

vedoucí sociální služby sociální pracovník pracovníci v sociálních službách další pracovníci v přímé péči (zdravotničtí, pedagogičtí, manžel. a rodin. poradci a další odborníci, kteří přímo poskytují soc. služby) technicko - administrativní personál (př. údržbář, uklizečka, účetní atd.) provozní mzdové, vč. zákonného pojištění úhrady uživatelů dotace ze státního rozpočtu dotace od obce/obcí dotace ze strukturálních fondů EU fondy zdravotních pojišťoven příspěvek zřizovatele (obec, kraj) jiné zdroje provozní mzdové, vč. zákonného pojištění úhrady uživatelů dotace ze státního rozpočtu dotace od obce/obcí dotace ze strukturálních fondů EU fondy zdravotních pojišťoven příspěvek zřizovatele (obec, kraj) jiné zdroje

Rok:

Rok:

Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč

Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč

18. Aktuální stav realizace popisovaného projektového záměru 19. Předpokládaný termín začátku poskytování sociální služby (měsíc/rok) Vyplnil/a (název organizace, jméno, příjmení, kontaktní údaje – email, telefon)

Datum vyplnění

Tuto část tabulky, prosím, nevyplňujte. Datum převzetí záměru krajským úřadem Způsob zařazení záměru do akčního plánu Důvody pro nezařazení záměru do akčního plánu

1

Za unicitního uživatele je považována osoba, která má s poskytovatelem sociální služby uzavřenu Smlouvu o poskytování sociálních služeb dle § 91 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, přičemž opakující se uživatel je ve sledovaném období počítán jako jeden.

90

Příloha č. 2 Formulář popisu projektového záměru sociální služby pro zařazení do Komunitního plánu sociálních služeb ORP Tišnov a Akčního plánu sociálních služeb Jihomoravského kraje pro rok 2015 NÁZEV PROJEKTOVÉHO ZÁMĚRU:

Popis obsahu projektového záměru a jeho zdůvodnění z hlediska potřeb cílové skupiny (max. 15 řádků)

Plánovaný dopad na cílovou skupinu (max. 10 řádků)

Aktivity vč. časového harmonogramu (termín/název aktivity/výstup)

Specifikace řešení prostorových nároků služby

Realizátoři a partneři (návaznost na místní služby + analýza konkurence) Stanovení měřitelných ukazatelů činnosti (nejméně 4) Rizika realizace projektu

91

Příloha č. 3 Struktura klientů sociální služby v roce dle místa trvalého pobytu Číslo 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59

Název obce Běleč Borač Borovník Braniškov Brumov Březina Bukovice Černvír Deblín Dolní Loučky Doubravník Drahonín Drasov Heroltice Hluboké Dvory Horní Loučky Hradčany Kaly Katov Křižínkov Kuřimská Nová Ves Kuřimské Jestřabí Lažánky Lomnice Lomnička Lubné Malhostivice Maršov Nedvědice Nelepeč-Žernůvka Níhov Ochoz u Tišnova Olší Osiky Pernštejnské Jestřabí Předklášteří Rašov Rohozec Rojetín Řikonín Sentice Skalička Skryje Strhaře Svatoslav Synalov Šerkovice Štěpánovíce Tišnov Tišnovská Nová Ves Újezd u Tišnova Unín Úsuší Vohančice Vratislávka Všechovice Zhoř Žďárec Železné Počet klientů s trvalým pobytem mimo ORP Tišnov Počet klientů sociální služby celkem

92

Počet klientů 1)

1) Poskytovatel terénní sociální služby uvede do příslušného sloupce počet klientů, kterým byla služba v měřeném kalendářním roce poskytována dle kriteria aktuálního trvalého pobytu. Poskytovatel pobytové sociální služby uvede do příslušného sloupce počet klientů, kterým byla služba v měřeném kalendářním roce poskytována dle kriteria trvalého pobytu klienta před přijetím do zařízení.

93

94

95

96

97

KOMUNITNÍ PLÁN SOCIÁLNÍCH SLUŽEB SPRÁVNÍHO OBVODU ORP TIŠNOV NA OBDOBÍ

Recommend Documents